ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLA DÍLNA LIDSKOSTI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání

ŠKOLA – DÍLNA LIDSKOSTI

Základní škola Gabry a Málinky Štítná nad Vláří, okres Zlín

Školní vzdělávací program Škola – dílna lidskosti

OBSAH strana Název školního vzdělávacího programu ………………………………………………………. 1 Obsah ………………………………………………………………………………………….. 2 Identifikační údaje …………………………………………………………………………….. 4 Charakteristika školy …….……………………………………………………………………. 5 Charakteristika ŠVP Škola – dílna lidskosti …….…………………………………………….. 8 Učební plán ŠVP pro I. stupeň ZŠ ……………….…………………………………………… 18 Učební plán ŠVP pro II. stupeň ZŠ ……………………………………………………………. 19 Volitelné a nepovinné předměty ………………………………………………………………. 20 Učební osnovy vyučovacích předmětů – I. stupeň : Český jazyk a literatura ……………………………………………………….. 21 Anglický jazyk ….…………………………………………………………… 27 Matematika ……………………………………………………………………. 31 Výpočetní technika ……………………………………………………………. 35 Člověk a jeho svět ……………………………………………………………… 37 Vlastivěda ……………………………………………………………………... 41 Přírodověda ……………………………………………………………………. 46 Hudební výchova ……………………………………………………………… 51 Výtvarná výchova ……………………………………………………………. 55 Tělesná výchova ……………………………………………………………… 60 Pracovní činnosti ……………………………………………………………… 65 – II. stupeň: Český jazyk a literatura ………………………………………………………. 69 Anglický jazyk ……………………………………………………………….. 82 Matematika …………………………………………………………………… 88 Výpočetní technika …………………………………………………………… 96 Dějepis ……………………………………………………………………….. 98 Výchova k občanství ………………………………………………………… 105 Fyzika ……………………………………………………………………….. 112 Chemie ……………………………………………………………………….. 121 Přírodopis ……………………………………………………………………. 126 2


Zeměpis ……………………………………………………………………… Hudební výchova ……………………………………………………………. Výtvarná výchova …………………………………………………………… Výchova ke zdraví ………………………………………………………….. Tělesná výchova ……………………………………………………………... Pracovní činnosti ……………………………………………………………. Volitelné předměty Německý jazyk ……………………………………………………………… Sportovní výchova …………………………………………………………... Dramatická výchova ………………………………………………………… Estetická a muzikální výchova ……………………………………………… Cvičení z českého jazyka …………………………………………………… Cvičení z matematiky ………………………………………………………. Informatika ………………………………………………………………….. Ekologický seminář …………………………………………………………. Nepovinné předměty Křesťanská výchova ………………………………………………………… Sportovní výchova ………………………………………………………….. Zdravotní tělesná výchova ………………………………………………….. Výchova mimo vyučování Školní družina ……………………………………………………………….. Školní klub ………………………………………………………………….. Hodnocení žáků …………………………….……………………………………………… Autoevaluace školy ………………………………………………………………………….


133 141 144 151 156 160 164 168 171 174 178 181 184 186 189 194 194 195 195 196 208

3



IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP: Platnost: Předkladatel - název školy: Adresa: Právní subjekt: Ředitelka školy: Statutární zástupce ředitelky: Koordinátoři ŠVP: Telefon: e-mail: Webové stránky: Zřizovatel: Datum zřízení školy: Datum zápisu do rejstříku škol:

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání: „Škola – dílna lidskosti.“ Od 1. 9. 2007 Základní škola Gabry a Málinky Štítná nad Vláří, okres Zlín 763 33 Štítná nad Vláří 417 Příspěvková organizace - od 1. 1. 1994 Mgr. Marie Matulová, statutární zástupce organizace Mgr. Josef Hnaníček Mgr. Josef Hnaníček; Mgr. Marie Matulová 577 336 120, 577 336 121 [email protected] www..zs-stitna.cz Obec Štítná nad Vláří se sídlem Štítná nad Vláří-Popov, č.p. 72, PSČ 763 33, telefon 577 336 125 - 6 1. 9. 1973 1. 1. 2005 poslední změna zápisu v rejstříku škol a ŠZ 27. 9. 1999; č.j. 1020/99 IZO: 600114210 Součásti školy: I. stupeň ZŠ II. stupeň ZŠ Školní družina – ŠD Školní jídelna - ŠJ Celková kapacita školy: 350 žáků Celková kapacita ŠD: 160 žáků Celková kapacita ŠJ 350 obědů Rada školy: Zřízena zřizovatelem školy od 1.1.2006, devítičlenná. Rodičovské sdružení: Klub přátel dětí a školy (KPDŠ) zaregistrován MV ČSFR 3.10.1991. Školní sportovní klub v rámci AŠSK ČR pracuje na škole systematicky od 1. 9. 1997.

4



CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Úplnost a velikost školy Jsme úplná vesnická škola s 1. – 9. postupným ročníkem. Škola se nachází na okraji integrované obce Štítná nad Vláří – Popov a vzdělává kolem 300 žáků pocházejících většinou z této obce a ze sousední vesnice Jestřabí vzdálené asi 2 km západním směrem; několik žáků dojíždí z Rokytnice, Brumova – Bylnice a Valašských Klobouk. Výuka probíhá buď v jedné nebo ve dvou paralelních třídách v každém ročníku. Vybavení školy Škola je prostorná, skládá se ze tří pavilónů a spojovacího krčku. Byla postavena jako 18 třídní v roce 1973. Má prostorné světlé chodby a odpočinkové kouty se spoustou květin a rozsáhlými prostorami pro výstavy žákovských prací a výrobků. Před školní jídelnou je vybudována galerie pro výstavy profesionálních výtvarníků a fotografů. Můžeme využívat 15 tříd a 12 odborných pracoven - odborné učebny fyziky a chemie, výpočetní techniky, zeměpisu, přírodopisu, výtvarné výchovy, hudební výchovy, cizích jazyků, školní knihovnu, cvičnou kuchyňku, pracovnu šití, cvičné dílny kovozpracující a dřevozpracující. Čtyři z nich jsou vybaveny dataprojektorem s počítačem, další tři TV a videopřehrávačem s DVD. Dále je zde 10 velmi dobře vybavených kabinetů a sborovna s přilehlou kuchyňkou. Čtyři kabinety a sborovna jsou vybaveny PC s tiskárnami, 3 kopírkami a internetem; jsou zapojeny do sítě. Žáci i učitelé využívají také školní sálek a 2 tělocvičny. Školní družina pro žáky I. stupně má 3 oddělení, navazuje na ni prostorná školní jídelna s kuchyní. U školy je vybudováno víceúčelové asfaltové hřiště, doskočiště, běžecká dráha, kruhová výseč, antukové volejbalové hřiště a dětský koutek s houpačkami, prolézačkami aj. pro školní družinu. V respiriu jsou zabudovány tři betonové stoly pro stolní tenis. V hodinách tělesné a sportovní výchovy i v mimoškolních aktivitách využíváme také hřiště na místním koupališti, travnaté fotbalové hřiště a celý areál místní TJ Sokol naproti školy. Materiální vybavení školy je velmi dobré. V letošním roce začala celková rekonstrukce školy, která je rozvržena na tři roky. V roce 2007 prochází rekonstrukcí pavilón D – školní kuchyň s jídelnou, tělocvičny, školní družiny a respirium, v dalších letech pak postupně pavilóny I. a II. stupně a spojovací krček (A, B, C). Velkou pozornost věnujeme integraci žáků – s tělesným a lehkým mentálním postižením, s vývojovými poruchami učení a vadami řeči. Na prvním i druhém stupni pracují vyškolené dyslektické asistentky, na prvním stupni vyškolená logopedická asistentka. Se všemi integrovanými žáky pracují pedagogičtí pracovníci podle individuálního vzdělávacího plánu pod odborným vedením příslušných poradenských center. Věnujeme se soustavně rozvoji etického a estetického cítění žáků a také jejich všestrannému osobnostnímu, tělesnému a sportovnímu rozvoji. Kromě soutěží okresní či krajské úrovně se aktivně zapojujeme do sportovních soutěží Valašské sportovní ligy, kterou už sedmý rok organizujeme spolu se sedmi okolními základními školami. Mnoho let u nás má pobočku Základní umělecká škola Valašské Klobouky, vyučuje 5



v odborných učebnách naší školy tři odpoledne v týdnu hudební (klavír a housle) a výtvarný obor. Pedagogičtí pracovníci i zástupci rodičů vedou řadu zájmových kroužků – vaření a stolování, míčové hry, odbíjenou, kopanou, dopravní a zdravotnický kroužek, stolní tenis, základy hry na kytaru, národopisný kroužek Javorníček… Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor má celkem 20 - 23 členů, z toho jeden je externista (místní farář římsko – katolické církve). Většina učitelů pracuje na plný úvazek, někteří mají úvazky částečné. Většina pedagogů je zkušených, s 15 - 35 lety pedagogické praxe, asi třetina učitelů je mladších, se 3 – 10 lety pedagogické praxe. Dvě třetiny ped. pracovníků bydlí v místě školy, třetina jich dojíždí, většinou z nedalekých Valašských Klobouk a Brumova – Bylnice. Všichni interní pedagogičtí pracovníci absolvovali v posledních dvou letech 5 cyklů školení pro celý pedagogický sbor: týmová spolupráce, akce na zakázku v projektu Koordinátor, 2x projekt ESRO (emoční a sociální rozvoj osobnosti), cyklus školení k tvorbě ŠVP se školním koordinátorem ŠVP; a mnohé další akce DVPP zaměřené na tvorbu školního vzdělávacího programu a na činnostní učení. Všichni vyučující I. stupně a někteří z II. stupně prošli kurzy činnostního učení v rámci Tvořivé školy. Patříme k síti tzv. tvořivých škol a síti škol ESRO. Ve škole pracují dva výchovní poradci – jeden pro volbu povolání na II. stupni je zároveň metodikem prevence sociálně patologických jevů, druhý na I. stupni pro práci s integrovanými žáky, dále koordinátor enviromentální výchovy a koordinátor ICT. Škola má dobře vybavenou družinu se třemi odděleními a třemi vychovatelkami. Kvalifikovanost pedagogického sboru je přibližně 80 %. Stále je velmi obtížné zajistit v naší pohraniční oblasti kvalifikované učitele cizích jazyků, na II. stupni schází učitel aprobovaný pro TV. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola patří do sítě tzv. tvořivých škol, do sítě škol ESRO a byla MŠMT ČR zařazena k informačním centrům ICT. Od 1. 9. 1997 pracuje na škole systematicky školní sportovní klub v rámci AŠSK ČR. Pedagogičtí pracovníci navzájem spolupracují při mnoha krátkodobých i dlouhodobých projektech. V minulých letech jsme realizovali tři projekty v rámci SIPVZ, díky nimž jsme pro školu pořídili další výpočetní techniku a dva dataprojektory. Od ledna 2007 pracujeme na dlouhodobém projektu „Cesta Gabry a Málinky ke klíčovým kompetencím“, který je financován ESF a MŠMT ČR a bude trvat do 30. 6. 2008. V dalším projektu „Interaktivní rozvoj klíčových kompetencí“, který je financován ze stejných zdrojů, spolupracujeme s Domem Ignáce Stuchlého, Salesiánským klubem mládeže, o.s. Fryšták (DIS). Oba projekty budou realizovány až do konce června 2008. Díky všem těmto projektům byla vytvořena a stále vzniká spousta metodických materiálů, o nichž informujeme na našich webových stránkách a které jsou na CDR poskytnuty zdarma všem zájemcům. Dále se v rámci projektů koná velké množství nejrůznějších (tradičních i netradičních) akcí pro děti i pro jejich rodiče.

6



Třídní kolektivy vyjíždějí na mnohé exkurze a výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí, pro žáky 7. ročníku pořádáme každoročně lyžařský výcvikový kurs v místě školy a pro žáky 6. ročníku osobnostní kurs v DIS ve Fryštáku. Už několik let spolupracujeme se slovenskou základní školou v Trenčíně. Spolu se sedmi dalšími školami Evropské unie jsme se v březnu 2007 přihlásili k vzájemné spolupráci v projektu Sokrates – Finsko, Německo, Norsko, Slovensko, Španělsko, Turecko, Velká Británie. V červnu roku 2007 byla účast naší školy v tomto mezinárodním projektu schválena. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Mezi školou a rodičovským sdružením, které bylo pod názvem Klub přátel dětí a školy registrováno MV ČSFR dne 3.10.1991, existuje po celou dobu velmi dobrá spolupráce. Dvakrát ročně se konají třídní schůzky rodičů, třikrát probíhají organizovaná konzultační odpoledne pro rodiče. Rodiče mohou školu navštívit kdykoli po dohodě s třídním, popřípadě vyučujícím učitelem. Každoročně organizujeme den otevřených dveří, při kterém seznamujeme rodiče s projekty, které právě zpracováváme. Na školní a rodičovský ples nacvičujeme předtančení polonézy se žáky 9. ročníku, společně s rodiči organizujeme Den dětí a další akce. Škola pořádá pro rodiče a veřejnost i obyvatele sousedního penzionu tradiční výstavy adventních věnců a dalších výtvorů a výrobků dětí, vánoční hry, výstavy výtvarných prací žáků a profesionálních i amatérských regionálních výtvarníků a fotografů s vernisážemi, besídku, popřípadě veřejnou prezentaci projektů k Svátku matek. Při realizaci projektů i jinak spolupracujeme se spolkem ochránců přírody Kosenka Valašské Klobouky, s občanským sdružením Dúbrava Valašské Klobouky a Domem Ignáce Stuchlého ve Fryštáku. Rozvíjíme spolupráci s místní knihovnou a Muzejním spolkem ve Valašských Kloboukách. Zapojujeme se aktivně do vědomostních, dovednostních i sportovních soutěží a naši žáci dosahují velmi pěkných výsledků. Spolupracujeme dlouhá léta se Základní uměleckou školou Valašské Klobouky a s Domem dětí a mládeže Brumov – Bylnice při zajišťování školních i mimoškolních aktivit našich dětí. Velmi úzce spolupracujeme s obcí – při přípravě tzv. Popovských národopisných slavností a dalších kulturních akcí, při přípravě a realizaci dílčích oprav a celkové rekonstrukce školy. Současní i bývalí pedagogičtí pracovníci školy jsou členy zastupitelstva i obecní rady.

7



CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Zaměření školy Náš školní vzdělávací program vznikl na základě aktivní spolupráce a závěrečné shody celého pedagogického sboru. Při strategii jeho koncepce jsme vycházeli z cílů a kompetencí RVP ZV, z podmínek školy, skladby pedagogického sboru, skladby žáků a z lokálních podmínek a vztahů. Současně jsme respektovali zásadu rovnoprávného přístupu k základnímu vzdělání pro všechny žáky a zásadu diferencované a individualizované výuky pro žáky nějakým způsobem znevýhodněné, ale i pro žáky talentované a žáky s hlubším zájmem o určitou vzdělávací oblast. Jako klíčový úkol jsme si vytýčili sladit výuku tématicky, přiblížit ji potřebám praktického života a docílit systematicky uceleného vzdělání u každého žáka vycházejícího z devátého ročníku. Naplnění těchto cílů nám umožňuje zásadní zlom, k němuž v našem vzdělávacím systému dochází, totiž posílení pravomocí základního článku systému – školy. Naše základní škola je jedinou školou v místě, a z tohoto důvodu musíme uspokojit potřeby a zájmy všech žáků. Společným tématem, které prolíná celou prací školy, je zaměření na osobnostní rozvoj, prosociální výchovu a rozvoj regionálních tradic. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli nazvat náš školní vzdělávací program Škola - dílna lidskosti.

Výchovně vzdělávací strategie K tomu aby naše škola zajistila rozvoj klíčových kompetencí žáků, uplatňuje tyto společné postupy : 1. Využívání různých zdrojů informací - učitelé učí žáky pracovat s různými zdroji informací ( tištěnými, elektronickými apod. ) - žáci mají k dispozici školní knihovnu a mohou využívat školní počítače s připojením na internet ve výuce i mimo ni. 2. Využívání nových vyučovacích metod a organizačních forem výuky, při kterých jsou vytvářeny vhodné podmínky pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků (moderní pedagogické trendy, zkušenosti ze školení, jež pedagogové absolvovali, skupinová práce, projekty...) - škola organizuje tematické projekty, kde si žáci ověří využitelnost školních poznatků v praxi - pořádá exkurze zaměřených na poznávání regionálních tradic - neustále vede děti k zájmu o věci veřejné - jak lokálního, tak globálního charakteru.

8



3. Spolupráce s rodiči, zřizovatelem a dalšími institucemi (KPDŠ, školská rada, pedagogicko – psychologická poradna, občanská sdružení v místě atd.) - žáci se účastní veřejných kulturních akcí, na kterých aktivně vystupují - organizujeme pro žáky společné akce jak s rodiči (ples) tak i mezi dětmi navzájem - zapojili jsme se do projektu SOCRATES – Comenius. 4. Proměna klimatu školy (tvůrčí, partnerská komunikace mezi učitelem a žákem, týmová práce, bezpečnost, tolerance k odlišnostem, tvorba a dodržování dohod atd.) - vlastním příkladem vedeme žáky k dodržování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu. V celkovém pojetí vzdělávání na naší škole jsou převážně uplatňovány takové formy a metody práce s žáky, aby docházelo k rozvoji osobnosti jako celku a v návaznosti na to i k rozvoji všech klíčových kompetencí. Klíčové kompetence rozvíjíme zejména učením v souvislostech, to znamená, že neučíme izolovaná data jednotlivých oborů, ale vytváříme u dětí ucelený obraz světa. Žákům jsou předkládány takové úkoly, jejichž řešení vyžaduje znalosti z více oborů lidské činnosti, a tedy i propojení více přístupů k řešení. Tyto kompetence rozvíjíme také využíváním co největšího množství zdrojů informací – prací s knihou, internetem, praktickými pokusy nebo vlastním výzkumem žáků. Kompetence k učení rozvíjíme individuálně podle dané situace u každého žáka. Hlavními strategiemi jsou skupinové a kooperativní učení, práce s chybou a rozvoj sebehodnocení žáků. Kompetence k řešení problému rozvíjíme navozováním a řešením problémových situací, ve kterých žáci samostatně řeší problémy, volí různé způsoby řešení, vyhledávají informace vhodné k řešení problému, činí uvážlivá rozhodnutí, jsou schopni je obhájit uvědomují si zodpovědnost za svá rozhodnutí a důsledky svých činů správně zhodnotí. Kompetence komunikativní rozvíjíme vytvářením dostatečného prostoru pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, při zpracování školních projektů z nejrůznějších oblastí, zpracováním a prezentací jejich výstupů. Kompetence sociální a personální budujeme formami sociálního učení. V rámci skupinového učení přebírají žáci různé role. Kompetence občanské rozvíjíme hlavně učením sociálním, metodami sebepoznávání a seznamováním žáků s jejich právy, odpovědností a povinnostmi. Žáci jsou vedeni k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice. Kompetence pracovní u žáků rozvíjíme opět formou projektové činnosti, skupinové a individuální práce. Důležitou cestou k uvědomění si důležitosti znalosti pracovních postupů a dovednosti používat pracovní nástroje v nejširším smyslu je hodnocení a sebehodnocení všech činností, které žáci provádějí.

9



V rámci procesu vzdělávání se věnuje pozornost i následujícím žákovským kompetencím : Učení - být schopen vzít v úvahu zkušenost - dávat věci do souvislostí - organizovat svůj učební proces - být schopen řešit problémy - být zodpovědný za své učení. Objevování - získávat informace z různých zdrojů posoudit jejich věrohodnost - zvažovat různé zdroje dat - radit se s odborníky ze svého okolí. Myšlení a uvažování - chápat kontinuitu minulosti a současnosti - nahlížet aspekty rozvoje společnosti kriticky - být schopen vyrovnávat se s nejistotou situace, hledat řešení - účastnit se diskusí a vyjadřovat vlastní názor - vnímat politický a ekonomický kontext při vzdělávání a práci - hodnotit sociální chování související se zdravím, s životním prostředím - vnímat hodnoty umění, hudby, literatury atd. Komunikace - rozumět a domluvit se, číst a psát ve více jazycích - být schopen prezentovat, obhajovat a argumentovat své názory, mluvit na veřejnosti - naslouchat a brát v úvahu názory druhých - vyjadřovat se písemnou formou - rozumět grafům, diagramům a tabulkám. Kooperace - být schopen spolupráce práce v týmu - činit rozhodnutí - posuzovat a hodnotit věci správně - objevit a řešit konflikty - navazovat a udržovat kontakty.

10



Práce - vytvářet projekty - brát na sebe zodpovědnost - přispívat k práci skupiny a společnosti - organizovat svou vlastní práci - projevovat solidaritu. Adaptace - využívat informační a komunikační techniky - být flexibilní při rychlých změnách - nalézat nová řešení - být houževnatý v případě potíží.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žáky s vývojovými poruchami učení, s prospěchovými a výchovnými problémy posíláme se souhlasem zákonných zástupců na vyšetření do odborných pracovišť zajišťujících diagnostiku. Jsou to zejména PPP (pedagogicko-psychologická poradna) a SPC (speciální pedagogická centra). Na základě diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a vyžívány vhodné metody a organizační postupy výuky a vytváří se a realizuje individuální vzdělávací plán (IVP). Struktura IVP vychází z platné právní úpravy, je doplněna v případě potřeby dohodou o formě podílu žáka a spolupráce s rodiči žáka. Na základě těchto vyšetření jsou pak tito žáci i žáci se zdravotním postižením integrováni do běžných tříd a jsou jim vytvářeny následující podmínky - individuální přístup učitele - možnost účasti v dyslektickém kroužku nebo individuální práce s dyslektickou či logopedickou asistentkou - používání speciálních pomůcek a programů při výuce - spolupráce s odbornými pracovišti zajišťujícími vyšetření žáků se SPU (specifickými poruchami učení) - nejmenší žáci mohou dle potřeby navštěvovat logopedický kroužek. Při klasifikaci integrovaných žáků a žáků se SPU přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy. Škola vyhledává a rozvíjí talent a mimořádné nadání žáků. Mimořádně nadaní žáci mohou být zařazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky. V rámci výuky je zařazována práce v diferencovaných skupinách i podle nadání žáka. Pro nadaného žáka učitel připravuje a zadává školní práci, která rozvíjí úroveň jeho dovedností v oblasti jeho nadání. Škola podporuje reprezentaci na akcích a olympiádách, při kterých mohou žáci prokázat své nadání v jednotlivých oblastech.

11



Začlenění průřezových témat: 1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV) Tématické okruhy

1. stupeň 1. VV ČJ M PČ

2. VV ČJ M PČ

3. VV M ČJ PČ

4. VV M ČJ PČ

Sebepoznání a sebepojetí

VV M

VV M

VV AJ M

VV HV AJ

5. VV PČ M ČJ VT VV HV AJ

Seberegulace a sebeorganizace

VV PČ

VV PČ

VV PČ

VV HV Př

VV HV VT

Psychohygiena

VV

VV TV

VV TV

VV TV

VV TV Př

Kreativita

VV ČJ HV PČ M

VV HV PČ ČJ M

VV HV PČ ČJ M

VV PČ ČJ M

VV PČ ČJ M VT

OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání

2. stupeň 6. M VV ZV OV M,TV VV OV, ZV HV M,PČ VV OV HV,ZV TV VV ZV TV

VV HV ČJ

7. M ZV VV OV

8. M VV OV

9. M VV ZV OV

M,TV VZ HV VV,OV SV M VV OV HV, PČ TV VV ZV TV

M,TV PČ HV VV,OV SV M VV OV HV TV VV TV

M, ČJ PČ,VV OV, ZV HV,TV SV M, ČJ VV OV HV TV VV ZV TV

VV HV AJ DV SV

VV HV ČJ D SV

VV ČJ AJ SV

12



SOCIÁLNÍ ROZVOJ Poznávání lidí

1. VV ČaS

2. VV ČaS

3. VV ČaS

4. Vl

5. Vl

Mezilidské vztahy

VV ČaS

VV ČaS

VV ČaS AJ

AJ

AJ

Komunikace

VV ČJ TV

VV ČJ TV

VV ČJ TV

ČJ

ČJ

M

Kooperace a kompetice

MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Hodnoty, postoje, praktická etika

1. VV ČaS TV

2. VV ČaS TV

3. VV ČaS AJ TV

6. OV ZV VV AJ OV, AJ ZV,TV HV VV PČ,AJ VV,TV OV HV

7. OV, AJ ZV VV ČJ OV,TV ZV HV VV PC, NJ VV, AJ OV,TV HV

M VT

VV OV TV

4. VV AJ

5. VV AJ VT

Vl

Vl

6. OV ZV VV TV OV VV ZV HV

VV,TV OV ČJ AJ 7. OV ZV VV TV OV,ČJ VV ZV HV

8. OV VV AJ OV HV VV TV PČ,AJ VV,JN OV,TV HV

9. OV ZV VV AJ OV,TV ZV HV VV PČ, ČJ VV, AJ OV, NJ HV,TV

VV OV TV

VV OV TV

8. OV ZV VV TV OV ČJ VV HV

9. OV ZV VV TV OV VV ZV HV

13



2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA (VDO) Tématické okruhy

1. stupeň 1. 2.

3.

4. Vl

5. Vl

Občan, občanská společnost a stát

Vl

Vl

Formy participace občanů v politickém životě

Vl

Vl

Vl VV

Vl VV

Občanská společnost a škola

Principy demokracie jako VV formy vlády a způsobu rozhodování

VV

VV

2. stupeň 6. OV ZV

7. OV ZV

8. OV ZV PČ

9. OV, ZV PČ

OV AJ ZV PČ OV

OV ZV PČ OV

OV,ZV PČ Z Př OV

OV,ZV PČ Z D OV

OV D VV ZV

OV VV ZV

OV VV ZV

OV VV ZV

8. VV OV HV JA,JN

9. VV,NJ OV HV ČJ,AJ

3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH (VMEGS) Tématické okruhy Evropa a svět nás zajímá

1. stupeň 1. 2.

3. JA

4. HV JA VV

5. HV VT AJ VV

2. stupeň 6. VV,AJ OV, PČ HV ČJ

7. VV,AJ OV,NJ Z HV, PČ

14



Objevujeme Evropu a svět

AJ

AJ

AJ

VV OV AJ

Jsme Evropané

AJ VV

AJ VV

AJ VV

VV OV D

VV OV AJ NJ VV OV

VV OV AJ NJ VV OV Z Př

VV OV AJ NJ VV OV D

7. OV HV VV NJ OV,AJ ZV HV VV,PČ OV

8. OV HV VV Z,NJ OV,AJ HV VV ČJ OV Př VV OV NJ ČJ OV

9. OV HV VV NJ OV ZV HV VV,AJ OV Z D ČJ, NJ OV,VV Z D OV D

4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MkV) 1. stupeň 1. 2.

3.

4. HV Vl

5. HV Vl

HV TV

HV TV

V TV

HV TV

Etnický původ

VV

VV

Multikulturalita

ČJ

ČJ

VV OV

VV OV NJ

Princip sociálního smíru a solidarity

Vl

Vl

OV

OV

Tématické okruhy Kulturní diference

Lidské vztahy

HV TV

2. stupeň 6. OV HV VV AJ OV,AJ ZV HV VV,PČ OV

15


5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EV) 1. stupeň Tématické okruhy 1. 2. Ekosystémy


3.

Základní podmínky života

4. Př

5. Př

Př VV

Př VV

VV

VV

VV

VV

VV

Vztah člověka k prostřed VV TV

VV TV

VV TV

Vl TV VV

Vl TV VV

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

2. stupeň 6. Z, OV Př VV ZV Př Z OV

7. Př ZV VV OV OV

8. OV ZV VV

9. OV ZV VV

Ch OV

PČ OV VV ZV OV ZV VV PČ

PČ OV VV ZV OV ,VV PČ ZV Př

OV,ZV Př CH VV VV, PČ M ,VZ OV

F Ch Př OV F,ZV Z OV VV CH, VV Př, ZV PČ Z

2. stupeň 6. VV,HV VT, ČJ OV ZV

7. VV ZV HV OV

8. VV,ČJ HV OV ZV

6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MeV) Tématické okruhy Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

1. stupeň 1. 2. VV VV

3. VV

4. VV

5. VV VT

9. VV ZV HV OV

16



VV

VV

VV

VV

VV

Stavba mediálních sdělení VV

VV

VV

VV

VV

VV

VV

VV

VV

Fungování a vliv médií ve VV společnosti

VV

VV

Tvorba mediálního sdělení VV

VV

Práce v realizačním týmu VV

VV

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Vnímání autora mediálních sdělení

VV VV OV Z VV OV

VV OV DV

VV DV OV

VV OV

VV OV

VV OV

VV OV

VV

VV

VV

VV

VV

VV TV ČJ

VV TV ČJ

VV OV Z

VV OV Z

VV OV

VV OV ČJ

VV AJ

VV AJ

VV AJ

VV F AJ TV

VV AJ

VV AJ

VV ČJ AJ TV Z

VV,AJ Z ČJ TV

VV AJ

VV VT AJ TV VT

17



UČEBNÍ PLÁN ŠVP – I. STUPEŇ

Vzdělávací oblasti

Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět

Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Disponibilní časová dotace Celková povinná časová dotace Minimální a maximální hodinová dotace Nepovinné předměty Křesťanská výchova Individuální logopedická péče Zdravotní tělesná výchova

Vyučovací předměty Český jazyk a literatura ČJ Anglický jazyk AJ Matematika M Výpočetní technika VT Člověk a jeho svět ČaS Vlastivěda Vl Přírodověda Př Hudební výchova HV Výtvarná výchova VV Výchova ke zdraví Tělesná výchova TV Pracovní činnosti PČ

KV ILP ZTV

1. stupeň 1.-5. ročník Minimální časová dotace 35 9 20 1 12

12 10 5 9 118 118

1 1*** 1***

1.

2.

3.

4.

5.

9 4 2 1 1 2 1 20 18-22

8+2* 4+1* 1+1* 1 1 2 1 4 22 18-22

7+2* 3 4+1* 2+1* 1 1 2 1 4 25 22-26

6+2* 3 4+1* 1,5 1,5 1 2 2 1 3 25 22-26

5+2* 3 4+1* 1 2 2 1 2 2 1 3 26 22-26

1 1

1

1

1

1

18



UČEBNÍ PLÁN ŠVP - II. STUPEŇ Vzdělávací oblasti

Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Druhý cizí jazyk Volitelné předměty ostatní Disponibilní časová dotace Celková povinná časová dotace Minimální-maximální časová dotace

Vyučovací předměty Český jazyk a literatura ČJ Anglický jazyk AJ Matematika M Výpočetní technika VT Dějepis Výchova k občanství Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví Tělesná výchova Pracovní činnosti

D OV F Ch Př Z HV VV ZV TV PČ

2. stupeň 6.-9.ročník Minimální časová dotace

6.

7.

8.

9.

15

4+1*

4+1*

4+1*

3+1*

12 15 1 -

3 4+1* 1 2 1 2 2 1 2 1 2 1 2 28 28-30

3 4+1* 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2*/ /2** 4 30 28-30

11

21

10 10 3 6 6 24 122 122

3 3 4 3+1* 1 2 1 1 2 1+2* 2 2 2 1+1* 1+1* 1 1 1 1 1 1* 1* 2 2 1 1* 2*/ 2*/ 2*/2**+2* 2*/2**+2* 7 11 32 32 30-32 30-32 19


Volitelné předměty (vzdělávací oblast) Německý jazyk (Jazyk a jazyková komunikace) Sportovní výchova (Člověk a zdraví) Dramatická výchova Estetická a muzikální výchova (Umění a kultura) Cvičení z českého jazyka (Jazyk a jazyková výchova) Cvičení z matematiky (Matematika a její aplikace) Informatika (Informační a komunikační technologie) Ekologický seminář Nepovinné předměty Křesťanská výchova Zdravotní tělesná výchova Sportovní výchova


NJ SV DV EMV CvČ CvM Inf EkS

Hodinová dotace 2 2 2 2 1 1 1 1

6. -

7. 2/ /2 /2 /2 -

8. 2/ /2 2/ /2 /1 /1

9. 2/ /2 /2 /2 1/ 1/ -

KV ZTV SV

1 1*** 2***

1

1

1

1

Poznámky: * Hodiny přidané vyučovacímu předmětu z disponibilní časové dotace. ** Další volitelné předměty, v 7. ročníku jako alternativa pro ty žáky, kteří si nevyberou další cizí jazyk. *** Tento nepovinný předmět se tvoří ze žáků různých ročníků – podle reálné potřeby. Ročník se na vyučování volitelných předmětů dělí, případně se tvoří skupiny z různých ročníků, v každém ročníku patří do časové dotace pouze první číslo před lomítkem, např. 2/. Při počtu žáků 25 a více v jedné třídě se dělí výuka cizího jazyka na dvě skupiny, dělí se aspoň jedna hodina českého jazyka a jedna hodina matematiky, dělí se výuka tělesné výchovy a pracovních činností – pro zajištění bezpečnosti žáků a efektivity vyučování. Volitelný a nepovinný předmět se otevře při počtu nejméně 7 žáků. Protože volitelné a nepovinné předměty jsou praktického rázu, budou se naplňovat do maximálního počtu 24 žáků.

20



UČEBNÍ OSNOVY POVINNÝCH VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ – I. STUPEŇ Český jazyk a literatura –charakteristika předmětu (1. – 5. ročník) Obsahové vymezení předmětu Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura stanovených RVP. Předmět má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohová výchova Jazyková výchova Literární výchova. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. Časové vymezení předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících 1. stupně ZŠ. Časová dotace v 1. ročníku – 9 hod., ve 2. ročníku – 10 hod., ve 3. ročníku – 9 hod., ve 4.ročníku – 8 hod., v 5. ročníku – 7 hod. týdně ( z toho od 2. do 5. ročníku je přidáno po 2 disponibilních hodinách). Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá většinou v kmenových třídách, v knihovně nebo počítačové učebně.Tam, kde je to vhodné, jsou žáci děleni do skupin. Některá témata, zejména z oblasti literatury, jsou realizována formou krátkodobých projektů, při nichž dochází k propojování žáků různých ročníků. Dalším způsobem naplňování cílů předmětu jsou návštěvy knihoven, práce s knihou a s textem na internetu. Důraz je kladen na rozvoj komunikační dovednosti, tomu je podřízena i výuka gramatiky. K procvičování učiva je možné využít počítačových programů. Výchovné a vzdělávací strategie Vyučovacím předmětem Český jazyk a literatura prolínají průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, která přispívá k rozvoji osobnosti žáka v oblasti poznávání , kooperace, komunikace a kreativity a o témata z Mediální výchovy (fungování a vliv médií ve společnosti) a Multikulturní výchovy ( multikulturalita ). Výchovné a vzdělávací strategie, které směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení Učitel vede žáky

21



- k rozvoji dovedností potřebných k osvojování učiva - k používání osvojených dovedností z jazykového vzdělávání v jiných oblastech - k systematickému ukládání informací - k aplikaci naučených pravidel pravopisu a jejich vzájemnému propojování - k poznání a správnému používání mluvnických a literárních termínů souvisejících s probíraným učivem. Kompetence k řešení problému Učitel vede žáky - k samostatnému nalézání pravidel, kterými se řídí probírané mluvnické jevy - ke zhodnocení své práce, k její obhajobě. Kompetence komunikativní Učitel vede žáky - ke správné formulaci obsahu sdělení v rámci probíraných žánrů - k porozumění probíraných literárních textů - k rozšiřování slovní zásoby žáků - ke správné, srozumitelné stavbě větných celků i celého slohového projevu. Kompetence sociální a personální Učitel vede žáky - k systematické práci v třídním kolektivu, ve skupinách - k diskusi v malé skupině i v rámci celé třídy - k asertivnímu jednání žáků - ke schopnosti sebekritiky - k upevňování dobrých mezilidských vztahů. Kompetence občanské Učitel vede žáky - k úctě k našemu slovesnému dědictví a k vysvětlení jeho významu - k potřebě literárního projevu, k recitaci, k četbě. Kompetence pracovní Učitel vede žáky - k dodržování hygienických pravidel pro čtení a psaní - k přípravě a udržování jejich učebního prostoru.

22



Český jazyk a literatura - vzdělávací obsah (1.- 3.ročník) Výstupy - žák Plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti. Porozumí verbálním (mluvené a psané formě) a nonverbálním prostředkům řeči a používá je v běžných školních a mimoškolních situacích. Respektuje základní komunikační pravidla rozhovoru. V krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči. Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná. Porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost. Užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves. Spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy. Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové a zvukové prostředky. Seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh.

Učivo Četba uměleckých, populárních a naukových textů s důrazem na upevňování čtenářských dovedností a návyků, uplatnění přirozené intonace. Komunikační situace: omluva, žádost, vzkaz, zpráva. Dialog, mluvčí a posluchač. Výběr vhodných komunikačních prostředků a výrazů. Rozvíjení znělého hlasu, nácvik přiměřeného tempa řeči a správného dýchání. Hláskosloví, stavba slov, nauka o slově.

Průřezová témata OSV – Rozvoj schopnosti poznávání. OSV – Komunikace.

OSV – Kreativita.

Slova nadřazená, podřazená, souřadná a slova opačného významu,vyjmenovaná slova a slova k nim příbuzná. Třídění slov, seznamování se s některými slovními druhy. Souvislý mluvený projev, význam slov. Věta a souvětí, spojky a jejich funkce, spojovací výrazy. Druhy vět, výběr vhodných jazykových prostředků.

Vypravování.

OSV – Kreativita.

23


Odůvodňuje a píše správně: i,í/y,ý po tvrdých, měkkých a obojetných souhláskách; slova se skupinami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě: slova s ú/ů, velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování. Zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním. Píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev. Píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení. Čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku. Vyjadřuje své pocity z přečteného textu. Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění. Pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností.


Znalost správného pravopisu dle očekávaného výstupu.

Dodržování hygienických návyků správného psaní. Automatizace psacího pohybu, odstraňování individuálních nedostatků písemného projevu. Plynulý a úhledný písemný projev. Reprodukce textu, přednes básně nebo úryvku prózy. Líčení atmosféry příběhu. Základy literatury - poezie (pojmy: báseň, rým, sloka, přednes), próza ( pojmy: pohádka, povídka, postava, děj, prostředí). Volná reprodukce textu, dramatizace pohádky nebo básně.

24



Český jazyk a literatura – vzdělávací obsah (4. - 5. ročník) Výstupy - žák Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty, potichu i nahlas. Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává. Porovnává významy slov, slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová. Rozlišuje ve slově kořen, část předponovou, příponovou a koncovku. Určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu. Rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary. Vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné skladební dvojici označuje základ věty. Odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí. Užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje. Zvládá základní příklady syntaktického pravopisu. Píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách. Při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy. Volně reprodukuje text, podle svých schopností tvoří vlastní literární text na dané téma. Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je.

Učivo Literatura umělecká a věcná, druhy a žánry literatury.

Průřezová témata OSV – Rozvoj schopnosti poznání.

Význam slov. Stavba slova. Slovní druhy.

Slova spisovná a nespisovná. Skladba - základní a určovací skladební dvojice. Skladba – věta jednoduchá a souvětí. Skladba – spojovací výrazy. Skladba – shoda přísudku s podmětem. Vyjmenovaná slova. Koncovky podstatných jmen. Přídavná jména. Literární pojmy.

OSV – Kreativita.

Tvořivé činnosti s literárním textem, volná reprodukce, dramatizace textu, ilustrace k přečtenému, vystižení děje.

25


Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů. Vyhledává informace ve slovnících a encyklopediích. Přečtený text vyjádří vlastními slovy a dokáže zapsat stručně obsah přečtené knihy. Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti. Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace. Volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru. Píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry. Posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení. Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta. Vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku. Rozpozná manipulativní komunikace v reklamě.


Text odborný, naučný. Mimočítanková četba, různé texty, zavedení čtenářského deníku.

Vypravování. Popis.

OSV – Komunikace.

Spisovná a nespisovná výslovnost.

MkV – Multikulturalita.

Základy techniky mluveného projevu. Formy společenského styku - pozvánka, oznámení, zpráva, dopis, telegram, tiskopisy.

MeV –Fungování a vliv médií ve společnosti.

26



Anglický jazyk – charakteristika předmětu (3. – 5. ročník) Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování skutečností. Poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v Evropě i ve světě a přispívá k chápání a objevování skutečností. Angličtina je jedním z jednacích jazyků všech mezinárodních organizací. Proniká však i do každodenního života dětí. S angličtinou se pravidelně setkáváme prostřednictvím nápisů na zboží v obchodech, v populární hudbě, ve filmu i při práci s počítačem. Pozornost v hodinách je zaměřena na nácvik porozumění mluvenému slovu, na osvojení zvukové podoby angličtiny a na gramatiku. Žáci pracují s bohatým obrazovým materiálem v učebnici a v pracovním sešitě. V kombinaci se zvukovou nahrávkou napodobují správnou výslovnost rodilých mluvčích. Bohatě jsou využívány jednoduché říkanky, písně, nacvičování dialogů a konverzace. Obsahové vymezení předmětu Vzdělávání ve vyučovacím předmětu jazyk anglický směřuje - k získávání základních znalostí jazyka anglického - užívání zejména mluvené, ale i písemné podoby jazyka - získávání základních informací o anglicky mluvících zemích - rozšiřování celkového kulturního obzoru žáků - rozvíjení tvořivosti a představivosti. Vyučovacím předmětem prolínají průřezová témata: Enviromentální výchova - Základní podmínky života. - Ekosystémy. - Lidské aktivity a problémy životního prostředí. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. - Jsme Evropané. - Evropa a svět. Osobnostní a sociální výchova - Poznávání lidí. - Mezilidské vztahy. - Kooperace a kompetence, komunikace. Mediální výchova - Tvorba mediálního sdělení. - Práce v realizačním týmu. 27



Multikulturní výchova - Lidské vztahy. - Mezilidské vztahy, etnický původ. - Princip sociálního smíru a solidarity. Výchova demokratického občana - Principy demokracie. - Občan, společnost, stát. - Formy participace. Časové vymezení předmětu 3 hodiny týdně, od 3. do 5. ročníku. Organizační vymezení předmětu Místo realizace: jazykové učebny, kmenové třídy, pracovny PC Dělení na skupiny v rámci ročníku od 25 žáků. Ve výuce se používají následující formy: výklad, poslech, četba, procvičování gramatiky, dialogy, reprodukce textu v písemné a ústní formě, samostatná práce žáků, práce se slovníky, vyhledávání informací. Součástí vyučování jsou hry, soutěže, recitace, zpěv, výukové programy na PC a různé zajímavé krátkodobé projekty. Žáci mají možnost odebírat anglické časopisy a účastnit se soutěží v anglickém jazyce. Výchovné a vzdělávací strategie Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí. Kompetence k učení Učitel žáky vede - k výběru a využívají vhodných způsobů a metod pro efektivní učení - k propojení získaných poznatků do širších celků - k poznávání smyslu a cílů učení. Kompetence k řešení problémů - ke schopnosti pochopit problém - k vyhledávání vhodných informací.

28



Kompetence komunikativní - ke komunikaci na odpovídající úrovni - k naslouchání promluvám druhých lidí a vhodných reakcí na ně. Kompetence sociální a personální - ke spolupráci ve skupině - k podílení se na utváření příjemné atmosféry v týmu - ke schopnosti sebekontroly, sebehodnocení a objektivního hodnocení spolužáků. Kompetence občanské - k respektování názorů ostatních - ke schopnosti zodpovědně se rozhodnout podle dané situace. Kompetence pracovní - ke schopnosti efektivně organizovat svou práci.

29



Anglický jazyk – vzdělávací obsah (3. – 5. ročník) Výstupy - žák Vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby. Rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje, aktivně se zapojí do konverzace, pozdraví a rozloučí se, poskytne požadovanou informaci, rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova. Pochopí smysl a obsah jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času na porozumění. Používá abecední slovník učebnice, rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům. Rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů a využívá je při své práci. Čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu, vyhledá v textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku. Používá dvojjazyčný slovník. Sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů. Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace, obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu.

Učivo Základní pravidla výslovnosti – rytmus, vázání, melodie skrze rýmy, rytmická říkadla, písničky a audio - orální metody. Pravidla komunikace v běžných každodenních situacích – pozdrav, poděkování, představení, sestavení dialogu, omluva, žádost o pomoc.

Slovní zásoba z tématických okruhů, písniček, říkanek, reakce na vymezené situace, vedení jednoduchého dialogu. Rozhovory o blízkých tématech, doplňování znalosti nových témat, tradice , zvyky v anglicky mluvících zemích, tvoření projektů s pomocí doplňkových materiálů.

Průřezová témata

OSV - Mezilidské vztahy. - Sebepoznání a sebepojetí. MeV - Tvorba mediálních sdělení. - Práce v týmu.

VMEGS - Objevujeme Evropu a svět. - Evropa a svět nás zajímá. - Jsme Evropané.

Poslech a četba s porozuměním – základní pokyny učitele, písničky, říkanky, reakce pohybem.

Seznámení s gramatickými strukturami a typy vět, tvoření krátkých otázek a odpovědí, zápor ve větách, popis děje v přítomnosti, otázky pomocí slovesa to do, can. Tématické rozhovory, popis obrázků, spojování jednoduchých vět do souvětí.

OSV - Řešení problémů.

30



Matematika – charakteristika předmětu (1. – 5. ročník) Obsahové vymezení předmětu Je součástí vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Matematické vzdělávání pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, vyjadřují výsledky svého pozorování. Vzdělávací oblast matematika je tvořen čtyřmi tematickými okruhy: a) číslo a početní operace b) závislosti, vztahy a práce s daty c) geometrie v rovině a v prostoru d) nestandardní aplikační úlohy a problémy. Vyučovacím předmětem matematika prolíná průřezové téma Osobnostní a sociální výchova, která přispívá k rozvoji osobnosti žáka v oblasti vědomostí, dovedností, schopností a pomáhá rozvíjet osobnost žáka v oblasti postojů a hodnot, klade důraz na formování volních a charakterových rysů, rozvíjí důslednost, vytrvalost, schopnost sebekontroly, tvořivost. Časové vymezení předmětu V 1. ročníku ZŠ je časová dotace 4 hodiny, ve 2. - 5. ročníku dotace 5 hodin (z toho ve 2, - 5. ročníku přidáno po 1 disponibilní hodině ). Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využívat počítačových učeben. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede žáky - k samostatné práci, výběru vhodné metody - k chápání informací, jejich využívání v procesu učení a praktickém životě - k užívání obecných termínů, znaků a symbolů. Kompetence k řešení problémů Učitel vede žáky - k pochopení a samostatnému řešení problémů - k ověřování správnosti řešení problémů v praxi 31



- ke kritickému myšlení. Kompetence komunikativní Učitel vede žáky - ke správnému formulování vlastních myšlenek a názorů v logickém sledu - k porozumění textům a záznamům - k naslouchání druhým lidem, porozumění jim, diskusi.

32



Matematika – vzdělávací obsah (1. - 3. ročník) Výstupy - žák Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků. Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti. Užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose. Provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly. Řeší a tvoří slovní úlohy , ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace. Orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času. Popisuje jednoduché závislosti z praktického života.

Doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel. Rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa, nachází v realitě jejich reprezentaci. Porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky. Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině.

Učivo Číselný obor do 1000. Manipulace s předměty, počítání prvků. Čtení a zápis čísel. Vztahy větší, menší, rovno a znaménka <,>,=. Orientace na číselné ose, pojmy před, za, hned před, hned za, mezi. Určování stovek, desítek a jednotek. Sčítání a odčítání v oboru 0 – 1000. Násobení a dělení v oboru malé násobilky. Slovní úlohy ze života dětí s užitím osvojených početních operací. Určování času, převádění jednotek času.

Průřezová témata OSV – Rozvoj schopnosti poznávání.

OSV – Sebepoznání, sebepojetí. OSV – Kreativita.

Seznámení se symboly, matematickými značkami a zápisy. Orientace a čtení v matematických zápisech. Pohyb ve čtvercové síti, na číselné ose. Práce s údaji (ceníky). Rovinné útvary: trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh. Tělesa: krychle, kvádr, koule. Bod, přímka, polopřímka a úsečka – měření v cm a mm. Modelování geometrických útvarů podle zadání.

33



Matematika – vzdělávací obsah (4. - 5. ročník ) Výstupy - žák Využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení. Čte a zapisuje, porovnává, provádí písemné početní operace, zaokrouhluje, provádí odhady a kontroluje výsledky, znázorňuje na číselné ose. Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace. Řeší jednoduché praktické úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky. Vyhledává, sbírá a třídí data. Čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy. Užívá pojem zlomek v reálných situacích. Narýsuje a znázorní tyto základní rovinné útvary, užívá jednoduché konstrukce. Sestrojí rovnoběžky a kolmice. Sčítá a odčítá graficky úsečky. Určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran. Určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu. Vypočítá obsah a obvod obdélníku a čtverce, řeší jednoduché praktické problémy. Rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru.

Učivo Přirozená čísla ( přes milion) a 0. Řešení jednoduchých rovnic. Užívání kapesního kalkulátoru.

Průřezová témata OSV – Kooperace a kompetice.

Slovní úlohy. Převody jednotek.

OSV – Rozvoj schopností poznávání.

Závislosti, vztahy a práce s daty. Zlomky. Desetinná čísla. Geometrie v rovině - čtverec, obdélník , trojúhelník a kružnice. Přímka, úsečka.

Obsah a obvod.

Osová souměrnost. Geometrie v prostoru.

34



Výpočetní technika – charakteristika předmětu (5. ročník) Obsahové vymezení předmětu Předmět pokrývá oblast Informační a komunikační technologie. Žáci jsou vedeni k praktickému ovládání výpočetní techniky, k chápání a správnému užívání pojmů z oblastí hardwaru, softwaru a práce v síti. Dále jsou vedeni k zvládnutí práce s grafikou, textem, a prezentacemi. Všechny tyto nástroje se učí žáci využívat ke zpracování informací. Průřezová témata, která prolínají veškerou výukou výpočetní techniky: Osobnostní a sociální výchova – Rozvoj schopností poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás zajímá Časové vymezení předmětu Předmět je vyučován v 5. ročníku s časovou dotací jedna hodina týdně. Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá v počítačové učebně ve skupinách s maximálním počtem 24 žáků. S předmětem Výpočetní technika úzce souvisí volitelný předmět Informatika pro žáky 8. ročníku. Výchovné a vzdělávací strategie Učitel - vede žáky k systematickému pojetí procesu zpracování a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení (kompetence k učení) - podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů - předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci - vyžaduje od žáků střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření - podporuje u žáků zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků (kompetence komunikativní) - nabádá žáky k zodpovědnému využívání výpočetní techniky (kompetence sociální a personální) - učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti ICT ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná (kompetence občanské) - vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci s výpočetní technikou - učí žáky využívat ICT pro hledání informací důležitých pro jejich další profesní růst (kompetence pracovní).

35



Výpočetní technika – vzdělávací obsah (5. ročník) Výstupy - žák Ovládá myš (tj. uskuteční klik, dvojklik a tah); používá významné klávesy (delete, backspace, enter, mezerník) a orientuje se na klávesnici; přihlásí se do školní počítačové sítě; správně zapne a vypne počítač; orientuje se v nabídce Start; ovládá výukový software; popíše zdravotní rizika spojená s využíváním výpočetní techniky a respektuje pravidla bezpečné práce s hardware a postupuje poučeně v případě jejich závady; popíše pojmy software a hardware; popíše základní sestavu počítače; využívá základní prostředí Windows; chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím. Orientuje se v prostředí internetu; vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích pomocí klíčových slov; komunikuje pomocí běžných komunikačních zařízení; komunikuje prostřednictvím e-mailu a ICQ. Pracuje s jednoduchým grafickým editorem; ovládá základní funkce textového editoru Word a využívá ho v kombinaci s internetem a encyklopediemi ke zpracování jednoduchého referátu; připraví jednoduchou prezentaci v programu Powerpoint; ukládá a tiskne svoje vytvořené práce.

Učivo Základy práce s počítačem.


Vyhledávání informací a komunikace.

Zpracování a využití informací.

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá. MeV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení.

36



Člověk a jeho svět – charakteristika předmětu (1. – 3. ročník) Obsahové vymezení předmětu Člověk a jeho svět je součástí vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Vyučuje se v 1. období. Ve 2. období výuka pokračuje v hodinách předmětů Přírodověda a Vlastivěda. Tato oblast je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání a připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a Výchova ke zdraví. Vzdělávací obsah je členěn do pěti tematických okruhů: 1. Místo, kde žijeme – důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků. 2. Lidé kolem nás – upevňování základů vhodného chování a jednání mezi lidmi, seznámení se základními právy a povinnostmi. 3. Lidé a čas – orientace v dějích a čase. 4. Rozmanitost přírody – poznávání Země jako planety sluneční soustavy, poznávání proměnlivosti a rozmanitosti živé i neživé přírody. 5. Člověk a jeho zdraví – základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích. Poznávání sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti. Vyučovacím předmětem Člověk a jeho svět prolínají průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti,mezilidské vztahy. Enviromentální výchova – Vztah člověka k prostředí, základní podmínky života. Multikulturní výchova – Lidské vztahy. Časové vymezení předmětu Časová dotace v 1. a 2. ročníku - 2 hod., ve 3. ročníku – 3 hod. (z toho ve 2. a 3. ročníku se využívá jedna disponibilní hodina). Výuka probíhá v kmenových třídách, je doplněna vycházkami, besedami, exkurzemi a videozáznamy. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede žáky - k aktivnímu vyhledávání a třídění informací, jejich propojování a systematizaci - výběru různých metod, způsobů a strategií učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení - k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků - k poznání smyslu a cíle učení, umět posuzovat vlastní pokrok - k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání.

37



Kompetence k řešení problémů Učitel vede žáky - k vnímání problémových situací ve škole a mimo ni, učí je rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti - k hledání různých zdrojů informací, které mohou vést k řešení problému, k jejich ověřování a srovnávání - k ověřování správnosti řešení problému. Kompetence komunikativní Učitel vede žáky - k dovednosti správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory na lidskou společnost, přírodní jevy a historické události - k vyhledávání různých typů textů a obrazových materiálů a o probíraných tématech ( kroniky, encyklopedie, internet, učebnice, návody) - k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků. Kompetence sociální a personální Učitel vede žáky - ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů v oblasti vlastivědného a přírodovědného charakteru - ke stanovení pravidel pro činnost skupiny a k jejich dodržování - k budování jejich sebedůvěry - k rozvoji schopnosti sebehodnocení a objektivního hodnocení jiných. Kompetence občanské Učitel vede žáky - k respektování přesvědčení druhých lidí - k pochopení základních vztahů v různých ekosystémech - k uvědomění si významu jednotlivých složek životního prostředí. Kompetence pracovní Učitel vede žáky - k seznámení s vlastnostmi některých materiálů - k dodržování ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí - k práci podle předem stanoveného návodu a umožní jim hledat vlastní postup.

38



Člověk a jeho svět – vzdělávací obsah (1. – 3. ročník) Výstupy - žák Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí.

Učivo Osobní bezpečí, nebezpečné situace. Orientace ve škole a jejím blízkém okolí. Práce s plánem obce.

Začlení svou obec do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci. Rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost. Rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi.

Název obce a místních částí, význačné orientační body, historická a památná místa v obci.

Odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností. Projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, k jejich přednostem i nedostatkům. Využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem bydliště. Uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a o činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost.

Průřezová témata OSV - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti.

Rozdíly mezi městským a vesnickým prostředím.

Rodina, domov, vlast, vztahy mezi členy rodiny, pravidla rodinného života, práva a povinnosti jejích členů. Pracovní činnosti lidí, tělesná a duševní práce. Různá povolání. Volný čas a jeho využití. Vztahy mezi lidmi. Osvojování vhodného chování k ostatním spolužákům a lidem. Základní orientace v čase. Den, týden, měsíc, rok. Minulost, přítomnost a budoucnost. Kultura a historie naší obce.

OSV - Mezilidské vztahy. - Poznávání lidí.

Proměny způsobu života v minulosti a přítomnosti.

39



Pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích.

Charakteristika ročních období, pozorování změn počasí. Reakce rostlin a živočichů na roční období. Roztřídí některé přírodniny podle nápadných Rozlišení živé a neživé přírody. určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů Základní význam vody, vzduchu a půdy. ve známé lokalitě. Podmínky života na Zemi. Provádí jednoduché pokusy u skupiny známých Pozorování a porovnávání vlastností vody, vzduchu, látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a přírodnin. změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů. Uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné Lidské tělo. zdravotně preventivní návyky s využitím Péče o zdraví. elementárních znalostí o lidském těle; projevuje Správná životospráva. vhodným chováním a činnostmi správný vztah ke zdraví. Dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby První pomoc. neohrožoval zdraví své ani zdraví jiných. Pravidla chování ve školním řádu. Chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, Osobní bezpečí, krizové situace a situace odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; hromadného ohrožení. v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě. Uplatňuje základní pravidla účastníků silničního Znalost pravidel silničního provozu. provozu. Reaguje adekvátně na pokyny dospělých při Správné a bezpečné chování při mimořádných mimořádných událostech. událostech.

40



Vlastivěda - charakteristika předmětu (4. – 5. ročník) Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět vlastivěda patří do vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět a zpracovává jeho první 3 témata: Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas. Navazuje na vyučovací předmět Člověk a jeho svět vyučovaný v 1. -ž 3. ročníku. Vlastivěda rozšiřuje základní poznatky o významné přírodní, společenské, hospodářské, kulturní a historické jevy. Prohlubuje u žáků znalosti z oblasti produktů lidského konání v návaznosti na významné události regionálních a národních dějin. V potřebné míře zobecňuje podněty jak z osobního života žáků, tak z oblasti médií. Formuje u žáků vědomí příslušnosti k vlastnímu národu, ale také podněcuje zájem o různé přírodní a kulturní odlišnosti jiných národů, které respektuje. Předmět vlastivěda učí žáky vnímat svět v globálních souvislostech a přijímat zodpovědnost za důsledky lidského jednání. Zároveň vede žáky k tomu, aby se dokázali orientovat v praktických situacích, jako je například práce s mapou a orientace v krajině. Ve vlastivědě je věnována pozornost těmto průřezovým tématům: Enviromentální výchova - Vztah člověka k životnímu prostředí. Osobnostně sociální výchova – Poznávání lidí, hodnoty, postoje, praktická etika Výchova demokratického občana – Formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování, občanská společnost a škola, občan, občanská společnost a stát. Multikulturní výchova – Kulturní diference Časové vymezení 4.ročník : 1,5 hodiny týdně 5.ročník: 2 hodiny týdně Organizační vymezení Výuka bude probíhat v kmenových třídách a v terénu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků: Kompetence k učení Učitel − rozvíjí schopnost samostatně vyhledávat informace, třídit je a zpracovávat − rozvíjí schopnost zpracovat informace formou referátu nebo prezentace − vede žáky k aplikaci znalostí v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě − vhodnou a systematickou motivací rozvíjí pozitivní vztah k učení 41



− podporuje účast žáků v soutěžích, kde mají možnost srovnávat své vědomosti s jinými žáky, učí se sebehodnocení − podněcuje k vyhledávání společných a rozdílných znaků historických epoch − rozvíjí zájem o poznání minulosti vlastního národa. Kompetence k řešení problémů − vede žáky k vyhledávání a kombinování informací k danému problému z různých informačních zdrojů − rozvíjí schopnost pochopit problém, vyhledat k němu různé informace, diskutovat o různých možnostech − vede žáky k argumentaci, k diskusi − vede žáky k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky. Kompetence komunikativní − vede žáky ke kultivovanému písemnému a ústnímu projevu − rozvíjí dovednost používat mapy − zadává úkoly, které žáci řeší s využitím moderní informační a komunikační technologie − rozvíjí schopnost komunikace (umět vyjádřit své myšlenky, obhájit svůj názor, hodnotit argumentaci jiných) − vede žáka k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace, k naslouchání a respektování názorů druhých. Kompetence sociální a personální − motivuje žáky pro práci ve skupinách − seznamuje žáky s pravidly spolupráce v týmu − vytváří příznivou atmosféru ve třídě a dodává žákům sebedůvěru − vede žáky k dodržování dohodnutých postupů − k utváření pocitu zodpovědnosti za své jednání − k hodnocení vlastních výsledků a výsledků skupiny. Kompetence občanské − vede žáky k vytváření osobních představ o životním prostředí − rozvíjí schopnost chápat odlišnosti různých lidských ras, národů a kultur a jejich přínos pro rozvoj lidské společnosti − vede je k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje − rozvíjí zájem o cestování a poznávání vlasti a regionů světa s cílem chránit jedinečnost přírodních objektů a lidských výtvorů − podněcuje žáka k vytvoření vztahu ke své vlasti. Kompetence pracovní − rozvíjí individuální schopnosti − vyžaduje od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplné dokončení práce − vede žáky k dodržování pravidel bezpečného chování ve volné přírodě. 42



Vlastivěda – vzdělávací obsah (4. - 5.ročník) Výstupy - žák Určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu. Určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě. Rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map. Vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického. Najde ČR na mapě Evropy. Vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky. Porovná způsob života a přírodu v jednotlivých částech naší vlasti.

Učivo Místo, v němž žijeme. Orientace v místě a prostoru. Práce s kompasem a mapou. Světové strany v přírodě.

Průřezová témata EV– Vztah člověka k životnímu prostředí

Orientace podle náčrtů, plánů a map. Zeměpisné pojmy. Štítná nad Vláří . Zlínský kraj. Valašsko.

Česká republika. Poloha v Evropě. Vznik, obyvatelstvo.

Hospodářská a společenská vyspělost. Praha. Přehled regionů. Rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich ČR – státní zřízení, orgány státní moci, státní symboly, významné osobnosti naší politiky. zástupce, symboly našeho státu a jejich význam. Vyjádří na základě vlastních zkušeností základní Lidé kolem nás. vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro Mezilidské vztahy, pravidla slušného chování. soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci.

VDO – Formy participace občanů v politickém životě. OSV – Poznávání lidí.

43


Rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky. Rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy. Rozlišuje základní formy vlastnictví; používá peníze v běžných situacích. Poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce. Pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a jevy. Využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek. Rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik. Srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik. Objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů. Lokalizuje Evropu na mapách světadílů, určuje její hranice. Vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách Evropy a polokoulí.


Pravidla dialogu, komunikace.

OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika.

Lidská práva a práva dítěte.

VDO – Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování.

Základní formy vlastnictví. Peníze a jejich používání. Základní globální problémy.

EV – Vztah člověka k prostředí.

Lidé a čas. Čas, časová osa. Velká Morava. Raný český stát.

VDO – Občanská společnost a škola

Český stát do r. 1620. Český stát od r. 1620 do 1918. Světové války. ČSR v letech 1918 – 1938. Československo od 2.větové války k rozpadu federace. ČR dnešních dnů. Historický přehled – znalost významných dní v roce. Evropa.

VDO – Občan, občanská společnost a stát. MkV – Princip sociálního smíru a solidarity.

44


Zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích .


Významné Evropské státy, města a střediska cestovního ruchu.

MkV– Kulturní diference.

45



Přírodověda – charakteristika předmětu (4. - 5. ročník) Obsahové vymezení předmětu Předmět přírodověda je součástí vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Zahrnuje zejména okruhy Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. Všímá si částečně i ostatních okruhů v souvislosti s přírodou. Výuka probíhá v jednotlivých třídách, podle náplně učiva je rovněž využívána učebna přírodopisu. Dále tento předmět integruje vybrané tématické okruhy průřezových témat: Enviromentální výchova Osobnostní a sociální výchova. Časové vymezení předmětu: Časová dotace je ve 4. ročníku 1,5 hodiny a v 5. ročníku 2 hodiny týdně. Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá v kmenových třídách, podle náplně učiva je rovněž využívána učebna přírodopisu a pracovna PC. V hodinách jsou uplatňovány různé metody práce jako skupinová práce, projekty, výkladové hodiny, přednášky, vycházky s pozorováním, prezentace vlastních názorů, samostudium. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - motivuje k celoživotnímu učení, k pozitivnímu vztahu k učení - vede k vyhledávání informací z různých zdrojů - umožňuje žákům zpracovat informace a formou referátu s nimi seznámit ostatní - vysvětluje základní termíny - motivuje k účasti na přírodovědných soutěžích - umožňuje žákům poznávat přírodniny a zakládat sbírky - vede k samostatnému domácímu zpracování zajímavých úkolů. Kompetence k řešení problémů - zadává úkoly způsobem, který umožňuje více postupů - zařazuje metody, při kterých žáci sami navrhují řešení, docházejí k závěrům a vyhodnocují získaná fakta - umožňuje řešit praktické úkoly při přírodovědných vycházkách.

46



Kompetence komunikativní - využívá moderní informační technologie - vede žáky k formulování vlastních myšlenek v písemné i mluvené formě - umožňuje prezentaci žáků; žáci mají možnost zhodnotit výsledky své práce a reagovat na hodnocení ostatních. Kompetence sociální a personální - využívá práci ve skupině - toleruje odlišný názor - navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, jejich pocitu zodpovědnosti. Kompetence občanské - vede žáky k chápání základních ekologických souvislostí a enviromentálních problémů - k uvědomování si odpovědnosti člověka za zachování života na Zemi - k odmítání rasistických názorů a k respektování různorodosti lidské populace - k uvědomování si nutnosti ochrany svého zdraví i ostatních občanů. Kompetence pracovní - vede žáky k pečlivé a systematické práci - dodržuje přesné pracovní postupy a dbá na bezpečnost práce.

47



Přírodověda – vzdělávací obsah (4. ročník) Výstupy - žák Charakterizuje vybrané lokality – pole, les, louka, voda, u lidských obydlí. Nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí. Vysvětlí vztahy živých organismů a neživé přírody v jednotlivých ročních obdobích. Rozlišuje běžně se vyskytující živočichy, rostliny a houby v jednotlivých společenstvech. Porovnává základní projevy života na konkrétních organismech, třídí organismy do skupin, využívá k tomu klíče a atlasy. Založí jednoduchý pokus, uvede postup, vyhodnotí výsledek. Účelně plánuje svůj čas pro učení, práci a zábavu. Uvědomuje si činnost člověka v přírodě, jeho kladný i záporný vliv na prostředí a vlastní zdraví. Zdůvodní význam chráněných částí přírody. Uvědomuje si globální problémy a navrhne řešení. Pozná vybrané nerosty a horniny, vysvětlí vznik půdy. Popíše změny neživé přírody v průběhu roku. Změří hmotnost tělesa, objem, změří teplotu. Rozšíření rostlinstva a živočichů v okolní krajině, přírodní zajímavosti v okolí domu.

Učivo Rozmanitost přírody. Rostliny, houby, živočichové (průběh a způsob života, výživa, stavba těla). Životní podmínky. Práce s atlasy a klíči.

Průřezová témata EV-Ekosystémy. -Základní podmínky života. OSV – Sebeorganizace a seberegulace.

Ohleduplné chování v přírodě a ochrana přírody (živelné pohromy a ekologické katastrofy). Neživá příroda.

EV-Vztah člověka k prostředí.

Místo, kde žijeme.

48



Přírodověda – vzdělávací obsah (5. ročník) Výstupy - žák Rozlišuje základní nerosty a horniny. Vysvětlí proces zvětrávání hornin. Objasní využití některých nerostů. Uvědomuje si rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými přírodními zdroji. Uvede zdroje el. energie a využití el. energie. Dodržuje pravidla bezpečné práce při manipulaci s běžnými elektrickými přístroji. Sestrojí jednoduchý el. obvod. Popíše vznik půdy, vysvětlí význam půdy, její využití a princip ochrany Zjišťuje propojenost živé a neživé přírody, nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka. Uvede příčiny přizpůsobování se organismů vnějším podmínkám. Uvede příklady organismů žijících v různých oblastech světa.

Respektuje význam zdravého životního prostředí pro člověka. Vysvětlí význam čističek odpadní vod. Uvědomuje si pravidla chování v CHKO a v přírodě. Zhodnotí některé činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které škodí prostředí a zdraví člověka. Uvede základní informace o postavení Země ve vesmíru. Uvědomuje si podmínky života na Zemi. Vysvětlí rozdíl mezi planetou a hvězdou. Vysvětlí význam Slunce pro život na Zemi. Vysvětlí střídání dne a noci a ročních období na základě poznatků o Zemi jako součásti vesmíru. Vysvětlí pojem hvězda, planeta, souhvězdí, sluneční soustava. Rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před jeho narozením a po něm. Využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí

Učivo Průřezová témata Člověk a neživá příroda. EV- Ekosystémy. Nerosty a horniny, půda (vznik - Základní podmínky života . půdy a její význam, hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání). Voda a vzduch.

Člověk a živá příroda. Rozmanitost přírody. Podnebné pásy. Životní podmínky. Chráníme přírodu.


Člověk a vesmír.

Člověk a jeho zdraví. Lidské tělo (základy lidské reprodukce, vývoj jedince).

OSV-Psychohygiena. Mezilidské vztahy.

49


jednotlivých orgánových soustav a podpoře zdravého způsobu života. Demonstruje zásady první pomoci. Uplatňuje návyky související s podporou zdraví a jeho ochranou. Uvědomuje si škodlivost kouření, užívání drog a alkoholu, gamblerství. Předvede v modelových situacích jednoduché způsoby odmítání návykových látek. Uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví. Uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty. Uvede jednoduché stroje a jejich praktické použití – páka, kladka, nakloněná rovina, kolo apod. Vysvětlí princip a užití parního stroje a spalovacího motoru, jejich význam v technickém pokroku.


Péče o zdraví, zdravá výživa. Návykové látky a zdraví. Partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy.

Člověk a lidské výtvory. Průmysl. Jednoduché stroje.

50



Hudební výchova – charakteristika předmětu (1. – 5. ročník) Obsahové vymezení předmětu Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Hlavními složkami Hudební výchovy jsou vokální činnosti, instrumentální činnosti, hudebně pohybové činnosti, poslechové činnosti. Při vyučování jsou realizovány i části vzdělávacích obsahů průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Časové vymezení předmětu Časová dotace je v 1. – 5 . ročníku 1 hodina. Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá ve všech ročnících v pracovně Hudební výchovy, popř. v kmenových třídách a v hudebním sálku. Součástí vyučování jsou kromě vyučovacích hodin také příležitostné akce – např. pěvecká soutěž „Štítenský slavíček“ aj., výchovné koncerty. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede žáky - k porozumění obecně používaných termínů v hudební oblasti - k intenzivnímu vnímání hudby - k rozvíjení vlastních dovedností - k chápání historických souvislostí. Kompetence k řešení problémů - k vnímání estetických prožitků. Kompetence komunikativní - k vyjádření emotivních a pocitových prožitků - k formulaci vlastních názorů na hudební dílo - k vlastnímu kulturnímu uměleckému projevu. Kompetence sociální a personální - k uvědomělému chování na kulturních akcích 51



- k týmové práci - k vytváření pocitu sebedůvěry a sebeuspokojení. Kompetence občanské - k zodpovědnému plnění zadaných úkolů - k toleranci odlišnosti – rasové, náboženské… - k respektování a k oceňování našich tradic, kulturního a historického dědictví - k aktivnímu zapojování do kulturního dění. Kompetence pracovní - k využívání znalostí a dovedností získaných v jiných vzdělávacích oborech - ke správnému používání rytmických a melodických nástrojů - k seznámení se základním grafickým záznamem hudby.

52



Hudební výchova – vzdělávací obsah (1. – 3. ročník) Výstupy - žák Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, tvoří nejjednodušší rytmické a melodické motivy. Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře. Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie. Orientuje se v jednoduchém zápisu skladby.

Učivo Rozvoj správného dýchání, správná výslovnost, rozšíření hlasového rozsahu, základy tvoření hlavového tónu. Hudební hry ,práce s říkadly, hra na tělo (na ozvěnu, otázku a odpověď…).

Průřezová témata MkV – Lidské vztahy.

Nejjednodušší doprovody na elementární rytmické a OSV- Kreativita. Orffovy nástroje. Pohybové vyjádření hudby, taktování, hra na tělo.

Notová osnova, houslový klíč,nota, pomlka,základní délky not, takt 2/4 a 3/4 . Rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné Výrazové prostředky v hudbě tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby. (zvuk - tón , melodie, rytmus). Lidský hlas a hudební nástroje v jednoduchých a Rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební krátkých ukázkách. nástroje; odliší hudbu vokální, instrumentální a Seznámení s některými hudebními nástroji. vokálně instrumentální; chápe roli posluchače.

53



Hudební výchova – vzdělávací obsah (4. – 5. ročník) Výstupy - žák Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti. Orientuje se v zápisu jednoduché písně či skladby a podle svých individuálních schopností a dovedností ji realizuje. Využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché rytmické hudební nástroje k doprovodné hře, k reprodukci a improvizaci jednoduchých motivů. Rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby. Rozpozná v proudu znějící hudby některé z určitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metro-rytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny. Vyjadřuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace.

Učivo Základní pěvecké návyky a dovednosti, hlasová hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu. Realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu. Jednohlas a vícehlas. Intonace diatonických řad, hudební hry, hra na tělo. Orientace v notovém záznamu jednoduché melodie, její vokální reprodukce.

Průřezová témata MkV – Lidské vztahy.

Hra na hudební nástroje - reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů .

OSV – Sebepoznání a sebepojetí.

Hudba vokální, instrumentální, vokálně VMEGS – Evropa a svět nás instrumentální, lidová a umělá, jednoduché hudební zajímá. formy, různé typy písní. Vlastnosti tónů – výška, délka, síla, barva. MkV – Kulturní diference. Vztahy mezi tóny, akordy. Hudební výrazové prostředky: melodie, rytmus, harmonie, barva, kontrast, gradace, pohyb melodie, zvukomalba - a jejich změny. Taktování, pohybový doprovod hudby, dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance. Pohybová improvizace s využitím tanečních kroků. Orientace v prostoru, zapamatování si nejjednodušší choreografie pohybových her a jednoduchých tanců.

54



Výtvarná výchova – charakteristika předmětu (1. - 5. ročník) Obsahové vymezení předmětu Vzdělávací obor Výtvarná výchova spadá do vzdělávací oblasti Umění a kultura, jež má v dětech rozvíjet umělecké poznávání světa a tvořivý přístup ke skutečnosti. Výtvarná výchova rozvíjí specifické složky osobnosti dítěte orientované především na vizuální vnímání, obraznost, vyjadřování a komunikaci. Zasvěcuje dítě do „řeči obrazů“, pracuje s jeho zážitky a poskytuje mu nové zkušenosti především prostřednictvím hry, která postupně přechází v cílené experimentování, skrze něž se dítě seznamuje se svým vnitřním světem, se vztahy ke svým blízkým, k přírodě, okolí a tyto své zážitky přetváří do obrazových znaků. Dává dětem především pocítit radost z tvůrčí činnosti a zasvěcuje dítě do různých přístupů a způsobů, jak svou vlastní zkušenost výtvarně ztvárnit. Rozvíjí smyslovou citlivost, podporuje osobité vyjadřování a vybízí ke komunikaci prostřednictvím obrazových znaků. Tím výtvarná výchova přispívá k rozvoji a postupnému formování citlivé, celistvé, otevřené lidské bytosti, schopné uvědomovat si sebe sama a své místo ve světě, v němž se pohybuje. V rámci výuky výtvarné výchovy na I. stupni jsou naplňována tato průřezová témata: Osobnostně sociální výchova – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena, kreativita, poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika. Mediální výchova – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálního sdělení. Multikulturní výchova – kulturní diference, lidské vztahy, multikulturalita. Kompetence žáků jsou rozvíjeny prostřednictvím: skupinové práce, samostatné práce, zážitkového učení, hry, experimentu, dramatizace, výkladu, brainstormingu, interpretace obrazového materiálu, práce s dostupnými médii a technickým vybavením (kopírka, skener, dataprojektor), výtvarné činnosti a aktivity, dále probíhají instalace žákovských prací v prostorách školy, návštěvy galerií, výstav, účast na galerijních animacích, vzdělávacích programech, besedy s umělci, projekty v rámci výtvarné výchovy i v propojení s jinými předměty. Časové vymezení předmětu V 1. - 3. ročníku je výtvarná výchova zastoupena 1 vyučovací hodinou, ve 4. - 5.ročníku 2 vyučovacími hodinami. Organizační vymezení předmětu Většina hodin výtvarné výchovy probíhá v kmenových třídách, v případě potřeby pak v učebně výtvarné výchovy, která poskytuje dobré zázemí pro různé způsoby činnosti, dále pak v žákovské knihovně a v učebně PC v případě vyhledávání informací, v prostorách školy v rámci instalace děl, ve školní galerii a v okolí školy. K výuce náleží i návštěvy galerií a výukové programy zaměřené na interpretace výtvarného díla, účast ve vybraných výtvarných soutěžích, realizace projektů. 55



Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - nabízí širokou škálu materiálu, námětů, nových zážitků a zkušeností, jež podnítí žáky k výtvarnému ztvárnění - povzbuzuje žáky v činnosti, podněcuje jejich zájem a dává jim zakusit radost ze hry a experimentu - nabízí možnost experimentovat s uměleckými reprodukcemi a seznámit tak děti s uměleckou tvorbou. Kompetence k řešení problémů - umožňuje žákům prostřednictvím vlastní tvorby ověřit si různý přístup k tématům, základní techniky, výtvarné prostředky - motivuje žáky k zaujetí různých postojů vůči jednoduchým problémovým situacím – vyjádření pohybu, pocitu, představy, zážitku - postupně vede žáka k samostatnosti i skupinovému řešení jednoduchých problémových situací prostřednictvím výtvarného ztvárnění. Kompetence komunikativní - klade důraz na vzájemné sdílení výtvarných prací, vede ke vzájemnému respektu odlišného ztvárnění, k pozitivnímu hodnocení - seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti výtvarné tvorby - nabízí prostor k rozvíjení neverbální komunikace - vede žáky k porozumění obrazovým znakům a symbolům a objasnění jejich významu pro náš život. Kompetence sociální a personální - podněcuje zdravý růst osobnosti, vede žáka k zachycení vlastních myšlenek, emocí, zážitků, zkušeností prostřednictvím výtvarné tvorby - zcitlivuje děti pro vnímání krásy kolem - vybízí žáky k osobitému projevu a rozpoznávání vlastních individuálních dovedností - vede žáky k respektování pravidel, ke vzájemné ohleduplnosti a úctě. Kompetence občanské - seznamuje žáky s kulturním bohatstvím prostřednictvím zážitku, experimentu, návštěvy výstavy, galerie - vede žáky k zapojení do prezentace školy (např. výtvarné soutěže) - poskytuje žákům možnost podílet se na estetickém ztvárnění prostředí školy. Kompetence pracovní - vede žáky k ohleduplnému a hospodárnému zacházení a k bezpečnému používání a nástrojů a pomůcek pro výtvarnou tvorbu - dbá na dodržování hygienických pravidel, na dohodnutých postupech a kvalitě.

56



Výtvarná výchova – vzdělávací obsah (1. - 3.ročník) Výstupy - žák Rozlišuje, třídí a porovnává linie, tvary, objemy, barvy, objekty a vychází při tom ze svých zkušeností, zážitků, představ a vjemů. Vyhledává a vytváří prostředky k vyjádření svých zážitků a zkušeností. Osvojuje si základní dovednosti práce s různými nástroji.

Učivo Průřezová témata Rozvíjení smyslové citlivosti prostřednictvím her a EV - Vztah člověka k prostředí. experimentů - Sebepoznání, sebepojetí. - pozorování, zkoumání a poznávání blízkých a - Seberegulace a vzdálených věcí, jevů a činností; tvarů, barev, linií sebeorganizace. - prožívání nových smyslových zážitků (zrakem, - Psychohygiena. chutí, hmatem, čichem, příp. sluchem) - zkoumání různých předmětů, materiálů, nástrojů ze světa člověka a přírody.

Porovnává a vyhodnocuje vjemy různých smyslů, vyhledává vhodné vyjádření těchto vztahů. Pořádá prvky vizuálně obrazného vyjádření v ploše, i prostoru. Cíleně pozoruje lidské výtvory v umění a technice, porovnává přírodní a umělé linie, tvary, struktury, postupuje od hry k experimentu. Postupně odhaluje a přijímá co nejširší škálu interpretace obrazových znaků, aktivně s nimi pracuje. Komunikuje prostřednictvím vizuálně obrazných vyjádření, k nimž dospěl samostatnou činností – osvojuje si schopnost výtvarné výpovědi.

Uplatňování subjektivity - záznamy autentických smyslových zážitků, emocí, myšlenek, událostí, pohybu v čase a prostoru - vyhledávání různých způsobů vyjádření v ploše i prostoru - vzájemná kombinace různých jednoduchých výtvarných technik a prostředků. Ověřování komunikačních účinků - různé přístupy k interpretaci obrazových znaků, jejich vzájemná kombinace prostřednictvím hry a experimentu - experimenty s reprodukcemi výtvarných děl - společné návštěvy výstav - instalace výtvarných prací, vzájemné sdílení - seznámení se základními pojmy z výtvarného umění.

EV - Ekosystémy. - Základní podmínky života. - Lidské aktivity a problémy životního prostředí.

VDO - Principy demokracie jako formy vlády a způsoby rozhodování. VMEGS - Evropa a svět nás zajímá. - Jsme Evropané.

57



Výtvarná výchova – vzdělávací obsah (4. - 5.ročník) Výstupy - žák Využívá vytvořená vizuální obrazná vyjádření k vyjádření vztahu se svým nejbližším okolím, vědomě do tvorby zahrnuje své zkušenosti. Osobitě přistupuje ke ztvárnění okolní reality, svých zážitků i interpretaci obrazových znaků a volí k tomu odpovídající prostředky. Prohlubuje citlivost svého vnímání, je schopen zaznamenat i méně nápadné proměny barev, tvarů, struktur, dopadu světla. Projevuje originalitu ve výběru a přístupu zpracování námětu.

Vhodně používá výtvarné techniky - vědomě volí nástroje a techniky pro konkrétní výtvarné vyjádření., pracuje s výtvarnými nástroji a prostředky pro kresbu, malbu, grafiku, plastickou a prostorovou tvorbu v širší funkční škále. Sám vyhodnocuje vhodné prostředky pro vyjádření svých smyslových zážitků, emocí, myšlenek, zkušeností, zaznamenává a ztvárňuje v ploše, objemu a prostoru. Vyhledává a využívá ke komunikaci se svým okolím obsah vizuálně obrazných vyjádření zahrnutých v jeho tvorbě. Používá pojmy pro jednotlivé prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, aj.), které

Učivo Rozvíjení smyslové citlivosti - vyhledávání podnětů pro výtvarnou tvorbu ve svém okolí - pozorování projevů života organismů – bujení, růst, vrstvení, překrývání, rozpad, členění, pohyb, vzájemné vztahy, povrch, struktura, barva - sledování jemných tvarových, světelných, barevných a lineárních nuancí - vztahy a projevy smyslových zážitků (zrak, chuť, Hmat, čich, příp. sluch) a výtvarný záznam zkušenosti - podrobné zkoumání kombinování různých předmětů, materiálů, nástrojů ze světa člověka a přírody. Uplatňování subjektivity - záznamy autentických smyslových zážitků, emocí, myšlenek, událostí, pohybu v čase a prostoru, imaginace - výtvarné hledisko vzhledu, chování a projevů člověka, vztahů s lidmi, s přírodou - osvojování a prohlubování různých způsobů vyjádření - plošné, objemové a prostorové - vzájemná kombinace různých výtvarných technik a Prostředků. Ověřování komunikačních účinků - různé přístupy k interpretaci obrazových znaků, jejich vzájemná kombinace, hledání nových souvislostí - experimenty s reprodukcemi výtvarných děl,

Průřezová témata EV - Vztah člověka k prostředí.

EV- Základní podmínky života. - Lidské aktivity a problémy životního prostředí.

MkV- Kulturní diference. - Lidské vztahy (empatie). - Etnický původ. VMEGS - Evropa a svět nás zajímá. 58


využívá ve své tvorbě, a uvádí je do vzájemných vztahů. Porovnává a vyhodnocuje různé přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením a vyhledává zde inspiraci. Vytváří nové kombinace obrazových znaků a výtvarných prostředků.


vyhledávání inspirace, seznámení s různými - Jsme Evropané. způsoby výtvarného vyjádření VDO - Principy demokracie jako - společné návštěvy výstav formy vlády a způsoby - instalace výtvarných prací, vzájemné sdílení rozhodování. - prohlubování pojmů z výtvarného umění - využití dostupných médií a technických prostředků - vztahy mezi výtvarným uměním a ostatními druhy umění (písmo, kniha…).

59



Tělesná výchova – charakteristika předmětu (1. – 5. ročník) Obsahové vymezení předmětu Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy: Činnosti ovlivňující zdraví - význam pohybu pro zdraví, příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu, hygiena při TV, bezpečnost při pohybových činnostech. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové hry, základy gymnastiky, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti, průpravné úpoly, základy atletiky, základy sportovních her, pobyt v přírodě, plavání, bruslení, další pohybové činnosti. Činnosti podporující pohybové učení - komunikace v TV, organizace při TV, zásady jednání a chování, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, měření a posuzování pohybových dovedností, zdroje informací o pohybových činnostech. V tomto předmětu jsou realizována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Enviromentální výchova Mediální výchova Multikulturní výchova. Časové vymezení předmětu Ve všech ročnících 1. stupně základní školy je časová dotace předmětu 2 hodiny týdně. Organizační vymezení předmětu Žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí v tělocvičně, na hřišti, ve volné přírodě nebo v plaveckém bazénu. V úvodu hodiny všichni absolvují nástup, rozcvičku a v hlavní části hodiny se věnují danému typu sportování. Ke konci dochází k závěrečnému zklidnění - relaxaci. Žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. Na hodiny TV odkládají veškeré cennější věci a všechny osobní ozdoby (prstýnky, náramky, řetízky…) do úschovy vyučujícímu. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné náčiní a nářadí. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede žáky - k volbě vhodných postupů pro rozcvičení a používání správného názvosloví - ke vzájemné spolupráci, pomoci, k hodnocení výsledků vlastních i výsledků spolužáků a k vyrovnání se s případným neúspěchem. Kompetence k řešení problémů - individuálně či ve skupinách k samostatnému řešení problémových úkolů a situací při různých pohybových činnostech a hrách. 60



Kompetence komunikativní - k hodnocení průběhu hodiny, komentářem k soutěžím a turnajům vede k diskusi, ve které mohou žáci vhodným způsobem vyjádřit svůj názor - k používání vhodné neverbální komunikace. Kompetence sociální a personální - týmovou spoluprací v jednotlivých hrách ke vzájemné spolupráci a asertivnímu chování - prožitkovou metodou k poznání vlastních pohybových možností a účinků pohybových činností na tělesnou zralost - při realizaci sportovních činností k vyhodnocování případných rizik poškození zdraví a jejich realizaci. Kompetence občanské - k dodržování pravidel jednotlivých her, respektování se navzájem, k utváření mravních hodnot - k vytváření rovnocenných družstev a fair-play soutěžení. Kompetence pracovní - k bezpečnému používání náčiní a nářadí a k dodržování dohodnutých pravidel - praktickým seznamováním se zásadami první pomoci k bezprostřednímu poskytnutí pomoci zraněnému a dovednosti požádat o odbornou pomoc.

61



Tělesná výchova – vzdělávací obsah (1. – 3. ročník) Výstupy - žák Spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti k pohybu. Dbá na správné držení těla. Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení.

Učivo Význam pohybu pro zdraví. Příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži. Zdravotně zaměřené činnosti. Postupný nácvik pohybových dovedností. Rytmické a kondiční formy cvičení. Průpravná cvičení pro jednotlivé sportovní disciplíny – gymnastika, atletika, sportovní hry, turistika, plavání a další pohybové činnosti. Měření a posuzování pohybových dovedností. Spolupracuje při jednoduchých týmových Základy sportovních her- míčové a pohybové hry, pohybových činnostech a soutěžích. pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her, soutěží. Základy atletiky – hod míčkem, běh, skoky, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly a pohyblivosti. Základy gymnastiky – cvičení na nářadí a s náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, průpravná cvičení a úpoly. Turistika a pobyt v přírodě. Plavání. Bruslení. Uplatňuje hlavní zásady hygieny, Vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity. používá vhodné sportovní oblečení a obuv, Bezpečnost cvičebního prostoru, v šatnách, dodržuje pravidla bezpečnosti při sportování bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a v tělocvičně, na hřišti, v přírodě, ve vodě. pomůcek, první pomoc v podmínkách TV . Reaguje na základní pokyny a povely k osvojované Základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činnosti a její organizaci. činností, smluvené povely, signály. Základní organizace prostoru a činností ve známém prostředí.

Průřezová témata OSV – Psychohygiena.

OSV - Komunikace . - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti. MkV - Lidské vztahy.


62



Tělesná výchova – vzdělávací obsah (4.-5.ročník) Výstupy – žák Podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu, uplatňuje kondičně zaměřené činnosti, projevuje přiměřenou samostatnost a vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti. Uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí, adekvátně reaguje v situaci úrazu žáka. Užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví, cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení. Projevuje přiměřenou radost z pohybové činnosti. Zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením. Uvědomuje si pravidla základních her a soutěží. Jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti. Změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky. Zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy. Orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště, samostatně získá potřebné informace. Zvládne kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, zvládne základní kroky lidových tanců, vyjádří rytmus a melodii pohybem.

Učivo Význam pohybu pro zdraví. Příprava před pohybovou činností, zdravotně zaměřené činnosti.


Hygiena při TV. Bezpečnost při pohybových činnostech a sportování. Tělocvičné pojmy – komunikace v TV. Organizace při TV.

OSV – Psychohygiena.

Vztah ke sportu – zásady jednání a chování.

EV - Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví).

Pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností. Měření a posuzování pohybových dovedností .

Zdroje informací o pohybových činnostech.

MeV – Fungování a vliv médií ve společnosti.

Rytmické a kondiční formy cvičení pro děti.

63


Zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti, vytváří varianty osvojených pohybových her. Jedná v duchu fair play; dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje, respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví.


Základy sportovních her - míčové a pohybové hry. Základy gymnastiky – cvičení na nářadí, průpravná cvičení a úpoly. Základy atletiky – běh, skoky, hod míčkem rozvoj různých forem vytrvalosti, síly a pohyblivosti. Bruslení. Turistika a pobyt v přírodě.

MkV – Lidské vztahy.

64



Pracovní činnosti – charakteristika předmětu (1. – 5. ročník) Obsah vyučovacího předmětu Pracovní činnosti jsou součástí vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. V 1. období základního vzdělávání jsou vyučovacím předmětem s úzkými vazbami na ostatní předměty. Výuka rozvíjí motorické schopnosti, manuální dovednosti a pracovní návyky žáků. Učí se plánovat, realizovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu.Ve všech tematických okruzích jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy: Práce s drobným materiálem Konstrukční činnosti Pěstitelské práce Příprava pokrmů. Vyučovacím předmětem Pracovní činnosti prolínají průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova - rozvíjí schopnosti poznávání žáka a jeho kreativitu. Enviromentální výchova - umožňuje poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí. Časové vymezení předmětu Časová dotace v 1. – 5 . ročníku je 1 hodina týdně. Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá v kmenových třídách, popř. v dílnách, na školním pozemku, ve cvičné kuchyni. Vzdělávací obsah předmětu Praktické činnosti je určen pro všechny žáky. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede žáky - k praktickému osvojování práce podle návodu - k plánování činností při práci s technickými materiály a při přípravě pokrmů - k poznávání vlastností materiálů a surovin a jejich použitelnost. Kompetence k řešení problémů - k vyhledávání informací vhodných k řešení problémů - k potřebě praktického ověřování řešení problémů - k zodpovědnosti za svá rozhodnutí a ohodnocení své práce. 65



Kompetence komunikativní - ke komunikaci potřebné pro práci s různými materiály - k porozumění pojmům z oblasti technických materiálů, popř. při přípravě pokrmů. Kompetence sociální a personální - ke spolupráci ve dvojici a v malé skupině - k přijetí různých rolí v pracovní skupině a jejich prožívání - k zodpovědnosti jedince za společné dílo. Kompetence občanské - k tvořivému přístupu k plnění zadaných témat - k chápání ekologických souvislostí a enviromentálních problémů - k respektování požadavků na kvalitní životní prostředí. Kompetence pracovní - k seznámení s vlastnostmi některých materiálů - k ochraně svého zdraví i zdraví druhých - k práci podle návodu a k hledání vlastního postupu - k využívání znalostí a dovedností získaných v jiných vzdělávacích oborech.

66



Pracovní činnosti – vzdělávací obsah (1.- 3. ročník) Výstupy - žák Vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů.

Učivo Práce s různými materiály, vlastnosti materiálů, jejich využití v praxi.

Pracuje podle slovního návodu a předlohy.

Jednoduché pracovní postupy, organizace práce.

Zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi. Provádí pozorování přírody, zaznamenává a zhodnotí výsledky pozorování. Pečuje o nenáročné rostliny.

Sestavování modelů, montáž a demontáž. Práce s tabulkou.

Připraví tabuli pro jednoduché stolování.

Příprava jednoduché tabule.

Chová se vhodně při stolování.

Pravidla stolování, vhodné a nevhodné chování při jídle.

Průřezová témata OSV –Kreativita.

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání.

Péče o nenáročné rostliny.

OSV – Seberegulace a sebeorganizace.

67



Pracovní činnosti - vzdělávací obsah (4. – 5. ročník) Výstupy Vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu. Využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic. Volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu. Udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce. Provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž. Pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu. Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu. Provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování. Pěstuje a ošetřuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny. Volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní. Orientuje se v základním vybavení kuchyně. Připraví samostatně jednoduchý pokrm. Udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni.

Učivo Práce s daným materiálem, vlastnosti materiálu.

Průřezová témata OSV – Kreativita.

Seznámení s lidovými tradicemi. Druhy pomůcek, nástrojů, náčiní ke zpracování různých materiálů. Bezpečnost práce a uspořádání pracovního místa. Práce se stavebnicí, použití logiky. Využití návodu při postupech práce. Pracovní hygiena, první pomoc při zranění.

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání.

Práce s rostlinami - pokusy, pozorování. Péče o rostliny. Využití nářadí při práci s rostlinami. Vybavení kuchyně, el. spotřebiče, kuchyňské náčiní. Příprava jednoduchých pokrmů dle možností. Pracovní hygiena v prostorách kuchyně, bezpečnost práce, první pomoc při úrazu.

68



UČEBNÍ OSNOVY POVINNÝCH VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ – II. STUPEŇ Český jazyk a literatura - charakteristika předmětu (6. – 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Předmět má komplexní ráz a je formálně členěn na tři okruhy – jazyková výchova, komunikační a slohová výchova, literární výchova. Dovednosti, které si žáci osvojují, jsou důležité nejen pro vzdělávání v rámci oblasti Jazyk a jazyková komunikace, ale umožňují získávání poznatků ve všech dalších oborech. V předmětu se kromě vlastního vzdělávacího obsahu realizují části obsahů průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Mediální výchova Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Časové vymezení předmětu Předmět český jazyk a literatura vyučujeme ve všech ročnících 2. stupně. Časová dotace 4 + 1 disponibilní hodina týdně v 6. - 8.ročníku, v 9. ročníku se vyučují 3 + 1 disponibilní hodina za týden. Žáci 9. ročníku si pak mohou vybrat volitelný předmět cvičení z českého jazyka, kde prohlubují a rozšiřují učivo. Organizační vymezení předmětu Na druhém stupni probíhá výuka v kmenových třídách, v počítačové učebně a ve školní knihovně. Upřednostňovanou formou realizace předmětu je vyučovací hodina, do výuky zařazujeme krátkodobé i dlouhodobé projekty. Jako stěžejní metody volíme ty, které podporují samostatnost a spolupráci dětí, vlastní aktivitu a tvořivost, utřídění informací a hledání jejich souvislostí, vyhodnocování a řešení problémů, formulování a ověřování vlastních názorů. Při výuce klademe důraz předně na rozvoj komunikačních dovedností, tvůrčí činnost, spolupráci a umění učit se. Předmět směřuje k tomu, aby žáci četli s porozuměním, aby porozuměli informacím a pracovali s nimi, aby vnímali umělecká díla a získávali vztah k umění, aby správně používali jazyk v podobě mluvené i písemné. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - využívá metody výkladu, skupinové a individuální práce k rozvoji žákovských dovedností a získání potřebných kompetencí žáků 69



- systematicky a promyšleně motivuje žáky k aktivnímu přístupu k práci prostřednictvím zadávání školní i domácí činnosti, projektů apod. - vede žáky k systematickému získávání, třídění a ukládání informací - nabízí žákům různé zdroje informací (publikace, tisk, knihovna, internet) - využívá počítačových programů pro lepší osvojení a procvičení dovedností. Kompetence k řešení problémů - vede žáky, aby samostatně nalézali pravidla mluvnických jevů - pracuje s chybou, využívá chybu v procesu učení - umožňuje žákům prezentaci vlastní práce (individuální, skupinová práce) - zadává samostatné školní i domácí práce - motivuje žáky k účasti v soutěžích a olympiádách podle jejich schopností a dispozic - vede žáka k hodnocení vlastní práce, práce spolužáka nebo skupiny, předávání vlastních zkušeností a poznatků. Kompetence komunikativní - vede žáka k formulování vlastních myšlenek a názorů v logickém sledu - zadává referáty, diskuse, mluvní cvičení - vychází ze samostatné četby, umožňuje žákovi písemné i ústní formulování vlastních čtenářských zkušeností a prožitků - podporuje vlastní tvořivou uměleckou činnost žáka. Kompetence sociální a personální - přispívá k dobrým vztahům ve třídě - umožňuje žákům diskuse v malé skupině i debaty celé třídy na různá témata - vychovává žáka k sebevědomému, asertivnímu jednání - vede žáka k sebekritickému konstruktivnímu postoji - motivuje žáka k tolerantním postojům. Kompetence občanské - pořádá různé besedy, přednášky s odborníky, návštěvy kulturních akcí - vychovává žáky k úctě k tradicím a kulturnímu i historickému dědictví - motivuje žáky k vytváření pozitivního vztahu k umění Kompetence pracovní - zadává domácí úkoly a projekty, vyžaduje jejich plnění a pracuje s nimi - pořádá exkurze k doplnění učiva na základě zájmu žáků - vede žáky k přípravě a udržování jejich učebních pomůcek.

70



Český jazyk a literatura – vzdělávací obsah (6. ročník) Výstupy - žák Vymezí pojem jazyk, rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití. Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, Slovníkem spisovné češtiny a dalšími, slovníky a příručkami. Spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova, vysvětlí rozdíly mezi zvukovou a písemnou podobou slova, určí hlavní slovní přízvuk. Správně intonuje. Rozlišuje části slova, přiřadí slova příbuzná, orientuje se v odvozování slov. Chápe pravopis na základě znalosti stavby slova. Správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov ohebných a vědomě je užívá ve vhodné komunikační situaci. Správně určí mluvnické významy ohebných druhů slov. Ovládá morfologický pravopis. Znalosti morfologie využívá při tvorbě psaných i mluvených projevů. Vyhledá a určí ve větě základní skladební dvojici a rozliší přísudek slovesný a jmenný se sponou. Rozliší větu jednoduchou a souvětí. Určí rozvíjející větné členy ve větě jednoduché, graficky znázorní stavbu věty jednoduché. V psaném projevu používá znalosti syntaktického pravopisu. Rozlišuje přímou a nepřímou řeč v psaném projevu.

Učivo Jazyk a jazyková komunikace: Obecné výklady o jazyce. Rozvrstvení národního jazyka, jazyková norma, jazykové příručky.


Zvuková stránka jazyka. Hláskosloví, spisovná výslovnost, slovní přízvuk, zvuková stránka věty. Stavba slova a pravopis. Stavba slova, slova příbuzná, slovotvorný základ, lexikální pravopis. Tvarosloví. Druhy slov, ohebné slovní druhy, mluvnické významy, tvary slov, druhy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek, časování sloves.

Skladba. Větná stavba, věta jednoduchá a souvětí, základní větné členy, přehled rozvíjejících větných členů, syntaktický pravopis.

71



Vyhledá v ukázkách charakteristické rysy vypravování a prostředky k oživení děje. Reprodukuje přečtené vypravování. Zpracuje osnovu textu. Rozlišuje nespisovné a hovorové výrazy a nahradí je plně spisovnými. Stylizuje psané i mluvené vypravování. Rozlišuje druhy a funkce popisu. Popíše předmět, větší celky, osoby, děje a pracovní postup. Vysvětlí rozdíl mezi vypravováním a popisem děje. Používá výstižná slovesa, přirovnání, rčení.

Komunikační a slohová výchova: Vypravování. Hlavní znaky vypravování, časová posloupnost, osnova vypravování, přímá řeč ve vypravování.

Orientuje se v textu, vyhledá hlavní myšlenky, vytvoří otázky. Uvede rozdíly mezi výpisky a výtahem. Udělá výpisky a výtah z textu. Uvede prameny, z nichž čerpal. Pracuje se Slovníkem spisovné češtiny a se Slovníkem cizích slov.

Výpisky, výtah.

Rozliší zprávu a oznámení, uvede charakteristické znaky. Vyhledá zprávu a oznámení v tisku a také sám tyto útvary správně vytvoří a napíše.

Zpráva a oznámení.

Uvede rozdíly mezi osobním a úředním dopisem. Napíše osobní dopis.

Dopis. Osobní a úřední dopis.

OSV - Kreativita.

Popis - popis statický a dynamický.

MeV - Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení.

72


Vyjmenuje charakteristické znaky pohádky. Zná jména sběratelů a autorů pohádek – českých a světových. Čte s porozuměním, orientuje se v textu. Zná nejznámější světové bajkaře. Vyjmenuje hlavní znaky bajky, chápe alegorii, uceleně reprodukuje přečtený text a interpretuje smysl díla. Vysvětlí, co jsou báje. Uvede příklady starověkých řeckých a biblických mýtů. Uvědomuje si, jak vnímali svět naši předkové. Vyvodí z textů charakteristické znaky pověsti, porovná pověst s pohádkou. Zná nejznámější české a regionální pověsti. Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby. Porovná různá ztvárnění téhož námětu v literárním a filmovém zpracování. Zná nejznámější české a světové autory tohoto žánru. - vyhledá informace v knihovně i v dalších informačních zdrojích. Rozliší poezii, prózu a drama, lyriku a epiku. Rozumí pojmům sloka, verš, rým. Reprodukuje text a tvoří vlastní literární text podle svých schopností. Rozezná epické žánry – pohádku, pověst, báji, bajku, povídku, román. Reprodukuje přečtený nebo slyšený text a přiřadí jej k příslušnému žánru. Formuluje ústně i písemně dojmy z četby. Tvoří vlastní literární text nebo dramatický útvar podle svých schopností. Výrazně čte nebo přednáší umělecký text. Orientuje se ve školní knihovně.


Literární výchova: Pohádka. Klasická a moderní pohádka. Česká a světová pohádka. Bajka. Prozaická a veršovaná bajka.

Báje a pověst.

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá.

Dobrodružná a cestopisná literatura.

MkV - Kulturní diference.

Literární druhy.

Rozbory ukázek různých žánrů. Reprodukce textu, recitace. Jak tvořit referáty z knih. Čtenářský (kulturní) deník. Vlastní pokusy o uměleckou tvorbu. Uspořádání knihovny, katalogy.

OSV – Kreativita.

73



Český jazyk a literatura – vzdělávací obsah (7. ročník) Výstupy - žák Rozlišuje slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov ohebných a vědomě je používá ve vhodné komunikační situaci. Určí mluvnické významy ohebných slovních druhů. Píše správně morfologické tvary slov.

Učivo Jazyk a jazyková komunikace: Tvarosloví. Druhy slov, ohebné a neohebné slovní druhy.

Vysvětlí mluvnický a věcný význam slova. Samostatně pracuje se Slovníkem spisovné češtiny, Pravidly českého pravopisu (PČP), jazykovými příručkami. Objasní vlastními slovy význam rčení, pořekadel, přísloví. Procvičuje pravopis. Efektivně používá PČP. Rozlišuje v textu a vyjmenuje způsoby obohacování slovní zásoby, vyhledá přenesená pojmenování (frazémy). V psaném projevu využívá znalostí syntaktického pravopisu – shoda přísudku s podmětem, interpunkce v souvětí a ve větě jednoduché. Vyhledá základní skladební dvojici a určovací skladební dvojice. Určí větné členy. Rozliší větu hlavní a vedlejší. Orientuje se v různých typech vět vedlejších.

Význam slov. Věcný význam slov, sousloví, rčení.


Pravopis. Psaní velkých písmen. Slovní zásoba a tvoření slov. Odvozování, skládání, zkracování. Skladba. Věta jednočlenná, dvojčlenná, druhy větných členů, věta hlavní a vedlejší, druhy vedlejších vět.

OSV - Kooperace a kompetice.

74



Rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk, vhodně využívá jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru. Člení text na odstavce. Napíše vypravování jako samostatnou slohovou práci. Vhodně využívá verbálních, nonverbálních a paralingválních prostředků řeči. Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování.

Komunikační a slohová výchova: Vypravování.

Vytvoří vlastní životopis.

Životopis.

Formuluje žádost ústně.

Žádost.

Sestaví a napíše pozvánku.

Pozvánka.

Napíše výtah z odborného textu. Využívá znalostí termínů, odlišuje důležité a méně důležité informace.

Výtah.

Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení. Reprodukuje přečtený, popř. vyslechnutý text. Uvádí základní literární směry, jejich významné představitele (české i světové). Vyhledává informace v katalogu, knihovně, na internetu a v dalších informačních zdrojích.

Literární výchova: Hlavní vývojová období světové i národní literatury (počátky literatury – romantismus). Referáty z knih. Reprodukce a umělecký přednes textu. Čtenářský deník. Práce s knihou, orientace v různých druzích katalogů. Vlastní umělecká tvorba dle individuálních dispozic pokusy.

Popis pracovního postupu, uměleckých děl, líčení, charakteristika.

OSV - Poznávání lidí.

MeV - Tvorba mediálního sdělení.

OSV - Hodnoty postoje, praktická etika.

75



Český jazyk a literatura –– vzdělávací obsah (8. ročník) Výstupy - žák Vyjmenuje tři ze slovanských jazyků. Seznámí se s ukázkami některých slovanských jazyků. Rozlišuje nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov. Určí druhy slov. Využívá tvarů plnovýznamových a neplnovýznamových slov v psaném i mluveném projevu, aplikuje znalosti morfologického pravopisu. Rozlišuje významové vztahy mezi větnými členy a větami. Aplikuje získané znalosti v syntaktickém pravopisu.

Využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu. Vybírá vhodné spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru. Vyhledá klíčová slova, formuluje písemně nebo ústně hlavní myšlenky textu.

Učivo Jazyk a jazyková komunikace: Čeština jako jeden ze slovanských jazyků.

Průřezová témata MVEGS – Evropa a svět nás zajímá.

Nauka o slovní zásobě. Slovní zásoba, způsoby tvoření slov, slova přejatá, jejich výslovnost, pravopis. Tvarosloví. Skloňování a časování ohebných slovních druhů, slovesný vid, skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních. Skladba. Věta jednočlenná, dvojčlenná, větný ekvivalent. Druhy větných členů. Poměry mezi souřadně spojenými větnými členy několikanásobnými. Významový poměr mezi souřadně spojenými větami hlavními, souvětí souřadné a podřadné. Syntaktický pravopis. Komunikační a slohová výchova: Charakteristika literárních a filmových postav.

MeV - Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení. OSV - Hodnoty, postoje, praktická etika .

Výklad, výtah.

76


Interpretuje vlastní myšlenky ústně nebo písemně. Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení. Samostatně připraví referát s oporou o text. Využívá poznatků o jazyce v písemném projevu, v tvořivé práci, popř. v tvořivém psaní na základě svých dispozic, zájmů. Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení. Odlišuje kýč a hodnotný žánr. Reprodukuje přečtený, popř. vyslechnutý text. Uvádí základní literární směry, jejich významné představitele (české i světové). Vyhledává informace v katalogu, knihovně, internetu a dalších informačních zdrojích.


Úvaha.

MkV - Lidské vztahy.

Referáty z knih.

OSV - Kreativita.

Literární výchova: Hlavní vývojová období světové i národní literatury (České národní obrození – 1. polovina 20. století). Reprodukce a umělecký přednes textu. Kulturní deník. Práce s knihou, orientace v různých druzích katalogů. Vlastní umělecká tvorba dle individuálních dispozic.

OSV - Kreativita MkV- Tvorba mediálního sdělení.

Český jazyk a literatura – vzdělávací obsah (9. ročník) Výstupy - žák Vyjmenuje slovanské jazyky východní, západní a jižní a uvede, které z nich užívají azbuku. Vyhledá shodné a odlišné prvky. Vyjmenuje i některé jazyky neslovanské (románské a germánské). Popíše, kdy český jazyk vznikl a jak se vyvíjel. V ukázkách textů ze starší české literatury vyhledá důkazy, že se jazyk vyvíjel. Rozumí pojmům archaismy, historismy, neologismy, pozná je v textu a uvede příklady.

Učivo Jazyk a jazyková komunikace: Obecné poučení o jazyce. Slovanské jazyky.

Průřezová témata MkV - Multikulturalita. - Etnický původ.

Vývoj českého jazyka.

77


Rozliší jazyk spisovný, nářečí, hovorovou a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití. Pracuje s jazykovými příručkami. Rozpozná souhlásky znělé a neznělé, vysvětlí spodobu znělosti. Umí určit hlavní a vedlejší slovní přízvuk, znázorní větnou melodii. Spisovně vylovuje česká a běžně užívaná cizí slova. Rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov. Vysvětlí pojmy slovotvorný základ a základové slovo. Vytvoří slova příbuzná, odliší zkratková slova a zkratky, vytvoří slova složená. Rozpozná kořen slova, předponu, příponu a koncovku. Užívá pojmy slovo nadřazené, podřazené a slova souřadná. Rozliší slova jednoznačná a mnohoznačná, synonyma, antonyma, homonyma a sousloví. Rozpozná přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech. Samostatně pracuje se Slovníkem spisovné češtiny. Správně třídí slovní druhy, tvoří a používá spisovné tvary slov. Určí mluvnické kategorie jmen a sloves, rozpozná v textu přechodníky a rozliší přechodník přítomný a minulý. Správně skloňuje obecná jména přejatá a cizí vlastní jména. Pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem


Útvary českého jazyka.

Zvuková stránka jazyka. Zásady spisovné výslovnosti, přízvuk, intonace, spodoba znělosti, hlásky, souhlásky, členění souvislé řeči. Slovní zásoba a způsoby jejího obohacování. Tvoření slov.

Význam slova.

Tvarosloví. Slovní druhy, jména a jejich druhy a tvary. Skloňování obecných jmen přejatých a cizích jmen vlastních. Slovesa a jejich tvary, přechodníky.

78


spisovné češtiny a dalšími slovníky a jazykovými příručkami. Orientuje se ve skladbě českého jazyka. Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí. Zvládá syntaktický pravopis ve větě i souvětí.

Orientuje se v různých slohových útvarech, využívá vhodně slovní zásoby. Využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky a věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů. Vyjmenuje vlastnosti vypravování a prostředky k oživení děje, vyhledá je v zadaném textu. Odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru. V mluveném projevu vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči. Rozliší popis statický a dynamický, popis prostý, odborný a subjektivně zabarvený, charakteristiku přímou a nepřímou. Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování.


Skladba. Větné členy holé, rozvité, souřadně spojené, grafické znázornění věty. Shoda přísudku s podmětem několikanásobným. Věta dvojčlenná a jednočlenná, větný ekvivalent. Samostatný větný člen, osamostatněný větný člen, elipsa, vsuvka. Věta a souvětí, složitá souvětí. Čárka ve větě jednoduché a v souvětí. Pořádek slov ve větě. Komunikační a slohová výchova: Vypravování.

Popis, charakteristika, líčení.

OSV – Sebepoznání a sebepojetí.

79



Vyplní poštovní poukázku, podací lístek, objednávku zboží.

Tiskopisy.

Orientuje se v textu, vytvoří otázky a stručné poznámky. Samostatně připraví a s oporou o text přednese referát. Uplatňuje základy studijního čtení, vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří výtah z přečteného textu.

Výklad.

Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování. Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení. Zamýšlí se nad různými problémy a písemně se k nim vyjadřuje. Vymezí charakteristické prvky proslovu a uvede, při jakých příležitostech se pronáší. Napíše a přednese proslov. Vhodně užívá verbálních, nonverbálních a paralingválních prostředků řeči. Zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu. Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáním s dostupnými informačními zdroji. Rozpozná manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj.

Výtah.

Úvaha.

Proslov.

Diskuse.

OSV – Komunikace.

Publicistické útvary.

MkV – Fungování a vliv médií ve společnosti.

80



Žák umí charakterizovat jednotlivé literární žánry a základní umělecké směry, má přehled o významných představitelích české a světové literatury, rozpozná základní rysy výrazného individuálního stylu autora. Orientuje se ve struktuře literárního textu, rozumí významu a smyslu literárního díla. Vybírá si hodnotnou četbu. Porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním i filmovém zpracování. Vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovnách a dalších informačních zdrojích. Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo. Uceleně reprodukuje přečtený text.

Literární výchova: Hlavní vývojová období národní a světové literatury od přelomu 19. a 20. století po současnost. Významní představitelé jednotlivých literárních směrů. Práce s knihou, orientace v různých druzích katalogů.

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá.

Chápe význam literatury pro život člověka. Tvoří podle svých schopností vlastní text.

Vlastní umělecká tvorba dle individuálních dispozic. OSV – Kreativita.

Kulturní deník. Referáty. Reprodukce a umělecký přednes textu.

81



Anglický jazyk – charakteristika předmětu (6. – 9. ročník) Anglický jazyk má nejdůležitější postavení mezi cizími jazyky. Poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v Evropě i ve světě a přispívá k chápání a objevování nejrůznějších skutečností. Angličtina je jedním z jednacích jazyků všech mezinárodních organizací. Proniká do každodenního života, setkáváme se s ní prostřednictvím nápisů na zboží v obchodech, v populární hudbě, ve filmu i při práci s počítačem. Pozornost v hodinách je zaměřena na nácvik porozumění mluvenému slovu, na osvojení zvukové podoby angličtiny a na gramatiku. Žáci pracují s bohatým obrazovým materiálem v učebnici a v pracovním sešitě. V kombinaci se zvukovou nahrávkou napodobují správnou výslovnost rodilých mluvčích. Bohatě jsou využívány jednoduché říkanky, písně, nacvičování dialogů a konverzace. Vyučovacím předmětem prolínají průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Výchova demokratického občana Multikulturní výchova Mediální výchova. Obsahové vymezení předmětu - prohlubování zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k tomuto předmětu - osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností a k aktivnímu využití účinné komunikace v cizím jazyce - získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce - porozumění přiměřeně náročnému ústnímu sdělení (jazykově, obsahově, rozsahem) na úrovni osvojených znalostí - poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, vyhledání nejdůležitějších informací o zemích studovaného jazyka a práce s nimi - pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respektu a tolerance k odlišným kulturním hodnotám jiných národů. Časové vymezení předmětu 3 hodiny týdně od 6. do 9. ročníku. Organizační vymezení předmětu Místo realizace: jazykové učebny, kmenové třídy, pracovny PC Dělení na skupiny v rámci ročníku od 25 žáků.

82



Ve výuce se používají následující formy: výklad, poslech, četba, procvičování gramatiky, dialogy, reprodukce textu v písemné a ústní formě, samostatná práce žáků, práce se slovníky, vyhledávání informací. Součástí vyučování jsou hry, soutěže, recitace, zpěv, výukové programy na PC a různé zajímavé krátkodobé projekty. Žáci mají možnost odebírat anglické časopisy a účastnit se soutěží a olympiád v anglickém jazyce. Výchovné a vzdělávací strategie Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí. Kompetence k učení Učitel žáky vede - k výběru a využívání vhodných způsobů a metod pro efektivní učení - k propojení získaných poznatků do širších celků - k poznávání smyslů a cílů učení. Kompetence k řešení problémů - ke schopnosti pochopit problém - k vyhledávání vhodných informací. Kompetence komunikativní - ke komunikaci na odpovídající úrovni - k naslouchání promluvám druhých lidí a vhodných reakcí na ně. Kompetence sociální a personální - ke spolupráci ve skupině - k podílení se na utváření příjemné atmosféry v týmu - ke schopnosti sebekontroly, sebehodnocení a objektivního hodnocení spolužáků. Kompetence občanské - k respektování názorů ostatních - ke schopnosti zodpovědně se rozhodnout podle dané situace. Kompetence pracovní - ke schopnosti efektivně organizovat svou práci.

83



Anglický jazyk –vzdělávací obsah (6.ročník) Výstupy - žák Čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného obsahu. Rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s využitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky. Rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci. Odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu. Používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku. Sestaví jednoduché (ústní i písemné) sdělení týkající se situací souvisejících s životem v rodině, škole a probíranými tematickými okruhy. Písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty. Stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace. Vyžádá si jednoduchou informaci, jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích.

Učivo Práce s učebnicí, časopisy, knihami.


Vyhledávání specifických informací v textu, VMEGS - Evropa s vět nás odpovědi na otázky, posuzování pravdivosti výroků, zajímají. seřazování obrázků podle textu. Konverzace na daná témata, poslech nahrávek.

Vyhledávání slovní zásoby, překlady textů, písniček, říkanek. Pozdravy, oslovení, škola, volný čas, plán města,bydlení, lidé u nás a v zahraničí. Přítomný čas prostý, průběhový, množné číslo, vazba there is, sloveso to be,. Práce s textem v učebnicích, časopisech, tvorba projektů, práce ve dvojicích. Odpovědi na otázky What, where, vhy, tvorba, otázek, odpovědí rozhovorů na daná témata.

OSV - Mezilidské vztahy. VDO - Společnost a stát. MkV - Kulturní diference.

MeV - Tvorba mediálního sdělení. OSV - Komunikace. - Poznávání lidí.

84



Anglický jazyk (7. ročník) Výstupy – žák Čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného obsahu. Rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s využitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky. Rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci. Odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu. Používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku. Sestaví jednoduché (ústní i písemné) sdělení týkající se situací souvisejících s životem v rodině, škole a s probíranými tematickými okruhy. Písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty. Stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace. Vyžádá si jednoduchou informaci, jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích.

Učivo Průřezová témata Komiksy, články v učebnici, časopisech, knihách, OSV - Poznávání lidí. jednoduché texty s reáliemi z anglicky mluvících - Komunikace. zemí. MkV - Lidské vztahy. Vyhledávání specifických informací v textu, odpovědi na otázky, posuzování pravdivosti výroků, seřazování obrázků podle textu. Konverzace na daná témata, poslech nahrávek.

OSV - Kooperace a kompetice.

Překlady různých textů, orientace v různých textech, MeV - Tvorba mediálního doplňování chybějících slov. sdělení. Můj život, rok v Anglii, zvířata, bydlení v minulosti, VMEGS - Evropa a svět nás jídlo, moje vlast, USA, zábava. zajímají. Větné členy, přítomný čas průběhový, prostý, minulý, vazba going to, have to, počitatelná a nepočitatelná podstatná jména. Práce s textem, rozhovory na daná témata, tvorba projektů. Odpovědi na otázky what, where, vhy, when, how many, much, which, tvorba, otázek, odpovědí rozhovorů na daná témata a o známých činnostech.

OSV - Kreativita.

85



Anglický jazyk (8. ročník) Výstupy - žák Čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného obsahu. Rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s využitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky. Rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci. Odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu. Používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku. Sestaví jednoduché (ústní i písemné) sdělení týkající se situací souvisejících s životem v rodině, škole a probíranými tematickými okruhy. Písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty. Stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace. Vyžádá si jednoduchou informaci, jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích.

Učivo Průřezová témata Komiksy, články v učebnici, časopisech, knihách, OSV - Poznávání lidí. jednoduché texty s reáliemi z anglicky mluvících - Komunikace. zemí, příběhy. MkV - Lidské vztahy. Vyhledávání specifických informací v textu, odpovědi na otázky, posuzování pravdivosti výroků, seřazování obrázků podle textu. Konverzace na daná témata, poslech nahrávek, tvorba rozhovorů ve dvojicích, skupinách, projekty.

Práce s autentickými materiály (např. reálie, časopisy, beletrie).

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá. - Objevujeme Evropu a svět.

Stěhování, sport, rodina, minulost, budoucnost, čas, Kanada, Londýn, New York, slavné postavy Anglie. Čas minulý, minulý průběhový, přítomný prostý a průběhový, will,,předpřítomný, must, have to, can, should . Práce s textem, rozhovory na daná témata, tvorba projektů. Přesné a gramaticky správné formulování otázek, ověření si sdělení, společenská konverzace na daná témata a v modelových situacích, komunikace v běžných situacích.


86



Anglický jazyk (9. ročník) Výstupy - žák Čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného obsahu. Rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s využitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky. Rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci. Odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu. Používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku. Sestaví jednoduché (ústní i písemné) sdělení týkající se situací souvisejících s životem v rodině, škole a s probíranými tématickými okruhy. Písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty. Stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace. Vyžádá si jednoduchou informaci, jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích.

Učivo Komiksy, příběhy, reportáže, souvislé texty s reáliemi anglicky mluvících zemí i ČR, autentické texty. Vyhledávání specifických informací v textu, odpovědi na otázky, posuzování pravdivosti výroků, seřazování obrázků podle textu, porozumění stanoviskům autorů, porozumění i nespisovným frázím. Autentické materiály, ( reálie, časopisy, beletrie, nahrávky), porozumění smyslu delších promluv při zřetelné výslovnosti Překlad různých textů, písní, doplňování slov v textech, projekty. Brigády a volný čas, psaní dopisů, cestování v čase, strava, zábava, VB, Austrálie (reálie), přátelé, počasí. Předpřítomný čas, minulý čas prostý a průběhový, modální slovesa, první kondicionál. Přesná, gramaticky správná tvorba otázek a odpovědí na daná témata, zaujímání stanoviska, řešení problémů, používání různých frází a spojení, kombinace, používání synonym.

Průřezová témata OSV - Poznávání lidí. - Komunikace. MkV - Lidské vztahy.

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá . - Objevujeme Evropu a svět. MeV - Tvorba mediálního sdělení.

OSV - Kreativita.

87



Matematika – charakteristika předmětu (6. – 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět matematika prolíná celým základním vzděláváním a již svojí podstatou - rozvíjí logické, abstraktní a kritické myšlení - vede k myšlenkové samostatnosti - přispívá k intelektuálnímu rozvoji - řeší problémové úlohy a situace z běžného života Celým vyučovacím předmětem matematika prolínají průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova - Rozvoj schopností a poznávání - Sebepoznání a sebepojetí - Seberegulace a sebeorganizace, Enviromentální výchova Mediální výchova. Časové vymezení předmětu 6. ročník – 5 hodin týdně (z toho 1 disponibilní) 7. ročník – 5 hodin týdně (z toho 1 disponibilní) 8. ročník – 4 hodiny týdně 9. ročník – 4 hodiny týdně (z toho 1 disponibilní) Organizační vymezení předmětu Místo realizace výuky: kmenové učebny, pracovna PC. Předmět matematika je formálně členěn na 4 tématické okruhy: Číslo a proměnná; Závislosti, vztahy a práce s daty; Geometrie v rovině a v prostoru; Nestandardní aplikační úlohy a problémy. V 9. ročníku na výuku matematiky navazuje volitelný předmět cvičení z matematiky. Ve výuce se využívají následující formy a metody práce: - frontální výuka propojená řízeným rozhovorem s využitím demonstračních pomůcek - samostatná práce žáků a řešení problémových situací - práce ve skupinách - didaktické hry, matematické soutěže - využití počítačových výukových programů, kalkulátorů. 88



Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - rozvíjí schopnost samostatně vyhledávat informace, třídit je a využívat - vede žáky k aplikaci znalostí v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě - rozvíjí paměť žáků prostřednictvím numerických výpočtů a matematických algoritmů - podporuje účast žáků v soutěžích, kde má možnost srovnávat své vědomosti s jinými žáky a učí se sebehodnocení. Kompetence k řešení problémů - provádí se žáky rozbor úlohy, vede je k vytvoření plánu jeho řešení, odhadu řešení a ověřování správnosti výsledku - rozvíjí samostatné uvažování a vyvozování logických závěrů - učí žáky užívat různé postupy řešení a obhajovat svůj postup řešení - pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení - zařazuje vhodné problémové úkoly. Kompetence komunikativní - vede žáky k přesnému vyjadřování myšlenek v logickém sledu, ke kultivovanému písemnému a ústnímu projevu - vede žáky k matematickému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky - učí žáky pracovat s informacemi, rozumět údajům sestaveným do tabulek a grafů - rozvíjí dovednost přesného a estetického rýsování - vede žáky ke komunikaci při řešení navozeného problému a k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace. Kompetence sociální a personální - učí žáky pracovat ve skupinách - seznamuje žáky s pravidly spolupráce v týmu - vede žáky k dodržování dohodnutých postupů, k utváření pocitu zodpovědnosti za své jednání a k hodnocení vlastních výsledků. Kompetence občanské - vede žáky k respektování názorů spolužáků - připomínáním významných matematických osobností vede žáky k přesvědčení o významném postavení matematiky jako vědy ve společnosti. Kompetence pracovní - na úlohách z praxe vede žáky k přesvědčení, že matematické vědomosti a dovednosti jsou předpokladem pro další vzdělávání a budoucí povolání a mají uplatnění v každodenních situacích - vyžaduje od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, přesnost a úplné dokončení práce - vede žáky k pečlivé a systematické práci.

89



Matematika – vzdělávací obsah (6. ročník) Výstupy - žák Čte, zapisuje, porovnává a zaokrouhluje přirozená čísla, znázorňuje je na číselné ose, zpaměti i písemně provádí početní operace. Čte, zapisuje, porovnává a zaokrouhluje desetinná čísla, převádí je na zlomky, zpaměti i písemně je sčítá a odčítá. Čte, zapisuje a znázorňuje zlomky, převádí desetinné zlomky na desetinná čísla, sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem. Užívá a rozlišuje pojmy přímka, polopřímka, úsečka, rýsuje základní lineární útvary, převádí jednotky délky a obsahu, umí odhadnout a vypočítat obvod a obsah obdélníku a čtverce, řeší jednoduché praktické problémy. Rozlišuje prostorové útvary, užívá pojmy vrchol, hrana, stěna, načrtne a sestrojí síť kvádru a krychle, dokáže vypočítat povrch kvádru a krychle. Aplikuje poznatky na jednoduchých slovních úlohách. Využívá potřebnou matematickou symboliku. Porovnává a zaokrouhluje desetinná čísla, násobí a dělí desetinná čísla 10, 100, 1000. Převádí jednotky délky, hmotnosti a obsahu. Násobí a dělí desetinné číslo přirozeným i desetinným číslem. Řeší slovní úlohy z praxe vedoucí k výpočtům s desetinnými čísly. Provádí odhad a kontrolu výsledků. Užívá kapesní kalkulátor. Užívá pojem násobek a dělitel,umí používat znaky dělitelnosti 2,3,5,10. Rozezná prvočíslo a číslo složené, rozloží číslo na součin prvočísel. Určí čísla soudělná a nesoudělná, největšího společného dělitele a nejmenší společný násobek. Řeší jednoduché slovní úlohy vedoucí k určení nejmenšího společného násobku a největšího společného dělitele. Objasní pojem úhel, sestrojí osu úhlu, přenáší úhly. Narýsuje úhel dané velikosti ve stupních, změří velikost úhlu pomocí úhloměru.

Učivo Opakování přirozených čísel.


Opakování desetinných čísel a zlomků.

Opakování učiva geometrie.

Desetinná čísla.

Dělitelnost přirozených čísel.

Úhel a jeho velikost.

90


Užívá jednotky stupeň a minuta, odhaduje velikost úhlu. Graficky sčítá a odčítá úhly, sčítá a odčítá velikosti úhlů udané ve stupních a minutách. Násobí a dělí úhel a jeho velikost dvěma. Vyznačí vrcholové, vedlejší, souhlasné a střídavé úhly a určí jejich velikosti. Určí, zda jsou dva rovinné obrazce shodné, sestrojí obraz rovinného obrazce v osové souměrnosti, určí osu souměrnosti osově souměrného obrazce. Rozezná vnitřní a vnější úhly trojúhelníku. Určí velikost vnitřního úhlu trojúhelníku, jsou-li dány velikosti dalších dvou vnitřních úhlů. Třídí a popíše trojúhelníky. Sestrojí výšky a těžnice trojúhelníku, kružnici opsanou a vepsanou trojúhelníku. Načrtne a sestrojí obraz krychle a kvádru ve volném rovnoběžném promítání, odhadne a vypočítá povrch a objem krychle a kvádru. Používá a převádí jednotky objemu. Řeší úlohy z praxe na výpočty objemů a povrchů krychle a kvádru.


Osová souměrnost.

Trojúhelník.

Krychle a kvádr.

Matematika – vzdělávací obsah (7. ročník) Výstupy - žák Uvede zlomek na základní tvar, porovná zlomky, zobrazí zlomek na číselné ose, upraví smíšené číslo na zlomek, určí převrácené číslo ke zlomku, převede zlomek na desetinné číslo a naopak. Sčítá a odčítá zlomky a smíšená čísla, násobí a dělí zlomky a smíšená čísla, užívá zlomky při řešení praktických situací, řeší slovní úlohy vedoucí k základním operacím se zlomky a smíšenými čísly, upraví složený zlomek. Zapíše záporné a kladné celé číslo a zobrazí je na číselné ose,

Učivo Zlomky.


Početní operace se zlomky a smíšenými čísly.

Celá čísla.

91


určí opačné číslo k danému celému číslu, zobrazí celé číslo na číselné ose, porovná dvě celá čísla, určí absolutní hodnotu celého čísla. Sčítá a odčítá celá čísla, násobí a dělí celá čísla, užívá početní výkony s celými čísly v praxi, řeší slovní úlohy na užití celých čísel v praxi. Zapíše záporné a kladné racionální číslo a zobrazí je na číselné ose, určí opačné číslo k racionálnímu číslu, porovná dvě racionální čísla, určí absolutní hodnotu racionálního čísla. Sčítá a odčítá racionální čísla, násobí a dělí racionální čísla, užívá početní výkony s racionálními čísly v praxi, řeší slovní úlohy na užití racionálních čísel. Porovná dvě veličiny poměrem, zvětší či zmenší danou hodnotu v daném poměru, rozdělí celek na dvě (tři) části v daném poměru, zjednoduší daný poměr krácením, řeší slovní úlohy z praxe s využitím poměru, využívá dané měřítko při zhotovování jednoduchých plánů a čtení mapy. Zapíše tabulku přímé a nepřímé úměrnosti, rozezná přímou úměrnost od nepřímé a své tvrzení zdůvodní, zakreslí bod s danými souřadnicemi v pravoúhlé soustavě souřadnic, stanoví souřadnice bodu vyznačeného v pravoúhlé soustavě souřadnic, narýsuje graf přímé a nepřímé úměrnosti, řeší slovní úlohy pomocí trojčlenky. Určí počet procent, procentovou část a celek výpočtem přes trojčlenku i přes jedno procento, řeší slovní úlohy s procenty, řeší jednoduché příklady na výpočet úroků, užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem), objasní pojem promile, užívá pojmu promile ve slovních úlohách, sestavuje a čte různé diagramy a grafy, v nichž jsou jednotlivé položky vyjádřené v procentech. Určí shodné útvary, pozná shodnost trojúhelníků podle vět sss, sus a usu, sestrojí trojúhelník podle vět sss, sus a usu, sestrojí obraz útvaru ve středové a osové souměrnosti, najde střed souměrnosti a osu souměrnosti geometrických útvarů, užívá osovou a středovou souměrnost v praxi.


Početní operace s celými čísly. Racionální čísla.

Početní operace s racionálními čísly. Poměr.

Přímá a nepřímá úměrnost.

Procenta.

Shodnost, středová souměrnost.

92



Rozlišuje jednotlivé druhy rovnoběžníků a popíše jejich vlastnosti, Čtyřúhelníky a trojúhelník. rozlišuje jednotlivé druhy lichoběžníků a popíše jejich vlastnosti, sestrojí rovnoběžník v jednoduchých případech, odhadne a vypočítá obvod a obsah rovnoběžníku a trojúhelníku, sestrojí lichoběžník v jednoduchých případech, vypočítá obvod a obsah lichoběžníku, řeší slovní úlohy z praxe vedoucí k výpočtu obvodu a obsahu rovnoběžníku, trojúhelníku a lichoběžníku, využívá potřebnou matematickou symboliku. Rozezná druhy hranolů s rovnoběžníkovou, trojúhelníkovou Hranoly. a lichoběžníkovou základnou a sestrojí jejich síť, načrtne a sestrojí obraz jednoduchých hranolů v rovině, odhadne a vypočítá povrch a objem hranolu s rovnoběžníkovou, trojúhelníkovou a lichoběžníkovou základnou, řeší slovní úlohy z praxe.

Matematika – vzdělávací obsah (8. ročník) Výstupy - žák Určí druhou mocninu a druhou odmocninu pomocí tabulek a kapesního kalkulátoru, odhadne druhou mocninu a druhou odmocninu. Řeší slovní úlohy z praxe s využitím druhé mocniny a druhé odmocniny. Vymezí Pythagorovu větu, používá ji k výpočtu délky strany v pravoúhlém trojúhelníku. Řeší slovní úlohy vedoucí na využití Pythagorovy věty v rovině, v prostoru. Aplikuje Pythagorovu větu v praxi. Určí mocniny s přirozeným mocnitelem, provede základní početní operace s mocninami. Používá vzorce pro mocninu součinu, zlomku a umocnění mocniny. Zapíše dané číslo v desítkové soustavě pomocí mocnin deseti ve tvaru a . 10 n, kde 1 ≤ a < 10.

Učivo Druhá mocnina a odmocnina.


Pythagorova věta.

Mocniny s přirozeným mocnitelem.

93


Stanoví hodnotu daného číselného výrazu, zapíše slovní text pomocí výrazů s proměnnými. Matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných. Sčítá a odčítá celistvé výrazy, násobí výraz jednočlenem, dvojčlenem, trojčlenem. Provede vytýkání výrazu před závorku. Rozlišuje pojmy rovnost a rovnice. Řeší lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav, provede zkoušku správnosti svého řešení. Vypočítá hodnotu neznámé ze vzorce po dosazení číselných hodnot všech daných veličin, řeší slovní úlohy vedoucí k řešení lineární rovnice, používá lineární rovnice v praxi. Vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data formou tabulky nebo je vyjadřuje sloupkovým diagramem, porovnává soubory dat. Čte a interpretuje tabulky a grafy v praxi. Z dané tabulky vypočítá aritmetický průměr, určí modus a medián. Sestrojí tečnu ke kružnici v daném bodu kružnice, sestrojí tečnu ke kružnici z daného bodu ležícího vně kružnice pomocí Thaletovy věty. Určí vzájemnou polohu přímky a kružnice, vzájemnou polohu dvou kružnic. Odhaduje a vypočítá obsah a obvod kruhu, délku kružnice. Načrtne a sestrojí sítˇ válce, odhaduje a vypočítá objem a povrch válce. Určuje a charakterizuje základní prostorové útvary, analyzuje jejich vlastnosti. Načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině, využívá potřebnou matematickou symboliku. Používá základní pravidla přesného rýsování, využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh. Načrtne a sestrojí rovinné útvary zadané různými prvky, provede rozbor konstrukční úlohy, zápis postupu konstrukce s využitím osvojeného matematického aparátu.


Výrazy.

Mnohočleny.

Lineární rovnice.

Základy statistiky.

EV - Vztah člověka k prostředí. MeV- Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.

Kruh, kružnice, válec.

Konstrukční úlohy.

94



Matematika - vzdělávací obsah (9. ročník) Výstupy - žák Provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců, užívá vzorce ke zjednodušení výrazů. Určí podmínky, za kterých má daný lomený výraz smysl, sčítá, odčítá, násobí a dělí dva lomené výrazy, převede složený výraz na násobení dvou lomených výrazů.

Učivo Výrazy – užití vzorců (a + b)2, (a - b)2, a2 - b2 . Lomený výraz.

Řeší jednoduché lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli, řeší slovní úlohy vedoucí k jednoduchým lineárním rovnicím s neznámou ve jmenovateli.

Řešení lineárních rovnic s neznámou ve jmenovateli.

Formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav. Nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací.

Soustavy lineárních rovnic se dvěma neznámými.

Rozezná funkční vztah od jiných vztahů, určí definiční obor a obor hodnot funkce. Vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem. Matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů.

Funkce.

Určí podobné útvary v rovině, určí a požije poměr podobnosti, užívá k argumentaci a při výpočtech věty o podobnosti trojúhelníků. Užívá poměr podobnosti při práci s plány a mapami.

Podobnost.

Odhaduje a vypočítá objem a povrch těles. Řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí.

Jehlan, kužel, koule.

Užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů.

Základy finanční matematiky.


95



Výpočetní technika – charakteristika předmětu (6. ročník) Obsahové vymezení předmětu Předmět pokrývá oblast Informační a komunikační technologie. Žáci jsou vedeni k praktickému ovládání výpočetní techniky, k chápání a správnému užívání pojmů z oblastí hardwaru, softwaru a práce v síti. Dále jsou vedeni k zvládnutí práce s grafikou, textem, tabulkami a prezentacemi. Všechny tyto nástroje se učí žáci využívat ke zpracování informací. Průřezová témata, která prolínají veškerou výukou výpočetní techniky: Osobnostní a sociální výchova – rozvoj schopností poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti. Časové vymezení předmětu Předmět je vyučován v 6. ročníku s časovou dotací jedna hodina týdně. Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá v počítačové učebně ve skupinách s maximálním počtem 24 žáků. S předmětem Výpočetní technika úzce souvisí volitelný předmět Informatika pro žáky 8. ročníku. Výchovné a vzdělávací strategie Učitel - vede žáky k systematickému pojetí procesu zpracování a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení (kompetence k učení) - podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů. - předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci - vyžaduje od žáků střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření - podporuje u žáků zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků (kompetence komunikativní) - nabádá žáky k zodpovědnému využívání výpočetní techniky (kompetence sociální a personální) - učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti ICT ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná (kompetence občanské) - vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci s výpočetní technikou - učí žáky využívat ICT pro hledání informací důležitých pro jejich další profesní růst (kompetence pracovní)

96



Výpočetní technika – vzdělávací obsah (6. ročník) Výstupy - žák Popíše základní součásti PC a jejich vztahy a vlastnosti; vysvětlí funkci základních vstupních a výstupních zařízení, využívá je, připojí je k počítači a poradí si s běžnými závadami. Rozliší jednotlivé verze Windows a popíše jejich náročnost na hardware; využívá základní funkce operačního systému; provádí základní operace se soubory a složkami. Samostatně instaluje a odinstaluje legální software; využívá výukový software; uvědomuje si problémy spojené s autorskými právy. Popíše rizika různých závislostí na PC; zhodnotí klady a zápory počítačových her; je informován o negativních jevech internetu. Vysvětlí princip počítačové sítě a internetu; zhodnotí různé možnosti připojení k internetu; vyhledá potřebné informace s užitím www vyhledávačů a ověřuje jejich věrohodnost a návaznost; odpovědně přistupuje k nevhodným obsahům na stránkách. Zpracovává informace získané z různých zdrojů v textovém editoru; upravuje vlastnosti textu, stránky, dokumentu; zařazuje do textu vhodně další objekty – obrázky, tabulky, grafy; uplatňuje základní estetická a typografická pravidla; vytvoří různé typy dokumentů – formuláře, životopis, dopis. Dbá na pořádek a logickou strukturu ve svých složkách; dodržuje pravidla preventivní ochrany před viry. Využívá program Powerpoint k tvorbě výukové prezentace; vytiskne podklady k prezentaci. Vytvoří a upraví tabulku s využitím součtů, průměrů a řazení v tabulkovém editoru Excel; statistické tabulky doplní o grafickou prezentaci dat.

Učivo Hardware.


Software – operační systémy.

Software. Práce s PC a naše zdraví. Počítačové sítě.

Práce s textem.

MeV - Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení. - Práce v realizačním týmu.

Ochrana dat. Vytváření prezentací.


Tabulky a grafy.

97



Dějepis – charakteristika předmětu (6. – 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti. Důraz je kladen na poznání kořenů současných společenských jevů, uplatňuje se zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Vyučováním dějepisu prolínají průřezová témata: Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova. Časové vymezení předmětu 6., 7., 9. ročník – 2 hodiny týdně 8. ročník – 1 hodina týdně Organizační vymezení předmětu Ve výuce budou využívány následující formy a metody práce: výkladové hodiny, samostudium, práce ve skupině, prezentace vlastních názorů v referátech a v diskusi, exkurze, projekty a přednášky. Výuka je realizována v kmenové třídě, v pracovně PC a v knihovně. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel − motivuje žáky k zájmu o současnost a minulost vlastního národa, k utváření pozitivního hodnotového systému. − vede žáky k vyhledávání informací z různých zdrojů (literatura, časopisy, internet) a jejich třídění − zadává zpracování informací formou referátu, ve vyšších ročnících formou prezentace na dataprojektoru − je příkladem v používání základních termínů z oblasti historie − motivuje k účasti na soutěžích a olympiádách − vede žáky k sebehodnocení − vede k poznání podobností mezi minulými a současnými událostmi v evropském měřítku − zadává k samostatnému domácímu zpracování zajímavé úkoly. 98



Kompetence k řešení problémů − podněcuje k vyhledávání společných a rozdílných znaků historických epoch − zadává problémová historická témata formou dlouhodobých projektů či miniprojektů − podporuje žáky ve sdělení jejich stanoviska ostatním žákům a v obhajobě jejich tvrzení. Kompetence komunikativní − rozvíjí a upevňuje u žáků schopnost komunikace během ústního zkoušení, referátů a diskusí − podporuje v používání moderní informační technologie k vyhledávání , zpracování a prezentaci historických událostí. Kompetence sociální a personální − zadává práci ve skupinách − seznamuje žáky s pravidly spolupráce v týmu − vytváří příznivou atmosféru ve třídě a dodává žákům sebedůvěru − vede žáky k dodržování dohodnutých postupů k utváření pocitu zodpovědnosti za své jednání k hodnocení vlastních výsledků a výsledků skupiny. Kompetence občanské − klade důraz na odmítání rasistických názorů a respektování různorodosti lidské populace − rozvíjí zájem o cestování a poznávání vlasti a regionů světa s cílem chránit jedinečnost přírodních objektů a lidských výtvorů. Kompetence pracovní − vede žáky k pečlivé a systematické práci.

99



Dějepis – vzdělávací obsah (6.ročník) Výstupy - žák Uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků. Orientuje se na časové přímce a v historické mapě. Uvede příklady historických pramenů, pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány. Řadí historické epochy v chronologickém sledu. Charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu. Objasní pojem pravěk, paleolit, mezolit, neolit. Objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost. Uvede příklady archeologických kultur na našem území. Rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací. Uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví. Popíše jednotlivá náboženství. Demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci. Porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětli podstatu antické demokracie. Objasní zrod křesťanství a souvislost s judaismem. Vyhledává na mapě významná kulturní centra řecké a římské kultury.

Učivo Pojem historie, pomocné vědy historické, časová přímka.


Pravěk. Doba kamenná, bronzová, železná, římská a stěhování národů. Střední Evropa v pravěku.

Nejstarší civilizace, kořeny evropské kultury. Starověk – rozvoj nejstarších států, staroorientální státy kolem řek Eufrat a Tigris, ve Středomoří, starověký Egypt . Starověká Indie, starověká Čína. Antické Řecko a Řím.

VDO - Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování. VMEGS - Jsme Evropané.

100



Dějepis vzdělávací obsah (7.ročník) Výstupy - žák Popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států. Porovná základní rysy západoevropské, byzantskoslovanské a islámské kulturní oblasti. Objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech. Popíše hlavní události ve vývoji významných evropských států. Uvede příklady románské kultury. Vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky. Rozpozná základní znaky renesance a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek. Popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky. Vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život. Objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie.

Učivo Středověk – úvod. Raný a vrcholný středověk. Barbarské státy. Byzantská říše. Arabská říše a islám. Franská říše. Slované na našem území - Sámova říše. Velká Morava - územní rozsah, politika, christianizace, kultura. Český stát za prvních Přemyslovců. Přehled dějin významných evropských států.


Románská kultura. Počátky novověku. Počátky humanismu a renesance. Zámořské objevy a jejich důsledky pro Evropu. Český stát v 15.stol. (husitství).

Český stát v předbělohorském období – nástup Habsburků na český trůn.

101


Objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky na příkladech evropských dějin. Na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus. Rozpozná základní znaky baroka a uvede jeho představitele a příklady významných kulturních památek.


Třicetiletá válka - příčiny a důsledky. Český stát a vybrané evropské státy v 16. – 17. století.

Baroko.

Dějepis – vzdělávací obsah (8.ročník) Výstupy- žák Objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie. Objasní vliv osvícenství na hospodářský, společenský a kulturní rozvoj našich zemí a ostatních států Evropy. Vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny , které charakterizují modernizaci společnosti ve vybraných zemích a u nás. Objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé. Porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů.

Učivo Habsburská monarchie a české země po třicetileté válce.


Osvícenství – rozvoj vzdělanosti , vědy, techniky. Marie Terezie. Josef II. Vývoj ve vybraných zemích. Vznik USA. Francouzská revoluce – příčiny, průběh, důsledky. Napoleonské války. Evropa po Vídeňském kongresu. Rakouské císařství v 19.stol. Průmyslová revoluce v našich zemích, Rakousku a Evropě. 102


S využitím poznatků získaných v jiných předmětech popíše národní obrození a objasní úlohu jednotlivých osobností. Charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích. Na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy. Vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií.


Liberalismus, nacionalismus, socialismus. Revoluce v r. 1848 u nás a v Evropě.

Vývoj v Evropě a ve vybraných částech světa na přelomu 19.a 20.století. Kolonie a závislá území. Kultura občanské společnosti.

Dějepis – vzdělávací obsah (9. ročník) Výstupy - žák Na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světové válce a jeho důsledky. Rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů. Zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí. Charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět. Rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu.

Učivo První světová válka a její politické, sociální a kulturní důsledky. Nové politické uspořádání Evropy a úloha USA ve světě. Vznik ČSR, její hospodářsko- politický vývoj, sociální a národnostní problémy.


Mezinárodně politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech. Totalitní systémy – komunismus, fašismus, nacismus – důsledky pro ČSR a svět .

MkV - Princip sociálního smíru a solidarity.

103


Na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv. Vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků. Porovnává život lidí v demokratických a totalitních státech. Vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce. Orientuje se v základních událostech českých dějin po r. 1948, chápe souvislosti. Posoudí postavení rozvojových zemí. Prokáže základní orientaci v problémech současného světa.


Druhá světová válka, holocaust; situace v našich zemích, domácí a zahraniční odboj. Politické, mocenské a ekonomické důsledky války. Studená válka. Rozdělení světa do vojenských bloků reprezentovaných supervelmocemi. Vnitřní situace v zemích východního bloku (na vybraných příkladech srovnání s charakteristikou západních zemí). Vývoj EU a NATO.

MkV – Multikulturalita. - Etnický původ.

VDO - Občan, občanská společnost a stát. VMEGS - Jsme Evropané.

Československo od únorového převratu do r. 1989, vznik ČR. Rozpad koloniálního systému . Problémy současnosti . Globalizace. Věda, technika a vzdělání jako faktory vývoje; sport a zábava.

104



Výchova k občanství – charakteristika předmětu (6. – 9.ročník) Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět výchova k občanství spadá společně s předmětem Dějepis do vzdělávací oblasti Člověk a společnost, jež v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Posláním tohoto předmětu je především nabídnout žákům vhled do společenských vztahů a vazeb, pomoci jim začlenit se do společnosti a stát se lidmi, kteří se aktivně podílejí na formování občanské společnosti a jejích hodnot. Skrze poznání vlastních schopností, rozvíjení sociálních a komunikačních dovedností vede k porozumění a většímu pochopení sama sebe i druhých lidí, jejich chování a rozvíjení schopnosti realisticky vyhodnocovat a adekvátně reagovat na různé životní situace. Seznamuje žáky s vazbami uvnitř rodiny, s hospodářským životem, činností důležitých politických a sociálních institucí a orgánů a s širokou škálou aktivního zapojení jednotlivců do občanského života. Vede k vyhodnocování a zdůvodňování oprávněnosti a podstaty existence mravních principů a pravidel společenského soužití, motivuje žáky k jejich respektování a aktivnímu uplatňování ve svém vlastním životě. Směřuje žáky k přebíraní odpovědnosti za vlastní názory, chování, jednání a schopnosti nést jejich následky, posiluje smysl pro osobní i občanskou odpovědnost. V rámci výuky výchovy k občanství jsou zařazeny prvky etické výchovy s cílem osvojení požadovaných výstupů v běžném životě. Předmětem Výchova k občanství se prolínají tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – rozvoj schopností poznávání, kreativita, poznávání lidí, komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika. Výchova demokratického občana – občanská společnost a škola, občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování. Multikulturní výchova – kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita, princip sociálního smíru a solidarity. Mediální výchova – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti. Časové vymezení předmětu V 6., 7. , 8. a 9. ročníku je vymezena dotace 1 vyučovací hodina týdně. Organizační vymezení předmětu Místo realizace výuky: třída, případně učebna výtvarné výchovy, knihovna, prostory školy, učebna PC, veřejná prostranství mimo školu, státní a kulturní instituce. Ve výuce se využívají následující formy a metody práce: skupinové vyučování, sociální formy vyučování, kladení otázek a diskuse, výklad, interpretace textu, obrazových materiálů, samostatná práce, soutěže, testy, dramatizace, projekty, PC, aktivní práce s videozáznamem, modelové vyučování, zážitková metoda výuky, beseda se zajímavými osobnostmi, dotazníky, interwiev, výzkum. 105



Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - vede žáky k ověřování výsledků, k vhodnému výběru pramenů a zdrojů informací - seznamuje žáky s metodami práce a učení, které vedou k řešení, vyhodnocování a pokud možno objektivním závěrům - zadává takové úkoly, jež umožňují volbu různých postupů a k nimž je obtížné zaujmout jednoznačný postoj - poskytuje dostatek podnětů k probuzení touhy po objasnění fungování společenského systému, po prohloubení vztahů i poznání sebe samého. Kompetence k řešení problémů - vede žáky k rozpoznání předsudků a zažitých klišé a požaduje hledání nových východisek a přístupů k problémovým situacím a klíčovým okamžikům v životě - pomáhá navození problémových situací a vede žáky k simulaci a nácviku různých přístupů a řešení - umožňuje podle možností volný přístup k informačním zdrojům - řeší problémové situace žáka i kolektivu třídy, pokud to situace vyžaduje, a nepřehlíží je. Kompetence komunikativní - sám formuluje své myšlenky a názory srozumitelně a kultivovaně, z jeho chování vyplývá jasný postoj a hodnotový žebříček jeho života - ovládá verbální i neverbální komunikaci natolik, že je pro své žáky „čitelný“ - naslouchá svým žákům, jejich názorům, povzbuzuje je a věnuje jim potřebnou pozornost - ovládá práci s různými komunikačními zdroji, aby mohl své žáky k tomu vést - vytváří dostatek příležitostí ke vzájemné komunikaci mezi žáky, k vyjádření vlastních pocitů, názorů, myšlenek a postojů a projevuje o ně zájem - seznámí žáky s formou komunikace s úřady. Kompetence sociální a personální - hodnotí žáky takovým způsobem, aby jim poskytoval pokud možno reálný obraz jejich vlastního pokroku - žáky povzbuzuje a poskytuje jim nové možnosti, jak více porozumět sobě samému a vytvářet si tak reálný obraz o sobě samém (poznání vlastních schopností i limitů) - pomáhá vytvářet a nabízet takové činnosti, v nichž posiluje a rozvíjí individuální schopnosti žáka a vede je k pozitivnímu hodnocení sebe samých i druhých - nabízí žákům dostatek příležitostí k poznání, čím mohou být prospěšní druhým. Kompetence občanské - jde příkladem tím, že se podle svých možností aktivně zapojuje do společensky prospěšné činnosti - vyžaduje dodržování zásad slušného chování a sám je dodržuje, rozvíjí u žáků ohleduplnost a kultivované chování

106



- klade důraz na nesení odpovědnosti za své názory i chování - organizuje výuku tak, aby společně s žáky vytvářel modelové životní situace - motivuje žáky, aby porozuměli společenským zásadám a fungování občanské společnosti prostřednictvím života v třídním kolektivu - seznamuje žáky s institucemi, kam se mohou v případě potřeby obrátit. Kompetence pracovní - klade důraz na efektivitu práce u aktivit, kde je to potřebné - začleňuje do výuky aktivity a zprostředkovává zážitky a zkušenosti týkající se přípravy žáka na budoucnost, aby rozpoznal své další možné vzdělávání a profesní zaměření - zprostředkovává žákům vhled do podstaty, významu, způsobu úspěšného podnikání a jeho rizik - kontroluje výsledky aktivit žáků, poskytne jim prostor, aby si je mohli ověřit v praxi a klade důraz na pracovitost, odpovědnost, hospodárnost a společenský význam i jednoduchých činností - motivuje a vede žáky k ochraně životního prostředí i ochraně kulturních a společenských hodnot.

107



Výchova k občanství – vzdělávací obsah (6. - 9.ročník) Výstupy - žák Člověk ve společnosti Chápe a zdůvodní význam státních symbolů a vhodně je používá. Vnímá rozdíly mezi vlastenectvím a nacionalismem, osvětlí jejich přednosti a úskalí, rozumí pojmům vlast a vlastenectví. Uvede nabídku příležitostí své obce nebo blízkého okolí, jakým způsobem může rozvíjet své zájmy. Zaujímá odmítavý postoj vůči vandalskému chování a aktivně proti němu vystupuje. Kriticky pracuje s informacemi z médií, objasní možná nebezpečí působení masmédií a masové kultury, dešifruje jejich vliv na veřejné mínění. Rozlišuje, které projevy chování jsou společensky únosné a které již nikoli a svá stanoviska zdůvodní. Popíše a objasní jejich možné důsledky. Vysvětlí význam dodržování a podstatu společenského chování. Úspěšně pracuje s lidmi při řešení konkrétních úkolů a osvojuje si dovednosti potřebné k plnohodnotnému soužití s druhými – respekt, úctu, toleranci, vhodnou komunikaci, adekvátní řešení problémů, a to i vůči odlišným etnikům – a na konkrétních příkladech to doloží. Projevuje vnímavost k celosvětovým sociálním problémům, v rámci svých možností je řeší a projevuje solidaritu vůči lidem v obtížných životních situacích.

Učivo


Naše škola. EV - Ekosystémy. Naše obec, náš region. - Vztah člověka k prostředí. Náš stát. Kultura a její úloha v našem životě - kulturní život - hmotná a duchovní kultura - kulturní rozdíly, kultura etnik a jejich přínos. Státní znaky a symboly. Základní prvky mezilidských vztahů. Základní prvky úspěšné komunikace. Společenské chování, etika a etiketa. Tvořivost a iniciativa při řešení problémů a úloh. Řešení konfliktních situací. Život ve společnosti, jeho podmínky a uspořádání společnosti. Masmédia a jejich vliv - práce s médii - média jako nástroj spolupráce - symbolika a znaky používaná médii. Morálka a mravnost. Solidarita. Vztah k nemocným, handicapovaným, starým lidem.

108


Člověk jako jedinec Žák zaujímá pozitivní postoj k sobě samému, rozvíjí své schopnosti, dovednosti a posiluje kladné stránky své osobnosti. Popíše a rozliší projevy kladných a záporných charakterových vlastností člověka, vyloží některé způsoby překonávání osobních nedostatků, jak lze ovlivnit pěstování kladných volních vlastností, vysvětlí, zdůvodní a zhodnotí význam vůle pro vlastní život. Objasní, jak sebeúcta vede ke zdravému rozvoji charakteru, k pozitivnímu hodnocení druhých lidí a pozitivnímu přístupu k životu. Stát a hospodářství Žák objasní vzájemný vztah mezi materiálními hodnotami a životními hodnotami. Objasní, proč musíme chránit duševní vlastnictví, o co se jedná, a podle toho také vystupuje. Rozlišuje mezi veřejným a soukromým vlastnictvím, vhodně je využívá a šetrně s ním zachází. Rozpozná a z hlediska racionálního hospodaření s penězi porovná vhodné a nevhodné způsoby použití a s tím spojené využívání peněžních služeb. Objasní a zdůvodní význam a úlohu jednotlivých státních služeb, vysvětlí podstatu a význam sociální politiky státu pro občany. Rozumí základním principům sestavování státního rozpočtu a dělení. Vysvětlí podstatu tržního hospodářství. Chápe a rozumí vzájemnému propojení výroby, obchodu a služeb.


Důstojnost lidské osoby, pozitivní hodnocení sebe sama, úcta k sobě. Vlastní jedinečnost, sebepoznání, sebepřijetí, zdravé sebehodnocení. Rozvoj sebeovládání a morálního úsudku. Kultivace a usměrnění emocí. Poznání vlastních silných i slabých stránek a jejich přijetí. Zdravý rozvoj charakteru. Sebepoznání a zpětná vazba. Pozitivní hodnocení druhých.

Různé formy vlastnictví – hmotné, duchovní, duševní, soukromé a veřejné. Ekonomické hodnoty – finance jako prostředek. Šetrnost, hospodárnost, racionální zabezpečení financí. Peněžní služby – jejich výhody i rizika. Úloha hospodářství, státní rozpočet, principy jeho rozdělení a sestavování. Výroba, obchod, služby – jejich úloha a význam. Státní služby. Principy tržního hospodářství. Koupě a prodej. Ochrana spotřebitele.

EV - Ekosystémy. - Základní podmínky .života. - Lidské aktivity a problémy životního prostředí. - Vztah člověka k prostředí.

109


Stát a právo Žák vysvětlí, jaké důležité funkce a úkoly plní správní a samosprávní orgány a úřady obce. Vlastními slovy vyjádří, jaký význam mají volby zastupitelstva pro život obce. Rozpozná protiprávní jednání a podle svých možností zasahuje. Prostřednictvím příkladů uvede rozdíly mezi přestupkem a trestným činem. Rozlišuje mezi různými státními uspořádáními a systémy. Popíše základní principy a způsoby demokratického řízení státu a jeho přínos pro občany. Objasní rozdíly v činnosti zákonných, výkonných a správních orgánů. Rozlišuje případy porušování pravidel občanského soužití, popíše a objasní jejich možné důsledky. Vysvětlí, jaké úkoly by měl vůči občanům naplňovat právní stát, objasní a uvede příklady jednotlivých složek a uvede příklady institucí a orgánů podílejících se na ochraně občanů. Vysvětlí, jaký význam mají jednotlivé složky právní ochrany občanů, uvede příklady činnosti a spolupráce. Popíše a objasní význam právních úprav a možné důsledky nedodržování právních norem. Správně rozlišuje mezi úpravami smluvních vztahů, vysvětlí práva a povinnosti z nich vyplývající. Objasní a zdůvodní význam lidských práv a svobod, jakým způsobem je může uplatňovat či vymáhat a k jakým povinnostem vůči ostatním jej zavazují.


Právní základy státu. Státní správa a samospráva. Listina základních práv a svobod. Právní řád České republiky. Principy demokracie. Právo v každodenních životě. Právní ochrana občanů. Protiprávní jednání – přestupek, trestný čin. Právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, zaměstnání, manželství. Příklady smluv upravující občanskoprávní vztahy – koupě, oprava, pronájem.

110


Mezinárodní vztahy, globální svět Žák vyloží a zdůvodní podmínky a význam členství v EU, jeho vliv na každodenní život občanů, jakým způsobem mohou uplatňovat svá práva. Uvede příklady činností a vysvětlí význam některých důležitých mezinárodních organizací a společenství, k nimž má ČR vztah. Rozumí pojmu globalizace, prokáže vhled do závažných globálních problémů, vyhledává sám informace, navrhuje řešení a objevuje souvislosti mezi lokálními a globálními problémy. Na příkladech prokáže vědomí závažnosti problému terorismu, zdůvodí svůj vlastní postoj a možnost prevence či řešení tohoto problému.


Vztah EU a ČR. Negativa a pozitiva členství v EU. Některé důležité mezinárodní organizace a společenství (NATO, OSN..). Projevy globalizace, globální problémy lidstva. Vztahy mezi globálními a lokálními problémy. Mezinárodní terorismus a jeho řešení.

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá. - Objevujeme Evropu a svět. - Jsme Evropané.

111



Fyzika – charakteristika předmětu (7. – 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět fyzika patří do komplexu vyučovacích předmětů ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Tento předmět vede žáka k poznání přírody jako systému, směřuje ho k poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí. Vede žáky k získávání poznatků a dovedností a k jejich využívání při řešení fyzikálních problémů a úloh, při objasňování podstaty fyzikálních jevů v přírodě, v denním životě i technické oblasti. Rozvíjí experimentální stránku dovedností a směřuje k vytváření otevřeného myšlení a logického uvažování. Učí žáky osvojovat si základní fyzikální pojmy a odbornou terminologii. Průřezová témata, která prolínají veškerou výukou fyziky: Osobnostní a sociální výchova – rozvoj schopností poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti. Časové vymezení předmětu Ročník 6. Hodinová dotace 0*

7. 2

8. 2

9. 3**

* V šestém ročníku není fyzika vyučována, protože žáci ještě nemají potřebný matematický aparát. ** Z toho dvě hodiny disponibilní. Organizační vymezení předmětu Ve výuce se využívají formy a metody práce podle charakteru učiva a vzdělávacího cíle – vyvození nového učiva, řízený rozhovor, demonstrační pokusy, frontální pokusy, skupinová práce, samostatná práce, samostatné pozorování, krátkodobé projekty, exkurze a využití počítačových výukových programů. Pro žáky i vyučující je závazné dodržování pravidel uvedených v pracovním řádu učebny fyziky, ve které probíhá většina vyučovacích hodin tohoto předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie Učitel - učí žáka vyhledávat, třídit a zpracovávat potřebné informace - vede žáka k hledání souvislostí mezi získanými daty - vede žáka k pozorování, experimentování, k porovnávání získaných výsledků a k vyvození závěrů 112


-


směřuje žáka k používání odborné terminologie (kompetence k učení) zadává takové úlohy a úkoly, které umožňují žákovi najít více cest k řešení rozvíjí u žáka schopnost objevovat a formulovat problém a hledat různé varianty řešení při měření a experimentování podporuje samostatnost a tvořivost žáka (kompetence k řešení problémů) vede žáka k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování svých myšlenek v písemné i ústní formě učí žáka přehledně sdělovat výsledky svých pozorování vede žáky k otevřenému vyjadřování svých názorů založených na logické argumentaci učí žáky komunikovat mezi sebou a respektovat názory druhých (kompetence komunikativní) využívá skupinového vyučování ke spolupráci žáků při řešení problémů a podporuje vzájemnou pomoc mezi žáky vede žáky ke kritickému hodnocení své práce i práce ostatních navozuje situace, které vedou k posílení sebedůvěry žáka, ale i k pocitu zodpovědnosti (kompetence sociální a personální) vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou a zachováním životního prostředí vede žáky k možnosti poznání rozvoje i zneužití fyziky učí žáky preventivně předcházet úrazům dbá na dodržování pravidel slušného chování a pravidel stanovených pracovním řádem (kompetence občanské) vede žáky k pozitivnímu vztahu k práci učí žáka základním pracovním návykům tj. zorganizovat si práci a navrhnout postup vede žáka k zodpovědnosti za svěřené pracovní pomůcky (kompetence pracovní).

113



Fyzika – vzdělávací obsah (7. ročník) Výstupy - žák Rozliší na příkladech mezi pojmy těleso a látka; určí, zda daná látka (těleso) patří mezi látky (tělesa) plynné, kapalné či pevné; určí vodorovnost plochy libelou. Posoudí v konkrétní situaci, která dvě tělesa na sebe působí; používá hlavní jednotku síly 1N a některé její násobky a díly; změří danou sílu siloměrem. Charakterizuje gravitační sílu jako působení gravitačního pole, které je kolem každého tělesa; popíše základní vlastnosti gravitační síly; určí pomocí olovnice svislý směr. Charakterizuje pojem neustálého neuspořádaného pohybu částic a uvede jevy, které jej potvrzují; uvede hlavní rozdíly mezi čističovým složením látek pevných, kapalných a plynných. Uvede složení atomu i jádra atomu; rozezná elektrické náboje protonu, elektronu a neutronu; určí, zda dvě tělesa se budou elektricky přitahovat, odpuzovat či zda na sebe nebudou elektricky působit; rozpozná, zda jde o kladný či záporný iont nebo o neutrální atom; charakterizuje molekulu jako částici tvořenou z dvou či více atomů. Ověří existenci magnetického pole v okolí magnetu; rozezná experimentálně feromagnetickou látku od neferomagnetické; uvede druhy magnetických pólů; popíše a načrtne průběh magnetických indukčních čar tyčového magnetu; charakterizuje magnetické pole Země. Vyjádří výsledek měření veličiny číselnou hodnotou a jednotkou; vypočítá aritmetický průměr z naměřených hodnot dané veličiny. Uvede hlavní jednotku délky, některé její díly a násobky; převádí jednotky délky; změří danou délku vhodně zvoleným délkovým měřidlem.

Učivo Těleso a látka.


Vzájemné silové působení těles.

Gravitační síla.

Částicové složení látek.

Elektrické vlastnosti látek, stavba atomu.

Magnetické vlastnosti látek.

Fyzikální veličina. Měření délky.

114


Uvede hlavní jednotku objemu, některé její díly a násobky; převádí jednotky objemu; změří objem tělesa pevného a kapalného pomocí odměrného válce. Uvede hlavní jednotku hmotnosti a některé její díly a násobky; převádí jednotky hmotnosti; změří hmotnost tělesa na vahách. Uvede nejpoužívanější jednotky hustoty; experimentálně určí hustotu látka ze změřené hmotnosti a objemu; používá vztah pro výpočet hustoty při řešení problémů a úloh; vyhledá hustoty látek v tabulkách. Usoudí, zda se objem či délka tělesa při dané změně teploty zvětší či zmenší využívá této znalosti při řešení problémů a úloh z praxe; u vede jednotku teploty; změří teplotu. Orientuje se v jednotkách času a převádí je mezi sebou; změří čas. Užívá základní elektrotechnické značky; sestaví jednoduchý elektrický obvod podle schématu; r ozezná základní zdroje napětí; experimentálně rozliší vodič a izolant; charakterizuje elektrický proud jako usměrněný pohyb elektronů; určí, který elektrický spotřebič je tepelný; vysvětlí pojem zkrat a jeho nebezpečí a popíše funkci tavné pojistky; dodržuje pravidla při zacházení s elektrickými spotřebiči. Sestaví rozvětvený elektrický obvod; rozezná sériové a paralelní zapojení; řeší úlohy s více žárovkami a spínači. Vysvětlí, proč vodný roztok soli je vodič; vysvětlí pojem jiskrový výboj; vysvětlí vznik blesku a funkci bleskosvodu. Experimentálně ověří, že v blízkosti cívky s proudem je magnetické pole; určí póly cívky; vysvětlí funkci galvanometru, elektromagnetu a elektrického zvonku; zná praktické využití elektromagnetu a vysvětlí jeho výhody oproti trvalému magnetu.


Měření objemu.

Měření hmotnosti. Hustota látky.

Měření teploty.

Měření času. Jednoduchý elektrický obvod.

Rozvětvený elektrický obvod. Elektrický proud v kapalinách a plynech. Elektromagnetismus 1.

115



Fyzika – vzdělávací obsah (8. ročník) Výstupy - žák Objasní pojem relativnost klidu a pohybu tělesa; rozezná, zda je těleso v klidu či pohybu vzhledem k jinému tělesu; změří dráhu tělesa; změří čas; určí, zda jde o pohyb rovnoměrný nebo nerovnoměrný; používá vztah v=s:t pro rychlost při řešení praktických problémů a úloh; převádí mezi sebou jednotky rychlosti; popíše pojem průměrná rychlost; vyjádří grafem závislost dráhy na čase při rovnoměrném pohybu a odečítá z něho hodnoty dráhy času nebo rychlosti. Popíše na příkladech z praxe účinky sil; určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti a směry; znázorní orientovanou úsečkou sílu a určí z orientované úsečky velikost síly; určí graficky i výpočtem výslednici sil stejného a opačného směru; určí graficky výslednici sil různého směru; pozná, zda síly působící na těleso jsou rovnováze. Používá vztah mezi tíhou tělesa a hmotností při řešení problémů a úloh; pracuje s veličinou g jako s charakteristikou gravitačního pole Země. Využívá poznatek o tom, že třecí síla je přímo úměrná tíze tělesa, souvisí s materiálem a drsností styčných ploch. Charakterizuje tlakovou sílu; uvede hlavní jednotku tlaku a jednotky od ní odvozené; převádí jednotky tlaku; používá vztah p=F:S pro tlak při řešení problémů a úloh. Využívá základní znalost zákonů setrvačnosti, síly a akce a reakce při řešení praktických úloh. Určí osu otáčení, působiště a směr sil a ramena síly páky; rozezná páku jednozvratnou od dvojzvratné; vyjádří zákony rovnováhy na páce rovnoramenné a nerovnoramenné; popíše výhody využití páky; využívá znalosti zákonů rovnováhy na páce při řešení praktických úloh.

Učivo Pohyb tělesa.


Silové působení těles.

Tíha tělesa. Třecí síla. Tlak.

Newtonovy pohybové zákony. Páka.

116


Charakterizuje těžiště tělesa jako působiště gravitační síly na těleso; určí experimentálně těžiště tělesa; využívá poznatek, že poloha těžiště závisí na rozložení látky v tělese při objasňování praktických situací. Charakterizuje hydrostatický tlak jako tlak způsobený vlastní tíhou kapaliny; využívá vztah pro hydrostatický tlak při řešení problémů a úloh. Charakterizuje atmosférický tlak jako tlak způsobený vlastní tíhou vzduchu; popíše Torricelliho pokus; objasní funkci uzavřeného rtuťového tlakoměru a aneroidu; chápe pojmy přetlak a podtlak; objasní funkci otevřeného rtuťového tlakoměru a kovového tlakoměru. Objasní vznik vztlakové síly při ponoření tělesa do kapaliny; využívá Archimédův zákon ve formě matematického vzorce při řešení praktických problémů a úloh; určí, zda se těleso v kapalině bude potápět, vznášet nebo plovat; popíše podobnost vztlakové síly v kapalinách a plynech. Objasní podstatu Pascalova zákona a využívá ho při řešení praktických úloh souvisejících s hydraulikou. Charakterizuje zdroj světla jako těleso, jež samo vysílá světlo; rozezná různá optická prostředí; objasní vznik stínu za tělesem a objasní a načrtne vznik zatmění Slunce a Měsíce; využívá zákonu odrazu světla při zobrazení předmětu rovinným zrcadlem a zrcadlovým koutem; používá základní principy zobrazování předmětu dutým a vypuklým zrcadlem; popíše využití jednotlivých typů zrcadel v praxi; charakterizuje lom světla ke kolmici a od kolmice; používá znalosti o lomu světla při objasňování principu zobrazení předmětu čočkou; objasní krátkozrakost a dalekozrakost oka a podstatu jejich odstranění brýlemi; objasní rozklad bílého světla na barevné složky; využívá princip skládání barev; vysvětlí funkci lupy a fotoaparátu.


Těžiště tělesa.

Hydrostatický tlak.

Atmosférický tlak.

Vztlaková síla v kapalinách a plynech.

Hydraulická zařízení. Světelné jevy.

117


Charakterizuje zdroj zvuku jako chvějící se těleso; popíše a vysvětlí šíření zvuku od zdroje až k mozkovému centru slyšení; uvede, že rychlost zvuku závisí na druhu prostředí a na teplotě; rozeznává různé výšky tónů a popíše jejich vznik u různých hudebních nástrojů; uvede jednotku hlasitosti zvuku a možnosti potlačování nadměrného hluku v praktickém životě;charakterizuje odraz zvuku a objasní vznik ozvěny; popíše pojmy infrazvuk a ultrazvuk a popíše kde se s nimi může setkat v praxi. Využívá elektroměr k měření elektrického náboje; uvede hlavní jednotku elektrického náboje; vysvětlí princip elektrování těles; vysvětlí jevy elektrostatická indukce a polarizace; popíše využití těchto jevů v praxi; zakreslí siločáry jednoduchých druhů elektrických polí.


Zvukové jevy.

Elektrostatika.

Fyzika – vzdělávací obsah (9. ročník) Výstupy - žák Uvede jednotky práce a výkonu; převádí jednotky práce a výkonu; využívá vztah pro práci W=F.s a vztah pro výkon P= W:t při řešení problémů a úloh; vysvětlí princip jednoduchých strojů a výhody jejich využití; popíše pojem účinnost stroje. Objasní souvislost mezi konáním práce a pohybovou a polohovou energií tělesa; rozezná základní druhy polohové energie; užívá vztah pro gravitační polohovou energii E=m.g.h při řešení problémů a úloh; porovná velikost pohybové energie různých těles na základě jejich hmotnosti a rychlosti a využívá této znalosti při řešení praktických problémů a úloh; popíše přeměnu základních druhů energie při různých dějích.

Učivo Práce, výkon.


Pohybová a polohová energie.

118


Charakterizuje vnitřní energii tělesa jako celkovou polohovou a pohybovou energii jeho částic; porovná vnitřní energii těles ze znalosti jejich teplot; charakterizuje možnosti změny vnitřní energie a uvede příklady z praxe; charakterizuje teplo jako změnu vnitřní energie při tepelné výměně; určí přijaté či odevzdané teplo tělesem ze vztahu Q=c.m.(t-t0); řeší jednoduché kalorimetrické rovnice; vysvětlí pojem měrná tepelná kapacita a její význam u některých látek v praxi; charakterizuje formy šíření tepla a uvede příklady z praxe. Uvede základní skupenské přeměny; charakterizuje souvislost těchto přeměn se změnami vnitřní energie a čističové struktury látek; využívá uvedených znalostí při objasňování jevů v přírodě i v každodenní praxi; vyhledá v tabulkách potřebné veličiny; charakterizuje skupenské teplo tání a řeší úlohy týkající přeměny ledu na vodu; vysvětlí pojem anomálie vody a její význam v přírodě a praxi; uvede hlavní faktory, na nichž závisí rychlost vypařování kapaliny a využívá těchto poznatků při řešení problémů a úloh; uvede hlavní faktory, na nichž závisí teplota varu vody a využívá tyto poznatky v praxi. Vysvětlí princip Herónovy baňky, parního stroje, spalovacích motorů a reaktivních motorů. Uvede základní meteorologické prvky a zná způsoby jejich měření; posoudí předpověď počasí a její význam pro člověka; diskutuje o problémech, které se týkají znečištění atmosféry. Užívá jednotky napětí; převádí jednotky napětí; změří stejnosměrné napětí v elektrickém obvodu voltmetrem; užívá jednotky proudu; převádí jednotky proudu; změří stejnosměrný elektrický proud v obvodu ampérmetrem; objasní podstatu Ohmova zákona pro kovy a využívá jej k řešení problémů a úloh; uvede hlavní jednotku odporu vodiče a používá i její díly a násobky; určí odpor ze změřeného proudu napětí; zná závislost odporu vodič na jeho délce, průřezu, materiálu a teplotě a využívá této znalosti k řešení problémů a úloh; objasní podstatu reostatu a využívá ho k regulaci proudu; určí výsledné napětí, proud a odpor vodičů spojených sériově a paralelně z odpovídajících


Vnitřní energie, teplo.

Skupenské přeměny.

Tepelné stroje. Meteorologie.

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí. EV – Základní podmínky života.

Zákony v elektrickém obvodu.

119


veličin na jednotlivých rezistorech. Objasní funkci elektromagnetického jističe, elektromagnetického relé, elektromotoru stejnosměrného a elektromagnetického měřícího přístroje. Objasní podstatu elektromagnetické indukce; objasní princip vzniku střídavého proudu pomocí alternátoru; charakterizuje periodu a kmitočet střídavého proudu a napětí; určí kmitočet ze znalosti periody a naopak; v konkrétním časovém průběhu střídavého proudu či napětí vyznačí jeho periodu, maximální hodnotu a libovolnou okamžitou hodnotu; popíše pojem efektivní proud či napětí; objasní podstatu funkce transformátoru a jeho použití; uvede hlavní složky soustavy výroby a přenosu elektrické energie. Charakterizuje elektrický proud v polovodičích jako usměrněný pohyb volných elektronů a děr; objasní podstatu PN přechodu, podstatu stavby a funkce polovodičové diody; zapojí ji v propustném a závěrném směru; pracuje s voltampérovou charakteristikou polovodičové diody. Charakterizuje radionuklidy; popíše využití radionukidů v praxi; uvede jednotlivé druhy radioaktivního záření a způsoby ochrany před nimi; charakterizuje pojem jaderná energie; vysvětlí uvolnění jaderné energie při štěpné či slučovací reakci; uvede hlavní části jaderné elektrárny; diskutuje o úsporách energie a paliv; diskutuje o nepříznivých vlivech jednotlivých typů elektráren na životní prostředí. Uvede jednotlivé druhy elektromagnetického záření a jejich využití v praxi. Uvede složení sluneční soustavy; vyhledá základní charakteristiky o Slunci a planetách v tabulkách; orientuje se v mapě hvězdné oblohy a využívá ji k orientaci; vysvětlí pojem hvězda; charakterizuje pojem světelného roku.


Elektromagnetismus 2.

Elektromagnetická indukce a střídavý proud.

Polovodiče.

Radioaktivita a jaderná energie.

EV – Základní podmínky života.

Elektromagnetické záření. Vesmír.

MeV – Tvorba mediálního sdělení.

120



Chemie – charakteristika předmětu (8. - 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Chemie je jedním z vyučovacích předmětů vzdělávací oblasti Člověk a příroda, který umožní žákovi poznávání přírody jako celku, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě. Učí žáky rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popřípadě ovlivňovat. Předmětem prolínají průřezová témata, důraz je kladen na zodpovědnost každého jedince za své zdraví (Osobnostní a sociální výchova), na spoluzodpovědnost za stav životního prostředí (Enviromentální výchova). Časové vymezení předmětu Předmět je vyučován jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Organizační vymezení předmětu Většina vyučovacích hodin probíhá v učebně fyziky - chemie, některé z hodin v jiné pracovně vybavené audiovizuální technikou. Formy a metody práce (užívají se podle charakteru učiva) - frontální výuka s praktickými ukázkami spojená s procvičováním v pracovních sešitech, nácviky jednoduchých laboratorních metod a postupů, práce ve skupinách, demonstrační pokusy, prezentace vlastních názorů, samostudium. Rozdělení žáků do skupin, počet skupin a počet žáků ve skupině je dán počtem žáků ve třídách. Vždy je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce. Řád učebny chemie je nedílnou součástí učebny, dodržování uvedených pravidel je pro každého žáka i vyučujícího závazné. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - vede žáky k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých nastávají - vede je k hledání souvislostí mezi chemickými jevy - klade důraz na používání chemických termínů, symbolů a značek - dává žákům možnost samostatně nebo ve skupinách formulovat závěry na základě pozorování nebo pokusů. Kompetence k řešení problémů - předkládá žákům problémové situace související s učivem chemie, dává jim možnost volit různé způsoby řešení - podporuje samostatnost, tvořivost a logické myšlení - klade důraz na aplikaci poznatků v praxi - podporuje využívání moderní techniky a moderních technologií při řešení problémů 121



- vede žáky k nacházení příkladů chemických dějů a jevů z běžné praxe, k vysvětlování jejich chemické podstaty. Kompetence komunikativní - vede žáky k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování - klade důraz na přehledné sdělování výsledků svých pozorování a experimentů - vede žáky k otevřenému vyjadřování vlastních názorů podpořených logickými argumenty - podporuje přátelskou komunikaci mezi žáky. Kompetence sociální a personální - vede žáky ke spolupráci ve skupině - umožňuje jim hodnotit práci skupiny, svou práci i práci ostatních členů skupiny - podporuje vzájemnou pomoc žáků. Kompetence občanské - vede k poznání možnosti rozvoje na jedné straně a nebezpečí zneužití chemie na straně druhé - vede žáky k aktivní ochraně jejich zdraví - klade důraz na prevenci před úrazy - vede žáky k zodpovědnosti za zachování životního prostředí - vede je k odmítavému postoji k drogám, alkoholu, kouření - netoleruje hrubé, agresivní, vulgární projevy žáků - důsledně požaduje dodržování stanovených pravidel v učebně chemie a dodržování stanovených pracovních postupů. Kompetence pracovní - vede žáky k pozitivnímu vztahu k práci - umožňuje žákům provádět experimenty a získaná data zpracovávat a vyhodnocovat - umožňuje jim používat moderní technologie, postupy a pomůcky - seznamuje je s různými profesemi v oblasti chemi.e

122



Chemie – vzdělávací obsah (8. ročník) Výstupy - žák Vysvětlí, čím se chemie zabývá. Uvede příklady chemické výroby i případná rizika pro společnost. Uvede fyzikální a chemické vlastnosti a jejich společné a rozdílné znaky. Rozpozná skupenství látek a jejich změny. Uvede zásady bezpečné práce v chemické pracovně a poskytne první pomoc při úrazu. Uvede příklady nebezpečných chemických látek a zásady bezpečné práce s nimi, R a S věty. Objasní efektivní jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek. Rozliší směsi a chemické látky. Vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek. Vypočítá složení roztoků a připraví roztok o požadovaném složení. Navrhne postup oddělování složek směsí v běžném životě. Sestaví jednoduchou filtrační aparaturu a provede filtraci. Rozliší různé druhy vody a uvede příklady výskytu a použití. Uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v přírodě a domácnosti. Navrhne preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění. Používá pojem atom, molekula ve správných souvislostech. Popíše složení atomu a vznik kationtu a aniontu z neutrálního atomu. Orientuje se v periodické soustavě prvků. Rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti. Používá pojmy chemický prvek, chemická sloučenina a chemická vazba ve správných souvislostech.

Učivo Úvod do chemie. Vymezení chemie. Chemická výroba. Vlastnosti látek. Barva, skupenství, rozpustnost ve vodě, hustota, změny skupenství - tání, tuhnutí, vypařování. Bezpečnost při práci. Zásady bezpečné práce v laboratoři. První pomoc při úrazu. Nebezpečné látky. Směsi. Stejnorodé,různorodé směsi. Složení roztoků. Hmotnostní zlomek. Oddělování složek směsi. Usazování, filtrace, destilace, krystalizace, sublimace. Voda a vzduch. Voda destilovaná, pitná, odpadní. Čistota vody. Složení vzduchu, vlastnosti. Čistota ovzduší. Částicové složení látek. Molekuly, atomy, atomové jádro, elektronový obal, ionty. Chemické prvky a chemické sloučeniny. Vybrané názvy a značky chemických prvků. Chemická sloučenina. Chemická vazba.


EV – Základní podmínky života.

123


Rozliší periody a skupiny v PS chemických prvků a vyhledá známé prvky podobných vlastností. Rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí. Uvede příklady důležitých chemických reakcí. Provede jejich klasifikaci a zhodnotí využití. Přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti, vypočítá hmotnost reaktantu nebo produktu. Aplikuje poznatky o faktorech ovlivňující průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečného průběhu. Popíše vlastnosti a použití vybraných anorganických sloučenin a posoudí vliv těchto látek na životní prostředí. Vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede vliv na životní prostředí a navrhne příklady opatření, kterými jim lze předcházet. Ovládá základní chemické názvosloví anorganických sloučenin. Orientuje se na pH stupnici. Změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem.


Periodická soustava prvků. Kovy, nekovy. Slitiny. Chemické reakce, chemické rovnice. Chemický děj. Slučování, rozklad. Zákon zachování hmotnosti. Molární hmotnost. Jednoduché chemické rovnice. Faktory ovlivňující rychlost chemické reakce. Anorganické sloučeniny. Oxidy. Halogenidy. Kyseliny. Hydroxidy. Soli.pH. Neutralizace.



Chemie – vzdělávací obsah (9. ročník) Výstupy - žák Určí reakce, které patří mezi redoxní a vysvětlí pojem oxidace, redukce. Popíše princip výroby železa a oceli a zhodnotí jejich hospodářský význam. Objasní pojem koroze, uvede příklad činitelů ovlivňující rychlost, uvede způsoby ochrany železa před korozí. Dokáže uvést příklad praktického využití galvanických článků a elektrolýzy. Rozliší exotermické a endotermické reakce. Uvede příklady fosilních a průmyslově vyráběných paliv - vlastnosti, použití. Posoudí vliv spalování různých paliv na životní prostředí. Uvede, jak postupovat při vzniku požáru, zná telefonní číslo hasičů, poskytne první pomoc při popálení.

Učivo Redoxní reakce. Oxidace, redukce. Výroba železa a oceli. Elektrolýza. Koroze.


Energie a chemické reakce. Exotermické a endotermické reakce. Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie. Fosilní paliva. Průmyslově vyráběná paliva.

EV - Základní podmínky života. - Vztah člověka k prostředí.

124


Rozliší anorganické a organické látky. Rozliší nejjednodušší uhlovodíky - zdroje, vlastnosti, použití. Vyhledá a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy a zemního plynu a jejich využití. Rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede zdroje, vlastnosti, použití. Rozliší pojmy uhlovodíky a deriváty uhlovodíků.

Orientuje se ve výchozích látkách a produktech dýchání a fotosyntézy. Uvede podmínky pro průběh fotosyntézy a její význam pro život na Zemi. Rozliší bílkoviny, sacharidy a vitamíny, uvede příklad zdrojů a posoudí z hlediska zdravé výživy. Vysvětlí pojem biotechnologie a uvede příklady. Rozliší plasty a syntetická vlákna, uvede příklady, vlastnosti a použití, posoudí vliv plastů a syntetických vláken na životní prostředí.

Uvede příklady prvotních a druhotných surovin pro chemické výroby a zhodnotí je z hlediska udržitelného rozvoje. Zhodnotí ekonomický a ekologický význam recyklace odpadů. Zjistí, kde a jak v okolí dochází ke znečišťování životního prostředí a uvede, jak tomu předcházet. Rozpozná označení hořlavých, toxických a výbušných látek, uvede zásady bezpečné práce s běžně dostupnými látkami. Aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací v praxi. Orientuje se v přípravě a využívání různých látek v praxi a v jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka.


Uhlovodíky. Alkany, alkeny, alkiny, areny. Průmyslové zpracování ropy. Deriváty uhlovodíků. Halogenové deriváty. Alkoholy, fenoly. Aldehydy, ketony. Karboxylové kyseliny. Estery. Přírodní sloučeniny. Sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny. Fotosyntéza. Plasty a syntetická vlákna. Polyethylen, polypropylen, polystyren, polvinylchlorid. Polyamidová a polyesterová vlákna. Chemie a společnost. Chemické výroby. Otravné látky. Biotechnologie. Léčiva, drogy, detergenty. Potraviny. Chemie a životní prostředí. Hořlaviny.


125



Přírodopis – charakteristika předmětu (6. – 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Předmět přírodopis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda, který umožní žákovi poznávání přírody jako celku, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě. Učivo je začleněno do ročníků podle jednotlivých tématických celků s možností jejich přesunu podle vegetačního období vzhledem k praktickému využití živých přírodnin. Dále tento předmět integruje vybrané tématické okruhy průřezových témat: Enviromentální výchova Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Časové vymezení předmětu Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 8. a 9. ročníku dvě hodiny týdně (z toho v 9. ročníku je jedna hodina disponibilní), v 7. ročníku jednu hodinu týdně. Organizační vymezení předmětu Naprostá většina vyučovacích hodin probíhá ve specializované učebně přírodopisu, některé z hodin v kmenových třídách, v pracovně PC a v přírodě. Součástí výuky jsou výkladové hodiny, projekty, přednášky, skupinová práce, přírodovědné vycházky s pozorováním, prezentace vlastních názorů, samostudium. Řád učebny přírodopisu je nedílnou součástí učebny, dodržování uvedených pravidel je pro každého žáka i vyučujícího závazné. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - motivuje k celoživotnímu učení, vytváří pozitivní vztah k učení - vede k samostatnému vyhledávání informací z různých zdrojů a jejich třídění - umožňuje zpracovávat informace a formou referátu seznámit ostatní - vede k pochopení základních termínů z přírodopisu a jejich správnému používání - motivuje k účasti na soutěžích a olympiádách - umožňuje poznávat přírodniny a zakládat sbírky - vede k samostatnému domácímu zpracování zajímavých úkolů. Kompetence k řešení problémů - zadává úkoly způsobem, který umožňuje více postupů - zařazuje metody, při kterých žáci sami navrhují řešení, dochází k závěrům a vyhodnocují získaná fakta 126



- začleňuje řešení praktických úkolů při přírodovědných vycházkách. Kompetence komunikativní - využívá moderní informační technologie - vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě - umožňuje prezentaci žáků a hodnocení výsledků své vlastní práce i práce spolužáků, reakci na hodnocení ostatních. Kompetence sociální a personální - využívá práci ve skupině - toleruje odlišný názor - navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti. Kompetence občanské - vede k pochopení základních ekologických souvislostí a enviromentálních problémů - odmítá rasistické názory a respektuje různorodost lidské populace - objasňuje nutnost ochrany vlastního zdraví i zdraví ostatních občanů. Kompetence pracovní - vede k pečlivé a systematické práci - vede k dodržování pracovních postupů a dbaní na bezpečnost práce.

127



Přírodopis – vzdělávací obsah (6. ročník) Výstupy - žák Vysvětlí, co zkoumají jednotlivé biologické vědy. Uvede příklady rozmanitosti přírody. Popíše buňku, vysvětlí funkci organel. Vysvětlí rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou. Pracuje s lupou a mikroskopem, připraví jednoduchý mikroskopický preparát. Vysvětlí rozdíl mezi nebuněčným, jednobuněčným a mnohobuněčným organismem, uvede příklady. Vymezí základní projevy života, uvede jejich význam. Rozliší vybrané organické a anorganické látky. Dokáže roztřídit organismy do říší. Vysvětlí význam virů a bakterií v přírodě a pro člověka. Vysvětlí pojmy producent, konzument , reducent. Pochopí nezbytnost jednotlivých složek v potravním řetězci. Uvede význam řas a vybrané zástupce. Třídí houby podle stavby. Oceňuje význam hub v přírodě i pro člověka, rozlišuje mezi parazitismem a symbiózou. Pozná (i s pomocí atlasu) naše nejznámější jedlé a jedovaté houby. Vysvětlí rozdíl mezi stélkou a tělem vyšších rostlin. Pozná lišejník zeměpisný. Popíše vnitřní a vnější stavbu živočichů za použití osvojené odborné terminologie a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů. Rozlišuje vnitřní a vnější parazity. Podle charakteristických znaků rozlišuje plže , mlže, hlavonožce. Pozná vybrané zástupce (hlemýžď, páskovka, škeble, srdcovka, sépie). Uvede jejich význam a postavení v přírodě.

Učivo Uspořádání živého světa.


Buňka. Mikroskop. Nebuněčnost, jednobuněčnost, mnohobuněčnost. Projevy života: fotosyntéza, EV - Základní podmínky života.. dýchání, výživa, růst, rozmnožovánní, dráždivost, vývin. Třídění organismů. Viry a bakterie. Jednobuněčné organismy: EV - Ekosystémy. rostliny, houby, živočichové. Mnohobuněčné organismy: nižší rostliny. Houby.

Nižší živočichové (bezobratlí). Žahavce, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci (pavoukovci, korýši, hmyz). Ostnokožci.

128


Popíše tělo žížaly a vysvětlí funkce jednotlivých orgánů. Vysvětlí význam žížaly v přírodě. Dokáže popsat vnější i vnitřní stavbu těla členovců. Rozlišuje jednotlivé třídy členovců podle charakteristických znaků. Uvede nejznámější zástupce jednotlivých tříd. Dokáže popsat tělo včely medonosné jako modelový příklad hmyzu. Rozlišuje proměnu dokonalou a nedokonalou. Orientuje se v nejznámějších řádech hmyzu a pozná vybrané zástupce. Zhodnotí pozitivní i negativní význam hospodářských a epidemiologických druhů hmyzu. Pochopí význam ostnokožců z vývojového hlediska. Popíše a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů. Vyhledá vhodné informace v literatuře, připraví krátké referáty zhodnotí význam živočichů v přírodě.


Vyšší živočichové. Savci - vývoj a jejich přizpůsobbení prostředí, zástupci biomů.

Přírodopis – vzdělávací obsah (7. ročník) Výstupy - žák Vysvětlí význam a zásady třídění organismů. Vysvětlí pojmy: pletivo, tkáň, orgán, orgánová soustava, organismus. Porovná vnitřní a vnější stavbu živočichů za použití osvojené odborné terminologie a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů. Dokáže rozdělit zástupce do jednotlivých tříd a chápe vývojové zdokonalování. Pozná vybrané zástupce ryb. Rozlišuje nejznámější mořské a sladkovodní ryby. Rozumí postavení ryb v potravním řetězci, význam ryb v potravě člověka. Pozná vybrané zástupce obojživelníků. Vysvětlí přizpůsobení obojživelníků vodnímu prostředí. Pozná vybrané zástupce plazů. Seznámí se s exotickými druhy plazů a možností jejich chovu v teráriích. Uvede význam plazů v potravním

Učivo Třídění organismů.


Strunatci: podkmen obratlovci. Kruhoústí. Paryby. Ryby. Obojživelníci. Plazi. Ptáci.

EV - Vztah člověka k prostředí.

129


řetězci. Určí běžné ptáky, zejména žijící v regionu. Pozoruje, kreslí a popisuje stavbu těla ptáků. Rozlišuje zdroje potravy ptáků a jejich přizpůsobení. Zná zástupce tažných a přezimujících ptáků. Rozlišuje a porovnává jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin. Odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí. Uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku s živočichy. Vysvětlí vývoj rostlin. Dokáže rozlišit nižší a vyšší rostlinu. Uvede příklady výtrusných rostlin. Vybrané zástupce rozlišuje na mechorosty a kapraďorosty. Vysvětlí význam prvohorních ekosystémů. Vysvětlí rozdíl mezi výtrusnými a semennými rostlinami. Vysvětlí rozdíl mezi opylením a oplozením. Podle charakteristických znaků rozlišuje hlavní zástupce nahosemenných rostlin. Chápe význam lesa a způsoby jeho ochrany.


Vývoj rostlin, přechod rostlin na souš. Vyšší rostliny. Rostliny výtrusné. Mechorosty. Kapraďorosty - plavuně, přesličky, kapradiny. Nahosemenné rostliny. Ekosystém les.

EV – Ekosystémy.

Výstupy - žák Charakterizuje biologické znaky lidského a živočišného organismu. Zná lidské rasy a jejich charakteristické znaky.

Učivo Vývoj člověka.

Průřezová témata MkV - Etnický původ. VDO - Občan, občanská společnost a stát.

Vysvětlí pojmy: buňka, tkáň, orgán, orgánová soustava, organismus. Určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy. Orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka.

Buňky, tkáně, orgány. Orgánové soustavy člověka. Vývoj jedince. První pomoc.

Přírodopis – vzdělávací obsah (8. ročník)

EV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí.

130



Rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby. Aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla. Charakterizuje jednotlivé etapy života. Optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví. Vyjádří vlastní názor k problematice zdraví. Projevuje odpovědný vztah Člověk a zdraví. k pravidlům zdravého životního stylu. Uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami. Dává do souvislosti zdravotní rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životní perspektivu mladého člověka. Projevuje odpovědné chování osobního bezpečí při mimořádných událostech. Vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho Dědičnost. význam z hlediska dědičnosti. Uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů. Vysvětlí pojem gen, křížení, genové inženýrství. Vysvětlí význam dědičnosti a proměnlivosti organismu.

VMEGS - Jsme Evropané.

Přírodopis – vzdělávací obsah (9. ročník) Výstupy - žák Vysvětlí teorii vzniku Země. Objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života. Rozliší prvky souměrnosti krystalu. Orientuje se ve stupnici tvrdosti. Podle charakteristických vlastností rozpozná vybrané nerosty. Objasní význam některých důležitých nerostů (rudy). Rozlišuje horniny vyvřelé, usazené a přeměněné a popíše způsob jejich vzniku. Objasní význam a použití důležitých hornin (žula, vápenec,

Učivo Země, vznik, stavba. Mineralogie - nerost, hornina, krystal. Třídění nerostů. Petrologie – horniny. Geologické děje vnitřní.


EV - Vztah člověka k prostředí.

131


břidlice). Rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů. Uvede konkrétní příklad vnitřních a vnějších geologických dějů. Popíše druhy zvětrávání. Dokáže popsat vlivy erozí ve svém okolí (skalní města). Porovná význam půdních činitelů pro vznik půdy. Rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy. Popíše teorii o vzniku a vývoji života na Zemi. Rozlišuje jednotlivé geologické éry podle charakteristických znaků. Orientuje se v geologickém složení ČR a regionu. Orientuje se v základních ekologických pojmech (ekosystém, potravní řetězec, populace, společenstvo, biom). Rozlišuje živé a neživé složky životního prostředí. Uvede konkrétní příklad potravního řetězce a vysvětlí důsledky oslabení jednoho článku řetězce. Uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a jejich důsledky pro rovnováhu ekosystémů. Sleduje aktuální stav životního prostředí. Chápe principy trvale udržitelného rozvoje. Rozlišuje obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie. Orientuje se v globálních problémech biosféry. Vysvětlí funkce jednotlivých částí rostlinného těla (kořen, stonek, list, květ, plod). Určí některé druhy bylin a dřevin krytosemenných rostlin ze svého okolí. Uvede rozdíl mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami. Rozliší některé plody a semena. Odvodí závislost a přizpůsobení rostlin podmínkám prostředí. Pracuje s atlasy a zjednodušenými klíči rostlin. Dodržuje základní pravidla bezpečnosti při pozorování živé i neživé přírody.


Geologické děje vnější. Pedologie.

Vznik a vývoj života na Zemi. Éry vývoje Země. Geologická stavba ČR. Ekologie. Člověk a životní prostředí.

EV - Základní podmínky života.

Stavba rostlinného těla. Krytosemenné rostliny.

132



Zeměpis - charakteristika předmětu (6. – 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu: Vzdělávání ve vyučovacím předmětu zeměpis směřuje − k získávání geografických vědomostí, dovedností a návyků s ohledem na své zapojení do občanského života a prostředí, které ho obklopuje − k rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických jevů, pojmů a používání různých poznávacích metod − k získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací − k pochopení územních rozdílů, zvláštností, jedinečností, ale i zákonitostí v prostorovém rozmístění geografických objektů, jevů a procesů − k vytvoření mezipředmětových vztahů mezi geografii a ostatními vědními obory − k respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí − k chápání zvláštností různých lidských ras, národů a kultur − k rozvoji trvalého zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka − k rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování – posuzovat a porovnávat změny, jevy a procesy v místní krajině a vlastní zemi s jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku. Ve vyučovacím předmětu zeměpis jsou realizována tato průřezová témata: Environmentální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova Multikulturní výchova. Časové vymezení předmětu 6., 7., 8. ročník – 2 hodiny týdně (z toho v 8. ročníku 1 disponibilní) 9. ročník – 1 hodina týdně. Organizační vymezení předmětu Ve výuce se využívají následující formy a metody práce : frontální výuka propojená řízeným rozhovorem s využitím demonstračních pomůcek a obrazového materiálu prezentace vlastních názorů v diskusi, referátech, projektech práce ve skupinách ( s využitím map, odborné literatury, časopisů, internetu) zeměpisné vycházky, exkurze, projekty, návštěvy v muzeu a hvězdárně. Výuka je realizována v učebně zeměpisu, pracovně PC a v terénu. 133



Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel − rozvíjí schopnost samostatně vyhledávat informace, třídit je a zpracovávat − vede žáky k používání odborné terminologie s porozuměním − rozvíjí schopnost zpracovat informace formou referátu nebo prezentace − vede žáky k aplikaci znalostí v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě − vhodnou a systematickou motivací rozvíjí pozitivní vztah k učení − podporuje účast žáků v soutěžích, kde mají možnost srovnávat své vědomosti s jinými žáky, učí se sebehodnocení. − rozvíjí schopnost geografické jevy, procesy a objekty kriticky posuzovat, porovnávat, nalézat souvislosti a samostatně formulovat logické závěry. Kompetence k řešení problémů − vede žáky k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů k danému problému − rozvíjí schopnost pochopit problém, vyhledat k němu různé informace, diskutovat o různých možnostech − vede žáky k argumentaci, k diskusi, k obhajování vlastních výroků a postupů řešení − vede žáky k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a konfrontuje je s praxí. Kompetence komunikativní − vede žáky k přesnému vyjadřování myšlenek pomocí geografické terminologie, ke kultivovanému písemnému a ústnímu projevu − rozvíjí dovednost pracovat s geografickými informacemi, používat mapy, provádět situační náčrty, rozumět údajům sestavených do tabulek a grafů, používat různých textů a obrazových materiálů − rozvíjí schopnost odpovídat na geografické otázky, předkládat geograf. informace ve formě ústních a písemných zpráv, doplněných mapami a nákresy − zadává úkoly, které žáci řeší s využitím moderní informační a komunikační technologie − rozvíjí schopnost komunikace (umění vyjádřit své myšlenky, obhájit svůj názor, hodnotit argumentaci jiných) − vede žáka k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace, k naslouchání a respektování názorů druhých. Kompetence sociální a personální − motivuje žáky pro práci ve skupinách − seznamuje žáky s pravidly spolupráce v týmu − vytváří příznivou atmosféru ve třídě a dodává žákům sebedůvěru − vede žáky k dodržování dohodnutých postupů k utváření pocitu zodpovědnosti za své jednání 134



k hodnocení vlastních výsledků a výsledků skupiny. Kompetence občanské − vede žáky k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí − rozvíjí schopnost chápat odlišnosti různých lidských ras, národů a kultur a jejich přínos pro rozvoj lidské společnosti − vede je k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje − rozvíjí zájem o cestování a poznávání vlasti a regionů světa s cílem chránit jedinečnost přírodních objektů a lidských výtvorů. Kompetence pracovní − rozvíjí individuální schopnosti pracovat samostatně, provádět různá pozorování v terénu a vyhodnocovat je s využitím vlastních vědomostí − vyžaduje od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplné dokončení práce − vede žáky k dodržování pravidel bezpečného chování ve volné přírodě.

135



Zeměpis - vzdělávací obsah 6. ročník Výstupy - žák Charakterizuje na elementární úrovni vesmír a sluneční soustavu. Zhodnotí postavení Země ve vesmíru, srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy. Prokáže na konkrétních příkladech tvar Země, objasní důsledky pohybů Země pro život lidí a organismů. Používá s porozuměním pojmy glóbus, měřítko glóbu, poledníky, rovnoběžky zeměpisná síť. Rozeznává druhy map podle měřítka a obsahu. Používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii. Vysvětluje délku dnů a nocí v závislosti na zeměpisné šířce, určuje zeměpisnou polohu místa na mapách. Vysvětlí příčiny rozdílného času jednotlivých míst na Zemi. Vytváří a využívá osobní myšlenková schémata a myšlenkové mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu. Aplikuje na konkrétních příkladech praktické činnosti s mapami. Ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu. Určí jednotlivé složky přírodní sféry, orientuje se v objektech, jevech a procesech v litosféře, atmosféře, hydrosféře, pedosféře a biosféře. Objasní uspořádání rostlinstva a živočišstva v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině. Rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu.

Učivo Planeta Země.

Průřezová témata MeV - Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.

Glóbus a mapa.

Terénní geografická výuka, praxe a aplikace. Přírodní složky Země.

EV - Ekosystémy. - Základní podmínky života.

136


Rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa. Lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa. Porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry Afriky a Austrálie. Zvažuje, jaké změny v těchto regionech nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich. Posoudí význam polárních oblastí pro tvorbu a ochranu životního prostředí na Zemi.


Zeměpis světadílů a oceánů Afrika, Austrálie a Oceánie, Antarktida.

MeV - fungování a vliv médií ve společnosti.

Zeměpis – vzdělávací obsah (7. ročník) Výstupy - žák Rozlišuje základní přírodní a společenské znaky a podle nich vymezuje regiony světa. Lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny. Porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států. Zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich.

Učivo Průřezová témata Regiony světa. MeV - Fungování a vliv médií ve Světadíly, oceány, makroregiony společnosti. světa (určující a porovnávací - Práce v realizačním týmu. kritéria; jejich přiměřená VMEGS - Evropa a svět nás charakteristika z hlediska zajímá. přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní, podnebné, sídelní, jazykové, náboženské a kulturní oblasti). Modelové regiony světa (vybrané modelové přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, možnosti jejich řešení). Amerika. Asie. Evropa. Přehled všech států jednotlivých regionů. 137



Zeměpis - vzdělávací obsah (8. ročník) Výstupy - žák Hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry a přírodní zdroje ČR v evropském a světovém kontextu. Uvádí hlavní údaje o rozmístění obyvatelstva a sídel v ČR. Určí a vyhledá na mapách nejvýznamnější sídelní střediska. Zhodnotí údaje o rozmístění hlavních hospodářských aktivit, orientuje se v sektorové a odvětvové struktuře hospodářství. Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů. Vymezí a lokalizuje na mapách jednotlivé kraje ČR a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit. Uvádí příklady účasti a působnosti ČR ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států. Vymezí a lokalizuje místní region. Charakterizuje a hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje. Přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům. Aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny. Uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě.

Učivo Zeměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry a zdroje. Obyvatelstvo a sídla ČR.


VMEGS - Jsme Evropané. MkV - Kulturní diference.

Hospodářství.

Oblasti ČR.


Mezinárodní spolupráce. Místní region.

VDO - Občan, občanská společnost a stát.

Terénní geografická výuka, praxe a aplikace. Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života.

138



Zeměpis – vzdělávací obsah (9. ročník) Výstupy - žák Učivo Orientuje se v počtu a rozmístění lidí na Zemi, v údajích o růstu počtu Lidé na Zemi. obyvatel světa, o stěhování a v ukazatelích společenského Obyvatelstvo a sídla. a hospodářského pohybu obyvatelstva. Rozlišuje a lokalizuje lidské rasy, chápe význam národů, různost jazyků a náboženství na Zemi. Posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel.

Průřezová témata MkV - Multikulturalita. - Etnický původ.

Zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, najde na mapě hlavní světové surovinové a energetické zdroje. Porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit.

Světové hospodářství. Zemědělství. Průmysl. Doprava a spoje. Služby. Cestovní ruch. Uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě. Ochrana člověka za Nepanikaří v případě živelné pohromy nebo havárie průmyslového mimořádných událostí. zařízení. Seznámí se s postupy v případě vypjatých situací.

Porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin. Uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajin, krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů). Uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí.

Krajina – přírodní a společenské prostředí, typy krajin .

Vztah příroda a společnost. Globální ekologické a enviromentální problémy lidstva.

EV- Lidské aktivity a problémy životního prostředí. - Vztah člověka a prostředí.

139


Lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech. Porovnává státy a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků. Orientuje se na fyzickogeografických, politických a hospodářských mapách světa. Pracuje s aktuálními vybranými materiály ze sdělovacích prostředků a pořadů. Pořizuje si jednoduché srovnávací náčrtky.


Státy na Zemi. Mezinárodní integrace.

140



Hudební výchova – charakteristika předmětu (6. – 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Hudební výchova jako jeden z oborů vzdělávací oblasti Umění a kultura je vyučována jako samostatný předmět esteticko-výchovné povahy. Jeho náplní jsou nejrůznější vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové činnosti žáků podle jejich vrozených dispozic a individuálního nadání. Ve všech hodinách HV je rozvíjeno průřezové téma Osobnostní a sociální výchova - sebepoznání a sebepojetí - seberegulace a sebeorganizace - kreativita - mezilidské vztahy - komunikace a kompetice - hodnoty, postoje, praktická etika. V některých hodinách (podle aktuálního učiva) je věnována pozornost dalším průřezovým tématům: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás zajímá. Multikulturní výchova – kulturní diference a lidské vztahy. Mediální výchova – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (např. zneužívání hudby v televizních a rozhlasových reklamách). Časové vymezení předmětu V každém ročníku základní školy je časová dotace tohoto předmětu 1 hodina týdně. Organizační vymezení předmětu Naprostá většina vyučovacích hodin probíhá ve specializované učebně hudební výchovy, některé z hodin v kmenových třídách, ve školní knihovně nebo v některé z odborných pracoven vybavených audiovizuální technikou a v hudebním sálku školy. Součástí vyučování HV jsou také příležitostné akce jako pěvecké soutěže, vystoupení hudebně nadaných žáků pro ostatní spolužáky a výchovné koncerty. Výchovné a vzdělávací strategie Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáků a na všestranný rozvoj jejich estetického cítění a vlastní tvořivosti Uplatňuje individuální přístup k talentovaným i méně nadaným žákům, posiluje sebedůvěru všech žáků a podporuje všestranný rozvoj jejich osobnosti - Kompetence sociální a personální.

141



Vede žáky k prohlubování jejich intelektových dovedností porovnáváním nejrůznějších hudebních jevů, zjišťováním jejich shod a odlišností. Navozuje situace vyžadující pohotové reakce, rozvíjí schopnost žáků formulovat vlastní myšlenky a pocity, pomáhá jim rozvíjet jejich estetické vnímání a tvořivé schopnosti - Kompetence k učení, Kompetence k řešení problémů. Kompetence komunikativní. Kompetence sociální a personální. Vede žáky k aktivnímu zapojení do kulturního dění školy, obce i regionu, k účasti na nejrůznějších kulturních akcích, motivuje je k aktivní účasti na soutěžích a veřejných vystoupeních - Kompetence komunikativní. Kompetence sociální a personální. Kompetence občanské.

142



Hudební výchova – vzdělávací obsah (6. - 9. ročník) Výstupy - žák Účastní se podle svých schopností všech hudebních aktivit. Využívá běžně v životě získané pěvecké návyky a dovednosti (při zpěvu i v mluveném projevu). Zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky správně v jednohlase i vícehlase písně a skladby různých stylů a žánrů. Zná a aktivně využívá základní hudební výrazové prostředky, dokáže zapsat jednoduché hudební motivy. Podle svých schopností a dovedností reprodukuje různé hudební motivy a témata, vytváří a realizuje jednoduché hudební improvizace a doprovody. Rozpozná základní tance typické pro různá období a oblasti, zvolí odpovídající taneční prvky pro určitou hudbu a spojí je do jednoduché pohybové vazby dle svých individuálních schopností. Orientuje se v hudebních skladbách různých období a stylů v porovnání s jinými skladbami a jejich charakteristickými výrazovými prostředky, zařadí je do správného období. Chápe souvislosti různých druhů umění ve vztahu k hudbě. Vyjadřuje hudbu pomocí literárních nebo výtvarných výrazových prostředků. Chápe význam a přínos významných hudebních skladatelů a nejlepších interpretů hudby.

Učivo Nejrůznější vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové činnosti. Reprodukce jednohlasých a vícehlasých písní různých stylů a žánrů. Rozšiřování hlasového rozsahu,využívání různých technik vokálního projevu při zpěvu i v mluvním projevu. Využívání získaných pěveckých dovedností a návyků. Hlasová hygiena a odstraňování hlasové nedostatečnosti. Orientace v notovém záznamu, jednoduché zápisy a reprodukce krátkých rytmických a melodických celků. Reprodukce jednoduchých kratších skladeb, vytváření jednoduchých doprovodů a improvizací.

Průřezová témata OSV, VMEGS, MkV, MeV

Poslech různých tanců, rozbor a nácvik tanečních prvků vybraných tanečních skladeb, pohybové hry, jednoduché tance. Pohybová dramatizace různých hudebních motivů. Poslech a rozbor skladeb vážné i populární hudby. Charakteristické rysy hudby jednotlivých období a stylů. Zařazení poslouchaných skladeb do správného období. Slovní nebo výtvarné vyjádření poslouchané hudby. Vliv jednotlivých druhů umění na sebe navzájem, souvislosti mezi nimi. Významní hudební skladatelé jednotlivých slohových a stylových období, nejvýznamnější hudební interpreti.

OSV, VMEGS

OSV, VMEGS

OSV

OSV

OSV, VMEGS, MeV

OSV, VMEGS, MeV

OSV, VMEGS, MkV, MeV

143



Výtvarná výchova – charakteristika předmětu (6. - 9.třída) Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova spadá do vzdělávací oblasti Umění a kultura, jejíž obsah se týká uměleckého a tvořivého poznávání světa skrze kulturu a umění. Zabývá se procesem obrazové tvorby, obrazového vnímání a užívání obrazů k poznání a komunikaci. Pojmem obrazové znaky se rozumí všechny prostředky vizuální komunikace minulosti i současnosti - obrazy, plastiky, objekty, architektura, objekty užité tvorby, dynamické vyjadřovací prostředky jako performance, body-art, akce, prostředky informačních a komunikačních technologií, aj. VV je postavena především na tvůrčí činnosti žáka, jeho vnímání a interpretaci, kdy prostřednictvím vlastního zážitku jsou žáci vedeni k porozumění těmto vizuálně obrazným znakům minulosti a současnosti i k vytváření svých vlastních osobitých znaků. Prostřednictvím tvořivých činností má být žákům umožněno, aby se mohla rozvíjet jejich osobnost jako celek a mohli prožívat radost z vlastní tvůrčí aktivity. Osvojují si i jiné způsoby komunikace, porozumění symbolům a skrytým významům světa kolem a učí se aktivně přetvářet prostředí, v němž žijí. VV rozvíjí estetické prožívání a vnímání krásy zasahující do všech oblastí života člověka. Nabízí aktivní přístup k bohatství našeho kulturního dědictví především z oblasti výtvarného umění, zcitlivuje děti k vnímání sebe samých, druhých lidí i skutečností kolem. Veškerá tvůrčí činnost je nasměrována k rozvíjení smyslové citlivosti, k uplatňování vlastní subjektivity a ověřování komunikačních účinků obrazových znaků. Základním rysem koncepce předmětu výtvarná výchova je propojování smyslových, citových a myšlenkových složek psychiky žáka se schopností hlubokého prožívání a osobitého vyjadřování jevů a vztahů v mnohotvárném vnějším a vnitřním světě. Napomáhá vnitřní duchovní jednotě osobnosti, jejímu celistvému bytí, umožňuje odkrývat skryté podoby skutečnosti a jejich výtvarně tvořivým vyjadřováním rozvíjí představivost, fantazii a kreativitu, kterou pak může uplatnit v běžném životě. V rámci výuky výtvarné výchovy jsou realizována tato průřezová téma: Osobnostně-sociální výchova - rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena, kreativita, poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika. Multikulturní výchova - lidské vztahy, kulturní diference, multikulturalita. Mediální výchova - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálních sdělení. Časové vymezení předmětu V 6. a 7.ročníku je časová dotace tohoto předmětu 2 vyučovací hodiny týdně, v 8. a 9. ročníku 1 hodina týdně. Organizační vymezení předmětu Většina vyučovacích hodin probíhá v odborné učebně výtvarné výchovy vybavené audiovizuální technikou, v případě potřeby pak v jiných prostorách školy, ve školní galerii nebo v okolí školy. Nedílnou součástí výtvarné výchovy tvoří zapojení žáků do výtvarných soutěží, organizace 144



vlastních výstav, účast na výukových programech v galeriích větších měst (např. Zlín, Uherské Hradiště), besedy s výtvarníky. V rámci vyučovací hodiny jsou kompetence žáků naplňovány prostřednictvím skupinové i samostatné práce, zážitkovou metodou, experimentem, hrou, dramatizací, výkladem, brainstormingem, interpretací obrazového materiálu aj. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - vybírá a zadává takovou formu činností, u níž se předpokládá, že většina žáků je schopna je úspěšně zvládnout, povzbuzuje je v činnosti - podněcuje zájem žáků a individuálně řeší jejich obtíže, klade důraz na rozvoj individuálních schopností žáka - podporuje nabídkou technik a metod vyučování rozvoj všestranné tvořivosti žáků - seznamuje žáky s novými způsoby učení odvozených od různých forem vnímání - vede žáky k poznávání skutečnosti kolem nich prostřednictvím zážitků z vlastní tvorby, experimentace a hry - zprostředkovává poznání kulturního dědictví společnosti v oblasti výtvarné kultury a jeho porozumění - podporuje žáky k vytváření vlastních učebních pomůcek - motivuje a umožňuje žákům samostatně řídit vlastní činnost - vede žáky k provázání tvořivé činnosti se životem a nabízí různé formy uplatnění výtvarné tvorby. Kompetence k řešení problémů - ponechává dostatečně volný prostor k vyhledávání a ověřování různých přístupů k problémům tvorby a možnostem sebevyjádření - respektuje nový přístup, pokud vede k odpovídajícím výsledkům - podporuje samostatnost, ale i skupinové řešení problémů, podporuje kritické myšlení - vede žáky k vyhledávání vazeb mezi vlastní tvorbou, uměleckými žánry a směry - předkládá žákům dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení problémů souvisejících s výběrem výtvarné techniky, materiálů a pomůcek. Kompetence komunikativní - respektuje odlišný názor žáků a klade důraz na vzájemný respekt a pozitivní hodnocení; sám dokáže dostatečně srozumitelně a kultivovaně vyjádřit své hodnocení práce žáka - používá odbornou výtvarnou terminologii a vede žáky k porozumění obsahu těchto pojmů - využívá různé formy výkladu a interpretace výtvarného umění tak, aby motivoval žáky k jeho poznávání, odhalování souvislostí mezi historickými událostmi a uměleckým dílem - nabízí dostatečný prostor k realizaci různých způsobů komunikace - vybízí k vyjadřování vlastních emocí, názorů, myšlenek, postřehů různými prostředky - při práci ve skupině dokáže žák vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a tolerovat názor druhých

145



- rozvíjí dovednost komunikovat o obsahu díla a podporuje vzájemné sdílení se žáků - vede žáky k používání různých médií a k jejich využití pro komunikaci. Kompetence sociální a personální - podněcuje zdravý všestranný rozvoj osobnosti žáků , jejich zdravé sebevědomí - předkládá dostatečného množství příkladů pro vytváření potřeby pohybovat se v estetickém prostředí a zprostředkovává emoční prožitky spojené s vnímáním krásy (instalace výstav, výzdoba) - poskytuje dostatečný prostor k osobitým projevům žáků, povzbuzuje je na cestě k novým poznatkům a objevům o sobě samých - nabízí různé metody práce, výtvarný materiál i techniky pro rozpoznání vlastních schopností - vede žáky k respektování pravidel práce v týmu, pravidel slušného chování a vzájemné ohleduplnosti a dbá na jejich dodržování. Kompetence občanské - seznamuje žáky s bohatstvím osobností výtvarného umění a jejich díly - využívá všech možností, aby se žáci zúčastňovali návštěv galerií a výstav organizuje práci tak, aby žáci sami dospěli k poznatkům potřebných pro život (např. odhalili strategii manipulace reklamou na základě vizuálních obrazných znaků) - svým vlastním tvořivým přístupem ke skutečnosti probouzí v žácích zájem o kulturu - vyzývá k tvorbě propagačních materiálů a aktivně s žáky spolupracuje Kompetence pracovní - vede žáky k ohleduplnému chování a bezpečnému používání nástrojů pro výtvarnou tvorbu - objasňuje význam hospodárnosti ve výtvarné tvorbě a důsledně trvá na šetrném zacházení s pomůckami i samotným výtvarným materiálem - dbá na dodržování hygienických pravidel, na dohodnutých postupech a kvalitě.

146



Výtvarná výchova – vzdělávací obsah (6.-9.ročník) Výstupy - žák Učivo Zaznamenává autentické smyslové zážitky, emoce, Rozvíjení smyslové citlivosti myšlenky a prožitky (hledání jejich podobností a - vyhledávání podnětů pro výtvarnou tvorbu odlišností) prostřednictvím široké škály technik a - pozorování projevů života organismů – bujení, osobitě je ztvárňuje. růst, vrstvení, překrývání, rozpad, členění, pohyb, Je schopný sebereflexe a dokáže zvolit adekvátní vzájemné vztahy, povrch, struktura, barva výtvarné prostředky k vyjádření vlastních emocí, - sledování jemných tvarových, světelných, představ, zkušeností a poznatků, rozumí symbolické barevných a lineárních nuancí (tonalita, světlost, řeči barev a tvarů, jejich vzájemnému působení, sytost, symbolické vyjádření) dokáže jednotlivé prvky uspořádat v celek. - vztahy a projevy smyslových zážitků (zrak, chuť, Je vnímavý k výtvarně zajímavým jevům a používá hmat, čich, příp. sluch) a výtvarný záznam je jako námět či prostředek ve výtvarné tvorbě, zkušenosti koncentruje se na zkoumání daného materiálu, - podrobné zkoumání kombinování různých dokáže jej různě kombinovat, porovnávat předmětů, materiálů, nástrojů ze světa člověka a přírody. a samostatně vybírat k výtvarnému zpracování. Hravé, experimentální a sběratelské činnosti s různorodým materiálem z přírody i věcí ze života člověka s důrazem na svět mladých lidí Aktivity zaměřené - na vizuální zpracování vnitřního světa prožitků a zkoumání vztahů k lidem, věcem, přírodě, sobě samému - na prožívání vlastní tělesnosti, prostoru a času - haptická , komunikační a prostorově orientační cvičení, zobrazení znázorněných situací, využití vlastního těla, skupinová tvorba - tvorba záznamů a dokumentace akcí - propojení výtvarné tvorby s hudbou a pohybem, cvičení na uvolnění a koncentraci .

Průřezová témata EV - Vztah člověka k prostředí.

147


Osvojí si dovednost používat současné technické zobrazovací prostředky podle podmínek školy video, grafika PC, fotografie. Nachází a využívá styčné body výtvarného umění s dalšími druhy a projevy umění - kniha, písmo, literatura, divadlo, film, architektura, hudba. Vyhledává , pojmenovává výtvarné vyjadřovací prostředky a experimentuje s nimi, vybírá a kombinuje různé způsoby interpretace díla. Vědomě volí nástroje a techniky pro konkrétní výtvarné vyjádření, umí zacházet s výtvarnými nástroji a prostředky pro kresbu, malbu, grafiku, plastickou a prostorovou tvorbu v široké funkční škále; výrazové prostředky volí podle námětu, tématu a záměru. Vyhledává,vytváří a pojmenovává při práci s uměleckým dílem i při vlastní tvorbě jednotlivé obrazotvorné prvky a kompoziční přístupy, porovnává rozdíly výtvarných vyjádření (abstraktní, popisné, alegorické, symbolické atd.).


Uplatňování subjektivity - záznamy autentických smyslových zážitků, emocí, myšlenek, událostí, pohybu v čase a prostoru, imaginace prostřednictvím odpovídajících a vhodných výtvarných prostředků - výtvarné hledisko vzhledu, chování a projevů člověka, vztahů s lidmi, s přírodou a důraz na autentické vyjádření - osvojování a prohlubování různých způsobů vyjádření - plošné, objemové a prostorové v co nejširší nabízené škále - vzájemná kombinace různých výtvarných technik a prostředků s důrazem na současné výtvarné vyjadřovací prostředky a současnou uměleckou tvorbu. Hledání vhodných forem pro vyjádření obsahu v ploše a prostoru – kresba, malba, grafika, prostor, tvorba, instalace, PC grafika.

EV - Ekosystémy. - Lidské aktivity a problémy životního prostředí.

148


Chápe výtvarnou formu jako systém znaků, významů a symbolů. Sleduje, dokumentuje a prezentuje proměny vlastního výtvarného vývoje a je schopen hodnotit, obhájit, zdůvodnit vlastní výtvarnou výpověď, vést o ní dialog, adekvátně se vyjadřovat k tvorbě druhých a respektovat odlišný přístup. Interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření na základě svých schopností, porozumí vztahu mezi výtvarnou formou díla a jeho obsahem, porovnává různé způsoby interpretace uměleckého díla na základě historických, společenských i kulturních souvislostí a ověřuje si je prostřednictvím vlastního osobitého vyjádření Rozumí symbolické řeči výtvarného díla, slovně charakterizuje základní prvky, dokáže je rozlišit a interpretovat, zná základní historické i společenské souvislosti a dokáže se v této tvorbě inspirovat a propojit je s vlastními zážitky, zkušenostmi, fantazií a představami. Vyhledává a nachází souvislosti, odlišnosti, zajímavosti, zvyky, způsoby uměleckého vyjádření v různých kulturách. Porovnává různé způsoby prezentace osobnosti s použitím znalostí o výtvarném ztvárnění, dokáže samostatně kombinovat různé způsoby, vyhodnocovat je s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti tohoto hodnocení , ověřuje obsah i formu vizuálně obrazných vyjádření ve skupině, kriticky je vyhodnocuje. Zkoumá zákonitosti tvorby znaků a jejich vztahy k významům v lidské komunikaci a výtvar. umění.


Ověřování komunikačních účinků - různé přístupy k interpretaci obrazových znaků, jejich vzájemná kombinace, hledání nových souvislostí - experimenty s reprodukcemi výtvarných děl, vyhledávání inspirace, seznámení s různými způsoby výtvarného vyjádření - společné návštěvy výstav - instalace výtvarných prací, vzájemné sdílení - prohlubování pojmů z výtvarného umění - využití dostupných médií a technických prostředků - vztahy mezi výtvarným uměním a ostatními druhy umění (písmo, kniha,…) a jejich vliv na výpověď. Mediální prezentace, prezentace ve veřejném prostoru, slovní prezentace výtvarného díla. Prezentace, instalace a interpretace. Různé způsoby komunikace a jejich proměny - souvislosti mezi hudbou 20. století a výtvarnou tvorbou - interpretace výtvarného díla - proměny estetického vnímání v dějinách lidstva - vliv estetiky na každodenní život - kulturní projevy jednotlivých národů, seznámení s jejich kulturním dědictvím, s evropským dělením slohů - umění domorodých národů, mimoevropské vnímání kultury - znak – písmo od počátku lidstva, iluminace - digitální fotografie, reklama, média.

VDO - Principy demokracie jako formy vlády a způsoby rozhodování .

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá. - Jsme Evropané.

149



Kriticky pracuje s interpretací obrazových znaků vědom si proměnlivosti estetických soudů a jejich historické, společenské a sociální podmíněnosti Vyhledává obrazově znakové systémy ve veřejném prostředí (doprava, komunikace, instituce) a v technických médiích, učí se je analyzovat a interpretovat. Orientuje se, vyhledává a porovnává na příkladech konkrétních výtvarných děl současnosti i minulosti různé způsoby uměleckého vyjádření a využívá je ve své vlastní výtvarné tvorbě Podílí se na kultivaci školního prostředí, v týmu spoluvytváří koncepci výtvarného řešení jednotlivých prostor školy a jejího okolí (instalace objektů, květin, atd.).

150



Výchova ke zdraví – charakteristika předmětu (6. - 9.ročník) Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Výchova ke zdraví spadá do vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, v níž je kladen velký důraz právě na pojetí osobnosti člověka v jeho celku. Zdraví je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Zakládá a upevňuje společně s vyučovacím oborem Člověk a společnost osobní předpoklady pro začlenění do reálného života úspěšnou spoluprací s druhými, posílením vlastní osobnosti, osvojením dovedností nezbytných pro úspěšné založení rodiny, nalezení a realizaci vlastní profese, hledání životních rolí a své identity. Vybavuje žáka psychosociálními dovednostmi nezbytnými pro zdravý růst a rozvoj pozitivní osobnosti ve smyslu hodnotové orientace, úcty k člověku, k životu a k prostředí, v němž žije. V souvislosti s tím jsou žáci vedeni k upevňování hygienických, stravovacích, pracovních a jiných zdravotně preventivních návyků. Zahrnuje prvky efektivního a účinného programu prevence rizikového chování dětí a mládeže. Obsahuje prvky etické výchovy, jejímž cílem je vést žáky k prosociálnímu chování, tedy chování, jež vede k vytváření pozitivních vztahů prostřednictvím tvořivé spolupráce, dialogu, poskytnutí pomoci druhým osobám nebo skupinám. Vychází ze studií, jež potvrzují, že člověk se stává sám sebou a nachází svou plnou identitu za předpokladu, že se stává prosociálním. Celým vyučovacím předmětem výchova ke zdraví prolíná průřezové téma Osobnostní a sociální výchova - rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, kreativita, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena, poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika. Multikulturní výchova - kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita, princip sociálního smíru a solidarity. Mediální výchova - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálního sdělení. Časové vymezení předmětu V 6., 7., 8. a 9. ročníku je časová dotace tohoto předmětu 1 hodina týdně, z toho 8. a 9. ročník využívá disponibilní hodiny. Organizační vymezení předmětu Většina vyučovací hodin je realizována v kmenových třídách, v případě potřeby v žákovské knihovně a učebně PC, v učebně výtvarné výchovy, v jiných prostorách školy, případně v okolí školy. V rámci výuky se žáci zapojují do projektů, besed se zajímavými osobnostmi, realizují dotazníky, interwiev, výzkum, účastní se vzdělávacích programů mimo prostor školy. Učitel v hodinách výchovy ke zdraví realizuje kompetence prostřednictvím zážitkového učení, modelace různých situací, dramatizace, práce s myšlenkovou mapou, diskuse, práce s obrazovým materiálem, s textem, aktivní práce s videozáznamem, aj.

151



Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - vede žáka prostřednictvím zážitkového učení, pozitivního přístupu, prožitku úspěchu k osvojení žádoucích forem chování - umožňuje žákům rozvíjet jejich individuální předpoklady a osvojit si tvořivý přístup ke skutečnosti - rozvíjí u žáka schopnost pozorovat, experimentovat a kriticky vyhodnocovat - motivuje žáka k zodpovědnému přístupu ke vzdělání, řízení a organizaci učení s důrazem na psychické i fyzické zdraví - podporuje osvojení základů psychohygieny, aktivního odpočinku. Kompetence k řešení problémů - pomáhá žákům vidět problémy, jevy a skutečnosti v co nejširších společenských souvislostech - vede žáky k rozpoznání problému, rozvíjí schopnost navrhnout jeho řešení a řešit problémové situace ve školním kolektivu - podporuje u žáků kritické myšlení, vyslovení, přijetí a pozitivní zpracování konstruktivní kritiky - napomáhá osvojit si způsoby chování potřebné pro řešení a okamžitý zásah v obtížných životních situacích (např. první pomoc, úraz...) Kompetence komunikativní - motivuje žáka ke spoluvytváření pravidel a trvá na jejich dodržení - rozvíjí základní komunikační a asertivní dovednosti, porozumění znakům a symbolům používaných v komunikaci mezi lidmi i médiích - jde příkladem v aktivním naslouchání druhým a snaze porozumět. Kompetence sociální a personální - zařazuje činnosti vedoucí k sebepoznání a sebeakceptaci, k pozitivnímu hodnocení druhých - začleňuje aktivity na rozvíjení dovedností potřebných k plnohodnotnému soužití a spolupráci v různých skupinách a společenstvích - vede k uplatňování tvořivosti především v oblasti mezilidských vztahů, k empatii a vzájemné pomoci - podporuje vytváření zdravých mezilidských vztahů v prostředí školy. Kompetence občanské - vybízí k přijetí zodpovědnosti, uvědomění si práv, povinností a odpovědnosti za zdraví své i zdraví druhých - umožňuje žákům aktivně se zapojovat do činnosti a prezentace školy, podílet se na vytváření zdravého prostředí - povzbuzuje žáky k pozitivnímu přístupu k životu v běžných i ztížených podmínkách - vede je k úctě k člověku, lidské důstojnosti, k toleranci druhých, k hodnotám rodinného soužití, k duchovním hodnotám, k úctě a respektování přírody. Kompetence pracovní - seznamuje žáky s rizikovými faktory práce s nástroji a pohybových aktivit - ukazuje, jakým způsobem posilovat odolnost vůči stresovým faktorům.

152



Výchova ke zdraví – vzdělávací obsah (6. - 9.ročník) Výstupy - žák Uplatňuje asertivní dovednosti v efektivní komunikaci. Projevuje ve způsobu komunikace vůči druhým respekt a úctu. Odmítá agresi, manipulaci a vulgární chování, kultivuje své vystupování .

Reaguje jasně, otevřeně, s empatií a se zaměřením na spolupráci, kde uplatňuje tvořivost. Analyzuje a vyhodnocuje empatii v kolektivu Angažuje se ve prospěch druhých i ve prospěch společnosti. Ocení a vysvětlí význam rolí jednotlivých členů komunity (skupiny), rozpozná zneužití role od pozitivního využívání ke zdravé atmosféře skupiny. Sám se aktivně podílí na vytváření pravidel soužití mezi lidmi, akceptuje pravidla skupin, v nichž se pohybuje, a přispívá svým chováním k vytváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství. Dospívá k poznání, jakým způsobem naplňovat základní lidské potřeby tak, aby neomezoval a nezasahoval do svobody druhých lidí, aktivně toto poznání uplatňuje, v případě potřeby obhajuje asertivním způsobem svá práva.

Učební plány Komunikace a osvojení komunikačních dovedností - kultivace komunikace, metody řešení konfliktů, vyjádření emocí přiměřeným způsobem - vytváření pravidel skupiny, spolupráce ve skupině - jasná a přesná formulace názorů, verbální a neverbální komunikace. Vyjadřování citů - účinná komunikace, vyšší emoce a rozvoj charakteru, vztah mezi psychickým zdravím a emocemi. Zdravé mezilidské vztahy - tvořivost v mezilidských vztazích, povolání a zaměstnání, dynamika skupiny, etické aspekty soužití v kolektivu, v manželství, rodinném životě, asertivní techniky a dovednosti. Pomoc, dělení se, přátelství, spolupráce. Empatie (schopnost vcítit se) a porozumění. Reálné a zobrazené vzory - modely posilující prosociální chování.


VDO - občanská společnost a škola. - občan, občanská společnost a stát. - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování.

153



Uznává velikost a důstojnost lidské osoby, objevuje vlastní jedinečnost a identitu a vytváří si zdravé sebevědomí. Získá vhled do vzájemného propojení tělesné, duševní a sociální složky zdraví a v rámci svých možností tento vztah realizuje ve svém životě. Je si vědom své svobody, ale i odpovědnosti vůči sobě samému, vůči druhým, vůči přírodě a projevuje jim respekt a úctu.

Tělesný, duševní a duchovní rozměr člověka - úcta k životu, tělesné a duševní zdraví jako etická hodnota - rozvoj zdravé osobnosti v období dospívání. Lidské hodnoty - hodnoty tvořivé, zážitku, postoje, náboženské hodnoty, otázka smyslu života - svoboda a odpovědnost. Etické aspekty ochrany přírody - úcta k životu ve všech jeho formách - vnímání přírody, přírodní léčba - volný čas v přírodě.

Žák si upevňuje asertivní chování a předchází tak možné manipulaci a agresi – v případě nebezpečí se aktivně brání.

Asertivita - aplikace asertivních technik, pravidla diskuse a řešení konfliktu. Jak se bránit možné manipulaci.

Identifikuje s pozitivními prosociálními vzory, utváří si žebříček životních hodnot podporující zdravý životní styl. Zvládá únavu, regeneraci organismu a předchází stresovým situacím prostřednictvím kompenzačních a relaxačních technik a sociálních dovedností . Chová se odpovědně vůči svému zdraví i zdraví druhých lidí, aktivně podporuje v rámci svých možností a zkušeností zdravý životní styl včetně uplatnění zdravých stravovacích návyků, je seznámen s riziky civilizačních chorob a jejich prevencí v případě potřeby – ohrožení zdraví, při mimořádných událostech - se odpovědně zachová a poskytne adekvátní pomoc.

Zdravý životní styl - relaxační a uvolňovací techniky - zvládání stresových situací - výživa, zdravotní rizika stravování - estetika bydlení a hygiena domácností - tělesná a duševní aktivita - péče o vzhled - civilizační choroby a jejich prevence Radost a optimizmus jako důležité životní hodnoty a jako prevence nemocí. První pomoc a postup v případě ohrožení zdraví. Civilizační choroby, stres, násilí. Pravidla bezpečnosti a ochrana zdraví.

EV - Ekosystémy. - Vztah člověka k prostředí. - Lidské aktivity a problémy životního prostředí.

154



Formuluje svůj vlastní názor k problematice zdraví, sdílí se, reflektuje jej a tříbí v kruhu svých vrstevníků a rodiny. Zaujímá zdravý postoj vůči své sexualitě, je seznámen s fyziologickými změnami v období dospívání, s jejich vlivem na psychiku. Ohleduplně se chová k druhému pohlaví.

Rodina, v níž žiji - hodnoty a pravidla rodinného soužití, přínos pro vývoj osobnosti a společnosti, výchova k rodičovství. Výchova k sexuálnímu zdraví a rodinnému životu - úcta a respekt k rozdílnosti pohlaví - volba partnera a volba stavu - láska, zamilovanost a zodpovědnost - sexuální orientace. Zdůvodní zdravotní a psychosociální rizika spojená Závislosti a návykové látky se zneužíváním návykových látek a v případě - příčiny a rizikové faktory užívání potřeby vyhledá odbornou pomoc. - účinná prevence Zaujímá kritický a odmítavý postoj vůči návykovým - pomoc v případě potřeby. látkám, aplikuje osvojené sociální dovednosti při setkání se sociálně patologickými jevy.

155



Tělesná výchova - charakteristika vyučovacího předmětu (6. - 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Obsahem předmětu tělesná výchova je cílený rozvoj pohybových schopností, výuka širokého spektra pohybových dovedností, výchova ke zdravému životnímu stylu, předávání poznatků o tělocvičných aktivitách a snaha o jejich zařazení do každodenního života tak, aby všichni žáci měli radost z pohybu a poznávali vlastní možnosti a zájmy. Předmět je tvořen činnostmi - míčové hry - atletika - gymnastika - pohybové hry - zimní sporty (lyžování, bruslení v závislosti na klimatických podmínkách) V tomto předmětu jsou obsažena tato průřezová témata : Osobnostní a sociální výchova – Seberegulace a sebeorganizace - Psychohygiena - Mezilidské vztahy - Komunikace - Kooperace a kompetice - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Multikulturní výchova - Tvorba mediálního sdělení Časové vymezení předmětu Předmět Tělesná výchova je na II. stupni v každém z ročníku vyučován v rozsahu 2 hodin týdně. Organizační vymezení předmětu Tělesná výchova je vyučována formou jednotlivých vyučovacích hodin v tělocvičnách, na školním nebo sokolském hřišti. Při vyučování jsou využívány následující formy výuky – výklad, ukázky vyučujících i žáků, frontální a skupinová výuka, soutěže, závody. Součástí TV je příprava a účast na sportovních závodech v okrsku, okresu a kraji. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - vede žáky k volbě vhodných postupů pro rozcvičení a používání správného názvosloví 156



- směřuje je ke vzájemné spolupráci, pomoci, hodnocení výsledků svých i spolužáků a k vyrovnání se s případným neúspěchem. Kompetence k řešení problémů - vede žáky individuálně či ve skupinách k samostatnému řešení problémových úkolů a situací při různých pohybových činnostech a hrách. Kompetence komunikativní - hodnocením průběhu hodiny, komentářem k soutěžím a turnajům vede žáky k diskusi, ve které mohou vhodným způsobem vyjádřit svůj názor - používá verbální i neverbální komunikaci. Kompetence sociální a personální - týmovou spoluprací v jednotlivých hrách vede žáky k vzájemné spolupráci a asertivnímu chování - prožitkovou metodou je vede k poznání vlastních pohybových možností a účinků pohybových činností na tělesnou zralost - při realizaci sportovních činností směřuje žáky k vyhodnocování případných rizik poškození zdraví a k vyloučení těchto rizik. Kompetence občanské - dodržováním pravidel jednotlivých her, respektováním se navzájem vede žáky k utváření mravních hodnot - dává žákům prostor k vytváření rovnocenných družstev a fair play soutěžení. Kompetence pracovní - vede žáky k bezpečnému používání sportovního náčiní a nářadí a k dodržování dohodnutých pravidel - praktickým seznamováním žáků se zásadami první pomoci je vede k bezprostřednímu poskytnutí pomoci zraněnému a dovednosti požádat o odbornou pomoc.

157



Tělesná výchova – obsah vzdělávání (6. – 9. ročník) Výstupy – žák Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem. Usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti, z nabídky zvolí vhodný rozvojový program. Samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zátěžovými svaly. Odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím, upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištěném ovzduší. Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu, předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost. Zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, v soutěži, v rekreačních činnostech. Posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny. Užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu. Naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky.

Učivo Správná a pravidelná volba cvičení a pohybu dle svých dispozic, průpravné hry na zahřátí organismu. Správné držení těla, zaujímání správné cvičební polohy, průběžné posilování, protahování hlavních svalových partií. Průpravná část, příprava organismu na fyzickou zátěž, korekce jednostranného zatížení, dechová cvičení, bezpečnost v TV, hygiena v TV, lehká atletika, gymnastika, pohybové a míčové hry. Dodržování správného životního stylu, vyhledávání informací o něm.


OSV - Seberegulace a sebeorganizace.

OSV - Psychohygiena.

Příprava sportovišť, vyhodnocení možných rizik, dodržování bezpečnosti.

OSV - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Rozdělení do družstev, odlišení družstev, rozhodování, komunikace s kolektivem, základní HČJ kolektivních her. Hodnocení spolužáků, sebehodnocení při posuzování výsledků jednotlivých sportovních činností, práce s chybou. Gymnastika, akrobacie, přeskok.

OSV - Mezilidské vztahy. - Komunikace. - Řešení problémů. MeV - Tvorba mediálního sdělení.

Respektování pravidel kolektivních her , úcta k soupeři.

158


Dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji. Rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora. Sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí. Zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy, spolurozhoduje osvojované hry a soutěže. Zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci .


Znalost pravidel jednotlivých her, stanovení taktiky jednotlivce i kolektivu na základě získaných dovedností a dodržování pravidel. Míčové hry, baseball .

OSV – Komunikace.

Snaha o zlepšování své fyzické kondice. Spolupráce s vyučujícím , trenérem.

OSV - Komunikace. - Kooperace a kompetice.

Zapisování výsledků, vytváření žebříčků výkonnosti, porovnávání výkonů , bodování výkonů podle tabulek.


159



Pracovní činnosti – charakteristika předmětu (6. - 9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Vzdělávání v předmětu Pracovní činnosti směřuje k osvojení základních pracovních návyků a dovedností. Vybízí žáky k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Nabízí příležitosti k seberealizaci, využívání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě. Vytváří postoj k hodnotám práce člověka, techniky a k životnímu prostředí a pomáhá v profesní orientaci. Předmět Pracovní činnosti je vyučován jako samostatný předmět v 6.- 9. ročníku. Z osmi tématických okruhů jsou zařazeny čtyři podle podmínek školy. V 6. a 7. ročníku jsou vyučovány okruhy: Pěstitelské práce, chovatelství; Příprava pokrmů; Práce s technickými materiály. V 8. a 9. ročníku: Pěstitelské práce, chovatelství a Svět práce. Tento předmět integruje vybrané tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Enviromentální výchova, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Časové vymezení předmětu Časová dotace tohoto předmětu je 1 hodina týdně ve všech ročnících II. stupně, v 9. ročníku je to hodina disponibilní. Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá podle zaměření v odborných pracovnách (cvičná kuchyně, dílny, učebna PC, skleník, školní pozemek, okolí školy). Okruh Práce s technickými materiály se bude střídat podle ročního období s okruhem Pěstitelské práce. Okruhu Příprava pokrmů se bude věnovat polovina žáků 7. ročníku (podle zájmu) po celý školní rok. Součástí vyučování PČ je tvorba menších projektů, prezentace výrobků a exkurze do blízkých výrobních firem. Pracovní řád je součástí odborných učeben, jeho dodržování je závazné pro každého žáka i učitele. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - objasňuje základní odborné termíny - motivuje k samostatnosti při vyhledávání informací z různých zdrojů. Kompetence k řešení problémů - podporuje tvořivost a vlastní nápady při pracovní činnosti. Kompetence komunikativní - nabízí práci ve skupinách, možnost hodnocení vlastní práce i ostatních.

160



Kompetence sociální a personální - podporuje vnímání odlišných názorů - vede k rozlišování významu různých pracovních činností člověka. Kompetence občanské - nabízí orientaci v různých oborech lidské činnosti - podává informace o možnostech vlastního uplatnění - podněcuje nutnost ochrany zdraví vlastního i ostatních. Kompetence pracovní - klade důraz na dodržování pracovních postupů a bezpečnosti práce.

Pracovní činnosti – příprava pokrmů - vzdělávací obsah (7. ročník) Výstupy - žák Používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče. Má představu o předpisech a hygienických pravidlech. Volí správnou technologii, připraví jednoduché pokrmy. Dodržuje bezpečnost práce v kuchyni, poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni. Ovládá základní principy stolování a obsluhy u stolu.

Učivo Průřezová témata Vybavení kuchyně. EV - Vztah člověka k prostředí. Úprava stolu a bytu, podávání základních druhů pokrmů a nápojů. Nákup, výběr a skladování potravin. Základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů. Úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy. Režim dne, životospráva, vhodná sestava jídelníčku. VMEGS - Evropa a svět nás zajímá. MkV - Lidské vztahy. Společenské chování, slavnostní stolování, OSV - Seberegulace a aranžování, obsluha, krajová tradiční jídla. sebeorganizace. - Komunikace.

161



Pracovní činnosti – Práce s technickými materiály - vzdělávací obsah (6. – 7. ročník) Pěstitelské práce – vzdělávací obsah (6. – 7. ročník) Výstupy - žák Dodržuje zásady bezpečnosti, hygieny a ochrany při práci s nástroji a nářadím, poskytne první pomoc při úrazu. Čte a kreslí jednoduché technické výkresy. Provádí jednoduché práce s technickými materiály, zná jejich vlastnosti a užití v praxi. Řeší jednoduché technické úkoly s výběrem materiálů a pracovních nástrojů.

Organizuje a plánuje svoji pracovní činnost. Vysvětlí vznik a význam půdy, popíše složení. Volí vhodné pracovní postupy při pěstování zeleniny. Používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu. Rozliší ovocné rostliny, vysvětlí princip rozmnožování. Dokáže aplikovat základní zásady pro výsadbu a pěstování.

Učivo Bezpečnost a hygiena práce, řád práce školní dílny a školní zahrady.

Průřezová témata VDO - Občan, občanská společnost.

Technické náčrty a výkresy, informace, návody. Vlastnosti materiálů, užití v praxi (dřevo, kov, plasty). Práce se dřevem (orýsování, řezání, pilování, broušení). Práce s drátem (měření, oddělování, ohýbání). Práce s plasty (orýsování, řezání, pilování, broušení). EV – Životní prostředí, třídění odpadů. Výrobek dle možnosti – naviják, loď, lopatka. Půda, půdotvorní činitelé, vznik, zpracování, význam, úrodnost. Zelenina – osivo, sadba, výpěstky, podmínky a zásady pěstování, pěstování vybraných druhů zeleniny. Ovocné rostliny – význam, druhy, způsoby rozmnožování, ošetřování, zpracování a uskladnění.

OSV – Sociální rozvoj, komunikace ve skupinách.

162



Pracovní činnosti – Pěstitelské práce, chovatelství - vzdělávací obsah (8. – 9. ročník) Svět práce – vzdělávací obsah (8. – 9. ročník) Výstupy - žák Pozná hlavní choroby a škůdce ovocných rostlin. Zná některé léčivé rostliny. Pozná základní druhy pokojových a okrasných rostlin a vysvětlí různé způsoby jejich rozmnožování. Pěstuje a ošetřuje rostliny, květiny využívá k výzdobě. Pečuje o zeleň v okolí školy. Prokáže znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty. Zná důležitá práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů. Využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání. Prokáže v modelových situacích schopnosti prezentace své osoby při vstupu na trh práce. Posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy.

Učivo Ovocné rostliny. Léčivé a jedovaté rostliny, rostliny jako drogy a možnost jejich zneužití. Pokojové a okrasné rostliny.


Základní ošetřování pokojových rostlin.

OSV – Komunikace ve skupinách. EV – Vztah člověka k životnímu prostředí.

Okrasné rostliny. Chovatelství (chov zvířat v domácnosti, podmínky, hygiena, bezpečnost). Pracovní příležitosti v obci a regionu Nejčastější formy podnikání . Informace o trhu práce, úřady práce, sociální zajištění, práva a povinnosti. Exkurze do okolních podniků a závodů. Průběh pohovoru, požadavky životopisu, sebeprezentace. Sebepoznání, sebehodnocení, cíle a zájmy.

VDO – Občan, občanská společnost.

VDO – Občan, občanská společnost.

OSV – Komunikace. OSV – Sebepoznání a sebepojetí.

163



UČEBNÍ OSNOVY VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ

Německý jazyk – charakteristika předmětu (7. – 9. ročník) Další cizí jazyk nabízený žákům od 7. ročníku v rámci volitelných předmětů. Obsahové vymezení předmětu Vzdělávání ve vyučovacím předmětu jazyk německý směřuje - k získávání základních znalostí jazyka německého - užívání zejména mluvené, ale i písemné podoby jazyka - získávání základních informací o německy mluvících zemích - rozšiřování celkového kulturního obzoru žáků - rozvíjení tvořivosti a představivosti. Tento předmět integruje vybrané tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova. Časové vymezení předmětu 7. ročník – 2 hodiny týdně 8. ročník – 2 hodiny týdně 9. ročník – 2 hodiny týdně Organizační vymezení předmětu Místo realizace výuky: jazykové učebny, pracovna PC Dělení: v rámci ročníku – závislé na počtu žáků. Ve výuce se používají následující formy - frontální výuka propojená řízeným rozhovorem s využitím demonstračních pomůcek a obrazového materiálu - nácvik dialogů a rozhovorů - četba a práce s texty - práce ve dvojicích a skupinách - samostatná práce 164


-


nácvik písemného projevu práce s mapami, slovníky práce s audionahrávkami využívání počítačových výukových programů možnost účastnit se soutěží v německém jazyce podle úrovně žáků.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - motivuje žáky ke zvládnutí základních konverzačních témat z každodenního života, k porozumění hlavního smyslu běžných promluv, k pochopení základního smyslu informací - motivuje žáka k celoživotním učení - rozvíjí schopnost samostatně vyhledávat a třídit informace z různých zdrojů (časopisy, internet) a k samostatnému zpracování zadaných úkolů - vede žáky k aplikaci základních pojmů z německé gramatiky a jejich správnému používání - vede žáky k jednoduché reprodukci svých vlastních zážitků a k vytváření jednoduchého textu. Kompetence k řešení problémů - vede žáky k orientaci v různých situacích i se základní slovní zásobou - motivuje žáky k řešení běžných životních situacích i mimo školu. Kompetence komunikativní - rozvíjí schopnost komunikace - umění vyjádřit své myšlenky, obhájit svůj názor - vede žáky k dodržování předem stanovených pravidel komunikace, k naslouchání názorů druhých. Kompetence sociální a personální - motivuje žáky k práci ve skupinách - vede žáky k toleranci k odlišným názorům. Kompetence občanské - vede žáky k pochopení základních souvislostí mezi lidmi, národy i mezi lidmi odlišné kultury.

165



Německý jazyk – vzdělávací obsah (7. – 9. ročník) Výstupy - žák Vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby. Rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám. Rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje. Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu. Vyhledá v textu potřebnou informaci a odpověď na otázku. Sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích. Vyplní základní údaje do formulářů. Rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů a využívá je při své práci.

Vyhledává v textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku. Rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům. Používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník. Přivítá a rozloučí se s dospělým, s kamarádem, poskytne požadovanou informaci.

Učivo Pravidla výslovnosti a pravopisu.


Pozdrav, oslovení, , představení, poděkování.

MkV – Multikulturalita.

Jednoduchá věta oznamovací, tázací, rámcová konstrukce, slovosled v těchto větách. Otázky na zdraví, čas, pojmenování předmětů. Podstatná jména – používání členu určitého a neurčitého v 1. a 4. p. Přídavná jména v přísudku.. Tématické okruhy: Domov, rodina. Sloveso sein a haben, zájmena mein, dein, kein v 1. a 4. p., pravidelná slovesa v jednotném a množném čísle. Téma: Moje škola. Základní číslovky, rozkazovací způsob, věty s výrazy „ich mochte“, podstatná jména s určitým členem ve 3.p. jednotného čísla, v 1. a 4.p. množného čísla. Tématické okruhy: Telefonování, svátky.

Časování nejfrekventovanějších nepravidelných sloves, množné číslo podstatných jmen, 1.,3. a 4.p. zájmena wer. Tématické okruhy: Nákupy.

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá.

OSV – Komunikace.

166


Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace.

Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět. Aktivně se zapojí do jednoduché konverzace.


Předložky se 3. pádem, 3. pád zájmen mein, dein, 1., 3. a 4. pád jednot. čísla podstatných jmen se členem určitým a neurčitým a se zájmeny mein, dein, kein. Tématické okruhy: Oblékání, příroda a počasí, tradice a zvyky. 3. pád zájmen ich, du, předložky se 4. pádem. Tématické okruhy: Sport, volný čas a zájmová činnost. 4.pád zájmen ich, du, předložky se 4. a 3. pádem, způsobové sloveso museem, zápor nichts, vykání. Tématické okruhy: Cestování, důležité zeměpisné údaje.

MkV – Kulturní diference.

OSV – Komunikace. VMEGS – Objevujeme Evropu a svět.

167



Sportovní výchova - charakteristika předmětu (7. – 9. ročník) V současné přetechnizované době se snažíme podnítit v žácích radost z pohybu, touhu po osvojení pohybových dovedností a pokládáme základy pro celoživotní potřebu rekreačního nebo vrcholového sportu. Proto kromě tělesné výchovy nabízíme žákům v rámci hodin disponibilních i předmět Sportovní výchova. Obsahové vymezení předmětu Vzdělávání je zaměřeno na - regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže působené pobytem ve škole - další rozvoj pohybových dovedností a kultivaci pohybu - prohlubování získaných pohybových schopností a seznámení se s netradičními druhy sportů - poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty. V tomto předmětu se prolínají vybrané tématické okruhy průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Časové vymezení předmětu 2 hodiny týdně pro žáky 7. - 9. ročníku. Organizační vymezení předmětu Žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí v tělocvičně, na hřišti, na stadionu, ve volné přírodě. V úvodu hodiny všichni absolvují nástup, rozcvičku, v hlavní části hodiny se věnují danému typu sportování. Ke konci dochází k závěrečnému zklidnění - relaxaci. Žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Hlavní důraz je zaměřen na rozvoj a prohlubování činností, které se týkají kolektivních sportů. Na hodiny sportovní výchovy odkládají žáci osobní ozdoby a cennější věci do úschovy k vyučujícímu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Učitel - vede žáky k osvojení základního tělocvičného názvosloví, ke cvičení podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení, dovednosti změření základních pohybových výkonů a porovnání s předchozími, k orientaci v informačních zdrojích o aktivitách a sportovních akcích - umožňuje žákům, aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo výsledky.

168



Kompetence k řešení problémů - uplatňuje zásady bezpečného chování ve sportovním prostředí a adekvátní reakce na situaci úrazu spolužáka ,řeší problémy v souvislosti s nesportovním chováním, nevhodným sportovním prostředím a nevhodným sportovním náčiním a nářadím. - dodává žákům sebedůvěru, podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Kompetence komunikativní - vede žáky ke spolupráci při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích, učí je reagovat na základní povely a pokyny a také je vydávat, zorganizovat jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty - vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých,vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci. Kompetence sociální a personální - vede žáky k jednání v duchu fair - play – dodržování pravidel, poznání přestupků, respektování opačného pohlaví, zvládání pohybových činností ve skupině. - zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat,umožňuje každému žákovi zažít úspěch. Kompetence občanská - vede je k podílení se na realizaci pravidelného pohybového režimu, k přiměřené samostatnosti a vůli po zlepšení své zdatnosti, spojování pohybové činnost se zdravím, k zařazování korektivní cvičení do vlastního pohybového režimu - ke kritickému myšlení, hodnocení cvičení - umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků - zvyká je ohleduplnosti a taktu. Kompetence pracovní - vede je k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě, učí se užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní.

169



Sportovní výchova - vzdělávací obsah (7. - 9. ročník) Výstupy – žák zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje , závody, turistické akce na úrovni školy, spolurozhoduje osvojované hry a soutěže. samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zátěžovými svaly. rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora.

žák naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví.

Učivo Rozumí pravidlům míčových her. Rozvoj a seznámení se s novými formami cvičení. Prohloubení znalosti strečinku. Herní činnosti jednotlivce, rozvoj herních kombinací, systémů, organizování školních turnajů i pro žáky I. stupně. Různé zaměření podle zájmů a schopností žáků.


OSV – Kreativita.

OSV - Sebepoznání a sebepojetí.

170



Dramatická výchova – charakteristika předmětu (7. – 8. ročník) Obsahové vymezení předmětu Dramatická výchova je jedním z pěti oborů estetické výchovy a výchovy uměním (vedle výchovy literární, výtvarné, hudební a pohybové, resp. taneční) Je to pedagogická disciplína, která využívá některých prostředků a postupů divadelního umění, protože pracuje především s mezilidskými vztahy, se situacemi (v nichž se mezilidské vztahy projevují) a s přeměňováním, které vychází z dětem vlastního, přirozeného hraní na "jako". Podstatou této přeměny je jednání, jímž se účastníci hry a vše, co je její součástí (prostor, předměty, zvuky), stávají něčím nebo někým jiným. Zároveň si však uvědomují sami sebe jako osobnosti. Je to učení především přímým prožitkem a vlastní zkušeností v jednání; nabývání životní zkušenosti tím, že hledáme řešení nastoleného problému (situace) nejen intelektem, ale i se zapojením těla a emocí. V předmětu se kromě vlastního vzdělávacího obsahu realizují části obsahů průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova. Časové vymezení předmětu Dramatická výchova je dotována 2 hodinami týdně. Vyučuje se v 7. – 8. ročníku podle zájmu dětí. Organizační vymezení předmětu V dramatické výchově je systém činností, které jsou cíleně řazeny nebo strukturovány do smysluplných celků (vyučovací hodina, blok nebo série vyučovacích hodin, projekt; specifickým typem projektu je tzv. školní nebo také procesuální drama, které zpracovává buď příběh, nebo nabízí prozkoumávání určitého problému). Dramatická výchova může také mít podobu souboru vybraných dramaticko - výchovných metod aplikovaných v různých předmětech (např. dějepis, rodinná výchova apod.). Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - systematicky a promyšleně motivuje žáky k aktivnímu přístupu k výuce prostřednictvím zadávání školní i domácí činnosti, projektů apod. - vede žáky k systematickému ukládání informací - nabízí žákům různé zdroje informací (publikace, tisk, knihovna, internet). Kompetence k řešení problémů - umožňuje žákům prezentaci vlastní práce (individuální, skupinová práce) - motivuje žáky k účasti v soutěžích a olympiádách podle jejich schopností a dispozic - vede žáka k hodnocení vlastní práce, práce spolužáka nebo skupiny, předávání vlastních zkušeností a poznatků.

171



Kompetence komunikativní - vede žáka k formulování vlastních myšlenek, názorů v logickém sledu - zadává referáty, diskuse, mluvní cvičení, dechová cvičení - vychází ze samostatné četby, umožňuje žákovi písemné i ústní formulování vlastních čtenářských zkušeností a prožitků - podporuje vlastní literární (dramatickou) činnost žáka. Kompetence sociální a personální - přispívá k dobrým vztahům ve třídě - umožňuje žákům diskuse v malé skupině i debaty celé třídy na různá témata - vychovává žáka k sebevědomému, asertivnímu jednání - vede žáka k sebekritickému konstruktivnímu postoji - motivuje žáka k tolerantním postojům k projevům druhých - rozvíjí sebedůvěru žáka. Kompetence občanské - pořádá různé besedy, přednášky s odborníky, návštěvy kulturních akcí - vychovává úctě k tradicím a kulturnímu i historickému dědictví - motivuje žáka k vytváření pozitivního vztahu k umění - podporuje vlastní tvořivou uměleckou činnost žáka.

172



Dramatická výchova – vzdělávací obsah (7. - 8. ročník) Výstupy - žák Uplatňuje kultivovaný mluvený pohybový projev, dodržuje základy hlasové hygieny a správné držení těla. Připojuje somatické dovednosti při slovním i nonverbálním vyjádření. Rozvíjí a variuje, opakuje herní situace (samostatně, s partnerem, ve skupině). Přijímá herní pravidla a tvořivě je rozvíjí. Prozkoumává témata z více úhlů pohledu, pojmenuje hlavní téma, konflikt. Vnímá podobnost mezi fikcí a realitou. Přistupuje k dramatické tvorbě jako ke společnému tvůrčímu procesu, v něm pak plní své úkoly, přijímá zodpovědnost za prezentaci jejich výsledku. Rozpozná ve vlastní dramat. práci základní prvky dramatu. Rozliší základní divadelní druhy, dramat. žánry a jejich hlavní znaky, rozvíjí kritické myšlení – hodnotí kriticky dramat. díla i současnou mediální tvorbu.

Učivo Základní předpoklady dramat. jednání (Psychosomatické dovednosti, herní dovednosti, sociálně komunikační dovednosti).

Průřezová témata OSV - Kreativita. - Komunikace.

Proces dramatické a inscenační tvorby (Náměty a témata v dramatických situacích, práce na postavě, konflikt jako základ dramatické situace, dramat. situace, příběh, inscenační tvorba, komunikace s divákem). Recepce a reflexe dramatického umění (základní stavební prvky dramatu, základní dramatické žánry, základní divadelní druhy, současná dramatická umění a média, vybrané etapy a typy světového a českého divadla, výrazné osobnosti české a světové dramatické tvorby).

MeV - Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.

173



Estetická a muzikální výchova – charakteristika předmětu (8. ročník) Obsahové vymezení předmětu Estetická výchova svou povahou náleží do vzdělávací oblasti Umění a kultura a jejím cílem je rozvíjet a dále prohlubovat dovednosti získané v předmětech hudební a výtvarné výchovy a zcitlivět žáky pro vnímání krásy a jejího uplatnění v běžném životě. Specializuje se zvláště na ty oblasti, jimž nemůže být věnována v běžné výuce z různých objektivních důvodů taková pozornost, a to zvláště mediální a audiovizuální tvorba, kinematografie, tanec, různé tvořivé činnosti, rozvoj individuálních výtvarných i muzikálních dovedností, vždy je však důraz kladen v závislosti na zájmu žáků, již si tento předmět zvolí. Předmět je určen především těm, kteří uvažují o studiu uměleckých řemesel, pedagogicky nebo umělecky zaměřených středních škol a všem, již chtějí rozvíjet své nadání či jim pouze přináší radost vlastní tvorba. Volitelným předmětem Estetické výchova prolíná průřezové téma Osobnostní a sociální výchova - rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, kreativita, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena, poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika. Multikulturní výchova - kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita. Mediální výchova - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálního sdělení a práce v realizačním týmu. Časové vymezení předmětu Předmět si mohou žáci zvolit v 8. ročníku v časové dotaci 2 hodiny týdně. Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá podle potřeby v učebně výtvarné výchovy, v učebně hudební výchovy, v hudebním sále, v knihovně, v jazykové učebně, v učebně PC, v prostorách školy i jejím bezprostředním okolí. Vždy záleží na plánované vyučovací metodě a technickém zázemí pro použití pomůcek a materiálu při tvorbě či představení. Učitel v hodinách estetické výchovy realizuje kompetence prostřednictvím zážitkového učení, modelace různých situací, dramatizace, práce s myšlenkovou mapou, diskuse, práce s obrazovým materiálem, s textem, aktivní práce s videozáznamem, poslechovými ukázkami. Do výuky jsou zařazeny také diskuse se zajímavými lidmi z umělecké oblasti, návštěva různých vzdělávacích programů, galerií, návštěv a výstav, shlédnutí filmu a následná diskuse o něm, práce s reklamou, práce s audiovizuální technikou aj.

174



Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení Učitel - vede žáky ke zcitlivění smyslového vnímání a kultivaci životního prostoru - nabízí širokou škálu způsobů, jak si osvojit poznatky a získat vhled do světa umění – slovem, obrazem, pohybem, aktivními tvořivými činnostmi (výtvarnými i muzikálními), prožitkem. Kompetence k řešení problémů - zprostředkovává žákům různé přístupy k umělecké tvorbě, k pojetí krásna (estetického vnímání) - motivuje žáky k řešení aktuálních problémů spojených s realizací školních projektů – k uplatnění vlastních nápadů, k originálnímu řešení zadaného problému, k efektivnímu výběru informací a jejich zpracování, vyhodnocení a následné realizaci - vede žáky k řešení vlastních problémů, a to především jejich pojmenováním, uvědoměním si a adekvátnímu vyjádření ve světě umění. Kompetence komunikativní - napomáhá žákovi prohloubit různé způsoby komunikace prostřednictvím různých vyjadřovacích prostředků a vede k jejich porozumění - inspiruje ke vzájemné kombinaci a vyjádření vlastního vnitřního světa prožitků, názorů, postojů, myšlenek, vzájemných vztahů - vybízí žáky k sebevyjádření, vzájemnému sdílení, pojmenování, ověřování komunikačních účinků použitých vyjadřovacích prostředků, v hledání různých forem vyjádření. Kompetence sociální a personální - vede žáka ke zdravému sebepoznání, rozvoji osobnosti, rozpoznání svých schopností a prohloubení dovedností v oblasti umění a citlivému vnímání - napomáhá žákovi odhalit, jak může umělecké dílo obohatit jeho způsob nazírání na svět, sebe sama i vzájemné vztahy. Kompetence občanské - napomáhá žákům odhalit, jak využívat své předpoklady, schopnosti a dovednosti ve prospěch ostatních - podporuje aktivní zapojení žáků do činnosti školy v rámci svým možností – organizace projektů se zaměřením na umění a estetiku (instalace výstav, propagace, tvorba jednoduché reklamy, audiovizuální tvorba využita v tvorbě výukových materiálů…). Kompetence pracovní - klade důraz na bezpečné a šetrné zacházení s hudebními nástroji, výtvarným materiálem i nástroji a audiovizuální technikou - vede žáky k zodpovědné péči o svěřené pomůcky, materiál, nástroje.

175



Estetická a muzikální výchova – obsah vzdělávání (8.ročník) Výstupy - žák Vyhledává inspiraci ve významných uměleckých dílech, vykazuje základní porozumění uměleckému jazyku, věnuje pozornost charakteristice a rozboru, na jejichž základě pak zařazuje dílo do odpovídajícího uměleckého slohu či směru.

Učivo Rozbor významných uměleckých děl z oblasti umění (tanec, hudba, výtvarné umění, scénografie, digitální fotografie, audiovizuální tvorba, kinematografie aj.). Současná umělecké tvorba, návštěva galerií, výstav.

Průřezová témata VMEGS – Evropa a svět nás Zajímá. Objevujeme Evropu a svět. Jsme Evropané.

Orientuje se ve významných dílech kinematografie současnosti, klade důraz na rozmanitost výrazových prostředků a souvislost mezi sdíleným obsahem a formou.

Rozbor kinematografie 2. pol. 20. stol. (přehlídka audiovizuálních filmů, animovaný film, současné možnosti a vývoj) - tvorba vlastního krátkého filmu.

VMEGS – Evropa a svět nás Zajímá. Objevujeme Evropu a svět. Jjsme Evropané.

Rozlišuje na základě svých získaných zkušeností a poznatků rozdíly mezi kýčem a uměleckým dílem. Osvojuje si citlivost pro vnímání krásy jako důležité životní hodnoty, jež významně přispívá k psychické pohodě a vyváženosti. Využívá technického zázemí školy k tvůrčí činnosti, aktivně se zapojuje do propagace činnosti žáků s důrazem na estetiku (instalace výstav, tvorba záznamů, dokumentace…). Prohlubuje si prakticky dovednost přetvářet své prostředí tak, aby jemu i druhým přispívalo k pocitu psychické pohody. Používá širokou škálu výrazových prostředků k prezentaci svých postojů, myšlenek, názorů, představ, emocí, vztahů, ověřuje si jejich účinek a prohlubuje si dovednost sdílet se o tento vnitřní svět s ostatními.

Estetické vnímání v proměnách času - rozbor ideálu krásy v dějinách - vnímání a vliv umění na náš běžný život. Instalace, prezentace, prostor a vlastní tvorba - vzájemný vliv prezentace a hodnota tvůrčí činnosti - možnosti vlastní prezentace, prezentace školy, příp. obce.

VDO – Občanská společnost a škola.

Hry a experimentace s důrazem na komunikaci, sebevyjádření, experimenty se synestézií (souvislost mezi různými druhy smyslového vnímání). Výtvarná a muzikální tvorba.

176


Je schopen vysvětlit a prakticky ztvárnit základní postupy psychologického účinku reklamy. Vykazuje základní orientaci v práci s digitální fotografií – výběr námětu, kompozice, úprava a její praktické využití.


Psychologie reklamy – manipulace a umění, reklamní tvorba v praxi (plakáty, propagace, tvorba reklamních obalů, vizitky…). Práce s digitální fotografií (kompozice, úprava, prezentace, praktické využití v reklamě, propagaci).


177



Cvičení z českého jazyka – charakteristika předmětu (9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Volitelný předmět cvičení z českého jazyka navazuje na vyučovací předmět český jazyk a literatura. Jeho cílem je - shrnutí a procvičení učiva českého jazyka se zaměřením na jazykovou, komunikační a slohovou výchovu - upevnění a prohloubení získaných vědomostí a dovedností - důraz je kladen na samostatnou domácí přípravu žáků. Vyučovacím předmětem cvičení z českého jazyka prolíná průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – Komunikace. Kreativita. Mediální výchova – Vnímání autora mediálních sdělení. Časové vymezení předmětu 1 hodina (disponibilní) týdně v 9. ročníku. Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá v kmenových třídách, v učebně PC a ve školní knihovně. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel - vede žáky k soustředěné, vytrvalé, samostatné a tvořivé práci - zadává problémové úkoly a úkoly rozvíjející tvořivost - umožňuje žákům hodnotit úspěšnost dosažení cíle - vyžaduje dokončení práce v dohodnuté kvalitě a v daných termínech. Kompetence k řešení problémů - umožňuje žákům volbu různých postupů při řešení úkolů - vede žáky k ověřování správnosti závěrů - systematicky pracuje s chybou - zadává úkoly, při kterých žáci kombinují informace z různých zdrojů. Kompetence komunikativní - vede žáky ke správné formulaci sdělení - vyžaduje od žáků výstižný, souvislý a kultivovaný projev 178



- zapojuje žáky do diskuse - vybízí žáky, aby kladli otázky. Kompetence sociální a personální - umožňuje žákům práci ve skupině a vede je k dodržování vymezených pravidel - vede žáky k tomu, aby dokázali svoji práci zhodnotit, ocenit sebe i ostatní a vyvodit závěry a poučení - umožňuje žákům prezentovat a obhájit svoji práci. Kompetence občanské - vede žáky k respektování názorů, které se liší od jejich vlastních, nabádá je k jejich zkoumání - motivuje žáky k zájmu o kulturní památky - podněcuje žáky k zapojení do kulturního dění v regionu. Kompetence pracovní - vede žáky k dodržování bezpečnostních pravidel při práci s výpočetní technikou - předkládá žákům co nejvíce názorných pomůcek - podněcuje žáky k plánování, organizaci, řízení a hodnocení práce na zadaných úkolech.

179



Cvičení z českého jazyka – obsah vzdělávání (9. ročník) Výstupy - žák Tvoří spisovné tvary domácích a přejatých slov a vědomě je používá ve vhodné komunikační situaci.

Učivo Jazyk a jazyková komunikace Tvarosloví Mluvnické významy a tvary slov. Orientuje se ve složitějším souvětí, využívá znalostí Skladba učiva skladby při tvorbě vlastních jazykových projevů. Věta a souvětí. Zvláštnosti větného členění. Tvoření vět – valence. V písemném projevu využívá znalostí pravopisu, Pravopis včetně obtížnějších pravopisných jevů. Lexikální, morfologický, syntaktický. Vyhledá fejeton a reportáž v tisku, shromáždí jména Komunikační a slohová výchova autorů, napíše fejeton a reportáž. Fejeton, reportáž. Pracuje s textem, vnímá vzájemné vztahy různých jazykových jevů.

Průbežně: Komplexní jazykové rozbory (rozbor komunikační situace a výstavby textu, syntaktický, lexikální a slovotvorný, tvaroslovný rozbor, rozbor zvukové a grafické stránky, rozbor stylistický).

Průřezová témata OSV – Komunikace.

MeV – Vnímání autora mediálních sdělení. OSV – Kreativita. OSV – Komunikace.

180



Cvičení z matematiky – charakteristika předmětu (9. ročník) Obsahové vymezení předmětu Volitelný předmět cvičení z matematiky navazuje na povinný předmět matematika. Jeho cílem je - shrnutí a systematizace učiva matematiky základní školy - upevnění získaných matematických dovedností - rozvoj schopností aplikovat matematické dovednosti při řešení problémových a obtížnějších příkladů - rozšíření znalostí o oblasti učiva, které se jinak neprobírají - důraz je kladen na samostatnou pečlivou a obsáhlou domácí přípravu žáků Celým vyučovacím předmětem cvičení z matematiky prolíná průřezové téma Osobnostní a sociální výchova - Rozvoj schopností poznávání - Sebepoznání a sebepojetí - Seberegulace a sebeorganizace. Časové vymezení předmětu 9. ročník – 1 hodina týdně ( disponibilní ). Organizační vymezení předmětu Místo realizace výuky: kmenové učebny, pracovna PC. Ve výuce se využívají následující formy a metody práce - frontální výuka propojená řízeným rozhovorem s využitím demonstračních pomůcek - samostatná práce žáků a řešení problémových situací - skupinová práce - využití počítačových výukových programů, kalkulátorů Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení: Učitel - vede žáky k aplikaci znalostí v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě - zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů při řešení reálné situace. Kompetence k řešení problémů: 181



- provádí se žáky rozbor úlohy, vede je k vytvoření plánu jeho řešení, odhadu řešení a ověřování správnosti výsledku - rozvíjí samostatné uvažování a vyvozování logických závěrů - učí žáky užívat různé postupy a obhajovat svůj postup řešení - pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení. Kompetence komunikativní: - vede žáky k přesnému vyjadřování myšlenek v logickém sledu, ke kultivovanému písemnému a ústnímu projevu - vede žáky k matematickému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky. Kompetence sociální a personální: - vede žáky k dodržování dohodnutých postupů, k utváření pocitu zodpovědnosti za své jednání a k hodnocení vlastních výsledků. Kompetence občanské: - vede žáky k respektování názorů spolužáků. Kompetence pracovní: - na úlohách z praxe vede žáky k přesvědčení, že matematické dovednosti jsou předpokladem pro další vzdělávání a budoucí povolání a mají uplatnění v každodenních situacích - vyžaduje od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, přesnost a úplné dokončení práce - vede žáky k pečlivé a systematické práci.

182



Cvičení z matematiky – vzdělávací obsah ( 9. ročník ) Provádí komplexní početní výkony s racionálními čísly. Řeší slovní úlohy s využitím dělitelnosti. Řeší aplikační slovní úlohy na procenta. Řeší typové slovní úlohy z praxe. Pomocí trojčlenky řeší typové slovní úlohy, pracuje s tabulkami grafy. Využívá kalkulátor i tabulky k řešení slovních úloh z praxe, používá zápis čísla v desítkové soustavě pomocí mocnin deseti. Osvojené poznatky využívá při řešení praktických úloh. Používá součtové vzorce, určí podmínky, za kterých má daný lomený výraz smysl, sčítá, odčítá, násobí a dělí lomené výrazy, převede složený výraz na násobení dvou lomených výrazů. Analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu. Formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav. Nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací. Řešení slovních úloh z praxe s použitím vhodné metody. Narýsuje hledanou množinu bodů podle daných vlastností. Řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí. Řeší aplikační úlohy s využitím matematických poznatků, využívá kvadratickou funkci. Aplikuje goniometrické funkce sinus a tangens ostrého úhlu při řešení úloh z praxe, při výpočtech objemů a povrchů těles. Určí hodnoty těchto funkcí pomocí tabulek a kalkulátoru. Rýsuje různé druhy čar a rozlišuje jejich užití, užívá kóty v jednoduchých případech , sestrojí sdružené průměty kvádru, krychle, válce v jednoduchých případech. Řešení úloh z geometrie pomocí CABRI geometrie.

Učivo Racionální čísla. Dělitelnost přirozených čísel. Procenta. Poměr. Přímá a nepřímá úměrnost. Mocniny a odmocniny.

Průřezová témata OSV - Rozvoj schopností poznávání. - Sebepoznání a sebepojetí. - Seberegulace a sebeorganizace.

Pythagorova věta. Výraz, úpravy algebraických výrazů a operace s nimi. Geometrické úlohy řešené výpočtem. Řešení lineárních rovnic. Slovní úlohy. Množiny bodů dané vlastnosti. Konstrukční úlohy. Funkce. Goniometrické funkce.

Základy technického kreslení.

CABRI geometrie. 183



Informatika – charakteristika předmětu (8. ročník) Obsahové vymezení předmětu Předmět Informatika navazuje na předmět Výpočetní technika a prohlubuje znalosti a dovednosti žáků z oblasti Informační a komunikační technologie. Je zaměřen především na praktické zvládnutí práce s grafikou, tabulkami, digitální technikou a tvorbu webových prezentací. Veškerou výukou informatiky prolíná průřezové téma Osobnostní a sociální výchova: Rozvoj schopností poznávání Seberegulace a sebeorganizace Kreativita Kooperace a kompetice Řešení problémů a rozhodovací dovednosti. Další průřezová téma: Mediální výchova: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Tvorba mediálního sdělení. Časové vymezení předmětu Předmět je nabídnut žákům 8. ročníku v rámci volitelných předmětů buď 1 nebo 2 hodiny týdně. Organizační vymezení předmětu Výuka probíhá v počítačové učebně a žáci jsou rozděleni do skupin tak, aby každý pracoval samostatně na svém počítači. Výchovné a vzdělávací strategie Učitel - vede žáky k systematickému pojetí procesu zpracování a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení (kompetence k učení) - podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů. - předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci - vyžaduje od žáků střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření - podporuje u žáků zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků (kompetence komunikativní) - nabádá žáky k zodpovědnému využívání výpočetní techniky (kompetence sociální a personální) - učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti ICT ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná (kompetence občanské) - vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci s výpočetní technikou - učí žáky využívat ICT pro hledání informací důležitých pro jejich další profesní růst (kompetence pracovní).

184



Informatika – vzdělávací obsah (8. ročník) Výstupy - žák Orientuje se v historii vývoje počítacích strojů, počítačů první až čtvrté generace, osobních počítačů a počítačových sítí. Tvoří šablony, kontroluje pravopis, nastavuje jazyk a dělení slov, vkládá hypertextové odkazy, formátuje odstavec, vkládá záhlaví, zápatí a čísla stránek. Zpracuje různé typy informací do tabulek, vytvoří k tabulce nebo její části vhodný graf, propojuje dokumenty, vytváří jednoduché vzorce, používá základní matematické a statistické funkce, které zpracuje i graficky, organizuje data v sešitu. Vypracuje prezentaci doplněnou obrazovým testem na dané téma a svou práci obhájí. Použije program MS FrontPage k tvorbě jednoduchých webových stránek, chápe vazby pomocí hypertextu Získá, upraví a použije obrázky v různých formátech. Ovládá základní funkce digitální techniky, propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení, ošetřuje digitální techniku a chrání ji před poškozením, dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy při práci s digitální technikou.

Učivo Historie vývoje počítačů a počítačových sítí. Pokročilá práce s textem, tvorba rozsáhlejšího textu.


MeV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení.

Pokročilá práce s tabulkami.

Pokročilá práce s prezentací. Tvorba jednoduchých webových stránek. Práce s grafikou. Práce s digitální technikou (fotoaparát, videokamera, CD a DVD přehrávače).

MeV – Tvorba mediálního sdělení.

185



Ekologický seminář – charakteristika předmětu (9.ročník) Obsahové vymezení předmětu Ekologický seminář vede žáky k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím. i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. V Ekologickém semináři se realizuje celé průřezové téma Environmentální výchova. Časové vymezení předmětu Volitelný předmět, 9.ročník Organizační vymezení předmětu Ve výuce budou využívány následující formy a metody práce: výkladové hodiny, samostudium, práce ve skupině, prezentace vlastních názorů v referátech a v diskusi, exkurze, projekty a přednášky. Výuka je realizována v kmenové třídě, pracovně PC, učebně zeměpisu, v knihovně a v terénu. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Učitel rozvíjí u žáků porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni seznamuje žáky s principy udržitelnosti rozvoje společnosti. Vede je k hodnocení objektivnosti a závažnosti informací týkajících se ekologických problémů Motivuje je ke komunikaci o problémech životního prostředí. 186



Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence pracovní Učitel - přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty - vede žáky k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů - vede je k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti - podněcuje jejich aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí - přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí u žáků - vede je k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí - vede je k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.

187



Ekologický seminář – vzdělávací obsah volitelného předmětu (9. ročník) Výstupy - žák Porozumí souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí. Uvědomuje si podmínky života a možnosti jejich ohrožování. Chápe souvislosti mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa. Chápe souvislosti mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí.. Užívá návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí. Seznámí se s rozvíjením spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni. Seznamuje se s principy udržitelnosti rozvoje společnosti. Hodnotí objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů. Komunikuje o problémech životního prostředí, vyjadřuje, racionálně obhajuje a zdůvodňuje své názory a stanoviska. Vnímá život jako nejvyšší hodnotu. Cítí odpovědnost ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů. Chápe význam a nezbytnost udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti. Aplikuje zásady zdravého životního stylu. Vnímá estetické hodnoty prostředí. Angažuje se v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí. Citlivě a ohleduplně přistupuje k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.

Učivo Ekosystémy .


Základní podmínky života.

Lidské aktivity a problémy životního prostředí.

Environmentální výchova.

Vztah člověka k prostředí.

188



NEPOVINNÉ PŘEDMĚTY

Křesťanská výchova (1. – 9. ročník) Charakteristika předmětu Nepovinný předmět Křesťanská výchova poskytuje žákům základní vhled do křesťanské nauky, tradice a křesťanských životních postojů a hodnot. Nabízí možnost seznámit se s odpověďmi katolické církve na jejich otázky o Bohu, člověku a o světě a dává jim prostor pro jejich vlastní hledání hodnot a postojů.

Obsah výuky Učivo je zpracováno do osnov na základě dosud platného dokumentu České biskupské konference z roku 2004 „Osnovy k výuce náboženské výchovy římskokatolické církve v 1. – 9. ročníku základní školy pro nepovinný předmět náboženství v základních školách“. Každý ročník má své téma, učivo je členěno do tematických celků, které mají v každém ročníku stejnou strukturu. Učivo se v nich cyklicky opakuje a je prohlubováno v závislosti na schopnostech dětí. Obsah učiva lze popsat níže uvedenými naukovými celky: 1. Bible (Kniha knih - fakta o Bibli; Svědectví o Božím jednání s člověkem, dobro a zlo ; Bible jako Boží slovo, biblická kultura; Bible a kultura křesťanských národů) 2. Ježíš Kristus a Církev (Boží Syn a pravý člověk; Život a působení Ježíše Krista; Ježíš Kristus - zakladatel Církve, identita církve; Vyznání víry; Historie církve; Misijní působení církve). 3. Křesťanství v praktickém životě (Lidský život jako dar, moje osobní identita; Vztahy mezi člověkem a Bohem; Mezilidské vztahy včetně pohledu křesťanské mravouky; Vztahy mezi křesťanskými církvemi; Vztah křesťanů k lidem jiných náboženství a kultur; Víra, naděje a láska v životě křesťana; Doprovázení lidského života svátostmi a svátostinami v jeho klíčových okamžicích; Slavení křesťanských svátků; Křesťanská angažovanost pro spravedlnost; Vztah křesťanů k životnímu prostředí). Od 4. ročníku lze tato témata doplnit informacemi o vlivu křesťanství na utváření místa, kde žiji: Stopy křesťanství v naší obci a regionu (stavby, kulturní památky, sochy, kapličky, Boží muka apod.). Slavné křesťanské osobnosti regionu a aktuální angažovanost křesťanů pro společnost (např. Charita apod.). Všemi tématickými celky prolíná výchova v duchu křesťanské etiky, rozvíjení duchovního rozměru osobnosti žáka, porozumění křesťanským symbolům a tradicím.

189



Začlenění průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj: Psychohygiena – jde o živá setkání dotýkající se dovedností pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dovednosti zvládání stresových situací; hledání pomoci při potížích. Vycházíme z předpokladu, že pozitivně orientovaná mysl a řeč je dobrou ochranou proti zátěžím. Věnujeme se dovednosti vhodně se podpořit pozitivními vizualizacemi – představami o sobě, o umění odpustit si, ale i o vyrovnaném sebepojetí a seberegulativní dovednosti. Sociální dovednosti rozvíjíme procvičováním aktivního naslouchání a asertivního chování. Stres se snažíme podchytit pomocí osobních rozhovorů vycházejících z křesťanské tradice, která se promítá do současného života. Téma nabízí v modelových situacích žákům možnosti, kam se mohou obrátit při svých osobních obtížích. Aktuální problémy osobnostního rozvoje týkající se psychohygieny v tomto předmětu rozvíjíme na základě křesťanského pohledu na duchovní rozměr osobnosti, vyrůstající ze vztahu k Bohu. Žáky vedeme k pozitivnímu myšlení tím, že je učíme vnímat neustále nový rozměr věcí, který se skrývá za tím, co vnímají svými smysly, tedy pomocí symbolů. Žákům se tak otevírá nový pohled na život a na svět. Sociální rozvoj: Toto průřezové téma v tématickém okruhu nazvaném sociální rozvoj se zaměřuje na téma kooperace.Téma celkově slučuje dovednosti, které byly již v nižších ročnících ve vyučování procvičené; schopnost seberegulace, schopnost přijímat názory druhých, kritické hodnocení, komunikační dovednosti, společné hledání řešení problémů, tato témata nabízí v tomto výukovém bloku každému žákovi příležitost k utváření si praktických životních dovedností. Smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrém vztahu k Bohu, k sobě samému, k dalším lidem a světu. Křesťanství se v tomto předmětu předává tak, že pomáhá k utváření pozitivního nezraňujícího postoje v sobě samému a k druhým, vede také k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů. Morální rozvoj: Hodnoty, postoje, praktická morálka. V této části průřezového tématu klademe důraz na vytváření a formaci svědomí, povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlnost atd.; pomáhající a prosociální chování; dovednosti rozhodování v morálně problematických situacích všedního dne. Výchova demokratického občana Tématický okruh „ Občan, občanská společnost a stát“ se dotýká každého žáka tím, že jej přivádí k odpovědnému postoji vůči společnosti, ke schopnosti aktivně se uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku, vede k uvědomění si své úlohy občana v demokratické společnosti, zároveň učí principům soužití s minoritami. V průřezovém tématu se věnujeme tématickému okruhu – občan, občanská společnost a stát – v předmětu se zaměřujeme na osvojování vztahu k demokratickým hodnotám tím, že tyto postoje a hodnoty opíráme o principy křesťanské morálky ( samostatnost a angažovanost, spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost – opřené o křesťanský pohled na osobnost člověka, schopnost zaujmout stanovisko opřené o křesťanské hodnoty v pluralitě hodnot, motivace k ohleduplnosti a ochotě pomáhat slabším na základě principů křesťanského pojetí vztahu k druhým lidem). Předmět dále vede zejména k respektování kulturních a etnických odlišností zejména s důrazem na náboženské odlišnosti.

190



Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Jsme Evropané – v tomto okruhu průřezového tématu je kladen důraz na kořeny a zdroje evropské civilizace, klíčové mezníky evropské historie. Dále se v tématu zabýváme tím, co Evropu spojuje a co ji rozděluje, seznamujeme se s mezinárodními organizacemi a jejich přispěním k řešení problémů dětí a mládeže. Předmět KV vede k porozumění náboženským zdrojům evropské kultury, obsažených křesťanství, islámu a judaismu, stejně k pochopení těch mezníků evropské civilizace, které byly s náboženstvím jako důležitou součástí kultury spojeny. V tématických hodinách se věnujeme tomu, co naši civilizaci rozděluje i spojuje a ukážeme celou škálu organizací věnující se problémům týkajících se dětí a mládeže (Pokoj a dobro atd.). Multikulturní výchova Multikulturalita náboženství současného světa jako prostředek vzájemného obohacování, naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných náboženských a sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem. Pro hodiny náboženství vybíráme z tohoto průřezového tématu základní údaje k prohloubení poznatků o různých světových náboženstvích a sociokulturních skupinách. Učíme žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných náboženských a sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých. Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí se zaměřením k životnímu stylu člověka a vztahu k prostředí, klade důraz na zodpovědnost vůči zdraví svému, vůči bližním i stvořené přírodě. Probíraná látka v nepovinném předmětu KV vede k uvědomování si podmínek života a možnosti jejich ohrožování a tím přispívá k vnímání života jako nejvyššího daru Boha vůči člověku. Vede k vnímavému a citlivému přístupu ke všem stvořeným věcem. Na základě základních křesťanských pravidel demonstrujeme problematiku vztahů k člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních podmínek života a odpovědnosti současné mladé generace za život v budoucnosti. Mediální výchova Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – tématický okruh nabízí intenzívní pohled na tyto pochody v mediální výchově: přiblížit a vyzkoušet různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti; identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá. V předmětu KV se budeme věnovat možnosti rozvinout schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritickému odstupu od nich na základě křesťanského stylu života a biblického poznání, které se vyučuje v těchto hodinách. Naučíme se základní principy pro objevení podstaty sdělovaného mediálního obrazu a slova, umění rozlišovat fakty od fikce. Tato forma vyučování vede k uvědomování si hodnoty vlastního života a odpovědnosti za jeho naplňování evangelijní radostnou zvěstí. Co a jak sdělují média ve vztahu mezi sdělením a skutečností pravdy si v tomto okruhu prakticky ukážeme a vyhodnotíme tak,aby si žák byl schopen vytvořit svůj svobodný úsudek o pravdivosti mediálního sdělení v oblasti praktického křesťanského života. Osobní život utváříme podle základních křesťanských hodnot a tyto hodnoty analyzujeme s těmi, které nám nabízí média. S využitím internetu, záznamů na DVD atd.

191



Organizace výuky Nepovinný předmět s dotací 1 hodina týdně je určen všem žákům 1. – 9. ročníku. Předmět se vyučuje ve škole, v učebnách jednotlivých tříd, nebo ve volné třídě k tomu určené. Vyučuje se ve skupinách po jednotlivých třídách nebo ročnících, skupiny se naplňují od 7 do maximálního počtu 30 žáků. Součástí výuky mohou být exkurze (např. prohlídka kostela, křesťanských zařízení, návštěva bohoslužeb o významných svátcích); dále se žáci mohou účastnit charitativních nebo osvětových křesťanských projektů (např. Tříkrálová sbírka, Živý Betlém, koncerty solidarity, spolupráce na projektech Papežského misijního díla dětí…). Žáci se zpravidla jednou do roka účastní diecézního setkání dětí nebo jiné společné akce. Starší žáci se podle aktuálního zájmu mohou podílet na přípravě celoškolních projektů, které souvisejí s křesťanskými tradicemi.

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení Učitel - zařazuje do výuky problémové vyučování - využívá sebekontrolu a sebehodnocení žáků - zadává žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků - umožňuje žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty. Kompetence k řešení problému - vytváří pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy - nabízí žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení - podněcuje žáky k vlastní volbě pořadí vypracování úkolů - ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitoruje, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají. Kompetence komunikativní - klade důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování - umožňuje žákům prezentovat vlastní názory v komunitním kruhu - využívá metody obsahující prvky prezentace výsledků - vytváří dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích - vytváří pro žáky podmínky pro samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh) - zařazuje využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace...) - uplatňujeme ve výuce brainstorming, hraní rolí - využívá prožitkového vyučování

192



- zařazuje činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací. Kompetence sociální a personální - zajistí podíl žáků na tvorbě pravidel ve třídách - důsledně vyžaduje dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se žáci sami podíleli - volí formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu - zařazuje do výuky práci v týmu, zdůrazňuje pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci - vyžaduje od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola) - využívá komunitního kruhu, řízené diskuse, prezentace názorů žáků - poskytuje žákům možnost dle svého uvážení projevit své pocity a nálady - orientuje výuku na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) - využívá prožitkové vyučování - v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizuje společné akce starší žáci - mladší žáci, akce pro rodiče a veřejnost. Kompetence občanské - používá metodu hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využívá prožitkového vyučování - zadává žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života - na konkrétních modelových příkladech demonstruje pozitivní a negativní projevy chování lidí - nabízí žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům. Kompetence pracovní - umožňuje žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravu akcí pro mladší spolužáky i pro rodiče - umožňuje žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce) - zapojuje žáky do přípravy školních projektů - žádnou prací žáky netrestá.

193



Sportovní výchova (6. – 9. ročník) Výuka nepovinného předmětu sportovní výchova s dotací 2 hodiny za týden probíhá ve skupinách složených z různých ročníků II. stupně podle osnov volitelného předmětu Sportovní výchova. Ty budou přizpůsobeny věku, tělesné a sportovní vyspělosti žáků konkrétních ročníků II. stupně.

Zdravotní tělesná výchova (1. – 9. ročník) Tomuto nepovinnému předmětu se bude vyučovat podle potřeby a zájmu dětí (rodičů). Nápravné rehabilitační cviky se budou zařazovat podle konkrétních požadavků a postižení žáků (Pilatesova metoda apod.).

194



VÝCHOVA MIMO VYUČOVÁNÍ

Školní družina (1. – 5. ročník) Školní družina ve své činnosti navazuje na činnost školy a zapojuje se zejména do její projektové činnosti. Rozvíjí všestranně zájmovou činnost dětí 1. – 5. ročníku (I. stupně školy).

Školní klub Školní klub pracuje podobným způsobem jako školní družina se žáky II. stupně školy, rozvíjí zejména zájmovou činnost dětí v zájmových kroužcích.

195



HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáků Škola hodnotí průběh a výsledky vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou. Při hodnocení učitel posuzuje míru dosažení očekávaných výstupů, které jsou formulovány v učebních osnovách školního vzdělávacího programu. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči každému žákovi. Učitel přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka, doporučením lékaře, pedagogicko -psychologické poradny (PPP) či speciálního pedagogického centra (SPC). Nedílnou součástí hodnocení žáka ve škole je také sebehodnocení žáka. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. konkrétní informace - jak zvládá určitou problematiku - jak dovede své znalosti využít - jak se zlepšil - v čem dosud chybuje - co může pro své zlepšení udělat.

Zásady hodnocení Při průběžném i celkovém hodnocení žáků budou učitelé využívat klasifikace. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný. Při průběžném hodnocení žáků ve všech předmětech může učitel využívat k rozlišení všech možných jemnějších rozdílů, mezistupňů, piktogramů apod. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin: 1. předměty naučné 2. předměty s převahou výchovného a praktického zaměření.

196



Stupně a kritéria hodnocení v naučných vyučovacích předmětech Do této skupiny vyučovacích předmětů patří jazyky, společenskovědní a přírodovědné předměty. Při klasifikaci vychází vyučující z požadavků výstupů školního vzdělávacích programu a ve shodě s obsahem předmětu sleduje zejména - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů - kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí - kvalitu myšlení, především logiku, samostatnost a tvořivost - přesnost, výstižnost a odbornou, jazykovou i formální správnost ústního a písemného projevu - kvalitu výsledků činností žáka - osvojení účinných metod samostatného studia - vztah k vyučovacímu předmětu a ke všem činnostem ve vyučování. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň výborný - 1 Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky při řešení teoretických a praktických úkolů při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní, písemný a grafický projev je správný, přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, je schopen samostatně studovat vhodné texty. Iniciativně se zapojuje do všech činností ve vyučování i mimo ně. Stupeň chvalitebný - 2 Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně, nebo podle menších podnětů učitele, uplatňuje osvojené poznatky při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty, ke všem činnostem přistupuje aktivně. Stupeň dobrý - 3 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky; podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje

197



poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele, potřebuje povzbuzení k větší aktivitě. Stupeň dostatečný - 4 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a projevuje větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti, je více pasivní než aktivní. Stupeň nedostatečný - 5 Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele a neprojevuje o to ani zájem.

Stupně a kritéria hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení a praktického zaměření Do této skupiny jsou zařazeny všechny výchovy a praktické činnosti. Při klasifikaci vychází vyučující z požadavků výstupů školního vzdělávacího programu a ve shodě s obsahem předmětu sleduje zejména - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetické činnosti - osvojení a kvalitu potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivé aplikace - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu - aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v diskusích a při všech praktických činnostech, - kvalitu žákova projevu a výsledků jeho činnosti - přiměřený všeobecný přehled o kulturním dění - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů nejrůznějších činností a práce

198


-


vztah k práci a k praktickým činnostem a zájem o ně organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péči o životní prostředí správné a hospodárné využívání materiálů, surovin, energie překonávání různých překážek v práci obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí, měřidel zdravotní stav žáka, všeobecnou tělesnou zdatnost, výkonnost, péči o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň výborný - 1 Žák je v činnosti velmi aktivní. Projevuje kladný vztah ke všem praktickým činnostem, k práci a pracovnímu kolektivu. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a přesný. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce a ve výsledcích se nevyskytují podstatné chyby. Účelně organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň chvalitebný - 2 Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění a tělesnou zdatnost, projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Dopouští se menších chyb a potřebuje občasnou pomoc učitele. Vlastní práci organizuje méně účelně, své pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Při obsluze a údržbě pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel ho musí občas podněcovat učitel. Větší překážky v práci překonává s pomocí. Stupeň dobrý – 3 Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho znalosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Neprojevuje aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu ani o činnosti v těchto předmětech. Získané teoretické poznatky při praktické činnosti umí využít jen za pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažnější nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá na pořádek pracoviště. V obsluze pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel se u něho projevují nedostatky. Překážky v práci překonává s pomocí učitele.

199



Stupeň dostatečný – 4 Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projevy jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu, minimální zájem o práci a pracovní činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Výsledky práce jsou někdy neúplné, nepřesné. Méně dbá na předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, málo dbá na pořádek pracoviště. V obsluze a údržbě pomůcek, nářadí, nástrojů a měřidel má vážné nedostatky, překážky dovede překonávat jen s vydatnou pomocí učitele. Stupeň nedostatečný – 5 Žák je v činnostech převážně pasivní, neprojevuje zájem o práci v daném předmětu, neplní výstupy daného předmětu. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat a nejeví o ně zájem. Nedostatky a překážky v práci nepřekoná ani s pomocí učitele.

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Známky nesmí být jediným zdrojem motivace žáků. Je třeba stále více posilovat vnitřní motivaci dětí, podněcovat v nich touhu po poznávání stále nových věcí. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje se jím sebeúcta a sebevědomí dětí. Žáci mohou některé práce sami opravovat, aby se naučili aktivně chyby vyhledávat a pracovat s nimi. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci o chybě se žáky mluví, práce s chybou je důležitým prostředkem učení. Při pravidelném sebehodnocení se žák snaží popsat - co se mu daří a jak k tomu dospěl - co mu ještě nejde - kde se nejvíc dopouští chyb a co udělá pro jejich odstranění - jakým způsobem bude pokračovat dál.

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Učitel je povinen vést soustavnou dokumentaci o každé klasifikaci žáka. Písemné podklady ke klasifikaci je vyučující povinen uchovávat po celou dobu školního roku. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky

200



- soustavným diagnostickým pozorováním žáka - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami - analýzou výsledků činnosti žáka - konzultacemi s ostatními učiteli, podle potřeby i s pracovníky PPP, SPC a lékaři - rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci. Žák musí být z předmětu zkoušen ústně, písemně a prakticky (vyžaduje-li to povaha vyučovacího předmětu), a to průběžně v celém klasifikačním období, s četností odpovídající hodinové dotaci daného předmětu. Formulování otázek při písemných testech i ústním zkoušení musí být jednoznačné. V případě možnosti více správných odpovědí je žák učitelem na tuto skutečnost upozorněn. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace s poukazem na klady a nedostatky. Výsledek ústního zkoušení oznámí učitel žákovi okamžitě. Výsledky hodnocení písemných, grafických a praktických prací oznámí učitel žákovi do týdne, nejpozději do 14 dnů. Písemné kontrolní práce (testy), které jsou jedinou náplní vyučovací hodiny, konzultuje každý vyučující s třídním učitelem, aby se nadměrně nenahromadily v určitých dnech. Dvě takové kontrolní práce v jednom dni není možno psát. Tyto kontrolní písemné práce jsou celý školní rok uloženy ve škole u vyučujícího a rodiče mají právo na požádání do nich nahlížet. V předmětech jazyk český a literatura a matematika jsou předepsané za každé klasifikační období kontrolní písemné práce (kontrolní diktáty, slohové práce). Píší se po probrání a řádném procvičení určitého celku učiva. Vyučující mají povinnost archivovat čtvrtletní písemné práce v předmětu matematika, jazyk český a literatura po dobu studia žáka na škole. Klasifikace se zapisuje žákům 2. -9. ročníku do žákovských knížek, žákům 1. ročníku do deníčku. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů - průběžně prostřednictvím žákovské knížky - na konci každého čtvrtletí - na třídních schůzkách a konzultačních odpoledních - prokazatelně při náhlém zhoršení prospěchu žáka -případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

201



Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení Rodiče (zákonní zástupci) žáků I. stupně a žáků s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm (PPP, SPC) mohou požádat o slovní hodnocení. O slovním hodnocení rozhodne ředitel po dohodě s třídním učitelem, který ve spolupráci s vyučujícími učiteli připraví návrh, ve kterých předmětech má být žák slovně hodnocen. Vyučující při klasifikaci těchto žáků postupují individuálně s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření, specifická porucha žáka se při klasifikaci vezme v úvahu. Při slovním hodnocení se uvádí zejména: a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami - ovládá bezpečně - ovládá - v podstatě ovládá - ovládá se značnými mezerami - neovládá b) úroveň myšlení - pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti - uvažuje celkem samostatně - menší samostatnost v myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování - výstižné, poměrně přesné - celkem výstižné - ne dost přesné - vyjadřuje se s obtížemi - nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou - dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb - s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem - učí se svědomitě - k učení a práci nepotřebuje větších podnětů - má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty - pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

202



Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Žáci s diagnostikovanými vývojovými poruchami učení jsou zkoušeni a klasifikováni ve shodě s doporučením PPP a SPC podle metodického pokynu MŠMT ČR. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm. Na konci klasifikačního období, nejpozději 24 hodin před klasifikační pedagogickou radou, zapíší učitelé jednotlivých předmětů výsledky klasifikace do třídních výkazů (katalogových listů), připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu Vedení školy a všichni učitelé školy jsou o hodnocení a klasifikaci informováni na klasifikačních pedagogických radách. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky žáka za celé klasifikační období; učitel je maximálně objektivní, avšak uplatňuje individuální přístup ke každému žákovi. Stupeň prospěchu se rozhodně neurčuje aritmetickým průměrem známek za příslušné klasifikační období. Učitel přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka, doporučením lékaře, pedagogicko -psychologické poradny (PPP) či speciálního pedagogického centra (SPC). Integrovaní žáci a žáci s vývojovými poruchami učení se klasifikují s přihlédnutím k jejich specifické vadě v souladu s metodickým pokynem MŠMT. V tělesné výchově se žák při úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím k jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. Klasifikační stupeň se při celkovém hodnocení prospěchu v povinných a nepovinných předmětech i při hodnocení chování v jednotlivých klasifikačních obdobích vyjadřuje na I. stupni číslicí, na II. stupni slovem a určí ho učitel, který vyučuje příslušný předmět. Klasifikačním obdobím se rozumí první nebo druhé pololetí školního roku. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (povinných, povinně volitelných a nepovinných) je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný. Výsledky práce v zájmových útvarech se hodnotí na vysvědčení stupni: pracoval(a) úspěšně

203



pracoval(a).

Klasifikace chování Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během celého klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, případně k diagnostikované specifické vývojové poruše chování; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná, to znamená, že i po jejich udělení se žák i nadále dopouští přestupků proti pravidlům běžného chování nebo řádu školy.

Zásady pro hodnocení chování ve škole Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou, ve spolupráci se školou nebo v době vyučování. K chování žáka na veřejnosti se přihlíží, pokud by špatným příkladem nebo jinak ohrožovalo spolužáky a ostatní žáky školy. Za chování žáka mimo školu odpovídají v plné míře rodiče (zákonní zástupci) žáků. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - na konci každého čtvrtletí - před koncem klasifikační období - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu. Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé. Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke spolužákům a ostatním žákům školy. Přispívá k utváření dobrých pracovních podmínek pro vyučování. Jen ojediněle se dopouští méně závažných přestupků.

204



Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka není zcela v souladu s pravidly běžného chování a řádu školy. Během klasifikačního období se žák dopustí závažného přestupku nebo opakovaně méně závažných přestupků a po udělení opatření k posílení kázně se jeho chování výrazně nezlepšilo. Chování žáka narušuje kolektiv třídy a zhoršuje podmínky pro práci spolužáků a učitelů (učitele). Žák je méně přístupný výchovnému působení a své chyby se nesnaží vždy napravit. Tento klasifikační stupeň se udělí i žákovi, který má v průběhu klasifikačního období více než 5 hodin neomluvených. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí velmi závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy, případně trestného činu, nebo se přes udělená výchovná opatření k posílení kázně soustavně dopouští závažných i méně závažných přestupků. Svým chováním podstatně narušuje činnost kolektivu, dopouští se přestupků v mravném chování a ohrožuje výchovu ostatních žáků. Záměrně narušuje práci učitele. Tento stupeň se udělí i žákovi, který má během klasifikačního období více než 10 hodin neomluvené absence. O navržení sníženého stupně z chování informuje třídní učitel prokazatelně rodiče (zákonné zástupce) žáka, důvody udělení sníženého stupně z chování zaznamená do katalogového listu žáka.

Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou - pochvaly a jiná ocenění - opatření k posílení kázně Pochvala: Třídní učitel nebo ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, nebo za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění. Žáku školy může být po projednání v pedagogické radě udělena: pochvala třídního učitele pochvala ředitele školy pochvala ředitele školy s knižní odměnou nebo věcným darem. Pochvala třídního učitele se uděluje zpravidla za iniciativu žáka v rámci třídy. Pochvala ředitele školy se uděluje zpravidla za iniciativu žáka přesahující rámec třídy. Pochvala ředitele školy s knižní odměnou nebo věcným darem uděluje zpravidla za dlouhodobou iniciativu, úspěšnou práci přesahující rámec školy a reprezentaci školy na veřejnosti, v okresních či regionálních soutěžích. Žák oceněný pochvalou obdrží „Pochvalný list“. O udělení pochvaly jsou informováni rodiče žáka. Pochvaly se zaznamenávají do katalogového listu žáka, na vysvědčení se uvádějí jen pochvaly za mimořádné skutky a úspěchy a za dlouhodobou iniciativu a úspěšnost.

205



Opatření k posílení kázně: Podle závažnosti provinění (porušení řádu školy) může třídní učitel kdykoli v průběhu klasifikačního období nebo na jeho konci udělit žákovi napomenutí nebo třídní důtku, ředitel školy po projednání v pedagogické radě ředitelskou důtku.

Pravidla pro udělování opatření k posílení kázně Každý zjištěný přestupek proti řádu školy musí být řádně prošetřen. Dopustí-li se žák téhož přestupku nebo jiného přestupku po uděleném opatření udělí se mu opatření vyššího stupně. Pokud se žák i po vyčerpání všech tří stupňů opatření nadále dopouští i méně závažných přestupků a jeho chování se nelepší, nebo dopustí-li se závažného přestupku, přistoupí se na konci klasifikačního období, podle závažnosti přestupků, ke klasifikaci sníženým stupněm z chování. Třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem rodičům (zákonným zástupcům) žáka a zapíše ho do katalogového listu. Ve zdůvodnění udělovaného opatření a v jeho oznámení rodičům se uvede konkrétně, čeho se žák dopustil. Napomenutí (N) uděluje třídní učitel za méně závažný přestupek proti řádu školy ihned po prošetření, bez zbytečných odkladů. Třídní důtku (TD) uděluje třídní učitel žákovi - po řádném objektivním prošetření přestupku a zralém uvážení - za opakované porušování řádu školy nebo jeho závažnější porušení; o udělení tohoto opatření bezodkladně informuje ředitele školy. Důvody tohoto opatření projedná třídní učitel se zákonným zástupcem žáka a prokazatelným způsobem ho o TD informuje. Důtku se zdůvodněním udělí třídní učitel žákovi před kolektivem třídy. Důtka třídního učitele se udělí i žákovi, kterému se prokáže neomluvená absence v kterémkoli předmětu ve výši max. 1 hodiny. Na dodatečné opožděné omluvy nebude brán zřetel. Ředitelskou důtku (ŘD) udělí žákovi ředitel školy za jednorázové hrubé porušení řádu školy, zejména za - porušení řádu školy, při kterém bylo způsobeno zranění jiné osoby - porušení řádu školy, při kterém vznikla škoda na zařízení nebo majetku školy nebo jiného žáka; v této souvislosti bude za úmyslné - poškození vyžadována náhrada škod - krádež ve škole - podvádění - neomluvenou absenci v rozsahu 2-4 hodin; v případě, že žák již byl za neomluvenou absenci trestán důtkou třídního učitele i v rozsahu menším než 2 hodiny - šikanování, popř. i za pasivní spoluúčast při šikaně - za opakované méně závažné přestupky, kterých se žák dopustí po udělení důtky třídního učitele.

206



Celkový prospěch žáka Celkový prospěch žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. U žáka, který je hodnocen slovně, se pro účely celkového prospěchu převede slovní hodnocení na hodnocení klasifikací. Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni: prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a). Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných a povinně volitelných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré. Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný. Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný. Nehodnocen je žák z toho předmětu (těch předmětů), z nichž je osvobozen.

Komisionální přezkoušení a opravné zkoušky Komise pro komisionální a opravné zkoušky je nejméně tříčlenná. Členy komise jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy, zástupce ředitele nebo pověřený učitel; zkoušejícím učitelem je vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu; přísedícím učitel, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět, popřípadě třídní učitel. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Jestliže má zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se prokazatelně dozvěděl o jejím výsledku, nejpozději do tří dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele koly o přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel školy, požádají rodiče o přezkoušení žáka školský odbor krajského úřadu. Komise přezkouší žáka neprodleně. Nelze-li žáka klasifikovat v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to do dvou měsíců od skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka klasifikovat ve druhém pololetí, je žák zkoušen a klasifikován za toto období do 31. srpna (zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna). Žák, který byl v II. pololetí klasifikován nedostatečně nejvýše ze dvou předmětů, koná opravnou zkoušku v termínu, který určí ředitel školy, a to nejpozději do 31.srpna. Opravné zkoušky jsou komisionální. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise veřejně v den konání zkoušky.

207



Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez předložení dokladu o nemoci, je klasifikován stupněm nedostatečný. V případě lékařem potvrzené nemoci je mu stanoven nový termín zkoušky. Žák, který nemohl být hodnocen, nebo neprospěl na konci druhého pololetí (i po opravných zkouškách), opakuje ročník, pokud na daném stupni již jednou ročník neopakoval.

Informování rodičů Rodiče (zákonné zástupce) informuje o prospěchu a chování žáka - vyučující učitelé a třídní učitel prostřednictvím žákovské knížky - třídní učitel a ostatní učitelé ústně při třídních schůzkách a konzultacích - třídní učitel prokazatelným způsobem v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování - třídní učitel v případech uvedených ve výchovných opatřeních k posílení kázně. V závažných případech pozve třídní učitel, výchovný poradce nebo ředitel školy (zástupce ředitele) rodiče k projednání problému žáka do školy a z tohoto jednání pořídí pedagogičtí pracovníci zápis. Na konci prvního pololetí se vydá žákovi výpis z vysvědčení na určenou dobu. Na konci druhého pololetí se žákovi vydá vysvědčení. Vysvědčení vyplní třídní učitel na předepsaném tiskopise podle platných pokynů MŠMT. Požádají-li rodiče na konci klasifikačního období o uvolnění žáka z vyučování, sdělí škole písemně, kdo převezme žákovi v den vydání jeho vysvědčení.

208



Autoevaluace školy Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Evaluační činnosti tvoří nedílnou a permanentně se opakující součást práce školy.

Oblasti autoevaluace - soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s RVP pro základní vzdělávání. - materiální, technické, ekonomické, hygienické, personální a další podmínky vzdělávání - průběh vzdělávání - výsledky vzdělávání - školní klima a vzájemné vztahy s rodiči - řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Cíle a kritéria autoevaluace Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok).

Nástroje autoevaluace - rozbor dokumentace školy - rozhovory s učiteli, rodiči, žáky - dotazníky pro rodiče, žáky a učitele - srovnávací prověrky, dovednostní testy, SCIO testy - hospitace - kontroly různých činností - kontroly dozorů.

209



Časové rozvržení autoevaluačních činností -

stanovení struktury vlastního hodnocení školy a projednání v pedagogické radě (v předstihu podle legislativy) hospitační činnost a kontroly práce pedagogických pracovníků (v průběhu celého školního roku) sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za uplynulý rok (na konci školního roku) sebehodnocení žáků v žákovských knížkách ( každý měsíc ) hodnocení učitelů v žákovských knížkách ( čtvrtletně ) SCIO testy pro žáky 5.,8., a 9. ročníku (v termínech SCIO) srovnávací prověrky ( průběžně ) rozhovory s učiteli a žáky ( průběžně ) výstupy z jednání školské rady ( průběžně ) rozbory žákovských prací, kontrola sešitů a žákovských knížek ( průběžně ) kontrola dokumentace, včasnost a přesnost dodržování termínů úkolů (průběžně) vedení metodických orgánů, kabinetů a úkolů vyplývajících z pověření (průběžně).

Vlastní hodnocení školy bude zpracováno jednou za dva roky.

210

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLA DÍLNA LIDSKOSTI

Recommend Documents