ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání UČÍME SE PRO ŽIVOT 3. upravená verze

Školní vzdělávací program UČÍME SE PRO ŽIVOT

ZŠ TGM a MŠ Dolní Bousov

Č.j.: ZSDB/ 99 /2013 ze dne 1. září 2013

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání

UČÍME SE PRO ŽIVOT 3. upravená verze

Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola Dolní Bousov Školní 74 294 04 Dolní Bousov



OBSAH 1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

2.

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

2.1.

Úplnost a velikost školy

2.2.

Vybavení školy

2.3.

Charakteristika pedagogického sboru

2.4.

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce

2.5.

Spolupráce s rodiči

3.

CHARAKTERISTIKA ŠVP

3. 1.

Zaměření školy

3. 2.

Výchovné a vzdělávací strategie

3. 3.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3.3.1. Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení 3.3.2. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním 3.3.3. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním 3.3.4. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných 3.3.5. Pravidla pro zařazování žáků do tříd a skupin 3.6.

Začlenění průřezových témat

4.

UČEBNÍ PLÁN

4.1.

Poznámky k učebnímu plánu

4.2.

Tabulace učebního plánu

5.

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

5.1.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

5.2.

Autoevaluace školy

6.

UČEBNÍ OSNOVY

6.1.

Jazyk a jazyková komunikace

6.1.1. Český jazyk a literatura



6.1.1. 1. Český jazyk a literatura na I.stupni 6.1.1.2. Český jazyk a literatura na II.stupni 6.1.1.3. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu český jazyk a literatura 6.1.2. Anglický jazyk 6.1.2.1. Anglický jazyk na I. a II. stupni 6.1.2.2. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu anglický jazyk 6.1.3. Německý jazyk 6.1.3.1. Německý jazyk pro 7. – 9. ročník 6.1.3.2. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu německý jazyk 6.2.

Matematika a její aplikace 6.2.1. Matematika a její aplikace pro I.stupeň 6.2.2. Matematika a její aplikace pro II.stupeň 6.2.3. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu matematika

6.3.

Informační a komunikační technologie 6.3.1. Informační a komunikační technologie pro I. a II.st. 6.3.2. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu informatika

6.4.

Člověk a jeho svět

6.4.1. Prvouka 6.4.1.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu prvouka 6.4.2. Přírodověda 6.4.2.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu prvouka 6.4.3. Vlastivěda 6.4.3.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu prvouka 6.5.

Člověk a společnost

6.5.1. Dějepis 6.5.1.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu dějepis 6.5.2. Výchova k občanství 6.5.2.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu výchova k občanství 6.6.

Člověk a příroda

6.6.1. Fyzika 6.6.1.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu fyzika 6.6.2. Chemie



6.6.2.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu chemie 6.6.3. Přírodopis 6.6.3.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu přírodopis 6.6.4. Zeměpis 6.5.1.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu zeměpis 6.7.

Umění a kultura

6.7.1. Výtvarná výchova 6.7.1.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu výtvarná výchova 6.7.2. hudební výchova 6.7.2.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu hudební výchova 6.8.

Člověk a zdraví

6.8.1. Výchova ke zdraví 6.8.1.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu výchova ke zdraví 6.8.2. Tělesná výchova 6.8.2.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu tělesná výchova 6.9.

Člověk a svět práce

6.9.1. Člověk a svět práce 6.9.1.1. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu člověk a svět práce 6.10.

Volitelné vzdělávací obory

6.10.1. Ruční práce 6.10.2. Seminář kritického myšlení 6.10.3. Mediální výchova 6.10.4. Informatika 6.10.5. Volitelná fyzika 6.10.6. Sportovní hry 6.10.7. Přírodovědná praktika



1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDKLADATEL: Název školy:

Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola Dolní Bousov

Adresa školy:

Školní 74, 294 04 Dolní Bousov

Ředitelka školy:

Mgr. Kateřina Karnová

Kontakty:

Telefon: 326 396 388, 777 061 727 E-mail: [email protected] www.dolnibousov.cz/zs 71009914 102 326 789 600 049 141

IČO: IZO : REDIZO:

Koordinátorky ŠVP: Mgr. Radka Procházková, Mgr. Helena Pánková Oficiální název ŠVP: Učíme se pro život – školní vzdělávací program pro základní vzdělávání ZŘIZOVATEL: Název: Město Dolní Bousov Adresa: Náměstí T. G. M. 1, 294 04 Dolní Bousov Tel.: 326 396 257 (MěÚ), 326 396 301 (starosta města)

Datum platnosti: Od 1. 9. 2013

Schváleno pedagogickou radou dne 27. srpna 2013. Školská rada se vyjádřila bez připomínek.



2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ZŠ T. G. Masaryka a MŠ Dolní Bousov je úplná škola s 1. až 9. ročníkem, obvykle s jednou třídou v ročníku, průměrným počtem žáků 300. Kromě místních navštěvují školu i žáci z patnácti okolních obcí, z nichž dojíždí autobusy nebo vlakem. Areál školy je umístěn v centru města. Součástí školy je školní družina (kapacita 90 žáků), školní jídelna (kapacita 400 strávníků) a mateřská škola (kapacita 84 dětí).

2.2. VYBAVENÍ ŠKOLY V hlavní budově školy jsou kmenové třídy, kabinety, školní dílna, počítačová učebna, dvě oddělení školní družiny, knihovna, sborovna, pracovna pro učitele s PC vybavením, malá tělocvična, šatny, školní kuchyně s jídelnou a sociální zařízení žactva a pedagogických pracovníků. V budově sportovní haly je velká tělocvična, cvičný byt, další oddělení školní družiny a sociální zařízení žactva a pedagogických pracovníků. Materiální vybavenost je díky rekonstrukci školy, která proběhla v letech 2010 – 2012 na velice dobré úrovni. Ve všech třídách je nový nastavitelný nábytek. Z peněz EU bylo zakoupeno pět interaktivních tabulí ActivBoard a dovybavena počítačová učebna. K pohybovým aktivitám v rámci tělesné výchovy i volnočasových aktivit slouží kromě tělocvičny víceúčelové hřiště s umělým povrchem, které je od školy vzdáleno cca 500m. Žáci k výuce také využívají školní zahradu s venkovní učebnou. Zahrada je koncipována do několika ekosystému. Celý projekt školní zahrady byl opět financován z peněz EU. V odpoledních hodinách mají žáci možnost navštěvovat každým školním rokem přibližně 12 zájmových kroužků.



2.3. CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU Velikost pedagogického sboru se mění v závislosti na počtu žáků a tříd. Převážná většina sboru jsou kvalifikovaní pedagogové. Ve škole pracuje výchovný poradce, který je zároveň i poradcem pro volbu povolání, školní metodik prevence, koordinátor environmentální výchovy, koordinátor tvorby ŠVP a koordinátor ICT. Všichni pedagogičtí pracovníci se účastní různých forem dalšího vzdělávání, absolvovali modul Z v projektu P1 SIPVZ, většina z nich absolvovala nástavbový modul P. Většina pedagogů navštěvovala vzdělávací kurz Program ochrany dětí, pořádaný Linkou bezpečí. Účastnili se také semináře Bezpečný internet, kiberšikana. Všichni učitelé jsou proškolováni v problematice ochrany při mimořádných událostech a procházejí základním kurzem první pomoci. V roce 2011/2012 absolvovali všichni pedagogové proškolení zaměřené na tvorbu digitálních materiálů a jejich využití při práci s interaktivní tabulí. Další vzdělávání zaměřujeme na rozšiřování dovedností a schopností při uplatnění nových metod ve výuce.

2.4. DLOUHODOBÉ PROJEKTY A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Během školního roku realizujeme několik projektů rozličně tematicky zaměřených. Obsah projektů vychází z kulturních tradic, momentální nabídky vzdělávacích institucí a aktuálních výchovně vzdělávacích potřeb školy (Barevný týden, Noc s Andersenem, Recyklohraní, Lidice pro 21. století, Krokus, Příběhy bezpráví, projekt Lesu blíž, projekt Odplouváme dál zaměřený na kariérové poradenství). Největším projektem byly Peníze EU školám, které výrazně napomohly k vybavení školy ICT technikou. Na škole také probíhá projekt vrstevnické podpory CHIPS zaměřený na prevenci sociálně patologických jevů pod záštitou Linky bezpečí.

2.5. SPOLUPRÁCE S RODIČI ŽÁKŮ A JINÝMI SUBJEKTY Škola pravidelně spolupracuje s rodiči žáků formou třídních schůzek (všichni rodiče) a konzultačních hodin (jednotliví rodiče). Další informace získávají rodiče z webových stránek školy i ze stránek jednotlivých tříd. Zapisování známek probíhá pomocí elektronické žákovské knížky. Aktivní spolupráce je i se zřizovatelem (spolupořádání různých kulturních akcí), městskou knihovnou, infocentrem (besedy, výstavy) a Dolnobousovským sportovním klubem (pořádání různých sportovních akcí). Vedení školy pravidelně spolupracuje s Radou školy při řešení problémů a zlepšování výuky. Pravidelná je i spolupráce se školskými poradenskými zařízeními v Mladé Boleslavi a Jičíně (zjišťování školní zralosti, diagnostika poruch učení, poradenství při volbě povolání).

3. CHARAKTERISTIKA ŠVP ŠVP vychází z cílů základního vzdělávání formulovaných v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, kterými jsou: 1. umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení 2. podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů 3. vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci 4. rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých 5. připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti 6. vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě 7. učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za něj zodpovědný 8. vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi 9. pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci



3.1. ZAMĚŘENÍ ŠKOLY Program je orientován na žáka, respektuje jeho osobní maximum a individuální potřeby. Umožňuje efektivní profesionální a promyšlenou práci učitele. Má všem ve škole vytvořit zázemí, které rozvíjí tvořivost a současně zohledňuje individuální možnosti. Má vybavit každého žáka vším potřebným pro úspěšný a radostný život. V našem pojetí je škola místem, které žáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení se. Chceme, aby se žáci naučili pro život důležitým kompetencím učit se, řešit problémy a osvojili si sociální dovednosti. Co chceme a kam směřujeme 1)VYTVÁŘET POHODOVÉ ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ - POROZUMĚT LIDSKÉ OSOBNOSTI Pohoda školního prostředí není dána školními prostorami samými, ale pohodu prostředí vytvářejí lidé, kteří v tomto prostředí pracují a toto prostředí navštěvují. Pro vytvoření pohody prostředí je důležité mít ve škole příznivé klima. Žáci, učitelé i rodiče se dokáží vzájemně informovat, podpořit ve svém snažení. Chceme, aby se stalo samozřejmostí, že k dětem jsou všichni ve škole vstřícní, děti školu využívají a neničí. Chceme, aby prostor školy byl pro všechny příjemný, a tak napomáhal vytváření vhodného klimatu uvnitř školy. 2) ZDRAVĚ UČIT - POROZUMĚT POTŘEBĚ VZDĚLÁVAT SE Rámcový vzdělávací program předpokládá nejen smysluplné stanovení cílů výchovně - vzdělávacího programu školy, ale také co nejaktivnější zapojení žáků do procesu učení, možnost volit nejvhodnější metody a formy práce učitele, vhodně zapojovat evokaci a motivaci, a tak vtahovat žáka do maximální spoluúčasti na učení. Smyslem základní školy v etapě základního vzdělávání je vybavit žáky klíčovými kompetencemi – schopnostmi - k učení a k řešení problémů, kompetencemi komunikativními, sociálními a personálními, kompetencemi občanskými a pracovními. Hlavním posláním školy je vzdělávat s porozuměním. Důležité je však vzdělávat v souvislostech, nikoliv v odtržených pojmech. Výstupem je rozvoj znalostí, schopností, dovedností, návyků a postojů budovaných v předmětech školního vzdělávacího programu. Vycházíme z oblastí a oborů RVP ZV. Jsou to tyto oblasti: Jazyk a jazyková komunikace (předměty ŠVP: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk), Matematika a její aplikace (předmět ŠVP: Matematika), Informační a komunikační technologie (předměty ŠVP: Informatika), Člověk a jeho svět (předměty ŠVP: Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda), Člověk a společnost (předměty ŠVP: Dějepis, Výchova k občanství), Člověk a příroda (předměty ŠVP: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis), Umění a kultura (předměty ŠVP: Hudební výchova, Výtvarná výchova), Člověk a zdraví (předměty ŠVP: Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) a Člověk a svět práce (předmět ŠVP: Svět práce). Do této doby byly u žáků rozvíjeny schopnosti a dovednosti nejen v samotných předmětech, ale například i v rámci volitelných předmětů. Provázanost mezipředmětových vztahů a kooperace učitelů má vytvořit výrazně lepší podmínky pro zdravé a efektivní učení. Ve škole se budou postupně vytvářet a zdokonalovat evaluační nástroje. Zdravé učení je zaměřeno na individualizaci výchovně vzdělávacího programu a respektování potřeb dítěte. 3) VYCHOVÁVAT LIDSKOU OSOBNOST - POROZUMĚT JÍ Každý živý tvor na tomto světě je jedinečný a zranitelný. Respektujeme jedinečnost jednotlivce. Osobnost učitele a osobnost žáka na sebe působí (vzájemná komunikace – vyjádřit, obhájit, argumentovat). Proto naplňování klíčových kompetencí, estetická výchova a dramatická výchova jsou součástí školního dění, kterého se žák účastní. Odbornost oborů a průřezová témata školního vzdělávacího programu - osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, multikulturní výchova, enviromentální výchova i mediální výchova harmonicky formují žákovu osobnost a zároveň nám umožňují lépe jí porozumět. 4) INTEGROVAT - POROZUMĚT INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Integrační program školy je postaven na odborné zdatnosti všech vyučujících, na spolupráci s PPP a rodiči. Od první třídy dochází k součinnosti třídních učitelů a PPP s žáky a jejich rodiči. Posilujeme osobnostní rozvoj dítěte, odstraňujeme zejména formou speciálních cvičení a náprav handicapy žáků (řečové vady a specifické



poruchy učení). Mimo to se všichni učíme respektování individuálních potřeb dětí, vzájemné toleranci a schopnosti spolupracovat. S integrací souvisí boření bariér a umožnění optimálního rozvoje dítěte v souvislosti s jeho osobním maximem, které současně odstraňují jeho individuální znevýhodnění.

5) VYTVÁŘET INFORMAČNÍ PROSTŘEDÍ - POROZUMĚT PRÁCI S INFORMACEMI Program zavádění informačního prostředí je zaměřen na co nejefektivnější práci s informacemi a vytváření informačního prostředí. Od první třídy jsou děti vedeny k dobrému zvládnutí čtenářských dovedností, rozšiřují si komunikační dovednosti, pracují s daty a učí se je zpracovávat. Všichni žáci mohou využívat při vyučování učebnu výpočetní techniky k procvičování získaných znalostí, rozvoji schopností a dovedností v práci s počítačem. Žáci prvního i druhého stupně mají k dispozici jak školní knihovnu, tak výpočetní techniku například pro zpracování drobných pracovních úkolů, referátů a podobně. 6) PODPORA VŠESTRANNÉHO TĚLESNÉHO ROZVOJE Žáci naší školy se zúčastňují různých sportovní akcí a turnajů v rámci třídy, školy i okresu (sportovní soutěže pořádané AŠSK, Coca-cola cup, McDonald´s cup, školní olympiáda, kurzy plavání a lyžování, cyklovýlety, bruslení atd. ). Práce ve škole je vhodně doplňována relaxačními a sportovními aktivitami (školy v přírodě, pobyt u moře, široká nabídka zájmových kroužků). To, o čem se jen teoreticky můžeme učit ve škole, je možné objevovat ve skutečnosti.Výuka tělesné výchovy je zařazena do oblasti Člověk a zdraví. 7) UČIT CIZÍ JAZYK - JSME SOUČÁSTÍ EVROPY Výuku cizích jazyků začínáme ve třetí třídě. V sedmé třídě s výjimkou žáků se specif.potřebami a se sociálním znevýhodněním je začleněn druhý cizí jazyk. Výuku cizích jazyků se ve škole snažíme zpestřit poznávacími zájezdy do zahraničí. Učitelé cizích jazyků se mají možnost setkávat na odborných jazykových seminářích s jinými pedagogy a tak si vyměňovat názory a zkušenosti. Také vytvářejí projekty pro jazykové vyučování. 8) ROZVÍJET SAMOSPRÁVNOU DEMOKRACII - POROZUMĚT SVÉMU MÍSTU MEZI LIDMI Postupným vývojem prochází i provádění samosprávné demokracie, a to v rovině dospělých. Partnerem školy je Školská rada, která je řediteli školy jak odborným partnerem ze zákona, tak současně konstruktivním oponentem. Jelikož školu navštěvují žáci z různých sociálních prostředí, klademe důraz na multikulturní výchovu. Žáci jsou ve spolupráci s učiteli též schopni nacvičit divadlo a hudební výstupy pro ostatní žáky školy. Program školy doplňujeme návštěvami divadelních představení, koncertů, filmových představení, planetária, muzeí, výstav a různými besedami. 9) MÍT PREVENTIVNÍ PROGRAM – POROZUMĚT NEBEZPEČÍ, KTERÉ NA NÁS ČÍHÁ Velká péče je věnována preventivním programům. Součástí školního plánování je Minimální preventivní program. Z něho vychází nejen úzká spolupráce s odborníky - Pedagogicko psychologická poradna, Policie ČR atd.) na organizaci seminářů pro žáky od nejnižších tříd 1. stupně školy, systematická spolupráce koordinátora, výchovného poradce, vedení školy zejména s třídními učiteli, ale i široká nabídka programů pro volný čas. Prevence sociálně patologických jevů na škole je dána těmito body: a) b) c) d) e) f) g)

Včlenit témata prevence do celého vzdělávacího procesu. Zaměřit se na problémové a sociálně handikepované děti. Během školního roku zapojit co největší počet žáků do mimoškolních aktivit a kroužků. Sledovat program i mimoškolních aktivit dětí ve volném čase. Spolupracovat s rodiči. Prohloubit další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní jednání. Spolupracovat s odbornými pracovníky v oblasti prevence sociálně patologických jevů (přednášky, besedy), u Policie České republiky domlouvat a absolvovat besedy pro žáky 1. i 2. stupně na téma kriminality, drog, dopravní výchovy.



h) Na 1. stupni spolupracuje školní metodik prevence nejen s třídními učiteli, ale také s vychovatelkami školní družiny. i) Na 2. stupni prochází realizace preventivního programu všemi předměty a je zároveň i předmětem pozornosti třídních učitelů. j) Zřízení schránky důvěry pro anonymní dotazy a případná upozornění žáků a nástěnky s informacemi souvisejícími s problematikou sociálně patologických jevů. 10) KOMUNIKOVAT S VEŘEJNOSTÍ - POROZUMĚT PARTNERSTVÍ Oblast, která je pro školu významná, je oblast komunikace s veřejností - zejména rodičovskou, což nejsou jen třídní schůzky, rodiče se také zúčastňují zasedání Školské rady. Účastníme se meziškolních soutěží, olympiád, zápasů. Řada žáků se zapojuje svými výtvarnými a literárními pracemi do různých soutěží. Podobné akce, které děti vnitřně obohacují, budeme organizovat i nadále. 11) VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU ŽÁKŮ Naše škola má ve své nabídce řadu kroužků, které jsou vedeny pedagogickými pracovníky školy i rodiči. Rozvíjejí svou motoriku, kreativitu a estetické cítění. V určených hodinách je pro žáky otevřena školní knihovna. ZŠ zajišťuje provoz ŠD v ranních i odpoledních hodinách s bohatou nabídkou činností. 12) VYTVÁŘET PODMÍNKY PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ – POROZUMĚT POTŘEBĚ CELOŽIVOTNĚ SE VZDĚLÁVAT Významnou součástí rozvoje školy je podpora dalšího vzdělávání všech pracovníků školy. Učitelé studují doplňkové nebo rozšiřující pedagogické studium, účastní se seminářů ve svém oboru. Spolupracujeme s odborníky a neziskovými sdruženími nabízejícími DVPP, při samostudiu pedagogů je využívána učitelská knihovna.

3.2. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Pojetí, cíle a klíčové kompetence základního vzdělávání na ZŠ T. G. Masaryka a Mateřské škole Dolní Bousov „UČÍME SE PRO ŽIVOT“ z pohledu RVP. Základní vzdělávání má žákům pomoci získávat a postupně zdokonalovat klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí.



V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.

KLÍČOVÁ KOMPETENCE K UČENÍ Na konci základního vzdělávání žák: 1. vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení 2. vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě 3. operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a sociokulturní jevy 4. samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti 5. poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, nedostatky svého učení a diskutuje o nich Výchovné a vzdělávací strategie: Učitel: - zadává práci různými způsoby a se žáky reflektuje, který styl by jim lépe vyhovoval - vede žáky k efektivnímu plánování práce - dbá, aby učivo mělo praktickou využitelnost - zadává úkoly tak, aby žák mohl využívat alternativních zdrojů informací, roztřídit je a práci zhodnotit a předat informace ostatním - využívá nadaných žáků jako prostředníků předávání informací - vnímá chybu jako pozitivní příležitost k nápravě - při výuce využívá různých zdrojů informací - zadává úkoly tak, aby cíleně rozvíjel čtení s porozuměním - využívá metod kritického myšlení k rozvoji čtenářství, sestavuje s žáky myšlenkové a pojmové mapy - vhodně žáky motivuje a promýšlí badatelské aktivity - využívá formu projektů a následné prezentace

KLÍČOVÁ KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Na konci základního vzdělávání žák: 1. vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností 2. vyhledá informace vhodné k řešení problémů, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému 3. samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy 4. ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů 5. kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí Výchovné a vzdělávací strategie:



Učitel: - zadává problémové úkoly - pokládá vhodně formulované otázky - názornost učení zvyšuje pomocí obrázků, schémat, grafů, modelů, tabulek, pokusů, pozorování - naznačuje různé cesty k řešení problému, vede žáka k tomu, aby rozpoznal nejvhodnější řešení - diskutuje s žáky o výhodách a nevýhodách jednotlivých způsobů řešení - nesprávné postupy neshazuje, ale využívá je k objasnění problémů - vede žáky k logickému postupu řešení problému - nabízí ke srovnání a hodnocení různé varianty řešení (žáků vzájemně i odborníků) - pomáhá rozčlenit řešení problémů na jednotlivé kroky - diskutuje s žáky o navrhovaných řešeních - připravuje, motivuje k badatelství – experimentu - spolu s žáky hodnotí získané výsledky - nesprávné výsledky neodsuzuje, vede žáky k odhalování chyb a zobecnění výsledků

KLÍČOVÁ KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Na konci základního vzdělávání žák: 1. formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu 2. naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje 3. rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění 4. využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem 5. využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Výchovné a vzdělávací strategie: Učitel: - podporuje spolupráci ve skupině - zadá přesnou strukturu probíhající práce, určí výstupy (stanoví kritéria) - vede žáky k diskusi - nechává prostor pro každý názor dítěte, který je podložený - dává prostor žákům s vlastními nápady - pokládá otevřené otázky - podporuje žáky v obohacování slovní zásoby a rozvíjení komunikace v cizím jazyce - dává prostor k vyjádření, nenutí žáky pouze k jednoslovným odpovědím

KLÍČOVÁ KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Na konci základního vzdělávání žák: 1. účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce ve skupinách na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce



podílí se na utváření příjemné atmosféry v kolektivu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá 3. přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají 4. vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty 2.

Výchovné a vzdělávací strategie: Učitel: - využívá práce ve skupinách a jednotlivé členy skupiny cíleně střídá v rolích s různou mírou odpovědnosti - vede žáky ke spolupráci - vyžaduje dodržování domluvených pravidel - vede žáky k spoluvytváření pravidel - připraví podklady pro možnost plánování a stanoví pravidla pro hodnocení - poukazuje na historické a současné osobnosti, které by mohli být vzory pro žáky - učitel je osobním příkladem pro žáky - podporuje vhodnými formulacemi žákovu sebedůvěru

KLÍČOVÁ KOMPETENCE OBČANSKÁ Na konci základního vzdělávání žák: 1. respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí 2. chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka 3. respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit 4. chápe základní ekologické souvislosti a enviromentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví Výchovné a vzdělávací strategie: Učitel: - klade otevřené otázky a podporuje žáky k diskusi - navozuje prostředí důvěry, otevřenosti - vštěpuje zásady slušného a společenského chování - upevňuje u žáků morální zásady například aktivitami vedoucími k jejich porozumění - společně se skupinou stanoví pravidla a důsledně dbá na jejich dodržování - koriguje, usměrňuje, vede, postihuje, odměňuje a motivuje jednání žáku – nemanipuluje - je osobním příkladem - vyzdvihuje správné modely jednání a vyjadřuje odmítavý postoj k chování, které narušuje mezilidské vztahy - požádá o pomoc pro žáky, kteří ji potřebují


-


organizuje aktivity, které vedou žáky k porozumění základních norem slušného chování podporuje uvědomění si vlastní národní identity podpoří demokratickou volbu třídní samosprávy a žákovského parlamentu nabízí žákům aktivity směřující k reprezentaci školy (olympiády, sportovní soutěže a jiné) podle možností zapojuje žáky do aktivit v rámci třídy, školy, obce, města, státu je empatický a snaží se tuto schopnost vštípit i žákům trvá důsledně na dodržování předem dohodnutých pravidel nastaví mantinely a vyvozuje přiměřené sankce při jejich porušení vede je k respektu k jiným etnickým skupinám

KLÍČOVÁ KOMPETENCE ENVIROMENTÁLNÍ Na konci základního vzdělávání žák: 1. projevuje pozitivní city v chování, v jednání a v používání životních situací 2. vnímá citlivé vztahy k lidem, k prostředí, které ho obklopuje, a k přírodě 3. chápe základní ekologické souvislosti a enviromentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví 4. dokáže správně roztřídit odpady

KLÍČOVÁ KOMPETENCE PRACOVNÍ Na konci základního vzdělávání žák: 1. používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky 2. přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot 3. využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost Výchovné a vzdělávací strategie: Učitel: - organizuje třídní – předmětové – školní akce tak, aby žáci měli svoji konkrétní roli a odpovědnost - vede žáky tak, aby při porušení školního řádu nebo zásad bezpečného chování při práci rozpoznali, že takováto situace nastala – vzniklou situaci společně se žáky vyhodnocuje - vede žáky k systematičnosti – zadává úkoly, rozebírá se žáky jimi plánovanou činnost - organizuje takové aktivity, aby žák zažíval radost ze své práce - vytváří u něho potřebu smysluplně pracovat - společně se žáky nebo sám stanoví kritéria hodnocení práce vlastních i ostatních – podle těchto kritérií hodnotí nebo vede žáky k sebehodnocení - různými metodami pomáhá žákovi poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti a uplatňovat je při rozhodování o výběru budoucí profese



3. 3. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a školského poradenského zařízení. Intergrační program školy je nastaven tak, aby umožňoval osobnostní rozvoj každého žáka ve prospěch jeho osobního maxima. Tito žáci jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů (IVP), které jsou zpracovány na základě školního vzdělávacího programu a vycházejí ze specifických vzdělávacích potřeb žáků. Upravují obsah, formy a podmínky jejich vzdělávání. Na sestavení IVP se podílí třídní učitel, vyučující příslušných předmětů, pedagogicko-psychologická poradna, případně další odborníci. IVP schvaluje ředitel školy. Jsme připraveni nabídnout individuální péči žákům, u kterých se vyskytují vady výslovnosti. Žáci s vadami výslovnosti mají školní program rozšířen o logopedickou péči. Zásady komunikace učitele s rodičem: • vytvoření klidné atmosféry (pochvala dítěte, optimismus) • dopřání dostatku času pro rozhovor s rodiči (vhodnost využití konzultačních hodin) • popsání (nehodnocení) situací, chování a příhod se žákem • uvádění zdrojů svých informací (totéž umožnit rodičům) • ujasnění si pojmů spolu s rodiči (nastolení „pravidel hry“) • uvádění konkrétních příkladů a objasňování svých stanovisek (rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat) • snaha citlivě rodičům poradit a nabídnout jim pomoc

3. 3. 1. VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ Svým obsahem se vzdělávací proces u žáka s SPU (specifické poruchy učení) zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Žáky s podezřením na specifickou poruchu učení navrhneme po dohodě s rodiči na vyšetření v pedagogicko – psychologické poradně. Na základě závěrů vyšetření z poradenského zařízení je vypracován vzdělávací plán s tím, že jsou integrováni do kmenových tříd. Na tvorbě IVP se podílí výchovný poradce, třídní učitel spolu s ostatními vyučujícími žáka. Obsahuje stanovenou diagnózu, závěry a doporučení pro individuální práci s žákem, konkrétní způsoby reedukace, seznam pomůcek vhodných pro reedukaci, vhodné způsoby hodnocení. Zákonní zástupci jsou seznámeni s IVP i způsoby spolupráce se školou při nápravě diagnostikované poruchy. Při výuce jsou k dispozici počítače s výukovými i nápravnými programy. Dalšími pomůckami jsou např.tabulky, doplňovací cvičení, pomocné linky v sešitech, dyslektické tabulky apod. Při klasifikaci zohledňujeme nejen stupeň a druh specifické poruchy učení, ale také přístup žáka k reedukaci. Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení: • kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků • podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními • dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa • odstranění rušivých vlivů při práci • navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci • vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný • zařazování relaxačního cvičení Při práci s dětmi se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci jejich rodiče, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu. Je třeba získat si jejich důvěru, poskytovat jim jasné a srozumitelné informace, podporovat a povzbuzovat je při nápravě specifické poruchy učení jejich dítěte.

3. 3. 2. VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V zákoně č. 561/2004, vyhlášce č. 73/2005 a v RVP ZV, kapitola č. 8, jsou popsány možnosti a podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.



O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci žáka na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy (architektonické řešení, možnost asistenta pedagoga, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelského sboru, zabezpečení materiálně technickým vybavením školy, spolupráce se školským poradenským zařízením, spolupráce s rodiči apod.) i místním specifikům (dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte a tak dále). Ve spolupráci s odborným pracovištěm je možné: • seznámit všechny pedagogy, ale i spolužáky, s daným postižením žáka (přednáška,..) • dohoda s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce • pomoc při vypracování individuálního vzdělávacího plánu • vysvětlení a ojasnění způsobu hodnocení žáka (slovní hodnocení, možnosti úlev) • zabezpečení potřebných kompenzačních a didaktických pomůcek • zajištění odborné literatury Zásady práce pro žáky se zdravotním postižením: • respektování zvláštností a možností žáka • včasné poskytnutí speciální pomoci (čím dříve, tím lepší výsledek práce) • dodržení jednotlivých vývojových etap (důležité je „nepřeskakovat“) • utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry • zajištění kompenzačních a didaktických pomůcek • užívání speciálních metody a forem při práci • dodržení zásady všestrannosti (dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné) • dodržení zásady soustavnosti (snaha zapojit žáka do všech vzdělávacích aktivit)

3. 3. 3. VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němž vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Tito žáci přicházejí i do naší školy. Setkávají se s různými obtížemi pro svou odlišnost nejen jazykovou, ale související také s kulturou a různými životními hodnotami. Žáci z méně podnětného prostředí jsou častěji ohroženi sociálně patologickými jevy. Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků je vhodné, aby pedagog dobře znal rodinné prostředí žáka. Je třeba volit vhodné prostředky osobnostní a sociální výchovy ve třídě, odpovídající formy a metody práce, specifické učebnice a materiály podle druhu znevýhodnění. Důležitá je pravidelná komunikace, zpětná vazba při spolupráci s rodinou a příslušnými odborníky. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: • v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích plánů • zajištění skupinové nebo individuální péče • snížení počtu žáků ve třídě • zajištění specifických učebnic a pomůcek • volba odpovídajících metod a forem práce • případná pomoc asistenta pedagoga • nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm • vytvoření příznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prostředí



3. 3. 4. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Jedním z cílů základního vzdělávání je zařazení nadaných žáků do výuky v běžné třídě. Práce s nadaným žákem vyžaduje od pedagogů náročnější přípravu na vyučování. Je zapotřebí reagovat na zvýšené nadání žáka zejména v předmětech, které reprezentují jeho nadání. Při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka využíváme po souhlasu zákonných zástupců spolupráce s pedagogicko – psychologickou poradnou. Po závěru poradenského zařízení pro tohoto žáka vypracujeme IVP. Takovému žáku umožňujeme, aby měl co největší příležitost ve vyučovacím procesu své nadání dále rozvíjet. Formami práce s nimi je individuální přístup ve vyučování, řešení úkolů rozšiřujících základní učivo, zadávání specifických úkolů, naplňování klíčových kompetencí, tvorba samostatných projektů. Dalšími vhodnými formami je využít širších znalostí žáka prostřednictvím vhodně zvolené role ve skupinové práci a v projektovém vyučování. Každý žák má možnost reprezentovat školu ve vyšších kolech soutěží. Nabídkou zájmových kroužků se otevírá každému žákovi možnost rozvíjet své zájmy, nadání a talent. Nadaní žáci mají často výkyvy v chování, je tedy nutné toto chování taktně a důsledně usměrňovat. S přibývajícím věkem se zvyšuje u nadaného žáka sociální vnímavost, kdy si dobře uvědomuje svoje přednosti. Proto ho vedeme k tolerantnímu přístupu ke slabším a ochotně jim pomáhat.

3. 3. 5. PRAVIDLA PRO ZAŘAZOVÁNÍ ŽÁKŮ DO SKUPIN A TŘÍD A PRO PŘEŘAZOVÁNÍ ŽÁKŮ MEZI TŘÍDAMI JEDNOHO ROČNÍKU Ředitel školy rozhodne o zařazení, případně přeřazení žáka do třídy či skupiny s přihlédnutím k následujícím skutečnostem: a) naplněnost třídy, u dojíždějících žáků oblast dojíždění b)skladba třídního kolektivu (poměr chlapců a dívek, počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, skladba žáků s kázeňskými problémy) c) důvody uvedené v žádosti zákonného zástupce d) vyjádření školského poradenského zařízení c) vyjádření třídních učitelů.



3. 4. ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT 1. Osobnostní a sociální výchova Tematický okruh

1.- 5. roč.

6.- 9. roč.

Cílené aktivity

OSOBNOSTNÍ ROZVOJ: Rozvoj schopností poznávání - získává dovednosti pro učení a studium: smyslové vnímání, pozornost, soustředění, zapamatování si - rozlišuje mezi vhodným a nevhodným chováním - uvědomuje si rozdílnost názorů a přístupů k řešení problémů - je schopen diskutovat o problémech, které se týkají jeho i jeho okolí; podílí se na hledání a realizaci řešení

Školní výlety Třídní akce (vánoční besídky, sbírka na Dětský domov) Školní řád

ČJ, PRV, M, VL, VV, PŘ

ČJ,VKO, VKZ

PRV,TV, ČJ,PŘ, VV

ČJ,VKO, VKZ, Návštěva Úřadu práce VV, TV

Sebepoznání a sebepojetí -upevňuje si kladný vztah k sobě samému -zná své pozitivní stránky a snaží se je rozvíjet; zná i své negativní stránky a snaží se je odstranit - je schopen posoudit své možnosti v oblasti profesní orientace

Seberegulace a sebeorganizace - cvičí schopnost sebekontroly a sebeovládání ve známém i cizím prostředí - je schopen přijmout názor druhého - je schopen účinné spolupráce ve skupině - uvědomuje si dopad nezodpovědného jednání - uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou a ochranou zdraví

ČJ,PRV,PČ,TV,PŘ

ČJ,VKO, VKZ, TV

Školní olympiáda Projekt Jeden svět na školách Projekt Krokus Den Bílé hole

PRV,TV

VKO, VKZ, PŘ

Školní olympiáda

VV, HV, INF, ČJ

Pojďte s námi do pohádky Hrajeme pověsti

Psychohygiena - rozhoduje se ve vypjatých situacích bez emocí - účelně plánuje svůj čas pro učení, práci a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na nároky jiných osob - získává dobrý vztah k sobě samému

Kreativita - dokáže najít a využít různé způsoby řešení problémů - dovede rozvinout svou fantazii a vyjádřit se podle svých pocitů a nálad

M, VV, INF


SOCIÁLNÍ ROZVOJ: Poznávání lidí - je schopen rozpoznat signály řeči a těla - je schopen rozpoznat agresi, neužívá agresivitu při řešení problémů Mezilidské vztahy - rozvíjí pozorování a empatii - podílí se na pozitivním klimatu třídního kolektivu - akceptuje názor druhých na své chování Komunikace - dodržuje zásady slušného chování k dětem i dospělým osobám - dokáže souvisle hovořit a prezentovat svou práci - komunikuje výstižně a kultivovaně, používá vhodné jazykové prostředky pro danou situaci Kooperace a kompetice - je schopen účinné spolupráce ve skupině - zvládá situace soutěže, konkurence


PRV, ČJ, TV, AJ

PRV,T, PŘ, VV,VL

VKZ, VKO, DJ, Z

VKO, ČJ, Z, D

PRV, INF, ČJ, AJ

ČJ, VKO, DJ

PRV, PŘ, VL, M, AJ

ČJ, D, Z, TV

MORÁLNÍ ROZVOJ: Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - nebojí se projevit a obhajovat své názory - zvládá řešení náročných situací – jednoduché úkony při poskytnutí 1. pomoci, přivolání záchrany atd.

PRV, TV, VL

VKZ,VKO, PŘ, CH, F

Hodnoty,postoje, praktická etika - dokáže pracovat nezištně, neočekává odměnu ani PČ, TV, VL, VV protislužbu - utváří si vlastní názor a postoj na svět kolem sebe

VKO

Mezinárodní internetová soutěž Lidice pro 21.století

Návštěva divadla Třídní akce

Kulturní vystoupení Návštěva muzea, knihovny Exkurze do Prahy a Lidic

Školní olympiáda

První pomoc SZŠ Mladá Boleslav Dopravní výchova

Kulturní vystoupení Návštěva muzea, knihovny



2.Výchova demokratického občana Tematický okruh

1.- 5. roč.

6.- 9. roč.

Projekty a další aktivity

Občanská společnost a škola - je ohleduplný, dokáže pomáhat slabším - aktivně se zapojuje do každodenního života školy, podílí se na rozhodnutích skupiny, je schopen vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí

PRV, TV, VV, ČJ, PČ, M, INF, AJ

VKO, VKZ, ČJ

Školní olympiáda

Občan,občanská společnost a stát - objasní účel symbolů našeho státu a způsoby jejich používání - uvědomuje si význam řádů, pravidel a zákonů, přijímá odpovědnost za svoje postoje a činy - pozná významné představitele národní kultury a chápe jejich význam - orientuje se v trestně právní problematice související s návykovými látkami, sexuálním chováním a bezpečností silničního provozu

Mezinárodní

PRV, ČJ, INF, VKO,VKZ,ČJ, internetová soutěž Lidice pro ČJ, VL, TV, D,Z 21.století PŘ Exkurze

Formy participace občanů v politickém životě - chápe smysl voleb do zastupitelstva a význam jejich výsledků pro každodenní život občanů - zajímá se o život ve své obci a ví, jak ho může ovlivnit

VL

VKO, Seminář Knihovna Kritického Návštěva Měú myšlení

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - dokáže vysvětlit základní rozdíly mezi totalitním demokratickým systémem - rozlišuje projevy vlastenectví od nacionalismu - objasní pojmy fašismus, nacismus, rasismus, antisemitismus a rozpozná jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv

VL, ČJ

ČJ, D

Exkurze do Prahy, Lidic Časopis Živá historie

3.Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh

1.- 5. roč.

6.- 9. roč.


Evropa a svět nás zajímá - porovnává různorodé kultury v evropských a globálních souvislostech - využívá vlastní zkušenosti své rodiny a nejbližšího okolí pro poznávání jiných národů - pozná hymny jiných evropských zemí, lidové písně, hudební nástroje různých kultur a zemí - chápe význam ochrany kulturního a historického dědictví

PRV, HV, ČJ, AJ, NJ,Z, AJ, VV, PČ, VKO VL, INF,

Naši sousedé Kde jsou naše kouty



Objevujeme Evropu a svět - získává z literatury a internetu informace o jiných zemích, o jejich kultuře a významných osobnostech - využívá znalosti cizího jazyka k poznávání života lidí v jiných evropských a světových státech - navazuje kontakty v zahraničí

M, VL, ČJ, AJ, VV

Jsme Evropané - orientuje se ve vývoji umění, hledá podobnosti a odlišnosti, projevuje pozitivní postoj ke kulturní rozmanitosti a k tradičním evropským hodnotám - chápe význam Evropské unie pro naši politiku i ekonomiku - dokáže zhodnotit společné historické základy ČJ, TV, VL středoevropských států - orientuje se v možnostech studia a zaměstnání v zahraničí - objasní význam mezinárodních organizací v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a sportovní

Z, AJ, NJ

Zahraniční zájezdy

VKO, D, Z

Exkurze Návštěva Úřadu práce

4.Multikulturní výchova Tematický okruh

1.- 5. roč.

6.- 9. roč.


HV, VV, VL

ČJ, VKO, D, HV, VV

Vánoční besídky Karneval

AJ, NJ, VKO


Kulturní diference - vnímá a respektuje odlišnosti různých kultur - uvědomuje si podobnosti a odlišnosti kultury v našem regionu - udržuje tradice svého etnika

Lidské vztahy

PRV, HV, PČ,

- má smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci TV, VV, AJ, - komunikuje s příslušníky jiných národů a národnostních PŘ, ČJ skupin

Etnický původ - poznává a toleruje odlišnosti a zvláštnosti žáků jiných národnostních, etnických, náboženských a sociálních skupin a dokáže s nimi spolupracovat

PRV, HV, VV, VL

Z, NJ, AJ

INF, AJ, VL

AJ, NJ

Multikulturalita - užívá cizí jazyk jako nástroj dorozumění, komunikuje s příslušníky jiných národů, zejména se svými vrstevníky - vyjmenuje různé menšiny žijící v naší vlasti - dokáže posoudit význam a přínos různých národů kultur

Princip sociálního smíru a solidarity - chápe rovnoprávnost všech žáků - rozpoznává projevy rasismu, xenofobie a extremismu a zaujímá aktivní postoj vůči všem projevům lidské nesnášenlivosti

VL

D, VKO, ČJ


Mezinárodní internetová soutěž Lidice pro 21.století Projekt Krokus Jeden svět na školách



5. Environmentální výchova Tematický okruh

6.- 9. roč.


PRV, VV, ČJ, PŘ, Z, CH, F AJ

Projekt Lesu blíž (školní zahrada) Den Země

PRV, PŘ, VL, Z, PŘ, F, CH INF

Den Země

PRV, VV, ČJ, PŘ, Z, VKO, PČ, VL CH

Recyklohraní Školní sběr papíru

1.- 5. roč.

Ekosystémy - chápe vztahy organismů a člověka v přírodě - dokáže objasnit a porovnat funkci různých typů ekosystémů

Základní podmínky života - uvědomuje si podmínky života a možnosti jejich ohrožení - rozpozná některé příčiny porušování rovnováhy v přírodě - pomocí moderních technologií dokáže zjistit aktuální informace o stavu prostředí

Lidské aktivity a problémy životního prostředí - účastní se aktivit ve prospěch životního prostředí - odsuzuje týrání zvířat - třídí odpad, uvědomuje si smysl jeho třídění - chápe dopady lidské činnosti na životní prostředí - uvědomuje si výhody a nevýhody využití různých druhů energie

Vztah člověka k prostředí - dokáže se ohleduplně chovat k přírodě - uvědomuje si vliv životního prostředí na své zdraví - podílí se na vytváření estetického prostředí - chápe nutnost ochrany přírodních a kulturních památek a negativní dopady vandalismu - zná lokální ekologické problémy ve svém regionu, dokáže navrhnout jejich možná řešení

PRV, VV, PŘ, ČJ, INF PŘ, VKZ

Den Země

6. Mediální výchova Tematický okruh TEM. OKRUHY RECEPTIVNÍCH ČINNOSTÍ: Kritické myšlení a vnímání mediálních sdělení - využívá média jako zdroj informací, kvalitní zábavy a naplnění volného času - vyhledává potřebné informace na internetu

1.- 5. roč.

6.- 9. roč.

VKO, INF, Seminář PRV, ČJ, VV, kritického INF, PŘ, VL myšlení Mediální výchova


Knihovna



Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - utváří si vlastní názor na sdělení informačních prostředků - rozlišuje realitu a fikci ve sdělení - rozlišuje zpravodajství, reklamu, „bulvár“ - chápe působení propagandy na veřejné mínění a chování lidí-

PRV, ČJ, VV

VKO, INF, D, Seminář kritického Školní časopis myšlení Mediální výchova

ČJ, INF

ČJ, VKO,INF

ČJ, INF, VL

ČJ

ČJ, VL, INF

VKO

ČJ, VL, INF

ČJ, INF

ČJ, VL, INF

ČJ, VKO,D

Stavba mediálních sdělení - dokáže uspořádat informace - chápe proces vytváření a uspořádání sdělení různého typu (zprávy, časopisy, odborné texty apod.)

Vnímání autora mediálních sdělení - rozlišuje výrazové prostředky různých mediálních sdělení - dokáže zhodnotit psaný i mluvený projev

Fungování a vliv médií ve společnosti - chápe vliv médií na každodenní život - má přehled o celostátních i regionálních médiích

Internet

TEM. OKRUHY PRODUKTIVNÍCH ČINNOSTÍ: Tvorba mediálního sdělení - vytvoří jednoduché mediální sdělení - užívá základní prvky komunikace a dialogu - získané poznatky a své názory prezentuje - podílí se na tvorbě školního časopisu, rozhlasových relací a webových stránek

Práce v realizačním týmu - podílí se na spolupráci v týmu - připravuje se na veřejná vystoupení

Webové stránky tříd



4. UČEBNÍ PLÁN 4. 1. POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU PRO 1. STUPEŇ Vyučovací jednotkou na 1. stupni je vyučovací hodina. V průběhu školního roku je zařazováno projektové vyučování při dodržování zásad hygieny školní práce (přestávky, relaxace apod.). Český jazyk a literatura V 1. a 2. ročníku má předmět komplexní charakter. Ve 3.- 5. ročníku je pro přehlednost členěn do složek specifického charakteru. mluvnice – jazykové vyučování čtení a literární výchova slohová a komunikační výchova Psaní se vyučuje zpravidla v menších časových celcích, než je celá vyučovací hodina O časové dotaci jednotlivých složek rozhodne vyučující. Anglický jazyk Ve 3. ročníku je předmět koncipován jako úvodní seznámení s jazykem, písemný projev je záměrně potlačen (nikoliv však zcela vyloučen). Žáci třídy se dělí na dvě skupiny, pokud je třeba vzhledem k počtu žáků. Informatika Tento předmět byl posílen dvěma disponibilními hodinami, proto se vyučuje již od třetího ročníku. Třída může být dělena na skupiny. Člověk a jeho svět Obsah této vzdělávací oblasti je realizován v předmětech (oborech) prvouka, vlastivěda a přírodověda. Tato oblast byla posílena třemi disponibilními hodinami. Pracovní činnosti Předmět má komplexní charakter, vzdělávací obsah zahrnuje všechny tematické okruhy Práce s drobným materiálem Konstrukční činnosti Pěstitelské práce Příprava pokrmů O výběru jednotlivých témat a organizaci výuky rozhodne vyučující tak, aby byly splněny očekávané výstupy na konci 1. období ZV a 2. období ZV.



4. 2. TABULACE UČEBNÍHO PLÁNU PRO 1.STUPEŇ Ročník Vzdělávací oblast

Předmět


Český jazyk

1.

2.

9

10

(7+2) (7+3)

Cizí jazyk Matematika a její aplikace

Matematika

Informační a komunikační tech.

Informatika

5

4.

5.

7

7

7

3

3

3

5

5

5

2

3

Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Pracovní činnosti

2

(1+1) (1+1)

24

3

(1+2)

4

2

4 5 7

1 1 2 1

1 1 2 1

1 2 2 1

1 2 2 1

Disponibilní dotace

1

1

2

3

2

Celkem základní

19

21

22

23

24

Celkem v ročníku

20

22

24

26

26

15 (12+3)

2 1 1 2 1

Člověk a zdraví Člověk a svět a práce

35

20

1

7 2

Přírodověda

minimum 1.-5. ročník

9

(22+2)

1

(2+1)

Vlastivěda Umění a kultura

9

1

(0+1) (0+1)

2

42 (35+7)

(4+1) (4+1)

1

Prvouka Člověk a jeho svět

4

3.

naše dotace

12

12

12

10 5

10 5

14

14

118 (104+14)

118

4. 3. POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU PRO 2. STUPEŇ Vyučovací jednotkou na 2.stupni je vyučovací hodina. Český jazyk a literatura Vzdělávací obsah má komplexní charakter, pro přehlednost je členěn do specifických složek : komunikační a slohová výchova jazyková výchova literární výchova O časové dotaci jednotlivých složek rozhodne vyučující v souladu se ŠVP. Cizí jazyk Anglický jazyk Žáci třídy se dělí na dvě skupiny, pokud je to třeba vzhledem k počtu žáků. Další cizí jazyk Německý jazyk Je zařazen od sedmého ročníku s dotací dvou hodin (celkem šest hodin). Pokud si žák nezvolí Další cizí jazyk, navštěvuje Sportovní hry, které mají stejnou časovou dotaci. Informační a komunikační technologie



Tento předmět byl posílen dvěmi disponibilními hodinami. Žáci třídy se dělí na 2 skupiny, pokud je třeba vzhledem k počtu žáků. Fyzika Vzhledem k úpravě celkové hodinové dotace v 6. a 7. ročníku (z původních 29 – 31 na 30 – 30) se bude fyzika vyučovat následně: Ve školním roce 2010/2011 6. ročník 0 hodin, 7. ročník 2 hodiny. Ve školním roce 2011/2012 6. ročník 1. hodina, 7. ročník 2 hodiny. Ve školním roce 2012/2013 (a dalších) 6. ročník 1 hodina, 7. ročník 1 hodina. Tělesná výchova Součástí vzdělávacího obsahu předmětu je tematický okruh Zdravotní tělesná výchova, jehož prvky jsou preventivně využívány v hodinách Tělesné výchovy pro všechny žáky. Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je realizován na 2. stupni základního vzdělávání v předmětu Výchova ke zdraví v 6. a 7. ročníku a v předmětu Přírodopis v 8. ročníku. Člověk a svět práce Součástí vzdělávacího obsahu předmětu jsou tematické okruhy: Práce s technickými materiály Pěstitelské práce, chovatelství Provoz a údržba domácnosti Příprava pokrmů Svět práce – vzdělávací obsah okruhu je realizován i v předmětu VkO v 8.ročníku Žáci třídy se dělí na dvě skupiny, pokud to počet žáků ve třídě vyžaduje. Volitelné předměty Předměty jsou určené k probírání nadstavbového učiva, vytváření vztahů mezi předměty, rozvíjení průřezových témat.



4. 4. TABULACE UČEBNÍHO PLÁNU PRO 2.STUPEŇ Ročník Vzdělávací oblast

Předmět


Český jazyk a literatura Cizí jazyk

Matematika a její aplikace Informační a komunikační tech.

Matematika Informatika Dějepis

Člověk a společnost

6.

7.

8.

9.

4

4

5

5

(3+1)

(3+1)

(4+1)

(4+1)

3 5 (4+1)

3

3

4

4

3 5

1 2

1

1

(0+1)

(0+1)

2

2

(4+1)

2

naše dotace

minimum 6.-9. ročník

18 (14+4)

15

12

12

18 (16+2)

15

3 (1+2)

1

8

(1+1)

12 (11+1)

Občanská výchova

1

1

Fyzika

1

1

1

1

4

2

2

6

11

(1+1)

Chemie

2

Člověk a příroda Přírodopis

2 (1+1)

4 24

2 2

2

1

7

(21+4)

21

(1+1)

2

Zeměpis

2

2

1

Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví Tělesná výchova

1 2 1 3

1 2 1 2

1 1 0 2

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1

1

1

1 1 0 2 0 (0+1)

Disponibilní časová dotace

Další cizí jazyk Volitelný předmět

1

2 1

2 1

2 1

6 (6) 4 (4)

Celkem základní

26

25

24

23

98

Celkem v ročníku

30

30

31

31

122 (98 +24)

Umění a kultura Člověk a zdraví

(1+1)

7 4 6 2 9

10

10

11

10

4 (3+1)

3

24

122



5. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 5.1.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Zásady hodnocení Pedagogičtí pracovníci při hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení dílčích výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení probíhá s přihlédnutím k úrovni kompetencí, které jsou pro žáka dosažitelné vzhledem k jeho věkovým zvláštnostem, individuálním vzdělávacím a osobnostním předpokladům. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové kompetence považovány kompetence k učení, kompetence k řešení problému, kompetence komunikativní, kompetence sociální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Pedagogičtí pracovníci při hodnocení chování žáků hodnotí chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel slušného chování zakotvených ve školním řádu. Pravidla pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení žáků ve smyslu sebereflexe se děje různými aktivitami, ve kterých mohou zejména hodnotit skupinové činnosti, členové skupiny se hodnotí navzájem, jednotlivci hodnotí sami sebe. Sebehodnocení navazuje na pedagogickou práci učitele, při níž si žáci postupně osvojují kritéria hodnocení a sebehodnocení. Formy hodnocení Po celé 1. období základního vzdělávání (1. – 3. ročník ZV) jsou žáci na konci každého rozhodného období školního roku (čtvrtletí, pololetí) hodnoceni známkou, a to v 1. a 3. čtvrtletí písemnou informací zákonným zástupcům, v 1. a 2. pololetí na příslušný formulář vysvědčení. Ve 2. období základního vzdělávání (4. a 5. ročník ZV) jsou žáci na konci každého rozhodného období školního roku (čtvrtletí, pololetí) hodnoceni známkou, a to v 1. a 3. čtvrtletí písemnou informací zákonným zástupcům, v 1. a 2. pololetí na příslušný formulář vysvědčení. Hodnocení odpovídá kritériím, která se odvíjí od klíčových kompetencí a míry osvojení očekávaných výstupů. Na 2. stupni základního vzdělávání (6. – 9. ročník ZV) jsou žáci v každém rozhodném období školního roku hodnoceni známkami (s výjimkou žáků se SPU u nichž o slovní hodnocení požádal zákonný zástupce). Hodnocení odpovídá kritériím, která se odvíjí od klíčových kompetencí a míry osvojení očekávaných výstupů. Na konci každého vzdělávacího období je hodnocen stupeň rozvoje klíčových kompetencí žáka. Podkladem je sebehodnocení a hodnocení třídním učitelem formou dotazníku vždy na konci 3., 5., 6. – 9.ročníku. Na konci 3. vzdělávacího období je toto hodnocení vypracováno jako výstupní hodnocení.



Kritéria hodnocení, zásady pro slovní hodnocení Výsledky vzdělávání žáků v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí stupnicí pěti známek, které mohou být doplněný minusem: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 – nedostatečný. Při hodnocení vzdělávání žáků s použitím klasifikace postupuje pedagogický pracovník s přihlédnutím k zásadám uvedených v části 4.1.1. Klasifikace zahrnuje rovněž ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Při hodnocení žáků se uplatňují základní kritéria pro jednotlivé stupně prospěchu. Kritéria hodnocení 1 - Žák dosahuje konkretizovaných výstupů, očekávaných kompetencí, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání (dále jen stanovených výstupů) rychle, v určeném (nebo kratším) čase, s výrazným podílem samostatné práce a jen s minimální pomocí učitele. Projevuje výrazný zájem o výuku a o pozitivní rozvíjení své osobnosti. Řádně se na výuku připravuje a vzorně plní zadané úkoly. Při výuce plně využívá svých schopností, možností a rezerv. 2 - Žák dosahuje stanovených výstupů v určeném čase, jen s malou pomocí učitele. Je schopen samostatně pracovat. Projevuje zřetelný zájem o výuku a o rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku a plnění zadaných úkolů vykazují drobné nedostatky. Při výuce se snaží plně využívat svých schopností, možností a rezerv. 3 - Žák dosahuje stanovených výstupu, ale v delším než určeném čase a s výraznou pomocí učitele. Samostatné práce je schopen jen částečně. Projevuje částečný zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku a plnění zadaných úkolů často vykazují výraznější nedostatky. Svých schopností, možností a rezerv využívá při výuce jen částečně, a vykazuje jen malou snahu o zlepšení tohoto stavu. 4 - Žák dosahuje i přes výraznou pomoc učitele, a za mnohem delší, než určený čas, jen některých stanovených výstupu. Samostatné práce je téměř neschopen. Projevuje malý zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku trvale vykazuje výrazné nedostatky. Svých schopností, možností a rezerv využívá při výuce jen velmi málo, spíše ojediněle, a nejeví téměř žádnou snahu tento stav zlepšit. 5 - Žák nedosahuje prakticky žádných stanovených výstupů, ani ve výrazně delším, než určeném čase, a to i přes maximální pomoc a snahu učitele. Samostatné práce není schopen. O výuku a rozvíjení své osobnosti neprojevuje zájem. Na výuku se nepřipravuje. Své schopnosti, možnosti a rezervy při výuce nevyužívá; snahu zlepšit tento stav neprojevuje.

Při hodnocení vzdělávání žáků s použitím slovního hodnocení postupuje pedagogický pracovník s přihlédnutím ke kritériím hodnocení s ohledem na individualitu a věkovou odlišnost žáka. Pedagogický pracovník při slovním hodnocení žáka posoudí výsledky vzdělávání žáka v jeho vývoji, ohodnotí píli žáka a přístup ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Slovní hodnocení obsahuje naznačení dalšího rozvoje žáka, zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.



Celkové hodnocení žáka 1) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení podle § 15, odst. 6 Vyhlášky o základním vzdělávání (Vyhláška 48/2005 Sb. ve znění vyhlášky 454/2006Sb.) vyjadřuje stupni: Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) d) nehodnocen (a) 2) Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných vyučovacích předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. d) nehodnocen (a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Pokud je žák hodnocen slovně, posoudí třídní učitel kvalitu očekávaných výstupů bez převodu na známky a vyjádří ji stupněm celkového hodnocení podle § 15, odst. 6 Vyhlášky o základním vzdělávání (Vyhláška 48/2005 Sb.). Celkové hodnocení žáka v případě kombinace slovního hodnocení a klasifikace bude vyjádřeno stejnými stupni jako v případě klasifikace s tím, že vyučující převedou pro tento účel slovní hodnocení na klasifikaci. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Hodnocení se řídí Vyhláškou č.73/2005 Sb. Ve škole mohou být integrováni žáci s postižením smyslovým, tělesným, mentálním nebo s vývojovými poruchami učení a chování. Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP a hodnocení je vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Žáci integrovaní na základě doporučení PPP jsou vzděláváni i hodnoceni na základě plnění Individuálního vzdělávacího plánu. Žáci s diagnostikovanými vývojovými specifickými poruchami učení mohou být na žádost rodičů slovně hodnoceni po celou dobu školní docházky ve všech předmětech, ve kterých je kvantitativní hodnocení specifickými poruchami ovlivněno. Při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Pedagogičtí pracovníci respektují doporučení školského poradenského zařízení a uplatňují je při hodnocení vzdělávání a chování žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro získávání podkladů pro hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami volí pedagogičtí pracovníci vhodné a přiměřené způsoby. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitelé takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá postižení nebo znevýhodnění negativní vliv. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami - ovládá bezpečně (odpovídá stupni prospěchu 1)



- ovládá (2) - v podstatě ovládá (3) - ovládá se značnými mezerami (4) - neovládá (5) b) úroveň myšlení - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti (1) - uvažuje celkem samostatně (2) - menší samostatnost myšlení (3) - nesamostatné myšlení (4) - odpovídá nesprávně i na náhodné otázky (5) c) úroveň vyjadřování - výstižné a poměrně přesné (1) - celkem výstižné (2) - myšlenky vyjadřuje ne dost přesně (3) - myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi (4) - i na náhodné otázky odpovídá nesprávně(5) d) celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští - spolehlivě a uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou (1) - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb (2) - řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby (3) - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává (4) - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele (5) e) píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem (1) - učí se svědomitě (2) - k učení a práci nepotřebuje větších podnětů (3) - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty (4) - pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné (5) Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Při přechodu žáka na školu s jiným způsobem hodnocení provede třídní učitel převod slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení podle výše uvedeného. Hodnocení chování Výchovná opatření podle § 31 školského zákona jsou udělována za méně závažné porušování kritérií chování podle školního řádu. Snížený stupeň z chování je udělen za závažné porušování kritérií chování podle školního řádu. Při klasifikaci chování žáka na vysvědčení se používá stupnice: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 - neuspokojivé Způsob získávání a vedení podkladů pro hodnocení Pedagogičtí pracovníci získávají podklady pro hodnocení zejména těmito způsoby: a) diagnostickým pozorováním žáka spojeným s analýzou různých činností žáka, b) posuzováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, posuzováním chování žáka, c) různými druhy zkoušek, testů a kontrolními pracemi,



d) posuzováním naplňování klíčových kompetencí žáka pozorování, např. při skupinové práci, e) konzultacemi s ostatními pedagogickým pracovníky a podle potřeby i psychologickými pracovníky. Pedagogičtí pracovníci vedou evidenci o každém hodnocení žáka s charakterem klasifikace (klasifikační přehled) tak, aby průkazným způsobem mohli doložit správnost celkového hodnocení (klasifikace) žáka a způsob získání podkladů pro hodnocení. Výstupní hodnocení Výstupní hodnocení žáků škola nezpracovává. Způsoby předávání informací o prospěchu a chování žáka rodičům O průběžných výsledcích vzdělávání jsou rodiče informováni především písemnou formou zápisu v žákovských knížkách. Podrobnější informace mohou rodiče získat při konzultacích s vyučujícími jednotlivých předmětů a třídními učiteli. Rodiče žáků, kteří mají velmi slabý prospěch, jsou s touto skutečností seznámeni dopisem nejpozději do 15. května příslušného školního roku a jsou vyzváni ke konzultacím s učiteli předmětů, v nichž žák neprospívá. Komisionální přezkoušení a opravné zkoušky Při komisionálních zkouškách podle § 38 a § 52 školského zákona a opravných zkouškách podle § 53 školského zákona se postupuje podle ustanovení vyhlášky č. 48/2005 Sb. (§ 19, 20, 22 a 23 vyhlášky). Žákovi, který konal komisionální nebo opravnou zkoušku, se vydá vysvědčení s datem vykonání zkoušky (konal-li žák více zkoušek, uvede se datum poslední zkoušky).

5.2. Autoevaluace školy Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy Do vlastního hodnocení jsou zapracovány všechny hlavní oblasti stanovené vyhláškou MŠMT ČR č. 15/2005 Sb. ve znění vyhlášky 225/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Jsou jimi: a) podmínky ke vzdělávání, b) průběh vzdělávání, c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, d) výsledky vzdělávání žáků a studentů, e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům. Cíl vlastního hodnocení školy Cílem vlastního hodnocení školy je posoudit ve vybraných kritériích pozitiva a negativa, porovnat žádoucí kvalitu se skutečností a hledat cesty, jak zlepšit vzdělávání i chod celé školy.



Kritéria a nástroje vlastního hodnocení školy

a)

Hlavní oblast klima školy

b)

podmínky ke vzdělávání

c)

průběh vzdělávání

d)

podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání

e)

výsledky vzdělávání žáků a studentů

f)

řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

g)

úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

Kritéria spokojenost žáků, rodičů a učitelů, častá spolupráce učitelů funkčnost, estetičnost, soulad s potřebami praxe, kvalifikovanost sboru zájem žáků o výuku, užívání nových metod a forem práce učiteli, přiměřenost a srozumitelnost cílů výuky důvěra a dobrá spolupráce s rodiči žáků, vztahy mezi žáky, pedagogy a žáky, problémy s kázní, docházkou, agresivitou apod., bezpečí ve škole umístění školy v souboru testovaných škol, kvalita sebehodnocení žáků bezproblémový chod školy, kvalifikovanost sboru a kompetentnost personálu, dosažené výsledky

Nástroje dotazníky pro učitele, žáky a rodiče analýza dokumentace školy, požadavky vyučujících, kontrolní činnost, jednání školské rady soulad RVP ZV a ŠVP, vzdělávání učitelů, hodnocení práce učitelů

výchovné poradenství, prevence soc. pat. jevů, dotazníky, rozhovory

testy, dotazníky

rozbory dokumentace, rozhovory, kontrola a hodnocení práce rozbory dokumentace, rozhovory, kontrola a hodnocení práce

Časové rozvržení autoevaluačních činností - hospitační činnost (v průběhu celého školního roku) - projednání struktury vlastního hodnocení školy na pedagogické radě podle § 9 Vyhlášky 15/2005 ve znění vyhlášky 225/2009 Sb. - testování (CERMAT-Čj, M a studijní dovednosti, Matematický klokan, olympiády – průběžně dle organizace, SCIO,…) - dotazníky na klima školy (žáci, rodiče)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání UČÍME SE PRO ŽIVOT 3. upravená verze

Recommend Documents