Komparace zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 až 2010

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Komparace zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 až 2010 Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová

Autor práce: Zuzana Gajdíková

Brno, 2010

Ráda bych poděkovala Ing. Janě Vrtalové, vedoucí bakalářské práce, za její připomínky, rady a odborné vedení v průběhu zpracování práce. Také bych chtěla poděkovat majiteli firmy, za poskytnutí potřebných materiálů a podkladů, které jsem potřebovala pro vypracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Komparace zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 až 2010“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 24.5.2010

___________________

Abstract GAJDÍKOVÁ, Z. The comparison of the taxation of income from employment in the years 2006-2010. Brno: MENDELU, 2009. Taxation of income from employment has undergone in the period 2006-2010 many modernization, but since the transition from nontaxable part of a tax base to tax credits until the introduction of a flat tax. In this work I deal with the comparison of taxation of income from employment and functional benefits and a quantifying the costs of small firms in this period. First characterized in terms of work on the issue, then followed by a detailed description of legislative changes. Subsequently performed calculations to assess the impact of these changes on taxpayers, calculation of net wages, payments of taxes and the annual settlement for selected small-business employees. Based on the quantification of costs is found by the impact of changes in the taxation of income from employment and functional benefits at the costs of the company. Keywords Comparison, net wage, tax advance payment, tax liability, the annual account, costs Abstrakt GAJDÍKOVÁ, Z. Komparace zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 až 2009. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2009. Zdanění příjmů ze závislé činnosti prošlo v období let 2006 až 2010 mnohými novelizacemi, od přechodu z nezdanitelných částí na slevy na dani až po zavedení rovné daně. V této bakalářské práci se tedy zabývám komparací zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a zároveň kvantifikací nákladů malé firmy v tomto období. Nejdříve jsou v práci charakterizovány pojmy týkající se dané problematiky, poté následuje podrobný popis jednotlivých legislativních změn. Následně jsou provedeny výpočty hodnotící dopad těchto změn na poplatníky, výpočty čistých mezd, záloh na dani a ročních zúčtování u vybraných zaměstnanců malé firmy. Na základě kvantifikace nákladů je zjištěn dopad změn ve zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků na náklady podniku. Klíčová slova Komparace, čistá mzda, záloha na daň, daňová povinnost, roční zúčtování, náklady

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce 1.1

2

3

4

8

Úvod.................................................................................................................... 8

Cíl práce a metodika

9

2.1

Cíl práce .............................................................................................................. 9

2.2

Metodika práce ................................................................................................... 9

Daňový systém ČR

10

3.1

Daňový systém...................................................................................................10

3.2

Daňový systém České republiky ........................................................................ 11

3.3

Správa daní ........................................................................................................12

Daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků

14

4.1

Poplatník daně z příjmů fyzických osob ............................................................14

4.2

Předmět daně z příjmů fyzických osob..............................................................14

4.3

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky § 6 ZDP ........................................14

4.4

Zvláštní nepeněžní příjmy zaměstnanců...........................................................15

4.5

Zdaňovací období a daňové přiznání.................................................................15

4.6

Základ daně z příjmů ze závislé činnosti ...........................................................15

4.7

Sazba daně z příjmů fyzických osob ..................................................................16

4.8

Záloha na daň a prohlášení poplatníka .............................................................16

4.9

Nezdanitelné části základu daně .......................................................................16

4.10 Slevy na dani......................................................................................................18 4.11

Daňové zvýhodnění ...........................................................................................18

4.12 Roční zúčtování .................................................................................................19 5

Algoritmus výpočtu zálohy na daň a daňové povinnosti

21

6

Pojistné na sociální zabezpečení

23

6.1

Poplatníci pojistného........................................................................................ 23

6.2

Vyměřovací základ............................................................................................ 23

6.3

Rozhodné období.............................................................................................. 24

6.4

Sazby pojistného............................................................................................... 24

6.5

Odvod pojistného.............................................................................................. 24

Obsah 6.6 7

6

Orgány sociálního zabezpečení......................................................................... 25

Veřejné zdravotní pojištění

26

7.1

Pojištěnec veřejného zdravotního pojištění ..................................................... 26

7.2

Vznik a zánik zdravotního pojištění ................................................................. 26

7.3

Plátci pojistného zdravotního pojištění............................................................ 27

7.4

Povinnost platit pojistné................................................................................... 27

7.5

Výše pojistného................................................................................................. 28

7.6

Vyměřovací základ............................................................................................ 28

7.7

Rozhodné období.............................................................................................. 29

7.8

Odvod pojistného.............................................................................................. 29

7.9

Oznamovací povinnosti plátců pojistného ....................................................... 29

8

Pojmy týkající se mzdové problematiky

30

9

Změny ve zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006-2010

33

9.1

Souhrn změn platných od roku 2006............................................................... 33

9.2

Souhrn změn platných od roku 2007 ............................................................... 35

9.3


9.4


9.5

Souhrn změn platných od roku 2010 ............................................................... 40

10 Popis firmy

42

11

43

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007 11.1

Změny roku 2006 ve výpočtech........................................................................ 43

11.1.1 Shrnutí.............................................................................................................. 45 11.2

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň u vybraných zaměstnanců v roce 2006, 2007 a roční zúčtování ..................................................................................... 46

11.2.1 Hlavní pracovní poměr..................................................................................... 46 11.2.2 Dohody konané mimo pracovní poměr............................................................ 53 12

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v roce 2008, 2009 a 2010

12.1

56

Změny roku 2008 ve výpočtech ....................................................................... 56

12.1.1 Shrnutí.............................................................................................................. 62 12.2 Změny roku 2009 ve výpočtech........................................................................ 63 12.2.1 Shrnutí.............................................................................................................. 64 12.3 Změny roku 2010 ve výpočtech ........................................................................ 64

Obsah

7

12.3.1 Shrnutí.............................................................................................................. 65 12.4 Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň u vybraných zaměstnanců v letech 2008-2010 a roční zúčtování............................................................................ 66 12.4.1 Hlavní pracovní poměr..................................................................................... 66 12.4.2 Dohody konané mimo pracovní poměr............................................................ 72 13

Kvantifikace nákladů

13.1

75

Náklady firmy v letech 2006-2010....................................................................75

13.2 Náklady na zaměstnance ...................................................................................77 13.3 Vliv legislativních změn v letech 2006-2010 na náklady firmy ........................77 14

Závěr

79

15

Literatura

83

16

Seznam obrázků

86

17

Seznam tabulek

87

18

Seznam zkratek

89

19

Přílohy

90

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Vznik stávající daňové soustavy v České republice je datován ke dni vzniku České republiky jako státu, tedy k 1. lednu 1993, a je považován za dosud nejvýznamnější a zcela zásadní daňovou reformu v České republice. Od té doby byly daňové zákony často novelizovány, což se týká samozřejmě i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Cílem této daňové reformy bylo zavedení standardního daňového systému tržní ekonomiky. Zákon o daních z příjmů upravuje zdanění příjmů, jak fyzických osob, tak osob právnických. Mezi podstatnou část příjmů fyzických osob patří příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Zdanění příjmů fyzických osob podstoupilo v posledních letech mnoho změn. Z nichž nejvýznamnější je transformace některých nezdanitelných částí na slevy na dani a zavedení rovné daně schválením zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který přinesl změny i v ostatních zákonech souvisejících s fyzickými osobami. Součástí je tedy i novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, která nabyla účinnosti 1. ledna 2008. Tímto byl do daňové teorie zaveden nový pojem, kterým je superhrubá mzda. Definice tohoto pojmu však v novele zákona o daních z příjmů uvedena není, přesto bychom ji našli ve Slovníčku pojmů k daním z příjmů České daňové správy. Jedná se o hrubou mzdu zaměstnance navýšenou o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. (1) Součástí této změny je i odlišný postup při výpočtu zálohy na daň z příjmů a také výše sazby daně, která je stejná pro všechny subjekty podléhající dani z příjmů fyzických osob, a to 15 %. Tímto došlo k nahrazení progresivního zdanění rovnou daní se sazbou stejnou pro všechny fyzické osoby. Od ledna 2008 dosahují slevy na dani a daňové zvýhodnění výrazně odlišné výše. Nejvýznamnější zvýšení, které se dotklo všech fyzických osob, se týká slevy na poplatníka, která vzroste z 600 Kč na 2070 Kč, což má zmírnit navýšení základu daně pro výpočet zálohy na daň a vyšší zdanění poplatníků, kteří dříve spadali do pásma se sazbou 12 %. V roce 2009 měla být tato sazba snížena na 12,5 %, k čemuž nedošlo a byla zachována stávající sazba daně 15 %. Důvodem pro ponechání této sazby má být i to, že s poklesem sazby daně na 12,5 % souvisí i pokles slev na dani, které by způsobily, že by daňoví poplatníci s nižšími příjmy platili v konečném důsledku vyšší daně než v roce předchozím. Rok 2009 je významný v tom, že dochází k důležitým změnám v oblasti sociálního pojištění, které byly přijaty v rámci opatření Národního protikrizového plánu vlády. Cílem těchto opatření v okruhu sociálního pojištění má být snížení nákladů na zaměstnance a tímto dosáhnout udržení zaměstnanosti a také stability veřejných financí. Což znamená úspory na sociálních transferech a platbách státu za státní pojištěnce na sociálním pojištění.

Cíl práce a metodika

9

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je komparace zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a kvantifikace nákladů zaměstnavatele v letech 2006 až 2010. V tomto období došlo k významným změnám, kterými se budu v práci zabývat a zjišťovat jejich dopady jak na zaměstnance, tak na výši nákladů zaměstnavatele. Dílčím cílem je popsat v jednotlivých letech legislativní změny týkající se fyzických osob, zjistit změny výše nákladů na zaměstnance malé firmy v důsledku snížení pojistného na sociální zabezpečení, jasně a přehledně ukázat novou metodiku výpočtu zálohy na daň a daňové povinnosti v letech, kdy došlo ke změnám, které jejich výpočet ovlivnily. Dalším dílčím cílem je zjistit dopad na čisté příjmy zaměstnanců malé firmy v důsledku přechodu na slevy na dani se současným snížením sazeb daně, zavedení rovné daně, a v důsledku snížení sociálního pojištění.

2.2 Metodika práce Bakalářská práce je rozčleněna na kapitoly. V třetí a čtvrté kapitole je charakterizován daňový systém České republiky a základní pojmy z oblasti zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Algoritmus výpočtu zálohy na daň a daňové povinnosti v jednotlivých letech zobrazuji v další kapitole. Následně se zabývám pojistným na sociální zabezpečení, veřejnému zdravotnímu pojištění a pojmům mzdové problematiky. Změnám, které se týkají zdanění příjmů ze závislé činnosti, se věnuji v deváté kapitole, kde metodou popisu charakterizuji jednotlivé změny v letech 2006-2010. V desáté kapitole je stručně popsána malá firma, jejíž identifikační údaje neuvádím, protože si to majitel firmy nepřeje. Údaje o zaměstnancích, jejichž příjmy využívám při výpočtech zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a čisté mzdy, jsou fiktivní, neboť jsou to osobní údaje, které by mohly být zneužity. Stěžejní částí práce tvoří kapitoly 11 a 12, ve kterých se věnuji výpočtům. Tyto kapitoly jsou rozděleny na dvě části. V první provádím obecné výpočty, tedy jaký vliv měly jednotlivé změny na poplatníky všeobecně, a v druhé se věnuji výpočtům zálohy na daň, čisté mzdy a ročního zúčtování vybraných pracovníků malého podniku. V druhé části těchto kapitol využívám metodu kvantifikace při výpočtu čistých mezd, záloh na daň a daňových povinností v rámci ročního zúčtování. Metodou komparace srovnávám rozdíly ve výši těchto hodnot v jednotlivých letech. Pro přehlednost výpočtů využívám tabulky. V kapitole Kvantifikace nákladů používám komparaci a kvantifikaci při zkoumání nákladů na malé firmy.


10

3 Daňový systém ČR 3.1 Daňový systém Za daňový systém (daňovou soustavu) je obecně považována soustava všech daní konkrétního státu. Na daňový systém je kladeno několik požadavků. Těmito požadavky na daňový systém jsou: • efektivnost zdanění, tím rozumíme jednak co možná nejmenší náklady zdanění, jak na straně daňového subjektu (náklady na různé povinné evidence, mzdy odborných pracovníků nebo náklady na externí poradenské činnosti, poštovné Atd.), tak na straně státu (náklady na soustavu orgánů daně spravujících), • jednoduchost, a to jednak proto, aby každý znal, a to s dostatečným časovým předstihem – své daňové povinnosti, jednak aby daňové předpisy byly pochopitelné pro každého. Kromě toho jednoduchost daňové soustavy znamená i nižší náklady jak na straně daňových subjektů, tak i na straně státu, a minimalizuje příčiny neúmyslných daňových úniků, • pružnost a stabilnost, daňová soustava má být pružná, tedy má dostatečně reagovat na vývoj ekonomiky a hrubého domácího produktu (nelze požadovat stejně vysoké absolutní částky daně při negativním ekonomickém vývoji a naopak), na druhé straně by však měla být dostatečně stabilní, protože značná část veřejných výdajů je stálá, nezávislá na vývoji ekonomiky, • daňová spravedlnost, daňová spravedlnost je však velmi relativní pojem, daňovou soustavu může určitá skupina považovat za spravedlivou a jiná nikoliv. Příklad: sazba daně z příjmů fyzických osob je prakticky ve všech vyspělých státech progresivní, znamená to tedy, že občané s vyššími příjmy platí nejen absolutně, ale i relativně vyšší daně než občané s příjmy nízkými. Lidé s nižšími příjmy budou jistě považovat za spravedlivé, že ti, jejichž příjem činí 100.000 Kč, platí 15 % daně, zatímco ti, jejich příjem činí 1,000.000 Kč, platí od určité hranice až 32 % daně. Ti s miliónovými příjmy naopak ve velké většině budou považovat za nespravedlivé, že oni na svoji úspěšnost, schopnost, pracovitost doplácejí vyšším procentem daně. (3) Daňový systém může preferovat tyto principy spravedlnosti: • princip platební schopnosti (také daňové únosnosti či daňové solidárnosti) předpokládá, že daně jsou daňovým subjektům uloženy podle jejich schopnosti je platit. (3) V rámci tohoto principu existují dvě pojetí spravedlnosti, která musí platit současně: −

vertikální spravedlnost požaduje, aby ten, kdo je na tom lépe, platil větší daň. Nejčastějším atributem platební schopnosti je důchod. Progresivní důchodová daň tak vlastně vyjadřuje, že lidé s větším důchodem mají vyšší platební schopnost,

11

Daňový systém ČR −

horizontální spravedlnost požaduje, aby poplatníci, kteří jsou na tom stejně, platili stejnou daň,

• princip prospěchu (také užitku ekvivalence nebo též směnná teorie) říká, že daně jsou spravedlivé tehdy, když poplatník jimi utrží újmu, která odpovídá užitku, který tento poplatník má z veřejných statků, jejichž poskytování je umožněno daněmi. (2) Faktem je, že každý daňový systém kombinuje tyto principy spravedlnosti v rámci jednotlivých daní. Takřka každá daň preferuje jeden z těchto principů. Daň z příjmů fyzických osob upřednostňuje princip platební schopnosti, daň z příjmů právnických osob nebo daň z přidané hodnoty princip horizontální spravedlnosti, daň silniční princip prospěchu.

3.2 Daňový systém České republiky Daňový systém České republiky vznikl, jak už jsem se zmínila v Úvodu, k 1. lednu 1993, tedy ke dni vzniku České republiky jako samostatného státu. Vznik daňového systému je považován za nejdůležitější daňovou reformu v České republice. Do současné podoby byl daňový systém formován novelami daňových zákonů a zavedením nových ekologických daní. Struktura i principy daňového systému ale zůstaly stejné. Náš daňový systém již plně vyhovuje požadavkům Evropské unie, neboť některé dočasné výjimky, které nám byly povoleny, skončily prakticky 31. prosincem 2007. Podíváme-li se na daňové systémy členských zemí, zjistíme, že některé mají strukturu daní poněkud odlišnou – mají daní více nebo méně než ČR, ale systémově jsou si podobné. (4) Následující schéma Obr. 1 přehledně a jasně zobrazuje základní rozdělení daní v České republice. Obr. 1

Daňový systém České republiky

daně

přímé

z příjmů

nepřímé

majetkové

ze spotřeby

ostatní

pojistné sociálního pojištění místní poplatky (obecní daně)

Zdroj: VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006. VOX, Praha 2006.

Přímé daně podle tohoto schématu můžeme rozdělit na daně majetkové a na daně z příjmů. Přímé daně jsou daně adresné, kdy víme, kdo je poplatníkem, tedy čí předmět daně je zdaněn. Poplatník přímo daň odvádí správci daně.


12

• Majetkové daně jsou: daň z nemovitostí, kterou můžeme rozdělit na daň z pozemků a daň ze staveb, daň silniční a daně převodové, které dělíme na daň dědickou, darovací a z převodu nemovitosti. • Daně z příjmů dělíme na daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daně z příjmů představují druhou největší položku příjmů veřejných rozpočtů. První položkou je pojistné sociálního pojištění, které podle schématu patří mezi ostatní daňové příjmy. Nepřímé daně můžeme rozdělit na daň z přidané hodnoty, spotřební daně, clo a nově také ekologické daně. Nepřímost těchto daní spočívá v tom, že daň odvádí správci daně plátce, který ji předtím vybral od poplatníka. • Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby, která je obsažena v ceně zboží a služeb. • Spotřební daně zahrnují tyto daně: daň z minerálních olejů, daň z lihu a lihovin, daň z vína, daň z piva a meziproduktů, daň z cigaret a tabákových výrobků a ekologická daň. • Ekologická daň byla do české daňové soustavy zařazena od 1. ledna 2008 zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Důvodem jejich zavedení je snaha o ochranu životního prostředí. Ekologické daně jsou specifickým druhem spotřebních daní. Právní úprava je v souladu s příslušnými předpisy Evropských společenství. Ekologické daně zahrnují daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. • Clo je povinná platba při přechodu zboží přes hranice státu, který není členem EU. Při přechodu zboží mezi zeměmi EU nemusí být clo placeno, jelikož je v rámci EU zaveden jednotný vnitřní trh, který podporuje volný pohyb zboží mezi jednotlivými státy. Mezi ostatní daňové příjmy řadíme pojistné sociálního pojištění a místní poplatky. • Pojistné sociálního pojištění je nejvydatnějším příjmem veřejných rozpočtů a tvoří přibližně 40 % všech daňových příjmů. V České republice se skládá z pojistného na důchodové pojištění, sloužící k financování starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů, veřejného zdravotního pojištění, které slouží k financování zdravotní péče, a z nemocenského pojistného, ze kterého se vyplácejí nemocenské dávky. (2) • Mezi místní daně (také místní poplatky) můžeme zařadit poplatky ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství. Místní se jim říká proto, že jsou spravovány municipalitou, tak jsou i jejím příjmem. O zavedení a o výši místních poplatků rozhoduje sama obec. (2)

3.3 Správa daní Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době. (5)


13

Správu daní vykonávají správci daně, orgány pověřené ke správě daní. Správu daní vykonávají v rámci daňového systému České republiky: • ministerstvo financí, • územní finanční orgány (finanční úřady, finanční ředitelství), • celní orgány • orgány obcí. Ministerstvo financí, jako ústřední orgán státní správy pro daně, předkládá vládě návrhy zákonů a jiných právních předpisů v oblasti daní, řídí správu daní a územní finanční orgány, které jsou ministerstvu podřízeny. Územní finanční orgány vykonávají správu daně z příjmů fyzických a právnických osob, daně z převodu nemovitostí, daň darovací, daň dědickou. Výnos z daně z nemovitostí plyne sice do rozpočtů obcí, ale správa stále zůstává na územních finančních orgánech. Celní orgány jsou správcem daně z přidané hodnoty pouze při dovozu zboží ve vybraných případech, jak stanovuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Správa daní ekologických, spotřebních a správa cel je také vykonávána celními orgány. Orgány obcí zabezpečují správu místních daní (místních poplatků a správních poplatků), které řadíme mezi ostatní daňové příjmy.


14

4 Daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 4.1 Poplatník daně z příjmů fyzických osob Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“). Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje, jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. (6)

4.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou • příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) • příjmy z podnikání a samostatné výdělečné činnosti (§ 7) • příjmy z kapitálového majetku (§ 8) • příjmy z pronájmu (§ 9) • ostatní příjmy (§ 10). Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. (6)

4.3 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky § 6 ZDP Příjmy ze závislé činnosti jsou • příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obchodního poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, • příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů, • odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, • příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle prvních třech bodů nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. (7) Mezi příjmy ze závislé činnosti patří výše uvedené příjmy bez ohledu na to, zda: • jsou pravidelné nebo jednorázově vyplacené, • je na ně právní nárok, či nikoliv,


15

• zda je dostává zaměstnanec, nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo, • jsou zaměstnanci vyplaceny nebo jsou mu připsány k dobru, anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, • jde o příjmy zaměstnance vyplacené zaměstnavatelem z nákladů nebo ze zisku na způsob podílů zaměstnanců na hospodářských výsledcích, stravného nad limity uvedené v zákoně o cestovních náhradách, plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, resp. Obdobných prostředků na sociální účely apod. (8)

4.4 Zvláštní nepeněžní příjmy zaměstnanců Za nepeněžní příjmy jsou považovány příjmy: • příjmy zaměstnance spočívající v cenovém rozdílu – příjmem zaměstnance se rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnance bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního předpisu, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. (8) • poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely – za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jdeli o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000Kč. (6)

4.5 Zdaňovací období a daňové přiznání Zdaňovacím obdobím všech fyzických osob je kalendářní rok, tedy období od 1. 1. do 31. 12. Základní termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je stanoven nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy do 31. 3. Daňové přiznání nemusí podávat fyzické osoby, které mají příjmy pouze ze závislé činnosti a funkčních požitků a nemají příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč. (6)

4.6 Základ daně z příjmů ze závislé činnosti Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné“); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti nebo funkčnímu požitku i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. (7)


16

4.7 Sazba daně z příjmů fyzických osob Sazba daně je od roku 2008 stanovena procentní lineární sazbou 15 %. Dříve byla sazba daně klouzavě progresivní, přesto je díky vysokým slevám na dani zachováno progresivní zdanění. Avšak u některých příjmů dochází k regresi. Progresivitě zdanění se věnuji v kapitole 12.1.

4.8 Záloha na daň a prohlášení poplatníka Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky se zdaňují vždy u zdroje, a to formou měsíční zálohy na daň či daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Zálohu na daň či daň vypočítá zaměstnavatel a v termínu podle ZDP ji pod vlastní majetkovou odpovědností za zaměstnance odvede. (10) Zaměstnavatel odvede úhrn sražených záloh nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. (6) Při výpočtu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (dále jen „záloha na daň“) je důležité, zda má zaměstnanec podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále pouze „prohlášení“). V případě, že toto prohlášení má poplatník podepsáno, může uplatňovat měsíční slevy na dani a příslušnou částku daňového zvýhodnění. Toto prohlášení může mít poplatník podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele v případě, že je zaměstnán u více zaměstnavatelů. Přesto v průběhu roku může mít podepsáno více prohlášení, ale doba se nesmí u jednotlivých zaměstnavatelů překrývat. Např. poplatník může mít jedno prohlášení podepsáno do března u jednoho zaměstnavatele, ale od dubna už pracuje u druhého zaměstnavatele a u něj může také prohlášení podepsat. Při podepsaném prohlášení se poplatníkovi sráží daň zálohová, která se zahrnuje do daňového přiznání. Pokud toto prohlášení poplatník nepodepsal, nemůže slevy na dani ani daňové zvýhodnění uplatňovat a odvádí se mu ze zdanitelných příjmů konečná srážková daň 15 %. Prohlášení musí být podepsáno do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období. (6)

4.9 Nezdanitelné části základu daně Od základu daně lze v rámci ročního zúčtování odečíst: • hodnota darů poskytnutých na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství Atd., pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně nebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč,1

1

Z důvodů obsáhlosti § 15 odst. 1 ZDP je text zúžen.


17

• úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních předpisů2, a použitým na financování bytových potřeb. Úhrnná částka úroků nesmí překročit 300 000 Kč. • poplatníkem zaplacený příspěvek na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu zaplacených příspěvků za zdaňovací období snížená o 6 000 Kč, maximálně lze odečíst 12 000 Kč, • poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou za předpokladu, že: − výplata pojistného plnění je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let − u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití je pojistná doba od 5 do 15 let včetně a má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč, pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. Maximální částka, kterou lze odečíst činí v úhrnu 12 000 Kč, • členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však 3 000 Kč za zdaňovací období, • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč. (6) Pro odečtení nezdanitelných částí základu daně musí poplatník předat do 15. února zaměstnavateli, který mu provádí roční zúčtování, potvrzení případně smlouvy, které opravňují poplatníka snížit si o tyto částky základ daně. Jsou to např. potvrzení příjemce daru, smlouva o úvěru a potvrzení o částce zaplacené na úrocích z úvěru ze stavebního spoření, smlouva o penzijním připojištění se státní příspěvkem a potvrzení o příspěvcích zaplacených poplatníkem atd. V případě, že bude poplatník podávat daňové přiznání, musí přiložit tyto potvrzení a smlouvy k daňovému přiznání.

Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.

2


18

4.10 Slevy na dani Slevy na dani, jak je známe teď, byly zavedeny až v roce 2006. Do té doby veškeré položky, které dnes patří mezi slevy na dani, náležely mezi nezdanitelné části. Tyto nezdanitelné části byly v roce 2006 zrušeny a převedeny do systému uplatňování slev na dani. Tento přechod je zobrazen v tabulce č. 1 Přílohy. Výše aktuálních slev na dani s popisem jsou uvedeny níže a také v tabulce č. 1 Přílohy. Daň vypočtená podle § 16 ZDP za zdaňovací období se snižuje o tyto slevy3: • 24 840 Kč na poplatníka, • 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek, • 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění4 nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu, • 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, • 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, • 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. (9) Slevu na dani může poplatník uplatnit pouze do výše daňové povinnosti za příslušné zdaňovací období. (6) Slevu na dani na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, lze uplatňovat pouze v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Měsíčně nelze tuto slevu uplatnit.

4.11 Daňové zvýhodnění Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti bylo zavedeno od 1. 1. 2005 novelou zákona o daních z příjmů, zákonem č. 669/2004 Sb., kterým byla nahrazena nezdanitelná část základu daně na vyživované dítě. Daňové zvýhodnění se tedy začalo odečítat přímo od vypočtené zálohy na daň, místo od základu daně. Od roku

3 4

Jedná se o celoroční výši. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

19


2006, kdy byl zaveden institut slev na dani, se daňové zvýhodnění odečítá od daňové zálohy až po odečtení slev na dani. Hlavním cílem daňového zvýhodnění je podporovat rodiny s dětmi. Výše daňového zvýhodnění se v období let 2006 až 2010 měnila. Momentálně má poplatník daně z příjmů fyzických osob nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 11 604 Kč ročně.

Poplatník si o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16 zákona o daních z příjmů. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou: • slevy na dani, • daňového bonusu, • slevy na dani a daňového bonusu. (6) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. (6) V následující tabulce jsou uvedeny částky daňového bonusu, které lze maximálně a minimálně vyplatit poplatníkovi. Tab. 1

Maximální a minimální výše daňového bonusu od roku 2008 Minimální výše daňového

Maximální výše daňového

bonusu

bonusu

za zdaňovací období

100 Kč

52 200 Kč

měsíční

50 Kč

4 350 Kč

Daňový bonus

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy5. (6) V současné době je minimální mzda stanovena ve výši 8 000 Kč a zaměstnance musí tedy dosáhnout za zdaňovací období příjem 48 000 Kč. Měsíční daňový bonus je poplatníkovi vyplacen, jestliže jeho měsíční hrubý příjem dosahuje alespoň polovinu měsíční minimální mzdy, tedy 4 000 Kč.

4.12 Roční zúčtování Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění je institutem určeným pro poplatníky pouze s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky, kteří po skončení roku nejsou povinni, ani sami dobrovolně nebudou podávat daňové přiznání. (8) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi § 111 zákoníku práce, Nařízení vlády č. 303/1995 Sb. o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů

5


20

těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. (6) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. (6) Roční zúčtování měsíčních daňových bonusů zaměstnavatel provede za zaměstnance, kterému v průběhu roku byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, anebo u zaměstnance, který v průběhu roku u zaměstnavatele neuplatňoval daňové zvýhodnění na vyživované děti a právo uplatnit nárok na daňové zvýhodnění realizoval u zaměstnavatele až po skončení kalendářního roku v rámci žádosti o provedení ročního zúčtování. Pokud úhrn hrubých příjmů nedosáhl zmiňovaných 48 000 Kč, roční daňový bonus se nevyplatí. Přitom zůstává zachována zásada, že vyplacené měsíční daňové bonusy, pokud byly vyplaceny v souladu s ZDP, nemá povinnost zaměstnanec zaměstnavateli v tomto případě vracet. (11) Pokud je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, nebo jeho příjem nedosáhne alespoň poloviny minimální měsíční mzdy, bude měsíční daňová záloha zaměstnance nulová. V tomto případě nelze vyplatit ani daňový bonus. Celkovou výši daňového zvýhodnění zaměstnavatel vypořádá, požádá-li zaměstnanec o roční zúčtování. V opačném případě podává sám zaměstnanec daňové přiznání s uplatněním nárokované výše. (12) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka: • nejdříve daň sníží o slevy na dani a vypočte částku slevy na dani a daňového bonusu, • daň sníženou o slevy na dani, a až takto vyčíslenou daň po slevě porovná s úhrnem zálohově sražené daně, • dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech vyšší, než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší, než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém bonusu o vypočtenou částku nedoplatku na dani po slevě. Přeplatek na dani po slevě nebo doplatek na daňovém bonusu, který vznikl provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li úhrnná částka doplatku vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek ze zúčtování plátce daně poplatníkovi nesráží. O doplatek ze zúčtování vyplacený formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. (6)


21

5 Algoritmus výpočtu zálohy na daň a daňové povinnosti Výpočet zálohy na daň v letech 2005 až 2010 Rok 2005 Hrubá mzda − SP zam-nec (8 %) − ZP zam-nec (4,5 %) − nezdanitelná část na poplatníka (případně další nezdanitelné části) = ZD (HM − SP, ZP, nezdanitelné části) ZD zaokrouhlený Záloha na daň6 − daňové zvýhodnění (v případě nároku) Výsledná záloha na daň/daňový bonus (DB) Rok 2006-2007 Rok 2008-2010 Hrubá mzda Hrubá mzda − SP zam-nec (8 %) + SP zam-tel (26 % 2008, 25 % od 2009) − ZP zam-nec (4,5 %) + ZP zam-tel (9 %) = ZD (HM – SP, ZP) = SHM (HM + SP + ZP) ZD zaokrouhlený SHM zaokrouhlená Záloha na daň6 Záloha na daň (SHM∗15 % sazba daně) − sleva na poplatníka (případně další slevy) − daňové zvýhodnění (v případě nároku) Výsledná záloha na daň/daňový bonus (DB) Čistá mzda: 2005-2008: HM − SP zam-nec 8% −ZP zam-nec 4,5 % − výsledná záloha na daň/+DB 2009, 2010: HM – SP zam-nec 6,5 % − ZP zam-nec 4,5 % − výsledná záloha na daň/+ DB

Výpočet zálohy: 1. pásmo: ZD ∗ sazba daně; 2. - 4. pásmo: (ZD − počáteční částka daňového pásma) ∗ sazba příslušeného pásma + daň za předchozí pásmo/a

6


22

Výpočet daňové povinnosti v letech 2005 až 2010 Rok 2005 Zdanitelné příjmy podle § 6 (∑ hrubých mezd) −SP zam-nec (8 %) −ZP zam-nec (4,5 %) − nezdanitelná část na poplatníka případně další nezdanitelné části ZD (zdanitelné příjmy −SP, ZP, nezdanitelné části) ZD zaokrouhlený Daň7 − daňové zvýhodnění (v případě nároku) Výsledná daňová povinnost Rok 2006-2007 Rok 2008-2010 Zdanitelné příjmy podle § 6 (∑ hrubých mezd) −SP zam-nec (8 %) + SP zam-tel (26 %, 25 % od 2009) −ZP zam-nec (4,5 %) + ZP zam-tel (9 %) =ZD (zdanit. příjmy – SP, ZP) = SHM (zdanit. příjmy + SP + ZP) − nezdanitelné části základu daně (dary, úroky z úvěru atd.) = ZD − nezdanitelné části = SHM − nezdanitelné části ZD zaokrouhlený SHM zaokrouhlená 7 Daň Daň (SHM∗15 % sazba daně) − slevy na dani (na poplatníka, na manželku atd. viz kapitola 5.11) − daňové zvýhodnění (v případě nároku) Výsledná daňová povinnost

Výpočet daně: 1. pásmo: ZD ∗ sazba daně; 2. - 4. pásmo: (ZD − počáteční částka daňového pásma) ∗ sazba příslušeného pásma + daň za předchozí pásmo/a 7


23

6 Pojistné na sociální zabezpečení Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). (13) Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního rozpočtu jsou též penále, přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení a pokuty ukládané podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu. (14) Částka, která se na tomto pojistném vybere, tvoří více než třetinu příjmů státního rozpočtu. (13) Pojistné na sociální zabezpečení je upraveno: • Zákonem č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

6.1 Poplatníci pojistného Povinnost platit pojistné mají: • zaměstnavatelé, • zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění, popř. pouze důchodového pojištění, • osoby samostatně výdělečně činné, • lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. U OSVČ se jedná o kalendářní rok. (13)

6.2 Vyměřovací základ Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. (14) Maximální vyměřovací základ je částka, od které již poplatník ani plátce daně nemusí platit pojistné. V případě, že je zaměstnanec po celý kalendářní rok zaměstnán u jednoho zaměstnavatele, tak platí pouze pojistné do částky maximálního vyměřovacího základu. Pokud měl zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn vyměřovacích základů nepřesáhl maximální vyměřovací základ, tak platí pojistné zaměstnanec i zaměstnavatel do konce roku. Pojistné zaplacené z částky přesahující maximální vyměřovací základ se považuje za přeplatek. O tento přeplatek je nutné podat písemnou

24


žádost k příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Součástí žádosti je potvrzení od zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů, ze kterých bylo odvedeno pojistné. (14) Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného se téměř každoročně mění, a to v důsledku změny průměrné mzdy a navýšením počtu průměrných mezd pro rok 2010, ze kterých se maximální vyměřovací základ vypočítává. Stejné částky maximálních vyměřovacích základů platí i pro veřejné zdravotní pojištění. V následující tabulce vidíme tendenci ke zvyšování maximálního vyměřovacího základu. Tab. 2

Maximální vyměřovací základ v letech 2006 až 2010

Maximální vyměřovací základ Průměrná mzda Počet prům. mezd

2006, 2007

2008

2009

2010

486 000 Kč

1 034 880 Kč

1 130 640 Kč

1 707 048 Kč

-

21 560 Kč 48

23 555 Kč 48

23 709 Kč 72 Zdroj: www.cssz.cz

Pozn. Pro roky 2006 a 2007 se používal maximální vyměřovací základ pouze pro osoby samostatně výdělečně činné. K sjednocení vyměřovacího základu i pro zaměstnance došlo až od roku 2008.

6.3 Rozhodné období Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. (14) Rozhodné období, pro zjištění zda bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, je kalendářní rok.

6.4 Sazby pojistného Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou: • u zaměstnavatele 25 %, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, • u zaměstnanců 6,5 %, na důchodové pojištění, zaměstnanec pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti neplatí. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (13)

6.5 Odvod pojistného Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. (14)


25

6.6 Orgány sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou: • Ministerstvo práce a sociálních věcí, • Česká správa sociálního zabezpečení, • okresní správy sociálního zabezpečení, • Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání), • Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb), • Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR). (16)


26

7 Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je svou ekonomickou podstatou daní, a proto jej řadíme mezi ostatní daňové příjmy. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“) je příjmem Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo ostatních zdravotních pojišťoven, které získaly povolení od Ministerstva zdravotnictví. Všeobecná zdravotní pojišťovna provádí přerozdělování pojistného ze zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění. V současné době působí v České republice 9 zdravotních pojišťoven. Veřejné zdravotní pojištění upravují dva zákony: • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

7.1 Pojištěnec veřejného zdravotního pojištění Pojištěnci jsou: • osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky, • osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky (dále jen "pojištěnci"). Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jakož i organizační složka státu. Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle ZDP. (17)

7.2 Vznik a zánik zdravotního pojištění Zdravotní pojištění vzniká dnem: • narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, • kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem podle zákoníku práce8, • získání trvalého pobytu na území České republiky. Zdravotní pojištění zaniká dnem: • úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, • kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem podle zákoníku práce,

8

§ 5 písm. a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.


27

• ukončení trvalého pobytu na území České republiky. (17)

7.3 Plátci pojistného zdravotního pojištění Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen "plátci pojistného") jsou: • pojištěnci uvedení v podkapitole 7.1, • zaměstnavatelé, • stát. (17) Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud • je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků, • je osobou samostatně výdělečně činnou, • má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc. (17) Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance. Zaměstnavatel je plátcem části pojistného z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání. (17) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: • nezaopatřené děti, • poživatele důchodu z důchodového pojištění, • příjemce rodičovského příspěvku, • ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění,9 • uchazeče o zaměstnání atd.10 (17)

7.4 Povinnost platit pojistné Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem: • nástupu zaměstnance do zaměstnání, • zahájení samostatné výdělečné činnosti, • kdy se stal pojištěncem, • ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil u příslušné zdravotní pojišťovny,

9

§ 32 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Z důvodu velkého množství státních pojištěnců je zde uveden pouze výčet nejdůležitějších státních pojištěnců.

10


28

• návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit; • návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec −

byl v cizině zdravotně pojištěn,

−

v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění,

−

požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle odstavce. (17)

7.5 Výše pojistného Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (18) Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel. Pojistné za státního zaměstnance podle služebního zákona hradí služební úřad v plné výši. (17) Výše pojistného hrazeného zaměstnancem je 4,5 % a 9 % hradí zaměstnavatel z vyměřovacího základu.

7.6 Vyměřovací základ Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda. Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. (18) Maximální vyměřovací základ je stejný jako u pojistného na sociální zabezpečení ve výši 72násobku průměrné měsíční mzdy pro rok 2010 23 709 Kč, tedy částka 1 707 048 Kč. Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, u něhož bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ. (18)


29

7.7 Rozhodné období Rozhodné období u pojistného na veřejné zdravotní pojištění je kalendářní měsíc, stejně jako u pojistného na sociální zabezpečení.

7.8 Odvod pojistného Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění, u níž je pojištěnec pojištěn. Za osoby, za které je plátcem pojistného stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet zřízený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. (18)

7.9 Oznamovací povinnosti plátců pojistného Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o: • nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, • změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil, oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil, • skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. (17)


30

8 Pojmy týkající se mzdové problematiky • Pracovní poměr Pracovní poměr se zakládá mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovní smlouvou. Pracovní poměr se sjednává na dobu určitou nebo neurčitou. V případě, že není doba trvání pracovního poměru v pracovní smlouvě uvedena, považuje se sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou. • Zaměstnanec Za zaměstnance je považován dle zákona o daních z příjmů poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Je to fyzická osoba, které plynou příjmy podle § 6 ZDP od zaměstnavatele. Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 15 let a den nástupu do práce nesmí předcházet dni ukončení povinné školní docházky. • Zaměstnavatel Za zaměstnavatele zákon o daních z příjmů pokládá plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, který hradí zaměstnanci za vykonanou práci podle jeho příkazů. Může jím být jak fyzická osoba, tak osoba právnická, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Jestliže je zaměstnavatelem stát, Česká republika, je považován za právnickou osobu. • Mzda Mzda představuje peněžité plnění, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci za vykonanou práci. Mzda musí být mezi těmito subjekty sjednána před započetím výkonu práce. Mzda je obvykle stanovena v pracovní smlouvě, ale nemusí tomu tak být, protože ujednání o mzdě nepatří mezi povinné náležitosti pracovní smlouvy. V případě, že je zaměstnavatelem stát, nevyplácí se zaměstnanci mzda, ale plat podle platového tarifu. • Zúčtovací a výplatní listina Tato listina se vyhotovuje po skončení měsíčního období a vyhotovuje ji mzdoví účetní podle mzdových podkladů. Tato listina se předává zaměstnancům při výplatě mezd. • Mzdový list Zaměstnavatel je povinen za každého zaměstnance za každé zdaňovací období vést mzdové listy. Mzdový list musí pro účely daně obsahovat: poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější, rodné číslo a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu, jehož je rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno, i daňové identifikační číslo a rodné číslo, bydliště a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP bydliště ve státě, jehož je rezidentem,


31

jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15 ZDP, částek slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání, za každý kalendářní měsíc: − − − − − − −

−

úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích, částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd, povinné pojistné z úhrnu zúčtovaných mezd (uvedené v první odrážce), základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby, vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně, měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP, měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c ZDP, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP a § 35c ZDP, skutečně sraženou zálohu,

součet údajů za zdaňovací období a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů. (6) Ukázka mzdového listu je uvedena v Příloze 1. • Osobní náklady na zaměstnance Náklady z daňového pohledu představují výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Náklad můžeme tedy charakterizovat jako spotřebu majetku, cizích služeb nebo práce pracovníků vynaložená na daný účel v peněžním vyjádření. Náklady představují během účetního období snížení ekonomického prospěchu ve formě: − snížení (úbytku, spotřeby) aktiv, − vzniku závazků (zvýšení dluhů). Náklady znamenají odčerpání (snížení) vlastního kapitálu z pohledu finančního účetnictví. Z manažerského a nákladového účetnictví představují vynaložení zdrojů k vymezenému účelu. (19) Osobní náklady se v účetnictví zaznamenávají v účtové skupině 52. Tyto osobní náklady se ve výkaze zisku a ztráty v plném rozsahu rozdělují na čtyři oblasti: 521-Mzdové náklady – představují hrubé mzdy zaměstnanců, ze kterých se jim poté strhávají odvody na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a záloha na daň, 522-Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti – patří sem hrubé mzdy včetně odměny a prémie společníků a jednatelů společností s ručením omezeným, komanditistů komanditní společnosti a členů družstva, pokud nemají uzavřenou pracovní smlouvu, 523-Odměny členům orgánů společnosti a družstva – jedná se o nedaňové náklady, nepatří sem odměna jednatele společnosti s ručením omezeným, který je


32

sám statutárním orgánem a není členem kolektivního statutárního orgánu, daňově uznatelným nákladem je pouze výkon funkce samotného statutárního orgánu, 524-Zákonné sociální pojištění – jedná se o zdravotní a sociální pojištění, které hradí zaměstnavatel povinně za zaměstnance, za daňový náklad je považováno pouze zaplacené pojištění. Sociální náklady – mezi tyto náklady patří účty 525-528 účtové osnovy: −

525-Ostatní sociální pojištění – na tento účet se zaznamenávají pojištění nad limit daný zákonem 24 000 Kč, např. příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění, životní pojištění zaměstnanců, jde tedy o daňově neuznatelné náklady,

−

526-Sociální náklady individuálního podnikatele − evidují se zde náklady na zdravotní a sociální pojištění podnikatele, od roku 2008 patří částky zaúčtované na tomto účtu mezi nedaňové náklady; tento účet je využíván ve firmách jednotlivce (OSVČ),

−

527-Zákonné sociální náklady – na tomto účtu se účtuje o nákladech, které jsou vynaloženy za účelem vytvoření pracovních a sociálních podmínek a péče o zdraví zaměstnanců, jedná se např. o příspěvek na závodní stravování do limitu 55 %, výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, výdaje na závodní preventivní péči,

−

528-Ostatní sociální náklady – účtují se zde náklady vyplacené nad rámec stanovený zákony, například příspěvek na závodní stravování nad limit, tj. nad 55 %, proto se jedná o daňově neuznatelnou položku. (19)

Obecně by měly být všechny náklady vynaložené podnikem na zaměstnance uvedeny v účtové skupině 52. Přesto některé náklady, které souvisí se zaměstnanci, spadají do jiných nákladových účtů. Jedná se například o ochranné pracovní pomůcky a pracovní oděvy, které se zachycují při výdeji do spotřeby na účtu 501-Spotřeba materiálu nebo 518-Ostatní služby. Jde o tzv. sociální náklady.


33

9 Změny ve zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006-2010 V následujících podkapitolách jsou popsány jednotlivé změny ve zkoumaném období 2006 až 2010. Výpočty k těmto změnám jsou uvedeny v kapitolách 11 a 12.

9.1 Souhrn změn platných od roku 2006 Roky 2006 a 2005 byly pro fyzické osoby velmi zásadní. Podstatné změny nastaly již v roce 2005. V tomto roce došlo ke vzniku dvou nových institutů. Tedy ke vzniku daňového zvýhodnění, kterým byla nahrazena nezdanitelná část základu daně na vyživované dítě. Dalším institutem je společné zdanění manželů, kterým se ve své práci nezabývám, protože se jedná o velice problematickou záležitost, jejíž analýza by stačila na vypracování bakalářské práce. V rušení nezdanitelných částí se pokračovalo i v roce 2006. V následujících bodech jsou popsány všechny změny roku 2006. Všechny změny, kromě zvýšení minimální mzdy, byly zavedeny zákonem č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon o daních z příjmů a další zákony. Jaké budou mít změny vliv na mzdy poplatníků je uvedeno v podkapitole 11.1. • Nahrazení šesti nezdanitelných částí základu daně slevami na dani V tabulce č. 2 Přílohy je uvedena tabulka, která přehledně zobrazuje přechod na slevy na dani. Nezdanitelné části byly mnohem vyšší než slevy na dani. Důvodem poklesu je, že nezdanitelné části se odečítaly přímo do základu daně, kdežto slevy se odečítají až od výsledné daně. • Změna ve výpočtu zálohy na daň/roční daňové povinnosti Změna ve výpočtu zálohy na daň a roční daňové povinnosti je způsobena zejména zrušením některých nezdanitelných částí a jejich přechodem na slevy na dani. Slevy na dani se odečítají až od zjištěné zálohy na daň (daně) a ne od základu daně, jak tomu bylo u nezdanitelných částí. Výpočet zálohy na daň a daňové povinnosti v letech 2005 a 2006 je uveden v kapitole 5. • Změna sazeb daně v prvním a druhém daňovém pásmu a rozšíření prvního daňového pásma V roce 2006 došlo ke snížení sazeb daně u prvních dvou pásem. V prvním pásmu došlo ke snížení z 15 % na 12 % a zároveň k rozšíření pásma na 10 100 Kč. U druhého pásma došlo k snížení o jedno procento, tedy z 20 % na 19 %. Sazby daně pro rok 2005 jsou uvedeny v tabulce č. 3 Přílohy a sazby platné pro roky 2006 a 2007 jsou v tabulce č. 4 Přílohy.


34

• Zrušení možnosti uplatnit úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru jako měsíční nezdanitelnou část Důvodem ke zrušení možnosti odečtu úroků ve formě měsíční nezdanitelné části byl zejména přechod na slevy na dani a také to, že byly úroky stanovovány v předpokládané výši. To způsobovalo, jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům komplikace. Zaměstnavatelé museli po uplynutí zdaňovacího období u každého zaměstnance zpětně porovnávat výši uplatněných úroků při výpočtu záloh s částkou úroků skutečně zaplacených. Rozdíly na zálohách vzniklé uplatněním nesprávně stanovených úroků museli zaměstnavatelé srážet ze mzdy (to se týkalo úvěrů ze stavebního spoření). V případě hypotečních úvěrů, museli zaměstnanci podávat sami daňové přiznání, což mnohdy vyžadovalo odbornou pomoc a další zbytečné náklady. (20) Od roku 2006 mělo dojít ke snížení maximální úhrnné částky úroků, kterou lze odečíst od základu daně z 300 000 Kč na 150 000 Kč. K této změně nakonec nedošlo, protože pro rok 2006 zůstal v § 15 ZDP nadále zachován jen jeden limit ve výši 300 000 Kč (pro všechny poplatníky). Zmíněným poslaneckým pozměňovacím návrhem ale nebyla souběžně změněna výše limitu v § 38k odst. 5 ZDP a změna nebyla důsledně promítnuta ani do předchozích ustanovení návrhu novely. Jedná se prakticky o tzv. "mrtvá" ustanovení a nesrovnalosti, které by to mohlo v budoucnosti vyvolat, budou opraveny nejbližší novelou zákona. (21) • Zrušení povinnosti podávat daňové přiznání při uplatnění úroků z hypotečního úvěru jako nezdanitelnou část základu daně Od roku 2006 došlo ke zrušení povinnosti zaměstnanců podávat daňové přiznání v souvislosti s uplatňováním úroků z hypotečních úvěrů na financování bytových potřeb. Nově lze tedy uplatnit úroky jako nezdanitelnou část v rámci ročního zúčtování, které provádí zaměstnavatel. Provedenými opatřeními se tak od r. 2006 při uplatňování této nezdanitelné části základu daně Mj. zavedl standardní postup založený na principu, že pokud poplatník učiní v průběhu roku určitý výdaj, který je daňově zvýhodněný, může jej po uplynutí zdaňovacího období uplatnit pro snížení své daňové povinnosti a současně se zjednodušuje uplatňování této nezdanitelné části základu daně v praxi. Úroky se tedy budou, jako ostatní nezdanitelné části, odečítat od základu daně. Konkrétní částkou zaplacenou na úrocích se tedy nesnižuje vypočtená daň, ale jedná se jen o určitou daňovou úsporu, kterou lze vyčíslit z uplatněné částky příslušným procentem daňového zatížení, a to v závislosti na výši celoročních příjmů poplatníka a zařazení do příslušného daňového pásma. (20) • Změna výše minimální mzdy Minimální mzda se v roce 2006 měnila dvakrát. Změny ve výši minimální mzdy hrají roli zejména pro uplatnění daňového zvýhodnění. Pro nárok na daňové zvýhodnění je nutné mít příjem za zdaňovací období ve výši šesti násobku minimální mzdy. Proto je nutné sledovat její výši. Přestože se měnila minimální mzda v roce 2006 dvakrát, tak pro zjištění nároku na daňové zvýhodnění se použije minimální mzda platná k 1. lednu daného roku.

Změny ve zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006-2010 Tab. 3

35

Výše minimální mzdy v letech 2005 a 2006 Období

Měsíční sazba

Změna

Předpis

od 1. 1. 2005

7 185 Kč

+ 7,2 %

č. 699/2004 Sb.

od 1. 1. 2006

7 570 Kč

+ 5,4 %

č. 513/2005 Sb.

od 1. 7. 2006

7 955 Kč

+ 5,1 %

č. 513/2005 Sb.

Zdroj: http://business.center.cz/

• Změna při uplatnění měsíčního daňového bonusu Od roku 2006 jsou stanoveny nové podmínky pro uplatnění měsíčního daňového bonusu. Od tohoto roku je zaměstnanci vyplacen měsíční daňový bonus, pokud dosáhne alespoň výše poloviny minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny dolů. V předchozím roce bylo možné vyplatit měsíční daňový bonus pouze v případě, že zdanitelný příjem zaměstnance se pohyboval alespoň ve výši minimální mzdy. Poprvé takto postupuje zaměstnavatel při zúčtování mzdy za leden 2006 a zaměstnanci může vyplatit daňový bonus za podmínky, že úhrn jeho měsíčních příjmů dosahuje alespoň výše 3 785 Kč. (21)

9.2 Souhrn změn platných od roku 2007 V roce 2007 nedošlo k žádným výrazným změnám, které by podstatně ovlivnily daň ze závislé činnosti. V následujících bodech jsou popsány tři změny, které nastaly od tohoto roku. • Změna výše minimální mzdy Od roku 2007 je minimální mzda stanovena na výši 8 000 Kč. Pro ostatní roky zůstává tato částka nezměněna. Toto zvýšení má vliv na výplatu daňového bonusu. Zaměstnanci bude daňový bonus vyplacen, pokud bude jeho hrubý měsíční příjem činit alespoň 4 000 Kč. A pro vyplacení ročního daňového bonusu musí mít poplatník příjem 48 000 Kč. (22) • Zvýšení limitu počtu odpracovaných hodin u dohod o provedení práce V novém zákoníku práce č. 262/2006 Sb., platném od 1. 1. 2007, se zvyšuje limit pro dohodu o provedení práce na 150 hodin ročně, limit pro dohodu o pracovní činnosti (20 hodin týdně) zůstává nezměněn. (23) • Vznik nové roční nezdanitelné části – úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Tato nezdanitelná část byla zavedena do zákona o daních z příjmů zákonem č. 179/2006 Sb., který nabyl účinnosti 1. srpna 2007. Podmínkou pro uplatnění této částky jako nezdanitelné části, že nebyly úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání hrazeny zaměstnavatelem. Vznik této nezdanitelné části má za cíl podporovat zaměstnance, kteří si chtějí zvyšovat kvalifikaci. (11)


36

9.3 Souhrn změn platných od roku 2008 Od 1. 1. 2008 je platný zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, díky kterému došlo k mnohým změnám nejen v zákoně o daních z příjmů. Tento zákon mění, jak zákon o daních z příjmů, tak další daňové i nedaňové zákony, např. zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o dani z nemovitosti, zákon o dani dědické, dani darovací, zákon o spotřebních daních a další daňové zákony. Tímto zásadním zákonem jsou do českého daňového systému také zařazeny tzv. ekologické daně, tedy daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Tento zákon zavedl do daňové teorie dva nové pojmy, a to rovnou daň a superhrubou mzdu. Rovná daň znamená, že všichni poplatníci mají zdanitelný příjem zdaněn stejnou relativní sazbou daně. Rovná daň zavedená v České republice se vztahuje pouze na fyzické osoby mající příjmy z § 6 - 10 ZDP. V následujících bodech jsou charakterizovány změny, které byly platné od roku 2008. • Změna sazby daně, vznik tzv. rovné daně V důsledku zavedení rovné daně ve výši 15 % pro všechny fyzické osoby došlo ke zrušení všech daňových pásem. Všichni poplatníci, bez ohledu výše příjmů, mají svůj zdanitelný příjem zdaněn stejnou sazbou. Vliv poklesu sazby daně na čistou mzdu poplatníků uvádím v podkapitole 12.1 Změny roku 2008 ve výpočtech. • Úprava základu daně, vznik tzv. superhrubé mzdy Základem daně je od roku 2008 hrubá mzda navýšená o zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Definice superhrubé mzdy se věnuji v podkapitole 4.6 Základ daně z příjmů ze závislé činnosti. Teoretický výpočet je uveden v Metodice práce, prakticky je výpočet použit v kapitole 12. • Změna výše slev na dani Zvýšením základu daně, při ponechání slev z let 2006 a 2007, by nedošlo k snížení daně, ale naopak ke zvýšení. Zvýšení slev na dani tedy kompenzuje navýšení základu daně (viz předchozí bod) a poplatníkům, jejichž příjem byl dříve zdaňován sazbou daně ve výši 12 %, zvýšení daně, aby jejich daňové zatížení nebylo vyšší než doposud. Výše slev na dani platných od roku 2008 jsou uvedeny v tabulce č. 1 Přílohy. Díky těmto slevám je daň stále progresivní. • Změna výše daňového zvýhodnění V důsledku zvýšení základu daně, ze kterého se počítá daň, došlo také ke zvýšení daňového zvýhodnění z částky 500 Kč na 890 Kč. K zvýšení daňového zvýhodnění došlo zejména proto, aby poplatníci s nižšími příjmy, kterým byl dříve zdaňován příjem 12% sazbou, neplatili vyšší daň než v loňském roce. (6) • Zvýšení hranice možného ročního daňového bonusu Protože došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění, bylo nutné zvýšit také maximální roční daňový bonusu z 30 000 Kč na 52 200 Kč. (6) Podrobněji se daňovému zvýhodnění věnuji v podkapitole 5.12.


37

• Umožnění uplatit pojistné na soukromé životní pojištění v případě uzavření smlouvy s pojišťovnou usazenou na území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru Odečet nezdanitelných částí lze uplatit i v případě uzavření pojistné smlouvy na soukromé životní pojištění s pojišťovnami usazenými na území členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. (6) • Zavedení stropu na pojistné Před rokem 2008 existoval strop na pojistném pouze pro osoby samostatně výdělečně činné, které měly strop ve výši 486 000 Kč, dle tabulky č. 4 v kapitole 6 Pojistné na sociální zabezpečení. Od roku 2008 začal platit strop na pojistné pro veřejné zdravotní pojištění a sociální pojištění i pro zaměstnance. Výše stropu činí 1 034 880 Kč pro rok 2008. (24) • Zrušení společného zdanění manželů Společné zdanění manželů fungovalo v českém daňovém systému od roku 2005 do roku 2007. Zrušení společného zdanění manželů je částečně kompenzováno výrazným zvýšením vybraných slev na dani a zvýšením daňového zvýhodnění na vyživované děti (např. sleva na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími stanovený roční limit 68 000 Kč je od zdaňovacího období stanovena ve výši 24 840 Kč, daňové zvýhodnění na 10 680 Kč). (25) • Zařazení příjmů likvidátorů mezi příjmy podle § 6 Od roku 2008 jsou do příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zařazeny příjmy likvidátorů a to do § 6 odst. 1 písm. b). Důvodem pro jejich zařazení do tohoto paragrafu je to, že jsou orgánem společnosti a za výkon své působnosti odpovídají stejným způsobem, jako členové statutárních orgánů, jejichž příjmy jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti. Do roku 2007 byla odměna likvidátora předmětem daně z příjmů podle § 7, ve výjimečných případech podléhá odměna likvidátora dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP. (26) • Sjednocení sazby srážkové daně Díky novelizaci ZDP došlo k sjednocení sazby srážkové daně na 15 %. Změna se týká zejména § 36 odst. 2, kde jsou nově zdaněny touto sazbou např. podíly na zisku, podíly na likvidačním zůstatku a další. Touto sazbou jsou nově zdaněny autorské honoráře a odbytné. Výjimkou je srážková daň 5 % u finančního pronájmu s následnou koupí. (6) • Možnost uplatnit slevu na poplatníka u starobních důchodců Poživatel starobního důchodu s příjmy dle § 6 až 10 ZDP si může od roku 2008 uplatnit slevu na dani ve výši 24 840 Kč ročně. U starobního důchodce, který je zaměstnán a podepsal prohlášení k dani, sníží zaměstnavatel při výpočtu měsíční zálohy na daň vypočtenou daň o částku 2 070 Kč, přičemž při ročním zúčtování záloh odečte od vypočtené daně částku 24 840 Kč.


38

Do roku 2007 nemohl starobní důchodce s příjmem vyšším než 38 040 Kč uplatnit slevu na dani ve výši 7 200 Kč. Pokud ale tento limit nepřevýší, může si slevu uplatnit v plné výši. (27) Tato změna má samozřejmě pozitivní vliv na výše čisté mzdy. Jaký vliv má tato změna je ukázáno na výpočtech. • Zvýšení limitu příjmu manželky při uplatnění slevy na manželku V předchozích letech nesměl příjem manžela/manželky přesáhnout 38 040 Kč. Od roku 2008 se tento příjem zvyšuje na částku 68 000 Kč. (6)

9.4 Souhrn změn platných od roku 2009 Rok 2009 byl zajímavý zejména pro plátce daně, díky kterým si mohli snížit pojistné na sociální zabezpečení o slevy na pojistném a o mimořádné slevy. Hlavním důvodem těchto opatření bylo udržet pracovní místa a tím i zaměstnanost. Poplatníci v tomto roce také ušetří na pojistném na sociální zabezpečení, protože jim bylo místo poklesu sazby daně na 12,5 % se současným poklesem slev na dani snížena sazba pojistného. Výpočty k následujícím bodům jsou v kapitole 12.2. • Ponechání sazby daně na 15 % Od roku 2009 mělo dojít k poklesu sazby daně na 12,5 %. Tento pokles byl nahrazen snížením sazby pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanců na 6,5 %, kterému se věnuji v jednom z následujících bodů. Důvodem proč nedošlo k poklesu sazby daně, je také to, že by v konečném důsledku zaplatili poplatníci s příjmy do 20 000 Kč daně vyšší a poplatníci s příjmy nad tuto částku by si poklesem sazby daně i se současným poklesem slevy na dani polepšili. • Ponechání stávající výše slev na dani a daňového zvýhodnění Protože byla ponechána sazba daně ve výši 15 %, nedošlo také k poklesu slev na dani, které byly v zákoně o stabilizace veřejných rozpočtů navrhovány. Dle tohoto zákona mělo dojít ke snížení slevy na poplatníka na 16 560 Kč, slevy na manželku na 16 560 Kč a daňového zvýhodnění na 10 200 Kč. (28) • Pokles pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanců na 6,5 % Toto opatření, které je součástí Národním protikrizovém plánu vlády je účinné od 1. 1. 2009 a jeho účelem má být snaha ulevit zaměstnancům a zvýšit jim čistou mzdu. Snížení sazby je realizováno zrušením sazby pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti hrazených zaměstnancem. Zaměstnanci od tohoto roku tedy platí pouze důchodové pojištění ve výši 6,5 %. Původní sazba nemocenského pojištění činila 1,1 % a sazba příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dosahovala 0,4 %. Tímto došlo k poklesu povinných odvodů na sociální zabezpečení o 1,5 %. (29) • Pokles pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavatele Ve snaze ulevit zaměstnavatelům se jim také snižují odvody a to odvod pojistného na nemocenské pojištění z 3,3 % na 2,3 %. (29)


39

Proto se již zdanitelný příjem při výpočtu superhrubé mzdy nebude zvyšovat o 35 % ale o 34 %. Toto opatření má vliv, jak na plátce daně, tak na poplatníky, protože se jim bude počítat daň z nižší částky. Příklady vlivu na čistou mzdu poplatníků a na náklady plátce daně jsou uvedeny v kapitole 12.2. • Slevy pro zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a mimořádná sleva na pojistném Sleva na pojistném na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „sleva na pojistném“) je jedním z navrhovaných opatření Národní ekonomické rady vlády ČR. Toto opatření je součástí souboru opatření Národního protikrizového plánu vlády, který má zmírnit dopady celosvětového hospodářského útlumu na Českou republiku. Slevy na pojistném přináší od 1. 8. 2009 zákon č. 221/2009 Sb., který mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Jedná se pouze o dočasné opatření, které platí pouze v roce 2009. Původně měly slevy platit i v roce 2010, ale přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, platí pouze do konce roku 2009. Od ledna do července mají zaměstnavatelé nárok na mimořádnou slevu na pojistném, kterou můžou uplatnit v měsíci srpnu. Od srpna do prosince můžou uplatnit plátci slevy na pojistném. Nárok na slevu na pojistném má zaměstnavatel za každého zaměstnance: − který je účasten nemocenského pojištění, − který má vyměřovací základ nižší než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru – pro rok 2009 se jedná o vyměřovací základ nižší než 27 100 Kč, − jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc, − jehož zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce, a který nevykonává zaměstnání malého rozsahu (i když je z titulu tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění). Výše slevy na pojistném v kalendářním měsíci za jednotlivého zaměstnance činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy (se zaokrouhlením na celé stokoruny směrem nahoru) a vyměřovacím základem zaměstnance. Nejvýše však činí 25 % jeho vyměřovacího základu. Takto vypočtená sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Za zaměstnance, jehož vyměřovací základ se rovná 1,15násobku průměrné mzdy nebo je vyšší, se tedy sleva neposkytuje. Mimořádná sleva na pojistném se stanoví jako úhrn slev na pojistném za kalendářní měsíce leden až červenec 2009 za splnění výše uvedených podmínek v jednotlivých měsících a náleží pouze za zaměstnance, u nichž zaměstnání trvalo k 31. 8. 2009, přičemž se přihlíží ke všem zaměstnáním, která trvala v těchto kalendářních měsících. Uplatnit slevu na pojistném je právo zaměstnavatele, nikoliv jeho povinností. Úhrn slev na pojistném může uplatnit na předepsaném tiskopisu jen do dne splatnosti pojistného za příslušný kalendářní měsíc, tj. úhrn slev na pojistném za měsíc srpen 2009 a mimořádnou slevu na pojistném za měsíce leden až červenec 2009


40

do 20. 9. 2009, úhrn slev na pojistném za měsíc září 2009 do 20. 10. 2009 atd. Pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, nemůže ji uplatňovat dodatečně, ani zpětně. Zaměstnavatel uplatní úhrn slev na pojistném na předepsaném tiskopisu Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách a Příloha k Přehledu za měsíc srpen 2009, který zpracovala Česká správa sociálního zabezpečení. Nový Přehled se použije poprvé pro výkaz pojistného za kalendářní měsíc srpen 2009 a Příloha k přehledu za kalendářní měsíc srpen 2009 se použije pouze jednorázově při podání Přehledu za tento kalendářní měsíc v souvislosti s uplatněním tzv. mimořádné slevy na pojistném. (30) Cílem těchto dvou slev je snížit náklady na zaměstnance s nižšími a průměrnými příjmy, protože tito pracovníci jsou nejvíce postižená skupina ohrožená nezaměstnaností. Výpočty slev jsou uvedeny v kapitole 12. Mezi výší slevy a výší mzdy existuje nepřímá úměra. Dochází k tomu, že čím vyšší mzda tím nižší je sleva na pojistném. Toto bylo cílem těchto slev, a proto můžeme říci, že byly podmínky pro uplatnění slevy správně nastaveny. • Zvýšení maximálního vyměřovacího základu Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného pro rok 2009 je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (23 555 Kč), tj. 1 130 640 Kč. Pokud ji zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z částky, o kterou ji přesáhne, nebude platit pojistné. Částka nad maximální vyměřovací základ, z níž zaměstnanec nebude platit pojistné, se nezahrnuje ani do vyměřovacího základu zaměstnavatele. (13)

9.5 Souhrn změn platných od roku 2010 Rok 2010 je stejně jako rok 2007 jedním z klidnějších pro fyzické osoby, které mají příjmy pouze ze závislé činnosti. Přesto i tyto osoby pocítí změny tzv. Janotova balíčku, který má za cíl snížit schodek státního rozpočtu a co nejméně zatížit veřejné finance. Proto dojde v tomto roce k růstu DPH, spotřebních daní, daní z nemovitostí aj. Výpočty k následujícím bodům změn jsou uvedeny v kapitole 12.3 • Zvýšení daňového zvýhodnění Zákon č. 326/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability nahradil daňové zvýhodnění ve výši 10 680 Kč, platnou od roku 2008, částkou 11 604 Kč. Měsíčně přinese daňové zvýhodnění 967 Kč. Poplatníci, kteří pobírají daňové bonusy, dostanou navíc měsíčně 77 Kč. Ostatním klesne díky tomuto mírnému zvýšení daň. (31) • Zvýšení maximálního vyměřovacího základu Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti bude v roce 2010, stejně jako u zaměstnanců, 72násobek průměrné mzdy, tedy 1 707 048 Kč. (30) • Změny dne platby daňové povinnosti, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění K této změně došlo přijetím zákona č. 285/2009 Sb., který byl přijat v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku a mění mnoho další zákonů. Tento zákon byl účin-


41

ný od 1. 11. 2009, přesto ustanovení o platbách pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění byly platné až od 1. 1. 2010. Pro poplatníky je nejdůležitější změna zákona o správě daní a poplatků, která upravila den platby daňové povinnosti. Den platby byl dříve den, kdy platba odešla z účtu poplatníka nebo plátce. Dnem platby po změně je den připsání platby na účet správce daně. V případě platby v hotovosti na místně příslušném finančním úřadě je den platby den, kdy hotovost přijal pracovník správce daně (finančního úřadu). (32) Pro plátce tato novelizace prakticky znamená zkrácení lhůty pro placení daní a pojistného. Tyto platby jsou tedy splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce bez ohledu na den výplaty. Nejpozději ve 20. dnu musí být platby na účtu příslušné instituce (OSSZ, PSSZ, MSSZ, zdravotní pojišťovna, správce daně).

Popis firmy

42

10 Popis firmy Jedná se o menší firmu, která byla založena jediným vlastníkem 3. prosince 2004 jako odborná firma, zaměřená na revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení a elektromontážní práce. Již od roku 2001 fungoval jednatel a majitel této společnosti jako samostatná fyzická osoba v tomto odvětví. Společnost zaměstnává průměrně 10 zaměstnanců, několik pracovníků na dohody konané mimo pracovní poměr. Firma zajišťuje komplexní služby v elektrotechnice, včetně slaboproudých rozvodů. Společnost provádí: • přípojky nízkého napětí, • uzemnění a hromosvody, • veškeré stavební a technologické elektromontážní práce, • zhotovení projektové dokumentace skutečného stavu elektrické instalace, • výchozí a pravidelné revize elektrických zařízení v objektech, • zapojení fotovoltaických elektráren, • poradenská činnost. Společnost téměř každoročně vykazuje zisk, pouze rok 2008 nebyl pro firmu úspěšný a vykázala ztrátu. Mimořádným byl pro firmu loňský rok, kdy dosáhla nejvyššího zisku za dobu své existence. Důvodem, proč firma i přes finanční krizi prosperovala, bylo to, že stavební práce byly smluveny na delší dobu dopředu a proto tato firma měla práci i přes toto „špatné období“. Firma má na starost veřejné osvětlení v obci, ve které bydlí majitel firmy. Spolupracuje se stavební společností, díky níž měla zajištěné zakázky i po celý rok 2009. Přesto v tomto roce, v roce 2010, i tato stavební společnost zaznamenala pokles zakázek a tudíž došlo k poklesu zakázek i elektromontážní firmě. Důsledkem je to, že se společnost musela rozloučit se dvěma pracovníky, kteří měli pracovní smlouvu na dobu určitou. Momentálně má téměř většinu svých zakázek v Čechách a v okolí svého sídla pracuje pouze na menších objednávkách.

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007

43

11 Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007 Změny, které nastaly od roku 2006, jsou již uvedeny v kapitole 9 Změny ve zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech a v podkapitole 9.1 Souhrn změn platných od roku 2006 jsou podrobněji popsány. Výpočty k těmto změnám jsou uvedeny v následující podkapitole 11.1 Změny roku 2006 ve výpočtech. Zde jsou zhodnoceny změny ve vztahu ke všem poplatníkům. Rok 2007 byl pro poplatníky mnohem klidnější v tom, co se změn týče. Se změnami tohoto roku jsme se seznámili v podkapitole 9.2 Souhrn změn platných od roku 2007. Příklady zdanění mezd a odměn vybraných zaměstnanců malé firmy jsou uvedeny v následující podkapitole 11.2, kde jsou provedeny jak výpočty zálohy na daň, tak ročního zúčtování.

11.1 Změny roku 2006 ve výpočtech • Vliv poklesu sazeb daně a přechodu na slevy na dani na čistou mzdu poplatníků Tyto změny platné od roku 2006 mají jak pozitivní, tak negativní vliv na výši konečné daně, kterou poplatník zaplatí za zdaňovací období. Vliv závisí zejména na výši příjmu poplatníka a na slevách, které uplatňuje. Dle tabulky č. 5 Přílohy vidíme, jakých úspor dosahují poplatníci, kteří uplatňují pouze slevu na poplatníka a nemají nárok na daňové zvýhodnění. Na základě výsledků uvedených v tabulce můžeme říci, že změny v roce 2006 přinesly poplatníkům, uplatňujícím pouze slevu na poplatníka a žádné nezdanitelné části, úspory na dani. Nejvyšší úspory na daních dosahují poplatníci s hrubými měsíčními příjmy od 8 000 Kč do 21 000 Kč. Přesto žádný z těchto poplatníků nemůže zaplatit na dani z příjmů více než dosud, zejména kvůli poklesu daňových sazeb. Nižší sazby prvních dvou pásem a rozšíření prvního pásma ovlivní i ostatní poplatníky, kteří spadají do pásem vyšších. Nejnižší možná roční úspora po změnách v roce 2006 představuje 216 Kč, kterou získají poplatníci s vyššími příjmy. Tyto změny tedy byly výhodné zejména pro nízko příjmové skupiny poplatníků. Když budou tito poplatníci uplatňovat ještě další slevy na dani, může být jejich úspora na dani oproti předchozím letům ještě vyšší. Pro poplatníky s hrubými měsíčními příjmy vyššími než 36 000 Kč, kteří neuplatňují žádné další slevy, nepředstavuje novela žádné výrazné změny ve výši daně, kterou správci daně zaplatí. Osoby s vyššími příjmy budou platit daň pouze o 216 Kč ročně nižší. Tato skutečnost je vidět v následujícím grafu.

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007 Obr. 2

44

Výše úspory/ztráty poplatníka při uplatnění slev na dani v roce 2006 a 2007

Poplatníci s měsíčními příjmy 11 000 Kč ušetří na dani ze všech nejvíce. Úspora při uplatnění slevy na poplatníka a manželku dosahuje téměř 6 000 Kč. Poplatníci, kteří mají měsíční hrubé příjmy vyšší než 34 000 Kč a uplatňují slevu na poplatníka a manželku, zaplatí na dani více. Od měsíčního příjmu 38 000 Kč a výše dosahuje částka roční ztráty neměnné úrovně 2 528 Kč. Při uplatnění slevy na poplatníka a na studenta, dosahují samozřejmě nejvyšších úspora poplatníci s nízkými příjmy. Od příjmu 35 000 Kč zaplatí poplatníci při těchto slevách na dani více než v předchozím roce. Od příjmu 37 000 Kč je částka roční ztráty v konstantní výši 1 032 Kč. Obr. 3

Výše úspory poplatníka při uplatnění nezdanitelných částí

Poplatníci (se slevou na poplatníka) při uplatnění nezdanitelných částí získají v roce 2006 oproti roku 2005 úsporu maximálně 5 000 Kč a to u měsíčního příjmu 15 000 Kč. Nejvíce uspoří poplatníci s nižšími až středními příjmy. Od 39 000 Kč měsíčního příjmu u nezdanitelné části 40 000 Kč a zároveň od 40 000 Kč měsíčního příjmu je úspora na dani konstantní ve výši 216 Kč. Čím vyššího příjmu poplatník dosahuje, tím nižší úsporu poplatník získá v roce 2006 oproti roku 2005. Přesto poplatník při uplatnění slevy na poplatníka a těchto nezdanitelných částí nezaplatí na dani více než


45

v předchozích letech. Hranice, od které je částka úspory konstantní, se oddaluje tím, čím je vyšší suma nezdanitelných částí. 11.1.1 Shrnutí Na základě výše uvedených výsledků je jasné, že nejvyšších úspor v letech 2006 a 2007 dosahují poplatníci s nižšími příjmy. Poplatníci uplatňující pouze slevu na poplatníka, získají maximálně úsporu do 5 000 Kč. U poplatníků s příjmy vyššími než 34 000 Kč je úspora pouze v řádech stovek korun za rok. Žádný z těchto poplatníků tedy nezaplatí po zavedení slev na dani více než v předchozích letech. Poplatníci s nižšími příjmy, kteří uplatní některou z dalších slev na dani, ušetří na dani daleko více. Zato poplatníci s příjmy vyššími při uplatnění dalších slev zaplatí více v letech 2006 a 2007 oproti roku 2005, kdy místo těchto slev existovaly nezdanitelné části. Pro poplatníky s vyššími příjmy, kteří uplatňují kromě slevy na poplatníka i další slevy, bylo výhodnější zdaňování při využití nezdanitelných částí místo slev na dani.

46


11.2 Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň u vybraných zaměstnanců v roce 2006, 2007 a roční zúčtování 11.2.1 Hlavní pracovní poměr • Libor Černý Pan Černý je ženatý a má dvě děti. Manželka nesplňuje limit příjmu pro uplatnění slevy v rámci ročního zúčtování. Poplatník podepsal prohlášení a pobíral na dvě děti daňové zvýhodnění. Průměrný hrubý měsíční příjem pana Černého za rok 2006 i 2007 činil 19 988 Kč. Tab. 4

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Černého v roce 2006 a 2007 Položka/rok

2005

2006, 2007

Hrubá mzda

19 988

19 988

1 600

1 600

Zdravotní pojištění (4,5 %)

900

900

Nezdanitelná část na poplatníka

3 170

-

ZD – nezdanitelná část

14 318

17 488

Základ daně zaokrouhlený

14 400

17 500

2 125

2 618

-

600

Záloha po slevě

2 125

2 018

Daňové zvýhodnění

1 000

1 000

Konečná záloha na daň

1 125

1 018

Čistá mzda

16 363

16 470

Daňové zatížení

5,6 %

5,1 %

Odvody státu z-nec

18,1 %

17,6 %

Sociální pojištění (8 %)

Záloha na daň Sleva na poplatníka

Pan Černý na změnách roku 2006 nepatrně vydělá a to 107 Kč. V rámci ročního zúčtování se už jedná o úsporu v řádech tisíců. Roční zúčtování Pan Černý v roce 2005, 2006 a 2007 platil na penzijní připojištění 14 400 Kč a na soukromé životní pojištění 8 400 Kč. Poplatník nemá povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a byl po celý rok zaměstnáván v jedné společnosti. Pan Černý požádal do 15. února 2007 o roční zúčtování roku 2006 (do 15. února 2008 za rok 2007). V tomto termínu také podepsal prohlášení na další zdaňovací období. Dle mzdového listu zaměstnance zaplatil v tomto zdaňovacím období: • zálohy na dani - 2006

8 734 Kč (12 254 – 3 520),

47

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007 • zálohy na dani - 2007

12 254 Kč,

• pojistné (SP+ZP)

29 985 Kč.

Za obě zdaňovací období uplatnil slevu na poplatníka ve výši 7 200 Kč a daňové zvýhodnění ve výši 12 000 Kč. Tab. 5

Roční zúčtování pana Černého za roky 2006 a 2007 Položka/Rok

2005

2006

2007

Hrubá mzda

239 846

239 846

239 846

29 985

29 985

29 985

- poplatník

38 040

-

-

- penzijní připojištění

8 400

8 400

8 400

- soukromé životní pojištění

8 400

8 400

8 400

Základ daně − NČ

155 021

193 061

193 061


155 000

193 000

193 000

Daň

25 540

28 186

28 186

-

7 200

7 200

Daň po slevě

25 540

20 986

20 986


12 000

12 000

12 000

Výsledná daňová povinnost

13 540

8 986

8 986

Zaplacené zálohy

17 060

8 734

12 254

Přeplatek +/Nedoplatek −

+3 520

− 252

+3 268


5,6 %

3,6 %

3,7 %

Odvody státu z-nec11

18,1 %

16,1 %

16,2 %

Celkové odvody státu z-tel12

53,1 %

51,1 %

51,2 %

Pojistné (SP, ZP) Nezdanitelné části

Sleva na poplatníka

Pozn. Nedoplatek z ročního zúčtování se od poplatníka nevybírá.

Pan Černý ušetří v roce 2006 na dani 4 554 Kč oproti roku 2005, protože nedoplatek ve výši 252 Kč se poplatníkovi nesráží, bereme ho tedy také jako úsporu. Celkem tedy ušetří v roce 2006 4 806 Kč. K nedoplatku došlo zejména v důsledku vysokého přeplatku na dani v roce 2005. V roce 2007 ušetří opět 4 554 Kč oproti roku 2005. V případě, že by k snížení sazeb daně a k rozšíření prvního pásma došlo již v roce 2005 a výpočet by zůstal stejný (nenastal by přechod na slevy), došlo by k tomu, že roční daň by byla 20 966 Kč. Po odečtení daňového zvýhodnění by byla výsledná daňová povinnost 8 966 Kč, tedy srovnatelná s výší daně za roky 2006 a 2007

Odvody státu zaměstnance se skládají z pojistného zaměstnance a daňové povinnosti. Celkové odvody státu zaměstnavatele zahrnují pojistné za zaměstnance i zaměstnavatele a daňová povinnost. 11

12


48

s platnými slevami na dani. Pana Černého tedy ovlivní spíše pokles sazeb daně a rozšíření prvního daňového pásma. V Příloze je vyplněn formulář, který je využíván pro roční zúčtování. Jedná se o Výpočet daně a daňového zvýhodnění, vzor č. 11 používaný pro rok 2006. Roční zúčtování provedl zaměstnavatel v březnu následujícího roku, jehož 31. den je mezním termínem pro toto zúčtování. K provedení zúčtování předal zaměstnanec zaměstnavateli do 15. února žádost a potřebné doklady, aby mu byly uplatněny nezdanitelné části. Doklady potřebné k ročnímu zúčtování: −

smlouva o penzijním připojištění se státním příspěvkem,

−

potvrzení penzijního fondu o příspěvcích na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplacených poplatníkem za uplynulé zdaňovací období,

−

smlouva o soukromém životním pojištění nebo pojistkou,

−

potvrzení o pojistném zaplaceném na soukromé životní pojištění.

Zhodnocení Pan Černý na změnách platných od roku 2006 rozhodně vydělá. Ušetřil díky nim více než 4 500 Kč ročně. Úspor dosáhl hlavně díky poklesu sazeb daně. Přechod na slevy na dani poplatníka neovlivnil z pohledu úspor na dani. Uplatněním nezdanitelných částí ve výši 16 800 Kč získal pan Černý úsporu na dani 3 192 Kč v letech 2006 a 2007 a 3 360 Kč v roce 2005.

49

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007 • Tibor Zikovský

Pan Zikovský je ženatý a bezdětný. Manželka je v evidenci Úřadu práce. Pan Zikovský má nárok na uplatnění slevy na dani na manželku, protože příjem manželky nedosahuje mezní výše 38 040 Kč. Podepsal prohlášení, kde uvedl svou manželku, aby na ni mohl uplatnit slevu na dani. Hrubý měsíční průměrný příjem za rok 2006 a 2007 činí 11 851 Kč. Tab. 6

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Zikovského v roce 2006 a 2007 Položka/Rok

2005

2006, 2007

Hrubá mzda

11 851

11 851


948

948


534

534


3 170

-


7 199

10 369


7 200

10 400

Záloha na daň

1 080

1 269

-

600

Záloha po slevě

1 080

669

Čistá mzda

9 289

9 700


9,1 %

5,6 %

Odvody státu z-nec

21,6 %

18,2 %


Pan Zikovský vydělá na změnách roku 2006, které platily i v roce 2007, 411 Kč. Změny tohoto roku mají tedy pozitivní vliv na výši čisté mzdy poplatníka. Roční zúčtování Pan Zikovský neuplatňuje žádné nezdanitelné části. V rámci ročního zúčtování si uplatnil slevu na manželku ve výši 4 200 Kč. Pan Zikovský požádal do 15. února 2007 (do 15. února 2008 za rok 2007) o roční zúčtování a podepsal prohlášení na další zdaňovací období. Na mzdovém listě pana Zikovského jsou uvedeny: • zálohy na dani - 2006

5 880 Kč (10 010 – 4 130),

• zálohy na dani - 2007

7 882 Kč (10 010 – 2 128),


17 787 Kč.

Za toto zdaňovací období uplatnil slevu pouze na poplatníka ve výši 7 200 Kč. Sleva na manželku lze odečíst od daně až v rámci ročního zúčtování, měsíčně ji odečítat nelze.

50

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007 Tab. 7

Roční zúčtování pana Zikovského za roky 2006 a 2007 Položka/Rok

2005

2006

2007

Hrubá mzda

142 211

142 211

142 211

17 787

17 787

17 787

- poplatník

38 040

-

-

- manželka

21 170

-

-


65 214

124 424

124 424


65 200

124 400

124 400

Daň

9 780

15 152

15 152


-

7 200

7 200

Sleva na manželku (roční)

-

4 200

4 200

Daň po slevě

9 780

3 752

3 752


9 780

3 752

3 752

Zaplacené zálohy

13 910

5 880

7 882

Přeplatek+/Nedoplatek −

+4 130

+2 128

+4 130


6,9 %

2,6 %

2,6 %

Odvody státu z-nec

19,4 %

15,1 %

15,1 %

Celkové odvody státu z-tel

54,4 %

50,1 %

50,1 %


Ve srovnání s rokem 2005 přinesou panu Zikovskému změny v roce 2006 úspory na dani ve výši 6 028 Kč. Na základě ročního zúčtování v tabulce byly zjištěny každoroční přeplatky, zejména díky uplatňování slevy na manželku. V případě, že by změny sazeb a rozšíření prvního pásma (nedošlo by k přechodu z nezdanitelných částí na slevy u vybraných nezdanitelných částí) byly platné již v roce 2005, byla by daň 7 824 Kč. Došlo by tedy ke snížení daně díky poklesu sazeb daně, ale přesto je daň stále vyšší než za roky 2006 a 2007. Proto je pro pana Zikovského přechod z nezdanitelných částí na slevy na dani výhodné, protože získá další úsporu na dani. Roční zúčtování bylo provedeno také i panu Zikovskému v březnu. K provedení zúčtování předal zaměstnanec zaměstnavateli do 15. února žádost a potřebné doklady pro uplatnění nezdanitelných částí. Doklady, které předal zaměstnanec k ročnímu zúčtování: −

doklad prokazující totožnost manželky.

K dokladům může poplatník případně doložit čestné prohlášení manželky o tom, že nedosáhla příjmu 38 040 Kč. Toto prohlášení je uvedeno v Příloze. Zhodnocení Pan Zikovský na změnách také vydělá. Úspora z přechodu na slevy na dani převažuje úsporu z poklesu sazeb daně. Díky oběma ale ušetří více než 6 000 Kč ročně. V roce

51


2005 ušetří díky nezdanitelné části na manželku 3 165 Kč. Je to tedy 1 035 Kč méně než sleva na manželku, kterou poplatník uplatňuje v dalších letech. • Vladimír Šťastný Pan Vladimír Šťastný je ženatý, ale manželka nesplňuje limit pro uplatnění slevy na dani. Je bezdětný a podepsal prohlášení. Průměrný hrubý měsíční příjem pana Šťastného za rok 2006 a 2007 činil 17 137 Kč. Tab. 8

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Šťastného v roce 2006 a 2007 Položka/Rok

2005

2006, 2007

Hrubá mzda

17 137

17 137


1 371

1 371


772

772


3 170

-


11 824

14 994


11 900

15 000

Záloha na daň

1 925

2 143

-

600

1 925

1 543

Čistá mzda

13 069

13 451


11,2 %

9%

Odvody státu z-nec

23,7 %

21,5 %

Sleva na poplatníka Záloha po slevě

Pan Šťastný získá díky změnám vyšší čistou mzdu o 382 Kč. Vyšší úspory se projeví až v rámci ročního zúčtování. Roční zúčtování Pan Šťastný si koupil s manželkou dům, který byl financován úvěrem ze stavebního spoření. Oba manželé zde mají trvalý pobyt, což je také podmínkou pro uplatnění úroků jako nezdanitelnou část. Částka ročních úroků činí 35 000 Kč a v rámci ročního zúčtování je použije pan Šťastný. Pan Šťastný požádal do 15. února 2007 o roční zúčtování a podepsal prohlášení na další zdaňovací období. Dle mzdového listu zaplatil pan Šťastný: • zálohy na dani

- 2006

11 628 Kč (19 053 – 7 425),


19 053 Kč,


25 718 Kč.

Za toto zdaňovací období uplatnil slevu pouze na poplatníka ve výši 7 200 Kč.

52

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007 Tab. 9

Roční zúčtování pana Šťastného za roky 2006 a 2007 Položka/Rok

2005

2006

2007

Hrubá mzda

205 639

205 639

205 639

25 718

25 718

25 718

- poplatník

38 040

-

-

- úroky z úvěru ze stavebního spoření

35 000

35 000

35 000


106 881

144 921

144 921


106 800

144 900

144 900

16 020

19 047

19 047

-

7 200

7 200

Daň po slevě

16 020

11 847

11 847


16 020

11 847

11 847

Zaplacené zálohy

23 445

11 628

19 053


+7 425

− 219

+7 206

7,8 %

5,7 %

5,8 %

Odvody státu z-nec

20,3 %

18,2 %

18,3 %


55,3 %

53,2 %

53,3 %


Daň Sleva na poplatníka


Pozn. Nedoplatek ze zúčtování se od poplatníka nevybírá.

Pan Šťastný získá v letech 2006 a 2007 ve srovnání s rokem 2005 úsporu na dani 4 173 Kč. Jako úsporu můžeme počítat i nedoplatek 219 Kč, protože se poplatníkovi již nesráží. Celkem úspora za rok 2006 činí 4 392 Kč. V případě, že by změny sazeb a rozšíření prvního pásma byly platné už od roku 2005, byla by daň za rok 2005 poplatníka 12 816 Kč. Došlo by tedy ke snížení daně, ale přesto je daň stále vyšší než za roky 2006 a 2007. Proto je pro pana Šťastného přechod z nezdanitelných částí na slevy na dani výhodné. Roční zúčtování provedl zaměstnavatel v březnu. K provedení zúčtování předal zaměstnanec zaměstnavateli do 15. února žádost a potřebné doklady, aby mu byly uplatněny nezdanitelné části. Doklady, které předal zaměstnanec k ročnímu zúčtování: −

smlouvu o úvěru,

−

výpis z listu vlastnictví,

−

potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření.

Zhodnocení Pan Šťastný stejně jako předchozí poplatníci získává díky změnám úspory na dani v řádu tisíců Kč. Převažuje úspora díky poklesu sazeb daně nad přechodem na slevy na dani. Díky tomu, že poplatník uplatňuje v rámci ročního zúčtování nezdanitelnou

53


část úroků z úvěru, uspoří v roce 2006 na dani 6 650 Kč oproti tomu, kdyby tuto nezdanitelnou část neuplatňoval. Pro rok 2005 se jedná o částku 6 880 Kč. 11.2.2 Dohody konané mimo pracovní poměr • Jaroslav Ryšavý Je studentem učebního oboru elektrikář. Ve společnosti vykonával praxi v červnu a v červenci. Se společností má uzavřenu dohodu o provedení práce a jeho odměna činí za červen 3 150 Kč a za červenec 7 325 Kč. Má podepsané prohlášení a uplatňuje slevu na poplatníka a studenta. Do roku 2006 může student Ryšavý odpracovat maximálně 100 hodin a od roku 2007 je tento limit zvýšen na maximálně 150 hodin. Tab. 10

Výpočet čisté odměny studenta Ryšavého z dohody o provedení práce v letech 2006 a 2007 Rok Položka/Měsíc

2005

2006, 2007

červen

červenec

červen

červenec

3 150

7 325

3 150

7 325

3 170

3 170

-

-

950

950

Základ daně – NČ

0

3 205

3 150

7 325


0

3 300

3 200

7 400

Záloha na daň

0

495

384

888


-

-

600

600

Sleva na studenta

-

-

200

200

Záloha po slevě

0

495

0

0

Čistá odměna

3 150

6 830

3 150

7 325

0%

6,8 %

0%

0%

Základ daně Nezdanitelné části (NČ) - poplatník - student


Protože má student podepsán se společností dohodu o provedení práce, neodvádí se mu ze zdanitelného příjmu odvody na sociální a zdravotní pojištění. Díky změnám sazeb a zavedením slev na dani poplatník nebude v letech 2006 a 2007 platit daň. Proto oproti roku 2005 ušetří v měsíci červenci 495 Kč. Pokud by si podal student přiznání, tak mu může být tato záloha vrácena. Protože by v přiznání mohl uplatnit roční slevy na dani/nezdanitelné části jak na studenta, tak na poplatníka. Zhodnocení Student díky změnám nebude v letech 2006 a 2007 platit zálohy. Tímto nemusí podávat daňové přiznání, aby mu byly sražené zálohy vráceny.

54

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007 • Leoš Červenka

Je studentem a v elektromontážní firmě si přivydělával v červenci a v srpnu jako pomocný pracovník na základě dohody o provedení práce. Jeho odměna činí za červenec 5 915 Kč a za srpen 9 800 Kč. Má podepsané prohlášení a uplatňuje slevu na poplatníka a studenta. Tab. 11

Výpočet čisté odměny studenta Černého z dohody o provedení práce v letech 2006 a 2007 Rok Položka/Měsíc Základ daně

2005

2006, 2007

červenec

srpen

červenec

srpen

5 915

9 800

5 915

9 800

-

-

Nezdanitelné části (NČ) - poplatník

3 170

3 170

- student

950

950

Základ daně – NČ

1 795

5 680

5 915

9 800


1 800

5 700

6 000

9 800

270

855

720

1 176


-

-

600

600

Sleva na studenta

-

-

200

200

Záloha po slevě

270

855

0

376

Čistá odměna

5 645

8 945

5 915

9 424


4,6 %

8,7 %

0%

3,8 %

Záloha na daň

V roce 2005 by poplatník zaplatil zálohu na daň v obou měsících. V letech 2006 a 2007 by platil poplatník zálohu na daň pouze v srpnu, protože dosahuje vyššího příjmu a slevy nestačí pokrýt výši vypočtené zálohy. Pokud by si poplatník podal daňové přiznání v letech 2005 až 2007, může mu být zaplacená záloha vrácena. Zhodnocení Student zaplatí v letech 2006 a 2007 na dani v létě méně, přesto nemusí platit daň žádnou, protože si může podat daňové přiznání. V něm si totiž uplatní celoroční výše nezdanitelných částí/slev na dani.

55

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 a 2007 • Magdalena Bláhová

Vykonává ve společnosti na dohodu o pracovní činnosti drobné účetní práce a dostává odměnu po celý rok 10 000 Kč. Nemá zde podepsáno prohlášení, protože je zaměstnána ještě v jiné společnosti, kde prohlášení podepsala. Tab. 12

Výpočet čisté odměny z dohody o pracovní činnosti v letech 2006 a 2007 Položka/Rok

2005

2006, 2007

Základ daně

10 000

10 000

SP, ZP

1 250

1 250

Základ daně – ZP, SP

8 750

8 750


8 800

8 800

Záloha na daň

1 760

1 760

Čistá odměna

6 990

6 990


17,6 %

17,6 %

Celkové odvody státu

30,1%

30,1 %

Paní Bláhové se zdanění nemění, protože je jí sražena konečná srážková daň 20 %. Kdyby měla příjem do 5 000 Kč, platila by srážkovou daň ve výši 15 %. Zhodnocení Paní Bláhová není změnami ovlivněna. Platí tedy stejnou daň v letech 2006 a 2007 jako v roce 2005.


56

12 Zdanění příjmů ze závislé činnosti v roce 2008, 2009 a 2010 Rok 2008 je pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob velmi zásadní. Platností zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů se prakticky mění zdanění všech fyzických osob. V kapitole 8.3 Souhrn změn platných od roku 2008 jsou popsány významné změny a v následující podkapitole jsou tyto změny ukázány ve výpočtech. Rok 2009 je ve znamení slev na pojistném na sociální zabezpečení a snaha ulevit na nákladech zaměstnavatelům a polepšit zaměstnancům. V roce 2010 se již neudálo tolik změn, jako v předchozích letech. Došlo k zvýšení daňového zvýhodnění a maximálního vyměřovacího základu. Dopady zvýšení maximálního vyměřovacího základu jsou zobrazeny v podkapitole 12.3.

12.1 Změny roku 2008 ve výpočtech • Progresivita zdanění v roce 2008 a srovnání s roky 2006 a 2007 Obr. 4

Srovnání daňové progrese v letech 2006, 2007 s rokem 2008

Pozn. Výsledky jsou platné pro poplatníky pouze se slevou na poplatníka.

Dle grafu vidíme, že v letech 2006 a 2007 bylo zdanění příjmů ze závislé činnosti progresivní, tedy čím vyšší příjem tím vyšší zdanění. V roce 2008 je zdanění do 86 240 Kč progresivní a od této částky výše dochází k regresi. Dochází tedy k tomu, že příjem poplatníka ve výši 250 000 Kč měsíčně je zdaněn efektivní sazbou 16 % a příjem 70 000 Kč je zdaněn sazbou 17,3 %. Díky těmto výsledkům můžeme konstatovat, že zavedení stropu na pojistné způsobuje regresivní zdanění vyšších příjmů. U poplatníků se středními příjmy je daňová zátěž v roce 2008 přibližně stejná jako v předchozích dvou letech. Příčinou regrese je tedy maximální vyměřovací základ, tedy částka 1 034 880 Kč. Od této částky se neplatí pojistné, a to jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec.

57


V případě, že zaměstnanec dosáhne této částky v průběhu roku, např. v červenci, tak za měsíce srpen až prosinec neodvádí zaměstnavatel pojistné za sebe ani za zaměstnance. Zaměstnanci je tedy stržena pouze záloha na daň, která se získá ze základu daně nezvýšeného o pojistné zaměstnavatele. Takový základ daně, zaokrouhlený na stokoruny nahoru, se již pouze vynásobí sazbou daně 15 % a dojde k vyčíslení zálohy na daň. Výpočet zálohy na daň a čisté mzdy zaměstnance s hrubým ročním příjmem vyšším než zákonem stanovený maximální vyměřovací základ pro rok 2008 je uveden v následující tabulce. Tab. 13

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň poplatníka s ročním příjmem přesahujícím maximální vyměřovací základ

Rok Položka/měsíc

2006, 2007

2008

leden - pros.

leden - červen

červenec

srpen – pros.

150 000

150 000

150 000

150 000


12 000

12 000

10 791

0


6 750

6 750

6 070

0

Pojistné zaměstnavatel (35%)

52 500

52 500

47 208

0

ZD/Superhrubá mzda

131 250

202 500

197 208

150 000

ZD/Superhrubá mzda zaokr.

131 300

202 500

197 300

150 000

Záloha na daň

38 285

30 375

29 595

22 500

600

2 070

2 070

2 070

Záloha po slevě

37 685

28 305

27 525

20 430


37 685

28 305

27 525

20 430

Čistá mzda

93 565

102 945

105 614

129 570


25,1 %

18,9 %

18,4 %

13,6 %

Odvody státu z-nec

37,6 %

31,4 %

29,6 %

13,6 %

Hrubá mzda


Pozn. Hrubá mzda za měsíc leden - červen celkem činí 900 000 Kč. Rozdíl mezi touto částkou a maximálním vyměřovacím základem je 134 880 Kč. Z této částky se bude v měsíci červenci počítat 35 % pojistné zaměstnavatele i zaměstnance ve výši 8 a 4,5 %. Od srpna neodvádí pojistné ani zaměstnanec ani zaměstnavatel.

V následující tabulce č. 14 je provedeno roční zúčtování daňových záloh poplatníka s ročním příjmem přesahujícím maximální vyměřovací základ. U tohoto poplatníka nedochází k vysokému přeplatku a ve výši 15 Kč se poplatníkovi přeplatek nevrací. Důvodem, proč nedochází k vyššímu přeplatku, je, že neuplatňuje nezdanitelné části ani daňové zvýhodnění. V případě, že by si tyto částky poplatník nárokoval, došlo by samozřejmě k přeplatku vyššímu.

58

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v roce 2008, 2009 a 2010 Tab. 14

Roční zúčtování daňových záloh poplatníka s ročním příjmem přesahujícím maximální vyměřovací základ Rok

2006, 2007

2008

1 800 000

1 800 000

Pojistné (SP, ZP) z-tel

630 000

362 208

Pojistné (SP, ZP) z-nec

225 000

129 360

ZD+SP,ZP z-tel/ZD−SP,ZP z-nec

1 575 000

2 162 208

0

0

1 575 000

2 162 200

459 228

324 330

7 200

24 840

Daň po slevě

452 028

299 490


452 028

299 490

Zaplacené zálohy

452 220

299 505

192

15


25,1 %

16,6 %

Odvody státu z-nec

37,6 %

23,8 %


72,6 %

43,9 %

Hrubá mzda

Nezdanitelné části SHM/ZD zaokrouhlený Daň Sleva na poplatníka

Přeplatek

Díky změnám ušetří poplatník s měsíčním příjmem 150 000 Kč až 248 355 Kč za rok 2008. • Vliv 15% sazby daně a zvýšení slev na dani na čistou mzdu poplatníků Na základě výsledků tabulky č. 6 Přílohy je jasné, že v roce 2008 si polepšili všichni poplatníci, kteří uplatňují pouze slevu na dani nebo i daňové zvýhodnění. Vyšších úspor dosahují nízké a vysoko příjmové skupiny poplatníků. V případě vyšších příjmů platí to, že čím vyšší je příjem, tím vyšší je úspora na dani, protože poplatníci s příjmem vyšším než 27 600 Kč spadali dříve do posledního daňového pásma se sazbou 32 %. Výsledkem novely je tedy to, že si všichni poplatníci polepšili a jejich čistý příjem byl zvýšen. „Nejhůře“ novela dopadla na poplatníky se středními příjmy od 16 000 Kč do 25 000 Kč až 30 000 Kč, kteří získají úspory nejnižší ze všech poplatníků. Poplatník bez daňového zvýhodnění s příjmem 20 000 Kč ušetří pouze 456 Kč a poplatník s příjmem 60 000 Kč ušetří 28 668 Kč. Pokud budou poplatníci uplatňovat více, než jenom slevu na poplatníka, uspoří na dani samozřejmě mnohem více. Na následujícím grafu je vidět, že čím vyššího příjmu poplatník dosahuje, tím vyšší úsporu získá. Což se ale netýká poplatníků s příjmem pohybujícím se okolo průměrné mzdy.

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v roce 2008, 2009 a 2010 Obr. 5

59

Úspory poplatníků v roce 2008 oproti rokům 2006 a 2007

Velikost úspor poplatníků s vyššími příjmy je patrná z grafu, kde modrá barva představuje úspory poplatníků na dani v roce 2008 oproti dvěma předchozím rokům. Tyto úspory na dani jsou dány tím, že u poplatníků, kteří v průběhu roku dosáhnou maximálního vyměřovacího základu, se základ daně již nenásobí výší pojistného hrazeného zaměstnavatelem. Tato skutečnost je prezentována výše v tabulkách č. 13 a 14. Úspory v grafu jsou platné pro poplatníky, kterým je od vypočtené daně odečítána pouze sleva na dani. V následujícím grafu je vidět rozdíl na zaplacené dani při uplatnění slev na dani. Obr. 6

Rozdíl na dani v roce 2008 při využití slev na dani

Vlivem zvýšení slev došlo u poplatníků k úsporám na dani, z nichž nejvyšší úspory dosahují poplatníci při uplatnění slevy na manželku. S růstem příjmu stoupá i výše úspory na dani díky zvýšení slev na dani. U poplatníků s příjmem od 18 000 Kč až 30 000 Kč je rozdíl na dani minimální. V následujícím grafu je zobrazena rozdíl na dani mezi roky 2007 a 2008 při uplatnění nezdanitelných částí.

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v roce 2008, 2009 a 2010 Obr. 7

60

Rozdíl na dani při uplatnění nezdanitelných částí mezi roky 2007 a 2008

Pozn. Výsledky jsou platné pro poplatníky pouze se slevou na poplatníka.

V grafu je zobrazena křivka rozdílu na dani při uplatnění nezdanitelných části – úroků z úvěru, penzijního připojištění a daru a penzijního připojištění, úroků, daru mezi roky 2007 (2006) a 20008. Výše úroků, které jsou použity jako nezdanitelná část, činí 35 000 Kč a v grafu je zobrazen rozdíl na dani modrou křivkou. Částka penzijního připojištění s darem dosahuje výše 17 000 Kč s červenou křivkou rozdílu na dani. Nezdanitelná část penzijního připojištění, úroků a daru činí 43 000 Kč a představuje ji zelená křivka. Dle křivek je vidět, že u některých poplatníků došlo v roce 2008 k vyšší dani než ve dvou letech předchozích. Při uplatnění úroků se jedná o poplatníky s měsíčními příjmy 18 000 Kč až 35 000 Kč. Nejhůře je na tom poplatník, který má měsíční hrubou mzdu 24 000 Kč, protože jeho daň se v roce 2008 zvýší téměř o 2 700 Kč. Poplatníci s měsíčním příjmem nad 36 000 Kč zaplatí v roce 2008 na dani méně než v předchozích dvou letech. Při uplatnění penzijního připojištění (případně životního pojištění ve stejné výši) a daru, tak poplatníci s příjmy 20 000 Kč až 28 000 Kč měsíčně zaplatí na dani v roce 2008 více než dříve. Nejvíce poplatník s příjmy 23 000 Kč, který zaplatí na dani téměř o 1 200 Kč více. Poplatníci s měsíčními příjmy vyššími než 29 000 Kč ušetří v roce 2008 na dani oproti předchozím dvěma letům. Poplatníci s příjmy od 18 000 Kč do 35 000 Kč, kteří využijí nezdanitelných částí ve výši 43 000 Kč, tak zaplatí na dani více než ve dvou předchozích letech. Při porovnání s ostatními křivkami zaplatí na dani tito poplatníci nejvíce. Poplatník s příjmem 25 000 Kč zaplatí na dani více o 3 373 Kč. Tento poplatník zaplatí nejvíce z poplatníků v tomto příjmovém rozmezí. Zaplacení vyšší daně je zvyšována u středně příjmových poplatníků výší nezdanitelných částí. Čím vyšší nezdanitelné části poplatník uplatňuje, tím dosahuje vyšších ztrát. V případě nároku poplatníka na další slevy na dani je možná úspora na dani. Křivky mají dále rostoucí průběh, protože v roce 2008 poplatníci s příjmy vyššími než 35 000 Kč ušetří na dani vysoké částky při porovnání s předchozími roky.


61

• Vliv stropu na pojistné na celkové odvody státu Obr. 8

Odvody státu po zavedení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné

Pozn. Celkové odvody představují sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem, zaměstnavatelem a daň.

Dle grafu vidíme, že odvody státu s růstem hrubé mzdy klesají. Důvodem tohoto poklesu je, jak „zastropování“ pojistného tak i to, že při dosažení maximálního vyměřovacího základu v průběhu roku, se daň již počítá ze základu daně nezvýšeného o pojistné zaměstnavatele. Nutné je také říci, že poplatníků s vyššími příjmy je méně než s příjmy nižšími, což dokazuje následující graf. Podle něj představují poplatníci vydělávající do 30 000 Kč hrubého měsíčního příjmu 76,5 % obyvatelstva České republiky. Poplatníci s příjmy vyššími než 30 001 Kč a více zastupují 23,5 % obyvatel. Obr. 9

Podíly zaměstnanců v jednotlivých příjmových pásmech v roce 2008

Zdroj dat: www.czso.cz

Nejvyšší zastoupení má skupina poplatníků s hrubými měsíčními příjmy 14 001 Kč až 16 000 Kč a to 7,5 %. Druhou největší skupinou, která má zastoupení 6,27 % poplatní-


62

ků, se nachází v pásmu 26 001 Kč až 28 000 Kč. Další větší skupinou jsou poplatníci ve skupině s příjmy 32 001 Kč až 36 000 Kč. Podle obrázku č. 8 je vidět, že celkové odvody státu s rostoucím příjmem klesají. Přesto podle obrázku č. 9 víme, že poplatníků, kteří mají příjem vyšší, než 80 001 Kč není mnoho, necelé 2 %. Podle následujícího grafu došlo v důsledku novelizace k meziročnímu poklesu inkasa na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a to o 11,2 mld. Kč. K poklesu inkasa došlo i u odvodů na pojistné. Obr. 10 Výše inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Zdroj: http://cds.mfcr.cz

12.1.1 Shrnutí Dle výpočtů v grafech a tabulkách získávají největších úspor poplatníci s vysokými a nízkými příjmy. Středně příjmoví poplatníci jsou na tom buď hůře, nebo o něco málo lépe než v předchozích letech. Díky „zastropování“ pojistného došlo k tomu, že poplatníci s vysokými příjmy, kteří dosáhli v průběhu zdaňovacího období maximálního vyměřovacího základu, získali další úspory. Na této změně vydělají také plátci, kteří zaměstnávají tyto vysoko příjmové poplatníky. Úspora je jak v tom, že neodvedou tolik pojistného, ale také v tom, že můžou poplatníkovi snížit mzdu na takovou úroveň, která by mu přinesla stejnou výši čisté mzdy, jakou měl před změnou. Záleží pouze na úvaze daného plátce, jak s danou možností naloží. Nutné je také říci, že poplatníků s vysokými příjmy nad 80 000 Kč je podstatně méně, pouhé 2 %, než poplatníků s hrubými příjmy do 30 000 Kč, kterých je téměř 77 %. U středně příjmových poplatníků dochází v roce 2008 k tomu, že při uplatnění nezdanitelných částí zaplatí na dani více než v předchozích dvou letech. Týká se to poplatníků pohybujících se okolo průměrné mzdy v národním hospodářství. Poplatníci zaplatí na dani více při uplatnění vyšších nezdanitelných částí. Čím vyšší částku nezdanitelných částí uplatní, tím vyšší daň tito poplatníci zaplatí při srovnání s roky 2006 a 2007. Při uplatnění slev na dani tito poplatníci zaplatí daň o něco málo nižší než dříve.


63

Nejnižších úspor dosahují poplatníci uplatňující pouze slevy na poplatníka s měsíčními příjmy 16 000 Kč až 30 000 Kč. Přesto pokud uplatňují navíc daňové zvýhodnění, mohou dosáhnout úspor několik tisíc Kč.

12.2 Změny roku 2009 ve výpočtech • Vliv ponechání sazby daně na 15 % a stejné výše slev na dani na poplatníky Pokud by došlo k poklesu sazby daně na 12,5 % a k poklesu slevy na poplatníka, manželku a daňového zvýhodnění, dle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, tak by na této změně nejvíce ztratily nízko příjmové skupiny poplatníků. Z tabulky č. 7 Přílohy je tato skutečnost zřejmá, protože poplatníci s příjmem do 20 000 Kč by zaplatili na dani více než při ponechání sazby daně a slev na stejné úrovni, a to díky nižší slevě na poplatníka a nižšímu daňovému zvýhodnění. Poplatníci s příjmy vyššími než 20 000 Kč by touto změnou získali a platili by na dani méně než dříve. Protože ale ke konci roku 2008 byla zjevná hospodářská recese, tak se vláda rozhodla tyto plánované změny zrušit a provedla to zákonem č. 2/2009 Sb., který mění zákon o daních z příjmů. Snížení sazby daně bylo nahrazeno poklesem sazby na pojistném pro poplatníka a plátce daně. • Vliv poklesu sazby sociálního pojištění poplatníků a plátců daně na čisté mzdy a náklady plátců daně Dle tabulky č. 8 Přílohy má větší vliv na růst čisté mzdy pokles sazby pojistného na sociální zabezpečení u poplatníka o 1,5 %, než pokles sazby o 1 % u plátců daně. Důvodem je to, že pokles u poplatníků přímo ovlivní čistou mzdu, kdežto pokles sazby u plátce daně se projeví zprostředkovaně přes superhrubou mzdu a tím ovlivní výši daně. Při měsíční hrubé mzdě 20 000 Kč poplatník ušetří za rok 3 960 Kč oproti roku 2008. Částka poklesu sazby u poplatníka o 1,5 % činí 3 600 Kč a díky snížení základu pro výpočet daně uspoří poplatník na dani zbývajících 360 Kč. Na náklady plátce daně mají vliv i slevy na pojistném, kterým se věnuji v následujícím bodě. • Vliv slev na pojistném na náklady plátců daně V tabulce č. 9 Přílohy jsou vypočteny částky slev na pojistném u jednotlivých příjmů. Z výsledků tabulky je zřejmá nepřímá úměra slevy a hrubé mzdy. Čím nižší mzdy poplatník dosahuje, tím vyšší slevu na něj plátce získá. V následujících odstavcích jsou uvedeny výpočty slevy na pojistném. Výpočet slevy na pojistném z hrubé mzdy 10 000 Kč: 27 100 Kč - 10 000 Kč = 17 100 Kč Sleva:17 100 Kč ∗ 3,3 % = 564,3 Kč se zaokrouhlením na celé Kč nahoru 565 Kč. Porovnání: 25 % ∗ 10 000 Kč = 2 500 Kč. Sleva činí 565 Kč, protože sleva na pojistném je nižší než 25 % vyměřovacího základu. Výpočet slevy na pojistném z hrubé mzdy 3 000 Kč: 27 100 Kč - 3 000 Kč = 24 100 Kč Sleva: 24 100 Kč ∗ 3,3 % = 795,3 Kč


64

Porovnání: 25 % ∗ 3 000 Kč = 750 Kč Sleva na pojistném činí 750 Kč, protože 25 % vyměřovacího základu je nižší než vypočtená sleva 795,3 Kč. 12.2.1 Shrnutí Od roku 2009 mělo dojít ke snížení sazby daně na 12,5 %, ke které nakonec nedošlo, protože by poplatníci s nižšími příjmy do 20 000 Kč zaplatili na dani více a poplatníci s vyššími příjmy by naopak zaplatili méně. Místo toho byly sníženy sazby pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnance a zaměstnavatele. Díky tomuto snížení sazeb získali poplatníci vyšší čisté mzdy a plátci nižší náklady na zaměstnance. Díky hospodářské recesi byly poskytnuty plátcům daně slevy na pojistném, které měly za cíl udržet pracovní místa poplatníků pobírající nízké příjmy. Tímto mohli velké podniky zaměstnávající tyto skupiny poplatníků ušetřit i stovky tisíc Kč.

12.3 Změny roku 2010 ve výpočtech • Vliv zvýšení maximálního vyměřovacího základu na efektivní sazbu daně a celkové odvody státu Obr. 11

Vliv maximálního vyměřovacího základu na daňovou progresi v letech 2008 až 2010

Rok 2006 a 2007 je v grafu pro lepší srovnání daňové progrese. V těchto letech neexistuje u závislé činnosti maximální vyměřovací základ.

Křivky efektivní sazby daně v letech 2008 a 2009 se téměř překrývají, protože maximální vyměřovací základ v těchto letech je odlišný pouze o 95 760 Kč. Nepatrně nižší je efektivní sazba daně v roce 2009 do hrubé mzdy 90 000 Kč, asi o jednu desetinu procenta, protože došlo k poklesu pojistného na sociální zabezpečení. Přibližně od částky 90 000 Kč dochází k tomu, že efektivní sazba daně je v roce 2009 vyšší než v roce 2008. Důvodem je, že v roce 2009 je vyšší maximální vyměřovací základ. Efektivní sazba je v roce 2008 maximální přibližně v částce 86 000 Kč a to necelých 17,8 %. Pro rok 2009 se jedná o částku přibližně 94 000 Kč a sazbu také 17,9 %. Od těchto bodů dochází také ke klesání efektivní sazby daně a k daňové regresi.


65

Vlivem zvýšení maximálního vyměřovacího základu v roce 2010 na 1 707 048 Kč došlo k posunu bodu, od kterého začíná klesat efektivní sazba daně, až na částku zhruba 142 000 Kč. Křivka efektivní sazby v roce 2010 mnohem více převyšuje křivky předchozích dvou let, protože maximální vyměřovací základ byl zvýšen o 576 408 Kč. Obr. 12 Vliv zvýšení maximálního vyměřovacího základu na celkové odvody státu

V letech 2009 a 2010 jsou odvody státu stejné do částky zhruba 94 000 Kč. Křivka roku 2008 je vyšší do bodu asi 86 000 Kč a poté dochází k poklesu větším než v následujících dvou letech. Maximální celkové odvody jsou v roce 2008 na 65 % od hrubé mzdy 76 000 Kč do 86 000 Kč. Od této částky 86 000 Kč hrubé měsíční mzdy jsou ale křivky roku 2008 a 2009 podobné, protože maximální vyměřovací základ se v těchto letech výrazně neliší. V roce 2009 je procento maximálních odvodů ve výši necelých 63 % u částek 86 000 Kč až 94 000 Kč. Křivka celkových odvodů státu pro rok 2010 představuje nižší náklady do částky 86 000 Kč než pro rok 2008, samozřejmě z důvodu poklesu sazeb pojistného na sociální pojištění. Od tohoto bodu pokračuje křivka nahoru a její maximální odvody jsou vyšší než v předchozích dvou letech. Celkové odvody jsou maximální při částkách hrubých mezd od 134 000 Kč až 144 000 Kč a to 63,6 %. 12.3.1 Shrnutí Významnou změnou v roce 2010 pro poplatníky s vysokými příjmy bylo zvýšení maximálního vyměřovacího základu na 72násobek průměrné mzdy. Tímto zaplatí na pojistném mnohem více než v předchozích letech. Zvýšením daňového zvýhodnění ušetří poplatníci stovky až několik tisíc Kč při uplatnění zvýhodnění na více dětí.

66


12.4 Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň u vybraných zaměstnanců v letech 2008-2010 a roční zúčtování 12.4.1 Hlavní pracovní poměr • Libor Černý Pan Černý podepsal ve všech letech prohlášení a je stále zaměstnancem malé firmy. Průměrný hrubý měsíční příjem pana Černého za roky 2008-2010 činil 30 126 Kč. Uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti. Tab. 15

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Černého v letech 2008-2010 Položka/rok

2006, 2007

2008

2009

2010

Hrubá mzda

30 126

30 126

30 126

30 126

Sociální pojištění (8 %/6,5 %)

2 411

2 411

1 959

1 959


1 356

1 356

1 356

1 356

-

40 670

40 369

40 369

26 400

40 700

40 400

40 400

4 801

6 105

6 060

6 060

600

2 070

2 070

2 070

Záloha po slevě

4 201

4 035

3 990

3 990


1 000

1 780

1 780

1 934


3 201

2 255

2 210

2 056

Čistá mzda

23 158

24 104

24 601

24 755


10,6 %

7,5 %

7,3 %

6,8 %

Odvody státu z-nec

23,1 %

20 %

18,3 %

17,8 %

Superhrubá mzda (SHM) ZD zaokr./SHM zaokr. Záloha na daň Sleva na poplatníka

Pozn. Pro lepší srovnatelnost výpočtu použiji ve všech letech stejnou hrubou mzdu.

Dle výpočtů získává poplatník každým rokem několik set korun k měsíční výplatě navíc. Pokud by poplatník dosahoval tohoto příjmu po celé období, největší rozdíl by byl patrný mezi roky 2006, 2007 a rokem 2008, kde částka úspory dosahuje 946 Kč. V období let 2008 až 2010 získává poplatník úspory díky růstu daňového zvýhodnění a poklesu pojistného na sociální zabezpečení. Veškeré změny způsobily, že má poplatník v roce 2010 čistou mzdu vyšší o 1 597 Kč oproti zdanění v letech 2006 a 2007. Roční zúčtování Pan Černý si stejně jako v letech minulých platil na penzijní připojištění 14 400 Kč a na soukromé životní pojištění 8 400 Kč. Poplatník nemá povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pan Černý požádal do 15. února 2009 o roční zúčtování roku 2008 (do 15. února 2010 za rok 2009 Atd.). V tomto termínu také podepsal prohlášení na další zdaňovací období.

67

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v roce 2008, 2009 a 2010 Dle mzdového listu zaměstnance zaplatil v období 2008-2010: • zálohy na dani - 2008

23 792 Kč (27 060 – 3 268)


26 520 Kč,


22 092 Kč (24 672 – 2 580),

• pojistné (SP+ZP) - 2008

45 196 Kč,


39 769 Kč,


39 769 Kč.

Částky 3 268 Kč představují přeplatek na dani a částka 688 Kč je nedoplatek způsobený zejména vyšším přeplatek za předchozí rok. Poplatník si uplatňuje slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč a daňové zvýhodnění ve výši 21 360 Kč (23 208 Kč v roce 2010). Pan Černý pro uplatnění daňového zvýhodnění předkládá mzdové účetní potvrzení o studiu svých synů. Tab. 16 Roční zúčtování pana Černého za roky 2008-2010 Položka/Rok

2006, 2007

2008

2009

2010

Hrubá mzda

361 506

361 506

361 506

361 506


-

126 527

122 913

122 913

Základ daně + ZP, SP z-tel

-

488 033

484 419

484 419

- penzijní připojištění

8 400

8 400

8 400

8 400

- soukromé životní pojištění

8 400

8 400

8 400

8 400

-

471 233

467 619

467 619

299 500

471 200

467 600

467 600

Daň

53 287

70 680

70 140

70 140


7 200

24 840

24 840

24 840

Daň po slevě

46 087

45 840

45 300

45 300


12 000

21 360

21 360

23 208


34 087

24 480

23 940

22 092

Zaplacené zálohy

-

23 792

26 520

22 092


-

− 688

+2 580

0


9,4 %

6,6 %

6,6 %

6,1 %

Odvody státu z-nec

21,9 %

19,1 %

17,6 %

17,1 %


57,1 %

54,1 %

51,6 %

51,1 %

Nezdanitelné části

Superhrubá mzda (SHM) − NČ SHM/ZD zaokrouhlený

Pozn. Daňová povinnost za roky 2006 a 2007 je počítána z důvodu lepší srovnatelnosti s ostatními roky.

Dle výpočtů v tabulce je zobrazeno, že daňová povinnost každým rokem klesá. Nejvýraznější pokles daňové povinnosti je mezi roky 2006, 2007 a rokem 2008, kdy daň poklesla o 9 607 Kč. Do úspor můžeme zařadit i nedoplatek 688 Kč, který se poplatníkovi

68


nesráží. Hlavními příčinami takového rozdílu je, že se poplatníkovi snížila sazba daně, zvýšila se sleva na poplatníka i daňové zvýhodnění. V období 2008 až 2010 daň klesala mnohem mírněji, protože nedošlo k tak zásadním změnám. Poplatníka ovlivnil zejména pokles pojistného na sociální zabezpečení a zvýšení daňového zvýhodnění. Díky veškerým změnám ušetří poplatník v roce 2010 11 995 Kč oproti rokům 2006 a 2007. Roční zúčtování provedl zaměstnavatel do konce března. K provedení zúčtování předal zaměstnanec zaměstnavateli do 15. února žádost a potřebné doklady, díky kterým si může uplatnit nezdanitelné části. Tyto doklady jsou stejné jako v předchozí kapitole. V Příloze je zobrazen tiskopis pro roční zúčtování, Výpočet daně a daňového zvýhodnění za rok 2008, vzor č. 13 používaný pro tento rok. Zhodnocení Pan Černý díky veškerým změnám v období 2006-2010 ušetří v roce 2010 téměř 12 000 Kč na dani. Změny tedy měly pozitivní vliv na výši jeho čistého příjmu. Vysoké úspory na dani získává také díky daňovému zvýhodnění a nezdanitelným částem. Nezdanitelné části uspoří poplatníkovi v letech 2006 a 2007 částku 4 200 Kč a 2 520 Kč v letech 2008-2010. • Tibor Zikovský Pan Zikovský je stále zaměstnán v malé firmě. Podepsal prohlášení a jeho hrubý měsíční průměrný příjem za rok 2008 činí 16 418 Kč. Příjem manželky nedosahuje 68 000 Kč. Pan Zikovský má tedy i v období let 2008-2010 nárok na uplatnění slevy na dani na manželku. Tab. 17

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Zikovského v letech 2008-2010 Položka/rok

2006, 2007

2008

2009, 2010

Hrubá mzda

16 418

16 418

16 418

Sociální pojištění (8 %, 6,5 %)

1 314

1 314

1 068


739

739

739

-

22 165

22 001

ZD zaokr./SHM zaokr.

14 400

22 200

22 100

Záloha na daň

2 029

3 330

3 315

600

2 070

2070

1 429

1 260

1 245

Čistá mzda

12 936

13 105

13 366


8,7 %

7,7 %

7,6 %

Odvody státu z-nec

21,2 %

20,2 %

18,6 %

Superhrubá mzda (SHM)

Sleva na poplatníka Konečná záloha na daň


69


Pan Zikovský ušetří měsíčně mezi roky 2006, 2007 a rokem 2008 169 Kč a mezi rokem 2008 a roky 2009, 2010 261 Kč. V rámci ročního zúčtování, kdy si uplatní slevu na manželku, vychází úspora mnohem vyšší. Roční zúčtování Pan Zikovský neuplatňuje žádné nezdanitelné části. V rámci ročního zúčtování si uplatnil slevu na manželku ve výši 24 840 00 Kč. Do 15. února 2009 požádal za rok 2008 o roční zúčtování (do 15. února 2010 za rok 2009 Atd.) a podepsal prohlášení na další zdaňovací období. Na mzdovém listě pana Zikovského jsou uvedeny: • zálohy na dani

- 2008

11 035 Kč (15 165 – 4 130),


3 830 Kč (14 865 – 11 035),


11 035 Kč (14 865 – 3 830),


24 631 Kč,

• pojistné (SP+ZP) - 2009, 2010 21

677 Kč.

Částky 6 248 Kč/8 917 Kč/5 948 Kč představují přeplatek na dani, díky němuž se panu Zikovskému sníží vypočtené zálohy na daň. V průběhu roku mu byly zálohy na daň sníženy o slevu na poplatníka. Tab. 18 Roční zúčtování pana Zikovského za roky 2008-2010 Položka/Rok

2006, 2007

2008

2009

2010

Hrubá mzda

197 012

197 012

197 012

197 012


-

68 955

66 985

66 985


-

265 967

263 997

263 997

SHM/ZD zaokrouhlený

172 300

265 900

263 900

263 900

Daň

24 253

39 885

39 585

39 585


7 200

24 840

24 840

24 840

Sleva na manželku

4 200

24 840

24 840

24 840

Daň po slevě

12 853

0

0

0


12 853

0

0

0

Zaplacené zálohy

-

11 035

3 830

11 035


-

+11 035

+3 830

+11 035


6,5 %

0%

0%

0%

Odvody státu z-nec

19 %

12,5 %

11 %

11 %


54 %

47,5 %

45 %

45 %


70


Pan Zikovský ušetří díky novele 12 853 Kč oproti letům 2006 a 2007, kdy spadal do pásma s 19 % sazbou daně a uplatňoval nižší slevy. Díky vysoké slevě na manželku dostává každoročně poplatník vysoké přeplatky na dani. Roční zúčtování provedl zaměstnavatel do konce března. K provedení zúčtování předal zaměstnanec zaměstnavateli do 15. února žádost o roční zúčtování a potřebné potvrzení a doklady, díky kterým si může uplatnit nezdanitelné části. Tyto doklady jsou stejné jako v předchozí kapitole. Zhodnocení Díky zavedení tzv. rovné daně, získá pan Zikovský úsporu více než 12 tis. Kč ročně. I kdyby poplatník neuplatnil slevu na manželku, daň po slevě na poplatníka by vyšla i tak nižší než v letech 2006 a 2007 a to o 2 008 Kč. • Vladimír Šťastný Pan Vladimír Šťastný je stále zaměstnán v malé firmě a nedošlo ke změně skutečností, které by ovlivnily jeho daň z příjmů ze závislé činnosti. Průměrný hrubý měsíční příjem pana Šťastného za rok 2008 činil 22 064 Kč. Tab. 19 Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Šťastného v letech 2008-2010 Položka/rok

2006, 2007

2008

2009, 2010

Hrubá mzda

22 064

22 064

22 064

1 766

1 766

1 435

993

993

993

-

29 787

29 566

19 400

29 800

29 600

Záloha na daň

3 051

4 470

4 440


600

2 070

2 070

Záloha po slevě

2 451

2 400

2 370


2 451

2 400

2 370

Čistá mzda

16 854

16 905

17 266


11,1 %

10,9 %

10,7 %

Odvody státu z-nec

23,6 %

23,4 %

21,7 %

Sociální pojištění (8 %, 6,5 %)

Zdravotní pojištění (4,5 %) Superhrubá mzda (SHM) ZD zaokr./SHM zaokr.


U tohoto poplatníka dochází k velmi nízkým úsporám na dani v průběhu období 20062010. Úspory dosazují pouze desítek korun. Roční zúčtování Pan Šťastný stále bydlí s manželkou v domě, který si pořídili úvěrem ze stavebního spoření. Roční úroky si uplatňuje pan Šťastný. Úroky jsou ve stejné výši 35 000 Kč. Pan

71


Šťastný požádal do 15. února 2009 (do 15. února 2010 za rok 2009) o roční zúčtování roku 2008 a podepsal prohlášení na další zdaňovací období. Dle mzdového listu zaplatil pan Šťastný: • zálohy na dani

- 2008

21 654 Kč (28 860 – 7 206),


28 485 Kč,


23 115 Kč (28 485 – 5 370),


33 105 Kč,

• pojistné (SP+ZP) - 2009, 2010

29 129 Kč.

V průběhu zdaňovacího období uplatnil slevu pouze na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Tab. 20 Roční zúčtování pana Šťastného za roky 2008-2010 Položka/Rok

2006, 2007

2008

2009

2010

Hrubá mzda

264 766

264 766

264 766

264 766


-

92 669

90 021

90 021


-

357 435

354 787

354 787

35 000

35 000

35 000

35 000

-

322 435

319 787

319 787

SHM/ZD zaokrouhlený

196 600

322 400

319 700

319 700

Daň

28 870

48 360

47 955

47 955


7 200

24 840

24 840

24 840

Daň po slevě

21 670

23 520

23 115

23 115


21 670

23 520

23 115

23 115

Zaplacené zálohy

-

21 654

28 485

23 115

Přeplatek+/Nedoplatek −

-

− 1 866

+5 370

0


8,2 %

8,2 %

8,7 %

8,7 %

Odvody státu z-nec

20,7 %

20,7 %

19,7 %

19,7 %


55,7 %

55,7 %

53,7 %

53,7 %

Nezdanitelné části (NČ) - úroky z úvěru Superhrubá mzda (SHM) − NČ


Dle výsledků tabulky je vidět, že poplatník spadá do skupiny poplatníků, kteří při uplatnění nezdanitelných částí zaplatí v roce 2008 více než v předchozích dvou letech. Toto je zobrazeno na obr. 5 v první části této kapitoly. V roce 2008 je daň vyšší o 1 850 Kč. Přestože vyšel poplatníkovi v rámci ročního zúčtování nedoplatek, nebude mu stržen a skutečná daň poplatníka je tedy ve výši zaplacených záloh. Proto tedy není mezi daní v letech 2006 a 2007 téměř žádný rozdíl. Od roku 2009 zaplatí poplatník daň vyšší o 1 445 Kč oproti rokům 2006 a 2007. To stejné platí pro rok 2010.

72


Zhodnocení Pan Šťastný, jako jediný z vybraných poplatníků, zaplatí v roce 2008 vyšší daň než v předchozích letech. Díky uplatnění úroků ušetří poplatník 5 250 Kč v letech 2008-2010. 12.4.2 Dohody konané mimo pracovní poměr • Jaroslav Ryšavý Je stále studentem oboru elektrikář. Ve společnosti vykonával v minulých letech praxi a následně i brigádu. Stejně tak tomu bylo v roce 2008. Se společností má uzavřenu dohodu o provedení práce a jeho odměna činí za červenec 4 560 Kč a za srpen 11 800 Kč. Má podepsané prohlášení a uplatňuje slevu na poplatníka a studenta. Tab. 21

Výpočet čisté odměny z dohody o provedení práce studenta Ryšavého v letech 2008-2010 Rok Položka/Měsíc

2006, 2007

2008, 2009, 2010

červenec

srpen

červenec

srpen

Základ daně

4 560

11 800

4 560

11 800


4 600

11 800

4 600

11 800

Záloha na daň

552

1 535

690

1 770


600

600

2 070

2 070

Sleva na studenta

200

200

335

335

Záloha po slevě

0

735

0

0

Čistá odměna

4 560

11 065

4 560

11 800

0%

6,2 %

0%

0%


Pozn. Pro lepší srovnatelnost je vypočtena čistá odměna i pro rok 2006 a 2007.

Student na změnách platných od roku 2008 vydělá, protože za měsíc srpen neodvádí žádnou daň. Přesto v letech 2006 a 2007 si může poplatník podat daňové přiznání, díky kterému mu může být záloha vrácena. Vrácení zálohy je možné z důvodu, že si v přiznání uplatní slevy na dani v celoroční výši. Zhodnocení Pro studenta Ryšavého je zdanění v letech 2008-2010 výhodné z toho důvodu, že mu není sražena záloha na daň a již nemusí podávat daňové přiznání, aby mu byla sražená záloha vrácena. Pro poplatníka jsou tedy změny výhodné z hlediska pohodlnosti.

73

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v roce 2008, 2009 a 2010 • Leoš Červenka

Stále studuje elektrikář a v létě si přivydělává v elektromontážní firmě na základě dohody o provedení práce. Jeho odměna činí za červenec 12 615 Kč a za srpen 14 700 Kč. Má podepsané prohlášení a uplatňuje slevu na poplatníka a studenta. Tab. 22

Výpočet čisté odměny z dohody o provedení práce studenta Černého v letech 2008-2010 Rok Položka/Měsíc

2006, 2007

2008, 2009, 2010

červenec

srpen

červenec

srpen

Základ daně

12 615

14 700

12 615

14 700


12 700

14 700

12 700

14 700

Záloha na daň

1 706

2 086

1 905

2 205


600

600

2 070

2 070

Sleva na studenta

200

200

335

335

Záloha po slevě

906

1 286

0

0

Čistá odměna

11 709

13 414

12 615

14 700


7,2 %

8,7 %

0%

0%

Pozn. Pro lepší srovnatelnost je vypočtena čistá odměna i pro rok 2006 a 2007.

Student díky změnám získá úspory ve výši 2 192 Kč. Přesto pokud v letech 2006 a 2007 podá daňové přiznání, tak mu budou sražené zálohy vráceny. Zhodnocení Pro studenta je tedy zdanění v letech 2008-2010 výhodné, protože získá vyšší čistý příjem ihned po vykonání dohodnuté práce. V předchozích letech by musel poplatník podat daňové přiznání, aby mu byla sražená záloha vrácena. Proto jsou změny pro poplatníka příznivé. • Magdalena Bláhová Paní Bláhová vykonávala ve společnosti v letech 2006 a 2007 drobné účetní práce. Na začátku roku 2008 firmu opustila zaměstnankyně, která vykonávala ostatní administrativní práce. Paní Bláhová agendu převzala a uzavřela od března s firmou pracovní smlouvu. Od ledna do února tedy pracovala na základě dohody o pracovní činnosti a od března na základě pracovní smlouvy. Prohlášení zde podepsáno nemá, protože je zaměstnána ještě v jiné firmě, kde prohlášení podepsala.

74

Zdanění příjmů ze závislé činnosti v roce 2008, 2009 a 2010 Tab. 23

Výpočet čisté odměny z dohody o pracovní činnosti/čisté mzdy z pracovního poměru paní Bláhové v letech 2008-2010 2009,

2009,

2010

2010

březen -

leden,

březen -

únor

prosinec

únor

prosinec

15 000

10 000

15 000

10 000

15 000

1 250

1 875

1 250

1 875

1 100

1 650

SP, ZP z-tel

-

-

3 500

5 250

3 400

5 100

SHM

-

-

13 500

20 250

13 400

20 100

ZD – ZP, SP zam-nec

8 750

13 125

8 750

13 125

8 900

13 350

ZD/SHM zaokr.

8 800

13 200

13 500

20 300

13 400

20 100

Záloha na daň

1 056

1 801

2 025

3 045

2 010

3 015

Čistá odměna/mzda

7 694

11 324

6 725

10 080

6 890

10 335


10,6 %

12 %

20,3 %

20,3 %

20,1 %

20,1 %

Celkové odvody státu

23,1 %

24,5 %

32,8 %

32,8 %

31,1 %

31,1 %

Položka/Rok

2006,

2006,

2007

2007

leden,

2008

2008

březen -

leden,

únor

prosinec

10 000

SP, ZP z-nec

Měsíc Základ daně (ZD)

Pozn. Pro lepší srovnatelnost je vypočtena čistá odměna a čistá mzda i pro rok 2006 a 2007.

Na základě výsledků čistého příjmu je jasné, že pro paní Bláhovou bylo lepší zdaňování v letech 2006 a 2007. U čisté odměny činí rozdíl 969 Kč a u čisté odměny činí rozdíl 1 244 Kč mezi roky 2006-2007 a 2008. Tyto rozdíly se v letech 2009 a 2010 nepatrně snižují, zejména díky poklesu pojistného na sociální zabezpečení. Zhodnocení Pro paní Bláhovou byl přechod na rovnou daň nevýhodný, protože zaplatí na dani více než v předchozích letech. To je způsobeno u odměny vyšší sazbou daně. Místo 12 % je odměna zdaněna 15% sazbou. U mzdy z pracovního poměru je zdanění vyšší hlavně z důvodu vyššího základu, ze kterého se daň počítá. Celkově je tedy zdanění od roku 2008 pro paní Bláhovou nepříznivé.


75

13 Kvantifikace nákladů Z malé firmy působící v oblasti elektromontážních prací se za 6 let její existence stal dobře prosperující podnik. Výše nákladů podniku se odvíjí od počtu zakázek. V letech 2005, 2007 a 2009 se firmě velmi dařilo, proto došlo k růstu celkových nákladů. Nejvíce vždy vzrostou náklady na materiál, služby a zaměstnance. Ve slabších letech, 2006 a 2008, došlo samozřejmě k jejich poklesu.

13.1 Náklady firmy v letech 2006-2010 V průběhu zkoumaného období 2006-2010 se firmě více či méně dařilo. Téměř každoročně dosahovala zisku, tedy kromě roku 2008. Vývoj celkových nákladů, osobních nákladů, celkových výnosů a zisku je zobrazen v následujícím grafu. Obr. 13 Vývoj nákladů, výnosů a zisku v letech 2005-2010

Již v prvním roce fungování, v roce 2005, dosáhla firma zisk ve výši 431 000 Kč. V tomto roce měla firma i vysoké náklady, zejména na elektro materiál, pohonné hmoty, leasingy automobilů a jejich opravy, nájemné a zaměstnance. Křivky nákladů a výnosů se v roce 2006 překrývají, protože firma vykázala zisk pouze 58 000 Kč. V tomto roce dochází, tak jako u ostatních nákladů, k poklesu osobních nákladů na zaměstnance. Rok 2007 byl pro podnik významný, neboť dosáhl zisku 584 504 Kč. Tento zisk byl způsoben větším množstvím zakázek a hospodářským růstem ve stavebnictví. V roce 2008 zaznamenal podnik ztrátu ve výši 240 320 Kč, která byla způsobena poklesem zakázek. Většina nákladů v tomto roce klesla v porovnání s rokem 2007. Přestože pokles zakázek způsobil snížení celkových nákladů a celkových výnosů, osobní náklady na zaměstnance rostly, jelikož došlo k zvýšení mezd zaměstnanců a zaměstnání více pracovníků.


76

Nejvýznamnějším rokem byl pro firmu loňský rok. Podnik dosáhl nejvyššího zisku za dobu své existence a to 691 520 Kč. Příčinou je opět růst zakázek, zejména od stavební společnosti, se kterou podnik spolupracuje. Významný je pro firmu také růst počtu fotovoltaických elektráren, protože získává zakázky na jejich zapojení. Díky kolísavému průběhu křivek nákladů, výnosů a zisku, můžeme říci, že firma dosahuje zisku v každém druhém roce. Rok 2010 zatím trvá pouze několik měsíců, přesto podle dosavadního vývoje může dojít k tomu, že firma nedosáhne v tomto roce zisku. Tudíž by křivka zisku opět klesala. V jednotlivých letech firma vykazovala různé výše nákladů. V následujícím grafu jsou zobrazeny náklady členěné dle účtových skupin. Obr. 14 Rozdělení nákladů firmy v letech 2006-2010

Dle grafu jsou největší položkou nákladů spotřebované nákupy. Mezi tyto náklady patří zejména spotřeba elektro materiálu, režijního materiálu, kancelářských potřeb, pohonných hmot, ochranných osobních pracovních pomůcek a drobného hmotného investičního majetku. Téměř ve všech letech tvoří tyto náklady 50 % veškerých nákladů. Nejvyšší jsou tyto náklady v roce 2009, kdy dosahují 5 900 000 Kč. Druhou největší položkou nákladů jsou osobní náklady na zaměstnance. Tyto náklady představují 30-40 % celkových nákladů. Záleží na tom, zda má firma dostatek zakázek. V roce 2009 zaznamenaly tyto náklady rekordní výši 3 518 000 Kč. Nejvíce vzrostly tyto náklady mezi roky 2007 a 2008 a to o 600 000 Kč. Důvodem růstu je jak růst mezd, tak zaměstnání většího počtu pracovníků. Mezi tyto náklady řadíme hrubé mzdy zaměstnanců, odvody na pojistném, sociální náklady jako stravenky, penzijní připojištění a soukromé životní pojištění hrazené zaměstnancům zaměstnavatelem. Dalšími významnými náklady jsou služby, do kterých patří leasingy automobilů a jejich opravy a povinné ručení, nájemné a subdodávky elektromontážních prací. Tyto subdodávky tvoří v roce 2009 více jak 60 % těchto nákladů. Náklady v účtových skupinách 53, 54, 55 a 56 v grafu nejsou vůbec vidět, protože jejich výše je zanedbatelná vzhledem k ostatním nákladům. Částky veškerých nákladů rozdělených do účtových skupin v jednotlivých letech jsou uvedeny v Příloze. Jedná se o tabulku č. 10.

77


13.2 Náklady na zaměstnance Náklady na zaměstnance firmy tvoří druhou největší položku nákladů podniku. V období 2006-2009 zaznamenaly tyto náklady rostoucí tendenci. Náklady na zaměstnance rostly i přesto, že byla v roce 2008 dosažena ztráta. Důvodem je růst mezd zaměstnancům, zejména v podobě prémií. Navýšení mezd je patrně jednou z příčin dosažení ztráty. Hlavním důvodem je pokles zakázek. Mezi náklady na zaměstnance se patří i náklady na osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), které se neúčtují do osobních nákladů ale na účet 501-Spotřeba materiálu. Mezi pracovní prostředky patří např. pracovní oděvy, rukavice, brýle, masky Atd. Tyto náklady se pohybují ve výši 30 000 Kč až 40 000 Kč, kromě roku 2007, kdy byly náklady na OOPP pouze necelých 14 000 Kč. V následující tabulce jsou znázorněny počty pracovníků v jednotlivých letech. Tab. 24 Počty zaměstnanců v jednotlivých letech Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Zaměstnanci v pracovním poměru

11

9

11

10

11

- celý rok

7

7

7

9

9

- část roku

4

2

4

1

2

Zaměstnanci na DPP/DPČ

1

7

6

3

2

Pozn. Pro rok 2010 se můžou hodnoty ještě změnit.

Po celé období pracuje ve firmě 7 stálých pracovníků, včetně majitele. Firma poskytuje praxi elektrikářům z místního učiliště, kteří později nastoupí do firmy na hlavní pracovní poměr nebo na brigádu v případě potřeby. V tomto roce se firma rozloučila se dvěma těmito pracovníky, kteří zde byli zaměstnáni v hlavním pracovním poměru. Důvodem je zejména pokles zakázek.

13.3 Vliv legislativních změn v letech 2006-2010 na náklady firmy Náklady na zaměstnance malé firmy v období 2006-2010 téměř každoročně stoupaly. Hlavním důvodem je zvyšování mezd zaměstnanců. Mzdy byly zvyšovány na základě prosperity firmy. V příznivých letech, při dosažení zisku, byly mzdy i o několik tisíc vyšší než v méně příznivých letech. V důsledku hospodářské recese došlo k poklesu sazby pojistného na sociální zabezpečení a k zavedení slev na pojistné. Tyto opatření snížily náklady malé firmy na zaměstnance pouze nepatrně. Za období let 2006-2010 pouze tato změna znamenala snížení nákladů na zaměstnance. Ostatní změny působily pouze na poplatníky a plátce příliš neovlivnily. Změny měly vliv spíše na mzdovou účtárnu podniku. V následujícím grafu je vidět jakou výši úspory na pojistném na sociální zabezpečení získal zaměstnavatel při ročním hrubém příjmu zaměstnance zobrazeném na vodorovné ose.


78

Obr. 15 Výše úspory na pojistném na sociální zabezpečení v roce 2009

Celková výše úspory na pojistném za rok 2009 pro zaměstnavatele činila 46 630 Kč. Z toho slevy na pojistném činily 23 118 Kč a úspora díky snížení sazby pojistného byla 23 512 Kč. Tato úspora tvoří z celkových nákladů zaměstnavatele na hrubé mzdy a odvody na pojistném 1,7 % a z celkových osobních nákladů představuje pouze 1,3 %. Takto nízká úspora je dána tím, že pracovníci dosahují příjmy blízké hraničnímu vyměřovacímu základu pro poskytnutí slevy ve výši 27 100 Kč. Úspora na poklesu sazby pojistného není nijak výrazná, za rok může činit 20 000 Kč až 30 000 Kč. Záleží pouze na výši hrubých mezd zaměstnanců. Náklady firmy byly slevami na pojistném ovlivněny pouze nepatrně. V důsledku vyšších čistých mezd díky novelizaci ZDP a souvisejících zákonů mohl podnik uspořit na mzdách, pokud by zaměstnancům byla hrubá mzda nastavena tak, aby dosáhli stejných čistých příjmů jako před změnami. Toto ale majitel firmy neučinil a ušetřil pouze nepatrnou úsporu na pojistném.

Závěr

79

14 Závěr Cílem práce bylo zjistit na základě komparace zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků dopad jednotlivých legislativních změn v letech 2006-2010 na poplatníky a zhodnotit vliv těchto změn na náklady malé elektroinstalační firmy. Dílčím cílem je popis jednotlivých zákonodárných změn a stanovení jejich vlivu na čisté příjmy poplatníků. Daňové zákony prošly od roku 1993, vzniku českého daňového systému, rozsáhlými změnami. Také zákon o daních z příjmů zaznamenal desítky novelizací, z nichž nejvýznamnější je v poslední době přechod z nezdanitelných částí na slevy na dani a zavedení 15% sazby daně u daně z příjmů fyzických osob. Účelem všech změn bylo snížení daňového zatížení poplatníků a zároveň zjednodušení zdanění ve prospěch poplatníka. Cílem poslední novelizace v roce 2008 bylo také rozšíření daňové základy, snížení daňových úniků a zvýšení výnosu z daní z příjmů fyzických osob. V důsledku hospodářské recese se tyto cíle naplnily pouze částečně, protože došlo k poklesu inkasa této daně. Přechod z nezdanitelných částí začal již v roce 2005 zavedením daňového zvýhodnění na vyživované dítě. V roce 2006 tento přechod doznal konečné fáze, kdy bylo transformováno šest nezdanitelných částí do souboru slev na dani. Vznikla tedy sleva na poplatníka, manželku, částečného nebo plného invalidního důchodce, osobu ZTP/P a v poslední řadě sleva na studenta. Současně s touto změnou byla snížena sazba daně v prvních dvou daňových pásmech a zároveň bylo rozšířeno první daňové pásmo. Tyto změny dopadly na jednotlivé poplatníky odlišně. Všichni, kteří uplatňovali pouze slevu na poplatníka a žádnou nezdanitelnou část, nezaplatili na dani více než v předchozím roce a získali úspory na dani. Výše těchto úspor záležela zejména na výši měsíčního příjmu. Nejvyšších úspor dosahovali poplatníci s nízkými příjmy a středními příjmy do 30 000 Kč. Úspora je maximální při měsíčním příjmu 11 000 Kč a to ve výši 5 000 Kč. Poplatníci s příjmy nad 35 000 Kč získali konstantní úsporu 216 Kč za rok. Při uplatnění dalších slev na dani poplatníci s nižšími příjmy získali ještě vyšší daňovou úsporu, což je vidět v tabulce č. 7 kapitoly 12. Jiné je to u poplatníků s příjmy nad 35 000 Kč, u kterých docházelo k tomu, že zaplatili na dani více než v roce 2005. Těchto ztrát dosahovali poplatníci s příjmy od 38 000 Kč při uplatnění slevy na manželku a to ve výši 2 528 Kč. Na dani zaplatí více i poplatníci s vyššími příjmy, kteří navíc kromě slevy na poplatníka uplatňují slevu na studium nebo ostatní slevy na dani. Na některé poplatníky měl vliv spíše pokles sazeb daně, na jiné zase spíše přechod na slevy na dani. U vybraného poplatníka pana Černého je pokles daňové povinnosti zaznamenán zejména v důsledku poklesu sazeb daně a rozšířením prvního daňového pásma. U druhého vybraného poplatníka pana Zikovského je způsoben pokles daňové povinnosti spíše přechodem na slevy na dani. U nižších příjmů převažuje přechod na slevy na dani nad poklesem sazeb daně. U vyšších příjmů převažuje spíše pokles sazeb daně. Přesto díky oběma změnám zaznamenají úspory na dani v řádech několika tisíců Kč spíše skupiny poplatníků s nižšími příjmy.

Závěr

80

Od roku 2008 byla zavedena tzv. rovná daň, s níž se současně zvýšily veškeré slevy na dani. Zároveň byl zaveden maximální vyměřovací základ pro pojistné, od něhož nemusí poplatník ani plátce daně platit odvody na pojistném. Toto mělo významný dopad na progresivitu zdanění. Došlo k zmírnění progrese a od částky 86 240 Kč výše dochází k regresi. Např. poplatník s měsíčním příjmem 130 000 Kč je zdaňován efektivní sazbou 16,9 %, kdežto poplatník s příjmem 80 000 Kč je zdaněn 17,7 %. Existence stropu na pojistné tedy způsobuje regresivní zdanění vyšších příjmů. Poplatníci, kteří dosáhnou tohoto maximálního vyměřovacího základu v průběhu zdaňovacího období, neodvádí již ze svého příjmu pojistné a zároveň se jim nezvyšuje základ daně o pojistné zaměstnavatele při výpočtu daně. Tímto dochází tedy k poklesu základu daně a následně také daně. Díky tomuto získají poplatníci s vyššími příjmy úspory jak na dani, tak na pojistném. Tyto změny způsobí, že čím vyššího příjmu poplatník dosahuje, tím vyšší úsporu v roce 2008 získá. Díky tomuto zastropování dochází k poklesu inkasa pojistného a také daně státem. Přestože by se mohlo zdát, že všichni poplatníci na dani ušetří, není tomu tak. Najdou se i poplatníci, kteří zaplatí v roce 2008 na dani více než v předchozích dvou letech. Jedná se o poplatníky uplatňující nezdanitelné části a pouze slevu na poplatníka. Jde o poplatníky s příjmy od 18 000 Kč do 35 000 Kč. Např. při uplatnění nezdanitelné části ve výši 35 000 Kč, zaplatí na dani poplatník s měsíčním hrubým příjmem 24 000 Kč daň vyšší o 2 700 Kč za rok 2008. Při uplatnění vyšších nezdanitelných částí se skupina poplatníků, která zaplatí na dani více, rozšiřuje a zvyšuje se částka, o kterou zaplatí na dani více. Při nižších nezdanitelných částech dochází k opaku. Kdyby tito poplatníci uplatňovali ještě další slevy na dani, nemuseli by zaplatit na dani více. Nejmenších úspor na dani v roce 2008 tedy dosahují poplatníci se středními příjmy, kteří zaplatí daňovou povinnost buď stejnou, nebo o něco málo nižší. Při uplatnění dalších slev na dani, získají nejvyšších úspor poplatníci se slevou na manželku. U ostatních slev na dani není úspora už tolik vysoká. Nejvyšších úspor tedy dosahují poplatníci s nízkými a vysokými příjmy. Poplatníci pohybující se okolo průměrné mzdy ušetří nejméně a při uplatnění nezdanitelných částí mohou zaplatit na dani i více. Poplatníků s příjmy do 17 000 Kč je v roce 2008 26 %. Tito poplatníci mohou v roce 2008 ušetřit až 5 000 Kč, a při slevě na manželku až 14 000 Kč. Poplatníků s příjmem vyšším než 17 000 Kč do 36 000 Kč je téměř 61 %. Jejich úspory na dani jsou buď velmi nízké, nebo žádné, nebo při uplatnění nezdanitelných částí mohou zaplatit i více, jak uvádím v předchozím odstavci. Celosvětová hospodářská recese, která začala ovlivňovat českou ekonomiku již v druhé polovině roku 2008, způsobila zejména růst nezaměstnanosti v důsledku poklesu poptávky a následně hrubého domácího produktu. Proto česká vláda ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) navrhla opatření, které měly české ekonomice pomoci zmírnit následky hospodářského útlumu. Jedním z opatření skupiny NERV bylo poskytnutí slev na pojistném na sociální zabezpečení od srpna roku 2009. Výsledkem tohoto opatření mělo být udržení pracovních míst. Slevy na pojistném byly nastaveny tak, aby nejvyšších úspor dosahovali plátci daně, kteří zaměstnávají poplat-

Závěr

81

níky s nízkými měsíčními příjmy do 27 100 Kč. Toto opatření mělo být platné i v roce 2010, přesto ale došlo k jeho zrušení z důvodu snahy snížit deficit státního rozpočtu pro tento rok. Od roku 2009 došlo také k poklesu sazeb pojistného na sociální zabezpečení jak u zaměstnanců, tak u zaměstnavatelů. Nepatrně se snížil základ daně, ze kterého se počítá daňová povinnost a zvýšila se i čistá mzda poplatníků díky nižším odvodům. Čím vyššího příjmu poplatník dosahuje, tím vyšší úsporu díky tomuto poklesu získá. Malá elektroinstalační firma byla těmito slevami a poklesem sazby na pojistné ovlivněna pouze nepatrně, protože za rok 2009 ušetřila pouze 46 000 Kč. Počet pracovníků zůstal po celý rok nezměněn. Hlavním důvodem takto nízké úspory je, že pracovníci malého podniku dosahují příjmů blížících se hraniční částce pro uplatnění slevy na pojistném. K dalším významnějším změnám v letech 2009 a 2010 nedošlo, pouze k nárůstu výše maximálního vyměřovacího základu. Tímto se posunula částka, od které dochází k regresivnímu zdanění u vysokých měsíčních příjmů. Tato změna negativně ovlivní tedy poplatníky s vysokými příjmy. U vybraných poplatníků došlo díky veškerým změnám k úspoře, pouze u jednoho byla zaznamenána od roku 2008 vyšší daň a to v případě uplatnění nezdanitelné části úroků z úvěru, což jsem zmínila v jednom z odstavců výše. Nejvyšší úspory dosahuje poplatník s nižším příjmem a uplatňujícím slevu na manželku. Díky této slevě neplatí od roku 2008 vůbec žádnou daň. U poplatníků pracujících na základě dohody o provedení práce s podepsaným prohlášením změny ve zdanění způsobily, že v průběhu zdaňovacího období neplatí žádné zálohy na daň do příjmu 13 800 Kč. Při uplatnění ještě slevy na studium neplatí daň do příjmu 16 033 Kč. Přesto, kdyby si tito poplatníci vydělali měsíčně více a nepracovali po celé zdaňovací období, mohou podat daňové přiznání a sražené zálohy jim jsou vráceny. U dohody o pracovní činnosti je situace jiná. Samozřejmě záleží, zda má poplatník podepsáno prohlášení k dani. Bez podepsaného prohlášení k dani zaplatí poplatník pracující na základě DPČ od roku 2008 více než v předchozích letech. Také zaměstnanci bez podepsaného prohlášení zaplatí na dani více než dříve. To je dáno zejména vyšším základem, ze kterého se počítá daň. Celkově novelizace ZDP a souvisejících zákonů zvýšení nákladů malého podniku příliš neovlivnily. Náklady podniku byly zvyšovány zejména v důsledku růstu zakázek (vyšší náklady na materiál Atd.) a růstu hrubých mezd zaměstnanců, ke kterému došlo hlavně v roce 2008. To bylo také možnou příčinou ztráty podniku v tomto roce. Náklady podniku byly mírně ovlivněny slevami na pojistném a poklesem sazby pojistného na sociální zabezpečení. Tyto opatření způsobily pokles nákladů o 1 % z celkových osobních nákladů na zaměstnance. Podnik neměl v roce 2009 existenční problémy, naopak dosáhl nejvyššího zisku za celou dobu fungování, proto úspora neovlivnila zaměstnanost v podniku a jeho chod. Snížit náklady mohl podnik dosáhnout i využitím úspory zaměstnanců ze změn, díky nimž ušetří na dani. Mohl stanovit hrubé mzdy poplatníků tak, aby dosáhli stejných příjmů jako před změnami. Toto ale majitel firmy

Závěr

82

neučinil, a naopak zaměstnancům mzdy zvyšoval. Hlavním důvodem proč majitel firmy zvyšoval mzdy, je jeho kladný přístup k zaměstnancům a prosperita podniku. Budoucnost zdanění příjmů ze závislé činnosti závisí na tom, která strana zvítězí ve volbách a zda dojde ke zlepšování ekonomické situace v České republice. Jednou z možných změn může být zrušení maximálního vyměřovacího základu a zavedení další sazby daně, která by zdaňovala vysoké příjmy. Eventuálně může být zpět zaveden systém klouzavě progresivního zdanění s příslušnými daňovými sazbami. Vše bude tedy záviset na budoucím politickém a taktéž hospodářském vývoji.

Literatura

83

15 Literatura 1. Česká daňová správa. Slovníček pojmů [on-line]. Praha: ČDS, 2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupné na http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID3EA9846BCE4A4410/cds/xsl/dane_poplatky_9448.html?year=0. 2. HAMERNÍKOVÁ, B. MAAYTOVÁ, A. A KOL. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. 3. BONĚK, V. Daňová teorie a politika I [on-line]. Praha: ČDS, 2003 [cit. 2009-11-28]. Dostupné na http://cds2005.mfcr.cz/TaxInet/Bin/iKonzultant.dll?url=20109/200 3%20NE.%20%a70%20*0&date=-2. 4. BONĚK, V. Daňová teorie a politika II [on-line]. Praha: ČDS, 2003 [cit. 2009-11-28]. Dostupné na http://cds2005.mfcr.cz/TaxInet/Bin/iKonzultant.dll?url=20110/200 8%20NE.%20%a70%20*0&date=-2. 5. Portál veřejné správy ČR. Zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů [on-line]. Praha: MVČR, 2010 [cit. 2010-12-02]. Dostupné na http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10 821/.p/8411?PC_8411_number1=337/1992%20Sb&PC_8411_p=1&PC_8411_na me=z%C3%A1kon%20o%20spr%C3%A1v%C4%9B%20dan%C3%AD%20a%20poplatk%C 5%AF,&PC_8411_l=337/1992&PC_8411_ps=10&PC_8411_text=spr%C3%A1vce %20dan%C4%9B#10821. 6. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009, úplná znění platná k 1.1. 2009. Praha: Grada Publishing, 2009. 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2. 7. Česká daňová správa. Superhrubá mzda (základ daně) [on-line]. Praha: ČDS, 2010 [cit. 2010-05-02]. Dostupné na http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_10171.html ?year=0. 8. PELECH, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2009. Olomouc: ANAG, 2009. 455 s. ISBN 978-80-7263-501-6. 9. Česká daňová správa. Slevy na dani a daňové zvýhodnění [on-line]. Praha: ČDS, 2010 [cit. 2010-05-02]. Dostupné na http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_10173.html ?year=. 10. Česká daňová správa. Zálohy na daň [on-line]. Praha: ČDS , 2010 [cit. 2010-0502]. Dostupné na http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_10181.html ?year=. 11. RÁROVÁ, M. Roční zúčtování záloh na daň a daňových bonusů z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2007. Mzdová účetní. Olomouc: ANAG, 2007, roč. 8, č. 12, s. 16. ISSN 1211-1430.

Literatura

84

12. KUČEROVÁ, D. Daňový bonus na děti u zaměstnanců je omezen ročním stropem [on-line]. Praha: Internet Info, 2008 [cit. 2010-09-04]. Dostupné na http://www.podnikatel.cz/clanky/bonus-na-deti-je-omezen-rocnimstropem/. 13. Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení 2009 [on-line]. Praha: ČSSZ, 2009 [cit. 2010-08-02]. Dostupné na http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/89507FE4-2710-4917-BAD4D4F595B14CEB/0/SZ2009.pdf. 14. Portál veřejné správy ČR. Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů [online]. Praha: MVČR , 2010 [cit. 2010-08-02]. Dostupné na http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10 821/.p/8411?PC_8411_number1=589/1992%20Sb.&PC_8411_l=589/1992&PC _8411_pi=0&PC_8411_ps=10⩅. 15. Česká správa sociálního zabezpečení. Jaké změny čekají platby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2010 [on-line]. Praha: ČSSZ, 2009 [cit. 2010-08-02]. Dostupné na http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskovezpravy-2009/2009-12-01-jake-zmeny-cekaji-platby-pojistneho-nasocialni-zabezpeceni-od-1-1-2010.htm. 16. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální pojištění [on-line]. Praha: MPSV, 2007 [cit. 2010-12-02]. Dostupné na http://www.mpsv.cz/cs/1349. 17. BUSINESSCENTER.CZ. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [on-line]. Praha: HAVIT, 2007 [cit. 2010-12-02]. Dostupné na http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp/. 18. BUSINESSCENTER.CZ. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů [on-line]. Praha: HAVIT, 2007 [cit. 2010-12-04]. Dostupné na http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp-pojistne/. 19. KOUT, P. LÍBAL, T. Daňové náklady od roku 1998 (průvodce náklady a výnosy v podvojném účetnictví). Praha: PRAGOEDUCA, 1998. 420 s. ISBN 80-85856-61-1. 20. Česká daňová správa. Informace ke změnám při uplatňování úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb jako nezdanitelné části základu daně [on-line]. Praha: ČDS, 2006 [cit. 2010-27-03]. Dostupné na http://cds2005.mfcr.cz/aktuality/DP_urok_uver.html. 21. Česká daňová správa. Hlavní změny ve zdaňování příjmů po novele provedené zákonem č. 545/2005 Sb. a nejvýznamnější změny zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů provedené zákonem č. 545/2005 Sb. s účinností od 1. 1. 2006 [online]. Praha: ČDS, 2006 [cit. 2010-09-04]. Dostupné na http://cds2005.mfcr.cz/aktuality/DP_rezervy.html. 22. Portál veřejné správy ČR. Zákon č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy, ve znění pozdějších předpisů [on-line]. Praha: MVČR, 2006 [cit. 2010-09-04]. Dostupné na

Literatura

85

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10 821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=567/2006&PC_8411_p=2&PC_8 411_l=567/2006&PC_8411_ps=50#10821. 23. FETTER, R. W. Práce konané od 1. 1. 2007 mimo PP - na základě dohod - I. Část [on-line]. Praha: FinančníNoviny.cz, 2007 [cit. 2010-09-04]. Dostupné na http://www.financninoviny.cz/kariera/pravo/index_view.php?id=243 651. 24. Česká správa sociálního zabezpečení. Důležité údaje pro rok 2008 [on-line]. Praha: ČSSZ, 2008 [cit. 2010-09-04]. Dostupné na http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskovezpravy-2007/2007-12-27-dulezite-udaje-pro-rok-2008.htm. 25. Česká daňová správa. Daňový systém České republiky [on-line]. Praha: ČDS, 2008 [cit. 2010-09-04]. Dostupné na http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/284.html?year=0. 26. Česká daňová správa. Pokyn č. D-247 Uplatňování daně z přidané hodnoty u činností uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů [on-line]. Praha: ČDS, 2003 [cit. 2010-09-04]. Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846C884D4432/cds/xsl/legislativa_metodika_1382.html?year=. 27. MACHÁČEK, I. Zdanění důchodců v roce 2008 [on-line]. Stormware. Legislativní servis, 2007 [cit. 2010-09-04]. Dostupné na http://www.stormware.cz/podpora/LegServis/zdaneni_duchodcu_v_roc e_2008.aspx. 28. Ministerstvo financí. Zákon č. 261/2007 Sb. ze dne 19. září 2007 - o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů [on-line]. Praha: MFČR, 2007 [cit. 2010-12-04]. Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/www.sbirka.cz_NOVE_07261_pdf.pdf. 29. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Průvodce sociálním systémem v roce 2009 [on-line]. Praha: MPSV, 2009 [cit. 2010-12-04]. Dostupné na http://www.mpsv.cz/files/clanky/6099/PSP_01_09.pdf. 30. Česká správa sociálního zabezpečení. ČSSZ informuje, jak uplatnit slevy na pojistném na sociální zabezpečení [on-line]. Praha: ČSSZ, 2009 [cit. 2010-12-04]. Dostupné na http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskovezpravy-2009/2009-07-14-cssz-informuje-jak-uplatnit-slevy-napojistnem-na-socialni-zabezpeceni.htm. 31. Portál veřejné správy ČR. Zákon č. 326/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, ve znění pozdějších předpisů [on-line]. Praha: MVČR, 2009 [cit. 2010-12-04]. Dostupné na http://www.portal.gov.cz/wps/portal/_th/601/_lpid.698/699/_l/cs_ CZ/_lp.698/0/_s.155/696/_s.155/701?l=326/2009. 32. Česká daňová správa. Zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů [on-line]. Praha: ČDS, 2006 [cit. 2009-11-28]. Dostupné na http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/182_973.html/papp/cds_ko nzultant/69d4d025:125372bccf3:2461?init=n&url=337/1992%20Sb.%20%C2%A70*0&date=-2.

Seznam obrázků

86

16 Seznam obrázků Obr. 1

Daňový systém České republiky

11

Obr. 2

Výše úspory/ztráty poplatníka při uplatnění slev na dani v roce 2006 a 2007 44

Obr. 3

Výše úspory poplatníka při uplatnění nezdanitelných částí

44

Obr. 4

Srovnání daňové progrese v letech 2006, 2007 s rokem 2008

56

Obr. 5

Úspory poplatníků v roce 2008 oproti rokům 2006 a 2007

59

Obr. 6

Rozdíl na dani v roce 2008 při využití slev na dani

59

Obr. 7

Rozdíl na dani při uplatnění nezdanitelných částí mezi roky 2007 a 2008

60

Obr. 8

Odvody státu po zavedení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné 61

Obr. 9

Podíly zaměstnanců v jednotlivých příjmových pásmech v roce 2008 61

Obr. 10 Výše inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

62

Obr. 11 Vliv maximálního vyměřovacího základu na daňovou progresi v letech 2008 až 2010

64

Obr. 12 Vliv zvýšení maximálního vyměřovacího základu na celkové odvody státu

65

Obr. 13 Vývoj nákladů, výnosů a zisku v letech 2005-2010

75

Obr. 14 Rozdělení nákladů firmy v letech 2006-2010

76

Obr. 15 Výše úspory na pojistném na sociální zabezpečení v roce 2009

78

Seznam tabulek

87

17 Seznam tabulek Tab. 1

Maximální a minimální výše daňového bonusu od roku 2008

19

Tab. 2

Maximální vyměřovací základ v letech 2006 až 2010

24

Tab. 3

Výše minimální mzdy v letech 2005 a 2006

35

Tab. 4

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Černého v roce 2006 a 2007

46

Tab. 5

Roční zúčtování pana Černého za roky 2006 a 2007

47

Tab. 6

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Zikovského v roce 2006 a 2007

49

Tab. 7

Roční zúčtování pana Zikovského za roky 2006 a 2007

50

Tab. 8

Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Šťastného v roce 2006 a 2007

51

Roční zúčtování pana Šťastného za roky 2006 a 2007

52

Tab. 9

Tab. 10 Výpočet čisté odměny studenta Ryšavého z dohody o provedení práce v letech 2006 a 2007 53 Tab. 11

Výpočet čisté odměny studenta Černého z dohody o provedení práce v letech 2006 a 2007

Tab. 12 Výpočet čisté odměny z dohody o pracovní činnosti v letech 2006 a 2007

54 55

Tab. 13 Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň poplatníka s ročním příjmem přesahujícím maximální vyměřovací základ 57 Tab. 14 Roční zúčtování daňových záloh poplatníka s ročním příjmem přesahujícím maximální vyměřovací základ

58

Tab. 15 Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Černého v letech 2008-2010

66

Tab. 16 Roční zúčtování pana Černého za roky 2008-2010

67

Tab. 17 Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Zikovského v letech 2008-2010

68

Tab. 18 Roční zúčtování pana Zikovského za roky 2008-2010

69

Seznam tabulek

88

Tab. 19 Výpočet čisté mzdy a zálohy na daň pana Šťastného v letech 2008-2010

70

Tab. 20 Roční zúčtování pana Šťastného za roky 2008-2010

71

Tab. 21 Výpočet čisté odměny z dohody o provedení práce studenta Ryšavého v letech 2008-2010

72

Tab. 22 Výpočet čisté odměny z dohody o provedení práce studenta Černého v letech 2008-2010

73

Tab. 23 Výpočet čisté odměny z dohody o pracovní činnosti/čisté mzdy z pracovního poměru paní Bláhové v letech 2008-2010 74 Tab. 24 Počty zaměstnanců v jednotlivých letech

77

Seznam zkratek

18 Seznam zkratek CM

čistá mzda

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

DB

daňový bonus

DPČ

dohoda o pracovní činnosti

HM

hrubá mzda

MSSZ

Městská správa sociálního zabezpečení

NERV

Národní ekonomická rada vlády

NČ

nezdanitelné části

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

PSSZ

Pražská správa sociálního zabezpečení

SHM

superhrubá mzda

SP

sociální pojištění

ZD

základ daně

ZDP

Zákon o daních z příjmů

ZP

zdravotní pojištění

ZTP/P

občan se zvlášť těžkým zdravotním postižením a potřebou průvodce

z-nec

zaměstnanec

z-tel

zaměstnavatel

89

90

Přílohy

19 Přílohy Příloha 1

Mzdový list

Příloha 2

Formulář k ročnímu zúčtování za rok 2006 a 2008

Příloha 3

Čestné prohlášení

Příloha 4

Tabulky

Komparace zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2006 až 2010

Recommend Documents