Komparace českého a holandského systému poskytování služeb žadatelům o udělení mezinárodní ochrany

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra sociální práce a sociální politiky

Komparace českého a holandského systému poskytování služeb žadatelům o udělení mezinárodní ochrany Ma giste r sk á d ip lo mo v á p rá c e

Bc. Marcela Bužgová

Ve douc í prá c e : P h D r . Im r ic h Va še č k a, P h . D .

B rn o , 2 0 0 8

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci „Komparace holandského a českého systému poskytování služeb žadatelům o udělení

mezinárodní

ochrany“

vypracovala

samostatně

pouze

s použitím citované literatury. V Brně, 15. května 2008 …………………………

2

Marcela Bužgová Poznámka: Práce je vyhotovena v rozsahu 142 477 znaků (20 345 slov) základního textu.

Poděkování:

3

Děkuji vedoucímu mé magisterské

PhDr. Imrichovi Vašečkovi,

Ph.D. za cenné připomínky a rady při vypracování mé diplomové práce. Také děkuj i panu C orovi van Loonovi (C OA ) a panu P atricko v i S p in n o yo vi (F edas il) za konzultace k holands ké mu az yl ov ému s ys tému a k celk o v é mu evrops kému poj etí azylo vé infras truktur y.

OBSAH 1.

ÚVOD

7

2.

VYMEZENÍ HLAVNÍCH POJMŮ

13

3.

4.

2.1

UPRCHLÍK

13

2.2

ŽADATEL O MEZINÁRODNÍ OCHRANU

13

2.3

AZYLANT

14

2.4

DRŽITEL DOPLŇKOVÉ OCHRANY

14

2.5

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

15

2.6

ZAJIŠTĚNÝ CIZINEC

15

2.7

OHROŽENÉ SKUPINY

15

2.8

AZYLOVÉ ZAŘÍZENÍ

16

2.9

SMĚRNICE RADY 2003/9/EC

16

ROZSAH A CÍLENOST POSKYTOVANÝCH SLUŽEB

18

3.1

SLUŽBY POSKYTOVANÉ ŽADATELŮM O MO

18

3.2

OBLASTI POSKYTOVANÝCH SLUŽEB

21

3.2.1

Ubytování

21

3.2.2

Zdravotní péče

22

3.2.3

Vzdělání

23

3.2.4

Sociální služby

23

3.2.5

Služb y posk ytovan é ohrožen ým skupinám

24

3.2.6

Volnočasové aktivity

25

METODICKÁ ČÁST

26

4.1

METODA

26

4.2

STRATEGIE

27

4.3

TECHNIKA

27

4.4

JEDNOTKA ZKOUMÁNÍ

27

4

5.

4.5

JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

28

4.6

VÝBĚR

28

4.7

OPERACIONALIZACE

29

SLUŽBY POSKYTOVANÉ ŽADATELŮM O MO V ČR 5.1

34

SYSTÉM AZYLOVÉHO ŘÍZENÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB V ČESKÉ REPUBLICE

34

5.2

AZYLOVÁ INFRASTRUKTURA

36

5.3

SLUŽBY

POSKYTOVANÉ

ŽADATELŮM

O

V AZYLOVÝCH ZAŘÍZENÍCH

6.

MO 37

5.3.1

Ubytování

37

5.3.2

Zdravotní péče

40

5.3.3

Vzdělání

41

5.3.4

Sociální služby

42

5.3.5


43

5.3.6


45

5.3.7

Další služby

45

5.3.8

Služb y posk ytovan é dalšími organizacemi

46

SLUŽBY POSKYTOVANÉ ŽADATELŮM O MO V HOLANDSKU 49 6.1

SYSTÉM AZYLOVÉHO ŘÍZENÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUEB ŽADATELŮM O MO V HOLANDSKU

49

6.2

AZYLOVÁ INFRASTUKTURA

50

6.3

SLUŽBY

POSKYTOVANÉ

ŽADATELŮM

V AZYLOVÝCH ZAŘÍZENÍCH

O

MO 52

6.3.1

Ubytování

52

6.3.2

Zdravotní péče

55

6.3.3

Vzdělání

55

6.3.4

Sociální služby

56

6.3.5


56

6.3.6


58

6.3.7

Další služby

59

6.3.8

Služb y posk ytovan é dalšími organizacemi

60

5

7.

8.

KRITÉRIA SMĚRNICE RADY 2003/9/EC

63

7.1

UBYTOVÁNÍ

63

7.2

ZDRAVOTNÍ PÉČE

64

7.3

VZDĚLÁNÍ

64

7.4

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

7.5

PÉČE O OHROŽENÉ SKUPINY

65

7.6

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY

66

65

KOMPARACE SLUŽEB POSKYTOVANÝCH ŽADATELŮM O MO V ČR A HOLANDSKU 8.1

67

UBYTOVÁNÍ

67

8.1.1

Způsob umístění

67

8.1.2

Materiální podmínky ubytování (včetně stravování)

70

8.1.3

Ubytování rodin

73

8.1.4

Vstup do ubytovacích středisek

74

8.2

ZDRAVOTNÍ PÉČE

75

8.3

VZDĚLÁNÍ

76

8.4

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

77

8.5

SLUŽBY POSKYTOVANÉ OHROŽENÝM SKUPINÁM

80

8.6

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY

83

8.7

DALŠÍ SLUŽBY

84

8.8

SLUŽBY POSKYTOVANÉ DALŠÍMI ORGANIZACEMI

85

9.

ZÁVĚR

86

10.

BIBLIOGRAFIE

94

11.

ANOTACE

100

12.

REJSTŘÍK

102

12.1 VĚCNÝ REJSTŘÍK

102

12.2 JMENNÝ REJSTŘÍK

103

PŘÍLOHY

104

13.

Příloha č. 1:

Počet

žadatelů

o

MO

v Holandsku

v letech

2006-2007 Příloha č. 2: Příloha č. 3:

Počet žadatelů o MO v ČR v letech 2006-2007 Statistika

žadatelů

v Holandsku v roce 2007

6

o

MO

dle země

původu

Příloha č. 4:

Statistika žadatelů o MO dle země původu v ČR

v roce 2007 Příloha č. 5:

Přehled obsahu Směrnice Rady 2003/9/EC

Příloha č. 6:

Zhodnocení naplňování všech kritérií Směrnice

rady 2003/9/EC v ČR 14.

STAŤ

119

1. ÚVOD P r o b lematik a migrac e má v celos větovém měří tku dlouholetou tradici. V n o v o d o bých děj inách zauj í má přední mís to při vytv ářen í politik j ak j ed n o tliv ýc h vlád, tak nadnárodních s polečens tví.

M igrace je význ amn ým

čin ite lem růs tu či pokles u nej en hos podářs ké produktivit y s tátu, ale rovn ěž s o cio k u lturních

změn

ve

s polečnos ti.

Přís tup

vlád y

s tátu

k migr ačn í

p o litic e ukazuj e na otevřenos t či uzavřenos t jej í politik y, na j ej í přís tu p k men š in ám a rovněž j ej í s měřování v s ociální politi ce. H lavní mi důvod y migrace obyva tels tv a js ou ekonomické důvod y, dále p ak

o b ava

důvodů.

z pronás ledování

M igrace

z politick ýc h,

z ekonomick ýc h

důvodů

ras ov ýc h má

za

či

nábožens kých

nás ledek

legáln í

za měs tn áván í cizinců a zv yš ování mi produktivit y s tátu nebo vytv áření či p o s ílen í černého trhu práce zaměs tnávaj ícího nelegáln í migrant y. P r o o s o b y,

které

migruj í

z důvodu

obav y


z politick ýc h ,

r as o v ýc h či nábožens k ýc h důvodů, je migrace čas tokrát j edinou možnos tí zách r an y života či lids ké důs toj nos ti. Těmito migran t y s e zab ýv á předevš í m Žen ev s k á úmluva o právní m pos tavení uprchlíků z roku 1951 1 ve zněn í N ew yo r s kého protokolu z roku 1967 2 (dále jen Ženevs ká úmluva). Tato ú mlu v a jako první vys lovuj e zás adu nenavracení, tj . ab y nikdo nebyl vrácen zp ět tam, kde by b yl v ys taven pronás ledování. Z pos tupů a pravid el Žen ev s k é úmluv y vych ázej í dalš í závazné dokumen t y, v rámci Evrops k é U n ie ( d ále EU ) js ou to na základě pravidel A ms terodams ké s mlouv y a d o k u men tu R ady Evrop y z Tamper e z roku 1999 předevš ím S měrni ce a 1 2

Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků z 28.7. 1951 Newyorský protokol z 31.1.1967 7

N ař ízen í R ad y EU , které dále upravuj í pos tupy a pravidla v otázkách u p r ch lictv í. 3 Z v ýš e uvedených dokumentů v yp l ynu l y závazné pos tupy a s měr y s o ciáln í politik y, kterými se mus í jednotlivé s tát y při pos uzování žádos tí o me zin ár o dn í ochranu (dále žádos t o M O ) řídit tak, ab y b yl y s chopn y k v alif ik o van ě pos oudit, zda j e žádos t o M O v s ouladu s důvod y uveden ými v Žen ev s ké úmluvě. P o dobu s právního řízen í ve věci žádos ti o M O js ou tito cizinci v e zv láš tn í m pos tavení žadatelů o M O , které j im zaručuj e určitá práva a r o v n ěž u kládá určité povinnos ti. O becn ými právy, které j im zaručuj í přij até d o k u men t y j sou: právo na s pravedlivé zacházen í, právo na proj ednán í žád o s ti, právo na zacházení v souladu s lids kou důs toj nos tí, právo n a zaj iš těn í srovnateln ých životních podmín ek a dalš í. 4 P ovinnos tmi, kter é Žen ev s k á úmluva ve znění dalš ích předpis ů těmto žadatelů m ukládá, j so u : p o v in n o s t podrobit s e s právnímu řízení, s polupracovat s přís luš nými orgán y a ř íd it se j eho rozhodnutí m. P o dobu s právního řízení se žadate l mus í říd it u s tan o v eními politik j ednotliv ýc h vlád v rámci az yl ov é politik y a rovněž j so u mu obvykl e pos kyto ván y dalš í s lužb y v souvis los ti s jeho pob yt em n a ú ze mí a s podmínk ami zaručuj ícími důs toj né zacházen í. A z yl ová a migra ční politika s tátu obvykl e patří me zi oblas ti vnitř n í či

b ezp ečnos tní

politik y

s tátu,

čas tokrát

také

zas ahuj e

do

oblas ti

s p r av ed lnos ti a s ociální politik y. Z těchto důvodů j s ou v jednotliv ých ze mích u platňována vnitřní s pecifická pravidla vych ázej ící s ice z pravid el a p o d mín ek Ženevs ké úmluv y a dalš ích dokumentů, ale která j sou zároveň p ř izp ů s o bena vnitřní bezpečnos tní a sociální politice. K aždý s tát j e ted y p ř i s tan o v o v ání pravidel s pecifick ých pravidel správního řízení žádos tí o M O a s lu žeb p os k yt ov an ýc h žadatelů m o M O napros to s uverénní.

3

Jsou to především: Směrnice Rady 2005/85/EC ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (dále Směrnice Rady 2005/85/EC); Směrnice Rady 2004/83/EC ze dne 29.dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (dále Směrnice Rady 2004/83/EC); Směrnice Rady 2003/9/EC ze dne 27.ledna 2003 stanovující minimální požadavky pro přijímání žadatelů o azyl (dále Směrnice Rady 2003/9/EC); a další dokumenty. 4 Směrnice Rady 2005/85/EC ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka 8

V p os ledních letech dochází v rámci ze mí Evrops ké unie (dále EU ) k v ýr azn ému pos unu s měre m ke s jednocování vnitřních politik s tátů n a n ej r ů zn ěj š ích úrovních, od hos podářs ké politik y přes politiku sociální až k b ezp ečnos tní politice. J ední m z téma t j e rovněž s j ednocování azylo v é p o litik y. S ilný nárůs t žádos tí o az yl na začátku 90. let donutil j ednotliv é s tát y i n adnárodní společens tví k přij mut í určitých opatření. P rvními krok y v této o b las ti b yl o přij etí N ařízení R ad y (ES ) č. 343/2003 ze dne 18. úno r a 2 0 0 3 , k terým s e s tanoví kritéria a pos tup y pro určení člens kého s tátu p ř ís lu š n ého k pos uzování žádos ti o azyl podané s tátní m přís luš níke m třetí ze mě v n ěkteré m z člens k ýc h s tátů (tzv. D ublins ká konvence, či Dublin I) a N ař ízen í K omis e (ES ) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým s e s tano v í p r o v ád ěcí pravidla k nařízení R ady (ES ) č. 343/2003. 5 D alš ími téma t y, které s e v pos lední m období proj ednávaj í na půd ě Ev r o p s k ého parla mentu j e rozš ířená harmoniz ace min imál ních požadavk ů na

p ř ij ímán í

uprchlíků

v s ouvis los ti

s rozš ířením

j ak

EU ,

tak

s ch en g en s kého pros toru. B yla přij ata S měrnic e R ady 2003/9/EC , kterou s e s tan o v í minimál ní normy pro přij ímání žadatelů o azyl. V zhledem k tomu , že člen s k é s táty mě l y imp lemen tovat požadavk y této S měrn ice nej pozděj i d o 6 . ú n ora 2005, proběhlo v letech 2005-2007 několik š etření naplňován í p o d mín ek této S měrni ce v člens k ýc h s tátech. Tato š etření poukázala n a p o tř eb u d alš í har moniza ce podmínek přij ímán í žadatelů o MO v ze mích EU . V r ámci polis topadov ýc h změn s e rovněž Č es ká republika (Č R ) o d r o k u 1 9 8 9 mus el a začít zabýva t té mate m migrac e a uprchlictví. P olitika d o r o k u 1 9 8 9 nepřipouš těla žádn ým způs obe m možnos t žádos ti o M O . M us el ted y v zniknout zcela nov ý s ys t ém j ak s právního řízení,

tak

s ys té m

p o s k yto v ání s lužeb žadate lům o M O v průběhu j ej ich správního řízení. Č R p ř ij ala v roce 1991 zákon, který upravoval podmínk y s právního řízení a p r o v o zo v ání uprchlick ých

zařízení. D o roku 1994 bylo j ak s právní řízen í,

tak p r o v oz az yl ov ýc h zařízen í plně v ges ci Odboru az yl ov é a migračn í p o litik y ( dále O AM P ). V roce 1994 doš lo k rozdělení tohoto odboru na d v ě čás ti. OA MP dále proj ednává vlas tní s právní řízení, Správa uprchlick ých 5

Tato nařízení mají za cíl především omezení druhotného pobytu žadatelů o azyl a to určením země, která je odpovědná za projednávání žádosti o udělení MO a rovněž zabránit jevu, kdy si žadatel podá více žádosti v různých zemích. 9

zař ízen í ( dále SU Z ) pak provozuj e azylo vá zařízení a pos kytuj e žadatelů m o MO d alš í s lužby. K tomuto rozdělení doš lo předevš ím z důvodu potřeb y o d d ělen í s právního orgánu, kter ý rozhoduj e ve věci žádos ti o M O , o d o r g an izace,

která

pos k yt uj e

s lužb y,

jež

přímo

nes ouvis í

s vlas tní m

s p r áv n ím řízení m, za účele m zaj iš tění větš í nezávis los ti při proj ednáván í v las tn íh o

s právního

řízení.

Obě

organizace

vš ak

zůs tal y

v ges ci

M in is ter s tva vnitra Č R . S lu žb y pos k yt ovan é žadatelů m o M O rovněž proš l y během období o d r o k u 1 9 9 1 rozs áhlou kvantita tivní a kvalitat ivní změnou s měre m k zaj iš těn í co n ej d ůs toj nějš ího pob yt u žadatelů běhe m jej ich správního řízení. D oš lo a d ále d o chází ke zkvalitněn í pers onálu nás ledn ým vzdělávání m, k lepš í mu v yb av o v án í

pros tor

pro

pobyt

žadate lů,

ke

zkvalitn ění

nabídk y

v o ln o čas ov ýc h aktivit a k rozš íření s polupráce s nevládními organizace mi , zab ýv aj í cími s e problematikou žadatelů o M O . S U Z MV Č R s e v rámc i snah y o zkvalitnění s lužeb s tala v roce 200 1 j ed n o u ze zakládaj íc ích organizac í proj ektu EN A RO , mimoj iné spo lu s o b d o b n ou holands kou organizací C O A . Tento proj ekt s družuj e organizace ze mí EU , které pos k yt uj í s lužb y žadatelům o MO .

V součas né době s e n a

s p o lu p r áci v rámci tohoto proj ektu podílí 13 zemí EU . H lavní m záměr em p r o j ek tu

je

s dílení

a

předávání

informací

z jednotliv ých

s ys té mů

p o s k yto v ání s lužeb. Č lens ké s tát y v rámci tohoto proj ektu v ys ílaj í každ ý r o k sv é za měs tnanc e na v ýmě nn é s táže do j ednotliv ých zemí. V rámci těch to s táží nás ledně probíhá konference, j ej ímž cílem je zintezivněn í s p o lu p r áce při s dílení informac í a zpracování zpráv y na určené té ma, kter á d ále s lo u ží jako infor mační mat eriál členům EN A RA a může s loužit j ak o mo žn á d oporučení pro oblas ti zpracovaného téma tu nebo poukázat n a p o tř eb u ř eš ení určit ých problémů v š irš ím rámci. H o lands ký

s ys té m

az yl ov ého

řízení

má

dlouholetou

tradici.

H o lan d s k o, j ako j edna ze ze mí s b ýv al ými koloniemi, s e s talo cílovo u d es tin ací

mnoha

migr antů

a

uprchlíků . 6

Tento

trend

je

v holands k é

s p o lečn o s ti velice patrný předevš ím v 80. a 90. letech 20. s toletí. Důvodem b yl a r o v něž s ilná a otevřená s ociální politik a vůči těmto s kupinám os o b . 6

Po druhé světové válce to byli migranti především z oblasti nynější Indonésie, následně ze Surinamu a nizozemských Antil a Aruby. 10

H o lan d s k ý s ys té m s lužeb pos k yt ovan ých žadate lům o M O j e na v ys o ce r o zv in u té úrovni. M igrační a azylo vá politika patří v N izozemí me zi „ v elk á“

té mata

a

je

j ednou

ze

s těžej ních

oblas tí

politik y

vlád y

a

v yh r an ěn os t i politick ých s tran. V eřej nos t s e vzhledem k pods tatně větš í mu l tik u l tural itě a větš ímu s pektru národnos tního s ložení o toto té ma velice zaj ímá. V r oce 1990 doš lo k podeps ání úmluv y v S chengenu mez i B elgick ým k r álo v s tv í m, Spolkovou republikou Německo, F rancouzs kou republiko u , Lu ce mb u rs k ým velkovévods tvím a N izozems k ým královs tví m k proveden í d o h o d y p odeps ané dne 14. čer vna 1985 o pos tupné m ods traňování kontr o l na

sp o lečn ých

hranicích.

N ás ledně

doš lo

v rámci

s dílení

prvk ů

b ezp ečn o s tních politik k us tanovení tzv. s chengens kého pros toru v rámci EU . 7 S ch engens ká zóna byla rozš ířena v roce 1997 z původních s edmi ( B elg ie,

F rancie,

N ěme cko,

Luce mburs ko,

N izozemí,

P ortugals ko

a

Š p an ěls k o) na des et zemí (přidružilo s e R akous ko, Ř ecko a Itálie). Zruš en í v n itř n ích hranic vedlo k potřebě lepš í koordinace az yl ov é a migračn í p o litik y v rámci těchto zemí. N a konci roku 2007 s e také Č R s tala j edno u ze ze mí s chengens kého pros toru. To znamená, že od tohoto data j e j edino u v n ěj š í h r anicí Č R s e zeměmi mi mo EU me zinárodn í letiš tě. V ytvořen í s ch en g en s kého pros toru v rámci EU znamená určit ý tlak v oblas ti boj e pro ti ter o r is mu 8 a rovněž v oblas ti azylo vé politik y na tzv. hraniční země toho to p r o s to r u . Doklade m toho j e enormn í nárůs t počtu uprchlíků v ze mích j ak o je

I tálie,

Š paněls ko,

M alta.

Tyto

země

j sou

tak

určit ým

způs obem

zn ev ýh o d n ěné vůči os tatním zemím s chengens kého pros toru, protože mu s í v yř izo v at daleko více žádos tí o MO a poj mout do svého sociálního s ys té mu tu to v ětš í skupinu os ob, ve s rovnání s os tatními zeměmi EU . O tázko u zů s táv á, jak s e k této s ituaci pos taví os tatní země EU v rámci s dílení prvk ů az yl o v é, migrační a bezpečnos tní politik y. V této p o s k yto v an ých

práci

se

budu

zab ýv at

komparací

s ys té mu

s lužeb

žadatelům o MO v Č R a H olands ku z hledis ka j ej ich

7

Cílem je zajištění ochrany veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti, včetně bezpečnosti státu, na území členských států harmonizovat postupy při pohybu osob. 8 Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29.dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu. 11

r o zs ah u a cílenos ti. N a základě závěrů H aags kého programu by měl v rámci EU v zn iknout a fungovat do konce roku 2010 Společn ý evrops ký az yl ov ý s ys t ém ( C EA S ), který by mě l za cíl dále harmon izova t podmínk y v oblas ti p ř ij ímán í žadatelů o MO . V zhlede m k tomu, že H olands ko i Č R maj í r o zd íln o u tradici jak vlas tního az yl ov ého řízení, tak s ouvis ej ících s ys té mů p o s k yto v an ých

s lužeb,

ale

zároveň

js ou

obě

člens k ými

s tát y

EU

i

s ch en g en s kého pros toru , bude zaj ímav ým zj iš tění, nakolik s e obě země s h o d uj í či liš í v rozs ahu a cílenos ti pos k yt ován í s lužeb. Komp arace bud e v yc h á zet z pozorování obou azylo v ých s ys té mů ; kritéria srovnání budo u v yc h á zet ze S měrni ce R ady 20 03/9/EC , kterou s e s tanoví mini má ln í normy p r o p ř ij ímán í žadatelů o azyl, 9 a to s ohlede m na s tále naléhavěj š í potřeb u a p ř ed p o klad dalš ího s bližování rozs ahu a cílenos ti pos kyto van ých s lužeb žad atelů m o M O v rámci EU . Z š etř ení,

která

b yl a

provedena

v s ouvis los ti

s hodnocením

imp le me n tac e kritérií S měrnice R ady 2003/9/EC , v yp l ynu la doporučení 1 0 d ále r o zvíj et kritéria této S měrni ce a harmonizova t oblas t norem pr o p ř ij ímán í žadatelů o MO v rámci ze mí EU ješ tě více. J e zřej mé, že j ed n o tliv é země s i také potřebu s dílet a v ymě ňov at poznatk y a zkuš enos ti p ř i p os k yt ován í s lužeb žadatelům o MO uvědomuj í, čehož důkaze m j e p r o j ek t ENA R O . C h y b í

však

vlastní

kompletně

zpracované

studie

zaměřené na komparaci jednotlivých s ys témů, které by dále mohly sloužit při přípravě materiálů, které budou v návaznosti na sbližování s ystémů jednotlivých azylových řízení potřeba. Komparace rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných žadatelům o MO v ČR a Holandsku může

přinést

cenné

poznatky

nejen

v oblasti

naplňování

kritérií

Směrnice Rady, ale především ve způsobu, jakým jsou tato kritéria naplňována a rovněž v rozsahu a cílenosti poskytování dalších služeb, které tato Směrnice nezmiňuje. 9

V době přijetí této Směrnice nebyl ještě zaveden termín žadatelé o udělení mezinárodní ochrany, pracovalo se s termínem žadatelé o azyl. 10 Komise Evropských Společenství, 2007. Zelená kniha o budoucím společném evropském azylovém systému. Commission of the European Communities, 2007. Report from the Commission to the council and to the European Parliament on the application of Directive 2003/9/EC of 27 January 2003 laying down minimum standards for the recption of asylum seekers.

12

2. VYMEZENÍ HLAVNÍCH POJMŮ 2.1 Up r c h l í k U p r ch lík em s e s tává os oba, která e migruj e ze země původu z důvodu obav y p ř ed

p o litick ým,

z v álečn ého

nábožens k ým

konfliktu

a

či

ras ovým

pronás ledování m,

z obav y

možného

ohrožení

života

z obav y

a

zdraví,

z n elid s k ého či nedůs toj ného zacházení. S tatut uprchlíka může být v ze mi, k ter á v ede toto správní řízení, přiznán pouze rozhodnutím přís luš néh o ú ř ad u ,

k ter ý

zkoumá

důvod y

žádos ti

na

základě

principů

a

důvod ů

u v ed en ýc h v Ženevs ké úmluvě. D le S měrnice R ad y 2004/83/EC j e uprchlíkem: „ s t á t n í p ř í s l u š n í k t ř e t í z e mě , k t e r ý s e v d ů s l e d k u o pr á v n ě n ýc h o b a v p ř e d p r o n á s l e d o v á n í m z d ů v o d ů r a s o v ýc h ,

ná b o ž e n s k ýc h

nebo

národnostních

nebo

z důvodů

příslušnosti

k ur č i t ým s p o l e č e n s k ým vr s t vá m n e b o i z a s t á v á n í u r č i t ýc h p o l i t i c k ýc h n á z o r ů n a c h á z í mi mo z e mi s v é s t á t n í p ř í s l u š n o s t i a j e n e s c h o p e n p ř i j mo u t , n e b o v z h l e de m k e s h or a u ve d e n ým o b a v á m o d mí t á o c h r a n u d o t yč n é z e mě , n e b o o s o b a b e z s t á t ní p ř í s l u š n o s t i , k t e r á s e z e s t e j n ýc h s h o r a u v e d e n ýc h d ů v o d ů n a c h á z í mi mo z e mi s v é h o d o s a v a d ní h o p o b yt u , k t e r á v z h l e d e m k e s h o r a u v e d e n ým o b a v á m s e t a m ne c h c e n e b o n e mů ž e v r á t i t a n a k t e r o u s e n e v z t a h u j e č l á n e k 1 2 1 1 . “

2.2 Žadatel o udělení mezinárodní ochrany V d ř ív ěj š ím poj mos loví a v zemí ch EU j e více používané označení žadatel o az yl . V součas né době nabízí právní úprava Č R dvě variant y mezin árod n í

11

Článek 12 Směrnice Rady 2004/83/EC pojednává o důvodech vyloučení osoby z postavení uprchlíka. 13

o ch r an y, a to azyl a doplňkovou ochranu . M ezinárodní ochranou s e rozumí p o s tav en í uprchlíka (udělení az yl u) nebo pos tavení podpůrné ochrany. 1 2 Žadatele m o udělení mezin árodní ochran y (žadatel o MO neb o žad atel) s e dle §2 ods t.5 zákona o az yl u č. 325/1999 Sb., ve zněn í p o zd ěj š ích předpis ů, rozumí cizinec, kter ý požádal Č es kou republiku o me zin ár o dn í

ochranu,

nebo

cizinec,

kter ý

podal

žádos t

o

udělen í

me zin ár o dn í ochran y v jiném člens kém s tátě Evrops ké unie, je-li Č es k á r ep u b lik a přís luš ná k j ej ímu pos uzování. P os tavení žadatele má po dob u ř ízen í o udělení mez inárodní ochran y a po dobu s oudního řízení o žalob ě p r o ti r o zhodnutí minis t ers tva. 1 3

2.3 Azylant A z yl an tem j e označena os oba, které j e přiznána mezin árodní ochrana v e f o r mě azylu , a to po dobu platnos ti rozhodnutí o udělení azylu . S měrn ice r ad y

2 0 04/83/EC

definuj e

pos tavení

uprchlíka

jako

„ uznání

s tátníh o

p ř ís lu š n íka třetí země nebo os ob y bez s tátní přís luš nos ti člens kým s tátem za u p r ch líka“ .

2.4 Držitel doplňkové ochrany J e to os oba, které je přiznána me zinárodn í ochrana formou doplňkov é o ch r an y. 1 4 Doplňková ochrana s e udělí cizinci , u něhož s ice nej s ou dán y zák o n n é důvody pro udělení az yl u, jehož návrat do země původu by ale mo h l b ýt s poj en s vážnou új mou, např. vykon áním tres tu s mrti, mučen ím, j in ým n elids kým zacházen ím apod. C izinec požívaj ící doplňkové ochran y

12

Článek 2 Směrnice Rady 2004/83/EC Dle Směrnice Rady 2005/85/EC je žadatelem „státní příslušní třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která podala žádost o azyl, o níž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto“. 14 Dle §2 odst. 7 zákona o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů se osobou požívající doplňkové ochrany rozumí cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle tohoto zákona, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. 13

14

n ep o žív á s tej n ýc h práv jako cizinec, j emuž b yl udělen az yl , j eho pos taven í j e p r áv n ě s labš í.

2.5

Správní řízení

S p r áv n í řízení (nebo azylo vé řízení ) je řízení o udělení mezin árod n í o ch r an y r ealizované přís luš ným s právním orgánem. V zhlede m k tomu, že s e b ěh e m o dvolání proti rozhodnutí správního orgánu pohlíží na tyto os ob y j ak o n a žadatel e o M O, budu pro zj ednoduš ení používat v této práci poj em s p r áv n í ř ízení na celou dobu, kdy s e na os obu pohlíží j ako na žadatele o MO.

2.6

Zajištěný cizinec

J ed n á s e o cizinc e zaj iš těného dle zákonn ýc h důvodů, kter ý podléh á r ealiza ci správního vyhoš t ění. 1 5

2.7 Ohrožené skupiny O h r o žen ými s kupinami j sou označován y zraniteln é s kupiny os ob, které s e n ach ázej í ve specifické s ituaci nebo maj í specifické potřeb y. Js ou to zej mén a t yt o skupin y os ob: nezletil é os oby, nezletil é os oby bez doprovod u , p o s tižen é os ob y, s tarš í os oby, těhotné žen y, svobodní rodiče s nezlet il ými d ět mi a os ob y, které zažil y muč ení, znás ilnění nebo jiné závažné formy p s ych o lo gi ckého,

15

f yz ic kého

nebo

s exuálního

nás ilí

(S měrn ice

R ad y

Důvody zajištění jsou uvedeny v §124 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů 15

2 0 0 3 /9 /EC ).

P řís luš nos t

žadatele

k

ohrožené

skupině

podléh á

in d iv id u áln ímu pos ouzení konkrétní s ituace j edince. J ed nou z nej ohroženěj š ích s kupin žadatelů o MO , které je v rámci az yl o v éh o

řízení

a pos k yt ov ání s lužeb

věnována specifická

péče,

je

n ezlet ilá os oba bez doprovodu (dále N BD ). N B D je s tátní přís luš ník třetí ze mě n eb o bez s tátní přís luš nos ti mladš í 18 let, kter ý na území přichází bez d o p r o v o d u zákonného zás tupce. Tento poj em zahrnuj e rovněž nezletilé o s o b y, j ež js ou ponechán y bez doprovodu po vs tupu na úze mí s tátu.

2.8

Azylové zařízení

Ten to p o j em označuj e takové zařízen í, které s louží k ub yt ován í žadatelů o M O v j akékoliv fázi jej ich s právního řízení; zároveň označuj e formu d o čas n éh o ub yt ován í rovněž pro az yl an t y. V ze mích EU bývá obv yk lé r o zd ělen í či rozliš ení az yl ov ýc h zařízení zej ména dle s tupně či fáze az yl o v éh o řízení.

2.9

Směrnice Rady 2003/9/EC

S měr n i ce rady 2003/9/EC b yl a přij ata dne 27. ledna 2003 a s tanovu j e min imál n í požadavk y pro př ij ímaní žadatelů o azyl. U s tanovení této s měr n i ce j sou platná pro vš echn y člens ké s táty, s výj i mkou Irs ka a D áns k a. P ř ij etí této S měrnice má za cíl harmoniz aci zákonn ýc h norem člens kých s tátů týk aj ící ch s e podmínek přij ímání žadatelů o azyl. 1 6 J e jední m z d o k u mentů, které maj í vés t k e s dílení az yl ov é a migračn í politik y v rámci EU tak , j ak s i s tanovily ze mě EU v závěrech z jednání v Ta mpere v ro ce 1 9 9 9 a v H aags kém programu z roku 2004. S měrni ce má rovněž za cíl zab r án it s ekundárním pohybů m žadatelů v rámci zemí EU . 16

V době přijetí této Směrnice se tyto podmínky vztahovaly pouze na žadatele o azyl. V této době nebyl koncept doplňkové ochrany ještě zakotven v azylovém acquis EU, což se stalo až po přijetí Směrnice Rady 2004/83/EC o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany. 16

Č lens ké s tát y měl y za úkol aplikovat us tanovení a požadavk y této S měr n i ce do s v ýc h zákonných norem nej pozděj i do 6. února 2005. S měrnic e v š ak s tan oví pouze základní podmínk y, včetně velké možnos ti variabil it y p ř i n ap lň ování jednotliv ých podmín ek (předevš ím mat eriá lních). Zpráv a K o mis e Evrops k ýc h S polečens tví (2007) o naplňování těchto podmínek v j ed n o tliv ýc h ze mí EU , která b yl a předložena Evrops kému parlamentu , h o v o ř í o tom, že ve větš ině zemí 1 7 j sou podmínk y naplňován y, ale mnoh a v ar iab iln ími způs oby, z nichž ne vš echny j sou napros to us pokoj ivými.

17

Námitky proti nenaplňování podmínek této Směrnice byly vysloveny proti 6 zemím EU, z toho 3 případy byly významné (Rakousko, Řecko, Německo). 17

3.

Rozsah

a

cílenost

poskytovaných

služeb 3.1. Služby poskytované žadatelům o MO O p atř en í sociální politik y, která s e týkaj í přij í mání žadatelů o MO , v yc h á zej í předevš ím z konceptu lids k ýc h práv tak, jak j sou definován a v Žen ev s ké úmluvě. V tomto konceptu j e definováno právo uprchlíka na min imál ní životn í ú r o v eň . P ro garantování práva na mini mu m exis tence je potřeba určit, j ak u v ád í V aš ečka (2004), kdo má toto právo garantovat, co má pro to v yk on at a jak é p os tup y má zvolit. O blas t azylo vé politik y patří mez i oblas ti, za j ej ich ž

naplňování

na

poli

garance

podmín ek

zodpovídá

evrops k é

s p o lečen s tví a nás ledně j edno tlivé s tát y. Zás ada subs idiarit y j e v oblas ti u p r ch lictv í vzhledem k sociální exkluzi a povaze problé mu nepoužiteln á. J ak u v ád í V aš ečka (2004, s tr.164): „ V s o u č a s n é s p o l e č n o s t i d o k á ž í j i ž p o u z e instituce

úč i n n ě

g a r a nt o v a t

univerzálnost

práva

na

mi n i mu m

existence,

z a b e z pe č i t s t a bi l ní p ř í l i v p ot ř e b n ýc h p r o s t ř e d k ů , l e g i t i mi z o v a t p o t ř e b u p o mo c i p r o v š e c h n y, i e x k l u d o va n é č l e n y s p o l e č n o s t i a d e l e g o v a t p o ž a d a v k y n a p o mo c n a v yš š í úr o v e ň , p o k u d ni ž š í j i ž n e d o k á ž e t u t o p o mo c p o s k yt n o u t . “

D alš í dimen ze garantování práva na mini mu m exis tence, tedy co má d an ý s u bj ekt s ociální politik y pro toto garantování učinit a jaké pos tup y zv o lit, je vlas tně definování opatření, která j e potřeba v oblas ti přij í mán í žad atelů o MO přij mout, a rozs ahu a způs obu těchto opatření a j ej ich n ap lň o v ání. P r o vyme ze ní rozs ahu opatření lze použít definici věcného rozs ah u s o ciáln í ochran y, j ak ji v yme zuj e M atouš ek (2001). 18

V ěcn ý r o zs ah sociální ochrany j e definován takto: 1)

u d álos ti v ž ivotě lidí, kter é js ou uz nány jako s ociální událos ti P ro žadatele o M O j e těchto událos tí obvykl e několik. O dchod ze

ze mě

původu,

ztráta

sociokulturn ího

a s ociálního

záze mí ,

podán í

žád o s ti o M O, ted y žádos t o ochranu a tí m páde m začleněn í do dalš íh o s o ciálního s ys tému, res p. do dalš ího s ys t ému s ociální kontroly. M ůžeme ted y definovat několik obecných sociální ch událos tí, pro které j e s o ciální

ochrana

pos kyto vána.

H lavní

s ociální

událos tí,

která

je

s p o lečná vš em žadatelů m o M O je s ociální exkluze . D alš ími s ociáln í u d álo s t mi js ou nebo mohou b ýt : ztráta za měs tnání, chudoba, z měn a zd r av otního s tavu, s táří, změn y v rodině. 2 ) p o dm ínkam i, ve kter ých se lidé nacház ejí a z a kter ých s e ochr an a p o s kytuje To znamená, přij etí s tatutu žadate le o M O s e vš emi právy a p o v in nos tmi, které z toho vypl ýva j í. 3 ) ú r o vní s ociální ochr any, kter ou s ubjekty pos kytují př i jednotlivý ch s o ciálních událos tech Ú r o v eň s ociální ochran y j e tedy definována rozs ahem a cílenos tí o p atř ení, která zaj iš ťuj í tuto s ociální ochranu. Jední m z těchto opatřen í j so u s lužby, které js ou žadatelům o MO pos k yt ován y během j ej ich p o b yt u v azylo v ých zařízeních. S lu žby

pos k yt ovan é

žadatelům

o

MO

js ou

s lužb y,

které

jsou

žad atelů m o M O pos k yt ován y po dobu j ej ich správního řízení. J ednotliv é ze mě r ealizuj ící az yl ov é řízení s e obv yk le liš í v rozs ahu a cílenos ti těch to p o s k yto v an ých s lužeb. O becně podmínk y pob yt u os ob, žádaj ících o MO , u p r av u j e předevš í m S měrnic e R ad y 2003/9/EC . T yt o obecné podmínk y j so u p ak d le

potřeb a způs obu pravidel j ednotliv ýc h zemí trans formován y d o

s o u b o r u způs obů, rozs ahu a cílenos ti jednotliv ých pos k yt ovan ýc h s lužeb.

19

J eš tě

před

přij etím

této

S měrni ce,

která

s tanovuj e

mini má ln í

s tan d ar d y při přij ímán í žadatelů o azyl, vš ak každá ze mě mě la svůj s ys té m p o s k yto v ání s lužeb v s ouvis los ti s az yl ov ým řízení m. Základ y v yc ház el y z us tan o v ení

Ženevs ké

úmluv y

a

vnitros tátní ch

právních

předpis ů

j ed n o tliv ýc h zemí. Základ (např. dodržování lids k ýc h práv, zabezpečen í zák lad n ích životních a lids kých potřeb j edince) b yl tedy ve vš ech zemí ch s tej n ý, p oj etí rozs ahu a cílenos ti s lužeb s e vš ak liš il a s tále liš í dle tradice a p o tř eb j ednotliv ýc h zemí. N apř. při náhlé „ vlně“ uprchlíků nebo p ř i n as tav o v ání az yl ov ého s ys tému v jeho počátcí ch 1 8 je nej důležitěj š í zaj is tit zák lad n í potřeb y, tj . zaj iš tění j akéhokoliv ubyto vání, s travování , základ n í lék ař s k é péče. Teprve v případě, kdy js ou tyto potřeb y zaj iš těny ales po ň v zák lad n í m rozs ahu, mohou b ýt dále rozš iřován y, zkvalitňován y, případn ě mo h o u b ýt pos kytov án y dalš í s lužby ve větš í m rozs ahu, např. s ociáln í s lu žb y. J ed notlivé země s e rovněž liš í v tom, j aké organizace t yt o s lužb y p o s k ytu j í. o r g an izace,

O bvykl ými organizace

pos k yt ova tel i mís tní

s lužeb

s amos práv y

je

buď

nebo

zvláš tní

nevládní

s tátn í

nezis kov é

o r g an izace. Č as t ým j evem pak bývá součinnos t těchto organizací v rámci j ed n o h o s ys tému. D ůležit ým ukazatel em také j e, zda má organizace předem u r čen é s tandard y pro pos k yt ován í j ednotliv ýc h s lužeb, nebo přes ná pravid la v yme zu j í cí, j ak ý rozs ah s lužeb je pos k yt ován v závis los ti na dalš ích p ar a metr e ch (s tupeň az yl ov ého řízení, specifick á s kupina, os oba s j in ými s p ecif ick ými potřebami). J iným kritérie m hodnocení j e dále, zda organizace p o s k ytu j e

s lužb y

v souladu

s určit ými

etick ými

s tandardy.

Důležit ým

u k azatel em může b ýt rovněž to , zda j sou s lužb y žadate li nárokovateln é, zd a j e mů že přij mout nebo odmítnout na základě vlas tního rozhodnutí neb o r o v n ěž to , zda v s ys té mu exis tuj e možnos t podání s tížnos ti a žádos tí. R o zdělení

oblas tí,

které

uvádí m

dále,

v yp l ynu lo

na

základ ě

p o zo r o v ání azylo v ých s ys t émů, res pektive s ys témů pos kyto vání s lužeb žad atelů m o M O v Č R a Holands ku. T yt o oblas ti reflektuj í nutno s t zab ezp eč ení základní ch lids k ýc h potřeb, a b yl y v obou zemí ch reflektován y p ř ed

18

imple me nta cí

kritérií

S měrni ce

R ad y

Např. ČR na začátku 90. let, nebo v posledních letech Malta 20

2003/9/EC .

Je

to

souh r n

o b ecn ýc h

oblas tí,

ve

kterých

je

dále

definován

rozs ah

a

cíleno s t

p o s k yto v an ých s lužeb v j ednotliv ýc h s ys t émech. R o zs ahem mys lí m způs ob pos k yt ován í dané s lužby, tzn. např. v jaké m r o zs ah u j e pos kyto váno ub yt ován í žadatelů m o M O – v jak ýc h ubyto vací ch zař ízen í ch,

j aký

je

rozs ah

ma teri álního

vybav ení

těchto

ubyto vací ch

zař ízen í ch, apod. C ílenos tí pak mys lí m, zda t yt o s lužby j sou pos kytov án y v š em žadatelů m s tej ně, nebo zda někter ým s kupinám j s ou t yt o s lužb y p o s k yto v án y

v j iném

rozs ahu.

V této

práci

nebudu

hodnotit

kvalitu

p o s k yto v ání těchto s lužeb, neboť hodnocení kvalit y pos kyto van ých s lužeb b y b yl o relevantní pouze na základě v ýz ku mu provedeného z hodnocen í p o s k yto v an ých s lužeb žadatel i o M O . N ás leduj ící

rozliš ení

oblas tí

pos kytov an ýc h

s lužeb

reflektu j e

v ýs led k y pozorování a definuj e tak oblas ti zís kávání dat pro možno s t n ás led n é

komparace

s ys t émů

pos kyto vání

s lužeb

v s ouvis los ti

se

s tan o v en ými kritéri í hodnocení. S tr ukturu

tohoto

rozdělení

budu

dále

s ledovat

j ak

při

popis u

p o s k yto v an ých s lužeb v obou zemí ch, tak při hledání kritérií, na základ ě k ter ýc h j e možné rozs ah a cílenos t pos k yt ov an ýc h s lužeb hodnotit, tak p ř i s amo tn é kompara ci rozs ahu a cílenos ti pos k yt ovan ých s lužeb v Č R a H o lan d s k u.

3.2 Oblasti služeb poskytovaných žadatelům o MO 3.2.1 Uby tování U b yto v án í os ob y žádaj ící o MO j e jednou ze základních potřeb pro tyto o s o b y. Zaj iš tění ubyto vání s louží nej en k naplnění základní ch životních p o tř eb ,

ale

rovněž

by

mě lo

s plňovat

podmínku

zaj iš tění

bezpečí

a

d ů s to j n ého života těchto os ob během jej ich nes tandardní životní s ituace. J ed notlivé země s e s amozřej mě liš í nej en v ma teri ální m v yb avení p r o p o tř eb y

tohoto

ubytov ání,

ale

rovněž

21

dle

j ej ich

způs obu

zaj iš těn í

v záv is lo s ti na s tupni az yl ov ého řízení, res pektive pos tavení žadatel e, neb o tak é

d le

cílenos ti

na

s kupin y

žadatelů

se

specifick ými

potřebami

v záv is lo s ti na těchto j ej ich specifick ých potřebách. V někter ých ze mích ex is tu j e rozdělení ubyto vání žadate lů dle fáze j ej ich pob yt u (uzavřen á s tř ed is k a, otevřená s tředis ka, s oukromí, integrační b yt y po zís kání MO ). Dů ležit á

je

rovněž

charakteris tik a

ubytov ání

dle

provozovatele

zař ízen í a možnos t í dalš ích s lužeb, které tato forma pobytu v zařízen í n ab ízí. D alš í možnos tmi j e zaj iš tění odděleného ubytov ání pro s kupin y či o s o b y s e s pecifick ými potřeba mi (tzv. ohrožené s kupin y žadatelů). P ř i zaj iš těn í ubytov ání j e také důležit ým s tandardem materi ální v yb aven í těch to u b yt ov acích zařízení. D alš í základní životní potřebou j e pos k yt nut í s travy žadate lům o M O . Zp ů s o b

zaj iš tění

s travování

úzce

s ouvis í

s možnos t mi ,

které

nabízí

zaj iš těn é ub yt ování. P arame tr y této pos kyto vané s lužby by měl y zaj iš ťov at n ej en n aplnění pos k yt nut í s travy bez dalš ího určení, ale měl y b y s plňov at d alš í ch arakteris tik y j ako je dodržení v ýž ivov ých hodnot, h yg ien ick ých s tan d ar d ů, potřeb y s pecifick ých s kupin z hledis ka zdravotního omezen í, k u ltu r n ích odliš nos tí, věkového rozmez í a dalš ích potřeb. P ř i zaj iš tění ubyto vání je také potřebou zaj iš tění s loučení rodin y n eb o r o d inn ýc h přís luš níků a zaj iš tění určitého soukromí žadatelů. Zároveň b y žad atel měl mí t právo na přij ímán í návš těv či j iných důležit ýc h os o b , n ap ř . p r ávních poradců. Při

zaj iš ťování

p r o v o zo v atel

s tanovit

ubytov ání

j akékoliv

s kupiny

provozní řád y s v ýc h

ub yt oven

os ob

by

a rovněž

mě l nap ř .

mo žn o s t s ankcí při poruš ování těchto provozních řádů.

3.2.2 Zdravotní péče P ř i p o s k ytov ání zdravotní péče je nej prve nutno rozliš it, zda pos kytnu tí této s lu žby s ouvis í s podmínk ami řízení (např. vs tupní lékařs ké prohlídk y ) z d ů v o d ů ochran y veřej ného zdraví nebo s e j edná o zdravotní péči, ktero u v yž ad u j e

žadate lovo

zdraví

přímo.

22

Mnoho

žadatelů

trpí

různými

zd r av o tn í mi obtíže mi, zaj iš tění pos k yt ov ání této s lužb y je ted y rovněž zák lad n í potřebou. S ys té my j ednotliv ýc h zemí s e mohou liš it v mnoha ohledech. Zd a v yž ad u j í vs tupní lékařs ké prohlídky za účelem ochran y veřej ného zdrav í, zd a j e zdravotní pers onál příto men v zařízeních, zda j e zdravotní péče p o s k yto v ána přímo organizac í nebo j e pos k yt ován a v rámci veřej néh o zd r av o tn ího poj iš tění, zda a jak s e žadatel podílí na úhradě nákladů, zda j e p o s k yto v ána

nads tandardní

zdravotní

péče

os obá m

se

s pecifick ými

p o tř eb a mi, zda žadatel může odmítnou t zdravotní péči.

3.2.3 Vzdělání V zd ěláv ání nezletil ýc h žadatelů o MO patří k důležit ým s lužbám. P řís tu p k e š k o ln ímu vzdělání dětí by neměl být omezen. P odmínk y přís tupu k e v zd ěláv ání js ou důležitou součás tí rozvoj e j edince (nej en nezlet il ých dětí) . V zd ěláv ání

může

také

s loužit

j ako

důležit á

okolnos t

prevence

s o cio p ato logi ck ýc h jevů a rov něž jako podpora adaptace j edince v novém p r o s tř ed í.

3.2.4 Sociální služby R o zh o d n utí k vyces tování ze ze mě původu a podání žádos ti o M O v dalš í ze mi zn amená bezes poru pro každou os obu nezv yk lo u životní s ituaci. J edn á s e n ej en o ztrátu zná mého s ociálního a kulturního pros tředí, o ztrátu b lízk ých s ociálních vazeb, ale rovněž o přechod do nového pros třed í, čas to k r át s velkými odliš nos tmi j azykov ými , kulturní mi, ekonomick ými, v o b las ti

tradic

d ezo r ien tován, s důvody

jeho

a

zv yk los t í.

rovněž

mů že

migrace .

Žadatel prožívat

P os k yt nut í

bývá vnitřní

ales poň

při

příchodu

trau mat a základní

čas tokr át

v s ouvis los ti s ociální

péče

v n ezv yk lé životní s ituaci klienta j e důležit ým artiklem pomoc i v této s itu aci. Kr itérie m pro v yme ze ní obj ektu sociální politik y (M atouš ek , 2001) je p o d án í žádos ti o MO . K aždý žadatel s e ted y podáním žádos ti s táv á

23

p ř íj emc em s lužeb, ať už je v yž aduj e či nikoli. P ráce sociální ch pracovník ů s e žad ateli o MO je tedy vzh ledem k vymez en í obj ektu s ociální politik y n ár o čn á. Pracovníci nepracuj í s úzce vyme ze nou s kupinou, ať už dle věk u , p o tř eb , zdravotního s tavu apod. Naopak pracuj í s e vš emi s kupina mi: s n ezletil ými , s rodina mi, se s enior y, s e zdravotně pos tižen ými , s os obami se

zv láš tní mi

p s ych o tr opní ch

potřeba mi, látkách,

s os obami

s os oba mi,

závis l ými

které

b yl y

na

omamn ých

v detenci,

a

s os oba mi

s ps yc h i atri ckou diagnózou. V elmi náročné je překonávání nej en j az yk ov é b ar iér y – pracovníci uměj í ales poň základní světové j azyk y j ako j e ruš tin a a an g ličtina; při pohovorech je dále možnos t využ ít tlumo čníka do mateřs k é j azyk a . P ři práci s těmito rů znorod ými s kupiny a jedinci j e náročným p ř ed ev š í m překonávání s ociokulturních rozdílů, a ted y i různ ýc h očekáván í žad atelů . N avíc tato s kupina os ob s e nachází ve velice nej is té životn í s itu aci, n evědí, zda j im MO bude udělena (ve větš ině případů není), nevěd í, j ak d lo u ho bude trvat j ej ich řízení, nemaj í předs tavu o tom, j ak s e bud e j ej ich život odvíj et po negativní m rozhodnutí. N evyzn aj í s e v zákonech d an é země, v jej ich kulturních specific ích, způs obech jednání, tradicích. Dů ležit ým ukazatel em rozs ahu sociální ch s lužeb je, j ak j e způs o b p o s k yto v ání s ociálních s lužeb v dané ze mi nas taven, res p. jaké j sou cíle s o ciáln í práce , j aká j e role s ociálních pracovníků, jaká je náplň j ej ich čin n o s ti.

S ociální

pracovník

můž e

pos kyto vat

informačn í

s lužb y,

p o r ad en s tví , krizovou intervenci, s ociální as is tenci, můž e vys tupova t v ro li zp r o s tř ed kovatel e dalš ích s lužeb či kontaktů, či pouze adminis trovat data o k lien to v i, to vš e v závis los ti na uzpůs obení s ys té mu j ednotliv ých zemí. D alš ím

důležit ým

ukazatele m

j e,

jak ým

způs obem

je

s ociální

práce

v yk o n áv án a (hromadn ými pohovor y, za měření na s pecifické skupin y – d le j ak éh o r ozdělení, cas e-manag emen t ), zda res pektuj e kulturní odliš nos ti k lien tů , j ak j sou chráněna os obní data klientů, j ak dochází ke kontinuitě p r áce v zhlede m k os tatními nabízen ým s lužbá m a ke kontinuitě s ociáln í p r áce v zh lede m k pob yt u klienta v j iném zařízení.

3.2.5 Služby posky tované ohrožený m skupinám

24

Tato s lu žba nebo res pektive s íť s lužeb je j ednou z nej důležit ěj š ích a zár o v eň nej náročněj š ích s lužeb. Zraniteln é os ob y maj í obvykl e nej více s p ecif ick ých

nároků, které s e týkaj í j ak mater iáln ích

podmínek,

tak

p o d mín ek pro pos kyto vání s ociální, ps ycho logick é či zdravotní péče . J e n u tn é p o s k yt ovat takové s lužby, které budou po individuální m pos ouzen í r es p ek to vat tyto s peciální potřeb y, které žadate lé ve specifické s ituaci mo h o u mít. Dů ležit ým ukazatele m rozs ahu a cílenos ti pos kytov an ýc h s lužeb j e p r v o tn í d iagnos tika ohrožen ýc h s kupin, res pektive definování toho, kter é s k u p in y j sou v dané zemi

považován y za ohrožené a podle kterých

ch ar ak ter is t ik, a zda j e těmto s kupinám pos k yt ován rozdíln ý rozs ah s lužeb .

3.2.6 Volnočasové aktivity V o ln o čas ové aktivit y mohou b ýt klientům nabídnuty preventivně z důvod u u v o ln ěn í s tres ové zátěže vypl ýv aj ící z nezvykl é životní s ituace klienta, z d ů v o d u rozvíj ení j ej ich os obnos ti a tvůrčího potenciálu. S lužby moho u b ýt n ab ízen y přímo v zařízení nebo mimo něj , j ej ich rozs ah s e mů ž e p o h yb o v at od informa čních či j azyko v ýc h kurzů, přes nabídku s portovníh o v yž it í až po nabídku výtv arn ých , hudebních či kulturních aktivit.

25

4. METODICKÁ ČÁST Tato část se zabývá popisem způsobu získávání poznatků za účelem zodpovězení hlavní výzkumné otázky a dílčích výzkumných otázek. Pro shrnutí nyní uvádím výzkumné otázky, na které se tato práce zaměřuje. Hlavní výzkumnou otázkou této práce je: Existuje a pokud ano, pak jaký, rozdíl mezi rozsahem a cíleností služeb poskytovaných žadatelům o mezinárodní ochranu v České republice a v Holandsku? Z toho vyplývaj í tyto dílčí výzkumné otázky: 1.

Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaným žadatelům o MO v ČR?

2.

Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaným žadatelům o MO v Holandsku?

3.

Jaká

jsou

kritéria

pro

stanovení

rozsahu

a

cílenosti

služeb

poskytovaných žadatelům o MO?

4.1 M E T O D A Tato práce se zabývá zjišťováním, zda existuje a pokud ano, pak jaký, rozdíl v rozsahu a cílenosti poskytovaných služeb žadatelům o MO v ČR a Holandsku.

Proto budu při tomto zjišťování používat

metodu komparace rozsahu a cílenosti poskytovaných služeb v obou zemích.

26

4.2 ST R A T E G I E Pro

zjištění

příslušných

informací

budu

používat

kvalitativní

strategii, která je pro provedení komparace poskytovaných služeb nezbytná. Při použití kvalitativní strategie dochází dle Dismana (1993) k hloubkovému

rozboru, což zvyšuje validitu

pouze dvou členských zemí výzkum

tak

není

obecně

výzkumu.

Výběrem

dochází sice k snížení reliability a aplikovatelný

na

jiné

členské

státy,

zpracování příslušné metodiky pro provedení vlastní komparace lze však dále aplikovat na komparaci kterékoliv další země EU.

4.3 T E C H N I K A Pro záměry výzkumu použiji dvě techniky. Pro zjištění rozsahu a cílenosti

poskytovaných

služeb

žadatelům

o

MO

v obou

zemích

použiji rozbor dokumentů organizací, které tyto služby garantují a poskytují. Dále použiji techniku pozorování obou systémů v praxi. Pro

zjištění

rozdílů

mezi

těmito

systémy

použiji srovnání.

Srovnávat pak budu zjištěný rozsah a cílenost poskytovaných služeb. Kritériem pro hodnocení rozsahu a cílenosti poskytovaných služeb bude naplňování požadavků ustanovení Směrnice Rady 2003/9/EC.

4.4 JE D N O T K A ZK O U M Á N Í Jednotkou zkoumání bude rozsah a cílenost poskytovaných služeb žadatelům o MO v ČR a Holandsku.

27

4.5 JE D N O T K A ZJ I Š Ť O VÁ N Í Jednotkou deklarují

zjišťování podmínky

budou

pro

dokumenty,

poskytování

které

služeb

v obou

žadatelům

státech

o

MO,

a

samotné služby, které jsou žadatelům o MO v praxi poskytovány.

4.6 VÝ B Ě R Pro tento výzkum se budu zaměřovat na služby, jejichž poskytování je deklarováno v těchto dokumentech: -

Zákony ČR a Nizozemí týkající se azylové problematiky (především

zákon

o

azylu

č.

325/1999

Sb.,

ve

znění

pozdějších předpisů, a Vreemdelingenwet 2000) -

výroční zprávy SUZ, COA, OAMP, IND

-


-

vnitřní interní předpisy SUZ, COA

Techniku

pozorování

rozsahu

a

cílenosti

poskytovaných

použiji v těchto střediscích: B) Česká republika -

Přijímací středisko Praha-Ruzyně

-

Přijímací středisko Velké Přílepy

-

Přijímací středisko Vyšní Lhoty

-

Pobytové středisko Kostelec n. Orlicí

-

Pobytové a Integrační středisko Zastávka u Brna

-

Pobytové a Integrační středisko Havířov

-

Pobytové a Integrační středisko Stráž p. Ralskem

-

Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová 28

služeb

-

Zařízení pro zajištění cizinců Poštorná

C) Holandsko -

AZC Amersfoort

-

AZC Baexem

-

AZC Echt

-

AZC Heerlen

-

AZC Sweikhuizen

-

AZC Venlo

-

AZC Vught

V ČR jsou pozorována vlastně všechna azylová zařízení a zařízení pro zajištění cizinců ; v Holandsku byl proveden náhodný výběr, vzhledem

k tomu,

že

počet

zařízení,

která

poskytují

služby

žadatelům o MO, je příliš široký. Vzorek obsahuje jak azylová zařízení, tak zařízení částečně detenční, stejně jako v ČR.

4.7 O P E R A C I O N A L I ZA C E V operacionalizaci uvádím dílčí výzkumné otázky, označené č. 1,2,3. Dále jsou uvedeny podotázky spolu s indikačními otázkami, které jsou uvedeny kurzívou. Tyto otázky vycházejí z vymezení oblastí služeb poskytovaných žadatelům o MO v kapitole 3.2. 1.

Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v ČR? 2.1 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v ČR v oblasti ubytování? Jak je zajištěno ubytování žadatelů o MO v ČR? Jaké jsou materiální podmínky tohoto ubytování? Jak je zajištěno stravování žadatelů o MO v ČR?

29

Jak je zajištěno sjednocení rodiny žadatelů o MO v ČR? Musí

se

žadatelé

podílet

na

úhradě

nákladů

spojených

s poskytováním služeb? Jak je zajištěno přijímání návštěv, právních zástupců a jiných osob v rámci poskytovaného ubytování? Existují sankce za porušení podmínek ubytování? 2.2 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v ČR v oblasti zdravotní péče? Jak je zajištěno právo žadatele na poskytnutí zdravotní péče? Jakým způsobem je poskytování zdravotní péče zajištěno? Na jaký stupeň rozsahu zdravotní péče mají žadatelé nárok? Jak je

zajištěno

poskytování

specializované

zdravotní

péče

potřebným osobám? 2.3 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v ČR v oblasti vzdělání? Jsou nezletilé děti povinny absolvovat školní docházku? Jak je tato školní docházka zajišťována? Mají žadatelé o MO přístup ke střednímu a vysokoškolskému vzdělání? 2.4 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v ČR v oblasti sociálních služeb? Jsou žadatelům o MO poskytovány sociální služby? Jak je poskytování sociální služeb zajištěno? Co je náplní poskytování sociálních služeb žadatelům o MO? Je žadatelům o MO se specifickými potřebami zajištěna zvýšená sociální péče? 2.5 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v ČR v oblasti péče o ohrožené skupiny? Je žadatelům o MO se specifickými potřebami zajištěna zvýšená péče? 30

Pokud ano, jakým způsobem a v jakých oblastech? 2.6 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v ČR v oblasti volnočasových aktivit? Jsou v azylových zařízeních poskytovány volnočasové aktivity pro žadatele o MO? Jsou volnočasové aktivity poskytovány jinde než v azylových zařízeních? Jaké volnočasové aktivity jsou žadatelům o MO nabízeny? 2.

Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v Holandsku? 2.1 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v Holandsku v oblasti ubytování? Jak je zajištěno ubytování žadatelů o MO v Holandsku? Jaké jsou materiální podmínky tohoto ubytování? Jak je zajištěno stravování žadatelů o MO v Holandsku? Jak je zajištěno sjednocení rodiny žadatelů o MO v Holandsku? Musí

se

žadatelé

podílet

na

úhradě

nákladů

spojených

s poskytováním služeb? Jak je zajištěno přijímání návštěv, právních zástupců a jiných osob v rámci poskytovaného ubytování? Existují sankce za porušení podmínek ubytování? 2.2 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v Holandsku v oblasti zdravotní péče? Jak je zajištěno právo žadatele na poskytnutí zdravotní péče? Jakým způsobem je poskytování zdravotní péče zajištěno? Na jaký stupeň rozsahu zdravotní péče mají žadatelé nárok? Jak je

zajištěno

poskytování

specializované

zdravotní

péče

potřebným osobám? 2.3 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v Holandsku v oblasti vzdělání? 31

Jsou nezletilé děti povinny absolvovat školní docházku? Jak je tato školní docházka zajišťována? Mají žadatelé o MO přístup ke střednímu a vysokoškolskému vzdělání? 2.4 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v Holandsku v oblasti sociálních služeb? Jsou žadatelům o MO poskytovány sociální služby? Jak je poskytování sociální služeb zajištěno? Co je náplní poskytování sociálních služeb žadatelům o MO? Je žadatelům o MO se specifickými potřebami zajištěna zvýšená sociální péče? 2.5 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v Holandsku v oblasti péče o ohrožené skupiny? Je žadatelům o MO se specifickými potřebami zajištěna zvýšená péče? Pokud ano, jakým způsobem a v jakých oblastech? 2.6 Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaných žadatelům o MO v Holandsku v oblasti volnočasových aktivit? Jsou v azylových zařízeních poskytovány volnočasové aktivity pro žadatele o MO? Jsou volnočasové aktivity poskytovány jinde než v azylových zařízeních? Jaké volnočasové aktivity jsou žadatelům o MO nabízeny?

3.

Jaká jsou kritéria pro stanovení rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných žadatelům o MO? 3.1 Jaká jsou kritéria pro stanovení rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných žadatelům o MO v oblasti ubytování? Jaká

kritéria

pro

stanovení

rozsahu

a

cílenosti

žadatelům o MO v oblasti ubytování stanovuje Směrnice? 32

služeb

3.2 Jaká jsou kritéria pro stanovení rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných žadatelům o MO v oblasti zdravotní péče? Jaká

kritéria

pro

stanovení

rozsahu

a

cílenosti

služeb

žadatelům o MO v oblasti zdravotní péče stanovuje Směrnice? 3.3 Jaká jsou kritéria pro stanovení rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných žadatelům o MO v oblasti vzdělání? Jaká

kritéria

pro

stanovení

rozsahu

a

cílenosti

služeb

žadatelům o MO v oblasti vzdělání stanovuje Směrnice? 3.4 Jaká jsou kritéria pro stanovení rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných žadatelům o MO v oblasti sociálních služeb? Jaká

kritéria

žadatelům

o

pro

stanovení

MO

v oblasti

rozsahu

a

sociálních

cílenosti služeb

služeb

stanovuje

Směrnice? 3.5 Jaká jsou kritéria pro stanovení rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných

žadatelům

o

MO

v oblasti

péče

o

ohrožené

skupiny? Jaká

kritéria

pro

stanovení

rozsahu

a

cílenosti

služeb

žadatelům o MO v oblasti péče o ohrožené skupiny stanovuje Směrnice? 3.6 Jaká jsou kritéria pro stanovení rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných

žadatelům

o

MO

v oblasti

volnočasových

aktivit? Jaká

kritéria

žadatelům

o

pro MO

stanovení v oblasti

rozsahu

a

volnočasových

Směrnice?

33

cílenosti aktivit

služeb

stanovuje

5.

SLUŽBY

POSKYTOVANÉ

ŽADATELŮM O MO V ČR 5.1 Systém azylového řízení a poskytování služeb v České republice A z yl o v á problema tika byla po roce 1989 v tehdej š ím Č es kos lovens ku zcela n o v á, n eexis toval y zde předcházej ící zkuš enos ti a chybě li odborníci. O d r o k u 1 9 9 0 s padaj í záležitos t i týkaj í cí s e žadate lů o mez inárodní ochranu d o k o mp e ten ce

minis t ers tva

vnitra

na

základě

předpokladu,

že

tato

p r o b le mat ika s e přímo týká oblas ti zabezpeč ení vnitřního pořádku a b ezp ečn o s ti s tátu. P os tupně byla budována organizační s truktura, j ednotliv á az yl o v á zařízen í a legis lativa. V lis topadu 1991 ratifikova l zákonodárný sbor Č es ké a S lovens k é F ed er ativ ní republik y Ženevs kou úmluvu. J ako nás tupnick ý s tát přij ala ob a d o k u men t y auto mat ick y i Č es ká republika. P rávo azylu v naš í zemi j e zak o tv en o v článku 43 Lis tin y základních lids kých práv a s vobod, která j e s o u čás tí Ús tav y Č es ké republik y. P ůvodní zákon č. 498/1990 S b. o u p r ch lící ch byl k 1. 1. 2000 nahrazen zákonem č. 325/1999 S b. o azylu . P ř i tv o r b ě

n ové

právní

úpravy

se

vych áze lo

z několikal et ých

zkuš enos tí

s p r o b lema tikou žadatelů o az yl v Č R . Nov ý zákon o azylu podrobněj i u p r av il s távaj ící ins titut y v oblas ti az yl ov é problema tik y, navíc vš ak zaved l tak é p r áv ní ins titut y zcela nové (ins titut zrych le ného řízení, bezpečná ze mě p ů v o d u , bezpečná třetí země, h umani tární azyl) . Zákon

o azylu b yl za dobu své exis tence několikrát novelizován ,

p ř iče mž význ amněj š í změn y b yl y realizov án y až po vs tupu Č R do Evrops k é u n ie v d ůs ledku trans pozice přís luš n ýc h s měrnic R ad y EU do právního řád u Č es k é r epublik y.

34

M ezi nej význ amněj š í novel y zákona o azylu patří zákon č. 57/200 5 S b . , k ter ý např. s tanoví, kd y j e žádos t o udělení azylu nepřípus tn á. U p r av u j e také pos tup v případech, kd y je k pos ouzení žádos ti o azyl podan é v Č R p ř ís luš ný j in ý člens ký s tát EU a naopak, tzn. kdy j e Č R přís luš n á k p o s o u zení žádos ti podané v j iném člens kém s tátě. Tento zákon rovněž s tan o v il

povinnos t

provozovatele

azylo vého

zařízení

přihlédnout

ke

s p ecif ick ým potřebám žadatelů z ohrožených skupin a pos tup u nezletil ýc h žad atelů bez doprovodu. M ezi dalš í rozs áhlé novel y zákona o az yl u lze zařadit zákon č. 3 5 0 /2 0 0 5 Sb. Tato novela např. s tanoví, že žadate l o azylu s e s táv á p o j iš těn cem zdravotní poj iš ťovny a úhrada nákladů zdravotní péče , kter á mu b yla pos kytn uta, je tak zaj iš ťována z pros tředků veřej ného zdravotníh o p o j iš těn í. V ýz namně s e rovněž změni la us tanovení upravuj ící pos k yt ován í s lu žeb žadatelů m o udělení azylu . U vedené s lužb y js ou pos k yt ován y p r imár n ě za úplatu, k této úhradě vš ak mohou být použit y pouze finančn í p r o s tř ed k y žadatele o az yl přev yš uj ící čás tku životního min ima. D alš í změn y

se

t ýk aj í

např.

délky

doby

opuš tění

pob yt ového

s tředis k a,

d o r u čo v ání pís emnos t í žadatelů m o az yl a rozš íření výčt u přes tupk ů s p ách an ýc h os obami v režimu zákona o azylu . V ýz namně

byl

zákon

o

azylu

novelizován

rovněž

zákone m

č.

1 6 5 /2 0 0 6 Sb., na jehož základě byl v oblas ti az yl ov é legis lat iv y zaveden in s titu t tzv. me zinárodní ochrany. N apos led y byl zákon o azylu novelizován zákonem č. 379/2007 S b . , k ter ý p ř ines l rozs áhlé změn y p ředevš ím v oblas ti upravuj ící pobyt žadatelů v p ř ij íma cích s tředis cích. Žadatelé, které zákon výs lovně nev yj me nováv á, j so u p o v inni v těchto s tředis cích s etrvat do vyce s tování, maxi má ln í lhů ta v š ak čin í 120 dnů. R ovněž novela zpřís ňuj e podmínk y pob yt u a vs tupu n a ú ze mí u žadate lů, kteří požádaj í o MO na mez inárodní m letiš ti. J e třeb a zmín it, že tato novela vs toupila v platnos t zároveň s e vs tupem Č R d o S ch en g en s kého

pros toru,

čemuž

odpovídaj í

právě

tato

přij atá

nov á

u s tan o v ení. Důležitou čás tí novely je rovněž zruš ení dvouleté lhůty, p o k ter o u

n emohl i

žadatel é,

kteří

j iž

abs olvovali

j edno

azylo vé

řízen í

s n eg ativ ním výs ledk em, podat novou žádos t o MO v Č R . S tí mto novým

35

u s tan o v ením vš ak rovněž s ouvis í rozš íření definice nepřípus tnos ti žádos ti, tj .

r o zš íření

případů

tzv.

zr yc hl eného

řízení

bez odkladného

účink u

žalo b y, j ako žto opravného pros tředku.

5.2 Azylová infrastruktura O d r o k u 1996, kd y byl tehdej š í Odbor pro uprchlík y rozdělen na dvě čás ti, ex is tu j í tři primární organizace, které js ou činné z pověření s tátu v oblas ti žád o s tí o mez inárodní ochranu. J s ou to: A)

O d bor az yl ov é a migračn í politik y (O A MP ) – s právní orgán, kter ý n áleží pod ges ci M inis ters tva vnitra

a kter ý má na s taros ti vlas tn í

s p r ávní řízení ve věci žádos ti o mezin árodní ochranu a rovněž dalš í p o vinnos ti. B)

S p r áva uprchlick ýc h zařízení (S U Z) - vznikla rozdělení m tehdej š íh o O d boru pro uprchlík y proto, ab y byl oddělen v ýk on s tátní s práv y v o blas ti az yl ov é procedur y od zabezpečování s lužeb žadate lům o az yl . R ovněž náleží pod M inis ters tvo vnitra, ale j ako organizačn í s lo žka s tátu. Ú kolem S U Z je zaj iš ťování provozu azylo v ých zařízen í, tj . pos k yt ován í ubytov ací ch, s travovacích, s ociálních, zdravotních a d alš ích s lužeb žadatelů m o azyl a ve s pecifick ýc h případech i o s o bám, na které s e vztahuj e ins titut dočas né ochrany. V integračních az yl ov ýc h

s tředis cích

je

pak

pos k yt ováno

dočas né

ub yt ován í

az yl an tů m, tj . os obá m s udělen ým azyle m. O d roku 2006 S U Z rovn ěž p r o vozuj e zařízení pro zaj iš tění cizinců ; klient y SU Z j sou tedy i cizinc i zaj iš tění a umís těn í v těchto zařízeních. R ovněž os obám v těchto zařízen ích j sou pos k yt ován y ubyto vací, s travovací, s ociáln í, zd r avotní a dalš í s lužb y. C)

C izinecká policie (C P ) – má za úkol provádění identif ikační ch úkon ů v s ouvis los ti s podáním žádos ti o M O a dále prodlužování víz; v p řípadě nutnos ti provádí na žádos t min is ters tva rovněž os obní a p o b yt ové kontrol y žadatelů o M O .

36

5.3

Služby

poskytované

žadatelům

o

MO

v azylových zařízeních S p r áv a u prchlick ých zařízení j e organizací odpovědnou za pos kyto vání řad y s lu žeb

žadatelů m

o

MO.

K romě

pos kytnu tí

ub yt ování,

s trav y

a

h yg ien ick ých pros tředků s e j edná o zaj iš tění zdravotní péče , předš koln í v ýc h o v y,

pos kytn utí

s ociálního,

popř.

ps yc hologi ckého

poradens tví

a

n ab íd k u volnočas ových aktivit. Ú kolem SU Z j e ted y zaj is tit základ n í p o tř eb y a možnos t důs toj né exis tence os obám žádaj ícím v Č R o udělen í me zin ár o dn í ochran y po dobu vyři zování jej ich procedur y O dborem az yl ov é a mig r ačn í politik y, případně kraj s kými s oudy (pokud žadatel podá žalob u p r o ti n eg ativnímu rozhodnutí minis ters tv a).

5.3.1 Uby tování V so u čas nos ti exis tuj í různé typ y s tředis ek, které pos k yt uj í ub yt ován í a d alš í s lu žby žadatelů m o M O, az yl an tů m a zaj iš těn ým cizinců m. 1 ) P ř ij ímací s tředis ka – přij ímac ím s tředis kem mus í proj ít vš ich n i žadatel é o M O v Č R ; tato s tředis ka js ou uzavřená, tzn. že do dob y s p lnění vs tupních procedur (podání žádos ti o az yl , identifik ačn í ú k on y, vs tupní zdravotní prohlídky) nes mí žadatel toto s tředis k o o p us tit. N ovela zákona rovněž přij ala nové us tanovení 1 9 , dle kteréh o j e v odůvodněn ýc h příp adech žadatel povinen s etrvat v přij íma cí m s tř edis ku do vyces tován í, nej déle vš ak 120 dní. P okud min is ters tv o n erozhodne ve věci žádos ti o udělení M O, j e žadatel i povolen vs tu p n a území. 19

§ 46 zákona o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů; „Ministerstvo rozhodne o povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, s výjimkou žadatele, kterým je nezletilá osoba bez doprovodu, rodič nebo rodina s nezletilými či zletilými zdravotně postiženými dětmi, osoba s vážným zdravotním postižením, těhotná žena nebo osoba, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického či sexuálního násilí, setrvat v přijímacím středisku až do vycestování, maximálně však po dobu 120 dní, jestliže: a) nebyla spolehlivě zjištěna totožnost žadatele, b) žadatel se prokazuje padělanými nebo pozměněnými doklady totožnosti, nebo c) je důvodné se domnívat, že by žadatel mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu, není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.“ 37

2 ) P o bytov á s tředis ka – do těchto s tředis ek j s ou umis ťováni žadatelé p o o p uš tění přij ímac ích s tředis ek; j sou to otevřená s tředis ka, žadatel é s e mohou volně poh yb ovat ; v této fázi mohou žadate lé rovněž využ ít mo žnos t i pobytu mimo az yl ov é řízení v tzv. s oukromí, tzn. že žadatel udá min is ters tvu adres u pob yt u, kde s e bude běhe m řízen í n acházet ; na v yz ván í minis t ers tva s e mus í žadatel dos tavovat d o s p ádového s tředis ka k pohovorům t ýk aj íc ím s e az yl ov ého řízení 3 ) I n tegrační az yl ov á s tředis ka – tato s tředis ka pos kytuj í v rámci S I P ( S tátní integračn í program) dočas né ub yt ování os obám, kter ým b yl u d ělen azyl a které nemaj í dos ud zaj iš těno j iné vlas tní ub yt ován í. J e s tanovena maxi má ln í doba, po kterou může azyla nt využ ít možnos ti u b yt ován í v tomto s tředis ku, a to na 18 měs í ců. 4 ) Zařízení pro zaj iš tění cizinců – tato zařízení provozuj e rovněž SU Z , n et ýk aj í s e vš ak (až na výj i mk y) žadatelů o M O , n ýb rž zaj iš těných cizinců. V e s tředis cích js ou klientům pos k yt ován y obdobné s lužb y j ako v přij íma cích s tředis cích. H lavním rozdíle m při pos kyto ván í s lužeb j e předevš í m zaj iš tění zdravotní péče . C izinci nej s ou, n a r o zdíl od žadatelů o MO , poj iš těnci veřej ného zdravotního poj iš těn í, ze zákona je j im pos k yto vána pouze neodkladná zdravotní péče, h r azená s táte m.

Zv láš tním

type m

zaj iš tění

ubytov ání

je

ub yt ován í

pos k yt ovan é

s tr p itelů m. J edná s e o ubyto vání, které zaj iš ťuj í nevládní organizace o s o b ám, které podal y kas ační s tížnos t proti rozs udku ve věci odvolání pro ti r o zh o d n u tí o neudělení mez inárodní ochran y; tyto os oby j iž nej s ou žadate li o M O , ale maj í s tatut cizince s víze m za účelem s trpění pobytu . M ateriální podmínk y ub yt ován í má SU Z velice přehledně zpracovan é v ma ter i álu S tandardy kvalit y ubyto vání. 2 0 J e zde s tanoven způs ob a rozs ah v yb av en í s tředis ek dle j ej ich rozdělení (přij íma cí s tředis ka v me zinárodn ím p r o s to r u letiš tě, přij ímac í s tředis ka na úze mí, pobyto vá s tředis ka ). M imo s tan o v en í rozs ahu v yb aven í ubytov ací ch mís tnos tí (pos tel, s kříň, nočn í s to lek , s tůl a židle), js ou zde rovněž s tanoven y kapacit y j ednotliv ýc h 20

Interní akt řízení: Pokyn Ředitelky SUZ č. 1/2007 38

s tř ed is ek

(základní,

nav ýš ené

a

krizové)

včetně

určení

min imál níh o

u b yt o v a cího pros toru na j ednoho žadate le. D ále je s tanoveno vyba ven í s p o lečn ýc h pros tor, j ako j sou koupelny a toalet y, kuchyňk y, s polečens k é mís tn o s t i, děts ká centra, apod. Zp r acování těchto s tandardů kvalit y ub yt ován í je jední m z výs tup ů p r o j ek tu

podpořeného

Evrops kým

uprchlick ým

fondem

(ER F ),

kter ý

u mo žn il vytvoř ení S tandardů kvalit y pos kyto vání s ociálních s lužeb. SU Z zp r aco v ával a tento proj ekt s cílem zlepš it podmínk y pos kyto vání s lužeb žad atelů m o M O , přes tože dle platn ýc h zákonn ýc h norem ani zřizovací lis tin y n ení s tanovena j ako pos kyto vat el s ociálních s lužeb, ale „ pouze“ j ak o

p r o vozovatel

ub yt ova cích

zařízení

pro

žadate le

a

pos k yt ova tel

n ezb yt n ých s lužeb s poj en ýc h s tí mto provozováním. 2 1 Ub yt ov ání je ve s tředis cích pos kyto váno v s ouladu s us tanovení m §4 4 zák o n a o az yl u č. 325/1999 S b., ve znění pozděj š ích předpis ů, který s tano v í p r áv o žadatele na s polečné ub yt ov ání s rodinným přís luš níkem nebo os obo u b lízk o u , pokud s tím žadatel s ouhlas í. Žadatelé maj í rovněž právo přij ímat návš těv y a v yu žíva t nabízeno u p r áv n í p omoc ve s tředis ku. R ealizace návš těv a výkon právní pomoc i j e p r o v ád ěn

ve

s peciálních

mís tnos tech

k tomu to

účelu

v yč len ěn ýc h

a

o zn ačen ých . V p řij íma cích s tředis cích j e žadatelů m pos k yt ován a bezplatná s trav a 3 x d en n ě, dětem 5 x denně. S trava je pos k yt ován a s přihlédnutí m k e s p ecif ick ým požadavků m jednotliv ých žadatelů. Exis tuj í tři základní t yp y s tr av y, a to: bez omez ení, s vylo učení m vepřového mas a (mus li ms k á s trav a) a v eg etar iáns ká s trava. D ále j e s trava upravována vzhledem ke zdravotní mu s tav u žad atelů (diet y, těhotné žen y, koj ící žen y) a věku nezletil ých (různ é t yp y s v ačinek). 2 2 V pob yt ov ých s tředis cích j e s trava pos kyto vána bu ď b ezp latn ě (Zas távka u B rna) nebo je zaveden reži m tzv. s amos tatn éh o 21

§42 zákona o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů:“ Ministerstvo může mimo služeb uvedených v odstavci 1 písm. a) zajistit psychologické, zdravotní, sociální a jiné nezbytné služby a věci s ohledem na individuální potřeby žadatele o udělení mezinárodní ochrany a podporu bezkonfliktního soužití v azylových zařízeních.“ 22

Obdobným způsobem je strava poskytována rovněž cizincům v zařízeních pro zajištění cizinců. 39

v ař en í ( v os tatních pobyto v ýc h s tředis cích), ve které m žadatelé dos távaj í p ř ís p ěv ek na s travu a sami s i ve zbudovaných kuch yň kách ve s tředis k u s tr av u p ř ipravuj í. Žadatelé tak mohou využ ít možnos ti připravovat s i s trav u d le v las tního uvážení. Tento s ys té m s e rovněž os vědčil z hledis ka podpo r y s amo s ta tnos ti a pro některé kultury i z hledis ka s oužití rodin y. S tředis ka s e s ys t émem

s amos tatn ého

vaření

maj í

kuch yň k y,

které

j s ou

vybav en y

n ezb yt n ým nádobí m a elektrick ými s potřebiči. Žadatelé, kteří pobývaj í ve s tředis cích, kde j e pos kytov ána bezplatn á s tr av a, maj í nárok na kapes né ve v ýš i 16,-K č na den a os obu. Žadatelé, k teř í p o b ývaj í ve s tředis cích se s ys té me m s amos ta tného vaření, dos távaj í p ř ís p ěv ek na s travu, j ehož v ýš e j e odvozena z čás tek životního mini ma . Žadatelé, kteří dis ponuj í pros tředky převyš uj ící mi čás tku životníh o min ima, js ou povinni podílet s e na úhradě nákladů s tanoven ýc h v zákoně. 2 3 Ú h r ad u n ákladů u žadatelů v Č R , kteří přices tovali na základě zvláš tníh o p ř ed p is u - pozvání f yz ic ké os ob y, j e povinna nés t tato os oba. M inis ters tvo rovněž může udělit žadateli s ankci za přes tupky uveden é v zák o n ě (mi mo j iné – poruš ení ub yt ova cího řádu). 2 4

5.3.2 Zdravotní péče

Žad ate l o udělení me zinárodní ochrany má nárok na lékařs kou péči v e s tej n ém rozs ahu, jak ý zaručuj e veřej né zdravotní poj iš tění občanům Č R . N ák lad y js ou hrazen y z pros tředků veřej ného zdravotního poj iš tění. Žadatelé j sou na základě us tanovení ods t.2 §47 zákona o azylu č. 3 2 5 /1 9 9 9 S b., ve znění pozděj š ích předpis ů, povinni pods toupit vs tup n í lék ař s k é prohlídky, které provádí provozovatel zařízení (S U Z ) a které j so u h r azen y ze zákona. R ozs ah vs tupních zdravotních prohlídek j e v s oulad u s o ch r an o u veřej ného zdraví. Žadatelů m j e prováděn rentgen s rdce a plic ( tu b er k u loza), bakteriolog ické odběr y (předevš ím s yf ilis a břiš ní tyfus ) , 23 24

Odst.3 § 42 zákona o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů §93 zákona o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 40

k r ev n í o dběr y (infekční onemocněn í, HIV tes ty – povinné u těhotn ýc h žen , u os tatn ích žadate lů dobrovo lné, v rámci vs tupních prohlídek zdar ma) , k o mp l ex n í

prohlídka

lékaře m.

N ezleti lé

os oby

j sou

očkovány

pro ti

zar d ěn k á m, spalničká m a děts ké obrně. Lékař a zdravotní pers onál js o u v p r aco v ní době příto mni pouze v přij íma cích s tředis cích. 2 5 V pobyto v ýc h s tř ed is cích není zdravotní pers onál, žadatel využ ívá pos kyto vání zdravotn í p éče lék aři v lokalit ě, kde j e umís těno s tředis ko.

5.3.3 Vzdělání

D ěti

š k olního

věku

navš těvuj í

základní

š koly

v lokalit ách

blízk ých

j ed n o tliv ým azylo v ým zařízen ím za obdobných podmínek j ako čes ké děti. P ř ed n ás tupe m do s tandardní tříd y základní š koly abs olvuj í v případ ě p o tř eb y kurz čes kého j azyka ve v yr ovnáva cích třídách, aby s e mohl y bez p r o b lé mů zapoj it do běžné výuk y. Podle požadavků učitelů j e potom S U Z v yb av u j e nezb yt n ými školní mi pomůcka mi . P o ukončení povinné š kolní docházk y mohou žadate lé abs olvovat j ak s tř ed n í, tak v ys okoš kols ké vzdělávání za s tej ných podmín ek j ako češ tí o b čan é. P r o děti předš kolního věku j sou ve vš ech azylo v ých zařízeních zř ízen a d ěts ká centra, která j sou vybav ena obdobně jako mateřs ké š kol y. D ěti zd e zís kávaj í základní h yg ien ické náv yk y, učí s e práci a živo tu v k o lek tivu se zřetel em na adaptaci v novém pros tředí hos titels ké země a p r o s tř ed n ictví m her s i os voj uj í čes k ý j azyk. D alš ím zařízen ím, kde moho u d ěti tr áv it s vůj voln ý čas , je výtv arná dílna. Zde pod odborn ým dohledem r o zv íj ej í své v ýt varn é nadání a manuáln í zručnos t. V zhledem k v ys ok é p s ych ick é zátěži, kterou na děti žadatelů o MO klade migrac e a pobyt v cizí ze mi, p ů s obí v ýt va rné aktivit y terapeutick y a s polečně s v ýu kou čes kéh o j azyk a

js ou

jednou

z možn os tí

naplnění

j ej ich

denního

programu .

N ej zd ař ilej š í v ýt va rné práce j sou prezentován y na výs tav ách, pořádan ýc h n a mís tn í i celorepublikové úrovni. 25

V zařízení pro zajištění cizinců je zdravotní personál přítomen 24 hodin denně. 41

5.3.4 Sociální služby

C íle m s o ciální práce je řeš ení aktuální s ociální s ituace klienta, j eh o ad ap tace v podmínk ách azylo vé ho zařízení, prevence konfliktních s ituací a p ř íp r av a klienta na integrac i, nebo případnou dobrovolnou repatriac i. V ětš ina žadatelů o MO přichází z j iného s ociálního a kulturníh o p r o s tř ed í. J ej ich očekávání, hierarchie hodnot a normy chování se moho u o d těch , které j s ou obv yk lé ve s tředoevrops kém kontextu, výra zně liš it. V ed le j azyko v ýc h problémů j e přizpůs obení klientů ztíženo i tí m, že js o u v ázán i n a původní kulturní identitu a ocitaj í s e v nezv yk lé životní s ituaci. N ěk teř í z nich mohou zvolna přiv yk at pas ivitě a začít pokládat podmínk y živ o ta v az yl ov ýc h zařízen ích za přirozené. P roto j e nutné s žadatel i o M O b ěh e m p ob yt u v azylo v ých zařízeních pracovat a pos kyto vat jim adekvátn í s o ciáln í s lužby, vníma t sociální a kulturní rozdíl y v rámci j ednotliv ých k o mu n i t a národnos tí a v rozumn é míř e res pektovat j ednotlivce a jej ich p o s to j e p ramen ící z odliš ného s ociálně- kulturního záze mí . S o ciální

s lužby

j sou

pos kytov án y

v několika

rovinách.

Je

to

p ř ed ev š í m rovina informačn í a poradens ká, čás tečně i pos k yt nut í krizov é in ter v en ce. V e s tředis cích exis tuj í dva t yp y pracovníků, kteří pos k yt u j í u r čité p enzu m s ociální s lužeb. Js ou to sociální pracovníci a pracovníci s o ciáln í

péče.

S ociální

pracovníci

js ou

příto mni

v pracovní

dn y

v o s mih o dinov é pracovní době. J ej ich hlavní pracovní náplní j e informačn í p o r ad en s tví žadatelům o MO tak, aby b yl žadatel s chopen fungovat j ak v r ámci az yl ov ého s ys tému (tj . ve s tředis cích), tak v pros tředí čes kéh o s o cio - k u lturního pros tředí. Žadatelů m js ou na začátku předáván y informace p ř ed ev š í m o chodu s tředis ek, o j ej ich právech a povinnos tech, o s lužbách , k ter é p os k yt uj í nevládní organizace apod. Sociální pracovník diagnos tiku j e k lien ta, identifikuj e j eho sociální anamné zu a zvláš tní potřeby. N a základ ě těch to p o znatků nabízí žadate li mo žnos ti řeš ení j eho potřeb, ať už nap ř . p s ych o lo gi ckou

péčí,

zaj iš těním

návazné

zdravotní

péče ,

zaj iš těním

k o n tak tu na nevládní a j iné organizace, které s e s pecializuj í na pos kytov án í

42

s lu žeb v konkrétních oblas tech (pomoc obětem domácího nás ilí, práv n í p o mo c apod.). S ociální pracovníci provází klienta j eho obtížnou životn í s itu ací a nabízí mu ps ych ickou podporu. V ýzna mn ým úkolem s ociálních p r aco v n íků j e také práce s komunit ami exis tuj ícími v rámci kliente l y zař ízen í. P r acovníci s ociální péče js ou ve s tředis cích příto mni 24 hodin denn ě. J ej ich

h lavní

pracovní

náplní

je

pos k yt ován í

základních

informac í

v mi mo p r acovn í dobu s ociálních pracovníků, zaj iš tění bezpečného chod u s tř ed is k a,

případně

zaj iš tění

základní

krizové

intervence,

a

dalš í

ad min is tr a tivní činnos ti. Č in nos t pracovníků pos kytuj íc ích sociální s lužby je ted y zaměřen a p ř ed ev š í m

na

předání

informac í,

pos k yt nu tí

poradens tví ,

zaj iš těn í

n áv azn ých s lužeb, provázení a diagnos tiku zvláš tních potřeb klienta.

5.3.5 Služby posky tované ohrožený m skupinám

Zv láš tn í kategorii žadatelů o MO z hledis ka pos k yt ovan é péče tvoří tzv . o h r o žen é s kupiny. J edná s e o klient y, kteří js ou z něj akého důvod u zn ev ýh o d n ěni

a

zranitelněj š í

v porovnání

s os tatní mi .

P atří

mez i

ně

n ezlet ilí, nezletil í bez doprovodu zákonného zás tupce, s amotn é žen y a ma tk y,

neúplné

rodin y,

s enioři,

fyzi ck y,

men táln ě,

či

sociáln ě

h an d icap ované os ob y nebo os oby, které byl y podrobeny závažn ým formá m n ás ilí n ebo s e s tal y oběťmi obchodu s lidmi. S U Z přij ala nezb yt ná opatřen í, k ter á maj í za cíl zaj is tit těmto os obám pob ýv aj ící m v azylo v ých zařízeních n ezb yt n o u

ochranu,

naplnění

individuáln ích

mat eriá lních

potřeb

a

d if er en co vanou sociální a zdravotní péči. V s oučas né

době

mohou

žadate lé

využ ít

s lužeb

s mluvní ch

p s ych o lo gů, případně ps yc hia trů. Zvláš tní Tato s lužba je klientům dos tupn á v e vš ech azylo v ých zařízeních, nezletil ým bez doprovodu je pos kyto ván a v žd y,

p r o os tatní s kupiny j e pos k yt ován a na základě individuáln íh o

p o s o u zen í s ituace nebo na základě žádos ti klienta.

43

Žadatelé o MO ve věku 15-18 let bez doprovodu rodičů neb o zák o n n éh o zás tupce j sou z přij íma cího s tředis ka umís ťován i do děts kéh o d iag n o s tického ús tavu a děts k ýc h domovů, které s pravuj e minis ters tv o š k o ls tv í, ml ádeže a tělov ýc ho v y (M P S V ). Žadatel é mladš í 15 let js ou d o to h o to

zařízen í

umis ťování

přímo,

neprocházej í

žádným

az yl ov ým

zař ízen í m. V pobyto v ýc h s tředis cích S U Z zůs távaj í nezlet ilí žadatelé pouze teh d y, js ou-li doprovázeni os obou z řad žadatelů o udělení mez inárod n í o ch r an y, do jej íhož opatrování byli rozhodnutí m soudu s věřeni. J iž několik let realizuj e S U Z proj ekt Str ategie vnitř ní bez pečnos ti , j eh o ž cílem je s ys te ma ti zac e péče o ohrožené skupin y žadatelů. A reály az yl o v ýc h zařízen í b yl y rozdělen y na s tandardní a chráněnou zónu. P řís tu p do

ch r áněné

zón y

maj í

pouze

os ob y

zde

ubytov ané,

což

žadatelů m

z o h r o žených skupin umožňuj e (pokud s i to přej í) v yh nout s e nežádoucí mu a

p o ten ciáln ě

nebezpečnému

kontaktu

s os tatní mi

klient y.

Provo z

s p o lečn ýc h pros tor s tředis ek je řeš en reži mově, to znamená, že žadatelé z o h r o žených skupin využ ívaj í např. j ídelnu v j inou dobu než os tatn í k lien ti. C elý přís tup s e zakládá na prevenci. P racovníci azylo v ých zařízen í tak é ab s o lvuj í s pecializov ané kurz y a s emináře, aby b yl i s chopni žadatelů m z o h r o žených zn ev ýh o d n ění.

skupin J ej ich

pos k yt nout

péči

úkole m

rovněž

je

odpovídaj ící včas ná

povaze

identifikac e

j ej ich os o b

v yž ad u j íc ích s peciální přís tup a odhalování sociálně patologick ýc h j evů. J ak o nás troj ochrany os ob ve s tředis cích a prevence konfliktních s itu ací j e ve s tředis cích v yu ží ván kamerov ý s ys t ém, kter ý pokrývá s polečn é p r o s to r y

s tředis ka.

Os trahu

obj ektu

rovněž

zabezpečuj e

s oukromá

b ezp ečn o s tí s lužba, která j e ve s tředis cích přítomn a nepřetržitě. P řij ímac í s tř ed is k a

js ou

z vněj š í

s trany

navíc

zabezpečen a

elektronick ým

zab ezp ečov ací m s ys té me m. SU Z je rovněž od roku 2007 zapoj ena do P rogramu boj e s nelegáln í mig r ací a do P rogramu pomoc i oběte m obchodu s lid mi. Ú čas t pracovník ů S U Z v o b ou P rograme ch j e předevš ím v rámci detekování případn ýc h obětí. O s o b y zařazené do kteréhokoliv z obou P rogramů mohou využ ít zvláš tn í r eži m p o b yt u a zvláš tní péči, která j e zaměřen a na j ej ich ochranu.

44

5.3.6 Volnočasové aktivity

Ř ad u mo žnos tí, j ak v yu žíva t voln ý čas , nabízej í přij í mací a pob yt ov á s tř ed is k a i dos pělým žadatelům o MO . A zylo vá zařízení j sou v yb aven a š icí mi, ř ezbářs kými nebo výtv arn ými dílna mi, knihovnami a v někter ýc h p ř íp ad ech čaj ovnami či tzv. mu ltiku lturní mi pros torami. K lienti maj í k d is p o zici

také

hřiš tě

a

o r g an izaci

volnočas ových

s portovní aktivit

náčiní. úzce

Sociální

pracovníci

s polupracuj í

při

s nevládní mi

o r g an izace mi , jej ichž za měs tnan ci s e žadatel i navš těvuj í kulturní akce v o k o lí s tředis ek a připravuj í v ýl et y, letní tábor y a karneval y pro děti. S n ah o u SU Z j e zapoj it do příprav y a realizac e volnočas ových programů v co n ej větš í míře s amotn é klient y, ab y tak během pob yt u v az yl ov ém zař ízen í

neztrácel i

s chopnos t

s amos tatn ého

j ednání

a

pocit

os ob n í

o d p o v ěd n os ti.

5.3.7 Další služby P ř i p o zo r ování rozs ahu a cílenos ti s lužeb pos k yt ov an ýc h žadatelů m o M O j s em d etekoval a dalš í s lužby, které js ou žadate lům v rámci j ej ich s právníh o ř ízen í

n abízen y,

a

to

předevš ím

program

dobrovolných

repatriac í,

p s ych o lo gi cké s lužb y, a s lužby, které pos kytuj í dalš í organizace. 1 ) Pr o g r am dobr ovolných r epatr iací R ep atr iac e j e SU Z preferovan á j ako způs ob důs toj ného návratu do ze mě p ů v o d u n ebo třetí bezpečné země. J edná s e také o prevenci potenciáln ích p r o b lé mů v případě os ob, j ej ichž řízení o udělení MO b yl o ukončen o s n eg ativ ním výs ledk em a které by jinak pravděpodobně nelegálně s etrval y n a ú zemí Č R . D ůležitá j e s amozř ej mě i s kutečnos t, že tento program přináš í zn ačn é ekonomické ús por y. P ř i provádění repatriací spolupracuj e SU Z s M ezinárodní organizac í p r o mig r aci (International O rganization for M igration, dále IOM ), kter á

45

k lien tů m

v nutn ýc h

případech

zaj iš ťuj e

náhradní

ces tovní

doklad y,

p o s k ytu j e repatriantů m doprovod, pokud to v yž aduj e jej ich zdravotní s tav , či p o k u d s e letecká přeprava nemůže us kutečnit j inak než s přes tupem v S ch en g ens ké m pros toru, kde je as is tence nutná. V roce 2006 s e IO M p o d ílel n a realizac i 120 z celkového počtu 351 repatria cí, což předs tavu j e 34 %. V r oce 2006 dos áhl počet us kutečněn ýc h repatriací čís la 351. To j e o 8 2 mén ě než v roce předcházej ícím, v relativní m vyj ádřen í (tj . vzhledem k celk o v é mu počtu příchozích žadatelů v daném roce) s e vš ak j edná o j is t ý tr en d , n eboť zatí mc o v roce 2004 bylo repatriováno 10 % žadatelů o u d ělen í az yl u, v roce 2005 12%, v roce 2006 s e pro dobrovolný návr at r o zh o d lo taktéž 12 % klientů SU Z. 2 6 2 ) Ps ych ologické s luž by – t yt o s lužb y j sou pos k yt ov án y žadatelům n a zák lad ě individuáln ího pos ouzení jej ich s ituace, nebo na základě jej ich žád o s ti.

Žadatelé

s ice

moho u,

j ako

poj iš těnci

veřej ného

zdravotníh o

p o j iš těn í využ ívat ps yc ho logické s lužby v rámci s ys tému poj iš tění, přes to n ab ízí S U Z pos kytn utí s mluvní ps yc holog ické péče, kterou hradí s ama. V ýh o d o u j e přítomnos t ps ych ologa přímo ve s tředis ku, možnos t použít tlu mo čen í,

a

návaznos t

na

s ociální

práci

pos k yt ovanou

žadatel i

ve

s tř ed is k u .

5 . 3 . 8 S lu žb y p osk ytovan é d alš ím i organ izacem i

P r imár n í organizací, která pos k yt uj e s lužb y žadatelům o MO v Č R , je S U Z . N a p os k yt ován í někter ýc h s lužeb s e vš ak podílí nebo j e přímo pos k yt uj í i j in é o r g anizace. P ominu- li pos k yt ován í zdravotní péče v rámci veřej néh o zd r av o tn ího poj iš tění zdravotnick ými zařízen ími, j sou to předevš ím tyto o r g an izace :

26

Celkové náklady na program v roce 2006 činily 1 441 972 Kč. Částka připadající v průměru na jednu repatriovanou osobu je cca 4 108 Kč. Výroční zpráva SUZ za rok 2006.

46

a) IO M 2 7

–

M ezinárodní

organizace

pro

migraci ;

v rámci

s lužeb

žad atelů m o M O s e podílí předevš ím na organizaci repatriac í a p o s kyto vání pomoci při v yř izován í dokladů katolick á

charita 2 8

h an dicapovan ým

s kupinám

b) Č es ká

-

v rámci

pos k yt uj í

s v ýc h

s lužeb

s ociáln ě

mís tn í

diakon ie

j ednotlivé

s lu žb y rovněž žadatelů m o M O – j edná s e předevš í m o pos kyto ván í p r ávního C h arita

a

s ociálního

humanitárn í

poradens tví ;

š atník,

a

v zařízení ch

díln y

pro

SU Z

provozuj e

volnočas ové

aktivit y,

p ř edevš í m řezbářs ké a š icí dílny c) SO ZE 2 9

– S družení občanů zab ýv aj í cích s e emigran t y

- tato nevlád n í

n ezis ková organizace s e s ídlem v B rně se zaměřuj e na pos kytov án í p r ávní, s ociální a ps yc ho logické pomoc i, zaj iš tění volnočas ov ýc h ak tivit a poradens tví pro žadatel e o M O (a dalš í kategorie cizinců ) ; v r ámci s vé činnos ti rovněž realizuj e proj ekt B erlička, který pomáh á žad atelů m o M O s náklad y na zdravotní péči (hrazení doplatků za lék y, regulačních poplatků). S vou činnos t vyvíj í téměř v ýh radně n a M o ravě. d) PP U 3 0

– P oradna pro uprchlíky – tato nevládní a nezis ková organizace

p o s kytuj e právní, ps yc holog ickou a sociální pomoc. S vé s lužb y p o s kytuj e předevš ím v P raze, dále v pob yt ov ých s tředis cích K os telec n . O rlicí a S tráž p. R als kem. P oradna pro uprchlík y j e zakládaj ícím člene m Konzorcia nevládních organizací zabývaj ících s e uprchlík y a člene m mezin árodních organizací European C ouncil on R efugees an d Ex iles (EC R E ) a S eparate C hildren in Europe P rogram (S C EP ). e) OP U 3 1

– O rganizace pro pomoc uprchlíkům - tato nevládní a nezis kov á

o r g anizace

pos kytuj e

právní,

žad atelů m o M O a azyla nt ům.

27

www.iom.cz www.charita.cz 29 www. soze.cz 30 www.uprchlici.cz 31 www.opu.cz 28

47

ps ych ologickou

a

s ociální

pomo c

S p o lupráce s obcemi j e v Č R na velmi nízké úrovni. D le zákona o az yl u 3 2 d os távaj í s ice obce přís pěvek dle počtu žadatelů žij ících na jej ich ú ze mí, k ter ý maj í povinnos t inves tovat tak, ab y přines l užitek nej en obci, ale i žadate lům, v žádné jiné oblas ti vš ak obce nevyvíj ej í téměř žádn é ak tiv it y s měrem k zaj iš tění s lužeb žadatelů m. P ř i organizování volnočas ov ýc h aktivit s e rovněž angažuj í někter é u mě leck é s polky, LŠ U , škol y a divadla, 3 3 tato činnos t vš ak obvykl e nen í za měř en a v ýh radně na žadatel e o az yl , ale týká s e cizinců nebo migra ce o b ecn ě z š irš ího měř ítka.

6.

SLUŽBY

POSKYTOVANÉ

ŽADATELŮM O MO V HOLANDSKU 32

§ 84 zákona o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Např. Divadlo Archa se již několik let věnuje workshopům se žadateli o MO. Tento projekt byl nejprve odstartován v dřívějším pobytovém středisku v Bělé-Jezové. Následovala divadelní představení přímo na prknech Divadla Archa. 33

48

6.1 Systém azylového řízení a poskytování služeb v Holandsku H o lan d s k ý s ys té m az yl ov ého řízení proš el v pos ledních letech velkými změn ami.

H olands ký s ys té m mus el přij mout určitá res triktivní opatřen í

v zh led e m k obrovs kému nárůs tu žádos tí o azyl v 90. letech a příliš n é lib er áln o s t i a s ociálnos ti s ys tému azylo vého řízení. P řed rokem 1998 s e p o čet žádos tí o MO poh yb oval v průměru kole m 30 000 žádos tí ročn ě, v r o ce 1 9 98 tento počet prudce vzros tl na 54 000 žádos tí a s toupal až d o r o k u 2 0 01 na skoro 89 000 žádos tí v tomto roce. P o přij etí novéh o C izin eck ého zákona (V ree mdel ingenw erk) tento počet ročně kles á nej prv e zh r u b a k průměru 30 000 žádos tí a v pos ledních letech zazna mena l y počt y žád o s tí p rudk ý pokles k necel ým 10 000 žádos tí. B ěžným

jevem

před

účinnos tí

C izineckého

zákona

b yl a

nap ř .

s k u tečn o s t, že mnoho žadatelů po za mítnu tí j ej ich žalob y proti rozhodnutí o žád o s ti o az yl okamž itě podávalo dalš í žádos t, kterou mus el y orgány celo u zk o u mat zas e znovu. Tímto zp ůs obem zůs tával y tyto os oby v N izozemí p o v elice d louhou dobu, pods tatně s e integroval y do společnos ti a vych ovával y d ěti, k teré s e narodil y na území H olands ka a které neznal y kulturu an i j azyk ze mě původu, ale v yr ůs tal y v holands ké m mul tikul turním pros třed í, n av š těv o val y holands ké š koly. Z tohoto důvodu přij alo Holands ko v ro ce 2 0 0 0 tzv . nový C izineck ý zák on s účinnos tí od 1. dubna 2001. Žádos ti o az yl s e začal y pos uzovat dvoj ím způs obem a to podle dob y podání žádos tí. Žád o s ti podané před date m účinnos ti nového C izineckého zákona byl y p o s u zo v ány podle s taré legis lativ y, žádos ti podané po tomto datu j iž p o d léh al y us tanovení m nového zákona. V roce 2001 tak začal nový s ys té m, k ter ý měl za úkol vypořád at s e v té době s 85 000 žadateli o azyl, z toho s e zh r u b a 3 800 žádos tmi N BD .

N ový s ys té m zaváděl možnos t podání dalš í

žád o s ti o az yl po zamítnut í první pouze za s plnění podmínk y nových d o lo žen ých důvodov ýc h skutečnos tí. Také zavedl ins titut tzv. zr yc hl enéh o

49

ř ízen í v případě neodůvodněn ýc h žádos tí. 3 4 R ovněž zpřís nil pravidla pr o n u tn o s t o pus tit az yl ov á zařízení a v yc es tova t ze země po finálním zamí tnu tí žalo b y. Z d ůvodu zcela nové az yl ov é politik y byl také v pods tatné míř e změn ěn s ys té m azylo v ých zařízení a pos kyto vání s lužeb. Z důvodu pokles u žád o s tí b ylo v pos ledních letech mnoho center uzavřeno. Z hledis ka práce s k lien t y j e v součas nos ti kladen důraz na dobrovolný návrat klientů d o ze mě p ů v odu nebo jiné bezpečné třetí země. P ř es tože zaměř ení na nové cíle az yl ov é politik y bylo důs ledn ě p ř ip r av en o a zpracováno, mus elo H olands ko přis toupit k tzv. „pardon “ o p atř en í, ab y s e země vypořád ala s e žadatel i, kteří podali žádos t o azyl p ř ed r o k em 2001, a kteří js ou j iž adaptováni v holands ké společnos ti. 2 7 . čer v n a 2 007 vs toupilo v účinnos t opatření, které povolovalo trval ý pob yt žad atelů m,

j ej ichž

s právní

řízení

podléhalo

účinnos ti

tzv.

s taréh o

cizin eck ého zákona a kteří b yl i s tále v H olands ku. V roce 2007 obdrželo , n a zák ladě tohoto us tanovení, celke m 20 400 os ob trval ý pob yt . V ro ce 2 0 0 8 j e o čekáváno zakončení tohoto programu.

6.2 Azylová infrastruktura V Ho lan d s ku exis tuj í primárn ě tři organizace, které j sou pří mo činn é v o b las ti az yl ov é proble mat ik y: A)

I N D – (Immigr atie en N aturalis ati ediens t) – správní orgán odpovědn ý za s právní řízení v první ins tanci řízení, tj . za proj ednání žádos ti a v yd ání prvního rozhodnutí ve věci řízení o udělení MO ; spadá po d M inis ters tvo s pravedlnos ti 3 5

B)

COA

(C entraal

O rgaan

opvang

as ielzoekers )

–

je

organizací

zaj iš ťuj ící s lužb y žadatelů m o M O. J edná se o nezávis l ý s práv n í o r g án, kter ý j e vš ak plně financován M inis ters tve m s pravedlnos ti. C entrálně má j ednoho ř editele a dále je organizačn ě rozliš ena d le 34

Toto řízení probíhá již v přijímacích střediscích a je rozhodováno o tom, zda je žádost o udělení MO vůbec relevantní k projednávání. Od doby účinnosti nového azylového zákona je tímto způsobem rozhodováno zhruba polovina všech podaných žádostí jako negativní! 35 V rámci Ministerstva spravedlnosti však funguje zároveň Ministerstvo pro integraci a migraci. 50

ú ze mního rozdělení na s everní a j ižní čás t. K aždá tato čás t má v las tního hlavního manag era. D alš í rozliš ení j e dle dvanácti tzv . p r o vincií – územních celků, na které j e rozděleno Holands ko. S tej n ě tak j e rozliš ena CO A na dvanáct celků. K ažd ý celek má vlas tn í man agemen t,

kter ý zas távaj í tři os oby.

V tomto

celku

s e dále

r o zliš uj e na oblas t ub yt ován í a na oblas t s lužeb, které maj í s véh o v las tního man agera. Oblas t ubyto vání s e dále dělí podle počtů az yl ov ýc h zařízen í na mís tn í koordinátor y, kteří j sou zodpovědní za k o nkrétní

az yl ov é

k o ordinátor y

zařízení.

(obv yk le

O blas t

dva),

kteří

s lužeb maj í

na

se

dělí

s taros ti

na

dalš í

koordinaci

p r o j ektů, procházej ících napříč azylo v ými zařízení mi (např. proj ek t d o brovoln ýc h návratů, proj ekt integrace , proj ekt za měřen ý na N BD ) . C)

V P (V reemde lingenpo lit ie) – C izineck á policie, která j e odpovědn á za provádění identifikačn ích úkonů v souvis los ti s podání m žádos ti o me zinárodn í ochranu a dále prodlužování víz. S p olupráce mezi jednotliv ými organizace mi zab ýv aj í cími s e témate m

žad atelů j e na v ys oké úrovni. B ěhem s právního řízení o udělení MO s e k ažd é d v a t ýd n y s cházej í v k aždé m okrs ku (nebo celku) zás tupci CO A , I N D , a V P a dis kutuj í o vš ech aktuálních případech ze vš ech relevantních h led is ek . Zás tupci C O A moho u zás tupcům IN D doporučovat nebo uvád ět d ů v o d y p ro udělení humanitárn ího az yl u, finální rozhodnutí v první fázi j e v š ak p ln ě v ges ci IN D .

6.3

Služby

poskytované

žadatelům

o

MO

v azylových zařízeních O r g an izací, která j e odpovědná za pos kyto vání s lužeb žadatelů m o M O v H o lan d s ku, je předevš ím C O A . P rovozuj e ub yt ov ací zařízení (kromě p ř ij íma cích s tředis ek a dočas ných přij ímac ích s tředis ek), pos kytuj e sociáln í s lu žb y. CO A vš ak nepos kytuj e zdravotní péči, j ej í pos k yt ování j e zaj iš těn o j in o u o r ganizací. Úkole m a cílem CO A j e zaj is tit bezpečné pros třed í 51

žad atelů m o M O a zaj is tit j ej ich přípravu na dalš í fázi jej ich života p o s k o n čen í azylo vého řízení, a to buď na integrac i nebo na repatriaci. Před p ř ij etí m C izineckého zákona b yl a náplň činnos ti této organizace více p o d o b n á čes ké SU Z , v s oučas nos ti j e opravdu hlavním téma tem repatriac e žad atelů .

6.3.1 Uby tování A z yl o v á centra v H olands ku byla po roce 2001 rozliš ena nás leduj ící m zp ů s o b em: 1)

D o čas ná přij ímac í centra – tato centra nabízej í dočas né ubyto vání n a n ezb yt no u dobu před předání m do Přij íma cího centra.

2)

P ř ij ímac í s tředis ka (A an meldc entrum) 3 6 – v těchto s tředis cích moho u cizinc i podat vlas tní žádos t o udělení az yl u. Zde js ou rovněž p r o veden y nezb yt né identifikačn í úkony a prováděno zr yc hl ené řízen í za účele m zj iš tění, zda j e žádos t odůvodněná. P ob yt v těchto centrech j e omezen 48 pracovními hodinami (pracovní týde n). Tato centra js o u u zavřená, bez možnos ti opuš tění. Tato centra neprovozuj e C OA , n ýb rž IN D .

3)

I n tegrační a orientační s tředis ka (A s ielzoekers centru m gericht o p o r iëntat ie en inburgering) – po podání žádos ti o azyl j sou žadatelé p ř emís těni do těchto otevřen ých s tředis ek. D oba pob yt u žadatelů v těchto centrech je omezena vydá ním rozhodnutí ve věci žádos ti o M O s právním orgáne m. Jelikož v této fázi před v yd ání m rozhodnutí o u d ělení M O js ou možno s ti na zís kání s tatutu vš ech klientů s tej n é, j so u zde klienti intenzivn ě připravováni na orientaci a integraci 3 7 v h olands ké m pros tředí. K lienti procházej í intenzivní mi jaz yk ov ými a in f ormační mi kurzy. Obv yk lá doba pro vydán í rozhodnutí a ted y i p o b yt u klientů v tomto zařízení j e půl roku. K lienti vš ak nemus ej í p o b ýv at v tomto s tředis ku, mohou j ít do tzv. soukromí v případě, že s p r ávnímu orgánu uvedou adres u pobytu, na které s e budou zdržov at

36

V současnosti již pouze 2 – Schiphol a Ter Apel. Samotným projektem integrace osob, kterým je přiznán statut uprchlíka, se v této práci zabývat nebudu. Nicméně holandský systém integrace je na vysoce rozvinuté úrovni a podílí se na něm mnoho partnerů. 37

52

a b udou každý t ýd en docházet pro prodloužení pob yt u a na případn á in terview do s tředis ka. R ovněž js ou zde dočas ně umís těn i klienti, kteří dos tanou s tatu t až po opravné m rozhodnutí a přicházej í s em zpět z repatriační ch s tř edis ek, pokud neodcházej í přímo do integračních bytů . 4 ) R epatriačn í s tředis ka (A s ielzoekers cen trum gericht op terugkeer) – v p řípadě

vydán í

rozhodnutí

o

neudělení

azylu

js ou

žadate lé

p ř emís těni do tzv. repatria čních s tředis ek. J edním z výra zn ých r ys ů holands ké politik y po přij etí novéh o C izineckého zákona j e právě za měřen í na program dobrovolných n áv ratů do země původu (repatriací) při práci s kliente m, a to p ř edevš ím

na

klient y

s půs obnos tí

s tarého

cizineck ého

zákon a.

V r epatriačn ích s tředis cích tráví klienti čas během podání žalob y p r o ti

rozhodnutí

o

neudělení

MO

a

j sou

intenzivní

formo u

p ř ipravováni na možnos t za mítnu tí žalob y a ted y nás ledného nutnéh o v yces tování ze ze mě. N abídka repatriace je pos kytov áno formou cas emanage me ntu – každý cas e- manager má na s taros ti zhruba 25 případ ů , k terým

se

individuálně

věnuj e

běhe m

j ej ich

celého

pobytu

ve

s tř edis ku. Vzhlede m ke zmírn ění negativního dopadu negativníh o r o zhodnutí na život j edince j e klientů m nabízena možnos t repatriace a r eintegrační ch programů. K lienti tuto dobu pobytu nemus í tráv it v těchto otevřen ých s tředis cích, ale rovněž mohou j ít do s oukromí. N ás ledně vš ak mus í uvés t adres u pobytu , na které budou pob ýv at a mu s í každý týde n chod it do s tředis ka pro potvrzení prodloužen í p o bytu V P 3 8 . 5)

U b yto vání pro azyla nt y – pro os oby, které zís kaj í s tatut uprchlík a, r es pektive které dos tanou pozitivn í rozhodnutí ve věci řízení o az yl u , j e pos k yt ováno ub yt ován í v integračních b yt ec h, které dále provozu j í s amos právné celk y.

6)

V ýj ezdn í s tředis ka (V ertrekcen trum) 3 9 – v těchto s tředis cích pob ýv aj í p ř edevš í m žadatelé, kteř í zároveň patřili pod legis lat ivní pravomo c i „ s tarého zákona“ , a zároveň maj í povinnos t po za mítnu tí žalob y

38

Pro ověření totožnosti provádí VP v těchto případech vždy znovu ztotožnění novou biometrickou metodou otisku prstů. 39 První výjezdní centrum vzniklo až v roce 2004. 53

o p us tit ze mi.

R ealizuj e s e zde zr yc hl en ý program přípravy n a

r ep atriac i. K lienti nemus í tuto dobu trávit zde ve s tředis ku, ale mu s ej í

s vou

přítomnos t

v zemi

dokládat

každodenní m

fyzi ck ým

h láš ení m u V P pomocí otis ků prs tů. V s oučas nos ti j s ou zde j iž i k lienti s padaj ící pod us tanovení nového cizine ckého zákona. 7)

D etenční s tředis ka - j sou s tředis ka pro cizinc e, kteří maj í rozhodnu tí o správní m vyhoš t ění země. Z těchto s tředis ek j e realizován j ej ich n ed obrovoln ý návrat do ze mě původu. Tato s tředis ka neprovozu j e C O A , ale cizinecká policie. V e vš ech s tředis cích kromě přij ímací ch s tředis ek je s travován í

p o s k yto v ané formou s amos tatn ého vaření s pos k yt ov áním

přís pěvku 4 3

EU R n a os ob za týde n, které j sou žadatelům poukazován y na s peciáln í ú čet, k terý má každý žadatel za tímto účelem zřízen ihned po akceptaci p o d án í žádos ti o MO . V e s tředis cích j sou zřízen y kuch yň k y, které j so u v yb av en y různými elektros potřebič i. K aždá kuch yň ka j e přidělena určité mu p o čtu p o koj ů a tito určití žadatelé zodpovídaj í za s tav přís troj ů, s tej ně jak o za

d o d r žování

hygi en y

v kuch yň ká ch.

Tento

s ys té m

se

t ýk á

rovn ěž

s tř ed is ek pro NB D . Žadatelé js ou povinni uklízet nej en s vé vlas tní pokoj e, ale rovněž s p o lečn é

pros tor y.

D enně

js ou

prováděn y

kontrol y

těchto

pros to r

p r aco v n ík y s tředis ka. Pokud žadatel neplní tuto povinnos t, provozovatelé s tř ed is k a naj mou soukromou firmu, která toto činí na náklad y žadatelů. Z h ledis ka zaj iš tění dodržování povinnos tí žadate lů během řízení a p o d o b u j ej ich pobytu ve s tředis cích je kompl etně zpracován s ys té m s ankcí, k ter ý j e zpracován v 11 bodech od oficiáln ího vytknu tí až po nutno s t o p u š těn í s tředis ka. P ři přes tupku klienta je klientovi nej prve doručen o o f iciáln í varování. P ři dalš ím poruš ení pravidel s e přis tupuj e k odebrán í f in an čn í pomoci na určité období, dále k vyká zání ze s tředis ka na určito u d o b u , k přemís těn í do j iného s tředis ka, až k nutnos ti opus tit s tředis ko a zaj is tit s i vlas tní ub yt ován í. Žadatel může proti tomu to pos tupu pod at s tížn o s t na centrální ús tředí C O A .

54

Žadatelé

se

mus í

podílet

na

úhradě

nákladů

za

ub yt ován í

ve

s tř ed is cích, pokud j ej ich příj em (nebo přiznaná finanční čás tka) převyš u j e u r čit ý k v ocient odvíj ej ící s e od čás tky životního minima.

6.3.2 Zdravotní péče Zd r av o tn í prohlídk y j sou prováděny v přij ímac ím s tředis ku. Holands k ý s ys t ém v yža duj e povinně pouze tes ty na TB C . P ro potřeby dalš í lékařs k é p éče se klienti s távaj í poj iš těnci veřej ného zdravotního poj iš tění a maj í s tej n á p r áva a povinnos ti v oblas ti pos k yt ován í zdravotní péče j ako občan é H o lan d s ka. P ro žadatel e o M O vš ak exis tuj e s peciální poj iš ťovna, určen á v ýh r ad n ě tě mto poj iš těnců m. V e s tředis cích j e zaj iš těna péče zdravotními s es tr ami,

lékař

zd r av o tn ič tí

dochází

pracovníci

dle nej s ou

potřeby,

zhruba

zaměs tnanc i

dvakrát

C OA ,

o r g an izace pro pos kytov ání zdravotní péče žadate lům

týdn ě.

n ýb rž

Tito

speciáln í

- M OA (M edis ch e

O p v an g A s ielzoekers ).

6.3.3 Vzdělání V Ho lan d s ku je povinná š kolní docházka rovněž pro děti žadatelů. D ěti n av š těv u j í

speciální

tříd y

zaměřen é

na

rozvoj

j ej ich

adaptace

a

na

p ř ek o n án í v yr ovnávac ích obtíží. N ás ledně maj í děti i vš ichni žadatel é s tej n ý p ř ís tup ke vzdělání jako nizoze mš t í občané.

6.3.4 Sociální služby R o zs ah pos kytov an ýc h s ociálních s lužeb ve s tředis cích j e v H olands k u mar k an tn ě rozliš en podle t yp u s tředis ka a ted y fáze azylo vého řízení. V O /I s tř ed is cích, kdy žadate l prochází prvním s tupněm az yl ov ého řízení a s p r áv n í o rgán rozhoduj e o udělení MO , j sou vš ichni žadatelé připravován i n a p ř íp ad nou integraci do holands ké s polečnos ti. N áplní činnos ti sociální ch p r aco v n íků je tedy co nej š irš í informačn í s lužba, poradens tví , diagnos tik a, a p ř ed ev š ím integračn í kurz y pro žadate le, které j sou velice intenzivní, a

55

p ř ip r av u j í

žadatele

na

zvládnutí

s ociokulturních

rozdílů

holands k é

s p o lečn o s ti. Tato fáze trvá dle zákona maxi má lně š es t měs íců, kdy má s p r áv n í o rgán povinnos t přij mout rozhodnutí ve věci udělení MO . P o kud žadateli není M O udělena v prvním s tupni, j e přemís t ěn d o r ep atr iačn ího s tředis ka. Zde j e pos kyto vána j iž pouze nezbytn á informačn í a p o r ad ens ká s lužba, která j e vš ak zaměř ena pouze na aktuální otázk y s p oj en é s pobyte m žadatele. Tato s lužba j e pos k yt ován a v ome zené m čas o v é m rozs ahu v provozních hodinách k tomuto účelu určených (obv yk le d v ě h o d in y v pracovní dn y) . N áplň práce sociální ch pracovníků s e přes ouv á n a h lav n í cíl – mo tivac e a příprava žadatel e na repatria ci. J s ou vytv ořen y s p eciáln í motiva ční kurzy, sociální pracovníci maj í k dis pozici rozs áh l ý man u ál, zpracovávaj ící j ednotlivé fáze přípravy na repatriační proces . Po ú v o d n ích

s polečných

kurs ech

pracuj í formou

cas e- manage me ntu.

Tito

p r aco v n íci dokonce nepracuj í v jednom centru, ale každý má v různ ýc h s tř ed is cích ve svém okolí určitý počet žadatelů, s e kterými intenzivn ě p r acu j e.

6.3.5 Služby posky tované ohrožený m skupinám P r o b lematik a nezleti l ýc h os ob bez doprovodu je ve vš ech zemí ch velice citliv ým téma tem. J e to jedna z nej zranitelněj š ích s kupin klientů a z toho to d ů v o d u j e j im věnována speciáln í péče. N avíc v Holands ku js ou počty N B D en o r mn ě vys oké. 4 0 V H olands ku exis tuj í speciální s tředis ka nebo čás ti s tř ed is ek s loužící pro ub yt ov ání a s lužby pro N BD . 4 1 Tato centra vš ak n ep r o v o zuj í škols ká zařízen í, n ýb rž rovněž C OA . Tato centra j sou v ys o ce ch r án ěn a

např.

kamerov ým

s ys té me m

a přítomnos t í

pracovníků

C OA

n ep ř etr ži tě 24 hodin denně. N BD s e mus í dvakrát denně hlás it pracovníků m s tř ed is k a, o víkendech maj í možnos t volných v yc há zek na tzv. propus tk u . V těch to centrech j sou ub yt ován a N B D ve věku 15-18 let v jaké mkoliv s tád iu p r ocedury.

40

Před rokem 2001 přicházelo do Holandsko měsíčně cca. 600 NBD. V současnosti centra pro NBD jsou: Leek, Drachten, Baexem, Oisterwijk a Middelburg. Jedná se o ubytování pro NBD starší 15 let. NBD mladší 15 let jsou umisťováni do pěstounských rodin nebo na krátký čas do speciálních školských zařízení, než jsou umístěni do vhodné pěstounské rodiny. 41

56

B ěhem podání žádos ti o M O j e N BD přidělen opatrovník, kter ým je zás tu p ce organizace N ID O S . Tento opatrovník připravuj e dlouhodobý plán p r o N B D a j e odpovědný za j eho realizac i. P r acovníci s p eciáln í

práci

C OA

maj í

s touto

velice

podrobně

zpracovan ý

s pecifickou

skupinou

klientů.

manu ál

P os k yt uj í

pro NB D

zv ýš en o u péči, běhe m jej ich pobytu probíhaj í intenzivn í cvičení sociální ch d o v ed n o s tí

a

intenzivní

příprava

na

integraci

nebo

repatriac i.

N BD

n av š těv u j í speciální přípravnou školu, která j e určena pouze pro t yt o k lien t y.

N ej prve navš těvuj í pouze hodiny holandš tin y,

nás ledně maj í

mo žn o s t např. v yu či t se v některém z nabízen ýc h oborů (zpracování textilu , p r áce s P C , se dřeven, elektrikářs ké zaměřen í). Ho lands ko s e potýka lo s probléme m vys okého počtu N B D , kter é p o d léh al y účinnos ti s tarého cizineckého zákona. Tyto N BD i po dos ažen í zleti lo s ti zůs tával y v centrech a rovněž j im zůs távala j im přiznaná finančn í čás tk a, k terá j e pro NB D v H olands ku v yš š í, než pro j iné s kupin y žadate lů . P r o to b yl vytv ořen tzv. P LEX A proj ekt, který měl u těchto ex- NB D za úk o l p r o v ád ět intenzivní přípravu pro jej ich opuš tění s tředis ek. N ás ledně byla tě mto k lientům přiznána nižš í čás tka finanční pomoci, s tej ně jako os tatním žad atelů m. P ohovory v rámci tohoto proj ektu probíhal y v období 10 týdn ů , n ás led n ě tyto NB D pokračoval y do výj ezdní ch s tředis ek, kde probíhala j ej ich in tenzivní příprava na repatriaci v délce 8 týdn ů. Toto opatření s e t ýk al o cca. 2000 ex-N B D . S lu žby klientů m s fyzi ck ým handicapem – pro tyto klient y exis tu j í s p eciáln í ub yt ován í, které j e v yč len ěno v rámci určených s tředis ek. Tito k lien ti maj í k dis pozici s amos ta tné bytov é j ednotky uzpůs obené jej ich f yz ic k ému

handicapu,

celk o v éh o

pros toru

tzn. pro

s peciálně

možnos t

uzpůs obené

vyš š í

mobili t y

koupelny,

rozš ířen í

klienta,

speciáln ě

u zp ů s o b ená lůžka. V r oce 2004 začal v Holands ku nov ý proj ekt, kter ý má za cíl zlepš it o ch r an u žen a dívek žadatelů. U pravil y s e technické parametr y v někter ýc h cen tr ech (os větlení, lepš í s anitární vybav ení) a rovněž byl y upraven y p r av id la ubyto vac ích řádů, které maj í zaj is tit v yš š í ochranu žen. P ředevš ím 57

v š ak d oš lo k proš kolení pers onálu v oblas ti diagnos tik y domác ího nás ilí. P r o žen y a dívky žadatel e b yl us pořádán kurz ve s polupráci s organizací Tr an s A ct a MO A (tato organizace pos kytuj e lékařs kou péči žadate lům) , k ter ý měl za cíl s eznámit ženy s j ej ich právy, s rizik y domácího nás ilí, n au čit j e, j ak být více as ertiv ní a předat informace o tom, kam s e moho u v p ř íp ad ě potřeb y obrátit, pokud s e dos tanou do rizikové s ituace. P r o žadatele, kteří vyža duj í zvláš tní pozornos t a jej ichž chován í j e“ p r o b lé mové“ byla zřízena dvě speciáln í centra v G eeuw enbrugu (A mo g ) a v A ms terda mu (A bri). B yl a v yt vořen a speciální komis e, která s tanovila p ř es n é p arametr y, na základě nichž je možno žadatele do těchto center u mís t it.

6.3.6 Volnočasové aktivity C O A v e s tředis cích neprovozuj e žádné volnočas ové aktivit y. J edino u n ab íd k o u j e možnos t využ ití s lužeb internetu, kter ý j e zaveden ve vš ech O /I s tř edis cích a repatriačn ích s tředis cích. Žadate lé vš ak maj í možno s t v yu ží t r ozs áhlých s lužeb pro volnočas ové aktivit y v obcích, s tej ně j ak o h o lan d š tí občané.

6.3.7 Další služby 4 2 V zh led e m k zaměř ení a cílům s oučas né az yl ov é politik y H olands ka j e n as n ad ě pos k yt ován í dalš ích s lužeb, a to předevš í m s lužeb týkaj í cích s e r ep atr iac í, a s lužeb, které pos kytuj í jiné organizace než CO A . 1 ) Pr o gr am dobr ovolných návr atů (r epatr iace ) – s peciální proj ekt nabídk y d o b r o v o lného návratu do země původu s e v pos ledních

letech t ýk al

p ř ed ev š í m žadatelů, kteří podali svou první žádos t v režimu tzv. s taréh o cizin eck ého zákona a kteří j iž vyče rpal i nebo b yl předpoklad, že v yč erp aj í, v š ech n y opravné pros tředky s negativní m rozhodnutím. Tento proj ekt s e t ýk al p ř edevš í m ca. 26000 lidí s date m j ej ich žádos ti před 1. dubnem 200 1 42

Další programy, integrace a přesídlení, jsou v Holandsku na vysoce rozvinuté úrovni. Jak již bylo uvedeno dříve, nebudu se v této práci těmito programy zabývat, neboť se týkají azylantů. Přesto – v příloze uvádím stručný popis projektu přesidlování, protože v současné době se i ČR zapojuje do tohoto projektu a při přípravě jeho realizace úzce spolupracuje s holandskou COA. 58

a p ř ed p oklad j eho ukončení byl v červenci 2007. V červenci b yl tak é n ás led n ě

přij ato

tzv.“ pardon“

opatření

a

žadatelů m,

kteří

neb yl i

r ep atr io ván i zpět, byl udělen trval ý pob yt . Zároveň je vš ak nabídk a r ep atr iac e pos k yt ován a i klientům podléhaj ícím novému C izineckému zák o n u , podpora či případová práce s měre m k repatriac i není v těch to p ř íp ad ech vš ak tak intenzivní. I h n ed po obdržení prvního rozhodnutí o zamítnut í žádos ti dos táv á k lien t n abídku repatriac e a je přiřazen s vému cas e-managerovi (každ ý cas eman ag er pracuj e zhruba s 25 případy). Tento pracovník velice intenzivn ě p r acu j e

na

podpoře

mo tivac e

žadatele

k repatriace.

Zároveň

blízce

s p o lu p r acuj e s pracovník y IND a cizinecké policie při předávání infor mací o žad ateli a přípravě j eho repatriace. Intenzivní příprava na repatriac i p r o b íh á v několika fázích, pro něž maj í pracovníci C O A připraven y r o zs áh lé a podrobné přípravné manu ál y. Nej prve probíhaj í rozhovor y v e s k u p in ách, kde j sou žadatelům s dělován y základní informa ce o proj ektu . D ále js o u žadatelé rozděleni dle s tupně j azykov é v yb avenos t i a předevš í m d le s tu p n ě mot ivace a přiděleni j ednotliv ým cas e-manag erům, kteří s nimi d ále in tenzivně pracuj í. Při

ukončení procedury žádos ti o M O pracuj í s kliente m předevš ím

p r aco v n íci IN D na vyří zení formální ch náležitos t í t ýk aj íc ích s e ukončen í s p r áv n íh o řízení. Zároveň začínaj í probíhat pohovor y se zás tupci CO A , I N D , V P a IO M . Tato fáze trvá 4-8 týdn ů. P okud v této době žadate l n eo p u s tí zemi, j e přemís těn do výj ezdn ího centra, kde pokračuj e dalš í p ř íp r av a na repatria ci v délce 8-12 t ýd nů. K lientům j e rovněž nabízen tzv . r ein teg r ačn í přís pěvek, který činí 2250 EU R (z toho hradí 500 EU R IOM , zb yt ek s tátní rozpočet). P odpora mot ivace žadatele k repatriac i j e nav íc p o d p o ř en a různými benefit y a finanční podporou, kterou může žadatel zís k at.

R ovněž

js ou

pos k yt ován y

s peciální

tréninkové

reintegračn í

p r o g r amy, které pos k yt uj í některé mís tní nevládní organizace (např. proj ek t Wer eld v ij t-

viz.

kapitola

mo žn o s t i repatriaci,

6.3.8).

P okud

klient

v této

fázi

nev yu žij e

je přemís t ěn do detenčního s tředis ka a nás ledně j e

r ealizo v áno j eho správní vyhoš t ění.

59

P r o blémy s e v yn ořuj í ve chvíli, kd y žadatel souhlas í s repatriací, ale cílo v á země není v tomto s měru ochotna s polupracovat např. při v yd án í d o k lad u . 4 3 Takovýmto klientů m se ted y dále prodlužuj e v ýj e zdní vízum a oni

n ad ále

zůs távaj í

na

úze mí

H olands ka.

Zaj iš tění

pas ů

či

jin ýc h

ces to v n ích dokladů ve spolupr áci s amb as ádami j ednotliv ých zemí provád í I N D . Tato oblas t b yl a kdys i v kompeten ci VP .

6.3.8 Služby posky tované dalšími organizacemi V h o lan d s ké s polečnos ti j e rozš ířena tradice velice aktivního

podílu

o b čan ů na charitat ivní činnos ti, a tradice velké angažovanos ti různ ýc h o r g an izací

v občans ké s polečnos ti.

Z těchto

důvodů a také z důvod u

v elk éh o počtu cizinců a rozvíj ení mu ltiku ltura lit y v holands ké společnos ti j so u n a p oli pos kyto vání s lužeb žadate lům o M O aktivní mnohé organizace. 1)

O b ce – s polupráce s obcemi na pos kyto vání s lužeb žadatelů m o M O ( a az yl an tům) předevš í m v oblas ti ubyto vání j e v Holands ku klíčov á. O b ce s e s družuj í do A sociace holands kých obcí (V N G ), která úzce s p olupracuj e s min is ters tv y a dalš ími s ociálními organizacemi n a p r oj ektech

v oblas ti

ubyto vání

a

integrace

žadatelů

o

MO

a

az yl an tů. 4 4 2)

V VN (V luchtenling enw erk N ederlands ) – j e nezávis lá organizace, f in ancována p o radens tví

min is ters tve m předevš ím

s pravedlnos ti,

právní,

ale

i

která

pos kytu j e

s ociální,

žadatelů m

v r epatriačn ích s tředis cích, kam denně docházej í. V této organizaci čas tokrát pracuj í býva lí žadatelé a mohou tak s dílet svou zkuš eno s t s os tatní mi žadate li. 3)

I O M – spolupráce s M ezinárodní organizac í pro migra ci (IO M ) j e v H olands ku na v ys oce rozvinuté úrovni. IOM s e angažuj e předevš ím p ř i zaj iš ťování repatria cí a reintegrací klientů v zemi původu. J e p ar tnere m

při

mot ivační ch

pohovorech

klientů

týkaj ící ch

se

r ep atriac e , zaj iš ťuj e letenk y a as is tenci při odj ezdu, zároveň s e 43

Např. Sierra Leona, Lýbie Obce například mají za povinnost zajistit ubytování osobám se statutem; počet míst se odvíjí od počtu občanů žijících v dané obci. Obce zveřejňují své nabídky na speciálně vytvořených webových stránkách, kde si azylanté mohou vybírat byty. 44

60

menš í čás tkou podílí na úhradě reintegračního přís pěvku. R ovněž j e an gažována v proj ektu přes ídlení , ve které m zaj iš ťuj e přeprav u k lientů do Holands ka. 4)

F o undation

proj ects

–

nevládní

organizace ,

která

se

angažu j e

v integrac i az yl an tů a v oblas ti repatriací. Své proj ekt y financu j í z f ondů EU . 5)

H I T foundation – organizace zabývaj ící s e integrací předevš ím az yl an tů z hledis ka jej ich uplatnění na trhu práce. H ledaj í nov é p ř ís tup y při zaměs tnávání těchto os ob, úzce s polupracuj í j ak s C O A , tak s obcemi a odborov ými organizacemi na v yt vář ení vhodných p r acovních

pozic.

F inanční

náklady

proj ektů

pokr ýv aj í

z peněz

Ev rops kého sociálního fondu. D alš ím

proj ekte m

této

organizace

je

proj ekt

reintegrace .

Or ganizac e s polupracuj e s někter ými země mi původu, do nichž j so u k lienti zpět repatriováni (předevš ím Irák, A fghánis tán, země býva lé Ju g os lávie). P roj ekt j e za měřen na finanční pomo c při repatria ci a h ledání pracovního uplatnění v rámci reintegrace klienta. O bdobn ý p r oj ekt s e chys t á převzít a realizovat od letoš ního roku přímo C O A . 5)

proj ekt

Wereldw ij d

–

tento

proj ekt

je

realizován

nevlád n í

o r g anizací v Eckelrade. 4 5 J e j edinečnou ukázkou funguj ícího přís tup u k p řípravě reintegrac e repatriovan ýc h klientů. Organizace fungu j e p ř edevš ím na bázi dobrovolnické práce. Za měřuj e s e na vzděláván í žad atelů a na j ej ich praktickou přípravu na návrat do ze mě původ u . K lienti se účas tní tréninkov ých a vzdělávacích kurzů dle vlas tníh o v ýb ě ru zaměřen ýc h na pozděj š í uplatnění na trhu práce v zemi p ů vodu. J edná s e předevš í m o kurz y v oblas ti kovov ýr ob y, práce s e d ř evem, práce s P C . K lienti s i během těchto kurzů chys t aj í rovněž mater iáln í v yb aven í, které j im má pomoci v uplatnění na trhu práce p o jej ich návratu. O rganizace má ve s vém regionu četné kontakt y n a f ir my nebo organizace, od nichž zís kávaj í mater iáln í vybav ení p r o k lient y, kteří s i tímto způs obem připravuj í tzv. box o obs ahu 1m 3 , co ž je s ouhrn nezb yt né ho ma teriá lního vybav ení pro nové uplatnění n a 45

Tato organizace byla založena jež před 25 lety, postupem času měnila svůj cíl a cílovou skupinu. Služby žadatelům poskytuje od začátku 90. let. 61

tr h u práce v zemi původu. Tento box je pos ílán pomocí IOM zároveň s r epatriovan ým kliente m do země původu.

46

7. Kritéria Směrnice Rady 2003/9/EC S měr n i ce j e rozdělena na 7 hlavních kapitol a 28 článků, ve kter ýc h j so u s tan o v en y mini má ln í normy pro přij ímání žadate lů

o az yl . 4 7 J eliko ž

S měr n i ce obs ahuj e v mnoha ohledech rovněž podmínk y, které s e netýka j í p o s k yto v ání s lužeb, ale např. az yl ov ého řízení, nebudu kritéria S měrn ice u v ád ět v pořadí, j ak js ou v tomto dokumen tu uveden y, ale budu vych ázet z o b las tí s lužeb, které js ou definován y v kapitole 3.2 Oblas ti s luž eb p o s kyto vaných ž adatelům o MO . K jednotliv ým oblas te m budu hledat, zd a S měr n i ce

s tanoví

kritéria,

která

j sou

pro

pos k yt ován í

dané

s lužb y

r elev an tn í.

7.1 Ubytování 46

První takto zrealizovaný návrat se podařil v roce 2004, doposud bylo tímto způsobem zabezpečeno cca. 50 klientů. Úspěšnými byly individuální plány klientů na realizaci např. kadeřnictví, kosmetického salónu, opravny kol, obchodu na zapůjčení materiálu pro opravu aut, šicí dílna, opravna obuvi, discjockey a internet café. 47 Pro přehled je její obsahové rozdělení uvedeno v příloze č. 62

-

žad atel é s e mohou volně poh yb ovat na území s tátu, nebo na území, k ter é j im tento s tát vymez í,

-

z v yj menov an ýc h

důvodů mohou člens ké s tát y určit mís to pob yt u

žad atel e nebo mu nařídit, ab y s e na určené m mís tě zdržoval, -

ma ter i ální podmínk y maj í b ýt žadatelů m k dis pozici ihned po podán í žád o s ti,

-

ma ter i ální podmínk y maj í zaj iš ťovat odpovídaj ící životní úroveň,

-

mů ž e být požadována čás tečná nebo úplná úhrada nákladů na mater iáln í p o d mínk y , pokud má žadate l dos tatečné pros tředk y,

-

ma ter i ální podmínk y mohou b ýt pos kytov án y ve formě věcného plněn í, p en ěžit ých dávek, nebo kombinac í,

-

f o r my

ub yt ován í

mohou

b ýt :

-

ub yt ovac í

s tředis ka

zaručuj ící

přiměřenou životní úroveň - s oukromé domy, byt y, hotel y neb o j iné pros tor y vhodné k ub yt ován í žadatelů -

mo žn os t přij mutí s ankcí za závažné poruš ení ub yt ovac ího řádu s tředis ek n eb o za použití hrubého nás ilí,

-

v p ř íp adě pos k yt ován í ubyto vání má b ýt v co nej větš í míře zachován a celis tvos t rodin žadatelů,

-

zaj iš tění ochrany rodinného života a zaj iš tění ub yt ov ání pro nezlet ilé žad atel e s polu s jej ich rodinn ými přís luš ník y,

-

p o d p ora

harmonick ých

vztahů

mezi

obyva te ls tvem

a

ubyto vac ími

(možnos t

komunik ace

s tř ed is k y, -

p ln ěn í

dalš ích

podmínek

běhe m

ubyto vání

s NG Os , právo vs tupu právního zás tupce, zás tupců U NH C R zaj iš těn í b ezp ečí,

podmínk y

s těhování;

zaj iš tění

p er s o nálu),

7.2 Zdravotní péče 63

povinnos ti

mlč enlivos t i

- mo žn o s t požadavku vs tupní lékařs ké prohlídky, - žad atel é, kteří maj í dos tatečné pros tředk y, s e mohou podílet na úhrad ě n ák lad ů za zdravotní péči, - žad atelů m mus í být zaj iš těno pos k yt nut í zdravotní péče , mini má ln ě v r o zs ahu nutné a neodkladné péče.

7.3 Vzdělání -

člen s ké s tát y js ou povinny zaručit nezlet il ým přís tup ke vzdělání za p o d o bn ýc h podmínek j ako občanům,

-

to to v zdělání můž e b ýt pos k yt nuto v ubyto vací ch s tředis cích,

-

p ř ís tu p ke vzdělávací mu s ys té mu můž e být umožněn v delš í lhůtě (až p o r o ce) , pokud je žadateli po s k yt ováno s peciální vzdělávání za měřené n a u s n ad nění přís tupu ke vzdělávac ímu s ys té mu

7.4 Sociální služby Směrnice Rady 2003/9/EC žádným konkrétním způsobem neupravuje způsob službách

a rozsah poskytování sociálních služeb, vlastně se o těchto výslovným

způsobem

vůbec

nezmiňuje.

Stanoví

však

některé podmínky, které mohou právě tyto služby zajišťovat, a to následující: -

zajištění žadatelů

přístupu a

k informacím

organizacích

o

právech

poskytujících

právní

a

povinnostech

pomoc

či

další

služby, včetně zdravotní péče, -

mlčenlivost personálu,

-

zaj iš tění potřebného š kolení pers onálu s ohledem na potřeb y žadatelů.

7.5 Péče o ohrožené skupiny

64

S měr n i ce definuj e jako příklad zranite ln ýc h os ob, u nichž je nezbytn é zo h led n it jej ich zvláš tní s ituaci, tyto os ob y: n ezletil é os oby, nezletil é os oby bez doprovodu, invalidní os oby, s tar é o s o b y, těhotné žen y, s amotné rodiče s nezlet il ými dětmi, os oby, které byl y p o d r o b en y mučení, znás ilnění nebo j in ým formám hrubého ps yc hi ckéh o , f yz ic k éh o nebo s exuálního nás ilí. K r itér ia pro pos k yt ován í péče zraniteln ým os obám j sou: -

v ěn o v at zvláš tní pozornos t předcházení nás ilí v ub yt ova cích s tředis cích ,

-

v ěn o v at zvláš tní péči os obám, které v yž aduj í zvláš tní lékařs kou péči ( ted y i handicapovaní klienti),

-

p o in dividuálních zhodnocení zohlednit zvláš tní s ituaci zranite ln ýc h o s o b týkaj ící ch s e mat eriá lního přij etí a zdravotní péče,

-

zaj is tit v co nej kratš í době potřebné zas toupení pro nezlet ilé b ez d o p r o vodu,

-

zaj is tit zvláš tní ub yt ován í u nezlet il ých bez doprovodu (zletilí příbuzn í, p ěs to uns ká rodina, ub yt ovac í s tředis ka s e zvláš tními zařízen ími p r o N B D , j iné vhodné ub yt ovac í zařízení),

-

N B D s tarš í 16 let mohou b ýt umís těni ve s tředis cích pro dos pělé žad atel e.

7.6 Volnočasové aktivity Směrnice Rady 2003/9/EC žádným konkrétním způsobem neupravuje způsob a rozsah poskytování služeb v oblasti volnočasových aktivit, vlastně se o těchto službách výslovným způsobem vůbec nezmiňuje. Pouze

v úvodních

podporovány

ustanoveních

harmonické

je

vztahy

deklarováno, mezi

že

ubytovacími

by

měly

středisky

být a

místním obyvatelstvem, k čemuž mohou některé volnočasové aktivity sloužit.

65

8.

KOMPARACE

SLUŽEB

POSKYTOVANÝCH ŽADATELŮM O MO V ČR A HOLANDSKU

8.1 Ubytování 8.1.1 Způsob umístění

V obou

zemí ch j e způs ob ub yto vání pos k yt ován podle s tupně správníh o

ř ízen í. P ři příchodu žadatele j e na určitou dobu omezeno j eho práv o s v o b o d n ého pohybu do vykonán í určit ýc h vs tupních procedur. Žadatelé j so u u b yt o v án í v centrech, která může me nazvat j ako přij í mací. V Holands ku s e to to o mezení t ýk á maximál ně 48 pracovních hodin (cca. j eden pracov n í t ýd en ) , v Č R vš ak můž e být žadate l umís t ěn v přij ímac ím s tředis ku až 12 0 d n í. Po k ud s právní orgán rozhodne o to m, že žádos t o udělení M O je d le

66

zák o n a p řípus tná (v Č R i H olands ku) a žadatel splňuj e dalš í podmínk y o p u š těn í přij ímac ího s tředis ka (v Č R ), je žadatel přemís t ěn do dalš íh o cen tr a, k teré j iž podléhá otevřené mu režimu, tj . povoluj e možnos t volnéh o p o h yb u žadatel e na úze mí. V Č R j sou to pobyto vá s tředis ka , v Holands k u tzv . O r ientační a integrační s tředis ka (O /I s tředis ka). V O /I s tředis cích žad atel zůs tává do dob y prvního rozhodnutí ve věci udělení MO (obvyk l e max . š es t měs íců), po negativním rozhodnutí j e žadatel přemís těn d o R ep atr iačn ích s tředis ek. V pobyto v ýc h s tředis cích v Č R j sou v s oučas nos ti u mís t ěn i jak žadatel é před první m rozhodnutí m s právního orgánu, tak p o p o d án í

žalob y

proti

to muto

rozhodnutí. 4 8

Z hledis ka

dalš ích

s lužeb ,

p ř ed ev š í m sociální práce , zahrnuj í čes ká pob yt ov á s tředis ka jak prvk y h o lan d s k ýc h O /I center, tak R epatria čních s tředis ek. V o bou ze mích mohou žadatelé využ ít možnos t b yd le ní mimo tato cen tr a. M ohou v yu žít možnos t ubytov ání, které s i s ami zaj is tí, nav íc v H o lan d s ku mohou využ ít mo žnos t ub yt ování v byte ch, které provozu j í o b ce ( mu nic ipali t y) . V obou ze mích vš ak mus í v takové m případě určit ým zp ů s o b em prokazovat s vou příto mnos t na úze mí (uvedení adres y s právnímu o r g án u , prodlužování pobytu ) a ales poň čás tečně hradit náklad y na to to u b yt o v án í. P o kud žadatelé běhe m s právního řízení nevyuž ij í možnos t repatriace a o b d r ží zamítav é s tanovis ko s vé žalob y proti rozhodnutí správního orgán u ve

v ěci

neudělení

MO,

dos távaj í

v obou

zemí ch

výj ezdní

příkaz

k v yc es to v ání. M ohou vš ak v yu ží t možnos ti odvolání k nej v yš š ímu s oud u . P o tu to dobu mohou v Č R v yu ží t možnos t ubyto vání pro s trpitele, kter é p r o v o zu j í nevládní organizac e , nebo zůs tat na své náklad y v s oukromí, v H o lan d s ku mohou zůs tat v soukromí nebo j sou pře mís těni do výj ezdn ích s tř ed is ek . V o bou zemí ch js ou zřízena s peciální ub yt ování pro azyla nt y a s p eciáln í

s tředis ka (detenční

centra)

pro

cizince,

kteří

maj í

správ n í

v yh o š těn í. Těmito dvěma kategorie mi os ob s e vš ak tato práce nezab ývá .

48

V minulosti však byly pobytová střediska v ČR organizačně rozdělena na střediska pro žadatele v tzv. 1. instanci (před rozhodnutím správním orgánu) a pro žadatele v tzv. 2. instanci (po podání žaloby proti negativnímu rozhodnutí správního orgánu). 67

Tabulka č.1 – Způsob zajištění ubytování žadatelů o MO, azylantů a zajištěných cizinců

ČR

Holan d s k o

Om ezen í p ohy bu

Vs t u p n í

P řij ímací s tředis ka

p ro ced u ry

P řij ímac í

O mez eno

s tředis ka

možno

(j e p o u ze

ve s tředis k u ) B ěh em

-

ro zh o d n u tí

o

ud ělen í MO

-

P obytov á

O rientační

s tředis ka

integračn í

soukromí

s tředis ka

Po p o d án í žalob y

-

p ro t i ro zh od n u tí

od volán í

k n ej vy šš ím u

-

soukromí

-

ubyto vn y

so u d u Po u d ělen í azy lu

pro

s oukromí

-

s oukromí

-

v ýj e zdní

soukromí

-

s oukromí

-

integrační azylo vá

-

integračn í

-

neomezeno

s tředis ka

-

vy h oš t ěn í

-

s trpitele

s tředis ka

Sp rá v n í

neomezeno

s tředis ka

o n eud ělen í MO B ěh em

R epatriačn í

a neomezeno

neomezeno

b yt y

integrační byt y zařízení

pro - detenční

- zaj iš tění cizinců

s tředis ka

za j iš t ěn í ci zin c i

O mez eno (pouze s tředis ku; v rámci

68

ve i

s tředis ka ome zeno)

V Č R provozuj e vš echny t yp y s tředis ek pro žadatel e o M O j edn a o r g an izace – SU Z . V Holands ku provozuj e vš echna centra C OA (obdob a čes k é SU Z), kromě přij ímac ích s tředis ek, tato provozuj e IND .

Č l. 7 S měrni ce R ad y 2003/9/EC s tanoví podmínk y pobytu a s vobod y p o h yb u žadatelů během řízení: -

žad atel é s e mohou volně poh yb ovat na území s tátu, nebo na území, k ter é j im tento s tát vymez í,

-

z v yj menov an ýc h

důvodů mohou člens ké s tát y určit mís to pob yt u

žad atel e nebo mu nařídit, ab y s e na určené m mís tě zdržoval. O b ě z em ě tyto podm ínky Sm ěr nice naplňují. S m ěr n ice vš ak nedos tatečně definuje dobu, po kter ou můž e být ž adatel o m ez en na volném pohybu. V Holands ku js ou žadatelé om ez eni v pohyb u v uz a vř eném s tř edis ku maxim á lně 5 pr acovních dní, v Č R to vš ak m ůž e b ýt a ž 1 2 0 d ní.

8.1.2

Materiální podmínky uby tování (včetně stravování )

C h ar ak ter ubyto vac ích zařízení j e v obou ze mích poněkud odliš ný. V Č R j e v ětš in a

ub yt ovac ích

s tředis ek

b ýv al ými

kas árna mi,

která

vlas tn í

M in is ter s tvo vnitra (tedy provozovatel SU Z ). 4 9 V H olands ku exis tuj í různ é t yp y u b yt oven : býva lé kláš ter y, b ýv al é ubytovn y j iného typu , mnoho z nich j so u

u b yto vn y

speciáln ě

zř ízené

za

49

účele m

pos kyto vání

ub yt ován í

Jsou to téměř všechna střediska, s výjimkou nově zbudovaného střediska v tranzitním prostoru mezinárodního letiště Praha-Ruzyně, a pobytových středisek Stráž p. Ralskem a Havířov. 69

žad atelů m o M O . U byto vání j e v obou ze mích realizováno hromadn ě, ovš em s d ů r azem na s loučení rodiny, bezpečnos t a zvláš tní potřeby ohrožen ýc h s k u p in ( v iz. kapitol y 8.1.3, 8.4, 8.5).

Ub yt ov ací

mís tnos t i

js ou

v obou

zemí ch

vybav en y

obdobně

–

n ezb yt n ě nutn ým náb yt ke m (p os tele, s tůl, s kříně, případně noční s tolk y) . V o tev ř en ýc h s tředis cích v obou zemí ch mohou žadatelé po s chválen í p r o v o zo v atele m

v yb avova t

ub yt ovac í

mís tnos t i

vlas tní m

nábytk em

či

d o p lň k y a elektrick ými spotřebiči. O bě země maj í v yt vořen ý pís emn ý ma ter i ál, kter ý s tanoví podmínk y ma teriá lního (nej en) vybav ení ub yt oven ( ten to p ís emn ý mater iál lze nazvat čes k ým ekvivalen tem názvu toho to d o k u men tu – S tandard y kvalit y ub yt ovac ích s lužeb). P ř i příchodu

do

s tředis ka dos távaj í žadatelé

základní

nezb yt n é

v yb av en í (ložní prádlo, základní nádobí). D alš í vyba vení j e možn é zapůj čit v e s tř ed is ku (vanička, žehlička, žehlící prkno apod.). Žadatelé js ou rovn ěž v yb av en i nezb yt n ými hygi enick ými potřeba mi. Ub yt ovn y j sou vš ude také vybav en y prádelnami, s uš ička mi neb o mís tn o s t mi

vybav ené

s uš áky.

V obou

zemí

je

praxí,

že

zaměs tn an ci

s tř ed is k a prováděj í pravidelné h yg ie nické kontrol y ubytov en. Dů ležitou s oučás tí zaj iš tění ub yt ován í, ale rovněž podpory rodinnéh o živ o ta,

adaptac e

a

samos t atnos ti,

je

způs ob

zaj iš tění

s travován í .

V u zav ř en ýc h centrech v obou ze mích je žadate lům s trava pos kytov án a p r o v o zo v atele m ( v obou zemí ch rozliš ení s trav y na tři typ y – bez ome zen í, s v ylo u čení m

vepřového

–

mus lims ká,

a

vegetariáns ká).

S trava

je

p o s k yto v ána třikrát denně, děte m do 18 let pětkrát denně, s přihlédnutí m k e v ěk o v ým s pecifikům dítěte. R ovněž j e pro účel y pos k yt ován í s trav y p ř ih lížen o ke zdravotní m omezení m (diet y, těhotné žen y, koj ící ma tk y) . V o tevřen ých s tředis cích (v H olands ku vš ude, v Č R ve vš ech kromě j ed n o h o

s tředis ka

–

Zas távka

u

B rna)

je

realizován

s ys t ém

tzv .

s amo s ta tného vaření. U byto vn y j sou v yb aven y kuchyňk ami a nezb yt n ými s p o tř eb iči a nádobím. Žadatel é dos távaj í finanční přís pěvek na s amos tatn é v ař en í, způs ob s travování s i ted y zaj iš ťuj í s ami. V ýš e přís pěvku s e v obo u

70

ze mích o dvíj í od v ýš e životního minima. Kuch yň k y bývaj í uzpůs oben y mo žn o s t em s tředis ka. B ývaj í buď společné větš í kuchyňk y pro několik p o k o j ů , nebo v případě menš ích ub yt ov acích j ednotek j e menš í kuch yň k a u mís t ěn a pří mo v této j ednotce. V o bou zemí ch maj í žadatele povinnos t podílet se na úhradě náklad ů za u b yt o ván í, případně za s travu (ve s tředis cích s pos k yt ov anou s trav u ) v p ř íp ad ě,

že

dis ponuj í

s tan o v en y

na

základě

určit ými životního

příj my,

které

mini ma .

js ou

V případě,

v obou že

ze mích

takovýmit o

f in an čn í mi pros tředky nedis ponuj í, j sou j im tyto s lužb y pos k yt ován y zd ar ma. Ú hradu nákladů u žadatelů v Č R , kteří přices tovali na základ ě zv láš tn íh o předpis u - pozvání f yzi cké os ob y, j e povinna nés t tato os oba. V p řípadě poruš ení ub yt ova cího řádu s tředis ka můž e b ýt žadate li v o b o u zemí ch udělena s ankce . V Č R to může b ýt peněžit ý tres t, kter ý udělí s p r áv n í o rgán. V Holands ku j e zpracován přes ný s ys t ém s ankcí za poruš en í a o p ak o v ané poruš ování ub yt ovac ího řádu. S ankce mohou b ýt upozorněn í, p en ěžit ý

tres t,

dočas né

vylo učení

ze

s tředis ka,

až

úplné

vylo učen í

z p os k yt o v aného ub yt ován í.

S měrnice R ady 2003/9/EC s tanoví mat eriáln í podmínk y ubyto vání v člán cích 13 a 14 takto: -

ma ter i ální podmínk y maj í b ýt žadatelů m k dis pozici ihned po podán í žád o s ti,

-

maj í zaj iš ťovat odpovídaj ící životní úroveň,

-

mů ž e být požadována čás tečná nebo úplná úhrada nákladů na mater iáln í p o d mínk y , pokud má žadate l dos tatečné pros tředk y,

-

ma ter i ální podmínk y mohou b ýt pos kytov án y ve formě věcného plněn í, p en ěžit ých dávek, nebo kombinac í,

-

f o r my

ub yt ován í

mohou

b ýt :

-

ub yt ovac í

s tředis ka

zaručuj ící

p ř iměřenou životní úroveň - s oukromě domy, byt y, hotel y neb o j in é p ros tory vhodné k ubyto vání žadatelů. 71

Č l. 16 S měrni ce dále s tanoví možnos t přij mut í sankcí za závažn é p o r u š en í ubytov acího řádu s tředis ek nebo za použití hrubého nás ilí. Pr o s tanovení odpovídající ž ivotní úr ovně nes tanoví Sm ěr nice žádn á kr itér ia . V obou zemí ch j e výš e finančních přís pěvků a způs ob pos k yt ován í ma ter i álních pros tředků plně nebo čás tečně odvozen od životního min ima s tan o v en ého v obou ze mích. J e možné ted y říci, že tímto způs obem j e živ o tn í

úroveň,

která

odpovídá

ales poň

min imál ní

životní

úrov n i

v j ed n o tliv ýc h ze mích, zaj iš těna. 5 0 Vš ech n a tato us tanovení Sm ěr nice js ou tedy v obou z em ích naplňována. Př es to v definici kr itér ií pr o oblas t zajiš tění odpovídajíc í ž ivotn í ú r o vn ě vidím jeden z největš ích nedos tatků Sm ěr nice. Měly by být jas n ě s ta n o ven y

podm ínky

pr o

s tr avování

(tyto

nejs ou

ve

Sm ěr nici

vůbec

z m ín ěn y), a jas ná kr itér ia pr o s tanovení odpovídající ž ivotní úr ovně. D á le b y m ěl b ýt s tanoven z půs ob pos kytování m ater iálních podm ínek. Sm ěr nice s ta n o ví pouz e podm ínku, ž e m ater iální podm ínky mohou být pos kytován y fo r m u finančního nebo věcného plnění, nebo jejich kom binací. O dka z k n a př . ž ivotním u m inim u není ve Sm ěr nici zm íněn. Z tohoto hledis ka (s ys tém s am os tatného vař ení jako podpor a roz voje r odinného ž ivota a s a m os ta tnos ti jedince ) mohou obě z em ě (př edevš ím vš ak Holands ko ko m b in a ce

pos kytování

vys okých

finančních,

adr es ných

př ís pěvků

s ma ter iálním plněním ) s louž it jako př íklad os tatním z em ím .

8.1.3

Ubytování rodin

V e vš ech s tředicích v obou ze mích j e res pektováno právo na s polečn é u b yt o v án í rodiny nebo čás ti rodiny, případně druha a družk y. Těmto r o d in á m js ou v yč le něn y zvláš tní mís tnos ti nebo ubyto vací j ednotk y, kter é 50

Ve Zprávě o aplikaci ustanovení podmínek Směrnice, která byla předložena Evropskému parlamentu, je ovšem zmíněn problém, že v některých zemích je tento příspěvek příliš nízký. ČR ani Holandsko však nejsou v této souvislosti zmíněny. COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES, 2007. Report from the Commission to the Council and to the European Parlament on the application of Directive 2003/9/EC of 27 January 2003 laying down minimum standards for the Reception of asylum seekers, 72

mo h o u

s polu

sdílet.

P ři

přemis ťován í

mezi

s tředis k y

js ou

rodin y

p ř emis ťo ván y s polečně do j edn oho ubyto vacího centra. Č l. 8 S měrni ce R ady 2003/9/EC nařizuj e člens k ým s tátům, ab y přij aly tak o v á o patření, ab y v případě pos k yt ován í ubyto vání, b yl a v co nej větš í míř e

zachována

p o d mín k u

celis tvos t

zaj iš tění

rodin

ochrany

žadatelů.

rodinného

Č l.14

života

S měrnic e

s tanovu j e

podmínku

zaj iš těn í

a

u b yt o v án í pro nezleti lé žadatele s polu s j ej ich rodinnými přís luš níky. O b ě tyto podm ínky js ou v Č R a H olands ku naplňovány .

8.1.4 Vstup do uby tovacích středisek

Žad ate lé o M O mohou v obou zemí ch přij í mat ve s tředis cích návš těv y v e v yh r az en ýc h pros torech. R ovněž mohou ve vyhr azen ých pros torech přij ímat p r áv n í

poradce.

Právní

poradens tví

je

v obou

zemí ch

zaj iš ťován o

n ev lád n í mi organizace mi , které maj í za tí mto účele m zaj iš těn vs tup d o s tř ed is k a. D o vš ech s tředis ek maj í dále zaj iš těn vs tup zás tupci U NH C R a j in ýc h p ř ís luš n ýc h organizací. 5 1 Žadatelé maj í ve vš ech s tředis cích právo telefonovat, odes ílat a p ř ij íma t dopis y a balíky. Po d m ín ky Sm ěr nice s tanovené v čl. 14 js ou naplňovány . P o novele zákona o az yl u č. 325/1999 Sb., ve znění pozděj š ích p ř ed p is ů ,

nemohou

elek tr o n i cké

žadatel é

komunik ační

v ČR

používat

pros tředk y.

v přij íma cích

S tředis ka

js ou

vš ak

s tředis cích vybav en a

telef o n n í mi automat y, které žadatel é používat mohou. V zhlede m k tomu, že p o b yt n ěkter ýc h žadatelů o M O můž e v těchto s tředis cích dos áhnout až 12 0 dnů,

je

možnos t

takovéhoto

omezen í

dalš ím

res triktivní m

nás troj em

s o ciáln í kontrol y j edince. V zhledem k tomu, že EC R E (2005) doporučuj e v e s v é zp r ávě o har moniza ci azylo vé politik y zavés t otevřená přij íma cí s tř ed is k a ,

bude

zaj ímav é,

j ak

se

51

čes ký

azylo v ý

s ys té m

s obecn ě

Např. v roce 2007 proběhlo v ČR několik návštěv přijímacích středisek zástupci ombudsmana (Vyšní Lhoty, Praha-Ruzyně). Zástupci ombudsmana kontrolují způsob poskytování služeb v souladu s platnými předpisy a interními akty řízení. 73

r es tr ik tiv něj š í mi

opatření mi

vyrovná

s touto

podmínkou,

pokud

bud e

v r ámci v yt voř ení s polečného az yl ov ého s ys t ému nas tolena.

Zdravotní péče

8.2

Zd r av o tn í

péče

je

v ČR

žadatelům

pos kyto vána

v rozs ahu

veřej néh o

zd r av o tn ího poj iš tění hrazeného s táte m. Žadatelé j s ou ihned po proj even í ú mys l u o MO regis trováni v s ys t ému veřej ného zdravotního poj iš těn í. B ěh e m

pob yt u

p r o v ád ěn y

v přij íma cí m

povinné

vs tupní

s tředis ku

j sou

žadatelů m

zdravotní

prohlídk y.

vš ak

V s tupní

rovn ěž

zdravotn í

p r o h líd k y js ou povinné rovněž v H olands ku, liš í s e pouze rozs ah. Zatí mc o v Č R js o u prováděn y rentgen srdce a plic, bakteriologické a krevní odběr y a celk o v á prohlídka klienta, v H olands ku je prováděna pouze celkov á p r o h líd k a a rentgen srdce a plic. V Č R j sou dále prováděn y povinně H I V tes t y u těhotn ýc h žen, os tatní m žadatelů m je provedení tohoto tes tu n ab íd n u to j ako dobrovolné v rámci odběru krve. Žadatelé

o

azyl

js ou

v Holands ku

rovněž

poj iš těnci

veřej néh o

zd r av o tn ího poj iš tění, způs ob organizace pos kyto vání zdravotní péče j e v š ak

o d liš ný

než

v ČR.

Žadate lé

js ou

poj iš těnci

zvláš tní

zdravotn í

p o j iš ťo v ny, která je s peciálně zřízena pouze pro žadatel e o M O a cizince s tr v al ým pob yt em. Základní zdravotní péči pos k yt uj í žadatelů m pracovníci zv láš tn í

organizac e,

která

je

rovněž

zřízena

za

účelem

pos kyto ván í

zd r av o tn í péče žadatelů m o M O . Special izovaná zdravotní péče je dále p o s k yto v ána běžnými s pecializovan ými lékařs kými zařízeními. Č l. 13 S měrni ce hovoří o tom, že žadatel é, kteří maj í dos tatečn é p r o s tř ed k y, se mohou podílet n a úhradě nákladů za zdravotní péči. T o to u s tanovení není v Č R ani v H olands ku, pokud s e týká s tandar d n í z d r a vo tn í péče, využ ito. Ž adatelé m ají v obou z em ích s tejný př ís tup ke z d r a vo tn í péči jako občané. V Č R to vš ak např. zna mená také to, že žad atel é js ou rovněž povinni plati t úhradu za regulační poplatk y jak o

74

o b čan é Č R , nebo doplatk y za léky, které nejs ou hrazen y z veřej néh o zd r av o tn ího poj iš tění. 5 2 Č l. 15 S měrni ce dále s tanoví, že žadatelů m mus í být zaj iš těn o p o s k ytn u tí zdravotní péče , mini má lně v rozs ahu nutné a neodkladné péče. T o to u s ta novení je v obou z em ích naplněno . Z e sr ovnání vyplývá, ž e př ís tup ke z dr avotní péči je v obou z em ích n a d s ta n d ar dní. Výhr adou ke Sm ěr nici v této oblas ti je, ž e nes tanovu je r o zs a h vs tupních z dr avotních pr ohlídek (ty to nejs ou ani Sm ěr nicí s tanoven y ja ko p o vinné). Vz hledem k tom u, ž e žadatelé o MO př icház ejí čas tokr át ze z em í, kd e je velký výs kyt infekčních chor ob, a zkuš enos ti z Č R pr okaz ují, ž e in fekčn o s t ž adatelů je r elativně četná, m ěla by, dle m ého náz or u, být lép e z a jiš těn a ochr ana veř ejného zdr aví ve vš ech z em ích EU , tj. m ěl by b ýt ja s n ě d eklar ován r ozs ah a cílenos t vs tupních z dr avotních pr ohlídek.

8.3

Vzdělání

V o b o u ze mích j e povinná š kolní docházka, která s e týká i dětí žadatelů o M O . Tzn . že v Č R i Holands ku js ou děti- žadatelé povinn y navš těvov at š k o ly p os k yt uj íc í základní vzdělání . D ěti obv yk le navš těvuj í nej prve tzv . v yr o v n áv a cí třídu, zaměřenou předevš í m na v ýu ku j az yk a, případně n a d o p ln ěn í znalos tí odpovídaj ících danému věku. V yu čování v těchto třídách j e o r g an izováno přímo ve s tředis cích, nebo ve speciální ch třídách mís tních zák lad n ích š kol. V Č R js ou děti žadatelů v yb avován i provozovatele m š k o ln ími pomůck ami v rozs ahu s tanoveném interní m aktem řízení. P r o děti předš kolního věku j sou v Č R i Holands ku vytvoř ena v e s tř ed is cích

děts ká

centra,

která

funguj í

na

obdobném

principu

j ak o

ma teř s k é š kol y. J ej ich fungování j e zabezpečeno š kolen ým pers onálem, cen tr a j sou v yb aven a hračka mi, učebními pomůcka mi . V o bou

ze mích

mohou

žadatelé,

kteří

maj í

ukončené

základ n í

v zd ělán í , rozvíj et s vé znalos ti s tudie m na s tředních š kolách nebo případn ě

52

Některé nevládní organizace v ČR (SOZE, OPU) mají pro účely hrazení doplatků za léky a regulačních poplatků přiznány projekty, které jim umožňují tyto poplatky po individuálním posouzení jednotlivých případů hradit. 75

n a šk o lách v ys ok ých . P ráva a povinnos ti z hledis ka s tudia s e zde pak neliš í o d těch , která js ou s tanoven y p ro občany. Č l. 1 0 S měrnice s tanovuj e podmínk y přís tupu ke vzdělání takto: -

člen s ké s tát y js ou povinny zaručit nezlet il ým přís tup ke vzdělání za p o d o bn ýc h podmínek j ako občanům,

-

to to v zdělání můž e b ýt pos k yt nuto v ubyto vací ch s tředis cích,

-

p ř ís tu p ke vzdělávací mu s ys té mu můž e být umožněn v delš í lhůtě (až p o r o ce) , pokud je žadateli po s k yt ováno s peciální vzdělávání za měřené n a u s n ad nění přís tupu ke vzdělávac ímu s ys té mu.

O b ě z em ě tato us tanovení Sm ěr nice naplňují. V o b o u zemí ch j e přís tup ke vzdělání zaj iš těn, ale podmínkou j e vlas tn ě n ej p r v e zvládnutí hos titels kého j azyka . U platňování této podmínk y dos táv á d ěti žad atelů o M O do s ituace, kd y na jedné s traně j e touto podmínko u p ř is p ív án o k jej ich adaptac i a integrac i do hos titels ké s polečnos ti, na druh é s tr an ě p ř i ukončení procedury, která můž e trvat i několik let, s e maj í t yt o d ěti v r átit s e s vými rodiči do země původu nebo třetí bezpečné země. B ěh e m ř ízení s e také takovéto děti dos távaj í ve své rodině do zvláš tníh o p o s tav en í, protože j ako j ediné ovládaj í j azyk, a s távaj í s e tak j ak ýms i j ed n atelem rodin y. Tím j e naruš ena přirozená hierarchie a role v rodině. N a j ed n é s tr aně je háj en nej lepš í záj e m dítěte (přís tup ke vzdělání, zapoj ení d o maj o r itn í s polečnos ti), na druhé s traně vš ak může být dítě po s končen í p r o ced u r y s ilně dezorientov áno.

8.4 So c i á l n í s l u žb y Sociální služby jsou poskytovány v obou zemích. Rozsah a cílenost poskytování Zatímco

sociálních

v ČR

jsou

služeb

je

sociální

však služby

v obou

zemích

poskytovány

rozdílná. převážně

zaměstnanci SUZ a mají širokou škálu rozsahu, v Holandsku sociální služby poskytují jak zaměstnanci střediska, tak ve velké části rovněž nevládní organizace.

76

H l a v n í m i c í l i s o c i á l n í c h s l u ž e b v Č R j e řeš ení aktuální s ociáln í s itu ace k lienta, j eho adaptace v podmínkách az yl ov ého zařízení, preven ce k o n f lik tn ích s ituací, provázení klienta nezvykl ou životní s ituací a příprav a k lien ta n a integraci, nebo případnou dobrovolnou repatriaci. Technika mi v yu žív an ými při práci s klientem js ou předevš ím informování, poradens tv í , as is ten ce, případně krizová intervenc e . Důraz j e kladen na pos k yt ován í s p ecif ick é péče ohrožen ým s kupinám. V H olands ku j e daleko větš í důraz kladen na cas e-man agemen t , a to p ř ed ev š í m

z hledis ka

P o r ad en s tví, n ev lád n í

příprav y

infor mování

organizac e .

na

klienta

S ociální

repatriaci

a s ociální pracovníci

nebo

integraci

as is tenci maj í

klienta.

prováděj í s píš e

v ys o ce

zpracovano u

me to d ik u cas e-manage me ntu s e za měřen ím na repatriaci a integraci. J d e p ř ed ev š í m o podporu motiva ce klienta, zpracování plánu pomoci. D ůraz j e k lad en n a s véb yt nos t klienta a j eho odpovědnos t za vlas tní jednání. V o bou ze mích js ou zpracován y mater iál y v jaz yk ov ých muta cích , k ter é o b s ahuj í informac e nutné pro orientaci klienta v pros tředí, s eznámen í s jeh o p r ávy a povinnos t mi, s eznámen í s ubyto vací mi a provozními řád y s tř ed is ek . K lienti maj í rovněž přís tup ke kontaktů m na nevládní organizace , n a o r g an izace pos kytuj í cí dalš í s lužb y (právní poradens tví apod.), zařízen í p o s k ytu j ící lékařs kou péči. V holands ké m s ys t ému j sou t yt o informace vš ak zp r aco v án y přehledněj š í m způs obem, jako j akýs i informa ční manuál, kter ý d o s táv aj í vš ichni klienti při příchodu do s tředis ka. V o bou zemí ch je vys oc e dbáno na ochranu os obních údaj ů. S ložk y k lien tů a veš keré ma teriá l y, které obs ahuj í jej ich os obní údaj e, j so u zabezpečeny

před

únikem

informací

(systém

ochrany

sítě,

uzamykatelné skříně na dokumenty, předávání informací o klientech pouze

příslušným

osobám).

Zaměstnanci

obou

organizací

poskytujících služby žadatelům o MO jsou vázáni mlčenlivostí. Personál poskytující sociální služby je obvykle vysokoškolsky vzdělán v oborech sociální práce nebo příbuzných oborech. Důraz je v obou

zemích

kladen

na důkladné další proškolování personálu

v souvislosti s požadavky a specifiky práce s touto klientelou. Zaměstnanci

obou

organizací

(SUZ,

COA)

mají

možnost

zúčastnit se výměnné stáže v rámci projektu ENARO v členské zemi 77

tohoto projektu, a rozvíjet a sdílet tak své zkušenosti a dovednosti v práci se žadateli o MO. Směrnice

Rady

neupravuje způsob

2003/9/EC

žádným

konkrétním

způsobem

a rozsah poskytování sociálních služeb, vlastně

se o těchto službách výslovným způsobem vůbec nezmiňuje. Stanoví však některé podmínky, které právě tyto služby zajišťují (a rovněž v oblasti péče o ohrožené skupiny), a to následující: -

čl. 5 – zajištění přístupu k informacím o právech a povinnostech žadatelů

a

organizacích

poskytujících

právní

pomoc

či

další

služby, včetně zdravotní péče. V obou zemích má za povinnost předat výše uvedené informace správní orgán, což také činí. Tyto informace jsou však rovněž předávány (ve větším rozsahu) organizacemi poskytujícími služby (COA, SUZ). Podmínky ustanovení jsou naplňovány. -

čl. 14 – mlčenlivost personálu – toto ustanovení je v obou zemích naplňováno. Vzhledem

k tomu,

že

sociální

služby

jsou

v obou

zemích

poskytovány objektům sociální politiky, které jsou vymezeny na základě

statutu

žadatele

vysoce

náročná.

Jedním

zapojení

žadatelů

do

o

MO,

je

z kritérií

práce

Směrnice

rozhodovacích

sociálních je

pracovníků

rovněž

procesů,

kritérium

týkajících

se

poskytování materiálních podmínek. Tento koncept má za cíl učinit z „pouhého“ objektu sociální politiky (pasivního příjemce služeb) také subjekt sociální politiky (aktivního příjemce služeb, který se alespoň

částečně

spolupodílí

na

definování

rozsahu

služby)

(Matoušek, 2001). Tohoto cíle se snaží obě země alespoň částečně dosáhnout několika opatřeními. Žadatelé se po prvotním, v podstatě nuceném, pobytu v přijímacích střediscích mohou rozhodnout, zda budou bydlet v dalším středisku, provozovaném státem, nebo zda budou žít v tzv. soukromí. Pokud žijí ve středisku, je nástrojem částečně zajišťujícím podmínku zachování plnohodnotného života (alespoň pro ženy), systém samostatného vaření. Další možností je 78

v obou zemích vybavení pokojů na základě vlastního rozhodnutí žadatele a možnost spolupodílet se na výzdobě střediska. Jak píše Matoušek(2001), pro rozvoj úsilí objektu sociální politiky je třeba tento zapojit „do rozhodovacích procesů o způsobech a rozsahu sociální podpory“. Tato podmínka však není, přes to, že tuto možnost implikuje i Směrnice, v obou zemích zavedena.

8.5 Sl u žby p o s ky t o v a n é o h r o že n ý m s ku p i n á m Péče

o

ohrožené

skupiny

je

bezesporu

oblastí,

na

kterou

jsou

kladeny největší nároky a požadavky, co se týče jak mezinárodních, tak vnitřních požadavků na zajištění speciální péče. Obě

země

mají

vysoce

rozvinutý

systém

jak

diagnostiky

ohrožených skupin, tak přímé speciální péče. Jak již bylo uvedeno v kapitole 8.4, sociální pracovníci však mají v obou zemích poněkud odlišnou roli ve vztahu ke klientům, a z tohoto pohledu se rovněž odvíjí péče o ohrožené skupiny. Azylový zákon v ČR definuje jako skupiny, kterým má být věnována zvláštní péče, pouze nezletilé bez d o p r o v o d u , nezletil é, těhotné žen y, os oby s e zdravotním pos tižením, o s o b y, k teré byl y podrobeny vážn ým formám ps ych ického, f yz ic kého či s ex u áln íh o nás ilí 5 3 . SU Z v rámci s vé Str ategie vnitř ní bez pečnos ti definu j e v íce sk u pin, kter ým je věnována zvláš tní péče (např. s amos tatné žen y, s amo s ta tné žen y s dětmi, s enio ři atd.). P ři pos kyto vání péče jde předevš í m o zaj iš tění bezpečnos ti ohrožen ýc h

s kupin a dále o zaj iš tění j ej ich

zv láš tn ích potřeb, pokud exis tuj í. V H olands ku

je

maxi má ln í

péče

věnována

předevš ím

NBD

a

h an d icap ovan ým klientům, os tatní m skupiná m j e věnována péče, pokud ji p o tř eb u j í. R ole s ociálního pracovníka při pos k yt ov ání péče vede předevš ím k p ř íp r av ě na život po s končení řízení (tj . adaptace v rámci příprav y n a in teg r ac i, nebo mot ivac e v rámci příprav y na repatriac i). Oh rožen ým s kupinám j e v obou zemí ch přís tupná ps yc ho logická péče, u N B D je pos k yt ována vždy, 53

u os tatních s kupin dle individuálníh o

§ 81 zákona o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 79

p o s o u zen í

nebo

na

základě

žádos ti.

Tato

péče

je

v obou

ze mích

p o s k yto v ána buď s mluvn ím ps yc hologe m nebo ps yc holog y nevládních o r g an izací. V Č R js ou vš echna s tředis ka v yb aven a kamerov ým s ys t émem, kter ý mo n i to r u j e bezpečnos tní s ituaci ve společn ých pros torách s tředis ka. To to má r o v n ěž za úkol s oukromá bezpečnos tní agentura, která je přítomn a v e v š ech s tř edis cích čtyři adva cet hodin denně. V Holands ku j e bezpečnos tn í s lu žb a r ovněž ve vš ech s tředis cích, j ej í role j e vš ak oproti Č R výra zn ě o s lab en a. V Č R js ou vš echna s tředis ka rozdělena na dvě zóny: s tandard n í zó n u a chráněnou zónu, kam js ou umis ťován y zranitelné os oby, a do kter é n emaj í žadatelé ze s tandardní zón y přís tup. R ovněž některé s lužb y js ou pr o obě

zó n y

pos k yt ov án y

reži mově,

ab y

byla

zaj iš těna

větš í

ochran a

o h r o žen ýc h skupin (s travování , v ýd ej kapes ného, některé volnočas ov é ak tiv it y ) . V Holands ku není toto rozdělení ub yt ován í výs lovn ě uveden o , s tř ed is k a vš ak funguj í na principu rozliš ení ubyto vání žen, rodin a s amo s ta tn ýc h mužů. R ežimové us pořádání s lužeb neexis tuj e. H olands k o v š ak o r g anizuj e proj ekt pro ženy a dívk y v s ouvis los ti s prevencí možn éh o n ás ilí. N ej v ýr azněj š í

péče

je

věnována

v obou

ze mích

nezletil ým

b ez

d o p r o v o d u. V Č R js ou vš ichni N B D umis ťov áni do s peciálního š kols kéh o zař ízen í, které neprovozuj e SU Z , ale M inis ters tvo š kols tví, mládež e a tělo v ých ov y. N B D pod 15 let neprocházej í ani přij íma cí mi s tředis k y. V Ho lan d s ku js ou NB D pod 15 let rovněž dočas ně umis ťován i do š kols kých zař ízen í,

které

neprovozuj e

C OA ,

nás ledně

js ou

umis ťováni

do

p ěs to u n s k ýc h rodin. D ěti nad 15 let js ou umis ťován y do zvláš tních az yl o v ýc h zařízení, které provozuj e CO A , nebo do oddělen ýc h čás tí k las ick ých az yl ov ýc h zařízen í. D ětem v obou zemí ch j e věnována speciáln í p éče zaměřen á na j ej ich ochranu, adaptaci, rozvoj os obnos ti, vzděláván í, zís k áv án í s ociálních dovednos tí. I h n ed po podání žádos ti N B D je v obou zemí ch zaháj eno řízení o u s tan o v ení opatrovníka. V Č R bývaj í opatrovníci dva a to, opatrovník p r o s p r áv n í ř ízení, a opatrovník pro pobyt. O patrovníkem pro s právní řízen í b ýv á zás tupce nevládní organizace , opatrovníke m pro pobyt b ýv á v případ ě, že s N B D není dalš í třetí os oba blízká, nej prve mís tn í O dbor sociáln ě80

p r áv n í o chrany dětí, nás ledně s peciální š kols ké zařízen í. V H olands ku j e o p atr o v n ík pouze jeden, a j e to zás tupce nevládní organizace N ID O S , kter á s e s p ecializuj e pouze na péči o nezleti lé bez doprovodu. P r o handicapované klient y j sou v obou zemí ch zřízen y zvláš tn í u b yt o v a cí pros tor y v rámci s tředis ek, které j sou technick y uzpůs obeny pr o živ o t tak ových to klientů. Těmto klientům j e rovněž ze s tran y pracovník ů s tř ed is k a věnována zvýš ená péče. S měrnice R ady s tanoví v čl. 14, 15, 17

t yt o požadavk y na péči o

o h r o žen é s kupiny: -

v ěn o v at zvláš tní pozornos t předcházení nás ilí v ub yt ova cích s tředis cích ,

-

v ěn o v at zvláš tní péči os obám, které v yž aduj í zvláš tní lékařs kou péči ( ted y i handicapovaní klienti),

-

p o in dividuální m zhodnocení zohlednit zvláš tní s ituaci zranite ln ýc h o s o b týkaj ící s e mater iáln ího přij etí a zdravotní péče ,

-

zaj is tit v co nej kratš í době potřebné zas toupení pro nezlet ilé b ez d o p r o vodu,

-

zaj is tit zvláš tní ub yt ován í u nezlet il ých bez doprovodu (zletilí příbuzn í, p ěs to uns ká rodina, ub yt ovac í s tředis ka s e zvláš tními zařízen ími p r o N B D , j iné vhodné ub yt ovac í zařízení),

-

N B D s tarš í 16 let mohou b ýt umís těni ve s tředis cích pro dos pělé žad atel e. Ačkoliv se obě země liší v systému poskytování péče ohroženým

skupinám,

jsou

naplňována, bezpečnostní

všechna

přičemž

je

stránku

ustanovení možné

říci,

zajištění

Směrnice že

péče

v ČR

a

je

v obou více

v Holandsku

zemích

dbáno

na

spíše

na

preventivní aktivity a rozvoj vlastní soběstačnosti.

8.6 Vo l n o č a s o v é a kt i v i t y V ČR

je

nabízena

žadatelům

o

MO,

kteří

jsou

široká šála volnočasových

81

ubytování

aktivit,

ve

střediscích,

zahrnující

sportovní

aktivity, výtvarné aktivity, šicí a řezbářské dílny, hudební aktivity, knihovnu, a další společenské aktivity. V pobytových střediscích je možnost využít internetové připojení. V Holandsku není na zajištění volnočasových aktivit ve střediscích kladen žáden důraz, střediska nejsou pro tyto činnosti vybavena. Žadatelé se mohou do těchto aktivit

zapojit

v rámci

místních

komunit

(což

v pobytových

střediscích mohou v ČR také). V přístupu k této oblasti lze nejlépe vidět rozdíl mezi pojetím sociální ochrany a sociální kontroly aplikované na skupinu žadatelů o

MO

v ČR

a

Holandsku.

Zatímco

v Holandsku

je

podpora

samostatnosti a rozvoje jedince uplatňována snahou o maximální přímé zapojení do majoritní společnosti, v ČR je uplatňována větší kontrola činnosti žadatelů v rámci střediska. Na druhou stranu může být tento stav dán také rozdílným postojem majoritní společnosti k cizincům obecně, který vychází z rozdílných sociokulturních tradic obou

zemí.

V ČR

také

existuje

snaha

vyvíjet

aktivity

spolu

s majoritní společností (dny otevřených dveří, výstavy), tato snaha je však opět organizovaná především pracovníky středisek, případně nevládními organizacemi, není podporována či rozvíjena participace samotných žadatelů na této činnosti. Směrnice pro volnočasové aktivity nestanoví žádné podmínky, pouze v úvodních ustanoveních je deklarováno, že by měly být podporovány harmonické

vztahy

obyvatelstvem.

mezi

Z tohoto

ubytovacími hlediska

lze

středisky říci,

že

a

místním rozvíjením

volnočasových aktivit především vně středisek může být snahou o zapojení žadatelů do majoritní společnosti a podporu harmonických vztahů s místním obyvatelstvem.

8.7. Da l š í s l u žb y Při popisu služeb poskytovaných žadatelům o MO v obou zemích vyvstaly oblasti služeb, které jsou žadatelům poskytovány a mnohdy

82

tvoří podstatnou část rozsahu služeb poskytovaných ve střediscích, ale

které

nejsou

základními

službami

tak,

jak

jsou

definovány

v teoretické části, a o nichž se rovněž nezmiňuje ani Směrnice. Jedná se především o zvláštní programy, především repatriace. P r o gram dobrovolných návratů (repatriace ) patří mezi nej důležitěj š í n ás tr o j e, které j e možno při pomoci řeš it klientovu s pecifickou s ituaci v yu ží t. Žadatel é o M O přicházej í do cílov ýc h (nebo tranzitní ch) zemí o b v yk le

s nereáln ými

předs tava mi

života

a

s vého

dalš ího

uplatněn í

v h o s titels ké s polečnos ti. B ěh e m s vého pob yt u v rámci s právního řízen í v četn ých

případech

zj iš ťuj í,

že

jej ich

očekávání

nej s ou

a

nebudo u

n ap ln ěn a. P rogram dobrovolného návratu nabízí cizinců m as is tovan ý návr at d o ze mě původu nebo jiné třetí bezpečné země obv yk le s finanční pomo cí ales p o ň n ákladů na vyce s tování, v někter ýc h zemích i s tzv. reintegra čním p ř ís p ěv k e m, což je finanční přís pěvek na podporu reintegrace klien ta v ze mi p ůvodu nebo v j iné třetí bezpečné ze mi. V H olands ku tvoří program repatriací základ a větš inovou náp lň p r áce so ciálních pracovníků v repatriační ch s tředis cích (tj . po negativním r o zh o d n u tí v první ins tanci), což s ouvis í s e změnou cizineckého zákon a v r o ce 2 0 01. V Č R j e program repatriací také v yu žív án, zdaleka vš ak nen í tak o v o u prioritou j ako v Holands ku. I n teg r ace

a

P řes ídlení 5 4

–

tyto

dva

programy

j sou

obv yk le

rovněž

p o s k yto v án y organizacemi, které pos k yt uj í s lužb y žadatelům o MO , j ej ich r o zs ah a cílenos t vš ak není z důvodu zaměř ení na os ob y s přiznan ým s tatu te m uprchlíka předmě tem této práce, zmín ím s e o nich ted y pou ze o k r aj o v ě.

Příprava

na

integraci

je

hlavní

náplní

sociální

práce

v h o lan d s k ýc h O /I s tředis cích, tj . maxi má lně v prvním půl roce pob yt u žad atel e po podání žádos ti. Žadatelům js ou přís tupné intenzivn í tréninkov é k u r z y se za měřen ím na integraci do holands ké s polečnos ti. S ys té m tréninkov ýc h kurzů j e v Č R nabízen až poté, co je žadateli p ř izn án s tatut uprchlíka. V tom to ohledu lz e r ovněž vidět z načný r oz d íl v ro z s a h u a cílenos ti s luž eb, kter ý s e odvíjí od celkového zam ěř en í im ig r a čn í politiky s tátu. Z atím co H olands ko př is tupuje k ž adatelům spíš e 54

Program přesídlení – viz. Příloha č. 6 83

z h led is ka, ž e kaž dý z nich je potenciáln ím az ylantem a př ipr avují jej ted y n a co n ejr ychlejš í integr aci do s polečnos ti, v Č R je tr end s píš e opačný .

8.8 Služby poskytované dalšími organizacemi Důležitou součástí poskytování služeb žadatelům o MO je zapojení různých organizací či institucí do procesu poskytování služeb. Může se jednat o místní části samosprávy (obce), nevládní či neziskové organizace, nebo také organizace mezinárodního rozměru. Důležitým ukazatelem způsobu poskytování služeb může být, nakolik daný stát využívá možnosti zapojit do poskytování služeb i jiné partnery a jaký rozsah služeb tyto organizace či instituce žadatelům poskytují. Velký rozdíl mezi oběma komparovanými zeměmi je v rozsahu služeb

poskytovaných

žadatelům

o

MO

jinými

než

primárními

organizacemi. V Holandsku je do tohoto procesu zapojena spousta partnerů, od obcí, přes nevládní organizace až po místní občanská sdružení. Existuje velký počet nevládních organizací, které poskytují nejen

právní

pomoc,

ale

rovněž

sociální

pomoc,

poradenství

a

asistenci ve všech regionech státu. V ČR není spolupráce s ostatními organizacemi na vysoké úrovni. Spolupráce s obcemi není takřka žádná, obce se žádným způsobem nepodílejí na poskytování služeb žadatelům o MO. V ČR existuje několik nevládních organizací, které jsou činné při poskytování služeb žadatelům. Jejich služby jsou však ve srovnání se situací v Holandsku velmi malého rozsahu a bez speciální cílenosti, pokrytí není dostatečné.

9. Závěr Poznávacím

cílem,

který

sledovala

tato

diplomová

práce

byla

odpověď na otázku, zda existuje, a pokud ano, pak jaký, rozdíl mezi rozsahem a cíleností českého a holandského systému poskytování

84

služeb žadatelům o MO. Pro základní posouzení rozdílů jsem použila hodnocení naplňování relevantních kritérií Směrnice Rady 2003/9/EC o minimálních normách při přijímání žadatelů o azyl. Z provedené

komparace

je

zřejmé,

že

obě

země

naplňují

relevantní kritéria této Směrnice. Z komparace však vyplývají tyto další závěry: 1)

Přestože obě země naplňují kritéria Směrnice, rozsah a cílenost poskytovaných služeb v ČR a Holandsku je rozdílný.

2)

Při

hodnocení

rozsahu

a

cílenosti

poskytování

služeb

se

objevily oblasti poskytování služeb, které kritéria Směrnice neupravují. Při

komparaci

se

některá

kritéria

Směrnice

ukázala

jako

nedostatečně definovaná. Jsou to především kritéria, která se týkají zajištění

životní

úrovně

a

důstojných

podmínek

pro

pobyt.

Ve

Směrnici není určen rámec, ke kterému se mají podmínky zajištění životní úrovně a důstojných podmínek pro pobyt vztahovat. Mají se vztahovat k původním podmínkám materiálního zabezpečení, resp. životní úrovně zemí,

odkud žadatelé o MO přicházejí? Mají se

vztahovat k podmínkám minimální životní úrovně, jak je definována v hostitelské zemi? ČR i Holandsko přistupují k této definici tak, že podmínky životní úrovně se snaží definovat v rámci vztahujícím se k minimální finančního Rozdíly

životní

úrovni

příspěvku

na

v obou

zemích

v zemi,

stravu jsou

tzn.

např.

vycházejí

však

značné,

při

poskytování

z životního obecně

minima.

z komparace

vyplývá, že Holandsko je při zajišťování potřeb žadatelů „štědřejší“ než ČR. Při zajištění ubytování žadatelů postupují obě země v souladu s ustanoveními

Směrnice.

Z komparace

však

dále

vyplynulo,

že

přístup k poskytovaným službám žadateli, kteří nejsou ubytováni ve střediscích je omezenější, než u žadatelů, kteří jsou ubytováni ve střediscích (např. finanční podpora pro zajištění ubytování, přístup k informacím, sociálním službám). Vzhledem k tomu, že podpora 85

samostatného ubytování žadatelů by mohla vést k podpoře a rozvoji jejich samostatnosti a soběstačnosti a mohla by dále zmírnit dopady sociální exkluze této skupiny osob, měly by být zavedeny lepší podmínky pro zajištění tohoto způsobu ubytování. Do tohoto procesu by

také

měly

být

více

zapojeny

nevládní

organizace

činnostmi

nabízejícími především sociální a právní služby většího rozsahu. V obou zemích je podobný rozsah a cílenost služeb v oblasti zajištění zdravotní péče a vzdělání žadatelů. Žadatelé jsou v obou zemích

pojištěnci

veřejného

zdravotního

pojištění,

mají

stejný

přístup ke zdravotní péči jako občané obou zemí. Také přístup ke vzdělání je umožněn všem nezletilým (základní školní docházka je povinná)

a

také

zletilým

žadatelům,

kteří

chtějí

pokračovat

ve

středoškolském nebo vysokoškolském vzdělávání. Velký rozdíl byl nalezen v rozsahu a cílenosti při poskytování sociálních

služeb.

Zatímco

v Holandsku

se

poskytované

služby

zásadné liší mezi O/I středisky a repatriačními středisky, v ČR jsou sociální

služby

poskytovány

obdobným

způsobem

ve

všech

střediscích. Jedná se o rozdíl v definování cílů těchto sociálních s l u ž e b . H l a v n í m i c í l i s o c i á l n í c h s l u ž e b v Č R j e řeš ení aktuální s ociáln í s itu ace k lienta, j eho adaptace v podmínkách az yl ov ého zařízení, preven ce k o n f lik tn ích s ituací. Technika mi využ ívan ými při práci s kliente m js o u p ř ed ev š í m

informov ání,

poradens tví ,

as is tence,

případně

krizov á

in ter v en ce . Důraz j e kladen na práci s ohrožen ými s kupina mi. V H olands ku j e daleko větš í důraz kladen na cas e-man agemen t , a to p ř ed ev š í m

z hledis ka


příprav y

infor mování

organizac e .

klienta

S ociální

na

repatriaci


nebo

integraci

as is tenci maj í

klienta.


v ys o ce

zpracovano u

me to d ik u cas e-manage me ntu s e za měřen ím na repatriaci a integraci. J d e p ř ed ev š í m o podporu motiva ce klienta, zpracování plánu pomoci. D ůraz j e k lad en n a s véb yt nos t klienta a j eho odpovědnos t za vlas tní jednání. Směrnice

žádným

způsobem

neupravuje

způsob

poskytování

sociálních služeb, ani vymezením cílového rámce, ve kterém by se měly

tyto

Směrnice

služby

pohybovat.

vymezuje,

jsou

Obecnými

„pouze“ 86

podmínkami,

podmínky

které

zajištění

tato

bezpečí

žadatelů a jejich bezkonfliktního soužití, zajištění péče zranitelným osobám. Chybí zde však stanovení základních cílů, ke kterým by tyto služby

měly

vést.

Měla

by

to

být

příprava

na

integraci

do

společnosti? Vzhledem k tomu, že žadatelé i po ukončení řízení se dále pohybují buď v příslušném státě, nebo v dalších státech EU, a to

až

do

legalizace

svého

pobytu,

nebo

naopak

do

zajištění

a

případného vyhoštění, byla by tato podmínka vcelku relevantní. Měla by být důraz kladen spíše na repatriaci? Nebo by cílem sociální práce se žadateli o MO mělo být „pouze“ provázení jejich nezvyklou životní situací a pomoc při řešení aktuálních problémů? Tyto cíle by měly být v rámci EU harmonizovány a priority jasně deklarovány jako výstupy pro definici rozsahu a cílenosti sociálních služeb. Specifická situace zranitelných osob, především nezletilých bez doprovodu, je v obou zemích vysoce zohledňována. Ostatní skupiny jsou detekovány na základě individuálního posouzení jejich situace, přičemž z komparace vyplynulo, že v ČR je více dbáno na zajištění především bezpečnosti těchto personálními

opatřeními,

skupin, a to především technicko-

zatímco

v Holandsku

je

více

dbáno

na

podporu rozvoje sociálních dovedností těchto skupin. Jako handicap Směrnice vidím nedostatečné definování rozsahu služeb,

které

Směrnice

mají

stanovuje,

být

těmto

že

jejich

zranitelným

osobám

poskytovány.

specifická

situace

má

poskytování

materiálních

podmínek

zohledněna,

nestanovuje

však

a

rozsah

zajištění a

způsob

být

zdravotní naplnění

při péče této

podmínky, který ponechává v kompetenci jednotlivých zemí. Velký rozdíl mezi oběma zeměmi je v rozsahu služeb, které zajišťují ostatní organizace. Zatímco v ČR převážnou část služeb zajišťuje státní organizace, v Holandsku se na poskytování služeb v daleko větší míře podílejí nevládní organizace a obce. Watters

a

Hosain

(2006)

navrhují

ve

své

zprávě

o

praxi

v azylových zařízeních v zemích, které jsou členy ENARA, rozdělení na 4 modely poskytování služeb: jižní, severní, východní a západní. Dle tohoto navrhovaného rozdělení by Holandsko mělo patřit do 87

severního

modelu

a

ČR

do

modelu

východního.

Z provedené

komparace vyplývá, že tento model je aplikovatelný na obě země. Severní

model

se

vyznačuje

systematickým

programem

přijímaní žadatelů o MO se silným důrazem na sociální kontrolu a zajištění sociálního blaha. Holandsko má sofistikovaně propracované materiály a manuály pro práci se žadateli o MO v různých fázích jejich řízení a systém rozsah poskytování materiálních podmínek je velice široký. Východní model se dle zprávy vyznačuje silným zapojením mezinárodních nevládních organizací, velkou separací žadatelů od místních komunit, velkým využíváním finančních pokut a sankcí ve střediscích,

zajištění

ubytování

žadatelů

v objektech

bývalých

kasarén. Zpráva však oceňuje také potenciál vzdělaného personálu a hledání cesty k zapojení žadatelů do místních komunit systémem volnočasových aktivit. ČR lze do tohoto modelu zařadit z hlediska zajištění ubytování, výskytu fenoménu distance žadatelů od místních komunit,

a

snahu

zapojení

do

veřejného

života

těchto

komunit

pomocí volnočasových aktivit (pořádání výstav, představení, dnů otevřených

dveří

apod.).

V ČR

však

neplatí

ukazatel

velkého

zapojení mezinárodních nevládních organizací, ani zde není příliš silný systém finančních pokut a sankcí ( z tohoto hlediska je tento systém

daleko

více

využíván

a

je

daleko

propracovanější

v holandském systému). ECRE (2005) ve své výzkumné zprávě uvádí, že většina zemí EU zajišťuje ubytování formou státem provozovaných středisek a doporučuje zajišťovat žadatelům o MO spíše samostatné ubytování se stejným

přístupem

ke

službám

znamená

především

zajistit

zajištění

samostatného

poskytovaným

dostatečnou

ubytování.

Tato

ve

střediscích.

finanční podpora

To

podporu

pro

zatím

není

dostatečně zajištěna ani v jedné z komparovaných zemí. Žadatelé sice mají možnost samostatného ubytování; toto ubytování si však musí

zajistit

sami

a rovněž

z valné

části nést

náklady

na toto

ubytování. Navíc v ČR mohou žadatelé legálně pracovat až po roce 88

od podání žádosti a v Holandsku mohou pracovat sice po 6 měsících od

podání

žádosti,

ale

maximálně

12

týdnů

v roce.

Podpora

samostatného bydlení a redukce podmínek omezující účast žadatelů na trhu práce, by přitom místních

komunit

a

mohla vést k rozvoji zapojení žadatelů do

k rozvoji

jejich

vlastní

samostatnosti

a

soběstačnosti. Jedním žadatelů

do

z kritérií

Směrnice

rozhodovacích

je

rovněž

procesů,

kritérium

týkajících

se

zapojení

poskytování

materiálních podmínek. Tento koncept má za cíl učinit z „pouhého“ objektu sociální politiky (pasivního příjemce služeb) také subjekt sociální

politiky

(aktivního

částečně

spolupodílí

na

příjemce

definování

služeb,

rozsahu

který služby)

se

alespoň

(Matoušek,

2001). Tohoto cíle se snaží obě země alespoň částečně dosáhnout několika opatřeními. Žadatelé se po prvotním, v podstatě nuceném, pobytu

v přijímacích

střediscích

mohou

rozhodnout,

zda

budou

bydlet v dalším středisku, provozovaném státem, nebo zda budou žít v tzv.

soukromí.

Pokud žijí ve středisku, je nástrojem částečně

zajišťujícím podmínku zachování plnohodnotného života (alespoň pro ženy), systém samostatného vaření. Další možností je v obou zemích vybavení pokojů na základě vlastního rozhodnutí žadatele a možnost spolupodílet se na výzdobě střediska. Toto „zapojení“ však není dostatečné. Jak píše Matoušek(2001), pro rozvoj úsilí objektu sociální politiky

je

třeba

tento

zapojit

„do

rozhodovacích

procesů

o

způsobech a rozsahu sociální podpory“. Tato podmínka však není, přes

to,

že

tuto

možnost

implikuje

i

Směrnice,

v obou

zemích

zajistit

určitou

zavedena. Služby

poskytované

žadatelům

o

MO

mají

úroveň sociální ochrany, a to především z důvodu sociální exkluze této specifické skupiny. Souhlasím s Vašečkou (2004), který tvrdí, že v některých případech není právo na minimum existence schopný garantovat nikdo jiný než stát a jeho instituce. Poskytování služeb

89

v podmínkách státních institucí však rovněž vytváří velkou sociální kontrolu této skupiny osob. V rámci evropské azylové politiky není v současnosti jasné, jakým směrem se bude azylová politika vyvíjet, neboť na tomto poli existují závažná dilemata, a to především v otázce integrace žadatelů o MO. Jak uvádí Petříčková (2007), v rámci diskuse o evropské azylové politice existují dva hlavní směry – skeptický, který uvádí, že EU nemá rozvíjet společnou evropskou menšinovou politiku, a pozitivistický,

který naopak

ve společné

imigrační

politice

vidí

nástroj řešení budoucí demografické krize Evropy. Dilema, nebo paradox, ve kterém se azylová a migrační politika dle Petříčkové nachází, se odvíjí dále od přístupu k integraci menšin, kde na jedné straně je podporován respekt k rozmanitosti, na druhé straně je kladen důraz na občanskou integraci, která však může znamenat potlačení odlišných kulturních identit. Toto dilema se projevuje rovněž

na

úrovni

v jednotlivých Holandsko,

přístupu

zemí

jako

EU,

stát

k poskytování

tedy

i

bohatých

v ČR

a

sociálních

z bohaté multikulturní tradice, bylo

žadatelům Holandsku. služeb,

o

MO

Zatímco

vycházející

v přístupu k žadatelům vždy

velice otevřené a štědré, ČR vzhledem k menší míře multikulturního zázemí a k minulosti režimu, uzavřeného otázkám podpory migrace, bylo a je v otázce přístupu k cizincům a azylové problematice spíše restriktivní. Zelená

kniha

o

budoucím

společném

evropském

azylovém

systému (2007), která vychází ze závěrů zprávy Komise evropských společenství zhodnocující implementaci Směrnice (2007), stanovuje další oblasti nutné harmonizace podmínek přijímání žadatelů o MO. V oblasti podmínek pro přijímání žadatelů o MO stanovuje Zelená kniha, že je „naprosto zásadní zajistit vysoký stupeň harmonizace podmínek pro přijímání žadatelů o azyl.“ (Zelená kniha, 2007, str.4). Z provedených výzkumů zatím vyplývá, že široká pravomoc, která byla ponechána členským zemím pro aplikaci podmínek Směrnice, vede

k narušování

požadovaného 90

účinku

harmonizace

podmínek.

Z tohoto důvodu je nutné zjistit detailní popis služeb v jednotlivých zemích,

případně

diplomová přípravě

práce.

provést

jejich

Zjištění

takovýchto

materiálů,

které

komparaci,

budou

jako

výzkumů

dále

to

mohou

konkretizovat

činí

tato

sloužit

k

podmínky

přijímání žadatelů o MO. Vzhledem k závěrům Haagského programu se nyní očekává přijetí návrhu o systému CEAS (Společný evropský azylový systém), který by měl platit od roku 2010. Do tohoto data by mělo být provedeno zhodnocení všech zemí (i nově přistoupivších) z hlediska implementace podmínek Směrnice, a jejich další úprava vedoucí ke větší harmonizace azylového systému v rámci EU. Na základě provedeného výzkumu a komparace jsem určila oblasti, ve kterých doporučuji úpravu stávajícího vymezení v rámci EU: 1)

úprava

terminologie

(současná

úprava

Směrnice

hovoří

o

žadatelích o azyl, ne o žadatelích o MO),55 2)

stanovení jasně deklarovaných cílů azylové politiky -

pro

návazné vymezení cílů a rozsahu sociální práce se žadateli o MO 3)

upřesnění podmínky“

termínů –

např.

„životní vymezení

úroveň“

a

rámce,

„důstojné

z něhož

se

životní odvozují

finanční příspěvky na základě životního minima, 4)

upřesnění

rozsahu

a

cílenosti

služeb

poskytovaných

zranitelným skupinám žadatelů o MO; stanovení rámce jejich diagnostiky – nástrojem by mohlo být zpracování manuálu pro poskytování služeb zranitelným osobám, 5)

upřesnění podmínek poskytování ubytovacích služeb z hlediska větší podpory samostatného ubytování,

6)

pokud bude jedním z cílů zajistit lepší integraci žadatelů o MO, upravit dobu, po kterou mohou členské země odložit vstup žadatele na trh práce a stanovovat další omezující podmínky,

55

Z toho dále vyplývá zvážení harmonizace podmínek týkající se sbližování práv a výhod osobám s přiznaným azylem a osobám s přiznanou dočasnou ochranou. Tímto tématem se však v této diplomové práci nezabývám.

91

tak, aby žadatelům byl vstup na trh práce umožněn co nejdřív bez dalších omezujících podmínek, 7)

rozšířit rámec pro poskytování zdravotní péče – např. účast na veřejném zdravotním pojištění se stejným rozsahem jako pro občany země tak, jako je tomu v ČR a Holandsku,

8)

stanovit oblasti a podmínky, ve kterých by bylo možné zapojit žadatele

o

MO

do

rozhodovacích

procesů

např.

v oblasti

materiálních podmínek nebo poskytování některých služeb. Harmonizace podmínek by měla vycházet z kritérií Směrnice 2003/9/EC

a

z komparací

detailních

zjištění

rozsahu

a

cílenosti

služeb, poskytovaných žadatelům o MO v jednotlivých zemích EU. Účinným nástrojem, který v oblasti poskytování služeb žadatelům o MO chybí a který by v rámci EU měl být zaveden, je vytvoření Standardů kvality pro poskytování služeb žadatelům o MO. Doporučením

pro

jednotlivé

země

v rámci

EU,

která

dále

vyplývají z této komparace, je zajistit, aby při poskytování služeb byly co nejvíce činné i ostatní organizace, jako jsou obce a nevládní organizace.

10. BIBLIOGRAFIE A lien s Act 2000 C O A , 2 0 06. Annual Repor t 2005. R ij sw ik:C O A C O A , 2 0 08. Annual Repor t 2007 . R ij sw ik:C O A C O MM I S S IO N O F TH E EU RO P EA N C OM M UN ITIES , 2007. Repor t fr o m th e C o mm is s ion to the C ouncil and to the Eur opean Par liam ent on th e a p p lica tion of D ir ective 2003/9/EC of 27 Januar y 2003 laying dow n m in im u m

s tandar ds

for

the

Reception

92

of

as ylum

s eeker s ,

< h ttp ://w w w .enaro.eu/th ehub/d ow nload /evalu ati e- reception- directiv e2 0 0 7 . p d f > [12.2.2008] DISMAN,

M.

1993.

Jak

se

vyrábí

sociologická

znalost.

Praha:

Karolinum D U TC H CO U N C IL FO R R EF U G EES . 2005. Integr ation Bar om eter 2005: A s tu d y in to the integr ation of r efugees in the N ether lands. < w ww . v luchtenl ingenw erk.nl > [28.11.2006] EC R E , 2 003. As ylum s eeker s w ith par ticular needs . < h ttp ://w w w .ecre.org/cond itions /2003 /N etherl ands .htm#par tneeds > [30.10. 2 006] EC R E , 2 003. Ecr e infor m ation note on the C ouncil D ir ective 2003/9/EC of 2 7 Ja n u a r y 2003 laying dow n m inim um s tandar ds for the r eception of a s ylu m s eeker s . < http://w w w .ecre.org/fi les /infono te.pdf > [12.2.2008] EC R E , 2 005. T he EC D ir ective on the Reception of As ylum Seeker s . Ar e a s ylu m s eeker s in Eur ope r eceiving m ater ial suppor t and acces s to em p lo ym ent

in

accor dance

w ith

Eur opean

legis latio n .

< h ttp ://w w w .ecre.org/fi les /Int egration%20N ew s le tter%20F ebruar y % 2 0 0 6 . d oc > [12.2.2008] EC R E , 2 005. T he Way For w ar d Eur ope’s r ole in the global r efugee p r o tectio n s ys tem . T ow ar ds Fair and Efficien t As ylum Sys tem s in Eur ope. < h ttp ://w w w .ecre.org /files / EC R E%20WF %20S ys t ems % 2 0 S ep t05.pdf >[12.2.2008] EC R E , 2 007. C om m ents fr om the Eur opean C ouncil on Refugees and Exiles on

th e

Pr opos al

2 0 0 3 /1 0 9 /EC p r o tectio n

to

of

extend

the the

C ouncil s cope

Regulation to

am ending

beneficiar ies

of

D ir ective

inter nation a l

<w ww .ecre.org/fi les /EC R E%20C o mme nts %20 LTR %20P ropos al

% 2 0 M ar ch%202008.pdf > [15.2.2008] EN A R O , 2007. Achiev ing com m on EU s tandar ds on r eception of as ylu m s eeker s : Repor t on tr ans pos ition and im plem entation of the Receptio n

93

C o n d itio ns D ir ective ,

IP /07/1759, <w ww .enaro.eu/thehub /dow nload/ ip- 0 7 -

1 7 5 9 . p d f > [20.4.2008] EN A R O , 2007. Evaluation of the im plem entation of D ir ective 2003/9/EC o f 2 7 Ja n u a r y 2003:laying dow n m inim um s tandar ds for the r eception o f a s ylu m s eeker s , M EM O /07/510,< ww w .enaro.eu/thehub/dow nlo ad/memo- 0 7 5 1 0 . p d f > [26.3.2008] EQ U A L,

2007.

Building

capacity

for

as ylu m

s eeker s . [8.3.2008] EQ U A L,

2007.

EU

them atic

activit ies :

As ylum

s eeker s.

< h ttp ://ec. eruopa.eu /emplo yme nt _s oc ial /equal /ac tivi ties /e tg5_en.cf m > [8.3 . 2008] EQUAL,

2007.

m ig r a tio n

N ew EU Financial pr ogr am m e launched for as ylum , and

bor der

managem en t.

< h ttp ://ec. europa.eu /emplo yme nt _s oc ial /equal /dat a/docu me nt/ etg5- 2006f r amew o r k.pdf >[8.3.2008] EM N - DU TC H N A TIO N A L P O IN T, 2006. D evelopm ents in Migr ation an d As ylu m Policy in T he N ether lands . Immigr atie- en N aturalis ati e D iens t EM N - DU TC H

NA TIO NA L

P O IN T,

2006.

Res ear ch

s tudy

III-Retur n .

I mmi g r at ie- en N aturalis atie D iens t EU R O P EAN C O MM IS S ION , 2007. T he Eur opean U nion Policy tow ar ds a Common

Eur opean

As ylum

Sys tem .

< h ttp ://ec. europa.eu /j us tice_home/ fs j /as yl um/f s j _as yl um_i ntro_ en.htm > [ 2 6 . 4 . 2 0 0 8] I N D , 2 0 0 8: Annual r es ults 2007 K OM I S E EV R OP S KÝ C H SP O LEČ EN S TV Í, 2007. Z elená kniha o budoucím s p o lečn ém

evr ops kém

az ylovém

s ys tém u.

lex . eu r o p a.eu/ LexU riS erv/s i te/ cs /com/2007 /co m2007_0301 cs 01.pdf >[30.4 . 2 008]

94

M A TOU Š EK , O . a kol. 2001. Z áklady s ociální pr áce . P raha: P ortál MCB,

2 007.

C hanges

in

patter ns

of

m igr ation .<

w ww .migr atio n -

co n f er en ce- brus s els .net >[3.4.2008] P ETŘ Í Č K O VÁ , R . 2007. Integr ace m inor it v součas né Evr opě: m odelové p ř íkla d y a integr ační politika EU . B rno: M as arykov a univerzita S měr n i ce R ad y 2003/9/EC ze dne 27.ledna 2003 s tanovuj ící minimál n í p o žad av k y pro přij ímán í žadatelů o azyl S měr n i ce R ady 2004/83/EC ze dne 29.dubna 2004 o mini má lní ch normách , k ter é mu s í s plňovat s tátní přís luš níci třetích ze mí nebo os ob y bez s tátn í p ř ís lu š n o s ti, aby mohli žádat o pos tavení uprchlíka nebo os oby, kter á z j in ých důvodů potřebuj e mezinárodn í ochranu, a o obs ahu pos k yt ovan é o ch r an y S měr n i ce R ady 2005/85/EC ze dne 1. pros ince 2005 o minimál ních normách p r o ř ízen í v člens k ýc h s tátech o přiznávání a odnímán í pos tavení uprchlíka S U Z, 2 0 0 6. Výr oční z pr áva 2005 S U Z, 2 0 0 7. Výr oční z pr áva 2006 S U Z, 2 0 0 8. Výr oční z pr áva 2007 T h e H a g u e Pr ogr amm e: T en pr ior ities for the next five years A par tner s h ip fo r

Eur opean

renew al,

200 5 ,

< h ttp ://ec. europa.eu /j us tice_home/ new s /informat ion_dos s iers /th e_hague_p r io r ities /d o c/05_as ylu m_e n.pdf > [3.3.2008] U NH C R,

2006.

Inter national

m igr ation

and

developm en t .

< h ttp ://w w w .unhcr.org/protec t/P R O TEC TIO N /44d711a82.pdf >[13.3.2008] V AŠ EČ K A , I., 2004. P rincíp y sociálnej pomoc i vo vzťahu k róms kému etn ik u n a úrovni lokálneho s poločens tva . In: S irovátka, T. (ed), 200 4 . S o ciá ln í exkluz e a sociální exkluz e m enš in a mar ginaliz ovaných s kupin . B r n o : N akladatels tví G eorgetow n a M U F S S

95

WA TTER S ,

C h.,

HO SA IN ,

R .,

2006.

Policy

in

pr actice.

< h ttp ://w w w .enaro.eu/th ehub/d ow nload /ip- 07-1759.pdf > [20.4.2008] Zák o n o azylu č.325/1999 S b., ve znění pozděj š ích předpis ů Zák o n o pobytu cizinců č.326/1999 S b., ve znění pozděj š ích předpis ů Záv ěr y R ad y a zás tupců člens k ýc h s tátů k přij etí základních společn ých p r in cip ů

politik y

integrace

přis těhovalců

v Evrops ké

Unii,

200 7 ,

< h ttp ://ec. europa.eu /j us tice_home/ fs j /as yl um/f s j _as yl um_i ntro_ en.htm >[2 0 . 4.2008]

D a lš í z d r oje: GEERTZ, C. 1973. The interpretation of culture. New York: Basic book GIDDENS, A. 1999. Sociologie. Praha: Argo MERTENS,

D.M.

1998.

Research

methods

in

education

and

psychology. Integrating diversity with quantitative and qualitative approaches. Thousand Oaks: Sage MOŽNÝ, I. 1984. Základy strojového zpracování dat pro sociology. Brno: UJEP

96

PUNCH,

K.F.

2000.

Developing

effective

research

proposals.

London: Sage ROBINSON, D., REEVE, K. 2006. Neighbourhood Experiences of New Immigration:

Reflections

from

the

evidence

F o u n d a t i o n . < w w w .jr f.or g.uk . > [ 1 8 . 4 . 2 0 0 8 ] < ww w . co a.nl > < ww w . clovekvtis ni.cz > < ww w . ec.europa.eu > < ww w . en aro.eu > < ww w . ch arita.cz > < ww w . icmpd.org > < ww w . in d.nl > < ww w . io m.cz > < ww w .j u s titie.nl > < ww w . migrac eonlin e.cz > < ww w . migrac e .ecn.cz > < ww w . mps v.cz > < ww w . mvcr.cz > < ww w . o p u.cz > < ww w . r aadvans tate.nl > < ww w . r egering.nl > < ww w .s o ze.cz > < ww w .s u z.cz >

97

base.

Rowntree

< ww w . u n hcr.org > < ww w . u p rchlici.cz > < ww w . v r emdel ingenke ten.nl >

11. ANOTACE Název práce:

Komparace

českého

a

holandského

systému

poskytování služeb žadatelům o udělení mezinárodní ochrany Autor:


Vedoucí práce: PhDr. Imrich Vašečka, Ph.D. Datum:

2008

98

Obor:

Sociální práce-personální řízení, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno

Počet slov:

20 345

Ve své diplomové práci se zaměřuji na systém poskytování služeb žadatelům o udělení mezinárodní ochrany v České republice a Holandsku, a to především z hlediska jejich rozsahu a cílenosti. Cílem provedení komparace bylo zhodnocení rozdílů mezi rozsahem a cíleností poskytovaných služeb v obou zemích, a to vzhledem k předpokladu

další

zemí

Evropské

v rámci

harmonizace Unie,

azylových

jak

politik

stanovují

jednotlivých

závěry

Haagského

programu. Pro

hodnocení

rozsahu

a

cílenosti

poskytovaných

služeb

žadatelům o udělení mezinárodní v ČR a Holandsku jsem použila kritéria Směrnice Rady 2003/9/EC ze dne 27.ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl. Provedenou komparací

jsem

zjistila,

že

ČR

i

Holandsko

kritéria

Směrnice

naplňují, přesto jsou v rozsahu a cílenosti poskytovaných služeb žadatelům o MO v ČR a Holandsku rozdíly. V závěru vypracovala

jsem

v souladu

doporučení

pro

s předpokladem úpravu

kritérií,

další

harmonizace

která

stanovují

podmínky poskytování služeb žadatelům o MO.

S UM M A RY Title:

Comparison on Czech and Dutch system of services provided

to

persons

who

protection (asylum seekers) Author:


Supervizor:

PhDr. Imrich Vašečka, Ph.D.

Number of words:

20 345

99

seek

for

international

In my diploma thesis, I focus on system of services provided to persons who seek for international protection in the Czech republic and in the Netherlands. The focus is on range and target groups of provided

services.

The

aim

of

comparison

is

evaluation

of

differences between range of provided services and between services provided to special target groups in both countries. The evaluation is made in a view of presumption of following harmonisation of asylum policy in every single country of the European Union, as it is metioned in the Haague Programme. I apply standards of the Directive 2003/9/EC, laying down minimum

standards

for

the

reception

of

asylum

seekers,

for

evaluation of the scope and target groups of services provided both in the Czech Republic and in the Netherlands. After carrying out the comparison

I

found

out,

that

both

the

Czech

republic

and

the

Netherlands fill Directive conditions, but they differ in the scope and target groups of provided services. In

a

view

of

following

harmonisation

I

planned

recommendations for modification of standards of services provided to asylum seekers in the conclusion of this thesis.

12. REJSTŘÍK 12.1 Věcný rejstřík a d a p t a c e . . .2 3 , 4 2 , 5 5 , 7 0 , 7 7 , 7 9 , 8 6 , 126 a z y l a n t .............................................................3 8 a z y l o v á p o l i t i k a ....................1 1 , 9 0 , 1 2 8 a z y l o v á z a ř í z e n í .............1 0 , 2 9 , 3 4 , 5 0 a z y l o v é ř í z e n í .......1 5 , 1 9 , 3 5 , 3 8 , 1 2 1 c a s e - m a n a g e m e n t .........2 4 , 7 7 , 8 6 , 1 2 6

c í l e n o s t .....1 8 , 2 1 , 2 6 , 2 7 , 2 9 , 3 0 , 3 1 , 32, 75, 76, 83, 85, 86, 120, 122, 123, 124, 125 c i z i n c i .................8 , 1 4 , 3 6 , 5 2 , 6 8 , 1 1 8 C i z i n e c k é h o z á k o n a ..............4 9 , 5 2 , 5 3

100

C O A ......4 , 1 0 , 2 8 , 5 0 , 5 1 , 5 2 , 5 4 , 5 5 , 56, 57, 58, 59, 61, 69, 77, 78, 80, 92, 103, 105, 123, 130 D i s m a n a ..........................................................2 7 E C R E ...............4 7 , 7 3 , 8 8 , 9 3 , 1 2 7 , 1 3 1 E N A R O .............1 0 , 1 2 , 7 7 , 9 3 , 9 4 , 1 3 1 I N D .....2 8 , 5 0 , 5 1 , 5 2 , 5 9 , 6 0 , 6 9 , 9 4 , 105, 123, 131 integrace 51, 52, 58, 60, 90, 96, 128 I O M ....................4 5 , 4 7 , 5 9 , 6 0 , 6 2 , 1 0 5 K o m i s e e v r o p s k ý c h s p o l e č e n s t v í . .9 0 , 128 K o m i s e E v r o p s k ý c h S p o l e č e n s t v í .1 2 , 17, 119 k o m p a r a c e ........2 1 , 2 6 , 2 7 , 8 5 , 8 7 , 8 8 , 91, 92, 99, 119, 122, 123, 124, 125, 127, 129, 130 K o m p a r a c e ....................1 , 2 , 1 2 , 9 8 , 1 1 9 k r i z o v á i n t e r v e n c e ..............7 7 , 8 6 , 1 2 6 m a t e r i á l n í p o d m í n k y ...2 9 , 3 1 , 6 3 , 7 1 , 72, 108, 111, 112, 113, 114 M a t o u š e k ........1 8 , 2 3 , 7 8 , 7 9 , 8 9 , 1 2 0 , 128 m i g r a c e ...........7 , 9 , 2 3 , 4 1 , 4 8 , 9 0 , 9 7 , 118, 128 N B D ....1 6 , 4 9 , 5 1 , 5 4 , 5 6 , 5 7 , 6 5 , 7 9 , 80, 81, 115 n e v l á d n í o r g a n i z a c e ....3 8 , 4 2 , 5 9 , 6 1 , 67, 75, 76, 77, 80, 84, 86, 87, 92, 125, 126, 127, 130 O A M P .............9 , 2 8 , 3 6 , 1 0 7 , 1 1 6 , 1 2 3 ohrožené skupiny.22, 30, 32, 33, 43, 44, 64, 78, 79, 81 P e t ř í č k o v á .....................................................9 0 p o b y t o v á s t ř e d i s k a .................3 8 , 4 5 , 6 7 P o b y t o v á s t ř e d i s k a .........................3 8 , 6 8 p o r a d e n s t v í ......2 4 , 3 7 , 4 2 , 4 3 , 4 7 , 5 5 , 60, 73, 77, 84, 86, 115, 126 právní pomoc39, 43, 64, 78, 84, 107 p ř e s í d l e n í .........................5 8 , 6 1 , 8 3 , 1 0 5 p ř i j í m a c í s t ř e d i s k a .........................3 8 , 7 3 P ř i j í m a c í s t ř e d i s k a .......3 7 , 4 4 , 5 2 , 6 8 P s y c h o l o g i c k é s l u ž b y ............................4 6 r e i n t e g r a c e ...........................................6 1 , 8 3 repatriace.52, 53, 58, 59, 60, 67, 83 rozsah19, 20, 21, 25, 26, 27, 29, 30, 31, 32, 38, 64, 65, 74, 75, 78, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 120, 122, 123, 124, 125, 127 r o z s a h u a c í l e n o s t i s l u ž e b ........1 2 , 2 0 , 26, 32, 33, 45, 83, 91, 92, 119, 121, 123, 124, 129, 130 s a n k c e .................................3 0 , 3 1 , 7 1 , 1 1 4 s c h e n g e n s k é h o p r o s t o r u .......9 , 1 1 , 1 2 , 118, 119

Služby poskytované žadatelům o MO .................1 0 , 1 8 , 1 9 , 3 7 , 5 1 , 8 9 , 1 2 1 S m ě r n i c e R a d y 2 0 0 3 / 9 / E C .......7 , 8 , 9 , 12, 16, 19, 20, 27, 28, 62, 64, 65, 69, 71, 73, 78, 85, 95, 99, 107, 118, 119, 121, 122, 123, 132 s o c i á l n í e x k l u z e .1 9 , 8 6 , 8 9 , 9 5 , 1 2 0 , 125, 133 s o c i á l n í e x k l u z i .............................1 8 , 1 2 0 s o c i á l n í p r á c e ...1 , 2 4 , 4 2 , 6 7 , 7 7 , 8 3 , 87, 91, 95, 126, 129, 132 s o c i á l n í s l u ž b y ......2 0 , 3 0 , 3 2 , 4 2 , 4 3 , 51, 76, 77, 78, 86, 108, 122, 126 s o c i á l n í u d á l o s t i ............................1 9 , 1 2 0 Společný evropský az ylový systém .....................................................1 2 , 9 1 , 1 1 9 S p r á v n í ř í z e n í .............................................1 5 s t r a v o v á n í . .6 , 2 0 , 2 2 , 2 9 , 3 1 , 5 4 , 6 9 , 70, 72, 80, 108, 111, 114, 122 S U Z .....1 0 , 2 8 , 3 6 , 3 7 , 3 8 , 3 9 , 4 0 , 4 1 , 43, 44, 45, 46, 47, 52, 69, 76, 77, 78, 79, 80, 95, 107, 116, 123, 132 U b y t o v á n í ........4 , 5 , 6 , 2 1 , 3 7 , 3 9 , 5 2 , 53, 62, 66, 70, 72 U N H C R .......6 3 , 7 3 , 9 5 , 1 0 5 , 1 1 2 , 1 1 3 u p r c h l í k ů . .7 , 9 , 1 0 , 1 1 , 2 0 , 1 0 5 , 1 1 8 V a š e č k a .......................1 , 1 8 , 9 8 , 9 9 , 1 2 0 v o l n o č a s o v é a k t i v i t y . .3 1 , 3 2 , 4 7 , 5 8 , 65, 80, 82, 122 v s t u p n í l é k a ř s k é p r o h l í d k y ......2 2 , 2 3 , 40, 64 v z d ě l á n í ....2 3 , 3 0 , 3 1 , 3 2 , 3 3 , 5 5 , 6 4 , 75, 76, 86, 109, 122, 125 V z d ě l á v á n í ....................................................2 3 W a t t e r s a H o s a i n ......................................8 7 z á k o n o a z y l u .................2 8 , 3 4 , 3 5 , 1 2 3 zařízení pro zajištění cizinců 29, 36, 41, 68 z d r a v o t n í p é č e .......2 2 , 2 3 , 2 5 , 3 0 , 3 1 , 33, 35, 37, 38, 41, 42, 46, 55, 64, 65, 74, 75, 78, 81, 86, 87, 92, 107, 111, 113, 114, 122, 125, 127, 129 Z r a n i t e l n é o s o b y .......................................2 5 ž a d a t e l . . .8 , 9 , 1 3 , 1 4 , 2 2 , 2 3 , 3 5 , 3 7 , 38, 39, 41, 42, 54, 55, 59, 60, 63, 66, 69, 71, 107, 110, 111, 112, 113, 114, 116, 118 ž a d a t e l o M O ...............................................1 4 ž á d o s t o M O ...........................................8 , 3 5 ž á d o s t í o a z y l ............................9 , 4 9 , 1 1 8 Ž e n e v s k á ú m l u v a .......................7 , 8 , 1 1 8 ž i v o t n í ú r o v e ň ........1 8 , 6 3 , 7 1 , 7 2 , 9 1 , 111, 112, 120, 129

12.2 Jmenný rejstřík 101

COA, 3, 10, 28, 51, 52, 54, 55, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 70, 79, 81, 94, 102, 104, 106, 124, 125 Dismana, 27 ECRE, 47, 74, 90, 94, 95, 128 ENARO, 10, 12, 79, 95 IND, 28, 50, 51, 52, 59, 60, 70, 96, 102, 106, 124 IOM, 46, 47, 60, 61, 62, 106 Komise evropských společenství, 92, 129 Komise Evropských Společenství, 12, 16, 120 M a t o u š e k , 18, 23, 79, 80, 90, 102, 121, 129 O A M P , 9, 28, 36, 103, 108, 117, 124 Petříčková, 91 S m ě r n i c e R a d y 2 0 0 3 / 9 / E C , 6, 7, 9, 12, 15, 16, 19, 20, 27, 28, 63, 65, 66, 70, 72, 74, 79, 86, 97, 100, 103, 107, 119, 120, 122, 123, 124 SUZ, 9, 10, 28, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 43, 44, 45, 46, 47, 52, 70, 77, 79, 80, 81, 97, 103, 108, 117, 124, 125 U N H C R , 64, 74, 97, 105, 106, 112, 113 Vašečka, 1, 18, 100, 101, 103, 121 Watters a Hosain, 89, 103 Ž e n e v s k á ú m l u v a , 7, 8, 103, 119

13. PŘÍLOHY 102

Příloha č. 1 – Počet žadatelů o MO v Holandsku v letech 2006-2007 Celkový počet žádostí o MO V roce 2006 V roce 2007

14 465 9 731

Zdroj: COA, 2008, Annual Report

Příloha č. 2 – Počet žadatelů o MO v ČR v letech 2006-2007 Celkový počet žádostí o MO V roce 2006 V roce 2007

3016 1878

Zdroj: Výroční zpráva Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra za rok 2007

Příloha č. 3 – Statistika žadatelů o MO dle země původu v Holandsku v roce 2007 Země původu Somálsko Irák Čína Nigérie Írán ostatní

Počet žádostí o MO 1 397 1 068 182 149 147 1492

% 29 22 4 3 3 39

Zdroj: COA, 2008, Annual Report

Příloha č. 4 – Statistika žadatelů o MO dle země původu v ČR v roce 2007 Země původu Ukrajina Turecko Mongolsko Bělorusko Rusko ostatní

Počet žádostí o MO 272 234 162 143 121

Zdroj: Výroční zpráva Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra za rok 2007

Příloha č. 5 - Přehled obsahu Směrnice rady 2003/9/EC

103

% 14 12 9 8 6 51

Kapitola I Čl. 1 Čl. 2 Čl. 3 Čl. 4 Kapitola II Čl. 5 Čl. 6 Čl. 7 Čl. 8 Čl. 9 Čl. 10 Čl. 11 Čl. 12 Čl. 13 Čl. 14 Čl. 15 Kapitola III Čl. 16 Kapitola IV Čl. 17 Čl. 18 Čl. 19 Čl. 20 Kapitola V Čl. 21 Kapitola VI Čl. 22 Čl. 23 Čl. 24 Kapitola VII Čl. 25 Čl. 26 Čl. 27 Čl. 28

Účel, definice a oblast působnosti Účel Definice Oblast působnosti Příznivější úprava Obecná ustanovení o podmínkách přijetí Informace Doklady Pobyt a svoboda pohybu Rodiny Lékařské vyšetření Školní docházka a vzdělávání nezletilých osob Zaměstnání Odborné vzdělávání Obecná ustanovení o materiálních podmínkách přijetí a zdravotní péči Další ustanovení o materiálních podmínkách přijetí Zdravotní péče Omezení nebo odnětí dávek plynoucích z podmínek přijetí Omezení nebo odnětí dávek plynoucích z podmínek přijetí Ustanovení o osobách se zvláštními potřebami Obecná zásada Nezletilé osoby Nezletilé osoby bez doprovodu Oběti mučení a násilí Opravné prostředky Opravné prostředky Opatření ke zvýšení účinnosti přijímacího systému Spolupráce Systém řízení, sledování a dozoru Personál a prostředky Závěrečná ustanovení Zprávy Provedení Vstup v platnost Určení

Příloha č. 6 - Stručný popis programu přesidlování v Holandsku

104

Projekt přesídlování cizinců je realizován především za pomoci UNHCR. N Jedná se o projekt, který vyhledává ve třetích zemí žadatele o azyl, kteří splňují podmínky poskytnutí statutu uprchlíka. Zároveň se jedná o splnění podmínky naplnění kvóty, ke které se hostitelská země zavázala v rámci mezinárodních dohod. Holandsko patří mezi 18 zemí, které takto s UNHCR spolupracují. V případě Holandska se jedná o splnění podmínky 500 osob pro přesídlení osob ročně (p.p.č. v USA se jedná ročně cca. o 18 000 osob, ČR zatím uvažuje o zapojení do projektu). Tito přesídlenci získávají okamžitě statut uprchlíka a jsou umístěni do speciálního střediska v Amersfoortu, které je během půlročních intenzivních kurzů připravuje na život v holandské společnosti. O přepravu těchto osob se stará IOM. UNHCR zasílá holandským organizacím vytipované případy ze třetích zemí. Jsou zasílány jak na IND tak na COA. Holandská vláda preferuje především klienty ohrožených skupiny, jako jsou samostatné ženy a klienti ze zdravotními problémy či klienti, u kterých je nezbytností zajistit jejich bezpečí. Následně je připravena mise do těchto uprchlických táborů ve třetích zemích, kterých se účastní zástupci IND i COA. Ti zde následně individuálně zkoumají důvody přijetí žádosti a připravují intenzivním speciálním tréninkem tyto klienty na přemístění. Tento intenzivní kurz trvá přibližně 1-5 týdnů, je realizován skupinově 1-2 pracovníky COA pro skupinu asi 25 osob. Cíle: seznámit uprchlíky se znalostmi holandské společnosti, se základními slovíčky holandštiny, připravit uprchlíky na jejich dočasný pobyt ve středisku v Amersfoortu.56 Tyto tréninkové skupiny jsou zároveň příležitostí pro klienty vytvořit si základ určité sociální sítě. Fáze pobytu klientů ve středisku: 1) Příjezd – jsou prováděny vstupní zdravotní prohlídky, klienti jsou vybaveni oblečením a hygienickými prostředky, je jim vysvětlen program, jsou ubytováni 2) 0-5 týdnů – v této fázi klienti dostávají základní informace o podmínkách pobytu a ubytování ve středisku a způsobech orientace v holandské společnosti 3) 6-16 týden – klienti jsou účastníky rozsáhlých integračních programů, dobrovolné práce ve středisku, jsou připravováni na umístění v bytech mimo středisko, které provozují obce 4)

16 týden – klienti jsou přemístěni do bytů mimo středisko (toto přemístěni závisí na zvládnutí předcházejících fází – může být až v 6. měsíci).

56

V Holandsku slouží Amersfoort jako jediné středisko zaměřené na integraci přesídlených uprchlíků, má kapacitu 280 lůžek. 105

Amersfoort má kapacitu 280 lůžek, dočasný pobyt 4-6 měsíců. V roce 2005 bylo přijato z Ekvádoru 98 Kolumbijců, z Ghany 63 Libérijců a z Tanzanie 91 Burunďanů. V roce 2006 bylo přijato z Keni 85 Súdánců, klientů z Konga a Etiopie a z Thajska 99 Barmánců. (např. v Keni byli tito klienti vybráni mezi 90000 osobami, převážně Súdánci.)

Příloha č. 7 – Zhodnocení naplňování všech kritérií Směrnice Rady 2003/9/EC v ČR (str.106-116) Oblast č. 1 Minimální

Informace Tato oblast stanoví minimální požadavky na přístup k informacím, povinnost informovat

106

požadavky Kritéria

žadatelé o jejich právech a povinnostech a o organizacích, které jim mohou pomoci během správního řízení. 1.1 Žadatelé jsou v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 15 dnů po podání žádosti o azyl, informováni přinejmenším o výhodách, které mohou používat, a o povinnostech týkajících se podmínek přijetí, které jsou povinni dodržovat. 1.2. Žadatelé mají přístup k informacím o organizacích či skupinách osob poskytujících zvláštní právní pomoc a o organizacích, jež jim mohou pomoci nebo poskytnout informace ohledně podmínek přijetí, které mohou využívat, včetně zdravotní péče. 1.3 Informace v kritériu 1.1. jsou žadatelům poskytovány písemně a pokud možno v jazyce, o kterém lze důvodně předpokládat, že mu žadatelé rozumějí. V případě potřeby mohou být tyto informace sděleny i ústně.

Hodnocení 

Doporučení Oblast č. 2 Minimální požadavky Kritéria

Hodnocení

Doporučení

Oblast č. 3

Při vstupním interview (podání žádosti o azyl) u OAMP dostávají žadatelé písemnou formou v jazyce, kterému rozumějí, informace o svých právech a povinnostech, týkající se správního řízení a o organizacích, na které se mohou obrátit v případě potřeby.  Žadatelé jsou nejpozději do 3 dnů po vstupu do přijímacího střediska informováni SUZ v jazyce, kterému rozumějí, o svých právech a povinnostech týkajících se ubytovacího řádu, chodu střediska, zdravotní péče, nabídky volnočasových aktivit, informací o nevládních organizacích.  Ve střediscích jsou žadatelům přístupny nástěnky a další písemné informace k zapůjčení v jazykových mutacích týkajících se ubytovacího řádu, chodu střediska, zdravotní péče, nabídky volnočasových aktivit, informací o nevládních organizacích, a dalších právech a povinnostech. Tyto minimální požadavky jsou naplňovány. Doklady Tato oblast stanovuje minimální požadavky na vydání dokladů žadatelům o azyl. 2.1 Žadatelům musí být do 3 dnů od podání žádosti vystaveno osvědčení, které potvrzuje jeho postavení žadatele o azyl nebo skutečnost, že je oprávněn pobývat na území státu po dobu, po kterou je jeho žádost vyřizována či posuzována. Pokud držitel není oprávněn volně se pohybovat na území státu nebo jeho části, uvede se v osvědčení také tato skutečnost. 2.2 Stát může vyloučit uplatňování článku 2.1, je-li žadatel zadržen a během posuzování žádosti podané na hranici nebo během řízení o právu žadatele na oprávněný vstup na území. Během posuzování žádosti o azyl může stát ve výjimečných případech vystavit žadateli jiná osvědčení rovnocenná dokladu uvedenému v čl. 2.1. 2.3 Doklad uvedený v odstavci 2.1. nemusí prokazovat totožnost žadatele o azyl. 2.4 Nastanou-li vážné humanitární důvody vyžadující přítomnost žadatele v jiném státě, může stát vydat cestovní doklad.  Žadatelům je do 3 dnů od podání žádosti vystaven identifikační doklad (průkazka) žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Zároveň je žadateli vystaveno vízum pro pobyt během řízení o udělení MO. Oba doklady jsou během řízení prodlužovány.  Doklad a vízum je vydáváno všem žadatelům o MO.  Doklad dokazuje totožnost žadatele o MO.  Žadatelům nejsou vydávány cestovní doklady. Tyto minimální požadavky jsou naplňovány, s výjimkou vydávání cestovních dokladů ve specifických situacích. Pobyt a svoboda pohybu

107

Minimální požadavky Kritéria

Hodnocení

Doporučení Oblast č. 4 Minimální požadavky Kritéria

Hodnocení

Doporučení

Tato oblast stanovuje podmínky pohybu žadatelů na území, a možnosti omezení této svobody státem. 3.1 Žadatelé se mohou volně pohybovat na území státu nebo na území, které jim tento stát vymezí. Vymezené území nesmí narušovat nedotknutelnost soukromí a musí poskytovat dostatečný prostor pro zajištění přístupu ke všem výhodám vyplývajícím z této směrnice 3.2 Stát může z důvodů veřejného zájmu nebo veřejného pořádku nebo je-li to nutné pro účely rychlého vyřízení a účinného prověření žádosti, stanovit místo pobytu žadatele. 3.3 Je-li to nezbytné, například z právních důvodů nebo z důvodu veřejného pořádku, může stát v souladu s vnitrostátními předpisy nařídit žadateli, aby se zdržoval na určeném místě. 3.4 Stát může podmínit poskytování materiálních podmínek přijetí setrváním žadatelů v konkrétním místě pobytu určeném státem.. Toto rozhodnutí může být obecné povahy, avšak musí být přijato vždy v jednotlivém případě a v souladu s vnitrostátními předpisy. 3.5 Stát stanoví možnost poskytnout žadateli dočasné povolení k opuštění místa pobytu uvedeného v čl. 3.2. a 3.4. nebo vymezeného území uvedeného v čl. 3.1. Tato rozhodnutí musí být přijímána vždy v jednotlivém případě, objektivně a nestranně a u zamítavých rozhodnutí musí být uvedeno odůvodnění. Žadatel nepotřebuje povolení k tomu, aby se dostavil na úřad nebo k soudu, je-li jeho přítomnost nutná. 3.6 Stát uloží žadatelům povinnost ohlásit příslušnému orgánu svou současnou adresu a oznámit nu co nejdříve každou její změnu. 

Žadatelé se mohou pohybovat na celém území (s výjimkou žadatelů v přijímacích střediscích a detenčních zařízeních-viz. níže).  Z důvodu veřejného zájmu nebo veřejného pořádku jsou na pohybu omezeny některé osoby – žadatelé v přijímacích střediscích, žadatelé v detenčních zařízeních. Tito žadatelé nesmí opustit střediska dle zákonných důvodů.  Platnost víza žadatele může být omezena z důvodu ochrany bezpečnosti státu, veřejného pořádku, ohrožení veřejného zdraví nebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy, omezeno na část území.  Některé materiální podmínky přijetí jsou poskytovány pouze ve střediscích (stravování, základní sociální služby, ošacení).  Není stanovena možnost opuštění přijímacího střediska nebo detenčního zařízení (s výjimkou hospitalizace žadatele nebo jeho účasti u soudu), pokud nejsou splněny zákonné důvody.  Žadatelé, kteří nežijí v pobytových střediscích, mají povinnost hlásit změnu adresy správnímu orgánu. Tyto minimální požadavky jsou beze zbytku naplňovány. Rodiny Tato oblast stanovuje podmínku pro zachování celistvosti rodin během ubytování žadatelů. 4.1 Stát přijme vhodná opatření, aby v případě, že žadatelům poskytují ubytování, byla v co největší míře zachována celistvost jejich rodin zdržujících se na území státu. Tato opatření mohou být prováděna pouze se souhlasem dotyčných žadatelů.  Pokud správní orgán potvrdí rodinnou vazbu, jsou tito žadatelé, pokud si to přejí, ubytováni společně. Pokud jsou přemístěni do jiného střediska, je rodinná vazba respektovaná. Rodinná vazba je respektovaná i v případě různého stupně správního řízení, pokud o to žadatelé požádají. Tyto minimální požadavky jsou naplňovány.

108

Oblast č. 5 Minimální požadavky Kritéria Hodnocení Doporučení Oblast č. 6 Minimální požadavky Kritéria

Hodnocení

Doporučení

Oblast č. 7 Minimální požadavky

Lékařské vyšetření Tato oblast stanovuje možnost provedení lékařských podmínek žadatele státem. 5.1 Stát může z důvodů ochrany veřejného zdraví nařídit lékařské vyšetření žadatele. Všichni žadatelé jsou povinni podrobit se vstupním lékařským prohlídkám: RTG srdce a plic, krevní a bakteriologické odběry, komplexní lékařská prohlídka, za účelem ochrany veřejného zdraví. ČR využívá možnost stanovení této podmínky ve velké rozsahu. Školní docházka a vzdělávání nezletilých osob Tato oblast upravuje podmínky přístupu ke vzdělání nezletilých osob. 6.1 Stát zaručí nezletilým dětem žadatelů a nezletilým žadatelům přístup ke vzdělávacímu systému za podobných podmínek jako státním příslušníkům státu až do okamžiku výkonu rozhodnutí o jejich vyhoštění nebo vyhoštění rodičů. Toto vzdělání může být poskytováno i v ubytovacích střediscích. Přístup ke vzdělávacímu systému může být omezen na přístup ke státnímu vzdělávacímu systému. Stát nesmí odepřít přístup ke středoškolskému vzdělání z pouhého důvodu, že nezletilá osoba dosáhla zletilosti. 6.2 Přístup ke vzdělávacímu systému musí být umožněn nejpozději do 3 měsíců od podání žádosti. Tato lhůta může být prodloužena až na 1 rok, je-li poskytováno speciální vzdělání zaměřené na usnadnění přístupu ke vzdělávacímu systému. 6.3 Není-li přístup ke vzdělávacímu systému uvedený v čl.6.1. možný vzhledem ke zvláštní situaci nezletilé osoby, může jí stát nabídnout jiné formy výuky. 

Nezletilí žadatelé jsou povinni absolvovat povinnou školní docházku, pokud ji nemají ukončenou..  Žadatelé mají možnost přístupu ke středoškolskému a vyššímu odbornému vzdělání.  Žadatelé mají přístup ke vzdělání zajištěn ihned po opuštění přijímacího střediska, v zařízeních pro zajištění cizinců mají nezletilé žadatelé zajištěn přístup ke vzdělání ihned.  Výuka probíhá v českém jazyce, tzn. že u žadatelů, kteří neznají jazyk, je nejprve zaměření výuky na zvládnutí jazyka. Tato minimální kritéria jsou naplňována.

Zaměstnání Tato oblast stanoví podmínky přístupu žadatelů na trh práce.

109

Kritéria

Hodnocení

Doporučení

Oblast č. 8 Minimální požadavky Kritéria

7.1 Stát stanoví dobu počínající dnem podání žádosti, po kterou žadatel nebude mít přístup na trh práce. 7.2 Není-li do 1 roku od podání žádosti přijato rozhodnutí v prvním stupni a není-li toto zpoždění zaviněno žadatelem, stanoví stát podmínky, za kterých je žadateli umožněn přístup na trh práce. 7.3 Má-li odvolání proti zamítavému rozhodnutí odkladný účinek, nesmí být přístup na trh práce pozastaven po dobu odvolacího řízení, dokud není doručeno rozhodnutí o zamítnutí odvolání. 7.4 V rámci priorit své politiky trhu práce může stát upřednostňovat občany EU a státní příslušníky států, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, jakož i státní příslušníky třetích států s oprávněným pobytem.  Doba, po kterou žadatelé nemají přístup na trh práce, je stanovena na 1 rok od podání žádostí.  Přístup na trh práce není pozastaven po dobu odkladného účinku během odvolacího řízení. Tato kritéria jsou naplňováná.

Odborné vzdělávání Tato oblast stanoví podmínky přístupu žadatelů k odbornému vzdělávání.

Hodnocení Doporučení

8.1 Stát může umožnit žadatelům přístup k odbornému vzdělávání bez ohledu na to, zda mají přístup na trh práce. Přístup k odbornému vzdělávání související s pracovní smlouvou závisí na tom, do jaké míry má žadatel přístup na trh práce dle obl. 7.  Žadatelé mají přístup k odbornému vzdělávání. Tato kritéria jsou naplňována.


Obecná ustanovení o materiálních podmínkách přijetí a zdravotní péči Tato oblast stanovuje základní podmínky přístupu k materiálním podmínkám přijetí a možnost úhrady nákladů za poskytování těchto podmínek.

Kritéria

9.1 Stát zajistí, aby žadatelům byly dány k dispozici materiální podmínky přijetí ihned po podání

110

Hodnocení

Doporučení


žádosti. 9.2 Stát přijme taková opatření, aby materiální podmínky přijetí umožňovaly odpovídající životní úroveň pro zajištění zdraví a živobytí žadatelů. Stát dbá na to, aby tato odpovídající životní úroveň byla zajištěna i osobám se zvláštními potřebami, které se nacházejí ve zvláštních situacích ve smyslu obl. 17, a zadrženým osobám. 9.3 Stát může vyhradit poskytování všech nebo některých materiálních podmínek přijetí a zdravotní péče těm žadatelům, kteří nemají dostatečné vlastní prostředky k dosažení odpovídající životní úrovně pro zajištění zdraví a živobytí. 9.4 Stát může po žadatelích dle č. 3 požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů na materiální podmínky přijetí a zdravotní péči ve smyslu této směrnice, mají-li dostatečné prostředky, například pokud po přiměřenou dobu pracovali. Ukáže-li se, že žadatel měl dostatečné prostředky v době, kdy byly tyto potřeby hrazeny, může po něm stát požadovat náhradu. 9.5 Materiální podmínky přijetí mohou být poskytovány ve formě věcného plnění, peněžitých dávek nebo poukázek, jakož i kombinací těchto forem. Poskytuje-li stát tyto podmínky ve formě peněžitých dávek nebo poukázek, určí se jejích hodnota v souladu se zásadami této oblasti.  Materiální podmínky přijetí jsou žadatelům k dispozici ihned po podání žádosti.  Poskytování materiálních podmínek respektuje základní potřeby v oblasti zajištění ubytování, stravování, ošacení, zdravotní péče a dalších nezbytných oblastí. Při poskytování těchto materiálních podmínek je přihlíženo ke specifickým potřebám osob se zvláštními potřebami.  Poskytování některých materiálních podmínek je žadatel povinen hradit, pokud má dostatek finančních prostředků (ubytování, stravování; vychází se z ustanovení o životním minimu v ČR). Zdravotní péče je hrazena v rozsahu veřejného zdravotního pojištění u všech žadatelů.  Zjištění finančních prostředků žadatelů je prováděno prvotní prohlídkou cizinecké policie, dále na základě čestného prohlášení žadatele. Při podezření ze zatajení finančních prostředků je možné znovu provést prohlídku cizineckou policií. V případě prokázání zatajených finančních prostředků je požadována náhrada za vynaložené materiální podmínky přijetí.  Materiální podmínky jsou poskytovány formou věcného plnění a/nebo peněžitých dávek. Stanovit jasná kritéria termínu odpovídající životní úroveň.

Další ustanovení o materiálních podmínkách přijetí Tato oblast stanovuje základní podmínky pro způsob ubytování žadatelů. 10.1 V případech, kdy je ubytování poskytováno přímo, mělo by mít jednu z těchto forem nebo by mělo být kombinací těchto forem: a)

prostory k ubytování žadatelů po dobu posuzování žádosti podané na hranici státu,

b) ubytovací střediska zaručující přiměřenou životní úroveň c)

soukromé domy, byty, hotely nebo jiné prostory vhodné k ubytování žadatelů.

111

10.2 Stát zajistí, aby žadatelům, kterým je poskytnuto ubytování dle čl. 10.1, byly zaručeny tyto podmínky: a)

ochrana jejich rodinného života,

b) možnost komunikace s příbuznými, právními poradci a zástupci UNHCR a nevládních organizací uznávaných státem. Stát věnuje zvláštní pozornost předcházení násilí v prostorách a ubytovacích střediscích uvedených v čl. 10.1 odst. a) a b). 10.3 Stát zajistí v případě potřeby, aby nezletilé děti žadatelů nebo nezletilí žadatelé byli ubytováni se svými rodiči nebo s dospělým rodinným příslušníkem, který za ně podle práva nebo zvyklosti odpovídá. 10.4 Stát zajistí, aby se žadatelé stěhovali z jednoho bydliště do druhého jen v nezbytných případech. Stát umožní žadatelům, aby vyrozuměli své právní poradce o změně bydliště a o své nové adrese. 10.5 Personál ubytovacích středisek musí být vhodně vyškolený a ve vztahu k informacím, které se při své práci dozví, je vázán mlčenlivostí ve smyslu vnitrostátního práva. 10.6 Stát může prostřednictvím poradního orgánu nebo rady zastupující ubytované osoby zapojit žadatele do řízení hmotných zdrojů i nemateriálních aspektů života v ubytovacím středisku. 10.7 Právním zástupcům nebo poradcům žadatelů a zástupcům UNHCR nebo nevládních organizací jednajících jménem žadatelů, které jsou uznávány státem, musí být umožněn přístup do ubytovacích středisek a ostatních prostor k ubytování žadatelů za účelem pomoci těmto žadatelům. Tento přístup může být omezen výhradně z důvodu bezpečnosti ubytovacích středisek a prostor nebo žadatelů. 10.8 Pro výjimečné případy může stát přijmout předpisy o materiálních podmínkách přijetí odchylné od podmínek definovaných touto oblastí, jež se použijí po přiměřenou dobu, která musí být co nejkratší, pokud -je nejdříve nutné zhodnocení zvláštních potřeb žadatelů, -materiální podmínky přijetí stanovené touto oblastí nejsou v určité zeměpisné oblasti k dispozici, -běžně dostupné ubytovací kapacity jsou dočasně vyčerpány, -žadatel je zadržen nebo se nachází na hraničním přechodu v prostoru, který nesmí opustit. I za těchto podmínek musí být zajištěny základní potřeby žadatele. Hodnocení



Ochrana rodinného života je zajištěna respektováním rodinných vazeb při ubytování a při přemisťování žadatelů.



Žadatelů mají možnost jakékoliv písemné, telefonické a osobní komunikace jak s příbuznými, tak s právními poradci či jinými činiteli. Ve všech střediscích je umožněno přijímat návštěvy.



Násilí ve střediscích je předcházeno několika způsoby:

-sociální prací odborného personálu -přítomností soukromé bezpečnostní agentury a využitím kamerového systému -vytvořením chráněných zón za účelem ochrany zranitelných osob. 

Nezletilé děti jsou ubytovány spolu se svými rodinnými příslušníky.

112

Doporučení




Žadatelé jsou přemisťováni pouze v nezbytných případech, o změně své adresy mohou kdykoliv vyrozumět své právní zástupce.



Personál střediska je vázán mlčenlivostí.



Žadatelé nejsou zapojováni do rozhodovacích procesů v řízení materiálních a nemateriálních zdrojů.



Právní zástupci, zástupci UNHCR a zástupci nevládních organizací mají přístup do ubytovacích středisek.

1.

V rámci ochrany rodiny by mělo dojít také k harmonizaci správního řízení rodiny tak, aby rozhodnutí bylo vydáváno pro všechny členy rodiny najednou, pokud je to možné, a různé termíny vydávání rozhodnutí nekomplikovaly postavení rodiny a další podmínky vzhledem k odlišnému stupni řízení jednotlivých členů.

2.

Žadatelé by měli být zapojování do některých rozhodovacích procesů jak o využití materiálních, tak nemateriálních zdrojů.

Zdravotní péče Tato oblast stanoví podmínky poskytování zdravotní péče.

Doporučení

11.1 Stát zajistí, aby byla žadatelům poskytnuta potřebná zdravotní péče, a to přinejmenším nutná a neodkladná péče. 11.2 Stát poskytuje potřebnou lékařskou a jinou pomoc žadatelům se zvláštními potřebami.  Žadatelům je poskytována zdravotní péče v rozsahu veřejného zdravotního pojištění, včetně specifické péče žadatelům se zvláštními potřebami. Tato minimální kritéria jsou naplňována.


Omezení nebo odnětí dávek plynoucích z podmínek přijetí Tato oblast stanoví podmínky, za kterých je možno žadateli omezit, odejmout nebo nepřiznat nárok na materiální podmínky přijetí a podmínky sankcí.

Kritéria

12.1 Stát může omezit nebo odejmout dávky plynoucí z podmínek přijetí v těchto případech: a) pokud žadatel - opustí místo pobytu stanovené příslušným orgánem, aniž by jej o tom vyrozuměl anebo aniž by získal povolení, je-li nezbytné, - v přiměřené lhůtě určené vnitrostátním právem nesplní ohlašovací povinnost, neposkytne požadované informace nebo se nedostaví na osobní pohovor týkající se azylového řízení, - již v tomto státě podal jinou žádost o azyl. Je-li žadatel nalezen nebo přihlásí-li se dobrovolně příslušnému orgánu, přijme se s přihlédnutím k důvodům, proč místo opustil, řádně odůvodněné rozhodnutí o opětovném přiznání některých nebo všech dávek plynoucích z podmínek přijetí. b) pokud žadatel zatajil, že disponuje peněžními prostředky, a proto neoprávněně požíval materiálních podmínek přijetí. Ukáže-li se, že žadatel měl dostatečné prostředky na úhradu nákladů na materiální podmínky přijetí a zdravotní péči v době, kdy byly tyto základní potřeby hrazeny, může po něm stát požadovat náhradu. 12.2 Stát nemusí přiznat podmínky přijetí v případě, že žadatel neprokáže, že požádal o azyl v nejkratší době po svém příchodu do daného státu. 12.3 Stát může stanovit sankce za závažné porušení řádu ubytovacích středisek nebo za použití hrubého násilí.

Hodnocení

113

12.4 Rozhodnutí o omezení, odnětí nebo nepřiznání dávek a o sankcích se přijímá vždy v jednotlivých případech, objektivně a nestranně a musí obsahovat odůvodnění., Rozhodnutí se činí na základě konkrétní situace dotyčné osoby, zejména s ohledem na osoby se zvláštními potřebami, a řídí se zásadou přiměřenosti. Za všech okolností musí stát zajistit přístup k nutné zdravotní péči. Hodnocení 

Doporučení

Pokud žadatel zatají, že disponuje dostatečnými prostředky na úhradu nákladů na ubytování a stravování v době, kdy mu tyto potřeby byly hrazeny, stát po něm vyžaduje náhradu.  Podmínky jsou přiznány vždy po podání žádosti, pokud splňuje podmínku, že nedisponuje dostatečnými prostředky.  Jsou stanoveny sankce za porušení ubytovacího řádu (včetně použití hrubého násilí). Tyto sankce ukládá správní orgán formou peněžitých pokut.  Rozhodnutí ve všech bodech tohoto kritéria se přijímá vždy na základě individuálního posouzení situace. Přístup ke zdravotní péči není v žádném případě omezen. Tato kritéria jsou naplňována.


Obecné zásady týkající se osob se zvláštními potřebami Tato oblast stanoví základní zásady zajištění poskytování materiálních podmínek osobám se zvláštními potřebami (ohroženým skupinám).

Kritéria

13.1 Stát zohlední zvláštní situaci zranitelných osob, například nezletilých osob, nezletilých osob bez doprovodu, invalidních osob, starých osob, těhotných žen, osamělých rodičů s nezletilými dětmi a osob, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jiným formám hrubého psychického, fyzického či sexuálního násilí, ve vnitrostátních předpisech provádějících ustanovení týkajících se materiálních podmínek přijetí a zdravotní péče. 13.2 Ustanovení čl. 13.1 se vztahuje pouze na osoby, u kterých byly zjištěny zvláštní potřeby po individuálním zhodnocení jejich situace.

Hodnocení

Doporučení




Zvláštní situace zranitelných osob je zohledňována v oblastech poskytování materiální péče, zajištění bezpečí a zvláštní sociální péče. Zdravotní péče včetně specifické péče zranitelným skupinám se speciálními potřebami je stejná jako pro občany ČR.  Diagnostika zranitelných osob se provádí posouzením individuální situace jedince. Tato minimální kritéria jsou naplňována.

Nezletilé osoby Tato oblast stanoví podmínky zajištění péče o všechny nezletilé osoby. 14.1 Při provádění ustanovení této směrnice týkající se nezletilých osob se stát řídí v první řadě nejlepším zájmem dítěte. 14.2 Stát zajistí přístup k rehabilitačním službám pro nezletilé osoby, které se staly obětí jakékoliv formy zneužívání, zanedbávání, vykořisťování, mučení nebo krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trpěly v ozbrojených konfliktech, a zajistí, aby jim v případě potřeby byla nabídnuta vhodná psychologická péče a kvalifikované poradenství.

Hodnocení



Stát se řídí nejlepšími zájmy dítěte.

114

 Doporučení


Nezletilým osobám je věnována zvýšená sociální péče, v případě potřeby zajištěny další služby (psychologická péče a další na základě individuálních potřeb).

Tato minimální kritéria jsou naplňována.

Nezletilé osoby bez doprovodu (NBD) Tato oblast stanoví podmínky péče o NBD a způsob jejich ubytování. 15.1 Stát přijme v co nejkratší době opatření k zajištění potřebného zastoupení NBD; zastoupení dítěte převezme zákonný poručník nebo v případě potřeby organizace pověřená péčí o nezletilé osoby a jejich blaho či jiný vhodný subjekt. Příslušné orgány provádějí pravidelná hodnocení situace těchto nezletilých osob. 15.2 NBD, které požádají o azyl, se od chvíle, kdy jsou přijaty na území státu, až do okamžiku, kdy jsou jej nuceny opustit, umisťují a) ke zletilým příbuzným, b) do pěstounské rodiny, c) do ubytovacích středisek se zvláštními zařízeními pro nezletilé osoby, d) do jiného ubytování vhodného pro nezletilé osoby. Stát může umístit NBD starší 16 let v ubytovacích střediscích pro dospělé žadatele o azyl. Sourozenci mají pokud možno zůstat spolu, přičemž se přihlíží k nejlepšímu zájmu dotyčné nezletilé osoby, a zejména k jejímu věku a stupni zralosti. Změny místa pobytu NBD musí být omezeny na minimum. 15.3 S ohledem na nejlepší zájem NBD stát usiluje o co nejrychlejší nalezení jejich rodinných příslušníků. Při riziku ohrožení života nebo fyzické integrity nezletilé osoby nebo jejich blízkých příbuzných, zejména pokud tito příbuzní zůstali v zemi původu, musí být dbáno na důvěrnost shromažďování, zpracování a předávání informací o těchto osobách, aby nebyla ohrožena jejich bezpečnost.

Hodnocení



Ihned po podání žádosti je NBD určen opatrovník pro správní řízení. V co nejkratší lhůtě je rovněž soudem rozhodnuto o svěření NBD do péče (zpravidla školského zařízení - Zařízení pro děti cizince, kam jsou NBD umisťována; v případě potvrzení rodinné vazby na území jsou NBD svěřována do péče příbuzných).



NBD jsou na území umisťována:

a)

pokud existuje zletilý příbuzný, kterému jsou svěřena do péče, pak tomuto příbuznému,

b) v ostatních případech do speciálního školského zařízení – Zařízení pro děti cizince. Kromě nezbytné doby v přijímacím středisku již nejsou v současnosti NBD umisťována v azylových zařízeních.  Doporučení


Hodnocení

Stát usiluje o nalezení příbuzných NBD a o zajištění jejich bezpečnosti.

Tato minimální kritéria jsou naplňována.

Oběti mučení a násilí Tato oblast stanoví podmínky zajištění péče obětem mučení a násilí. 16.1 Stát zajistí, aby osobám, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jinému hrubému násilí, byla v případě potřeby poskytnuta nezbytná léčba poškození způsobených těmito činy.  Osobám, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jinému hrubému násilí, je

115

Doporučení


Hodnocení Doporučení


Hodnocení

v případě potřeby poskytnuta nezbytná specifická péče. Tato minimální kritéria jsou naplňována.

Opravné prostředky Tato oblast stanoví podmínky přezkumu rozhodnutí dle této směrnice. 17.1 Stát zajistí, aby bylo možné podat opravný prostředek v souladu s postupy vnitrostátního práva proti zamítavým rozhodnutím ohledně přiznání dávek dle této směrnice a proti rozhodnutím dle oblasti 7. Možnost podání opravného prostředku k soudu nebo soudního přezkumu rozhodnutí musí být zaručena alespoň v posledním stupni. 17.2 Vnitrostátní právo stanoví postupy, kterými se řídí přístup k právní pomoci v těchto případech.  Žadatel může podat žalobu proti rozhodnutí o povinnosti setrvat v přijímacím středisku dle zákonných důvodů. Zákon o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, hovoří pouze o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí ministerstva o povinnosti setrvat v přijímacím středisku dle zákonných důvodů. Nehovoří výslovným způsobem o možnosti podat žalobu proti nepřiznání dávek. Opatření ke zvýšení účinnosti přijímacího systému Tato oblast stanoví podmínky týkající se zajištění naplňování této směrnice. 18.1 Stát pravidelně sděluje Komisi údaje o počtu osob, na které se vztahují podmínky přijetí, rozdělené podle věku a pohlaví, a úplné informace o druhu, názvu a vzoru dokladů. 18.2 S patřičným ohledem na své ústavní struktury stát zajistí, aby byl zaveden vhodný mechanismus řízení a sledování podmínek příjmu a dozoru nad jejich kvalitou. 18.3 Stát přijme nezbytná opatření, aby úřady a jiné organizace provádějící tuto směrnici obdržely nezbytné základní školení o potřebách žadatelů. 18.4 Stát přidělí potřebné prostředky na uplatňování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice.  Úhrada nákladů spojených s přijímáním žadatelů o MO je prováděna ze státního rozpočtu mechanismy rozpočtů příslušných organizací (SUZ, OAMP, CP), systémem veřejného zdravotního pojištění (kromě některých nákladů, které za stanovených podmínek musí nést žadatel nebo příslušná osoba, která je odpovědná za úhradu některých nákladů např. spojených se zajištěním ubytování, pokud žadatel přicestoval na pozvání této osoby).  Další postupy naplňování kritérií této oblasti mi nejsou známy.

Doporučení

116

14. STAŤ 1. Úvod P r o b lematik a migr ace má v celos větové m měří tku dlouholetou tradici. P r o o s o b y,

které

migruj í

z důvodu

obav y


z politick ýc h ,

r as o v ýc h či nábožens k ýc h důvodů, je migrace čas tokrát j edinou možnos tí zách r an y života či lids ké důs toj nos ti. Těmito migran t y s e zab ýv á předevš í m Žen ev s k á úmluva o právní m pos tavení uprchlíků z roku 1951 5 7 ve zněn í

57

Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků z 28.7. 1951 117

N ew yo r s kého

protokolu

1967 5 8

z roku

(dále

j en

Ženevs ká

úmluva) .

Z p os tu p ů a pravidel Ženevs ké úmluv y vych ázej í dalš í závazné dokumen t y, v r ámci

Evrops ké

Unie

(dále

EU )

j sou

to

na

základě

pravid el

A ms ter o d a ms k é s mlouv y a dokumentu R ady Evropy z Ta mpere z roku 199 9 p ř ed ev š í m S měrnice a N ařízení R ady EU , které dále upravuj í pos tupy a p r av id la v otázkách uprchlictví. P o dobu s právního řízení ve věci žádos ti o me zinárodn í ochranu (dále M O ) js o u tito cizinci ve zvláš tním pos tavení žadatelů o MO , které jim zar u ču j e určitá práva a rovněž ukládá určité povinnos ti. P o dobu správníh o ř ízen í s e žadate l mus í řídit us tanoveními politik j ednotliv ýc h vlád v rámci az yl o v é politik y a rovněž j s ou mu obvykl e pos kytov án y dalš í s lužb y v s o u v is los ti

s jeho

pobyte m

na

území

a

s podmínk ami

zaručuj ící mi

d ů s to j n é zacházení. V p os ledních letech dochází v rámci zemí Evrops ké unie (dále EU ) k v ýr azn ému pos unu s měre m ke s jednocování az yl ov é politik y. S ilný nárů s t žád o s tí o az yl na začátku 90. let donutil j ednotlivé s tát y i nadnárod n í s p o lečen s tví k přij mutí určit ýc h opatření. 5 9 Téma tem, které s e v pos ledním období

proj ednává

na

půdě

Evrops kého

parlamen tu

je

rozš ířen á

h ar mo n izac e mini má lní ch požadavků na přij í mání uprchlíků v souvis los ti s r o zš íř ením j ak EU , tak s chengens kého pros toru . B yl a přij ata S měrn ice R ad y 2 0 0 3/9/EC , kterou s e s tanoví minimál ní normy pro přij ímání žadatelů o azyl. V zhlede m k tomu, že člens ké s táty měl y imp lemen tovat požadavk y této S měrni ce nej pozděj i do 6. února 2005, proběhlo v letech 2005-200 7 n ěk o lik š etření naplňování podmín ek této S měrnic e v člens k ýc h s tátech . Tato š etř ení poukázala na potřebu dalš í harmoniz ace podmínek přij ímán í žad atelů o MO v ze mích EU . V e s vé diplo mové práci K om par ace s luž eb pos kytovaných ž adatelů m o

MO

v ČR

a

H olands ku

se

zabývá m

58

kompar ací

s ys t ému

s lužeb

Newyorský protokol z 31.1.1967 Prvními kroky v této oblasti bylo přijetí Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (tzv. Dublinská konvence, či Dublin I) a Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003. Tato nařízení mají za cíl především omezení druhotného pobytu žadatelů o azyl a to určením země, která je odpovědná za projednávání žádosti o udělení MO a rovněž zabránit jevu, kdy si žadatel podá více žádosti v různých zemích. 59

118

p o s k yto v an ých

žadatelům o MO v Č R a H olands ku z hledis ka j ej ich

r o zs ah u a cílenos ti. N a základě závěrů H aags kého programu by měl v rámci EU v zn iknout a fungovat do konce roku 2010 Společn ý evrops ký az yl ov ý s ys t ém ( C EA S ), který by mě l za cíl dále harmon izova t podmínk y v oblas ti p ř ij ímán í žadatelů o MO . V zhlede m k tomu, že H olands ko i Č R maj í r o zd íln o u tradici jak vlas tního az yl ov ého řízení, tak s ouvis ej ících s ys té mů p o s k yto v an ých

s lužeb,

ale

zároveň

js ou

obě

člens k ými

s tát y

EU

i

s ch en g en s kého pros toru , bude zaj ímav ým zj iš tění, nakolik s e obě země s h o d uj í či liš í v rozs ahu a cílenos ti pos k yt ován í s lužeb. Komp arace vych ází z p o zo r o vání

obou

azylo v ých

s ys t émů;

kritéria

hodnocení

komparace

v yc h á zí ze S měrnic e R ad y 2003/9/EC , kterou s e s tanoví minimál ní normy p r o p ř ij ímán í žadatelů o azyl, 6 0 a to s ohledem na s tále naléhavěj š í potřeb u a p ř ed p o klad dalš ího s bližování rozs ahu a cílenos ti pos kyto van ých s lužeb žad atelů m o M O v rámci EU . Z š etření,

která

b yl a

provedena

v s ouvis los ti

s hodnocením

imp le me n tac e kritérií S měrnice R ady 2003/9/EC , v yp l ynu la doporučení 6 1 d ále r o zvíj et kritéria této S měrni ce a harmonizova t oblas t norem pr o p ř ij ímán í žadatelů o M O v rámci zemí EU j eš tě více. C h y b í v š a k v l a s t n í kompletně zpracované studie zaměřené na komparaci jednotlivých s ystémů, které by dále mohly sloužit při přípravě materiálů, které budou v návaznosti na sbližování systémů jednotlivých azylových řízení potřeba. Komparace rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných žadatelům o MO v ČR a Holandsku může přinést cenné poznatky nejen v oblasti

naplňování

kritérií

Směrnice

Rady,

ale

především

ve

způsobu, jakým jsou tato kritéria naplňována a rovněž v rozsahu a cílenosti poskytování dalších služeb, které tato Směrnice nezmiňuje. 2 . R o zs a h a cílen os t s lu žeb p os ky tovan ý ch žad ate lům o MO 60

V době přijetí této Směrnice nebyl ještě zaveden termín žadatelé o udělení mezinárodní ochrany, pracovalo se s termínem žadatelé o azyl. 61 Komise Evropských Společenství, 2007. Zelená kniha o budoucím společném evropském azylovém systému. Commission of the European Communities, 2007. Report from the Commission to the council and to the European Parliament on the application of Directive 2003/9/EC of 27 January 2003 laying down minimum standards for the recption of asylum seekers.

119

O p atř en í sociální politik y, která s e týkaj í přij í mání žadatelů o MO , v yc h á zej í předevš ím z konceptu lids k ýc h práv tak, jak j sou definován a v Žen ev s ké úmluvě. V tomto konceptu j e definováno právo uprchlíka na min imál ní životn í ú r o v eň . P ro garantování práva na mini mu m exis tence je potřeba určit, j ak u v ád í V aš ečka (2004), kdo má toto právo garantovat, co má pro to v yk on at a jak é p os tup y má zvolit. O blas t azylo vé politik y patří mez i oblas ti, za j ej ich ž

naplňování

na

poli

garance

podmín ek

zodpovídá

evrops k é

s p o lečen s tví a nás ledně j edno tlivé s tát y. Zás ada subs idiarit y j e v oblas ti u p r ch lictv í vzhledem k sociální exkluzi a povaze problé mu nepoužiteln á. J ak u v ád í V aš ečka (2004, s tr. 164): „ V s o u č a s n é s p o l e č n o s t i d o k á ž í j i ž p o u z e instituce

úč i n n ě

g a r a nt o v a t

univerzálnost

práva

na

mi n i mu m

existence,

z a b e z pe č i t s t a bi l ní p ř í l i v p ot ř e b n ýc h p r o s t ř e d k ů , l e g i t i mi z o v a t p o t ř e b u p o mo c i p r o v š e c h n y, i e x k l u d o va n é č l e n y s p o l e č n o s t i a d e l e g o v a t p o ž a d a v k y n a p o mo c n a v yš š í úr o v e ň , p o k u d ni ž š í j i ž n e d o k á ž e t u t o p o mo c p o s k yt n o u t . “

D alš í dimen ze garantování práva na mini mu m exis tence, tedy co má d an ý s u bj ekt s ociální politik y pro toto garantování učinit a jaké pos tup y zv o lit, je vlas tně definování opatření, která j e potřeba v oblas ti přij í mán í žad atelů o MO přij mout, a rozs ahu a způs obu těchto opatření a j ej ich n ap lň o v ání. P r o vyme ze ní rozs ahu opatření lze použít definici věcného rozs ah u s o ciáln í ochran y, j ak ji v yme zuj e M atouš ek (2001). V ěcn ý r o zs ah sociální ochrany j e definován takto: 4)

u d álos ti v ž ivotě lidí, kter é js ou uz nány jako s ociální událos ti P ro žadatele o M O j e těchto událos tí obvykl e několik. O dchod ze

ze mě původu, ztráta sociokulturn ího a s ociálního záze mí , žádos t o o ch r anu a tí m pádem začlenění do dalš ího s ys tému sociální kontroly. H lav n í s ociální událos tí, která je s polečná vš em žadate lům o M O je s o ciální exkluze . D alš ími s ociální událos tmi js ou nebo mohou být: ztr áta zaměs tn ání, chudoba, změna zdravotního s tavu, s táří, změn y v r o d ině. 5 ) p o dm ínkam i, ve kter ých se lidé nacház ejí a z a kter ých s e ochr an a p o s kytuje

120

To znamená, přij etí s tatutu žadate le o M O s e vš emi právy a p o v in nos tmi, které z toho vypl ýva j í. 6 ) ú r o vní s ociální ochr any, kter ou s ubjekty pos kytují př i jednotlivý ch s o ciálních událos tech Ú r o v eň s ociální ochran y j e tedy definována rozs ahem a cílenos tí o p atř ení, která zaj iš ťuj í tuto s ociální ochranu. Jední m z těchto opatřen í j so u s lužby, které js ou žadatelům o MO pos k yt ován y během j ej ich p o b yt u v azylo v ých zařízeních. S lu žby

pos k yt ovan é

žadatelům

o

MO

js ou

s lužb y,

které

jsou

žad atelů m o M O pos k yt ován y po dobu j ej ich správního řízení. J ednotliv é ze mě r ealizuj ící az yl ov é řízení s e obv yk le liš í v rozs ahu a cílenos ti těch to p o s k yto v an ých s lužeb. O becně podmínk y pob yt u os ob, žádaj ících o MO , u p r av u j e předevš í m S měrnic e R ad y 2003/9/EC . 6 2 T yt o obecné podmínk y j so u p ak dle potřeb a způs obu pravidel j ednotliv ýc h zemí trans formov án y d o s o u b oru způs obů, rozs ahu a cílenos ti jednotliv ých

pos k yt ovan ýc h

s lu žeb . J eš tě

před

přij etím

této

S měrni ce,

která

s tanovuj e

mini má ln í

s tan d ar d y při přij ímán í žadatelů o azyl, vš ak každá ze mě mě la svůj s ys té m p o s k yto v ání s lužeb v s ouvis los ti s az yl ov ým řízení m. Základ y v yc ház el y z us tan o v ení

Ženevs ké

úmluv y

a

vnitros tátní ch

právních

předpis ů

j ed n o tliv ýc h zemí. Základ (např. dodržování lids k ýc h práv, zabezpečen í zák lad n ích životních a lids kých potřeb j edince) b yl tedy ve vš ech zemí ch s tej n ý, p oj etí rozs ahu a cílenos ti s lužeb s e vš ak liš il a s tále liš í dle tradice a p o tř eb j ednotliv ýc h zemí. R o zs ahem mys lí m způs ob pos k yt ován í dané s lužby, tzn. např. v jaké m r o zs ah u j e pos kyto váno ub yt ován í žadatelů m o M O – v jak ýc h ubyto vací ch zař ízen í ch,

j aký

je

rozs ah

ma teri álního

vybav ení

těchto

ubyto vací ch

zař ízen í ch, apod. C ílenos tí pak mys lí m, zda t yt o s lužby j sou pos kytov án y v š em žadatelů m s tej ně, nebo zda někter ým s kupinám j s ou t yt o s lužb y p o s k yto v án y v j iném rozs ahu. V této práci nehodnotím kvalitu pos kyto ván í 62

Směrnice rady 2003/9/EC byla přijata dne 27. ledna 2003 a stanovuje minimální požadavky pro přijímaní žadatelů o azyl. Je jedním z dokumentů, které mají vést ke sdílení azylové a migrační politiky v rámci EU tak, jak si stanovily země EU v závěrech z jednání v Tampere v roce 1999 a v Haagském programu z roku 2004. Směrnice má rovněž za cíl zabránit sekundárním pohybům žadatelů v rámci zemí EU. Členské státy měly za úkol aplikovat ustanovení a požadavky této Směrnice do svých zákonných norem nejpozději do 6. února 2005. 121

těch to s lužeb, neboť hodnocení kvalit y pos kyto van ých s lužeb b y bylo r elev an tn í

pouze

na

základě

v ýz kumu

provedeného

z hodnocen í

p o s k yto v an ých s lužeb žadatel i o M O . 3 . Met o d ologie vý zk um u R o zdělení oblas tí pos kyto van ých s lužeb, které uvádím, vypl yn ul o n a zák lad ě pozorování az yl ov ýc h s ys té mů , res pektive s ys témů pos kyto ván í s lu žeb žadatelů m o M O v Č R a H olands ku. T yt o oblas ti reflektuj í nutno s t zab ezp eč ení základní ch lids k ýc h potřeb, a b yl y v obou zemí ch reflektován y p ř ed

imple me nta cí

o b ecn ýc h

oblas tí,

kritérií ve

S měrni ce

kterých

je

R ad y

dále

2003/9/EC .

definován

Je

rozs ah

to a

souh r n cíleno s t

p o s k yto v an ých s lužeb v j ednotliv ýc h s ys t émech. P r o účely zís kávání dat a nás ledné kompara ce js em pos k yt ovan é s lu žb y r o zdělila do těchto oblas tí: 1)

ubyto vání (včetně s travování )

2)

zdravotní péče

3)

vzdělání

4)

sociální s lužby

5 ) s lužby pos kyto vané ohroženým s kupinám 6)

volnočas ové aktivit y.

S tr ukturu

tohoto

rozdělení

js em

dále

s ledovala

j ak

při

popis u

p o s k yto v an ých s lužeb v obou zemí ch, tak při hledání kritérií, na základ ě k ter ýc h j e možné rozs ah a cílenos t pos k yt ov an ýc h s lužeb hodnotit, tak p ř i s amo tn é kompara ci rozs ahu a cílenos ti pos k yt ovan ých s lužeb v Č R a H o lan d s k u. Hlavní výzkumnou otázkou této práce je: Existuje a pokud ano, pak jaký, rozdíl mezi rozsahem a cíleností služeb poskytovaných žadatelům o mezinárodní ochranu v České republice a v Holandsku? Z hlavní výzkumné otázky jsem stanovila tyto dílčí výzkumné otázky:

122

4.

Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaným žadatelům o MO v ČR?

5.

Jaký je rozsah a cílenost služeb poskytovaným žadatelům o MO v Holandsku?

6.

Jaká

jsou

kritéria

pro

stanovení

rozsahu

a

cílenosti

služeb

poskytovaných žadatelům o MO? V operacionalizaci jsem dále stanovila indikační otázky. Jako metodu pro zjištění, zda existuje a pokud ano, pak jaký, rozdíl v rozsahu a cílenosti poskytovaných služeb žadatelům o MO v ČR

a

Holandsku

cílenosti

jsem

poskytovaných

použila služeb

v

metodu obou

komparace zemích.

rozsahu

Kritériem

a

pro

hodnocení rozsahu a cílenosti poskytovaných služeb bude naplňování požadavků ustanovení Směrnice Rady 2003/9/EC. P r o zj iš tění přís luš ných informa cí j s em použila kvalita tivní s trategii, Pro záměry výzkumu jsem použila dvě techniky. Pro zjištění rozsahu a cílenosti poskytovaných služeb žadatelům o MO v obou zemích jsem

použila

rozbor

dokumentů

organizací,

které

tyto

služby

garantují a poskytují. Dále jsem použila techniku pozorování obou systémů v praxi. Pro

provedení

výzkumu

jsem

se

zaměřila

na

služby,

jejichž

poskytování je deklarováno v těchto dokumentech: -

Zákony ČR a Nizozemí týkající se azylové problematiky (především

zákon

o

azylu

č.

325/1999

Sb.,

ve

znění

pozdějších předpisů, a Vreemdelingenwet 2000) -

výroční zprávy SUZ, COA, OAMP, IND

-


-

vnitřní interní předpisy SUZ, COA

Techniku pozorování rozsahu a cílenosti poskytovaných služeb jsem použila v těchto střediscích: A) Česká republika a. Přijímací středisko Praha-Ruzyně 123

b. Přijímací středisko Velké Přílepy c. Přijímací středisko Vyšní Lhoty d. Pobytové středisko Kostelec n. Orlicí e. Pobytové a Integrační středisko Zastávka u Brna f. Pobytové a Integrační středisko Havířov g. Pobytové a Integrační středisko Stráž p. Ralskem h. Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová i. Zařízení pro zajištění cizinců Poštorná B) Holandsko a. AZC Amersfoort b. AZC Baexem c. AZC Echt d. AZC Heerlen e. AZC Sweikhuizen f. AZC Venlo g. AZC Vught 4. Zjištění z provedeného výzkumu Po provedení zjištění rozsahu a cílenosti služeb poskytovaných žadatelům

o

MO

v ČR

a

Holandsku

a

po

provedení

následné

komparace jsem zjistila, že obě země naplňují relevantní kritéria Směrnice

2003/9/EC

pro

poskytování

služeb

v zemích

EU.

Z komparace však vyplývaj í tyto další závěry: 3)

Přestože obě země naplňují kritéria Směrnice, rozsah a cílenost poskytovaných služeb v ČR a Holandsku je rozdílný.

4) Při

hodnocení

rozsahu

a

cílenosti

poskytování

služeb

se

objevily oblasti poskytování služeb, které kritéria Směrnice neupravují. Při

komparaci

se

některá

kritéria

Směrnice

ukázala

jako

nedostatečně definovaná. Jsou to především kritéria, která se týkají zajištění

životní

úrovně

a

důstojných

podmínek

pro

pobyt.

Ve

Směrnici není určen rámec, ke kterému se mají podmínky zajištění 124

životní úrovně a důstojných podmínek pro pobyt vztahovat. Mají se vztahovat k původním podmínkám materiálního zabezpečení, resp. životní úrovně zemí,

odkud žadatelé o MO přicházejí? Mají se

vztahovat k podmínkám minimální životní úrovně, jak je definována v hostitelské zemi? ČR i Holandsko přistupují k této definici tak, že podmínky životní úrovně se snaží definovat v rámci vztahujícím se k minimální finančního Rozdíly

životní

úrovni

příspěvku

na

v obou

zemích

v zemi,

stravu jsou

tzn.

např.

vycházejí

však

značné,

při

poskytování

z životního obecně

minima.

z komparace

vyplývá, že Holandsko je při zajišťování potřeb žadatelů „štědřejší“ než ČR. Při zajištění ubytování žadatelů postupují obě země v souladu s ustanoveními

Směrnice.

Z komparace

však

dále

vyplynulo,

že

přístup k poskytovaným službám žadateli, kteří nejsou ubytováni ve střediscích je omezenější, než u žadatelů, kteří jsou ubytováni ve střediscích (např. finanční podpora pro zajištění ubytování, přístup k informacím, sociálním službám). Vzhledem k tomu, že podpora samostatného ubytování žadatelů by mohla vést k podpoře a rozvoji jejich samostatnosti a soběstačnosti a mohla by dále zmírnit dopady sociální exkluze této skupiny osob, měly by být zavedeny lepší podmínky pro zajištění tohoto způsobu ubytování. Do tohoto procesu by

také

měly

být

více

zapojeny

nevládní

organizace

činnostmi

nabízejícími především sociální a právní služby většího rozsahu. V obou zemích je podobný rozsah a cílenost služeb v oblasti zajištění zdravotní péče a vzdělání žadatelů. Žadatelé jsou v obou zemích

pojištěnci

veřejného

zdravotního

pojištění,

mají

stejný

přístup ke zdravotní péči jako občané obou zemí. Také přístup ke vzdělání je umožněn všem nezletilým (základní školní docházka je povinná)

a

také

zletilým

žadatelům,

kteří

chtějí

pokračovat

ve

středoškolském nebo vysokoškolském vzdělávání. Velký rozdíl byl nalezen v rozsahu a cílenosti při poskytování sociálních

služeb.

Zatímco

v Holandsku

se

poskytované

služby

zásadné liší mezi O/I středisky a repatriačními středisky, v ČR jsou sociální

služby

poskytovány

obdobným 125

způsobem

ve

všech

střediscích. Jedná se o rozdíl v definování cílů těchto sociálních s l u ž e b . H l a v n í m i c í l i s o c i á l n í c h s l u ž e b v Č R j e řeš ení aktuální s ociáln í s itu ace k lienta, j eho adaptace v podmínkách az yl ov ého zařízení, preven ce k o n f lik tn ích s ituací. Technika mi využ ívan ými při práci s kliente m js o u p ř ed ev š í m

informov ání,

poradens tví ,

as is tence,

případně

krizov á

in ter v en ce . Důraz j e kladen na práci s ohrožen ými s kupina mi. V H olands ku j e daleko větš í důraz kladen na cas e-man agemen t , a to p ř ed ev š í m

z hledis ka


příprav y

infor mování

organizac e .

na

klienta

S ociální

repatriaci


nebo

integraci

as is tenci maj í

klienta.


v ys o ce

zpracovano u

me to d ik u cas e-manage me ntu s e za měřen ím na repatriaci a integraci. J d e p ř ed ev š í m o podporu motiva ce klienta, zpracování plánu pomoci. D ůraz j e k lad en n a s véb yt nos t klienta a j eho odpovědnos t za vlas tní jednání. Směrnice

žádným

způsobem

neupravuje

způsob

poskytování

sociálních služeb, ani vymezením cílového rámce, ve kterém by se měly

tyto

Směrnice

služby

pohybovat.

vymezuje,

jsou

Obecnými

„pouze“

podmínkami,

podmínky

které

zajištění

tato

bezpečí

žadatelů a jejich bezkonfliktního soužití, zajištění péče zranitelným osobám. Chybí zde však stanovení základních cílů, ke kterým by tyto služby

měly

vést.

Měla

by

to

být

příprava

na

integraci

do

společnosti? Vzhledem k tomu, že žadatelé i po ukončení řízení se dále pohybují buď v příslušném státě, nebo v dalších státech EU, a to

až

do

legalizace

svého

pobytu,

nebo

naopak

do

zajištění

a

případného vyhoštění, byla by tato podmínka vcelku relevantní. Měla by být důraz kladen spíše na repatriaci? Nebo by cílem sociální práce se žadateli o MO mělo být „pouze“ provázení jejich nezvyklou životní situací a pomoc při řešení aktuálních problémů? Tyto cíle by měly být v rámci EU harmonizovány a priority jasně deklarovány jako výstupy pro definici rozsahu a cílenosti sociálních služeb. Specifická situace zranitelných osob, především nezletilých bez doprovodu, je v obou zemích vysoce zohledňována. Ostatní skupiny jsou detekovány na základě individuálního posouzení jejich situace, přičemž z komparace vyplynulo, že v ČR je více dbáno na zajištění především bezpečnosti těchto

skupin, a to především technicko126

personálními

opatřeními,

zatímco

v Holandsku

je

více

dbáno

na

podporu rozvoje sociálních dovedností těchto skupin. Jako handicap Směrnice vidím nedostatečné definování rozsahu služeb,

které

Směrnice

mají

být

stanovuje,

těmto

že

zranitelným

osobám

poskytovány.

specifická

situace

má

jejich

poskytování

materiálních

podmínek

zohledněna,

nestanovuje

však

a

zajištění

rozsah

a

být

zdravotní

způsob

při péče

naplnění

této

podmínky, který ponechává v kompetenci jednotlivých zemí. Velký rozdíl mezi oběma zeměmi je v rozsahu služeb, které zajišťují ostatní organizace. Zatímco v ČR převážnou část služeb zajišťuje státní organizace, v Holandsku se na poskytování služeb v daleko větší míře podílejí nevládní organizace a obce. ECRE (2005) ve své výzkumné zprávě uvádí, že většina zemí EU zajišťuje ubytování formou státem provozovaných středisek a doporučuje zajišťovat žadatelům o MO spíše samostatné ubytování se stejným

přístupem

ke

službám

znamená

především

zajistit

zajištění

samostatného

poskytovaným

dostatečnou

ubytování.

ve

střediscích.

finanční

Tato

To

podporu

pro

zatím

není

podpora

dostatečně zajištěna ani v jedné z komparovaných zemí. Žadatelé sice mají možnost samostatného ubytování; toto ubytování si však musí

zajistit

sami

a rovněž

z valné

části nést

náklady

na toto

ubytování. Navíc v ČR mohou žadatelé legálně pracovat až po roce od podání žádosti a v Holandsku mohou pracovat sice po 6 měsících od

podání

žádosti,

ale

maximálně

12

týdnů

v roce.

Podpora

samostatného bydlení a redukce podmínek omezující účast žadatelů na trhu práce, by přitom místních

komunit

a

mohla vést k rozvoji zapojení žadatelů do

k rozvoji

jejich

vlastní

samostatnosti

a

soběstačnosti. Jedním žadatelů

do

z kritérií

Směrnice

rozhodovacích

je

rovněž

procesů,

kritérium

týkajících

se

zapojení

poskytování

materiálních podmínek. Tento koncept má za cíl učinit z „pouhého“ objektu sociální politiky (pasivního příjemce služeb) také subjekt sociální

politiky

(aktivního

částečně

spolupodílí

na

příjemce

definování 127

služeb,

rozsahu

který služby)

se

alespoň

(Matoušek,

2001).

Zapojení

materiálních

i

žadatelů

do

rozhodovacích

nemateriálních

podmínek

procesů

není

v oblasti

v obou

zemích

realizováno. V rámci evropské azylové politiky není v současnosti jasné, jakým směrem se bude azylová politika vyvíjet, neboť na tomto poli existují v otázce integrace žadatelů o MO závažná dilemata. Dilema, ve kterém se azylová a migrační politika dle Petříčkové (2007) nachází, se odvíjí dále od přístupu k integraci menšin, kde na jedné straně je podporován respekt k rozmanitosti, na druhé straně je kladen důraz na občanskou integraci, která však může znamenat potlačení odlišných kulturních identit. Toto dilema se projevuje rovněž

na

úrovni

v jednotlivých Holandsko,

přístupu

zemí

jako

EU,

stát

k poskytování

tedy

i

bohatých

v ČR

a

sociálních

z bohaté multikulturní tradice, bylo

žadatelům Holandsku. služeb,

o

MO

Zatímco

vycházející

v přístupu k žadatelům vždy

velice otevřené a štědré, ČR vzhledem k menší míře multikulturního zázemí a k minulosti režimu, uzavřeného otázkám podpory migrace, bylo a je v otázce přístupu k cizincům a azylové problematice spíše restriktivní. Zelená

kniha

o

budoucím

společném

evropském

azylovém

systému (2007), která vychází ze závěrů zprávy Komise evropských společenství zhodnocující implementaci Směrnice (2007), stanovuje další oblasti nutné harmonizace podmínek přijímání žadatelů o MO. Z provedených výzkumů zatím vyplývá, že široká pravomoc, která byla ponechána členským zemím pro aplikaci podmínek Směrnice, vede

k narušování

požadovaného

účinku

harmonizace

podmínek.

Z tohoto důvodu je nutné zjistit detailní popis služeb v jednotlivých zemích,

případně

diplomová přípravě

práce.

provést

jejich

Zjištění

takovýchto

materiálů,

které

budou

komparaci,

jako

výzkumů

dále

to

mohou

konkretizovat

činí

tato

sloužit

k

podmínky

přijímání žadatelů o MO a to vzhledem k očekávanému přijetí návrhu o systému CEAS.

128

Na základě provedeného výzkumu a komparace jsem určila oblasti, ve kterých doporučuji úpravu stávajícího vymezení v rámci EU: 9)

úprava

terminologie

(současná

úprava

Směrnice

hovoří

o

žadatelích o azyl, ne o žadatelích o MO),63 10)

stanovení jasně deklarovaných cílů azylové politiky -

pro

návazné vymezení cílů a rozsahu sociální práce se žadateli o MO 11)

upřesnění podmínky“

termínů –

např.

„životní

úroveň“

vymezení

a

rámce,

„důstojné

z něhož

se

životní odvozují

finanční příspěvky na základě životního minima, 12)

upřesnění

rozsahu

a

cílenosti

služeb

poskytovaných

zranitelným skupinám žadatelů o MO; stanovení rámce jejich diagnostiky – nástrojem by mohlo být zpracování manuálu pro poskytování služeb zranitelným osobám, 13)

upřesnění

podmínek

poskytování

ubytovacích

služeb

z hlediska větší podpory samostatného ubytování, 14)

pokud bude jedním z cílů zajistit lepší integraci žadatelů

o MO, upravit dobu, po kterou mohou členské země odložit vstup

žadatele

na

trh

práce

a

stanovovat

další

omezující

podmínky, tak, aby žadatelům byl vstup na trh práce umožněn co nejdřív bez dalších omezujících podmínek, 15)

rozšířit rámec pro poskytování zdravotní péče – např. účast na veřejném zdravotním pojištění se stejným rozsahem jako pro občany země tak, jako je tomu v ČR a Holandsku,

16)

stanovit oblasti a podmínky, ve kterých by bylo možné

zapojit žadatele o MO do rozhodovacích procesů např. v oblasti materiálních podmínek nebo poskytování některých služeb. Harmonizace podmínek by měla vycházet z kritérií Směrnice 2003/9/EC

a

z komparací

detailních

zjištění

rozsahu

a

cílenosti

služeb, poskytovaných žadatelům o MO v jednotlivých zemích EU. 63

Z toho dále vyplývá zvážení harmonizace podmínek týkající se sbližování práv a výhod osobám s přiznaným azylem a osobám s přiznanou dočasnou ochranou. Tímto tématem se však v této diplomové práci nezabývám.

129

Účinným nástrojem, který v oblasti poskytování služeb žadatelům o MO chybí a který by v rámci EU měl být zaveden, je vytvoření Standardů kvality pro poskytování služeb žadatelům o MO. Doporučením

pro

jednotlivé

země

v rámci

EU,

která

dále

vyplývají z této komparace, je zajistit, aby při poskytování služeb byly co nejvíce činné i ostatní organizace, jako jsou obce a nevládní organizace.

5. Literatura ke stati A lien s Act 2000 C O A , 2 0 06. Annual Repor t 2005. R ij sw ik:C O A C O A , 2 0 08. Annual Repor t 2007 . R ij sw ik:C O A C O MM I S S IO N O F TH E EU RO P EA N C OM M UN ITIES , 2007. Repor t fr o m th e C o mm is s ion to the C ouncil and to the Eur opean Par liam ent on th e a p p lica tion of D ir ective 2003/9/EC of 27 Januar y 2003 laying dow n m in im u m

s tandar ds

for

the

Reception

of

as ylum

s eeker s ,

< h ttp ://w w w .enaro.eu/th ehub/d ow nload /evalu ati e- reception- directiv e2 0 0 7 . p d f > [12.2.2008] EC R E , 2 005. T he EC D ir ective on the Reception of As ylum Seeker s . Ar e a s ylu m s eeker s in Eur ope r eceiving m ater ial suppor t and acces s to em p lo ym ent

in

accor dance

w ith

130

Eur opean

legis latio n .

< h ttp ://w w w .ecre.org/fi les /Int egration%20N ew s le tter%20F ebruar y % 2 0 0 6 . d oc > [12.2.2008] EC R E , 2 005. T he Way For w ar d Eur ope’s r ole in the global r efugee p r o tectio n s ys tem . T ow ar ds Fair and Efficien t As ylum Sys tem s in Eur ope. < h ttp ://w w w .ecre.org /files / EC R E%20WF %20S ys t ems % 2 0 S ep t05.pdf >[12.2.2008] EC R E , 2 007. C om m ents fr om the Eur opean C ouncil on Refugees and Exiles on

th e

Pr opos al

2 0 0 3 /1 0 9 /EC p r o tectio n

to

of

the

extend

C ouncil

the

s cope

Regulation to

am ending

beneficiar ies

of

D ir ective

inter nation a l

<w ww .ecre.org/fi les /EC R E%20C o mme nts %20 LTR %20P ropos al

% 2 0 M ar ch%202008.pdf > [15.2.2008] EN A R O , 2007. Achiev ing com m on EU s tandar ds on r eception of as ylu m s eeker s : Repor t on tr ans pos ition and im plem entation of the Receptio n C o n d itio ns D ir ective ,

IP /07/1759, <w ww .enaro.eu/thehub /dow nload/ ip- 0 7 -

1 7 5 9 . p d f > [20.4.2008] EN A R O , 2007. Evaluation of the im plem entation of D ir ective 2003/9/EC o f 2 7 Ja n u a r y 2003:laying dow n m inim um s tandar ds for the r eception o f a s ylu m s eeker s , M EM O /07/510,< ww w .enaro.eu/thehub/dow nlo ad/memo- 0 7 5 1 0 . p d f > [26.3.2008] EU R O P EAN C O MM IS S ION , 2007. T he Eur opean U nion Policy tow ar ds a Common

Eur opean

As ylum

Sys tem .

< h ttp ://ec. europa.eu /j us tice_home/ fs j /as yl um/f s j _as yl um_i ntro_ en.htm > [ 2 6 . 4 . 2 0 0 8] I N D , 2 0 0 8: Annual r es ults 2007 K OM I S E EV R OP S KÝ C H SP O LEČ EN S TV Í, 2007. Z elená kniha o budoucím s p o lečn ém

evr ops kém

az ylovém

s ys tém u.

lex . eu r o p a.eu/ LexU riS erv/s i te/ cs /com/2007 /co m2007_0301 cs 01.pdf >[30.4 . 2 008] M A TOU Š EK , O . a kol. 2001. Z áklady s ociální pr áce . P raha: P ortál

131

P ETŘ Í Č K O VÁ , R . 2007. Integr ace m inor it v součas né Evr opě: m odelové p ř íkla d y a integr ační politika EU . B rno: M as arykov a univerzita PUNCH,

K.F.

2000.

Developing

effective

research

proposals.

London: Sage S měr n i ce R ad y 2003/9/EC ze dne 27.ledna 2003 s tanovuj ící minimál n í p o žad av k y pro přij ímán í žadatelů o azyl S měr n i ce R ady 2004/83/EC ze dne 29.dubna 2004 o mini má lní ch normách , k ter é mu s í s plňovat s tátní přís luš níci třetích ze mí nebo os ob y bez s tátn í p ř ís lu š n o s ti, aby mohli žádat o pos tavení uprchlíka nebo os oby, kter á z j in ých důvodů potřebuj e mezinárodn í ochranu, a o obs ahu pos k yt ovan é o ch r an y S měr n i ce R ady 2005/85/EC ze dne 1. pros ince 2005 o minimál ních normách p r o ř ízen í v člens k ýc h s tátech o přiznávání a odnímán í pos tavení uprchlíka S U Z, 2 0 0 6. Výr oční z pr áva 2005 S U Z, 2 0 0 7. Výr oční z pr áva 2006 S U Z, 2 0 0 8. Výr oční z pr áva 2007 T h e H a g u e Pr ogr amm e: T en pr ior ities for the next five years A par tner s h ip fo r

Eur opean

renew al,

200 5 ,

< h ttp ://ec. europa.eu /j us tice_home/ new s /informat ion_dos s iers /th e_hague_p r io r ities /d o c/05_as ylu m_e n.pdf > [3.3.2008] V AŠ EČ K A , I., 2004. P rincíp y sociálnej pomoc i vo vzťahu k róms kému etn ik u n a úrovni lokálneho s poločens tva . In: S irovátka, T. (ed), 200 4 . S o ciá ln í exkluz e a sociální exkluz e m enš in a mar ginaliz ovaných s kupin . B r n o : N akladatels tví G eorgetow n a M U F S S Zák o n o azylu č.325/1999 S b., ve znění pozděj š ích předpis ů Zák o n o pobytu cizinců č.326/1999 S b., ve znění pozděj š ích předpis ů

132

133

Komparace českého a holandského systému poskytování služeb žadatelům o udělení mezinárodní ochrany

Recommend Documents