Školní vzdělávací program. Základní umělecká škola Bruntál. Motto:

Školní vzdělávací program Základní umělecká škola Bruntál

Motto: Naším cílem je především vzdělávat děti v umělecké činnosti, například ve hře na housle. A při této soustavné, pravidelné, radostné, cílevědomé a vzájemně s učitelem obohacující se činnosti rozvíjet v nich kladné povahové vlastnosti, potřebné k životu všeobecně.

Obsah 1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ŠKOLY ........................................................................................................... 1

2

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ................................................................................................................. 2

2.1

Počet oborů, velikost školy ...................................................................................................................... 2

2.2

Historie školy a její současnost ............................................................................................................... 3

2.3

Charakteristika pedagogického sboru ................................................................................................... 3

2.4

Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce ............................................................... 3

2.5

Vybavení školy a její podmínky .............................................................................................................. 4

3

ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE ........................................................................................................... 5

3.1

Zaměření školy ......................................................................................................................................... 5

3.2

Vize školy .................................................................................................................................................. 5

4

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ............................................................................................. 7

5

VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ .............................................................................. 16

5.1

Hudební obor…………………………………………………………………………………………...16

5.1.1

Přípravná hudební výchova .................................................................................................................. 16

5.1.2

Hudební nauka ....................................................................................................................................... 18

5.1.3

Hra na klavír .......................................................................................................................................... 22

5.1.4

Hra na elektrický klávesový nástroj ..................................................................................................... 28

5.1.5

Hra na akordeon .................................................................................................................................... 36

5.1.6

Hra na zobcovou flétnu.......................................................................................................................... 41

5.1.7

Hra na hoboj........................................................................................................................................... 49

5.1.8

Hra na klarinet ....................................................................................................................................... 54

5.1.9

Hra na saxofon – varianta A ................................................................................................................. 60

5.1.10 Hra na saxofon – varianta B ................................................................................................................. 63 5.1.11 Hra na příčnou flétnu ............................................................................................................................ 69 5.1.12 Hra na lesní roh ...................................................................................................................................... 75

5.1.13 Hra na pozoun ........................................................................................................................................ 81 5.1.14 Hra na trubku ........................................................................................................................................ 87 5.1.15 Hra na bicí nástroje ............................................................................................................................... 93 5.1.16 Hra na kytaru ....................................................................................................................................... 101 5.1.17 Hra na housle........................................................................................................................................ 106 5.1.18 Sólový zpěv ........................................................................................................................................... 111 5.1.19 Povinně volitelné předměty kolektivní výuky .................................................................................... 117 5.1.19.1

Čtyřruční hra .................................................................................................................................... 117

5.1.19.2

Hudební seminář .............................................................................................................................. 119

5.1.19.3

Hudební aktivity ............................................................................................................................... 120

5.1.19.4

Komorní hra ..................................................................................................................................... 121

5.1.19.5

Komorní zpěv ................................................................................................................................... 123

5.1.19.6 Sborový zpěv ...................................................................................................................................... 125 5.1.19.7 Doprovodná kytara ........................................................................................................................... 128 5.1.19.8 Hra v souboru (flétnový soubor, malý beatový orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr, kytarový soubor) .............................................................................................................................. 130 5.2

Vzdělávací obsah výtvarného oboru................................................................................................... 132

6

ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ............... 143

7

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ......................................................................... 145

8

HODNOCENÍ ŽÁKŮ .............................................................................................................................. 145

8.1

Obecné zásady hodnocení žáků ZUŠ Bruntál .................................................................................... 146

8.2

Oblasti vlastního hodnocení školy……………………………………………………………………149

Školní vzdělávací program

1 Identifikační údaje školy Název ŠVP:

Základní umělecká škola, Bruntál, nám. J. Žižky 6, Bruntál

Předkladatel:

Základní umělecká škola, Bruntál, nám. J. Žižky 6, příspěvková organizace Náměstí Jana Žižky 6, Bruntál IČO: 60780568 Ředitelka školy: Mgr. Jiřina Krystýnková Telefon: 554 717 304, 554 254 787 E-mail: [email protected]

Zřizovatel:

Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj, ul. 28. října 117, 702 18 Ostrava IČ zřizovatele: 70890692 DIČ: CZ70890692 Telefon: 595 622 222 Fax: 595 622 126 Elektronická podatelna: [email protected]

Platnost dokumentu od: 1. září 2012 Podpis ředitele: Mgr. Jiřina Krystýnková, v. r. Razítko školy (kulaté)

1

Základní umělecká škola Bruntál

2 Charakteristika školy Základní umělecká škola Bruntál je příspěvkovou organizací řízenou Moravskoslezským krajem. Nabízí základy uměleckého vzdělání v oboru hudebním a výtvarném. Toto vzdělávání člení na přípravné studium, základní studium I. a II. stupně a studium pro dospělé. Výuka probíhá individuálně a skupinově (především v hudebním oboru) a kolektivně (ve výtvarném oboru, v komorní a souborové hře, v přípravné hudební výchově). 2.1

Počet oborů, velikost školy

Ve škole se vyučují dva umělecké obory: hudební a výtvarný, možnost výuky tanečního oboru. Každoročně škola vyučuje kolem 600 žáků, kapacita školy je 720 žáků. Výuka probíhá na těchto místech: Hlavní budova, sídlo ředitelství a ekonomky školy Bruntál, nám. J. Žižky 6 V této budově probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru, v budově je hlavní koncertní sál.

Pobočka Dvorce Dvorce, Olomoucká 37 V této budově probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru

Pobočka Horní Benešov Horní Benešov, Nerudova 513/32 V této budově probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru

Pobočka Vrbno pod Pradědem Vrbno pod Pradědem, Komenského 59 V této budově probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru.

2


Historie školy a její současnost

2.2 

Hudební škola v Bruntále byla založena v roce 1946 v bývalém panském domě komplexu budov přináležejících k zámku.



Budova je zařazena do památkově chráněných staveb ČR zvl. kvůli starobylému renesančnímu portálu ze strany Zámeckého náměstí.



Přestavbou prošla v 60. letech 20. století.



Mimo hlavní budovu provozuje také své pobočky v Horním Benešově, ve Dvorcích a ve Vrbně pod Pradědem.



Budova školy je v majetku města Bruntál, pobočky v majetku příslušných obcí.



Škola je i součástí kulturních organizací obcí, při škole pracují 2 pěvecké sbory a několik komorních uskupení.



Každoročně škola pořádá (včetně poboček) přes 100 akcí pro veřejnost, účastní se soutěží a přehlídek hudebního a výtvarného charakteru regionálního a celostátního významu. Charakteristika pedagogického sboru

2.3 

Každoročně vyučuje na naší škole kolem 25 pedagogů, z nichž mnoho je výkonných umělců.



Věková škála pedagogického sboru je složena od mladých, začínajících pedagogů až po starší a zkušené, mnoho učitelů zastává funkci okresního metodika pro daný obor, ev. nástroj.



Učitelé prohlubují své odborné a pedagogické zkušenosti studiem rozšiřujícím jejich odbornost. Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce

2.4 

Škola dlouhodobě spolupracuje v rámci příhraniční spolupráce s polským pěveckým sborem Bel Canto Gaszowice.



Škola je zapojena do projektu Společnou cestou obnovy kulturně-společenského dědictví – Operační program příhraniční spolupráce Česká republika – Polská republika.

3




Na regionální úrovni škola úzce spolupracuje s mnoha organizacemi, pro něž zajišťuje vystoupení a podílí se na reciprocitě. Jsou to: o Městské a obecní úřady Bruntál, Dvorce, Horní Benešov, Vrbno, Mezina, Oborná, Roudno, Ryžoviště, Leskovec, Brantice, Malá Morávka, o Farní úřad Římskokatolické církve v Bruntále, o Pravoslavná církev Bruntál, o Galerie V kapli, o Městské muzeum a zámek v Bruntále, o Kruh přátel hudby v Bruntále, o ZŠ Jesenická a ZŠ Cihelní v Bruntále, Soukromá základní škola Amos Bruntál, o Střední průmyslová škola Bruntál, Obchodní akademie Bruntál, o Městské divadlo Bruntál. Vybavení školy a její podmínky

2.5 

Škola je plně vybavena pro potřeby jednotlivých oborů, podle požadavků jednotlivých učitelů je vybavení stále doplňováno a obnovováno.



Žáci mají možnost zapůjčit si pro začátky výuky žesťové a dřevěné nástroje, akordeon a housle, notový materiál, k dispozici je hudební archiv a knihovny.



K dispozici je nahrávací a ozvučovací technika a standardní vybavení počítačové techniky, DVD přehrávače.



Výtvarný obor poskytuje svým žákům veškeré potřebné pomůcky pro práci.



Pro výuku tanečního oboru disponujeme plným materiálním vybavením, postrádáme však pedagoga, kterého se nám nedaří získat již několik let.



Škola má své webové stránky www.zusbruntal.cz.

2.5.1 Dostupnost 

Vzhledem k tomu, že pobočky školy jsou umístěny ve vzdálenosti 12 až 25 km od okresního města, pokrýváme svými pobočkami i vzdálenější místa jižní a severní části okresu. Jsme spádovou školou a dopravní obslužnost je dobrá i pro děti obývající hornatější část okresu.

4


3 Zaměření školy a její vize Zaměření školy

3.1 

Škola se zaměřuje na výchovu všestranně racionálně a emocionálně rozvinuté mladé osobnosti, na formování jejích morálně volních vlastností potřebných pro život a plné uplatnění ve společnosti.



Prezentuje se jako moderní výchovně-vzdělávací zařízení vycházející z tradic uměleckého školství a uplatňující moderní metodické postupy.



Škola nabízí možnost účasti a prezentace žáků na soutěžích uměleckého charakteru v hudební a výtvarné oblasti a z toho vyplývající možnost srovnání tvorby žáků s ostatními žákovskými uměleckými výkony na regionální, republikové a mezinárodní úrovni.



Škola se zaměřuje na vytváření estetického a umělecky podnětného prostředí pro výuku dětí, na jejich vedení ke svobodnému vyjádření své osobnosti a na toleranci k jiným kulturám a duchovním hodnotám, na orientaci dětí v opravdových životních hodnotách.



Dbáme na mezioborovou spolupráci, dbáme na přátelské vztahy mezi žáky, což umožňují podmínky maloměsta.



Na škole pracují pěvecké soubory a komorní uskupení. Vize školy

3.2 

Zapsat školu do povědomí měst a obcí, kde poskytuje vzdělání, jako kulturní a vzdělávací centrum.



Navázat v práci školy na kulturní tradice regionu, případně vytvářet tradice nové, spojené s životem regionu.



Vychovávat umělecky a kulturně vzdělané osobnosti, které získají úzký vztah k oblasti, kde žijí, aby se po ukončení studií do regionu, z něhož vyšli, rádi vraceli. Zastavit tak odliv kvalitních a vzdělaných lidí z oblasti kraje.



Stát se institucí, která propojuje generace v oblasti umělecké tvorby.

5




Vychovávat sebevědomé mladé lidi, kteří dokáží využít základů uměleckého vzdělání i v jiných oblastech života – vytvořit v nich takové morálně – povahové vlastnosti, které jim usnadní osvojování nových znalostí, dovedností za pečlivé, houževnaté, vytrvalé a soustavné práce na sobě samotných.

6


4 Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací strategie představují společně uplatňované postupy na úrovni naší školy a obou uměleckých oborů pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí přiměřeně úrovni mentální, věkové a motorické vyspělosti žáka tak, že 

pracuje samostatně, ve dvojici, v menší skupině nebo v celé třídě,



zvyká si na soustavnou svědomitou a cílevědomou domácí přípravu,



dokáže zhodnotit svou dosavadní činnost, je sebekritický ke své práci, dosahuje sebereflexe,



dokáže vyjádřit svůj názor, diskutovat, naslouchat druhým, argumentovat,



dokáže prezentovat výsledky své umělecké činnosti, své práce, na veřejnosti, v kolektivu,



umí získat nové informace formou samostudia, vyhledáváním v různých zdrojích, srovnat je a zpracovat,



dokáže propojit a srovnat informace získané i v jiných vzdělávacích zařízeních a zpracovat si systém jejich využívaní i v jiných oborech lidské činnosti, zobecnit je,



zajímá se o kulturní dění regionu, navštěvuje kulturní akce podle možností jejich dosažitelnosti,



respektuje národní tradice, chrání kulturní a historické dědictví regionu, republiky i světové.

Cesta k dosažení – výchovné a vzdělávací strategie- společně uplatňované postupy: Kompetence k umělecké komunikaci Žák disponuje vědomostmi a dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření. 

v hudebním oboru: o při sestavování studijního plánu diskutujeme s žákem o jeho zaměření, zájmech a zálibách, zohledňujeme je při výběru skladeb,

7


o při komunikaci s žákem využíváme všech dostupných informací (poznatky získané ve škole, četbou knih, internetu – vedeme žáky k tvořivému hledání různých způsobů pro své umělecké vyjádření, o navrhujeme různé interpretační možnosti skladby, o při hodnocení používáme prvky pozitivní motivace, o diskutujeme s žákem o vhodnosti vybraných

hudebně výrazových

prostředků (ve VO technik), o sestavujeme žákovi plán a způsob nácviku skladeb (přiměřeně k jeho věku – diskuzí o domácí přípravě s dítětem ev. s jeho rodičem). 

ve výtvarném oboru: o učitel hledá sám v sobě zdroj inspirace a nabízí je dětem ke svobodnému využití, k experimentování s materiálem a vzniku nových technik, o učitel hledá nosná témata a jejich vhodnou motivaci, nabízí výtvarné postupy, vede žáky k tvořivému hledání různých způsobů pro své umělecké vyjádření a vědomému využívání postupů a technik, o v hodinách, kde je to vhodné, pracujeme s výpočetní technikou, využíváme nová média, o na konci lekce s žáky diskutujeme o vytvořených dílech, o návštěvou výstav ukazujeme žákům přínos estetického prožitku, poznáváme stavební slohy, besedujeme nad uměleckým dílem, o názornou

ukázkou

vedeme

žáky

k poznávání

výtvarných

postupů

a technologií, spojení představy a záměru s materiálem, nástrojem a výtvarnou technikou, o

vhodně řízenou diskuzí učíme žáky naslouchat, respektovat spolužáky, diskutovat nad dílem svým i nad díly ostatních,

o všímáme si předmětů a nálady v našem okolí, vnímáme barvy a tvary kolem nás, čímž vedeme žáky k aktivnímu vztahu ke světu.

8


Žák proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu. 

v hudebním oboru: o učitel provede s žákem rozbor skladby na jednotlivé segmenty, podchytí formu, o učitel zapojí vizuální představivost a znalosti o době, kdy dílo vzniklo, za jakým, účelem, co vyjadřuje, o při studiu nové skladby využijeme – pokud je to možné – nahrávky různých interpretů a diskutujeme o jejich kvalitě, zapojíme nahrávky uveřejněné na Youtube, o navazujeme na teoretické poznatky získané v hodinách hudební nauky, o po veřejném vystoupení žáka diskutujeme o kvalitě jeho interpretace, rozebíráme nedostatky, event. zapojíme nahrávku jeho interpretace, o po návštěvě koncertu rozebíráme s žákem způsob umělcovy interpretace a formulujeme své vlastní názory na ni, snažíme se zachytit umělcovy prožitky a konfrontovat je se svými.



ve výtvarném oboru: o učitel zapojuje žáky k návštěvám interaktivních výstav, galerií a muzeí, kde se blíže seznamují s uměleckým dílem, mnohdy plní různé úkoly a tím si ověřují zpětnou vazbu k pochopení umělce a jeho díla, o navštěvujeme výstavy, kde se setkáváme s dějinami výtvarného umění i současnou tvorbou, prohlížíme sbírky reprodukcí, nahlížíme do publikací o umění a besedujeme nad uměleckým dílem, o po návštěvách výstav navazujeme na dané téma ve výuce, diskutujeme o dílech, žáci mají možnost ztvárnit své pocity, nálady a myšlenky.

9


Kompetence osobně sociální Žák disponuje pracovními návyky, které jsou utvářeny soustavnou uměleckou činností a které formují jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci. 

v hudebním oboru: o důslednou a podrobnou prací v hodinách odstraňujeme v umělecké tvořivosti dítěte nedostatky a chyby, učíme jej dokončit dílo, o učíme žáky, že není dobré při nácviku a přípravě podvádět sama sebe, ani učitele zkrácením doby nácviku nebo nepřipraveností, o vyhledáváme problémové segmenty v nácviku a interpretaci a učíme žáka nevyhýbat se nepříjemnému řešení, o ve vystupování, práci a komunikaci jdeme dětem následováníhodným příkladem, o pozitivním přístupem k řešení problému vytváříme v dětech nadhled nad problémy, o vhodnou zátěží domácí přípravy pěstujeme v dětech radost z dobře vykonané práce.



ve výtvarném oboru: o vlastním příkladem teoreticky i prakticky seznamujeme žáky s pracovními návyky a poté je i vyžadujeme. o vytváříme příznivé podmínky pro komunikaci, učitel a žák tvoří vzájemně respektující se dvojici. o při práci dodáváme žákům sebedůvěru a podle potřeby žákům v činnosti pomáháme. o v průběhu výuky zohledňujeme rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků.

10


Žák se účelně zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si odpovědnost za společné dílo. 

v hudebním oboru: o školní vzdělávací program nastavujeme tak, aby každé dítě a žák byl zapojen do společných aktivit prostřednictvím komorní hry nebo pěveckého sboru, či jiné skupinové výuky, o aktivní a schopné členy skupinové výuky motivujeme k práci pro celek – rozepisování partů, pomoc kolegovi v nástrojové skupině s interpretací, o vhodnou motivací vedeme žáka k tomu, že je součástí celku a v případě jeho nepřítomnosti je celek o jeho přínos ochuzen, o oceňujeme každý dílčí úspěch celku i jednotlivců, o respekt k přínosu ostatních členů celku jako přínosu jejich individuality – pěstujeme v žácích vztah k odlišnostem ostatních, o tvůrčí atmosféra a přátelské vztahy, o tolerance k potřebám handicapovaných jedinců, o začlenění členů různých minoritních skupin, o schopnost mezipředmětové vazby, o dlouhodobé pracování na příjemném školním klimatu, o schopnost spolupráce s mimoškolními institucemi, o vést žáky k cílevědomosti a odpovědnosti za výslednou práci.



ve výtvarném oboru: o u žáků rozvíjíme schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní i práci druhých, o

vedeme žáky ke skupinové spolupráci tam, kde to lze – vytvářením společných projektů skupiny,

o poskytujeme prostor k prezentaci vlastní práce, učíme žáky přijmout kritiku i nesouhlas,

11


o při práci dodáváme žákům sebedůvěru a podle potřeby žákům v činnosti pomáháme, o v průběhu výuky zohledňujeme rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků, o nabízíme žákům dostatek příležitostí zapojit se do kulturních akcí školy, přehlídek a soutěží, o práci ve skupině chápeme jako prostředek sociálního kontaktu, o vychováváme k aktivní spolupráci. Kompetence kulturní Žák je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence. 

v hudebním oboru: o při rozboru skladeb a jiných uměleckých děl zmíníme kulturní přínos autora pro kulturu lidstva, o návštěvu kulturní akce začleníme v diskusi se žáky do povědomí kulturních tradic národa, o podněcujeme žáky k vytváření vlastního názoru na shlédnuté nebo vyslechnuté umělecké dílo, sledujeme kulturní dění v regionu i v republice, o jednou ročně uspořádáme se SRPŠ zájezd do divadla nebo zorganizujeme návštěvu místního představení a v následné diskuzi dáme prostor vyjádření, jak dílo na žáky zapůsobilo, o při kulturních vystoupeních dbáme na vhodnou vnějškovou úpravu žáků a zdůvodníme ji v souvislosti s kulturou oblékání, vystupování, chování a vyjadřování, o ve skupinové výuce zmiňujeme při vhodných příležitostech kulturní tradice regionu, vedeme děti a žáky k hrdosti na vlastní národ a národnosti, k toleranci k odlišnostem.

12




ve výtvarném oboru: o hledáme paralely mezi uměleckým dílem a výtvarným projevem žáka, o využíváme ukázky související s námětem, motivací, výtvarným problémem, o nahlížíme na umění z pohledu historických vztahů, hledáme propojenost umění s vědou, filozofií, prostředím, ve kterém žijeme, o skrze vlastní aktivity navazujeme vztah k výtvarnému umění, vytváříme pozitivní postoj k uměleckým dílům a aktivně se zapojujeme do kulturního dění, o uvědomujeme si, že čím větší je autorský podíl žáka, tím trvaleji si umělecké dílo zapamatuje.

Žák aktivně přispívá k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání. 

v hudebním oboru: o zapojujeme žáky do kulturních aktivit ve městě – výstavy, vernisáže, koncerty. o v rámci vystoupení pro různé organizace žáci prezentují své výkony, o pořádáme koncerty s rodiči a jinými rodinnými příslušníky a vedeme žáky k rodinnému muzicírování, o u žáků s literárními, výtvarnými a dramatickými vlohami diskutujeme o jejich zapojení do těchto uměleckých oborů (amatérské divadelní soubory, muzikálová představení škol, výtvarné soutěže, pěvecké soutěže, školní akademie) a podněcujeme jejich zájem o jiné kulturní vyjádření, než je jen náš obor.



ve výtvarném oboru: o vedeme žáky ke sledování kulturního dění ve svém okolí, o zapojujeme žáky do kulturních aktivit ve městě a v regionu výstavami jejich výtvarných děl.

13


Ke strategiím prolínajícím se mezioborově patří: 

pedagog jde příkladem v získávání vědomostí a dovedností,



vedeme žáky k sebehodnocení a sebekritice,



komunikace s rodiči ústí v mnoha případech v nabídku být přítomen ve vyučování, zvl. v hudebním oboru,



vytváříme prostředí pro žáky k jejich seberealizaci,



vedeme s žáky dialog o hodnotě uměleckých děl,



vedeme žáky k týmové spolupráci,



informujeme žáky i rodiče o aktuální nabídce kulturních akcí a doporučujeme jejich návštěvu,



zapojujeme rodiče do hudební produkce dětí prostřednictvím každoročních koncertů rodičů a dětmi a výtvarníky k účasti na koncertech prostřednictvím výtvarného zpracování scény, doprovodnou výstavou,



učitelé se zúčastňují akcí v dalším vzdělávání pedagogů tak, aby byli informováni o novinkách v metodice i v současných trendech v umění a poznatcích a mohli je předat žákům,



při výuce používáme odbornou terminologii a vysvětlujeme, co znamená,



pořádáme žákovské koncerty, představení, výstavy, mezioborové projekty, veřejná vystoupení,



pro žáky a rodiče zpracováváme zásady chování na koncertech a veřejných vystoupeních,



společně konzultujeme názory žáka na vlastní či spolužákovu interpretaci,



každou novou látku rozebíráme z hlediska hudebního (odborného) názvosloví, s nímž seznamujeme žáka a průběžně prohlubujeme jeho znalosti v oblasti např. notového zápisu,



zdatnější žáky vedeme k tomu, aby byli méně zdatným oporou – tzn že pomáhají kolegům se zvládnutím zpracovávaného učiva a prokáží ochotu pomáhat méně zdatným spolužákům,

14




archivujeme portfolio žáků jednotlivých ročníků pro účely seznámení s jejich osobním růstem (VO), v hudebním oboru pořizujeme záznamy jejich hudební produkce,



poučujeme žáka o správném zacházení a ošetřování hudebního nástroje a dbáme, aby tak jednal na každé hodině,



usilujeme o zapojení rodičů do procesu výuky, včetně aktivní spoluúčasti na žákovských vystoupeních,



v hodinách vysvětlujeme správnou techniku tvoření tónu a vedeme žáka ke zvukové, intonační a rytmické představivosti.

15


5 Vzdělávací obsah uměleckých oborů 5.1

Hudební obor

5.1.1 Přípravná hudební výchova Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Předmět: Přípravná hudební výchova Charakteristika Přípravnou hudební výchovu (dále jen PHV) navštěvují děti ve věku do sedmi let. Podmínkou přijetí dítěte do PHV je úspěšné vykonání přijímací zkoušky. Přípravná hudební výchova je realizována jako jednoletý program s dvouhodinovou dotací. Každé dítě navštěvuje týdně jednu hodinu kolektivní výuky a jednu hodinu výuky skupinové (resp. individuální). O zařazení do skupinové (resp. individuální) výuky konkrétního hlavního předmětu rozhodují osobní preference dítěte, míra jeho hudebních schopností prokázaná při talentových zkouškách a v neposlední řadě též kapacitní možnosti školy. Cíle PHV (kolektivní výuka) Primárním cílem předmětu je celkový rozvoj hudebnosti dětí. Při hravých činnostech vokálních, instrumentálních, poslechových a pohybových se probouzí hudební cítění a hudební vnímavost, rozvíjí hudební paměť a tvořivost. Aktivní zapojení dětí do všech složek výuky vyvolává jejich potřebu vlastního tvořivého projevu a umožňuje důkladnou průpravu k dalšímu hudebnímu rozvoji. Dalším cílem PHV je získání základního povědomí o hudební teorii (elementární znalosti notopisu). K dosažení tohoto cíle jsou používány různorodé metody a formy práce adekvátní věku dětí a odpolednímu času, ve kterém výuka probíhá. Žáci se jako členové pěveckého sboru PHV účastní veřejných vystoupení pořádaných ZUŠ (např. Adventní koncert, Zahradní koncert), proto je část výuky věnována přípravě na tato vystoupení.

16


Ukončení předmětu PHV PHV je ukončeno zkouškou, která však nezaručuje nástup do 1. ročníku (viz kapitola Hodnocení žáků). Očekávané výstupy Žák: 

sluchově rozliší zvuk a tón, vlastnosti tónu (dlouhý – krátký, vysoký – hluboký),



pohybově či jinak reaguje na výrazné změny v charakteru hudby (změny v melodii, v tempu, v dynamice),



dle svých individuálních schopností a dovedností reprodukuje jednoduchý rytmický či melodický úryvek (hra na tělo, Orffův instrumentář, zpěv),



rozpozná charakter skladby (veselá – smutná),



reaguje na základní dirigentská gesta,



podle svých možností interpretuje sám či v kolektivu jednoduchou píseň,



aktivně pracuje s rytmy v dvoudobém, třídobém, čtyřdobém metru (rytmická deklamace říkadel, hra ostinát v doprovodech),



ovládá základní prvky notopisu.

Poznámka: tyto výstupy se týkají kolektivní výuky PHV; výstupy skupinové (resp. individuální) výuky jsou popsány v části věnované konkrétnímu předmětu (hra na nástroj, sólový zpěv). Hodinová dotace PHV

Kolektivní výuka Skupinová (individuální) výuka Celkem

Týdenní hodinová dotace I. pololetí II. pololetí 1 1 1 1 1 1

17


5.1.2 Hudební nauka Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: recepce a reflexe hudby Předmět: Hudební nauka Charakteristika předmětu Tento vyučovací předmět je spojen se všemi hudebními studijními zaměřeními. Poskytuje základní odborné znalosti hudební teorie a znalosti potřebné k hudební interpretaci, ke studiu příslušného repertoáru. Je to předmět teoretického charakteru a poskytuje v tomto smyslu základy ke všem praktickým činnostem a zároveň žákům umožňuje získané zkušenosti, dovednosti a znalosti uplatňovat při orientaci v hudebním prostoru, vnímání a interpretaci hudebních děl. Jako skupinová aktivita učí žáky vzájemné spolupráci a vstřícné komunikaci, umožňuje v diskusi vyjadřovat vlastní názor, reagovat na názor druhého, respektovat a kriticky jej hodnotit. Hudební teorie usnadňuje žákům orientaci v uměleckých a kulturních hodnotách historie a současnosti a pochopit důležitost jejich předávání do budoucnosti. Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: 

rozvíjí svou celkovou hudebnost při práci s písní,



orientuje se v notovém zápisu v rozsahu od c1 – g2,



v rámci praktických činností žák poznává základní hudební pojmy,



zná stupnice C dur, G dur,



chápe funkci posuvek a odrážky,



aktivně pracuje s poslouchanými skladbami,

18




umí hrát jednoduchý doprovod k písním na nástroje Orffova instrumentáře,



aktivně v hodinách HN pracuje (vytváří, doplňuje, reprodukuje) s 2 , 3 a 4 takty,



poslechem rozezná tempo (pomalu, rychle) a dynamická odstínění.

4

4

4

2. ročník Žák: 

je schopen číst notový zápis v běžném rozsahu svého nástroje v odpovídajícím klíči,



umí postavit kvintakord,



zná durové stupnice do 4 křížků,



rozliší durový a mollový tónorod,



pracuje s již osvojeným a novým taktovým označením,



upevňuje poznatky o hudebních pojmech a rozšiřuje o nové,



využívá nástrojů Orffova instrumentáře při elementárním doprovodu a improvizaci,



zná nástrojové skupiny symfonického orchestru, úlohu dirigenta a smyčcové nástroje,



aktivně pracuje s poslouchanými skladbami.


zná intervaly – čisté a velké,



dokáže graficky zaznamenat jednoduchý rytmus a melodii,



pracuje se složitějšími rytmy v různém taktovém označení,



zná stavbu mollových stupnic,



zná durové a mollové stupnice do 4 křížků a 4 béček, umí vytvořit obraty T5,



transponuje melodické úryvky,



analyzuje jednoduché hudební formy,



zná dřevěné dechové nástroje,

19




poslouchá vybrané skladby B. Smetany a A. Dvořáka.


orientuje se ve všech durových a mollových tóninách,



pozná enharmonické tóny,



pozná melodické ozdoby,



poslouchá a umí zpívat českou hymnu, zná základní informace o autorovi a vzniku hymny,



rozlišuje komorní a orchestrální soubory,



umí vytvářet doprovod na nástroje Orffova instrumentáře (je schopen jednoduché improvizace),



je schopen diskutovat o hudbě,



rozlišuje zpěvní hlasy a pěvecké sbory,



zná bicí nástroje,



vnímá (zná) úlohu dirigenta a poznatky o taktování aplikuje do praxe,



poslouchá skladby významných skladatelů,


zná stupnice chromatickou, paralelní a stejnojmenné,



vytváří a pozná základní i odvozené intervaly,



pozná kvartový a kvintový kruh,



orientuje se v hudebních formách,



v rámci potřeb svého nástroje je schopen transpozice,



využívá základní harmonické funkce k vytvoření jednoduchého doprovodu (T, D, S, D7),

20




dokáže vytvořit vlastní přiměřeně obtížný rytmicko-melodický motiv,



ovládá čtení grafického záznamu hudebního díla – dynamická škála, tempo, výraz,



pozná lidové a strunné nástroje.


má přehled vývoje hudby od pravěku po současnost,



rozliší artificiální a nonartificiální hudbu,



dokáže zaznamenat přiměřeně obtížný rytmicko-melodický motiv,



dokáže vyjádřit svůj názor na hudbu a formou referátu ho prezentuje.

Základní studium I. stupně

Vzdělávací oblasti Recepce a reflexe hudby

Týdenní hodinová dotace

Názvy předmětů Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

-

6

Poznámky k předmětu: 

je povinný pro všechny žáky 1. až 6. ročníku,



žáci, kteří nemohou v odůvodněných případech (špatná dopravní dostupnost ze vzdálenějších míst bydliště, špatný zdravotní stav) navštěvovat výuku hudební nauky, mohou splnit osnovy daného ročníku po povolení ředitelem školy a na podkladě žádosti rodičů individuálním studiem nebo při individuální výuce hry na nástroj (opět po schválení ředitelem školy),



v případě pochybností o splnění osnov v daném ročníku na doporučení učitele nařídí ředitelka komisionální přezkoušení žáka,



žáci, kteří nastoupili do školy po 14. roku věku do II. stupně studia, jsou hudební nauce vyučováni během individuální výuky.

21


5.1.3 Hra na klavír Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na klávesové nástroje Předmět: Hra na klavír Charakteristika předmětu Studijní zaměření Hra na klavír je realizováno v oblasti Hudební interpretace a tvorba. Výuka je uskutečňována prostřednictvím hlavního předmětu hra na klavír (individuální výuka) a povinně volitelného předmětu (skupinová výuka). Dále žák navštěvuje kolektivní výuku předmětu Hudební nauka Studijní zaměření Hra na klavír nabízí žákům získání odborného vzdělání, které mohou využít ve hře sólové, čtyřruční a komorní. V hodinách nástrojové výuky se učí zvládnout technické a výrazové prostředky klavíru. Dále se žáci seznamují s hodnotnou klavírní literaturou. Během studia se seznámí s hudbou různých stylových období – osvojí si základy hudby klasické, lidové, populární a jazzové. Děti mají možnost vystupovat na třídních předehrávkách, školních koncertech, na festivalech základních uměleckých škol, případně se mohou připravovat na soutěže různých úrovní (soutěže školní až celostátní, také soutěže mezinárodní). Průběh studia: Přípravné studium Žák: 

rozpozná hlavní části nástroje,



zvládá správné sezení u nástroje,



při hře používá střídavě obě ruce,



získává a osvojuje si pocit uvolnění,



orientuje se na klaviatuře,

22




sluchově rozpozná hru silně – slabě, rychle – pomalu, vysoko – hluboko,



zahraje jednoduchou melodii (říkadlo, lidová píseň, vlastní melodie),



ovládá základní notový zápis.

Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: 

umí správně sedět u nástroje,



hraje uvolněným hracím aparátem,



orientuje se na klaviatuře (oktávy, dělení),



sluchově rozpozná základní dynamické prvky hry na klavír,



při hře na klavír zvládá koordinaci obou rukou,



zahraje jednoduchou melodii s doprovodem dudácké kvinty, (lidová píseň, vlastní melodie, motiv známé populární písně),



orientuje se při hře v základních délkách not a pomlk,



umí přečíst jednoduchý notový zápis a interpretovat jej.


kontroluje přirozené uvolnění těla při hře,



zvládá hru oběma rukama dohromady,



je schopen spolu s učitelem zahrát jednoduchou čtyřruční skladbu,



umí zahrát jednoduchou píseň s doprovodem T a D,



umí číst notový zápis v houslovém a basovém klíči a dokáže jej zahrát,



dokáže zahrát vybrané durové stupnice,



dokáže vnímat rozdíly mezi durovou a mollovou tóninou,

23




dokáže uvědoměle interpretovat tleskáním nebo jinou formou pohybu jednoduchý rytmický celek,



rozlišuje základní dynamická a agogická označení,



umí hrát dvojhmaty a akordy každou rukou zvlášť.


je schopen hrát stupnice protipohybem a akordy s jejich obraty,



umí zahrát zpaměti jednoduchou skladbu podle svých individuálních schopností,



umí vnímat náladu skladby a tím rozvíjet dynamické cítění p, mf, f,



je schopen používat pravý pedál podle návodu pedagoga,



rozlišuje základní úhozy (legato, staccato, portamento),



zahraje jednoduchou píseň s akordickým doprovodem,



rozpozná části skladby.


umí zahrát vybrané stupnice v rovném pohybu přes 2 oktávy,



rozlišuje dynamické odstínění mezi melodií a doprovodem,



dokáže hrát v rychlejších tempech,



je schopen zahrát z listu jednoduchý notový zápis,



dokáže hrát zpaměti.

5. ročník: Žák: 

je schopen zahrát durové a mollové stupnice od bílých kláves,



hraje velký rozklad bez obratů každou rukou zvlášť,



zvládá vyrovnanost hry v pasážových cvičeních, 24




využívá znalosti akordických značek,



umí rozeznat kvalitu tónu,



při hře využívá sluchové sebekontroly v oblasti úhozu, dynamiky, rytmu, pedalizace, frázování a agogiky,



sluchovou sebekontrolou dokáže posoudit a zhodnotit vlastní hru.


využívá vlastní sluchovou představu k interpretaci skladeb,



dokáže zachytit charakter skladby využitím vhodných výrazových prostředků,



uplatňuje technické dovednosti dle svých schopností,



zvládá hru delších a obsahově náročnějších skladeb,



je schopen nastudovat samostatně jednoduchou skladbu dle vlastního výběru.


propojuje získané technické a výrazové dovednosti při interpretaci skladeb různých stylových období,



používá sluchovou kontrolu,



disponuje kultivovaným tónem,



umí samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu,



správně využívá tempová označení a pedalizaci,



rozlišuje fráze skladby,



zvládá souhru.

25


Základní studium II. stupně 1. - 4. ročník Žák: 

na základě svých znalostí a dovedností ztvární své hudební představy v interpretované skladbě,



je schopen zahrát jednoduché skladby z listu i zpaměti,



vybere si skladby podle svého zájmu,



při domácí přípravě využívá audiovizuální techniky k poslechu a vytváření představ o studované skladbě,



vytváří si vlastní názor na poslouchanou skladbu a diskutuje o ní,



na základě svých dosavadních zkušeností a dovedností je schopen sebehodnocení,



rozlišuje hlavní interpretační prostředky různých stylových období,



je schopen si vybudovat plastickou představu celku dané skladby,



je schopen formulovat své názory na interpretaci,



zná jména a díla významných českých a světových autorů.

26



Vzdělávací oblasti


Názvy předmětů

Hudební interpretace a tvorba

Hra na klavír

Recepce a reflexe hudby

Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)

(volitelný předmět)

Skupinová interpretace a tvorba

Čtyřruční hra, sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr, hudební aktivity

-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)

Poznámka: Na návrh učitele může žák do předmětu skupinové interpretace- volitelné předměty začít docházet i v nižších ročnících, případně s vyšší hodinovou dotací.

Základní studium II. stupně



Názvy předmětů


Hra na klavír


Čtyřruční hra, sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

27

8


5.1.4 Hra na elektrický klávesový nástroj Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra klávesové nástroje Předmět: Hra na elektrický klávesový nástroj Charakteristika předmětu Elektronické klávesové nástroje (dále EKN) rozšiřují rovnocenným způsobem skupinu akustických nástrojů a poskytují interpretům mnoho zcela nových možností. Podstata výuky a hra na tyto hudební nástroje je téměř totožná s jakýmkoliv jiným akustickým klávesovým nástrojem, ale vzhledem k elektronicky vytvářeným zvukům má v tomto směru svá specifika. Na druhé straně díky svým technickým možnostem poskytuje EKN žákovi obrovské možnosti k využití akustických i syntetických zvuků a rytmických doprovodů mnoha žánrů. Mnohonásobně tak rozšiřuje jeho znalosti o nástrojích a rytmických stylech a podporuje také jeho dovednosti skladatelské, improvizační a aranžérské. Požadavky na vybavení nástroje: o klaviatura v rozsahu nejméně 5 oktáv (61 kláves), o multifunkční display, o dynamika úhozu, o orchestrální doprovody, o vstup pro sustain pedál. Poznámka: doporučuje se konzultovat pořízení vhodného nástroje s některým s učitelů EKN ve škole Předmět Hra na elektronický klávesový nástroj je realizován v oblasti Hudební interpretace a tvorba individuální výukou, v případě dostatečného vybavení třídy (2-3 klávesové nástroje, sluchátka) je možná výuka ve skupině 2-3 žáků. Výuka je uskutečňována prostřednictvím hlavního předmětu Hra na elektronický klávesový nástroj a kolektivní výukou v předmětu

Hudební nauka. Dále je mu umožněna docházka do hudebního

semináře, sborového zpěvu, komorní hry, malého beatového orchestru a do hodin rytmicko

28


pohybových aktivit. Tyto předměty zařazuje učitel na základě individuálních potřeb žáka ve vhodném období a v potřebném rozsahu do výuky a na vysvědčení je samostatně hodnotí. Přípravné studium Žák: 

je informován o tom, že EKN je hudební nástroj napájený elektrickým proudem, rozumí pokynům jak s ním zacházet, aby nedošlo k úrazu, a všechny tyto bezpečnostní pokyny dodržuje,



ovládá zásady správného sezení u nástroje, přirozeného držení těla, zápěstí a prstů,



orientuje se na klaviatuře a rozezná jednotlivé oktávy,



dokáže přečíst a zahrát noty v houslovém klíči v rozsahu potřebném ke své hře,



umí rozlišit a interpretovat hru legato a staccato,



je schopen zahrát jednoduchou píseň zpaměti,



umí zahrát přiměřeně obtížnou skladbičku s orchestrálním doprovodem.


je seznámen se základními funkcemi ovládání elektronického klávesového nástroje,



uplatňuje při všech interpretačních činnostech znalosti, vědomosti a schopnosti získané v ročníku přípravné hudební výchovy,



dbá na správné návyky při ovládání EKN (sezení u nástroje, uvolněnost paží, poloha zápěstí, postavení prstů, nastavení vhodné hlasitosti hry),



je schopen vyjádřit správné rytmické cítění hrou skladeb s rytmickým doprovodem,



dokáže rozlišit a ovládá hru legato, staccato, ligaturu, rozpozná pomlky a další probrané hudební značky (repetice, posuvky, označení taktu, taktové čáry, obloučky atd.),

29




umí číst a hrát noty v houslovém klíči, rozezná a dokáže pojmenovat a zahrát noty různé délky,



je schopen souhry obou rukou,



dodržuje pokyny k nejefektivnějšímu způsobu nácviku učiva při domácí přípravě (pravidelné cvičení, metoda postupu od začátku nácviku po požadovaný výsledek).


využívá v plné míře svých znalostí a dovedností získaných v 1. ročníku,



dokáže zahrát vybrané durové stupnice a akordy k nim včetně obratů tónického kvintakordu,



ovládá podkládání a překládání prstů, posunování a přenášení rukou,



umí se orientovat, číst a hrát ve dvou osnovách současně,



je obeznámen se základními tóny basového klíče, dokáže je přečíst a zahrát,



orientuje se v rozsahu celé pětioktávové klaviatury,



používá funkce single finger nebo fingered k harmonickému doprovodu,



hraje skladby s rytmickým doprovodem v přiměřeném tempu.


ovládá základní návyky a dovednosti jako je sezení u nástroje, uvolněné a přirozené držení těla a rukou při hře, poloha zápěstí a prstů, koordinace obou rukou, prstová technika,



orientuje se na klaviatuře v celém rozsahu, je schopen transponovat jednoduché hudební motivy,



ovládá základní typy úhozu – legato, staccato, vázané dvojhmaty, nezávislost rukou,



dovede zahrát vybrané stupnice dur a moll a základní akordy ke stupnicím protipohybem,

30




dokáže podle udaného 2 , 3 nebo 4 taktu zvolit správný typ rytmického 4 4 4 doprovodu,



orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu,



je schopen zahrát zpaměti jednoduchou skladbu,



využívá základních harmonických funkcí při hře jednoduchých doprovodů, využívá funkce fingered,



umí používat základní technické možnosti nástroje při hře s orchestrálním doprovodem (výběr doprovodu, nastavení tempa, volbu zvukového rejstříku, intro, synchro start, fill in, ending),



vystupuje nejméně jednou ročně na třídním nebo jiném veřejném koncertě.


rozvíjí technickou pohotovost prstů, souhru rukou, hru zpaměti,



ovládá hru dvojhmatů (sekundy, tercie, dudácká kvinta),



rozumí pojmům triola, synkopa, tečkovaný rytmus a dokáže je interpretovat,



hraje způsobem tenuto, rozloženě a staccato všechny zvládnuté akordy,



dokáže vyjmenovat a zahrát základní harmonické kadence (T, D, S),



používá širší škálu orchestrálních doprovodů, střídání akordů v rychlejších tempech.


dovede číst a hrát noty v houslovém i basovém klíči,



zvládá v rámci svých schopností a možností nástroje stylistiku hry akustických nástrojů,



dokáže rozpoznat žánrové kategorie a zvolit k nim vhodné zvukové rejstříky a rytmy,

31




uplatňuje své schopnosti a dovednosti v předmětu „Skupinová interpretace“ (kolektivní formou výuky) a podílí se na rozvíjení mezipředmětové spolupráce (např. doprovody, hra na dva EKN, společná hra na klavír a EKN a pod.).


dbá na upevňování a kultivování získaných návyků a dovedností, prohlubování citlivosti sluchu a schopnosti soustředit se,



dokáže využít dosud probrané technické prvky v náročnějších variantách,



hraje stupnice protipohybem a rovně ve stále rychlejším tempu,



realizuje hru z listu interpretací přednesových skladeb na úrovni 2. až 3. ročníku,



je schopen hry čtyřhlasého akordu a dominantního septakordu k opakovaným tónickým kvintakordům.


využívá při hře všechny získané technické dovednosti,



zvládá hru stupnic dur a moll protipohybem i rovně a akordy k nim stejným způsobem,



dokáže interpretovat přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů zejména z oblasti nonartificiální hudby,



umí zahrát přiměřeně obtížné skladby z listu,



využívá prstovou dynamiku a používá sustain pedál,



orientuje se v celém rozsahu klaviatury a při hře dokáže celý rozsah použít,



dovede nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu i samostatně,



je schopen sluchové sebekontroly,



využívá v maximální možné míře s ohledem na stupeň své vyspělosti, technických, zvukových a jiných možností nástroje.

32


Základní studium II. stupně 1. ročník Žák: 

je schopen použít všechny dovednosti a znalosti, které jsou popsány v očekávaných výstupech pro 7. ročník,



pracuje podle svých schopností s rozvinutou hráčskou technikou,



zdokonaluje svou prstovou techniku hrou prstových cvičení (sekundy, tercie, chromatika),



obohacuje svou hru akordů k probraným stupnicím v trojhlasé a čtyřhlasé podobě,



hraje všechny dosud probrané stupnice kombinovaným způsobem,



dokáže při interpretaci klavírních skladeb využívat dynamické rozlišení, tempové rozlišení, artikulaci, frázování.


využívá k upevnění prstové techniky hry stupnic a akordů, klavírních etud a přednesových skladeb,



je schopen hry doprovodů v mezích svých možností,



dokáže sám opatřit skladbu s rytmickým doprovodem vhodným umístěním funkce fill in,



je schopen samostatně vytvořit návrh prstokladu,



dovede prohlubovat a v praxi využít své znalosti technických možností nástroje (harmony, split point, sound creator, sequencer, recording a další podle typu nástroje).


ovládá hru dosud probraných stupnic v rychlých bězích,



obohacuje svou hru stupnic o stupnice s nepravidelným prstokladem,

33




dokáže hrát akordy oběma rukama v rozsahu celé klaviatury (čtyřhlas, velký rozklad, dom7, dim7),



dokáže vyjádřit svůj vlastní názor na interpretaci skladeb a jejich zvukové, rytmické a výrazové provedení,



dbá na zvyšování úrovně svých dovedností hrou stále obtížnějších přednesových skladeb klavírních i skladeb s rytmickým doprovodem včetně hry z listu,



dokáže zhodnotit uměleckou úroveň studované skladby, její melodickou stavbu případně harmonický podklad,



navrhuje pro skladby s orchestrálním doprovodem volbu vhodného rytmu, zvukových rejstříků a jejich rozdělení do jednotlivých částí, volbu intro a ending, vkládání fill in.


využívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti k interpretaci skladeb,



zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu,



ovládá hru stupnic dur i moll kombinovaným způsobem (včetně stupnic s nepravidelným prstokladem) a akordy k nim (čtyřhlas, velký rozklad, dominantní a zmenšený septakord),



uplatňuje se aktivně v některém souboru skupinové interpretace (v pěveckém sboru, v hudebním souboru, v duu, v orchestru, spolupracuje s jinými odděleními jako hudební doprovod, apod.),



umí uvést příklady významných světových a českých autorů různých stylových období a žánrů zejména z oblasti nonartificiální hudby,



využívá svých interpretačních a posluchačských zkušeností a vědomostí k získání individuálních preferencí a zájmů a sám vyhledává nové skladby prostřednictvím různých zejména multimediálních zdrojů,



je schopen bez pomoci pedagoga složitějšího nastavení nástroje (podle vybavení školního nástroje - split, dual, registration memory, mixing console, regist sequence, freeze apod.).

34





Názvy předmětů


Hra na EKN


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)



Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr, hudební aktivity

-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)

Poznámka: Na návrh učitele může žák do předmětu skupinové interpretace - volitelné předměty začít docházet i v nižších ročnících, případně s vyšší hodinovou dotací.




Názvy předmětů


Hra na EKN


Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr, hra na klavír

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

35

8


5.1.5 Hra na akordeon Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na akordeon Předmět: Hra na akordeon Charakteristika předmětu Akordeon je nástroj, který můžeme použít v různých žánrech hudby - v hudbě lidové, folkové, country, populární, jazzové, ale i v hudbě vážné. Technické zvládnutí akordeonu, včetně správného sezení, usazení nástroje, měchové techniky a zvládnutí orientace v basové skříni jsou prvotním a nejdůležitějším předpokladem pro úspěšné studium ve vyšších ročnících, v nichž pak žák uplatňuje nabyté znalosti a dovednosti nejen v sólové hře, ale i v oblasti skupinové interpretace. Ve studiu II. stupně má pak možnost profilovat se podle svého zájmu a zaměření na specifické žánrové oblasti. Přípravné studium Žák: 

umí správně nasadit nástroj, umí ho vyjmout z kufru,



umí při hře správně sedět,



zahraje dle sluchu lidovou píseň v 5-ti prstové poloze,



umí hmatem najít basy v základní řadě: F, C, G, D.


dokáže správně sedět a držet nástroj,



hraje dle měchových značek: V = otvírá, M = zavírá,



je schopen rozlišit základní dynamická znaménka – f, p,

36




zahraje jednoduchou melodii v rozsahu 5 tónů pravou rukou,



umí hmatem najít základní basy F, C, G, D.


dokáže rozlišit hru legato a staccato,



používá dynamická znaménka p, mf, f, <, >,



umí podkládat palec, rozšíření pětiprstové polohy,



hraje basy v pomocné řadě,



je schopen zahrát oběma rukama jednoduchou melodii,



zahraje durovou stupnici zvlášť.


dokáže zahrát dvojhlas pravou rukou,



používá základní typy artikulace (legato, tenuto, staccato),



používá měchovou techniku (vedení měchu dle značek, plynulé měchové obraty),



je schopen dle svých schopností zahrát jednoduchou melodii, píseň nebo skladbu zpaměti.


používá sluchovou sebekontrolu při hře na nástroj,



využívá základy rejstříkování,



pozná základní charakter skladby (valčík, polka, tango…),



zvládá hru základní kadence T-S-D-T u příslušných stupnic,



umí zahrát zpaměti,



dokáže zahrát melodickou ozdobu příraz a nátryl. 37



umí zahrát akordové značky X-dur, X-moll, X7 v levé ruce,



dokáže vnímat kulturu tónu,



hraje doprovod k písním podle akordových značek,



zahraje krátkou skladbu zpaměti.


zahraje další melodické ozdoby – mordent, obal, skupinka,



dokáže vkusně používat rejstříky v pravé ruce,



umí zahrát dle svých schopností z listu,



používá zmenšené septakordy v levé ruce (pokud mu to nástroj umožní),



hraje kadence v dur i moll k příslušným stupnicím.


používá celý rozsah nástroje pravé i levé ruky v rámci svých možností,



dokáže se orientovat v notovém zápisu - určí tempo, tóninu, metrum,



podílí se na výběru skladeb,



hraje kadence,



dokáže si vytvořit doprovod dle akordových značek (polka, valčík, tango, táhlé písně, lidové - lašan, verbuňk).

38



využívá a zdokonaluje dosud získané znalosti a dovednosti,



vytváří kultivovaný tón, zvládá základy frázování,



ovládá nástrojovou a měchovou techniku,



dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu,



orientuje se ve hře z listu,



orientuje se ve výběru skladeb různých žánrů a stylů.

3. - 4. ročník Žák: 

je schopen především všechny předešlé poznatky uplatnit v praxi - tzv. „prakticky muzicíruje“,



svou techniku rozvíjí pečlivým studiem obtížných míst přednesových skladeb (pasáže, skoky, dvojhmaty, melodické ozdoby apod.),



orientuje se v akordových značkách, vytvoří si v pravé i levé ruce i složitější akordy CMaj, C6, C9, Cmi7 apod.,



hraje základní a rozšířené kadence.

39





Názvy předmětů


Hra na akordeon


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)



Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr, hudební aktivity

-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)





Názvy předmětů


Hra na akordeon


Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

40

8


5.1.6 Hra na zobcovou flétnu Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na dechové nástroje Předmět: Hra na zobcovou flétnu Charakteristika předmětu Přestože je to obor na ZUŠ poměrně mladý, velice rychle se rozšířil, neboť zobcová flétna a její literatura je nástroj velice oblíbený a používaný již od středověku. Výhodou tohoto předmětu je jeho velice malý rozměr ve formě nástroje sopránového a tudíž je možné začít s výukou na tento nástroj již ve velmi útlém žákově věku. Tak je možné rozvíjet u žáka jeho rytmické i melodické cítění, zdokonalovat techniku hry a při postupném růstu žáka je možné pokračovat po nástroji sopránovém, který je v ladění C na nástroj altový, který je v ladění F a tím se může postupně žák seznámit „ s celou rodinu zobcových fléten": nástrojem sopraninovým (F) - sopránovým (C) - altovým (F) - tenorovým (C) - basovým (F). Žák na zobcovou flétnu obsáhne postupně nejen základní rytmické a melodické prvky hry na hudební nástroj, ale osvojí si i základní techniku hry na dechové nástroje spočívající ve správném nasazení tónu, dýchání, frázování a melodické představivosti a gradaci. Pokud žák přejde na jiný dechový nástroj, má již ze hry na zobcovou flétnu zvládnuty tyto základní předpoklady hry na dechový nástroj a výuka na jiný dechový nástroj je pro něj velmi rychlejší a intenzivnější. Přípravné studium Žák: 

seznámí se s nástrojem: jeho správným složením a ošetřováním (údržba),



naučí se správné držení nástroje a postoj při hře,



dodržuje nasazení tónu jazykem,



průběžně upevňuje znalost názvů i hodnot not,

41




je schopen dbát na základní správné návyky dýchání při hře na nástroj,



dbá na nasazení rovného a znělého tónu.


je seznámen s nástrojem, jeho správným složením a ošetřováním (údržbou),



naučí se správnému držení nástroje a postoji při hře,



je schopen používat nasazení tónu jazykem,



zvládne základní znalost názvů a hodnot not,



je schopen dbát na správné návyky dýchání při hře na nástroj,



umí kontrolovat správné nasazení tónu,



dovede správně držet pravou a levou ruku na nástroji,



umí zahrát stupnici C dur tenuto, popřípadě legato.


dbá na správné držení nástroje,



rozvíjí a upevňuje správné brániční dýchání,



umí správně zaujmout postoj při hraní,



zvládá plynulý výdech pro plný a rovný tón,



je schopen prohlubovat prstovou techniku,



dovede hrát v duu s učitelem,



se orientuje ve 4 , 2 , 3 a 6 taktu, 4 4 4 8



ovládá jednoduchou dynamiku,



ovládá artikulační slabiky Tú, Dú a hru v legátu,



zahraje jednoduchou píseň či jiný jednoduchý hudební útvar podle notového zápisu,

42




dokáže zahrát s učitelem či spolužákem melodii za doprovodu jiného nástroje.


dbá na základy správného dýchání bránicí, na držení nástroje a nasazení tónu,



umí tvořit rovný, znělý a přirozený tón nástroje,



prohlubuje používání techniky prstů,



dokáže zahrát jednoduchou melodii podle sluchu,



využívá zvládnutého rozsahu nástroje,



uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v souhře s dalším nástrojem či nástroji,



je schopen přednesové skladby hrát z různých slohových období, vnímat charakter skladby,



umí zahrát podle svých individuálních schopností zpaměti jednoduchou skladbu, či lidovou píseň.


žák umí zahrát kvalitní tón první oktávy v délce čtyřtaktové fráze,



v závislosti na somatickém potenciálu dokáže zahrát na altový nástroj,



využívá artikulaci staccato, legato, tenuto, portamento,



orientuje se i v osminových a půlových taktech,



ovládá hru durových stupnic do 2# a 2b a dovede v těchto tóninách transponovat, využívá rozsahu c1- h2,



ovládá základní moderní techniky a jednoduché melodické ozdoby,



zapojuje se do kolektivní hry (komorní hra, hra v souboru) a uvědomuje si zodpovědnost za výsledek společné práce,



je schopen přiměřené samostatnosti a kulturního chování při veřejných vystoupeních,

43

Základní umělecká škola Bruntál 

v komorní hře zvládá rytmicky nenáročná dua a tria (lidové písně, renesanční tance, moderní skladbičky) v probraném rozsahu nástroje.


žák využívá tónů sopránové flétny v rozsahu c1 – c3 a zvukových možností nástroje,



technicky zvládá hru na altovou flétnu a pracuje na plynulém přechodu mezi sopránovým a altovým nástrojem,



ovládá hru durových stupnic do 3# a 3b a dokáže v těchto tóninách transponovat jednoduché melodie nebo lidové písně,



hraje sólově i s doprovodem druhého nástroje přiměřené skladby základních stylových období – středověké tance, renesanční a barokní skladbičky,



umí využít základní moderní techniky ve hře současných skladeb,



své technické a výrazové dovednosti je schopen použít v komorní hře (popř. hře v souboru),



v komorní a souborové hře hraje na zobcové flétny i základní bicí nástroje, umí vytvořit jednoduchý rytmický doprovod renesančních tanců, je schopen vnímat neverbální pokyny dirigenta.


žák zvládne tóny v rozsahu 2 oktáv chromaticky,



je schopen střídat sopránový a altový nástroj,



ovládá hru vybraných durových a mollových stupnic a dokáže v těchto tóninách transponovat jednoduché melodie nebo lidové písně,



hraje základní melodické ozdoby v barokních skladbách,



přiměřeně ovládá prstovou techniku,



v závislosti na fyzických dispozicích začíná hru na basový či tenorový nástroj, který uplatňuje v komorní a ansámblové hře,

44




je schopen samostatného nastudování zadané látky a zvládá kultivovaný projev při veřejném vystoupení,



v rámci ustálené skupiny vrstevníků (trio, kvarteto, kvinteto zobcových fléten nebo s převahou zobcových fléten) zvládá technicky náročnější skladby.


využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu,



využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku,



interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností,



samostatně provede nastudování přiměřeně obtížné skladby,



uplatňuje se v komorní nebo souborové hře a zodpovědně vnímá práci v kolektivu,



dokáže transponovat jednoduchou skladbu přiměřeně svým schopnostem.


využívá dovednosti a znalosti popsané v očekávaném výstupu pro 7. ročník,



využívá podle svých schopností při hře náročnější technickou zručnost,



dokáže se podle svých schopností orientovat i v složitějších notových zápisech



zvládá dynamiku a agogiku,



v závislosti na individuálních schopnostech ovládá hru stupnic do 4# a 4b,



rozlišuje podle svých individuálních schopností styl hry různých hudebních,



období a stylů interpretace.

2. ročník

45


Žák: 

využívá dovednosti a znalosti získané z dřívějšího studia,






v závislosti na individuálních schopnostech ovládá hru stupnic do 5# a 5b,



zvládá samostatně řešit technické problémy zadané skladby,



při kolektivní výuce se zapojuje ve vyhledávání informací a formulování názoru na interpretaci zadané skladby.


je schopen hudebně vyjádřit své vlastní představy o hrané skladbě,



orientuje se v notovém zápise interpretovaných skladeb,



dokáže zahrát skladbu náročnějšího charakteru,



umí využívat alternativních hmatů,



je schopen uplatnit získané hudební vědomosti a dovednosti k samostatnému,



studiu nových skladeb - tempové rozlišení, použití odpovídajícího frázování a základního zdobení,



je schopen zvládat kritiku svého výkonu i formulaci hodnocení výkonu svých spoluhráčů v komorní či ansámblové hře, je schopen sebereflexe výkonu i chování při veřejném vystupování,



dokáže diskutovat nad výrazem hrané skladby, podchytí specifika stylu a žánru.


uplatí všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje,



zahraje skladbu podle not, dokáže plně pečovat o svůj nástroj, ovládá správné dýchání, frázování, použije správný výraz při nácviku a interpretaci skladeb,



využívá adekvátní barvy nástroje v hrané skladbě a umí zahrát kvalitní tón, 46




je platným a plnohodnotným členem komorního uskupení,



sám vyhledá v různých zdrojích skladbu podle svého zájmu a zaměření a dokáže ji nastudovat.

Pro všechny žáky - využívání poslechu různých nahrávek a z toho vyplývající seznamování žáků s našimi i světovými hráči na zobcové flétny a jejich způsoby interpretace. Cílem uměleckého vzdělávání není jen umělecky vzdělaný člověk, ale člověk, který je k uměleckému vzdělávání celoživotně motivován.

47





Názvy předmětů

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.


Hra na zobcovou flétnu

1

1

1

1

1

1

1

7


Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)



Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, komorní orchestr, rytmická skupina, hudební aktivity, flétnový soubor

-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)





Názvy předmětů

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.


Hra na zobcovou flétnu

1

1

1

1

4


Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, komorní orchestr, rytmická skupina, flétnový soubor

1

1

1

1

4

Celkem

48

8


5.1.7 Hra na hoboj Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na dechové nástroje Předmět: Hra na hoboj Charakteristika předmětu Při vyučování hry na hoboj se vyžaduje kromě hudebního nadání přiměřená tělesná vyspělost, způsobilé rty, zdravé dýchací orgány a zuby. Studijní zaměření hry na hoboj je rozvoj hudebnosti, hudební představivosti a cítění v rovnováze s technickým rozvojem žáka. Součástí výuky je hra z listu, studium lidových písní, komorní a souborová hra, základy improvizace. Hoboj v současné době nepatří mezi nejpopulárnější nástroje. Je nutné u žáků tento nástroj popularizovat. V současné době se uplatňuje tento nástroj ve všech hudebních žánrech a to jak v profesionální tak amatérské oblasti. Při nedostatečné fyzické vyspělosti může být žák zařazen do studia zobcové flétny 1. – 3. ročník, při dosažení 10 let věku pak do 1. ročníku studia hry na hoboj. Přípravné studium Žák: 

zaujme správný postoj a správně drží nástroj,



dokáže rozložit a složit správně nástroj, ovládne technickou údržbu, mechaniku nástroje a manipulaci s ním,



porozumí funkci hobojového strojku, jeho ovládání,



umí uložit správně strojek mezi rty,



správně nasadí tón uvolněným nátiskem,



ovládne základy žeberně bráničního dýchání.

49



seznámí se s nástrojem a strojky,



osvojí si základy dechové techniky,



učí se tvorbě nátisku nátisku a tónu,



ovládne tónový rozsah c1-c2,



umí správně dýchat, zaujme správný postoj při hře a držení nástroje.


hraje legato, staccato,



zvládá rytmické útvary – triola, synkopa,



rozlišuje základní dynamická a agogická označení,



zahraje lehké etudy,



zahraje jednoduché melodie.


zdokonalil kulturu tónu - zaměří se na intonaci, výrazové prostředky,



ovládl složitější techniku hry,



zahraje vydržované tóny,



zahraje legato, staccato, tenuto, portamento,



seznámil se s etudami technickými i výrazovými,



dokáže zahrát přednesy mírné technické náročnosti.

50



zaměřuje se na techniku hry, melodické ozdoby - trylek, obal, mordent ...,



zvládá tónový rozsah b – c3,



zahraje stupnice dur i moll do 4 křížků a 4 bé v rytmických a artikulačních obměnách,



zahraje tónický kvintakord, dominantní septakord.


zdokonalil se v nasazování tónů, zrychluje techniku hry,



zlepšuje intonaci, nátisk,



ovládá základní dynamiku,



dokáže zahrát vydržované tóny a prstová cvičení,



ovládá obtížnější intervalové skoky a vazby.


ovládá techniku hry, kterou zkvalitnil po výrazové stránce,



rozvinul své schopnosti na obtížnějších přednesových skladbách,



prohloubil dokonalost hry,



zdokonalil se ve hře chromatiky,



umí rozeznat kvalitu tónu.


ovládá složitější technické a výrazové schopnosti hry,



dokáže hrát z listu,

51




při hře využívá sluchové sebekontroly,



zahraje složitější etudy,



zahraje základní melodické ozdoby,



zahraje přednesy zaměřené na různé slohy a styly.

Základní studium II. stupně Žák: 

ovládá hru ve staccatu, zvládá rychlejší tempo, melodické ozdoby a trylek,



hraje z listu a zvládá hru jednoduchých komorních, souborových a orchestrálních partů,



ovládá dynamické a výrazové prostředky a uplatňuje je ve skladbě,



ovládá dokonalejší techniku hry na nástroj, zkvalitnil hru po výrazové stránce,



samostatně nastuduje obtížnějších přednesové skladby,



umí zahrát skladbu zpaměti,



úměrně svým dovednostem dokáže elementárně transponovat hudební pasáž,



dosahuje lehkosti ve hře,



hraje volným nátiskem,



seznamuje se s výrobou strojků.

52





Názvy předmětů


Hra na hoboj


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)



Sborový zpěv komorní hra, komorní orchestr, malý beatový orchestr, rytmická skupina, hudební aktivity

-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)





Názvy předmětů


Hra na hoboj


Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, komorní orchestr, rytmická skupina

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

53

8


5.1.8 Hra na klarinet Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na dechové nástroje Předmět: Hra na klarinet Charakteristika předmětu Při výuce hry na klarinet je třeba vycházet z toho, že klarinet je nástroj velmi širokého uplatnění, který má své místo v symfonické, komorní, lidové, dechové, taneční a jazzové hudbě a samozřejmě také jako sólový nástroj. Základním rysem vyučování hry na klarinet je vést žáka k tvořivé interpretaci hudebních skladeb a vychovat z něj dobrého aktivního hráče amatéra, schopného pokračovat v samostatné tvořivé práci v některém podle svého vkusu zvoleném amatérském souboru. Pokud žák není fyzicky vyspělý natolik, aby v 7 letech zahájil studium hry na klarinet, může do věku 10 let studovat předmět hra na zobcovou flétnu, a poté přestoupit do 1. ročníku předmětu hra ha klarinet. Přípravné studium Žák: 

seznámí se s nástrojem, umí jej sestavovat a rozkládat, dokáže popsat jeho části,



osvojuje si základní údržbu plátku a klarinetu (vytírání),



umí nasazovat plátek na hubičku,



zaujme správný postoj při hře, ovládá držení nástroje, polohu prstů,



ovládá základy žeberně bráničního dýchání,



umí vytvořit tón a správné nasazení.

54



ovládá držení nástroje, dechovou techniku, nátisk,



ovládá základy žeberně bráničního dýchání,



umí hrát nasazovaně a legato,



ovládá hru v rozsahu g-a2 v celých, půlových a čtvrťových hodnotách,



zvládá s učitelem hru unisono.


ovládá základy hry a ozev tónů,



procvičuje správné dýchání a práci s jazykem, prodlužil délku tónu,



hraje nasazovaně i legato,



zahraje stupnice a akordy do 3 křížků a 3 béček,



zvládne lehčí etudu a jiný jednoduchý hudební útvar, orientuje se v jeho notovém zápise.


nasadí správně tón,



dbá na ozev spodních a vrchních tónů,



rozeznává základní dynamiku a náladu skladby, kterou vyjádří základními výrazovými prostředky,



zahraje notu s tečkou a synkopy,



zahraje stupnici a T5,



ovládá základy prstové techniky a vytvoří kvalitní tón,

55




zahraje jednodušší skladbičku zpaměti, melodický úryvek podle sluchu,



dokáže hrát v souhře s jiným nástrojem.


hraje ve staccatu, legatu a portamentu,



ovládá složitější technické a výrazové prostředky,



dokáže hrát rytmicky přesně, s dynamikou, ve správném tempu, rozlišuje hudební fráze,



zapojí se do souboru nebo orchestru.


má správný nátisk, hraje vydržované tóny, tón zahraje kvalitně,



zahraje složitější skladbičku s využitím odpovídajícího tempa, dynamiky, rozliší hudební fráze a použije agogiku,



zahraje stupnice dur i moll v různých prstokladech a artikulacích,



zahraje chromatickou stupnici,



hraje etudy a přednesy technicky náročnější,



dokáže hrát s jiným nástrojem, případně v komorním uskupení.


zvládá základní prostředky artikulační a hudebně výrazové,



dokáže

samostatně

nastudovat

skladbičku

a dovednostem, 

zvládá hudební projev po rytmické stránce,



dokáže správně intonovat,

56

přiměřenou

jeho

schopnostem




přiměřeně zvládá čtení z listu,



ovládá složitější hmatovou techniku.


zahraje kvalitní tón s využitím vibrata,



má cit pro rytmus,



ovládá širší rozsah hry, zkvalitňuje ozev a využívá přefukovaných tónů,



dokáže zahrát přiměřeně obtížnou skladbu z listu i zpaměti,



dbá na intonaci,



hraje etudy a přednesy technicky a výrazově náročnější,



dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu,



umí transponovat přiměřeně obtížnou skladbu.


uplatní všechny dosud získané dovednosti při tvoření kvalitního tónu,



pracuje na kvalitě tónu a dokonalém ozvu spodních a vrchních tónů,



využívá dosažené technické a výrazové dovednosti při hře (dynamika, agogika, frázování, správné tempo) v celém rozsahu nástroje,



rozliší a správně zahraje hudební fráze,



ovládá dokonalejší prstovou techniku, nátisk, barvu a kvalitu tónu,



zvládá bezvadně čtení not a hru z listu,



vytváří si správný názor na interpretaci skladeb různých slohů a stylů,



podle možností se aktivně zapojuje do souborů nejrůznějšího žánrového a stylového zaměření,



zdokonaluje a zvyšuje technickou zdatnost,

57




transponuje o tón výš a o půltón níž,



ovládá výrazové prvky hry na klarinet – dynamika, frázování, hospodaření s dechem,



vyzná se v interpretaci a frázování v taneční a jazzové hudbě,



dokáže z různých zdrojů vyhledat podle svého zájmu a preferencí skladby, které ho zaujmou, dovede o nich diskutovat a vyjádřit svůj názor.

58





Názvy předmětů


Hra na klarinet


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)



Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, komorní orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr, hudební aktivity

-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)





Názvy předmětů


Hra na klarinet



Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

59

8


5.1.9 Hra na saxofon – varianta A Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na dechové nástroje Předmět: Hra na saxofon Charakteristika předmětu Saxofon je dřevěný dechový nástroj vyráběný z mosazi. Používá se v jazzu jako sólový nástroj nebo jako součást komorních souborů či orchestrů, v menší míře v klasické hudbě. Do skupiny dřevěných nástrojů se řadí kvůli své stavbě a způsobu hry, jakým se na něj hraje. Má razantní a masivní tón, připomínající spíše žesťové nástroje. Základní studium II. stupně Výuka navazuje na výuku I. stupně hry na klarinet 1. ročník Žák: Navazuje ve znalostech a dovednostech na znalosti a dovednosti získané studiem I. stupně předmětu Hra na klarinet 

popíše části nástroje, umí ho sestavit a rozložit,



ovládá údržbu nástroje, plátku a hubičky,



dbá na správné držení, postoj a polohu prstů,



dokáže dlouhými tóny vytvářet nátisk a procvičuje dýchání,



využije tónový rozsah jedné oktávy F´-F´´,



zdokonalil hmatovou, technickou a rytmickou vyspělost.

60



dokáže zahrát kvalitní tón,



ovládá větší tónový rozsah (po c 3),



má lepší ozev spodních a vrchních tónů,



při hře respektuje dynamická znaménka, fráze, agogiku a tempo,



zapojí se jako hráč do hudebního uskupení.


zahraje kvalitní tón, má již kvalitní ozev a rozsah ve staccatu i legatu,



využívá v celé škále výrazové možnosti nástroje, vystihne náladu skladby pomocí dynamiky, frází a artikulace,



dokáže sám vyhledat přiměřeně obtížnou skladbu podle svého zájmu a zaměření v různých zdrojích a různého žánrového či stylového zaměření a dokáže ji sám přiměřeně svým schopnostem nastudovat.


umí zahrát kvalitní tón s použitím vibráta,



ovládá frázování,



umí hrát z listu,



využívá pomocné hmaty,



dokáže transponovat přiměřeně svým schopnostem.

61





Názvy předmětů


Hra na saxofon



Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

62

8


5.1.10 Hra na saxofon – varianta B Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na dechové nástroje Předmět: Hra na saxofon Charakteristika předmětu Saxofon je dřevěný dechový nástroj vyráběný z mosazi. Používá se v jazzu jako sólový nástroj nebo jako součást komorních souborů či orchestrů, v menší míře v klasické hudbě. Do skupiny dřevěných nástrojů se řadí kvůli své stavbě a způsobu hry, jakým se na něj hraje. Má razantní a masivní tón, připomínající spíše žesťové nástroje. Přípravné studium Odpovídá výstupům studia hry na zobcovou flétnu. Žák: 

seznámil se s nástrojem - jeho správným složením a ošetřováním (údržba),



naučí se správné držení nástroje a postoj při hře,






průběžně upevňuje znalost názvů i hodnot not,



dbá na správné dýchání,



zvládá nasazení rovného znělého tónu.

Základní studium I. stupně 1. ročník (zobcová flétna) A - bez přípravného studia Žák: 

seznámil se s nástrojem – ovládá jeho správné složení a ošetřování (údržba),



správně drží nástroj a zaujme správný postoj při hře,

63




používá správných hmatů pro barokní či německý nástroj,






průběžně upevňuje znalost názvů i hodnot not.

B - po absolvovaném přípravném studiu Žák: 

stále kontroluje správné nasazení tónu,



upevňuje dýchání bránicí pomocí různých dechových cvičení,



zvládne základy rychlosti a intenzity nádechu a plynulost a délku výdechu,



správným dýcháním udržuje rovný a znělý tón dle udané délky noty,



ovládá správný postoj a dýchání při hře, držení nástroje a polohy prstů,



dovede opakovat krátké a jednoduché rytmické i melodické útvary – hra na ozvěnu,



zahraje stupnici C dur tenuto, popřípadě legato,



upevnil základy rytmické cítění.

2. ročník (zobcová flétna) Žák: 

dbá na správné držení nástroje,



rozvinul a upevnil správné brániční dýchání,



zafixoval si správný postoj při hraní,



ovládá plynulý výdech pro plný a rovný tón,



rozvinul a rozšířil techniku prstů,



dovede hrát v duu s učitelem,



orientuje se ve 4 , 2 , 3 a 6 taktu, 4 4 4 8



ovládá jednoduchou dynamiku,



ovládá artikulační slabiky Tú, Dú a hru v legátu.

64


3. ročník (zobcová flétna) Žák: 

zdokonalil rychlost a intenzitu nádechu a plynulost a délku výdechu,



dbá na základy správného dýchání bránicí, držení nástroje a nasazení tónu,



zkvalitnil kulturu tónu, tvoří rovný, znělý a přirozený tón nástroje,



zdokonalil techniku prstů,



využívá zvládnutého rozsahu nástroje,



uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v souhře s učitelem,



přednesové skladby vybírá z různých slohových období,



zahraje podle svých individuálních schopností zpaměti jednoduchou skladbu, lidovou píseň.

4. ročník (saxofon) Žák: 

zvládá samostatně údržbu saxofonu,



má osvojený správný postoj při hře a správné držení nástroje,



zvládá složitější dechovou techniku a tvoření tónu,



zvládá nasazení tónu a základní artikulace - detaché, legato,



zdokonalil prstovou techniku,



má osvojeno rytmické cítění,



umí při hře využívat základní dynamiku.


ovládá složitější technické dovednosti,



zdokonalil nátisk a prstovou techniku,



ovládá další artikulace - staccato, portamento, 65




vytvoří kvalitní tón, interpretuje melodický úsek podle sluchu,



je schopen hrát v základní dynamice – p, mf, f,



využívá základního tónového rozsahu saxofonu b-d3.


zdokonaluje předchozí nabyté dovednosti - dechovou techniku, nátisk, prstovou technika, nasazení tónu,



hraje s intonační jistotou, která je rozvíjena především v komorní hře a souborové hře,



hraje durové a mollové stupnice do 4 křížků a 4b,



je schopen zahrát jednoduchou skladbu zpaměti za použití elementárních výrazových prostředků.


hraje kvalitním a kultivovaným tónem v základních artikulacích,



používá správnou dechovou techniku,



přiměřeně svým schopnostem sám nastuduje skladbu,



zahraje skladby různých stylů a žánrů podle svých dosažených dovedností a jemu odpovídajících schopností,



je schopen uplatňovat nabyté dovednosti v souborech a v souhře s ostatními nástroji.


je schopen využít veškeré technické dovednosti nabyté při studiu I. stupně,



seznamil se s jazzovým a swingovým frázováním,



ovládá širší škálu hudebně výrazových prostředků při hře na saxofon,

66




zvládá základy techniky vibráta,



zahraje stupnice do 5 křížků a 5b, tónický kvintakord, dominantní a zmenšený septakord.


orientuje se v interpretaci základních žánrů jazzové a moderní populární hudby jako je swing, blues, bossa nova,



formuluje a sdělí svůj názor na interpretovanou skladbu,



je schopen při interpretaci skladeb používat vkusné vibráto,



ovládá durové a mollové stupnice do 6 křížků a 6b v různých artikulacích, tónický kvintakord, dominantní a zmenšený septakord.

3. ročník Žák 

prohloubil znalosti a dovednosti z předchozího studia,



je schopen utvářet si názor na vlastní i jinou interpretaci,



je schopen samostatné orientace v notovém zápisu různých stylů a žánrů,



ovládá všechny durové a mollové stupnice a jejich akordy.


využívá celého spektra technických dovedností,



je schopen samostatného řešení dechových, frázových a výrazových variant při studiu,



umí pracovat se zvukem a kvalitou tónu,



je schopen se zapojit do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření,



je schopen přednést středně obtížnou koncertní skladbu na absolventském vystoupení.

67





Názvy předmětů


Hra na saxofon


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)



Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, komorní orchestr, rytmická skupina, hudební aktivity

-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)





Názvy předmětů


Hra na saxofon



Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

68

8


5.1.11 Hra na příčnou flétnu Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na dechové nástroje Předmět: Hra na flétnu Charakteristika předmětu Příčná flétna je dřevěný dechový nástroj, ačkoliv se dnes příčné flétny vyrábějí téměř výhradně z kovu. Má měkký, jemný zvuk, je tradičně zastoupena ve všech symfonických, komorních a dechových orchestrech, velké využití má v komorní hudbě, v menší míře se využívá také v jazzu. Poloha tónu je především ve vyšších polohách. Její zvuk je v orchestru proto velmi dobře rozpoznatelný. Na naší ZUŠ je možné studovat hru na příčnou flétnu od deseti let, ale pokud je dítě fyzicky vyspělé, může s výukou začít dříve, to ale závisí na posouzení učitele. Našim cílem je vést žáka prostřednictvím hry na příčnou flétnu k lásce k hudbě a seznámit ho s hudebními styly od renesance až po hudbu 20. století. Žáci se mohou zapojit do různých komorních seskupení nebo do hry v orchestru. Součástí vyučování je také veřejné vystupování jak na půdě školy, tak i na jiných akcích v rámci města. Nejlepší žáci mají možnost účastnit se soutěží. Přípravné studium Žák je zařazen do přípravného ročníku, který představuje hru na zobcovou flétnu, pokud nedosáhl deseti let a pokud není fyzicky vyspělý ke hře na příčnou flétnu. Vše závisí na posouzení učitele. Žák: 

dokáže vytvořit tón na hlavici,



umí držet nástroj,



zvládá základní hygienické návyky v péči o příčnou flétnu,

69




je schopen zopakovat elementární rytmus a zahrát jej na hlavici příčné flétny,



pozná a zahraje tóny h1, a1 a g1.


ovládá základní dovednosti (postoj, postavení rukou, držení nástroje, dýchání, funkce jazyka),



dokáže sestavit a pojmenovat nástroj,



dokáže vytvořit tón a hraje v rozsahu e1 až d2,



je schopen zahrát jednoduchou skladbu v daném rozsahu,



pozná a zahraje notu čtvrťovou, půlovou a celou.


dokáže zahrát základní druhy artikulace - staccato, legato, non legato,



je schopen podle sluchu zopakovat krátký hudební motiv dle svých možností,



rozlišuje základní druhy dynamiky: forte, piano,



hraje v rozsahu c1 až f2,



je schopen poznat a zahrát notu osminovou až celou.

3. ročník Žák 

rozezná jednoduché hudební útvary (píseň, menuet atd.),



pracuje na kultuře tónu – sytost, znělost, intonační čistota,



je schopen vystoupit veřejně s doprovodem ev. s dalším dechovým hudebním nástrojem,



zahraje zpaměti jednoduchou skladbu,

70




umí zahrát tóny ve třetí oktávě po e3,



respektuje tempové a výrazové odlišnosti skladby, její náladu.


zdokonaluje dovednosti z předchozích ročníků, rozvíjí prstovou a dechovou techniku, má znělý a sytý tón,



umí vystihnout náladu skladby pomocí dosud poznaných výrazových prostředků dle svých schopností,



žákovi jsou jasné pojmy jako crescendo, decrescendo, fp.,



ovládá intonační čistotu tónu, znělost, sytost a barvu.


samostatně nacvičí části skladeb,



dosahuje intonační čistotu v sólové i skupinové hře,



ovládá kulturu tónu, dechovou kapacitu, rozsah,



dle svých schopností hraje zpaměti,



používá základní melodické ozdoby.


je schopen nastudovat samostatně a zahrát přiměřeně obtížnou skladbu z listu,



hraje stupnice a akordy v přiměřeném tempu,



zahraje chromatickou stupnici,



dokáže rozlišit interpretaci různých stylových období.

71



využívá získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na kvalitu tónu, dynamiku a agogiku,



dokáže zahrát skladby různého charakteru a stylu,



na základě svých schopností samostatně přistupuje k nácviku různých hudebních celků, čerpá z nabytých dovedností a uplatňuje je v komorních seskupeních,



na základě svých schopností dokáže transponovat z tóniny do tóniny.

Základní studium II. stupně 1. – 4. ročník Žák: 

rozvíjí získané dovednosti, znalosti, technické a výrazové schopnosti 1. stupně studia a rozšiřuje je o nové prvky a poznatky (dvojité staccato, vibrato, složitější rytmické útvary a melodické ozdoby) v celém rozsahu nástroje,



dokáže se uplatnit v souborové hře různého obsazení a žánrového zaměření,



umí využít další zvukové a rozsahové možnosti nástroje, svoji technickou zběhlost, nátiskovou schopnost, intonační a rytmickou jistotu, hudební cítění při studiu náročnějších skladeb (sólových i komorních), sluchovou sebekontrolu,



dokáže si vybrat a zvolit vlastní repertoár podle svého zájmu,



umí hranou skladbu zařadit do příslušného slohového období,



umí se orientovat v historickém vývoji nástroje a částečně v repertoáru nástroje,



dokáže projevit svůj zájem o kulturní dění a hudební život ve svém okolí,



dokáže si vyhledat vlastní repertoár,



umí samostatně studovat nové skladby a samostatně pracovat s barvou a tónovou kvalitou a řešit problematiku nástrojové techniky,



dokáže rozeznávat uměleckou kvalitu a kriticky zhodnotit vlastní i slyšenou interpretaci, 72




umí se uplatnit v souborové hře, kde využívá svých hráčských dovedností, smysl pro zodpovědnou spolupráci a podílení se na co nejlepším provedení skladby a zvuku souboru,



umí používat vědomosti a dovednosti z oblasti hudby v kulturním a osobním životě.

73





Názvy předmětů

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.


Hra na příčnou flétnu

1

1

1

1

1

1

1

7


Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)




-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)





Názvy předmětů

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.


Hra na příčnou flétnu

1

1

1

1

4



1

1

1

1

4

Celkem

74

8


5.1.12 Hra na lesní roh Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na dechové nástroje Předmět: Hra na lesní roh Charakteristika předmětu Cílem prvního stupně předmětu hra na lesní roh je osvojení základních předpokladů, jako jsou postoj, držení nástroje, brániční dýchání a tvoření tónu. Studiem prvního stupně žák získá takové dovednosti, které mu umožní veřejně se prezentovat, a to jak sólově, tak v souboru. Smyslem studia druhého stupně je navázat na studium stupně prvního s cílem ovládnout nástroj do takové míry, aby se žák mohl úspěšně zařadit do různých amatérských souborů. Žák během druhého stupně pozná spoustu žánrů a hudebních stylů tak, aby se dokázal různým stylům a žánrům přizpůsobit. Přípravné studium Výstupy přípravného studia jsou totožné s výstupy předmětu hra na zobcovou flétnu. Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: 

pojmenuje části nástroje,



osvojuje si základy správného dýchání,



zaujme správný postoj a držení těla při hře,



tvoří správný tón jazykem.


předvede správné vedení dechu,



orientuje se v notovém zápise ve svém rozsahu,

75




respektuje základní rytmické dělení (nota celá, půlová, čtvrťová),



aplikuje dechové návyky při tvoření tónu na nátrubek.


předvede základy ideálního nátisku na bázi lehkosti,



vydržovanými tóny upevňuje správný způsob dýchání a uvolnění celého těla,



při tvorbě tónu na nátrubek se zaměřuje na kvalitu tónu,



dokáže zahrát jednoduchou melodii z notového zápisu i podle sluchu,



ovládá elementární výrazové prostředky, kterými dokáže vystihnout náladu skladby,



dokáže v souhře s dalším hráčem zahrát jednoduchou melodii.


při hře zaujímá správný postoj a má správné držení nástroje,



při hře používá správné dechové návyky,



hrou technických cvičení předvede hru vydržovaných tónů v rozsahu sexty až oktávy,



dbá na kvalitu tónu, který tvoří,



navazuje na technické i výrazové dovednosti získané v předchozích ročnících,



vyjmenuje základní dělení rytmických hodnot, tyto najde v notovém zápise,



při hře cvičení dodržuje rytmický zápis, udané tempo, fráze, dynamiku a agogiku.


dokáže zahrát skladbu přiměřeně obtížnou a odpovídající jeho technickým dovednostem,



hrou etud a technických cvičení prokáže rozšíření hráčského rozsahu přes 1 oktávu,



dle individuálního hráčského rozsahu může hrát další stupnice, 76




samostatně nacvičí a interpretuje jednoduché skladby různých žánrů,



při hře krátkých skladeb tvoří artikulaci tenuto, legato,



zapojí se do jakéhokoliv druhu souhry.


hrou etud a technických cvičení prokáže rozšíření hráčského rozsahu přes 1,5 oktávy,



hrou stupnic demonstruje orientaci v durových a mollových tóninách do 2 křížků a bé,



v notovém zápise rozpozná zápis techniky hry tenuto, legato, staccato a tyto značky při hře respektuje,



prokáže schopnost souhry s jiným nástrojem.


hrou etud a technických cvičení prokáže rozšíření hráčského rozsahu přes 2 oktávy,



hrou stupnic demonstruje orientaci v durových a mollových tóninách do 4 křížků a bé,



při hře stupnic prokáže, že je schopen postavit a následně zahrát tónický kvintakord,



předvede, že umí zahrát chromatickou stupnici,



prokáže schopnost souhry s jiným nástrojem,



uplatňuje se v komorní a souborové hře,



prokáže schopnost jednoduché transpozice,



ve spolupráci s učitelem připraví své absolventské vystoupení, prokáže samostatnost studia přiměřeně obtížné skladby.

77



naváže na technické a výrazové znalosti a dovednosti z I. stupně,



dokáže vytvořit kvalitní tón,



rozšiřuje své interpretační schopnosti a techniku hrou náročnějších skladeb,



zahraje obtížnější party jak v sólových, tak v souborových skladbách,



prokáže schopnost hry z listu jednoduchých skladeb.


prokáže znalost základní techniky a zákonitosti transpozice,



hraje složitější skladby nejrůznějších slohových období,



při hře skladeb respektuje správné frázování, dynamiku, agogiku a tempo v celém rozsahu nástroje.


při hře využívá všech výrazových prostředků nástroje,



samostatně zvolí a nastuduje přednesovou skladbu, která obsahuje vysoké nároky na techniku, výraz, dynamiku a intonaci, využije případně pomoci učitele



hraje z listu složitější skladby.

78



prokáže znalosti transpozice podle dosažených znalostí a vědomostí,



zapojuje se do souborové hry,



samostatně nastuduje své absolventské vystoupení,



ve studované skladbě (s ohledem na období vzniku) dbá na správnou interpretaci díla.

79





Názvy předmětů


Hra na lesní roh


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

(1)

(1)

1

1

Hudební seminář (volitelný předmět)



-

-

-

-

1

Celkem

3

16 (18)





Názvy předmětů


Hra na lesní roh



Celkem

80

1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

8


5.1.13 Hra na pozoun Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na dechové nástroje Předmět: Hra na pozoun Charakteristika oboru Dechové oddělení našeho hudebního oboru je zaměřeno na přípravu žáků pro sólovou hru i hru v různých souborech. Součástí výuky je i komorní a souborová hra. V I. stupni studia si během sedmi let žák osvojí na dostatečné úrovni veškeré dovednosti potřebné pro hru na dechový nástroj. Na základě dosažených schopností a dovedností je žák zařazen do některého z hudebních těles, působících v naší škole (malý beatový orchestr, komorní orchestr), popř. žák účinkuje sólově na koncertech, pořádaných naší školou. Po celou dobu studia je žák veden zkušenými aprobovanými pedagogy, aktivně působícími v profesionálních hudebních tělesech. Přípravné studium Tuto část studia žák absolvuje na zobcovou flétnu. Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: 

pohybuje se v rozsahu od b po d1,



ovládá stupnici B dur, d moll a tónický akord,



hraje základní retní vazby,



hraje na přiměřené úrovni krátkou melodii v jednoduchém hudebním útvaru,



dodržuje zásady správného dýchání, držení těla a nástroje, správně nasazuje tón jazykem.

81



ovládá správné nasazení tónu,



hraje staccato, legato v pomalém tempu,



hraje durové stupnice do 3 předznamenání,



rozlišuje hru piano a forte, vystihne hrou jednoduchou náladu skladby.


je schopen hry jednoduchým melodií v rozsahu od F po es1 sám i v souhře,



hraje staccato, legato v rychlejším tempu,



dodržuje dynamická znaménka.


hraje v rozsahu od F po f ,



zvládá základní snižcovou techniku,



dovede hrát intonačně čistě,



účastní se hry v komorních a orchestrálních seskupeních.


dovede se tónově orientovat v hluboké i vysoké poloze,



disponuje kvalitním tónem,



správně dýchá,



má schopnost dynamického cítění,



uplatňuje se dále při hře v komorních nebo orchestrálních uskupeních.

82



zvládá rozsah od F po as1,



ovládá hru staccato, legato, portamento, tenuto,



používá rychlá tempa, dynamiku, respektuje hudební fráze,



zvládá hru hudebních skladeb odpovídajících jeho technické vyspělosti, dokáže je sám nastudovat.


využívá při hře všechny získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na kvalitu tónu,



zvládá rozsah od C po b1 (dle individuálních schopností),



interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých žánrů podle svých individuálních dispozic,



dokáže transponovat hudební útvar vzhledem ke svým schopnostem, tuto dovednost uplatní při hře v komorním souboru či v jiném uskupení v různých stylech a žánrech.

83


Přípravné studium II. stupně Pro žáky, kteří nastupují do přípravného studia II. stupně (bez absolvování I. stupně), může pedagog připravit jednoletý studijní plán přípravného studia. Obsah stanoví pedagog, v návaznosti na aktuální stav a individuální schopnosti, dovednosti a potřeby konkrétního studenta. Základní studium II. stupně: 1. ročník Žák: 

navazuje ve svých dovednostech a znalostech na vše, co si osvojil v I. stupni,



po technické stránce pečuje o nástroj,



dokáže vystihnout po interpretační stránce výraz skladby,



podle notového zápisu vytvoří kvalitní barvu a tón,



zdokonaluje pomocí etud, technických a nátiskových cvičení hráčskou jistotu při interpretaci obtížnějších skladeb různých stylových období a žánrů.


zvládá hru chromatiky celého nástroje,



využívá získaných vědomostí a zkušeností k samostatnému studiu nových skladeb a k jejich vyhledávání z různých zdrojů.


je schopen kvalitní souhry s jinými nástroji,



hraje všechny durové i mollové stupnice a akordy,



rozvíjí výrazové stránky a artikulační prostředky,



interpretuje v intonační, rytmické jistotě a sebekontrole.

84



udržuje nátiskovou připravenost,



uplatňuje se ve hře na svůj nástroj a využívá nabyté schopnosti a dovednosti ve prospěch interpretované skladby,



rozpoznává kvalitu díla a hodnotí vlastní i cizí interpretaci,



aktivně se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb.

85





Názvy předmětů


Hra na pozoun


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)




-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)





Názvy předmětů


Hra na pozoun



Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

86

8


5.1.14 Hra na trubku Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na dechové nástroje Předmět: Hra na trubku Charakteristika oboru Trubka B patří k velmi vyhledávaným žesťovým hudebním nástrojům. Uplatňuje se jako nástroj sólový, ke hře komorní, jazzové, taneční, v orchestru dechovém i symfonickém, nejen ve sféře profesionální, ale i amatérské. Hlavním cílem výuky je rozvoj osobnosti žáka tak, aby získal odborné hudební vzdělání, které mu umožní uplatnit se podle svých schopností a zájmů v oblasti amatérské, v dalším odborném studiu i v oblasti profesionální. Studium hry na trubku B je rozloženo do PHV, 1. – 7. ročníku I. stupně, 4. ročníku II. stupně a dle zájmu SPD. V PHV je výuka dle vyspělosti žáka zahájena na sopránovou zobcovou flétnu. Při nedostatečné fyzické vyspělosti může být žák zařazen do studia zobcové flétny 1. – 3. ročník, při dosažení 10 let věku pak do 1. ročníku studia hry na trubku. Pro žáky s mimořádnými schopnostmi a předpoklady je určen náročnější studijní program se samostatným učebním plánem a učebními osnovami, který bude zpracován dle individuálních schopností a dovedností žáka a zanesen do třídní knihy. Přípravné studium Tuto část studia žák absolvuje na zobcovou flétnu. Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: 

dodržuje zásady bránicového dýchání,



ovládá základy správného tvoření tónu,



užívá správného nasazení na slabiky,



zahraje celé, půlové a čtvrťové hodnoty,

87




hraje základní hmaty,



provádí dechová cvičení.


je schopen hrát legato, staccato a portamento,



uplatňuje hru v dynamických odstínech,



hraje lehké skladbičky s doprovodem klavíru,



orientuje se v jednoduchých stupnicích a kvintakordech.


ovládá vedení frází a umí doplnit nádechy,



zahraje lehké skladby s doprovodem klavíru, i podle sluchu



zná a umí použít cviky na posílení obličejových svalů,



zvládne stupnice Dur do 2 křížků, 2 bé a jejich kvintakordy



vystihne výrazovými prostředky náladu skladby


vytvoří přiměřeně kvalitní tón,



hraje skladby se základní dynamikou,



kombinuje legato a staccato,



ovládá nátisková cvičení,



hraje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách,



užívá synkopy a akcenty,



zvládne stupnice Dur do 3 křížků, 3 bé a jejich kvintakordy.

88



dbá na kvalitu tónu,



dokáže intonační nerovnosti tónu doladit za pomoci nátisku,



hraje v rychlejším tempu, ovládá dynamiku přiměřeně svým schopnostem



umí zhodnotit svůj výkon,



zvládne stupnice Dur do 4 křížků, 4 bé a jejich kvintakordy,



zvládne stupnice moll do 2 křížků, 2 bé a jejich kvintakordy,



zapojí se do souborové hry podle nabídky školy.


zvládá hru se zvukovou vyrovnaností,



vystihne charakter i náladu skladby,



hraje z listu jednoduché skladby,



zvládá měkké a ostré nasazení tónu,



umí zhodnotit hrané skladby i svůj výkon,



zvládne stupnice moll do 3 křížků, 3 bé a jejich kvintakord.


zvládá hru s výrazem, agogikou a dynamikou,



dokáže vybrat studijní materiál,



užívá základní melodické ozdoby,



dovede zahrát z listu,



zvládne stupnice moll do 4 křížků, 4 bé a jejich kvintakordy D7.



ovládá základní transpoziční postupy.

89



zvládá denní nátisková cvičení a rozvíjí svůj maximální rozsah,



umí samostatně řešit problematiku nástrojové techniky včetně, péče o nástroj, dýchání, frázování, výrazu, dynamiky, funkce jazyka,



využívá pohotovost při hře z listu,



orientuje se v notovém zápisu skladeb různých stylů a žánrů.


samostatně řeší problematiku nástrojové techniky včetně péče o nástroj, dýchání, frázování, melodické ozdoby, výrazu při nácviku a interpretaci skladeb,



dokáže samostatně nastudovat komorní nebo orchestrální party,



podílí se na výběru svého repertoáru,



ovládá základní principy násobných staccat.


zvládá základy násobného staccata dle svých schopností,



umí nacvičovat a zahrát trylky a melodické ozdoby,



zná základy transpozice,



zvládá rozsah nástroje dle svých fyzických dispozic,



ovládá interpretaci skladeb různých stylových období, vytvoří si vlastní názor a prosadí svůj zájem ve volbě repertoáru.

90



zvládá stálou péči o rozvoj nátisku,



má zdravé návyky a sebekontrolu ohledně správného dýchání,



je schopen zhodnotit úroveň vlastního výkonu, výkonu druhých a posoudit kvalitu hrané skladby a rozdíly v interpretaci,



orientuje se v notovém zápisu skladeb různých stylů a žánrů.

91





Názvy předmětů


Hra na trubku


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

(1)

(1)

1

1

Hudební seminář (volitelný předmět)



-

-

-

-

1

Celkem

3

16 (18)





Názvy předmětů


Hra na trubku



Celkem

92

1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

8


5.1.15 Hra na bicí nástroje Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na bicí nástroje Předmět: Hra na bicí nástroje Charakteristika předmětu Hra na bicí nástroje rozvíjí dovednosti, znalosti a celkovou hudebnost a motoriku. Vytváří pevné základy v technice hry na základní druhy bicích nástrojů. Utváří pracovní návyky, sociální kontakty, celkově utváří osobnost žáka, jeho kulturní názor a žebříček hodnot. Získané dovednosti umožňují žákovi se pohybovat v daných žánrových stylech, a to folklórních, beatových a klasických. Tento hudební obor umožňuje žákovi rozvoj v oblastech doprovodného, sólistického i melodického charakteru. Přípravné studium Žák: 

pozná samozvučné, blanozvučné nástroje a perkuse, jako je bicí souprava, tympány, zvonkohra, claves, shaker, tamburína, maracas, triangl,



správně drží paličky a vybrané perkusní nástroje,



správně sedí při bicí soupravě,



umí pracovat s nástroji Orffova instrumentáře,



ovládá základní údery a rytmy střídavě oběma rukama na malý buben,



dokáže zahrát velmi jednoduché cvičení v 2/4,3/4 a 4/4 taktu.

93



zvládá základy techniky hry na malý buben, držení těla a držení paliček,



zvládá základy hry na bicí soupravu,



má informativní přehled o nejběžnějších nástrojích (triangl, tamburína, velký buben…),



dokáže číst a hrát jednoduchý notový zápis, rozezná a dokáže pojmenovat a zahrát noty a pomlky různé délky,



dokáže rozlišit sílu hry v pianu a forte, orientuje se v hudebních značkách, jako jsou repetice, označení taktu ( 2 , 3 , 4 ), taktových čárách, 4 4 4



dokáže doprovodit na malý buben jednoduchou lidovou píseň.


ovládá základy hry na malý buben a soupravu bicích nástrojů,



rozvíjí hudební paměť na vícetaktových ozvěnách,



umí zahrát 3 , 6 , 2 rytmus, 8 8 2



umí zahrát pomalá, střední a rychlá tempa daného partu,



dokáže na malý buben zahrát p, mf, f,



dokáže na malý buben, soupravu bicích nástrojů doprovodit lidovou píseň či jednoduchou skladbu,



je schopen základního ovládání velkého bubnu paličkou.

94


3. ročník: Žák: 

sedí správně u nástroje, zvládá nezávislost a koordinaci rukou a nohou, úderovou techniku,



seznámil se se základy hry na tympány a párové činely,



ovládá základy hry na velký buben paličkou,



je schopen zahrát na melodické perkuse jednoduchou melodii dvěma paličkami,



ovládá na soupravu bicích nástrojů jednoduché doprovody hudebních stylů,



dokáže zahrát víření na malý buben,



umí zahrát akcenty v daném partu,



pomocí základní dynamiky je schopen vyjádřit náladu skladby,



orientuje se v jednoduchém hudebním zápise, zvládá hru z listu a hru zpaměti jednoduchého rytmického vzoru,



dokáže podle svých schopností zahrát s dalším nástrojem.


zvládá jednoduché doprovody,



umí zahrát jednoduché breaky (předěly ve 4., 8., 12., 16., atd. taktu),



dokáže víření na malý buben v různých dynamikách,



dokáže zahrát na malý buben přírazy a předražené doby, paradydly,



umí provádět akcenty na různých místech rytmických figur v triolách, šestnáctinách,



rozvíjí hru z listu,



dokáže samostatně doprovodit různé taneční skladby (polka, valčík, beat, blues…),



dokáže hrát v souboru (malý buben, souprava),



dovede přečíst lehčí orchestrální tympánový part.

95



dovede zahrát doprovody ve stylech Rock, Slow Rock, Bossa Nova, Funk, Jazz,



umí zahrát doprovody skladeb na perkusní nástroje ve výše uvedených stylech,



orientuje se ve hře na melodické perkusní nástroje a je schopen zahrát jednoduchou melodickou skladbu,



umí vířit s dynamickým odstíněním, tlumit,



dokáže správným způsobem rozeznít nejběžnější nástroje (triangl, tamburína, velký buben…).


dokáže zahrát základní rytmické stupnice,



dovede zahrát skladbu v základních stylech a v jednoduchých variacích,



umí základy improvizace na bicí,



zvládá techniku hry na malý buben,



umí zahrát sólovou skladbu na soupravu,



dovede zahrát tympánový part,



na melodické nástroje ovládá základní technické způsoby provedení,



je schopen zahrát jednodušší rytmické útvary (včetně eventuálního tlumení) na většinu nejběžnějších orchestrálních nástrojů.


umí zahrát základní polyrytmické útvary různými končetinami,



je schopen zahrát krátká ucelená cvičení na nejběžnější orchestrální bicí nástroje včetně dynamiky,

96




umí si nastavit, naladit a seřídit podle svých schopností daný nástroj,



dokáže samostatně pracovat s poslechem hudebních nahrávek,



dokáže stylově doprovodit nahrávku či soubor,



dovede muzikálně (výrazové prvky) interpretovat skladbu nebo doprovodit soubor,



zná obecnou historii nástroje,



umí se orientovat v základních notových zápisech a hře z listu.


využívá dovednosti a znalosti popsané v očekávaném výstupu pro 7. ročník,






dokáže se podle svých schopností orientovat i v složitějších notových zápisech,



zvládá dynamiku a agogiku,



zvládá jednoduché breaky v příslušném taktu na bicí soupravu,



rozlišuje podle svých individuálních schopností styl hry různých hudebních,



období a stylů doprovodů.


využívá dovednosti a znalosti získané z dřívějšího studia,






je schopen při hře na malý buben více využívat metličky,



je schopen na elementární úrovni alespoň jednou končetinou zahrát nejběžnější, triolové patterny swingového rytmu.

97



je schopen hudebně vyjádřit své vlastní představy o hrané skladbě,



orientuje se v notovém zápise interpretovaných skladeb a hře z listu,



dokáže zahrát skladbu náročnějšího charakteru,



na malý buben dokáže zahrát přírazy u osminových not,



rozvíjí hru metličkami,



dokáže se aktivně uplatnit v komorních, orchestrálních a souborových seskupeních,



dokáže sám nastudovat náročnější hudební skladbu a uplatní přitom své představy o interpretaci.


využívá svých interpretačních a posluchačských zkušeností a vědomostí ke svému rozvoji a sám vyhledává nové skladby prostřednictvím různých zejména multimediálních zdrojů,



na bicí soupravu ovládá tzv. rim shot a umí jej použít do již zvládnutých doprovodných rytmů,



orientuje se v notovém zápise interpretovaných skladeb a zná historický vývoj bicích nástrojů do současnosti,



dokáže bez pomoci pedagoga sestavení a nastavení příslušného nástroje,



dokáže se aktivně uplatnit v komorních, orchestrálních a souborových seskupeních, má informativní povědomí o hře podle gest dirigenta,



je schopen v dané kapele tvořit vlastní improvizace, fill in a breaky.

98


Pro všechny žáky - využívání poslechu různých nahrávek a z toho vyplývající seznamování žáků s našimi i světovými hráči na bicí nástroje a jejich způsoby interpretace. Cílem uměleckého vzdělávání není jen umělecky vzdělaný člověk, ale člověk, který je k uměleckému vzdělávání celoživotně motivován.

99


Základní studium I. stupně Vzdělávací oblasti


Názvy předmětů

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.


Hra na bicí nástroje

1

1

1

1

1

1

1

7


Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)




-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)

Poznámka: Na návrh učitele může žák do předmětu skupinové interpretace - volitelné předměty začít docházet i v nižších ročnících, případně s vyšší hodinovou dotací. Základní studium II. stupně



Názvy předmětů

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.


Hra na bicí nástroje

1

1

1

1

4



1

1

1

1

4

Celkem

100

8


5.1.16 Hra na kytaru Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na strunné nástroje Předmět: Hra na kytaru Charakteristika předmětu Kytara patří v současné době k populárním hudebním nástrojům. Díky cenové dostupnosti nástroje je stále více vyhledávaná. Její uplatnění je nejen v oblasti sólové hry, ale také jako doprovodný nástroj. Díky výrobě několika velikostních variant je vhodná ke hře už od raného věku. Přípravné studium Žák: 

osvojuje si základní dovednosti a návyky (správné držení těla, popis a držení nástroje),



zvládá synchronizaci pravé a levé ruky při jednohlasé hře,



dokáže zahrát doprovod na prázdných basových strunách k jednoduché melodii.


využívá základní dovednosti a návyky, správné držení těla, popis a držení nástroje),



zvládá hru jednohlasu s dopadem,



hraje palcem na prázdných basových strunách, následně zabraňuje proznívání,



orientuje se v l. poloze,



dokáže interpretovat jednohlasou melodii nebo lidovou píseň,



využívá základního dynamického rozlišení (p - f).

101



zvládá hru jednohlasu bez dopadu,



umí zahrát široký 2- hlas s dopadem, úzký bez dopadu,



hraje jednooktávové stupnice durové,



seznamuje se zjednodušenou formou s akordickou hrou,



umí zahrát dvojhlasou jednoduchou skladbu nebo lidovou píseň s využitím prázdných basových strun.


využívá kombinovanou hru s dopadem i bez dopadu,



zvládá dvouoktávové dur stupnice s kadencemi,



orientuje se v rozmezí I. - IV. polohy,



seznamuje se s akordickou hrou a následnými melodickými variantami rozkladu,



kombinuje rozšířenou dynamickou škálu (p, mf, f),



hraje dvojhlasé melodie se složitějšími útvary v basové lince,



dokáže zahrát jednodušší doprovody a dle svých schopností jednoduchou melodii zpaměti,



poznává základy souhry s učitelem nebo jiným žákem.

102



zvládá melodickou i harmonickou hru,



umí zahrát dvou oktávové durové stupnice,



orientuje se v rozpětí I.- V. polohy,



využívá základní kadenční postupy,



rozšiřuje osvojené dynamické rozpětí, dokáže se uplatnit v komorním seskupení.


používá techniku malé barré,



umí zahrát víceoktávové typové stupnice v rámci orientace ve vyšších polohách,



využívá hlubšího dynamického odstínění a agogiky,



umí naladit kytaru pomocí elektronické ladičky.


využívá hru barré akordů v rámci kadenčních postupů,



hraje složitější technické prvky – staccato, portamento,



zvládá souhru v komorním uskupení.


ovládá dalším technické možnosti při hře různých stylů a žánrů (legato, flažolet),



využívá s přehledem kombinaci dynamiky s kytarovými rejstříky,



zvládá bez potíží hru zpaměti,



umí doprovodit melodii podle akordických značek.

103



kombinuje legato vzestupné s legátem sestupným,



využívá v interpretaci melodických ozdob,



ovládá další technické možnost hry (arpeggio, tambora, bubínek),



zvládá „hru z listu",



vlastní technickou vybavenost pro zvládnutí složitějších skladeb,



orientuje se ve všech polohách,



zvládá kombinovat techniku pravé i levé ruky,



umí interpretovat skladby různých slohových období,



hraje přehledně jak v sólové, tak komorní (souborové) hře,



vyhledává nové skladby z různých zdrojů podle svého zájmu a preferencí.

104





Názvy předmětů


Hra na kytaru


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)



Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, rytmická skupina, hudební aktivity, doprovodná kytara, kytarový soubor

-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)

Poznámka: Na návrh učitele může žák do předmětu skupinové interpretace - volitelné předměty začít docházet i v nižších ročnících, případně s vyšší hodinovou dotací. Základní studium II. stupně



Názvy předmětů


Hra na kytaru


Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový orchestr, rytmická skupina, doprovodná kytara

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

105

8


5.1.17 Hra na housle Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na strunné nástroje Předmět: Hra na housle Charakteristika předmětu Housle jsou strunný smyčcový nástroj se čtyřmi strunami. Mají hlubokou tradici v klasické evropské hudbě, většina skladatelů jim věnovala důležitou část svého díla. Jsou součástí každého orchestru pro svůj měkký a zpěvný tón, charakterově blízký lidskému hlasu. Při hře musí hráč tón vytvářet prsty levé ruky na struně a tahem smyčce pravou rukou, proto jsou housle řazeny k nástrojům, při jejichž studiu je nutným předpokladem dobrý sluch, inteligence a dobrá koordinace těla a rukou. Přípravné studium Žák: 

získá správné elementární návyky a dovednosti pro hru na nástroj, seznámí se se správným držením těla a koordinací pohybu obou rukou,



seznámí se s notovým zápisem prázdných strun a probíraného prstokladu,



zaujme správný postoj při hře, postavení levé ruky a držení smyčce,



hraje po prázdných strunách.


správně staví prsty na struny, upevňuje návyky držení houslí a smyčce,



rozliší noty v notové osnově a zahraje je ve správných hodnotách příslušnou částí smyčce,

106




zahraje jednoduché melodie, písně.


upevňuje elementární návyky a upevňuje sluchovou představivost,



zvládá hru po všech strunách, rozvíjí pohyblivost levé ruky,



hraje détaché různými částmi smyčce, zvládá legato s přechodem přes struny, zvládá smyk maštelé středem a horní částí smyčce,



zvládá odstínění dynamiky: p, mf, f.


rozvíjí smysl pro houslový tón, sluchovou představivost a upevňuje intonaci při soustavné sluchové sebekontrole,



zdokonaluje výrazovou stánku přednesových skladeb rozšiřováním dynamických odstínů hry,



uvědoměle nacvičuje materiál s pochopením smyslu skladby a jejího výrazu,



zahraje zpaměti jednoduchou skladbu,



je schopen zahrát s učitelem jednoduchou skladbu.


rozvíjí a pěstuje svůj smysl pro přesný rytmus, výrazové složky hry,



dbá na kvalitu tónu a funkční uvolněnost při jednotlivých druzích smyku,



dodržuje pokyny učitele týkající se požadavků na techniku, zběhlost a pružnost prstů v tempech úměrných schopnostem žáka,



zvládá kratší sólové skladby hrané zpaměti,



se seznamuje se hrou ve dvojhmatech.

107



zvládne hru ve 3. poloze,



zdokonaluje techniku levé a pravé ruky, rozvíjí smysl pro krásu a zpěvnost houslového tónu a dokonalejší provedení hudební fráze s prohloubením dynamiky,



poznává houslovou literaturu různých slohových období,



přiměřeně zdokonaluje schopnosti vystižení nálady a charakteru interpretované skladby.


učí se samostatnému studiu skladeb,



zdokonaluje se v nácviku trylku a dvojhmatů,



zvládá hru v rychlejších tempech a náročnějších rytmech, procvičuje 3. polohu a provádí nácvik 2. a 4. polohy a jejich výměn,



při studiu stupnic a akordů přes tři oktávy se seznámí rovněž s polohou 5. a dalšími,



v technice pravé ruky zvládne žák hru ve staccatu a spiccatu a zvládá nácvik vibrata a uplatní je ve spojení s prohloubením kvality tónu a přednesu,



zvládá skladby různých slohových období s pochopením jejich odlišností,



je schopen nastudovat samostatně lehčí skladby.


soustředí se na tónovou a intonační sebekontrolu zejména při hře ve vyšších polohách,



pod vedením učitele všestranně rozvíjí techniku levé a pravé ruky na probíraných hudebních materiálech, zkvalitňuje výrazovou stránku houslové hry, zdokonaluje výměny smyku,



uplatňuje účelné nácvikové způsoby při samostatném studiu skladeb,



je platným členem komorního uskupení.

108



umí pracovat s různými druhy smyků s přihlédnutím ke zvukové charakteristice přednesového materiálu,



zvládá hru v rychlejších tempech.


systematicky rozvíjí intonační sebekontrolu ke zpřesňování a rozvíjení pohybové stránky techniky levé ruky v celém rozsahu hmatníku,



propracovává výměny poloh a pokračuje v nácviku dvojhmatů a jejich uplatnění v etudách a přednesových skladbách.


rozvíjí výrazovou stránku své hry jako prostředek k osobitému projevu (dynamika, vibrato, frázování),



pracuje s barvou a kvalitou tónu.


rozvíjí hudební paměť na rozsáhlejších skladbách,



pozná skladby jednotlivých slohových údobí a usiluje o jejich odpovídající interpretaci,



vyhledává skladby odpovídající jeho naturelu, je schopen je samostatně studovat,



je členem komorního či orchestrálního uskupení.

109





Názvy předmětů


Hra na housle


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)




-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3

16 (18)

Poznámka: Na návrh učitele může žák do předmětu skupinové interpretace- volitelné předměty začít docházet i v nižších ročnících, případně s vyšší hodinovou dotací.




Názvy předmětů


Hra na housle



Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

110

8


5.1.18 Sólový zpěv Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: sólový zpěv Předmět: Sólový zpěv Charakteristika předmětu Studium ve studijním zaměření sólový zpěv žákům nabízí získání odborného vzdělání, které žákům umožní uplatnit se podle svých schopností a zájmů jako dobří amatéři (ve sborech, komorních ansamblech nebo sólově), ale také zvolit si takový profesionální směr, jehož předpokladem je úspěšné zvládnutí kultivovaného hlasového projevu (sólová pěvecká dráha, učitelství, vychovatelství, herectví apod.). Zpěv je od nepaměti nejpřirozenějším projevem člověka. Zpěvnost národa je měřítkem jeho pěvecké hudebnosti, bohatství lidových písní, je dokladem i základem jeho hudební kultury. Kultivovaný pěvecký projev je nejvýraznějším a nejúčinnějším hudebním vyjadřovacím prostředkem. Úlohou pedagogů pěveckého oddělení je prostřednictvím pěveckého vzdělání poskytovat zájemcům, nejen nadaným, základy pěveckých dovedností a hudebního vzdělání, které povede k samostatnému hudebnímu projevu žáka. Předmět je vyučován individuálně nebo ve skupinkách 2-3 žáků.

111


Přípravné studium Do PS (přípravné pěvecké výchovy) zařazujeme děti se zdravým hlasem ve skupinkách. Do PS přijímáme žáky z MŠ a 1. tříd ZŠ, kteří nedosáhli 7 let věku. Cílem této průpravy je ověřit schopnost dalšího hudebního a hlasového vývoje žáků. Případné drobné vady výslovnosti lze řešit a odstraňovat ve spolupráci s logopedem. Všechna dechová, pěvecká a uvolňovací pohybová cvičení se provádějí hravou formou. Názorné ukázky pedagoga jsou v tomto období pro dítě velmi důležité. Žák: 

má správné a přirozené držení těla při zpěvu,



přirozeně a klidně dýchá,



správně vyslovuje,



dokáže zpívat s hudebním doprovodem jednoduché písničky.


zaujme správné držení těla při zpěvu,



ovládne základy pěveckého dýchání,



umí deklamovat text písně,



umí zpívat s doprovodem,



dokáže interpretovat jednoduchou melodii a rytmus.


dokáže přirozeně artikulovat, ovládat mluvidla,



umí spojovat a zvukově vyrovnávat všechny vokály,



upevňuje základní návyky a dovednosti,

112




je veden k měkkému nasazení tónu.


ovládá jednoduché vedení kantilény,



zvládá znělé brumendo,



zvládá rozšiřování stávající hlasové polohy dle jeho individuálních schopností,



zvládá rytmickou a melodickou představivost,



zpívá lidové a umělé písně odpovídající jeho schopnostem a věku,



zpívá podle možností zpívat na interních či veřejných vystoupeních (soutěžích),



orientuje se v základní dynamice.


umí zpívat lidové i umělé písně (dle svých možností),



vědomě používá žeberně- brániční dýchání,



dokáže interpretovat písně s náročnějším doprovodem (v doprovodu nezní melodická linka),



používá hlas v celém svém hlasovém rozsahu, zachovává jeho přirozenost a nepřepíná své síly,



zpívá jednoduchý dvojhlas.


rozezná píseň lidovou a umělou,



žák umí v interpretaci používat dynamiku a agogiku,



žák vědomě upevňuje návyky žeberně-bráničního dýchání,



žák pracuje na vyrovnávání všech vokálů.

113



je seznámen se zásady hlasové hygieny (nekřičí a nezpívá v hlasové indispozici), používá hlasová cvičení k předcházení mutačních šelestů,



je seznámen s pěveckou literaturou různých žánrů (pop, rock a dalších),



zpívá zpaměti bez problémů,



zdokonaluje výrazový přednes skladeb.


zvládá základy hlasové techniky, měkké nasazení tónu, zásady správné artikulace a hlasové kultury,



interpretuje písně s vyrovnanými vokály ve svém hlasovém rozsahu,



má kultivovaný projev, dodržuje hudební frázi a kantilénu,



orientuje se ve vícehlasých skladbách a jejich notových zápisech,



je schopen pracovat s větším rozsahem dynamiky,



interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů,



uplatňuje zásady hlasové hygieny,



je schopen veřejně vystoupit.

114


Základní studium II. stupně Cílem studia je žáka připravit k samostatnému uplatnění v sólovém nebo komorním zpěvu v zájmové umělecké činnosti, ke studiu učitelství hudební výchovy na PF nebo FF nebo v případě mimořádných hudebních a hlasových dispozic k profesionálnímu studiu zpěvu na konzervatoři popř. AMU. Při tom je třeba mít na zřeteli, že v tomto vývojovém období dochází ke změně hlasu dětského na hlas ženský nebo mužský. Z toho hlediska je třeba opakovat a prohlubovat všechny doposud probrané studijní úkoly s přihlédnutím k individuálnímu psychickému a fyziologickému vývoji žáka. Tomuto vývoji je třeba přizpůsobit i deklamaci a hudební projev žáka. Žákův hudební projev musí vycházet z jeho osobitých a hlasových a hudebních předpokladů, neměl by být vyumělkovaný, ale také ne dětsky naivní. Nedílnou součástí žákova projevu je nenucené a přirozené chování na pódiu. 1. - 4. ročník Žák: 

vědomě využívá pěveckou, dechovou a artikulační techniku,



má vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu,



ovládá zpěv kantilény, dodržuje fráze a orientuje se v notovém zápisu a textu,



zpívá lidové i umělé písně v náročnější úpravě,



využívá agogiku a dynamiku, má kultivovaný pěvecký projev,



umí samostatně pracovat s korepetitorem,



zpívá hlasová cvičení podle své technické vyspělosti a potřeby,



ovládá správnou dechovou techniku,



umí používat adekvátní výraz v interpretované skladbě,



má přehled o základní pěvecké literatuře v různých slohových obdobích,



dokáže kriticky zhodnotit poslouchanou vokální a vokálně instrumentální hudbu,



zpívá ve vícehlasém komorním zpěvu,



dokáže si vybrat skladbu podle svého zájmu o žánr.

115





Názvy předmětů


Sólový zpěv


Hudební nauka

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

1

1

-

6 (8)

Hudební seminář

(1) (1)



Sborový zpěv, komorní zpěv, hudební aktivity

-

-

-

-

1

1

1

Celkem

3 16 (18)

Poznámka: Předmět komorní a sborový zpěv je možné navštěvovat už od prvního ročníku I. stupně. Základní studium II. stupně



Názvy předmětů


Sólový zpěv


Sborový zpěv, komorní zpěv

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem

116

8


5.1.19 Povinně volitelné předměty kolektivní výuky Obecný popis aktivit Žákovi je poskytnuta výuka podle jeho doposud získaných schopností a dovedností a s ohledem na co nejlepší formování jeho umělecké osobnosti. Zohledňuje se jeho zájem, možnosti školy a kapacity daných předmětů. Hodinové dotace v jednotlivých ročnících jsou uvedeny v učebních plánech příslušných studijních zaměření. V předmětech skupinové interpretace je žák veden ke spolupráci na společném díle s dalšími muzikanty. Tím se rozšiřuje spektrum jeho hudebních zkušeností i repertoár studovaných skladeb. Žáci mohou navštěvovat povinně volitelné předměty skupinové interpretace i dříve, než je stanoveno v učebních plánech na doporučení vyučujícího hlavního předmětu. 5.1.19.1 Čtyřruční hra Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na klávesové nástroje Studijní zaměření: hra na klavír Předmět: Čtyřruční hra Charakteristika předmětu Tento předmět je určen pouze žákům předmětu hra na klavír, patří k volitelným předmětům. Čtyřruční hra je výborným, ideálním výchovným prostředkem na široké bázi pro komorní hru. Sestavení dua (dvojic) nepůsobí obtíže, mohou hrát žáci ze stejného ročníku, různých ročníků, sourozenci, rodiče a dítě, žák a učitel. Téměř všichni skladatelé psali čtyřruční skladby, takže hudebního materiálu je bohatě.

117


Od PHV do 4. ročníku je skupinová interpretace zahrnuta ve výuce klavíru ve formě čtyřruční hry, kdy žák hraje čtyřručně s učitelem nebo s jiným žákem. Základní studium I. stupně 5. – 7. ročník Žák: 

má smysl pro souhru, využije při ní znalosti a dovednosti získané v individuální výuce,



hraje z listu jednoduché skladby,



adekvátně reaguje na ostatní hráče,



využívá dynamické rozpětí nástroje,



hraje rytmicky s přesnou pulsací.


aplikuje správné tempo a změny v agogice s ohledem na charakter skladby,



nastudované skladby veřejně reprodukuje,



spolupracuje a diskutuje při nacvičování dané skladby,



respektuje vedoucí hlas a přizpůsobí se jeho interpretačnímu výkonu,



osvojí si jemnější smysl pro vnitřní výstavbu hudební fráze.

118


5.1.19.2 Hudební seminář Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: recepce a reflexe hudby Předmět: Hudební seminář Charakteristika předmětu Hudební seminář je určen pro žáky 6. a 7. ročníku I. stupně hudebního oboru, je to nepovinný, volitelný předmět vzdělávací oblasti recepce a reflexe hudby, navazuje na předmět hudební teorie, seznamuje hlouběji s hudebními dějinami, formami, analýzou skladeb. V semináři je rozšířen repertoár poslechových skladeb, je určen především těm žákům, kteří mají v úmyslu pokračovat ve studiu na umělecké škole hudebního zaměření, prohlubuje základní teoretické znalosti získané v předmětu hudební nauka a navazuje na ně. Žáci společně s učitelem navštěvují koncerty a jiná představení, v hodinách o nich diskutují, vytvářejí si vlastní názor na ně, sdělují si své dojmy, formulují své představy, projevují kritické názory na výkony sólistů i hudebních těles, věnují se rozboru partitur, sledují v nich melodické linky, rozebírají jednoduché hudební formy, poznávají v živém či reprodukovaném hudebním projevu melodické linky jednotlivých nástrojů atd. Kultivují svou osobnost. Žák: 

dokáže sledovat, číst jednoduchou hudební partituru v rámci společného poslechu nahrávky,



pozná v nahrávce alespoň některé jednotlivé hudební nástroje a jednoduchou hudební formu,



samostatně se zajímá o hudbu kolem sebe a dokáže vyjádřit svůj názor na ni,



společně s ostatními žáky a vyučujícím navštěvuje kulturní akce, které potom hodnotí a diskutuje o nich,



orientuje se ve vývojových etapách hudby,



dokáže samostatně zpracovat referát s hudební tematikou.

119


5.1.19.3 Hudební aktivity Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Předmět: Hudební aktivity Charakteristika předmětu Předmět Hudební aktivity je určen žákům 4. – 7. ročníku I. stupně všech studijních zaměření vyučovaných na ZUŠ Bruntál v hudebním oboru. Výuka probíhá kolektivní formou, přičemž respektuje individuální hudební úroveň jednotlivých žáků (jejich hudební zkušenost danou věkem a dosavadním průběhem hudebního vzdělání). Předmět účinně propojuje interpretační, percepční a kreativní hudební aktivity, což zahrnuje zpěv, poslech hudebních děl, instrumentální hru a hudebně pohybový projev. Hlavním cílem této integrace a předmětu samotného je pěstovat a rozvíjet vztah dětí k hudbě prostřednictvím různorodých hudebních činností. 5. – 7. ročník Žáci: 

využívají své dosavadní hudební znalosti a dovednosti získané v hodinách Hudební teorie a při studiu hlavního předmětu,



orientují se v jednoduché partituře,



uplatňují svou schopnost hrát z listu,



prohlubují své chápání hudebních zákonitostí (např. metrorytmiky),



rozvíjí smysl pro tempové a dynamické kontrasty,



slovně či výtvarně vyjádří prožitek z hudebního díla,



při pohybových aktivitách dbají na estetický projev.

120


5.1.19.4 Komorní hra Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Předmět: Komorní hra Charakteristika předmětu Komorní hra je předmět velmi důležitý pro hudební rozvoj osobnosti hudebníka profesionálního nebo amatérského. Je zaměřen na hudbu různých žánrů. Učí souhře s ostatními nástroji, poskytuje radost ze společně tvořeného díla, pro melodické hudební nástroje je jediným prostředkem uplatnění společného muzicírování, ke kterému výuka hry na nástroj vlastně směřuje. Učí žáka mít ohled na spoluhráče, poslouchat je, podílet se na tvorbě výsledného zpracování díla. Pěstuje v dětech schopnost týmové spolupráce, odpovědnost za společné dílo, pozitivní stánky osobnosti jako je spolehlivost, dochvilnost, odpovědnost, schopnost pomoci druhému. Komorní hra pomáhá upevňovat rytmické cítění, přispívá k rychlejšímu hudebnímu rozvoji žáků. Základní studium I. stupně 5. – 7. ročník Žák: 

samostatně čte svůj part,



produkuje kultivovaně, dbá na kvalitu tónu,



sleduje, vnímá a poslouchá své spoluhráče, využívá všech svých dosud nabytých dovedností a schopností,



uvědomuje si, že cílem kolektivní hry není uplatnění sólové,



virtuozity, ale výsledný estetický dojem celku,



uplatňuje sluchovou sebekontrolu,



dbá na rytmicky přesný projev,



umí pracovat s melodií, frází, rytmem, dynamikou a agogikou skladby.

121



umí rozčlenit skladby na kratší úseky tak, aby byl hráč schopen při nezdaru pokračovat ve hře,



dosáhne vlastnosti nutné pro kolektivní souhru – empatii, komunikativnost, zodpovědnost,



je schopen vyhledávat nové skladby podle vlastního výběru a zájmu,



v případě souboru či orchestru dbá pokynů dirigenta,



využívá adekvátně výrazové a dynamické prostředky,



je schopen samostatné spolupráce s jinými nástroji, využívá přitom všech svých získaných dovedností a znalostí,



je schopen přispět odbornou radou ve hře méně vyspělým spoluhráčům.

122


5.1.19.5 Komorní zpěv Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Předmět: Komorní zpěv Charakteristika předmětu Žáci se ve výuce komorního zpěvu naučí zpívat jednoduché písně v jednohlasé a kánonické úpravě, lidové dvojhlasy, případně i vícehlasy s doprovodem i bez něj. U nadaných vybraných žáků pokračujeme v interpretaci komorního zpěvu i v oblasti umělé tvorby. Žáci se učí vnímat harmonii zpívajících hlasů a rozvíjí svou hudební a hlasovou představivost. Žáci se učí spolupráci s ostatními a zodpovědnosti za společně vykonanou práci. Základní studium I. stupně Žák: 

ovládá základy pěvecké a dechové techniky, zásady artikulace a celkové hlasové kultury,



zpívá lidové a umělé písně podle svých hlasových možností, pěvecké vyspělosti a stupně hudebního vývoje,



zpívá písně v jednohlasé a kánonické úpravě, postupně - podle věku a pěveckých možností,



jednoduchý lidový dvojhlas, dále složitější dvojhlas, případně vícehlas,



využívá adekvátní výrazové prostředky a dynamiku - podle charakteru a žánru písní,



zpívá a capella i s nástrojovým doprovodem,



aktivně spolupracuje s ostatními.

123



ovládá pěveckou a dechovou techniku, zásady správné artikulace a celkové hlasové kultury,



zpívá lidové a umělé písně podle svých hlasových možností, pěvecké vyspělost a zaměření žáka,



zpívá dvojhlasé a vícehlasé písně různých žánrů,



využívá adekvátní výrazové prostředky a dynamiku - podle charakteru a žánru písní zpívá a capella i s nástrojovým doprovodem,



orientuje se v notovém zápise a textu jednotlivých písní,






vytváří si vlastní názor na studovanou skladbu či píseň.

124


5.1.19.6 Sborový zpěv Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Předmět: Sborový zpěv Charakteristika předmětu Sborový zpěv je určen nejen pro děti, které navštěvují předmět sólový zpěv, mohou jej navštěvovat všichni žáci školy. Ve výuce se seznámí nejen se základními pěveckými dovednostmi (intonace, rytmus, výslovnost, tvoření tónu, dechová technika), ale také pracují s textem, zpívají s hudebním doprovodem a učí se výrazem vyjádřit obsah jednotlivých písní. Žáci se učí spolupráci s ostatními a zodpovědnosti za společně vykonanou práci. Zpěv ve sboru rozvíjí přirozenou muzikantu, hudební paměť a přirozený hudební a pěvecký projev. Žáci jsou vedeni k zodpovědnému přístupu k nacvičování písní a jejich prezentaci na veřejnosti. Seznamují se s písněmi různých žánrů a období. Základní studium I. stupně 1. - 3. ročník Žák: 

umí dodržovat zásady hlasové výchovy a hlasové hygieny,



dodržuje správný postoj a dýchání,



zvládá rozezpívání se na jednom tónu a zpívá sestupné, později i vzestupné melodie,



používají dynamiku v p, později v mf a učí se zpívat legato a staccato,



vyrovnává svůj hlasový rejstřík,



zpívá v přirozené poloze,



využívá základní pěvecké návyky, dovednosti a technické prvky,



používá svůj hlas v celém svém přirozeném rozsahu, nepřepíná hlas, nezpívá v nepřirozené hlasové poloze,



používá základní dynamiku a agogiku, má povědomí o legátovém zpěvu,

125




zvládá jednohlasý zpěv lidových písní a jednoduchých umělých písní – odpovídajících věku a možnostem žáka a charakteru skupiny,



podle dosažené úrovně zpívá kánon a jednoduchý lidový dvojhlas,



reaguje adekvátně na dirigentská gesta – nástup, mezihry, ukončení skladby,



zpívá s doprovodem.


ovládá základy pěvecké a dechové techniky, zásady správné artikulace a celkové hlasové kultury,



má rozšířený hlasový rozsah podle svých možností a vyrovnané rejstříky,



rozlišuje kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu,



čistě intonuje svůj part ve vícehlasé skladbě s instrumentálním doprovodem,



využívá adekvátní výrazové prostředky a větší rozsah dynamiky, má smysl pro celkový pěvecký projev,



zpívá písně v kánonické úpravě a dvojhlas,



je pozorný a reaguje na dirigentská gesta,



vnímá vyváženost jednotlivých hlasů při realizaci sborové skladby,



orientuje se ve struktuře sborové partitury.


využívá vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu,



má vypěstovány návyky kultivovaného sborového zpěvu,



zpívá vícehlasé písně různých stylů, žánrů, období a capella a také s doprovodem.

126



zvládá intonačně čistý zpěv svého partu v náročnějších skladbách a capella i s instrumentálním doprovodem,



zpívá z listu jednodušší skladby,




127


5.1.19.7 Doprovodná kytara Umělecký obor: hudební obor Vzdělávací oblast: hudební interpretace a tvorba Vzdělávací zaměření: hra na strunné nástroje Předmět: Doprovodná kytara Charakteristika předmětu Tento předmět patří k populárnímu využití hudebního nástroje, jakým je kytara. Může být vyučován skupinově v libovolném počtu hráčů. Je založen na akordickém doprovodu melodického hlasu – zpěvu či melodického hudebního nástroje. Doprovod je realizován převážně rytmickým ztvárněním akordů. Žákem může být i ten, kdo ovládá hraní doprovodů a přitom neprošel průpravou sólové výuky nástroje. Žáci mohou předmět navštěvovat i dříve, než je stanoveno v učebních plánech. Základní studium I. stupně 5. - 7. ročník Žák: 

dokáže hrát podle akordických značek nad melodickou linkou písně či jednoduché umělé nebo lidové skladby,



dokáže zharmonizovat píseň na základě T-S-D,



dokáže najít a zahrát jednoduchý rytmus doprovodné kytary,



zvládá malé i velké barré.

128



umí naladit svůj nástroj,



dokáže kombinovat doprovodné akordické rytmy s příležitostným vyhráváním melodie nebo melodických ozdob,



umí se orientovat v hudebních žánrech a stylech,



dokáže sám najít vhodný repertoár podle svého zájmu a zaměření,



zharmonizuje složitější melodii,



ovládá složitější doprovodné rytmy a dokáže je kombinovat v jedné skladbě.

129


5.1.19.8 Hra v souboru (flétnový soubor, malý beatový orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr, kytarový soubor) Umělecký obor: hudební obor Předmět: Hra v souboru 

flétnový soubor



malý beatový orchestr



rytmická skupina



komorní orchestr



kytarový soubor

Charakteristika předmětu (společné pro všechny výše jmenované) Soubor je hudební uskupení několika hráčů založené na interpretaci společného hudebního díla. Cílem výuky je zapojit žáky do společné práce podle individuálních schopností jednotlivých hráčů – každý podle svých schopností, vždy s maximální možnou mírou. Přitom u dětí pěstujeme pozitivní povahové vlastnosti: spolehlivost, dochvilnost, odpovědnost, vytrvalost, schopnost pomoci druhému. Zpětně se podílejí na společné radosti z provedeného díla. Důležitý je výkon celku, k němuž každý hráč přispívá svou odpovídající měrou. To vše přispívá k rychlejšímu hudebnímu rozvoji žáků. Žáci mohou navštěvovat povinně volitelné předměty skupinové interpretace i dříve, než je stanoveno v učebních plánech na doporučení vyučujícího hlavního předmětu. Základní studium I. stupně 5. – 7. ročník Žák: 

samostatně čte svůj part,



produkuje kultivovaně, dbá na kvalitu tónu,



sleduje, vnímá a poslouchá své spoluhráče,

130




uvědomuje si, že cílem kolektivní hry není uplatnění sólové virtuozity, ale výsledný estetický dojem celku,



uplatňuje sluchovou sebekontrolu,



využívá své dosavadní hudební znalosti a dovednosti získané v hodinách hudební teorie a při studiu hlavního předmětu,



uplatní svou schopnost hrát z listu jednoduché skladby,



dbá na rytmicky přesný projev s přesnou pulsací,



umí pracovat s melodií, frází, rytmem, dynamikou a agogikou skladby,



dbá pokynů dirigenta,



dokáže korigovat ladění svého nástroje vzhledem k celému souboru.


umí rozčlenit skladby na kratší úseky tak, aby byl hráč schopen při nezdaru pokračovat ve hře,



dosáhne vlastnosti nutné pro kolektivní souhru – empatii, komunikativnost, zodpovědnost,



je schopen vyhledávat nové skladby podle vlastního výběru a zájmu,



v případě souboru či orchestru dbá pokynů dirigenta,



využívá adekvátně výrazové a dynamické prostředky,



orientuje se v přiměřeně obtížné partituře,



nastudované skladby veřejně reprodukuje,



respektuje vedoucí hlas a přizpůsobí se jeho interpretačnímu výkonu.

131


5.2

Vzdělávací obsah výtvarného oboru

Charakteristika výtvarného oboru Výtvarný obor podporuje rozvoj osobnosti žáka prostřednictvím výtvarného vyjadřování. Utváří v žákovi estetické cítění a formuje schopnost užívat výtvarného jazyka jako prostředku osobité umělecké komunikace. Pomocí výtvarného vzdělávání se žák učí chápat důležitost své tvorby jako součást osobního naplnění a rozvíjí tvůrčí potenciál a kultivovaný projev. Studium také přináší žákům schopnost orientace ve výtvarné kultuře, ať už jde o dějiny výtvarného umění nebo současnou výtvarnou kulturu. Výtvarný obor je určen pro žáky, kteří jeví zájem o poznávání svých tvořivých dispozic a kteří jsou otevřeni novým poznatkům, tedy nejen žákům výtvarně nadaným. Vzdělávání ve výtvarném oboru vede žáka ke spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, uvědomuje si svou roli v kolektivu a učí se respektovat názory ostatních. Vyučované předměty Plošná tvorba – žáci se učí základním kresebným, malířským grafickým technikám, jejich kombinacím a dalším plošným technikám jako koláž, textilní tvorba…. Prostřednictvím plošné tvorby poznávají a užívají výtvarný jazyk (linie, barva, tvar, kompozice, kontrast apod.). Setkávají se se studijní formou přepisu skutečnosti (kresba podle modelu, studijní malba apod.), s užitou tvorbou (ilustrace, užitá grafika…), ale také s volným vyjádřením podle vlastního záměru a fantazie. Prostorová tvorba – žák se učí prostřednictvím různých materiálů (hlína, papír, sádra, odpadní materiál…) vytvářet prostorová díla a objekty. Získává také náhled na účinky výtvarného jazyka (tvar, objem, světlo a stín, struktura…) a uvědomuje si odlišnost užité a volné prostorové tvorby.

132


Objektová a akční tvorba - žák se zde setkává se zážitkovou tvorbou. Zjišťuje, že se dokáže vyjádřit pohybem, slovem nebo výtvarným počinem. Objevuje účinky nových výtvarných forem (instalace, happening, land-art, body-art, street-art, video-art interaktivní instalace…). Učí se pomocí těchto forem vyjádřit svůj postoj či myšlenku. Výtvarná kultura - utváří vztah k umění. Prolíná se všemi předchozími předměty. Žák se nenásilnou formou dozvídá souvislosti mezi svými výtvarnými aktivitami a výtvarným uměním. V rámci předmětu také navštěvuje místní vernisáže, výstavy a má možnost zúčastnit se galerijních programů, které mu umožňují pochopit umělecké dílo, orientovat se v něm a dotknout se jeho smyslu přímo v galerii výtvarného umění pod vedením lektorů edukačního oddělení. V rámci předmětu se žák zapojuje také do kulturního života ve městě a regionu, jeho práce jsou prezentovány na výstavách ve veřejných prostorách města nebo na internetu. Ke studiu ve výtvarném oboru jsou přijímáni žáci od šesti let, mimořádně nadané děti mohou být přijati se souhlasem ředitelky školy v pěti letech. Výuka probíhá ve skupinách s minimálním počtem 9 žáků a maximálním počtem 15 žáků. Vyučuje se v přípravném a základní studiu I. a II. stupně. Všechny čtyři předměty se vyučují v celém průběhu studia, pouze ve 3. a 4. ročníku II. stupně může učitel velmi schopným žákům ponechat prostor pro vlastní volnou tvorbu. Přípravné studium Je určeno pro žáky od 5 let do 7 let. Žáci jsou do něj přijímáni na základě zvládnuté talentové zkoušky (nakreslení obrázku nebo ukázka domácích prací). V přípravném studiu se žáci seznamují s výtvarnou tvorbou při výtvarných hrách a etudách, pomalu a nenásilně si osvojují základní výtvarné dovednosti a znalosti, učí se experimentovat a to vše tak, aby byli schopni spontánního výtvarného vyjádření. Obecné poznámky k výtvarnému oboru: 

pokud se přihlásí a úspěšně složí talentové zkoušky dítě starší 7 let, je zařazeno do příslušného ročníku podle úrovně dovedností prokázané při talentové zkoušce,

133




ročníkové závěrečné zkoušky výtvarný obor nekoná.

Týdenní hodinová dotace dvouletého přípravného studia Týdenní hodinová dotace

Výtvarná tvorba Výtvarná kultura

1. ročník

2. ročník

2

2

Celkem 4

prolíná se všemi předměty Celkem

8

Osnovy pro přípravné studium Žák: 

pozná a umí pojmenovat základní výtvarné techniky,



snaží se vhodně umístit výtvarné prvky do formátu,



zná základní barvy a umí vytvořit barvy sekundární, rozezná teplé a studené tóny,



originálně přistupuje k zadanému tématu a hledá osobitý způsob vyjádření, dokáže vytvořit několik variant návrhové kresby, zvolit si jednu a podle ní dále pracovat,



umí správně zacházet s výtvarnými nástroji a pomůckami,



má úctu k materiálu,



podílí se na společném úkolu a respektuje pravidla práce v kolektivu,



popíše svou práci a komunikuje o ní s učitelem a spolužáky.

Základní studium I. stupně Studium je určeno pro žáky od 7 let. V 7. ročníku je studium zakončeno absolventskou výstavou. Žák představí závěrečné práce ze všech předmětů. Vybírá si vlastní témata, samostatně je rozvíjí a vytváří osobitý promyšlený celek.

134


Osnovy pro 1. - 3. ročník Plošná tvorba Žák: 

zachází s kreslícími prostředky jako tužka, uhel, rudka, křída, pero, dřívko…,



pracuje s malířskými pomůckami a barvami a rozlišuje malířské techniky (akvarel, malba temperou, malba suchým nebo mastným pastelem),



kombinuje jednoduché výtvarné techniky (kresba tuší kolorovaná akvarelem, kresba voskem a barvami, klovatinou a pastelem…),



pozná základní grafické techniky, umí vysvětlit jejich postupy (tisk z šablony, monotyp, linoryt, suchá jehla),



chápe rozdíl mezi tiskem z plochy a tiskem z hloubky,



dokáže tvořit dalšími plošnými výtvarnými technikami (koláž, batika…), umí je pojmenovat, používá při tom různorodé materiály a správně zachází s běžnými pomůckami jako nůžky, jehla, lepidlo,



pozná prvky výtvarného jazyka (bod, linie, skvrna, barva, tvar, kontrast, kompozice, světlo, stín, objem…) a intuitivně s nimi pracuje,



pozná jednoduché prvky perspektivy (horizont, vertikála, ptačí a žabí perspektiva),



pozná rozdíl mezi abstraktním a konkrétním.

Prostorová tvorba Žák: 

umí pracovat s hlínou, zná její vlastnosti a možnosti,



umí jednoduše popsat technologický postup výroby keramiky,



zná vlastnosti materiálů jako sádra, papírová hmota,



vytváří prostorové objekty s jiných materiálů (papír, drát, sádra, textilní nebo odpadní materiál…),



zná prostorové prvky výtvarného jazyka (tvar, objem …) a intuitivně s nimi pracuje,

135




umí vysvětlit výtvarné termíny - reliéf, socha,



dokáže nakreslit návrh na prostorovou práci a pracovat podle něj,



dodržuje pracovní postupy.

Objektová a akční tvorba Žák: 

umí zacházet s digitálním fotoaparátem a upravovat fotografie v jednoduchém grafickém programu,



umí realizovat myšlenku nebo záměr pomocí jednoduché výtvarné akce,



formuluje pocity vyvolané výtvarnými prvky,



vnímá sám sebe a svůj výtvarný projev,



rozpozná vlastnosti různých materiálů,



objevuje souvislosti mezi sebou, okolním světem a světem umění.

Výtvarná kultura Žák: 

dovede vyjmenovat několik nejvýznamnějších malířů historie a několik českých ilustrátorů,



zná nějakou sochu v okolí svého bydliště,



navštěvuje zajímavé výstavy nejen výtvarně zaměřené,



zná památky ve městě,



vystavuje na školních výstavách.

Osnovy pro 4. - 7. ročník Plošná tvorba Žák: 

při tvorbě je otevřen hledání nových poznatků z různých oblastí (příroda, věda, mezilidské vztahy, umění…),

136




chápe a řeší výtvarný úkol,



je schopen déle pozorovat skutečnost při práci na studijní kresbě i malbě,



rozvíjí své představy a fantazii,



vědomě experimentuje s alternativními kreslířskými nástroji a jejich kresebnou stopu dokáže využít pro své vyjádření,



vědomě experimentuje s alternativními malířskými nástroji a užívá je jako prostředky pro své záměry,



zná více malířských technik a jejich vlastnosti a možnosti,



umí si připravit jednoduchý podklad pro malbu,



je osobitý ve svém výtvarném projevu a originální,



volně originálně kombinuje složitější výtvarné techniky (grafický tisk na textil, dokreslený grafický list, dokreslovaná koláž, koláž z xerokopií…),



dokáže rozvádět základní grafické techniky ve složitější grafické listy,



ovládá postup při tvorbě vícebarevného linorytu,



vhodně kombinuje grafickou techniku s kresbou nebo dovede využít jednu matrici pro soutisk,



pozná prvky výtvarného jazyka (bod, linie, skvrna, barva, tvar, objem, plocha, prostor, světlo, textura, kontrast, kompozice …) a vědomě s nimi pracuje,



je schopen se vyjadřovat i v širších tematických celcích (výtvarný projekt, řada nebo cyklus),



je schopen popsat, vysvětlit a zhodnotit vlastní práci,



zvládne své plošné práce správně a vhodně signovat, fixovat, adjustovat v jednoduchou paspartu, instalovat a dokumentovat fotozáznamy,



rozlišuje základní formáty (A1- A6).

137



je schopen déle pozorovat skutečnost při práci na studijním modelování,



vědomě používá prvky výtvarného jazyka a dovede je využít k volnému osobitému vyjádření prostřednictvím sochy, objektu nebo instalace,



dá do souvislosti námět a jeho podstatu, vymýšlí a vybírá si varianty řešení a objasní svůj konečný záměr,



je schopen popsat a zhodnotit vlastní práci,



dokáže dokumentovat a archivovat svou práci pomocí fotozáznamu,



prostorové práce vhodně instaluje ve výstavním prostoru,



orientuje se v základních uměleckých slozích, zajímá se o současné umění, všímá si soch ve veřejném prostoru.


je při tvorbě otevřen sebepoznávání,



umí vysvětlit pojmy happening, body- art, land-art, street-art, multimediální tvorba,



je schopen vytvořit jednoduchý koncept a realizovat jej prostřednictvím samostatně zvolené výtvarné formy,



dovede zdokumentovat, vysvětlit a obhájit realizovaný koncept,



respektuje názory ostatních a zapojuje se do diskuze.


orientuje se ve výtvarných směrech a slozích,



umí vysvětlit rozdíl mezi uměním užitým a volným,



zajímá se o současné výtvarné umění a vytváří si názor na umělecká díla,

138




navštěvuje výstavy a kulturní akce ve městě a okolí,



volně se inspiruje v různých oblastech výtvarného umění,



čerpá podněty a náměty z přírody, historie, hudby, literatury,



na základě vlastních zkušeností si utváří výtvarný názor, je schopen diskutovat ostatními a respektovat jejich názory,



vystavuje své práce na školních výstavách, na veřejnosti i na internetu.

Základní studium II. stupně Studium je určeno pro žáky od 14 let a je čtyřleté. Navazuje na základní studium I. stupně. Ke studiu se může přihlásit i žák, který I. stupeň neabsolvoval, musí však složit přijímací zkoušku. Ve 3. a 4. ročníku II. stupně může učitel velmi schopným žákům ponechat prostor pro vlastní volnou tvorbu. Podle individuálního zaměření žáka se může rozšířit jeden předmět na úkor jiného. Ve čtvrtém ročníku žák zakončuje studium absolventskou výstavou, na níž představí obsáhlejší celek (výtvarný projekt, řadu, cyklus…). Žák si volí vlastní náměty, samostatně je rozvíjí, tvoří promyšlený a obsáhlejší celek závěrečných prací, jež vystaví na absolventské výstavě. Osnovy pro 1. - 4. ročník II. stupně Žák: 

vědomě používá různé výtvarné prostředky k osobitému vyjádření,



soustřeďuje se na studijní kresbu, malbu a dokáže s ní pracovat ve své volné tvorbě,



správně používá výtvarnou terminologii,



zná technologické postupy a vlastnosti materiálů,



vybírá si samostatně náměty, řeší výtvarné problémy, aktivně konzultuje své záměry a postupy s učitelem (argumentuje, obhajuje, bere v úvahu různá hlediska),



umí originálně ztvárnit i téma zadané, je schopen se držet požadovaných parametrů,



rozlišuje a propojuje obsah a formu,



objevuje hlubší významy a souvislosti, které promítá do vlastních konceptů, 139




rozumí vizuálním znakům a symbolům a pracuje s nimi,



samostatně experimentuje a kombinuje různé techniky a postupy,



dokumentuje svou tvorbu a uvědomuje si vývoj, pokroky a chyby,



prezentuje i propaguje svou práci, umí ji adjustovat i vhodně instalovat,



umí zhodnotit výsledky své práce, zajímá se o názory ostatních,



je schopen se aktivně podílet na skupinové práci, respektuje odlišné názory.

Plošná tvorba Žák: 

soustřeďuje se na studijní kresbu, malbu a dokáže s ní pracovat ve své volné tvorbě,



je schopen systematicky pracovat na větších celcích (cykly grafik a obrazů, ilustrace, výtvarné řady),



je schopen rozvíjet vlastní námět v návrzích, používá parafrázi, posuny významu, abstrahování a stylizaci,



zná základy perspektivy a dovede je použít při tvorbě.


je schopen systematicky pracovat od vlastního návrhu, přípravy materiálu až po realizaci,



hledá různé náměty pro prostorovou tvorbu,



hledá způsob využití prostorové práce, zasazuje ji do kontextu s prostředím, hlouběji přemýšlí o smyslu nebo funkci sochy, objektu, instalace nebo užitého výrobku.


své myšlenky, nápady a záměry je schopen vyjádřit některou z nových výtvarných forem (instalace, happening, body-art, land-art, street-art, video-art…),

140




volně inspiruje se v různých oblastech světového umění a kultury, čerpá podněty z přírody, vědy a společnosti a samostatně si z nich vybírá témata, která jsou mu blízká,



své realizace umí představit ostatním, vysvětlit, obhájit,



zajímá ho zpětná vazba, umí se z ní poučit, zhodnotí výsledek akce.


orientuje v dějinách výtvarného umění, zná časové souvislosti uměleckých slohů a směrů,



umí formulovat svůj názor na umělecké dílo, sloh nebo směr,



zajímá se o současné umění,



zapojuje se do kulturního dění účastí na školních výstavách.



Výtvarná tvorba

Recepce a percepce výtvarného umění


Názvy předmětů

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

Plošná tvorba

1

1

1

1

1

1

1

7

Prostorová tvorba

1

1

1

1

1

1

1

7

Objektová a akční tvorba

1

1

1

1

1

1

1

7

Výtvarná kultura


141

21




Výtvarná tvorba

Recepce a percepce výtvarného umění


Názvy předmětů

Celkem 1. r.

2. r.

3. r.

4. r.

Plošná tvorba

1

1

1

1

4

Prostorová tvorba

1

1

1

1

4

Objektová tvorba

1

1

1

1

4

Výtvarná kultura


142

12


6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V souladu s platným zákonem a vyhláškou jsou do tohoto typu výuky zařazováni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud prokáží potřebné schopnosti nutné ke studiu v některém z vyučovacích vyučovaných oborů. Žáci jsou vyučováni v souladu s ŠVP, učebními osnovami daného předmětu s přihlédnutím na druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění. Speciálními vzdělávacími potřebami rozumíme zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění a sociální znevýhodnění. Vše je posuzováno ředitelem školy po předložení příslušných odborným posudků a po posouzení možností školy. Tito žáci jsou vzděláváni podle individuálního vzdělávacího plánu, který je navržen a vypracován učitelem, schválen ředitelem a zanesen v třídní knize. Zásady vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: 

diagnostika probíhá vždy ve spolupráci s rodiči prostřednictvím školských poradenských zařízení (PPP, SPC),



žádost rodičů a předložení odborného posudku z poradenského nebo lékařského pracoviště je podmínkou k zařazení do tohoto programu,



práce se žáky má individuální a diferencující charakter,



učitel stanoví žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami individuální studijní plán, na pololetí, který v případě pokračování navazuje na úroveň předchozího pololetí,



plán je stanoven tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky, formulovanými v RVP ZUV a skutečnými možnostmi žáka,



plán schvaluje ředitel školy,



plán je variabilní a respektuje možné modifikace vývoje obtíží,



na závěr školního roku vykoná žák postupovou zkoušku na jeho úrovni, za odpovídající kvalitu ručí učitel,



na vysvědčení je žák klasifikován,

143




v katalogu o průběhu vzdělávání musí být uvedeno, že žák v daném období pracoval podle individuálního studijního plánu,



ředitel školy vede přesný seznam těchto výjimek s odůvodněním a souhlasem rodičů.

Podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

chceme být už od počátku informováni o potížích a zvláštnostech žáků, žádáme o to rodiče ve školním řádu,



rodiče nebo zákonné zástupce rovněž ve školním řádu prosíme i o informace o vzniku mimořádné situace,



v případě nutnosti se obracíme na pracovníky PPP, SCP, lékaře nebo psychology,



jsme připraveni konzultovat jednotlivé problémy se specialisty – učiteli Speciální základní školy,



vytváříme ve škole podnětné a vstřícné prostředí, umožňujeme žákům přístup do všech oborů,



škola je bezbariérová v přízemí, kam se v případě potřeby může za žákem přesunout kterýkoli vyučující z vyšších podlaží.

144


7 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Talentovaní žáci jsou ti, kteří prošli talentovými zkouškami a prokázali své schopnosti studia na ZUŠ. Mimořádně nadaní žáci jsou indikováni buď učitelem, který je doporučí na základě zjištěných mimořádných receptivních i produkčních schopností k návštěvě PPP, pokud již nebylo rodiči předloženo potvrzení PPP o těchto schopnostech a přiložena jimi žádost o individualizaci vzdělávacího obsahu. Mimořádně nadaní žáci jsou vyučováni podle individuálního vzdělávacího plánu, který je přizpůsoben potřebám, dovednostem, znalostem, schopnostem a mentální úrovni žáka. Tento plán sestaví učitel, schválí jej ředitel a poté je zanesen do třídní knihy. Pokud takový žák vykazuje nadprůměrné studijní výsledky, úspěchy na soutěžích, účastní se výjimečných koncertů a vystoupení, výstav, aktivně se zapojuje do mezinárodních projektů, je do této kategorie zařazen ředitelem školy po doporučení psychologů a může mu být určen učební plán s rozšířeným počtem vyučovacích hodin. Takový žák vykazuje vynikající výkony ve svém oboru, soustavně rozvíjí své nadání například i v rozšířeném počtu hodin individuální výuky, ev. škola umožní rychlejší postup. Prodloužení této výjimky je možné pouze na základě předložení nové žádosti rodiči a potvrzení PPP. U VO, kde žáci nevykonávají postupové zkoušky, rozhodne o prodloužení výjimky ředitelka školy. Mimořádně nadané žáky připravujeme na soutěže, vyjednáme pro ně konzultace na školách vyššího uměleckého typu, orientujeme je na studium na vyšších uměleckých školách. Pokud žák plní učební osnovy rychlým tempem, lze po vykonání komisionálních zkoušek postoupit v pololetí do dalšího ročníku – tedy ve výsledku absolvovat dva ročníky v jednom školním roce. O této skutečnosti rozhoduje ředitel.

145


8 Hodnocení žáků Obecné zásady hodnocení žáků ZUŠ Bruntál

8.1 

hodnocení žáků se řídí §3 Vyhlášky č. 71/ 2005 Sb. o základním uměleckém vzdělávání,



smyslem hodnocení je ocenit domácí přípravu žáka na vyučování a poskytnout mu informaci o úrovni dosažených vědomostí a dovedností,



cílem hodnocení je motivovat žáka k další práci a poskytnout žákovi a jeho rodičům zpětnou vazbu,



žák je hodnocen průběžně během celého školního roku soustavným sledováním výkonů žáka, rozhovorem s žákem o jeho spokojenosti s vlastními výsledky práce, rozborem jeho výkonů, konzultacemi s jinými pedagogy, s rodiči, analýzou jeho podmínek ke studiu.

Zásady hodnocení: 

zásada pozitivní motivace - klademe důraz na pozitivní sdělení, které bude zároveň motivačním faktorem pro další činnost. Při výuce dodáváme žákům důvěru v jejich schopnost zvládnout zadané téma,



zásada taktního pedagogického přístupu, přiměřenosti věku a schopnostem žáka,



zásada výchovného efektu - odbourávání negativních projevů.

Způsob hodnocení – metody, formy: 

v průběhu hodiny – zaujetí žáka, zvládnutí zadaného úkolu, snaha, pozornost, přístup k zadanému úkolu, nápady k jeho řešení,



při ukončení vyučovací hodiny – ústní hodnocení učitele, rozbor dosažených výkonů s žákem, jasně vyjádřená pochvala,



v pololetí a na konci školního roku - klasifikace,



při celkovém hodnocení žáka bereme v úvahu a hodnotíme pokrok, jaký žák za určité období udělal.

Sebehodnocení žáka: 

sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí, 146




žák se učí formulovat a obhajovat své názory,



uvědomuje si vývoj, pokroky a chyby.

Kritéria hodnocení v hudebním oboru: 

dosažení požadovaných dovedností a znalostí s ohledem na individuální dispozici žáka a jeho domácí přípravu na výuku,



sebereflexe žáka – schopnost vycítit a upravit nedostatky,



úroveň zájmu, soustředění a aktivní spolupráce s učitelem, ev. ostatními žáky,



míra tvořivosti při přednesu skladby,



míra osvojení prvků hudebního jazyka a jejich cílené užívání,



úroveň zvládání hráčských technik,



celková úroveň prezentace hudebního díla,



aktivní přístup k řešení problémů ve výuce.

Kritéria hodnocení ve výtvarném oboru: 

dosažení požadovaných výstupů s ohledem na individuální dispozici žáka,



sebereflexe žáka – schopnost vycítit a upravit nedostatky,



úroveň zájmu, soustředění a aktivní spolupráce s učitelem a žáky,



míra tvořivosti při řešení výtvarných zadání,



míra osvojení prvků výtvarného jazyka a jejich cílené užívání,



úroveň zvládání výtvarných technik, odborné terminologie,



prezentace práce žáků,



aktivní přístup k řešení problémů ve výuce.

Klasifikace 1 – výborný – žák pracuje se zaujetím, je samostatný, tvořivý, jeho hudební (výtvarný) projev je osobitý, esteticky působivý, originální, ovládá poznatky a dovednosti požadované učebními osnovami a tvořivě je aplikuje. Je schopen samostatně řešit problémy a obhajovat

147


svá rozhodnutí. Uvědoměle a aktivně pracuje v týmu (v hudebním oboru ve skupinové hře, předepisují-li to osnovy). Ve výtvarném oboru používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Má aktivní zájem o probíranou látku. 2 – chvalitebný – žák ovládá většinu požadavků a dovedností s menšími podněty a opravami učitele, vědomosti a dovednosti aplikuje méně tvořivě, je schopen s menší pomocí řešit problémy, pracuje aktivně, ale s menším zaujetím. Zaujetí pro práci není vždy maximální. Ve skupinové výuce se zapojuje do diskuse, je schopen obhajovat svůj názor a rozhodnutí. Aktivně pracuje pro tým. Má zájem o umění. 3 – uspokojivý – žák má závažné mezery v osvojení požadovaných poznatků a dovedností, dopouští se chyb, práci dokončuje pouze zřídka, je málo tvořivý. V týmu ani individuálně nepracuje příliš aktivně, jeho činnost je pro něj a pro tým málo přínosná. Pracuje bez zájmu. 4 – neuspokojivý – žák není schopen napravit ani s pomocí učitele závažné nedostatky v osvojení poznatků a dovedností, je nesamostatný, není kreativní, jeho myšlení není tvořivé. Neprojevuje žádný zájem o práci. Není způsobilý pokračovat v dalším studiu. Celkové hodnocení: 

na konci každého pololetí je žák hodnocen výslednou známkou na vysvědčení (za první pololetí žák dostane výpis vysvědčení),



žák přípravného studia nedostává vysvědčení, dostane potvrzení o studiu,



má-li žák více, jak 50% omluvené nepřítomnosti, není klasifikován,



žák je na konci 1. a 2. pololetí celkově hodnocen těmito stupni – prospěl(a) s vyznamenáním, prospěl(a), neprospěl(a).

Doplňující poznámky týkající se hodnocení v hudebním oboru: Závěrečná a postupová zkouška PHV Žáci PHV vykonají na konci školního roku závěrečnou postupovou zkoušku do 1. ročníku. V případě potřeby (nedostatečné zvládnutí učiva PHV, nepřiměřený postup získávání dovedností v hlavním předmětu) může dítě navštěvovat PHV ještě v následujícím školním

148


roce (jako předmět PHV 2). Všichni žáci, kteří projdou hodinami PHV, obdrží Osvědčení o docházce do tohoto předmětu. Postupová zkouška Koná se na konci každého ročníku a žák prokáže, že splnil penzum požadavků příslušného ročníku. Zkušební komise určí, zda žák postupuje do vyššího ročníku. Postupovou zkoušku je možno na návrh vyučujícího konat i v pololetí v případě, že žák dosáhl všech dovedností a znalostí za ročník v pololetí. V tom případě postupuje do vyššího ročníku již 1. 2. Závěrečná zkouška za ukončení cyklu se koná formou veřejného vystoupení, případně závěrečného koncertu. 8.2

Oblasti vlastního hodnocení školy

Oblasti vlastního hodnocení se řídí vyhláškou 225/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů a novel.

149


Platnost dokumentu od: 1. září 2012 Datum: 1. června 2012 Podpis ředitele: Mgr. Jiřina Krystýnková, v. r. Razítko školy (kulaté)

150

Školní vzdělávací program. Základní umělecká škola Bruntál. Motto:

Recommend Documents