Školní dokument Vzdělávací program pro základní vzdělávání
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA PRO ŽIVOT
Základní škola a mateřská škola Moravské Bránice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Školní vzdělávací program Základní škola Moravské Bránice
1. Identifikační údaje ................................................................................................................................................... 3 1.1. Název vzdělávacího programu.............................................................................................................................. 3 1.2. Předkladatel:......................................................................................................................................................... 3 1.3. Zřizovatel školy: .................................................................................................................................................... 3 2. Charakteristika školy............................................................................................................................................... 4 2.1. Úplnost a velikost školy......................................................................................................................................... 4 2.2. Historie školy......................................................................................................................................................... 4 2.3. Umístění školy ...................................................................................................................................................... 5 2.4. Vybavení školy...................................................................................................................................................... 5 2.5. Charakteristika pedagogického sboru................................................................................................................... 5 2.6. Charakteristika žáků ............................................................................................................................................. 5 2.7. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ..................................................................................................... 5 2.7.1. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ............................................................................................................... 5 2.7.2. Sdružení rodičů a přátel školy .......................................................................................................................... 5 2.7.3. Školská rada .................................................................................................................................................... 6 2.7.4. Školská poradenská zařízení ........................................................................................................................... 6 2.7.5. Další partneři školy........................................................................................................................................... 6 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu ................................................................................................ 7 3.1. Zaměření školy ..................................................................................................................................................... 7 3.2. Výchovné a vzdělávací strategie........................................................................................................................... 7 3.2.1. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.................................................................... 7 3.2.2. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných .............................................................................................. 7 3.3. Speciálně pedagogická péče ................................................................................................................................ 7 3.4. Poradenství v rámci školy ..................................................................................................................................... 7 3.4.1. Výchovné poradenství...................................................................................................................................... 7 3.4.2. Metodik prevence............................................................................................................................................. 8 3.5. Zabezpečení průřezových témat........................................................................................................................... 8 4. Učební plán ............................................................................................................................................................ 10 5. Učební osnovy ....................................................................................................................................................... 11 6. Hodnocení a autoevaluace školy ......................................................................................................................... 11 6.1. Pravidla pro hodnocení žáků .............................................................................................................................. 11 6.2. Hodnocení a klasifikace ...................................................................................................................................... 11 6.3. Hodnocení a klasifikace žáků se specifickými vzdělávacími potřebami .............................................................. 13 6.4. Celkové hodnocení ............................................................................................................................................. 15 6.4.1. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: ........................................................................ 15 6.4.2. Způsob získávání podkladů pro hodnocení.................................................................................................... 15 6.4.3. Hodnocení práce v zájmových útvarech ........................................................................................................ 15 6.4.4. Sebehodnocení .............................................................................................................................................. 15 6.4.5. Výstupní hodnocení ....................................................................................................................................... 16 6.4.6. Slovní hodnocení ........................................................................................................................................... 16 6.4.7. Komisionální přezkoušení .............................................................................................................................. 16 6.4.8. Opravná zkouška ........................................................................................................................................... 16 6.4.9. Přezkoušení ................................................................................................................................................... 17 6.4.10. Dodatečná zkouška........................................................................................................................................ 17 6.4.11. Postup do dalšího ročníku.............................................................................................................................. 17 6.5. Autoevaluace školy: ............................................................................................................................................ 17 6.5.1. Oblasti autoevaluace...................................................................................................................................... 17 6.5.2. Cíle a kritéria autoevaluace............................................................................................................................ 17 6.5.3. Nástroje autoevaluace ................................................................................................................................... 18 6.5.4. Časové rozvržení autoevaluačních činností ................................................................................................... 18
2
1. Identifikační údaje 1.1. Název vzdělávacího programu Oficiální název:
ŠKOLNÍ VZDĚL ÁVACÍ PROGR AM ŠKOL A PRO ŽIVOT
1.2. Předkladatel: Základní škola: Základní škola a mateřská škola Moravské Bránice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Ulice, č.p., č.o.: Moravské Bránice 74 PSČ, město: 664 64 Dolní Kounice Ředitel: Koordinátor ŠVP: Kontakty: č.tel. : e-mail: www:
Mgr. Milada Kudelová Mgr. Milada Kudelová 546 421 680, 724 313 683
[email protected] http://www. zsmorbranice. sweb.cz
Zařazení do sítě škol: IZO: IČO:
600110683 75023628
1.3. Zřizovatel školy: Název: Adresa: Kontakty: č.tel.: e-mail www:
Obec Moravské Bránice Moravské Bránice 325, 664 64 Dolní Kounice tel. 546 421 622
[email protected] moravskebranice.cz
Platnost dokumentu od: Verze: č. 3
1.9. 2010
………………………………………. Podpis ředitele školy
Razítko školy
3
Preambule V 21. století dochází k velkým změnám ve společnosti. Těmto změnám je nutné přizpůsobit i vzdělávání. Je třeba se naučit nejen hledat nové informace ale hlavně je umět využívat.
2. Charakteristika školy 2.1. Úplnost a velikost školy Základní škola Moravské Bránice je málotřídní škola se čtyřmi postupnými ročníky. V současné době má 2 třídy. Kapacita školy je 60 žáků. Ve školním roce 2009/2010 navštěvovala školu 23 žáků. Žáci naší školy odchází do pátého ročníku do základních škol do Ivančic nebo do Dolních Kounic. V letošním roce je ke školní docházce přihlášeno 24 žáků. 2.2. Historie školy Ze starých archivních zápisů se dovídáme, že škola v Moravských Bránicích existovala již od roku 1758. V té době ji navštěvovalo celkem 44 dětí. Ze zápisů z roku 1807 se dočítáme, že školu navštěvovalo už jen 28 dětí a proto filiální škola v Moravských Bránicích na kratší dobu zanikla. Děti tedy musely pěšky chodit do triviální školy v Dolních Kounicích, která byla od roku 1781 dvoutřídní. Svou další činnost zahájila škola v Moravských Bránicích až v roce 1850. V obci však nebyla k tomuto účelu žádná vhodná budova, přesto bylo vyučování opět zahájeno od školního roku 1850/51 a učilo se nejprve v soukromých domech, ve velmi stísněných poměrech na dvě směny. Po několika letech výuky v soukromých domech se škola konečně dočkala vlastní budovy. V roce 1854 byla postavena nová školní budova, která po několika přestavbách během staletí slouží svému účelu dodnes. V budově byla tehdy jedna učebna a malý byt pro správce školy. Další přestavba budovy školy následovala v roce 1854, kdy k dosavadní jednotřídní škole byly přistavěny další dvě třídy. Ve školním roce 1895/96 byla oplocena školní zahrada. Roku 1919 došlo k elektrifikaci obce a na elektrickou síť byla napojena i škola. V roce 1924 byly provedeny ve škole další stavební úpravy. Byla postavena zvláštní budova, v níž se kromě záchodů nacházela i komora a školní kabinet, který měl být používán i jako místnost pro veřejnou knihovnu. Opravena byla i střecha školy a fasáda. V roce 1928 byla dostavěna sokolovna (výstavba zahájena 1927), a škola tak získala vhodné prostory pro výuku tělocviku. Jeviště v nové sokolovně poskytovalo i větší možnosti nejen pro ochotnický soubor Sokola, ale i pro divadelní hry školních dětí. Rostoucí počet žáků a povolení ke zřízení 3. třídy si vyžádalo další stavební úpravy školní budovy. V roce 1928 byla proto přistavěna další třída. Od září 1930 byla na škole prováděna výuka podle osnov pro pětitřídní obecnou školu. Ve školním roce 1937/38 byla zbudována na dvoře školy studna s pumpou (ručním čerpadlem), a pořízeno nové vybavení tříd. Škola se ani v šesti letech nesvobody 1939 -1945-nezpronevěřila svému poslání. Učitelé jen formálně plnili příkazy protektorátních úřadů a snažili se dát žákům co nejvíce vědomostí pro jejich další život, jak věřili, opět ve svobodné zemi. Za jeden z hlavních úkolů po osvobození považovalo vedení školy získat zpět místnosti, které ve škole od roku 1942 používal obecní úřad a získat prostředky na stavbu nové školy. K výstavbě ale dosud nedošlo. Práce školy se začala po roce 1945 opět úspěšně rozvíjet a stále pestřejší byla i mimoškolní aktivita žáků. O dobré práci naší školy v prvním poválečném období svědčí i to, že škola obdržela diplom Ministerstva školství jako nejúspěšnější škola na okrese Brno–venkov. Ve školním roce 1954/55 byla naše škola vzhledem k velkému počtu žáků rozšířena z dosavadní trojtřídní na čtyřtřídní. Poněvadž ve školní budově jsou ale jen tři třídy, musela být zavedena v jedné třídě výuka na směny. Ve školním roce 1955/56 měla zdejší škola již 131 žáků (největší počet žáků za celou dobu své existence, učitelský sbor měl 5 členů) a byla proto organizována jako pětitřídní.
4
Od školního roku 1970/71 byla škola organizována opět jako trojtřídní, protože celkový počet žáků se snížil na 70. Ve školním roce 1975/76 byla provedena generální oprava školní budovy, výuka probíhala částečně v místní sokolovně. Stavební práce byly dokončeny v roce 1976. Pro větší bezpečnost žáků byl zrušen dosavadní vchod a nové vstupní dveře do školní budovy byly umístěny na straně u potoka. Hned za vstupními dveřmi byla zřízena šatna a nové sociální zařízení se splachovacími záchody. V objektu na dvoře byla zřízena dílna, byl rekonstruován byt pro ředitele školy a celá budova byla vybavena ústředním topením. V objektu byla postavena kotelna. Od školního roku 1977/78 měla škola 53 žáků a byla organizována už jako dvojtřídní s 1. - 4. postupným ročníkem. Pátý ročník byl v souvislosti s postupnou realizací nové školské soustavy podle zákona z června 1978 převeden do ZDŠ Dolní Kounice. Ve školním roce 1993/94 byla zřízena školní družina. Letos je 155. výročí postavení školní budovy. 2.3. Umístění školy Budova základní školy stojí při silnici z Ivančic do Dolních Kounic naproti Obecního úřadu. Vchod do školy je situován do klidnější části obce. Při škole je malá zahrádka. 2.4. Vybavení školy Výuka probíhá ve dvou prostorných třídách. V jedné třídě je k dispozici počítačová učebna se čtyřmi žákovskými počítači, na kterých probíhá výuka informatiky v kroužcích i výuka ve speciálních programech pro jednotlivé předměty i ročníky. Děti mají možnost přístupu k internetu. Návštěva počítačů a hlavně internetu je řízena a kontrolována. Jsou omezeny počítačové hry. Absenci tělocvičny škola nahrazuje výukou tělesní výchovy v místní Sokolovně. Plavecký výcvik se uskutečňuje v Plavecké škole Cézavan v Nové Vsi, kde je zajištěna kvalitní i bezpečná výuka. Plavání se účastní žáci 1. – 4. ročníku, odvoz je zajištěn autobusovou dopravou. Na výuku je škola vybavena výukovými pomůckami, které průběžně doplňuje. Žáci dostávají základní učebnice pro výuku, pracovní sešity si hradí sami. Žáci 1. ročníku dostávají všechny učebnice i pomůcky zdarma. Zakupují si pouze pracovní sešity. Škola má i bezbariérový přístup, což umožňuje vzdělávat i děti s tělesným postižením. 2.5. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří celkem tři pracovníci - ředitelka školy a učitelka 1. třídy, učitelka 2. třídy a na částečný úvazek vychovatelka školní družiny a učitelka. 2.6.
Charakteristika žáků
Na škole se vzdělávají žáci převážně z Moravských Bránic a někteří žáci části Dolních Kounic. 2.7. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Prozatím nespolupracujeme s žádnou zahraniční školou. Neúčastníme se žádného dlouhodobého projektu.
2.7.1. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Jedním z hlavních cílů školy je dobrá spolupráce s rodiči. Rodiče jsou s průběhem vzdělávání a s výsledky žáků pravidelně seznamováni formou zápisů do žákovských knížek, na třídních schůzkách a hovorových hodinách. Mohou školu také kdykoli navštívit po vzájemné dohodě s vyučujícím. Je-li nutné řešit problémy, dochází k osobnímu jednání. Zúčastní se ho rodiče a třídní učitel, u závažnějších případů ředitelka školy, která je zároveň i výchovnou poradkyní. Pro úspěšné vzdělávání a výchovu dětí je dobrá spolupráce školy s rodiči nezbytná.
2.7.2. Sdružení rodičů a přátel školy Navázali jsme spolupráci s občanským sdružením „Bráničánek“, které vzniklo koncem školního roku 2008/2009.
5
2.7.3. Školská rada Školská rada ZŠ Moravské Bránice byla založena v listopadu 2006. V nových volbách v listopadu 2008 byly zvoleny za pedagogy Mgr. Marie Makariusová, Ludmila Šafářová, za rodiče Eva Havlová, Monika Brázdová a za zřizovatele Lenka Badinová a Ing. Hana Jurajdová. 2.7.4. Školská poradenská zařízení V případě potřeby spolupracujeme s Pedagogicko-psychologickou poradnou Brno-venkov v Ivančicích.
2.7.5. Další partneři školy Obecní úřad Moravské Bránice Základní škola Vladimíra Menšíka Ivančice Základní škola T. G. Masaryka Ivančice Základní škola Dolni Kounice Základní umělecká škola Ivančice Tělovýchovná jednota Sokol Moravské Bránice KIC Ivančice –kulturní programy pro děti
6
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Zaměření školy Základní škola Moravské Bránice je málotřídní škola. Při výchově a vzdělávání dětí používáme některé alternativní prvky výuky a to především prvky Daltonského výukového plánu. 3.2. Výchovné a vzdělávací strategie Celá naše společnost je zahlcena novými informacemi ze všech oblastí vzdělávání. S těmito informacemi si musí poradit nejen dospělí, ale také děti. Právě děti se s nimi musí naučit pracovat. Proto klademe důraz na hledání informací, jejich zpracování, ale hlavně na jejich aplikaci do běžného života. Snažíme se vést žáky k větší samostatnosti, vybavit je takovými znalostmi a vědomostmi, které budou umět využít v praxi.
3.2.1. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Škola je otevřená žákům se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním i žákům talentovaným i žákům s mimořádně nadaným. Třídní učitel ve spolupráci se speciálním pedagogem zajišťuje vzdělávací potřeby žáků a ve spolupráci s poradenským zařízením zajišťuje odbornou diagnostiku. Na základě diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. Žáci se zdravotním postižením i žáci mimořádně nadaní jsou integrováni v rámci běžných tříd. Na základě odborného posudku poradenského pracoviště speciální pedagog, třídní učitel a další pedagogičtí pracovníci, ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka, vytváří a realizují individuální vzdělávací plán (IVP). Struktura IVP vychází z platné právní úpravy, je doplněna v případě potřeby, dohodou o formě podílu žáka a spolupráce se zákonnými zástupci.
3.2.2. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Škola vyhledává a rozvíjí talent a mimořádné nadání žáků. Při zjišťování mimořádného nadání žáků spolupracuje s poradenským pracovištěm a na základě závěrů odborného vyšetření sestavuje a realizuje IVP se strukturou dle právní úpravy. Mimořádně nadaní žáci mohou být přeřazeni na žádost rodičů do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky. V rámci výuky je zařazována práce v diferencovaných skupinách podle nadání žáka. Pro nadaného žáka učitel připravuje a zadává školní práci, která odpovídá a rozvíjí úroveň jeho dovedností v oblasti jeho nadání. Nadaní žáci individuálně nebo skupinově mohou navštěvovat vybrané bloky výuky ve vyšším ročníku.
3.3. Speciálně pedagogická péče Speciálně pedagogickou péči zajišťuje speciální pedagog školy ve spolupráci s třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky. Koordinuje sestavení individuálního vzdělávacího plánu ve spolupráci s učiteli a rodiči. Zprostředkovává další odbornou péči a diagnostiku ve spolupráci s poradenským pracovištěm. Speciálně pedagogická skupinová práce probíhá zpravidla v rámci dyslektického kroužku. Rozsah péče vychází z doporučení odborného pracoviště a podmínek školy. Speciální pedagog podporuje rozvoj žáka, poskytuje poradenství rodičům a metodickou podporu učitelům.
3.4. Poradenství v rámci školy Poradenské služby zajišťuje výchovný poradce, speciální pedagog, metodik prevence a ředitelka školy s třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky.
3.4.1. Výchovné poradenství Na třídní učitele a výchovného poradce školy se mohou žáci kdykoli ve škole obrátit a požádat ho o konzultaci a podporu v obtížných psychosociálních situacích. Výchovný poradce školy pomáhá s řešením konfliktů mezi žáky, podporuje optimální komunikaci mezi rodiči, učiteli a žáky (mediace). Podporuje rozvoj
7
pozitivních vztahů a řešení konfliktů v rámci třídy. Nabízí individuální pohovory rodičům v případě psychosociální krize v souvislosti s výchovou, péčí o děti, vztahem mezi rodičem a dítětem. Poskytuje konzultace a podporu učitelům v práci s žákem s potížemi v učení, v chování, v sebepojetí, ve vztahu k učiteli, k druhým lidem. Výchovný poradce dále zajišťuje:
poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií, poradenství rodičům žáka ve výchově a vzdělávání, poradenství při školní neúspěšnosti, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu, poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů – rodině a žákovi, postupy řešení ve spolupráci výchovného poradce a pedagogických pracovníků, poradenství v obtížných životních situacích žákům, rodičům v souvislosti s výchovou dětí, poradenství při přestupu žáka do pátého ročníku ZŠ, poradenství při integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků s odlišného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním, poradenství ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků, metodická podpora učitelů v psychologických a speciálně pedagogických dovednostech při pedagogické práci s žáky, poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení a spolupráce s dalšími odbornými institucemi.
Výchovný poradce realizuje konzultační hodiny pro rodiče podle individuální potřeby žáků a rodičů.
3.4.2. Metodik prevence Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Minimální preventivní program“ pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Součástí prevence jsou metody výuky - otevřený dialog a vstřícný vztah učitele a žáka, intenzivní komunikace s rodiči atd. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. Metodik prevence a výchovný poradce jsou v kontaktu s oddělením sociálně právní ochrany dětí příslušných městských úřadů a kurátory pro děti a mládež a sdruženími poskytujícími služby v této oblasti. Škola monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech koordinuje postup výchovný poradce, svolává setkání s rodiči, konzultace s žáky a nabízí podporu a poradenství. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence soc. pat. jevů, využívá vybrané programy.
3.5. Zabezpečení průřezových témat Průřezová témata jsou realizována především formou integrace do normální výuky. Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova je na 1. stupni běžnou součástí výuky, proto zde není vyplněno. Blíže je integrace vyjádřena v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů 1. stupně. Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Vysvětlivky Vl/INT = daný tématický okruh je součástí vlastivědy, a to formou integrace Formy: INT – integrace tématického okruhu průřezového tématu p – projekt Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tématické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Abychom této možnosti využili co možná nejlépe, nevytváříme pro průřezová témata samostatné vyučovací předměty, ale integrujeme je do jiných vyučovacích předmětů a realizujeme jejich obsah formou projektů, ve kterých musí žáci používat znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů.
8
Zařazení jednotlivých tématických okruhů průřezových témat je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti a jednotlivá témata jsou uvedena v tabulkách vyučovacích předmětů. Pro lepší orientaci uvádíme ještě přehled všech průřezových témat a jejich tematických okruhů. Osobnostní a sociální výchova - OSV Tematický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie. Výchova demokratického občana - VDO Tématický okruh je integrovaný do vyučovacího předmětu Český jazyk, Matematika, Praktické činnosti, Výtvarná výchova, Člověk a jeho svět, Informační a komunikační technologie, Tělesná výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - VGS Tématický okruh je integrovaný do vyučovacího předmětu Praktické činnosti, Výtvarná výchova, Hudební výchova, Anglický jazyk, Informační a komunikační technologie Multikulturní výchova - MKV Tématický okruh je integrovaný do vyučovacího předmětu Český jazyk, Praktické činnosti, Hudební výchova, Člověk a jeho svět, Informační a komunikační technologie, Tělesná výchova, Anglický jazyk Environmentální výchova - EV Tématický okruh je integrovaný do vyučovacího předmětu Český jazyk, Matematika, Praktické činnosti, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Člověk a jeho svět, Tělesná výchova Mediální výchova - MDV Tématický okruh je integrovaný do vyučovacího předmětu Český jazyk, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Informační a komunikační technologie
9
4. Učební plán Tabulka učebního plánu Předmět Český jazyk
1. 9
2. 10
Cizí jazyk
3. 8
Ročník 4. 7
5. 7
3
4
4
Matematika
4
5
5
5
5
Člověk a jeho svět
2
2
3
3
4
Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova Praktické činnosti
1 1
1 1
1 1
4
4
Tělesná výchova
2
2
2
2
2
Týdenní dotace povinných předmětů
20
22
24
25
26
Nepovinné předměty
Poznámky k učebnímu plánu V l. - 3. ročníku ZŠ lze vyučovat předmětům v blocích, v menších časových celcích než je 1 vyučovací hodina a jednotlivé řízené činnosti kombinovat a propojovat při zachování celkové týdenní časové dotace pro jednotlivé vyučovací předměty. Český jazyk - V 1. ročníku ZŠ má předmět komplexní charakter. Ve 2. - 5. ročníku ZŠ má složky specifického charakteru čtení a literární výchova, jazykové vyučování, slohový výcvik, psaní - O časové dotaci jednotlivých složek rozhodne vyučující. Ve 2. - 5. ročníku ZŠ se psaní vyučuje v týdnu zpravidla v menších časových celcích, než je celá vyučovací hodina. Cizí jazyk - Ve 3. - 5. ročníku ZŠ škola organizuje výuku anglického jazyka Člověk a jeho svět Ve 4. a 5. ročníku ZŠ o časové dotaci jednotlivých předmětů a o organizaci výuky rozhodne ředitel školy po dohodě s vyučujícím tak, aby se vyučovalo oběma předmětům učebního plánu v daném ročníku. V rámci dané časové dotace se vyučuje i učivu z oblasti výchovy ke zdraví v rozsahu 40 hodin celkem za 4. a 5. ročník. Hudební výchova, Výtvarná výchova, Praktické činnosti Ve 4. a 5. ročníku ZŠ o časové dotaci jednotlivých předmětů a o organizaci výuky rozhodne ředitel školy po dohodě s vyučujícím tak, aby se vyučovalo všem předmětům učebního plánu v daném ročníku. Praktické činnosti V 1. – 5. ročníku ZŠ o výběru jednotlivých témat učiva a organizaci výuky v rámci podmínek školy rozhodne ředitel školy. V některých vyučovacích hodinách, podle charakteru prováděné činnosti, může být třída dělena na skupiny tak, aby byla zajištěna bezpečnost žáka a ochrana jeho zdraví. Tělesná výchova Využívat možností učebního plánu ke zvýšení počtu hodin tělesné výchovy všude tam, kde jsou pro to vytvořeny odpovídající podmínky. Nepovinné předměty Od 1. ročníku ZŠ mohou být zavedeny nepovinné předměty, které se zařazují nad rámec týdenní časové dotace povinných předmětů. Ředitel školy může koncipovat nepovinné předměty po dohodě s vyučujícím podle podmínek školy a podle zájmu žáků. Výběr a počet nepovinných předmětů není pro žáka omezen.
10
5. Učební osnovy viz samostatný soubor
6. Hodnocení a autoevaluace školy 6.1. Pravidla pro hodnocení žáků
Pravidla pro hodnocení jsou zpracována podle vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., O základním vzdělávání Obecné zásady:
při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků, k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici podklady pro klasifikaci učitel získává: o soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování o zkouškami písemnými, ústními, praktickými, pohybovými, didaktickými testy písemnou práci z učiva za delší období (čtvrtletní práce) přesahující 30 minut mohou žáci psát v jednom dni pouze jednu – takové práce oznámí vyučující žákům předem (nejméně jeden týden) a ostatní vyučující informuje zápisem termínu do třídní knihy na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období – přihlíží se k systematičnosti v práci žáka, stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě
6.2. Hodnocení a klasifikace a) V předmětech naukové povahy Stupeň 1 (výborný) samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti myslí logicky správně ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné téměř vždy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů Stupeň 2 (chvalitebný) s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků zapojuje se do diskuse je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
11
Stupeň 3 (dobrý) v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností se dopouští chyb uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby částečně se zapojuje do diskuze je schopen studovat podle návodu učitele občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 4 (dostatečný) v uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků má závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit při samostatném studiu má velké těžkosti demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní, jeho působení není příliš přínosné. sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy Stupeň 5 (nedostatečný) v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se vyskytují velmi závažné chyby při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele požadované poznatky si neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí neprojevuje samostatnost v myšlení v ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti nezapojuje se do diskuze chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen. b) Ve vyučovacích předmětech výchovné povahy Stupeň 1 (výborný) v činnostech velmi aktivní pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí vždy používá bezpečně a účinně materiály,nástroje a vybavení jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě aktivně se zajímá o umění a estetiku jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň Stupeň 2 (chvalitebný) v činnostech je aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě má zájem o umění a estetiku je tělesně zdatný
12
Stupeň 3 (dobrý) v činnostech je méně aktivní, samostatný a pohotový nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 (dostatečný) v činnostech je málo aktivní i tvořivý rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně úkoly řeší s častými chybami vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) v činnostech je převážně pasivní rozvoj jeho schopností je neuspokojivý materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat neprojevuje zájem o práci.
6.3. Hodnocení a klasifikace žáků se specifickými vzdělávacími potřebami a) V předmětech naukové povahy Stupeň 1 (výborný) ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně je schopen samostatně studovat vhodné texty pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně umí a používá kompenzační pomůcky pracuje spolehlivě s upraveným textem po zadání práce pracuje samostatně Stupeň 2 (chvalitebný) v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky myslí logicky správně je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně umí a dovede použít kompenzační pomůcky pracuje spolehlivě s upraveným textem po zadání práce učitelem pracuje s jistotou Stupeň 3 (dobrý) má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele vyjadřuje se obtížně a nepřesně dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele pracuje spolehlivě s upraveným textem
13
nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat
Stupeň 4 (dostatečný) má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků v myšlení se vyskytují závažné chyby nesamostatný v práci s vhodnými texty práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami má velké obtíže při práci s upraveným textem závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit Stupeň 5 (nedostatečný) požadované poznatky si neosvojil samostatnost v myšlení neprojevuje je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele nepracuje pro tým správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele s upraveným textem nedovede pracovat chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele b) V předmětech výchovné povahy Stupeň 1 (výborný) v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě Stupeň 2 (chvalitebný) v činnostech aktivní, převážně samostatný úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky osvojené dovednosti , vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost Stupeň 3 (dobrý) v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost Stupeň 4 (dostatečný) v činnostech je málo tvořivý, často pasivní rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé úkoly řeší s častými chybami dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele projevuje velmi malý zájem a snahu Stupeň 5 (nedostatečný) v činnostech je skoro vždy pasivní rozvoj schopností je neuspokojivý jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje
14
6.4. Celkové hodnocení 6.4.1. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: prospěl(a) s vyznamenáním Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) prospěl(a) Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. -
neprospěl(a)
Žák neprospěl, je -li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
6.4.2. Způsob získávání podkladů pro hodnocení Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škola sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů.
6.4.3. Hodnocení práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: - pracoval(a) úspěšně - pracoval(a)
6.4.4. Sebehodnocení Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány.
15
Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.
6.4.5. Výstupní hodnocení Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání předpokladech pro další vzdělávání žáka chování žáka v průběhu povinné školní docházky dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí v pátém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání na střední škole. 6.4.6. Slovní hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
6.4.7. Komisionální přezkoušení Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
6.4.8. Opravná zkouška Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Žák koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník.
16
Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.
6.4.9. Přezkoušení Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. V takovém případě jmenuje komisi školní inspektor. Přezkoušení provede komise do deseti dnů. Výsledek přezkoušení je konečný, další přezkoušení žáka je nepřípustné. 6.4.10.
Dodatečná zkouška
Dodatečnou zkoušku koná žák: který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí. který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci druhého pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který z vážných důvodů nemohl být klasifikován ani do 15. října, opakuje ročník. který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky třídy z důvodu vysoké absence. O dodatečné zkoušce rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu.
6.4.11. Postup do dalšího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
6.5. Autoevaluace školy: Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.
6.5.1. Oblasti autoevaluace
materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání průběh vzdělávání školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou výsledky vzdělávání řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
6.5.2. Cíle a kritéria autoevaluace Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok).
17
6.5.3. Nástroje autoevaluace
rozbor dokumentace školy rozhovory s učiteli, rodiči dotazníky pro rodiče, žáky a učitele srovnávací prověrky, dovednostní testy hospitace
6.5.4. Časové rozvržení autoevaluačních činností
hospitační činnost (v průběhu celého školního roku) sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek školního roku) projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.) (do konce září) projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok (do konce října) srovnávací prověrky (průběžně celý škol. rok) dotazníky na klima školy (1x za 2 roky)
Průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady
18
