Komparace daňových, pojistných a dávkových systémů ve vyspělých zemích (OECD) z hlediska jejich vlivu na odvodové zatížení nízkopříjmových domácností

Komparace daňových, pojistných a dávkových systémů ve vyspělých zemích (OECD) z hlediska jejich vlivu na odvodové zatížení nízkopříjmových domácností Pracovní dokument č. 1 projektu HC185/10 „Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování“

doc. Ing. Jan Pavel, Ph.D. doc. Ing. Leoš Vítek, Ph.D. a kol.

2010-2011

Projekt MPSV HR139/05 - Pracovní dokument č. 1 - Komparace daňových, pojistných a dávkových systémů ve vyspělých zemích (OECD) z hlediska jejich vlivu na odvodové zatížení nízkopříjmových domácností

Obsah ÚVOD 1

3

MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA EFEKTIVNÍHO DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ

DOMÁCNOSTÍ

4

2

DAŇOVÉ A ODVODOVÉ ZATÍŽENÍ, INTERAKCE S DÁVKOVÝM SYSTÉMEM

3

VÝVOJ UKAZATELŮ EFEKTIVNÍHO ZDANĚNÍ DOMÁCNOSTÍ S DĚTMI V ZEMÍCH

OECD 4

14

REFORMY (EFEKTIVNÍHO) ODVODOVÉHO ZATÍŽENÍ RODIN S DĚTMI

REALIZOVANÉ V LETECH 2001-2009 V EVROPSKÝCH ZEMÍCH OECD 5

11

21

VÝHODY A NEVÝHODY RŮZNÝCH FISKÁLNÍCH NÁSTROJŮ PRO PODPORU

RODIN S DĚTMI

22

6

27

ZÁVĚR

POUŽITÁ LITERATURA

28

PŘÍLOHA: ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY DAŇOVÝCH A DÁVKOVÝCH SYSTÉMŮ EVROPSKÝCH ZEMÍ OECD VE VZTAHU K FINANČNÍ SITUACI DOMÁCNOSTÍ S DĚTMI

29

2


Úvod Předložená studie je zaměřena na problematiku daňových a odvodových systémů evropských zemí OECD s cílem analyzovat jejich dopady na zatížení nízkopříjmových rodin s dětmi. Vzhledem k tomu, že zatížení domácností je ovlivňováno nejen odvody do veřejných rozpočtů, ale i příjmy z univerzálních sociálních dávek rodinného typu, které mají v řadě případů charakter negativních daní, byla tato analýza rozšířena i na tento institut. Zatížení domácností s dětmi bylo analyzováno prostřednictvím ukazatelů efektivního zdanění, který je využíván OECD a Evropskou komisí. Předmětem analýzy je jak stav těchto veličin, tak i jejich vývoj mezi roky 2001 a 2008, přičemž cílem je identifikovat ty země, které v tomto období provedly reformy s významným dopadem na efektivní daňové zatížení domácností s dětmi. Podrobná analýza dopadů těchto reforem na trh práce je předmětem další studie projektu, která má být zpracována do konce roku 2010. Studie je rozdělena do šesti částí. V první jsou velmi stručně charakterizovány hlavní makroekonomické ukazatele daňového a odvodového zatížení a dále je analyzován rozsah státních intervencí z hlediska velikosti veřejných výdajů a jejich struktury se zvláštním zaměřením na sociální dávky rodinného typu1. Druhá kapitola popisuje konstrukci jednotlivých ukazatelů efektivního zdanění, které jsou využívány v následující kapitole k analýze stavu a vývoje efektivního zdanění v jednotlivých evropských zemích OECD. Následující kapitola popisuje reformy, které byly v letech 2001-2008 provedeny ve vybraných zemích a které významně ovlivnily hodnotu efektivního zdanění. Konečně pátá kapitola sumarizuje různé prvky daňových a dávkových systémů, které jsou používány v zemích OECD a specifikuje jejich výhody a nevýhody. Může tak sloužit pro diskusi případných změn v českém systému. Podrobnější charakteristika jednotlivých systémů je uvedena v příloze. V závěru jsou shrnuty hlavní závěry studie a specifikovány práce, které budou v rámci řešení projektu navazovat.

1

Vzhledem k lepšímu dostupnosti datových zdrojů byla makroekonomická analýza provedena na vzorku zemí EU a nikoliv evropských zemích OECD. Většina starých členských zemí EU je zároveň členem OECD.

3


1 Makroekonomická

analýza

efektivního

daňového

zatížení domácností Finanční situace domácností s dětmi je na straně jedné ovlivňována rozsahem daňového a odvodového zatížení a na straně druhé rozsahem sociálních transferů. V této kapitole velmi stručně analyzujeme hlavní makroekonomické agregáty, které jsou pro tuto oblast relevantní. Následující tabulka ukazuje rozsah daňového zatížení domácností přímými důchodovými daněmi, mezi které řadíme daň z příjmů fyzických osob a zákonné pojistné. Celkové zatížení těmito daněmi se v EU27 pohybovalo v letech 2005-2008 kolem 22 % HDP, což je více než v České republice, kde tento ukazatel je o cca 2 p.b nižší. Velké rozdíly je ale možné najít u struktury tohoto daňového zatížení, neboť v České republice tvoří ¾ zákonné pojistní, zatímco v EU27 je to o něco více než polovina. To má závažné implikace pro schopnost tohoto systému zacílit se na selektivní podpory rodin s dětmi. Zatímco systém daně z příjmů využívá různých úlev, zákonné pojistné je vesměs konstruováno jako rovná daň bez odpočtů a slev.

Tabulka 1: Daňové zatížení domácností přímými daněmi v letech 2000-2008, údaje v % HDP Zákonné pojistné EU27 Daň z příjmů fyzických osob Celkem Zákonné pojistné EU15 Daň z příjmů fyzických osob Celkem Zákonné pojistné Česká republika Daň z příjmů fyzických osob Celkem

2000 12,9 : : 12,9 : : 14,2 4,6 18,8

2001 12,8 : : 12,8 : : 14,2 4,5 18,7

2002 12,7 : : 12,7 : : 14,9 4,7 19,6

2003 13,0 : : 13,0 : : 15,1 4,9 20,0

2004 12,8 : : 12,9 : : 16,1 4,8 20,9

2005 12,8 9,2 22,0 12,8 9,5 22,3 16,1 4,6 20,7

2006 12,7 9,4 22,1 12,7 9,7 22,4 16,3 4,2 20,5

2007 12,5 9,5 22,0 12,6 9,8 22,4 16,3 4,3 20,6

2008 12,7 9,5 22,2 12,8 9,9 22,7 16,2 4,0 20,2

Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty

Jak již bylo uvedeno, vedle daní a povinných odvodů hrají důležitou roli v sociální a příjmové situaci rodin i sociální dávky. Jejich velikost a dopady na chování domácností na trhu práce ovlivňuje bezesporu celková angažovanost veřejného sektoru v ekonomických procesech a podíl jednotlivých okruhů vládních zásahů. Zajištění sociální ochrany domácností s dětmi spadá do kategorie redistribučních zásahů a je realizováno jak formou sociálních transferů tak i poskytováním bezplatných nebo dotovaných služeb. V této studii se budeme věnovat 4


zejména finančnímu zabezpečení těchto domácností, a proto budeme pracovat zejména s explicitními sociálními transfery. Rozsah těchto transferů je determinován celkovým objemem zdrojů, které má stát k dispozici a které ovlivňují velikost veřejných výdajů, a také rozhodnutím vlády, jakou část z těchto prostředků věnuje na sociální transfery. Následující tabulka udává přehled velikosti a struktury veřejných výdajů v České republice a v EU15 v období 2000-2008. Ukazuje se, že Česká republika vykazuje dlouhodobě nižší úroveň veřejných výdajů než staré členské země EU. Tato mezera se dokonce v čase mírně prohlubuje, kdy v roce 2000 činila 3,6 % HDP a v roce 2008 již 4,4 % HDP. Nižší objem disponibilních zdrojů se samozřejmě musí projevit tím, že na některé oblasti vydává Česká republika méně veřejných prostředků než staré členské země. Podrobnější analýza údajů prezentovaných v tabulace 2 ukazuje, že nižší úroveň veřejných výdajů v ČR je umožněna zejména nižšími výdaji na všeobecné a veřejné služby (cca 2 % HDP), na vzdělávání (cca 0,5 % HDP) a především na sociální ochranu (cca 5,5 % HDP). Naproti tomu vydává Česká republika téměř dvakrát více prostředků na oblast „Ekonomické záležitosti“. Jedná se zejména o výdaje na infrastrukturní stavby, jejichž potřeba je dána snahou o odstranění relativně vysoké infrastrukturní mezery, jejíž existence je důsledkem nízkých investic do této oblasti v letech 1938-19892.

2

V systému národních účtů se to projevuje téměř dvojnásobnou úrovní veřejných investic (hrubá tvorby fixního kapitálu veřejného sektoru) oproti starým zemím EU.

5


Tabulka 2: Struktura veřejných výdajů v ČR a EU15 v letech 2000 až 2008, údaje v % HDP Klasifikace COFOG EU15 Všeobecné a veřejné služby ČR EU15 Obrana ČR EU15 Veřejný pořádek a bezpečnost ČR EU15 Ekonomické záležitosti ČR EU15 Ochrana životního prostředí ČR EU15 Bydlení a společenská infrastruktura ČR EU15 Zdraví ČR EU15 Rekreace, kultura a náboženství ČR EU15 Vzdělávání ČR EU15 Sociální ochrana ČR EU15 Celkem ČR

2000 7,0 4,1 1,6 1,7 1,6 2,4 2,9 7,3 0,7 0,9 1,0 1,1 6,1 5,7 1,0 1,0 5,0 4,1 18,3 13,4 45,4 41,8

2001 6,8 4,3 1,6 1,6 1,7 2,2 3,8 9,3 0,7 1,0 1,0 1,2 6,3 6,0 1,0 1,1 5,1 4,4 18,3 13,3 46,3 44,4

2002 6,6 4,8 1,6 1,6 1,7 2,1 3,8 8,9 0,7 1,0 0,9 0,6 6,4 6,2 1,1 1,3 5,2 5,2 18,6 14,6 46,8 46,3

2003 6,6 5,2 1,6 1,9 1,8 2,2 3,8 8,3 0,7 1,2 1,1 1,2 6,6 6,4 1,1 1,3 5,3 5,2 18,9 14,4 47,4 47,3

2004 6,4 4,9 1,6 1,4 1,8 2,2 3,8 7,5 0,7 1,1 1,0 1,6 6,7 7,3 1,1 1,2 5,2 4,8 18,8 13,0 47,1 45,1

2005 6,4 5,4 1,6 1,6 1,8 2,2 3,8 6,9 0,7 1,2 1,1 1,6 6,8 7,2 1,1 1,2 5,2 4,8 18,7 12,8 47,2 45,0

2006 6,2 4,4 1,5 1,2 1,8 2,2 3,8 7,1 0,8 1,2 1,0 1,6 6,9 7,2 1,1 1,3 5,2 4,9 18,4 12,7 46,5 43,7

2007 6,2 4,4 1,5 1,2 1,7 2,1 3,6 6,9 0,8 1,0 1,0 1,1 6,8 7,1 1,1 1,3 5,1 4,7 18,1 12,9 46,0 42,5

2008 6,4 4,5 1,5 1,1 1,7 2,1 4,1 7,2 0,8 1,0 1,0 1,1 7,0 7,2 1,1 1,2 5,2 4,7 18,5 12,9 47,3 42,9

Zdroj: Eurostat

Z výše uvedené tabulky tedy vyplývá, že Česká republika vydává na sociální ochranu podstatně méně finančních prostředků, než staré členské země. To na straně jedné umožňuje dlouhodobě udržovat nižší úroveň daňového zatížení (složená daňová kvóta je v České republice dlouhodobě pod průměrem zemí EU15, tato mezera se pohybuje kolem 5 p.b.), na straně druhé to však klade vyšší důraz na efektivnější vynaložení existujících prostředků.3 Vzhledem k tomu, že Česká republika dlouhodobě vydává na sociální ochranu menší objem finančních prostředků než země EU15, lze tedy očekávat, že nižší objem prostředků bude vyčleněn i na transfery pro rodiny s dětmi. Přehled o vývoji sociálních dávek pro rodiny s dětmi uvádí tabulka 3. Rozdíl mezi objemem prostředků na rodinné dávky v v EU15 a v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 0,5 % HDP. Průměrně země EU15 vynakládaly na rodinné dávky 2,1 % HDP, zatímco

3

Efektivnost výdajů na sociální ochranu je možné posuzovat v rámci metodického rámce 3E. Účinností je v tomto případě chápána schopnost sociálních výdajů zabránit lidem postižených negativní sociální situací upadnou do chudoby. Efektivnost je pak možné posuzovat analýzou nákladovosti snížení míry chudoby po provedení sociálních transferů o 1 p.b. Tento typ analýzy však není předmětem předkládané studie.

6


ČR 1,6, což je o cca 25 % méně. Data v letech 2008 a 2009, která v současné době nejsou za EU15 k dispozici, by zřejmě v případě ČR ukázala další pokles a to v důsledku redukce rozsahu příjemců přídavků na děti realizovaných v rámci reformy 2008. Při analýze časových řad jednotlivých zemí se ukazuje, že v letech 2000-2007 nedošlo k významnějším změnám v rozsahu prostředků vynakládaných na sociální transfery pro rodiny s dětmi. Pouze v některých zemích lze sledovat mírný pozvolný pokles (např. Německo z 3,2 % HDP na 2,8 % HDP nebo Norsko z 3,0 % HDP na 2,8 % HDP).

Tabulka 3: Objem prostředků vynaložených na rodinné dávky v letech 2000 až 2007, údaje v % HDP Země EU27 EU15 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Island Norsko Švýcarsko

2000 : 2,1 2,2 : 1,6 3,7 3,2 1,6 1,8 1,7 1,0 2,5 0,9 0,9 1,5 1,3 3,1 2,5 1,6 1,1 2,9 1,0 1,0 1,5 2,2 1,7 3,0 2,7 1,8 2,2 3,0 1,2

2001 : 2,1 2,2 : 1,5 3,8 3,1 1,5 2,1 1,6 0,9 2,5 1,0 1,2 1,4 1,2 3,3 2,4 1,4 1,1 2,9 1,0 1,1 1,5 2,1 1,5 2,9 2,8 1,7 2,5 3,2 1,3

2002 : 2,2 2,1 : 1,6 3,9 3,3 1,4 2,4 1,6 0,9 2,5 1,0 1,3 1,4 1,1 3,5 2,5 1,3 1,2 3,0 1,0 1,4 1,7 2,0 1,5 2,9 2,9 1,7 2,7 3,1 1,3

Zdroj: Eurostat

7

2003 : 2,2 2,1 : 1,5 4,0 3,3 1,2 2,5 1,7 1,1 2,5 1,1 1,9 1,4 1,0 3,8 2,7 1,3 1,3 3,1 0,9 1,5 1,4 2,0 1,5 2,9 2,9 1,8 3,1 3,1 1,3

2004 : 2,2 2,0 : 1,6 3,9 3,2 1,6 2,5 1,6 1,1 2,5 1,1 2,0 1,3 1,1 3,8 2,5 1,3 1,3 3,1 0,9 1,2 1,6 2,0 1,7 3,0 2,9 1,7 3,1 3,0 1,3

2005 2,1 2,1 2,0 1,1 1,4 3,8 3,1 1,5 2,5 1,5 1,2 2,5 1,1 2,1 1,3 1,2 3,6 2,5 1,2 1,3 3,0 0,8 1,2 1,8 1,9 1,7 3,0 2,9 1,6 3,0 2,8 1,3

2006 2,0 2,1 2,0 1,1 1,4 3,7 2,9 1,5 2,5 1,5 1,2 2,5 1,2 1,9 1,2 1,1 3,4 2,8 1,1 1,5 2,9 0,8 1,2 1,8 1,9 1,6 2,9 3,0 1,5 3,1 2,7 1,3

2007 2,0 2,1 2,0 1,3 1,7 3,7 2,8 1,4 2,6 1,5 1,2 2,5 1,2 2,0 1,2 1,2 3,2 2,8 1,1 1,6 2,8 0,8 1,2 1,7 1,8 1,5 2,9 3,0 1,5 2,9 2,8 1,2


Stejně jako v případě velikosti prostředků vynakládaných na sociální transfery rodinného typu nelze identifikovat ani významnější změny v jejich podrobnější struktuře. Následující tabulka udává poměr, jakým se podílí na těchto transferech příjmově netestované. Ukazuje se, že nelze identifikovat žádný sjednocující trend ani přístup. Průměrně v EU27 tvoří příjmově netestované transfery 75 % všech rodinných dávek, avšak je možné najít i země s velmi nízkým podílem (Malta 10 %) nebo i země spoléhající pouze na netestované dávky (např. Švédsko). Česká republika ve sledovaném období vykazuje významnou konvergenci k průměru; v roce 2007 představovaly netestované dávky 75 % všech rodinných transferů. Použití testovaných a netestovaných dávek velmi ovlivňuje schopnost systému zacílit se na skutečně sociálně potřebné na straně jedné a na straně druhé celkovou nákladovost. Při aplikaci netestovaných dávek lze předpokládat velmi nízké transakční náklady systému, negativem však je, že transfery obdrží i středně a vysokopříjmové domácnosti, které je z hlediska eliminace možného pádu do chudoby. Tento nedostatek eliminují transfery testované, kde však narážíme na vznik větších transakčních nákladů.

8


Tabulka 4: Příjmově netestované dávky jako % všech rodinných dávek v letech 20002007 Země EU27 EU15 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Island Norsko Švýcarsko

2000

2001

2002

2003

2004

: 71,43 100,00 : 43,75 97,22 64,52 : 55,56 62,50 70,00 64,00 77,78 100,00 93,33 78,57 83,87 88,00 6,67 100,00 93,33 33,33 60,00 93,33 23,81 47,06 96,77 100,00 72,22 72,73 93,55 100,00

: 71,43 95,45 : 43,75 94,74 64,52 : 61,90 66,67 77,78 64,00 70,00 100,00 93,33 83,33 100,00 87,50 7,69 100,00 93,10 40,00 54,55 93,33 27,27 46,67 96,67 100,00 72,22 76,00 96,77 100,00

: 71,43 100,00 : 43,75 94,87 64,71 : 66,67 68,75 70,00 64,00 63,64 100,00 92,86 81,82 100,00 88,00 7,69 91,67 93,33 40,00 50,00 100,00 25,00 73,33 96,55 100,00 72,22 77,78 93,55 100,00

: 72,73 100,00 : 46,67 95,00 63,64 : 68,00 64,71 72,73 64,00 63,64 100,00 100,00 80,00 100,00 88,89 8,33 92,31 93,55 44,44 46,67 100,00 25,00 100,00 96,67 100,00 72,22 77,42 93,55 100,00

: 71,43 100,00 : 50,00 94,87 65,63 : 68,00 68,75 72,73 64,00 63,64 100,00 100,00 90,91 100,00 88,00 8,33 92,31 93,33 33,33 16,67 87,50 30,00 100,00 100,00 100,00 76,47 80,65 93,33 100,00

2005 71,43 71,43 100,00 45,45 64,29 94,74 66,67 : 66,67 68,75 66,67 64,00 63,64 100,00 100,00 91,67 100,00 88,46 9,09 91,67 93,33 25,00 23,08 88,89 30,00 100,00 100,00 100,00 81,25 80,00 93,10 100,00

2006 71,43 71,43 100,00 50,00 64,29 94,74 64,29 : 64,00 66,67 66,67 60,00 58,33 100,00 100,00 91,67 100,00 96,43 9,09 100,00 92,86 25,00 16,67 88,89 31,58 100,00 100,00 100,00 80,00 80,65 92,86 100,00

2007 75,00 75,00 100,00 66,67 75,00 94,59 64,29 : 65,38 66,67 75,00 62,50 58,33 100,00 100,00 92,31 100,00 96,43 10,00 100,00 92,59 25,00 23,08 93,75 33,33 100,00 100,00 100,00 80,00 78,57 96,43 100,00

Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty

Finanční situaci domácností s dětmi ovlivňují explicitní a implicitní transfery. Do první skupiny řadíme již zmíněné sociální transfery, do druhé potom různé typy daňových výdajů. V druhém případě však nejsou k dispozici dostatečně kvalitní a srovnatelná data, která by umožnila tento typ výdajových intervencí komparovat. Proto je nutné si při analýze efektivnosti těchto sociálních transferů vystačit pouze s klasickými sociálními dávkami. Jak již bylo zmíněno, je možné efektivnost a účinnost transferů posuzovat podle jejich schopnosti zabránit pádu do chudoby, pokud se daná domácnost dostane do sociálně tíživé situace. V případě rodin s dětmi lze za tuto situaci implicitně označit i narození dítěte, neboť

9


to je spojeno s růstem počtu členů domácnosti a tedy i s poklesem důchodu na hlavu. Navíc zpočátku dochází ve většině případů i k omezení příjmů jednoho rodiče, který zůstává s dítětem v domácnosti. Rodinné transfery by tak měly ve spolupráci s daňovými a jinými nástroji zmírnit tento dopad, aby se děti nestaly zdrojem chudoby domácností. Následující graf zobrazuje vztah mezi rozsahem sociálních transferů rodinného typu a mírou chudoby domácností s dětmi (rodiny s příjmem po sociálních dávkách nižším než 60 % mediánového příjmu). Po proložení prezentovaných údajů regresní křivkou se potvrzuje nepřímo úměrný vztah mezi rozsah těchto transferů a mírou chudoby. Systém dávek v ČR se ukazuje jako efektivní, neboť dosahuje podstatně lepších výsledků než v průměru ostatní země. Při úrovni rodinných dávek kolem 1,7 % HDP se daří redukovat míru chudoby na úroveň 11 %, zatímco dané úrovni dávek by odpovídala hodnota 16,8 %. Samozřejmě nelze tento výsledek připisovat pouze rodinným dávkám, významnou roli hrají i daňové výdaje či dávky sociální potřebnosti, avšak relativně vysoký koeficient korelace ukazuje na značný význam těchto dávek. Na základě výše uvedeného tak lze označit systém rodinných transferů v ČR za účinný a efektivní.

Graf 1: Vztah mezi velikostí dávek rodinného typu a mírou chudoby domácností s dětmi v zemích EU

% "chudých" domácností s dětmi

30,0

25,0

20,0

15,0 ČR 10,0

5,0

y = -3,9082x + 23,424 R2 = 0,383

0,0 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Rodinné dávky jako % HDP

Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty 10

3,0

3,5

4,0


2 Daňové a odvodové zatížení, interakce s dávkovým systémem Sociální situaci domácností s dětmi samozřejmě neovlivňuje pouze rozsah sociálních transferů, ale i nástroje daňové politiky. Prostřednictvím institutu tzv. daňových výdajů mohou být těmto domácnostem poskytnuty implicitně další ne nevýznamné zdroje. Zároveň však nastavení daňového a dávkového systému ovlivňuje i chování dospělých členů domácnosti na trhu práce. Řada soudobé literatury (např. OECD-EK (2003) nebo Haveman (1996)) upozorňuje na to, že chování domácností je ovlivňováno dopady jednotlivých daňových a dávkových opatření na jejich čistý příjem, a proto je nutné posuzovat tyto dva systémy společně. Často totiž dochází k tomu, že zvýšení hrubého příjmu domácnosti nevede k růstu přímé daňové zátěže, ale k redukci sociálních transferů. To samozřejmě ovlivňuje chování domácností obdobně jako zdanění. Pro analýzu (de)motivačních dopadů interakce daňového a dávkového systému je možné použít několik základních ukazatelů. Jejich definice, způsob kalkulace atd. vychází ze studií OECD a EU (2003). V rámci této studie budou využity následující ukazatele: Mezní efektivní daňová sazba (METR (EP)) udává, o kolik se zvýší zaplacené daně a sníží sociální dávky, pokud se hrubý pracovní příjem zvýší o jednotku. Daný ukazatel je definován jako jedna mínus poměr změny čistého příjmu ke změně hrubého příjmu:

METR (EP) = 1 -

∆NEI ∆ GEI

,

(1)

kde ∆NEI je změna čistého příjmu a ∆ GEI je změna hrubého příjmu.

Změna čistého příjmu je definována jako funkce změny hrubého příjmu (z práce), mezní daňové sazby včetně příspěvku na sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnancem a sazby snižující hodnotu sociálních dávek. Míra redukce sociálních dávek dosahuje 100 % v případě, že jsou tyto dávky redukovány o stejnou částku, o kterou narostl pracovní příjem po zdanění. Tato situace je typická pro systémy, kde jsou sociální dávky konstruovány jako rozdíl mezi příjmem po zdanění a životním minimem (např. systém v České republice do roku 2006). Tento ukazatel se používá pro analýzu toho, do jaké míry systém motivuje domácnosti 11


ke zvyšování pracovního úsilí. Vzhledem k zaměření této studie na míru (efektivního) odvodového zatížení se jím dále nebudeme zabývat. Průměrná efektivní daňová sazba (AETR) vyjadřuje čistou pozici pracujícího poplatníka (domácnosti) z hlediska sociálních dávek a daně z příjmů (a také zákonného pojistného). Pokud je jeho hodnota kladná, znamená to, že je poplatník z hlediska daně z příjmů čistým daňovým plátcem (tj. v rámci svého příjmu odvede do veřejných rozpočtů více než získá ze sociálních dávek). Naopak, pokud je hodnota AETR záporná, dostává poplatník z veřejných rozpočtů více než platí.

AETR = 1 -

NEI GEI

(2)

Ukazatel AETR je možné dále dekomponovat.

GEI - IT - SSC + FB + OSB (3) GEI kde IT je daň z příjmů, SSC je zákonné pojistné placené zaměstnancem, FB jsou univerzální rodinné dávky (přídavky na děti) a OSB jsou ostatní sociální dávky. AETR = 1 -

Na základě této dekompozice je možné sledovat i dílčí indikátory jako:

Průměrné zatížení zákonným pojistným (ASSC) ASSC =

SSC GEI

(4)

Průměrné zatížení daní z příjmů (AIT) AIT =

IT GEI

(5)

Průměrné daňové a odvodové zatížení (ATR) ATR =

IT+SSC GEI

(6)

Průměrný podíl dávek rodinného typu na hrubých příjmech (AFB) AFB =

FB GEI

(7)

12


Výše uvedené ukazatele představují analytický nástroj, který umožňuje monitorovat vývoj daňových a dávkových systémů v jednotlivých zemích z hlediska dopadů na příjmy domácností s dětmi. Lze je použít v rámci dvou možných přístupů. Prvním je koncept tzv. typových domácností, kdy jsou tyto ukazatele kalkulovány pro určité modelové situace (např. manželé s příjmem odpovídajícím 100 % průměrné mzdy se dvěma dětmi). Druhým konceptem je tzv. mikrosimulační modelování, kdy jsou tyto ukazatele vypočítávány pro jednotlivé domácnosti, které byly zachyceny ve vzorku výběrového šetření. Hlavní výhodou prvního přístupu je jeho jednoduchost a srozumitelnost. Na druhou stranu však typové domácnosti nemusí být typickým představitelem domácností ve společnosti, resp. mohou zachycovat pouze malou část struktury společnosti. Tyto nevýhody eliminuje již zmíněné mikrosimulační modelování, které zachycuje distribuci daňového a odvodového zatížení, jakž i efektivních daňových sazeb. Zde se však jedná o přístup velmi nákladný4. Pro účely této analýzy, kterým je identifikace úrovně daňového a odvodového zatížení v jednotlivých zemích a také zachycení základních trendů, se jako výhodnější a dostatečné jeví použití konceptu typových domácností. Pro analýzu byly použity tři následující: • 1+0+2 - Neúplná rodina, jeden rodič pobírající příjem odpovídající 70 % průměrné mzdy, dvě děti • 2+0+2 - Úplná rodina, dva pracující rodiče, první pobírá 70 % průměrné mzdy a druhý 67 % průměrné mzdy5, dvě děti • 1+1+2 – Úplná rodina, dva rodiče, pouze jeden pracuje a pobírá 70 % průměrné mzdy, dvě děti Vzhledem k tomu, že interakce daňového a dávkového systému je z hlediska dopadů na chování domácností na trhu práce relevantní u nízkopříjmových domácností, byly u typových domácností pro provedení kalkulací použity relativně nízké úrovně příjmů.

4

Podrobnější diskuse obou přístupů viz např. Pavel – Vítek (2005). Vývoj mikrosimulačního modelu založeného na výběrovém šetřené EU-SILC je předmětem dalších fází projektu. 5

Použití rozdílné úrovně mezd vychází ze standardního přístupu OECD. Dopady sjednocení úrovně uvažovaných mezd na 70 % průměrné mzdy by hodnoty sledovaných indikátorů ovlivnilo velmi omezeně.

13


3 Vývoj ukazatelů efektivního zdanění domácností s dětmi v zemích OECD Následující tabulky zachycují hodnoty ukazatele efektivního zdanění nízkopříjmových domácností s dětmi v evropských zemích OECD v letech 2001, 2004 a 2008 a to včetně jeho dekompozice na ukazatele dílčí, které byly představeny v předešlé kapitole. Prezentované údaje ukazují, že Česká republika má jedno z nejnižších efektivních daňových zatížení v Evropě. V případě domácností s dětmi s jedním příjmem je dokonce průměrná hodnota ukazatele AETR záporná, což znamená, že tyto domácnosti jsou čistými příjemci systému (samozřejmě při abstrahování od vlivu nepřímých daní). Rozdíl mezi průměrnou hodnotou AETR v evropských zemích OECD a Českou republikou se pohybuje v roce 2008 od 4,3 p.b (2+0+2) do 13,1 p.b.(1+1+2). Relativně nízké hodnoty ukazatelů v ČR jsou způsobovány zejména nízkou mírou daňového zatížení. Zatímco úroveň zákonného pojistného se drží kolem průměrných hodnot, výrazně nižší je zatížení daní z příjmů fyzických osob. Důvodem jsou relativně vysoké hodnoty slev a také existence daňového bonusu. Výsledkem pak je, že nízkopříjmové domácnosti s dětmi nejenže neplatí žádné daně z příjmů, ale naopak jsou ještě prostřednictvím institutu daňového bonusu příjemci tohoto systému, což vede k záporným hodnotám AIT. Z hlediska rozsahu univerzálních rodinných dávek se ČR pohybuje mírně pod průměrnými hodnotami. „Negativní“ vliv na příjmovou situaci nízkopříjmových domácností je však eliminován již výše zmíněným daňovým bonusem. Také z hlediska motivačních aspektů daňového a dávkového systému, resp. jeho vlivu na potenciální zvyšování pracovního úsilí, se situace v České republice jeví v mezinárodním srovnání jako dobrá. Hodnota ukazatele METR se pohybuje cca 10 p.b. pod průměrem, kdy došlo v důsledku implementace dávkové reformy v roce 2007 a daňové v roce 2008 ke konvergenci tohoto ukazatele k úrovni 30 % u všech sledovaných typů domácností.

14


Tabulka 5: Hodnoty ukazatelů efektivního zdanění v zemích OECD pro nízkopříjmovou domácnost typu 1+0+2

Rakousko Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Slovensko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

METR AETR AIT ASSC ATR AFB 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 40,2 42,6 44,5 12,0 8,6 11,2 6,6 2,4 4,1 18,1 18,0 17,6 24,6 20,4 21,7 12,7 11,9 10,5 53,7 61,3 54,9 19,9 19,9 20,3 18,0 17,3 17,3 13,1 13,4 13,9 31,0 30,7 31,2 11,1 10,8 10,9 59,9 60,6 32,8 -16,4 -3,5 1,8 2,7 4,0 -3,8 12,5 12,5 12,5 15,2 16,5 8,7 23,2 15,2 6,9 66,7 59,5 59,1 0,3 -1,4 -1,0 28,1 26,9 26,8 13,6 12,5 12,2 41,7 39,4 39,0 27,1 26,0 26,1 64,1 62,6 78,9 -9,1 -7,9 -4,1 22,2 22,2 20,8 6,6 6,2 6,3 28,8 28,4 27,0 30,1 28,4 25,9 21,1 21,2 55,0 14,2 14,3 12,8 7,6 7,6 7,8 13,5 13,6 13,7 21,1 21,2 21,5 6,6 6,6 6,3 48,9 56,0 53,6 18,7 22,6 21,7 11,6 14,6 14,0 20,6 20,8 20,4 32,2 35,5 34,4 13,4 12,9 12,8 26,3 16,0 38,7 13,3 13,3 14,4 0,0 0,0 0,1 15,9 16,0 16,0 15,9 16,0 16,1 2,6 2,7 1,8 40,5 39,5 44,0 5,4 -0,7 7,1 7,6 3,4 11,8 12,5 13,5 17,0 20,1 16,9 28,8 14,7 15,1 21,7 46,1 48,0 44,3 -19,1 -11,2 -6,3 16,8 21,8 20,8 4,3 4,3 4,2 21,1 26,1 25,0 26,0 23,0 20,9 120,0 63,6 55,6 -7,3 -34,2 -21,8 6,7 3,1 3,3 4,8 4,6 5,1 11,5 7,7 8,3 18,7 36,5 30,1 31,8 37,1 54,2 2,3 3,1 2,6 6,1 6,1 7,2 9,2 9,2 9,5 15,3 15,3 16,6 13,0 12,2 14,1 11,9 13,9 120,0 -7,3 -4,6 -9,5 0,0 0,0 3,0 11,7 13,8 12,0 11,7 13,8 15,0 16,8 18,4 22,2 40,6 43,6 42,5 12,1 11,7 15,1 3,3 3,3 5,5 15,7 16,2 18,1 18,9 19,5 23,6 6,3 5,9 5,6 35,8 35,8 35,8 8,5 9,8 11,3 16,0 15,6 14,8 7,8 7,8 7,8 23,8 23,4 22,6 15,3 13,6 11,3 46,2 46,6 33,5 11,9 17,5 11,5 1,9 2,1 0,0 25,0 25,4 21,5 26,9 27,5 21,5 5,1 0,0 0,0 11,0 35,0 34,5 5,2 8,2 3,8 0,0 3,2 2,2 11,0 11,0 11,0 11,0 14,2 13,2 5,8 6,0 9,4 23,3 29,0 29,9 0,7 1,8 5,2 3,9 4,8 6,4 12,8 12,4 13,4 16,7 17,2 19,8 16,1 8,5 7,0 26,4 20,5 14,2 8,2 7,4 7,1 1,9 1,0 0,7 6,3 6,4 6,3 8,2 7,4 7,1 0,0 0,0 0,0 80,9 73,3 30,2 -2,6 0,2 -3,7 24,0 23,2 21,9 7,0 7,0 7,0 31,0 30,2 28,9 26,2 23,8 23,1 20,6 21,3 18,9 9,6 9,1 8,9 3,3 3,7 2,6 13,9 13,7 14,2 17,2 17,4 16,8 7,7 8,3 7,8 89,3 89,5 32,6 -1,0 3,7 24,2 12,4 15,7 9,2 7,5 8,5 15,0 19,9 24,2 24,2 8,0 16,2 0,0 45,7 44,4 45,8 3,6 4,0 6,0 9,1 9,2 8,9 12,0 12,1 12,5 21,1 21,3 21,4 13,9 13,7 12,5

Zdroj: OECD Statistics Portal (dostupné z http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=FIXINCLSA), vlastní výpočty

15



Rakousko Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálue Lucembursko Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Slovensko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

METR AETR AIT ASSC ATR AFB 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 40,3 42,6 44,5 19,8 19,3 20,7 8,2 7,4 8,4 18,1 18,0 17,6 26,3 25,4 26,1 6,5 6,1 5,4 55,5 54,8 54,9 31,5 28,7 28,7 23,2 20,2 20,3 14,0 14,0 14,0 37,2 34,2 34,3 5,7 5,5 5,6 52,3 25,6 32,8 12,3 14,8 13,9 5,4 6,5 1,4 12,5 12,5 12,5 17,9 19,0 13,9 5,4 4,2 0,0 50,4 42,9 42,6 36,0 33,9 33,7 27,8 26,7 26,6 13,7 12,6 12,3 41,5 39,4 38,9 5,5 5,5 5,2 41,1 44,3 42,8 20,9 19,3 19,4 22,0 21,9 20,4 6,6 6,2 6,3 28,6 28,2 26,7 6,2 5,9 4,9 26,0 27,2 25,5 19,8 19,6 20,2 9,8 9,4 9,7 13,5 13,6 13,7 23,3 23,0 23,4 3,4 3,3 3,2 51,7 53,1 50,8 28,9 30,5 29,5 15,2 16,2 15,6 20,6 20,8 20,4 35,7 37,0 36,0 6,9 6,6 6,5 26,3 28,6 38,7 15,3 14,8 16,4 0,7 0,2 1,3 15,9 16,0 16,0 16,6 16,2 17,3 1,3 1,4 0,9 40,5 39,5 44,0 18,7 14,0 18,5 12,7 7,1 11,5 12,5 13,5 17,0 25,2 20,6 28,5 6,5 6,6 10,0 46,1 49,0 44,3 7,0 12,9 13,7 15,4 20,4 19,6 4,3 4,3 4,3 19,7 24,7 23,9 5,4 4,5 5,3 26,0 26,0 26,0 11,0 2,9 2,9 11,1 6,5 6,9 4,8 4,6 5,1 15,8 11,2 12,0 4,8 8,3 9,1 31,8 37,1 40,4 19,6 17,7 18,8 12,0 10,7 11,9 9,2 9,2 9,5 21,2 19,9 21,4 1,6 2,2 2,6 33,7 31,6 35,1 6,3 6,0 7,8 3,2 1,6 7,2 11,6 13,7 12,0 14,9 15,4 19,2 8,6 9,4 11,4 44,9 47,9 46,9 25,6 27,5 28,1 4,2 3,6 5,8 25,2 27,8 26,8 29,4 31,3 32,6 3,2 3,0 2,9 35,8 35,8 35,8 21,9 22,2 22,1 19,4 19,0 18,2 7,8 7,8 7,8 27,2 26,8 26,0 5,2 4,6 3,9 34,2 34,6 31,2 27,1 30,2 22,2 4,7 4,8 0,7 25,0 25,4 21,5 29,7 30,2 22,2 2,6 0,0 0,0 25,0 35,0 34,5 12,1 13,6 12,3 4,1 5,4 4,2 11,0 11,0 11,0 15,1 16,4 15,2 3,0 2,8 2,9 23,3 29,9 29,9 12,0 9,5 12,1 5,0 4,4 6,1 12,8 12,9 13,4 17,8 17,3 19,5 5,8 4,4 3,6 33,1 28,9 28,8 13,3 12,2 11,6 6,9 5,8 5,3 6,4 6,4 6,4 13,3 12,2 11,6 0,0 0,0 0,0 37,7 34,0 30,2 24,8 24,6 18,6 23,9 23,1 21,8 7,0 7,0 7,0 30,8 30,1 28,8 6,0 5,4 5,5 25,8 26,0 28,3 19,5 20,4 20,3 7,1 7,4 6,5 16,3 17,3 17,8 23,4 24,7 24,3 3,9 4,2 4,0 32,0 33,0 32,6 17,3 19,1 26,8 13,6 15,6 11,8 7,4 8,4 15,0 21,1 24,0 26,8 3,8 4,9 0,0 37,0 36,7 37,3 19,1 18,8 19,0 11,6 11,1 11,0 12,5 12,9 13,1 24,2 24,0 24,0 4,6 4,5 4,2

Tabulka 7: OECD Statistics Portal (dostupné z http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=FIXINCLSA), vlastní výpočty

16



Rakousko Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálue Lucembursko Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Slovensko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

METR AETR AIT ASSC ATR AFB 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 40,2 42,6 44,5 12,0 8,6 11,2 6,6 2,4 4,1 18,1 18,0 17,6 24,6 20,4 21,7 12,7 11,9 10,5 48,3 52,7 46,3 13,3 11,0 11,2 11,4 8,3 8,2 13,1 13,4 13,9 24,5 21,8 22,1 11,1 10,8 10,9 25,6 53,1 30,0 -22,4 -13,4 -7,0 0,1 1,8 -11,1 12,5 12,5 12,5 12,6 14,3 1,4 24,4 19,5 8,4 61,3 59,5 59,1 10,0 7,4 8,5 21,5 20,5 20,4 13,6 12,5 12,2 35,1 33,0 32,6 10,8 10,8 10,2 62,9 62,6 81,4 6,0 6,7 10,6 22,2 22,2 20,8 6,6 6,2 6,3 28,8 28,4 27,0 12,2 11,5 9,7 21,1 21,2 55,0 13,9 14,1 12,5 7,6 7,6 7,8 13,5 13,6 13,7 21,1 21,2 21,5 6,6 6,6 6,3 69,2 45,8 59,2 8,5 12,4 11,6 3,6 4,4 4,8 20,6 20,8 20,4 24,1 25,3 25,2 13,4 12,9 12,8 26,3 16,0 38,7 13,3 13,3 14,4 0,0 0,0 0,1 15,9 16,0 16,0 15,9 16,0 16,1 2,6 2,7 1,8 40,5 39,5 44,0 7,3 1,5 6,1 7,6 3,4 11,8 12,5 13,5 17,0 20,1 16,9 28,8 12,8 12,9 20,8 12,0 48,0 40,3 -28,2 -21,1 -15,8 0,0 4,4 5,6 4,3 4,3 4,2 4,3 8,7 9,9 18,2 15,6 15,2 26,0 62,4 62,4 -3,3 -23,9 -17,9 1,3 0,0 0,0 4,8 4,6 5,1 6,1 4,6 5,1 9,5 16,2 17,8 31,8 120,0 54,8 -1,6 -4,2 -1,1 4,2 3,0 3,5 9,2 9,2 9,5 13,4 12,1 13,0 15,0 16,3 14,1 11,7 13,9 23,6 -7,7 -4,6 -11,5 0,0 0,0 2,1 11,7 13,8 12,0 11,7 13,8 14,1 16,8 18,4 22,2 44,9 47,9 46,9 15,9 17,0 23,5 3,6 3,4 5,7 19,2 20,4 23,8 22,7 23,8 29,5 6,3 5,9 5,6 100,0 35,8 35,8 3,6 14,3 15,1 16,0 15,6 14,8 7,8 7,8 7,8 23,8 23,4 22,6 10,2 9,1 7,6 46,2 46,6 33,5 11,9 12,0 5,8 1,9 2,1 0,0 25,0 25,4 21,5 26,9 27,5 21,5 5,1 5,5 5,7 23,0 23,0 13,4 5,5 6,6 3,2 0,3 1,6 0,0 11,0 11,0 11,0 11,3 12,6 11,0 5,8 6,0 7,8 120,0 12,4 13,4 -6,8 -3,0 -1,1 2,6 0,0 0,0 12,8 12,4 13,4 15,4 12,4 13,4 16,1 8,5 7,0 26,4 20,5 14,2 6,5 7,3 6,4 0,1 1,0 0,1 6,3 6,4 6,3 6,5 7,3 6,4 0,0 0,0 0,0 37,7 34,0 64,3 18,0 19,0 13,0 24,0 23,2 21,9 7,0 7,0 7,0 31,0 30,2 28,9 11,7 10,7 10,7 90,7 21,3 18,9 12,5 13,1 11,1 3,1 3,5 2,2 17,0 17,8 16,8 20,2 21,3 18,9 7,7 8,3 7,8 89,3 89,5 32,6 -0,9 2,2 23,4 12,4 15,7 8,4 7,5 8,5 15,0 19,9 24,2 23,4 7,4 15,9 0,0 48,0 44,0 41,5 4,0 4,4 6,1 6,8 6,5 6,0 12,3 12,5 12,9 19,1 19,1 18,8 10,7 10,7 9,7

OECD Statistics Portal (dostupné z http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=FIXINCLSA), vlastní výpočty

17


Vedle popisu existujícího stavu lze na údajích o sledovaných ukazatelích identifikovat i hlavní trendy v jednotlivých zemích. Následující tabulky přináší přehled změn sledovaných ukazatelů mezi lety 2001-2008 ve třech sledovaných typech domácností. Případné významné změny ukazují na ty země, které provedly ve sledovaném období významnější reformy ovlivňující výši efektivního zdanění i daňové a odvodové povinnosti. Z hlediska průměrného efektivního daňového zatížení (AETR) došlo ve sledovaném období k průměrnému nárůstu a to v rozsahu cca 2 p.b., který byl způsoben jednak nárůstem průměrného zatížení povinným pojistným (cca 0,5 p.b) a poklesem rozsahu rodinných dávek (cca 1 p.b.). V případě daně z příjmů lze spíše konstatovat mírný pokles zatížení. Česká republika se v tomto období zařadila mezi země, které nejvýznamněji zvýšily celkové efektivní daňové zatížení rodin s dětmi. Proti sobě zde přitom působily dva typy odlišných opatření. Na straně jedné došlo k významné redukci zatížení daní z příjmů prostřednictvím zavedení relativně vysokých slev na děti kombinovaných s možností daňového bonusu, na straně druhé pak došlo k redukci přídavků na děti, resp. ke snížení hranic příjmů, u kterých bylo možné o jejich přiznání žádat. Rozsah redukce rodinných dávek byl však natolik významný, že došlo k růstu efektivního daňového zatížení. I přesto však nelze obecně hovořit o nějakém významně negativním trendu, neboť hodnota AETR se v České republice pohybovala na začátku sledovaného období výrazně pod průměrem sledovaných zemí.

18


Tabulka 9: Změny v hodnotách ukazatelů efektivního zdanění mezi roky 2001 a 2008 u nízkopříjmových domácností typu 1+0+2, údaje v p.b. Rakousko Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Slovensko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

METR AETR 4,3 -0,7 1,2 0,4 -27,1 18,2 -7,6 -1,4 14,8 5,0 33,9 -1,4 4,7 2,9 12,3 1,0 3,5 1,7 -1,9 12,8 -64,4 -14,5 22,4 0,3 108,1 -2,2 1,9 3,1 0,0 2,8 -12,7 -0,4 23,5 -1,4 6,6 4,6 -12,3 -1,1 -50,6 -1,1 -1,6 -0,7 -56,7 25,3 0,1 2,4

AIT ASSC -2,4 -0,4 -0,7 0,8 -6,5 0,0 -1,3 -1,4 -1,5 -0,3 0,2 0,2 2,4 -0,1 0,1 0,1 4,2 4,5 3,9 0,0 -3,4 0,3 1,1 0,3 3,0 0,3 2,3 2,4 -1,2 0,0 -1,9 -3,5 2,2 0,0 2,4 0,6 -1,1 0,0 -2,1 0,0 -0,7 0,2 -3,1 7,5 -0,2 0,5

ATR -2,9 0,1 -6,5 -2,8 -1,8 0,4 2,3 0,2 8,7 3,9 -3,1 1,4 3,3 4,7 -1,2 -5,5 2,2 3,0 -1,1 -2,0 -0,5 4,4 0,3

AFB -2,1 -0,3 -16,2 -1,0 -4,1 -0,3 -0,7 -0,8 7,0 -5,1 11,4 1,1 5,4 -0,6 -4,0 -5,1 3,6 -9,1 0,0 -3,1 0,2 -8,0 -1,5

Tabulka 10: Změny v hodnotách ukazatelů efektivního zdanění mezi roky 2001 a 2008 u nízkopříjmových domácností typu 2+0+2, údaje v p.b. Rakousko Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Slovensko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr OECD

METR AETR 4,2 0,9 -0,6 -2,8 -19,6 1,6 -7,8 -2,4 1,7 -1,5 -0,5 0,3 -0,8 0,6 12,3 1,1 3,5 -0,1 -1,9 6,7 0,0 -8,1 8,6 -0,8 1,4 1,6 2,0 2,5 0,0 0,2 -3,0 -4,9 9,5 0,2 6,6 0,1 -4,3 -1,7 -7,5 -6,2 2,4 0,8 0,6 9,5 0,3 -0,1

AIT ASSC ATR AFB 0,2 -0,4 -0,2 -1,1 -2,9 0,0 -2,9 -0,1 -4,1 0,0 -4,1 -5,4 -1,2 -1,4 -2,7 -0,3 -1,6 -0,3 -1,9 -1,3 -0,1 0,2 0,1 -0,2 0,4 -0,1 0,3 -0,4 0,6 0,1 0,7 -0,4 -1,2 4,5 3,3 3,4 4,2 0,0 4,2 -0,1 -4,1 0,3 -3,8 4,3 -0,1 0,3 0,2 1,0 4,0 0,4 4,3 2,8 1,7 1,5 3,2 -0,3 -1,2 0,0 -1,2 -1,3 -4,0 -3,5 -7,5 -2,6 0,2 0,0 0,2 0,0 1,1 0,6 1,7 -2,2 -1,7 0,0 -1,7 0,0 -2,1 0,0 -2,0 -0,5 -0,6 1,5 0,9 0,1 -1,8 7,6 5,7 -3,8 -0,6 0,5 -0,1 -0,4

19


Tabulka 11: Změny v hodnotách ukazatelů efektivního zdanění mezi roky 2001 a 2008 u nízkopříjmových domácností typu 1+1+2, údaje v p.b. Rakousko Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Slovensko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

METR AETR 4,3 -0,7 -1,9 -2,1 4,4 15,4 -2,2 -1,5 18,5 4,6 33,9 -1,4 -10,0 3,0 12,3 1,0 3,5 -1,2 28,3 12,4 36,4 -14,6 23,0 0,5 11,9 -3,8 2,0 7,7 -64,2 11,5 -12,7 -6,1 -9,6 -2,3 -106,6 5,6 -12,3 -0,1 26,5 -5,0 -71,8 -1,4 -56,7 24,3 -6,5 2,1

AIT ASSC ATR AFB -2,4 -0,4 -2,9 -2,1 -3,2 0,8 -2,4 -0,3 -11,2 0,0 -11,2 -16,0 -1,0 -1,4 -2,5 -0,6 -1,5 -0,3 -1,8 -2,5 0,2 0,2 0,4 -0,3 1,3 -0,1 1,1 -0,7 0,1 0,1 0,2 -0,8 4,2 4,5 8,7 8,1 5,6 0,0 5,6 -3,1 -1,3 0,3 -1,0 8,3 -0,7 0,3 -0,4 -0,9 2,1 0,3 2,4 5,4 2,2 4,7 6,8 -0,6 -1,2 0,0 -1,2 -2,6 -1,9 -3,5 -5,5 0,6 -0,3 0,0 -0,3 2,1 -2,6 0,6 -2,0 -9,1 -0,1 0,0 -0,1 0,0 -2,1 0,0 -2,0 -1,0 -1,0 -0,3 -1,3 0,2 -4,0 7,5 3,5 -7,4 -0,9 0,6 -0,3 -1,1

Zdroj: OECD Statistics Portal, vlastní výpočty

20


4 Reformy (efektivního) odvodového zatížení rodin s dětmi realizované v letech 2001-2009 v evropských zemích OECD Analýza vývoje ukazatelů AETR a ATR v evropských zemích OECD ukázala, že v tomto období nedošlo k významnějším změnám. Některé ze zemí však provedly reformy, které vedly ke snížení průměrného efektivního daňového zatížení nebo ke snížení daňového a odvodového zatížení. Hlavní charakteristiky jednotlivých systémů z hlediska jejich vazby na příjmovou situaci domácností jsou uvedeny v příloze této studie. Nejvýznamnějšího poklesu v hodnotách AETR dosáhlo Irsko, kde se tato redukce u sledovaných typových domácností pohybuje kolem 10 p.b. Tato změna byla realizována jak prostřednictvím redukce zatížení daní z příjmů tak i růstem rozsahu univerzálních rodinných dávek. V případě daně z příjmů byl odpočet od základu daně na partnera nahrazen slevou na dani a dále došlo k úpravě mezních sazeb (z 22+44 % na 20+41 %) a k posunutí hranic druhého daňového pásma. Tyto hranice jsou rozdílně nastaveny podle typu domácnosti. U jednotlivce došlo k poklesu této hranice z 98 % průměrné mzdy na 92 %, u páru s dětmi, kde oba dospělí vydělávají, z 196 % na 183 % a u osamělých rodičů z 116 % na 102%. Nejvýznamnější pokles byl realizován u hranice druhého pásma daně z příjmů u párů s jedním vydělávajícím a to z 162 % na 114 %. Vedle úpravy daní došlo i k prudkému nárůstu přídavků na děti z 2,9 % průměrné mzdy na 5 %. Dalším státem s relativně významným poklesem efektivního zdanění bylo Švédsko, kde byl tento pokles realizován prostřednictvím úpravy daně z příjmů. Konkrétně se jednalo o podstatné rozšíření prvního daňového pásma s nulovou mezní sazbou. Poklesy u dalších zemí nebyly již tak významné a pohybují se mezi 1 a 2 p.b. Realizovány jsou vesměs drobnými úpravami existujících systémů. Např. v Belgii došlo k implementaci daňového bonusu na dítě v rozsahu odpovídajícímu 1 % průměrné mzdy. Dánsko přistoupilo k redukci sazby zákonného pojištění o 1 procentní bod. Také Polsko redukovalo efektivní zdanění poklesem sazby pojistného a to dokonce o 5 p.b. Navíc zakomponovalo do svého daňového systému slevu na dani na dítě odpovídající cca 3,14 % průměrné mzdy. Konečně poslední zemí s redukcí efektivního zdanění je Španělsko, které daného efektu dosáhlo mírným navýšením odpočtu na dítě.

21


5 Výhody a nevýhody různých fiskálních nástrojů pro podporu rodin s dětmi V rámci této kapitoly jsou analyzovány nástroje, jejichž aplikace byla zjištěna při analýze daňových a dávkových systémů evropských zemí OECD. U jednotlivých nástrojů jsou identifikovány hlavní výhody a nevýhody a snahou je vytvořit obecný pokladový materiál pro diskusi jejich případné implementace do daňového a dávkového systému České republiky.

5.1 Absence odpočtů a slev na děti, jejich nahrazení univerzálním netestovaným přídavkem na dítě Výhody odpočtů nebo slev • lze zacílit jen na ekonomicky aktivní domácnosti • lze nastavit jako odpočty/slevy do výše daňové povinnosti nebo i jako „negativní daň“ – tj. jejich překlopení do dávky, pokud nejsou celé využity vůči daňové povinnosti resp. základu daně. o nastavení úlev do výše daňové povinnosti je méně nákladné pro vládu – úspory výdajů • přenos administrativních nákladů z vlády na soukromý sektor Nevýhody odpočtů nebo slev • Jsou regresivní vzhledem k nízkopříjmovým nebo nevýdělečným skupinám. Tento dopad se ještě zesiluje, pokud nemají povahu negativní daně. • komplikují daňový systém • může docházek k různým synergiím s jinými odčitatelnými položkami od základu daně, což znepřehledňuje dopady tohoto nástroje • přenos administrativních nákladů z vlády na soukromý sektor Výhody univerzálního netestovaného přídavku na dítě • je jednoduchý na správu státu i pro příjemce • nevyžaduje koordinaci s jinými politikami (daňovou, pojistnou atp.) • silněji zvyšuje celkové čisté příjmy všech domácností

22


Nevýhody univerzálního netestovaného přídavku na dítě • je nákladný pro vládu • nelze ho zacílit na nejchudší domácnosti, což c. p. znamená, že chudé domácnosti při daném objemu výdajů dostanou méně než při testovaném přídavku

Nahrazení odpočtů a slev univerzálním netestovaným přídavkem na dítě by tedy vedlo k: 1. zvýšení výdajů vlády, 2. pozitivnímu dopadu na domácnosti, které nejsou efektivně zdaňovány resp. nemohou využít odpočet/slevu, 3. při daném objemu zdrojů na podporu dětí k negativnímu dopadu na domácnosti, které mohou uplatnit daňovou úlevu, protože by c. p. byla snížena průměrná podpora na jedno dítě, 4. zjednodušení administrace ale přenesení části nákladů na administraci ze soukromého na veřejný sektor

5.2 Jiné sazby nebo hranice pásem pro různé typy rodin Výhody • zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nižší daňové výdaje vlády než v případě plošných dávek, • snížení administrativních nákladů vlády při neexistenci přídavků na děti • snížení daňové progrese pro vybrané domácnosti • možnost preference „žádoucí“ struktury domácností (např. rodin s více než dvěma dětmi) Nevýhody • nelze aplikovat jen na příjmy z ekonomické aktivity, pokud existuje syntetické zdanění příjmů, • silná komplikace v daních, • problémy s přesným vymezením rodin, • problémy se změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období

23


5.3 Diferencované dopočty/slevy na dani (pojistném) podle počtu dětí Výhody • zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nižší daňové výdaje vlády než v případě plošných dávek • lze progresivně podpořit rodiny s více dětmi Nevýhody • komplikace v daních, • problémy s přesným vymezením a změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období • vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly – vychýlení struktury domácností

5.4 Rozdělování daňových základů podle počtu členů domácnosti (splitting, společné zdanění) Výhody • pravděpodobné snížení daňové progrese domácnosti v systému progresivních sazeb u nízko a středněpříjmových domácností, • silné snížení daňové progrese domácnosti, kde je jeden partner ekonomicky neaktivní, • silné snížení daňové progrese domácnosti, kde je vysoký počet dětí, na které lze někdy příjmy také rozdělovat, • lze (komplikovaně) aplikovat i na dílčí základy daně (práce, podnikání) Nevýhody • silná komplikace v daních, • problémy s přesným vymezením rodin, • problémy se změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období

5.5 Možnost daňových odpočtů o náklady na studium dětí, péči o ně apod. Výhody 24


• odpočty v prokazatelné výši odrážejí skutečné výdaje související s výchovou dětí, • možnost zacílit chování domácností „žádoucím“ směrem • zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nižší daňové výdaje vlády než v případě plošných dávek, • snížení daňové progrese pro vybrané domácnosti, Nevýhody • silnější efektivní podpora pro vysokopříjmové domácnosti, pokud existuje systém progresivních sazeb, • silnější efektivní podpora pro vysokopříjmové domácnosti, protože důchodová elasticita poptávky po těchto výdajích je větší než 1

5.6 Snižování sazby pojistného podle počtu dětí Výhody • zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nižší daňové výdaje vlády než v případě plošných dávek Nevýhody • daleko nákladnější než u ODD – objem výběru pojistného je obvykle podstatně vyšší • komplikace v systému pojistného, • problémy s přesným vymezením a změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období • vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly – vychýlení struktury domácností

5.7 Progresivní/regresivní přídavky na děti podle počtu dětí Výhody • regresivní přídavky se nepoužívají, pouze progresivní • větší stimulace k vyššímu počtu dětí o lze i podvariantu, že s růstem počtu dětí roste velikost všech přídavků – i na předchozí dítě • jednodušší než daňové a pojistné úlevy

25


• nevyžaduje koordinaci s jinými politikami (daňovou, pojistnou atp.) • nejsilněji zvyšuje celkové čisté příjmy všech domácností

Nevýhody • nelze zaměřit jen na ekonomicky aktivní domácnosti • je nákladný pro vládu • vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly – vychýlení struktury domácností; možnost omezit stropováním při určitém počtu dětí • nelze ho zacílit na nejchudší domácnosti, což c. p. znamená, že chudé domácnosti při daném objemu výdajů dostanou méně než při testovaném přídavku

26


6 Závěr Na základě výše uvedených analýz je možné konstatovat, že z hlediska daňového a odvodového zatížení nízkopříjmových domácností se Česká republika nevymyká průměrným vyspělým zemím OECD. Úroveň odvodového zatížení je v průměru nižší než v zahraničí, i když v posledních letech došlo k určitému růstu zejména v důsledku redukce rozsahu a velikosti univerzálních dávek rodinného typu. Celkově však systém působí velmi efektivně, kdy míra chudoby domácností s dětmi je pod evropským průměrem. To však neznamená, že neexistují určité typy domácností, které jsou ohroženy podstatně více (např. samoživitelky s dětmi). Při komparaci s ostatními systémy lze také konstatovat, že výhodou českého systému je relativní jednoduchost a přehlednost. Výše prezentované závěry je v budoucnu nutné rozšířit o analýzu (de)motivačních dopadů interakce daňového a dávkového systému a o vyhodnocení efektivnosti reforem provedených v některých zemích OECD. Tyto úkoly budou zpracovány v rámci dalšího řešení projektu.

27


Použitá literatura 1. CARONE, G., SALOMÄKI, A. (2001) Reforms in tax-benefit systems in order to increase employment incentives in the EU. Economic paper No. 160. Brussels 2001. 2. CARONE, G., IMMERVOL, H., PATUROT, D., SALOMÄKI, A. (2004) Indicators of Unemployment and Low-Wage Traps: Marginal Effective Tax Rates on Employment Incomes. OECD Social, Employment and Migration Working Paper No 18. 3. HAVEMAN, R. (1996) Reducing poverty while increasing employment: A primer on alternative strategies, and a blueprint. OECD Economic Studies No. 26, 1996/1 4. OECD-EK (2003): Indicators of Unemployment and Poverty Traps. Paris: OECD Paris 2003. 5. OECD (2001): Taxony Wages 2000-2001. OECD Paris 2001. 6. OECD (2003): OECD Employment Outlook. Towards More and Better Jobs. OECD Paris 2003. ISBN 92-64-10061-X 7. OECD (2001): Taxony Wages 2009. OECD Paris 2010. 8. PAVEL, J., VÍTEK, L. (2005) Mezní efektivní daňové sazby zaměstnanců na českém a slovenském pracovním trhu v období transformace. Politická ekonomie, č. 4/2005

28


Příloha: Základní charakteristiky daňových a dávkových systémů evropských zemí OECD ve vztahu k finanční situaci domácností s dětmi

Země Rok Průměrná mzda za rok (APW) Společné zdanění Druhá osoba odpočet % APW sleva % APW Dítě (první) odpočet % APW sleva % APW daňový bonus % APW Nestandardní odpočty na děti Přídavek na dítě příjmově testované hranice příjmu na hlavu % APW na první dítě (10 let) % APW na druhé dítě (5 let) % APW Speciální podpora neúplných rodin

Belgie 2001 1169841 ANO

Belgie 2009 39 723 NE

Česká republika Česká republika 2001 2009 176 736 278 717 NE NE

0 0 167000 14,28

3 280,00 8,26

19 884,00 11,25 -

24 840,00 8,91

-

-

0 0 45000 3,85 0 0 NE

1 370,00 3,45 400,00 1,01 NE

21 600,00 12,22 NE

10 680,00 3,83 NE

NE

NE

NE 42 976,00 3,67 61 696,00 5,27 NE

NE 1 282,34 3,23 1 906,08 4,80 NE

ANO 27 720,00 15,68 6 840,00 3,87 6 240,00 3,53 NE

ANO 72 000,00 25,83 7 320,00 2,63 6 000,00 2,15 NE

NE 8 600,00 2,82 11 000,00 3,60 ANO

NE 10 232,00 2,73 13 004,00 3,47 ANO

29

Dánsko 2001 305 306 NE

Dánsko 2009 375 153 NE



Finsko 2001 28 126 NE

Finsko 2009 38 219 NE

-

-

NE

NE

NE 1 080,00 3,84 1 326,00 4,71 ANO

NE 1 200,00 3,14 1 326,00 3,47 ANO

Francie 2001 21 884 ANO -

30

Francie 2009 33 065 ANO -

31,00 0,14 ANO

36,00 0,11 ANO

NE 1 306,25 5,97 NE

NE 1 494,00 4,52 NE

Irsko 2001 17 333 ANO

Irsko 2009 39 772 ANO

4 700,00 27,12 -

1 830,00 4,60

ANO

ANO

NE 510,00 2,94 510,00 2,94 ANO

NE 1 992,00 5,01 1 992,00 5,01 NE



Irsko 2001 17 333 ANO

Irsko 2009 39 772 ANO

4 700,00 27,12 -

1 830,00 4,60

NE

NE 800,00 3,06 800,00 3,06 -

ANO

408 000,00 1,02 ANO

NE

NE

ANO

ANO

-

510,00 2,94 510,00 2,94 ANO

Itálie 2009 26 181

1 058 000 2,65

ANO

Itálie 2001 39 853 080 NE

1 992,00 5,01 1 992,00 5,01 NE

ANO

31

Lucembursko 2001 1 179 930 ANO -

-

36 000,00 3,05 NE

NE

NE

NE

ANO

Lucembursko 2009 48 445 ANO

-

66 084,00 5,60 95 052,00 8,06 NE

3 760,92 7,76 3 566,88 7,36 NE



Maďarsko 2001 936 444 NE

Maďarsko 2009 2 476 768 NE

-

Nizozemí 2001 62 289 NE

48 000,00 1,94 NE

NE

NE

NE

NE

56 400,00 6,02 56 400,00 6,02 ANO

-

177 600,00 7,17 177 600,00 7,17 ANO

Německo 2009 40 929 ANO

2 007,00 4,50

13 499,00 21,64 -

7 834,00 19,14 -

3 240,00 5,19 -

2 068,00 5,05 ANO

NE

NE

NE 1 930,50 3,10 1 930,50 3,10 NE

32

Německo 2001 62 377 ANO

NE 8 523,00 13,68

26 400,00 2,82 NE

Nizozemí 2009 44 611

NE 947,00 2,12 947,00 2,12 NE

NE 5 800,00 9,30 NE

6 024,00 14,72 NE



Polsko 2001 25 396 ANO -

Polsko 2009 35 468 ANO

Portugalsko 2001 1 532 224

-

Portugalsko 2009 16 657 ANO

Rakousko 2001 319 179 NE

Rakousko 2009 39 856 NE

27 950,00 1,82

247,50 1,49

5 000,00 1,57

364,00 0,91

ANO

1 112,04 2,80 NE

20 200,00 1,32 ANO

180,00 1,08 ANO

8 400,00 2,63 NE

220,00 0,55 830,80 2,08 ANO

ANO 6 576,00 0,56 563,52 0,05 563,52 0,05 NE

ANO 6 048,00 15,23 816,00 2,05 1 128,00 2,84 ANO

ANO 351 750,00 22,96 16 520,00 1,08 16 520,00 1,08 ANO

ANO 2 934,00 17,61 524,16 3,15 524,16 3,15 ANO

NE 17 400,00 5,45 19 500,00 6,11 NE

NE 1 264,80 3,17 1 418,40 3,56 NE

33



Řecko 2001 3 557 014 NE -

Slovensko 2001 153 696 NE

Řecko 2009 25 145 NE -

Slovensko 2009 8 947 NE

12 000,00 7,81 -

-

Španělsko 2001 16 219 ANO -

Španělsko 2009 23 943 ANO -

30 000,00 0,84 ANO

1 000,00 3,98 ANO

16 800,00 10,93 NE

240,00 2,68 NE

1 202,02 7,41 NE

1 836,00 7,67 NE

NE 177 850,70 5,00 177 850,70 5,00 NE

NE 1 257,25 5,00 1 257,25 5,00 NE

ANO 62 307,60 40,54 9 960,00 6,48 8 160,00 5,31 NE

NE 374,52 4,19 374,52 4,19 NE

ANO 2 284,50 14,09 291,00 1,79 291,00 1,79 NE

ANO 3 754,67 15,68 291,00 1,22 291,00 1,22 NE

34



Švédsko 2001 241 766 NE

Švédsko 2009 356 725 NE

Velká Británie 2001 18 390 NE

Velká Británie 2009 33 745 NE

-

-

-

1 860,00 5,51

NE

NE

NE

2 235,00 6,62 NE

NE 11 400,00 4,72 11 400,00 4,72 NE

NE 12 600,00 3,53 13 800,00 3,87 NE

NE 780,00 4,24 520,00 2,83 ANO

NE 1 042,00 3,09 686,40 2,03 NE

Pozn. údaje jsou roční a v domácí měně; nestandardní odpočty zahrnují např. možnost uplatnění nákladů na vzdělávání dětí, nákladů na péči o ně atd.; speciální podpora neúplných rodin se vztahuje k systému univerzálních rodinných dávek Zdroj: OECD (2001) a (2009)

35

Komparace daňových, pojistných a dávkových systémů ve vyspělých zemích (OECD) z hlediska jejich vlivu na odvodové zatížení nízkopříjmových domácností

Recommend Documents