Diplomová práce Komparace zahraničního obchodu České a Slovenské republiky v letech 1993-2010
2012
David Horský
1
Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 4 2 Teoreticko-metodologická část práce ....................................................................... 7 2.1 Mezinárodní obchod ......................................................................................................... 7 2.2 Teorie otevřené ekonomiky a zahraničního obchodu ..................................................... 14 2.3 Předpoklady konkurenceschopnosti zemí při zapojení do mezinárodního obchodu ...... 15 2.4 Dŧvody zapojení zemí do mezinárodního obchodu ....................................................... 19 2.5 Činnost státu při podpoře exportních aktivit. ................................................................. 24
3 Praktická část ........................................................................................................... 26 3.1 Operacionalizace hypotéz ............................................................................................... 27 3.2 Zahraničního obchod v ekonomice České a Slovenské republiky ................................. 28 3.3 ČESKÁ REPUBLIKA .................................................................................................... 29 3.4 Vývoj zahraničního obchodu České republiky v letech 1993 aţ 2010 ........................... 29 3.5 Komoditní struktura zahraničního obchodu České republiky ........................................ 35 3.5.1 Export .................................................................................................................. 35 3.5.2 Automobilový prŧmysl ....................................................................................... 37 3.5.3 Import .................................................................................................................. 38 3.6 SLOVENSKÁ REPUBLIKA ......................................................................................... 41 3.7 Teritoriální struktura ....................................................................................................... 43 3.8 Komoditní struktura zahraničního obchodu Slovenské republiky .................................. 45 3.8.1 Export .................................................................................................................. 46 3.8.2 Automobilový prŧmysl ....................................................................................... 46 3.8.3 Import .................................................................................................................. 48 3.9 Srovnání zahraničního obchodu České a Slovenské republiky ...................................... 49 3.9.1 Srovnání ekonomický vývoj - HDP per capita v PPS ........................................ 53 3.9.2 Otevřenost ekonomiky měřená podílem exportu na HDP v běţných cenách ..... 54 3.9.3 Srovnání teritoriální struktury ČR a SR .............................................................. 55 3.9.4 Srovnání komoditní struktury ČR a SR .............................................................. 57 3.9.5 Strukturální změna vývozu - zvyšování podílu SITC 5-8 .................................. 59 3.9.6 Srovnání exportu a importu poloţky SITC 7 Stroje a dopravní prostředky ........ 59 3.10 Zahraniční obchod jako součást
2
platební bilance ..................................................................
3.10.1 Platební bilance ................................................................................................... 63 3.10.2 Základní charakteristika jednotlivých účtŧ PB ................................................... 65 3.10.3 Vývoj jednotlivých účtŧ PB ČR a SR ve sledovaném období 1993 – 2009 ....... 66 3.10.4 Běţný účet ........................................................................................................... 67 3.10.5 Kapitálový účet ................................................................................................... 69 3.10.6 Finanční účet ....................................................................................................... 70 3.10.7 Saldo BÚ/ HDP v běţných cenách...................................................................... 71 3.10.8 Investiční pozice ................................................................................................. 72 3.10.9 Vybrané dluhové indikátory vnější stability ....................................................... 74 3.10.10 Poměr zahraničního dluhu k hodnotě ročního vývozu...................................... 75 3.10.11
Poměr zahraničního dluhu k HDP............................................................... 78
3.10.12 Závěr kapitoly ................................................................................................... 80
4 Závěr .......................................................................................................................... 82 5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 85 5.1 Použité tabulky ............................................................................................................. 87 5.2 Použité grafy ................................................................................................................. 88 5.3 Přílohy ........................................................................................................................... 91
3
1 Úvod Lidský ţivot je determinován celou řadou faktorŧ, jedním z nich je mimo jiné mezinárodní obchod. Obchodní operace a jejich vyuţívání sahá hluboko do historie lidského společenského ţivota. Předmětem mé práce ovšem nebude pouze popis fungování mezinárodního obchodu. Téma je samo o sobě velmi zajímavé, avšak vzhledem
k tomu,
ţe
ještě
nebylo
dostatečně
zpracováno,
přináší
i
řadu
problematických míst. V práci se totiţ pokusím provést komplexní komparaci zahraničního obchodu dvou sousedících státŧ, které v nedávné historii tvořily jeden státní celek. Cílem mé práce bude tyto tematické okruhy analyzovat, komparovat a vyvodit z nich objektivní výstupy. Název mé práce zní: Komparace zahraničního obchodu České a Slovenské republiky v letech 1993 aţ 2010 je zaměřená na porovnání vývoje obou zemí ve sledovaném období. Cílem práce je analyzovat vývoj zahraničního obchodu České a Slovenské republiky a provést komparaci tohoto vývoje, definovat stav, kam se dostala od roku 1993 Česká republika a kam republika Slovenská a odpovědět na stanovené hypotézy. Výchozí hypotézy byly stanoveny následující: H1: Ekonomika České republiky je otevřenější neţ ekonomika Slovenské republiky. H2: Česká a Slovenská republika jsou vŧči sobě v postavení nejdŧleţitějších importních a exportních partnerŧ. H3: Nejvýznamnější poloţkou v posledním roce sledovaného období v České i Slovenské republice v exportu je poloţka SITC 7 „Stroje a dopravní prostředky.“ H4: Nejvýznamnější importovanou poloţkou v obou státech je poloţka SITC 3 „Minerální paliva a maziva.“ H5: Na konci období ČR ve srovnání se SR vykazuje ve sledovaném období vyšší míru vnější rovnováhy. Práce je strukturována do 2 hlavních a několik dílčích kapitol. První hlavní kapitola je především popisná, zaměřená na definici pojmŧ pouţitých v dalších kapitolách a k interpretaci statistických údajŧ k jednotlivým tématŧm. Druhá, hlavní část, je 4
analytická, jsou v ní zpracovány vstupní údaje za účelem nalezení cíle práce a ověření hypotéz. Teoretická část je dále rozdělena do dvou dílčích kapitol. První definuje především pojem mezinárodního obchodu, jeho statistické sledování, zpŧsob interpretace a zdroje informací. V další části je popsán termín platební bilance a jeho moţnosti pouţití, dále předpoklady konkurenceschopnosti a uplatnění jednotlivých zemí v mezinárodním obchodě. V praktické části seminární práce je sledován detailně vývoj mezinárodního obchodu ve sledovaném období obou teritorií. Získaná data jsou dále komparativně posouzena v souvislosti s klíčovými okamţiky vývoje a situacemi, které mohly mezinárodní obchod ovlivnit. V práci jsou pouţity metody popisné, analytické a komparativní. V jednotlivých částech se tyto metody prolínají a kombinují. První část vyuţívá zejména deskripci, v analytické části jsou vyuţity metody analýzy a komparace. Pro vizualizaci vybraných údajŧ jsou v práce pouţity grafy a tabulky zpracované v programu Microsoft Excel. Jednou z hlavních metod práce bude analýza získaných informací. Analýza ovšem nebude jediným moţným zpŧsobem, jak získat informace, které vypovídají o situaci v dané tematické oblasti. Jak jiţ bylo naznačeno výše, existuje větší mnoţství teorií a moţností k přístupu výše uvedené tématice. Proto je podle mého mínění dalším dŧleţitým postupem tzv. komparace těchto přístupŧ, která povede k dŧkladnějšímu rozboru sledované oblasti. Metody mé práce budou mít tedy charakter deskriptivního výzkumu se statistickými prvky. Na jejich základě se pokusím o predikci dalšího vývoje v dané oblasti a o následnou explanaci. Statistické údaje vybrané pro pouţité v této práci pochází zejména z dat České národní banky, Českého statistického úřadu, Slovenskej národnej banky, Slovenského národného statistického úradu, statistiky Instrastat a OECD. Vzhledem ke skutečnosti, ţe během zkoumaných let došlo několikrát ke změně ve sbírání statistických údajŧ, jsou pro analýzy pouţita data, která jsou dostupná a relevantní.
5
V závěru práce shrnu a vyzdvihnu zásadní myšlenky práce. Samotný závěr bude představovat objektivně docílené pojetí komparace zahraničního obchodu České a Slovenské republiky v letech 1993 aţ 2010. Závěrečné shrnutí by mělo představovat komplexní pohled na danou problematiku, kterou se pokusím zachytit pomocí metod komparace a analýzy jednotlivých elementŧ, jeţ danou oblast značně ovlivňují. Hlavní téma práce bude tedy podloţeno řadou teoretických faktŧ, analýz a praktické komparace. Tyto dokáţou zajistit celistvost práce. Doufám, ţe se mi, jak na základě dosavadních poznatkŧ, tak i díky výstupŧm jednotlivých kapitol – podaří dospět k uceleným závěrŧm, přinášejícím alespoň zčásti nový pohled na danou problematiku.
6
2 Teoreticko-metodologická část práce Teoretická část se zabývá definicemi jednotlivých pojmŧ, jako je zahraniční obchod, komoditní a teritoriální struktura, platební bilance či konkurenceschopnost a komparativní výhody. Detailní specifikace pouţitých termínŧ je nutné pro adekvátní pochopení problematiky a pro správné pouţití terminologie v následné analýze zahraničního obchodu České i Slovenské republiky. Pouţitá terminologie je českého názvosloví dle všeobecně uznávaných definic. 2.1
Mezinárodní obchod
Celosvětová ekonomika je určována mj. vzájemnými obchodními vazbami jednotlivých státŧ, resp. obchodujících subjektŧ, které mají sídlo v rŧzných státních ekonomikách. Obchodní vazby, resp. zahraniční obchod znamená, ţe část domácí produkce je vyváţena do jiných zemí, zatímco část produkce zahraniční je dováţena do domácí ekonomiky. Zahraniční obchod urychluje internacionalizaci výroby a globalizaci. V. Spěváček1 uvádí jako hlavní faktory ovlivňující dovoz především intenzitu domácí poptávky, dále pak faktory jako vývoj měnového kurzu, vývoj cen, ochrana domácího trhu atd. K hlavním faktorŧm ovlivňující vývoz řadí zahraniční poptávku, konkurenceschopnost domácích exportérŧ, cenový diferenciál a měnový kurz.2 Dŧleţitým elementem pro fungování mezinárodního obchodu je existence a efektivita tzv. operací v mezinárodním obchodě. Obchodní vztahy udrţované se zahraniční klientelou nejsou specifikovány pouze do oblasti obchodování se zboţím. Naopak lze konstatovat, ţe stejně významnou sloţkou mezinárodního obchodu je i zajišťování rŧzných typŧ sluţeb, výroby, vědeckotechnické spolupráce apod. Mezinárodní obchod se zboţím je chápán jako předmět tzv. obchodní bilance. Další ekonomické vztahy úzce souvisí s tzv. platební bilancí.3
1
SPĚVÁČEK, V. et al. (2010). Makroekonomická analýza. Praha: VŠEM, s. 340.
2
KRUGMAN. International economics: theory and policy. 6th ed. Boston: Addison Wesley, 2003. s. 502.
3
Více viz PIPEK. Mezinárodní obchod. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 1994. 7
Operace v rámci mezinárodního obchodu4 lze definovat jako veškeré činnosti jednotlivých podnikatelských subjektŧ, jeţ se vyznačují charakteristickými rysy5: Operace, které jsou na úrovni smluvního vztahu, přičemţ jedna ze stran je zahraničním subjektem. Operace, při kterých se úhrada za plnění realizace uskutečňuje v rámci měny, jeţ je pro jeden ze subjektŧ měnou cizí. Realizace výše uvedených činností má přímý vliv na platební bilanci. V podstatě lze konstatovat, ţe operace související s mezinárodním obchodem jsou specifické a zastávají rŧzná hlediska přístupu k dané oblasti. Rozdělení operací mezinárodního charakteru umoţňuje provádět analýzy, statistiky, hodnocení otevření či účast národních ekonomik v oblasti mezinárodního obchodu. Velmi dŧleţitá jsou například následující hlediska: směr pohybu či sluţeb tzv. teritoriální členění (dle příslušných státŧ nebo jejich uskupení) klasifikace SITC6 dělení na základě typŧ smluv a plnění jejich realizace
4
„Rozhodující část zahraničního obchodu České republiky je realizována
prostřednictvím standardních dovozních a vývozních obchodních operací. Pro jejich odvinutí je nezbytné vytvořit určitý ekonomický a právní rámec, který představuje kupní smlouva.“ Viz: SATO. Mezinárodní obchodní operace II. (praktická příručka). 1999. s. 8. 5
SATO. Mezinárodní obchodní operace II. (praktická příručka). 1999. s. 8-13.
6
Standard International Trade Classification. 8
Absolutní a komparativní výhody Absolutní a komparativní výhody jsou jednou z hlavních příčin zahraničního obchodu. Kaţdá ekonomika má jiné absolutní a komparativní výhody, které vedou k větší konkurenceschopnosti vlastních produktŧ a vyššímu vývozu. Absolutní výhoda je především schopnost vyrábět zboţí případně sluţby za výhodnějších podmínek neţ země jiné, resp. s niţšími náklady.7 Tyto niţší náklady mohou být zpŧsobeny rŧznými příčinami, především to mŧţe být efektivita práce, levnější pracovní síla, vyšší dostupnost surovin a dalších zdrojŧ, historické příčiny či specializace a know-how.8 Mezinárodní obchod však určují komparativní výhody, které umoţňují vyrábět zboţí jedné zemi relativně efektivněji neţ zemi druhé. Pro hodnocení ekonomik jednotlivých státŧ je často vyuţíván termín otevřenost ekonomiky. Otevřenost ekonomiky definuje R. Baldwin a Ch. Wyplocz9 jako „podíl hospodářské činnosti věnované mezinárodnímu obchodu.“ Tento pojem je moţné vyjadřovat podle dílčích ukazatelŧ jako je např. podíl vývozu resp. dovozu na HDP (případně na produkci), nebo obrat zahraničního obchodu na HDP. Pro posouzení otevřenosti ekonomiky jsou dále ukazatele porovnávány s ostatními zeměmi, např. celosvětově nebo v rámci evropského regionu. Otevřené ekonomiky jsou především menší země, které mají menší vnitřní trh a nemají přístup k vlastním surovinám. Vysoce otevřené ekonomiky jsou také velmi citlivé na změny vnějšího prostředí. Mezinárodní obchod ovlivňují i opatření jednotlivých státŧ v oblasti cel, kvót či podpory vlastního vývozu a protekcionismu.10 Clo, resp. celní poplatek, je dávka vybíraná státem při přechodu zboţí přes celní hranici. Stát, nebo skupina státŧ je pouţívá jako tzv. ochranářský prostředek (aby ochránil svŧj vnitřní trh před zboţím z okolních zemí), jako prostředek ekonomické formy politického boje a v neposlední řadě jako prostředek, jak získat peníze. Vybírání cla kontroluje celní správa (celní úřad) té 7
JIRGEST, T. Zahraniční obchod a národní ekonomika: teoretické přístupy a implikace pro českou ekonomiku. 1. vyd. Praha VŠE Praha, 1996. s. 167.
BALDWIN R., WYPLOCZ CH.(2008). Ekonomie Evropské integrace. Praha: Grada, s. 250. 9 BALDWIN R., WYPLOCZ CH.(2008). Ekonomie Evropské integrace. Praha: Grada, 8
s. 380. 10
Beneš, V. a kol.: Zahraniční obchod, příručka pro obchodní praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. s. 225.
9
dané země a upravuje ho celní zákon.11 Dalším ochranářským opatřením jsou kvóty, které omezují absolutní mnoţství dovezeného zboţí. Tím je podporována domácí výroba. Nejčastěji jsou kvóty vyuţívány v oblasti zemědělské výroby a obchodu s těmito komoditami. Moţností, jak podpořit domácí výrobu, jsou také subvence výrobcŧ, tzn. dotace na vyrobená mnoţství, která jsou určena pro zahraniční vývoz. Subvence jsou finančního charakteru a podporují tak výrobce k výrobě exportního zboţí.12 Tato opatření pŧsobí na vývoj mezinárodního obchodu negativně a v poslední době je znát tendence jejich postupného odstraňování. Především v oblasti cel – např. jednotný vnitřní trh Evropské unie, jehoţ cílem je právě podpora mezinárodního obchodu uvnitř společenství bez překáţek. Tuto skutečnost podporuje navíc zavedení jednotné evropské měny, která by v oblasti mezinárodního obchodu pomohla odstranit riziko fluktuace měnového kurzu. V mezinárodním obchodě je změna měnového kurzu velmi běţným a váţným rizikem, které na obchod pŧsobí negativně. V mezinárodním obchodě je moţné sledovat a členit statistická data mj. podle teritoriální a komoditní struktury.13 Teritoriální struktura odkrývá informace o rozdělení vývozu a dovozu podle jednotlivých sledovaných teritorií. Podle teritoriálního dělení je moţné sledovat i časový vývoj a tendence a tím lépe analyzovat vývoj mezinárodního obchodu. V případě České republiky je velmi často uváděna teritoriální struktura pro porovnání v rámci EU-25, OECD, rozvojové země případně v rámci Visegrádské skupiny. Komoditní struktura obchodu je sledována a členěna podle kategorií Mezinárodních obchodních standardŧ (Standard International Trade Classification – SITC).
11
Celní
správa [online].
2009
[cit.
2011-04-09].
Clo.
Dostupné
z
WWW:
. 12
JANATA, Z. Obchodní operace ve vývozu a v dovozu. 1. vyd. Praha: CODEX
Bohemia, 1999. s. 399. 13
Více viz např.: NEŠVERA, KUBIŠTA. Aktuální otázky mezinárodního obchodu:
Postavení České republiky v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 1999. 10
Kategorie SITC (viz téţ příloha 1): SITC 0 – Potraviny a ţivá zvířata SITC1 – Nápoje a tabák SITC 2 – Surové materiály, nepoţivatelné, s výjimkou paliv SITC 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály SITC 4 – Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky SITC 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nezatříděné SITC 6 – Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky SITC 8 – Prŧmyslové spotřební zboţí SITC 9 – Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné
V České republice se zabývá problematikou zahraničního obchodu především Ministerstvo prŧmyslu a obchodu. Základem je Exportní obchodní strategie, která definuje přístup České republiky k podpoře exportu, identifikuje vize, cíle a projekty pro podporu exportní politiky.14 Poslední aktuální strategie je Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010. Kromě MPO pŧsobí v této oblasti i mnoho několik významných veřejných institucí, bez kterých by byl zahraniční obchod sloţitější, jsou to např.: Agentura na podporu podnikání CzechTrade, Agentura CzechInvest, Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP), statistiku zahraničního obchodu zpracovává Český statistický úřad.15
14
BABIŠ. Obchodování se zahraničím: zahraniční obchod po vstupu České republiky
do Evropské unie. 1. vyd. Český Těšín: Poradce, 2005. s 10-15. 15
Více viz např.: NEŠVERA, KUBIŠTA. Aktuální otázky mezinárodního obchodu: Postavení České republiky v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 1999. 11
Tabulka 1 Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC Třídy SITC
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
20081/
Vývoz v mld. Kč, běžné ceny 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák Suroviny nepouživatelné 2 s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva 3 a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky 4 a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky 5 jinde neuvedené Tržní výrobky tříděné hlavně 6 podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky
18,4
20,0
25,1
21,5
27,6
24,1
26,4
28,4
26,3
33,0
34,4
31,1
36,4
47,4
61,1
62,0
71,9
77,9
2,1
1,8
4,6
4,5
4,6
6,2
9,2
9,3
7,8
8,4
8,7
8,6
8,2
8,9
10,6
10,7
14,5
16,4
13,3
16,1
24,2
28,0
29,5
29,0
29,1
29,4
34,3
39,6
38,6
35,1
38,4
47,3
47,2
55,0
64,9
64,6
12,8
14,1
23,2
23,0
24,5
27,0
27,1
27,1
26,5
34,2
38,2
36,0
39,4
49,9
57,4
61,8
67,5
84,3
0,4
0,3
1,0
1,3
0,9
1,0
1,1
1,3
1,0
1,3
1,4
1,0
1,0
1,0
1,8
1,6
2,1
2,8
13,2
22,8
37,6
42,4
52,9
54,3
63,5
65,5
66,9
79,6
81,9
74,7
80,6
104,0
119,0
129,9
144,2
147,3
65,6
445,3
80,1
126,1
139,8
182,8
171,9
193,1
224,8
236,7
285,1
309,1
294,0
316,4
388,5
406,3
501,1
482,5
71,0
62,9
122,6
130,7
171,3
197,2
264,0
339,0
385,4
498,4
599,7
623,0
687,2
876,1
949,2 1 141,7 1 343,4
1331,0
8 Průmysl. spotř. zboží Komodity a předměty obchodu 9 jinde nezatříděné
26,7
29,7
56,8
67,1
71,6
90,2
94,8
108,4
123,0
140,5
154,8
149,5
161,5
198,5
215,6
235,9
269,0
265,5
0,0
0,0
0,4
0,5
0,5
0,8
0,8
1,3
1,9
1,8
0,9
0,5
0,7
0,8
1,3
0 Potraviny a živá zvířata
14,1
17,9
24,1
30,5
37,1
43,2
44,4
45,9
45,9
50,2
53,7
54,2
57,1
72,1
81,6
89,0
102,9
105,2
3,2
3,9
4,0
5,5
5,3
6,6
9,0
8,0
7,9
7,4
7,3
6,6
7,5
10,7
11,8
13,0
15,7
12,7
15,3
17,1
21,2
23,3
29,7
27,9
32,2
36,2
31,0
39,4
40,0
38,2
41,0
52,9
51,4
57,3
58,3
64,1
50,1
45,5
40,4
42,9
52,4
65,6
74,5
60,2
65,3
119,9
125,7
100,2
107,8
122,1
167,6
200,8
191,3
250,2
1 Nápoje a tabák Suroviny nepouživatelné 2 s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva 3 a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky 4 a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky 5 jinde neuvedené Tržní výrobky tříděné hlavně 6 podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmysl. spotř. zboží Komodity a předměty obchodu 9 jinde nezatříděné
1,0 0,9 1,0 Dovoz v mld. Kč, běžné ceny
1,0
0,8
1,4
1,6
2,0
2,2
2,1
2,8
2,5
2,6
3,1
3,0
3,8
4,2
3,6
3,7
3,3
4,5
21,7
28,8
47,5
59,4
78,6
89,1
105,4
112,6
119,7
139,1
151,0
148,4
164,4
194,8
201,5
219,1
248,5
247,1
19,9
30,1
70,5
91,3
134,2
145,9
166,8
193,7
205,0
257,9
280,1
273,0
289,8
360,8
374,3
428,5
500,2
474,5
67,6
119,3
162,2
180,2
247,1
286,9
330,1
354,1
383,3
496,7
584,4
561,7
616,3
739,9
736,9
870,7 1 028,0
994,8
15,7
26,9
52,9
63,1
78,7
87,1
95,0
100,4
112,2
128,3
139,9
140,0
152,7
190,7
200,0
221,5
241,7
251,3
0,3
0,1
1,8
0,6
0,6
0,3
0,3
0,4
0,3
0,4
0,3
0,3
0,4
0,8
1,3
1,1
1,3
2,0
Na území Slovenské republiky za strategií zahraničního obchodu a podporou exportu zodpovídá Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky. K definování strategie pouţívají, stejně jako Česká Republika, především Společnou obchodní politiku Evropské unie, dále multilaterální a bilaterální dokumenty o vzájemné spolupráci. Souhrn ekonomických tokŧ mezi rezidenty a nerezidenty dané země za určité časové období zachycuje platební bilance. Metodologie vykazování údajŧ v rámci národní platební bilance a investiční pozice země vŧči zahraničí sestavuje centrální banka v souladu s pátým vydáním manuálu Mezinárodního měnového fondu – „Balance of Payments Manual – BPM5“, a v souladu se standardy Evropské centrální banky a Eurostatu.16
16
KRUGMAN. International economics: theory and policy. 6th ed. Boston: Addison Wesley, 2003. s. 100 – 125.
12
Ekonomické transakce mezi danou zemí a zahraničím jsou zachycovány na účtech platební bilance. Základní strukturu tvoří běţný účet, finanční a kapitálový účet. Klíčovým ukazatelem vnější rovnováhy země je vývoj běţného účtu. Rozdíl mezi příjmy a výdaji vyjádřený v platební bilanci musí být vţdy roven nule. Veškeré transakce jsou zaznamenávány podvojným zpŧsobem. Rozdíly mezi souhrnem jednotlivých účtŧ jsou představovány účtem chyb a opomenutí a změnou devizových rezerv.17 Specializace země v rámci výše zmíněné klasifikace zemí SITC je dána předpoklady konkurenceschopnosti země, jejími silnými stránkami, díky kterým mŧţe realizovat výhodnější postavení oproti konkurenci. V další kapitole se těmto předpokladŧm budeme věnovat podrobněji.
17
Tamtéţ.
13
2.2
Teorie otevřené ekonomiky a zahraničního obchodu
V rámci zpracování tématu mé práce se nyní zaměřím na teorii otevřenosti ekonomiky a zahraničního obchodu vŧbec. Tato teorie má dvě základní oblasti pojetí ekonomiky – jde o otevřenou ekonomiku a ekonomiku uzavřenou. Tyto dva póly ekonomiky lze interpretovat na základě jejich podílu na úrovni mezinárodních ekonomických vztahŧ a dále na moţné otevřenosti vŧči okolnímu světu. Přitom je obecně platné, ţe tzv. otevřená ekonomika je aktivně zapojena do zahraničních ekonomických principŧ. Domácí produkce je tudíţ importována do oblasti zahraničních spotřebitelŧ. Naopak část domácích ziskŧ je vkládána do koupí produktŧ dováţených ze zahraničí.18 V podstatě se jedná o vyuţívání tzv. čtyř-sektorového modelu19. Podle principŧ tzv. uzavřené ekonomiky se stát nezapojuje do ekonomických vztahŧ se zahraničním ekonomickým prostředím, jelikoţ veškerá produkce je určena pro spotřebu v příslušné zemi. Pokud hovoříme o uzavřené ekonomice, je obecně platné, ţe země, jeţ disponuje takovouto ekonomikou je soběstačná a dokáţe zajistit výrobu všech potřebných a poţadovaných produktŧ pro své spotřebitele. Spotřeba a produkce jsou v takovém státu na stejné úrovni. Na základě analýz otevřené a uzavřené ekonomiky se ukázalo, ţe ve většině státŧ dochází k balancování mezi výše uvedenými póly ekonomiky.20
18
Zdroj: Lacina, L.: Makroekonomie otevřené ekonomiky, Mendlova zemědělská a
lesnická univerzita v Brně, 2001 19
Viz domácnosti, firmy, stát a zbytek světa.
20
V České republice je uplatňována tzv. malá otevřená ekonomika. Jde o to, ţe Česká
republika díky své velikosti nemŧţe ovlivňovat své zahraniční obchodní partnery a je tímto přinucena k akceptaci pravidel daného ekonomického systému. 14
2.3
Předpoklady konkurenceschopnosti zemí při zapojení do mezinárodního obchodu
Úspěch zemí v zahraničním obchodě je dán obecnými předpoklady pro vytváření příznivých podmínek v rámci konkurenčního vztahu mezi zeměmi v zahraničním obchodě. Na tyto konkurenční bariéry, resp. tlaky reaguje kaţdá firma v národním hospodářství jinak a je kombinací více sloţek a krokŧ, jak tyto negativní aspekty proměnit v pozitivní a proměnit je tak do konkurenční výhody. P.A. Samuelson a W.D. Nordhaus21 řadí mezi hlavní prvky a předpoklady konkurenceschopnosti země následující: lidské zdroje: zejména jejich kvalita pohledu vzdělání, motivace, disciplíny apod. přírodní zdroje: pŧda, nerostné suroviny, podnebí tvorba kapitálu: stroje, infrastruktura technologie: věda, technika, management, podnikatelské prostředí Zejména pro rozvojové ekonomiky, resp. rozvíjející se ekonomiky je základním předpokladem úspěšného pŧsobení na mezinárodním trhu její integrace a schopnost přizpŧsobení se zvýšeným poţadavkŧm okolních zemí. P.A. Samuelson a W.D. Nordhaus22 uvádí, ţe „rozvojová země, rozvíjející se země je země, která v počátku vychází z relativně nízkého reálného důchodu na jednoho obyvatele v porovnání s vyspělými ekonomikami (USA, Japonsko, země západní a severní Evropy).“ Pokud budeme chtít tento předpoklad rozvinout, mŧţeme se zaměřit na konkrétní předpoklady úspěchu jednotlivých firem v rámci národního hospodářství, neboť právě ty tvoří individuální sloţky celkového národního výstupu do zahraničí. Tento předpoklad je nepřímo dán pozicí země, ve které podnikatelské subjekty podnikají a rozvojem podnikatelského prostředí ve sledované zemi. E. Černohlávková23 píše, ţe „pro podniky vyrábějící výrobky nebo poskytující služby je rozhodnutí o vstupu 21
SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda, s. 444.
22
SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda, s. 437.
23
ČERNOHLÁVKOVÁ, E. (2007). Finanční strategie v mezinárodním podnikání. Praha: ASPI, s. 7.
15
na zahraniční trh jedním ze základních strategických rozhodnutí – rozhodnutí vyžaduje volbu cílového trhu, výběr produktů a aktivit vhodných pro zvolený trh, výběr formy vstupu na daný trh a stanovení podnikatelských cílů pro tento trh.“ V České republice, která se řadí k malým a velmi otevřeným ekonomkám je forma aktivit podniku zaměřených na zahraniční trhy často podmínkou efektivního podnikání v řadě výrobních oborŧ i ve sluţbách jak pro podniky středně velké, tak i malé.24 V obecném náhledu na základní předpoklady úspěchu v mezinárodním obchodě mŧţeme specifikovat zejména význam optimálního vyuţití lidských a přírodních zdrojŧ, kapitálu, který je do procesu zapojen a uskutečněných technických a technologických změn. V širším kontextu mŧţeme jako jeden z předpokladŧ malé ekonomiky, mezi které Česká ekonomika patří, řadit také činnosti státu v oblasti poskytování subvencí exportujícím podnikŧm a dalších forem státní podpory exportu prostřednictvím státem zřízených organizací (např. Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP). Podle V. Petříčka25 je proexportní aktivita státu, je v posledních letech koordinována zejména v rámci jednotlivých proexportních strategií, s cílem přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti domácích firem a prosazování obchodně-ekonomických zájmŧ země v zahraničí. a) lidské zdroje Mezi hlavní parametry lidských zdrojŧ patří ve vztahu k zahraničnímu obchodu a úspěšnosti zemí v mezinárodním obchodě zejména úroveň vzdělání, sníţení negramotnosti. Jedná se zejména o schopnost obsluhy sofistikovanějších výrobních zařízení, vyţadující zvýšenou kvalifikaci. b) přírodní zdroje Přírodní zdroje tvoří další část předpokladŧ země v rámci mezinárodního pŧsobení. Rozvojové země se primárně specializovaly na zemědělství a tomu odpovídala i 24
NEŠVERA, KUBIŠTA. Aktuální otázky mezinárodního obchodu: Postavení České republiky v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 1999. s. 15-23.
25
PETŘÍČEK, V. (2006). Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha:
Corona, s. 17.
16
struktura zahraničního obchodu. V rámci rozvoje mezinárodního obchodu, začlenění zemí do mezinárodních vazeb, globalizace trhŧ došlo k postupnému přesunu orientace ekonomiky na odvětví s vyšší přidanou hodnotou, rozvoj sluţeb. c) tvorba kapitálu Tvorba kapitálu patří k primárním předpokladŧm v rozvoji mezinárodních vazeb a konkurenceschopnosti ekonomik. Slabou stránkou rozvíjejících se ekonomik je nízká úroveň investic do kapitálu. P.A. Samuelson a W.D. Nordhaus26 uvádí, ţe „ve vyspělých ekonomikách jde zpravidla na tvorbu kapitálu 10 – 20% národního důchodu. Zatímco v rozvíjejících se zemích je výše investic zpravidla o poznání nižší.“ V rámci tvorby kapitálu řeší hospodářská politika i vytváření vhodných podmínek pro rozvoj mezinárodního obchodu a pro příliv kapitálu ze zahraničí, podporuje rozvoj infrastruktury, poskytuje finanční podpory a daňové úlevy. d) technické a technologické změny Podle P.A. Samuelsona a W.D. Nordhause27 v této oblasti čerpají rozvíjející se země jednu zásadní výhodu a to přebírání jiţ fungujících technologií ze zemí vyspělých. Klíčovým faktorem mŧţe být i podnikatelský duch a inovace. Zde řada ekonomik naráţí na řadu kulturních a ekonomických bariér pokroku. Na úspěšné převzetí technologie ze zahraničí nefunguje ţádný recept, neboť zásadním problémem je vţdy přizpŧsobení fungující technologie podmínkám dané ekonomiky se svými specifikami. Neakceptace těchto změn mŧţe vést k neprodejnosti zboţí či sluţeb a tím k zánikŧm jednotlivých firem v národním hospodářství. Trend přebírání fungujících technologií (imitace technologií) je základním stavebním kamenem při vytváření příznivých podmínek v domácí ekonomice a následné aplikaci do komparativních výhod při mezinárodním obchodě.
F. Janatka28 uvádí, ţe „riziko
technického zaostávání je jedním z rizik, které mohou způsobit prodejnost či neprodejnost zboží: uvedené riziko se může např. projevit ve výběrovém řízení na 26
SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda, s. 445.
27
Tamtéţ, s. 447.
28
JANATKA, F. (2001). Komerční rizika v zahraničním obchodu a ochrana proti nim. Praha: ASPI, s. 36.
17
dodávky kompletních zařízení, zejména investičních celků při veřejných soutěžích – tendrech. V rámci tendru je kupujícím posuzována technická úroveň nabízeného zařízení či celého celku a je vybrán takový dodavatel, jehož technická úroveň je špičková, samozřejmě při schopnosti konkurovat i cenou, dodací lhůtou a dalšími podmínkami budoucího kontraktu.“ Jiný pohled na faktory úspěchu zemí při aktivitách na mezinárodním poli charakterizuje obrázek 1, který se nazývá „Začarovaný kruh.“ V rámci začarovaného kruhu dělíme faktory, které ovlivňují zahraniční obchod z pohledu objemu zapojených investic, tempa akumulace kapitálu, produktivity práce a výše prŧměrného dŧchodu na obyvatele. P.A. Samuelson a W.D. Nordhaus29 vysvětlují termín začarovaný kruh jako vzájemnou provázanost jednotlivých sloţek rozvoje, kdy překonání bariér vyţaduje zpravidla vysoké úsilí sloţek zapojených nebo participujících na rozvoji zahraničního obchodu. Tento obrázek je typický pro řadu rozvíjejících se zemí, mezi které donedávna patřila i Česká republika. Obrázek 1 Začarovaný kruh nedostatečného rozvoje
Zdroj: SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda, s.448, vlastní úprava Jak je uvedeno výše, úspěšnost země ovlivňuje kombinace jednotlivých parametrŧ země. To však neznamená, ţe země, která disponuje teoretickými předpoklady úspěchu v zahraničním obchodě, tyto předpoklady promění v konkrétní exportní aktivitu. Další kapitola proto charakterizuje dŧvody, které vedou jednotlivé ekonomiky (potaţmo podnikatelské subjekty) k expanzi na mezinárodní trhy.
29
SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda, s. 447. 18
2.4
Důvody zapojení zemí do mezinárodního obchodu
Jednou z hlavních zásad mezinárodního obchodu představuje výzkum příčin a podmínek jednotlivých tokŧ hmotných statkŧ mezi příslušnými státy. Jedná se o analýzu informací, na jejichţ rozboru lze vysledovat základní příčiny vzniku mezinárodního obchodu. V rámci lidského chování velmi často hovoříme o tzv. záměrném chování (viz dobrovolná směna či dělba práce). Tímto dochází k intenzivnějšímu postupu při uspokojování lidských potřeb.30 Hodnota zapojení ekonomiky příslušného státu do systému mezinárodního obchodu je nazývána otevřenost nebo uzavřenost ekonomiky. Výše míry otevřenosti ekonomiky je pozorovatelný zejména v podobě podílu a dovozu na GNP31 v %. Při rozebírání hlavních dŧvodŧ zapojení země do mezinárodního obchodu se budeme zabývat zejména monopolem přírodních a klimatických podmínek, odlišností v preferencích spotřebitelŧ v domácí ekonomice a v zahraničí. Dŧvodem dále mŧţe být také existence absolutních a komparativních výhod.32 Při rozebírání hlavních dŧvodŧ zapojení země do mezinárodního obchodu se budeme zabývat zejména monopolem přírodních a klimatických podmínek, odlišností v preferencích spotřebitelŧ v domácí ekonomice a v zahraničí. Dŧvodem dále mŧţe být také existence absolutních a komparativních výhod.33 Monopol přírodních a klimatických podmínek Monopol přírodních a klimatických podmínek – monopolem máme na mysli existence, vlastnictví významné suroviny, které je v jiné zemi nedostatek. Klimatické podmínky jsou zejména významné z pohledu vývozu ovoce a zeleniny.
30
ŠŤASTNÝ, D.: Mezinárodní obchod: teorie a politika. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2004. 149 s.
31 32
Gross National Product. ŠIMKOVÁ, E.: Ekonomika zahraničního obchodu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. s. 124.
33
MIKIČ. International Trade. 1 st ed. New York: St. Martin´s Press, 1998. s. 59. 19
Odlišné preference spotřebitelů v různých zemích Odlišné preference spotřebitelŧ v rŧzných zemích – významný zejména pro země vyrábějící stejné zboţí za stejných podmínek. Při odlišných preferencích a vkusu spotřebitelŧ v těchto zemích vzniká efektivní obchod mezi těmito zeměmi. Existence absolutních výhod Existence absolutních výhod – lepší podmínky v jednotlivých zemích umoţňují vyrábět zboţí určené pro export za výhodnějších podmínek neţ v zemích okolních. Mezi jednu z výhodnějších podmínek mŧţeme vedle levnějšího pracovního kapitálu řadit také úrodnější pŧdu, niţší ceny na výrobu elektrické energie. Ke zvyšování absolutní výhody dochází zpravidla zvyšováním objemu výroby, coţ je jeden z předpokladŧ úspěšného zahraničního obchodu. Teorie komparativních výhod Myšlenkou komparativních výhod se jako první zabýval Robert Torrens v díle Essay of the External Corn Trade. Teorii komparativních výhod lze chápat jako pravidlo vedoucí k určení optima pro dosaţení největší efektivnosti. Zpravidla výrobek nebo sluţba s vyšší komparativní výhodou je předmětem mezinárodního obchodu ve formě vývozu, naopak tam, kde země dosahuje niţších komparativních výhod, se tento statek stává předmětem dovozu. Tabulka 2 Počty firem v ČR provádějících zahraničně obchodní činnost Pramen: ČSÚ, MPO rok 1999 Počet firem
Podíl
na
počtu Podíl
hodnotě
firem v %
vývozu/dovozu v %
Vývoz celkem
39 476
100,0
100,0
na 1 mld. Kč
135
0,3
44,8
500 - 1 000 mil. Kč
169
0,4
12,9
100 - 499 mil. Kč
951
2,4
21,8
50 - 99,9 mil. Kč
886
2,2
6,8
20
na
10 - 49,9 mil. Kč
3 812
9,7
9,3
pod 10 mil. Kč
33 523
84,9
4,5
Dovoz celkem
60 615
100,0
100,0
na 1 mld. Kč
132
0,2
36,7
500 - 1 000 mil. Kč
175
0,3
12,3
100 - 499 mil. Kč
1 146
1,9
24,2
50 - 99,9 mil. Kč
1 186
2,0
8,4
10 - 49,9 mil. Kč
5 515
9,1
12,3
pod 10 mil. Kč
52 461
86,5
6,2
Vývoz celkem
30 780
100,0
100,0
nad 1 mld. Kč
270
0,9
58,6
500 - 1 000 mil. Kč
261
0,8
10,9
100 - 499 mil. Kč
1 359
4,4
17,9
50 - 99,9 mil. Kč
1 140
3,7
4,8
10 - 49,9 mil. Kč
4 223
13,7
5,9
pod 10 mil. Kč
23 527
76,4
1,9
Dovoz celkem
47 682
100,0
100,0
nad 1 mld. Kč
259
0,5
49,6
500 - 1 000 mil. Kč
296
0,6
12,1
100 - 499 mil. Kč
1 668
3,5
20,9
50 - 99,9 mil. Kč
1 502
3,2
6,2
10 - 49,9 mil. Kč
6 164
12,9
8,3
pod 10 mil. Kč
37 793
79,3
2,9
rok 2004
21
rok 2005 Počet firem
Podíl
na
počtu Podíl
hodnotě
firem v %
vývozu/dovozu v %
Vývoz celkem
18 607
100,0
100,0
nad 1 mld. Kč
295
1,6
60,5
500 - 1 000 mil. Kč
282
1,5
10,6
100 - 499 mil. Kč
1 444
7,8
17,3
50 - 99,9 mil. Kč
1 239
6,7
4,7
10 - 49,9 mil. Kč
4 370
23,5
5,5
pod 10 mil. Kč
10 977
59,0
1,3
Dovoz celkem
29 111
100,0
100,0
nad 1 mld. Kč
275
0,9
51,8
500 - 1 000 mil. Kč
296
1,0
11,4
100 - 499 mil. Kč
1 738
6,0
20,7
50 - 99,9 mil. Kč
1 509
5,2
5,9
10 - 49,9 mil. Kč
6 245
21,5
7,9
pod 10 mil. Kč
19 048
65,4
2,3
Vývoz celkem
18 455
100,0
100,0
nad 1 mld. Kč
394
2,1
65,1
500 - 1 000 mil. Kč
345
1,9
9,8
100 - 499 mil. Kč
1 727
9,4
15,8
50 - 99,9 mil. Kč
1 361
7,4
4,0
10 - 49,9 mil. Kč
4 530
24,5
4,4
pod 10 mil. Kč
10 098
54,7
1,0
Dovoz celkem
33 105
100,0
100,0
rok 2008
22
na
nad 1 mld. Kč
364
1,1
56,0
500 - 1 000 mil. Kč
370
1,1
10,9
100 - 499 mil. Kč
2 094
6,3
18,9
50 - 99,9 mil. Kč
1 833
5,5
5,5
10 - 49,9 mil. Kč
6 891
20,8
6,7
pod 10 mil. Kč
21 553
65,1
1,9
Stručné shrnutí: Zapojováním jednotlivých státŧ do mezinárodního obchodu zkoumalo a snaţilo se definovat široké spektrum teorií. Jak bylo naznačeno výše, jedná se například o teorie: absolutních a komparativních výhod vybavenosti příslušnými výrobními faktory interpretace rozdílnosti v oblasti techniky a technologií vŧbec V případě
spolupráce
v rámci
zahraničního
obchodu
dochází
k pozitivnímu
ekonomickému vývoji u obou zúčastněných státŧ. Zahraniční obchod umoţňuje prostor pro zvyšování spotřebních moţností a zároveň dokáţe ovlivnit zvýšení produktivity jednotlivých výrobních faktorŧ. ČR a SR v podobě malých otevřených ekonomik se snadno úspěšně zapojují do mezinárodního obchodu, díky zaměření se na ekonomické oblasti, které pro ně představují komparativní výhody34.
34
Viz např.: geografické poloze, levné a kvalifikované pracovní síle a vysoké kvalitě školství. 23
2.5
Činnost státu při podpoře exportních aktivit.
Stát mŧţe nahlíţet na exportní aktivitu podnikatelských subjektŧ, které pak tvoří celkový výstup ekonomiky ze dvou pohledŧ. Prvním přístupem mŧţe být podpora státu ve formě státních subvencí na vývoz, vývoj a investice v zahraničí, druhým přístupem mŧţe být akceptace konceptu volného obchodu. Na problematiku volného obchodu nahlíţí ekonomové z rŧzných pohledŧ. O tom, zda má volný obchod svŧj význam nebo zda je potřeba zásahu státu, se vedou dlouhé diskuse a ani jednotlivé státy nejsou jednoznačně přesvědčeny o efektivnosti volného obchodu jako jediném přístupu. A. Kalinová, M. Klíma, a M. Pelikán35 uvádí, ţe „teorie zahraničního obchodu nenalézá pro státní podporu exportu přesvědčivé opodstatnění. Vzniká tak otázka, proč stát m stát podporovat export v době, kdy v teorii světové ekonomiky jednoznačně převládá přesvědčení o prospěšnosti volného obchodu a kdy se součastně tentýž stát aktivně podílí na platformách usilujících o jeho liberalizaci – volba volného obchodu nebo zaměření na státem řízený proces je dána mírou konkurenčního postavení země /firmy/ vůči svým konkurentům.“ Pravidlem kaţdého státu vstupujícího na trh je prosazení svých zájmŧ v mezinárodním obchodě. Stát má při volbě vhodné politiky moţnost zpravidla zvolit dva typy přístupŧ a to přístup liberální nebo protekcionistický přístup. Podle J. Klímy36 státy většinou volí určitou formu kompromisu. Kaţdý stát přistupuje k zahraničnímu obchodu rŧzně, zpravidla však volí optimum, tak aby zahraniční obchod /zejména dovoz/, nenarušil vnitřní fungování a konkurenceschopnost tuzemských firem. Cílem je ve většině případŧ vyrovnaná platební bilance. Ke stabilizační politice státy pouţívají zpravidla dva typy nástrojŧ: Přímé nástroje: clo jako daň za dovoz a vývoz zboţí ze země nebo dovoz. Dalším přímým nástrojem jsou kvóty určující maximální objem zboţí, které je moţné za určitý časový úsek dovézt do země. Státy pouţívají také vývozní
35
KALINOVÁ, A., KLÍMA, M., PELIKÁN, M. (2010). Řízení rizika financování obchodních transakcí ve vývozu a dovozu. Praha: VŠEM, s. 61.
36
KLÍMA, J. (2006). Makroekonomie. Praha: Alfa, s. 117. 24
subvence (sníţení nebo odečtení daní, které by musel zaplatit výrobce, pokud by zboţí prodal na domácím trhu). Nepřímé nástroje: jsou tvořeny rozhodnutími v rámci monetárních a fiskálních politik. Zároveň stát aplikuje intervence na devizových trzích. Výše uvedené předpoklady ekonomiky a dŧvody zapojení zemí do mezinárodního obchodu přes tvorbu vhodných podmínek – vyrovnáním se s konkurencí v zahraničí po zdŧvodnění zapojení zemí do mezinárodního obchodu - mŧţeme pouţít pro analýzu dvou na první pohled shodných ekonomik, disponující podobnou strukturou zdrojŧ /předpokladŧ/ a i podobnou mírou motivace zapojení do mezinárodního obchodu.37 V rámci následujících analýz si mŧţeme teoretické předpoklady promítnout do praktických ukazatelŧ (finančních i nefinančních) jednotlivých ekonomik, zhodnocením jejich úspěšnosti na mezinárodním poli a zdŧvodněním odlišností. K praktické aplikaci bude vhodné jednotlivé ekonomiky blíţe popsat, zejména z pohledu samostatného vývoje po rozdělení obou ekonomik.
37
BENEŠ. Zahraniční obchod, příručka pro obchodní praxi. 1. vyd. Praha: Grada 25 Publishing, s. 37.
3 Praktická část Praktická část se zabývá analýzou vývoje zahraničního obchodu České a Slovenské republiky a to v letech 1993 aţ 2010. V první části je pozornost věnována analýze komoditní a teritoriální struktury České a Slovenské republiky, druhá část se analyzuje vývoj platební bilance obou zemí. Analýza vývoje a změn v teritoriální a komoditní struktuře vychází zejména z dostupných dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem a Slovenským národným statistickým úradem. Tyto data budou následně zpracována do souhrnných tabulek či do grafŧ, ze kterých pak bude následně vycházet analýza. Kapitola 3.3 a 3.6 se zabývá analýzou vývoje České a Slovenské republiky zvlášť a připravuje tak potřebné podklady pro následnou komparaci. Komparace vývoje teritoriální a komoditní struktury ČR a SR je v kapitole 3.9, kdy jsou podrobně rozebrány vybrané ukazatele, které se týkají stanovených hypotéz H1 – H4. Analýza vývoje jednotlivých účtŧ platební bilance České a Slovenské republiky následuje v kapitole 3.10. Cílem této části potvrdit či vyvrátit hypotézu H5. Kapitola je dále strukturována do třech podkapitol, kdy v první podkapitole je charakteristice a metodologie platební bilance, v druhé podkapitole je proveden rozbor jednotlivých účtŧ platební bilance a třetí kapitola analyzuje indikátory vnější stability obou zemí. Pro účely analýzy této části byla pouţita data zveřejněná na internetových stránkách České národní banky, Národní banky Slovensko, Českého statistického úřadu a Slovenského národního statistického úřadu.
26
3.1
Operacionalizace hypotéz
V úvodu této práce byly stanoveny hypotézy, jejichţ platnost bude prověřována v rámci analýzy zvolených ukazatelŧ. H1: Ekonomika České republiky je otevřenější neţ ekonomika Slovenské republiky. Jako ukazatel otevřenosti ekonomik bude pouţit obrat zahraničního obchodu na HDP (b.c). Hypotéza se potvrdí, pokud v celém sledovaném období bude ekonomika ČR otevřenější neţ ekonomika SR. H2: Česká a Slovenská republika jsou vŧči sobě v postavení nejdŧleţitějších importních a exportních partnerŧ. Vzájemné postavení z hlediska exportu a importu bude vycházet z analýzy teritoriálního obchodu obou zemí. Hypotéza se potvrdí, pokud tvrzení bude platné ve sledovaném období. H3: Nejvýznamnější poloţkou v posledním roce sledovaného období v České i Slovenské republice v exportu je poloţka SITC 7 „Stroje a dopravní prostředky.“ Analýza ukazatele SITC 7 bude vycházet ze zkoumání vývoje komoditní struktury obou státŧ. Hypotéza se potvrdí, pokud v posledním sledovaném roce bude v exportu poloţka SITC 7 nejvýznamnější. H4: Nejvýznamnější importovanou poloţkou v obou státech je poloţka SITC 3 „Minerální paliva a maziva.“ Analýza ukazatele SITC 3 bude vycházet ze zkoumání vývoje komoditní struktury obou státŧ. Hypotéza se potvrdí, pokud tvrzení bude platné ve sledovaném období. H5: Na konci sledovaného období ČR ve srovnání se SR vykazuje ve sledovaném období vyšší míru vnější rovnováhy. Pro analýzu vnější rovnováhy budou pouţity ukazatele z oblasti platební bilance. Vybrané ukazatele budou následující: podíl běţného účtu na HDP, podíl investiční pozice na HDP, podíl zahraničního dluhu na exportu a podíl zahraničního dluhu na HDP. Hypotéza se potvrdí, pokud
bude tvrzení platné. 27
3.2
Zahraničního obchod v ekonomice České a Slovenské republiky
Česká i Slovenská republika jsou země s otevřenou ekonomikou. Vzhledem k nedostatečným zásobám surovin (zejména ropy a zemního plynu), musí obě země tyto suroviny získávat ze zahraničí. Proto jsou zahraničně ekonomické vztahy dŧleţité pro ekonomiku. Od rozpadu RVHP se tehdejší Československo přeorientovalo z trhŧ východního bloku a zemí třetího světa na evropské státy, zejména na přímé sousedy. Tato změna v teritoriální struktuře se promítla i do komoditní struktury. Protoţe do roku 1993 byla ČR i SR součástí stejného státu (ČSFR) není překvapením, ţe i kdyţ došlo k rozdělení, tak provázanost obou ekonomik zŧstala zachována. Tato skutečnost je dána znalostí trhŧ a existencí obchodních vazeb. Obě republiky se pro sebe navzájem staly strategickými obchodními partnery a významná část do té doby vnitrostátního obchodu přešla na obchod zahraniční.
28
3.3
ČESKÁ REPUBLIKA
Česká republika je malá a velmi otevřená ekonomika38, coţ ji determinuje k aktivnímu zapojení do mezinárodního obchodu. Její vývoj je závislý na zahraničním obchodě, avšak její vliv na mezinárodní obchod je malý. V roce 2009 podíl České republiky na mezinárodním exportu činil 0,85 % a podíl na světovém importu činí 0,78 %.39 Z toho vidíme, ţe Česká republika nemá na celosvětový obchod významný vliv. 3.4
Vývoj zahraničního obchodu České republiky v letech 1993 až 2010
Od roku 1993 zaznamenal zahraniční obchod rostoucí dynamiku, jak znázorňuje graf 1. Výchozí hodnota roku 1993 pro obrat zahraničního obchodu činila 847 685 milionŧ Kč. Liberalizační kroky provedené před rozdělením ČSFR umoţnily rŧst zahraničního obchodu. Jiţ v roce 1995 přesáhl obrat zahraničního obchodu 1 200 000 mil.Kč, coţ je nárŧst obratu o 31 %. Od roku 1997 do roku 1999 zpomalení dynamiky obratu zahraničního obchodu, z meziroční změny 213 000mil.Kč na 180 000mil.Kč (viz příloha 1). V roce 2002 došlo k významnému poklesu obratu o 3 % vŧči roku 2001, avšak od roku 2004 mŧţeme vidět zvýšení rychlosti dynamiky zahraničního obchodu, které lze přisuzovat vstupu do Evropské Unie. V roce 2009 vidíme výrazný pokles, který byl zpŧsoben celosvětovou krizí.
38
NEŠVERA, KUBIŠTA. Aktuální otázky mezinárodního obchodu: Postavení České republiky v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 1999. 20-30. 39
VŠE. Neoficiální stránky předmětu 2MO301 "Mezinárodní obchod" [online]. 2010
[cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW:. 29
Graf 1 Zahraniční obchod ČR ve sledovaném období Zahraniční obchod ČR v letech 1993 - 2010, v mld.Kč
Vývoz
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
600,0 400,0 200,0 000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0
1993
2 2 2 2 1 1 1 1 1
Dovoz
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#06, [cit. 2011-0410], vlastní úprava Od roku 2000 se začal zlepšovat hospodářský rŧst. Hlavním faktorem byly investice a vzestup prŧmyslu. V roce 2002 došlo k poklesu obratu zahraničního obchodu, kdy meziročně klesly exporty o 1,2 % a importy o 4,3 % (oproti roku 2001). Tento výkyv byl zpŧsoben ekonomickým vývojem v Evropě, zejména pak vývojem Německa, které je hlavním partnerem zahraničně obchodní výměny. Od roku 1993 byl čistý export záporný, do kladných čísel se dostal aţ v roce 2005. Graf 2 Vývoj čistého exportu ČR v letech 1993 aţ 2010
30
Vývoj čistého exportu ČR, mld.Kč (v reálné vyjádření) 200 100
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
-100
1993
0
-200 Roky Čistý export
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#06, [cit. 2011-0410], vlastní úprava
Česká republika je, jak je uvedeno výše, otevřená ekonomika. Otevřenost měřená podílem obratu zahraničního obchodu na HDP (v běţných cenách) je znázorněna v grafu níţe. Hranice 100% byla překročena v roce 2000. Výrazný pokles vidíme v roce 2008 následkem celosvětové hospodářské krize a poklesem poptávky u hlavních obchodních partnerŧ. Graf 3 Otevřenost české ekonomiky
%
Otevřenost ČR 1995 - 2009 (podíl obratu ZO na HDP)
150 100 50
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
0
Rok y Obrat ZO na HDP
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#06, [cit. 2011-0410], vlastní úprava Jako významný milník mŧţeme povaţovat vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004, kdy dynamika zahraničního obchodu nabrala oproti předchozímu období větší rychlost. V roce 2003 vzrostl obrat o 231 miliard Kč, v roce 2004 byl nárŧst obratu jiţ o 660 miliard Kč. Dŧvodem dynamizace obchodŧ by mohlo být odstranění zejména administrativních a celních překáţek
při obchodu se státy Evropské unie. 31
Teritoriální struktura zahraničního obchodu České republiky Teritoriální struktura České republiky byla ovlivněna změnou orientace na trhy vyspělých ekonomik. V dŧsledku politické orientace, ztráty tradičních odbytišť v bývalém SSSR a výše zmíněném rozpadu RVHP, výrazně klesl obchod s těmito teritorii a byl nahrazován obchodem s vyspělými trţními ekonomikami. Podle ČSÚ40 se v roce 1989 se státy s vyspělou trţní ekonomikou podílely na vývozu ČR 29,9 % a na dovozu 27,8 % vzrostl jejich podíl v roce 1996 na 70 % ve vývozu a 64 % v dovozu. Dŧleţitým
faktorem
vývoje
zahraničního
obchodu
bylo
samotné
rozdělení
Československa, protoţe obchod se Slovenskem do té doby vnitrostátní se stal obchodem zahraničním a Slovensko se stalo druhým nejdŧleţitějším obchodním partnerem po Německu. V tabulce 2 je zaznamenán vývoj teritoriální struktury v roce 1995, 2005 a v roce 2009. Výsledek z roku 2009 je ovlivněn celosvětovou krizí, avšak na základě vývoje v těchto letech je jasně vidět orientace na vyspělé trţní ekonomiky (země EU 25, země ESVO a ostatní vyspělé trţní ekonomiky). Výrazný pokles je v obchodě s evropskými transitivními ekonomikami a SNS. Významný nárŧst je taktéţ v poloţce „ostatní státy (v roce 1995 a 2005 se sem řadily Čína, Kuba, Laos, Mongolsko, Severní Korea a Vietnam). Tabulka 3 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR
1995
2005
2009
Obrat v mil.Kč (běţné ceny) Celkem Vyspělé trţní ekonomiky
40
1 231 911
3 698 548
4 539 801
836 179
3 157 095
3 747 006
ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2011. [cit. 2011-04-27]. ČESKÁ REPUBLIKA
OD ROKU 1989 V ČÍSLECH. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/60n02-08>. 32
- z toho EU
748 582
2 869 408
3 418 005
55 486
170 915
294 953
330 163
170 915
237 488
9 400
104 694
26 491
683
3 546
6 075
Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky a SNS Ostatní státy Nespecifikováno
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/cz/cr/ _1989_ts/0602.xls, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava
Čína je významným obchodním partnerem pro import. Nárŧst dovozŧ z Číny se týká kategorie strojŧ a dopravních prostředkŧ. Negativem obchodu s Čínou je záporná obchodní bilance. Reorientace na vyspělé trţní ekonomiky je vidět na přehledu zahraničního obchodu se státy Evropské unie. V EU došlo v roce 1999 k přijetí Eura, a ačkoli ČR ještě není součástí měnové unie, většina zahraničního obchodu se uskutečňuje v eurech. V tabulce č. 3 mŧţeme vidět vývoj obchodu se státy Evropské unie. Tabulka 4 Zahraniční obchod ČR s EU Zahraniční obchod České republiky s Evropskou unií
Změna proti Obrat
Vývoz
Dovoz
Bilance
Rok
předchozímu roku v %
v mil. Kč
vývoz
dovoz
1993
659 697
333 433
326 264
7 169
87,3
72,6
1994
760 356
373 645
386 711
-13 066
12,1
18,5
1995
988 555
471 608
516 947
-45 339
26,2
33,7
33
1996
1 080 348
495 942
584 406
-88 464
5,2
13,0
1997
1 246 048
588 638
657 410
-68 772
18,7
12,5
1998
1 418 001
711 080
706 921
4 159
20,8
7,5
1999
1 550 132
796 312
753 820
42 492
12,0
6,6
2000
1 898 270
965 382
932 888
32 494
21,2
23,8
2001
2 134 709 1 100 085 1 034 624
65 461
14,0
10,9
2002
2 037 719 1 076 670
961 049
115 621
-2,1
-7,1
2003
2 231 081 1 196 871 1 034 210
162 661
11,2
7,6
2004
2 764 999 1 500 796 1 264 203
236 593
25,4
22,2
2005
2 906 656 1 597 541 1 309 115
288 426
6,4
3,6
2006
3 324 330 1 837 052 1 487 278
349 774
15,0
13,6
2007
3 806 630 2 113 649 1 692 981
420 668
15,1
13,8
2008
3 719 265 2 107 915 1 611 350
496 565
-0,3
-4,8
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0602.xls, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava Zatímco v roce 1993 byl obrat se státy EU 659 697mil.Kč, v roce 2008 to bylo jiţ 3 719 265mil.Kč, coţ je 4,6 násobný nárŧst. Podle výše obratu patří mezi 10 největších obchodních partnerŧ ČR Německo, Slovensko, Polsko, Čína, Francie, Itálie, Rakousko, Rusko, Nizozemsko a Velká Británie.
34
3.5
Komoditní struktura zahraničního obchodu České republiky
Analýza komoditní struktury vychází především ze statistického členění dle obchodní klasifikace SITC a věnuje se podstatným změnám ve struktuře zahraničního komoditního obchodu.41 3.5.1
Export
Komoditní struktura zahraničního obchodu České republiky prošla větší proměnou, neţ tomu bylo u struktury teritoriální. V dovozech dominuje poloţka „stroje a dopravní prostředky“. Zatímco v roce 1993 činily vývozy strojŧ a dopravních prostředkŧ 122,6mld.Kč, v roce 2009 to bylo 1145,5mld.Kč. Nárŧst exportŧ strojních zařízení se projevuje od roku 1995. Nárŧst také zaznamenala poloţka minerální olejŧ a paliv. Graf 4 Vývoj exportu ČR podle SITC v letech 1993 aţ 2009
41
PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod. Praha: bankovní institut Vysoká škola a.s., 2001. s. 36.
35
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0603.xls, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava
Z grafu vývoje vývozu kategorií SITC 5 aţ 8 ve sledovaném období mŧţeme vidět tendenci ve zvyšování objemu obchodŧ těchto poloţek. Posun ke komoditám s vyšší přidanou hodnotou je charakteristikou pozitivní strukturální změny vývozu.
Graf 5 Vývoz SITC 5-8 pro ČR v letech 1993 aţ 2009 Vývoj SITC 5-8,v mld.Kč (běţné ceny) 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 SIT C 5-8 mld.Kč
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0603.xls,[cit. 2011-04-10], vlastní úprava Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole teritoriální struktura, hlavním exportním partnerem je Německo, se kterým má ČR nejvyšší
36
obchodní
přebytek.
Vývoj
exportu
komoditní struktury s Německem ukazuje graf 6. Nejvýznamnější nárŧst vykazuje poloţka SITC 7, coţ jsou stroje a dopravní prostředky. Graf 6 Vývoz ČR do Německa v období 1999 aţ 2010 Export ČR do Německa, mil.Kč 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 0
1
2
3
4
2009
5
6
7
8
9 SITC
2010
Zdroj: ČSÚ, http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava
3.5.2
Automobilový prŧmysl
Jak je uvedeno výše, nejvyšší objem vývozŧ zaznamenala poloţka SITC 7 stroje a dopravní prostředky. Pohled na vývoj této poloţky je v grafu 7. V roce 1993 tvořil export této poloţky 122,6mld.Kč, v roce 2009 – i přes krizi – se hodnota vývozŧ vyšplhala na 1145,5mld.Kč. Graf 7 Vývoj exportu v poloţce SITC 7 pro ČR v období 1993 aţ 2010
37
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1 600,0 1 400,0 1 200,0 1 000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0
1993
Export položky SITC 7 "Stroje a dopravní prostředky", mld.Kč.
Stroje a dopravní prostředky
Zdroj: ČSÚ, http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, ([cit. 2011-04-10], vlastní úprava Do této skupiny spadají i silniční vozidla a tvoří nejdŧleţitější podskupinu. Mŧţeme tvrdit, ţe základem českého vývozu je automobilový prŧmysl. V České republice pŧsobí automobilka Škoda auto a.s., TPCA Czech s.r.o. a Hyundai. V grafu 8 je zmapován vývoj výroby motorových vozidel v ČR od roku 1995 do roku 2008. Většina vyrobených aut je určena pro export, coţ pro ČR znamená vysokou závislost na tomto prŧmyslu a tedy i na poptávce po automobilech na exportních trzích. Graf 8 Výroba motorových vozidel v ČR Výroba motorových vozide l v ČR v le te ch 1995 až 2009 (v kusech) 1200000 1000000 800000 600000 400000
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
0
1995
200000
Vý roba automobilŧ ČR
Zdroj: Sdruţení automobilového prŧmyslu, http://www.autosap.cz, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava 3.5.3
Import
Vývoj importu vykazoval ve většině poloţek stabilnější vývoj neţ export. Významnou zboţovou skupinou importu (ale i exportu) tvoří stroje, trţní výrobky a prŧmyslové zboţí. Minerální oleje, maziva a příbuzné mateirály jsou téţ významnou poloţkou 38
importu.Tato poloţka ma největší negativní vliv na obchodní bilanci. Import ze zemí Evropské unie (stejně jako export) probíhá bezcelně. Import z ostatních státŧ se řídí celním sazebníkem, který se nazývá TARIC. Graf 9 Vývoj importu ČR v letech 1993 aţ 2009 Komoditní struktura importu ČR 1993 - 2009
% podíl kategorií SITC na importu
100%
Komodi ty a předměty obchodu ji nde neza tříděné Průmys l . s potř. zboží Stroje a dopra vní pros tředky
80%
Tržní výrobky tříděné hl a vně podl e ma teri á l u
60%
Chemi ká l i e a příbuzné výrobky ji nde neuvedené Ži voči š né a ros tl i nné ol eje, tuky a vos ky
40%
Mi nerá l ní pa l i va , ma zi va a příbuzné ma teri á l y
20%
Surovi ny nepouži va tel né s výji mkou pa l i v
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0%
Ná poje a ta bá k Potra vi ny a ži vá zvířa ta
Roky
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0603.xls, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava Zápornou obchodní bilanci má ČR s Čínou, Ruskem a Japonskem. V grafu 10 je zaznamenán vývoj importŧ z Ruska (dostupná data). Nejvýznamější poloţkou SITC jsou minerální oleje a maziva, významný nárŧst zaznamenala poloţka tabákové výrobky, chemikálie a trţní výrobky.
Graf 10 Import z Ruska do ČR, vybrané poloţky SITC
39
Import z Ruska, srovnání roku 1999 a 2010, v mil.Kč 160 140 120 100 80 60 40 20
000 000 000 000 000 000 000 000 0 2
3
5 1999
6
7
SIT C
2010
Zdroj: ČSÚ, http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava
Import z Číny charakterizuje graf 11. Významný nárŧst mŧţeme vidět v poloţce trţní výrobky (6), stroje a dopravní prostředky(7) a v poloţce prŧmyslové spotřební zboţí (8). Graf 11 Import ČR z Číny, vybrané poloţky SITC Import z Číny, srovnání roku 1999 a 2010, v mil.Kč 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 0
5
6 1999
7
8
SIT C
2010
Zdroj: ČSÚ, http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava Import z Japonska, jak vidíme na grafu 12, je taktéţ tvořen zejména stroji a dopravními prostředky, ale co se týče objemu tak z Japonska byly v roce 2010 importovány stroje za 41 261 mil. Kč, a ve stejném období byly z Číny importovány stroje a dopravní prostředky za 225 228 mil.Kč. Graf 12 Import ČR z Japonska 40
Import z Japonska, srovnání roku 1999 a 2010, v mil.Kč 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 5
6
7 1999
8
SIT C
2010
Zdroj: ČSÚ, http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava
3.6
SLOVENSKÁ REPUBLIKA
Slovensko je stejně jako Česká
41
republika malá otevřená ekonomika,
která je závislá na zahraničních trzích. To je ovlivněno zejména malým rozsahem vnitřního trhu, nedostatkem surovin pro prŧmyslnou výrobu a taktéţ polohou uprostřed Evropy. Slovensko se taktéţ stejně jako ČR zaměřilo na přechod od centrálně plánové ekonomiky na trţní ekonomiku a taktéţ upustilo od obchodu s východními trhy.42 Graf 13 ukazuje vývoj importu a exportu SR v letech 1993 aţ 2009. Graf 13 Vývoj zahraničního obchodu SR v letech 1993 aţ 2009 Vývoj importu a exportu SR
mil.EUR
(běžné ceny) 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
0
Roky Export
Im port
Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava Od roku 1995 vidíme nárŧst exportu tak i importu. Výrazný propad nastal v roce 2009 a to vlivem hospodářské krize. Slovensko jako otevřená ekonomika velmi citlivě reaguje na změny zahraničních trhŧ. Sníţení spotřeby u hlavních obchodních partnerŧ (státy EU) pak znamená propad dovozu i vývozu. Čistý export byl ve sledovaném období (kromě roku 1995) záporný. Rostoucí tendence je vidět aţ v roce 2009, kdy se exporty (44426mil.EUR) přiblíţily importŧm (44565mil.EUR). Slovensko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004. V porovnání s rokem 2003 vidíme opět propad čistého exportu, protoţe vývoz v roce 2004 vzrost oproti roku 2003 o 9,2 %, ale dovoz za stejné období vzrostl o 10,5 %.
42
Veřejná báza dat. [online]. Štatistický úrad SR. [cit. 2012-01-29].
. 42
Graf 14 Čistý export SR v letech 1995 aţ 2009
1000
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
-1000
1996
0
1995
mil.EUR
Čistý export SR v letech 1995 až 2009 (běžné ceny)
-2000 -3000 Roky Čistý export
Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava Otevřenost Slovenské ekonomiky vyjadřuje podíl obratu ZO na HDP. V grafu 15 vidíme vývoj otevřenosti ekonomiky. Od počátku sledovaného období se otevřenost pohybuje nad hodnotou 100%. Nejvyšší hodnoty slovenská ekonomika dosáhla v roce 2008 (174%). Graf 15 Otevřenost Slovenské ekonomiky
%
Otevřenost SR 200 150 100
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
0
1995
50
Roky Otevřenost
Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava 3.7
Teritoriální struktura
Od rozpadu vzniku federace (ČSFR) do roku 1993 byly nastartovány první změny směřování zahraničního obchodu na
vyspělé evropské partnery. 43
Slovensko je závislé na dodávkách surovin, především ropy a zemního plynu. Tyto komodity importuje z Ruska. V tabulce 3 je procentuální podíl importŧ ze zemí na celkovém importu. V případě Ruska je vidět pokles importŧ z Ruska, coţ mŧţe být zpŧsobeno vyuţívání i jiných zdrojŧ (státŧ). V roce 1993 byla největším obchodním dovozním partnerem Slovenska Česká republika. I zde je vidět postupný pokles. Dá se předpokládat, ţe po rozdělení byly státy na sobě více závislé kvŧli pŧvodním obchodním vazbám, ale postupem času docházelo k vyhledávání optimálních obchodních partnerŧ. Opačnou tendenci, tedy nárŧst importŧ, vidíme v případě Korey, Číny, Maďarska, Polska a ostatních státŧ. Tyto státy se Slovenskem sousedí, a vzhledem ke klesajícím importŧm z ČR a s nárŧstem importŧ ze sousedních státŧ lze předpokládat, ţe úbytky (ČR) byly postupně nahrazovány ze sousedních státŧ.
Tabulka 5 Teritoriální struktura dovozu Slovenské republiky stát
roky
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
ČR
35.9% 27.7% 21.3% 16.7% 15.1% 14.3% 12.8% 11.5% 12.3%
Rusko
19.5% 16.6% 13.9% 12.0% 14.8% 10.8% 10.7%
Německo
11.4% 14.3% 19.7% 26.1% 24.7% 25.5% 20.6% 19.9% 16.8%
9.4%
9.0%
Itálie
3.0%
4.6%
5.8%
7.1%
6.4%
6.2%
4.8%
4.0%
4.1%
Polsko
1.9%
2.8%
2.5%
2.8%
3.2%
3.5%
4.1%
4.2%
4.0%
Korea
0.0%
0.0%
0.0%
0.0%
0.0%
0.0%
0.0%
5.0%
6.8%
Čína
0.5%
0.7%
1.0%
1.3%
1.6%
2.5%
3.3%
5.2%
5.8%
Maďarsko
1.3%
2.2%
2.1%
2.3%
2.6%
3.4%
3.6%
5.4%
5.3%
Ostatní
17.5% 22.1% 22.7% 20.7% 21.4% 22.5% 29.9% 29.4% 25.5%
Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava
V případě Korejské republiky lze tvrdit, ţe nárŧst importu v roce 2007 má přímou souvislost se zahraniční investicí
automobilky Kia Motors Corporation. 44
Výstavba závodu začala v roce 2004 a výroba začala v roce 2006, coţ se následně projevilo importy v roce 2007. Výrazná změna teritoriální struktury nastala rovněţ i v případě exportŧ. Největší podíl exportŧ v roce 1993 byl z České republiky. Postupně dochází k jeho poklesu. Na druhém místě v exportech bylo v roce 1993 Německo, které naopak svou pozici nadále posilovalo a v roce 2009 se stalo hlavním exportním partnerem Slovenska. Reorientace na západní trhy a opouštění východních trhŧ je vidět v případě exportŧ z Ruska a Ukrajiny, které ve sledovaném období klesaly. Posilování zahraničního obchodu se státy evropské unie je vidět i ve zvyšování podílŧ vývozŧ z Rakouska, Itálie, Maďarska, Polska a Francie. Tabulka 6 Teritoriální struktura vývozů Slovenské republiky stát
roky
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
42.3%
35.2%
25.5%
18.1%
16.6%
12.8%
14.2%
12.4%
12.9%
Rusko
4.7%
3.9%
3.5%
1.0%
1.0%
1.2%
1.6%
2.3%
3.6%
Ukrajina
2.6%
2.2%
2.8%
1.3%
1.2%
1.0%
1.3%
1.4%
0.7%
Německo
15.2%
18.8%
23.7%
27.7%
27.1%
30.8%
25.8%
21.5%
20.1%
Polsko
2.9%
4.4%
5.2%
5.4%
5.8%
4.8%
6.3%
6.2%
7.2%
Maďarsko
4.5%
4.6%
4.5%
4.5%
5.4%
4.9%
5.9%
5.7%
6.3%
Francie
1.6%
2.0%
2.4%
4.8%
3.9%
3.5%
3.9%
6.8%
7.8%
Itálie
2.7%
4.8%
6.0%
8.8%
8.8%
7.5%
6.6%
6.4%
6.1%
Rakousko
5.0%
5.0%
7.2%
8.0%
8.1%
7.4%
7.1%
5.8%
5.8%
ČR
Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava Hlavními obchodními partnery Slovenska z hlediska exportŧ jsou Česká republika, Německo, Francie a Polsko. 3.8
Komoditní struktura zahraničního obchodu Slovenské republiky
Analýza komoditní struktury Slovenské taktéţ vychází ze statistického členění dle SITC, avšak data od 1993 do 1997 nejsou dostupná kvŧli změně ve sběru statistických údajŧ, proto analýza začíná aţ rokem 1997. 45
3.8.1
Export
Největší poloţkou exportu jsou stroje a dopravní zařízení, v grafu 16 rŧţová poloţka. Druhou největší kategorií jsou trhové výrobky a na třetím místě jsou surové materiály. Graf 16 ukazuje podíl jednotlivých poloţek SITC na celkovém exportu. Graf 16 Vývoj exportu SR podle poloţek SITC Export SR dle SITC v letech 1997 až 2009 SITC 9 ostatné
100%
SITC 8 priemyselné výrobky 80%
SITC 7 stroje a zariadenia SITC 6 trhové výrobky
60%
SITC 5 chemikálie 40%
SITC 4 oleje a tuky SITC 3 nerastné palivá
20%
SITC 1 nápoje
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
SITC 2 surové materiály
1997
0%
SITC 0 potraviny
Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava Slovenská ekonomika rovněţ vykazuje pozitivní strukturální změny, charakterizované posunem ke komoditám s vyšším stupněm zpracování. Vývoj těchto poloţek je znázorněn v grafu 17. Graf 17 Dovoz a vývoz SITC 5-8 SR Vývoj SITC 5-8 v le te ch 1997 až 2009 (mil.EUR, běţné ceny) 50000 40000 30000 20000 10000 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Export SITC 5-8
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Import SITC 5-8
Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava 3.8.2
Automobilový prŧmysl
Od roku 1997 se vývoj v poloţce
stroje a dopravní zařízení kolísavě 46
pohybuje kolem 40 % podílu na celkovém exportu, avšak po celou dobu zaujímá první místo. Na export strojŧ a dopravních zařízení má vliv automobilový prŧmysl. Od roku 1992 v Bratislavě pŧsobí a zvyšuje produkci Volkswagen a.s. V roce 2006 spustily výrobu automobilové závody PSA (Peugeot Citroen) a KIA. Hranici 40 % export překročil v roce 2007.
Graf 18 Vývoj poloţky SITC 7 na exportu SR Vývoj SITC 7 v letech 1997 až 2009 (mil.EUR, běţné ceny) 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005 2006
2007
2008
2009
SITC 7 stroje a zariadenia
Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava Stejně jako i v České republice je většina vyrobených auto určena pro export. V grafu 19 je zachycen vývoj výroby automobilŧ na Slovensku. Skokový nárŧst v roce 2007 je dopad spuštění výroby automobilky Kia a PSA v roce 2006.
Graf 19 Produkce automobilŧ na Slovensku
47
Výroba automobilů SR v letech 1992 až 2009 800000 600000 400000
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1992
0
1993
200000
Výroba automobilŧ
Zdroj: Združenie automobilového priemyslu Slovenskej republiky [online]. 2010 [cit. 2011-04-27]. Grafy. Dostupné z WWW: , vlasní úprava. 3.8.3
Import
V importu má rovněţ největší podíl poloţka stroje a dopravní zařízení, jejíţ podíl postupně narŧstal, aţ v roce 2009 dosáhl 56 % z celkového dovozu. Na tento vývoj mohlo mít vliv více faktorŧ, jako je obnova technického zastaralého vybavením nárŧst PZI a taktéţ nákup soukromých vozidel. Graf 20 Vývoj importu SR
SITC 9 ostatné SITC 8 priemyselné výrobky SITC 7 stroje a zariadenia SITC 6 trhové výrobky SITC 5 chemikálie SITC 4 oleje a tuky SITC 3 nerastné palivá
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
SITC 2 surové materiály
1998
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
1997
podíl na importu
Podíl SITC položek na importu SR v letech 1997 až 2009
SITC 1 nápoje SITC 0 potraviny
Zdroj: SSÚ, http://www.statistics.sk/pls/elisw/casovy_Rad.procDlg, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava Pokles importu je vidět poloţce nápoje a tabákové výrobky, surové materiály i v poloţce nerostné paliva.
48
3.9
Srovnání zahraničního obchodu České a Slovenské republiky
Česká republika Vývoj zapojení Československa v rámci mezinárodního obchodu byl před rokem 1989 orientován zejména na tzv. východní trhy.43 Mezi hlavními obchodními partnery patřily především státy RVHP. Přičemţ byly veškeré importy a exporty zastřešeny plánem, který bylo nutno dodrţovat. Zahraniční obchod podléhal přímé kontrole celkem padesáti organizacím zahraničního obchodu, jejichţ kompetence byly podrobeny rozhodnutím ministerstva obchodu. Hodnota státních cen byla například ovlivněna daněmi či uplatněným směnným kurzem. Tímto docházelo k markantním rozdílŧm mezi tuzemskými a světovými cenami.44 V prŧběhu osmdesátých došlo ke sníţení zapojení tehdejšího Československa do zahraničního obchodu. Postavení Československa jako vývozce bylo eliminováno.45 Roku 1989 došlo k markantnímu sníţení exportu Československa. Po rozdělení v roce 1993 měly Česká i Slovenská republika obdobné podmínky. Bylo nutné provést transformaci a restrukturalizaci podnikŧ. Jiţ před rozdělením byly započaty procesy transformace zahraničního obchodu se státy RVHP k vyspělým zemím. Další společnou charakteristikou je otevřenost a velikost obou ekonomik vzhledem k mezinárodnímu obchodu a závislost na surovinových dodávkách. Obě země jsou členy WTO (od roku 1995), OECD (ČR od roku 1995, SR od roku 2000) a společně přistoupily do Evropské unie (2004). Slovenská republika navíc vstoupila do Eurozóny (2009).46
43
Účast západních zemí na československé mezinárodní obchodní sféře se pohyboval pouze kolem 20%.
44
Obecně lze konstatovat, ţe zboţí bylo na domácím trhu mnohem levnější a jiné naopak mnohem draţší neţ na trhu světovém. Jako pozitivní lze hodnotit snahu tehdejších představitelŧ státu, nepřipustit vznik vysoké nerovnováhy zahraničního obchodu (ani platební bilance).
45
Výše podílu Československa na světovém vývozu zaznamenal sníţení z 1,21% roku 1970 na 0,93% roku 1987 a v rámci celosvětové distribuce z 1,11% na 0,91%.
46
Vlastní analýza informací z: Zahraniční obchod [online]. Český statistický úřad. [cit.
2012-01-30]. URL . 49
Tabulka 7 Zahraniční obchod České republiky Pramen: ČSÚ, MPO Obrat
1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
427,5 448,0 442,4 541,5 847,7 957,2 1 231,9 1 356,3 1 569,0 1 748,7 1 882,0 2 363,0 2 653,7 2 580,6 2 811,6 3 471,8 3 698,6 4 249,4 4 870,5 4 880,2
Vývoz
Dovoz
v mld. Kč 216,5 214,1 233,6 248,1 421,6 458,8 566,2 601,7 709,3 834,2 908,8 1 121,1 1 268,1 1 254,9 1 370,9 1 722,7 1 868,6 2 144,6 2 479,2 2 473,7
211,0 233,9 208,8 293,4 426,1 498,4 665,7 754,6 859,7 914,5 973,2 1 241,9 1 385,6 1 325,7 1 440,7 1 749,1 1 830,0 2 104,8 2 391,3 2 406,5
50
Bilance
5,5 -19,8 24,8 -45,3 -4,5 -39,4 -99,5 -153,0 -150,4 -80,3 -64,4 -120,8 -117,0 -70,8 -69,8 -26,4 38,6 39,8 87,9 67,2
Změna proti Krytí předchozímu roku v dovozu % vývozem v% vývoz dovoz . . 102,6 -1,1 10,9 91,5 9,1 -10,8 111,9 6,2 40,5 84,6 69,9 45,2 98,9 8,8 17,0 92,1 23,4 33,6 85,0 6,3 13,3 79,7 17,9 13,9 82,5 17,6 6,4 91,2 8,9 6,4 93,4 23,4 27,6 90,3 13,1 11,6 91,5 -1,2 -4,3 94,7 9,3 8,7 95,2 25,7 21,4 98,5 8,5 4,6 102,1 14,8 15,0 101,9 15,6 13,6 103,7 -0,2 0,6 102,8
Slovensko Od roku 1993 se Slovensko začalo zapojovat do zahraničního obchodu. Zapojení Slovenska do zahraničního obchodu mělo značně nestabilní pozici. Celkově ovšem docházelo k postupnému rŧstu slovenské ekonomiky. V rámci zahraničního obchodu přitom platilo, ţe převaţoval vývoz na území Slovenska nad vývozem.47 Obchod Slovenska s Českou republikou je realizován zhruba od roku 1993. Jak vypadal zahraniční obchod ČR se Slovenskem, uvádí tabulka níţe. Tabulka 8 Zahraniční obchod ČR se Slovenskem v letech 1993–2002 Rok
Vývoz
Dovoz
Bilance
Podíl na českém vývozu (v %)
Podíl na českém dovozu (v %)
1993
83 200
67 746
+15 454
19,7
15,9
1994
67 800
65 841
+1 959
14,8
13,2
1995
79 480
78 424
+1 056
14,0
11,8
1996
84 800
73 061
+11 739
14,1
9,7
1997
91 790
72 514
+19 276
12,9
8,4
1998
89 254
66 761
+22 493
10,7
7,3
1999
75 329
60 893
+14 436
8,3
6,3
2000
86 056
74 582
+11 474
7,7
6,0
2001
101 926
74 569
+27 357
8,0
5,4
2002
96 745
69 348
+27 327
7,7
5,2
2003
109 151
74 723
+34 428
8,0
5,2
Zdroj: Statistická ročenka ČR 2004, vlastní výpočty
47
Veřejná báza dat. [online]. Štatistický úrad SR. [cit. 2012-01-29].
. 51
Hlavními produkty, které Česká republika na Slovensko vyváţela, byly především rŧzné druhy stojŧ či dopravních prostředkŧ. Naopak významné zvýšení celkového podílu dovozŧ ze Slovenska představovala tzv. minerální paliva a maziva. K tomuto nárŧstu došlo v roce 2002.48 Tabulka 9 Struktura zboží zahraničního obchodu ČR se SR v letech 1993 a 2002 Zbožová skupina SITC
Vývoz (v %)
Dovoz (v %)
1993
2002
1993
2002
0 – Potraviny a živá zvířata
7,3
7,8
5,3
7,5
1 – Nápoje a tabák
2,5
3,4
1,4
1,5
2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv
30,
2,5
5,2
3,9
3 – Minerální paliva a maziva
10,1
7,0
4,7
16,8
4 – Živočišné a rostlinné tuky a oleje
0,4
0,3
0,2
0,7
5 – Chemikálie
12,1
11,2
14,1
12,8
6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu
26,0
24,4
34,0
32,5
7 – Stroje a dopravní prostředky
26,4
31,9
25,0
15,2
8 – Různé hotové výrobky
12,1
11,4
10,0
9,0
9 – Komodity jinde nespecifikované
0,1
0,1
0,1
0,1
Zdroj: Kolektiv autorŧ - Desetiletá analýza zahraničního obchodu, Agentura Czech Trade, Praha, 2004
48
Analýza informací z: Zahraniční obchod [online]. Český statistický úřad. [cit. 2012-
01-30]. URL . 52
3.9.1
Srovnání ekonomický vývoj - HDP per capita v PPS
Graf 21 ukazuje vývoj HDP per capita v PPS. V roce 1995 byl mezi oběma republikami výrazný rozdíl, Slovensko bylo na úrovni 48 PPS a Česká republika na úrovni 73 PPS. Tempo rŧst HDP se však po roce 2000 začalo v SR zvyšovat, od nástupu čtyřkoalice se ekonomický rŧst postupně zvyšoval. Česká republika procházela v období 1998 aţ 1999 obdobím recese, které se projevilo hospodářským poklesem. Graf 21 Srovnání HDP per capita v PPS ČR a SR
ČR
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
2009
HDP per capita v PPS pro ČR a SR
SR
Zdroj: Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=e n&pcode=tsieb010, [cit. 2011-04-10], vlastní úprava
53
3.9.2
Otevřenost ekonomiky měřená podílem exportu na HDP v běţných cenách
Tabulka 10 Jaké faktory ovlivňují efektivitu a otevřenost ekonomik na straně exportu a importu?
Velká ekonomika
Malá ekonomika
Velký potenciál domácího trhu na straně agregátní poptávky.
Nedostatečná poptávka v domácí ekonomice.
Vlastní surovinová základna.
Závislost na dovozu surovin.
Dostatečná zásoba výrobních faktorŧ.
Malá zásoba výrobních faktorŧ.
Vysoký stupeň vědecko-technického rozvoje (dostatek vlastních technologií).
Specializace pouze v oborech, ve kterých země dosahuje komparativní výhody.
Zdroj: Lacina, L.: Makroekonomie otevřené ekonomiky, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001 Z výše uvedené tabulky mimo jiné vyplývá, ţe v případě české, ale slovenské ekonomiky se jedná o systém tzv. malé ekonomiky. Otevřenost ekonomiky měřená podílem obratu ZO na HDP (b.c.) je vyjádřena v grafu 22. V roce 1995 byl podíl obratu ZO na HDP ČR 84 %, zatímco podíl obratu ZO na HDP SR byl 113 %. V roce 2009 byl obrat ZO na HDP pro ČR 114 % a pro SR 141 %. Ekonomika Slovenské republiky je otevřenější neţ ekonomika ČR. Graf 22 Podíl exportu na HDP v běţných cenách ČR a SR v letech 1995 aţ 2009
%
Otevřenost ČR a SR 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20
Otevřenost ČR
Zdroj: ČSÚ a SSÚ, vlastní výpočet 54
Otevřenost SR
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
0
3.9.3
Srovnání teritoriální struktury ČR a SR
Následující tabulky srovnávají pět nejvýznamnějších zahraničně-obchodních partnerŧ ČR a SR z hlediska exportu a importu. Nejvýznamnějšími exportními partnery pro ČR jsou Německo a Slovensko, tyto země byly na prvním a druhém místě na počátku i konci sledovaného období. Změny nastaly na dalších místech, kdy Rakousko, Itálii a Rusko nahradily Polsko, Francie a Velká Británie. U importŧ na prvním místě bylo a zŧstává Německo, další pořadí se v prŧběhu let změnilo. V roce 2009 se na druhé místo dostala Čína (10,1 %), v roce 1993 Rusko kleslo z třetí příčky na pátou.
Tabulka 11 Exportní a importní partneři ČR - srovnání Exportní partneři České republiky
1993
podíl%
2009
podíl%
1.
Německo
29,0
Německo
32,5
2.
Slovensko
19,7
Slovensko
8,7
3.
Rakousko
6,0
Polsko
5,8
4.
Itálie
4,8
Francie
5,7
5.
Rusko
4,1
Velká Británie
5,0
Importní partneři České republiky 1993
podíl%
2009
podíl%
1.
Německo
29,1
Německo
26,6
2.
Slovensko
15,9
Čína
10,1
3.
Rusko
8,7
Polsko
6,4
4.
Rakousko
7,6
Slovensko
5,5
5.
Itálie
4,5
Rusko
5,2
Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava49
49
Data z roku 1993 vyţádána na ČSÚ.
55
Pro Slovenskou republiku byla ČR jiţ od počátku nejvýznamnějším obchodním partnerem pro export i pro import. V exportech došlo k prostřídání první a druhé pozice, kterou si vyměnila ČR s Německem. V roce 1993 bylo Rusko mezi prvními pěti exportními partnery, v roce jiţ nikoli. U importŧ byla v roce 1993 na prvním místě ČR, ale v roce 2009 se propadla na třetí místo. Zajímavým faktem je v roce 2009 páté místo Korey, coţ je zpŧsobeno PZI automobilky Hyundai. Tabulka 12 Exportní a importní partneři SR - srovnání Exportní partneři Slovenské republiky 1993
podíl%
2009
podíl%
1.
Česká rep.
42,3
Německo
20,1
2.
Německo
15,2
Česká rep.
12,9
3.
Rakousko
5
Francie
7,8
4.
Rusko
4,7
Polsko
7,2
5.
Maďarsko
4,5
Maďarsko
6,3
Importní partneři Slovenské republiky 1993
podíl%
2009
podíl%
1.
Česká rep.
35,9
Ostatní
25,5
2.
Rusko
19,5
Německo
16,8
3.
Ostatní
17,5
Česká rep.
12,3
4.
Německo
11,4
Rusko
9,0
5.
Itálie
3,0
Korea
6,8
Zdroj: SSÚ, vlastní úprava Ve srovnání teritoriální struktury obou státŧ lze spatřovat společné charakteristiky. Nejvýznamějším obchodním partnerem pro obě země je Německo, coţ znamená, ţe zahraniční obchod ČR i SR reagovat na změny tamější poptávky, resp. nabídky. Reorientace z východních trhŧ na západní trhy je patrná u obou státŧa oba státy obchodují zejména se svými sousedy. 56
3.9.4
Srovnání komoditní struktury ČR a SR
Srovnání vývoje komoditní struktury ukazuje tabulka 7. Tabulka porovnává rozdíly mezi sledovaným počátečním a konečným obdobím pro importované a exportované zboţí.
Tabulka 13 Export a import – vývoj komoditní struktury ČR ČESKÁ REPUBLIKA No.
Kategorie SITC
Import mld.Kč
Export mld.Kč
1993
pořadí
2009
pořadí
1993 pořadí
2009
pořadí
0
Potraviny a ţivá zvířata
24,1
6.
106,9
6.
25,1
5.
73,9
6.
1
Nápoje a tabák
4,0
8.
13,5
8.
4,6
8.
16,2
8.
21,2
7.
44,8
7.
24,2
6.
57,5
7.
40,4
5.
184,0
4.
23,2
7.
77,6
5.
1,4
10.
5,5
9.
1,0
9.
2,9
9.
47,5
4.
222,6
5.
37,6
4.
136,4
4.
70,5
2.
351,0
2.
126,1
1.
376,4
2.
2
3
4
5
6
Suroviny nepouţivatelné s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu
7
Stroje a dopravní prostředky
162,2
1.
821,2
1.
122,6
2.
1145,5
1.
8
Prŧmyslové spotřební zboţí
52,9
3.
237,3
3.
56,8
3.
250,2
3.
1,8
9.
2,3
10,0
0,4
10.
2,0
10.
9
Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné
Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava
57
V ČR jsou první tři pozice stejné jak v importu tak i exportu, pouze s tím rozdílem, ţe v v exportu došlo ke změně pořadí. Nejvýznamnější poloţkou v obou případech je SITC 7 – stroje a dopravní prostředky. Tato poloţka je na prvním místě a rovněţ zaznamenala i největší nárŧst v absolutních hodnotách. V roce 1993 ČR více strojŧ a dopravních prostředkŧ importovala, neţ exportovala, v roce 2009 to je jiţ naopak. Tabulka 14 Export a import – vývoj komoditní struktury SR SLOVENSKÁ REPUBLIKA No.
Kategorie SITC
Import mil. EUR
Export mil.EUR
1997
pořadí
2009
pořadí
1997
pořadí
2009
pořadí
0
Potraviny a ţivá zvířata
735
6.
2 184
6.
370
7.
1 525
6.
1
Nápoje a tabák
136
8.
327
8.
73
9.
89
10.
576
7.
1 008
7.
456
6.
931
7.
2 052
3.
4 586
3.
496
5.
1 823
4.
23
9.
135
9.
16
9.
96
9.
1 510
4.
3 689
5.
1 159
4.
1 777
5.
2 152
2.
5 824
2.
3 651
1.
7 419
2.
2
3
4
5
6
Suroviny nepouţivatelné s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu
7
Stroje a dopravní prostředky
4 713
1.
16 443
1.
3 054
2.
21 751
1.
8
Prŧmyslové spotřební zboţí
1 168
5.
4 435
4.
1 470
3.
4 189
3.
6
10.
140
10.
5
10.
116
8.
9
Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné
Zdroj: SSÚ, vlastní úprava Vývoj komoditní struktury SR zachycuje tabulka 8. V importu jsou první tři nejdŧleţitější poloţky stroje a dopravní prostředky, trţní výrobky a minerální paliva. Toto pořadí zŧstalo zachováno v počátku i na konci sledovaného období. První tři místa v exportu jsou stejná jako v případě ČR. Nejvýznamnější poloţkou jsou stejně jako v ČR stroje a dopravní prostředky.
58
3.9.5
Strukturální změna vývozu - zvyšování podílu SITC 5-8
Pozitivní strukturální změny ve vývozech charakterizuje následující graf 23. Graf je sestrojen kvŧli srovnatelnosti dat pro období 1997-2009. ČR od roku 1997 je podíl kategorie SITC 5-8 na exportu poměrně stabilní, drţí se kolem 90 %. Podíl SITC 5-8 Slovenské republiky v roce 1997 na exportu tvořil 84 %, v roce 2007 podíl vzrostl na 89 %, s konečným výsledkem 88 % v roce 2009. S ohledem na stabilitu vývoje lze říci, ţe Česká republika se pohybovala po plynule rostoucí trajektorii, ke konci období došlo k poklesu, který byl ovlivněn celkovým propadem zahraničního obchodu vlivem krize. Slovenská republika ve sledovaném období nevykazovala stabilní rŧst. Graf 23 podíl poloţek SITC 5-8 na exportu ČR a SR
ČR
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82
1997
%
Podíl S ITC 5-8 na exportu ČR a S R
SR
Zdroj: ČSÚ a SSÚ, vlastní úprava 3.9.6
Srovnání exportu a importu poloţky SITC 7 Stroje a dopravní prostředky
Nejvýznamnější kategorií importu i exportu v obou zemích je kategorie SITC 7 – stroje a dopravní prostředky. Následující grafy srovnávají vývoj podílu této kategorie na celkovém importu a exportu. Import poloţky SITC 7 v roce 1997 v ČR činil 38,4 % z celkových importŧ, v SR to bylo 28,4 %. V ČR byl vývoj téměř stabilní, z hodnoty 38,4 % se dostal v roce 2009 na hodnotu 41,3 %.
59
V SR byl vývoj importu této poloţky více dynamický, v roce 1993 činil podíl SITC 7 28,4 %, v roce 2003 47,4 %. Touto hodnotou se dostal nad ČR. V roce 2009 je jiţ jasná mezera v importech SITC 7, kdy u SR tvoří 54,8% z celkových importŧ. Graf 24 Vývoj importu SITC 7 v ČR a SR Vývoj importu SITC 7 ČR a SR
% podíl na importu
60 50 40 30 20 10
SR
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
0
ČR
Zdroj: ČSÚ a SSÚ, vlastní úprava
Vývoj exportŧ SITC 7 má vyšší rŧstovou dynamiku v případě ČR. V roce 1997 tvořily exporty SITC 7 37,2 %, v roce 2009 to bylo jiţ 53,6 %. Slovensko v roce 1997 bylo na přibliţně stejném podílu – 36 %, avšak rŧstová dynamika byla niţší neţ v ČR a v roce 2009 byl podíl exportŧ SITC 7 42,4 %.
Graf 25 Vývoj exportu SITC 7 v ČR a SR Vývoj exportu SITC 7 ČR a SR
% podíl na exportu
60 50 40 30 20 10
SR
Zdroj: ČSÚ a SSÚ, vlastní úprava 60
ČR
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
0
Změna orientace trhŧ ze zemí RVHP na vyspělé ekonomiky mŧţe mít nevýhodu v přílišné závislosti na hospodářských cyklech těchto zemí. Do budoucna by bylo vhodné rozšiřovat spolupráci se zeměmi Asie, kvŧli odbourání závislosti pouze na jedné skupině zemí. Nevýhodu je moţné spatřovat i v přílišné specializaci komoditní struktury. Toto se projevilo v roce 2008-2009, kdy vlivem celosvětové hospodářské krize poklesl export vozidel. Takţe do budoucna bude pro obě země výhodná diverzifikace komoditní struktury.
61
3.10 Zahraniční obchod jako součást platební bilance Cílem této kapitoly je srovnání vývoje jednotlivých účtŧ platební bilance mezi Českou republikou a Slovenskou republikou v časovém období od roku 1993 do roku 2009. Zároveň je cílem této části potvrdit či vyvrátit hypotézu, ţe ČR ve srovnání se SR vykazuje ve sledovaném období vyšší míru vnější rovnováhy. První část je věnována základní charakteristice a metodologie platební bilance. V druhé části dochází k rozboru jednotlivých účtŧ platební bilance sledovaných zemí v časovém období 16 let, např. vývoje obchodní bilance či bilance sluţeb. Třetí kapitola se věnuje ukazatelŧm zahraničního obchodu, resp. indikátorŧm vnější stability obou zemí a to: saldo BÚ/ HDP v běţných cenách, poměr zahraničního dluhu k hodnotě ročního exportu, poměr zahraničního dluhu k HDP a investiční pozice vŧči zahraničí. Pro účely analýzy jsou pouţity data zveřejněna na internetových stránkách České národní banky, Národní banky Slovensko, Českého statistického úřadu a Statistického úřadu Slovenska. Níţe pouţité členění platební bilance vychází ze struktury publikované ČNB. Komparace obou ekonomiky je prováděna prostřednictvím jednotné měny a to USD. Vzhledem ke skutečnosti, ţe Národná banka Slovensko od roku 2009, kdy došlo k přechodu na měnu euro, zveřejňuje platební bilanci pouze v dané měně, byly pro vybrané přepočty zvoleny kurzy 1 EUR = 1,4406 USD a dále pak 1 USD = 21,346 SKK. Pokud zkoumáme hodnoty platební bilance dvou samostatných státŧ, které ovšem disponují stejnou měnou, skládá se platební bilance ze dvou částí: z běţného účtu platební bilance a z finančního účtu platební bilance. Jestliţe zkoumáme tok peněz mezi státy, které vyuţívají odlišnou měnu, obsahuje platební bilance ještě jednu poloţku, kterou je tzv. změna devizových rezerv.
62
3.10.1
Platební bilance
Platební bilance je souhrnem ekonomických tokŧ mezi rezidenty a nerezidenty dané země za určité časové období.50 Metodologie vykazování údajŧ v rámci národní platební bilance a investiční pozice země vŧči zahraničí sestavuje centrální banka v souladu s pátým vydáním manuálu Mezinárodního měnového fondu – „Balance of Payments Manual – BPM5“, a v souladu se standardy Evropské centrální banky a Eurostatu.51 Při posuzování platební bilance jsou stěţejní tyto elementy: Běţný účet platební bilance Finanční účet platební bilance Změna devizových rezerv Rovnováha platební bilance52:
50
J. Zemánek platební bilanci definuje jako: Platební bilance popisuje tok peněz (plateb) libovolné ekonomiky se zahraničím.
51
HAMARNEHOVÁ. Aktuální otázky zahraničního obchodu České republiky po vstupu do Evropské unie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. s. 67.
52
EUROSTAT. GDP per capita in PPS. [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z
WWW:< http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce18, [cit. 201104-10] >. 63
Ekonomické transakce mezi danou zemí a zahraničím jsou zachycovány na účtech platební bilance. Česká národní banka zveřejňuje platební bilanci v základní struktuře: A. Běţný účet, B. Kapitálový účet, C. Finanční účet, D. Saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly a E. Změna devizových rezerv. Klíčovým ukazatelem vnější rovnováhy země je vývoj běţného účtu. Rozdíl mezi příjmy a výdaji vyjádřený v platební bilanci musí být vţdy roven nule. Veškeré transakce jsou zaznamenávány podvojným zpŧsobem. Rozdíly mezi souhrnem jednotlivých účtŧ jsou představovány účtem chyb a opomenutí a změnou devizových rezerv. Tabulka 15 Vertikální a horizontální struktura platební bilance53 KREDIT(+) DEBET(-) pohyb zboží
export
import
pohyb služeb
export
import
pohyb důchodů
import
export
pohyb transferů
import
export
pohyb dl. kapitálu
import
export
pohyb kr. kapitálu
import
export
pohyb deviz, rezerv
sníţení
zvýšení
53
EUROSTAT. GDP per capita in PPS. [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW:< http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce18, [cit. 201104-10] >.
64
3.10.2
Základní charakteristika jednotlivých účtŧ PB
Běţný účet zachycuje toky zboţí, sluţeb a peněţní transakce mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Základní struktura je tvořena obchodní bilancí a bilancí sluţeb, které v souhrnu představují výkonovou bilanci, dále pak bilancí výnosŧ a běţných převodŧ. V rámci obchodní bilance je sledován vývoz/dovoz zboţí a saldo, tj. rozdíl mezi exportem a importem v daném časovém období. Bilance sluţeb poskytuje informace o vývoji příjmŧ a výdajŧ v rámci obchodu se sluţbami. Je členěn na dopravu, cestovní ruch a ostatní sluţby obchodní a neobchodní povahy. Bilance sluţeb spolu s obchodní bilancí tvoří tzv. výkonovou bilanci. Výnosy a náklady z investic a práce zahrnuje bilance výnosŧ. Příjmy a výdaje z investic tvoří přímé investice, portfoliové investice a ostatní investice. Z pohledu práce jsou to pak příjmy z práce v zahraničí a náklady na práci cizincŧ v domácí ekonomice. Kapitálový účet zachycuje kapitálové transfery. Finanční účet sleduje změnu aktiv a pasiv dané země vŧči zahraničí. Je tvořen čtyřmi hlavními poloţkami: Přímé zahraniční investice Rezident v zahraničí Zahraniční v domácí ekonomice Portfoliové investice Aktiva Pasíva Finanční deriváty Aktiva a pasíva Ostatní investice Aktiva dlouhodobá a krátkodobá Pasíva dlouhodobá a krátkodobá
65
Platební bilance musí být vyrovnaná, resp. součet všech jejich účtŧ se musí rovnat 0. V případě, ţe schodky nejsou kompenzovány stejně velkými přebytky, dochází k vyrovnání platební bilance prostřednictvím změny devizových rezerv.54 3.10.3
Vývoj jednotlivých účtŧ PB ČR a SR ve sledovaném období 1993 – 2009
V následujících podkapitolách se pokusím zachytit vývoj příslušných účtŧ platební bilance ČR a SR v letech 1993 – 2009. Existuje mnoho podkladŧ, které na rŧzných úrovních určují hodnoty platebních bilancí a jejich srovnání. K výzkumŧm a sledování platebních bilancí jednotlivých státŧ docházelo velice zvolna a postupně. Po dlouhém vývoji pojetí platební bilance jako takové by se mohlo zdát, ţe její současný vývoj je jiţ u konce. Poslední dobou dochází ale uţ jen k rozšiřování okruhu situací, v jejichţ oblasti je často platební bilance vyuţívána jako jedno ze základních východisek. Proto se domnívám, ţe analýza platební bilance jednotlivých státŧ představuje stěţejní materiál k následné komparaci.
54
PIPEK, J. a kol.: Mezinárodní obchod, VŠE 66 v Praze, Praha, 1996. s. 39.
3.10.4
Běţný účet
Struktura běţného účtu platební bilance je tvořena čtyřmi účty a to: bilance vývozu a dovozu zboţí tzv. obchodní bilance, bilance sluţeb, bilance výnosŧ a bilance transferŧ. Ke sledovaným účtŧm platební bilance patří účet exportu a importu, resp. obchodní bilance. V letech 1993 aţ 2004 je evidován v obou zemích schodek obchodní bilance. V roce 2005 činil přebytek obchodní bilance České republiky vlivem rŧstu exportu prŧmyslových odvětví částku 59,4 mld. Kč. V následujících letech vývoz zboţí roste rychleji oproti dovozu. V období druhého roku finanční krize, v roce 2009, se zpomaluje rŧst přebytku obchodní bilance a to vlivem sníţení dovozu zboţí o cca 18 % oproti roku předcházejícímu. Obchodní bilance v roce 2009 zaznamenala přebytek ve výši 180 mld. Kč. Účet dovozu a vývozu platební bilance Slovenské republiky se dostává do přebytku aţ v roce 2009. Aktivní saldo účtu v daném roce činilo 946,1 mil. EUR. Graf 26 Vývoj obchodní bilance ČR a SR ve sledovaném období, v mil. USD
Zdroj: ČNB, SNB, Statistika platební bilance, vlastní tvorba
Bilance sluţeb v České republice se po celou dobu sledovaného období nacházela v přebytku. Největšího přebytku dosáhla v roce 2008 a to ve výši 65,8 mld. Kč, v následujícím roce 2009 dochází k propadu o 38,8 mld. Kč. Do sníţení přebytku bilance sluţeb se promítl převáţně rŧst výdajŧ na ostatní sluţby obchodní a neobchodní povahy.
67
V prostředí slovenské ekonomiky je bilance sluţeb od roku 2007 v deficitu. V roce 2009 dosáhl účet schodku výše 1,2 mld. EUR. Deficit je zpŧsoben výrazným rŧstem výdajŧ ostatních sluţeb obchodní a neobchodní povahy. Přebytek cestovního ruchu ve výši 170,4 mil. EUR neměl zásadní vliv na celkovou bilanci. Účet výnosŧ přispívá značnou měrou k deficitu běţného účtu platební bilance Slovenské republiky. V roce 2003 se schodek bilance výnosŧ dané ekonomiky zvýšil na 66,7 mld. SKK, coţ činí meziroční nárŧst o 46,1 mld. SKK. Největší nákladovou poloţkou účtu výnosŧ jsou platby za výnosy z investic. V České republice je situace obdobná, i zde je schodek výnosŧ hlavním tvŧrcem deficitu běţného účtu platební bilance. V roce 2009 činil schodek bilance výnosŧ 230,9 mld. Kč, resp. náklady přímých investic vzrostly o 1,6 mld. Kč. V roce 2006 se zvýšily výdaje výnosŧ z investic, resp. přímé investice a dividendy, meziročně o 47 mld. Kč, oproti tomu příjmy rostly pouze o 20,5 mld. Kč. Tabulka 16 Růst schodku bilance služeb, 2003, Slovenská republika, v mil. USD Růst schodku bilance služeb v roce 2003 - Slovenská republika (v mil. USD)
2002
2003
Změna
-456,38
-1 815,89
-1 359,51
Kompenzace pracovníkŧ
24,16
425,72
401,56
Výnosy z investic
318,99
506,83
187,84
Kompenzace pracovníkŧ
11,31
15,56
4,25
Výnosy z investic
788,22
2 732,88
1 944,66
Bilance výnosŧ z toho: Inkaso (+)
Platby (-)
Zdroj: NBS, Statistika platební bilance, vlastní výpočty
68
3.10.5
Kapitálový účet
Objem transakcí zaznamenávaných na kapitálovém účtu platební bilance země je svou výší málo významný. Členěním sledovaných operací na daném účtu není cílem této práce, proto jím nebudeme podrobněji zabývat. Graf 27 Bilance kapitálového účtu ČR a SR, 1993 – 2009, v mil. USD
Zdroj: ČNB, SNB, Platební bilance, vlastní tvorba Mezi lety 1995 aţ 1998 je vykazováno aktivní saldo kapitálového účtu. V následujících letech je v rámci české ekonomiky evidován schodek účtu, který je vyrovnán příjmovými kapitálovými transfery aţ v roce 2005. V roce 2005 činilo aktivní saldo 4,6 mld. Kč, tj. 0,1 % HDP v b.c., coţ je meziroční nárŧst o 18,8 mld. Kč. V následujících letech 2006 aţ 2009 dochází k meziročnímu nárŧstu aktivního salda kapitálového účtu o cca 10 mld. Kč. V rámci platební bilance Slovenské republiky vykazoval kapitálový účet pasivní saldo pouze v letech 2005 a 2006, a to např. v roce 2005 činil schodek účtu výši 557,41 mil. SKK. V prvním roce přechodu na novou měnu EUR, bylo evidováno aktivní saldo ve výši 463,9 mil. EUR.
69
3.10.6
Finanční účet
Kadeřábková55 uvádí, ţe „finanční účet platební bilance zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraničí.“ V platební bilanci České republiky vykazoval finanční účet po celou dobu sledovaného období aktivní saldo. Po letech 1995 a 1996 dochází k výraznému propadu aktivního salda účtu, jeho výše činila v roce 1997 částku 34,3 mld. Kč, tj. pokles o cca 70 % oproti roku předcházejícímu. V roce 2009 dosáhly pokračujícím vlivem hospodářské krize přímé investice ČR v zahraničí meziročního poklesu ve výši 65,6 %, tj. jejich objem činil 25,5 mld. Kč. Stejný propad objemu investic byl zaznamenán i u přímých investic zahraničních subjektŧ v domácí ekonomice. Celkový pokles přímých investic byl ve výši cca 53 %, resp. o 58,2 mld. Kč. Podobný pokles objemu přímých investic je zaznamenán jiţ v roce 2006. V daném roce došlo k meziročnímu propadu objemu investic o 67,8 %, celkový objem přímých investic byl ve výši 90,3 mld. Kč. Rok 2006 byl dále provázen propadem velikosti investic zahraničních subjektŧ v domácí ekonomice, objem těchto investic byla o 55,6 % niţší neţ v předcházejícím roce, její výše byla 123,4 mld. Kč. Slovenská ekonomika vykazuje po celé sledované období taktéţ aktivní saldo finančního účtu platební bilance. Také Slovensko bylo zasaţeno doznívající hospodářskou krizí a aktivní saldo finančního účtu v roce 2009 se meziročně propadlo o cca 49 %, tj. pokles o 87, 3 mld. SKK. V roce 1997, kdy jak je výše uváděno došlo k významnému propadu aktivního salda finančního účtu platební bilance České republiky, je podobně evidován pokles výše aktivního salda daného účtu slovenské ekonomiky a to o 50,6 % oproti roku předcházejícímu, resp. o 4,7 mld. SKK.
55
Kadeřábková A. (2003). Základy makroekonomické analýzy. Praha: LINDE, s. 116. 70
3.10.7
Saldo BÚ/ HDP v běţných cenách
Jedním ze sledovaných ukazatelŧ vnější stability ekonomiky je podíl běţného účtu platební bilance k hrubému domácímu produktu v běţných cenách. Většina autorŧ uvádí jako bezpečnou hranici tohoto ukazatele ve výši 5 % HDP. V roce 2009 činil deficit běţného účtu 1 % HDP v rámci české ekonomiky. Slovenská republika vykazovala schodek běţného účtu ve výši 3,6 % HDP. Bilance běţného účtu platební bilance České republiky je, s výjimkou prvního roku po zaniknutí federace se Slovenskou republikou, v celém sledovaném období v deficitu. Podíl na deficitu běţného účtu má do roku 2004 převáţně schodek obchodní bilance. Od roku 2005 dochází k většímu nárŧstu exportu oproti importu a přebytku obchodní bilance. Vlivem přílivu zahraničních investic po roce 2000 nabývá na významu účet výnosŧ. Tento účet se od roku 2005 významně podílí na tvorbě schodku běţného účtu platební bilance České republiky. I přesto, ţe v posledních letech dochází k rŧstu exportu, jeho rŧst není tak vysoký, aby pokryl schodek na účtu výnosŧ. V roce 2009 činil schodek účtu výnosŧ platební bilance 239,9 mld. Kč.
Největšími poloţkami
nákladové strany účtu výnosŧ jsou přímé investice, resp. dividendy a zisk reinvestovaný v ČR. V případě Slovenské republiky je situace obdobná.56 Běţný účet platební bilance je aţ na rok 1995 v celém sledovaném období v deficitu. V roce 1995 byl běţný účet v přebytku, na kterém se velkou měrou podílela kladná bilance sluţeb. V následujících letech jiţ schodky obchodní bilance a bilance výnosŧ byli vyšší neţ přebytky evidované na účtech sluţeb a běţných transferŧ.
56
Více viz Veřejná báza dat. [online]. Štatistický úrad SR. [cit. 2012-01-29].
. 71
Tabulka 17 Podíl bilance BÚ k HDP v běžných cenách, v % Rok
Česká republika
Slovenská republika
1995
-2,5
2,6
1996
-6,6
-9,3
1997
-6,2
-8,5
1998
-2,0
-8,9
1999
-2,4
-4,8
2000
-4,8
-3,5
2001
-5,3
-8,3
2002
-5,5
-7,9
2003
-6,2
-5,9
2004
-5,2
-7,8
2005
-1,3
-8,5
2006
-2,4
-7,8
2007
-3,2
-5,3
2008
-0,6
-5,9
2009
-1,0
-3,6
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Statistika platební bilance, vlastní tvorba 3.10.8
Investiční pozice 57
Spěváček
definuje, ţe „investiční pozice představuje saldo mezi pasivy (prostředky
investovanými zahraničními subjekty do domácí ekonomiky) na straně jedné a aktivy (prostředky, které domácí subjekty investují v zahraničí) na straně druhé.“f58 Česká ekonomiky vykazuje ve sledovaném období vyšší rŧst investic ze zahraničí oproti investicím domácích subjektŧ v zahraničí. V roce 2009 vykazovala investiční pozice schodek ve výši 1 609 mld. Kč, tj. 44 % HDP v b.c.. Záporná investiční pozice vŧči zahraničí je zpŧsobena převáţně nárŧstem přímých a portfoliových investic. Mezi roky 57
Spěváček V. a kol. (2010). Makroekonomická analýza – magisterský kurz. Praha: VŠEM, s. 376. 72
1993 aţ 1995 měla česká ekonomika kladnou investiční pozici. Například v roce 1995 vykazovala Česká republika investiční pozici ve výši 58,9 mld. Kč, tj. 4 % HDP. Od roku 1996 dochází vytváření a následnému prohlubování schodku investiční pozice. V roce 2007 dochází k meziročnímu nárŧstu deficitu o 31 %. Graf
28 Investiční pozice ČR ve sledovaném období 1993 – 2009, v mld. Kč, %
Zdroj: ČNB, Statistika platební bilance, vlastní tvorba
Graf 29 Investiční pozice SR v období 1995 aţ 2009, v mld. SKK, %
73
Zdroj: NBS, Statistika platební bilance, vlastní tvorba Vzhledem ke skutečnosti, ţe Národná banka Slovensko publikuje na svých oficiálních stránkách údaje týkající se investiční pozice země vŧči zahraničí pouze od roku 1995 po současnost, zobrazuje výše uvedený graf údaje ve zkrácené formě, tj. za sledované období 1995 aţ 2009.59 Slovenská republika vykazovala v roce 2009 schodek investiční pozice ve výši cca 66 % HDP v b.c., tj. 41,5 mld. EUR. Mezi lety 1997 aţ 2009 dochází k stále většímu rozdílu mezi investicemi rezidentŧ v zahraničí a investicemi poskytovanými zahraničními subjekty ve sledované ekonomice. V posledním roce před transformací na společnou měnu EUR byla investiční pozice v deficitu ve výši 955,5 mld. SKK, tj. 51,5 % HDP v b.c. 3.10.9
Vybrané dluhové indikátory vnější stability
ČNB a NBS sleduje v rámci platební bilance tři dluhové indikátory vnější stability domácí ekonomiky, s ohledem na doporučení obsaţeného v publikaci Mezinárodního měnového fondu publikovaného v roce 2003. Dluhovými indikátory jsou: poměr zahraničního dluhu k ročnímu vývozu zboţí a sluţeb, poměr zahraničního dluhu k HDP a míra krytí krátkodobého dluhu devizovými rezervami. Pro účely komparace České republiky a Slovenské republiky a jejich vývoje vnější stability ve sledovaném období byli vybrány dva dluhové indikátory: poměr zahraničního dluhu k hodnotě exportu zboţí a sluţeb a poměr zahraničního dluhu k HDP.
59
Veřejná báza dat. [online]. Štatistický úrad SR. [cit. 2012-01-29]. Dostupné z:
. 74
3.10.10
Poměr zahraničního dluhu k hodnotě ročního vývozu
Zahraniční dluh lze definovat ve dvou základních pojetích60: Zahraniční dluh vyjadřuje stav jednotlivých rezidentŧ, z nichţ vyplývá povinnost příslušných splátek tzv. jistin a úrokŧ. V případě vyspělých ekonomik se běţně postupuje od dluţnické země k zemi věřitelské. V širším slova smyslu je zahraniční dluh chápán jako určitá investiční pozice příslušného státu ve vztahu k zahraniční. V rámci tohoto pojetí jsou zařazeny všechny závazky domácích dluţníkŧ vŧči zahraničním věřitelŧm. Ve většině případŧ se jedná zejména o obligace, jednotlivé vklady v bankách, peněţní úvěry apod. V podstatě se jedná o definování tzv. hrubého dluhu. Pro schopnost splácení dluhu je dŧleţitá exportní výkonnost ekonomiky. V. Spěváček61 uvádí, ţe „poměr dluhu k hodnotě ročního vývozu vyjadřuje míru schopnosti splácení zahraničního dluhu vývozem zboží a služeb, resp. jaké části (nebo násobku) ročního exportu je třeba ke splacení dluhu.“ Graf 30 Podíl zahraničního dluhu k vývozu zboţí a sluţeb v ČR ve sledovaném období, v%
Zdroj: ČNB, Statistika platební bilance, vlastní tvorba
60
The debt may be comprised of fees for goods and services or outstanding credit due
to a negative balance of trade. Governments can lower their foreign debts by rescheduling their obligations or simply by paying them off. 61
Spěváček V. a kol. (2010). Makroekonomická analýza – magisterský kurz. Praha: VŠEM, s. 376.
75
V rámci ekonomiky České republiky došlo k zvýšení indikátoru v roce 2009 o téměř 7 % oproti roku předcházejícímu, resp. velikost poměru zahraničního dluhu k hodnotě exportu v roce 2009 činí 63,2 %. Daný poměr lze interpretovat jako výše ročního vývozu zboţí a sluţeb potřebná na splacení zahraničního dluhu. V roce 1997 došlo k významnému nárŧstu sledovaného indikátoru, tj. 80 % vývozu zboţí a sluţeb bylo potřeba k splacení zahraničního dluhu. Poměr zahraničního dluhu k exportu v české ekonomice má nejednoznačný vývoj v čase, je charakterizován značnými výkyvy. Od roku 1993, kdy došlo k zániku Československé federace, do roku 1997 dochází k rŧstu indikátoru, resp. vývoz zboţí a sluţeb roste pomaleji oproti rŧstu zahraničního dluhu. V následujícím roce 1998 dochází k nárŧstu exportu o více jak 15 % a zároveň k poklesu zahraničního dluhu o téměř 3 %. Do roku 2007 dochází k sniţování podílu zahraničního dluhu k exportu aţ na velikost 48,7 %. V následujících letech dochází sice k rŧstu exportu, i přes právě probíhající hospodářskou krizi, ale zároveň k značnému rŧstu zahraničního dluhu. Poměr zahraničního dluhu k vývozu zboţí a sluţeb v podmínkách slovenské ekonomiky má v letech 1993 aţ 1998 vzestupný vývoj. V roce 1998 bylo na splácení zahraničního dluhu třeba cca 91 % ročního exportu zboţí a sluţeb. V letech 1999 aţ 2008 dochází vlivem nárŧstu vývozu k sníţení poměru, resp. v roce 2008 vlivem sníţení zahraničního dluhu o cca 29 % a trvalému rŧstu exportu, je poměr zahraničního dluhu k exportu 46,5 %. V následujícím roce však dochází k výraznému nárŧstu zahraničního dluhu a to meziročně o cca 26,5 % a zároveň ke sníţení exportu zboţí a sluţeb o 18,7 %. Tato skutečnost má za následek výsledný poměr zahraničního dluhu k vývozu ve výši 102,5 %.
76
Graf 31 Podíl zahraničního dluhu k exportu zboţí a sluţeb – Slovenská republika, v %
Zdroj: NBS, SÚSR, Statistika platební bilance, vlastní tvorba
77
3.10.11
Poměr zahraničního dluhu k HDP
Poměr zahraničního dluhu k HDP vyjadřuje rizikovost zadluţení. Za senzitivní je povaţována hranice ve výši 40 % HDP. V letech 2008 a 2009 v rámci ekonomiky České republiky byla tato hranice mírně překročena, resp. v roce 2008 43,6 % HDP a následujícím roce 43,8 % HDP. Výše indikátoru byla ovlivněna zpomalení, resp. propadu rŧstu ekonomiky v dŧsledku celosvětové finanční krize. Zahraniční dluh České republiky rostl po celou dobu sledovaného období, aţ v roce 2009 došlo k jeho sníţení. Toto sníţení zahraniční zadluţenosti se však vlivem propadu výkonnosti ekonomiky neprojevilo významně ve sledovaném indikátoru. Graf 32 Podíl zahraničního dluhu na HDP v České republice v období 1995 – 2009, v %
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Statistika platební bilance, vlastní tvorba Graf 33 Podíl zahraničního dluhu na HDP – Slovenská republika, v %
Zdroj: NBS, SÚSR, Statistika platební bilance, vlastní tvorba
78
Podíl zahraničního dluhu k HDP má v rámci ekonomiky Slovenské republiky expandující tendenci. V roce 1997 překročil indikátor kritickou hranici, jeho výše v daném roce byla 46 % HDP. Od roku 1997 se výše podílu zahraničního dluhu na HDP zvyšovala. Pouze v letech 1999 – podíl 51,8 %, 2001 – podíl ve výši 52,4 % a v roce 2008 – podíl ve výši 54,4 % HDP, došlo ke sníţení indikátoru. V roce 2009 však došlo k intenzivnímu rŧstu velikosti podílu zahraničního dluhu na HDP a to na rekordních 71,6 %. Tento rŧst byl zpŧsoben propadem výkonnosti slovenské ekonomiky a nárŧstu zahraničního dluhu o cca 26 %. Vliv na rŧst výše indikátoru mŧţe mít také vstup Slovenské republiky do měnové unie. Od roku 2008 dochází na Slovensku k zavádění měny euro. V daném roce je souběh měn SKK a EURO. Od následujícího roku je slovenská koruna staţena.
79
3.10.12
Závěr kapitoly
Tato část mé práce měla za cíl komparaci účtŧ PB České republiky a Slovenské republiky ve sledovaném období 16 let, resp. v letech 1993 aţ 2009. Dále pak potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy, ţe ČR ve srovnání se SR vykazuje vyšší míru vnější rovnováhy. Analýza vybraných ukazatelŧ vnější stability potvrdila stanovenou hypotézu. Vybranými ukazateli jsou: poměr BÚ/ HDP, investiční pozice/ HDP, zahraniční dluh/ export a zahraniční dluh/ HDP. (viz tabulka 3). Tabulka 18 Souhrn vybraných ukazatelů vnější stability, v %
Souhrn vybraných ukazatelů vnější stability ČR
SR
BÚ/ HDP
-2,5
2,6
Investiční pozice/ HDP
4,2
14,4
ZD/ export
61,2
52,1
ZD/ HDP
31,2
29,5
BÚ/ HDP
-1,0
-3,6
Investiční pozice/ HDP
44,3
66,2
ZD/ export
63,2
102,5
ZD/ HDP
43,8
71,6
(v %) Rok 1995
Rok 2009
Zdroj: ČNB, SNB, Platební bilance, vlastní tvorba V roce 1995 byl ve všech sledovaných ukazatelích obou zemí poměrně malý rozdíl, například poměr zahraničního dluhu k exportu byl v ČR o 10 procentních bodŧ vyšší oproti SR. Poměr zahraničního dluhu k HDP byl na Slovensku o necelé 2 procentní body niţší oproti ČR. 80
O čtrnáct let později je situace jiná. V letech 1993 aţ 2000 dochází k výrazné transformaci obou zemí, která pokračuje aţ do dnešních dní. Obě země zároveň procházejí od roku 2008 obdobím celosvětové hospodářské krize, zároveň Slovensko přechází na společnou evropskou měnu EUR, stává se součástí Měnové unie. Hospodářská krize měla za následek sníţení objemu exportu, investic a v neposlední řadě zvýšení zahraničního dluhu. Ze stavu vybraných ukazatelŧ vyplývá, ţe v roce 2009 má Česká republika vyšší míru vnější rovnováhy ve srovnání se svým blízkým sousedem republikou Slovensko.
81
4 Závěr Celosvětová ekonomika je určována mj. vzájemnými obchodními vazbami jednotlivých státŧ, resp. obchodujících subjektŧ, které mají sídlo v rŧzných státních ekonomikách. Obchodní vazby, resp. zahraniční obchod znamená, ţe část domácí produkce je vyváţena do jiných zemí, zatímco část produkce zahraniční je dováţena do domácí ekonomiky. Zahraniční obchod urychluje internacionalizaci výroby a globalizaci. V případě
spolupráce
v rámci
zahraničního
obchodu
dochází
k pozitivnímu
ekonomickému vývoji u obou zúčastněných státŧ. Zahraniční obchod umoţňuje prostor pro zvyšování spotřebních moţností a zároveň dokáţe ovlivnit zvýšení produktivity jednotlivých výrobních faktorŧ. ČR a SR v podobě malých otevřených ekonomik se snadno úspěšně zapojují do mezinárodního obchodu, díky zaměření se na ekonomické oblasti, které pro ně představují komparativní výhody. Cílem mé práce bylo zanalyzovat vývoj zahraničního obchodu České a Slovenské republiky v letech 1993 aţ 2010. Analýza je rozdělena na dvě části, první se věnuje změnám v oblasti komoditní a teritoriální struktury, druhá část se věnuje vývoji platební bilance. Analyzované parametry souvisí se stanovenými hypotézy. Hypotéza H1 tvrdila, ţe ekonomika České republiky je otevřenější neţ ekonomika Slovenské republiky. Otevřenost ekonomiky byla měřena podílem obratu zahraničního obchodu na HDP v běţných cenách. V roce 1995 byl podíl obratu ZO na HDP ČR 84 %, zatímco podíl obratu ZO na HDP SR byl 113 %. V roce 2009 byl obrat ZO na HDP pro ČR 114 % a pro SR 141 %. Po celé sledované období byla ekonomika SR otevřenější neţ ekonomika ČR. Hypotéza H1 se nepotvrdila. Hypotéza H2 uváděla, ţe Česká a Slovenská republika jsou vŧči sobě v postavení nejdŧleţitějších importních i exportních partnerŧ. Analýza tohoto parametru spočívala ve zkoumání vývoje teritoriální struktury zemí vŧči sobě navzájem. V roce 1993 i v roce 2009 bylo Slovensko jako exportní partner ČR na druhém místě. Jako importní partner bylo Slovensko vŧči ČR v roce 1993 na druhém místě, v roce 2009 obsadilo čtvrtou pozici. Slovensko tedy není pro ČR nejdŧleţitější partner. V roce 1993 byla ČR jako exportní partner na místě prvním, v roce 2009 klesla na místo druhé. Jako importní partner v roce 1993 byla ČR opět na místě prvním, v roce 2009 klesla na místo třetí. Hypotéza H2 se nepotvrdila. Nejvýznamnějších
exportním
82
partnerem pro Českou republiku i
Slovenskou je Německo (rok 2009). Dŧleţitým importním partnerem pro ČR je Čína. V případě SR je zajímavá šestá pozice Korey, která je spojena s investicí automobilky Kia na Slovensku. Hypotéza H3 předpokládala, ţe nejvýznamnější poloţkou pro export v České i Slovenské republice je poloţka SITC 7 „Stroje a dopravní prostředky.“ V roce 2009 byla tato poloţka nejvýznamnější pro český i slovenský export, ale v roce 1993 v ČR byla druhá v roce1997 v SR taktéţ druhá, proto se hypotéza se nepotvrdila. Ekonomika ČR i SR zaznamenala v prŧběhu sledovaného období pozitivní strukturální změny, charakterizované zvyšujícím se podílem výrobkŧ s vyšší přidanou hodnotou, které jsou zaznamenány v poloţce SITC 5-8. Z této skupiny je pak nejvýznamnější právě sledovaná poloţka SITC 7, která zahrnuje stroje a dopravní prostředky. Hypotéza H4 tvrdila, ţe nejvýznamnější importovanou poloţkou v obou státech je poloţka SITC 3 „Minerální paliva a maziva.“ Analýzou komoditní struktury importu bylo zjištěno, ţe tato poloţka byla ČR v roce 1993 na místě pátém, v roce 2009 na místě čtvrtém. V případě Slovenské republiky byla tato poloţka v roce 1997 i v roce 2009 na místě třetím. Hypotéza se nepotvrdila. Tato hypotéza vycházela z předpokladu, ţe obě republiky nemají dostatečné zásoby ropy a zemního plynu, který musí importovat. To je sice pravda, ale objemově tato poloţka nejvýznamnější, tj. na prvním místě, není. Hypotéza H5 se týkala oblasti vývoje platební bilance a tvrdila, ţe Česká republika ve srovnání se Slovenskem vykazuje ve sledovaném období vyšší míru vnější rovnováhy. Analýzou vybraných ukazatelŧ vnější stability u obou zemí se prokázalo, ţe vnější rovnováha České republiky ve sledovaném období byla stabilnější neţ vnější rovnováha Slovenské republiky. Hypotéza se potvrdila.
Od roku 1993 prochází ekonomika České i Slovenské republiky transformací, která s sebou nese změny ve vývoji zahraničního obchodu a vede k postupnému sbliţování s vyspělými ekonomikami. Obě republiky čerpají z výhody geografické polohy a z relativně nízkých výrobních nákladŧ, coţ je pro export výhodné. Zvyšování exportní výkonnosti má pozitivní vliv na vývoj ekonomiky, na rŧst produktu a na vytváření pracovních míst. Český i slovenský export je však značně teritoriálně koncentrovaný na 83
trhy členských státŧ Evropské unie a závisí tak jejich hospodářském vývoji. Proto do budoucna bude dŧleţitá vyšší diverzifikace teritoriální struktury. Změny v komoditní struktuře směřují v obou republikách k zvyšování podílu poloţek s vyšší přidanou hodnotou. Pro zvýšení konkurenceschopnosti bude třeba zaměřovat se na moderní technologie a na inovace. Nebezpečím mŧţe být však přílišná koncentrace na jednu poloţku vývozu, coţ nyní představují silniční vozidla. Recese na trhu odběratelŧ pak mŧţe snadno zpŧsobit výrazný propad exportu nemluvě o rušení pracovních míst kvŧli sníţení poptávky. Z ukazatelŧ vnější rovnováhy je významný zejména podíl zahraničního dluhu na HDP, který v případě Slovenské republiky je od roku 1997 nad kritickou hranicí 40 % a má stále vzrŧstající tendenci. Zapojení do zahraničních obchodních vztahŧ má pro malé a otevřené ekonomiky zásadní význam. Moţnosti zahraničního obchodu se rozšiřují díky globalizaci, která s sebou nese pozitiva i negativa. Zahraniční obchod umoţňuje řešit problém s nedostatkem surovinových zdrojŧ, zvyšováním exportní výkonnosti pozitivně pŧsobí na ekonomiku dané země a také umoţňuje rychlejší přebírání moderních technologií. Propojenost ekonomik však zejména v období recese s sebou nese nebezpeční rychlého přenosu negativních tendencí citlivosti na veškeré změny v poptávce a nabídce na světových trzích. V jádru úspěchu v silné světové zahraničně-obchodní konkurenci je schopnost firem dané země prosadit se na mezinárodním trhu, avšak dŧleţitá je i podpora státu. Vzájemná spolupráce pak mŧţe učinit export hnací silou ekonomického vývoje dané země.
84
5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborné knihy BALDWIN, R., WYPLOCZ, CH. Ekonomie Evropské integrace. 2.vyd. Praha: Grada, 2008. 478 s. ISBN 978-80247-1807-1. BENEŠ, V. a kol.: Zahraniční obchod, příručka pro obchodní praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-0558-3. Carlos de Cueto, Hájek, L.: Politics and economics in the Czech transition, Gaudeamus, Hradec Králové, 2000 CIHELKOVÁ, E. a kol.: Světová ekonomika: základní rysy a tendence vývoje, VŠE v Praze, Praha, 2000. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. Praha: ASPI, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8. JANATKA, F. Komerční rizika v zahraničním obchodu a ochrana proti nim. 1.vyd. Praha: ASPI, 2001. 222 s. ISBN 80-86395-14-6. KALINOVÁ, A., KLÍMA, M., PELIKÁN, M. Řízení rizika financování obchodních transakcí ve vývozu a dovozu. 2.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010. 209 s. ISBN 978-80-86730-62-2. KLÍMA, J. Makroekonomie. Praha: Alfa, 2006. 141 s. ISBN 80-86851-27-3. Kolektiv autorŧ: The Transformation of the Czech economy, Masarykova univerzita, Brno, 2003. MINAŘÍK, B. Statistika I. – popisná statistika, část 2. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 2007. ISBN 978-80-7157-929-8. PETŘÍČEK, V. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha: Corona, 2006. 138 s. ISBN 8090336361. PIPEK, J. a kol.: Mezinárodní obchod, VŠE v Praze, Praha, 1996. PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod. Praha: bankovní institut Vysoká škola a.s., 2001. ISBN 80-7265-048-3. SPĚVÁČEK, V., et al. Makroekonomická analýza. 2.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010. 470 s. ISBN 978-80-86730-59-2. 85
SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991. 1011 s. ISBN 80-205-0192-4. Internetové zdroje ČSÚ. ČSÚ Středočeský kraj: Bilance podle oddílu SITC. [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. Česká republika od roku 1989 v číslech. [online]. c2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: . EUROSTAT. GDP per capita in PPS. [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW:. SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŦMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY. Přehledy výroby a odbytu vozidel domácích výrobců. [online]. c2011 [cit. 201104-27]. Dostupné z WWW: . ZDRUŢENIE AUTOMOBILOVÉHO PRIEMYSLU SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Grafy. [online]. c2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: . Zahraniční obchod [online]. Český statistický úřad. [cit. 2012-01-30]. URL . Veřejná báza dat. [online]. Štatistický úrad SR. [cit. 2012-01-29]. .
86
5.1
Použité tabulky
Tabulka 1 Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC Tabulka 2 Počty firem v ČR provádějících zahraničně obchodní činnost Tabulka 3 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR Tabulka 4 Zahraniční obchod ČR s EU Tabulka 5 Teritoriální struktura dovozu Slovenské republiky Tabulka 6 Teritoriální struktura vývozŧ Slovenské republiky Tabulka 7 Zahraniční obchod České republiky Tabulka 8 Zahraniční obchod ČR se Slovenskem v letech 1993–2002 Tabulka 9 Struktura zboţí zahraničního obchodu ČR se SR v letech 1993 a 2002 Tabulka 10 Jaké faktory ovlivňují efektivitu a otevřenost ekonomik na straně exportu a importu? Tabulka 11 Exportní a importní partneři ČR - srovnání Tabulka 12 Exportní a importní partneři SR – srovnání Tabulka 13 Export a import – vývoj komoditní struktury ČR Tabulka 14 Export a import – vývoj komoditní struktury SR Tabulka 15 Vertikální a horizontální struktura platební bilance Tabulka 16 Rŧst schodku bilance sluţeb, 2003, Slovenská republika, v mil. USD Tabulka 17 Podíl bilance BÚ k HDP v běţných cenách, v % Tabulka 18 Souhrn vybraných ukazatelŧ vnější stability, v %
87
5.2
Použité grafy
Graf 26 Zahraniční obchod ČR ve sledovaném období Graf 27 Vývoj čistého exportu ČR v letech 1993 aţ 2010 Graf 28 Otevřenost české ekonomiky Graf 29 Vývoj exportu ČR podle SITC v letech 1993 aţ 2009 Graf 30 Vývoz SITC 5-8 pro ČR v letech 1993 aţ 2009 Graf 31 Vývoz ČR do Německa v období 1999 aţ 2010 Graf 32 Vývoj exportu v poloţce SITC 7 pro ČR v období 1993 aţ 2010 Graf 33 Výroba motorových vozidel v ČR Graf 34 Vývoj importu ČR v letech 1993 aţ 2009 Graf 35 Import z Ruska do ČR, vybrané poloţky SITC Graf 36 Import ČR z Číny, vybrané poloţky SITC Graf 37 Import ČR z Japonska Graf 38 Vývoj zahraničního obchodu SR v letech 1993 aţ 2009 Graf 39 Čistý export SR v letech 1995 aţ 2009 Graf 40 Otevřenost Slovenské ekonomiky Graf 41 Vývoj exportu SR podle poloţek SITC Graf 42 Dovoz a vývoz SITC 5-8 SR Graf 43 Vývoj poloţky SITC 7 na exportu SR Graf 44 Produkce automobilŧ na Slovensku Graf 45 Vývoj importu SR Graf 46 Srovnání HDP per capita v PPS ČR a SR Graf 47 Podíl exportu na HDP v běţných cenách ČR a SR v letech 1995 aţ 2009 Graf 48 podíl poloţek SITC 5-8 na exportu ČR a SR Graf 49 Vývoj importu SITC 7 v ČR a SR Graf 50 Vývoj exportu SITC 7 v ČR
a SR 88
Graf 26 Vývoj obchodní bilance ČR a SR ve sledovaném období, v mil. USD Graf 27 Bilance kapitálového účtu ČR a SR, 1993 – 2009, v mil. USD Graf 28 Investiční pozice ČR ve sledovaném období 1993 – 2009, v mld. Kč, % Graf 29 Investiční pozice SR v období 1995 aţ 2009, v mld. SKK, % Graf 30 Podíl zahraničního dluhu k vývozu zboţí a sluţeb v ČR ve sledovaném období, v% Graf 31 Podíl zahraničního dluhu k exportu zboţí a sluţeb – Slovenská republika, v % Graf 32 Podíl zahraničního dluhu na HDP v České republice v období 1995 – 2009, v % Graf 33 Podíl zahraničního dluhu na HDP – Slovenská republika, v %
89
Abstract: Theme of this thesis entitled Comparation of foreign trade between Czech and Slovac republic is is a description and analysis of the situation between 1993 and 2010. The first part specifies theoretical background of international trade, groundwork for competitive strength and engagement in international trade. The main part of this thesis is devoted to describing and analyzing the development of foreign trade and its main milestones in both countris and compare among each other. We focus on changes in commodity structure and teritorial structure and progress in balance of payments. The last part of thesis contains comparison of foreign trade development in Czech and Slovac republic from the moment of its division to the present days. Keywords: Foreign trade comparison, commodity structure, teritorial structure, balance of payments.
JEL Classification: F100 - Trade: General F130 - Trade Policy; International Trade Organizations F140 - Country and Industry Studies of Trade F410 - Open Economy Macroeconomics
90
5.3
Přílohy
Příloha 1 Obrat zahraničního obchodu České republiky v letech 1993 až 2010 Rok
Obrat ZO v mld.Kč
Meziroční změna
1993
848
-
1994
957
110
1995
1 232
275
1996
1 356
124
1997
1 569
213
1998
1 749
180
1999
1 882
133
2000
2 363
481
2001
2 654
291
2002
2 581
-73
2003
2 812
231
2004
3 472
660
2005
3 699
227
2006
4 249
551
2007
4 870
621
2008
4 880
10
2009
4 128
-753
2010
4 912
784
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#06, (k 1.4.2011), vlastní úprava
91
Příloha 2 Klasifikace SITC62
SITC 0 – Potraviny a živá zvířata Tato skupina zahrnuje ţivá zvířata, maso a masné výrobky, mléčné výrobky a vejce, ryby, korýše a měkkýše, obiloviny a obilné výrobky, zeleninu a ovoce, cukr, výrobky z cukru a medu, kávu, čaj, kakao, koření a výrobky z nich, krmiva pro zvířata (kromě nemletých obilovin)a rŧzné jedlé výrobky a přípravky.
SITC1 – Nápoje a tabák Zahrnuje nápoje, tabák a tabákové výrobky.
SITC 2 – Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Sem spadají usně, kŧţe a koţešiny, surové; olejnatá semena a olejnaté plody; surový kaučuk (vč. syntetického a regenerovaného). Dále pak korek a dřevo; vláknina a sběrový papír; textilní vlákna a jejich odpad; surová hnojiva a surové nerosty (mimo uhlí, ropy); rudy kovŧ a kovový odpad; suroviny ţivočišného a rostlinného pŧvodu jinde nezatříděné.
SITC 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Skupina zahrnuje uhlí, koks a brikety; ropu, ropné výrobky a příbuzné materiály; topný plyn, zemní i prŧmyslově vyráběný; elektrický proud.
SITC 4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Sem řadíme ţivočišné oleje a tuky; nevysychavé rostlinné tuky a oleje, surové, rafinované; tuky a oleje zušlechtěné, vosky.
SITC 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nezatříděné
62
ČSÚ. ČSÚ Středočeský kraj [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Bilance podle oddílu SITC. Dostupné z WWW:.
92
Spadají sem organické chemikálie; anorganické chemikálie; barviva, třísloviny a pigmenty; léčiva a farmaceutické výrobky; silice a vonné látky, leštící a čistící přípravky; hnojiva umělá; plasty v prvotní formě; plastické hmoty v neprvotních formách; chemické prostředky a výrobky jinde nezatříděné.
SITC 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Do této skupiny řadíme kŧţi, koţené výrobky jinde nezařazené a vydělané koţky; výrobky z pryţe jinde nezařazené; výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku); papír, lepenka a výrobky z nich; textilní příze, tkaniny, trţní výrobky z nich jinde nezatříděné; výrobky z nekovových nerostŧ jinde nezařazené; ţelezo a ocel; neţelezné kovy; kovové výrobky jinde nezatříděné.
SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky Skupina zahrnuje stroje a zařízení k výrobě energie; strojní zařízení pro určitá odvětví prŧmyslu; kovozpracující stroje; stroje a zařízení všeobecně uţívané v prŧmyslu, jinde nezatříděné; kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat; zařízení k telekomunikaci, záznamu, reprodukci zvuku; elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, jinde nezatříděné; silniční vozidla; ostatní dopravní a přepravní prostředky.
SITC 8 – Průmyslové spotřební zboží Do této skupiny patří prefabrikované budovy, výrobky zdravotnické; nábytek a jeho díly; cestovní galanterie, kabelky a podobné výrobky; oděvní výrobky a doplňky; obuv; odborné, vědecké a třídící přístroje a zařízení, jinde nezatříděné; fotografické přístroje, optické výrobky, jinde nezatříděné, hodiny; rŧzné výrobky jinde nezatříděné.
SITC 9 – Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné
93
94
