Doprovodný program mezinárodního veletrhu Venia 2007 Brno
Databáze pohřebišť
Motto: Ukažte mi vězení a hřbitovy a já vám řeknu, jaká je vaše společnost. Winston Churchill
Tomáš Kotrlý & Jiří Svoboda
Nejčastěji kladené otázky Co je to pohřebiště? Souhrnný název území, využívaných jako „pohřebiště“, se odvinul od úpravy provedené na základě zákona č. 4/1952 Sb. nařízením ministra zdravotnictví č. 8/1955 Sb., kdy se z propůjčení místa na hřbitově stala služba, poskytovaná místním národním výborem. Byla obdobná službám, poskytovaným jinými obecně prospěšnými zařízeními jako parkoviště, tržiště, tábořiště, koupaliště, pod která se zařadily vedle hřbitovů i krematoria, urnové háje, kolumbária a rozptylové loučky. Dnes podle § 2 písm. d) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZPohř), je pohřebištěm prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace. První evropská norma (ČSN EN 15017) o požadavcích na pohřební služby z roku 2005 (v ČR účinná od 6/2006) termín pohřebiště (burial place) nedefinuje. Během poradenství o typech pohřbů však norma doporučuje, aby klienty pohřební služba informovala i o příslušných podrobnostech ohledně možnosti vybrat si z více hřbitovů (burial grounds). Co je to nezrušené pohřebiště? Jiný názor bude mít právník, jiný historik, jiný archeolog a jiný provozovatel pohřebiště. Naše pracovní definice není doposud uzavřená, té které se přikláníme, a která se při vydání publikace myslela sama sebou je tato: Nezrušené pohřebiště je takový prostor, který se nachází na alespoň jedné parcele, která má ve výpisu z katastru nemovitostí uvedeno využití jako hřbitov nebo urnový háj. Proto bylo nutné u každého nezrušeného pohřebiště uvést číslo parcel(y). Pokud leží pohřebiště na plochách parcel s využitím např. jiná zeleň, les, stavba, zemědělské využití apod. je jich v našem tištěném „Přehledu“ vyjmenováno celkem 48 hned na straně 16 (odstavec pátý) a jedná se o pohřebiště zrušené. Jde o zrušení právně – administrativní, nikoli prakticko funkční. I na takových pohřebištích se pohřbívá, územně příslušný krajský úřad schvaluje řád pohřebiště a provozovatel jej provozuje podle zákona o pohřebnictví.
Lze vést evidenci o každém úložišti jednotlivé urny? Už archaické římské právo nepovažovalo místo pohřbení popela zemřelého za místo posvátné (locus religiosae). Hrobové místo získalo posvátný charakter a podléhalo ochraně ze zákona pohřbením alespoň určité nezpopelněné části nebo kosti z mrtvého těla. Pokud se dnes úložiště jednotlivých uren nebo rozptylová louka provozuje podle zákona o pohřebnictví, pak jsou tyto prostory evidovány v databázi pohřebišť. Ke změně provozovatele je, v souladu s § 18 odst. 3 ZPohř, nutný předchozí souhlas územně příslušného krajského úřadu. Jsou to tedy krajské úřady, které se na aktualizaci databáze budou významnou měrou podílet. Bude MMR evidovat i soukromá pohřebiště a jednotlivé hroby? Jde-li o pohřbení do země, zákon o pohřebnictví nepřipouští možnost pohřbít lidské pozůstatky mimo veřejná pohřebiště, ledaže jde o pohřbení do neveřejných pohřebišť církví a náboženských společností (včetně řeholních) a neveřejných pohřebišť zřízených před datem účinnosti zákona (tj. k 31. 12. 2001). Tato neveřejná pohřebiště jsou součástí databáze. Do úrovně jednotlivých hrobů lze samozřejmě vytvářet databáze u každého správce pohřebiště. Databáze bude doplněna i o pietní místa a válečné hroby, jejichž evidence je podle zákona č. 122/2004 Sb. zajišťována Ministerstvem obrany. Proč se databáze výrazně liší v počtu židovských hřbitovů? Předně je třeba uvést, že v neobyčejně rozsáhlém encyklopedickém díle Židovského muzea v Praze je uvedeno kolem 400 židovských hřbitovů v ČR, jejíž evidence se vede více než 30 let. Poskytuje jedinečné srovnání s naší databází. Není nikde řečeno, že výzkum MMR je zcela dokonalý, ale jako každý vědecký počin i tato databáze je otevřena dalšímu doplňování a vylepšování: předně některé údaje nebylo možno dohledat, dále mohl být nějaký pozemek s hroby nevyužívaný již jako pohřebiště nedohledán nebo lidskou chybou přehlédnut. Dvouletý terénní výzkum nemohl zdokumentovat taková pohřebiště, u kterých se zachovala pouze část zdiva, plotu nebo několik desítek náhrobků. Pokud bylo pohřebiště úředně zrušeno (viz definici výše) a zůstala po něm pouze písemná stopa v podobě různých archivních záznamů a historických map, takové pohřebiště čeká na zařazení do evidence v dalších fázích tvorby databáze.
Které z institucí projevily o databázi zájem? Dostupností dat byla zvýšena kontrola krajských úřadů nad zřizovateli a provozovateli pohřebišť. Z hlediska celého území ČR má databáze pohřebišť jedinečný význam pro řešení mnoha závažných krizových událostí až po katastrofy největšího rozsahu. Generální ředitelství Hasičských záchranných sborů ČR na Ministerstvu vnitra se z výše zmíněného důvodu stalo prvním uživatelem centrální databáze veřejných pohřebišť ve státní správě. Ze státních institucí dále databázi využívá oddělení specifických statistik obyvatelstva ČSÚ, Ministerstvo informatiky (databanka bude importována do portálu veřejné správy), Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, odbor církví na Ministerstvu kultury a některé památkové ústavy. Databáze přispívá ke zkvalitnění umělecko historické topografie sepulkrálních památek. Poloha GPS pohřebiště se může objevit ještě v roce 2007 v projektu uměleckých památek Prahy realizovaným Ústavem dějin umění, který vyústí ve vydání dvoudílného podrobného popisu všech pražských hřbitovů. Dále si databázi vyžádal Národní archiv a některé státní oblastní archivy, univerzitní pracoviště, Židovské muzeum v Praze atd. Z podnikatelských subjektů je dost nesnadné nezmínit zájem o databázi ze strany geodetické a kartografické kanceláře firmy Gekon spol. s.r.o. nebo bezplatného navigačního systému Monavix společnosti w2n s.r.o. Proč MMR centrální databázi pohřebišť již dávno nezavedlo? Zákon o pohřebnictví tuto povinnost Ministerstvu pro místní rozvoj ani krajským úřadům neukládá. Vybrané regionální statistiky, které jsou nutné pro vedení centrální evidence všech pohřebišť a činnost regionálních aktérů (kraj, obce, registrované církve a náboženské společnosti, provozovatelé pohřebišť, pohřební služby a další), nejsou dosud komplexní a metodicky jednotné. Každý veřejný subjekt sleduje o pohřebišti rozdílná data, bylo nejdříve nutné najít jejich společného jmenovatele (polohu, katastrální území, parcelu, vlastníka, velikost). MMR jako ústřední orgán státní správy na úseku pohřebnictví zadalo nejprve zpracování přehledu pohřebišť zaniklých v souvislosti s odsunem občanů německé národnosti, který v letech 2003-2005 realizoval Ústav územního rozvoje v Brně. V roce 2004 MMR získalo finanční prostředky na vědu a výzkum pro potřeby státní správy a ve veřejné soutěži „Problémy regionálních a místních správ“ uspěla Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze se svým návrhem hledat přímo v terénu nejen „ztracená“ pohřebiště veřejná, ale i pohřebiště neveřejná - provozovaná církvemi a náboženskými společnostmi.
Jak hodlá databázi využít Ministerstvo pro místní rozvoj? Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje analýzu územních nároků na ochranu, zřizování nebo rozšiřování veřejných pohřebišť v ČR. Postupným zavedením trvalého a systematického sledování určitých dat o veřejných a neveřejných pohřebištích v obcích bude možné tyto data převzít k další práci: k analýzám (rozborům). Cílem projektu je upozornit pořizovatele územně analytických podkladů na nároky území pro zřizování nebo rozšiřování veřejných pohřebišť a nalézt teoretická východiska pro rozvojovou a disparitní složku ochranných pásem veřejných pohřebišť ČR. Jakou roli hraje v územním plánování pohřebišť MMR? Otázka plánování pohřebišť je dílčím aspektem standardní činnosti obcí (je v samostatné působnosti obcí), jehož průmět do území katastru příslušné obce a tedy i do územního plánu obce je nutný. Obecné metodologie územního plánování (jako výkonu státní správy v přenesené působnosti) se týká do té míry, do jaké je schopna shrnout přínos zásad územního rozvoje (územního plánu) k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby pohřbívání současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek pohřbívání generací budoucích. Jednoduše řečeno, stát by měl mít zájem stanovit poměr mezi obnovou existujících veřejných pohřebišť a mírou jejich nového rozvoje. Obec na svém území o pohřebišti rozhoduje přímo, ale jisté „samoregulativní zásahy“ ze strany státu potřebuje. Nadřízený orgán územního plánování do samostatné působnosti obce státní regulací zasahovat nemůže. Bude MMR zjišťovat kapacitu každého hřbitova v ČR? Ne všechny obce jsou natolik rozpočtově silné, aby hydrogeologické průzkumy bez problémů pořídily a prováděly revitalizaci hrobových míst, které nemají majitele (o které se nikdo nezajímá a nestará). Je zapotřebí sledovat především dobu tlení lidských ostatků, aby bylo možno naplánovat využití hrobu jako pohřebního místa pro další pohřeb. Není jistě vhodné absenci volných hrobových míst řešit stavbou kolumbárií, která jsou, zejména na venkovských hřbitovech, neestetickým prvkem (ne nadarmo se jim říká posmrtné paneláky). Nenásilnými a postupnými změnami se zlepší kapacita i vzhled každého hřbitova. Tendencí může být například travnatý hřbitov, který současně zajišťuje nejlepší provětrávání hrobu, rozhodující pro správný proces rozkladu. Kromě nadměrného používání kamene na hřbitovech lze omezit i asfaltování a dláždění a vytvořit plochy zeleně.
Podpoříme realizaci několik případových studií, na kterých ukážeme, že lze dosáhnout na dotace z fondů EU pro zkvalitnění služeb na veřejných pohřebištích (např. v rámci většího projektu na vybudování Domova klidného stáří). Jaké jsou další cíle projektu MMR? Řešitelský tým se bude spolupodílet na tvorbě části učebnice pro výuku pohřebnictví a pro školy a vzdělávací instituce. Zájem již projevila Vyšší odborná škola Světlá nad Sázavou a Profit klub v Hradci Králové, které v souladu s vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 379/2001 Sb., získaly akreditaci MŠMT pro specializovanou odbornou přípravu na úseku pohřebnictví. Na závěr výzkumu v roce 2011 je plánována příprava a uspořádání závěrečné mezinárodní konference, kde by vystoupili odborníci z EU provádějící podobný výzkum. Předpokládáme zřízení sektorové rady pro pohřebnictví v rámci dalšího vzdělávání, které s účinností od 1. srpna 2007 upravuje zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání. Proč databáze pohřebišť vyšla tiskem a nikoli na internetu? Databáze je výsledkem základního výzkumu, který byl časově i finančně omezen na dobu dvou let (2005-2006). Současně (jako každý základní výzkum) otevírá celou řadu úkolů, které bude potřeba dořešit: tvorba metodiky k zavedení pravidelné aktualizace databáze, převedení do její internetové verze včetně vedení badatelské evidence provozovatelů pohřebišť, tj. plného znění řádů jednotlivých pohřebišť a podrobné digitální mapy ČR s přesnou lokalizací pohřebišť v katastru obce. Publikovaná databáze je v současné době k dispozici na internetu ve formátu PDF. Zpřístupnění na webových stránkách MMR v databázovém formátu je otázkou čistě formální.
Doprovodný program mezinárodního veletrhu Venia, Brno, 10. květen 2007 Prezentace první centrální databáze pohřebišť v ČR Mgr. Tomáš Kotrlý, hlavní řešitel,
[email protected] Mgr. Ing. Jiří Svoboda, webmaster www.pohrebiste.cz
