Komparace daně z příjmů právnických osob v ČR a na Slovensku

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Komparace daně z příjmů právnických osob v ČR a na Slovensku

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor bakalářské práce:

Ing. Vendula Bílková

Iveta Zajícová

Brno 2009

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Komparace daně z příjmů právnických osob v ČR a na Slovensku“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury této bakalářské práce.

V Hrušovanech nad Jevišovkou dne 20. května 2009

….………………………. Iveta Zajícová

3

Poděkování

Děkuji vedoucí práce Ing. Vendule Bílkové za odborné vedení, připomínky a cenné rady, které mi byly poskytnuty při zpracování bakalářské práce. 4

Abstrakt Zajícová, I. Comparison of Corporate Body Income Taxes in the Czech Republic and Slovakia. Bachelor’s Degree work. Brno, 2009. 55 p.

This Bachelor‘s work deals with corporate body income taxes. It’s aimed for comparison of these taxes in Slovakia and in the Czech Republic in years 2005-2008. The main task of my Bachelor’s degree work is comparison of legislatives of both countries, catching of legislative changes in years 2005-2008, comparison of the way of calculation the taxes and application this calculation on concrete case for comparing the differences of corporate body taxes in the Czech Republic and Slovakia.

Key words Corporate income taxes, assessment base, object of tax, exemption, tax payer, declaration of taxes,

Abstrakt Zajícová, I. Komparace daně z příjmů právnických osob v České republice a na Slovensku. Bakalářská práce. Brno, 2009. 55 s.

Bakalářská práce se zabývá daní z příjmů právnických osob. Je zaměřena na porovnání této daně u dvou členských zemí Evropské unie, České a Slovenské republiky, a to v letech 2005 až 2008. Cílem této práce je porovnání legislativ obou států, zachycení legislativních změn, které se udály v letech 2005 až 2008, porovnání způsobu výpočtu daně a nakonec i aplikace samotného výpočtu daně na praktický příklad a tím porovnání rozdílnosti daňového zatížení právnických osob v České republice a na Slovensku v uvedených letech.

Klíčová slova Daň z příjmů právnických osob, základ daně, předmět daně, slevy na dani, daňový poplatník, daňové přiznání

5

Obsah 1

Úvod a cíl ...................................................................................................................8

2

Metodika .................................................................................................................. 10

3

Teorie daní ............................................................................................................... 12

4

3.1

Funkce daní ...................................................................................................... 12

3.2

Vybraná třídění daní ......................................................................................... 12

3.3

Daňová incidence.............................................................................................. 14

3.4

Daňová soustava České republiky ..................................................................... 15

3.5

Daně z příjmů ................................................................................................... 16

Daň z příjmů právnických osob v ČR........................................................................ 17 4.1

5

6

Základní pojmy daně z příjmů právnických osob v České republice .................. 17

4.1.1

Poplatník................................................................................................... 17

4.1.2

Zdaňovací období...................................................................................... 18

4.1.3

Předmět daně............................................................................................. 18

4.1.4

Osvobození od daně .................................................................................. 19

4.1.5

Základ daně............................................................................................... 20

4.1.6

Sazby daně ................................................................................................ 22

4.1.7

Slevy na dani............................................................................................. 23

4.1.8

Přiznání k dani z příjmů právnických osob ................................................ 23

Daň z příjmů právnických osob na Slovensku ........................................................... 25 5.1

Daňová soustava Slovenské republiky:.............................................................. 25

5.2

Základní pojmy daně z příjmů právnických osob na Slovensku ......................... 26

5.2.1

Poplatník................................................................................................... 26

5.2.2

Zdaňovací období...................................................................................... 27

5.2.3

Předmět daně............................................................................................. 27

5.2.4

Osvobození od daně .................................................................................. 27

5.2.5

Základ daně............................................................................................... 28

5.2.6

Sazba daně ................................................................................................ 29

5.2.7

Slevy na dani............................................................................................. 29

5.2.8

Přiznání k dani z příjmů právnických osob ................................................ 30

Komparace a změny v legislativách .......................................................................... 31 6.1

Změny v dani z příjmů právnických osob v roce 2005 až 2008.......................... 31

6.1.1

Česká republika 2005 ................................................................................ 31

6

6.1.2

Slovensko 2005......................................................................................... 32

6.1.3

Česká republika 2006 ................................................................................ 32

6.1.4

Slovensko 2006......................................................................................... 33

6.1.5

Česká republika 2007 ................................................................................ 33

6.1.6

Slovensko 2007......................................................................................... 33

6.1.7

Česká republika 2008 ................................................................................ 34

6.1.8

Slovensko 2008......................................................................................... 34

6.2

6.2.1

Česká republika 2009 ................................................................................ 35

6.2.2

Slovensko 2009......................................................................................... 35

6.3

7

Výhled daně z příjmů právnických osob pro rok 2009....................................... 35

Komparace základních pojmů ........................................................................... 36

6.3.1

Poplatník................................................................................................... 36

6.3.2

Předmět daně............................................................................................. 36

6.3.3

Osvobození od daně .................................................................................. 36

6.3.4

Základ daně a jeho úpravy......................................................................... 37

6.3.5

Odpisy....................................................................................................... 37

Aplikace na příklady................................................................................................. 39 7.1

Komparace s. r. o. v České republice a na Slovensku ........................................ 39

7.2

Seznámení s fiktivní společností ....................................................................... 40

7.3

Zadání příkladu................................................................................................. 40

7.4

Výpočet odpisů ................................................................................................. 41

7.4.1

Výpočet odpisů Česká republika................................................................ 41

7.4.2

Výpočet odpisů Slovensko ........................................................................ 41

7.4.3

Srovnání odpisů ve sledovaných zemích.................................................... 42

7.5

Postupy výpočtu daně pro jednotlivá zdaňovací období..................................... 43

7.5.1

Rok 2005 ČR ............................................................................................ 43

7.5.2

Rok 2006 a 2007 ČR ................................................................................. 45

7.5.3

Rok 2008 ČR ............................................................................................ 47

7.5.4

Rok 2009 ČR ............................................................................................ 48

7.5.5

Slovensko 2005-2009 ................................................................................ 49

8

Závěr ........................................................................................................................ 52

9

Použité zdroje ........................................................................................................... 54

7

1 Úvod a cíl Daně jsou velmi důležitou součástí každého státu. Tato významnost je dána především tím, že stát ke svému fungování potřebuje finanční prostředky a právě zabezpečit příjmy do veřejných rozpočtů je základní myšlenkou daní. Tuto úlohu také svědomitě plní, což dokazuje i to, že daně jsou v současné době největším a nejvýznamnějším příjmem státu.

Daně prošly od svého vzniku dlouhým vývojem. Zpočátku se vyskytovaly ve formě nahodilých, nepravidelných a často i dobrovolných naturálních odvodů daňové povahy. Až v pozdější době přešly do podoby peněžní, jak je známe i dnes.

Bakalářská práce je zaměřena na daň z příjmů právnických osob. O tuto daň se konkrétně zajímá ve dvou státech Evropské unie, České republice a Slovensku. Tyto dvě země vytvářely do roku 1993 federativní stát a daňové soustavy těchto zemí byly totožné. 31. prosince roku 1992 Česká a Slovenská federativní republika zanikla a dosavadní národní republiky se od 1. ledna 1993 osamostatnily. Poté se již jejich daňové soustavy vyvíjely samostatně.

V České, stejně jako ve Slovenské republice proběhlo od roku 1993 v oblasti daní mnoho reforem. O 11 let později, v roce 2004, vstoupily obě země do Evropské unie a v tomto období také dochází k postupné implementaci legislativy Evropské unie. Ve stejném roce vstoupil na Slovensku v platnost kompletně přepracovaný zákon o dani z příjmu, který zavedl rovnou daň. Tato nízká rovná daň a jednoduchost daňových odvodů učinila ze Slovenska zemi atraktivní pro zahraniční investory. I přes zavedení této reformy je právní úprava obou států poměrně podobná, především ve stanovení základu daně. Značně se však liší v úpravě nezdanitelných částí daně, slev na dani a v neposlední řadě ve výši daňové sazby.

Bakalářská práce je rozdělena na více částí – první tři části se zabývají obecnou teorií daní, základními pojmy daně z příjmů právnických osob v České republice a dále těmito pojmy na Slovensku. Další část zkoumá novelizace a změny, které se v obou legislativách udály v průběhu sledovaných let, a dále též porovnává obě legislativy. Poslední část práce aplikuje zjištěné poznatky o způsobu stanovení základu daně a jeho

8

dalších úprav, jakož i samotného výpočtu daně, na praktické příklady. Tím se pokouší odhalit výhodnost podnikání právnických osob v letech 2005 až 2008 ve sledovaných zemích a stanovit, zda bylo v jednotlivých letech výhodnější podnikat ve formě právnické osoby v České republice nebo na Slovensku.

Cílem této práce je porovnání daně z příjmů právnických osob ve dvou sousedních zemích Evropské unie, České a Slovenské republice. Záměrem je porovnat daňovou legislativou těchto dvou států, nalézt v ní rozdíly, které se promítají do výpočtu této daně a porovnat konečné daňové zatížení. Úmyslem této práce je také zjišťování změn v obou legislativách, které proběhly prostřednictvím novelizací v průběhu let 2005 až 2008.

9

2 Metodika V bakalářské práci bylo použito především metody deskripce, komparace, explikace, analýzy a syntézy.

Metody deskripce, která vyjadřuje popis skutečnosti, bylo použito zejména v té části práce, jež objasňuje jednotlivé pojmy daně z příjmů právnických osob v České republice a také na Slovensku.

Metody komparace bylo použito v kapitole „Komparace a změny v legislativách“ pro srovnání daňových pojmů v oblasti daně z příjmů právnických osob v České republice a na Slovensku.

Metoda explikace je užita v kapitole „Funkce daní“ u objasnění funkce alokační, redistribuční, stabilizační a také funkce fiskální, „Daňová incidence“ při vysvětlení pojmu daňový dopad a daňový přesun.

Metody analýzy je upotřebeno v kapitole „Vybraná třídění daní“ u roztřídění daní podle směru a adresnosti, objektu, charakteru, příjmových poměrů, vztahu a určení. Dále je metody analýzy využito v kapitole „Komparace a změny v legislativách“ a to při zkoumání legislativních změn v obou zákonech v letech 2005 až 2008.

Metoda syntézy je v bakalářské práci použita v závěru, který shrnuje celkové výsledky této práce.

Při zpracování bakalářské práce bylo čerpáno z několika různých zdrojů. Jako základní poznatky byly využity vědomosti nabyté v průběhu studia na vysoké škole. Dále bylo čerpáno z odborné literatury zabývající se danou problematikou, z české a slovenské legislativy platné pro zkoumaná období – slovenská legislativa byla čerpána především v elektronické podobě. Cenné informace byly samozřejmě získány i z konzultací s vedoucí této bakalářské práce.

10

Zpracování této práce probíhalo v průběhu akademické roku 2008/2009. Samotné zpracování proběhlo v několika etapách, které jsou uvedeny níže:

Popis činnosti

Doba trvání

Zadání bakalářské práce:

říjen 2008

Konzultace s vedoucím bakalářské práce:

listopad 2008 – květen 2009

Studium odborné literatury:

prosinec 2008 – únor 2009

Zpracování teoretické části bakalářské práce:

leden – únor 2009

Zpracování praktické části bakalářské práce:

březen – duben 2009

Vyvázání a odevzdání bakalářské práce:

květen 2009

Práce byla zpracována v textovém editoru Microsoft Word a v tabulkovém kalkulátoru Microsoft Excel.

11

3 Teorie daní Již mnoho let tvoří daně nedílnou součást lidské společnosti. Povinnost platit daň je zakotvena v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Daň je běžně definovaná jako zákonem stanovená povinná platba nenávratného charakteru, právně vynutitelná, neúčelová, neekvivalentní. Je to platba, která plyne ze soukromého do veřejného sektoru, při níž se mění forma vlastnictví peněz.

3.1 Funkce daní Daně plní v ekonomice tři funkce (Kubátová, 2003, s. 19): 

funkce alokační – je uplatňována tehdy, když trh vykazuje neefektivnost v alokaci zdrojů. Příčiny tržního selhání mohou být: existence veřejných statků, statků pod ochranou, externalit a nedokonalá konkurence,



funkce redistribuční – je významná z toho důvodu, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství vzniklých fungováním trhu za spravedlivé. Veřejné finance (daně) mají za úkol přesunout část důchodů a bohatství směrem od bohatších jedinců k chudším,



funkce stabilizační – znamená omezování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability.

Za další a velmi důležitou funkci je považována funkce fiskální. Je historicky nejstarší a je obsažena ve všech třech výše uvedených funkcích.

Fiskální funkce je funkcí primární, jež zabezpečuje naplnění veřejného rozpočtu. U funkce alokační získává fiskální funkce finanční prostředky pro financování oblastí trhem podceněných, u funkce redistribuční získává finance pro chudé a při stabilizační funkci se regulují příjmy dle hospodářského cyklu (Kolektiv autorů, 2004, s. 68).

3.2 Vybraná třídění daní Daň lze klasifikovat podle několika různých hledisek. Vyberme alespoň některá z nich.

12

1) Podle směru a adresnosti dopadu daňového břemene rozlišujeme daně: 

přímé,



nepřímé.

Daně přímé se člení na daně důchodového typu, majetkového typu a daně na hlavu (nejsou v České republice zavedeny). Poplatník je platí na úkor svého vlastního důchodu a není možné je přenést na jiný subjekt. Daně nepřímé subjekt neplatí z vlastního důchodu, ale přesouvá je na jiný subjekt.

2) Podle objektu, na něž jsou uloženy, rozeznáváme daň (Kubátová, 2003, s. 20): 

z důchodu (příjmů),



ze spotřeby,



z majetku.

Daně důchodové jsou zacíleny na příjmy poplatníka včetně příjmů naturálních a požitků. Daně ze spotřeby zdaňují spotřebu určité komodity. Daně majetkového typu zdaňují majetek, který je ve vlastnictví, v držbě nebo v převodu (přechodu) vlastnických práv.

3) Podle charakteru veličiny, z níž se daň platí, se daně třídí na: 

kapitálové,



běžné.

4) Dle jejich respektování příjmových poměrů poplatníka (Široký a kol., 2008, s. 50): 

daně osobní,



in rem daně.

Daně osobní mají vztah ke konkrétnímu poplatníkovi, jsou adresné, respektují důchodovou situaci poplatníka, tedy zohledňují jeho platební schopnost. Daně uložené na věc (in rem daně) jsou placeny bez ohledu na platební schopnost poplatníka.

5) Podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu: 

bez vztahu ke zdaňovanému základu,

13



specifické,



ad valorem.

Daně bez vztahu k daňovému základu jsou např. daň z hlavy, paušální daň.

Daně specifické jsou stanoveny podle množství jednotek základu daně. Do této kategorie řadíme spotřební daně a rovněž část daně z nemovitostí, stanovenou na základě rozlohy, zastavěné, či podlahové plochy a také sem řadíme daň z hlavy.

Daně ad valorem se určují podle ceny základu daně. Typickou daní ad valorem je např. daň z přidané hodnoty. Typickým znakem daní ad valorem je, že sazba daně je procentní (http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&refresh=yes&l evelid=da_024.htm).

6) Podle daňového určení (Kubátová, 2003, s. 23): 

státní (ve federálních státech daně federální),



municipální,



vyšších územněsprávních celků (ve federálních státech, např. daně jednotlivých států federace v USA),



svěřené (celostátně placené daně, plynoucí do vládních rozpočtů nižších úrovní).

Dále můžeme daně třídit podle stupně jejich progrese. Toto třídění zohledňuje především faktor spravedlnosti a ukazuje, jak se mění míra zdanění s růstem důchodu. Podle tohoto třídění pak rozlišujeme daně (Kubátová, 2003, s. 28-29): 

proporcionální – s růstem důchodu poplatníka se míra jeho zdanění nemění,



progresivní – s růstem důchodu míra zdanění roste,



regresivní – s růstem důchodu míra zdanění klesá.

3.3 Daňová incidence Daňová incidence se zabývá zkoumáním vzájemné polohy uložené daně a jejího skutečného dopadu.

14

Daň dopadá na subjekty dvěma způsoby: 

přímo ze zákona (tzv. zákonný dopad daně) – tzn. na toho, kdo je podle zákona povinen ji platit,



skutečně – po případném daňovém přesunu, tzv. skutečný nebo efektivní dopad daně (http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA _059.HTM).

Daňový přesun rozlišujeme: 

přesun dozadu (např. na zaměstnance, dodavatele),



přesun dopředu (např. na odběratele).

3.4 Daňová soustava České republiky Daňová soustava České republiky má v současné době tuto podobu (Široký, 2008, s. 15):

Daně přímé: 

z příjmů (důchodové), o daň z příjmů fyzických osob, o daň z příjmů právnických osob,



z majetku, o daň z nemovitostí, o z majetkových transakcí, 

daň dědická,



daň darovací,



daň z převodu nemovitostí,

o daň silniční.

Daně nepřímé (ze spotřeby): 

všeobecné, o daň z přidané hodnoty,



selektivní, o daň z minerálních olejů,

15

o daň z lihu, o daň z piva, o daň z vína a meziproduktů, o daň z tabákových výrobků, o daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, o daň z pevných paliv, o daň z elektřiny.

3.5 Daně z příjmů Daňová soustava člení daně z příjmů na daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Tato práce se dále zabývá pouze daní z příjmů právnických osob.

16

4 Daň z příjmů právnických osob v ČR Daň z příjmů právnických osob je jedna z nejmladších v daňových systémech. Je součástí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Svou povahou se řadí mezi daně přímé. Je to daň, kterou je zdaňován zisk společností, který je upraven podle účetních pravidel. Problematiku vzniku, působení a zániku obchodních společností upravuje především zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. Výnos této daně je menší než výnos daně z osobních důchodů.

Na tuto daň existují v ekonomické teorii velmi rozdílné názory. Integralistický přístup kritizuje daň ze zisku firem z toho důvodu, že je zisk zdaněn dvakrát, jednak na úrovni podnikatelské jednotky, která platí daň ze zisku, jednak na úrovni samotného poplatníka buď ve formě daní z příjmů, nebo daně uvalené na dividendy, různé podíly apod. Naopak absolutistický přístup existenci daně ze zisků firem obhajuje. Tvrdí, že především velké firmy jsou právní jednotkou s vlastním rozhodováním, mají svou zdanitelnou kapacitu a ovlivňují ekonomické procesy. Ať se přikloníme k jakémukoliv tvrzení, je faktem, že daň z příjmů firem je zavedena v současnosti ve všech vyspělých zemích (Široký a kol., 2008, s. 137).

4.1 Základní pojmy daně z příjmů právnických osob v České republice V dalším textu jsou definovány základní pojmy charakterizující daň z příjmů právnických osob, což je pro vývoj této práce velmi důležité.

4.1.1 Poplatník Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickým osobami, i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu.

Z hlediska rezidentství rozdělujeme poplatníky na (Janoušková, 2005, s. 205-206): 

daňové rezidenty – jsou právnické osoby, které mají na území České republiky sídlo a jsou zapsány v obchodním rejstříku. Mají neomezenou daňovou

17

povinnost, tj. vztahuje se jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, 

daňové nerezidenty – právnické osoby, které nemají na území České republiky sídlo a jsou zapsány v obchodním rejstříku. Mají omezenou daňovou povinnost, tzn., vztahuje se pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.

4.1.2 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím obecně je interval, za nějž se stanovuje základ daně a určuje se výše daňové povinnosti, je to tedy období, za které se daň hradí.

U daně z příjmů právnické osoby rozlišujeme více možností zdaňovacích období (Marková, 2008, s. 16): 

kalendářní rok,



hospodářský rok (jedná se o 12 po sobě jdoucích měsíců, které začíná prvním dnem jiného měsíce než je leden),



období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku,



účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.

4.1.3 Předmět daně Za předmět daně obecně považujeme to, co je objektem zdanění, tj. to, co se zdaňuje nebo co je od daně osvobozeno. Objekt daně může mít věcnou nebo peněžní podobu.

Daňovým objektem daně z příjmů právnický osob jsou příjmy, resp. výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem.

Zákon vymezuje, co předmětem daně není, jsou to například (Marková, 2008, s. 16):

18



příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona, zděděním nebo darováním nemovitostí nebo movité věci nebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů,



příjmy získané s vydáním pohledávky a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů, do výše nároků na vydání základního podílu a dále příjmy z vydání dalšího podílu v nepeněžní formě,



příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů,



příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit.

U poplatníků nezaložených či nezřízených pro podnikání jsou předmětem daně příjmy z reklam, příjmy z nájemného a z členských příspěvků. Mezi tyto poplatníky řadíme zejména poplatníky ve formě zájmových sdružení právnických osob, jestliže mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, apod.

U poplatníků, kteří nejsou zřízeni nebo založeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně příjmy z činnosti vyplývající z jejich poslání, u celé řady dalších subjektů existují významné rozdíly ve způsobu zdaňování (Široký, 2008, s. 155).

4.1.4 Osvobození od daně Osvobození od daně z příjmů právnických osob se týká především neziskových organizací.

U podnikatelských subjektů však nalezneme také několik osvobozených příjmů. Mezi nejčastěji využívané osvobozené příjmy patří (Marková, 2008, s. 17): 

příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW a některých jiných ekologických zařízení,



příjmy státních fondů určené zvláštními předpisy,



příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,



členské příspěvky dle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami 19

s nepovinným členstvím, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, 

výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností.

4.1.5 Základ daně Mimo jiné aspekty výpočtu je pro určení výše daně z příjmů právnických osob velmi důležitá i daňová základna. Základ daně ze zisku společnosti se stanovuje za zdaňovací období. Výchozím podkladem pro výpočet základu daně je účetní hospodářský výsledek před zdaněním. U poplatníků vedoucích daňovou evidenci je výsledkem hospodaření rozdíl příjmů a výdajů zjištěných v peněžním deníku.

Základ daně je rozdíl, o který příjmy (výnosy); s výjimkou příjmů (výnosů), které nejsou předmětem daně anebo jsou od daně osvobozeny, převyšují výdaje (náklady) (Široký, 2008, s. 155).

Účetní hospodářský výsledek před zdaněním je třeba náležitě upravit, aby z něj vznikl základ daně. Tyto úpravy naznačuje následující zjednodušené schéma:

Výsledek hospodaření před zdaněním + položky zvyšující výsledek hospodaření - položky snižující výsledek hospodaření Základ daně - část základu daně připadající na komplementáře Základ daně po úpravě - daňová ztráta z předchozích let dle § 34 odst. 1 - další odčitatelné položky dle § 34 Základ daně snížený o odčitatelné položky - snížení u poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání - odečet darů dle § 20 odst. 8 Základ daně snížený o dary zaokrouhlený na celé tisíce Kč dolů - sazba daně Vypočtená daň 20

- slevy na dani dle § 35 odst. 1 a § 35 a) nebo § 36 b) Daň snížená o slevy (celková daňová povinnost)

Mezi položky zvyšující hospodářský výsledek můžeme zahrnout např.: 

částky, které neoprávněně zkracují příjmy,



částky, které nelze podle zákona o dani z příjmů zahrnout do výdajů (nákladů),



částky, o které byl snížen hospodářský výsledek za předcházející zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek hospodaření,



částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnanec a které byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví, sraženy, ale nebyly odvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části,



přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí, pokud byly položkou snižující hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích,



aj. (uvedeno v § 23 zákona o dani z příjmů).

Mezi položky snižující hospodářský výsledek můžeme zahrnout např.: 

příjmy, které nejsou předmětem daně,



osvobozené příjmy,



příjmy, jež u poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně,



částky, které souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňovým výdajem, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch nákladů,



příjmy, které již byly zdaněny srážkovou daní u zdroje,



rozdíl, o který daňové odpisy převyšují odpisy uplatněné v účetnictví,



aj. (uvedeno v § 23 zákona o dani z příjmů)

Položky odčitatelné od základu daně: 

daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, lze od základu daně odečíst nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích 21

následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje (pokud vznikla a byla vyměřena před rokem 2003 je možno ji uplatnit až v 7 následujících obdobích), 

lze odečíst 100 % nákladů (výdajů) vynaložených v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje,



50 % částky, kterou poplatník vypořádal v peněžní nebo nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl, nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání majetkového podílu (upřesněno v § 34).

Základ daně, který je snížen o odčitatelné položky, lze poté snížit o další položky snižující základ daně.

Položky snižující základ daně: 

hodnota darů, které byly poskytnuty na obecně prospěšné účely, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky, v případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %,



odečet u neziskových subjektů – snížení základu daně upraveného o odčitatelné položky o 30 % max. však o 1 000 000 Kč. V případě, činí-li toto snížení méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně (uvedeno v § 20).

4.1.6 Sazby daně Sazba daně je algoritmus, podle kterého se ze základu daně sníženého o odčitatelné položky a položky snižující základ daně, vypočítá daňová povinnost. Sazbu daně z příjmů právnických osob považujeme za relativní lineární daňovou sazbu.

Sazba daně se v České republice v jednotlivých sledovaných letech postupně snižovala. V roce 2008 tato sazba činí 21 %. Pro stanovení daně se uplatní sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

22

Tab. č. 1: Vývoj sazby daně právnických osob v letech 2005 až 2009 v České republice Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Sazba

26 %

24 %

24 %

21 %

20 %

Zdroj: Vlastní zpracování

4.1.7 Slevy na dani Tyto slevy jsou určeny pro podporu zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Zákon dává tímto možnost snížit výši daně přímo a ne zprostředkovaně, jako u nezdanitelných částí základu daně, odčitatelných položek od základu daně či položek snižujících základ daně.

Mezi tyto slevy patří (Marková, 2008, s. 37): 

částka 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Pro uplatnění slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců se zdravotním postižením,



částka 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Pro uplatnění slevy je rozhodující průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců s těžším zdravotním postižením,



polovina vypočtené daně u poplatníka, který zaměstnává nejméně 25 zaměstnanců, z nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, představuje více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jeho zaměstnanců,



sleva na dani pro poplatníky, kterým byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu, se jedná o slevu na dani ve výši až 100 %, tzv. daňové prázdniny až po dobu pěti let.

4.1.8 Přiznání k dani z příjmů právnických osob Povinnost provést výpočet daně v daňovém přiznání má každý poplatník daně z příjmů právnických osob. Daňové přiznání se podává i v situacích, kdy je vykázán nulový základ daně nebo dojde k daňové ztrátě.

23

Lhůty pro podání daňového přiznání: 

3 měsíce po skončení zdaňovacího období,



6 měsíců po skončení zdaňovacího období, jestliže na základě plné moci uložené u správce daně daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo pokud právnická osoba za sledované období povinně podléhá auditu (http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&refresh=yes&lev elid=da_082.htm.).

Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, částka daně je snížena o zaplacené zálohy, které byly splatné v příslušném zdaňovacím období. Pokud výše daně nepřesáhne 200 Kč, daň se neplatí.

Zálohy na daň z příjmů se platí průběžně v zálohovém období. Při stanovení výše a periodicity záloh je podstatná poslední známá daňová povinnost, z níž se vychází. Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nebyla vyšší než 30 000 Kč. Jestliže poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, odvádí poplatníci zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost překročí 150 000 Kč, platí zálohu na daň ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce, druhá 15. dne šestého měsíce, třetí 15. dne devátého a čtvrtá 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období (Marková, 2008, s. 41-42).

24

5 Daň z příjmů právnických osob na Slovensku Daň z příjmů právnických osob je důležitou součástí daňové soustavy Slovenské republiky. Zdanění příjmů právnických osob je legislativně upraveno v zákoně č. 595/2003 Z.z. o daních z príjmov, ve znění pozdějších předpisů, ze kterého tato práce při stanovení základních pojmů převážně vychází. Právě tímto zákonem byla na Slovensku v roce 2004 uskutečněna daňová reforma, která zavedla rovnou daň a velmi zjednodušila celý daňový systém. Velké změny zaznamenala právě i daň z příjmů právnických osob. Tato reforma mimo jiné zrušila celou řadu výjimek a osvobození.

Na Slovensku patří daň z příjmu právnických osob mezi přímé daně důchodového typu. Je to daň relativní, stanovená procentem ze stanoveného základu. Tvoří značný podíl na příjmech veřejných financí a také má zásadní vliv na rozhodování soukromého sektoru a tím i vliv na růst ekonomiky.

5.1 Daňová soustava Slovenské republiky: Základní dělení daní této země rozlišuje daně přímé, nepřímé a místní.

Přímé daně: 

daň z příjmů fyzických osob,



daň z příjmů právnických osob.

Nepřímé daně: 

daň z přidané hodnoty,



spotřební daň.

Místní daně: 

daň z nehnuteľností, o pozemků, o ze staveb, o z bytů,



daň ze psa,

25



daň z užívání veřejného prostranství,



daň z ubytování,



daň za prodejní automaty, daň za nevýherní hrací přístroje,



daň za vjezd a setrvání motorového vozidla v historické části města,



daň z motorových vozidel (http://sk.wikipedia.org/wiki/Daň).

Daňová soustava Slovenské republiky obsahuje po daňové reformě z roku 2004 výrazné změny. Došlo ke zrušení některých majetkových daní (např. daň z převodu a přechodu nehnuteľnosti, daň dědická a darovací) a naopak nově vznikly daně místní.

5.2 Základní pojmy daně z příjmů právnických osob na Slovensku Tak jako v kapitole základních pojmů daně z příjmů právnických osob v České republice, definujme základní pojmy této daně i na Slovensku. Mnohé z těchto definic jsou velmi obdobné a jiné se od české legislativy poněkud liší. Pro objasnění těchto pojmů byl převážně použit elektronický zákon o dani z příjmů pro rok 2008.

5.2.1 Poplatník Přímou definici poplatníka daně z příjmů právnických osob ve slovenském zákoně nenajdeme, v základních pojmech je pouze uvedeno, že poplatníkem daně je všeobecně právnická osoba. Kdo je právnickou osobou pro daňové účely je třeba hledat v občanském právu. Všeobecně se ale jedná o obchodní společnosti, občanská sdružení, politické strany, nadace, obce, státní podniky, banky a jiné.

Zákon č. 595/2003 Z.z. o daních z príjmov rozlišuje poplatníka s omezenou a neomezenou daňovou povinností. Kritéria pro jejich určení jsou velmi obdobná jako v České republice. Předmětem daně poplatníka s neomezenou daňovou povinností jsou příjmy jak z území Slovenské republiky, tak i ze zahraničí a předmětem daně poplatníka s omezenou daňovou povinností jsou pouze příjmy z území Slovenské republiky.

26

5.2.2 Zdaňovací období Zdanitelným obdobím je kalendářní nebo hospodářský rok, který nemusí být totožný s kalendářním.

5.2.3 Předmět daně Předmětem daně jsou příjmy právních subjektů, zejména akciových společností, společností s ručením omezeným a družstev. U tzv. správcovských společností, investičních a podílových fondů, poplatníků, kteří nejsou zřízeni nebo založeni za účelem podnikání, veřejných obchodních společností, komanditních společností, Národní banky Slovenska a Fondu národního majetku Slovenské republiky jsou předmětem daně jen některé jejich dosažené příjmy (Široký, 2006, s. 212).

Předmětem daně nejsou: 

příjmy získané poskytnutím podílu zaplacené daně,



příjem získaný darováním nebo děděním,



podíl na zisku (dividenda), vyrovnávací podíl, podíl na likvidačním zůstatku nebo podíl na výsledku podnikání,



příjem plynoucí z důvodu nabytí nových akcií a podílů jako i příjem plynoucí z důvodu jejich výměny při zrušení poplatníka bez likvidace, a to i tehdy, pokud součástí splynutí, sloučení nebo rozdělení společnosti je i majetek společnosti se sídlem v členských státech Evropské unie (http://www.porada.sk/t99164-zakono-dani-z-prijmov-od-01-06-2008-do-31-12-2008-a.html).

5.2.4 Osvobození od daně Jako v České republice, tak i na Slovensku jsou některé příjmy osvobozeny a týkají se zejména poplatníků, kteří nebyli založeni či zřízeni za účelem zisku, pokud se jedná o příjmy z činnosti, pro které byly tyto subjekty založeny.

Mezi další osvobozené příjmy náleží např.: 

příjmy státních a některých jiných fondů,



výnosy

z kostelních

sbírek,

církevních

úkonů

registrovaným církvím a náboženským společnostem, 27

a

příspěvky

plynoucí



členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,



úroky z přeplatku na dani zapříčiněného správcem daně.

Mezi některé příjmy, které slovenská legislativa dále osvobozuje, patří ještě např. příjmy obcí a vyšších územněsprávních celků z pronájmu a prodeje jejich majetku, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a některé další.

5.2.5 Základ daně Podle zákona č. 595/2003 Z.z. o daních z príjmov, je obecně základem daně rozdíl, o které zdanitelné příjmy převyšují daňové výdaje při respektovaní věcné a časové souvislosti zdanitelných příjmů a daňových výdajů v příslušném zdaňovacím období, pokud tento zákon neustanovuje jinak (http://www.porada.sk/t99164-zakon-o-dani-zprijmov-od-01-06-2008-do-31-12-2008-a.html).

Při stanovení základu daně se vychází z hospodářského výsledku nebo z rozdílu příjmů a výdajů, pokud poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví nebo vede daňovou evidenci. Aby vznikl základ daně, je třeba výsledek hospodaření podstatně upravit.

Hospodářský výsledek se při zjišťování daně: 

zvýší o sumy, které nelze podle zákona zahrnout do daňových výdajů nebo které byly do daňových výdajů zahrnuté v nesprávné výši,



zvýší o sumy, které nejsou součástí hospodářského výsledku, ale podle zákona jsou zahrnované do základu daně,



sníží o sumy, které jsou součástí výsledku hospodaření, ale podle zákona se nezahrnou do základu daně (http://www.porada.sk/t99164-zakon-o-dani-zprijmov-od-01-06-2008-do-31-12-2008-a.html).

28

Do základu daně nejsou zahrnovány některé druhy příjmů, jsou to např.: 

příjem z nákupu vlastních akcií za hodnotu nižší, než je jejich jmenovitá hodnota, při následném snížení základního jmění, za příjem z nákupu se považuje rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcií a nižší hodnotou, za kterou se nakoupily,



suma, která již byla u téhož poplatníka zdaněná,



příjem, související s výdajem, který nebyl uznaný za daňový výdaj.

Základ daně se zaokrouhluje na koruny dolů.

Od základu daně je možno odečíst pouze jednu odčitatelnou položku. Jedná se o daňovou ztrátu, kterou lze odčítat po dobu maximálně pěti bezprostředně po sobě jdoucích zdaňovacích období, a to počínaje zdaňovacím obdobím bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, za které byla tato ztráta vykázaná.

5.2.6 Sazba daně Sazba daně z příjmů právnický osob se na Slovensku snižuje od roku 2000, kdy činila 29 %. V roce 2002 byla snížena na 25 %.

Od 1. 1. 2004 je na Slovensku zavedená rovná daň, tzn., že daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob i daň z příjmů právnických osob mají jednu sazbu ve výši 19 %.

Podle zákona o dani je tedy sazba daně z příjmů právnických osob 19 % ze základu daně sníženého o daňovou ztrátu.

5.2.7 Slevy na dani Investiční pobídky v podobě slev na dani (mj. 10 let daňových prázdnin) zákon o dani neuvádí, pobídky poskytnuté v předchozích letech se však nadále uplatňují až do jejich vyčerpání (Široký, 2006, s. 213).

29

5.2.8 Přiznání k dani z příjmů právnických osob Daňové přiznání se podává do konce třetího měsíce po skončení zdaňovacího období a správce daně může tuto dobu prodloužit o další tři měsíce. Poslední den lhůty pro podání daňového přiznání je současně i dnem splatnosti daně (Široký, 2006, s. 213).

Výše a četnost záloh na daň se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti. Pokud v předcházejícím zdaňovacím období daň nepřesáhla 50 000 Sk, zálohy na daň se neplatí. Poplatník, jehož daň v přecházejícím zdaňovacím období přesáhla 50 000 Sk a zároveň nepřesáhla 500 000 Sk, platí čtvrtletní zálohy na daň a to ve výši ¼ daně za předchozí zdaňovací období. Zálohy jsou splatné do konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Pokud daň za předchozí zdaňovací období přesáhla 500 000 Sk, je poplatník povinen platit, počínaje prvním měsícem následujícího zdaňovacího období, měsíční zálohy ve výši 1/12 daně za předchozí zdaňovací období, a to vždy do konce příslušného měsíce (http://www.porada.sk/t99164-zakon-o-dani-z-prijmov-od-01-062008-do-31-12-2008-a.html).

Nedoplatek daně je poplatník povinen zaplatit do 30 dnů po lhůtě pro podání daňového přiznání. Pokud vznikne přeplatek, použije se na budoucí zálohy nebo se na žádost poplatníka vrátí. Daň se nevybere a neplatí, nepřesáhne-li její výše za zdaňovací období 500 Sk.

Poplatník, který je právnickou osobou, je oprávněn vyhlásit v daňovém přiznání ve lhůtě pro podání daňového přiznání, že podíl zaplacené daně do výše 2 % se má poukázat jím určeným přijímatelům (občanská sdružení, nadace, neinvestiční fondy, neziskové organizace poskytující všeobecně pospěšné účely, aj.).

Podíl zaplacené daně je možné poukázat těmto subjektům, pokud ho použijí na činnosti spojené s rozvojem a ochranou duchovních hodnot, ochranou lidských práv, tvorbou a ochranou životního prostředí, ochranou a podporou zdraví a vzdělávání, podporou sportu dětí, mládeže a zdravotně postižených občanů, poskytováním sociální pomoci a zachováním přírodních a kulturních hodnot (Široký, 2006, s. 214).

Podíl zaplacené daně musí být nejméně 250 Sk pro jednoho přijímatele.

30

6 Komparace a změny v legislativách V této části práce jsou sledovány změny v legislativě v letech 2005 až 2008 na české i slovenské straně daní z příjmů právnických osob a výhledově i pro rok 2009. Dále je zde provedena komparace některých pojmů, které se týkají daně z příjmu právnických osob.

6.1 Změny v dani z příjmů právnických osob v roce 2005 až 2008 6.1.1 Česká republika 2005 V roce 2005 nabylo účinnosti několik zákonů. Daň z příjmů právnických osob nejvíce ovlivnil zákon č. 669/2004 Sb., který přinesl mimo jiné změny v oblasti odpisování hmotného a nehmotného majetku. Mezi některé podstatné změny, které tento zákon zavedl, patří např.: 

snížení sazby daně na 26 % (r. 2004 28 %),



zvýšení limitu úhrnu výše nájemného či limitu pro vstupní cenu odpisovaného vozidla, které lze zahrnout do základu daně, a to z 900 000 Kč na 1 500 000 Kč,



rozšíření odpisových skupin o skupinu 1a, do které jsou zařazeny osobní automobily a silniční motorová vozidla kategorie N1,



zkrácení doby odpisování majetku ve skupinách 1 až 3 o 1. odpisová skupina – 3 roky o 1a. odpisová skupina – 4 roky, o 2. odpisová skupina – 5 let, o 3. odpisová skupina – 10 let,



v důsledku změny doby odpisování dochází ke změně roční odpisové sazby u výše zmíněných skupin a také ke změně koeficientů pro zrychlené odpisování,



použití odpisové skupiny 6 jen pro budovy a stavby zaevidované do majetku poplatníka až ve zdaňovacím období započatém v roce 2004,



zavedení možnosti zvýšení částky odpisů uplatnitelných v prvním roce odpisování u prvního vlastníka o 10 %, 15 % nebo 20 % v závislosti na splnění stanovených podmínek,



zkrácení doby odpisování softwaru (ze 48 na 36 měsíců) a nehmotných výsledků výzkumu a vývoje (ze 72 na 36 měsíců), 31



nová odčitatelná položka od základu daně ve formě uplatnění odečtu 100 % nákladů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje,



6.1.2

a jiné.

Slovensko 2005

V roce 2005 byla přijata novela zákona 68/2005 Z.z. a novela 314/2005 Z. z., která přinesla pro právnické osoby jen nepatrné změny v upřesnění některých pojmů. Jedná se o změnu v upřesnění pojmu „podíl na zisku po zdanění“ a dále tato novela jednoznačně vymezuje podíly na zisku vyplacené právnickým osobám, které nejsou předmětem daně. Ostatní změny se týkají především zdanění fyzických osob.

6.1.3 Česká republika 2006 I v roce 2006 bylo přijato množství novelizací zákona. 1. ledna 2006 nabyla účinnost novela zákona o daních z příjmů č. 545/2005 Sb., která přinesla do zákona celou řadu změn. Mezi tyto změny patří například: 

snížení sazby daně na 24 %,



zpřísnění osvobození úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů vydaných po 31. 12. 2005,



rozšíření podmínek pro určení mateřské a dceřiné společnosti, rozhodné období je zkráceno na 12 měsíců z předešlých 24 a minimální procento podílu mateřské společnosti na základním kapitálu dceřiné společnosti se snižuje z 20 % na 10 %,



příspěvek na další jídlo zaměstnanců je možné uplatnit jako daňově uznatelný náklad v případě, že délka směny přesáhne 11 hodin,



doprava zaměstnanců do práce a z práce uskutečňovaná zaměstnavatelem vlastním dopravním prostředkem pro 10 a více osob se stala daňovým výdajem,



nově je možné odečíst dary dlouhodobě těžce zdravotně postiženým nezletilým dětem, dále dary na zdravotnické pomůcky a kompenzační pomůcky,



nové ustanovení, které se týká bližšího určení odčitatelné položky ve výši 100 % nákladů na výzkum a vývoj,

32



nově lze snížit základ daně u odečtu darů na obecně prospěšné účely nad rámec základních 5 % při poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným organizacím nejvýše o dalších 5 %,



korektura daňových odpisů u technického zhodnocení nehmotného majetku, pro příslušné kategorie nehmotného majetku je stanovena lhůta, po kterou má být majetek po realizování technického zhodnocení odpisován,



možnost tvorby až 100 % daňově uznatelné opravné položky u pohledávek k jednomu dlužníkovi v hodnotě do 30 000 Kč, pokud od jejich doby splatnosti uběhlo alespoň 12 měsíců,



a jiné.

6.1.4 Slovensko 2006 V roce 2006 nabyl účinnosti zákon 660/2005 Z. z., který přináší změny pro zdravotní pojišťovny.

6.1.5 Česká republika 2007 V tomto roce je nejvýznamnější novela č. 159/2007 Sb., kterou se mění zákon č. 72/2000 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti dne 2. 7. 2007 a přináší obměny týkající se investičních pobídek. U investičních pobídek dochází ke zkrácení lhůty pro uplatnění slevy na dani z 10 na 5 let. Sazba daně v tomto roce nadále zůstává ve výši 24 %.

6.1.6 Slovensko 2007 Ve zdaňovacím období roku 2007 se použije poprvé většina ustanovení novely zákona o dani z príjmov č. 688/2006 Z. z., který nabyl účinnosti převážně v roce 2007. Stejně tak zákon č. 76/2007 Z. z., který nabyl účinnosti od 1. 3. 2007: 

změna v účtování rezerv, upřesňuje se způsob zahrnování rezervy, která není uznaná jako daňový náklad,



zjednodušení podmínek pro nové poplatníky, poplatník, který vznikl v průběhu zdaňovacího období neplatí za dané zdaňovací období zálohy na daň, součet záloh vyrovná až ve lhůtě pro podání daňového přiznání, spolu s vypočtenou daňovou povinností, 33



použití podílu zaplacené daně – je určen rozsah předmětu činnosti přijímatelů, kterým je možné poskytnout podíl zaplacené daně – je vynechána možnost využití daně na některé účely.

6.1.7 Česká republika 2008 Ve zdaňovacím období 2008 došlo především k těmto změnám: 

snížení sazby daně na 21 % (pro rok 2009 – 20 %, rok 2010 – 19 %),



sazba srážkové daně z příjmů nerezidentů sjednocena na 15 %,



nově definovaná pravidla, která omezují daňovou uznatelnost finančních nákladů, jak úroků, tak také nákladů na zpracování úvěrů, zajištění závazků a poplatků za záruky daňových poplatníků,



sjednocuje se minimální doba, kterou musí trvat finanční leasing s dobou odpisování pronajatého majetku, nájemné u finančního leasingu je snižující položkou základu daně jen v tom případě, jestliže doba pronájmu trvá minimálně dobu, která je u jednotlivých odpisových skupin uvedena k odpisování, u nemovitostí je minimální doba nájmu 30 let,



zrušení odpisové skupiny 1a, osobní automobily jsou zařazeny do 2. odpisové skupiny (prodloužení doby odpisování automobilů na 5 let),



zrušuje se omezující hranice pro odpisování u automobilů ve výši 1 500 000 Kč, opět je možné zahrnout celou pořizovací cenu prostřednictvím odpisů do daňových výdajů u osobních aut,



zvyšuje se zdanění příjmů z finančního leasingu ze zdrojů na území ČR plynoucí do zahraničí a to z 1 % srážkové daně na 5 %,



daňová uznatelnost likvidovaných zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby a výrobků, je vázána na skutečnost, že k prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol.

6.1.8 Slovensko 2008 V roce 2007 nabývá účinnost novela 621/2007 Z.z. a dále novela 653/2007 Z.z., které přinášejí i tyto změny: 

změna v zahrnutí dotace do základu daně u poplatníka účtujícího v podvojném účetnictví – dotace na pořízení hmotného majetku se zahrne do základu daně 34

v takové výši, ve které je uplatňovaný daňový odpis, nebo v poměrné části odpovídající výši použité dotace na pořízení majetku, 

možnost uznat výdaj týkající se pohledávek jako daňový až v případě, že: o lze tvořit opravnou položku (pohledávka po splatnosti 24 měsíců, tvorba do výše 50 % jmenovité hodnoty), o jmenovitá hodnota není větší než 10 000 Sk, o konečná hodnota pohledávek vůči jednomu dlužníkovi nepřesahuje k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém došlo k odpisu pohledávky, sumu 10 000 Sk,



omezuje daňovou uznatelnost tvorby opravných položek (od doby splatnosti musí uběhnout 12 měsíců - 20 %, 24 měsíců - 50 %, 36 měsíců - 100 % jmenovité hodnoty pohledávky),



mnohé další.

6.2 Výhled daně z příjmů právnických osob pro rok 2009 6.2.1 Česká republika 2009 V roce 2009 dochází k těmto změnám: 

daňová sazba klesá na 20 %,



zrušení limitů pro uznatelnost úrokových nákladů, které byly zavedeny novelizací předchozí rok,



změna v odpisování nehmotného majetku s pořizovací cenou nižší než 60 000 Kč, pokud je na něm provedeno technické zhodnocení,



zjednodušení při obchodování s cennými papíry,



a jiné.

6.2.2 Slovensko 2009 Na Slovensku došlo 1. 1. 2009 k přijetí eura, což vedlo k přepočtu všech peněžních částek v zákoně na tuto měnu a odrazilo se i v zaokrouhlování. Zákon stanoví, že výdaje vynaložené poplatníkem v souvislosti s přechodem ze slovenské měny na euro, včetně výdajů na zaokrouhlování, jsou daňovým výdajem.

35

Novela zákona o dani z príjmov č. 60/2009 Z. z., platná od 1. 3. 2009 přináší změny i pro právnické osoby. Vstupní cena hmotného majetku a technického zhodnocení se zvyšuje na 1700 € (dříve 996 €), a vstupní cena nehmotného majetku na 2400 € (dříve 1660 €). Současně se některé druhy majetku přesouvají do nižších odpisových skupin, čímž se zkracuje doba jejích odpisování.

6.3 Komparace základních pojmů Legislativní úprava daně z příjmů právnických osob v České republice a na Slovensku je velmi podobná, což zapříčiňuje především dlouholetý společný vývoj obou zemí. Obě daňové soustavy řadí daň z příjmů právnických osob do přímých daní důchodového typu.

Jak již bylo řečeno, daň z příjmů právnických osob v České republice upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a na Slovensku je to zákon č. 595/2003 Z.z. o daních z príjmov.

6.3.1 Poplatník Co se týče určení poplatníků a zdaňovacího období v obou státech, definují je oba zákony přibližně stejně.

6.3.2 Předmět daně Odlišnost v pojmech najdeme u předmětu daně poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání. Sám předmět daně těchto poplatníků je vymezen velmi obdobně v obou zákonech, ale rozdílnost se vyskytuje ve vymezení, co předmětem daně není, což český zákon jmenovitě uvádí, zatímco slovenský zákon o nich nepojednává.

6.3.3 Osvobození od daně Osvobození od daně z příjmů je v zákonech vymezeno podobně, tedy jedná se v první řadě o neziskové organizace. U ostatních osvobození je proti české legislativě slovenský

36

výčet osvobozených příjmů mnohem kratší, což je způsobeno daňovou reformou, která tyto osvobozené příjmy redukovala.

6.3.4 Základ daně a jeho úpravy Při stanovení základu daně se na Slovensku, stejně jako v České republice, vychází z hospodářského výsledku nebo z rozdílu příjmů a výdajů. Určující je, jestli poplatník účtuje v soustavě podvojného účetnictví nebo vede daňovou evidenci, na Slovensku jednoduché účetnictví.

Do základu daně se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy osvobozené od daně. Aby z hospodářského výsledku vznikl základ daně, je potřeba ho náležitě upravit. Právě tyto úpravy se ve sledovaných zemích podstatně rozcházejí. V České republice může daňový poplatník uplatnit množství odčitatelných položek (daňová ztráta, 100 % výdajů na vývoj a výzkum a jiné), na Slovensku je jen jediná odčitatelná položka, a to daňová ztráta.

Dalším důležitým rozdílem je skutečnost, že základ daně českých poplatníků snížený o výše uvedené odčitatelné položky lze dále snížit o uplatnění odečtu darů a o další konkrétní položky u neziskových organizací, což Slovenská legislativa nezná. Pouze u darů můžeme najít určitou podobnost, slovenští poplatníci mohou totiž za určitých podmínek poukázat 2 % daně neziskovým organizacím.

6.3.5 Odpisy Odpisy - vyjadřují postupné zahrnování hodnoty dlouhodobého majetku do daňových výdajů. Jedním ze základního rozdělení odpisů je rozlišování odpisů daňových a účetních. Ve sledovaných zemích se liší hranice pro zařazení majetku do skupiny odpisovaného majetku. V České republice je do dlouhodobého hmotného majetku zařazován ten majetek, jehož pořizovací cena je větší než 40 000 Kč, u nehmotného majetku je to 60 000 Kč. Na Slovensku jsou tyto limity 30 000 Sk pro hmotný a 50 000 Sk pro nehmotný dlouhodobý majetek. Hmotným majetkem nejsou zásoby. Doba užívání majetku musí být delší než jeden rok. Obě země umožňují zvolit odpisování rovnoměrné či zrychlené. Liší se jak počet odpisových skupin, tak sazby pro 37

rovnoměrné odpisování a dále i koeficienty pro odpisování zrychlené. V České republice je doba odpisování nehmotného majetku určena v zákoně, na Slovensku se tento majetek odpisuje v souladu s účetními předpisy.

38

7 Aplikace na příklady V této části bakalářské práce je na jednotlivá sledovaná zdaňovací období let 2005 až 2008 aplikován fiktivní příklad. Dále bude tento příklad výhledově použit i pro zdaňovací období roku 2009. Aby bylo zdanění v jednotlivých letech dobře srovnatelné a na první pohled viditelné, je pro všechny roky používán totožný příklad.

7.1 Komparace s. r. o. v České republice a na Slovensku Pro praktickou ukázku zdanění právnických osob v České republice a na Slovensku je smyšlena firma, která je právnickou osobou ve formě společnosti s ručením omezeným, na Slovensku známa pod názvem spoločnosť s ručením obmedzeným. Tato forma podnikání je vybrána proto, že patří mezi nejběžnější typ obchodní společnosti v obou zemích a má obdobné podmínky podnikání.

Společnost je možné založit minimálně jedním, maximálně padesáti společníky. Základní kapitál společnosti musí v obou zemích dosahovat minimálně 200 000 Kč (200 000 Sk). V České republice je nutné, aby výše vkladu jednoho společníka činila alespoň 20 000 Kč, na Slovensku je to 30 000 Sk. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být v obou zemích splaceny všechny nepeněžité vklady a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %. V České republice musí být ještě splaceno celé emisní ážio a je také nutné, aby celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů činila alespoň 100 000 Kč. Na Slovensku existuje podobné ustanovení a to, aby celková hodnota

splacených

peněžitých

vkladů

dohromady

s hodnotou

odevzdaných

nepeněžitých vkladů činila alespoň 50 % ze zákona stanovené minimální výše základního jmění.

Je-li společnost zakládána jen jedním společníkem, musí být základní kapitál splacen v plné výši. Společnost vzniká v momentě zápisu do obchodního rejstříku a řídí ji jeden nebo více jednatelů. S. r. o. ručí za závazky celým svým majetkem. Společníci s. r. o. v České republice ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku,

39

zatímco na Slovensku ručí společník za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku.

7.2 Seznámení s fiktivní společností Zdaňovacím obdobím společnosti je kalendářní rok (12 po sobě jdoucích měsíců, které začínají prvním dnem měsíce ledna). Jedná se o poplatníka, který nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a též o poplatníka, jehož daňové přiznání nezpracovává a nepodává daňový poradce. Proto společnost podává daňové přiznání do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

7.3 Zadání příkladu Společnost vykazuje po srovnání výnosů a nákladů kladný hospodářský výsledek o stejné nominální hodnotě v obou zemích, který je při převodu na základ daně nutno náležitě upravit. Pro tuto úpravu jsou smyšleny následující údaje:



hospodářský výsledek za sledované účetní období 2 153 800 Kč,



dosud neuplatněná ztráta 320 000 Kč,



účetní odpisy 148 962 Kč (daňové odpisy, viz níže),



náklady na výzkum a vývoj 60 362 Kč,



pokuty, penále nesmluvní 10 500 Kč,



doprava zaměstnanců zaměstnavatelem do zaměstnání 63 000 Kč,



náklady na reprezentaci, jedná se o výdaje na pohoštění obchodních partnerů 20 000 Kč,



dar univerzitě 40 000 Kč,



dar na zdravotnické účely 100 000 Kč,



vzniklá škoda 125 000 Kč, pojišťovna uhradila 80 000 Kč,



přijaté podíly na zisku z tuzemska 20 000 Kč (po zdaněné srážkovou daní 17 000 Kč),



společnost zaúčtovala do výnosů pokutu ve výš 23 000 Kč, dlužník pokutu uhradil až v dalším zdaňovacím období,

40



společnost zaměstnává jednu osobu se zdravotním postižením na poloviční úvazek (nejedná se o osobu s těžším zdravotním postižením).

7.4 Výpočet odpisů Pro zjednodušení výpočtů v této práci uvažujeme jako dlouhodobý odpisovaný majetek pouze osobní automobil. Pořizovací cena je 650 000,-, pořízen je v lednu daného roku, prvním měsícem odpisování je únor sledovaného roku.

7.4.1 Výpočet odpisů Česká republika V roce 2005 až 2007 zařazen do 1a. odpisové skupiny, odpisová sazba v prvním roce 14,2 %, v dalších letech 28,6 %. Doba odepisování je 4 roky.

V roce 2008 je v důsledku novelizace zákona zařazen osobní automobil do 2. odpisové skupiny, odpisová sazba v prvním roce 11 % a v dalších letech 22,25 %. Doba odepisování je v roce 2008 prodloužena na 5 let.

Pro účetní odpisování uvažujeme časový odpis, předpokládaná doba užívání 4 roky: 

výpočet daňového odpisu v prvním roce (použito pro rok 2005 až 2007) o (650 000*14,2)/100 = 92 300 Kč,



výpočet daňového odpisu v prvním roce (použito pro rok 2008) o (650 000*11)/100 = 71 500 Kč,



výpočet měsíčního účetního odpisu o



650 000/12/4 = 13 542 Kč za měsíc,

v prvním roce používán 11 měsíců, roční odpis o 13 542 Kč * 11 měsíců = 148 962 Kč.

7.4.2 Výpočet odpisů Slovensko Zařazen do odpisové skupiny 1, doba odpisování 4 roky, roční odpis je ¼ pořizovací ceny majetku: 

výpočet daňového odpisu v prvním roce o 650 000/4 = 162 500,-, 41



účetní odpis je stejný jako v České republice (148 962,-).

7.4.3 Srovnání odpisů ve sledovaných zemích Tab. č. 2: Srovnání způsobu výpočtu odpisů v České republice a na Slovensku v letech 2005 až 2008 Země v letech

Česká republika

Vlastnosti

Slovenská republika

2005-2007

2008

2005-2008

Doba odpisování

4 roky

5 let

4 roky

Odpisová skupina

1a

2

1

Odpisová sazba v % (roční odpis)

14,2; 28,6

11; 22,25

¼ pořizovací ceny Zdroj: Vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ve Slovenské republice je způsob odpisování automobilu ve všech letech stejný, zatímco v České republice dochází v roce 2008 ke změně v době odpisování, odpisové sazbě i v přiřazených koeficientech. Slovenský zákon nepoužívá při rovnoměrném odpisování odpisovou sazbu, ale určí roční odpis daným poměrem z pořizovací ceny.

Tab. č. 3: Srovnání výsledků odpisů v České republice a na Slovensku v letech 2005 až 2008 Země v letech Odpis

Česká republika 2005-2007

Slovenská republika

2008

2005-2008

Daňový

92 300,-

71 500,-

162 500,-

Účetní

148 962,-

148 962,-

148 962,-

Rozdíl

+ 56 662,-

+ 77 462,-

- 13 538,Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka číslo 3 ukazuje, jak se pohybovala výše odpisů v obou zemích ve sledovaných letech. Je zajímavé, že zatímco v České republice společnost ve všech letech uplatní rozdíl odpisů jako položku zvyšující hospodářský výsledek, na Slovensku tento rozdíl uplatní naopak jako položku snižující hospodářky výsledek.

42

7.5 Postupy výpočtu daně pro jednotlivá zdaňovací období 7.5.1 Rok 2005 ČR Tab.č. 4: Postup výpočtu daně z příjmu společnosti v roce 2005 Položka

Částka

Hospodářský výsledek

2 153 800 Kč

+ položky zvyšující HV celkem, z toho:

335 162 Kč

nesmluvní pokuty, penále

10 500 Kč

doprava zaměstnanců

63 000 Kč

reprezentace

20 000 Kč

dar univerzitě

40 000 Kč

dar na zdravotnické účely

100 000 Kč

škoda nad náhradu

45 000 Kč

rozdíl účetních a daňových odpisů

56 662 Kč

- položky snižující HV celkem, z toho:

40 000 Kč

neinkasovaná výnosová smluvní pokuta

23 000 Kč

přijaté podíly na zisku

17 000 Kč

Základ daně

2 448 962 Kč

- daňová ztráta z předchozích let

320 000 Kč

- náklady na vývoj a výzkum

60 362 Kč

Základ daně snížený o odčitatelné položky

2 068 600 Kč

- odečet darů (max. 5 % ZD)

103 430 Kč

Základ daně snížený o dary a zaokrouhlený na tisíce dolů (1 965 170 Kč) sazba daně

1 965 000 Kč 26 %

Vypočtená daň (1 965 000 Kč* 0,26)

510 900 Kč

sleva na daní (18 000 Kč/2)

9 000 Kč

Daň snížená o slevy

501 900 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

V roce 2005 patří mezi položky zvyšujících hospodářský výsledek: 

nesmluvní pokuty a penále (§ 25 odst. 1 písm. f),



doprava zaměstnanců do zaměstnání (§ 25), 43



výdaje na reprezentaci firmy (§ 25 odst. 1 písm. t),



dar univerzitě a dar na zdravotnické účely (§ 25 odst. 1 písm. t),



část škody, která nebyla uhrazena pojišťovnou (§ 25 odst. 1 písm. n),

V neposlední řadě je do položek, které zvyšují hospodářský výsledek, zahrnut rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Rozdíl odpisů řadíme do položek zvyšujících základ daně v situaci, kdy účetní odpisy převyšují odpisy daňové, což je v tomto případě splněno. V rámci odpisů je důležité podotknout, že osobní automobil je zařazen do odpisové skupiny 1a, která byla v tomto roce nově zřízena.

Do položek snižujících hospodářský výsledek patří: 

smluví pokuta, kterou si společnost v tomto zdaňovacím období sice zahrnula do výnosů, ale která jí do konce zdaňovacího období nebyla uhrazena (§ 23 odst. 3 písm. b),



přijaté podíly na zisku (§ 23 odst. 4 písm. a) a to z důvodu, že tyto podíly již byly zdaněny zvláštní srážkovou daní.

Od základu daně je odečtena daňová ztráta z předchozích let, kterou společnost doposud neuplatnila (§ 34 odst. 1) a také další položka, která byla v tomto roce nově zavedena legislativou. Jedná se o odčitatelnou položku ve formě uplatnění 100 % nákladů na výzkum a vývoj (§ 34 odst. 4).

Od základu daně sníženého o odčitatelné položky odečteme poskytnuté dary. Zákon o dani z příjmu z roku 2005 dovoluje poplatníkovi odečíst maximálně hodnotu ve výši 5 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky (§ 20 odst. 8), což je v tomto případě 103 430 Kč z celkem darovaných 140 000 Kč. Základ daně snížený o odčitatelné položky a poskytnuté dary je zaokrouhlen na tisícikoruny dolů (§ 21 odst. 1).

Z takto upraveného základu daně již lze vypočíst daň. Daňová sazba se v roce 2005 snížila oproti předchozímu roku z 28 % na 26 % (§ 21 odst. 1). Tato výše daně však není konečná. Jelikož společnost zaměstnává jednu osobu se zdravotním postižením (nejedná se o zaměstnance s těžším zdravotním postižením), může si uplatnit slevu na

44

dani z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob (§ 35 odst. 1 písm. a). Tento zaměstnanec pracuje ve společnosti na poloviční úvazek, proto se tato sleva vypočte v poměrné výši, v tomto případě ve výši polovice slevy. Daň po slevě je tedy rovna 501 900 Kč a je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, což je do 31. 3. 2006. Uvedená částka se snižuje o zálohy, které poplatník zaplatil v příslušném zdaňovacím období.

Záloha na příští zdaňovací období – protože daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, je třeba vypočítat zálohu na daň ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. Vypočtená záloha je zaokrouhlena na stokoruny nahoru: 

501 900 Kč/4 = 125 475 Kč, zaokrouhleno na stokoruny nahoru 125 500 Kč.

Zálohové období je 1. 4. 2006 až 31. 3. 2007. První záloha je spatná 15. 6. 2006, druhá záloha 15. 9. 2006, třetí záloha 15. 12. 2006 a poslední záloha 15. 3. 2007.

7.5.2 Rok 2006 a 2007 ČR Tab. č. 5: Postup výpočtu daně z příjmu společnosti v letech 2006 a 2007 Položka

Částka

Hospodářský výsledek

2 153 800 Kč

+ položky zvyšující HV celkem, z toho:

272 162 Kč

nesmluvní pokuty, penále

10 500 Kč

reprezentace

20 000 Kč

dar univerzitě

40 000 Kč

škoda nad náhradu

45 000 Kč

dar na zdravotnické účely

100 000 Kč

rozdíl účetních a daňových odpisů

56 662 Kč

- položky snižující HV celkem, z toho:

40 000 Kč

neinkasované výnosové smluvní pokuty

23 000 Kč

přijaté podíly na zisku

17 000 Kč

Základ daně

2 385 962 Kč

- daňová ztráta z předchozích let

320 000 Kč

- náklady na vývoj a výzkum

60 362 Kč

45

Základ daně snížený o odčitatelné položky

2 005 600 Kč

- odečet darů (max. 10 % ZD)

140 000 Kč

Základ daně snížený o dary a zaokrouhlený na tisíce dolů

1 865 000 Kč

(1 865 600 Kč) sazba daně

24 %

Vypočtená daň (1 811 000 Kč* 0,26)

447 600 Kč

sleva na daní (18 000 Kč/2)

9 000 Kč

Daň snížená o slevy

438 600 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

V roce 2006 došlo k několika změnám v legislativě, z nichž některé se promítly do výpočtu daně z příjmů sledované společnosti. Mimo jiné se jedná o položku doprava zaměstnanců. Tato položka ještě v minulém zdaňovacím období zvyšovala základ daně, protože se jednalo o daňově neuznatelný výdaj. V tomto roce ji novela zákona určila jako daňově uznatelnou, tedy pro toto zdaňovací období již není položkou zvyšující základ daně (§ 24 odst. 2 písm. zg).

Novela zákona se dotkla také možnosti odečtu darů. Od toho zdaňovacího období lze od základu daně sníženého o odčitatelné položky odečíst dary nejen do 5 % základu daně sníženého o odčitatelné položky, ale pokud je dar poskytnut vysokým školám či veřejným výzkumným institucím, lze v úhrnu s těmito dary odečíst nejvýše 10 % základu daně. V našem případě je to maximálně 10 % z 2 005 600 Kč, což činí 200 560 Kč, proto si naše firma odečte celou darovanou částku ve výši 140 000 Kč.

V roce 2006 došlo opět ke snížení daňové sazby. Oproti loňskému roku se sazba daně snížila z 26 % na 24 %. Vypočtená daň v tomto roce činila 438 600 Kč, což je o 63 600 Kč méně, než v předchozím roce. Toto je jednak způsobeno tím, že doprava zaměstnanců do zaměstnání (prováděná dopravním prostředkem s deseti a více místy) se stala daňově uznatelnou položkou a dále skutečností, že si firma mohla odečíst dary ve větší výši díky novelizaci ohledně darů veřejným vysokým školám.

Daňové přiznání je opět podáno do 31. 3. následujícího zdaňovacího období. I tentokrát je firma povinna platit zálohy na příští zdaňovací období. Daň opět přesáhla částku 150 000 Kč, proto bude platit zálohu ve výši ¼ daně: 46



438 600 Kč/4 = 109 650 Kč, zaokrouhleno na 109 700 Kč.

Jednotlivé zálohy jsou splatné ve stejných termínech jako v předchozím roku. Jelikož v roce 2007 neproběhly významné změny v zákoně, dokonce i sazba daně zůstala 24 %, uvažujeme výpočet daně pro rok 2006 použitelný i pro rok 2007.

7.5.3 Rok 2008 ČR Tab. č. 6: Postup výpočtu daně z příjmu společnosti v roce 2008 Položka

Částka

Hospodářský výsledek

2 153 800 Kč

+ položky zvyšující HV celkem, z toho:

292 962 Kč

nesmluvní pokuty, penále

10 500 Kč

reprezentace

20 000 Kč

dar univerzitě

40 000 Kč

škoda nad náhradu

45 000 Kč

dar na zdravotnické účely

100 000 Kč

rozdíl účetních a daňových odpisů

77 462 Kč

- položky snižující HV celkem, z toho:

40 000 Kč

neinkasované výnosové smluvní pokuty

23 000 Kč

přijaté podíly na zisku

17 000 Kč

Základ daně

2 406 762 Kč

- daňová ztráta z předchozích let

320 000 Kč

- náklady na vývoj a výzkum

60 362 Kč

Základ daně snížený o odčitatelné položky

2 026 400 Kč

- odečet darů (max. 10 % ZD)

140 000 Kč

Základ daně snížený o dary a zaokrouhlený na tisíce dolů (1 886 400 Kč) sazba daně

1 886 000 Kč 21 %

Vypočtená daň (1 811 000 Kč* 0,26)

396 060 Kč

sleva na dani (18 000 Kč/2)

9 000 Kč

Daň snížená o slevy

387 060 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

47

V roce 2008 došlo v zákoně o dani z příjmů k mnohým změnám. Společnost zaznamenala jednak změnu v odpisech a jednak změnu v daňové sazbě. Změnou prošly i daňově uznatelné výdaje na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání – od tohoto roku již nemusí doprava probíhat dopravním prostředkem pro deset a více osob, ale lze dopravovat i osobním automobilem.

Osobní automobil je v tomto roce zařazen do odpisové skupiny 2 a nikoliv do odpisové skupiny 1a tak, jako v předchozích sledovaných letech. Je tomu tak proto, že novelizace zákona odpisovou skupinu 1a zrušila a osobní automobily jsou nově zařazeny do již zmíněné odpisové skupiny 2. Zatímco v minulých letech byl osobní automobil odpisován 4 roky odpisovou sazbou 14,2 % v prvním roce a 28,6 % v letech dalších, v roce 2008 je ve 2. odpisové skupině odpisován 5 let. V prvním roce odpisovou sazbou 11 % a v dalších letech 22,25 %.

Zrušení odpisové skupiny 1a se promítne ve zvýšení rozdílů účetních a daňových odpisů. Zatímco v předchozích letech je tento rozdíl 56 662 Kč, v roce 2008 se zvýší na 77 462 Kč. Tato částka je položku zvyšující HV, proto dojde ke zvýšení základu daně oproti předchozímu roku o 20 800 Kč, což po zaokrouhlení činí základ daně vyšší o 21 000 Kč.

Další změnou, která zasáhne nejen naši firmu, ale všechny právnické osoby podnikající v České republice, je snížení sazby daně z 24 % na 21 %. Vypočtená daň snížená o slevy dosahuje v tomto roce 387 060 Kč, což je o 51 540 Kč méně než v předchozím zdaňovacím období.

Společnost opět počítá zálohy na následující rok: 

387 060 Kč/4 = 96 765 Kč, zaokrouhleno na 96 800 Kč.

7.5.4 Rok 2009 ČR Protože tato bakalářská práce bude ukončena v roce 2009, vypočítejme si výhledově daň i pro tento rok.

48

Tab. č. 7: Daň z příjmu společnosti v roce 2009 Položka

Částka

Základ daně snížený o dary a zaokrouhlený na tisíce dolů

1 886 000 Kč

(1 886 400 Kč) sazba

20 %

Vypočtená daň (1 886 000 Kč*0,20)

377 200 Kč

sleva na dani (18 000 Kč/2)

9 000 Kč

Daň snížená o slevy

368 200 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

Rok 2009 zaznamenal určité změny v legislativě. Za tu nejdůležitější pro tuto práci je však považováno snížení sazby daně na 20 %. Pokud uvažujeme základ daně totožný, jako v roce 2008, což je 1 886 000 Kč, vypočítaná daň bude činit 377 200 Kč. Po odečtení slevy na dani z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob dosáhne výsledná daň 368 200 Kč, což je opět méně než loňský rok, a to o 18 860 Kč.

Daň i v tomto roce přesáhla hodnotu 150 000 Kč, proto bude společnost platit zálohy na příští zdaňovací období ve čtyřech stejných splátkách.

7.5.5 Slovensko 2005-2009 Na Slovensku bude tento příklad použit pro všechny zdaňovací období 2005 až 2008 a výhledově i pro rok 2009. Pro všechny léta bude použit z toho důvodu, že na Slovensku proběhla v roce 2004 zásadní novelizace a od tohoto roku sice určité změny v dani z příjmu právnických osob proběhly, naší společnosti se však žádná z nich nedotkla. Hospodářský výsledek uvažujeme po přepočtu ze slovenských korun a v roce 2009 po přepočtu z eur ve stejné nominální hodnotě v českých korunách.

Tab. č. 8: Postup výpočtu daně z příjmu společnosti v roce 2005 až 2008 Položka

Částka

Hospodářský výsledek

2 153 800 Kč

+ položky zvyšující HV celkem, z toho:

215 500 Kč

nesmluvní pokuty, penále

10 500 Kč

49

reprezentace

20 000 Kč

dar univerzitě

40 000 Kč

škoda nad náhradu

45 000 Kč

dar na zdravotnické účely

100 000 Kč

- položky snižující HV

56 538 Kč

neinkasované výnosové smluvní pokuty

23 000 Kč

přijaté podíly na zisku

20 000 Kč

rozdíl účetních a daňových odpisů

13 538 Kč

Základ daně

2 312 762 Kč

- daňová ztráta z předchozích let

320 000 Kč

Základ daně snížený o odčitatelnou položku

1 992 762 Kč

Základ daně zaokrouhlený na koruny dolů

1 992 762 Kč

sazba daně

19 %

Vypočtená daň zaokrouhlená na koruny dolů (1 992 762 Kč*0,19)

378 624 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování

Hospodářský výsledek je roven nominální hodnotě, jako výsledek společnosti v České republice. K tomuto výsledku hospodaření přičteme položky zvyšující výsledek hospodaření a následně odečetem položky tento výsledek snižující.

Mezi položky zvyšující základ daně zahrneme: 

nesmluvní pokuty, penále (§ 21. odst. 2 písm. a),



výdaje na reprezentaci firmy (§ 21 odst. 1 písm. h),



dar univerzitě (§ 21. odst. 1, písm. h),



škodu nad náhradu (§ 21 odst. 2. písm. e),



dar na zdravotnické účely (§ 21. odst. 1, písm. h).

Do položek snižujících základ daně náleží: 

neinkasované výnosové smluvní pokuty (§ 17 odst. 21),



přijaté podíly na zisku (§ 12 odst. 7 písm. c), o přijaté podíly na zisku nejsou předmětem daně z příjmů,



rozdíl účetních a daňových odpisů.

50

Takto byl vytvořen základ daně. Od něj je odečtena odčitatelná položka ve formě ztráty z minulých let (§ 30 odst. 1). Položky jako např. odečet darů a jiné nelze uplatnit. Základ daně snížený o odčitatelnou položku je zaokrouhlen na koruny dolů (§ 47 odst. 1). Z tohoto základu je pak vypočtena konečná daň. Sazba daně se od reformy v roce 2004 nezměnila, po všechna zdaňovací období činí 19 % (§ 15). Výslednou daň je podle zákona o dani z príjmov třeba zaokrouhlit na celé koruny dolů (§ 47 odst. 1).

Společnost s ručením omezeným má možnost prohlásit v daňovém přiznání, že suma 2 % ze zaplacené daně se má poukázat jí zvolené právnické osobě. Výčet, kterým právnickým osobám může společnost tento podíl na dani poukázat, najdeme v § 50 zákona o dani z príjmov. Suma takto poukázané částky musí činit alespoň 250 Sk (tedy daň se musí rovnat nejméně 12 500 Sk).

Protože daň společnosti nepřesáhla 500 000,- a zároveň přesáhla 50 000,-, bude firma platit čtvrtletní zálohy na daň ve výši ¼ vypočtené daně. Tyto zálohy jsou splatné do konce příslušného kalendářního čtvrtletí.

Výpočet výše záloh: 

378 624 Kč/4 = 94 656 Kč.

Zálohy na daň z příjmu se zaokrouhlují na celé koruny dolů, konečná záloha na daň je tedy rovna 94 656 Kč.

51

8 Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na porovnání daně z příjmů právnických osob v České republice a našich východních sousedů, Slovenska, a to v letech 2005 až 2008 a dále výhledově i pro rok 2009. Byla smyšlena fiktivní firma, na kterou byla aplikována pro každé zdaňovací období vždy stejná výše hospodářského výsledku. K tomuto hospodářskému výsledku byly stanoveny doplňující položky, u kterých bylo nutno určit, zda se jedná o položky zvyšující hospodářský výsledek, snižující hospodářský výsledek, o položky odčitatelné od základu daně, snižující základ daně, slevy na dani anebo o jiné položky. Je důležité podotknout, že jediné zadání příkladu bylo použito vždy znovu a znovu pro všechny sledované roky a to jak na straně České republiky, tak i na Slovensku, a to proto, aby bylo daňové zatížení dobře porovnatelné.

Pro shrnutí výsledků výše daně z příjmů právnických osob v České republice a na Slovensku uvádíme následující tabulku:

Tab. č. 9: Srovnání výsledků daňové povinnosti v letech 2005 až 2009 Rok

Výsledná daň

Rozdíl daně

Česká republika

Slovensko

2005

501 900 Kč

378 624 Kč

123 276 Kč

2006

438 600 Kč

378 624 Kč

59 976 Kč

2007

438 600 Kč

378 624 Kč

59 976 Kč

2008

387 060 Kč

378 624 Kč

8 436 Kč

2009

364 200 Kč

378 624 Kč

- 14 424 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky vidíme, že daň z příjmů právnických osob firmy, která by podnikala na Slovensku, zůstává po všechna uvedená zdaňovací období stejná, zatímco v České republice se daň rok od roku snižuje a to především díky klesající daňové sazbě. Pro naši fiktivní firmu by tedy bylo z důvodu výše daně v letech 2005 až 2008 výhodnější podnikat na Slovensku. Jak ale daňová sazba v České republice postupně klesá, přibližuje se výše české daně dani slovenské. V roce 2009 je sazba daně na Slovensku

52

19 % a v České republice 20 %. V tomto roce se situace obrátí a výhodnější se pro naši firmu stává podnikání v České republice.

Porovnávat daňové zatížení firmy v těchto dvou státech je velmi relativní. V roce 2009 se daňová sazba v České a Slovenské republice liší už jen o jedno procento, proto záleží mimo jiné i na tom, jestli právnická osoba ve svém účetnictví najde položky, které by si ve Slovenské republice nemohla uplatnit, zatímco v Čechách ano a naopak.

Ve prospěch České republiky hovoří především množství odčitatelných položek a položek snižujících základ daně, které na Slovensku nelze uplatnit. Těmito položkami je myšlena především možnost odečtu 100 % výdajů vynaložených při realizaci výzkumu a vývoje a jiných položek uvedených v § 34 (vyjma daňové ztráty, kterou lze odečíst v obou státech) a dále možnost odečtu hodnoty darů poskytnutých na veřejně prospěšné účely. Za výhodu podnikání v České republice můžeme považovat také slevu na dani z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob, která může v některých případech činit až polovinu vypočtené daně.

Za výhodou na Slovensku považujeme atraktivní 19% daň z příjmů právnických osob, která zde platí už od roku 2004 a která je jednou z nejnižších v zemích EU. Výše daně však není jedinou předností slovenského daňového systému, protože reforma z roku 2004 nejenže nasadila tuto nízkou daň, ale mimo jiné také zrušila srážkovou daň z dividend a z podílu na zisku a celkově zjednodušila celý zákon. Slovenské společnosti si také do svých firemních nákladů mohou bez omezení pravidly nízké kapitalizace zahrnout úroky z půjček a snížit si tak základ daně.

Na závěr je tedy nutné říci, že snižující se daňová sazba v České republice rok od roku dohání sazbu slovenskou a tím se výhodnost podnikání na Slovensku z hlediska sazby daně snižuje. V dnešní době záleží už jen na každé společnosti, aby se obeznámila se slovenským daňovým systémem a sama tak usoudila, jestli ve svém podnikání využije výhody slovenského daňového systému anebo zda je pro ni český daňový systém z některých důvodů přitažlivější.

53

9 Použité zdroje [1] Janoušková, J. Daňová politika A. Distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná: SU OPF, 2005, 233 s. ISBN 80-7248-294-7.

[2] Kolektiv autorů, Účetnictví a daně České republiky v kontextu vstupu ČR do Evropské unie. 1. vyd. Frýdek–Místek: SU OPF, 2004. 148 s. ISBN 80-7248-272-6.

[3] Kubátová, K. Daňová teorie a politika. 3. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2003. 264 s. ISBN 80-86395-84-7.

[4] Marková, H. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2008. 16. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

[5] Široký, J. Daně v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 250 s. ISBN 80-7201-593-1.

[6] Široký, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

[7] Daň ad valorem [online]. Aktualizace 2004-05-01 [cit. 2009-03-20]. Dostupné z:

[8] Daně platné na Slovensku [online]. Aktualizace 2009-07-01 [cit. 2009-04-21]. Dostupné z:

[9] Daňová incidence [online]. Aktualizace 2004-05-01 [cit. 2009-03-20]. Dostupné z:

54

[10] Daňové přiznání k DPPO [online]. Aktualizace 2004-05-01 [cit. 2009-03-20]. Dostupné z:

[11] Zákon o dani z príjmov [online]. Aktualizace 2009-01-16 [cit. 2009-03-16]. Dostupné

z:


2008-do-31-12-2008-a.html>

55