Školní vzdělávací program Základní školy České Heřmanice

Základní škola České Heřmanice, příspěvková organizace [email protected]

IČO: 72088591 ,
465 549 534

__________________________________________________________________________________________

Školní vzdělávací program Základní školy České Heřmanice

OBSAH 1.IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...................................................................................................... 3 2.CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ............................................................................................. 4 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP .................................................................................................. 6 4. UČEBNÍ PLÁN.................................................................................................................... 12 5. UČEBNÍ OSNOVY ............................................................................................................. 14 5.1.Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace ....................................................... 15 5.1.1. Český jazyk a literatura .......................................................................................... 15 5.1.2. Anglický jazyk ....................................................................................................... 32 5.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace............................................................ 42 5.3.Vzdělávací oblast – informační a komunikační technologie ....................................... 60 5.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět -1.období........................................................ 63 5.4.1Prvouka..................................................................................................................... 63 5.4.2. Přírodověda ............................................................................................................ 73 5.4.3. Vlastivěda............................................................................................................... 78 5.5. Vzdělávací oblast: Umění a kultura ........................................................................... 84 5.5.1. Hudební výchova ................................................................................................ 84 5.5.2. Výtvarná výchova .................................................................................................. 95 5.6. Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví........................................................................... 108 5.7. VZDĚLÁVACÍ OBLAST:ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE .......................................... 124 6.HODNOCENÍ ŽÁKŮ ......................................................................................................... 138 7.AUTOEVALUACE ............................................................................................................ 145

2

1.IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Oficiální název programu : ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY ČESKÉ HEŘMANICE Předkladatel: Název školy :

Základní škola České Heřmanice

Adresa školy : České Heřmanice 50, 565 52 Ředitelka : Mgr. Jaroslava Kafková telefon : 465549534 E-mail : [email protected] Web :

www.skola.ceskehermanice.cz

Zařazení do sítě škol : IZO :

102642362

REDIZO : 691002371 IČO : 72088591 Zřizovatel školy : Název:

Obec České Heřmanice

Adresa:

České Heřmanice 75, 56552

Telefon :

465549516

E-mail:

- [email protected]

Platnost dokumentu od: 1.9.2011

……………………………………… Mgr. Jaroslava Kafková ředitelka školy

3

2.CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1.Úplnost a velikost školy Naše málotřídní škola je školou rodinného typu v pěkném zdravém a klidném venkovském prostředí, která poskytuje základní vzdělání žákům 1.stupně. Součástí školy je školní družina. Kapacita školy je 40 žáků, kapacita školní družiny je 25 žáků. V budově školy se nachází i mateřská škola, se kterou máme velmi dobré přátelské vztahy. Společné akce propojují oba dětské kolektivy, pomáhají odstranit obavy z přechodu z MŠ do ZŠ a vytvářejí podmínky pro dobrou spolupráci. Po ukončení školní docházky v naší škole žáci mají možnost výběru školy v nedalekých městech - Vysoké Mýto, Litomyšl, Choceň nebo ve spádové obci Sloupnice, se kterou máme velmi dobré vztahy a spolupráci. 2.2.Vybavení školy. V prvním patře budovy má ZŠ k dispozici moderně vybavené učebny, sborovnu, kabinet a jídelnu. Třídy jsou vybaveny lavicemi a židlemi nastavitelnými podle výšky žáků. V každé třídě je velký koberec, který slouží nejen k relaxaci o přestávkách, ale probíhá zde také část výuky. Nedílnou součástí vybavení jsou počítače. Žáci všech ročníků mohou využívat počítače nejen ve výuce, ale i v zájmovém kroužku, o přestávkách, při pobytu ve školní družině i ve volném čase. Mohou využívat bohatý výukový software. Fond učebnic a učebních textů je dostatečně široký, aktualizovaný a odpovídá vzdělávacímu programu školy. Učební pomůcky jsou zastoupeny v míře odpovídající požadavkům příslušného učebního plánu, jsou podle potřeby využívány a dokupovány. Didaktická technika je funkční a je využívána v procesu výuky. Vyučující mají možnost využití tiskárny, kopírky a skeneru. Vyučování začíná v 8:00 a končí nejpozději v 15:00. Rozvrh je v návaznosti na autobusové spoje a bezpečnou dopravu žáků domů. Součástí školy je školní družina, kde mají žáci možnost trávit volný čas mezi vyučováním a po vyučování. Žáci mají možnost stravovat se ve školní jídelně. Stravování je zajištěno školní jídelnou, která je součástí mateřské školy. Zajišťujeme také celodenní pitný režim. Na patře jsou též záchody - pro dívky a pro chlapce. Rozvoji žáků i pedagogů pak napomáhají žákovská a učitelská knihovna. V těsném sousedství školy bylo vybudováno moderní centrum volnočasových aktivit. Sportovní areál je vybaven víceúčelovým hřištěm s umělým povrchem, běžeckou dráhou s umělým povrchem, cvičnou tenisovou stěnou, cvičnou horolezeckou stěnou, doskočištěm na skok daleký, prolézačkami a hřištěm pro předškolní děti. Tento sportovní areál je využíván jak v hodinách tělesné výchovy, tak o přestávkách a ve družině. Za nepříznivého počasí využíváme tělocvičnu. K budově školy přiléhá také malý školní pozemek určený převážně pro výuku praktických činností, prvouky a přírodovědy. V rámci výuky a mimoškolních činností je dlouhodobě realizována řada aktivit, zaměřených především na: -komplexní péči o děti se specifickými poruchami učení a chování. Počet těchto dětí bývá v naší škole 1-2 žáci. Všichni integrovaní žáci mají na základě doporučení PPP a SPC vypracovaný vlastní individuální vzdělávací plán, který je podle potřeb pravidelně doplňován -zavádění nových výukových technologií, metod a forem výuky orientovaných na postupné získávání informační gramotnosti žáků v celém průběhu školní docházky -kulturní rozvoj žáků. Děje se tak prostřednictvím projektů, které jsou zařazeny v celoročním plánu školy a zahrnují návštěvu kulturních akcí, výtvarné aktivity, pořádání a účast na sportovních soutěžích, vystoupení na Dnu matek a Vánočním jarmarku -zlepšení zdravotního stavu žáků - ozdravné pobyty v případě zájmu a finančních možností rodičů ( škola v přírodě), výuka pod“širým nebem", výuka plavání– plavecká škola Vysoké Mýto, bruslení – podle zimních podmínek na místním rybníce. 2.3.Charakteristika pedagogického sboru. Pedagogický sbor tvoří ředitelka plně kvalifikovaná a podle počtu žáků a zřízených tříd jedna učitelka s plným úvazkem plně kvalifikovaná a vychovatelka ŠD plně kvalifikovaná, která vyučuje zatím neaprobovaně zbývající počet hodin týdně předměty převážně 4

výchovného charakteru. Všichni pedagogové školy včetně ředitelky mají dosaženou úroveň ICT vzdělání minimálně kompletní „P“ nebo vyšší. Pedagogičtí pracovníci mají platné certifikované vzdělání zdravotnické.( zdravotnické minimum pro pedagogické pracovníky, zdravotník zotavovacích akcí). Ředitelka je absolventka jazykového vzdělávání pedagogů MEJA. Celý sbor se aktivně zapojuje do DVPP. Provoz školy zajišťuje jeden nepedagogický pracovník - školnice. Kromě své hlavní pracovní náplně spolupracuje s pedagogy na větších akcích a pravidelných projektech. 2.4.Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce. Dlouhodobě se zapojujeme do následujících projektů: - Les ve škole, škola v lese - třídění odpadů – Den Země - Zdravé zuby - Ovoce do škol - Školní mléko a mléčné výrobky - Poznávání rostlin a živočichů – Zlatá studánka Mezinárodní spolupráci zatím nemáme, ale snažíme se o zapojení do eTwinningu. 2.5. Spolupráce s rodiči žáků a jinými subjekty Spolupráce s rodiči Spolupráce s rodiči našich žáků je důležitým stavebním prvkem programu školy. Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultačních hodinách, případně osobně či telefonicky podle přání rodičů (zákonných zástupců). Žáci a rodiče mají možnost navštěvovat školní internetové stránky oslovit prostřednictvím uvedených kontaktů pracovníky a podílet se vlastními příspěvky na jejich tvorbě. Materiály pro rodiče jsou také rozmnožovány pomocí kopírky.Škola průběžně informuje rodiče žáků o dění ve škole, a to pomocí školní nástěnky, webových stránek a tištěných letáčků.Rodiče jsou zváni na všechny akce pořádané školou a často se zapojují do přípravy a organizace těchto akcí. Někteří rodiče podporují školu drobnými sponzorskými dary.Rodiče pracují i ve školské radě. Spolupráce s PPP, SPC a logopedem Rodiče mají možnost vyšetření vady řeči dětí a žáků přímo ve škole u asistenta logopeda a následně pak využít pravidelné konzultace při nápravě vad a poruch.Škola doporučuje vyšetření dětí a žáků v poradně. Spolupracuje pak s PPP na základě zprávy při nápravě vad a poruch a při sestavování individuálních plánů. Nabízí rodičům individuální pohovory o dětech a jejich problémech s vysvětlením a výběrem vhodných metod a učebních pomůcek. Spolupráce se zřizovatelem Starosta obce se aktivně zajímá o činnost školy. Zahajuje nový školní rok, pravidelně spolupracuje na vyhlašování žáka roku. Každoročně se zapojuje při zápisu do 1. třídy ZŠ. Zřizovatel pravidelně kontroluje hospodaření školy se svěřenými prostředky. Zaměstnanci OÚ provádí drobnou údržbu ve škole - drobné opravy, sečení trávy, atd. Dobrá je také spolupráce s místními organizacemi ať už formou spoluúčasti na některých akcích nebo podporou prostřednictvím sponzorských darů. Máme možnost také v obecním časopise Heřmánek informovat veřejnost o životě školy. Při přípravě projektových dnů spolupracujeme s místní knihovnou, Domovem důchodců ve Sloupnici, mateřskou školou, plaveckou školou ve Vysokém Mýtě, Spolupracujeme se spádovou školou ve Sloupnici, kam odcházejí někteří žáci po skončení docházky v naší škole ( návaznost učiva, učebnice….) Obecní úřad se podílí na financování dopravy žáků do ZŠ ve Sloupnici. 5

3. CHARAKTERISTIKA ŠVP 3.1.Zaměření školy: Naše škola nemá specifické zaměření. Orientujeme ji na všestranný rozvoj osobnosti žáka, rozvoj jeho vrozených i získaných dispozic. Dbáme přitom, aby žáci nebyli ve škole přetěžováni, snažíme se je připravovat na život dospělého člověka. Zajišťujeme rovnoprávný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky a přihlížíme k jejich vzdělávacím potřebám a možnostem. Umožňujeme realizaci diferencovaného a individualizovaného vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytváříme předpoklady pro realizaci vzdělávacího obsahu s ohledem na věkové zvláštnosti žáků, a tím pro postupné utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Snažíme se vést žáky k osobní zodpovědnosti za vlastní vzdělávání a chování, dbáme na zohlednění individuálních schopností žáků, snažíme se o vstřícné prostředí otevřené dětem i rodičům, postavené na slušnosti a zodpovědnosti. Ve škole dbáme na dětské zájmy, vycházíme z nich a využíváme je. Dětská reakce a zájem ukazují, čím je dítě osloveno, co na ně působí. Dětské touhy je třeba usměrňovat, probouzet vztah k pozitivním hodnotám a tím dítě vychovávat a zdokonalovat. Žákům necháváme vždy prostor k tomu, aby mohli zaujímat svá stanoviska i řešit různé opravdové životní situace. Školní práci přizpůsobujeme fyziologii a psychologii dítěte. Motivace , účelnost a radost z učení jsou charakteristickými znaky naší školy. 3.2. Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie vymezují postupy, závazné pro všechny pedagogy a měly by vést k naplnění cílů školního vzdělávacího programu. Jsou formulovány na základě obecných charakteristik klíčových kompetencí a vedou k jejich rozvíjení. Pro naplnění kompetence k učení učitel: - klade důraz na pochopení učiva, čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací - rozlišuje základní a rozšiřující učivo, volí vhodné metody vzhledem k intelektuálnímu stavu třídy i jednotlivců - pozitivně motivuje slabší žáky - umožňuje žákům realizovat vlastní nápady, podněcuje tvořivost - pracuje s chybou - zodpovědně přistupuje k hodnocení žáků - v případě neúspěchů nebo dlouhé nemoci spolupracuje s rodiči žáka - vede žáky k objevování vztahů a souvislostí - snaží se vzbudit zájem o svůj předmět - vede k zdravé soutěživosti Procesy k získání této kompetence jsou součástí výuky ve všech ročnících a předmětech. Pro získání kompetence k řešení problémů učitel: - vede žáky k objevování vztahů a souvislostí, - podporuje logické myšlení, samostatnou práci - učí vyhledávat a porovnávat různé informace - podporuje netradiční způsoby řešení problémů - podporuje účast žáků v soutěžích - zařazuje problémové úlohy z praktického života - citlivě vede žáky k vlastnímu sebehodnocení Tato kompetence je naplňována především v předmětech matematika, prvouka, přírodověda. 6

Pro naplnění kompetence komunikativní učitel vede žáky, aby: - se nebáli vyjádřit svůj názor - dokázali formulovat své myšlenky a uměli je prezentovat - uměli přijmout i názory druhých - dodržovali pravidla slušné komunikace Získávání této kompetence je nezbytné v celém procesu, zvláštní pozornost jí věnujeme v rámci občanské a rodinné výchovy- prvouka, vlastivěda Pro naplnění kompetence sociální a personální učitel: - staví na vzájemném respektu - zařazuje týmové práce - učí vnímat odlišnosti - učí kriticky přistupovat k vlastní práci , ale i k práci jiných - učí vážit si práce jiných a vzájemně si pomáhat Získávání této kompetence je nezbytné v celém procesu, zvláštní pozornost jí věnujeme v rámci občanské a rodinné výchovy- prvouka, vlastivěda Pro naplnění kompetence občanské učitel: - především jde příkladem ve svém chování a jednání - klade důraz na dodržování práv a povinností žáka - vede k ohleduplnému a citlivému vztahu vůči okolí - vede k toleranci odlišných názorů , jevů - využívá ve výuce regionální fakta k posílení hrdosti na místo, kde žije - dbá na esteticky podnětné a zdravé prostředí Procesy k získání této kompetence jsou součástí výuky ve všech ročnících a předmětech. Pro naplnění kompetence pracovní učitel: - vede žáky k udržování pravidel, k plnění povinností, k samostatnosti a zodpovědnosti - klade důraz na bezpečnost - vede k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při budoucí profesní orientaci Procesy k získání této kompetence jsou součástí výuky ve všech ročnících a předmětech

3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Žáci se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním jsou v naší škole vzděláváni formou integrace do běžné třídy. Škola nemůže vzhledem ke svému vybavení přijmout tělesně postižené žáky s omezenou možností pohybu. Na základě vyjádření a doporučení odborného pracoviště, které podklady k integraci vydává, je žákům upravován v souladu s RVP ZV jejich individuální vzdělávací plán včetně metod práce a způsobu hodnocení výsledků vzdělávání. Pro žáky mimořádně nadané a žáky se zvýšeným zájmem o vzdělávání vytváříme ve škole tyto podmínky: zadáváme individuální a samostatné úkoly, podporujeme vlastní pracovní tempo, nabízíme možnost uplatnění mimo školu ( soutěže, prezentace), dbáme na to, aby u těchto žáků nedocházelo k výkyvům v chování, k porušování pravidel a řádů pro ostatní spolužáky, pěstujeme u nich toleranci a ochotu pomáhat při spolupráci s žáky méně nadanými nebo s menším zájmem o učení, tvoříme individuální vzdělávací plán. Škola je připravena i na spolupráci asistenta pedagoga 7

3.4 Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tématické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Abychom této možnosti využili co možná nejlépe, nevytváříme pro průřezová témata samostatné vyučovací předměty, ale integrujeme je do jiných vyučovacích předmětů a realizujeme jejich obsah formou projektů, ve kterých musí žáci používat znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů. Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní a sociální výchova má každodenní využití v běžném životě. Specifikem je, že se učivem stává sám žák a běžné situace každodenního života. Smyslem tématu je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na vztazích k sobě samému, lidem a světu. Výchova demokratického občana (VDO) Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti, která vyjadřuje způsobilost orientovat se v problémech a konfliktech demokratické společnosti. Využívá ke své realizaci nejen tématických okruhů, ale i zkušeností a prožitků žáků. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) Výchova k myšlení v evropských a globálních podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty (humanismus, svobodnou vůli, morálku, atd.). Multikulturní výchova (MuV) Umožňuje žákům seznamovat se s různými kulturami, jejich tradicemi a hodnotami. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci. U menšinových etnik rozvíjí kulturní specifika a poznání kultury celé společnosti. Dotýká se mezilidských vtahů ve společnosti. Environmentální výchova (EV) Environmentální výchova vede jedince k pochopení složitosti vztahů člověka a životního prostředí. Vede k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí, ovlivňuje životní styl a hodnotovou orientaci žáků. Mediální výchova (MeV) Mediální výchova nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Mediální výchova má žáka vybavit základní úrovní mediální gramotnosti, schopností analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr. Tematické okruhy všech průřezových témat jsou integrovány do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů. Projekty které na škole probíhají, prolínají všechna z níže uvedených průřezových témat.

1. Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní a sociální výchova jsou na 1.stupni běžnou součástí výuky ve všech vyučovacích předmětech, proto zde není toto průřezové téma vyplněno. 2. Výchova demokratického občana Tématické okruhy

1.

2.

3.

4.

5.

8

Občanská společnost a škola

Prv

Prv

Prv

Vl

Vl

Občan,občanská Společnost a stát

Vl

Vl

Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Vl Vl

Vl

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tématické okruhy

1.

2.

3.

4.

5.

Aj

Vl, AJ

Vl, Aj

Objevujeme Evropu a svět

Vl, AJ

Vl,Aj, Inf

Jsme Evropané

Vl

Vl,

Evropa a svět nás zajímá

4. Multikulturní výchova Tématické okruhy

1.

2.

3.

4.

5.

Kulturní diference

Hv Prv

Hv Prv

Hv Aj

Aj,Hv, Vv

Vl,Aj

Lidské vztahy

Prv

Prv

Prv Tv, Hv

Vl Čj,Vv, Př

Vl,Hv, Tv

Vl,Čj

Vl,Hv

Aj,

Aj,

Vl,

Vl,

Etnický původ Multikulturalita

Aj

Princip sociálního smíru a solidarity

5. Environmentální výchova Tématické okruhy

1.

2.

3.

4.

5.

Ekosystémy

Prv

Prv

Prv

Př

Př

9

Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

Prv

Prv Vv

Prv

Př, Vl

Př

Prv

Př,

Př,

Prv, Vv

Př, Vl, Vv

Př, Vv, Vl,Pč

3.

4.

5.

Čj

Inf,Čj

Prv Vv

6. Mediální výchova Tématické okruhy

1.

2.

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Inf

Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení

Inf Hv

Fungování a vliv médií ve společnosti

Hv

Hv

Hv, Vv,

Hv, Vv Inf Čj

Čj,

Projekty Výstupy žáka - Zná základní pravidla individuálních a kolektivních sportů - Umí se zapojit do kolektivních her - Využívá své pohybové dovednosti - Dokáže si vyhledat knížku - Umí se orientovat v knihovně - Rozezná jednoduché literární žánry - Má zájem si půjčit knihu

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata

Projekt 1. – 5. ročník

► Sportovní den

Tv - OSV - VDO

Čj, Vv - OSV - VDO - VMEGS - MuV - MeV

► Den v knihovně

10

Poznámka - atletika - turnaje v míčových sportech - netradiční disciplíny - využití tělocvičny a hřiště - návštěva Obecní knihovny - zapojení do projektu – Čtení pomáhá

- Zná nejznámější památky nejen Prahy - Umí vyprávět o svých výletech po naší vlasti -Poznává krásy naší vlasti - Dokáže se společensky chovat - Dodržuje pravidla společenského chování - Umí převyprávět odehraný děj - Umí si postavit draka - Dokáže se zapojit do kolektivu - Umí přijmout prohru - Dokáže si navrhnout výkres - Využívá křídy - Je ohleduplný k druhým - Zvládne taneční vystoupení - Dokáže zazpívat píseň - Dokáže si zapamatovat scénář - Umí si připravit kostým - Dovede spolupracovat - Zvládá základní dovednosti plavání - Umí plavat s pomůckami - Zvládne techniku základních stylů plavání - Zná lidové zvyky spojené s jednotlivými svátky - Zná historii a tradice našeho národa - Dokáže vyrobit různé předměty typické pro jednotlivé tradice

►Putování naší vlastí

► Divadelní představení ► Drakiáda

►Malování před školou ► Vystoupení ke Dni matek

►Plavání

► Lidové zvyky a tradice Vánoční jarmark

11

Prv, ČJ, VL - OSV - VDO - MuV

Prv, VL, Př - OSV - EV - MeV Pracovní činnosti - OSV

Výtvarná výchova, český jazyk - OSV - VDO - MeV Tělesná výchova, dramatická výchova, pracovní činnosti, hudební výchova - OSV, VDO, MuV, EV, MeV

Výlety a exkurze dle přiměřeně věkovým možnostem žáka - plnění zadaných úkolů

- výběr dle aktuální nabídky pro žáky 1. stupně - spolupráce s MŠ - plnění zadaných úkolů - soutěže v pouštění draků - záleží na dobrých povětrnostních podmínkách - malování na asfaltovou silnici dle přiřazeného tématu - práce s křídami Představení pro maminky, přátele školy - uspořádané v květnu

Tělesná výchova - OSV

Žáci získají základní dovednosti v plavání - hodiny vedené instruktorem plavecké školy AAA ve Vysokém Mýtě

Výtvarná výchova, pracovní činnosti, český jazyk, hudební výchova - OSV - VDO - MuV - EV

Žáci vytvářejí různé tradiční výrobky - uspořádají pro rodiče jarmark

- Dokáže popsat a orientovat se ve své vesnici, škole - Umí provést kamaráda po vesnici - zná nejbližší města -Umí pojmenovat členy rodiny, zná adresu bydliště - Poznává přírodu v okolí svého domova, školy - Pozná některé druhy rostlin a živočichů - Pozná některé nerosty a minerály

►Známe svoji rodinu, vesnici, školu,

►Máme rádi přírodu

Prv, Vl - OSV, VDO

- Návštěva obecního úřadu, pošty, kostela, obchodu, knihovny…

Prv, Vl - EV - OSV

- Vycházka do okolí školy a vesnice - Účast na soutěži Poznávání rostlin a živočichů v České Třebové

4. UČEBNÍ PLÁN Učební plán ŠVP Základní školy České Heřmanice vychází z učebního plánu RVP ZV. V tomto RVP ZV jsou stanoveny minimální časové dotace. V našem učebním plánu jsme tyto dotace respektovali.

UČEBNÍ PLÁN PRO 1.-5. ROČNÍK Minimální časová dotace

Disponibilní časová dotace

35

5

3 3 3 5/1 5/1 5/1 4

9 20

0 3

-

-

-

-

1

1

0

Prvouka

2

2

3

-

-

Přírodověda Vlastivěda Hudební výchova

1

1

1

2/1 2/1 2/1 2 1 1

12

3

Výtvarná výchova Tělesná výchova

2/1 2/1 2/1 2 2 2 2 2

2 2

12

3

10

0

1

1

5

0

Třída

Vzdělávací oblasti

Vyučovací předmět

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura

Matematika a její aplikace

Anglický jazyk Matematika

4

Informatika

Inf ormační a komunikační technologie Člověk a jeho svět

1.

2.

3.

4.

5.

9/1 9/1 8/1 7/1 7/1

Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce

Praktické činnosti

Disponibilní časová dotace

Celková povinná časová dotace

1

1

1

14 21

12

22

25

25

25

118

Celková týdenní hodinová dotace je RVP ZV stanovena: • pro 1. – 2. ročník maximálně 22 hodin • pro 3. – 5. ročník maximálně 26 hodin

1. Závazná minimální časová dotace je uváděna u jednotlivých vzdělávacích oblastí. Je navýšena prostřednictvím disponibilních hodin – pro 1. – 5. ročník celkem o 14 vyučovacích hodin. 2. Celková časová dotace 118 hodin týdně (včetně disponibilních) je pro 1. – 5. ročník závazná. 3. Průřezová témata jsou integrována do jednotlivých předmětů. Průběžně a přirozeně těmito předměty prolínají. Začlenění průřezových témat probíhá i formou projektových dnů. Jejich konkretizace je uvedena v charakteristice průřezových témat i v jednotlivých tabulkách daných předmětů. 4. V rámci učebního plánu může v 1. – 3. ročníku probíhat výuka jednotlivých předmětů bez pevné časové dotace v menších časových celcích než jedna vyučovací hodina; jednotlivé řízené činnosti mohou být kombinovány a propojovány při zachování celkové stanovené denní a týdenní dotace pro vyučovací předměty a dodržení požadavků na odpočinek. I při integraci průřezových témat, při projektech apod. musí vyučující dodržet časovou proporci jednotlivých předmětů v týdnu a zásady hygieny školní práce (přestávky, relaxace atd.).

Na 1. stupni jsme posílili hodinové dotace vyučovacím předmětům: český jazyk a literatura o 5 disponibilních hodin, matematika o 3 disponibilní hodiny, vzdělávací oblast člověk a jeho svět o 3 disponibilní hodiny a umění a kultura o 3 disponibilní hodiny. Český jazyk a literatura • vyučovací předmět je zařazen povinně do všech ročníků a je na 1.stupni posílen o 5 disponibilních hodin. V rámci předmětu se realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova a Multikulturní výchova. Hlavním důvodem pro posílení tohoto vyučovacího předmětu je jeho význam pro rozvoj čtenářské gramotnosti a pro úspěšné osvojování poznatků v dalších vyučovacích předmětech. Anglický jazyk • předmět s časovou dotací 3 hodiny týdně je zařazen povinně od 3. Matematika • předmět je povinně zařazen do všech ročníků a na l.stupni je posílen o 3 disponibilní hodiny. Hlavním důvodem pro posílení tohoto vyučovacího předmětu je rozvoj matematické gramotnosti a úspěšné osvojování poznatků v dalších vyučovacích předmětech. Informatika • učivo v 1. – 4. ročníku je realizováno jako součást jiných vyučovacích předmětů; • ve 5. ročníku je zařazován jako samostatný vyučovací předmět, je též spojován s obsahem jiných vyučovacích předmětů. Člověk a jeho svět • realizuje se v 1. – 3. ročníku ve vyučovacím předmětu prvouka a ve 4. – 5. ročníku v předmětech přírodověda a vlastivěda, tedy ve všech ročnících 1. stupně základního vzdělávání. Na posílení této vzdělávací oblasti byly využity 3 disponibilní hodina. • v této vzdělávací oblasti systematicky prolínají výstupy sexuální a etické výchovy V rámci předmětů se realizují průřezová témata Výchova demokratického občana, Environmentální výchova, Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Hlavním důvodem pro posílení tohoto předmětu je poloha naší školy, která je v krásném prostředí a chceme, aby žáci o naší přírodě věděli co nejvíce. Také se účastníme přírodovědných soutěží, na které je nutno se řádně připravit. Umění a kultura 13

• realizuje se v samostatných vyučovacích předmětech hudební výchova a výtvarná výchova, které jsou zařazeny ve všech ročnících.a posíleny o 3 disponibilní hodiny. Hlavním důvodem je, že každoročně u nás probíhá Jarmark, kde žáci vystavují své výrobky, dále den Matek – vytváření kulis a účastníme se výtvarných soutěží. Člověk a zdraví • tělesná výchova je zařazena do všech ročníků vždy 2 vyučovací hodiny týdně • výchova ke zdraví je realizována zejména v tělesné výchově, prvouce a přírodovědě Člověk a svět práce • učivo vzdělávací oblasti se realizuje ve všech ročnících jako samostatný předmět praktické činnosti. Sexuální výchova – vzdělávací obor, který není zařazen do výuky jako samostatný předmět. Výstupy tohoto oboru prolínají do výuky zejména ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět.

5. UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací období Vzdělávací a výchovný proces je rozdělen na období 1.období – 1. - 3. ročník 2.období – 4.- 5. ročník Každé vzdělávací období má své specifické cíle a stanovené očekávané výstupy, které jsou na konci 5.ročníku a na konci 9.ročníku závazné. Na konci 3.ročníku je očekávaný výstup pouze orientační. Učivo je v pojetí ŠVP chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů a představuje závazný výčet témat, námětů a činností, které mu škola nabídne všem žákům k osvojování. Obsah učiva Školního vzdělávacího programu je rozpracovaný do jednotlivých ročníků.

Vzdělávací období pro 1.- 3. ročník Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů Vzdělávací program realizuje požadavky na základní vzdělávání prostřednictvím formulovaných vzdělávacích oblastí a vytváří pro školní praxi dílčí celky – vyučovací předměty. Oblast: 1. Jazyk a jazyková komunikace

Předmět: – český jazyk a literatura – anglický jazyk (od 3. ročníku) – matematika – informatika (v 1. – 4. ročníku není samostatným předmětem)

2. Matematika a její aplikace 3. Informační a komunikační technologie 14

4. Člověk a jeho svět

– prvouka v 1. – 3. ročníku – přírodověda – ve 4. a 5. ročníku – vlastivěda - ve 4. a 5. ročníku – hudební výchova – výtvarná výchova – dramatická výchova (není samostatným předmětem) – tělesná výchova – výchova ke zdraví (není samostatným předmětem) – praktické činnosti – etická výchova (není samostatným předmětem)

5. Umění a kultura 6. Člověk a zdraví 7. Člověk a svět práce 8. Doplňující vzdělávací obor

Hlavní cíle 1. období

Cílem prvního období základního vzdělávání je naučit žáky: základům čtení, psaní, počítání a prvního cizího jazyku. Vyučování má ve všech předmětech činnostní charakter. Při vytváření dovedností a návyků v 1. – 3. ročníku se požaduje, aby žáci chápali účel a smysl každé své činnosti, aby o činnostech hovořili a měli pro ně dostatečný časový prostor. V souladu s charakterem myšlení žáků je těžiště vyučování v přímém poznávání skutečností kolem nás. K výuce v tomto období patří i vyučovací předměty s výchovným zaměřením, tj. hudební, výtvarná, tělesná výchova a pracovní činnosti. V programu jsou uplatňovány též: dramatická výchova, výchova ke zdraví, etická výchova a informační a komunikační technologie, ale netvoří samostatné předměty. Charakteristické pro toto období je prolínání učiva mezi všemi vyučovacími předměty.

5.1.Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací oblast je v 1. – 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu český jazyk a ve 3. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu anglický jazyk.

5.1.1. Český jazyk a literatura

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. a 2.ročníku – 9 hodin týdně ve 3. .ročníku – 8 hodin týdně Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura: směřuje k ovládnutí základních jazykových jevů pro dorozumívání v ústní i písemné podobě k osvojování a rozvíjení čtenářských schopností vede k využívání různých zdrojů informací – př. slovníky, encyklopedie, katalogy, pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další vývoj Výchovně vzdělávací cíle: – rozumět spisovné řeči mluvené, čtené i psané – vyjadřovat srozumitelně, zejména mluvenou řečí, myšlenky, psanou formou se vyjadřovat jen v jednoduchých větách – číst správně a s porozuměním texty přiměřené délkou i obsahem 15

– – – –

znát příklady literárních děl vhodných pro daný věk včetně ilustrací číst s porozuměním jednoduché naučné texty, pokusit se vyjádřit jejich myšlenky vnímat krásu a bohatost mateřského jazyka při výuce českému jazyku je třeba stále pamatovat na to, že se v tomto období vytváří vztah žáků k literatuře a jejich zájem o četbu, tedy že začíná výchova budoucích čtenářů – svou schopnost vyjadřovat se umět uplatnit i v prvouce, matematice i dalších vyučovacích předmětech

Charakteristika výuky:

Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: – komunikační a slohovou výchovou; – čtením a literární výchovou; – psaním; – jazykovou výchovou. Komunikace v českém jazyce se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy. V komunikační výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), mluvit a rozhodovat se na základě vnímaných pokynů a přečteného textu. Žáci se učí výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, učí se rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni. Komunikační dovednosti žáků jsou vytvářeny nejen ve všech složkách českého jazyka, ale ve všech vyučovacích předmětech. Jednotlivé vyučovací předměty musí poskytovat dostatek prostoru k vyjadřování myšlenek a postřehů žáků k tomu, co se učí a co pozorují. Slovní zásoba je rozšiřována zejména využitím učiva prvouky, četby a vlastních zážitků. V tomto období je kladen důraz zejména na ústní vyjadřování žáků. Samostatná písemná forma vyjadřování je uplatňována od 3. ročníku. Při prvním písemném vyjadřování se požaduje používat krátké jednoduché věty o tom, co žáci prožili, nebo co dobře znají. Pro rozvoj vyjadřovacích schopností v prvním vzdělávacím období využíváme: – vyprávění (o obrázku, vlastních zážitcích, přečteném textu, podle obrázkové osnovy) – rozhovory žáků k určitému tématu – formulace otázek a odpovědí k danému tématu – možnosti svobodného výběru způsobu vyjádření myšlenek (v čítankách 2. a 3. r. jsou připraveny náměty, které žáky vždy zaujmou), využívá se mezipředmětových vztahů – jednoduchých popisů z písanek, hlavně z prvoučného učiva, k psaní podobných textů – možnost zpracovávat „první knihy“ např.: o květinách, o ptácích aj. v co nejjednodušší podobě, volně doplněné ilustracemi, výstřižky apod., využíváme i dětských knih a encyklopedií Komunikační výchova tedy obsahuje činnosti: a) receptivní, tj. čtení a naslouchání; b) produktivní (tvořivé činnosti), tj. mluvený a písemný projev žáka.

Při výuce čtení v tomto období se snažíme naučit všechny žáky, i průměrně nadané, číst přiměřeně náročné, umělecké i naučné texty jasně, zřetelně a s porozuměním. Při čtení textů se obohacuje slovní zásoba žáků a rozvíjí se i jejich ústní vyjadřování. Při práci s texty se spojuje výcvik čtení s rozvojem vyjadřování, se vzděláváním v různých oborech i s výchovou žáků. Čtení se využívá v prvouce při poznávání přírody i života lidí a světa. Při prožívání literárních ukázek a čtení prvních knížek poznávají žáci život dětí i dospělých, učí se chápat a hodnotit jejich životní příběhy, činy, charaktery a lidské vztahy. Tím rozšiřují svoji životní zkušenost, obohacují svůj citový život.

Žáci se při vyučování čtení učí esteticky prožívat a chápat přiměřené texty, později je výrazně číst, předčítat, přednášet, vyprávět, někdy i ilustrovat, něco podle popisu vyrobit, jindy text dramatizovat. Při čtení, poslechu a recitaci se zjemňuje smyslové vnímání žáků, např. sluch 16

pro zvukovou stránku jazyka, bystří se pozorování, rozvíjí se představivost a fantazie, cvičí se paměť žáků, rozvíjí se pojmové i obrazné myšlení, ústní vyjadřování. V literární výchově seznamujeme žáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací.

Při výuce psaní v tomto období získají žáci správné psací dovednosti, základy čitelného, přiměřeně hbitého a úhledného rukopisu. Píší slova a texty vhodného a žákům přiměřeného obsahu, který vyjadřuje zkušenosti žáků nebo poznatky získané v jiných vyučovacích předmětech. Písanky připravené pro toto období se zaměřují na psaní s porozuměním. V jazykové výchově v 1. období základního vzdělávání se žáci učí prostě a jasně vyjadřovat spisovným jazykem, s využitím slovní zásoby odpovídající jejich věku a zároveň poznávají elementární základy mluvnické stavby jazyka a osvojují si základní pravopisné jevy. Dbá se na rozvoj jejich slovní zásoby a postupně se vytváří návyky správné spisovné výslovnosti.

Jazykové vyučování má velký význam pro rozvoj myšlení žáků, neboť se při něm učí jazykové a pravopisné jevy pozorovat, srovnávat, třídit i zobecňovat. Nejprve se seznamují s konkrétními jazykovými jevy, pozorují je, hovoří o nich. Tak dochází k mnoha elementárním zobecněním a procvičování poznaných jazykových a pravopisných jevů. Pozornost je věnována výcviku v pravopise lexikálním. Ústní i písemné vyjadřování se při činnostní výuce rozvíjí pokud možno v souvislosti s poznáváním skutečností, které děti obklopují. Žáci zpočátku při samostatném vyjadřování reagují na otázky a pokyny učitele, později vytvářejí krátké souvislé projevy na témata blízká jejich zájmům a zkušenostem.

V hodinách českého jazyka tohoto období nejsou ostré hranice mezi učivem mluvnice, slohového výcviku, literární výchovy a psaní. Je potřeba si uvědomovat vzájemnou prostupnost a propojenost těchto složek českého jazyka. Je-li k tomu vhodná příležitost, lze složky českého jazyka zpestřit dramatickou výchovou. Dramatická výchova rozvíjí tvořivost děti a přispívá k obohacení jejich slovní zásoby. S její pomocí učíme žáky volně, beze strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce. Pomocí dramatické výchovy se žáci učí slušnosti, vzájemnému respektování i tvořivému řešení praktických situací. Přitom se učí též cítit s druhými, vzájemně si pomáhat. Uplatňujeme tak snadno ve výuce prvky etické výchovy.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - učitel vede žáky ke stálému zdokonalování čtení - učitel vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných k práci - učitel stanovuje dílčí vzdělávací cíle v pravopisu - žáci jsou motivováni k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu Kompetence k řešení problémů - žáci navrhují různá řešení problémů, dokončují úkoly a zdůvodňují své závěry - žáci si vzájemně radí a pomáhají - učitel hodnotí práci žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok Kompetence komunikativní - učitel vede žáky k výstižnému a kultivovanému projevu - žáci dokáží prezentovat své myšlenky a názory Kompetence sociální a personální - učitel organizuje práci ve skupinách, aby žáci spolupracovali při řešení problémů 17

-

učitel vede žáky k prezentaci svých myšlenek a názorů a k vzájemnému respektu učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky žáci respektují pokyny pedagogů

Kompetence občanské - učitel využívá literatury naučné i vědecké k vytváření postoje k přírodě, k životnímu prostředí - žáci zvládnou komunikaci i ve vyhraněných situacích - pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály Kompetence pracovní - učitel vede žáky k organizování a plánování učení - učitel se zajímá, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky - učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 1. Výstupy žáka ZŠ Lipenec

Učivo - obsah Předslabikářové období: •

• • • • •

• • • •

Umí tvořit krátké věty Odpovídá na otázky celou větou Opakuje slova a věty podle správného mluvního vzoru Ovládá sluchovou analýzu a syntézu Dokáže rozpoznat první a poslední samohlásku nebo souhlásku ve slovech Ovládá základní návyky při psaní Dovede dramatizovat jednoduché pohádky a příběhy Dokáže se naučit zpaměti říkanku a básničku Poznává a čte probraná malá a velká písmena

• • • • • • • •

•

rozvíjení řeči s využitím žákovských zkušeností přípravná zraková a sluchová cvičení poslech čtených a vyprávěných pohádek dramatizace jednoduchých pohádek, zvláště takových, ve kterých se některý motiv opakuje memorování říkanek a básniček zpaměti, využití znalostí žáků z předškolního věku krátká vypravování žáků podle jejich zážitků a pozorování odpovědi na otázky náprava vadné výslovnosti nápodobou sluchová analýza a syntéza slabik ve slově, např. hádanky typu: „Je to hodně stromů a je to l-e-s. Co je to?“ poznávání prvních souhlásek a 18

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata PRV – rodina, škola, příroda kolem nás, povolání (spisovatel, básník, ilustrátor)

VV – ilustrace pohádky, záložka do knihy PČ – příprava učebních pomůcek, modelování podle vyprávěného příběhu, záložka do knihy apod. HV – říkadla, koledy,

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Učebnice a pracovní sešity pro 1. ročník – Nová škola Brno: Živá abeceda Pracovní sešity: Moje první psaní Písanka 1 Ostatní pomůcky: Skládací abeceda Metodický průvodce Další pomůcky a formy práce: Nástěnná abeceda Obrázková abeceda Abeceda ve formě puzzle Soubory obrazů s pohádkami Kartičky s obrázky Kartičky se slabikami

• •

samohlásek na začátku nebo na konci slova poznávání a čtení malých a velkých písmen: M, L, S, P, A, O, U, E, I začátky psaní v tomto období úzce souvisí s výukou čtení: • uvolňovací cviky • základní návyky při psaní • příprava k psaní písmen – psaní jednotlivých prvků písmen a číslic (čáry, oblouky, zátrhy, ovály, kličky, vlnovky)

dramatizace písní M, TV OSV

Slabikářové období: • Čte správně otevřené slabiky a slova složená z písmen poznaných v předslabikářovém období • Zpaměti umí básničky, říkanky, rozpočitadla • Umí naslouchat, vyjadřovat se mluveným, výtvarným i pohybovým projevem • Dokáže číst jednoduchý text • Vázaně čte vybrané typy slov • Rozpozná nové hlásky a dvojhlásky • Rozvíjí svůj písemný kultivovaný projev • Pozná rozdíl mezi písmenem, slabikou, slovem a větou • Rozpoznává každodenní verbální a neverbální komunikaci jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích • Je schopen účinné komunikace s druhými • Respektuje a toleruje práva druhých • Má správný slovní přízvuk • Dokáže číst a psát slova se slabikotvorným r, l • Dokáže číst a psát slova se slabikami di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě

• •

•

•

• •

• •

pokračování v rozvíjení vyjadřování žáků seznamování žáky s lidovými pohádkami, rozpočitadly, říkankami, hádankami, vybrané se učí zpaměti, vyprávějí i dramatizují předčítání příběhů ze života dětí, z přírody, o zvířatech, propojení s výukou prvouky a výtvarné i hudební výchovy cvičení schopnosti naslouchat a něco si z příběhu zapamatovat, zapamatované vyjádřit mluveným, výtvarným nebo i pohybovým projevem nechávání žáků vyjadřovat své individuální pocity z četby věnování pozornosti srozumitelnosti řeči žáků, nenásilné podporování správné výslovnosti seznamování žáky se základními pravidly, která by měli respektovat při rozhovoru výuka čtení – požadavek jasného zřetelného čtení s porozuměním uplatňujeme od čtení prvních slov: • čtení otevřených slabik a slov složených z písmen poznaných v předslabikářovém období • činnosti s písmeny skládací abecedy • čtení dvojslovných, nejvýše 19

PRV – rodina, škola, příroda kolem nás, povolání (spisovatel, básník, ilustrátor) VV – ilustrace pohádky, záložka do knihy, seznámení s obrázky Josefa Lady apod. PČ – příprava učebních pomůcek, modelování podle vyprávěného příběhu, záložka do knihy apod. HV – říkadla, koledy, dramatizace písní M, TV

Krychličky se základními hláskami Dětské časopisy a knihy rytmizace říkadel Skupinová práce Kooperativní vyučování

Učebnice a pracovní sešity pro 1. ročník – Nová škola Brno: Slabikář Pracovní sešity: Písanka 2 Písanka 3 Písanka 4 Ilustrované slabiky Se zvířátky do pohádky Ostatní pomůcky: Skládací abeceda Metodický průvodce Další pomůcky a formy práce: Nástěnná abeceda Obrázková abeceda Abeceda ve formě puzzle Soubory obrazů s pohádkami Kartičky s obrázky Kartičky se slabikami, se slovy Dětské časopisy a knihy Pohádkové hry, rytmizace říkadel Skupinová práce Kooperativní vyučování

• Dokáže napsat krátké věty • Dokáže hlasitě a správně číst jednoduchý text s porozuměním • Ovládá čtení psacího písma • Zvládá opis a přepis (z tiskací formy do psací) písmen, slabik, slov a vět • Dokáže psát písmena, slabiky, slova a krátké věty podle diktátu • Snaží se správně používat znaménka na konci věty • Má úpravný a přehledný písemný projev • Plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti • Porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti • Zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním • Píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky • Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, čtení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

•

•

trojslovných vět z poznaných slov • postupné poznávání dalších hlásek a písmen • čtení slabik, slov a krátkých vět • čtení psacího písma • čtení krátkých celků, obsahem dětem přiměřených • čtení s porozuměním v průběhu roku podporujeme tvořením vět s danými slovy, kresbou k některým slovům a větám, odpověďmi na otázky k obsahu jednoduché věty, plněním krátkých a jasných napsaných pokynů • řazení ilustrací podle dějové posloupnosti nácvik psaní malých a velkých písmen ve spojení se čtením • psaní slabik a krátkých slov s jednoduchými spoji • opis a přepis písmen, slabik, slov a krátkých vět, náročnost vět je nutné volit podle individuálních možností žáků • psaní snadných a foneticky jasných slov podle diktátu po předcházející sluchové analýze a syntéze z hlediska potřeb čtení a psaní rozlišovat věty, slova, slabiky, hlásky (písmena)

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 2. Výstupy žáka ZŠ Lipenec •

•

Zvládne přechod od vázaného slabikování k plynulému čtení slov, jednoduchých vět a krátkých textů Plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a

Učivo - obsah •

Postupné zvládání čtení složitějších textů

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály

DV – tématická dramatizace

Učebnice a pracovní sešity Encyklopedie

•

Porozumění textu

HV – tématické písně

•

Dodržování interpunkce

VV – ilustrátoři

Dětská literatura Návštěva knihovny 20

•

• •

• • • • • • • • •

• •

náročnosti Porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru Pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost Dokáže dodržovat pomlky po tečce Zvládá správné čtení předložek se slovem Zvládne vyhledat slova a myšlenky v textu Dokáže vyprávět obsah krátkého textu Umí vyjadřovat text pomocí obrázků vyprávění Využívá encyklopedie a čte sám dětské knihy Je schopen rozlišit poesii a prózu Zná rozdíl mezi pohádkou a pověstí Čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku Vyjadřuje své pocity z přečteného textu Pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností

•

Čtení předložek

•

Orientace v textu a práce s textem

•

Vypravování

•

Vypravování podle obrázkové osnovy

•

Recitace

•

Poezie a próza

• •

Pohádka a pověst Dětská literatura

21

PRV – škola, rodina, příroda

Čítanka Divadelní představení

• • • • • •

• • • • •

• • •

•

• • • • •

Zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním Zvládá psaní tvarů písmen,číslic Umí psát slabiky, slova a jednoduché věty Je schopen psát s porozuměním Dokáže se písemně vyjádřit Umí si zkontrolovat zapsaný text

•

Zvládá opakování učiva z 1. ročníku Umí vyjadřovat své myšlenky, ústně i písemně Zná abecedu a dokáže podle ní zařazovat slova Dokáže odpovědět celou větou na otázky Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky Dokáže tvořit věty k dané situaci Ovládá pravopis věty Zná rozdíl mezi slovem, slabikou, hláskou, písmenem a chápe slovní význam Rozeznává slovo nadřazené, podřazené, souřadné, protikladné a souznačné Umí je roztřídit a vytvořit příklady Dokáže vyjmenovat samohlásky, souhlásky a dvojhlásky Umí je správně vyslovovat a psát Zvládá pravopis a výslovnost tvrdých souhlásek Zvládá pravopis a

•

• • • •

•

Procvičování tvarů písmen, číslic Slabiky, slova a jednoduché věty

VV, PČ – tématické práce

Tabule Pracovní listy Písanky

Porozumění vlastního psaného Využití v každém textu předmětu Vyjadřování myšlenek Samokontrola zápisu

Opakování učiva z 1. ročníku

Učebnice Pracovní sešity

Plynulé vyjadřování myšlenky

Tabule •

Abeceda

•

Druhy vět – oznamovací, tázací, rozkazovací, přací

• • • •

VV – tématické práce

Tvorba vět Pravopis vět – velké písmeno na začátku a tečka na konci Slovo, slabika, hláska, písmeno Slova nadřazená, podřazená, souřadná, protikladná a souznačná

PČ – tématické práce

Obrazový materiál Pracovní listy Hry

PRV – rodina - škola - příroda - první pomoc - tradice - pohádky - zimní sporty M – počítání, slovní úlohy

• • •

Samohlásky, souhlásky, dvojhlásky Tvrdé souhlásky- h, ch, k, r, d, t, n Měkké souhlásky- ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň 22

Encyklopedie

•

• • • •

výslovnost měkkých souhlásek Ovládá správné psaní souhlásek uprostřed a na konci slova, psaní ú, ů na začátku, uprostřed a na konci slova Dbá na psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě Zná přehled slovních druhů Poznají podstatná jména, slovesa, předložky, spojky Znají psaní velkých písmen na začátku věty a u vlastních jmen a místních jmen

• • • • • • • •

Párové souhlásky znělé a neznělé Skupiny dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě Přehled slovních druhů Podstatná jména Slovesa Spojky Předložky Velká písmena OSV

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 3. Výstupy žáka ZŠ Lipenec

• • • • • •

Zvládá principy pravopisu Dovede abecedně řadit slova Dokáže psát správné i,í/y,ý po měkkých a tvrdých souhláskách Zná psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě Dokáže psát správně souhlásky uvnitř a na konci slova Dokáže popsat osobu, předměty a hračky

•

Porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost

•

Rozlišuje slovní druhy v základním tvaru

•

Užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves

•

Spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i

•

Učivo - obsah

• • •

•

Opakování učiva z 2. ročníku Abeceda

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata MAT PRV PČ OSV

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály Učebnice a pracovní sešity Internet

Tvrdé a měkké souhlásky

PC – CD český jazyk

Párové souhlásky

Pravidla českého pravopisu Nástěnné obrazy

23

•

zvukové prostředky Používá velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování • Píše tvarově správně číslice a písmena, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev

•

Kontrola vlastního projevu

Všechny předměty

Nástěnné tabule Písanky

Dokáže rozpoznat větu jednoduchou a souvětí Dovede určit základní skladební dvojice

• • •

Věta jednoduchá Souvětí Základní skladební dvojice

Literární výchova

Učebnice a pracovní sešity

Rozlišuje význam slov Umí určit slovo souznačné, protikladné a příbuzné Dovede určit kořen, předponu a příponu

•

Nauka o slově

Dovede převyprávět pohádku a umí k ní vytvořit nadpis Zná svoji adresu a umí ji správně napsat

•

• •

Zná obojetné souhlásky Zná vyjmenovaná slova a ovládá jejich pravopis

•

• • •

Dokáže vyprávět podle osnovy Umí telefonovat Dokáže napsat jednoduchý dopis a pozvánku

•

•

Dokáže třídit slova podle slovních druhů Umí skloňování podstatných jmen a pozná mluvnické kategorie Poznává slovesa

• • • •

• • • • • • •

• •

TV

•

•

•

•

Plynule čte s porozuměním texty přiměřeného

Hry, soutěže, pracovní sešity

• • • •

Sloh – vyprávění

Sloh - adresa Řady vyjmenovaných slov po b, l, m, p, s, v, z Sloh – vyprávění podle osnovy Sloh – vyjadřovací schopnosti Slovní druhy Podstatná jména Rod, číslo, pád Slovesa Osoba, číslo, čas a infinitiv sloves Sloh – popis činnosti, pracovní postup Hromadné čtení Tiché čtení Próza Poezie 24

VV PRV Psaní PČ

Obrázková osnova Pohlednice

Názorné tabulky Pracovní listy

Osnovy pohádek VV PRV – tísňová volání

MAT DiPo Kartičky

PČ

PČ DV VV

Dětská naučná literatura – encyklopedie Internet

• • •

• • • • •

rozsahu a náročnosti Čte a zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku Vyjadřuje své pocity z přečteného textu Pracuje tvořivě s literárním textem dle pokynů učitele

Používá čtení tiché Pozná dané literární žánry Umí reprodukovat text Využívá četbu jako zdroj informací Dokáže vysvětlit základní literární pojmy

•

Porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

•

Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru Pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost V krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev Píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení • Seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

• • • •

• • • •

Vyprávění Dramatizace Recitace Autor, ilustrátor, básník, pohádka, bajka, báseň, verš, odstavec, herec, film, divadlo

Knihovna Dětské časopisy Audio Divadelní představení

Hlavní cíle 2. období Ve 2. období uplatňujeme ve větší míře aktivní zapojování žáků do výuky, sebekontrolu a sebehodnocení žáků. Žáky vedeme k objevování souvislostí mezi látkou naučenou a látkou aktuálně probíranou. Důraz klademe na propojování učební látky jednotlivých vyučovacích předmětů mezi sebou a na zautomatizování základních vědomostí, a to zejména v matematice a českém jazyce. Žáky učíme nedostatky nejen odhalovat, ale ukazujeme jim, jak lze zjištěné nedostatky postupně odstraňovat. Žákům dáváme prostor k samostatným úvahám a dodáváme důvěru k dosažení dobrých výsledků. Cílem tohoto období základního vzdělávání je připravit žáky k snadnému přechodu na 2. stupeň.

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím 2 vyučovacích předmětů český jazyk a literatura a anglický jazyk 25

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět ve 4.a 5. ročníku

–

7 hodin týdně

Charakteristika výuky českého jazyka ve 2. období: Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: - komunikační a slohovou výchovou - jazykovou výchovou - literární výchovou Komunikačním a slohovým dovednostem je v tomto vzdělávacím období vyučováno tak, aby byl podporován a podněcován duševní rozvoj žáků a zároveň byla rozvíjena jejich individualita. V předmětu český jazyk se komunikační a slohové dovednosti realizují při čtení, naslouchání, mluveném a písemném projevu žáků. V 2. období základního vzdělávání je naším úkolem zautomatizovat základní pravopisné jevy určené pro 1. vzdělávací období, proto zde věnujeme Jazykové výchově značnou pozornost. Chceme-li při výuce českého jazyka dosáhnout dobrých výsledků, je třeba stále dbát o to, aby všichni žáci porozuměli významu slov. K tomu využíváme vjemy sluchové, zrakové i motorické. Máme-li rozvíjet slovní zásobu žáků, chceme-li je dobře naučit pravopis a ostatní učivo jazykové výchovy, zařazujeme do výuky pravidelná pravopisná a mluvní cvičení. Soustavně prováděné a promyšlené sestavy těchto cvičení vedou k zautomatizování mluvnických a pravopisných jevů. Dbáme na to, aby cvičení měla praktický ráz a žáci byli při cvičeních aktivní. Žákům stále umožňujeme, aby o učivu přemýšleli a předložené jevy používali v řeči i písmu. Při vyučování pravopisu pravopisné jevy vždy odůvodňujeme. Žáky vedeme k praktickému používání mluvnických jevů. Podněcujeme je, aby svá pozorování, zkušenosti a poznatky při výuce sami vyjadřovali a věty s mluvnickými jevy obměňovali. Tato mluvní cvičení zařazujeme do výuky krátce ale často. Při užívání jednotlivých pravopisných a mluvnických jevů ve spojeních si žáci tyto jevy osvojí lépe než z teoretických výkladů a pouček. Gramatika i pravopisná pravidla vyplývají z praktického využití přirozeně a nenásilně a žáci si je osvojují snadněji a trvaleji. Jazykové dovednosti žáků se ve vyučování českého jazyka realizují v těchto složkách: zvuková stránka jazyka, slovní zásoba a tvoření slov, tvarosloví, skladba a pravopis. Literární výchově se věnuje pozornost při čtení uměleckých textů, při čtení článků přírodovědného, zeměpisného i dějepisného obsahu, a to jak z čítanek tak i z jiných učebnic nebo vhodných vybraných knih. Při literární výchově se soustavně rozvíjí ústní a písemné vyjadřování žáků, vytváří se a upevňují návyky žáků vyjadřovat myšlenky logicky, souvisle a mluvnicky správně. Ve 4. a 5. ročníku se ve výuce Čj začíná více využívat tichého čtení a žáci jsou vedeni k samostatné práci s textem. Učitel dbá na to, aby i tiché čtení žáků bylo uvědomělé, a proto při něm dává žákům takové úkoly, které mu umožní zjistit, zda žáci potichu přečtený text pochopili. Text určený k tichému čtení nemá být zpočátku dlouhý. Otázky k obsahu si mohou zadávat sami žáci, může se ptát i učitel. Žáci mohou také vyprávět o tom, co četli, nebo si nakreslit k textu obrázek. Součástí literární výchovy v tomto období je též pokračování nácviku hlasitého čtení. Žáci se přitom učí správně členit čtené věty nejen podle interpunkce, ale i logickými pauzami a také klást správný větný přízvuk.Práce v hodinách čtení přispívá k rozvoji poznávacích schopností žáků, rozvíjí jejich smyslové vnímání, myšlení, řeč, fantazii a paměť. Novým úkolem, který literární výchova, společně s naukovými předměty, v tomto období plní, je určení hlavních myšlenek textu, jejich sestavení do krátké osnovy a souvislé vyprávění základního obsahu článku podle této osnovy– žáci se učí učit z učebnic. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků 26

Kompetence k učení učitel vede žáky ke stálému zdokonalování čtení učitel vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných k práci učitel stanovuje dílčí vzdělávací cíle v pravopisu žáci jsou motivováni k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu Kompetence k řešení problémů žáci navrhují různá řešení problémů, dokončují úkoly a zdůvodňují své závěry žáci si vzájemně radí a pomáhají učitel hodnotí práci žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok Kompetence komunikativní - učitel vede žáky k výstižnému a kultivovanému projevu - žáci dokáží prezentovat své myšlenky a názory Kompetence sociální a personální učitel organizuje práci ve skupinách, aby žáci spolupracovali při řešení problémů učitel vede žáky k prezentaci svých myšlenek a názorů a k vzájemnému respektu učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky žáci respektují pokyny pedagogů Kompetence občanské učitel využívá literatury naučné i vědecké k vytváření postoje k přírodě, k životnímu prostředí žáci zvládnou komunikaci i ve vyhraněných situacích pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály Kompetence pracovní - učitel vede žáky k organizování a plánování učení - učitel se zajímá, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky - učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 4. Výstupy žáka

Žák: • Žák rozlišuje slova podle významu, rozpozná slova spisovná a nespisovná, poznává slova citově zabarvená • Rozlišuje kořen slova,příponu,předponu,koncovku • rozpoznává předpony a předložky -uvědoměle používá i-y po obojetných souhláskách uvnitř slov u vyjmenovaných a příbuzných slov • poznává slovní druhy neohebné • skloňuje podstatná jména • vyhledává infinitiv v textu, určuje os., čís., a čas, časuje slovesa v oznamovacím způsobu • rozlišuje způsob oznamovací, rozkazovací a • určuje větu jednoduchou a souvětí,

Učivo - obsah

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata

Mluvnice: nauka o slově, hlásková podoba slova, význam slova, slova jednoznačná, mnohoznačná,slova spisovná a nespisovná, slova citově zabarvená stavba slova – kořen, předpona a přípona předložky vyjmenovaná slova po b, f, l, m, p ,s v, z

- VDO v rámci třídního kolektivu - výchova k samostatnosti, k sebekritice a odpovědnosti VMEGS – Evropa a svět nás zajímározvoj jazykových dovedností, poznávání evropských kultur

slovní druhy – ohebné, neohebné EV - Lidské aktivity vzory podstatných jmen a problémy životního infinitiv sloves, určité slovesné prostředí, vztah 27

spojuje jednoduché věty v souvětí spojovacími výrazy • určuje podmět a přísudek • ovládá pravopis vlastních jmen států, ulic, zeměpisných názvů

člověka k prostředí výchova k životnímu prostředí

tvary slovesné způsoby stavba věty

podmět a přísudek, shoda podmětu s přísudkem • užívá vhodných jazykových prostředků vlastní jména – zeměpisné názvy, jména ulic a jména států • sestavuje osnovu, tvoří nadpisy, člení – jednoslovná text na odstavce

OSV – organizace vlastního času, plánování učení

MeV - Interpretace vztahu mediálních Sloh: sdělení a reality, stylizace a kompozice kritické čtení a vnímání mediálních osnova, nadpis, členění projevu sdělení kriticky vypravování čte správně a dostatečně rychle, přistupovat k médiím přirozeně intonuje, používá správný popis rostlin, zvířat a věcí a vést žáky k výběru přízvuk slovní i větný, člení věty, formy společenského styku kvalitních pořadů, frázuje literatury a tisku -vyhledává informace v učebnicích, Čtení a literární výchova: encyklopediích a slovnících, využívá MuV – uplatňování poznatků z četby v další školní činnosti rozvoj techniky čtení principu slušného čte potichu delší texty, reprodukuje čtení textů uměleckých a chování a význam obsah těchto textů populárně naučných kvality mezilidských tiché čtení dramatizuje,domýšlí děj vztahů pro harmonický rozvoj tvořivá práce s literárním rozhovory o knihách, besedy o osobnosti ilustracích, vyjadřuje své pocity z četby textem výběr četby podle osobního využívá školní knihovnu, vede Mezipředmětové zájmu mimočítankovou četbu-deník vztahy – Př, Vl, Vv, divadelní a filmová představení Hv, Pč –dle navštěvuje divadelní a filmová poezie: lyrika, epika představení, beseduje o nich probíraného učiva próza: pověst, povídka

• dodržuje následnost dějové složky • telefonuje, píše dopis a adresu •

• • • • •

Čtvrtý ročník je důležitým rozhraním mezi obdobím, kdy se vyučování pravopisu a mluvnici věnovalo jevům spíše rázu pamětného a obdobím, kdy se dostává do popředí mluvnický systém. Vyučování v tomto období klade větší nároky na myšlení žáků. Učivo mluvnické a pravopisné se jednak rozšiřuje a doplňuje, jednak se začíná s probíráním nových mluvnických jevů. Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 5.

Učivo - obsah

Výstupy žáka • •

Poznává stavbu slova, tvoří nová slova od kořene slova Rozlišuje ve slově kořen,

• •

Části slova – kořen, předpona, přípona, koncovka Slova příbuzná 28

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata Vv, M – barevné zvýrazňová -ní

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Učebnice českého jazyka pro 5.ročník

•

• •

• •

• •

•

•

• •

•

část příponovou, předponovou a koncovku Rozlišuje význam slov, hodnotí a porovnává slova, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová Rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary Ovládá a dle svých schopností se snaží používat probírané pravopisné jevy Zvládá psát správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách Rozlišuje a určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu Rozpozná ohebné a neohebné slovní druhy Doplňuje si třídění plnovýznamových slov podle slovních druhů Zvládá základní příklady morfologického pravopisu (koncovky podstatných a přídavných jmen)

• • • • • • • • • • •

Slovní druhy

•

Podstatná jména – mluvnické významy, nové vzory (předseda, soudce) Přídavná jména mluvnické významy, druhy přídavných jmen, skloňování Slovesa – mluvnické významy, slovesný způsob Zájmena – druhy, skloňování Číslovky – druhy, skloňování, psaní číslovek

•

•

Zvládá psát správně i/y ve slovech po obojetných • souhláskách •

Rozezná základní větné členy Vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skl.dvojici, označuje základ věty Rozlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí,

Odvozování slov příponami a předponami Změny při odvozování slov Souhláskové skupiny na styku předpony nebo přípony a kořene Zdvojené souhlásky Přídavná jména odvozená příponou –ský (rozšiřující učivo) Předpony s-, z-, vzPředložky s, z Skupiny bě/bje, vě/vje, mě/mně Dělení slov na konci řádku Pravopis i, í/y, ý po obojetných souhláskách

• • •

• • •

Základní větné členy Podmět vyjádřený a nevyjádřený Podmět rozvitý a několikaná sobný Přísudek slovesný Shoda přísudku s podmětem Věta jednoduchá a 29

Pracovní sešity OSV Gramatické přehledy Kartotéka slov podle slovních druhů Kartičky se slovy; i, y; u, ú, ů; předponami apod. na procvičování mluvnických jevů Nástěnné přehledy mluvnice

M, Vv – grafické znázornění, barevné zvýrazňová ní

Besedy, výukové programy na PC, podle tématu učení: frontální skupinové ve dvojici kooperativní samostatná práce vytváření projektů Práce na PC Gramatické přehledy Kartotéka slov podle slovních druhů Kartičky se slovy (podst. jména, příd. jména, slovesa, zájmena, číslovky); i, y; apod. na procvičování mluvnických jevů

• •

• •

• •

•

•

•

•

•

užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje Umí určit větné členy Zvládá základní příklady syntaktického pravopisu (shoda přísudku s holým podmětem) Umí určit věty podle funkce Sestaví osnovu vyprávění za pomoci učitele a na jejím základě vytvoří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti Uspořádává informace v textu s ohledem na jeho účel Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatovává si z něj podstatná fakta Užívá kultivovaný mluvený projev, vede správně dialog, telefonický rozhovor, umí zanechat vzkaz na záznamníku Dokáže samostatně, souvisle a subjektivně zhodnotit psaný i mluvený projev, volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru Využívá český jazyk jako nástroj ke zpracování informací a prezentaci postojů a názorů a k osvojování cizích jazyků Zvládá přehlednou úpravu písemného projevu, píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry Tvoří vlastní literární text na dané téma

•

souvětí, spojování vět v souvětí Přímá a nepřímá řeč

Nástěnné přehledy mluvnice Skupinová práce Kooperativní vyučování

• • •

Vypravování (osnova) Reprodukce textu Popis – předmětu, pracovního postupu, děje, osoby (postavy)

• • •

Dopis Tiskopisy Oznámení, zpráva

• •

Báseň Povídka

Mluvnické přehledy Nástěnné přehledy mluvnice

Vl, Př – výpisky podstatnýc h informací

DV – scénky, modelové situace

Inf – zpracování informací Aj – osvojování cizího jazyka 30

Tiskopisy (podací lístek, poštovní poukázka), obálky

•

Upevňuje si znalosti mluveného psaného projevu

•

Využívá literárního textu a médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává Rozlišuje žánry literatury, rozlišuje různé typy uměleckých i neuměleckých textů Poznává základní znaky bajky Zvládá zážitkové čtení a naslouchání Využívá literárního textu jako zdroje prožitků Pracuje tvořivě s literárním textem Umí vyjádřit pocity z mluveného i psaného textu Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je Volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma Při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy

• •

•

• • • • • • •

•

•

Dětská literatura (příběhy o dětech – Goscinny, Steklač apod.) • Pohádky – lidová, autorská (Němcová, Erben, Horák, Hrubín atd. včetně zahraniční tvorby) • Bajky, báje (Ezop, La Fontaine, Olbracht atd.) • Pověsti (včetně pověstí z místa bydliště a okolí) Dobrodružná literatura (Verne, Foglar, London, May atd.)

Vl - dějiny Vv ilustrace Hv - hymna -čeští hudební skladatelé

Práce na PC

OSV MuV

DV– scénky, režie loutkového představení atd.

31

Čítanka Pracovní sešit k čítance Mimočítanková četba

Besedy, výukové programy na PC, podle tématu učení: frontální skupinové ve dvojici kooperativní samostatná práce

vytváření projektů

• • •

Užívá základní pravidla veřejné komunikace, dialogu a argumentace Využívá různých zdrojů informací Zvládá vyjádřit vlastní názor na přečtenou knihu, divadelní představení, film

• •

Návštěva knihovny, galerie Zhlédnutí divadelních představení, filmového představení

V 5. ročníku dáváme prostor k individuálnímu procvičování čtení podle úrovně jednotlivých žáků. U dobrých čtenářů výuku čtení směřujeme k tomu, aby této dovednosti začali postupně využívat ke čtení naučných textů s porozuměním a připravovali se tím na samostatné učení. Mimočítankovou četbu si určuje učitel podle úrovně třídy a zájmu žáků, se zřetelem k textům v čítance pro 5. ročník i v čítankách pro ročníky předcházející. Vzhledem k tomu, že 5. ročníkem končí 2. období základního vzdělávání žáků, je třeba mít na zřeteli, že žáci v tomto věku potřebují umět jak dobře číst tak mít zautomatizované některé pravopisné jevy. Bezesporu sem patří nejen mluvnické učivo prvního období, ale také pravopis vyjmenovaných slov, pravopis i, í / y, ý v koncovkách podstatných jmen a shody přísudku s holým podmětem.

5.1.2. Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět ve ve 3. ročníku - 3 hodiny týdně Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk je zaměřeno na: - získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k tomuto předmětu - osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností k aktivnímu využití účinné komunikace v cizím jazyce - získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce - porozumění přiměřeně (jazykově, obsahově, rozsahem) náročnému ústnímu sdělení na úrovni osvojených znalostí - poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, vyhledání nejdůležitějších informací o zemích studovaného jazyka a k práci s nimi - pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respektu a tolerance k odlišným kulturním hodnotám jiných národů. Pozornost v hodinách je zaměřena na nácvik porozumění mluvenému slovu, na osvojení zvukové podoby angličtiny a na gramatiku. Žáci pracují s bohatým obrazovým materiálem v učebnici a v pracovním sešitě. V kombinaci se zvukovou nahrávkou napodobují správnou výslovnost rodilých mluvčích. Bohatě jsou využívány jednoduché říkánky, písně, nacvičování dialogů a konverzace. Formy realizace: Ve vyučovací hodině: kromě výkladu, poslechu, četby, procvičování gramatiky, dialogů, reprodukce textu v písemné a ústní formě, je kladen důraz i na samostatnou práci žáků, práci se slovníkem a jiné vyhledávání informací. Součástí vyučování jsou hry, soutěže, recitace, zpěv, výukové programy na PC a různé zajímavé krátkodobé projekty. 32

Výchovně vzdělávací cíle: – motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk, učit se vnímat a napodobovat melodii a rytmus anglického jazyka – poznávat a prakticky používat základní pravidla výslovnosti – činnostní formou naučit žáky základní slovní zásobu z jim blízkých oblastí (činnosti s obrázky nebo předměty) – činnostní formou výuky naučit žáky jednoduchá základní pravidla gramatiky a základní zdvořilostní fráze – základní fráze a obraty procvičovat s pomocí CD a manuálních činností zahrnutých v pracovním sešitě – s pomocí obrázků nebo předmětů vytvářet a obměňovat první krátké rozhovory – rozumět jednoduchým pokynům v anglickém jazyce a reagovat na ně – vést žáky k získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené jednoduché texty v anglickém jazyce – získávat první poznatky o zemích, kde se mluví anglicky – postupně začít chápat význam znalosti angličtiny pro život – aktivní účastí žáka na výuce anglického jazyka ho vést ke schopnosti jednoduše komunikovat s využitím prvních poznaných slov a frází Při činnostním vyučování anglickému jazyku ve 3. ročníku vyučujeme: a) komunikační dovednosti (schopnost domluvit se v angličtině) b) slovní zásobu, čtení a porozumění řeči psané; porozumění řeči mluvené, c) mluvnici a pravopis d) dramatickou výchovu e) základní poznatky o anglicky mluvících zemích Charakteristika výuky: Výuka anglického jazyka v 1. období tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. Proto je v tomto období nejdůležitější probuzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření pozitivního vztahu k učení cizímu jazyku. Abychom toho dosáhli, musí být vyučovací hodiny angličtiny v průběhu celého roku prostoupeny zajímavostmi a pro žáky poutavými činnostmi, hrami a písničkami. Při výuce je třeba pracovat s vhodnými učebnicemi a pomůckami zpracovanými přiměřeně k věku dítěte. V tomto období se snažíme, aby žák porozuměl vyslechnutému sdělení, uměl ho opakovat, aby uměl použít naučená slova v jednoduchém spojení, aby dovedl základní slova a jednoduché věty přečíst a slova i zapsat, popřípadě k nim nakreslit obrázek. Výuka jazyka vychází z jeho praktického použití. Výklad pravidel gramatiky je omezen na nezbytně nutné minimum potřebné k tvorbě jednoduchých vět. Slovní zásoba je volena především z okruhu zájmů dětí tohoto věku. Slova jsou vázána do vzájemných souvislostí. Upevňování, procvičování a využití slovní zásoby v jednoduchých větách spojujeme vždy s činnostmi s konkrétním předmětem, obrázkem – s tzv. názorem, a to v každé hodině. To je základem k tomu, aby se anglickému jazyku učil každý žák s chutí a věřil, že bude mít úspěch. Využíváme zvukových nahrávek, anglických říkanek a písniček, z nichž některé se žáci učí zpaměti. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení - žáci propojují získané poznatky do širších celků - žáci poznávají smysl a cíl učení Postup: - vedení žáků k ověřování výsledků 33

- zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace Kompetence k řešení problémů - žáci jsou schopni pochopit problém - žáci umí vyhledat vhodné informace Postup: - kladení vhodných otázek - umožnění volného přístupu k informačním zdrojům Kompetence komunikativní - žáci komunikují na odpovídající úrovni - žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat Postup: - vedení žáků k výstižnému a souvislému projevu - vytváření příležitostí pro komunikaci mezi žáky - vedení žáků k aktivitám vykonávaným individuálně, ve dvojicích,… Kompetence sociální a personální - žáci spolupracují ve skupině - žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu - žáci jsou schopni sebekontroly Postup: - hodnocení žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok - vedení žáků k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti - podněcování žáků k argumentaci Kompetence občanské - žáci respektují názory ostatních - žáci se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace Postup: - vedení žáků k prezentaci jejich myšlenek a názorů - vedení žáků k diskusi - vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si Kompetence pracovní - žáci jsou schopni efektivně organizovat svou práci Postup: - napomáhání při cestě ke správnému řešení - zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků

Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.

Očekávané výstupy žáka Umí se představit, pozdravit, rozumí základním pokynům učitele Princip kombinace – barvy, hračky a zvířata

• • •

Dokáže pojmenovat členy rodiny Umí popsat barvy oblečení Je schopen vybarvit obrázek dle pokynů

Mezipředm Metody + formy práce, projekty, Učivo – obsah ětové vztahy pomůcky a učební materiály ad. Základní fráze Učebnice a pracovní sešity Člen, hlásky, podstatná jména, plurál, přídavná jména, číslovky, there is there are Rodina • Barvy • Části oblečení

34

Další materiály a učebnice od jiných autorů.

Moje rodina Pexesa, obrázky

• • • • • • • • • •

•

Umí vyjádřit velikost a délku předmětů

•

Přívlastky a jejich slovosled

• •

Tělo Přídavná jm.pocity

Popis lidského těla

•

Hračky a pohádkové postavy Předložky místa Sloveso“to have“ Potraviny Sloveso“like“ Sloveso“want“

Moje nejoblíbenější hračky a pohádkové bytosti

Dokáže pojmenovat části obličeje a těla Umí vyjádřit pocity štěstí, smutku aj. Je schopen pojmenovat hračky a některé pohádkové postavy a označit jejich polohu Umí vyjádřit, které věci má

•

Dokáže pojmenovat běžné potraviny, ovoce a zeleninu • Dokáže vyjádřit , co má a nemá rád • Umí říci , co chce jíst a pít Umí pojmenovat dopravní prostředky • Dokáže vyjádřit, že vidí a slyší •

Umí pojmenovat domácí zvířata a rozlišit jejich hlasy a některá zvířata, žijící v ZOO

•

Umí popsat jednoduchým způsobem dům, byt a vyjádřit běžné domácí činnosti Umí zadat pokyny Umí vyjádřit své záliby

• •

• •

Číslovky 1-10

Umí počítat do deseti Rozumí jednoduchým příkazům rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům práce s dvojjazyčným slovníkem

Dokáže pojmenovat základní svátky a dokáže popřát Seznamuje se s podobnostmi a odlištnostmi cizího kulturního prostředí

MuV –význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění. Matematika – počty do 20.

• • • • •

Dopravní OSV prostředky, slovesa: to see, to hear EV, Pří, Vl– • Zvířata zeměpisná orientace, zvířata a jejich prostředí. • Domov • Činnosti a sloveso“can“ • Pokyny • Hry • Názvy sportů a hudebních nástrojů • Sloveso“play“ MuV • Narozeniny • Vánoce a Nový VMEGS rok • Velikonoce • Prázdniny

35

Obrázkové knížky, pexesa

Projekt – můj domov

Projekt – moje koníčky

Výroba přání k narozeninám, k vánocům, novému roku a velikonocům

Anglický jazyk ve 2. vzdělávacím období Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně Výchovně vzdělávací cíle: Upevnit vědomosti získané ve 3. ročníku, což jsou základy anglického jazyka.Rozvinout tyto vědomosti a využít je pro požadavky Společného evropského referenčního rámce, jazyková úroveň A1. Motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk poslechem audio CD, na kterém mluví děti stejného věku, stejně jako poslechem písní připraveným speciálně na tomto audio CD pro 4. ročník. Základní idiomy a konverzační dovednosti procvičovat s pomocí audio CD, které je součástí pracovního sešitu, a manuálních činností, pro které má učitel k dispozici didaktické hry. Nacvičovat porozumění jednoduchým otázkám v anglickém jazyce a reakci na ně. Vést žáka ke schopnosti představit se ústně i písemně v anglickém jazyce a jednoduše vysvětlit kdo je, kde žije, co má rád, v jaké žije rodině. Aktivní účastí v nácviku mluvení, porozumění, čtení a psaní vytvořit u žáků sebevědomí, že se dokáží uplatnit i v cizině. Žák získá základní schopnost domluvit se v anglickém jazyce dle požadavků společných pro všechny země Evropské Unie na jazykové úrovni A1. Dále: - čte s pomocí slovníku jednoduchý text, - umí vyhledat informace v jednoduchém textu, - napíše jednoduchý dopis nebo pozdrav, vyplní formulář v angličtině. Charakteristika výuky: Výuka anglického jazyka ve 2. období má činnostní charakter. Dovede žáky ke schopnosti komunikovat v angličtině na úrovni A1. Chceme-li dosáhnout toho, aby žáci v průběhu 2. vzdělávacího období získali dobrý základ pro další výuku anglického jazyka, je třeba pro výuku AJ používat vhodné učební materiály, které z těchto požadavků vycházejí a řídí se schopnostmi žáků této věkové kategorie. Učebnice, pracovní sešity a pomůcky připravené v nakladatelství Angličtina expres umožňují žákům tyto požadavky snadno zvládnout pomocí přiměřeného množství učiva, prostřednictvím písniček, zajímavých didaktických her, příběhů vhodných k dramatizaci. Zařazeny jsou také odkazy na webové stránky, které vtáhnou dítě do cizojazyčné reality a motivují ho k práci s cizím jazykem. Zpracování učebních materiálů a jejich názornost vede učitele i žáka k činnostnímu učení. Pracovní sešit je připraven pro opakované procvičování učiva a jeho porozumění. Vede také k přípravě projektů, které mohou žáci příležitostně vystavit ve třídě i uchovat pro budoucí odkazy na své znalosti, pro Evropské jazykové portfolio. V učivu postupujeme od znalostí získaných v 1. období k dospělejším tématům. Opakované procvičování látky mohou vést žáci, kteří probíranou látku rychle zvládnou např. žáci jazykově nadaní. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí. Kompetence k učení žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení žáci propojují získané poznatky do širších celků žáci poznávají smysl a cíl učení 36

Postup:

- vedení žáků k ověřování výsledků - zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace Kompetence k řešení problémů žáci jsou schopni pochopit problém žáci umí vyhledat vhodné informace Postup: - kladení vhodných otázek - umožnění volného přístupu k informačním zdrojům Kompetence komunikativní žáci komunikují na odpovídající úrovni žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat Postup: - vedení žáků k výstižnému a souvislému projevu - vytváření příležitostí pro komunikaci mezi žáky - vedení žáků k aktivitám vykonávaným individuálně, ve dvojicích,… Kompetence sociální a personální žáci spolupracují ve skupině žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu žáci jsou schopni sebekontroly Postup: - hodnocení žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok - vedení žáků k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti - podněcování žáků k argumentaci Kompetence občanské žáci respektují názory ostatních žáci se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace Postup: - vedení žáků k prezentaci jejich myšlenek a názorů - vedení žáků k diskusi - vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si Kompetence pracovní žáci jsou schopni efektivně organizovat svou práci Postup: - napomáhání při cestě ke správnému řešení - zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků

Vyučovací předmět: anglický jazyk Ročník: 4. .

Učivo – obsah

Výstupy žáka • • • • • •

Umí pozdravit, rozloučit se, oslovit osobu, vyjádřit souhlas a nesouhlas Používá český jazyk pro osvojování cizího jazyka Rozumí pokynům učitele a umí pokyny i vydat Umí počítat do dvanácti, určit celé hodiny a udat svůj věk

Mezipředmět Metody + formy ové vztahy práce, projekty, pomůcky a Osobnostní Učebnice a pracovní

• •

Základní fráze výchova Tvary slovesa“to be“

•

Pokyny

• •

Číslovky 1-12 OSV - poznávání Učebnice a pomůcky Základní fráze lidí, komunikace ostatních autorů.

Je schopen pojmenovat základní • předměty v místnosti a školní • potřeby Umí přečíst známá slova a ví o

MuV - lidské Třída Školní potřeby vztahy

37

sešity Obrázkové učebnice, karty, pexesa a ostatní pomůcky

Pomůcky z různých vydavatelství: Fraus, Infoa apod.

• • •

• • •

• • •

• • • • • • •

• • •

rozdílech v psané a vyslovované podobě slov Dokáže popsat barvy a velikost • Barvy a přídavná jm., reprodukuje ústně i písemně vyjadřující obsah přiměřeně obtížného textu velikost a jednoduché konverzace Umí pojmenovat základní • Geometrické geometrické tvary tvary • Sloveso “see“ Dokáže pojmenovat členy • Rodina rodiny a pojmenovat běžné • Pokoj vybavení místnosti • Sloveso“have Umí říci, co má got“ Umí vyjmenovat anglickou • Abeceda abecedu, hláskovat své jméno a • Hláskování udat svou národnost jmen • Základní fráze Dokáže pojmenovat své • Hračky oblíbené hračky a určit jejich • Předložky polohu místa Umí popsat obličej a časti těla a • Tělo nakreslit postavu dle pokynů Umí vyjmenovat některá jídla, • Jídlo a nápoje nápoje, ovoce a zeleninu a • Sloveso dokáže vyjádřit svou libost a "like“ nelibost Umí popsat běžné části oblečení • Oblečení Rozumí pokynům, souvisejícím • Pokyny s oblékáním a umí je vydat Dokáže pojmenovat oblíbené • Činnosti ve hry, činnosti, sporty a hudební volném čase nástroje • Sloveso“can“ Dokáže říct, co umí a neumí dělat Umí pojmenovat místnosti • Dům, byt v bytě a běžné domácí činnosti • Domácí činnosti Rozumí pokynům k těmto činnostem a umí je i vydat • Pokyny Zná názvy domácích i divokých • Zvířata zvířat a umí říci, kde žijí a čím • Sloveso“live“ se živí a místa • Potrava Umí pojmenovat některá místa • Město ve městě a dopravní prostředky • Dopravní prosředky Dokáže pojmenovat základní • Narozeniny svátky a dokáže popřát • Vánoce a Nový rok Seznámí se s odlištnostmi oslav v cizím kulturním prostředí • Velikonoce • Prázdniny 38

Malé projekty.

EV - ekosystémy

Osobnostní výchova

EV

MuV

•

•

• •

• • • • •

• • •

• •

•

Je schopen přečíst známá slova a ví o rozdílech v psané a mluvené podobě slov

•

Zná označení členů rodiny, umí • říci, jak se kdo jmenuje, kolik je • mu let a jaký je •

Umí používat čísla od 20-100

• •

Umí pojmenovat některá slova související se svátkem Halloween, ví, jak se svátek slaví Posoudí odlištnosti cizího kulturního prostředí Umí popřát vše nejlepší k narozeninám a zazpívat písničku Umí říci, kde bydlí a pojmenovat a napsat místnosti Umí vyjádřit vlastnictví

• •

Umí pojmenovat některé anglicky mluvící země, zná jejich hlavní města a dokáže je najít na mapě Umí říci, z jaké je země a jaké je hlavní město Umí se zeptat, odkud kdo pochází Zná názvy hraček, umí říci, jaká je jeho oblíbená hračka

•

Umí popřát veselé vánoce a nový rok a zazpívat písničku Dokáže vysvětlit základní rozdíly mezi tradiční oslavou u nás a v anglicky mluvících zemích Umí vyjádřit, kde se věci nacházejí

Výslovnost s důrazem na odlišnosti „th,ng,w“ OSV Rodina Jména česká a anglická Přídavná jména-popis osob Sloveso být Číslovky 20100 MuV Halloween Reálierozdílné svátky a jejich způsob slavení

•

Narozeniny

•

Dům,byt,místn EV osti Přivlastňovací zájmena MuV Reálieanglicky mluvící země

•

•

Česká republika Základní fráze

•

Hračky

• •

Vánoce Reálie-vánoce v cizině

•

Základní předložky místa Vazba „there is a.., there are“

•

•

Projekt-Moje rodina Fotografie či obrázek rodiny s popisem jednotlivých členů rodiny

.

Průběžně-třída zazpívá a popřeje tomu, kdo právě slaví narozeniny

Práce s mapou světarozdělení dle používaných jazyků

Projekt-Obchod s hračkami Plakát s nakreslenými či nalepenými obrázky hraček s anglickým označením

39

MuV

• • • • • •

Umí pojmenovat části obličeje a • popsat obličej a vlasy svoje i jiných osob Umí vyjádřit, komu co patří • • •

Umí vyjmenovat a napsat několik domácích zvířat a popsat je Umí pojmenovat části těla

Dokáže popřát veselé • velikonoce a umí pojmenovat některé velikonoční symboly Umí vyjádřit různé sportovní • činnosti a činnosti pro volný čas • a říci, co umí a co neumí dělat •

Části obličeje

Sloveso mít Domácí zvířata EV Části těla

Projekt-Vymysli nové zvíře Obrázek vymyšleného zvířete s jeho anglickým popisem

Velikonoce

Sporty Volný čashudební nástroje Sloveso umět

Vyučovací předmět: anglický jazyk Ročník: 5.

Učivo - obsah

Výstupy žáka •

Umí názvy některých nápojů, jídla, ovoce a zeleniny, umí říci, co mu chutná a co ne

• • • • •

•

• • •

Dokáže popsat některá tradiční anglická jídla

Umí používat čísla od 1120 Rozumí a umí se řídit dle základních anglických pokynů pro práci ve třídě Zná označení členů rodiny, umí říci, jak se kdo jmenuje, kolik je mu let a jaký je

• •

Mezipřed mětové vztahy Průřezová témata

Projekt – Co mi chutná Třídní anketa o tom, co komu chutná a co ne, výsledek zpracován formou plakátu s obrázky jídel a jejich anglickým označením

Jídlo Sloveso mít rád přítomný čas prostý a průběhový modální slovesa (can, must) otázka a zápor pomocí slovesa "do"

•

Reálie-jídlo tvoření otázek a odpovědí, tvoření záporů slovesa "to be ", "have got"

•

Číslovky 11-20

•

Pokyny, příkazy

• • •

Rodina Jména česká a anglická Přídavná jména-popis osob 40

Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad.

MuV

Projekt-Moje rodina Fotografie či obrázek rodiny s popisem jednotlivých členů

• •

•

• • •

• • •

• •

• • • • • •

Umí používat čísla od 20100 Umí pojmenovat některá slova související se svátkem Halloween, ví, jak se svátek slaví Umí popřát vše nejlepší k narozeninám a zazpívat písničku

•

Sloveso být

•

Číslovky 20-100

rodiny

• •

Halloween Reálie-rozdílné svátky a jejich způsob slavení

•

Narozeniny

• •

Dům,byt,místnosti Přivlastňovací zájmena

•

Reálie-anglicky mluvící země

• •

Česká republika Základní fráze

•

Hračky

Umí popřát veselé vánoce a nový rok a zazpívat písničku Dokáže vysvětlit základní rozdíly mezi tradiční oslavou u nás a v anglicky mluvících zemích Umí vyjádřit, kde se věci nacházejí Umí pojmenovat části obličeje a popsat obličej a vlasy svoje i jiných osob Umí vyjádřit, komu co patří

• •

Vánoce Reálie-vánoce v cizině

• • •

Základní předložky místa Vazba „there is a.., there are“ Části obličeje

•

Sloveso mít

Umí vyjmenovat a napsat několik domácích zvířat a popsat je Umí pojmenovat části těla

• • •

Domácí zvířata Části těla určitý člen – the

Dokáže popřát veselé velikonoce a umí

•

Velikonoce

Umí říci, kde bydlí a pojmenovat a napsat místnosti Umí vyjádřit vlastnictví Umí pojmenovat některé anglicky mluvící země, zná jejich hlavní města a dokáže je najít na mapě Umí říci, z jaké je země a jaké je hlavní město Umí se zeptat, odkud kdo pochází Zná názvy hraček, umí říci, jaká je jeho oblíbená hračka

MuV

Průběžně-třída zazpívá a popřeje tomu, kdo právě slaví narozeniny

VMEGS

Práce s mapou světarozdělení dle používaných jazyků

Projekt-Obchod s hračkami Plakát s nakreslenými či nalepenými obrázky hraček s angickým označením

41

MuV

Projekt-Vymysli nové zvíře Obrázek vymyšleného zvířete s jeho anglickým popisem

•

• •

• • • •

pojmenovat některé velikonoční symboly Umí vyjádřit různé • sportovní činnosti a činnosti • pro volný čas a říci, co umí • a co neumí dělat

Sporty Volný čas-hudební nástroje Sloveso umět

Zná některé tradiční sporty • Reálie-sporty v anglicky mluvících zemích Umí názvy některých • Jídlo nápojů, jídla, ovoce a • Sloveso mít rád zeleniny, umí říci, co mu chutná a co ne obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu Umí pozdravit kamaráda, dospělého Poskytuje požadovanou informaci Jídlo - reálie Umí popsat některé tradiční jídlo v angl. mluvících zemích

OSV – poznávání lidí, komunikace

Multikultur Projekt – Co mi ní výchova chutná Třídní anketa o tom, co komu chutná a co ne, výsledek zpracován formou plakátu s obrázky jídel a jejich anglickým označením

5.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací oblast je v 1. – 3. r. realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu:

Matematika Předmět Matematika se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících. v 1 ročníku

-

4 hodiny týdně

ve 2. a 3. ročníku - 5 hodin týdně Výchovně vzdělávací cíle: – – – – – – –

osvojování základních matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka; důraz na porozumění základním pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům; rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat; využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich; prostor pro aktivní projev žáka – vymýšlení úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky, efektivní využívání osvojených poznatků; grafické projevy žáka – od kresleného obrázkového názoru k náčrtům; postupné osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka matematiky a způsobů jejich užití.

Charakteristika výuky: 42

Matematické vzdělávání v tomto období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, slovně i písemně vyjadřují výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat. Vzdělávací oblast matematika je tvořena čtyřmi tematickými okruhy: a) Číslo a proměnná: V tomto tematickém okruhu si žáci postupně osvojují aritmetické operace (porovnávání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, násobení, dělení). Přitom se dbá na tři složky: – dovednost (provádění početních operací); – algoritmické porozumění (proč je práce prováděna předloženým postupem, důraz na činnostní provedení a pozorování žáků, hovor o pozorovaném); – významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace – nejlépe za pomoci individuálních činností, matematizace reálných situací). b) Závislosti a vztahy: Žáci si v tomto tematickém okruhu na základě pozorování uvědomují změny a závislosti známých jevů. Porovnávají velikosti věcí a čísel. Pomocí svých činností postupně pochopí, že změnou může být zvětšení, zmenšení, růst, pokles. Na poznání a pochopení závislostí navazuje v dalších obdobích práce s tabulkami, diagramy a grafy. c) Geometrie v rovině a v prostoru: Žáci se v tomto tematickém okruhu učí objevovat, rozlišovat a určovat základní geometrické rovinné a prostorové útvary. Geometricky modelují reálné situace, hledají geometrické útvary ve svém okolí a pojmenovávají je. Učí se měřit délku, poznávají základní jednotku délky. Učí se základy grafického projevu v geometrii. d) Slovní úlohy: Jejich řešení je do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky. Při nich je třeba uplatňovat uvažování žáků, které později přechází v logické myšlení. Učí se řešit jednodušší úlohy z reálného světa, analyzovat reálné situace, pochopit problém, utřídit údaje, pomocí konkrétního názoru situaci modelovat, následně řešit a formulovat odpověď. Do první třídy přicházejí děti s nestálou a rozptýlenou pozorností, mnozí neumějí naslouchat. Hodiny matematiky dávají prostor k tomu, aby se žáci učili pozorně naslouchat slovům učitele. Pojmy čísel první desítky a početní výkony s nimi prováděné se vyvozují zásadně pomocí žákovských pomůcek a to hlavně konkrétních věcí a dále pomocí zástupného názoru a obrázků. Vždy ve spojení s manipulací každého žáka s uvedenými pomůckami. Tyto činnosti pomáhají lehce podchytit pozornost žáků. To také napomáhá tomu, že lze brzy individuálně pracovat s celým žákovským kolektivem, docílit pozornosti všech žáků. Pomůcky v rukou žáků a činnosti s nimi umožňují učiteli okamžitou zpětnou vazbu a možnost reagovat na úroveň zvládnutí učiva žáky. Výchova pozornosti a sebedůvěry je úzce spjata s výchovou smyslu pro zodpovědnost, nyní za vlastní práci ve škole a za její výsledky, později pak za práci prováděnou v zaměstnání. Smysl pro odpovědnost za vlastní práci je úspěšně vytvářen, je-li žák brzy veden k samokontrole. Tomu je v materiálech připravených pro činnostní výuku věnováno hodně prostoru. Velký význam v matematice má aktivita žáků. K osvojení si nového učiva a ke zkonkrétnění vytvářených pojmů vedeme žáky především prostřednictvím individuálních činností se zvolenými konkrétními pomůckami. Velkou mírou přitom napomáháme rozvoji správného uvažování žáků. Řešení slovních úloh formou individuálních činností spolu se slovním vyjádřováním úloh a odpovědí žáky, můžeme hodnotit jako nejmocnější prostředek rozvoje chápavosti dětí. Při tomto učení dovedeme postupně všechny žáky k tomu, že se dovedou o učeném jevu vyjadřovat v matematice jasně, souvisle a přesvědčivě. 43

Při řešení slovních úloh je žák jejich tvůrcem, vynálezcem i řešitelem. Úsilí, které při tom žáci vynakládají, působí příznivě na jejich rozumový vývoj. Rozvíjena je přitom i samostatnost žáka a jeho tvořivost. Podmínky pro dosažení dovednosti žáka správně řešit slovní úlohy jsou: – provádění různých praktických činností, které znázorňují určitou úlohu – pokus o samostatné vyhledávání cesty řešení žákem a o vyjádření odpovědí náležející k dané úloze – samostatné vymýšlení a formulování úloh podobných úlohám právě řešeným – vymýšlení úloh příbuzných (s blízkým praktickým obsahem) žáky a předkládání obdobných úloh k řešení učitelem – řešení obtížnějších úloh až po dokonalém zvládnutí úloh jednoduchých Při řešení slovních úloh se ukazuje, že někteří žáci teprve po řešení úloh ze života tak, jak ho znají, začínají chápat smysl, cíl a význam řešení slovních úloh. V prvním období základního vzdělávání necháváme žáky pod vedením učitele matematické poznatky objevovat a formulovat je svými slovy. Učitel pak matematický pojem upřesní a správně ho formuluje. Zdůrazňujeme potřebu častého zařazování počítání zpaměti, a to po celé první období základního vzdělávání. Při počítání s malými čísly by nikdy nemělo být počítání zpaměti nahrazováno písemných počítáním. Po celé první období se v matematice kladou základy počítání zpaměti. Žáci se učí způsoby pamětného sčítání, odčítání, násobení a dělení v oboru do 100 i do 1000. Řešení slovních úloh zpaměti je třeba vždy spojovat s žákovým vysvětlením, jak k výsledku dospěl. V průběhu 1. – 3. ročníku je třeba, aby každý žák vyřešil mnoho jednoduchých slovních úloh. To není možné realizovat tehdy, pokud bychom měli zároveň vyžadovat klasické zápisy každé úlohy. Při řešení slovních úloh zpaměti může žák používat konkrétní názor, nákres, náčrt a jiné svoje zobrazení a z něho formulovat výsledek a vysvětlit, jak k němu dospěl. U celé řady slovních úloh řešených zpaměti mohou žáci objevit několik způsobů řešení úlohy. Zájem žáků o počítání zpaměti se dobře probouzí vhodnou motivací, spojováním řešení slovních úloh s individuálními činnostmi, častým vymýšlením slovních úloh žáky samotnými, a poznáním, že je v jejich schopnostech úlohy řešit. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák - učí se přesně a stručně vyjadřovat užíváním mat. jazyka včetně symboliky,prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev, - rozvíjí abstraktní,exaktní,kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci. Učitel - umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků; - srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit; - stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu; - vede žáky k ověřování výsledků. Kompetence k řešení problémů Žák - učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti,vytrvalosti a přesnosti, - učí se provádět rozbor problémů a plánu řešení,odhadování výsledků,volbě správného postupu,vyhodnocování správností výsledků. Učitel 44

- zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků; - klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti; - vede žáky k plánování úkolů a postupů; - zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci; - umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou. - podle potřeby žákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení; - dodává žákům sebedůvěru. Kompetence komunikativní Žák - učí se přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky. Učitel - zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů; - vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky; - vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu. Kompetence sociální a personální Žák - je veden ke kritickému usuzování, srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů,ke kolegiální radě a pomoci, - učí se pracovat v týmu. Učitel - umožňuje každému žákovi zažít úspěch; - podněcuje žáky k argumentaci; - hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok. Kompetence občanská Žák - při zpracovávání informací je veden ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, - učí se hodnotit svoji práci a práci ostatních, - jsou vedeni k ohleduplnosti a taktu, - učí se vnímat složitosti světa. Učitel - podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky. Kompetence pracovní Žák - vytváří si zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v životě, učí se využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech - má k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály. Učitel - - zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, - vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek, - vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů. Vyučovací předmět: Matematika Ročník: 1.

Výstupy žáka

Učivo - obsah

45

Mezipředměto vé vztahy a průřezová

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály

témata

• Vytváří představy o jednotlivých číslech na základě názoru • Provádí rozklady čísel • Tvoří slovní úlohy bez užití početích výkonů • Porovnává počty věcí (se znaménky, bez znamének) • Sčítá a odčítá přirozená čísla s využitím manipulačních činností • Řeší slovní úlohy ze života na základě manipulace s věcmi i s penězi • Orientuje se v prostoru (před, za, vedle, vpravo, vlevo, dole, nahoře) • Poznává a určuje základní geometrické tvary, rovinné obrazce a tělesa • Sčítá a odčítá přirozená čísla (obor do 20) • Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené aritmetické operace • Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků • Provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly

• • • •

• •

• • • •

•

•

• •

vytváření představ o jednotlivých číslech na základě názoru přirozená čísla 1 až 5 – numerace, vidění počtu věcí do 5 rozklady čísel tvoření slovních úloh žáky bez užití početních výkonů (ze začátku i bez znalosti číslic) porovnávání počtu věcí sčítání a odčítání přirozených čísel spojené s manipulačními činnostmi (do 5) slovní úlohy doplněné příkladem (do 5) přirozená čísla 1 až 10 – numerace, vidění počtu věcí do 10 rozklady přirozených čísel do 10 sčítání a odčítání přirozených čísel v oboru do 10, názorné zavedení pomocí činností jednoduché slovní úlohy ze života řešené na základě manipulace s věcmi i s penězi orientace v prostoru (před, za, vedle, vpravo, vlevo, dole, nahoře) automatizace spojů sčítání a odčítání do 10 porovnávání počtu věcí, porovnávání čísel bez zápisu znamének nerovnosti 46

TV – řazení Učebnice a pracovní podle velikosti sešity (nástup), měření Ostatní pomůcky: ČJ – řazení Karty s příklady M1 podle velikosti, (sčítání do 10) stupňování Karty s příklady M2 přídavných (odčítání do 10) jmen (malý, Karty s příklady M3 (sčítání a odčítání do 20 větší, největší apod.) bez přechodu) Sada značek a číslic PRV – třídění Obrázkové mince obrázků na dvě skupiny (ovoce Metodický průvodce – zelenina, geometrické tvary apod.), Další pomůcky: vytváření Počítadla slovních úloh Papírové krabičky podle s kolečky a čtverečky probíraného Obrázky s magnety učiva, obchod Příklady na sčítání a (manipulace odčítání větších rozměrů s penězi, vážení, Velké tečky a číslice měření) Rovinné obrazce magnetické, papírové PČ – příprava Modely těles učebních Stavebnice pomůcek, Počítačové programy manipulace se Skupinová práce stavebnicemi Kooperativní vyučování apod. VV

EV-vztah člověka k prostředí - lidské aktivity a problémy životního prostředí (prolínání s učivem v řešení slovních úloh)

• Popisuje jednoduché závislosti z praktického života

• •

• • •

přirozená čísla do 20 – numerace sčítání a odčítání v 2. desítce s využitím analogie s 1. desítkou (bez přechodu přes desítku), analogie musí vyplynout z individuálních činností žáků vztahy o několik více, o několik méně slovní úlohy ze života (obor do 20) poznávání geometrických tvarů, rovinných obrazců a těles – využití vhodných stavebnic, stavby podle předlohy i podle fantazie

Výuka matematiky má v 1. ročníku činnostní charakter. Vysvětlování početních výkonů se v 1. a 2. ročníku provádí na základě činností se skupinami předmětů. Názornému počítání slouží též jednoduché obrázky a značky kreslené dětmi. Při vytváření pojmu čísel a početních výkonů se přechází od činností s trojrozměrnými předměty k připraveným pomůckám (kolečka, peníze, vystřižené obrázky) až ke kreslenému názoru v pracovních sešitech a názoru demonstračnímu. Také vytváření slovních úloh a jejich obměny vychází z věcného názoru, především je však třeba využívat individuálních žákovských zkušeností. Matematika celého 1. ročníku je vyučována hlavně v souvislosti s učivem prvouky, ale také v souvislosti s učivem českého jazyka (vymýšlení slovních úloh, vytváření otázek, vyjadřování se k činnostem). Vyučovací předmět: Matematika Ročník: 2. Výstupy žáka

• • • • •

Dovede rozklady čísel do 10 Zvládá numeraci do 20 Umí porovnat čísla Zvládá automatizaci spojů + a – do 20 Chápe a vypočítá jednoduché slovní

Učivo - obsah

•

Opakování učiva z 1. ročníku - rozklady - numerace do 20 - porovnávání čísel - automatizace spojů - jednoduché slovní úlohy

47

Mezipředmětové vztahy

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály

HV – tématické písně ČJ – počítání slov, slabik PRV – příklady slovních úloh PRV – hodiny

Tabule Učebnice Pracovní sešit Počítadlo Hračky Skupinová práce

úlohy s názorem •

• • • • • • • •

• • • • • •

Dovede + a – s přechodem přes 10 pomocí manipulační činnosti Zvládá představu přirozených čísel do 100 Dokáže určit posloupnost Umí počítat po desítkách a jednotkách Dokáže číst a zapsat číslo Orientuje se na číselné ose, užívá lineární uspořádání Dovede porovnávat čísla Zvládá zaokrouhlit číslo na 10 pomocí číselné osy Provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly Dokáže + a – násobky 10 Zvládá příklady typu 40+9, 70-6 Umí počítat příklady typu 54+3, 97-4 Dokáže + a s přechodem 10 v oboru do 100 Umí + a – dvojciferných čísel typu: 23+41, 68-34 Dokáže vytvářet a vypočítat jednoduché slovní úlohy • Zvládá provádět aritmetické operace x a : 1, 2, 5, 10, 3, 4 odvozené z přičítání stejných čísel • Ovládá činnosti vedoucí

• •

+ a – přes 10 Přirozená čísla do 100 – numerace

• • • • •

Počítání po 10 a 1 Zápis a čtení čísel Číselná osa Porovnávání čísel Zaokrouhlování na 10

•

Sčítání a odčítání v oboru do 100 Násobky 10 Sčítání a odčítání bez přechodu přes 10 Sčítání a odčítání s přechodem přes 10 Sčítání a odčítání dvojciferných čísel Slovní úlohy

• • • • •

•

•

Násobení a dělení číslem 1, 2, 5, 10, 3, 4 Slovní úlohy úsudkové

48

TV – pohybová cvičení, atletika VV – tématické práce PRV – teplota a teploměr

Stovkové počítadlo Tabulky Demonstrační kartičky s čísly Pracovní sešity Učebnice Metry Skupinová práce Kooperativní výuka

PRV – svět kolem nás TV – pohybové hry

Stovkové počítadlo Dětské peníze Učebnice Pracovní sešit

Prázdné obaly od potravin – obchodování

PRV – svět Nástěnné tabule kolem nás Papírové peníze HV – noty a takty Číselná osa Hry Čtvercová síť Pracovní sešit Učebnice

• •

• • • • • • •

• •

k pochopení násobilky Postupně si osvojuje spoje Dovede řešit slovní úlohy vedoucí k úsudku několikrát více Pozná rovinné a prostorové geometrické tvary Dokáže tvary a tělesa modelovat Rozlišuje tvary a tělesa ve svém okolí Pozná rovnou a křivou čáru Dovede měřit délky Rozlišuje cm a m Umí poznávat čas na hodinách ručičkových a digitálních Rozlišuje min a h Orientuje se v čase

•

• •

Rovinné a prostorové tvary (trojúhelník, obdélník, čtverec, kruh, kužel, kvádr, krychle, koule)

Rovná a křivá čára Jednotky délky – m, cm

•

Jednotky času – h, min

•

Orientace v čase

TV – nářadí a náčiní PRV – svět kolem nás PČ, VV – tématické práce PRV – čas, měření TV – měření výkonů ČJ – soutěže na čas HV – hry PČ – tématické práce VV – tématické práce

Modelové předměty Pracovní sešit Učebnice

Tabule Pravítko Různé druhy metrů Hodiny digitální a ručičkové Pracovní sešit Učebnice

Výuka matematiky ve 2. ročníku má i nadále činnostní charakter. Všechny činnostní a počtářské dovednosti získané v 1. ročníku se využívají a dále rozvíjejí. Pokračuje též rozvoj řečových dovedností žáků. Postupně se u žáků vytváří dovednost matematického vyjadřování. Číselný obor se rozšiřuje do 100, hlavně na základě manipulací s „penězi“ a za využití obrázkového názoru. Zdůrazňuje se řešení slovních úloh, neboť při jejich řešení se rozvíjí logické myšlení žáků a současně se upevňují a automatizují početní výkony. Automatizace početních výkonů vzniká na základě dokonalého pochopení probíraných algoritmů. Matematické dovednosti se ve 2. ročníku rozšiřují o početní operaci – násobení, která je vyvozována na základě činností s konkrétním názorem. Násobení má přitom žák možnost objevit z opakovaného sčítání. Činnosti vedoucí k tomuto objevu a jeho ověřování je třeba provádět s různými pomůckami, vhodnou pomůckou jsou peníze. Spoje násobilek 2, 5, 10 se v podstatě připravují již od 1. ročníku při opakovaném přičítání určitého čísla. Ve 2. ročníku tuto zkušenost žáků využijeme. Na základě činností žáci pochopí princip násobení a později i to, jak lze násobilky využít v praktickém životě. Obojí je základním předpokladem ke tvorbě slovních úloh na násobení žáky a k pozdější postupné automatizaci násobilkových spojů. Geometrie ve 2. ročníku má motivační charakter. Je především zaměřena na hry s prostorovými a rovinnými tvary. Průpravou pro pozdější provádění náčrtů v geometrii je ve 2. r. kreslení různých rovných a křivých čar, jednotažek apod. Měření délek se provádí na konkrétních předmětech.

Vyučovací předmět: Matematika 49

Ročník: 3. Učivo - obsah

Výstupy žáka

• • • • • • •

Dokáže počítat do 20 • s přechodem přes 10 Zná numeraci do 100 • Umí + a – v oboru do 100 • Dovede řešit slovní úlohy na + a – a na porovnání o kolik Umí sčítat a odčítat do 100, (typu 46+25, 85-28)

• • • • •

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály

PRV PČ OSV

karty s příklady dětské bankovky papírová kolečka

Dovede písemně sčítat a odčítat do 100 Dovede řešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání rozdílem

• •

Písemné + a – Slovní úlohy – o kolik méně, o kolik více

PRV VV

•

• • •

Malá násobilka Pamětné počítání Automatizace spojů Slovní úlohy – několikrát více, několikrát méně a úsudkem

PRV

Velká násobilka vyvozená s oporou o zapsaný příklad Závorky

PRV – tématické práce

Zná symboly pro násobení a dělení • Dovede správně dělit a násobit v oboru malé násobilky • Zvládá řešit slovní úlohy pomocí m. násobilky • Zvládá automatizaci spojů • Řeší slovní úlohy na x a : vedoucí k rozlišování úsudku • Umí násobit dvojciferné číslo jednocifer-ným číslem • Zvládá počítat příklady s dvěma početními výkony • Má představu čísel do 1000,

•

Opakování z 2. ročníku Porovnávání čísel Počítání v oboru do 100

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata

•

•

čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

•

Zná posloupnost přirozených čísel Dokáže čtení a zápis čísel Umí manipulovat s číselnou osou, užívá lineární uspořádání Zvládá porovnávání čísel a zaokrouhlování na 100 a 10 Sčítá a odčítá zpaměti příklady (typu 243-7, 530+40, 240-50 atd.) Seznámí se s písemným

•

•

• • • • •

Numerace v oboru do 1000 Rozklad čísla na 1000,100,10,1 Porovnávání čísel Zaokrouhlo-vání Pamětné počítání v oboru do 1000 Sčítání dvou trojciferných čísel Slovní úlohy 50

VV – tématické práce TV – tématické práce

papírová kolečka tabulky násobků číselná osa

čtverečkový sešit průsvitné fólie číselná osa kartičky a názory papírové peníze počítačový program

• • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

sčítáním dvou trojciferných čísel Dokáže odhadnout výsledek Dovede písemně odčítat dvě trojciferná čísla a odhadnout výsledek

•

Odčítání dvou trojciferných čísel

Rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa, nachází v realitě jejich reprezentaci Porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině Umí narýsovat přímku, polopřímku, úsečku Pozná rovnoběžky a různoběžky Určí průsečík přímek Pozná bod ležící na přímce a mimo přímku, zná úsečku a její označování Dovede odhadnout a měřit jejich délky

• • • • • •

Přímka Polopřímka Úsečka Rovnoběžky Různoběžky Body a průsečík přímky Odhady a měření délek

VV – tématické práce

provázky demonstrační pomůcky

Zná a umí využívat jednotky délky Umí rozlišovat jednotky délky Zvládá jednoduché převody

•

TV – měření délek

pravítko metr pásmo

Zná a umí využívat jednotky času Orientuje se v čase Zvládá jednoduché převody Popisuje jednoduché závislosti z praktického života Doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel

•

Jednotky délek (m, cm, mm, km) Převody jednotek(m, cm, km) Jednotky času (h, min, s) Převody

TV – měření času

Hodiny Stopky

PČ

Různé předměty Čtvercové sítě Modelovací hmota Skládací kostky

Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

Zná rozdíly mezi čtvercem a obdélníkem Umí je zakreslit a načrtnout do čtvercové sítě Má prostorovou představivost Dokáže stavby podle předlohy Pozná tělesa a geom. tvary kolem nás

•

•

•

• • • •

Čtverec Obdélník Stavby krychlí a kvádrů Geometrická tělesa a tvary

51

PRV – svět kolem nás

Vyučování matematice ve 3. ročníku je stejně jako v předcházejících ročnících názorné, často spojené s aktivní činností všech žáků. Žákovských činností využíváme při výkladu i procvičování učiva. S numerací a počítáním v číselném oboru do 1000 je třeba začít až po dokonalém zvládnutí numerace a počítání v oboru do 100 pokud možno všemi žáky. Rozšíření číselného oboru do 1000 je zařazováno až do 2. pololetí 3. ročníku. Pojetí početních výkonů, jak byly vysvětleny v 1. a 2. ročníku, se ve 3. ročníku nemění. Ve 3. ročníku se algoritmy početních postupů pamětného počítání rozšiřují o seznámení žáků s algoritmy písemného sčítání a odčítání. Zvládnutí algoritmů písemného sčítání a odčítání nepatří do závěrečné klasifikace ve 3.ročníku. Slovní úlohy tvoří nedílnou součást učení početních výkonů. Velký význam mají slovní úlohy, které využívají číselné údaje z prostředí, které žáci znají. V geometrii je třeba vést žáky tak, aby rozuměli krátkým textům úloh s geometrickým obsahem a aby dokázali popsat jednoduchý geometrický obrázek.

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu

Matematika Předmět Matematika se vyučuje jako samostatný předmět. v 4. ročníku

- 5 hodin týdně

v 5. ročníku

- 4 hodiny týdně

Výchovně vzdělávací cíle: - osvojování nových matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka - činnostní rozšíření číselného oboru, utvrzení představy o desítkové soustavě - předkládání nových poznatků ve spojení s předcházejícím učivem, uplatnění analogie pro zavedení početních výkonů v rozšířeném číselném oboru žáky - využívání schopnosti žáků objevovat za vedení učitele další nové matematické poznatky na základě pozorování a rozlišování, vyslovovat závěry, pokoušet se o zobecňování - postupné zdokonalování přesnosti matematického vyjadřování - zařazování praktických činností (např.: měření, odhady, porovnávání velikostí a vzdáleností) s cílem získání správných představ a zručnosti - spojování nových poznatků v matematice s vědomostmi žáků získanými v běžném životě - využívání matematických poznatků a dovedností žáky v praktickém životě - používání peněz při činnostním řešení úloh s náměty z obchodování - peníze v praktickém životě - věnování času nápadům žáků, jejich dotazům, ukázkám různých způsobů řešení úloh - vyslovování úsudků k úlohám, vytváření předpokladů pro rozvíjení logického myšlení - vytváření obměn slovních úloh a matematických problémů pro různé obory činnosti lidí - podporovat schopnost žáků rozumět grafickým schématům tabulkám i jiným schematickým znázorněním, vytvářet jednoduchá schémata, vést žáky ke grafické gramotnosti - praktické osvojování základních poznatků z geometrie Charakteristika výuky matematiky v 2. vzdělávacím období: Při výuce matematiky nelze stanovit přesnou hranici mezi etapou vytváření konkrétních představ a mezi etapou vytváření pojmů. Je to hlavně proto, že přechod k abstrakci trvá téměř u všech žáků dlouho a neprobíhá u všech stejně. Činnostní výuka matematice i v tomto 52

období umožňuje, aby si žáci matematické pojmy osvojovali správně a s co nejmenší námahou. Proces abstrakce usnadňují žákům pomůcky, kterými si znázorňují, stejně jako v minulých letech, nové a dosud neosvojené početní situace. Proces abstrakce urychlují též nákresy, náčrty a geometrická zobrazení, ukazující vztahy mezi údaji v úloze. Mnoho pojmů se i v tomto období utváří ve vědomí žáků postupně, na základě soustavně prováděných činností, neustálým obohacováním dosavadních představ. Ve vzájemné souvislosti se přitom rozvíjí celá řada pojmů současně: pojem čísla, pojem desítkové soustavy, pojem početních výkonů. Přitom se více dbá na praktické použití pojmů než na vyslovování definicí. Jde hlavně o to, aby se představy žáků o číslech obohacovaly, aby chápali význam desítkové soustavy, aby dovednost početních výkonů s přirozenými čísly využívali při řešení slovních úloh a početních situací z běžného života a dovedli dobře úsudkově rozlišovat, kdy který početní výkon použít. Tyto dovednosti pak můžeme rozvíjet předkládáním různých výhod v počtech a zjednodušováním výpočtů. V celém 2. období jsou žáci ve výuce matematiky podněcováni k sebedůvěře, učí se různými způsoby kontrolovat výpočty, uvažovat o možnostech výsledků, odhadovat. Jsou tak soustavně vedeni k sebekontrole a sebehodnocení, a to jak v aritmetice tak v geometrii. Vzdělávací oblast matematika a její aplikace je tvořena čtyřmi tématickými okruhy:

a) Číslo a početní operace: V tomto tématickém okruhu si žáci 4. a 5. ročníku prohlubují dovednosti základních početních operací s přirozenými čísly. Na základě činností zvládli žáci v 1. období dobře numeraci do sta i do tisíce, mají správně vytvořený základ k chápání desítkové soustavy. Zpaměti sčítají a odčítají do sta a na základě analogie v první stovce počítají i jednoduché příklady v oboru do tisíce. Mají činnostně vytvořené konkrétní představy o násobení a dělení. Zvládli všechny spoje malé násobilky a dělení beze zbytku v oboru násobilek. Malá násobilka i dělení beze zbytku jsou procvičeny, ale jejich zautomatizování je třeba se nadále věnovat. Žáci se dále seznámili s tím, jak zpaměti násobit dvojciferné číslo jednociferným, poznali i dělení v oboru násobilek se zbytkem. Z písemných algoritmů se setkali s písemným sčítáním a odčítáním a násobením čísla jednociferným činitelem. Tuto dovednost je třeba přenést do rozšířeného číselného oboru přes tisíc. Při písemném počítání se opíráme o znalosti písemných algoritmů oboru do tisíce a znalost desítkové soustavy. K tomuto učivu nepřistupujeme jako k nové látce, ale necháme žáky do písemných algoritmů: sčítání, odčítání a násobení jednociferným činitelem vstupovat samostatně a individuálně (žáci se tak učí jeden od druhého pod dohledem učitele). Zpaměti se v oboru přes tisíc počítá jen výjimečně a to jen s takovými čísly, která obsahují jen jednu nebo nejvýše dvě číslice různé od nuly. Novou látkou, kterou mají žáci v tomto období v okruhu početních operací dobře zvládnout, je písemné násobení dvojciferným činitelem, dělení se zbytkem zpaměti a písemné dělení jednociferným dělitelem. Žáky je třeba seznámit i s písemným násobením trojciferným činitelem a písemným dělením dvojciferným dělitelem. Do výuky můžeme v tomto tématickém okruhu vhodně zařazovat i kalkulačku. Může sloužit např. ke kontrole výsledků příkladů na písemné algoritmy, k výpočtům úloh z běžného života. Je třeba uvážit i to, že u písemného počítání jde jen o zvládnutí jednoduchých algoritmů, které se dají v hodině procvičit na jednom či dvou příkladech, provázených komentářem žáků. Je mnoho důležitějšího učiva, které je třeba do vyučovacích hodin v tomto období zařazovat. Např.: zaokrouhlování, odhady, rozlišování úsudků, tak jak je uvedeno v dalších okruzích matematiky tohoto období. b) Závislosti, vztahy a práce s daty Úkolem stanoveným v tomto okruhu je vyhledávat, sbírat a třídit různé údaje, se kterými se v životě žáci setkávají. Orientovat se v jednoduchých tabulkách, číst z nich údaje, využívat je k porovnávání i výpočtům a naučit se též vyhledané údaje sestavovat do tabulek. Žák dále poznává i různé diagramy, seznamuje se s prvními grafy a učí se v nich orientovat. 53

Učivo tohoto okruhu nebudou v žádném případě zvládat všichni žáci stejným tempem. Je proto třeba u těchto úloh k žákům přistupovat diferencovaně, nechat je o problematice úloh a závislostech mezi veličinami často hovořit, dát všem čas k pochopení těchto záznamů. Se záznamy údajů vyjádřenými diagramy a grafy se budou žáci v životě velmi často setkávat. Takovým úlohám je třeba ve výuce věnovat pozornost a neopomíjet je. Dají se přitom dobře využít mezipředmětové vztahy, např.: výsledky některých pokusů z přírodovědy, přehledy některých měření z pracovních činností, tabulky sportovních výkonů z tělesné výchovy aj. Tabulkově jsou uspořádány také jízdní řády, v nichž se žáci učí hledat. Mnohé informace v encyklopediích jsou rovněž uspořádány do diagramů a tabulek c) Geometrie v rovině a prostoru Geometrie se ve 4. a 5. ročníku vyučuje již pravidelně, obvykle v samostatné vyučovací hodině, zařazované do rozvrhu každý týden. Vyžaduje-li to téma učiva, zařazujeme geometrické učivo do části hodiny aritmetiky. Některé partie učiva spolu velmi úzce souvisí. Základní útvary v rovině a prostoru, které má žák v 2. vzdělávacím období zvládnout a rozlišovat, jsou určeny v očekávaných výstupech RVP ZV. Činnostní učení geometrie vytváří jasné představy žáků o útvarech v rovině a jejich vzájemné poloze, podporuje rovněž rozvoj správné prostorové představivosti žáků. Od žáků v tomto období nežádáme, aby se učili definice nebo aby vlastnosti útvarů odříkávali zpaměti. Vedeme je k tomu, aby obrázek nebo model dovedli popsat svými slovy. Také rýsování základních útvarů v rovině spojujeme vždy s hovorem žáků o narýsovaném, k tomu přidáváme i rýsování poznaných útvarů podle jednoduchého popisu. Základní představy o geometrických obrazcích a tělesech získává žák bezprostředně názorem, nelze předpokládat, že by si je mohl představit z definic. Základní jednotku délky 1 m je potřeba mít ve třídě vyznačenou na určitém místě (vodorovně i svisle), žáci potřebují získat dobrou představu metru k odhadům délek i k základním převodům jednotek délky. Při výuce obvodu a obsahu obrazců vycházíme z konkrétních situací kolem nás. Žáci snadno pochopí, že obvod obrazců se určuje jako součet délek jeho stran (součet úseček). Vytvoření jasné představy obsahu obdélníka jako počtu shodných jednotkových čtverců, kterými se dá daný obdélník pokrýt, se dá provést jen činností samotných žáků a hovorem o této činnosti. Na toto učivo stejným způsobem navazuje výuka geometrie i fyziky v 6. ročníku. Teprve když žák získá konkrétní představu o obsahu obdélníka, dokáže s porozuměním řešit i slovní úlohy z praktického života. Provádí-li žáci samostatně činnosti patřící k tomuto učivu, vytvoří si jasné konkrétní představy a rozlišování obvodu a obsahu obdélníka nebo čtverce jim pak nečiní žádné problémy. Cílem výuky geometrii v tomto období je tedy: a) rozeznávat navzájem základní geometrické obrazce a rozpoznávat je na předmětech b) správně načrtnout, vystřihnout i narýsovat čtverec, obdélník a libovolný trojúhelník c) stanovit velikost obvodu čtverce, obdélníka a jiných čtyřúhelníků a narýsovaných trojúhelníků měřením a výpočtem, uvědomovat si, že obrazce zaujímají určitou plochu, kterou lze srovnávat se zvolenou jednotkou obsahu Geometrie je v učebních osnovách obou ročníků spojena s výukou výtvarné výchovy, kde žáci také zobrazují rovinné útvary. Poznávání geometrických útvarů tedy prolíná oběma předměty. Výpočty obvodů jsou také často zařazeny ve slovních úlohách v aritmetických pracovních sešitech. Žák poznává, že osvojené znalosti z matematiky potřebuje v různých vyučovacích předmětech i při řešení mnoha úloh z praktického života. d) Slovní úlohy Jedním z nejdůležitějších úkolů při výuce matematiky ve 2. vzdělávacím období je podpořit a rozvíjet schopnost žáků uvažovat a samostatně řešit jednoduché slovní úlohy zpaměti. Žáky je třeba postupně dovést i k samostatnému řešení zapsaných slovních úloh s jedním nebo dvěma početními výkony. Abychom tohoto cíle dosáhli, máme pro všechny 54

žáky k dispozici soubory úloh s tématikou z různých oborů lidské činnosti, které jsou žákům blízké. Protože soustavné řešení slovních úloh výrazně přispívá k rozvoji myšlení žáků, je třeba slovním úlohám ve 4. a 5. ročníku věnovat nejméně polovinu času určeného k výuce matematiky v tomto vzdělávacím období. Slovní úlohy zařazujeme souběžně s numerickým počítáním. V tomto období vedeme žáky k samostatnému úsudku při řešení slovních úloh a dbáme přitom na zapojení všech žáků do výuky. Je třeba cvičit smysly žáků, předkládat jim nadále nové typy úloh pomocí konkrétního názoru, zadávat jim k pozorování různá schémata, grafy a tabulky. Žáky nechat objevovat vše, na co mohou přijít sami, dbát na jejich samostatnost při činnostech, přizpůsobovat vyučovací postup jejich chápání, vzbuzovat zájem žáků zajímavými úlohami i jinými motivacemi. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák učí se přesně a stručně vyjadřovat užíváním mat. jazyka včetně symboliky,prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev, rozvíjí abstraktní,exaktní,kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci. Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků; srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit; stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu; vede žáky k ověřování výsledků. Kompetence k řešení problémů Žák učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti,vytrvalosti a přesnosti, učí se provádět rozbor problémů a plánu řešení,odhadování výsledků,volbě správného postupu,vyhodnocování správností výsledků. Učitel zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků; klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti; vede žáky k plánování úkolů a postupů; zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci; umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou. podle potřeby žákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení; dodává žákům sebedůvěru. Kompetence komunikativní Žák učí se přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky. Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů; vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky; vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu. Kompetence sociální a personální Žák je veden ke kritickému usuzování, srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů,ke kolegiální radě a pomoci, 55

učí se pracovat v týmu. Učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch; podněcuje žáky k argumentaci; hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok. Kompetence občanská Žák při zpracovávání informací je veden ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, učí se hodnotit svoji práci a práci ostatních, jsou vedeni k ohleduplnosti a taktu, učí se vnímat složitosti světa. Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky. Kompetence pracovní Žák vytváří si zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v životě, učí se využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech má k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály. Učitel - zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek, vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů.

Vyučovací předmět: matematika Ročník: 4. Výstupy žáka

umí zapsat,přečíst orientuje se na číselné ose do 10 000 umí násobit deseti, stem, tisícem umí zaokrouhlovat na tisíce − umí počítat se závorkami - ovládá pamětné dělení se zbytkem v oboru malé násobilky − umí násobit písemně jednociferným až tříciferným činitelem − umí písemně dělit jednociferným dělitelem -

Učivo - obsah

Mezipředmětov é vztahy Průřezová témata

- počítání do 10 000

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Učebnice a pracovní sešity pro 4. ročník

Přehledy s probíranými matematickými jevy

- násobení a dělení

Nástěnné přehledy o probíraném učivu - počítání do 1 000 000

56

EV- vztah člověka k prostředí - lidské aktivity

Kartičky s číslicemi, příklady,

Výstupy žáka

−

zná, porovnává čísla do 1 000 000 − sčítá a odčítá písemně do 1 000 000 − řeší slovní úlohy v oboru do milionu − zná římské číslice I až X, L, C, D, M − umí sčítat, odčítat, násobit a dělit na kalkulátoru − používá kalkulátor ke kontrole − zná jednotky hmotnosti, délky, objemu a času − umí převádět jednotky hmotnosti a délky − sestavuje jednoduché tabulky − řeší jednoduché a složené slovní úlohy − umí provést zkrácený zápis s neznámou − umí pracovat s kružítkem − umí narýsovat trojúhelník, čtverec, obdélník, kružnici

− −

−

− −

Mezipředmětov é vztahy Průřezová témata

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály

a problémy životního prostředí

poznává zlomky

−

−

Učivo - obsah

- římské číslice - práce s kalkulátorem

- jednotky

Výukové programy na PC Podle tématu učení: frontální VL-rozloha státu,počasí skupinové (teplota),poč.oby ve dvojici vatel kooperativní samostatná práce vytváření projektů

- slovní úlohy

- geometrie PČ-výroba krabiček,použití pravítka,kružítka ,čtvercové sítě Modely těles – dřevěné, drátěné, papírové, plastové Krabičky různých tvarů a velikostí, provázky, špejle, čtvercové sítě Stavebnice krychličky

umí sestrojit trojúhelník ze tří stran pozná a umí narýsovat pravoúhlý trojúhelník umí narýsovat kolmici, rovnoběžky, různoběžky dokáže určit vzájemnou polohu přímek v rovině umí určit souřadnice bodu ve čtvercové síti umí spočítat obsah čtverce a obdélníku

57

Vyučovací předmět: matematika Ročník: 5.

Výstupy žáka ZŠ • Používá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení • Provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel • Zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací • řeší jednoduché praktické sl.úlohy, jejichž řešení je do zn.míry nezávislé na obv.postupech škol.matematiky • Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v oboru přirozených čísel - Obor přirozených čísel - zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa - násobilka - vlastnosti početních operací s přirozenými čísly - písemné algoritmy početních operací o Pracuje s desetinnými čísly a provádí početní operace • Vyhledává a třídí data • Čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy

Učivo - obsah • Přirozená čísla do miliónu a přes milión - pamětné a písemné sčítání, odčítání, násobení a dělení - zaokrouhlování čísel • Násobení vícecifernými činiteli • Dělení dvojciferným dělitelem • Jednoduché a složené slovní úlohy • Zlomky - zlomky se jmenovatelem 10, 100, … - délkové jednotky • Desetinná čísla - zobrazování na číselné ose - porovnávání desetinných čísel, sčítání, odčítání, násobení, dělení desetinných čísel

• Diagramy a grafy

58

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata Vv, Pč – výroba pomůcek OSV

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Učebnice a pracovní sešity pro 5. ročník

In – informace, výukové programy, tabulky, grafy Čj – úprava, správné psaní odpovědí, slohová cvičení,atd. Vl, Př, Vv,Hv, Pč – řešení a vytváření slovních úloh s různými tématy Ev-vztah člověka k prostředí - lidské aktivity a problémy životního prostředí (prolínání s učivem v řešení slovních úloh)

Přehledy s probíranými matematickými jevy Nástěnné přehledy o probíraném učivu Kartičky s číslicemi, příklady, zlomky apod. Zlomky – sada pro každého žáka Výukové programy na PC Podle tématu učení: frontální skupinové ve dvojici kooperativní samostatná práce

Tv – rozpočítávání, vytváření zapisování výkonů, měření, projektů porovnávání výsledků, převod jednotek

Sestrojí rovnoběžky a kolmice • Určí různoběžky, rovnoběžky, mimoběžky • Rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti překládáním papíru • Narýsuje a znázorní základní rovinné útvary • Užívá jednoduché konstrukce • Pracuje s jednotkami délky, hmotnosti, času • Narýsuje a znázorní čtverec a obdélník • Určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu • Sčítá a odčítá graficky úsečky • Určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran • Narýsuje a znázorní rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník • Pojmenuje základní tělesa a jednoduše je charakterizuje • Narýsuje síť krychle a kvádru • Spočítá povrch krychle a kvádru

• Bod, přímka, úsečka • Vzájemná poloha přímek v rovině a v prostoru • Souměrnost podle roviny • Geometrické obrazce • Jednotky délky, hmotnosti, času • -

Čtverce, obdélníky rýsování čtverce, obdélníku vlastnosti stran, úhlů obvod čtverce, obdélníku obsah čtverce, obdélníku, jednotky obsahu

• Trojúhelníky - rýsování rovnoramenných a rovnostranných trojúhelníků

Učebnice a pracovní sešity pro 5. ročník

Modely těles – dřevěné, drátěné, papírové, plastové Krabičky různých tvarů a velikostí, provázky, špejle, čtvercové sítě Stavebnice krychličky

• Tělesa - poznáváme tělesa - různé pohledy (půdorys, nárys, bokorys) • Krychle, kvádr - síť krychle, kvádru - povrch krychle, kvádru

V 5. ročníku se dokončuje počítání v oboru přirozených čísel, číselný obor se rozšiřuje do milionu i přes milion. Žáci se tedy naučí číst a psát čísla do milionu i přes milion, porovnávají je a zaokrouhlují. Protože se písemným algoritmům základních početních výkonů věnovalo již dost vyučovacího času, nečiní žákům žádné potíže přejít k písemným algoritmům v rozšířeném číselném oboru.

59

Při opakování a procvičování učiva je třeba respektovat individuální potřeby žáků a procvičování přizpůsobovat jejich potřebám. Je třeba si povšimnout i toho, do jaké míry je zautomatizována malá násobilka, jak ji žáci dovedou využívat při písemném řešení algoritmů. Novým učivem aritmetiky 5. ročníku je dělení dvojciferným dělitelem. Toto učivo mohou zvládnout jen ti žáci, kteří se naučili správně písemně dělit čísla jednociferným dělitelem. Novým učivem geometrie je výpočet obsahu obdélníka a čtverce vyvozený činnostně i se základní jednotkou obsahu. Velkou pozornost v 5. ročníku věnujeme úsudkovému počítání, řešení slovních úloh se základními úsudky, slovních úloh s více početními výkony, úloh řešených na základě geometrických nákresů a úloh řešených neobvyklým způsobem. Naším cílem je dosažení samostatnosti žáků při řešení úloh. Soustavně je třeba nechávat žákům možnost úlohy obměňovat nebo sestavovat nové úlohy se zvolenou tématikou. Výuka matematiky směřuje v 5. ročníku k tomu, aby pokud možno všichni žáci dosáhli očekávaných výstupů určených pro 2. vzdělávací období. Umožňuje také individuální rozvoj žáků. Vyučování vyžaduje v tomto období individualizaci a diferenciaci. Ve 2. vzdělávacím období se zdůrazňuje v matematice to učivo, které má význam pro praktický život žáků a pro jejich další vzdělávání. K matematickému učivu se váže schopnost žáků užívat jednoduché úsudky při řešení slovních úloh z praktického života.

5.3.Vzdělávací oblast – informační a komunikační technologie Předmět Informatika se vyučuje jako samostatný předmět v 5. ročníku 1 hodinu týdně. Výchovně vzdělávací cíle: - seznamovat žáky se základními funkcemi počítače - uvědomovat si úlohu rychlých informací v dnešním moderním světě - umět správně komunikovat telefonem (pevná linka, mobil) - ukázat, jak se dají v současnosti využívat informační a komunikační technologie - naučit se svoje soubory informací vytvářet, ukládat a opět vyhledávat - seznámit se s tím, jak přijímat a odesílat zprávy e-mailem - učit žáky pracovat s textem a obrázkem v textovém editoru - poznat možnost získávání a předávání informací pomocí internetu Charakteristika výuky Informatiky : Vyučovací předmět Informatika je vyučován v 5. ročníku jednu vyučovací hodinu týdně. Charakter výuky informatiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby žáci dovednosti a znalosti získávali výhradně na základě individuální nebo maximálně dvoučlenné skupinové práce s počítači, periferiemi a používaným softwarem. Žáci provádějí takové činnosti, které vedou k získání základních znalostí a dovedností z oblasti práce s ICT technologiemi výhradně uživatelského charakteru, ale tak, aby je mohli dále rozvíjet na druhém stupni základního vzdělávání a využívat i dalších vyučovacích předmětech. Cílem naší práce je vybavit žáka takovými kompetencemi, které mu umožní ICT technologie v budoucnosti cílevědomě využívat při učení a později též při organizaci svého života. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího softwaru a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - zadávanými úkoly jsou žáci vedeni k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě, pro toto poznávání využívají 60

zkušeností s jiným SW, spolupráci s ostatními žáky, nápovědu (help) u jednotlivých programů, literaturu apod. - tím, že žáci mohou využívat svých poznámek při praktických úkolech, se žáci učí pořizovat si takové poznámky, které jim pak pomohou při praktické práci s technikou Kompetence k řešení problémů - žáci jsou vedeni zadáváním úloh a projektů k tvořivému přístupu při jejich řešení, učí se chápat, že v životě se při práci s informačními a komunikačními technologiemi budou často setkávat s problémy, které nemají jen jedno správné řešení, ale že způsobů řešení je více - vyučující v roli konzultanta - žáci jsou vedeni nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce Kompetence komunikativní - žáci se také učí pro komunikaci na dálku využívat vhodné technologie – některé práce odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty - při komunikaci se učí dodržovat vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.) Kompetence sociální a personální - při práci jsou žáci vedeni ke kolegiální radě či pomoci, případně při projektech se učí pracovat v týmu, rozdělit a naplánovat si práci, hlídat časový harmonogram apod. - žáci jsou přizváni k hodnocení prací - žák se učí hodnotit svoji práci i práci ostatních, při vzájemné komunikaci jsou žáci vedeni k ohleduplnosti a taktu, učí se chápat, že každý člověk je různě chápavý a zručný Kompetence občanské - žáci jsou seznamování s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla ...) tím, že je musí dodržovat (citace použitého pramene, ve škole není žádný nelegální SW, žáci si chrání své heslo ...) - při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými cestami Kompetence pracovní - žáci dodržují bezpečnostní a hygienická pravidla pro práci s výpočetní technikou - žáci mohou využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst

Vyučovací předmět : Informatika Ročník : 5.

61

Učivo – obsah

Výstupy žáka •

• • •

• • •

• •

• •

• •

Dodržuje hygienu, zná a • dodržuje zásady při práci s počítačem, vytváří si správné návyky • Zvládá nejzákladnější obsluhu počítače = umí počítač zapnout a vypnout Rozpozná stav počítače – vypnutý, zapnutý, úsporný • režim Chápe základní počítačové pojmy, rozpozná a pojmenuje jednotlivé části počítačové sestavy Umí se přihlásit do počítačové sítě Umí pracovat s programem „Malování“ Ovládá klávesnici a myš, zná význam některých kláves a umí je využívat napíše malé i velké písmeno, smaže napsaný text zprava i zleva, zapne numerickou část klávesnice, pohybuje se v textu.

• • •

Spustí výukové programy a • využívá jejich možností • Dokáže uspořádat ikony na • pracovní ploše, změní si pozadí pracovní plochy, nastaví spořič obrazovky Rozpozná jednotlivá paměťová média Vytvoří novou složku a pojmenuje ji, přesouvá soubory mezi složkami, dokáže přejmenovat daný soubor Ví, co si představit pod pojmem „Internet“ Dokáže v počítači najít a spustit internetový prohlížeč

• •

Mezipř Metody + formy edpráce mětové Učební materiály vztahy, Učebnice schválené Vlastivěda

Co je to počítač Přírodověda MŠMT ( Informatika pro a z čeho se OSV základní školy – Jiří skládá Vaníček, Petr Řezníček) Popis základních CD, výuková CD součástí počítače, pojmy software a hardware Stručná historie, novinky a trendy

Klávesnice a myš Operační systém Windows Program „Malování“

Výtvarná výchova Anglický jazyk

Nabídka Start Průzkumník Pracovní plocha

Matematika Český jazyk Anglický jazyk Vlastivěda Přírodověda

•

Dle svých kritérií si vyberou vhodný výukový program některého z výrobců a objektivně popíší důvody své volby.

Internet a e-mail Matematika Český Internetový jazyk, prohlížeč Vlastivěda, Přírodověda

•

Žáci vyhledávají na Internetu informační zdroje pro jednotlivé předměty

62

• • •

• •

•

OSV VEGS MuV

Umí správně napsat internetovou adresu – zná její jednotlivé části Umí odeslat a přijmout email, smazat starší poštu Běžně pracuje s internetem, má přehled o nejdůležitějších internetových vyhledávačích Vyhledává, zpracovává a kriticky hodnotí informace z webových stránek Samostatně vyhledává a zpracovává internetové informace o zemích Evropy a světa Navazuje kontakty prostřednictvím internetu

•

v souladu s aktuálně probíraným učivem. Skupinová práce

5.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět -1.období Vzdělávací oblast je v 1. – 3. r. realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu

5.4.1Prvouka Vyučovací předmět Prvouka se vyučuje jako samostatný předmět v 1. až 3.ročníku: v 1. a 2.ročníku – 2 hodiny týdně ve 3.ročníku - 3 hodiny týdně Výchovně vzdělávací cíle: • učit žáky pozorovat přírodní jevy a orientovat se v prostoru a čase • na základě činností a pozorování vytvářet nové představy o jednoduchých, chápání žáků dostupných ale podstatných věcech a jevech, které je obklopují doma, ve škole, v obci • vést žáky k tomu, aby předměty a jevy pojmenovávali a vyjadřovali o nich své myšlenky, soudy, názory • učit žáky, aby na základě svých vlastních zkušeností docházeli k jednoduchým pojmům a objevování souvislostí • vytvářet u žáků pozitivní vztah k rodině, spolužákům, škole, domovu i k přírodě a rozvíjet pozitivní vlastnosti žáků • dát žákům základní poučení o lidském těle a ochraně zdraví • naučit žáky cílevědomému osvojování základních hygienických návyků a návyků kulturních Charakteristika výuky:

Cíle jsou naplňovány prostřednictvím využívání vlastních zkušeností žáků. Učitel řídí vyučování tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základě vlastních činností a přímého pozorování. Žáci mohou různé věci a jevy pozorovat např. při řízených činnostech, na vycházkách, při pokusování, při zacházení s různými nástroji a předměty. Činnostní vyučování prvouce podněcuje aktivitu všech žáků. Průběžně a v souvislosti s různými 63

vyučovacími předměty vedeme žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování, zjištění a objevování zaznamenávali různými způsoby, tj. výtvarně i písemně. V tomto období využíváme co nejvíce regionálních přírodních i společenských jevů. Charakteristické pro výuku prvouky v 1. období základního vzdělávání je její prolínání s učivem ostatních předmětů. Právě toto prolínání témat dává možnost vytváření mnoha malých projektů, které výuku obohatí a učivo spojí se životem kolem dětí. Výuku prvouky vhodně doplňují obrazy, videozáznamy, filmy, besedy, vycházky, exkurze atp. V prvouce se věnujeme: – poznávání věcí – jejich vlastností a zařazujeme je do přírodního a společenského dění – výchově smyslového vnímání a způsobům pozorování určitých předmětů a jevů – základům jazykového vyjadřování – využíváme českého jazyka – procvičování pozornosti, paměti, představivosti, obrazotvornosti,… – ochraně přírody, kulturních památek a výsledků lidské práce – technické výchově (spojení s výtvarnou výchovou a praktickými činnostmi) – pohybové výchově (ve spojení s tělesnou výchovou a hudební výchovou) – zdravotní výchově a znalosti lidského těla, režimu dne – mravní výchově (vytváření správných návyků a vztahů k lidem) Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák -objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by uspět. -poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí -upevňování preventivního chování -poznání sebe sama a svého nejbližšího okolí -orientace ve světě informací časové a místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací Učitel - pomáhá řešit a třídit informace podle zvolených nebo zadaných kritérií - motivuje žáky pro celoživotní učení Kompetence k řešení problémů Žák - upevňuje účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých - poznávají a ovlivňují svou jedinečnost Učitel - pomáhá žákům, aby došli k samostatným objevům, řešením a závěrům - učí žáky pracovat s odbornou literaturou, encyklopediemi apod., - využívá různých informačních zdrojů Kompetence komunikativní Žák - rozšiřuje si slovní zásobu v osvojovaných tématech. - je veden k samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci - pojmenovává pozorované skutečnosti a zachycuje je ve vlastních projevech, názorech a výtvorech - přirozeně vyjadřuje pozitivní city ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí Učitel - podporuje u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů, kladení otázek k věci, vzájemnému se naslouchání a zdůvodňování svých závěrů, vzájemně si radí a pomáhají si Kompetence sociální a personální 64

Žák - pracuje ve skupině. - -efektivně spolupracuje na řešení problémů - -učí se respektovat názory druhých - -přispívá k diskusi Učitel - učí věcně argumentovat - vede děti k oceňování svých názorů a přínosů Kompetence občanské Učitel - utváří ohleduplný vztah k přírodě i kulturním výtvorům - motivuje žáky hledat možnosti aktivního uplatnění ochrany přírody - vede žáky k respektování pravidel Kompetence pracovní Žák - je vedeni k utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti. Učitel - učí žáky používat různé materiály, nástroje a vybavení - zohledňuje soudobý stav a poznání a technického rozvoje

Vyučovací předmět:prvouka Ročník: 1.

Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice • Zná cestu do školy, název školy, jméno třídního učitele a ředitele školy, dokáže se samostatně orientovat v budově školy • Umí si připravit pomůcky do školy, udržuje pořádek ve svých věcech, dovede si uspořádat svoje pracovní místo, rozlišuje čas na práci a odpočinek • Zná charakteristické znaky podzimního počasí, podzim v lese, v sadu, na zahradě a na poli • Zná vztahy mezi rodinnými příslušníky – rodiče, prarodiče, děti, bratr, sestra, teta apod., umí vyprávět o svém domově, bydlišti a okolí • Dokáže vyjmenovat charakteristické znaky zimy, chápe význam Vánoc, zná některé vánoční zvyky a tradice, ví, jak v zimě pomáhat volně žijícím zvířatům a ptákům

Učivo - obsah •

• •

•

• • •

škola a její blízké okolí, cesta do školy, bezpečnost dopravní prostředky pracovní návyky a vhodné chování ve škole i mimo školu příroda na podzim v lese, v sadu, na zahradě a na poli,živočichov é na podzim rodina a život v rodině mezilidské vztahy,slušné chování zima a zimní 65

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata ČJ – tvoření vět, vyprávění, souvislé vypravování na dané téma

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Učebnice pro 1. ročník Metodický průvodce

Další pomůcky a formy PČ – úklid svého práce: pracovního místa, Nástěnné obrazy – jaro, úklid třídy, léto, podzim, zima modelování, Nástěnné dřevěné „hodiny“ zdobení na určování časových údajů vánočního (hodiny, dny, měsíce, roční stromečku, výroba období) vánočních ozdob EtV Cvičné papírové hodiny VV – téma Soubory obrazů příroda, škola, ovoce,zelenina vánoční přání, Soubory obrazů s domácími přání ke Dni zvířaty matek Manipulační atlasy rostlin a živočichů M – tvoření a Obrázky k probíraným řešení tématům

• Dodržuje základní hygienické návyky, zná zásady správného chování u lékaře, umí pojmenovat části lidského těla, zná názvy běžných onemocnění, ví, co dělat v případě úrazu • Zná základy správné životosprávy – výživa, vitamíny, odpočinek, spánek, pitný režim apod., ví, co je denní režim • Zná charakteristické znaky jara, změny v přírodě, počasí, dokáže vyjmenovat a poznat jarní květiny, živočichy • Dokáže vyjmenovat nejznámější ptáky, domácí zvířata a jejich mláďata, chápe rozdíl mezi domácími a volně žijícími zvířaty, umí popsat jednotlivé části těla ptáků a domácích zvířat • Orientuje se v čase, dovede vyjmenovat dny v týdnu, měsíce, roční období, zná hodiny • Zná povolání svých rodičů, dokáže vyjmenovat další druhy povolání, výsledky práce dospělých (výrobky řemeslníků), chápe smysl lidské práce • Pozná základní dopravní značky, ví, co znamenají jednotlivé barvy na semaforu, chápe význam přechodu pro chodce, ví, jak se bezpečně chovat v silničním provozu, pozná různé druhy dopravních prostředků • Umí vyjmenovat základní charakteristické znaky léta, změny v přírodě, zná bezpečné chování během letních prázdnin • Uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu

svátky, bezpečnost, živočichové a rostliny v zimě •

• •

člověk a péče o zdraví, základní hygienické návyky zdravá výživa, režim dne nemoc a úraz

•

příroda, rostliny a živočichové na jaře

•

nejznámější ptáci a domácí zvířata

•

dny v týdnu, roční období, orientace v čase nejznámější povolání a výrobky řemeslníků

•

•

dopravní výchova – bezpečnost

•

příroda v létě

jednoduchých slovních úloh na téma zvířata, ptáci, rostliny apod. EtV TV – turistické vycházky, zdravý životní styl

Encyklopedie Skupinová práce Kooperativní vyučování Vycházky do přírody

HV – písně související s probíranými tématy EV-vztah člověka k prostředí - lidské aktivity a problémy životního prostředí - OSV - EV - MeV -VDO - MuV

EtV

V 1. ročníku se žáci učí pozorovat rostliny, zvířata a věci, které je obklopují ve škole, doma, venku. Učí se všímat si změn v přírodě, které mohou během roku pozorovat a všímají si, jak tyto změny zasahují do života lidí i zvířat. Učivo je využíváno v průběhu celého roku v matematice, často je propojováno i s ostatními vyučovacími předměty. Jednotlivé činnosti mohou být vhodně kombinovány a propojovány i v jiných časových celcích než je jedna vyučovací hodina. 66

Vyučovací předmět:prvouka Ročník: 2. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice • • • • •

• • • • • • • • • • • • •

Dokáže se orientovat ve škole Zná školní řád Zvládá cestu do školy Zná dopravní značky, dopravní prostředky Dodržuje bezpečnost na ulici

Učivo

Naše škola Cesta do školy Dopravní značky Dopravní prostředky Čísla tísňového volání

Dokáže popsat přírodu na podzim Zná plodiny, které se sklízejí na podzim Dovede použít značky z kalendáře přírody a zaznamenávat jej Dovede vyjmenovat živočichy žijící ve volné přírodě Umí vyjmenovat ptáky stěhovavé a ptáky stálé Pozná základní hmyz

Podzimní příroda

Pozná zeleninu a ví proč je pro nás důležitá Dokáže zeleninu roztřídit podle druhů Umí popsat stavbu keříku Dokáže vyjmenovat základní zemědělské plodiny a luštěniny Rozpozná od sebe jednotlivé obilí

Zelenina Druhy zeleniny – listová, košťálová, cibulová, plodová, kořenová Stavba rajčete Zemědělské plodiny a luštěniny Obilí – pšenice, ječmen, oves, žito Ovocné stromy

Dokáže popsat strom Pozná jednotlivé druhy ovocných stromů a jejich

Mezipředmětové vztahy, průřezová témata

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály

PČ, VV – tématické práce ČJ – vyprávění, popis, pozdravy, oslovení M – počítání, slovní úlohy HV - písně TV – hry, soutěže na procvičení daného učiva

Prohlídka školy a jejího okolí Karty s dopravními značkami a dopravními prostředky Školní řád Hry Skupinová práce Kooperativní vyučování Učebnice Pracovní sešit

Kalendář přírody Podzimní sklizeň Kalendář přírody Živočichové ve volné přírodě Ptáci stěhovaví a stálí

M – počítání, slovní úlohy ČJ – vyprávění, popis VV, PČ – tématické práce HV – písně TV – hry, soutěže na procvičení daného učiva

Hmyz

Plody

Obrázky ptáků Obrázky živočichů Obrázky hmyzu Encyklopedie Učebnice Pracovní sešit

Ukázka zeleniny VV, PČ – tématické práce ČJ – vyprávění, popis TV – hry, soutěže na procvičení daného učiva

PČ, VV – tématické práce ČJ- vyprávění, popis 67

Karty s obrázky zeleniny Učebnice Pracovní sešit

Karty s obrázky ovocných stromů a jejich plodů

• • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • •

plody Zvládá dělení plodů na peckovice, malvice a bobule Umí vyjmenovat některé z pokojových rostlin Umí vyjmenovat členy jeho rodiny Dovede popsat důležitost rodiny Umí pomáhat ve svojí rodině s domácími pracemi Umí vyjmenovat živočichy v zajetí Zvládá sám pečovat o domácí mazlíčky

Dokáže popsat rozdíl mezi rodinným domem a panelových bytem Zná rozdíly mezi vesnicí a městem Umí vyjmenovat symboly ČR Zná hlavní město ČR Dokáže popsat přírodu v zimě Zná, kdy zima začíná Dokáže vyjmenovat zimní sporty Zná zásady pobytu na horách Dokáže popsat vánoční zvyky,tradice Vánoc Umí popsat lidské tělo a zná jeho hlavní části Rozlišuje vnitřní orgány a ví k čemu slouží Zná naše smysly Dokáže popsat kostru a ví k čemu slouží Umí vyjmenovat nejčastější dětské nemoci a dokáže určit příznaky Zná prevenci proti úrazům Dodržuje základní hygienické návyky

Dělení plodů – peckovice, malvice, bobule Pokojové rostliny Rodina Členové rodiny Domácí práce Rodinné oslavy Péče o živočichy v zajetí Domácí zvířata

M – počítání, slovní úlohy HV - písničky TV – hry, soutěže na procvičení daného učiva ČJ – vyprávění, pozdravy DV – jak pomáháme s domácími pracemi VV, PČ – tématické práce ČJ – vyprávění, popis VV, PČ – tématické práce M – počítání, slovní úlohy HV – písničky HV – Hymna ČR

Náš domov Naše obec

ČJ – vyprávění, popis, adresa

Ukázka květin v naší škole Učebnice Pracovní sešit

Obrázky, fotky členů rodiny Hry Učebnice Pracovní sešit

Obrázky, fotky živočichů v zajetí Učebnice Pracovní sešit

Symboly ČR CD s hymnou Učebnice Pracovní sešit

Vlast HV – písničky Zimní příroda Zvířata v zimě Vánoční zvyky Zimní sporty

Lidské tělo Orgány a jejich funkce Smysly – zrak, čich, sluch, chuť, hmat Liská kostra a její funkce,Nemoc a úraz,Zásady první pomoci Nemoc a úraz Lékárnička a její vybavení Hygiena a čistota

VV, PČ – tématické práce TV – zimní sporty

Obrázky s tématikou zimních sportů Knihy o zimních sportech( např. sjezdy a skoky na lyžích, ..) Učebnice Pracovní sešit

Torzo lidského těla TV – prevence a zdraví HV – správné dýchání ČJ – popis, vyprávění

68

Různé materiály na poznávání (lidské smysly) Kostra lidského těla Obvazy Lékárnička Encyklopedie Učebnice Pracovní sešit

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Zná základní druhy potravin Ví, z čeho se potraviny vyrábějí Rozlišuje základní denní jídla Dodržuje kulturu stolování Zná hodiny Orientuje se v čase Pozná různé druhy hodin Dokáže vyjmenovat roční období a popsat je Orientuje se v kalendářním roce Umí vyjmenovat měsíce v roce Ví, kdy začínají jednotlivá roční období Orientuje se v minulosti, současnosti a budoucnosti Umí vyjmenovat profese a má základní představu, jaká je náplň práce Má vlastní představu o tom, čím by chtěl být Dokáže vhodně využít svůj volný čas Dokáže popsat přírodu na jaře Umí vyjmenovat jarní květiny Dokáže popsat vývoj plodu u stromu Dokáže vyjmenovat tažné ptáky x stálé ptáky x domácí ptáky Umí vyjmenovat hospodářská zvířata Dokáže pojmenovat samce, samici a mládě Zná pro co se zvířata chovají Pozná rostliny na louce Zná drobný hmyz ( brouci, motýli) Pozná polní plevel a polní škůdce Zná polní plodiny Vyjmenuje jehličnaté stromy a pozná rozdíly Vyjmenuje listnaté stromy

Potraviny

Výživa

Stolování Čas – ráno, dopoledne poledne, odpoledne večer Druhy hodin Roční období Kalendář Měsíce v roce Dny v týdnu Minulost, současnost budoucnost Profese

VV, PČ – tématické práce DV – stolování M – počítání, slovní úlohy

Různé druhy hodin VV, PČ – tématické práce M – počítání, slovní úlohy

ČJ - vyprávění

Nezaměstnaní Volný čas – koníčky

TV – využití volného času

Příroda na jaře Jarní květiny – VV, PČ – tématické prvosenka jarní, práce bledule, sněženka, tulipán, narcis,…. Tažní ptáci Stálí ptáci Domácí ptáci Hospodářská zvířata a jejich užitek HV – jarní písničky Louka – kopřiva, hluchavka, heřmánek, divizna, podběl,…. Motýli a brouci

Na poli Polní plevel Polní škůdci Polní plodiny Jehličnaté stromy – borovice, jedle, smrk, modřín

Obrázky s potravinami Učebnice Pracovní sešit

VV, PČ – tématické práce ČJ – popis, vyprávění M – počítání, slovní úlohy 69

Kalendář Učebnice Pracovní sešit

Dětské encyklopedie Učebnice Pracovní sešit

Karty s obrázky Encyklopedie Učebnice Pracovní sešit

Obrázky hub, stromů Encyklopedie Učebnice Pracovní sešit

• • • • • • • • •

a pozná je Zná důležitost stromů Pozná lesní plody Rozezná jedlé a jedovaté houby Dokáže vyjmenovat živočichy žijící v lese Ochraňuje přírodu a zná následky znečišťování Umí vyjmenovat vodní plochy na našem území Dokáže vyjmenovat vodní živočichy a živočichy žijící v blízkosti vod Dbá na bezpečnost a chování u vody Dovede popsat přírodu v létě

HV - písničky Listnaté stromy – bříza, dub, javor, lípa, buk, jasan Lesní plody Houby Živočichové v lese Ochrana přírody Vodní plochy

PČ, VV – tématické práce Vodní živočichové M – počítání, slovní úlohy Bezpečnost a HV- písničky chování OSV VDO Příroda v létě MuV EV

Encyklopedie Tématické vycházky Učebnice Pracovní sešit

Ve všech okruzích učiva prvouky 2. ročníku využíváme zkušenosti žáků a učivo probrané v 1. r., které dále rozšiřujeme. Ve výuce se žáci seznamují s věcmi a jevy blízkého okolí, získávají přehled o změnách v přírodě v průběhu ročních období a jejich vlivu na život rostlin, zvířat i lidí. Vyučovací předmět:prvouka Ročník: 3. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice • •

• • • •

•

Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy a v místní krajině Začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě) Zná příbuzenské vztahy ve své rodině a funkci rodiny Zná dopravní značky, řídí se jimi Má základní vědomosti o své obci Uplatňuje elementární poznatky o sobě, rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí, na příkladech porovnává minulost Umí světové strany

Učivo - obsah •

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály

Místo, kde žijeme

Domov, bydliště a okolí, orientace v okolí bydliště Místní krajina Škola Rodina Příbuzenské vztahy Rodokmen Cesta do školy Dopravní značky Název, části, zajímavosti, významné budovy, historie

•

Mezipředmě -tové vztahy a průřezová témata

Země, v níž žijeme 70

• • • • • •

Dopravní výchova OSV VDO VMEGS MuV EtV

Sada dopravních značek Plánky obce Mapy Učebnice Pracovní sešit

• • •

• • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Orientuje se v krajině Umí se ke své krajině chovat a určovat povrch krajiny Rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost Má vlastenecké cítění Zná státní symboly Má základní vědomosti o ČR Pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije Dokáže vyjmenovat sousední státy Zná základní časové jednotky Rozlišuje minulost, přítomnost a budoucnost Vnímá technické pokroky Umí pracovat podle slovního návodu Dbá na pořádek a čistotu při práci Pozná různé materiály Dokáže pojmenovat lidské výtvory Umí vhodně využít volný čas Vysvětlí různé profese Odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností Umí rozlišit výrobky zemědělské a průmyslové Dokáže určit, kde se výrobky vyrábějí Zná druhy dopravy Uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu Reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Světové strany Povrch krajiny Typy krajiny Využití krajiny Naše vlast Jsme Evropané ČR Historie Památná místa Zeměpisná poloha ČR Kraje Státní symboly

• Lidé a čas Čas Vynálezy Časový řád Denní režim • Věci a činnosti kolem nás Běžné činnosti v životě lidí Materiály Pracovní pomůcky Předměty denní potřeby Volný čas Profese Výroba věcí a jejich hodnota

Doprava a cestování

71

• • • • •

• • • • • • •

ČJ – vypravov ání ČJ – pověsti VV – tématické práce TV – turistika HV – hymna ČR

Mapy ČR

TV ČJ VV – tématické práce VV – tématické práce PČ – tématické práce TV ČJ

Hodiny Kalendáře Pověsti

Státní symboly Encyklopedie Atlasy Buzoly

Různé materiály Pracovní pomůcky Časopisy

• • • • • • •

• • • • • • •

• •

• • • •

Umí pozorovat, rozlišovat a popsat vlastnosti látek a jejich změnu Zná složení a význam vzduchu Zná význam a koloběh vody Umí vysvětlit význam půdy a její složení Má základní vědomosti o vesmíru Rozliší nejznámější rostliny a určí je podle částí Roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě Zná rozdíl mezi dřevinami a bylinami Pozná nejznámější jedlé a jedovaté houby Pojmenuje některá volně žijící a domácí zvířata Určí některé typické znaky živočich Rozliší rozdíly v jednotlivých ročních obdobích Dokáže ocenit krásu přírod Provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů Umí pojmenovat základní části lidského těla Uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví Dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných Orientuje se ve změnách l. těla v průběhu života Dokáže odmítnout nepříjemné doteky Dokáže vnímat své tělo a vyjadřovat pocity

• Neživá příroda Třídění látek Skupenství Vlastnosti látek Voda a vzduch Půda Slunce a Země Planety Den x noc • Živá příroda Rostliny

• •

TV PČ

Pokusy – voda, oheň Globus Encyklopedie Internet

• •

TV VV – tématické zpracování • HV – písně • ČJ

Atlas – zvířat, hub, rostlin Videokazety

Houby Živočichové Příroda •

Rozmanitost přírody a její ochrana

Rovnováha v přírodě Ochrana přírody

•

Člověk

Části těla a jejich funkce

•

• •

VV

ČJ – popis DV – modelové situace

Kostra člověka

Stavba těla

Magnetická tabule-kostra člověka,vnitřní orgány

Růst a vývoj

Encyklopedie

Pohlavní rozdíly Rozmnožování Společenské návyky

72

• •

• • • • • •

Osvojí si způsoby chování ke kamarádům, novorozencům, starým lidem Projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům Zná co je zdravé a co zdraví škodlivé Dbá na správné stolování Rozpozná některé obvyklé příznaky nemocí Zná zdravotní rizika Rozezná nebezpečná místa a dokáže odmítnout návrhy a lákání Rozpozná význam aktivního pohybu a zdraví

Výživa a zdraví Jídelníček Denní režim Obranyschopnost organizmu Kouření, alkohol, drogy, počítač Bezpečné chování Krizové situace Pohyb a zdraví

• • •

TV – pohybové aktivity DV – modelové situace VV

Video Lékárnička

Ve vyučování prvouce ve 3. ročníku navazujeme na poznatky o přírodě a životě lidí, které žáci získali v 1. a 2. r. a prohlubujeme je. Zaměřujeme se především na poznávání místní krajiny, života lidí v obci, povolání lidí, zajímáme se o vyráběné věci, kulturu v obci, pověsti, které se váží ke kraji, upozorňujeme na významné stavby, události a osobnosti. Charakter učiva 3. ročníku umožňuje snadné využívání mezipředmětových vztahů. Propojováním učiva jednotlivých předmětů vznikají tematické krátkodobé projekty. Žáci si své přírodovědné záznamy zakládají a vytváří si tak svá první portfolia. Tím se při výuce učí žáci spolupracovat, vzájemně si pomáhat a obvykle vznikne přirozená potřeba skupinové práce. Výuka prvouky v 1. období ve spojení s ostatními předměty uplatňuje v rozsahu přiměřeném chápání žáků tohoto věku prvky enviromentální výchovy. Žáky učíme citlivému přístupu k přírodě, lásce k okolní krajině, k obci, její minulosti a přítomnosti.

Žákům dáváme příležitost k tomu, aby si uvědomili propojenost vztahů mezi člověkem a přírodou a možnost člověka přírodu ovlivňovat. Učíme je rozlišovat pozitivní způsoby působení člověka v přírodě od způsobů negativních. Žáci poznávají význam a úkol jednotlivých profesí ve vztahu k životnímu prostředí. Necháme je objevovat možnosti ke zlepšování okolního prostředí a péči o něj. Dáváme jim prostor pro nápady co dělat teď, aby i v budoucnosti bylo na Zemi zdravé životní prostředí. Vytváříme první předpoklady k tomu, aby žáci získávali dobrou hodnotovou orientaci v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské společnosti.

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Tato vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů Přírodověda a Vlastivěda

5.4.2. Přírodověda Vyučovací předmět Přírodověda se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. a 5.ročníku 73

vždy 2 hodiny týdně

Výchovně vzdělávací cíle:

- poznávat přírodní zákonitosti při aktivních a tvůrčích činnostech, jednak samostatně, jednak

při práci ve skupinách - získávat jasné a konkrétní představy o přírodninách živých i neživých a přírodních jevech na základě pozorování, je to dobrý předpoklad pro vytváření přesných pojmů - konkrétní představy o přírodninách a přírodních jevech doplňovat nejen četbou textů naučných, ale i uměleckých - učit žáky zjišťovat základní vlastnosti zkoumaných přírodnin, nacházet souvislosti mezi jevy a ději v přírodě - nechat žáky provádět pokusy, čímž jim umožníme poznat a pochopit přírodní děje, které nelze snadno pozorovat v přírodních podmínkách - na vycházkách zaměřovat pozornost žáků na sledování určitých jevů - zaznamenávat výsledky pozorování a pokusů, diskutovat o nich se spolužáky, vyvozovat závěry a za učitelova vedení je upřesňovat, popřípadě zobecňovat - uvědomovat si sebe jako člověka - živou bytost, která má své fyziologické a biologické funkce a potřeby, poznávat, co je pro člověka užitečné a naopak škodlivé z hlediska hygieny, výživy aj. - žákům předávat základní poučení o bezpečném chování v různých životních situacích i při mimořádných událostech, které ohrožují nejen zdraví jednotlivců, ale i celých skupin obyvatel - vést žáky k tomu, aby si na základě svých zkušeností a sledování konkrétních situací postupně uvědomovali odpovědnost každého (i nedospělého) člověka, za své zdraví a bezpečnost - upozorňovat žáky na situace, při kterých by nevhodným chováním mohli ohrozit zdraví spolužáků nebo zavinit úraz jiných lidí - postupně si osvojovat a upevňovat zásady slušného chování mezi lidmi, učit se vzájemné toleranci, snášenlivosti a úctě k lidem, se kterými se setkávají - sledovat střídání ročních období, vést si záznamy ze svých pozorování, umět pozorované změny v přírodě zdůvodnit - dovést žáky k uvědomění, že Země je jednou z planet, oběžnic Slunce, které jsou součástí vesmíru Charakteristika výuky Výuka přírodovědy ve 2. vzdělávacím období navazuje na učivo prvouky, v mnohém ho prohlubuje a rozšiřuje. Žáci mají možnost v přírodovědném vyučování využívat vědomosti z prvouky i své zkušenosti z vlastních pozorování přírody. Tím, že žákům umožňujeme, aby své vlastní zkušenosti a poznatky spojovali s novým učivem, snadno dosahujeme toho, že se učí se zájmem a mají dobré znalosti z přírodovědy. Při činnostech se žáci učí spolupracovat, organizovat práci ve skupině i přijímat individuální odpovědnost za splnění určitého úkolu. Při přírodovědném vyučování se ve velké míře uplatňují mezipředmětové vztahy s výukou českého jazyka, matematiky, výtvarné i hudební výchovy, praktických činností. Při poznávání přírody a jejich zákonitostí dochází žáci k poznání, že Země a život na ní tvoří celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje v rovnováze. Je třeba, aby si žáci uvědomili, že tuto rovnováhu může člověk svou činností snadno narušit, ale obvykle jen velmi obtížně obnovit. Učí se využívat svých poznatků, hodnotit svá pozorování a záznamy, hledat možnosti, jak i oni mohou přispět k zlepšení životního prostředí a k ochraně přírody. 74

Provádění žákovských pokusů z přírodovědy a příprava pomůcek na tyto pokusy se uskutečňuje ve 4. ročníku a hlavně v 5. ročníku ve spojení s praktickými činnostmi. Týká se to zvláště kapitol Člověk a příroda, Člověk a lidské výtvory. Tím se výuka stává smysluplnou, pro žáky zajímavou a blízkou životní realitě.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel umožňuje žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie a odbornou literaturu Žák získává informace o přírodě, učí se pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování Kompetence k řešení problémů Učitel zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům žáci sami Žák učí se řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, učí se vyhledávat informace vhodné k řešení problémů. Kompetence komunikativní Učitel vede žáky k používání správné terminologie Žák žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech žáci se učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných Kompetence sociální a personální Učitel zadává úkoly, při kterých žáci mohou pracovat společně zajímá se o náměty, názory a zkušenosti žáků Žák pracuje ve skupině, učí se spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, respektuje názory a zkušenosti druhých Kompetence občanské Učitel buduje u žáků ohleduplný vztah k přírodě vyžaduje dodržování pravidel slušného chování umožňuje každému žákovi zažít úspěch Žák učí se poznávat a chápat rozdíly mezi lidmi, učí se tolerantnímu chování a jednání, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci, chování v situacích ohrožení vlastního zdraví i zdraví a bezpečnosti druhých Kompetence pracovní Učitel umožňuje žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat vede žáky ke správným způsobům užití pomůcek, vybavení, techniky vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti Žák utváří si pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržuje vymezená pravidla 75

Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

Vyučovací předmět: přírodověda Ročník: 4. Mezipředmětové vztahy Průřezová témata

Učivo - obsah

-prohlubuje znalosti o propojenosti živé a neživé přírody, o rovnováze v přírodě -pozná a pojmenuje typické živočichy a rostliny (pole, louka, les, voda, lidská obydlí) - jednoduše popíše stavbu těl a způsob života, rozezná rostlinná patra, ví, jak se chovat v lese,uvědomuje si jejich význam, porovnává základní projevy života na určitých organismech -popíše význam částí těl rostlin -rozliší živočichy podle stavby těla,čím se živí -převádí jednotky měření,dokáže udělat jednoduché pokusy -rozliší rozmanitost přírody v ročních obdobích -hodnotí činnosti člověka v přírodě, jeho negativní i pozitivní vliv -učí se plánovat svůj čas k učení i zábavě,vzhledem ke svým potřebám a s ohledem na ostatní -uvědomuje si správné chování v situacích ohrožujících zdraví, je seznámen s nebezpečností návykových látek a jejich odmítáním a prevencí, ošetří drobná poranění -umí zajistit lékařskou pomoc -je seznámen s druhy mimořádných situací ohrožujících život, zná varovné signály, chování při evakuaci, zná důležitá tel.čísla

Rozmanitost přírody - životní podmínky, jedinec a druh - druhy zemědělských plodin, ovoce a zeleniny - rostliny, houby, živočichové, horniny a nerosty -společenstva polí,lesů, vod,lidských obydlí - látky a jejich vlastnosti - vznik a význam půdy - vzájemné vztahy mezi organismy - ochrana přírody a ŽP -život v zimní přírodě -měřenídélka,hmotnost,teplota,čas -rostliny a živočichové na jaře -domácí zvířata a jejich chov rostliny a živočichové v létě

- složení půdy,vývoj života rostliny apod.

EV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity, vztah člověka k živ. prostředí, prostředí a zdraví MKV – lidské vztahy (solidarita) Čj – vypravování o prázdninových cestách,popis Vv – kreslení,barevnost,detail Pč – modelování Mat – využití témat ve slovních úlohách vycházky, návštěvy muzeí, památek…

Člověk a jeho zdraví - orientace v čase (kalendář, režim dne, roční období) - magnetismus a gravitační síla - základní stavba lidského těla - zdravá výživa

- živelné pohromy, havárie - záchranný systém - improvizované a stálé úkryty - jak se zachovat

Vyučovací předmět: přírodověda Ročník: 5. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

Učivo – obsah 76

Mezipředměto vé vztahy,

Metody + formy práce,

Průřezová temata - objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka - vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období - zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů - porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy - zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat - založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu -dokáže zařadit živočichy a rostliny do podnebných pásů -popíše život v oceánech a mořích -dokáže říct který průmysl je v našem kraji nejvíce zastoupen Znázorní páku,kladku,nakloněnou rovinu v jednoduchém pokusu

ROZMANITOST PŘÍRODY - Podmínky života na Zemi - Živá a neživá příroda,lidské výtvory Půda - Obnovitelné a neobnovitelné přírodní zdroje - Vesmír (Sluneční soustava, Slunce, dvojí pohyb Země střídání dne a noci, střídání ročních období,souhvězdí, galaxie,země,měsíc e planet) - Rozmanitost života na Zemi - Podnebné pásy - Život v oceánech a mořích - Přizpůsobivost rostlin a živočichů - Význam botanických a zoologických zahrad - Česká republika – oblast mírného podnebného pásu - Společenstva živých organizmů - Třídění organizmů - Člověk a jeho zásahy do krajiny - Pokusy ČLOVĚK A LIDSKÉ VÝTVORY -zpracování výrobků,průmysl,počít ač,jednoduché stroje a zařízení,člověk využívá krajinu,pomáháme přírodě,životní prostředí

77

Čj – výpisky, slohová cvičení M – slovní úlohy, tabulky, přehledy, výsledky pokusů, grafy Pč – materiály, přírodniny, vlastnosti Vv – přírodní materiál, výtvarná témata z přírody Vl – typy krajiny, urč.světových stran

pomůcky a učební materiály Učebnice Přírodověda Pracovní sešit k učebnici Encyklopedie Obrázky Mapa Vzorky nerostů a hornin Výukové tabule Obrazový materiál Fotografie Práce na PC Atlasy a klíče k určování Anatomické atlasy Besedy, výukové programy na PC, podle tématu učení: frontální skupinové ve dvojici kooperativní samostatná práce vytváření projektů

Tv – lidské tělo, zdraví, cvičení v přírodě Inf – informace, výukové programy, sestavování přehledů,

- využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života - rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození - účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob - uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události - předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek - uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou - ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc - uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ - Společné znaky s ostaními živočichy - Lidské tělo – úvod - Etapy lidského života - Kostra - Svalová soustava - Dýchací soustava - Oběhová soustava - Trávicí soustava - Zdravá výživa, potravinová pyramida - Vylučovací soustava - Kožní soustava - Smyslová soustava - Nervová soustava - Rozmnožovací soustava - Vývoj dítěte před a po narození - Vývojové etapy v životě člověka - Odlišnost od ostatních živočichů

tabulek EV – zásahy člověka do krajiny OSV VMEGS

- Nebezpečí návykových látek - Zásady první pomoci - Ochrana zdraví

EtV Sexuální výchova

5.4.3. Vlastivěda Vyučovací předmět Vlastivěda se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. a 5.ročníku – vždy 2 hodiny týdně

Výchovně vzdělávací cíle: - dát žákům přehled o jejich regionu - kraji - získávat postupně základní zeměpisný přehled o České republice a Evropě - učit žáky číst a vyhledávat základní údaje v mapě České republiky a Evropy 78

- osvojovat si nové pojmy v souvislosti s orientací na mapě - seznamovat žáky s významnými etapami našich národních dějin - vyvolat u žáků zájem o minulost a o kulturní bohatství regionu i celé země - učit žáky zařazovat hlavní události časově do staletí - poznávat, jak se život lidí vyvíjí a mění, jakým změnám podléhají věci kolem nás - sledovat změnu staveb a způsobu života v průběhu staletí - osvojovat si základní dějepisné pojmy související s uspořádáním společnosti - probouzet u žáků pěkný vztah k místu bydliště - postupně rozvíjet vědomí sounáležitostí se svou zemí, světadílem - upevňovat základy správného chování mezi lidmi bez ohledu na barvu pleti - učit žáky vzájemné úctě, pomoci a snášenlivosti mezi sebou - vést žáky k propojování místních historických, zeměpisných a kulturních informací - poznávat historii místa a kraje z dostupných zdrojů (členové rodiny, muzea, památky, knihovny) - k poznávání charakteristiky určitého regionu i událostí využívat informační techniku Charakteristika výuky: Vyučovací předmět vlastivěda zahrnuje ve 4. a 5. ročníku učivo zeměpisné a historické. Žáci v tomto věku se dívají na dějiny očima současnosti. Je třeba proto stále dbát na rozvíjení jejich jasných představ o minulosti. Aby počáteční dějepisné vyučování tento základní úkol plnilo a minulost se zobrazovala v myslích žáků živě, je vhodné historická schémata a popisované děje provázet různým znázorněním minulosti. K tomu velmi pomohou další mezipředmětové vazby spojené s vlastivědnou výukou. Jsou to např. vazby se čtením, výtvarnou výchovou, matematikou, praktickými činnostmi i hudební výchovou. Dějinné události se žákům velmi dobře přiblíží a stanou se pro ně zajímavějšími, pokud mají příležitost své představy individuálně výtvarně i literárně ztvárňovat. Výuku vlastivědy výborně doplňuje čtení z historických čítanek. K přiblížení učiva pomáhají jejich ilustrace, plánky, časové osy, stručné vyprávění určitých důležitých událostí z historie našeho národa. K pochopení časových souvislostí napomohou časové přímky rozdělené na stoleté úseky. Délku století je třeba dětem objasnit např. pomocí věku rodičů a prarodičů. Zeměpisné učivo navazuje na poznatky z prvouky. Od pozorování nejbližšího okolí bydliště a školy žáci přecházejí k zeměpisnému pozorování svého kraje a republiky až po její začlenění do Evropy. Přímé a názorné vyučování se doplňuje čtením zeměpisných článků, žáci se učí pozorovat a číst z plánů a map. Výuku vlastivědy vhodně doplňují návštěvy muzeí, výstav, významných historických míst a památek. Také vhodné zeměpisné nebo historické filmy a videoukázky výuku vlastivědy doplní a zpestří. Podle místních podmínek je dobře využívat vztahu významných historických událostí k místu, kde žáci žijí. Představu života v minulosti žákům velmi dobře přibližují místní vlastivědná muzea. Rodné město a rodný kraj jsou součástí vlasti. Jejich dějiny tvoří součást dějin celé země. Události, které jsou zachyceny v dějinách místa, kde žáci žijí, jsou jim blízké a srozumitelné. Proto k hlubšímu rozvíjení jasných představ o minulosti využíváme i všech místních historických archeologických památek jako jsou např.: nálezy nádob, nástrojů, mohyly, hradiště aj. a také památek stavitelských jako např.: hrady, zámky, kostely, radnice, morové sloupy, sochy aj. Nezapomínáme ani na využívání zkušeností žáků z výletů po vlasti, žákům dáváme prostor, aby mohli o svých zážitcích vyprávět a svá vyprávění doplnit fotografiemi, videonahrávkami, ukázkami pohlednic a suvenýrů. K vlastivědnému učivu patří vycházky. Při nich snadno objasňujeme různé nové zeměpisné pojmy např.: hory se vypínají, kopce se svažují do údolí, pohoří se táhne, přechází do nížiny, nížina se rozkládá, potoky se stékají, řeka se vlévá, řeka protéká, náhon se odděluje od řeky aj. 79

Hlavní pomůckou při vyučování zeměpisného učiva však zůstává mapa. Využíváme každé příležitosti k tomu, abychom žáky postupně učili s mapou pracovat a orientovat se v ní. Žáci se učí rozlišovat na mapě nížiny, vysočiny, pohoří, vodstvo. Určují světové strany, vyhledávají řeky, města, určují vzájemnou polohu měst i jejich velikost, nadmořskou výšku hor. Popisují, kudy určitá řeka protéká, která města na řece leží, kam se řeka vlévá apod. Učivo týkající se podnebí propojujeme s výukou přírodovědy. Je přitom třeba provádět měření teploty a zapisovat výsledky. Žáci zapisují rovněž dobu slunečního svitu, druh vodních srážek, sílu větru (vánek, vítr, vichřice), charakter počasí (polojasno, jasno, oblačno, zataženo). Tím se pro ně stane učivo jasným a srozumitelným. Také další vlastivědná témata, např.: Půda a zemědělství, Nerostné bohatství, Ochrana přírody, je nutné stále propojovat s učivem přírodovědy. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Žák učí se vyznačit v jednoduchém plánu obce místo bydliště, školy, cestu na určené místo učí se začlenit obec (město) do příslušného kraje Učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky srozumitelně vysvětluje, co se mají naučit Kompetence k řešení problémů Žák – učí se rozlišit přírodní a umělé prvky v okolní krajině Učitel – umožňuje,aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi – umožňuje každému žákovi zažít úspěch Kompetence komunikativní Žák – učí se vyjádřit různými způsoby estetické hodnoty a rozmanitost krajiny využívá časové údaje při řešení různých situací, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti Učitel vede žáky k ověřování výsledků podněcuje žáky k argumentaci Kompetence sociální a personální Žák rozlišuje vztahy mezi lidmi, národy odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností Učitel vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů a jiných forem záznamů vytváří heterogenní pracovní skupiny Kompetence občanská Žák pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky významné události v oblastech ČR (případně ve státech Evropy) projevuje toleranci přirozeným odlišnostem lidské společnosti Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kriterií hodnocení činností nebo jejich výsledků vede žáky k hodnocení vlastních výsledků Kompetence pracovní Žák 80

– uplatňuje elementární poznatky o lidské společnosti, soužití a o práci lidí, – na příkladech porovnává minulost a současnost Učitel – zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků – vede žáky k plánování úkolů a postupů – zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat

Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

Vyučovací předmět: Vlastivěda Ročník: 4. Učivo – obsah

- určuje světové strany, je seznámen s pojmy náčrt, mapa, najde na dostupných mapách svou obec a pokusí se v ní určit povrch krajiny, určí sousední státy ČR, ví, co je krajina, národ, menšina, vypráví o zážitcích z cest , seznamuje se se zvláštnostmi regionů v ČR i Evropě ve všech oblastech

Místo, kde žijeme - naše obec,kraj - naše vlast, zemský povrch, typy krajiny,ovzduší, podnebí , vodstvo, půda, rostlinstvo, živočichové, - vliv krajiny na život lidí i naopak, - podstata, druhy a účel map, svět strany,barvy na mapách - poznává postavení jedince ve -obyvatelé České společnosti,regionu, státu, republiky,členění území Zemi, objasní historické důvody ČR,kraje a krajská města, zařazení státních svátků a Počasí a podnebí,průmysl symbolů - snaží se o ohleduplnost(církev, rasy, pomoc slabším), rozpoznává netolerantní jednání a chování, Lidé kolem nás snaží se o klidné řešení problémů, je seznámen s právní - postavení ČR v Evropě, státní ochranou, problémy zřízení – demokracie, zákony, nesnášenlivosti práva a povinnosti, státní -globální problémy ŽP, symboly a svátky pokouší se najít řešení, ve výše - vlastnictví, kultura, uvedených problémech, ať už zvláštnosti, ohleduplnost na základě zkušeností ze svého okolí, či informací získaných z médií

-uvědomuje si minulost, současnost pracuje s časovými údaji, encyklopediemi a mediálními zdroji - snaží se zdůvodnit význam movitých i nemovitých kulturních památek, srovnává způsob života a práce v minulosti a současnosti

Lidé a čas - měření času, kalendář, lidské generace, naši předkové, pověsti, nejstarší osídlení naší vlasti, Velká Morava, Přemyslovci, Lucemburkové, husitství, Jagellonci, 30iletá 81

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, projekty a kurzy… – význam lidských práv a povinností v mezilidských vztazích

PŘ – lidské sídlo, ohrožení zdrojů života, vývoj průmyslu a ochrana ŽP ČJ – vliv médií na jedince ve společnosti Přírodověda – Země a ekosystémy Pč – modelování

- návštěva muzea,DVDprojekce

PČ-textil,oděvy VV-sídla,styl bydlení ČJ-popis LITERATURA-pověsti

válka, nástup habsburského soustátí

Vyučovací předmět: Vlastivěda Ročník: 5.

Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

• •

• •

•

•

•

Místo, kde žijeme určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pobytu v přírodě rozlišuje náčrty, plány a základní typy map vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

Učivo - obsah • • • • •

• • • • •

• •

Cestujeme po České republice Kraje ČR Kraj, v němž žijeme Praha– hlavní město republiky Česká republika – součást společenstva hospodářsky vyspělých států Evropa – sjednocující se světadíl Sousední státy ČR Evropa – jeden ze světadílů Poloha, povrch, vodstvo, podnebí Evropy Rostliny a živočichové v podnebných pásech Evropy Hospodářství Cestujeme po Evropě

Lidé kolem nás • vyjádří na základě vlastních 82

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata

ČJ – vyprávění Př – typy krajiny Tv – pohyb v terénu, překonávání přírodních překážek, cvičení v přírodě Př – určování sv.stran.lišejníky, mraveniště, letokruhy… Čj – práce s knihou In -práce na PC VMEGS EV – porovnání vztahu k životnímu prostředí u nás a v jiných státech Př, Čj, Vv, In – tématické práce, různé zpracování téhož tématu Čj – souvislé vyprávění In – vyhledávání informací MuV – život v jiných zemích

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Učebnice Vlastivěda pro 5. ročník Pracovní sešit k učebnici Mapy Atlasy Kompas Buzoly Globus Výukové tabule Obrazový materiál a Fotografie Práce na PC Besedy, výukové programy na PC, podle tématu učení: frontální skupinové ve dvojici kooperativní samostatná práce vytváření projektů

•

•

•

•

veškeré předměty a činnosti

zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popř. připustí svůj omyl, dohodne se na řešení a společném postupu se spolužáky rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva a demokratické principy orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích

OSV VDO

VDO

M - počítání s penězi EV

poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)

Př – zásahy člověka do přírody a proměny okolní krajiny

Lidé a čas •

•

•

•

pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

Historické období od nástupu Habsburků až po 1.sv.válku a vznik samostatného Československa

M, In – zpracování dat EV

Vv – kulturní památky, umělecké slohy, složky umění Vznik republiky, sv.Václav, 17. listopad, osvobození vlasti, …

83

Dv – scénky k obsahu učiva, osobnosti

Školní knihovna, návštěva muzeum, knihovna, archiv, besedy, vyhledávání informací na internetu Kalendária, nástěnky vytvořené žáky, samostamý sběr materiálu, besedy

5.5. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Požadavky této vzdělávací oblasti se realizují v 1.-5. r. ve dvou samostatných vyučovacích předmětech: hudební výchova a výtvarná výchova.

5.5.1. Hudební výchova Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 1. až 5.ročníku a to 1 hodina týdně. Výchovně vzdělávací cíle: 1. období – – – – – – –

naučit žáky čistě a výrazně zpívat lidové i umělé dětské písně v hlasovém rozsahu přiměřeném žákům nacvičit správné dýchání a tvoření tónů rozvíjet hudební sluch a paměť na melodii i slova učit rozlišovat a udržovat určitý rytmus rozvíjet hudebnost zařazováním poslechu lidových písní i poslechu hodnotné vážné hudby vhodné pro tento věk a vést žáky k zájmu o hudbu poznat a dbát o rozvoj talentovaných žáků probouzet u žáků zájem o vlastní pěvecké a hudební aktivity

Výchovně vzdělávací cíle: 2. období - zhodnotit dosavadní pěvecké dovednosti žáků (správnost intonace, udržení melodie známých písní,dodržení rytmu, správné dýchání při zpěvu) - pěstovat dále hudebnost v oblasti hudebního sluchu, zpěvního hlasu, smyslu pro rytmus, hudební paměť i představivost - rozvíjet melodické i harmonické cítění žáků - nadále využívat k instrumentálnímu doprovodu zpěvu rytmické i melodické hudební nástroje, tuto činnost umožnit co největšímu počtu žáků ve výuce - žáky seznamovat s lidovým dvojhlasem a jednoduché lidové písně zpívat dvojhlasně, využívat možnosti osvojení dvojhlasého zpěvu (např. kánon) - poznávat základní hudební teorii - rozvíjet hudebně pohybové dovednosti žáků (lidové tance, pohybové fantazie) - do výuky pravidelně zařazovat krátké, žákům blízké a srozumitelné poslechové ukázky skladeb - učit se rozpoznávat základní pěvecké hlasy (bas, tenor, alt, soprán) - rozlišování nejčastěji užívaných hudebních nástrojů podle vzhledu, zvuku i způsobu hry - získat první poznatky z české i evropské hudební kultury - rozlišovat operu od operety, balet od pantomimy - chování na koncertech, v divadle, při vlastním vystoupení Charakteristika výuky: 1. období Hlavními složkami hudební výchovy jsou zpěv a poslech hudby. Těžištěm hudebně-výchovné práce je zpěv. Láska k hudbě se nejsnáze probouzí zpěvem, neboť při něm je žák aktivní a tvořivý. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí pěvecké i hudební dovednosti a návyky žáků. Nejčastější formou tohoto období je zpěv jednohlasný. Učitel dbá individuálních 84

zvláštností dětského hlasu, vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Dále je třeba pamatovat na to, aby rozsah a poloha písní odpovídaly rozsahu a poloze dětského hlasu. V hudební výchově je třeba střídat činnosti tak, aby děti nezpívaly po celou vyučovací hodinu. Výběr písní má být rozmanitý, má napomáhat hlasovému výcviku. V tomto období jsou pro zpěv nejvhodnější lidové písně, dětmi oblíbené písně umělé, vhodné je využívat i písní místních nebo krajových. Současně s výcvikem pěveckých dovedností rozvíjí zpěv hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus. Smysl pro rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním jednoduchých doprovodných nástrojů (tyčinky, bubínek, tamburína, činely apod.) ke zpěvu žáků. Vnímání hudby se rozvíjí v celé hudebně-výchovné práci, nejvýrazněji při poslechu hudby. Poslechem se učí žáci hudbu citově prožívat a soustředit se. Přitom jsou žáci vedeni k tomu, aby vyjadřovali a srovnávali své dojmy z poslechu hudebních skladeb. Zpěv by se měl stát pro děti přirozenou potřebou pro vyjádření pohody a radosti, a to i v jiných předmětech než Hv. Proto výuku hudební výchovy vedeme tak, aby se stala pro žáky příjemnou a oblíbenou. K dobrému rozvíjení pěveckých dovedností žáků v tomto období velmi dobře napomáhá každodenní zpěv zařazovaný v průběhu vyučování jako doplněk učiva nebo jako příjemná relaxační chvilka. Ve zpěvu i poslechu je nezbytné se vracet k probraným písním a skladbám. Jen tak žák může dobře zvládnout melodii a slova písně, zapamatovat si hudební skladbu. Stále zdokonalovanou reprodukcí písní a opakovaným poslechem se prohlubuje vztah žáků k hudebním dílům i intenzita jejich estetického prožitku. Při výuce hudební výchovy je třeba věnovat pozornost hudebně nadaným žákům, dbát o jejich další rozvoj, doporučovat zájmovou činnost. Zpěvem, poslechem, jednoduchým doprovodem písní na dětské hudební nástroje a pohybovým projevem se stávají děti aktivními provozovateli hudby. Charakteristika výuky hudební výchovy: 2. období Ve vyučovacím předmětu hudební výchova se utváří estetické vztahy žáků k hudbě a umění, formují se mezilidské vztahy. Posiluje se aktivita a tvořivost žáků, navozuje se optimistický vztah ke skutečnosti. Jestliže výuku hudební výchovy v 1. období charakterizujeme jako období hudebních her, tak výuka ve 4. a 5. ročníku je obdobím manipulace s hudebním materiálem. Těžištěm výuky HV i v tomto období je zpěv žáků, zaměřený na lidové písně i známé a oblíbené písně z mediálních prostředků. Celá výuka by měla být vedena v úsměvné atmosféře zbavené stresů. Základním požadavkem při výuce hudební výchovy je hudební doprovod vyučujícího na jakýkoliv hudební nástroj. Tím se pomáhá udržet melodie i rytmus zpívaných písní. Na rozpoznané individuální nedostatky žáků v intonaci či rytmu nereaguje učitel zdůrazněním těchto nedostatků, ale snaží se dát i těmto žákům prostor ke zpěvu ve skupinách, ke zpěvu s doprovodem. Tím umožní také těmto žákům příjemný prožitek ze zpěvu. Všechny druhy hudebních činností (zpěv, poslech, instrumentální a pohybové aktivity) se ve výuce hudební výchovy navzájem prolínají a posilují ve svých účincích. Nezařazujeme je proto do hodin postupně, ani se nemusí v každé hodině uplatňovat všechny. Učitel vybírá takové činnosti, které odpovídají povaze hudby, se kterou právě pracují. Do činností ve výuce je třeba zapojovat co nejvíce žáků podle jejich individuálních schopností. Učitel vychází vždy z toho, co již žáci umí, dále rozvíjí jejich hudební dovednosti, podněcuje žáky ke vzájemné spolupráci. Umožňuje, aby se při výuce Hv uplatnili v dostatečné míře ti žáci, kteří se individuálně hudebně vzdělávají. Je to přirozený motivační a inspirační prvek, jak pro žáka samotného, tak pro žáky hudebně nadané, kteří své nadání individuálně nerozvíjejí. Pozitivní je i přímá spolupráce se základní uměleckou školou, kterou žák navštěvuje. Vhodné je zvýrazňovat dovednosti a schopnosti žáků, vést je k sebepoznání a seberealizaci. Každého je třeba podněcovat a vést ho k tomu, aby své nadání a schopnosti v různých oblastech uplatňoval. 85

Vztah žáků k hudbě je podporován návštěvami koncertů a hudebních divadelních představení. Při všech těchto příležitostech se zdokonalují poslechové dovednosti žáků, učí se kulturnímu chování i vystupování. Žáci se o hudbě a svých hudebních zážitcích učí hovořit, navzájem se dělí o své pocity a dojmy a porovnávají své prožitky. Vhodnou formou, která rozšiřuje znalosti žáků o hudbě a hudebních nástrojích jsou obsahem přiměřené výchovné koncerty spojené s besedami o hudbě. Hudební výchova se podílí značnou měrou na celkovém formování žákovy osobnosti. Hudbu je možno spojovat s poezií, výtvarným dílem nebo vlastním pohybovým projevem žáků i při tělesné výchově. Zpěv může být zařazován do výuky kteréhokoliv předmětu, může výuku motivovat, může ji uvolňovat, zpestřovat, přinášet pocity uspokojení a dobrou náladu, může ale také žáky povzbuzovat, posilovat je ve snaze dosáhnout dobrých výsledků. Hudební výchova se dá dobře propojovat i s výukou vlastivědy (poznávání lidových písní z určité oblasti, poslechy ukázek hudby, které se vztahují k místu narození významného hudebního skladatele, k historickým událostem aj.), můžeme ji propojit i s výukou přírodovědy (je např. mnoho písní o květinách, zvířatech, o vodě, o lese aj.) Při hodnocení výsledků práce žáků v hudební výchově tohoto období se přihlíží k aktivitě, s jakou se zapojují do různých činností ve výuce, ke snaze žáků spolupracovat s ostatními a nenarušovat práci v HV. Žák je klasifikován za projevené dovednosti a snahu uspět v prováděných hudebních činnostech. Není vhodné klasifikaci v tomto období provádět na základě testů, prověrek z hudební výchovy nebo zkoušení teorie. Tyto způsoby jsou jen doplňkové a orientační, jsou zpětnou vazbou pro učitele, co v těchto oblastech žáci zvládli. Teoretické učivo má při výuce Hv v tomto období jen podpůrný charakter.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí: 1. období Kompetence k učení Žák - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase Učitel - vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky - umožňuje každému žákovi zažít úspěch Kompetence k řešení problémů Žák - rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby - rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální Učitel - sleduje při hodině pokrok všech žáků - vede žáky k vzájemnému naslouchání Kompetence komunikativní Žák - rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem - reaguje pohybem na znějící hudbu, - pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie Učitel zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky Kompetence sociální a personální Žák žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování a posuzování žánrů a stylů hudby Učitel 86

vede žáky k vzájemnému naslouchání vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé Kompetence občanská Žák - nad obsahy hudebních děl Učitel - umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků Kompetence pracovní Žák – využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře, – tanečním pohybem vyjadřuje hudební náladu Učitel – sleduje při hodině pokrok všech žáků vede žáky k používání obecně známých termínů, znaků a symbolů vede žáky k užívání různých nástrojů a vybavení

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí: 2. období Kompetence k učení Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase Učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky umožňuje každému žákovi zažít úspěch Kompetence k řešení problémů Žák rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální Učitel sleduje při hodině pokrok všech žáků vede žáky k vzájemnému naslouchání Kompetence komunikativní Žák rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie Učitel zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky Kompetence sociální a personální Žák žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování a posuzování žánrů a stylů hudby Učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé Kompetence občanská Žák nad obsahy hudebních děl 87

Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků Kompetence pracovní Žák – využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře, – tanečním pohybem vyjadřuje hudební náladu Učitel – sleduje při hodině pokrok všech žáků vede žáky k používání obecně známých termínů, znaků a symbolů vede žáky k užívání různých nástrojů a vybavení

Vyučovací předmět: hudební výchova Ročník: 1. Výstupy žáka

Učivo - obsah

88

Mezipředmětov é vztahy a Metody + formy průřezová práce, pomůcky a témata učební materiály

•

• • • • • • • •

•

Seznamuje se se základními dechovými a pěveckými návyky a dovednostmi Dokáže vyjádřit jednoduchý rytmus pohybem Dokáže opakovat jednoduchou melodii Zvládne intonaci v rozsahu c1-a1 Dokáže sluchem rozlišovat základní vlastnosti tónu Dovede se správně chovat při návštěvě kulturní akce Upevňuje si pěvecké návyky Dokáže vyjádřit hudbu pohybem, ovládá jednoduché taneční kroky Soustředěně dokáže poslouchat krátkou hudební ukázku a hodnotit ji Reaguje pohybem na znějící hudbu

Zvuk – tón, dechová a hlasová cvičení, zpěv jednoduchých lidových a umělých písní Rytmizace textů a říkanek, hry na tělo a na rytmickou ozvěnu Stoupavá a klesavá melodie Tón vysoký-hluboký, dlouhý – krátký, silný – slabý Notová osnova – 5 linek, 4 mezery Zná pojmy notová osnova, noty, houslový klíč Správné držení těla a hlavy, dýchání, tvoření tónu, artikulace Hudebně pohybové hry – vytváření citového vztahu k hudbě Poslech – lidové písně dětských sborů, jednoduché instrumentální skladby, hudební pohádky I.Hurníka

ČJ – říkanky, slabiky TV rytmická a pohybová cvičení, hudebně pohybové hry, taneční kroky PRV – společenské návyky a pravidla slušného chování, národní vlastenectví, tradice VV – ilustrace písničky

Pomůcky pro 1. ročník – Nová škola Brno: Metodický průvodce, zpěvník – J. Jaglová Začínáme s hudební výchovou pracovní listy CD Hudební výchova 1 CD – lidové písně, písně z pohádek a dětských filmů Orffovy hudební nástroje

MuV MeV

S hudbou se dítě setkává odmalička. Proto v počátcích výuky Hv budeme vycházet ze znalosti jednoduchých lidových písní, které obvykle žáci znají ze zpěvu v rodinách, ze zpěvu podle dětských knížek a ze zpívání v mateřských školkách a dětmi oblíbených hudebních nahrávek. V průběhu celého roku dbáme při výuce na to, aby vyučování bylo radostné a dalo žákům co nejvíce citových zážitků. V prvním ročníku mají někteří žáci nevyvinutý hudební sluch, nedovedou, či nechtějí zpívat. Pěvecké dovednosti získávají žáci přípravnými cvičeními, která si učitel vytváří z prvků nacvičované písně. Přitom je dobře využívat individuálního zpěvu žáků, kteří intonačně čistě zpívají a ostatní nechat zpěv spolužáka poslouchat a potom napodobovat.

K cvičením hlasovým se řadí cvičení dechová. Při nich se žáci učí hospodařit s dechem. Je možné k nim připojit i pohyby paží. Hlasová cvičení je vhodné volit jednoduchá, aby se mohla soustředit pozornost k vytvoření krásného tónu a správné výslovnosti samohlásek, souhlásek, slabik i slov. Cvičení sluchová vychovávají hudební sluch žáků. Písně se v tomto období nacvičují podle sluchu. Vyučovací předmět: hudební výchova Ročník: 2. 89

Výstupy žáka

• • • • • • • • •

• •

• •

Učivo - obsah

Vokální činnosti zpívá na základě svých • pěvecký a mluvní projevdispozic intonačně čistě pěvecké dovednosti a rytmicky přesně (dýchání, výslovnost) hlasová hygiena, dbá na správné dýchání a rozšiřování hlasového výslovnost rozsahu – hudební rytmus, umí vytleskat rytmus intonace, vokální podle říkadel a písní improvizace – hudební hry učí se rozlišovat noty, (ozvěna, otázka –odpověď..) pomlky, takty-dvoudobý, • takt, taktová čára, takt dvoudobý třídobý a třídobý učí se rozlišovat noty : • noty, pomlky - čtvrťová, čtvrťová, osminová, osminová, půlová půlová a pomlky • psaní not • tempo – pomalu-rychle umí zapsat noty • dynamická znaménka – p,mf,f rozliší tempo ( pomalurychle) Instrumentální činnosti pojmenuje dynamická • hra na hudební nástroje znaménka ( p,mf,f) (reprodukce motivů, témat, pozná a rozlišuje jednoduchých skladbiček hudební nástroje podle pomocí nástrojů z Orffova zvuku – klavír, trubka, instrumentáře) housle, pikola, • rytmizace, hudební hry (otázka – kontrabas, klarinet, odpověď), hudební improvizace buben umí doplnit zpěv hrou na Hudebně pohybové činnosti jednoduché hudební • pohybový doprovod znějící nástroje hudby umí se pohybovat podle • pohybové vyjádření melodie daného rytmu, při tanci • pochod tleskat a do pochodu bubnovat Poslechové činnosti umí pohybově vyjádřit • hudební výrazové hudbu, zpěv s tancem prostředky, hudební prvky rozlišuje rytmus pomalý (pohyb melodie, rytmus) a rychlý, melodii • hudba vokální, stoupavou a klesavou, instrumentální, vokálně zeslabování a zesilování instrumentální, lidský hlas, hudební nástroj • poslechové skladby hudebních skladatelů – I. Hurník, B. Smetana a V. Trojan

Mezipředmětové vztahy, průřezová témata

• • • • • •

DV TV VV PČ ČJ M

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály

• • • • •

Písně - texty CD Poslechové skladby Hudební nástroje Obrázky

MuV MeV

Písně tvoří i ve 2. ročníku hlavní součást práce v hodinách Hv. I ostatní činnosti při výuce spojujeme pokud možno se zpěvem. Nácvik písní provádíme nápodobou, žáky ke zpěvu vhodně motivujeme, dbáme na pochopení obsahu textu písně, na osvojení si textu, rytmu i melodie jednotlivými žáky. Při zpěvu věnujeme pozornost výslovnosti. Při opakování písně doprovázíme jednoduchým rytmickým nebo pohybovým doprovodem. Vhodnou pomůckou 90

jsou nástroje Orfovy školy. Jednoduché rytmické nástroje si též snadno můžeme připravit s dětmi z běžně dostupných materiálů a předmětů.

Vyučovací předmět: hudební výchova Ročník: 3.

Výstupy žáka

• • • • • • • • • •

• • • •

• • •

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně dbá na správné dýchání a výslovnost rozliší a přečte z notového zápisu takt 2/4, ¾ a 4/4 rozlišuje a umí napsat notu a pomlku celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou podle zápisu not pozná stoupavou a klesavou melodii seznámí se s hymnou ČR seznámí se se značkami v notovém zápise – repetice, legato rozlišuje nástroje dechové, smyčcové, žesťové a umí uvést příklad umí doprovázet na rytmické nástroje rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem rozlišuje orchestr – sólo umí vytleskat 2/4 a 3/4 takt umí pohybově vyjádřit hudbu rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby odliší hudbu, vokální, instrumentální a vokálně instrumentální poslechem rozezná hudební nástroje rozlišuje umělou a lidovou píseň

Učivo - obsah Vokální činnosti • pěvecký a mluvní projevpěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost) hlasová hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu – hudební rytmus, intonace, vokální improvizace – hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď..) • • • • • • • • • •

nota a pomlka celá čtení textu pod notovým zápisem značky v notovém zápise (repetice, legato) píseň lidová – umělá hudební abeceda ( g,e,a,f,d), zápis not do notové osnovy takt 4/4 nota s tečkou - půlová psaní houslového klíče rytmický zápis říkadel rozlišování hudebních nástrojů ( strunné, dechové, bicí) – orchestr, sólo

Instrumentální činnosti • hra na hudební nástroje (reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí nástrojů z Orffova instrumentáře) •

rytmizace, hudební hry (otázka – odpověď), hudební improvizace

Hudebně pohybové činnosti • pohybový doprovod znějící hudby •

pohybové vyjádření melodie

91

Mezipřed -mětové vztahy a průřezov á témata • • • • • •

PRV PČ TV OSV MuV MeV

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály Orffovy hudební nástroje Písně CD Noty, notová osnova

• •

pozná ukolébavku poslechové skladby – A. Dvořák, J.J.Ryba

•

pochod

Poslechové činnosti • poslech jednotlivých hudebních nástrojů, orchestr • hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas, hudební nástroj • poslechové skladby hudebních skladatelů – A. Dvořák, J.: Ryba Zpěv doprovázíme rytmickými nástroji. Když nemáme rytmických nástrojů dostatek, sami si je vyrábíme např. ze skořápek ořechů, kelímků naplněných rýží, čočkou apod., místo hůlek použijeme vařečky, lžičkou ťukáme do skleničky apod. Žákům dáváme možnost objevit další zvukové efekty a zkusit je při zpěvu využít. S hudbou se žáci mohou setkat též při návštěvě koncertů, besedách o hudbě a při vlastních hudebních aktivitách. Žáci mohou rovněž sledovat část videozáznamu koncertu. Poslechové skladby v 1. období vzdělávání volíme podle nahrávek, které jsou k dispozici. Dbáme, aby v poslechových skladbách byly zastoupeny písně lidové, známé umělé písně pro děti a věku přiměřené skladby významných českých hudebních skladatelů. Vyučovací předmět: hudební výchova Ročník: 4.

Výstupy žáka

•

•

•

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not využívá na základě svých hudebních schopností a

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata

Učivo - obsah Vokální činnosti • pěvecký a mluvní projev- pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost) hlasová hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu • dbá na správné dýchání a výslovnost • hudební rytmus (realizace písní ve 3/4 a 4/4 taktu) • sólo -sbor ( mužský, ženský, smíšený a dětský) • rozdělení hudebních nástrojů • nota s tečkou • stupnice a tónina dur a 92

Dv – scénky, pohádky, nácvik kulturních představení Tv – cvičení s hudbou, taneční kroky

Vl,Vv : souvislost s poznáváním jednotlivých složek umění, umělecké styly

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály Písně - texty CD, MC Poslechové skladby Hudební nástroje fotografie Obrázky CD přehrávač Keyboard Zpěvníky Já písnička Zpěvníky s českými koledami notové sešity

•

• •

dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní umí provést rozbor zapsané písně – druh písně, notový zápis, takt, melodie rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace

• • • • • •

moll posuvky (křížky, béčka) noty – h1, c2,d2, prima volta – sekonda volta dirigent – sbormistr – taktování (2/4,3/4 takt) předehra – mezihradohra malá písňová forma(jednodílní a, dvoudílná a-b)

Instrumentální činnosti • hra na hudební nástroje (reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí nástrojů z Orffova instrumentáře) • rytmizace, hudební improvizace – tvorba hudebního doprovodu, hudební hry • grafický záznam melodie (rytmický záznam jednoduché skladby) Hudebně pohybové činnosti • pohybový doprovod znějící hudby • • •

pohybové vyjádření melodie – polka, valčík pochod gradace

Poslechové činnosti • poslech jednotlivých hudebních nástrojů, orchestr • hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas, hudební nástroj • hudba cizích národů • relaxační a meditační hudba

93

OSV - kreativita

MeV – vnímání autora mediálních sdělení

MuV – hudba a kultura jiných národů

Aj – písně v angličtině

podle tématu učení: frontální skupinové ve dvojici kooperativní samostatná práce

Vyučovací předmět: hudební výchova Ročník: 5.

Výstupy žáka

•

•

•

•

•

•

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace umí provést rozbor zapsané písně – druh písně, notový zápis, takt, melodie rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata

Učivo - obsah Vokální činnosti • pěvecký a mluvní projev- pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost) hlasová hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu • dbá na správné dýchání a výslovnost • hudební rytmus (realizace písní ve 3/4 a 4/4 taktu) • psaní not – h-e2 • taktování ve 4/4 taktu • značky v notovém zápise (koruna, ligatura) • nota šestnáctinová • předtaktí • orchestr – lidová kapela • synkopa Instrumentální činnosti • hra na hudební nástroje (reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí nástrojů z Orffova instrumentáře) • rytmizace, hudební improvizace – tvorba hudebního doprovodu, hudební hry • grafický záznam melodie (rytmický záznam jednoduché skladby) Hudebně pohybové činnosti • pohybový doprovod znějící hudby •

pohybové vyjádření melodie – polkový krok, valčíkový

94

Dv – scénky, pohádky, nácvik kulturních představení Tv – cvičení s hudbou, taneční kroky Čj – výpisky, referáty o osobnostech naší i světové hudby In – získávání informací Vl,Vv : souvislost s poznáváním jednotlivých složek umění, umělecké styly

OSV - kreativita

MeV – vnímání autora mediálních sdělení

MuV – hudba a kultura jiných národů

Aj – písně v

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály Písně - texty CD, MC Poslechové skladby Hudební nástroje fotografie Obrázky CD přehrávač Keyboard Zpěvníky Já písnička Zpěvníky s českými koledami notové sešity PC projekty podle tématu učení: frontální skupinové ve dvojici kooperativní samostatná práce

•

•

rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace

• •

krok pohybové vyjádření hudby – pantomima, pohybová improvizace orientace v prostoru

Poslechové činnosti • poslech jednotlivých hudebních nástrojů, orchestr • hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas, hudební nástroj • hudba cizích národů • relaxační a meditační hudba • chrámová hudba, varhany • hudební žánry – jazz,spirituál, swing,charleston, rock and roll • hudební skladatelé – Fr. Skřoup, F.X. Brixi, V. Novák, L. Janáček, J. S. Bach, K. Hašler,

angličtině

Dv – improvizace, pantomima Tv – pohyb s hudbou, taneční kroky

5.5.2. Výtvarná výchova

1.období Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 1. až 3.ročníku: v 1.- 3. ročníku

– 2 hodiny týdně

Výchovně vzdělávací cíle: – – – – – – – – – –

probouzet a rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování žáků rozvíjet tvořivé schopnosti žáků, pěstovat jejich estetické cítění a vkus vytvářet základní pracovní návyky pro výtvarnou činnost žáků vytvářet kladný citový vztah k výtvarnému umění seznamovat žáky s výtvarnými nástroji, materiály a technikami učit žáky pozorovat a vnímat krásu přírody, hovořit o svých pocitech a dojmech, pokusit se je výtvarně vyjadřovat dát dítěti možnost osobitého výtvarného vyjádření určitého prožitku nebo představy neovlivněného vnuceným výtvarným vzorem četbou, vyprávěným příběhem, hudbou, dramatickým dílem podněcovat a rozvíjet výtvarné představy žáků, dát možnost výtvarným projevům v různých technikách výtvarně experimentovat, objevovat tvary věcí kolem nás, hra s linií s využitím různých plastických materiálů výtvarně zobrazovat tvary předmětů na základě her s nimi 95

– kreslením, malováním a modelováním rozvíjet tvarovou, barevnou i prostorovou představivost a jemnou motoriku – pozorovat a porovnávat jednoduché předměty, hledat jejich jednotlivé kvality – barevnost, pojmenovávat vlastnosti, tvary, hledat a odlišovat struktury – dbát na rovnoměrnost a vyváženost smyslových, citových a rozumových přístupů a jejich propojování s důrazem na rozvoj fantazie a svobodného subjektivního vyjadřování – učit se prezentovat svůj výtvarný projev a naslouchat sdělení druhých – využívat zkušeností žáků, učit je respektovat vzájemné odlišnosti ve výtvarném vyjadřování – dovedností získaných při výtvarných činnostech využívat při výuce prvouky, matematiky, českého jazyka i psaní a naopak – seznamovat žáky s ilustracemi v dětských knihách, poznávat nejznámější malíře – ilustrátory, mezipředmětové vztahy se čtením a literární výchovou • podílet se na výzdobě třídy, školy; učit se prezentovat své práce • příležitostně navštěvovat výstavy dětských výtvarných prací a výstavy výtvarných umělců v regionu Charakteristika výuky: Výtvarná výchova jako předmět je součást procesu rozvoje estetických vztahů žáků ke skutečnosti a k umění. Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu žáků k zobrazované skutečnosti. Výtvarné činnosti rozvíjejí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují a uspokojují potřeby žáků vyjadřovat se k různým tématům, situacím, prožitkům. Pro výtvarnou činnost v tomto období je nepostradatelné příznivé a klidné prostředí zbavené strachu ze známky nebo výsměchu druhých. V 1. – 3. ročníku převládá spontánnost, bezprostřednost výtvarného projevu dítěte. Dítě kreslí rádo zpaměti, předlohám se vyhýbá. Jeho představy ho těší a snaží se je ztvárnit. Vhodná motivace, která předchází výtvarné tvorbě, podněcuje uvolnění dětské fantazie. Děti potom často tvoří s velkým zaujetím a prožívají velkou radost z toho, co vytvořily. Úlohou učitele je posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjadřování, podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací. V tomto období je vhodné, když mezi metody a formy práce zařazuje učitel co nejvíce různé hravé činnosti a experimentování. Výtvarná výchova dává žákům možnost se individuálně svou výtvarnou činností projevit, sami mohou různými výtvarnými prostředky ztvárnit své vidění světa. Je dobře, když svůj výtvarný projev mají žáci možnost obhájit, vysvětlit spolužákům a vyslechnout jejich názory. Často právě vzájemné hovory žáků o svých výtvorech mohou měnit jejich pohled na svět nebo určitou věc. Zde má učitel příležitost jemně usměrňovat a postupně působit na vytváření výtvarného vkusu žáků. Tato výchova prolíná celým obdobím. Jeví se jako vedení žáka: – k svobodnému výtvarnému vyjádření – k uvědomování si krásy tvarů, barev a barevných kombinací, struktur – k postupné schopnosti samostatné volby výtvarné techniky (technologie), ke správnému zacházení s výtvarnými nástroji, barvami apod. – k účasti na utváření prostředí, ve kterém žijeme, učíme se Ve všech formách výtvarného projevu (v kresbě, malbě, grafice, modelování, prostorovém vytváření, v kombinovaných technikách …) se projevuje dětská osobnost dítěte, jeho cítění a chápání světa kolem sebe.Téměř všechny námětové okruhy výtvarné výchovy obsahují základní vztahy k životu, prostředí a lidem, a proto souvisí blízce s výukou prvouky a vztahem žáků k životnímu prostředí. Učitelům se přímo nabízí možnost k mezipředmětovým vztahům a využití výtvarných činností žáků v různých malých projektech. Velmi vhodné je uplatňovat ve výuce náměty z žákova okolí, z dětského života z prostředí obce i školy. 96

Při výtvarné tvorbě plné her, fantazie, spontánnosti, experimentů s technikami i materiály by nemělo v tomto období chybět ani výtvarné zpracování určitého konkrétního tématu (kresbou, malbou), které v některých pojetích pohledu na výtvarnou výchovu v tomto školním věku bývá poněkud zatlačováno do pozadí pro svou údajnou nevhodnost, obtížnost či přílišnou konkrétnost. Ale i tato oblast má v tomto období své místo a opodstatnění. Takové výtvarné práce mohou být dvojího druhu: – na základě vlastní představy dítěte – podle skutečnosti Kresba z představy má zpočátku ilustrativní charakter, vypráví o bezprostředních zážitcích a zkušenostech žáků a o jeho citovém životě. Motivací k těmto kresbám může být prožitek z her, ze čteného textu, z osobního prožitku, z vycházky apod. Kresba podle skutečnosti vyjadřuje obvykle první dojem žáka z pozorování. Každý sleduje zpočátku něco jiného, někoho zaujme barva, jiného zaujmou detaily, někdo dovede zachytit linie pozorovaných věcí, někdo zase zachytí jejich funkci. Žák se postupně učí výtvarně uvažovat, pozorně vnímat skutečnost a výtvarně vystihnout její podobu. Proto již v tomto období můžeme začít i s kreslením věcí podle skutečnosti. Žáci samozřejmě nedokáží hned dokonale zachytit pozorovanou skutečnost. Spokojujeme se proto zejména s vystižením toho charakteru předmětu, který pozorujeme. Tyto kresby velmi vhodně využíváme nejen při výuce prvouky, ale i v hodinách matematiky, čtení a psaní. Mnohý žák se v mladším školním věku snáze vyjadřuje kresbou než slovy. Kresbou může např. snadno vyjadřovat porozumění čtené větě nebo čtenému příběhu, porozumění funkci pozorované věci (např. mlýnek, struhadlo). Tím výtvarná výchova přesahuje rámec předmětu jako takového. Na vytváření žákovského výtvarného vkusu a jeho vztahu k výtvarnému umění a výtvarným hodnotám má také vliv prostředí (rodina, škola, obec, její okolí), kde děti žijí. Nemalý vliv má i rozvoj techniky – fotografie, televize, video, počítače, které zprostředkovávají dětem spoustu podnětů, zážitků (pozitivních, ale v mnoha případech i negativních). Pak je třeba také takováto témata do hodin výtvarné výchovy zařazovat a pomoci tak dětem přemíru podnětů zpracovávat, uvědomovat si jejich hodnotu, zaujímat k nim nějaké postoje, vnímat pozitivní i negativní. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák - je veden k samostatnému pozorování a vnímání reality a řešení výtvarných problémů - využívá poznatky v dalších výtvarných činnostech - zaujímá a vyjadřuje svůj postoj k vizuálně obraznému vyjádření Učitel - vede žáky k aktivnímu vizuálně obraznému vyjádření Kompetence k řešení problémů Žák - samostatně kombinuje vizuálně obrazné elementy k dosažení obrazných vyjádření - přemýšlí o různorodosti interpretací téhož vizuálně obrazného vyjádření a zaujímá k nim svůj postoj - využívá získaná poznání Učitel - vede žáky k tvořivému přístupu při řešení výtvarných úkolů při vlastní tvorbě Kompetence komunikativní Žák - zapojuje se do diskuse - respektuje názory jiných - pojmenovává vizuálně obrazné elementy, porovnává je, umí ocenit vizuálně obrazná vyjádření 97

Učitel - vede žáky k obohacování slovní zásoby o odborné termíny z výtvarné oblasti - poskytne dětem dostatečný prostor k jejich vlastnímu kulturnímu,uměleckému projevu Kompetence sociální a personální Žák - umí tvořivě pracovat ve skupině - respektuje různorodost téhož vizuálně obrazného vyjádření, možnost alternativního přístupu - učí se zásadám chování na kulturních akcích Učitel - vede žáky ke kolegiální pomoci - buduje v dětech sebedůvěru Kompetence pracovní Žák - užívá samostatně vizuálně obrazné techniky - dodržuje hygienická a bezpečnostní pravidla Učitel - vede žáky k využívání návyků a znalostí v další praxi Kompetence občanské Žák - chápe a respektuje estetické požadavky na životní prostředí - vytváří si pozitivní postoj k uměleckým dílům,smysl pro kulturu,tvořivost Učitel - pomáhá žákům vytvořit si postoj k výtvarným dílům

Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1.

Výstupy žáka

• • • •

•

Učivo – obsah

• Umí zahájit a ukončit svoji výtvarnou činnost přípravou Orientuje se v základních výtvarných a úklidem svého pracovního technikách prostoru Vyjmenuje základní • objevování světa přírody barvy, tvary v jednotlivých i v širších souvislostech Je schopen spolupráce – pozorování přírody ve skupině (přírodniny, rostliny, Uplatňuje kreativitu a zvířata) originalitu, je schopen - Dovede správně namíchat a empatie, v tvorbě nanášet barvy na plochu projevuje své vlastní – chápání přírody ve smyslu životní zkušenosti prostředí života (krajina Postupně si osvojuje jako prostředí pro rostliny, schopnost vyjádřit se o zvířata, lidi) své práci, zdůvodnit, – tvář krajiny v různých hodnotit, vyjádřit se souvislostech (barevnost také o práci jiných, vést krajiny a její proměny dialog o výtvarné práci, 98

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata M– orientace v prostoru, počet prvků v daném souboru, odhad PRV – proměny přírody v jednotliv ých ročních obdobích, domov, člověk, práce a

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Metody: - Individuelní práce - Skupinová práce Formy práce - techniky: - Malba - Kresba - Akvarel - Hra a experimentování s barvou - Frotáž - Koláž - Kombinované

•

• •

•

•

•

•

být tolerantní Podílí se na dotváření prostředí, ve kterém žije, které ho obklopuje, vystavuje své práce, připravuje výtvarnou výzdobu prostředí třídy, školy Orientuje se v lidových zvycích a tradicích, respektuje je Postupně poznává výtvarná vyjádření významných malířů (zejména ilustrátorů dětských knih) aj. výtvarných umělců Dochází k poznání, že výtvarné umění patří ke kulturnímu bohatství národa Dokáže se správně chovat při návštěvě kulturní společenské akce V tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti, uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace Interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření, odlišné interpretace porovnává se svou dosavadní zkušeností

v průběhu roku, využití žákovských zkušeností) – vztah k přírodě (estetické oceňování krásy přírody) – příroda a běh času (roční období, počasí) • poznávání a prožívání světa dítěte – pociťování domova jako životní jistoty (dítě v domácím prostředí, domácí práce, hry) – poznávání školy – nové životní prostředí (třída, škola, spolužáci) – styk se světem mimo školu (ulice, cesta do školy, sport, hry, výlety, hřiště, přátelé) •

svět, který děti pozorují, který pociťují a kterému naslouchají – setkávání s prostými životními zkušenostmi (u lékaře, na poště, na nádraží, v obchodě aj.) – poslouchání a vyprávění (pohádky, písničky, říkadla, zážitky) – významná sváteční setkávání (rodinné oslavy, Vánoce, Velikonoce) – vnímání smyslových vjemů a jejich výtvarný záznam (přepis pocitů z dotýkání, přepis zvuků aj.)

volný čas, významné události, věci a činnosti kolem nás

techniky

Pomůcky: • Ochranný oděv • Podložka • Kelímek PČ – • Štětce příprava a • Čtvrtky úklid • Vodové pracovního barvy prostoru, • Tempero modelován vé barvy í, lepení, • Voskové stříhání pastely ČJ – lidová • Barevné křídy slovesnost, • Tuš příběhy • Pastelky s přírodní tématikou, • Lepidlo, klovatina vypravová • Barevné ní, papíry ilustrace literárních • Nůžky děl pro děti • Plastelína • Přírodní TV – materiály zdravý životní styl Vycházka Výzdoba HV – třídy, školní rytmus chodby EV-vztah člověka k prostředí OSV

•

svět dětské fantazie – výtvarná hra a experiment svět, který dítě obklopuje, ovlivňuje ho (věda a technika, výstavy, architektura, besedy)

Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 2. Výstupy žáka

Učivo- obsah 99

Mezipředmětové

Metody, formy práce,

•

rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);

•

• •

•

• •

v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace

• • • • • •

•

• •

•

vyjadřuje rozdíly při • vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné • prostředky •

•

interpretuje podle

kresba -rozvíjení smyslové citlivosti, výrazové vlastnosti linie, tvaru, jejich kombinace v ploše, uspořádání objektu do celků, vnímání velikosti tenké, silné linky malba - rozvíjení smyslové citlivosti, teorie barvy - barvy základní a doplňkové, teplé a studené barvy žák se učí používat výtvarné techniky na základě osobní zkušenosti, fantazie, představ, citového prožitku, zdokonaluje se v technice malby vodovými barvami, temperami, suchým pastelem, voskovkami učí se míchat barvy učí se používat různé druhy štětců dle potřeby zkouší prostorovou techniku zapouštění a rozfoukávání barev kolorovaná a lavírovaná kresba zdokonaluje se v kresbě měkkým materiálem, dřívkem (špejlí), perem, měkkou tužkou, rudkou, uhlem techniky plastického vyjádření reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly hmatové, pohybové podněty modeluje z plastelíny nebo moduritu učí se výtvarně zpracovat přírodní materiál nalepování, dotváření, tisk, otisk apod. seznamuje se s ilustracemi známých ilustrátorů ( např. J. Lada, H. Zmatlíková, Z. Miler, A. Born, O. Sekora…) ilustrace textů utváření osobního postoje v komunikaci v rámci skupin spolužáků, rodinných 100

vztahy Průřezová témata • ČJ • M • PRV • PČ

pomůcky a učební materiály - Dle zvolené techniky - Obrázky - Diskuze

• • • •

ČJ M PRV PČ

•

ČJ

svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností

příslušníků apod., vysvětlování výsledků tvorby, záměr tvorby

• • •

M PRV PČ

• •

ČJ PRV

• •

OSV EV

Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 3.

Výstupy žáka

• • • •

zvládne techniku malby vodovými barvami, temperami, suchým pastelem, voskovkami umí míchat barvy dovede používat různé druhy štětců dle potřeby rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření ( barvy, objekty, tvary, objemy) ; porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ

• • • • • • • •

zvládne prostorovou techniku a rozfoukávání barev rozliší teplé a studené barvy zvládne kresbu měkkým materiálem, dřívkem (špejlí), perem, měkkou tužkou, rudkou, uhlem modeluje z plastelíny, moduritu, papíru seznamuje se s dalšími výtvarnými technikami umí výtvarně zpracovat přírodní materiál - nalepování, dotváření, tisk, otisk apod. pozná známé ilustrace zvládne použití výtvarných technik na základě vlastních životních zkušeností - citového prožitku, vnímání okolního světa pomocí sluchových vjemů, hmatových,zrakových vjemů, které jsou

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata

Učivo – obsah

- malba - rozvíjení smyslové citlivosti, teorie barvy - barvy základní a doplňkové, teplé a studené barvy a jejich výrazové vlastnosti, kombinace barev, kontrast

• • • • • •

PRV ČJ PČ M OSV EV

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály - Dle zvolené techniky

- Obrázky

- Knihy - kresba -rozvíjení smyslové citlivosti, výrazové vlastnosti linie, tvaru, jejich kombinace v ploše, uspořádání objektu do celků, vnímání velikosti - techniky plastického vyjádření - reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly hmatové, pohybové podněty - další výtvarné techniky, motivace založené na fantazii a smyslového vnímání - ilustrátoři dětské 101

• •

prvotním krokem k vyjádření a realizaci jeho výtvarných představ, komunikuje na základě vlastní zkušenosti a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností

knihy - utvářet osobní postoj v komunikaci v rámci skupin spolužáků, rodinných příslušníků apod., vysvětlování výsledků tvorby, záměr tvorby

Výtvarná výchova-2. období Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 4. a 4.ročníku

– 2 hodiny týdně

Výchovně vzdělávací cíle: - rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování žáků, učit je vyjadřovat myšlenky, představy a pocity výtvarnými prostředky - umožnit žákům vnímat krásu okolního světa jako součást každodenního života - rozšiřovat soubor užívaných technik a seznamovat žáky s dalšími výtvarnými nástroji a různými materiály - rozvíjet schopnost vnímat krásu přírody, vyjadřovat své pocity a dojmy a výtvarně je zpracovávat - rozvíjet přirozenou potřebu žáků vlastního výtvarného vyjádření - rozvíjet individuálně tvořivé schopnosti žáků, - pěstovat estetické cítění a vkus žáků - sebepoznání, sebeuvědomění - vést žáky ke schopnosti vnímat krásu lidového umění a dostupných uměleckých děl - vážit si kulturních hodnot a dovedností lidí - rozvíjet schopnost žáků esteticky ovlivňovat své prostředí - umožňovat konfrontaci osobních postojů s postoji jiných - rozvoj tolerance k lidem a duchovním hodnotám Charakteristika výuky předmětu výtvarná výchova ve 2. období základního vzdělávání: Výtvarná výchova je podstatnou částí základního vzdělávání žáků. Jejím cílem je rozvíjet vkus žáků, jejich cit pro umění, jejich dovednost výtvarně se vyjadřovat, cíl je zaměřen i na objevování talentovaných žáků. Nezaměňujeme ji se speciálním uměleckým vzděláním. V tomto období se zaměřuje na: 1. vycvičení oka a žákovy ruky 2. rozvíjení schopnosti čistého a jistého zobrazování 3. pěstování správného vnímání krásy formy, linie, barvy i symetrie Výuka výtvarné výchovy je postavena na tvůrčích činnostech, které umožňují rozvíjet žákovo vnímání, výtvarné cítění, představivost, fantazii, myšlení, prožitky. Využívá k tomu nejen výtvarné prostředky tradiční a ověřené, ale i nově vznikající. 102

Ve 2. vzdělávacím období je výuka výtvarné výchovy spojována často i s výukou jiných předmětů. Výtvarně lze vyjadřovat zvolený jednoduchý rytmus melodie. Při kresbě přírodnin je vhodné využít znalostí z přírodovědy, při kresbě nářadí je třeba znát, jak a k čemu se určité nářadí používá, zde tedy vytváříme mezipředmětovou vazbu s praktickými činnostmi, při tématickém kreslení se dá vhodně využít některé četby z čítanky. Kresby se posuzují podle toho, kolik originálního pozorování a myšlenek v nich žák projevil, jak využil plochu výkresu, jak pracoval s barvou. V předcházejícím vzdělávacím období i v období předškolním byla výtvarná výchova dítěti především prostředkem k vyjadřování myšlenek. Ve 2. období se postupně tříbí smyslová vnímavost, uvědomělé pozorování a výtvarné vidění. Žáci se naučí citlivěji vnímat tvary, barvy, struktury, vzájemné vztahy částí a celku, a tak se zabezpečuje nenásilný přechod od prvotních grafických forem k formám členitějším. Žáky je třeba postupně vést k větší samostatnosti při rozmístění kresby se zřetelem na námět, velikost a tvar plochy,pěstovat u nich smysl pro prostorovou dispozici. Žáci zobrazují předměty tak, jak se jeví jejich oku. Pravidla perspektivy žáci vyvozují z pozorování, pod vedením učitele. Primární výuku pravidel perspektivy považujeme spíše za překážku. Geometrických modelů se užívá jen k objasnění konstrukce skutečných předmětů. Při kreslení listů, ovoce a jiných předmětů žáky upozorňujeme na osovou souměrnost některých přírodnin. K dosažení dovednosti vyjádřit symetrii mohou přispět kresby předmětů prováděné např. pastelkami nebo vodovými barvami bez předběžných obrysů. Barvu spojujeme s tvarem. Je dobře, aby si v 1. období žáci dostatečně pohráli s barvami a přirozenou cestou se seznámili se změnami, způsobenými jejich kombinacemi. Znovu žákům ukazujeme, od začátku do konce, techniku pokládání barev. Při vystihování určitého tónu např. u zelené barvy necháme žáky určitou dobu objevovat rozmanité zelené tóny vznikající mícháním žluté, modré a zelené barvy z palety, následovat musí hovor o tom, co objevili, co se komu podařilo. Předcházíme tak potížím vznikajícím při současném pozorování tvaru předmětu a jeho barvy. Žáci později snadno kombinují barvy a jejich mícháním tvoří složitější barevné tóny. Při kreslení nástrojů vycházíme ze způsobu jejich užívání. To má nejen význam praktický (poznání funkce nástroje), ale i přímý a kladný vliv na výsledek kresby. Znají-li žáci funkci celého nástroje i jeho částí, snáze a přesněji porovnávají jejich velikost, tvar i poměrnost. Pro vytváření vzorů je prospěšná mezipředmětová vazba s geometrií, využíváme dovednosti provádět náčrty základních geometrických obrazců. Geometrické obrazce mohou být základem mnoha opakujících se vzorků. Geometrické tvary jsou pro děti přístupné a snadno proveditelné. Později může následovat též stylizace a kombinace jednoduchých přírodních tvarů. Kombinací zvolených prvků se vyplňuje určitá plocha nebo se jich používá k dekoraci některého předmětu. Takové kreslení využívá mezipředmětových vztahů s hudební výchovou (rytmy, kontrasty, opakování, střídání). Předkládání stylizovaných forem, kterých s úspěchem použili různí návrháři, vede žáky k tomu, že začnou stylizovat prvky přírodní. Při pozměňování toho, co poznali, mají dost možností, aby mohli uplatnit svou vynalézavost a fantazii. Kreslení zpaměti je cenné jak pro děti nejmladší, tak i pro starší žáky. Je dobře, když žáci 4. a 5. r. nejprve předložený předmět prostudují a nakreslí a potom jej zkusí nakreslit zpaměti. Pokud žák ví, že bude kreslit zpaměti, snaží se, aby si zapamatoval podobu předmětů. Zvyká si předměty pozorně pozorovat, a tak si postupně vytváří vnitřní zásobu obrazů, které mu poslouží jako předlohy ke kreslení. Žák se tak rovněž učí soustředit svoji pozornost. Modelování je velmi vhodné pro mladší žáky, ale dobře ho v kombinaci s různými materiály příležitostně využíváme i v tomto vzdělávacím období. Žáci jsou v rámci výtvarné výchovy také seznamováni s díly předních domácích i evropských umělců. Vhodné jsou návštěvy výstav takových děl, která jsou žáci schopni 103

pochopit, a která je mohou mravně a citově obohatit. Žáky seznamujeme s díly různých oborů umění. Žáci se je učí chápat a rozumět jim. Ve výtvarné výchově v tomto období často využíváme mezipředmětové vztahy ve spojení s literární výchovou, s výukou geometrie, s přírodovědou, vlastivědou i s přípravou některých žákovských pomůcek. Jedním z úkolů výtvarné výchovy je připravovat žáka na praktický život, ve kterém budou v mnoha oborech potřebovat něco skutečného zakreslit nebo načrtnout. K tomu ho vedou reálné kresby. V tomto období využíváme každé vhodné příležitosti ke zušlechťování citů žáků, pěstujeme jejich smysl pro přírodní krásy, a to jak ve výtvarné výchově tak i v ostatních předmětech. Žáci jsou seznamováni s vhodnými díly různých oborů umění prostřednictvím obrazů a ilustrací, učí se je chápat a rozumět jim. Žák bude po ukončení 1. stupně schopen výtvarného vyjádření takovým způsobem, který ho uspokojí. Dokáže při práci uplatňovat představivost i fantazii. Při kresbě bude chápat vzájemné souvislosti zobrazovaných předmětů, bude postupovat od celku k detailům. Dokáže se orientovat v malířských a kreslířských potřebách a bude je umět udržovat v pořádku. Po ukončení práce si dokáže uvést své pracovní místo do původního stavu. Výtvarná výchova na 1. stupni je základem k dalšímu rozvíjení estetického cítění žáků na 2. stupni.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák je vedení ke samostatnému pozorování a vnímání reality a řešení výtvarných problémů využívá poznatky v dalších výtvarných činnostech zaujímá a vyjadřuje svůj postoj k vizuálně obraznému vyjádření Učitel vede žáky k aktivnímu vizuálně obraznému vyjádření Kompetence k řešení problémů Žák samostatně kombinuje vizuálně obrazné elementy k dosažení obrazných vyjádření přemýšlí o různorodosti interpretací téhož vizuálně obrazného vyjádření a zaujímá k nim svůj postoj využívá získaná poznání Učitel vede žáky k tvořivému přístupu při řešení výtvarných úkolů při vlastní tvorbě Kompetence komunikativní Žák zapojuje se do diskuse respektuje názory jiných pojmenovává vizuálně obrazné elementy, porovnává je, umí ocenit vizuálně obrazná vyjádření Učitel vede žáky k obohacování slovní zásoby o odborné termíny z výtvarné oblasti Kompetence sociální a personální Žák umí tvořivě pracovat ve skupině respektuje různorodost téhož vizuálně obrazného vyjádření, možnost alternativního přístupu Učitel vede žáky ke kolegiální pomoci Kompetence pracovní 104

Žák užívá samostatně vizuálně obrazné techniky dodržuje hygienická a bezpečnostní pravidla Učitel vede žáky k využívání návyků a znalostí v další praxi Kompetence občanské Žák chápe a respektuje estetické požadavky na životní prostředí Učitel pomáhá žákům vytvořit si postoj k výtvarným dílům

Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 4. Mezipředmětové vztahy Učivo - obsah Výstupy žáka Průřezová témata -umí barevně vyjádřit své EVVýtvarné vyjádření pocity a nálady ekosystémy skutečnosti pojmenovává a porovnává -základní světlostní poměry, podmínky - výtvarné umí přesněji výtvarně ztvárnění svých života vyjádřit proporce lidské prožitků, zážitků -lidské aktivity postavy a problémy z filmů, knih životního - přesnější -zvládne obtížnější práce prostředí výtvarné s linií -vztah člověka vyjádření -zaměřuje se vědomě na k prostředí proporcí lidské projevení vlastních (prolíná postavy životních zkušeností v výukou Vv - sledování návaznosti na komunikaci během celého základních období) přírodních -rozezná jednoduché zákonitostí na grafické techniky, MuV- kulturní přírodninách a diference zobrazuje svoji fantazii a jejich výtvarné životní zkušenosti -lidské vztahy dotváření -hledá a nalézá vhodné (empatie) - pozorování a prostředky pro svá srovnávání tvarů -etnický původ vyjádření na základě užitkových smyslového vnímání,které předmětů, a uplatňuje pro vyjádření Mezipředmětojejich výtvarné nových prožitků vé vztahy Čj, vyjádření M,Aj, Vl, Př, v ploše -prostorové ztvárnění Hv, Tv, Pč – zkušeností získané dle možností Práce dekorativní a pohybem a hmatem učiva prostorové umí výtvarně zpracovat přírodní materiály Předmět Vv - poznávání nalepování, dotváření apod. bude podle výtvarné využívá při Vv činnostech potřeby možnosti linie, skládání, mačkání, stříhání, - poznání různých integrován s Pč trhání, vyklápění, druhů linií a posouvání apod. , umělecké 105

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Pomůcky zvolené podle použité techniky: temperové a vodové barvy, prstové barvy, tužky, tuš, uhel, rudka, špejle, modelína, různé druhy papíru a látky, předlohy, šablony, nůžky, lepidlo, barvy na textil,klovatina, drátky, přírodniny.

Reprodukce výtvarných děl Knižní ilustrace Encyklopedie Výtvarné publikace PC Projekty Lidové zvyky a tradice vnímání historických tradic a přínos pro dnešní dobu

využívá při výtvarných činnostech s různými materiály prvky lidových tradic pozná ilustrace známých českých ilustrátorů - např. J. Lady, O. Sekory, H. Zmatlíkové, J. Trnky, J. Čapka, Z. Müllera, A. Borna, R. Pilaře a další

-

-

jejich výrazové možnosti modelování prostorových objektů na základě představ a fantazie využívání prvků lidových tradic

Výtvarné umění a životní prostředí - poznávání děl některých dětských ilustrátorů - rozlišování hračky současné a lidové - poznání některých aspektů kultury odívání a kultury bydlení • využívání prvků lidových tradictechniky plastického vyjadřování – modelování, papír, hlína, sádra, drátů •

další techniky – např. koláž, frotáž

•

cit pro prostorové ztvárnění zkušeností získané pohybem a hmatem

•

vytvoření škály obrazně vizuálních elementů k vyjádření osobitého přístupu k realitě porovnávání různé interpretace a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace snaha hovořit a zdůvodňovat

•

•

106

slohy Pč – prolínání technik a námětů, práce s přírodním materiálem Př – výtvarné náměty z přírody

Tv – lidské tělo v pohybu, sporty, plakáty na sportovní soutěže

•

interpretaci své práce proměny komunikačního obsahu - záměry tvorby a proměny obsahu vlastních děl

Ročník: 5. Učivo - obsah

Výstupy žáka - při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) - užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup; v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model - při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy - nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě

•

•

•

•

•

malba – hra s barvou, emocionální malba, míchání barev, umělecká výtvarná tvorba kresba – výrazové vlastnosti linie,kompozice v ploše, kresba různým materiálem – pero a tuš, dřívko a tuš, rudka, uhel, např. kresba dle skutečnosti, kresba v plenéru. grafické techniky – tisk z koláže, ze šablon, otisk, vosková technika

MezipředMetody + formy mětové vztahy práce, pomůcky a Průřezová učební materiály témata OSV Pomůcky zvolené podle použité techniky: EV MuV temperové a vodové barvy, prstové barvy, Všechny tužky, tuš, uhel, rudka, předměty a špejle, modelína, různé činnosti: Čj – ilustrace druhy papíru a látky, předlohy, šablony, Vl – tématické nůžky, lepidlo, barvy na práce, kulturní textil,klovatina, památky, drátky, přírodniny. umělecká díla, umělecké Reprodukce výtvarných slohy děl In – získávání informací Knižní ilustrace

Hv – složky umění, techniky plastického umělecké slohy vyjadřování – modelování, papír, Pč – prolínání hlína, sádra, drátů technik a námětů, práce další techniky – s přírodním např. koláž, frotáž materiálem

•

cit pro prostorové ztvárnění zkušeností Př – výtvarné náměty získané pohybem a z přírody hmatem

•

vytvoření škály 107

Encyklopedie Výtvarné publikace PC Projekty Lidové zvyky a tradice vnímání historických tradic a přínos pro dnešní dobu

- osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění) - porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace - nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

•

•

•

obrazně vizuálních elementů k vyjádření osobitého přístupu k realitě porovnávání různé interpretace a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace snaha hovořit a zdůvodňovat interpretaci své práce proměny komunikačního obsahu - záměry tvorby a proměny obsahu vlastních děl

Tv – lidské tělo v pohybu, sporty, plakáty na sportovní soutěže

5.6. Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Požadavky této vzdělávací oblasti se realizují v 1. – 3. ročníku prostřednictvím tělesné výchovy (samostatný předmět), zdraví a výchova ke zdraví (není samostatný předmět)

Tělesná výchova-1. období Vyučovací předmět Tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 1. až 3.ročníku: v 1. až 3.ročníku

–

2 hodiny týdně

Výchovně vzdělávací cíle: povely učitele (nejen na píšťalku, ale i na jiné podněty – slovní , gestikulační …) – naučit žáky připravit na sportovní výkony – zvolit vhodnou obuv, vhodné oblečení (sepnout vlasy, odložit hodinky a jiné cennosti …) – posilovat tělesnou kondici a duševní pohodu dětí správně zvolenými aktivitami, vhodnými a přiměřenými tomuto věku – z hlediska správné organizace a bezpečnosti je vhodné zvládnout s dětmi základy pořadových cvičení (nástupy, povely pozor,pohov…) – využívat různá kondiční cvičení k rozvoji a zvýšení pohybových schopností žáků – to je zvyšovat obratnost, vytrvalost, rychlost, pohyblivost (za pomocí různého načiní, využití různých druhů nářadí, přeskoky, odrazy, překonávání překážek, různé druhy běhů…) – vnímat důležitost průpravných cvičení (rozcviček), jako prostředku pro zlepšení a odstranění nedostatků, které vznikají z jednostranného zatížení páteře či ze špatného způsobu života, nedostatku sportovních aktivit – seznamovat žáky s důležitostí správného rozcvičení, využívat veškeré kompenzační prostředky (protahovací, uvolňovací cvičení , strečink, …) 108

– učit žáky cítit, vnímat hudbu a umět ji vyjadřovat pohybem, snažit se rozvíjet rytmické cítění, začleňovat taneční prvky (lidové písničky) – rozvíjet dovednosti žáka zvládnutím základů atletické abecedy (běhy, skoky, hody ...) – zvládat průpravná cvičení pro míčové hry, správně zvládat techniky házení, chytání, přihrávání – seznamovat žáky s nácvikem jednoduchých základů miniher – vkládat dle možností cvičení v různém prostředí, seznamovat žáky s pohybem na hřišti, ve volné přírodě, v lese – dle možnosti zařadit zimní sportování (bobování, sáňkování, lyžování, bruslení) – vštípit základy plaveckých dovedností – nesoustředit se jen na hodiny Tv, ale začleňovat do vyučování další pohybové aktivity – vycházky, pohybové chvilky, cviky ve třídě na správné držení těla) Charakteristika výuky: Veškeré tělesné pohybové aktivity vedou k všestrannému rozvoji žáka, nejen ke zvýšení jeho pohybových schopností a dovedností, ale i k posílení jeho charakterových vlastností. (zodpovědnost, spolupráce, vytrvalost, odvaha, schopnost respektovat pokyny, umět se podřídit kolektivu …). Tělesná výchova pěstuje u žáků kladný vztah ke sportu a pohybu vůbec, aby se sport stal součástí jejich zdravého životního stylu. Systémem jednoduchých pohybových a sportovních aktivit vede ke zvyšování tělesné zdatnosti a k správnému držení těla žáků. Vštěpováním pohybových návyků a vyvoláním radostného pocitu z pohybu u dětí se podílíme na zvyšování jejich psychické odolnosti vůči negativním vlivům svého okolí a na posilování jejich charakterových vlastností. Základní a důležitou metodou, která slouží ke splnění všech těchto cílů a úkolů je HRA a dodržování herních pravidel. Osvojením základů herních technik a taktických postupů, zvyšujeme u žáků nejen pohybové schopnosti, ale také podporujeme jejich prostorovou orientaci, schopnost správného a rychlého rozhodování i schopnost pohotově reagovat. Neustále věnujeme patřičnou pozornost bezpečnosti při výuce Tv, průběžně opakujeme bezpečnostní pravidla, upozorňujeme na možnosti úrazů, snažíme se vštípit pocit zodpovědnosti za své chování a svoji bezpečnost, pocit sounáležitosti a ohleduplnosti ke svým spolužákům. Tělesná výchova je předmět, kde je nutný diferencovaný přístup k žákům podle jejich momentální tělesné zdatnosti. Zde musíme citlivě hodnotit každého žáka, vzhledem k jeho individuálním možnostem a předpokladům pro zvládnutí různých pohybových aktivit. V hodinách Tv se nezaměříme jen na rozvoj a zdokonalování pohybových schopností, ale také vštěpujeme důležité hygienické zásady s tím spojené. Zařazování kurzu plavání – dle podmínek školy. Tělovýchovné chvilky Do vyučovacích hodin ostatních předmětů je vhodné vkládat tělovýchovné chvilky. Zařazují se, když se u žáků začne projevovat únava. Jejich programem jsou koordinační, vyrovnávací i kondiční cviky, které žák zná z výuky Tv v daném ročníku. Hygienické požadavky pro výuku Tv Na vyučovací hodiny Tv se žáci převlékají do cvičebních úborů. Z pedagogických důvodů používá cvičební úbor i učitel.Pro zvýšení odolnosti organismu se doporučuje, aby výuka Tv probíhala často na hřišti nebo v terénu. Charakteristika některých cvičení zařazovaných pravidelně do hodin Tv 109

Vyrovnávací cviky Jsou to průpravná gymnastická cvičení, která jsou zaměřena na uvolnění a protažení jednotlivých svalových skupin. V tomto období posilovací cviky zařazujeme jen jednoduché a krátce. Pozornost věnujeme cvičením koordinačním, cvičení na zvětšování pohybového rozsahu kloubů, také na podporu návyku správného držení těla. Cvičení mohou být prováděna v rytmických obměnách s možností hudebního doprovodu. Patří sem cvičení prostná, s náčiním i na nářadí, na místě i za pohybu. Dbáme při tom na přiměřený čas pro zařazování těchto cvičení do vyučovacích hodin. Kondiční cvičení Cvičení se zaměřením na rychlost, pohyblivost, obratnost, vytrvalost, to jsou: běh, skoky, házení, cvičení rovnováhy, lezení, šplhání, překonávání překážek, gymnastická cvičení s náčiním i bez náčiní (např. s míči, se švihadly, na lavičkách, žebřinách apod.). Rytmická cvičení a tanec Rytmická cvičení jsou velmi vhodnou součástí vyučování v 1. – 3. r., zařazujeme je nejen do vyučovacích hodin Tv, ale též do hodin hudební výchovy i českého a anglického jazyka. Podporují značnou měrou dobrý psychický vývoj žáků. Cvičení zařazujeme jako rytmizaci jednoduchých a dětem známých pohybů podle hudebního doprovodu, v 1. a 2. ročníku cvičíme i podle říkanek a písní. Tanec pomáhá zvládnout základní pohyby paží, nohou a trupu. Učíme žáky základní taneční kroky. Zaměřujeme se na estetický pohybový projev v přiměřeném tempu a dětem srozumitelném rytmu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Žák je veden k osvojení si základního tělocvičného názvosloví, učí se cvičit podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení, změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími, orientuje se v informačních zdrojích o aktivitách a sportovních akcích. poznává vlastní pohybové schopnosti a snaží se je rozvíjet Učitel umožňuje žákům,aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo výsledky. Kompetence k řešení problémů Žák uplatňuje zásady bezpečného chování ve sportovním prostředí a adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka, řeší problémy v souvislosti s nesportovním chováním, nevhodným sportovním prostředím a nevhodným sportovním náčiním a nářadím. Učitel dodává žákům sebedůvěru, podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Kompetence komunikativní Žák je veden ke spolupráci při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích, učí se reagovat na základní povely a pokyny a sám je i vydává, zorganizuje jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty. Učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých, vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci. 110

Kompetence sociální a personální Žák je veden k jednání v duchu fair-play - dodržuje pravidla, označí přestupky, respektuje opačné pohlaví, zvládá pohybové činnosti ve skupině,spolupracuje uvnitř kolektivu sportovního družstva Učitel zadává úkoly při kterých žáci mohou spolupracovat, umožňuje každému žákovi zažít úspěch. Kompetence občanská Žák podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu a projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti, spojuje svou pohybovou činnost se zdravím, zařazuje si do vlastního pohybového režimu korektivní cvičení, je veden ke kritickému myšlení, hodnotí cvičení, učí se být ohleduplní a taktní. Učitel umožňuje, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků. Kompetence pracovní Žák je veden učitelem k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě, učí se užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní. Učitel vede žáky k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě

Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1.

Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině

Učivo – obsah

• Základní pravidla při TV Pořadová cvičení • •

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata

Školní řád PRV – orientace v prostoru

Postoje (pozor, pohov) Povely (v řad nastoupit, rozchod …)

Průpravná cvičení • Správné držení těla • Cvičení jednotlivých 111

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály

PRV-člověk a jeho zdraví HV-dechová

Spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích

Uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy

Reaguje na základní pokyny a povely k osvojené činnosti a její organizaci

svalových oblastí • Zvyšování kloubní pohyblivosti • Správné zapojení dechu Rytmická gymnastika a tanec • • • • • • •

Rytmické pohyby Rytmická chůze Rytmický běh Přísunný krok Cval stranou Poskočný krok Správné držení těla

výchova

PRV – člověk a jeho zdraví Orfovy hudební nástroje HV – rytmická a pohybová CD – lidové cvičení, hudebně pohybové hry, písničky taneční kroky ČJ - říkanky

Drobné hry, sportovní hry • • • • • •

Honičky Jednoduché hry s míčem Přihrávky a chytání Pravidla soutěží Soutěže Hry na uklidnění

HV – tématické písně ČJ – popis

Míče, švihadla, obruče

Lehká atletika • • • • • • •

Běh střídavý Běh překážkový Rychlý běh Vytrvalostní běh Skok daleký z místa Skok daleký s rozběhem Hod míčkem horním obloukem, nácvik techniky hodu

Akrobatická cvičení • • • •

Převaly stranou – sudy Kolébka Stoj na lopatkách Kotoul vpřed

M – měření ČJ – popis PRV – příroda

Stopky Pásmo Švédská bedna Měkké míče Kriketové míče

ČJ – říkanky, popis, Žíněnky vypravování PRV – bezpečnost, orientace

Cvičení na nářadí PRV – orientace

Lavičky Tyče na šplh

PRV-bezpečnost

Plavky

•

Chůze na lavičce vpřed, vzad, obraty (také na kladince lavičky) • Běh na lavičce • Šplh na tyči s přírazem Plavání 112

• Základní plavecká výuka • Hygiena plavání, • Adaptace na vodní prostředí • Základní plavecké dovednosti • Prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu Bruslení • Základy techniky bruslení • Hry na ledu a sněhu Turistika • •

Chůze v terénu Cvičení v přírodě

ČJ-vypravování M-měření

Ručník

PRVBrusle bezpečnost,orientace VV-zimní sporty PRV – příroda, orientace VV – roční období ČJ – popis, vypravování M – odhad vzdálenosti -OSV

Vhodná obuv

Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 2.

Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice • •

• • • •

Uplatňuje hlavní zásady hygieny. Dokáže dodržovat základní pravidla bezpečného chování Uplatňuje správné způsoby držení těla v různých polohách a pracovních činnostech; zaujímá správné základní cvičební polohy Zvládá základní postoje a povely Respektuje smluvené signály

• • •

Zvládá koordinaci pohybů s písní Dokáže vyjádřit pohybem dvoudobý takt Umí střídat chůzi s během Zvládá základní taneční kroky Umí jednoduché tanečky

•

Zvládá koordinaci pohybů ve

Učivo

Hygiena při TV. Základní pravidla při TV

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata

PRV – zdraví, orientace v prostoru

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Školní řád

Pořadová cvičení - postoje (pozor, pohov) - povely (v řad nastoupit, rozchod...) Rytmická gymnastika - rytmizace pohybem - střídavý běh - základní taneční kroky - jednoduché tanečky (lidové tance) Průpravná cvičení 113

HV – rytmus

Dětská polka

HV – písně v dvoudobým taktu

Mazurka Audio

PČ- tématické práce

Žíněnky

• • • •

trojdobém a čtyřdobém taktu Dokáže cvičit ve stoji spojném i stoji rozkročném Umí cvičit v kleku, v sedu snožmo, zkřižmo i skrčmo Zvládá cvičení v lehu na zádech Zvládá chytání míčů do obou rukou po vlastním nadhozu i odrazu

- rozcvičky

Náčiní

- cvičení v různých polohách těla

- cvičení s náčiním

• • • •

Zvládá hry spojené s během Zvládá hry spojené s házením Zvládá hry pro uklidnění Dodržuje herní pravidla

Drobné hry - hry během - hry házením - hry pro uklidnění

• • •

Zvládá stoj na jedné noze Zvládá poskoky na jedné noze Zvládá chůzi na lavičce s plněním drobných úkolů Dovede jít po kladince lavičky

Cvičení rovnováhy - stoj na jedné noze - poskoky na jedné noze - chůze na lavičce - chůze na kladince

• • • •

Zvládá střídavý běh s chůzí Umí běžet přes drobné překážky Zvládá štafetové běhy Dokáže uběhnout rychlým během 50m

Atletika – běhy - střídavá chůze - překážkový běh - štafetový běh - rychlý běh do 50m

PRV – správný životní styl

Nářadí Náčiní Pásmo Stopky

• • • •

Zvládá skok z místa s doskokem Dokáže vyskočit na překážku Zvládne přeskočit lavičku Zvládne skok daleký s rozběhem

Skoky - skok z místa - výskok na překážku - přeskoky - skoky s rozběhem

M – počítání, slovní úlohy

Překážky Pásmo Lavičky

M – počítání, slovní úlohy

Různé druhy míčů Přírodní materiály

M– počítání, slovní úlohy

Žíněnky

•

• • • • • • • • • • • •

Dovede se strefit do cíle Umí házet a kutálet míčem Dokáže přehazovat míčem a drobnými předměty Umí hodit míčkem do dálky Osvojí si další postoje a polohy Upevní techniku kotoulu napřed Zvládá převaly a kolébky Dokáže z lehu vstát bez dopomocí rukou Umí vstát bez dopomoci ze sedu zkřižmo dokáže se válet stranou do mírného svahu Dokáže kotoul napřed ze stoje spojného Zvládne stoj s oporou o lopatky a

Hody míčkem a drobnými předměty v přírodě - střelba na cíl - házení a kutálení - přehazování - hod do dálky -driblování Akrobatická cvičení - kotoul napřed -kotoul vzad -stoj na rukou s dopomocí - převaly a kolébky - vztyk z různých poloh bez dopomoci - převaly do kopce - kotouly napřed z různých poloh - svíčka - holubička 114

PRV – chování a bezpečnost

Žíněnky Míče

Náčiní VV – tématické práce

Lavička

• • • • • • • • • • • • • •

• •

• •

záloktí Dokáže stát na jedné noze

rovnováha

Zvládne jednoduchá cvičení na žebřinách Umí skákat přes švihadlo Dokáže podbíhat dlouhé lano Provádí cvičení na lavičkách Provádí přetahy a přetlaky Dokáže šplhat na tyči

Cvičení na nářadí - cvičení na žebřinách - skoky přes švihadlo - podbíhání lana - cvičení na lavičkách - přetahy a přetlaky - šplh na tyči

Spolupracuje při týmových hrách Zná a dodržuje základní pravidla her Je schopen soutěžit v družstvu Je si vědom porušení pravidel a následku pro sebe i družstvo Zvládá pokyny učitele Dle svých možností a schopností zkvalitňuje své plavecké dovednosti Dodržuje zásady správné hygieny

Sportovní hry - míčové hry - pohybové hry - hry s využitím netradičního náčiní - pravidla her Plavání -základní plavecká výuka -hygiena plavání, -adaptace na vodní prostředí -základní plavecké dovednosti -prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu Bruslení -základy techniky bruslení -hry na ledu a sněhu

M – počítání, slovní úlohy ČJ – např. popis, určování pravidel, vymyslet svou novou hru PRV-bezpečnost ČJ-vypravování M-měření

Turistika

Tématické vycházky Mapy

-chůze v terénu -cvičení v přírodě

OSV

Nacvičuje jízdu vpřed,vzad, zastavení,zatáčení Zdokonaluje techniku jízdy

Zvládá chůzi v terénu a překonává překážky Zná zásady táboření a ochrany přírody

M – počítání, slovní úlohy VV – tématické práce

Žebřiny Švihadla Lano Lavičky Tyče

Různé náčiní Školní řád

Plavky Ručník

PRVBrusle bezpečnost,orientace VV-zimní sporty

Buzoly

Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 3. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice •

• •

Dokáže dodržovat základní pravidla bezpečného chování a uplatňuje hlavní zásady hygieny Zvládá základní postoje a povely Respektuje smluvené signály

Učivo – obsah

základní pravidla při TV Pořadová cvičení postoje (pozor, pohov povely (v řad nastoupit, 115

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata • PRV • OSV

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály • školní řád

•

Spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti

rozchod..)

•

Zvládá koordinaci pohybů s písní Dokáže vyjádřit pohybem dvoudobý takt Umí střídat chůzi s během Zvládá základní taneční kroky Umí jednoduché tanečky

Rytmická gymnastika rytmizace pohybem střídavý běh základní taneční kroky jednoduché tanečky (lidové tance)

• •

HV – rytmus HV – písně v dvoudobém taktu

• • •

dětská polka mazurka audio

Zvládá koordinaci pohybů ve trojdobém a čtyřdobém taktu Dokáže cvičit ve stoji spojném i stoji rozkročném Umí cvičit v kleku, v sedu snožmo, zkřižmo i skrčmo Zvládá cvičení v lehu na zádech Zvládá chytání míčů do obou rukou po vlastním nadhozu i odrazu Zvládá hry spojené s během Zvládá hry spojené s házením Zvládá hry pro uklidnění Dodržuje herní pravidla

Průpravná cvičení rozcvičky cvičení v různých polohách těla cvičení s náčiním

• •

PRV-hygiena PČ-úklid pomůcek

• •

žíněnky náčiní

Drobné hry hry během hry házením hry pro uklidnění Cvičení rovnováhy stoj na jedné noze poskoky na jedné noze chůze na lavičce chůze na kladince

•

PRV-fair play

• • • • •

žíněnky míče náčiní

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • •

Zvládá stoj na jedné noze Zvládá poskoky na jedné noze Zvládá chůzi na lavičce s plněním drobných úkolů Dovede jít po kladince lavičky

Zvládá skok z místa s doskokem Dokáže vyskočit na překážku Zvládne přeskočit lavičku Zvládne skok daleký s rozběhem

Dovede se strefit do cíle Umí házet a kutálet míčem Dokáže přehazovat míčem a drobnými předměty Umí hodit míčkem do dálky

Osvojí si další postoje a polohy Upevní techniku kotoulu napřed Zvládá převaly a kolébky Dokáže z lehu vstát bez

•

TV – turistika

•

VV – tématické práce

•

lavička

Skoky skok z místa výskok na překážku přeskoky skoky s rozběhem

•

Mpočítání,slovní úlohy

• • •

překážky pásmo lavičky

Hody míčkem a drobnými předměty v přírodě střelba na cíl házení a kutálení přehazování hod do dálky Akrobatická cvičení kotoul vpřed,vzad stoj na rukou s dopomocí převaly a kolébky

•

Mměření,odhad PČ-úklid pomůcek

• •

různé míče šišky

Mpočítání,slovní úlohy PRV-naše tělo

•

Žíněnky

116

•

• •

• • • • • • • • • • • • • •

• • •

dopomocí rukou Umí vstát bez dopomoci ze sedu zkřižmo dokáže se válet stranou do mírného svahu Dokáže kotoul napřed ze stoje spojného Zvládne stoj s oporou o lopatky a záloktí Dokáže stát na jedné noze Zvládne jednoduchá cvičení na žebřinách Umí skákat přes švihadlo Dokáže podbíhat dlouhé lano Provádí cvičení na lavičkách Provádí přetahy a přetlaky Dokáže šplhat na tyči Zvládá pokyny učitele Dle svých možností a schopností zkvalitňuje své plavecké dovednosti Dodržuje zásady správné hygieny

Nacvičuje jízdu vpřed,vzad, zastavení,zatáčení Zdokonaluje techniku jízdy

Zvládá chůzi v terénu a překonává překážky Zná zásady táboření a ochrany přírody

vztyk z různých poloh bez dopomoci převaly do kopce kotouly napřed z různých poloh svíčka holubička – rovnováha

Cvičení na nářadí cvičení na žebřinách • skoky přes švihadlo • Podbíhání lana cvičení na lavičkách přetahy a přetlaky šplh na tyči

M-počítání VV – tématické práce

Plavání -základní plavecká výuka -hygiena plavání, -adaptace na vodní prostředí -základní plavecké dovednosti -prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu Bruslení -základy techniky bruslení -hry na ledu a sněhu

PRV-bezpečnost ČJ-vypravování M-měření

Turistika

Tématické vycházky

-chůze v terénu -cvičení v přírodě

PRVbezpečnost,ori entace VV-zimní sporty

•

žebřiny

•

švihadla

•

lano

•

lavičky

•

tyče • plavky • ručník

•

Brusle

OSV

Zdravotní výchova v 1. – 3. ročníku Do celého prvního období výuky tělesné výchovy je zařazována zdravotní výchova, důležité je: –dbát na osobní čistotu těla, prádla, oděvu, cvičebního úboru –dodržovat čistotu a pořádek v prostředí tělocvičny –otužovat vzduchem a vodou (ranní mytí studenou vodou) –seznamovat žáky s vhodnou životosprávou –do programu dne zařazovat pohybové aktivity ( tělovýchovné chvilky) –upozorňovat žáky na vliv dostatečného množství pohybu pro jejich zdravý vývoj 117

– předcházet úrazům tím, že dbáme, aby žáci dodržovali pokyny týkající se jejich bezpečnosti a ochrany zdraví –vést žáky, aby si uvědomovali, že při mimoškolních pohybových aktivitách musí dbát na svou bezpečnost, uvažovat o svém chování a dodržovat pokyny dospělých, aby vyrostli v zdravé lidi –vést žáky k tomu, aby uměli zavolat pomoc v případě, že se vyskytnou u úrazu Úkoly zdravotní výchovy se neplní jenom v rámci tělesné výchovy, ale uplatňujeme je i v ostatních vyučovacích předmětech.

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ Tělesná výchova-2. období Vyučovací předmět Tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 4. a 5.ročníku

– 2 hodiny týdně

Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy: a) činnosti ovlivňující zdraví -význam pohybu pro zdraví, příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu, hygiena při TV, bezpečnost při pohybových činnostech b)

c)

činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové hry, základy gymnastiky, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti, průpravné úpoly, základy atletiky, základy sportovních her, turistika a pobyt v přírodě, plavání, lyžování a bruslení, další pohybové činnosti činnosti podporující pohybové učení - komunikace v TV, organizace při TV, zásady jednání a chování, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, měření a posuzování pohybových dovedností, zdroje informací o pohybových činnostech

Formy realizace Žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí v tělocvičně,na hřišti,na stadionu, ve volné přírodě nebo v plaveckém bazénu. V úvodu hodiny všichni absolvují nástup,rozcvičku a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu sportování. Ke konci dochází k závěrečnému zklidnění - relaxaci. Žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné náčiní a nářadí. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Žák - je veden k osvojení si základního tělocvičného názvosloví, - učí se cvičit podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení, - změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími, - orientuje se v informačních zdrojích o aktivitách a sportovních akcích. Učitel - umožňuje žákům,aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo výsledky. Kompetence k řešení problémů Žák 118

- uplatňuje zásady bezpečného chování ve sportovním prostředí a adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka -snaží se hledat vhodné taktiky v individuálních i kolektivních sportech - řeší problémy v souvislosti s nesportovním chováním, nevhodným sportovním prostředím a nevhodným sportovním náčiním a nářadím. Učitel - dodává žákům sebedůvěru, - podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Kompetence komunikativní Žák - je veden ke spolupráci při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích, - učí se reagovat na základní povely a pokyny a sám je i vydává, - zorganizuje jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty. Učitel - vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých, - vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci. Kompetence sociální a personální Žák - je veden k jednání v duchu fair-play - dodržuje pravidla, označí přestupky, - učí se rozdělovat a přijímat úkoly v rámci sportovního družstva - respektuje opačné pohlaví, - zvládá pohybové činnosti ve skupině. Učitel - zadává úkoly při kterých žáci mohou spolupracovat, - umožňuje každému žákovi zažít úspěch. Kompetence občanská Žák - podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu a projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti, - spojuje svou pohybovou činnost se zdravím, - zařazuje si do vlastního pohybového režimu korektivní cvičení, - je veden ke kritickému myšlení, hodnotí cvičení, - učí se být ohleduplní a taktní - seznamuje se s první pomocí při úrazech Učitel - umožňuje, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků. Kompetence pracovní Žák - je veden učitelem k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě, - učí se užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní. Učitel - vede žáky k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 4. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

Učivo – obsah

119

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, projekty a kurzy…

- ví o bezpečnosti a hygieně ,dbá na správné držení těla, chápe význam přípravy organismu na zátěž, zvládá ošetření menších poranění chápe důležitost čistoty a bezpečnosti sportovišť, zná tel. číslo záchranné služby - je seznámen s technikou při bězích a ostatních atletických disciplin, rozumí povelům a názvosloví, ví o významu cvičení v přírodě - postupně zvládá pohybové dovednosti uplatňuje kondičně zaměřené činnosti, spolupracuje při soutěžích a variantách činností, cvičí podle jednoduchého popisu - je schopen reagovat pohybem na příkazy, pokusí se užít správných tan. kroků na reprodukovanou hudbu - soutěží a využívá spolupráce s ostatními,ví o náčiních a nářadích (plný míč, lano na přetahování, žebřiny, hrazda…) - ví o organizaci utkání, snaží se o hod jednoruč i obouruč na koš (branku), držení míče pod kontrolou mužstva, tlumení,zastavení míče nohou , dribling, nahrávky,spolupracuje s týmem , je si vědom porušení pravidel a jejich následků, jedná fair play, je seznámen bezpečností při zakládání ohniště a tábořiště - chápe a řídí se tělocvičným názvoslovím a domluvenými signály, je schopen měřit a vyhodnotit rychlostní a délková sportovní odvětví. - toleruje handicap, výkonnost a odlišnosti spolužáků, jeví zájem o sportovním dění v okolí, Evropě i světě - zvládne techniku 2 plaveckých stylů – prsa a kraul,osvojí si techniku dalšího plaveckého stylu - provádí skoky do vody

Činnosti ovlivňující zdraví - bezpečnost a hygiena vhodné podmínky pro sport, denní cvičení, podstata a jednostranné zátěže -správné držení těla,bezpečný pohyb v méně známém prostředí, záchrana u při sportovních úkonech, škodlivé vlivy(kouření…), 1. pomoc, přivolání lékaře, údržba náčiní a sportovišť, osobní lékárnička -příprava organismu-před pohybovou zátěží,napínací a protahovací cvičení Pohybové dovednosti atletika: skok do dálky, hod míčkem, šplh, rychlostní cvičení, vytrvalostní a sprintový běh, nácvik startů, běh a překážky v přírodě, turistika akrobacie: cvičení na kladince, modifikace kotoulů,průprava na zvládnutí stoje na rukou, skok přes kozu, švédská bedna, trampolínka, hrazda, žebřiny,švihadla rytmika: rozcvička na určené takty, poskok, přísun, cvičení, nácvik při hudbě další činnosti: pravidla vybíjené, zjednodušená pravidla kopané, odbíjené, házené,košíkové, přihrávky, hody, střelba Pohybové učení - upevňování tělocvičného názvosloví, povely a signály, bezpečnost při organizaci Tv a případných tělocvičných soutěžích, význam olympijských soutěží, měření a hodnocení sportovních výkonů, tolerance, využití médií k vyhledávání výsledků a zajímavostí ze světa sportu -zásady jednání a chování-fair play

Plavání základní hygiena při plaveckém výcviku zásady bezpečnosti ve známém i neznámém prostředí správné dýchání Splývání, skoky do vody plavecké styly – prsa, znak, kraul plavání na výdrž 120

– občan a sport ve světě EV – ochrana přírody při sportovních aktivitách MeV – sledování zpravodajství Čj –vyprávění sportovního zážitku Mat – převádění jednotek Př – ochrana přírody, měření délky a času Pč – úklid hřiště,pomůcek Dopravní soutěž – testy a jízda zručnosti na kole Vv-roční období,postava,diplomy

-zvládne rozjet se a zastavit,projede jednoduchý slalom,umí hry na ledě

Bruslení zdokonalování techniky jízdy,zastavení,zatočení,bruslení na rychlost

Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5.

• • • •

•

•

•

• • • •

Metody + formy Výstupy žáka ZŠ České Mezipřed. vztahy Učivo – obsah práce, Heřmanice Průřezová témata pomůcky tělocvičné Hv – cvičení Činnost ovlivňující zdraví - vhodné a nevhodné s hudbou, nářadí a zvládá základní přípravu prostředí pro TV pohybové drobné organismu před pohybovou - význam přípravy organismu vyjádření náčiní (míče aktivitou před pohybovou činností různých zná protahovací a napínací - význam pohybu pro zdraví OSV typů, stuhy, cviky, cviky pro zahřátí a - bezpečný pohyb a chování obruče,atd.) uvolnění člověka ve známém i neznámém EV vztah podílí se na realizaci k prostředí prostředí pro TV, CD pravidelného pohybového dodržování pokynů přehrávač režimu týkajících se jejich M – řazení, zařazuje do pohybového bezpečnosti a ochrany rozpočítávání, hudební režimu korektivní zdraví sestavovoání ukázky cvičení,především hygiena při TV, vhodný tabulek výkonů, v souvislosti s jednostrannou sportovní oděv a obuv zapisování výkonů stopky zátěží nebo vlastním dodržovat pořádek a čistotu a časů, svalovým oslabením PC při pobytu v tělocvičně, na porovnávání zvládá v souladu hřišti, v přírodě s indiv.předpoklady otužování studenou vodou, Vl – orientace osvojované pohybové v krajině, pohyb vzduchem dovednosti důležitost správné a v terénu, urč.svět. zvládne základní kroky vyvážené životosprávy stran, lidových tanců,seznámí se vést žáky ke správné reakci s dětským aerobikem a při zranění, přivolat pomoc, Vv – lidské tělo kondičním cvičením s lékaře v pohybu, sporty, hudbou - rytmizovaný pohyb, atd., plakáty na dbá na správné držení těla nápodoba sporotvní soutěže a při různých činnostech i - tvořivé vyjádření rytmu a akce provádění cviků,projevuje melodie pohybem přiměřenou samostatnost a jednoduché tance Čj – články se vůli po zlepšení úrovně své - ztvárnění kreativní sporotvní zdatnosti choreografie s prvky tématikou, slohová dbá na správné dýchání originality na rytmický cvičení,atd. zná kompenzační a relaxační doprovod cviky Př – lidské tělo, Pořadová cvičení uplatňuje zásady pohybové - nástupy ochrana zdraví,atd. hygieny - hlášení zná a užívá základní - základní povely a postoje In – vyhledávání tělocvičné pojmy – názvy - společný pozdrav informací, sestav. pohybových činností, tabulek,atd. Průpravná cvičení tělocvičného nářadí a náčiní, 121

• •

•

•

• • • •

• • • • • • • • •

•

cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení zná pojmy z pravidel sportů a soutěží rozumí povelům pořadových cvičení a správně na ně reaguje dodržuje pravidla bezpečnosti při sportování v tělocvičně, na hřišti, v přírodě, ve vodě uplatňuje pravidla hygieny a bezpečnosti, adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka zná a reaguje na smluvené povely, gesta, signály pro organizaci činnosti používá vhodné sportovní oblečení a sportovní obuv jedná v duchu fair-play spolupracuje při jednoduchých týmových a pohybových činnostech a soutěžích,vytváří varianty osvojených pohybových her,zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti umí přihrávky jednoruč a obouruč,driblink rozlišuje míč na basketbal a volejbal. učí se ovládat hru s basketbalovým míčem nacvičuje střelbu na koš nacvičuje přehazovanou zná pravidla přehazované,malé kopané,florbalu a řídí se jimi zná cviky na zdokonalení obratnosti a pohotovosti je schopen soutěžit v družstvu umí se dohodnout na spolupráci a jednoduché taktice družstva a dodržovat ji je si vědom porušení pravidel a následků pro sebe

-

rozcvičky příprava organismu pro různé pohybové činnosti - správné držení těla - rozvoj koordinace pohybů a zvyšování jejich úrovně - v návaznosti na správně provedené průpravné cvičení, dokáže dítě zvládnout daný cvik Pohybové a sportovní hry - netradiční pohybové hry s netradičními pomůckami - upevnění pravidel hry - průprava her - míčové hry - soutěživé hry - variace, obměny her - hry pro uklidnění - základní spolupráce při hře - organizace utkání, pravidla, výsledky, losování - průpravné sportovní hry - přihrávky, chytání, střelba, práce s a bez míče Atletika - běžecká abeceda - základní pojmy - běh střídavý s chůzí - nízký start, polovysoký start - běh 50 metrů, rychlý běh - skok daleký s rozběhem - rozměření skoku - skok do výška –z krátkého rozběhu - hod kriketovým míčkem z rozběhu - vytrvalostí běh, přespolní běh - štafetový běh Gymnastika - akrobacie - kotoul vpřed, vzad - průprava pro zvládnutí stoje na rukou - akrobatická kombinace - přeskoky - průpravná cvičení pro nácvik odrazu z můstku - přeskok dílů bedny (postupné zvyšování dílů) - přeskok přes kozu - cvičení s náčiním - cvičení na nářadí (hrazda, 122

VMEGS

MeV - fungování a vliv médií ve společnosti

•

• • • •

• • • • • •

• • •

• • •

• • •

družstvo pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje zná techniku hodu kriketovým míčkem zná princip štafetového běhu uběhne 300 m/4.tř/ 400 , 800m /5.tř/ zná taktiku při běhu –k metě,sprintu,vytrvalostního běhu, při běhu terénem s překážkami umí skákat do dálky nacvičí správnou techniku skoku z místa umí šplhat na tyči zvládne cvičení na žíněnce – napojované kotouly, stoj na hlavě apod. provádí přitahování do výše čela na hrazdě umí správnou techniku odrazu z můstku při cvičení na koze,roznožku,výskok do kleku a dřepu provádí cvičení na švédské bedně zdokonaluje se ve cvičení na ostatním nářadí projevuje přiměřenou radost z pohybové činnosti, samostatnost, odvahu a vůli pro zlepšení pohybové dovednosti respektuje zdravotní handicap zná význam sportování pro zdraví dovede získat informace o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy dokáže objektivně zhodnotit svůj výkon,porovnat ho s předchozími výsledky zvládne jízdu na kole na dopravním hřišti,zná jednoduchá pravidla

kladinka, kruhy, lavičky, tyč) vztah ke sportu – zásady jednání a chování – fair play

-

-

-

-

Bruslení /pokud jsou podmínky / zásady hygieny a bezpečnosti při pohybu na ledě nebezpečí při bruslení na zamrzlé přírodní vodní ploše vhodné oblečení a ochrana při pohybu na ledě stup na led, zastavení, chůze po ledě a mimo led jízda vpřed, slalom Turistika pohyb a cvičení v přírodě orientace v přírodě ochrana přírody lékárnička a ošetření orientace na mapě základní dovednosti při táboření

- výchova cyklisty-dopravní hřiště Plavání -vytrvalostní plavání -skoky z můstku -vodní pólo

123

• • •

silničního provozu plave na vytrvalost skáče do vody z můstku umí tři plavecké styly

5.7. VZDĚLÁVACÍ OBLAST:ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE 1.OBDOBÍ Vzdělávací oblast je v 1. - 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu:

Praktické činnosti

Vyučovací předmět Praktické činnosti se vyučuje jako samostatný předmět v 1. až 3. ročníku

– 1 hodina týdně

Praktické činnosti patří do vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, který je na 1. stupni rozdělen do čtyř tematických okruhů: Práce s drobným materiálem - - vytváření předmětů z tradičních i netradičních materiálů, poznávání vlastností materiálů - funkce a využití pracovních pomůcek a materiálů - jednoduché pracovní postupy a organizace práce - lidové zvyky, tradice a řemesla Konstrukční činnosti - práce se stavebnicemi (plošné, prostorové, konstrukční) - sestavování modelů - práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem Pěstitelské práce - základní podmínky pro pěstování rostlin - péče o nenáročné rostliny - pěstování rostlin ze semen - pozorování přírody, zaznamenávání a hodnocení výsledků pozorování Příprava pokrmů - pravidla správného stolování - příprava tabule pro jednoduché stolování Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Výchovně vzdělávací cíle: – – – – –

–

rozvíjet jemnou motoriku žáků a jejich manuální zručnost vytvářet při praktických činnostech s různými materiály základní pracovní dovednosti a návyky prostřednictvím pracovní praktické činnosti žáků napomáhat rozvoji jejich rozumové činnosti, rozšíření jejich obzoru vést žáky k dovednosti rozlišovat materiály, uvažovat o různých možnostech opracovávání materiálů a všímat si jejich vlastností umět rozlišovat jednoduché pracovní nástroje, poznat k čemu slouží, naučit se s nimi bezpečně zacházet a volit pro určitou pracovní činnost pracovní nástroj podle jeho vhodnosti postupně vytvářet pozitivní vztah žáků k práci 124

– – – –

prostřednictvím praktické činnosti s různým materiálem a nástroji pomáhat zpřesňovat představy dětí o věcech a jevech okolního světa učit žáky, aby při práci uvažovali, aby věděli, co chtějí dělat a připravili si všechno, co budou k práci potřebovat, učit žáky individuálně zodpovídat za kvalitu své práce získávat aktivní vztah k ochraně životního prostředí a utvářet počáteční vědomí o individuálních možnostech každého člověka při řešení ekologických problémů dát prostor žákovským nápadům pro praktické práce a tvůrčí činnosti

Charakteristika výuky:

Praktické činnosti v 1. období základního vzdělávání jsou vyučovacím předmětem s úzkými vazbami na ostatní předměty. Výuka komplexním způsobem přispívá k rozvoji žáků. Rozvíjí jejich motorické schopnosti, manuální dovednosti a pracovní návyky. Žáci se učí spolupracovat, organizovat svou práci i práci spolužáků, pracovat v týmu. Žák se učí základům technologické kázně, bezpečnosti práce, organizaci práce a prostředí. Při výuce jsou upřesňovány představy žáků o věcech a jevech, o kterých hovoří při vyučování českému jazyku, matematice a prvouce. Učí se poznatky o nich prakticky využívat. Obohacuje se řeč dětí a začínají se vytvářet základy technického myšlení. V průběhu praktických činností v 1. – 3. ročníku jsou uváděny jen základní informace o materiálech, pomůckách a nářadí. Při práci s drobným materiálem učíme žáky stříhat, ohýbat, spojovat, výtvarně ztvárňovat dávat výrobkům pěkný vzhled. To podporuje dětskou představivost obrazotvornost a vytváří smysl pro estetické cítění. Při práci s papírem učíme žáky poznávat vlastnosti a druhy papíru, naučíme je správně držet nůžky, stříhat celou délkou ostří nůžek i části ostří. Učíme je poznávat z čeho nůžky jsou a jaké mají vlastnosti a jak se s nimi bezpečně zachází. Při modelování žáci poznávají vlastnosti modelovací hmoty, vytvářejí z ní jednoduché předměty, zvířata i postavy a to většinou podle jejich vlastních představ. Modelování lze vhodně využívat při skupinové práci na určité téma, často ve spojení s ostatními vyučovacími předměty. Žáci se pak musí mezi sebou dohodnout na společném řešení a práci si mezi sebou rozdělit. Uplatňuje se zde spolupráce a komunikace. Nezanedbatelný je přínos vyučovacího předmětu pro uplatňování výchovy žáků ke zdraví a jejich bezpečnosti. Charakter předmětu umožňuje nenásilné zařazování výchovy k ochraně přírody a vytváření základů pro ekologické cítění žáků. Při praktických činnostech se žáci učí: – organizovat své pracovní prostředí a vlastní činnosti – rozdávat, uspořádat své pracovní místo, sbírat, ukládat, udržovat své náčiní i místo v pořádku – pracovní kázni – být pozorný a opatrný, vědět co dělat, aby byla určitá pracovní činnost dostatečně bezpečná pro žáka samotného i pro spolužáky, dodržovat též hygienická pravidla, dbát na správné držení těla při činnostech a správné uchopení pracovního náčiní, při jeho správném výběru – uvědomovat si význam vlastní činnosti a práce – umět o své činnosti povědět druhým Dbáme na to, aby byly praktické činnosti spojovány s rozvojem poznání a řeči.

Vyučovací předmět praktické činnosti by měl být v průběhu celého 1. vzdělávacího období volně mezipředmětově využíván. Žáci si při něm mohou připravit všechny drobné pomůcky které potřebují k výuce v rámci dalších vyučovacích předmětů. V tematických celcích převládá široké spektrum praktických činností kterými se mohou žáci v průběhu vyučování zabývat. Je zcela na vyučujícím učiteli a jeho pedagogických záměrech, 125

jak tematické celky do výuky zařadí, zda se bude k některým okruhům v průběhu roku vracet, jak na ně bude v následujícím ročníku navazovat. Praktické činnosti jsou v 1. období základního vzdělávání základem všech tématických celků. V jejich průběhu jsou uváděny jen základní informace o materiálech, pomůckách a nářadí a to jako nezbytné poznatky s ohledem na jejich použití. Žák také u každé práce dostává poučení o bezpečnosti při zacházení s nářadím a ochraně zdraví při určité pracovní činnosti.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák osvojuje.si základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí, učí se používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci i v běžném životě Učitel umožňuje žákům používat různé materiály, vhodné nástroje a nářadí pozoruje pokrok u všech žáků Kompetence k řešení problémů Žák promýšlí pracovní postupy při plnění zadaných úkolů učí se pracovat podle návodu Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů snaží se rozvíjet u žáků tvořivost, vede je k uplatňování vlastních nápadů Kompetence komunikativní Žák rozšiřuje si slovní zásobu v oblasti pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek, učí se popsat postup práce Učitel vede žáky k užívání správné terminologie Kompetence sociální a personální Žák pracuje ve skupině, vytváří společné práce, při kterých se učí spolupracovat a respektovat nápady druhých, společně se snaží o dosažení kvalitního výsledku Učitel vede žáky ke spolupráci a vzájemné pomoci Kompetence občanské Učitel vytváří u žáků pozitivní vztah k práci a vede je k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky umožňuje každému žákovi zažít úspěch Kompetence pracovní Žák správně a zodpovědně zachází s pracovními pomůckami Učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně používání ochranných pracovních prostředků vede žáky ke správným způsobům užití materiálu a pracovních nástrojů zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá Vyučovací předmět: Praktické činnosti 126

Ročník: 1. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata

Učivo – obsah

127

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály

• Při praktických činnostech si dovede věci urovnat, udržuje pořádek a čistotu na svém místě, stará se o své pomůcky, má je připravené na vyučování, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce

• Pracuje podle jednoduché předlohy se slovním návodem učitele

• Při práci s modelovací hmotou dokáže vytvořit několik výrobků, získal základní hygienické návyky při práci s těmito materiály

•

práce s papírem: – základní vlastnosti papíru a lepidla – držení nůžek, z čeho nůžky jsou a které nůžky jsou pro děti bezpečné – příklady výrobků vzniklých skládáním varhánky, obálka na pomůcky, šipka, čepice, kelímek, loďka aj. – vystřihovánky z časopisu, předtištěné např. oblékání panenek, vystřihování tvarů pro činnosti v M (přípravná početní cvičení) – pomůcky pro výuku M, ČJ,AJ, prvouky kartičky, geometrické tvary – stříhání a slepování ozdoby, květy, kombinované techniky ve spojení s VV – nalepování vystřižených tvarů vytváření obrázků k vyprávěnému nebo čtenému příběhu • modelování: – seznámení se s vlastnostmi plastelíny, moduritu – zacházení s uvedenými modelovacími materiály, jak s nimi pracujeme, co k tomu potřebujeme – příklady výrobků: předměty jednoduchých tvarů, o kterých se učíme v M, ČJ a PRV, figurky zvířat a lidí podle čtených nebo vyprávěných příběhů, 128

M – geometrické tvary, výroba pomůcek pro vyučování, práce s měřítkem, odhad

Formy práce techniky: • Překládání • Rýhování • Utržení pruhu papíru PRV – • Vytrhávání přírodniny, • Skládání rostliny a zvířata, • Vystřihování věci, činnosti a • Nalepování lidé kolem nás Pomůcky: • Papíry bílé, ČJ – slovní návod barevné – pracovní postup, pohádky, • Čtvrtky příběhy o dětech, • Lepidlo • Nůžky zvyky a tradice, modelování písmen VV – kombinace barev, dotváření výrobků výtvarnými technikami, barvy podzimu, zimní a jarní krajina, barvy a tvary ovoce, zeleniny TV – zdravý životní styl EV-vztah člověka Formy práce k prostředí techniky: • Válení v dlaních, OSV v prstech, na podložce • Roztlačování v dlaních a na podložce • Přidávání a ubírání hmoty • Vytahování • Modelování Pomůcky: • Ochranný oděv • Podložka, nůž • Plastelína

též podle fantazie žáků • práce s drobným materiálem: – zpracování přírodnin: šípky, žaludy, kaštany, listy, koření, semena – zpracování dalšího materiálu: špejle, dřívka od nanuků, krabičky, korkové zátky – příklady výrobků: korále, figurky, zvířata, ozdoby,…

• Dovede pracovat s některou ze stavebnic a vytvořit několik výrobků podle předlohy i podle své představy

- Umí pečovat o nenáročné pokojové rostliny

-dokáže jednoduše prostřít stůl -zná základní zásady správného stolování

• pracovní činnosti se stavebnicemi: - stavby podle předlohy z kostek, stavby podle fantazie žáků (práce individuální i skupinová), sestavování obrázků podle předlohy, sestavování modelů věcí - montáže podle předloh, vystavování prací, později demontáže

Formy práce techniky: • Propichování • Navlékání • Svazování • Spojování Pomůcky: • Nůžky, nůž • Jehla • Bavlnka • Přírodní a další materiály

Pomůcky: • Stavebnice Metody: • Individuelní práce • Skupinová práce • Vycházka Výzdoba třídy, školní chodby

• péče o květiny: - tyto činnosti bezprostředně souvisí s prvoukou. V péči o květiny se žáci střídají

• příprava pokrmů -společenské návyky při stolování -stolování

-příbory,sklenice, ubrus,ubrousky

129

Vyučovací předmět: Praktické činnosti Ročník: 2. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

Žák vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů

Učivo – obsah • • • • •

• • • • • - Pracuje podle slovního návodu a předlohy • • • • • •

- Zvládá elementární dovednosti a činnosti při

•

Práce s papírem a kartonem rozvíjení jemné motoriky vnímání vlastností papíru ( tloušťka, barva, tvrdost, savost) a jeho vhodné užití vytváření vlastních výrobků i práce s šablonou zpracování papíru pomocí: nůžek, lepidla, kolíčků apod. zdokonalování se v technice práce s papírem např. překládání, skládání, stříhání, vytrhávání, slepování, práce s šablonou atd. Práce s modelovací hmotou Zpracování modelíny, modurit či těsta zdokonalení se v modelování, hnětení, válení, spojování… rozvoj jemné motoriky vnímání proporcí a prostoru Práce s drobným materiálem zpracování provázků, slámy, přírodnin (kaštany, semínka, listy, šišky, plody, větvičky aj.), špejlí, krabiček a vytváření prostorových či plošných výrobků propichováním, spojováním, slepováním, šitím, skládáním… seznamování s nástroji a jejich použitím probouzení prostorového cítění Práce s textilem základní drobné práce dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny práce seznámení se s různými druhy textilií a nití, navlečení přiměřeně dlouhé nitě, uzlík, šití a vyšívání základními stehy, přišívání knoflíku, stříhání Práce montážní a demontážní elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi 130

Mezipřed -mětové vztahy - ČJ, M, PRV– výroba vlastních pomůcek

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály - Různé druhy papíru a kartonu, nůžky, lepidlo atd.

- VV – tématické práce

- Podložka, modelovací hmota, špejle…

PRV – ovoce, zelenina, zimní sporty ČJ – pracovní postup

Kaštany, šišky, listy, provázky, nůžky, lepidlo, bavlnky, nitě, tupá jehla, špendlíky aj.

M– počítání, slovní úlohy ČJ – popis, pracovní postup

Textilie, nitě, jehly, nůžky, špendlíky, knoflíky….

PRV – přírodniny ČJ – pracovní postup M– počítání,

Stavebnice

práci se stavebnicemi

• • • •

Provádí pozorování přírody, zaznamenává a zhodnotí výsledky pozorování Pečuje o nenáročné rostliny

Připraví tabuli pro jednoduché stolování Chová se vhodně při stolování

seznámení s návodem práce, samostatná tvořivost, schopnost kreativně přemýšlet a sestavovat práce s různými druhy stavebnic a návody pro práci stavění dle předlohy i vlastní fantazie na daná témata vytváření plošné a prostorové kompozice ze stavebnicových prvků Pěstitelské práce - znalost základní péče o rostliny

•

ošetřování pokojových rostlin

•

pozorování klíčení semen fazole nebo hrachu, nakličování, přesazování, jakmile začne rostlina růst. Semena řeřichy (klíčení na vlhké vatě), klíčení obilí a jeho růst (zeleň na velikonoční svátky)

•

seznámení se s pracemi na zahradě

•

vytváření prvních jednoduchých společných záznamů o postupu práce a o časovém pozorování růstu a vývoje rostliny Stolování zásady slušného chování při stolování příprava jednoduchého studeného pokrmu základní vybavení kuchyně

• • •

slovní úlohy, délka ČJ – popis, pracovní postup M– počítání, slovní úlohy

PRV – pokojové rostliny, obilniny, luštěniny, práce na poli

Dle zvolené práce, základní nářadí, kelímek, květináč, hlínu, fazole, obilí nebo řeřichu, konvičku s vodou….

ČJ – popis, pracovní postup PRV – potraviny, výživa M– počítání, slovní úlohy OSV EV

Dle zvoleného pokrmu

Vyučovací předmět: Praktické činnosti Ročník: 3. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

•

žák poznává další vlastnosti papíru,

Učivo - obsah

•

Práce s papírem 131

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata

Metody, formy práce, pomůcky a učební materiály

• • •

• • •

• • • •

• •

•

• •

• • •

kartonu, lepidla (tloušťka, barva, tvrdost, savost) pojmenovává druhy papíru zpracovává papír pomocí: nůžek, lepidla, kolíčků apod. zdokonaluje se v technice práce s papírem např. překládání, skládání, stříhání, vytrhávání, skládání, slepování, práce s šablonou atd. dle možností žáci zpracovávají modelínu, modurit či těsto zdokonalují se v modelování, hnětení, válení, spojování, pečení žák zpracovává provázky, slámu, přírodniny (semínka, listy, šišky, plody, větvičky aj.), špejle, drátky, korek, krabičky a vytvářit prostorové či plošné výrobky propichováním, spojováním, slepováním, šitím, skládáním… žáci pracují s různými druhy stavebnic a návody pro práci staví dle předlohy i vlastní fantazie na daná témata vytváří plošné a prostorové kompozice ze stavebnicových prvků osvojují si správné pracovní dovednosti a návyky při organizaci, rozmýšlení si své vlastní činnosti, zachovávání bezpečnosti a hygieny při činnostech žáci se seznamují s různými druhy textilií a nití, dokáží je pojmenovat procvičují si navlečení přiměřeně dlouhé nitě, uzlík, šití a vyšívání základními stehy, přišívání knoflíku, stříhání žáci poznávají lidové zvyky a tradice, lidová řemesla na základě přímých ukázek nebo videa, návštěvy regionálních muzeí apod. vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů zkouší techniky zpracování např. drhání, batikování, modrotisk, výroba vizovického pečiva, ozdoba kraslic, práce se slámou, vyřezávání apod. žáci se učí přípravě talířů a příborů ke svátečnímu obědu chová se vhodně při stolování přípravě jednoduchého studeného pokrmu

• •

•

• • •

• • •

• •

• • •

•

a kartonem rozvíjení jemné motoriky vnímání vlastností papíru a jeho vhodné užití vytváření vlastních výrobků i práce s šablonou Práce s modelovací hmotou rozvoj jemné motoriky vnímání proporcí a prostoru Práce s drobným materiálem seznamování s nástroji a jejich použitím probouzení prostorového cítění

Práce montážní a demontážní seznámení s návodem práce, samostatná tvořivost, schopnost kreativně přemýšlet a sestavovat Práce s textilem základní drobné práce dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny práce Lidové zvyky a 132

• • •

ČJ, M, – výroba vlastních pomůcek VV OSV

•

ČJ, PŘ

•

ČJ, PŘ

Různé druhy papíru a kartonu, nůžky, lepidlo atd.

Podložka, modelovací hmota, špejle…

Nůžky, lepidlo, bavlnky, nitě, tupá jehla, špendlíky aj.

Stavebnice •

M – slovní úlohy

Textilie, nitě, jehly, nůžky, špendlíky, knoflíky

Dle zvolené

• •

•

•

•

•

žáci umí ošetřovat pokojové rostliny pěstují např. cibuloviny v květináči – květina pro maminku (předpěstování v papírových květináčích nebo v kelímcích), přesazování do květináče, který si žáci ozdobili pozorují klíčení semen fazole nebo hrachu, nakličování, přesazování, jakmile začne rostlina růst. Semena řeřichy (klíčení na vlhké vatě), klíčení obilí a jeho růst (zeleň na velikonoční svátky) seznamují se s pracemi na zahradě: dělání řádků podle šňůry, setí zeleniny, dělání důlků pro sazenice, sázení květin na záhon, péče o rostliny – kypření půdy, pletí, zalévání vytváří první jednoduché společné záznamy o postupu práce a o časovém pozorování růstu a vývoje rostliny provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování

•

• • • • •

tradice vnímání historických tradic a přínos pro dnešní dobu Stolování zásady slušného chování Pěstitelské práce - znalost základní péče o rostliny základní vybavení kuchyně • stolování • bezpečná obsluha spotřebičů

•

• • •

ČJ

ČJ PŘ VV

techniky

Dle zvoleného pokrmu Dle zvolené práce, základní nářadí

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE -2.období Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu

Praktické činnosti Vyučovací předmět Praktické činnosti se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. a 5.ročníku

–

1 hodina týdně

Výchovně vzdělávací cíle: - rozvíjet manuální dovednosti žáků - vytvářet správné pracovní návyky při práci s nástroji - umět rozlišovat jednoduché pracovní nástroje, poznat, k čemu slouží a uvědomovat si, jak je třebas nimi správně a bezpečně zacházet - vést žáky k dovednosti rozlišovat materiály, uvažovat o různých možnostech opracování materiálu, uvažovat o vlastnostech materiálu, zkusit vybrat vhodný materiál pro daný výrobek - učit žáky při práci uvažovat o tom, co je třeba si k práci připravit, co dělat a jak postupovat - mít vytrvalost při dokončení práce a snažit se, aby byl výsledek práce co nejlepší - vytvářet pozitivní vztah žáků k práci - vést žáky k tomu, aby si všímali práce jiných lidí a snažili se poučit z toho, co vidí - seznámit žáky se základním vybavením kuchyně, pamatovat na bezpečnost a hygienu práce při přípravě jednoduchého jídla 133

- naučit žáky zásadám správného stolování Charakteristika výuky: Praktické činnosti patří svou podstatou k činnostnímu učení, žáci při nich uplatňují zručnost, své individuální dovednosti získané v rodině, mohou realizovat své nápady. Při výuce pracovních činností se zaměřujeme na získávání praktických pracovních dovedností a návyků. Úkolem vyučovacího předmětu je vytvářet u žáků kladný vztah k práci. V rámci vyučování praktickým činnostem budou mít žáci možnost poznávat různé materiály, opracovávat je, vyrábět určené předměty a připravovat pomůcky pro individuální činnosti potřebné při výuce jiných předmětů. Praktické činnosti systematicky ovlivňují rozvoj motoriky a vytváření pracovních dovedností žáků. Dobrá výuka praktickým činnostem vede žáky k dobrému osvojování pracovních dovedností a návyků. Žáci při praktických činnostech postupně získávají dobré předpoklady ke správné volbě povolání a také k pozdějšímu společenskému uplatnění. Učí se také vytrvalosti, tvořivosti,je jim dána možnost realizovat vlastní nápady. Při praktických činnostech získávají žáci základní vědomosti o materiálech, se kterými pracují, o nástrojích, které k práci používají, i o dalších nástrojích vhodných k opracovávání daného materiálu. Seznamují se také s mnohými pracovními postupy, předlohami, návody, jednoduchými náčrty a učí se podle nich pracovat. Osvojují si rovněž základní zásady hygieny a bezpečnosti při práci se zvoleným materiálem a nástroji, jsou vedeni k jejich respektování. Dále se žáci učí dodržovat pracovní postup, organizovat svou práci a udržovat pořádek na pracovním místě, po skončení práce si své místo uklidit. Vzdělávání v této oblasti také směřuje k postupnému poznání žáků, že technika je součástí lidské kultury a je spojena s pracovní činností lidí. Učí je chápat pracovní činnost jako příležitost k sebeuplatnění. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák osvojuje.si základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí, učí se používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci i v běžném životě Učitel umožňuje žákům používat různé materiály, vhodné nástroje a nářadí pozoruje pokrok u všech žáků Kompetence k řešení problémů Žák promýšlí pracovní postupy při plnění zadaných úkolů Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů snaží se rozvíjet u žáků tvořivost, vede je k uplatňování vlastních nápadů Kompetence komunikativní Žák rozšiřuje si slovní zásobu v oblasti pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek, učí se popsat postup práce Učitel vede žáky k užívání správné terminologie Kompetence sociální a personální Žák pracuje ve skupině, vytváří společné práce, při kterých se učí spolupracovat a respektovat nápady druhých, společně se snaží o dosažení kvalitního výsledku pomáhá méně zručným 134

Učitel vede žáky ke spolupráci a vzájemné pomoci Kompetence občanské Učitel vytváří u žáků pozitivní vztah k práci a vede je k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky umožňuje každému žákovi zažít úspěch Kompetence pracovní Žák správně a zodpovědně zachází s pracovními pomůckami Učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně používání ochranných pracovních prostředků vede žáky ke správným způsobům užití materiálu a pracovních nástrojů zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá Vyučovací předmět: Praktické činnosti Ročník: 4. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

Učivo - obsah

Práce s drobným materiálem a Dokáže ohýbat, spojovat, svazovat přírodninami Je seznámen s prvky lidových tradic a zvyků - určování vlastností materiálů Udržuje pořádek na pracovním místě - funkce a využití pracovních pomůcek a nástrojů - osvojování si jednoduchých pracovních postupů - vytváření návyku organizace a plánování práce Dovede vyřezávat, děrovat, polepovat, tapetovat Práce s papírem a kartonem Vytváří prostorové konstrukce,aranžování Vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů

- lidské vztahy

Mezipřed. vztahy Vv,přírodověda

EV-vztah člověka k ŽP Mezipřed. vztahy Vv

Práce s modelovací hmotou.

Zvládá různé druhy stehu – přední, zadní, ozdobný Montuje a demontuje stavebnici Dovede sestavovat složitější stavebnicové prvky Pracuje podle slovního návodu i podle předlohy

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata

Práce s textilem

Zná základy péče o pokojové květiny 135

Mezipřed. vztahy Vv - lidové zvyky a tradice

Zná rozdíl mezi setím a sázením Umí zvolit podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky,nástroje a nářadí Ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové a jiné rostliny Je seznámen s přípravou jednoduchých pokrmů studené kuchyně Zná pravidla správného stolování a společenského chování Udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch

Práce montážní a demontážní

Mezipřed. vztahy přírodověda VL

- práce se stavebnicemi - konstrukční činnosti - práce s návodem

Pěstitelské činnosti - základní podmínky pro pěstování rostlin - pěstování pokojových rostlin - pěstování rostlin ze semen v místnosti

EGS-Evropa a svět nás zajímá

Příprava pokrmů –základní vybavení kuchyně, výběr a nákup potravin, jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování ,příprava studených pokrmů

Vyučovací předmět: Praktické činnosti Ročník: 5. Výstupy žáka ZŠ České Heřmanice

Učivo – obsah

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu

Práce s papírem a kartonem - vlastností papíru a jeho vhodné užití k vytváření vlastních výrobků - práce se šablonou,druhy papíru, (tloušťka, barva, tvrdost, savost) zpracovávání papíru: např. překládání, skládání, stříhání, vytrhávání, skládání, slepování, práce s šablonou atd. - Práce s modelovací hmotou 136

Mezipředmětové vztahy Průřezová témata Čj – popis pracovních postupů M – příprava pomůcek pro výuku In – vyhledávání informací Př – materiály, příprava pokusů Vv – prolínání některých technik OSV VL – výroba modelů staveb, zbraní

Metody + formy práce, pomůcky a učební materiály Různé druhy papíru, karton, lepidla, šablony, přírodní materiál, drátky, kolíčky, korek Lidové zvyky a tradice vnímání historických tradic a přínos pro dnešní dobu Modelovací hmoty, modelovací podložky, špejle Textilie, nitě,

KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI

provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu

- Práce s textilem seznámení s návodem práce, samostatná tvořivost, schopnost kreativně přemýšlet a sestavovat

- ošetřování pokojových rostlin, - pěstování rostlin v květináči – PĚSTITELSKÉ PRÁCE (předpěstování v papírových provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně květináčích nebo v kelímcích), klíčení vede pěstitelské pokusy a semen fazole nebo pozorování hrachu a následné ošetřuje a pěstuje podle přesazení . daných zásad pokojové i jiné - práce na zahradě: rostliny dělání řádků podle volí podle druhu pěstitelských šňůry, setí zeleniny, činností správné pomůcky, dělání důlků pro nástroje a náčiní sazenice, sázení květin na záhon, péče o dodržuje zásady hygieny a rostliny – kypření bezpečnosti práce; poskytne půdy, pletí, zalévání první pomoc při úrazu - vytvoření prvních jednoduchých společných záznamů o postupu práce a o časovém pozorování růstu a vývoje rostliny

knoflíky,jehly, nůžky, lepidlo Herkules

Stavebnice Merkur, Seva,Plasticant

dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

PŘÍPRAVA POKRMŮ • orientuje se v základním vybavení kuchyně • připraví samostatně jednoduchý pokrm • dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování • udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni

- prostírání stolu, hygiena, - příprava jednoduchého studeného pokrmu - pečení vánočního cukroví

137

.

rostliny, květináče, kelímky, zemina, semínka, sadba, šňůra, sázecí kolík, konev, zahradní náčiní Podle druhu činnosti práce ve dvojici, ve skupině

EV

Př – poznatky o životě rostlin Čj – jídelní lístek M – ceny v jídelníčku DV– hra „Na restauraci“, využití pantomimy

6.HODNOCENÍ ŽÁKŮ Právní vymezení: zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním a středním vzdělávání (školský zákon) vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání Hodnocení výsledků vzdělávání žáků §51 školského zákona (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace), slovně nebo komcinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady (3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. (4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. (5) V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění (školský zákon § 44). Učitelé školy přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativní funkce. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů základního vzdělávání, jak jsou uvedeny ve školském zákoně, rámcovém a školním vzdělávacím programu. 1. STUPNĚ KLASIFIKACE A HODNOCENÍ (1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Při hodnocení žáka na prvním stupni se použije pro zápis stupně hodnocení číslice. (2) Chování žáka je klasifikováno těmito stupni 1 – velmi dobré 138

2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé (3) Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) d) nehodnocen(a) Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP TRŠ hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP TRŠ není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP TRŠ hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP TRŠ hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnoti některého z povinných předmětů stanovených ŠVP TRŠ na konci prvního pololetí. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP TRŠ s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených RVP ZV a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník. (4) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně b) pracoval(a) 2. ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI (1) Podklady pro hodnocení klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připraveností na vyučování c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, pohybové, praktické), didaktickými testy d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami e) analýzou výsledků činnosti žáka f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky PPP a zdravotnických služeb, zejména u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka (2) Učitel si počíná tak, aby klasifikoval žáka ze všech aspektů vzdělávacích činnosti v daném předmětu. Kvalita i kvantita klasifikace (hodnocení) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání žáka. (3) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činnosti oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

139

(4) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem. Koordinaci zabezpečuje třídní učitel. (5) V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. (6) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka a bez prodlení ji sdělovat prostřednictvím žákovské knížky zákonným zástupcům. 3. ZÁSADY KLASIFIKACE A HODNOCENÍ Z § 14 vyhlášky o základním vzdělávání Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebných osnovách jednotlivých předmětů ŠVP. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Prospěch (1) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen“učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení. (2) Při celkové klasifikací přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Hodnotí se kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. (3) Učitel bere při klasifikaci zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření. (4) Žáci jsou klasifikování ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. (5) Hodnocení určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více vyučujících, určí výsledné hodnocení za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. (6) Případy problémů a skutečnosti hodných zvláštního zřetele ve vzdělávání žáků se projednávají v pedagogické radě, a to zejména v obdobích 1. a 3. čtvrtletí. (7) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, předkládají učitelé výsledky celkové klasifikace k provedení analýzy výsledků vzdělávání a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. (8) Kriteria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Chování (1) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. (2) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období. (3) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka: k účinnosti předešlých kázeňských opatření. (4) Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování v době vyučování. Porušil-li žák mimo vyučování zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky. Pedagogové se v tomto 140

smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu ve výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování. Slovní hodnocení (1) O použití slovního hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace rozhoduje ředitel školy. (2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ŠVP TRŠ a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP TRŠ, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat . (3) Při slovním hodnocení se postupuje obdobně podle čl.6 „Klasifikace ve vyučovacích předmětech.“ a zde uvedených zásad a pravidel pro klasifikaci. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (1) Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení. (2) Žáci jsou navykáni na situace, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. (3) Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací. (4) Pedagog vede žáka k dovednosti sebe hodnotit ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického rozvoje. 4. KRITÉRIA PRO JEDNOTLIVÉ STUPNĚ KLASIFIKACE CHOVÁNÍ Stupeň 1 (velmi dobré) Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. V jeho chování je zřetelná slušnost, respektování ostatních, takt, zdvořilost, ohleduplnost. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování. Stupeň 2 (uspokojivé) Žák se opakovaně dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku. Žák je však přístupný výchovnému působení ze strany školy a projevuje snahu své chyby napravit. Stupeň 3 (méně uspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole. 5. VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ Pochvaly Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 141

Napomenutí a důtky Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: - napomenutí třídního učitele - důtku třídního učitele - důtku ředitele školy Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit po projednání v pedagogické radě. Další informace k výchovným opatřením (1) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. (2) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (školní matriky). Udělení pochvaly a jiného ocenění z výše uvedených důvodů se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. (3) Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. 6. KLASIFIKACE VE VUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Při klasifikaci výsledků vzdělávání se hodnotí zejména: 1) kvalita výsledků vzdělávání 2) píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon 3) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů 4) kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti 5) uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí a jiných činnostech 6) schopnost nalézat, třídit a interpretovat informace, včetně dovednosti využívání ICT 7) kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost, originalita 8) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu 9) osvojení účinných metod samostatného studia 10) osvojení dovednosti účinně spolupracovat Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje vlastní práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostatně studovat vhodné texty – dokáže se učit. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita. 142

Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a prování hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich zisku a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaný poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Nedokáže si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyžaduje výraznou pomoc učitele. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je máslo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho častě logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, a to i při jejich vyhledávání. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu.

7. HODNOCENÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající 143

jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. 8. VÝSTUPNÍ HODNOCENÍ (1) Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené RVP ZV. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: - možnostech žáka a jeho nadání - předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka - chování žáka v průběhu povinné školní docházky - dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka (2) Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena RVP talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. 9. KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY (1) Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. (2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a. předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel b. zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu c. přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené RVP ZV (3) Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. (4) Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. (5) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. (6) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. (7) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se ŠVP TRŠ. 10. INFORMOVÁNÍ ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ ŽÁKA O VÝSLEDCÍCH VZDĚLÁVÁNÍ 1) Učitelé jednotlivých předmětů informují obvyklým způsobem (prostřednictvím žákovské knížky, resp. deníčků), třídní učitelé 1.stupně průběžně. 2) Učitelé jednotlivých předmětů informují zákonné zástupce na třídních schůzkách, případně v konzultační hodiny nebo jiných příležitostech z rozhodnutí ředitele školy. 3) Třídní učitel, nebo učitel tehdy, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. 4) Třídní učitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně prokazatelným způsobem s vědomím ředitelky školy.

144

11. DALŠÍ USTANOVENÍ Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

7.AUTOEVALUACE - Vlastní hodnocení školy Autoevaluace školy slouží k systematickému posuzování činnosti školy plánované ve školním vzdělávacím programu. Výsledky autoevaluace slouží jako zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti a jako východisko pro další práci školy.Autoevaluaci provádějí účastníci vzdělávacího procesu – vedení školy, učitelé, žáci. Dle novelizovaného textu vyhlášky č. 15/2005 Sb. se vlastní hodnocení školy zpracovává průběžně za období 3 školních roků. Cílem autoevaluace je zjistit aktuální stav v daných autoevaluačních oblastech a domluvit se v rámci školy na přijetí reálných opatření. S cíli souvisí kritéria autoevaluace, nástroje autoevaluace a časové rozvržení autoevaluačních činností.

Oblasti autoevaluace

Kritéria autoevaluace

Průběh vzdělávání

Mapování realizace školního vzdělávacího programu

pozorování, hospitace

v období pedagogických rad, (2x za rok)

Plnění tematických plánů Vhodnost a přiměřenost cílů ve vyučování Účelnost použití metod výuky Vyváženost struktury hodiny Rozmanitost vyučovacích postupů Efektivita využívání učebních pomůcek Výsledky soutěží Individuální přístup k výuce Prostor pro individuální nebo skupinové aktivity Dodržování stanovených pravidel hodnocení Vedení žáků k sebekontrole a k sebehodnocení Prostor pro vytváření vlastního názoru Dodržování pravidel komunikace Úspěšnost v podávání grantů Komunikace mezi zaměstnanci školy a mezi vedením školy a zaměstnanci Spolupráce zaměstnanců a vedení školy

kontroly, hospitace rozhovory se žáky školní dokumentace kontrola a pozorování

průběžně

výsledkové listiny kontrolní a hospitační činnost rozhovory se žáky a zákonnými zástupci

aktuálně průběžně

diskuse – porady vedení školy, pedagogické rady, (vyhodnocování pozitiv a negativ)

v období pedagogických rad, porad vedení (2x za rok)

Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita DVPP

Nástroje autoevaluace

145

Časové rozvržení

v období pedagogických rad, (2x za rok)

Podmínky ke vzdělávání

Podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání

Úroveň výsledků práce školy zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Výsledky vzdělávání (žák)

Spolupráce s rodiči

Řešení problémů Zajišťování bezpečnosti Využitelnost vědomostí a dovedností získaných v rámci DVPP v praxi školy Prostorové a materiální podmínky Zajištění odpovídajících personálních podmínek pro chod školy Pozitivní klima školy Vztah rodičů ke škole

Integrace žáků se SVP a žáků mimořádně nadaných Uplatňování individuálního přístupu k žákům Realizace konzultačních dnů, třídních schůzek Podávání informací rodičům Řešení problémů Spolupráce s PPP Smysluplné nakládání s rozpočtem školy Podávání grantů Smysluplné zapojení školy do projektů

pozorování, řízená diskuse v rámci komunitního kruhu

říjen, květen

ankety, diskuse se školskou radou, třídní schůzky se žáky i rodiči hospitace, anketa, řízený rozhovor v rámci pedagogického sboru, třídní schůzky

v období pedagogických rad; 1x do školního roku konec školního roku (květen – červen)

vyhodnocování společných projektů, diskuse

leden, červen

Dosahování dílčích výstupů vyučovacích předmětů

rozhovor, hospitace, rozbor žákovských prácí

Výsledky hodnocení školních i komerčních srovnávacích testů Úspěšnost při přijímacím řízení Zapojení a úspěšnost v soutěžích a olympiádách nízký počet neúspěšných a trestaných žáků

Výsledky testů

Dosahování očekávaných výstupů z RVP ZV

Rozhovor, hospitace

1x ročně

Naplňování klíčových kompetencí žáků Možnost přístupu k potřebným informacím prostřednictvím www stránek školy, žák.knížek, tisku Činnost školské rady Účast na třídních schůzkách, konzultačních hodinách, dnech otevřených dveří Účast rodičů na akcích školy

rozhovor

1x ročně

Webové stránky školy Žákovské knížky Konzultační hodiny Třídní schůzky Školní dokumentace Pozorování Rozhovory

listopad, leden, duben, červen

146

1xročně

výsledky přijímacího řízení, uplatnění žáků výsledkové listiny analýza klasifikace a chování

147