Školní vzdělávací program pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením dodatek k ŠVP Za poznáním hrou. Poznávám svůj svět

Základní škola Tři Sekery, okres Cheb, příspěvková organizace Tři Sekery 79, 354 73 Tři Sekery, tel 354 694 680 IČO 709 78 611 , e-mail: [email protected]

Školní vzdělávací program pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením – dodatek k ŠVP „Za poznáním hrou“

„Poznávám svůj svět“

Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

Stav k 1. 9. 2011 1. Základní charakteristika Dítě s autismem je tak trochu jako návštěvník z cizí planety. Vidí, slyší, cítí, ale málo světu kolem sebe rozumí. Je až neuvěřitelné, jak moc zkresleně si pro sebe může interpretovat naše sdělení a jak těžce se orientuje i ve velmi jednoduchých sociálních situacích. Pro každého, kdo pracuje s autisty, je každý z nich jako hádanka. Neexistují žádné zaručené návody na práci. Co u jednoho funguje, druhý naprosto ignoruje. Každý autista je jako „zašmodrchané klubíčko“. Je na lidech, kteří s ním pracují, aby k němu našli cestu a stali se mu průvodcem při jeho výchově a vzdělávání. Dětský autismus je jednou z poruch autistického spektra. Patří mezi pervazivní vývojové poruchy. Je charakterizován triádou postižení – nedostatky v oblasti sociálních vztahů, komunikace a představivosti. Při výchově a vzdělávání autistů je nezbytná komunikace s vizuální podporou a strukturované vyučování. Děti i dospělí s autismem mají velké potíže rozumět podnětům, které vnímají svými smysly, a správně reagovat na situaci, kterou pozorují. Nemají schopnost vnímat své okolí způsobem, který by jim umožnil komplexní pochopení skutečnosti. Problémy v sociálních vztazích jsou nejzávažnější ze všech potíží, které autismus provázejí. Problémy v této oblasti mohou být dokonce natolik závažné, že vyloučí postiženého ze společnosti a znemožní mu vzdělávání na úrovni jeho intelektu. Sociální vztahy jsou pro děti i dospělé s autismem ještě složitější než komunikace, protože alespoň slova jsou stále stejná, ale žádná sociální situace se nikdy neopakuje. Chceme-li se vhodně chovat, pak musíme brát v úvahu řadu nepsaných pravidel a neustále analyzovat vzniklou situaci. Vnímaným podnětům musíme přiřazovat skutečný význam a průběžně vyhodnocovat situaci a předvídat, jakou reakci naše chování vyvolá. Děti i dospělí s autismem mají vždy velké problémy chovat se přiměřeně vzhledem k prostředí a situaci. Obvykle si nejsou vědomi svých problémů, nezvládnou náročnost a proměnlivost sociálních vztahů. Nechápou, že sociální chování se mění podle aktuální situace a podle osob, se kterými jednají. Obtížná je verbální i neverbální komunikace. Autisté nejsou schopni správně interpretovat gesta, postoje a výrazy obličeje. To ovlivní jejich schopnost přizpůsobit se prostředí a správně reagovat. Někdy bývají autisté nazýváni „sociálně slepými“. Tato „sociální slepota“ provází autisty bez ohledu na stupeň jejich inteligence. Člověk s autismem se sice může naučit sociálnímu chování, ale nenaučí se různým formám tohoto chování. Zkušenost se sociálním chováním věrně opakuje (echochování). Jakmile si osvojí určité pravidlo či zásadu, používá ho důsledně bez ohledu na okolnosti. Dítě s autismem postrádá schopnost projevit radost z přítomnosti blízkého člověka. Nevidí žádný rozdíl mezi osobou důvěrně známou a úplně cizím člověkem. Tento „chlad“ a „necitelnost“ často přetrvávají až do dospělosti. V pozdějším věku se sice obracejí spíše ke známým lidem než k cizím, ale je to dáno spíše tím, že známí lidé jsou pro ně více „čitelní“ a předvídatelní. Známí lidé také lépe vědí, jak s nimi jednat, a tím jim usnadňují situaci. Je třeba si uvědomit, že i když autisté nedokážou porozumět emocím a vyjádřit své city, v žádném případě to neznamená, že city nemají. Stejný problém, jaký autisté mají Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

s vyjadřováním emocí, mají i s chápáním citů jiných lidí a to i v případě, že jsou velmi extrémní - např. slza je pro ně jen kapkou vody a nechápou, že pláčem jiná osoba vyjadřuje smutek. A protože projevům citů druhých lidí nerozumí, nemohou s nimi společně prožívat ani radost, ani smutek či bolest. Pro lidi s autismem není problém pouze city či zkušenosti sdílet, ale také je někomu sdělit. Díky tomu se mohou stát obětí šikany a mohou být ponižováni, aniž si dokážou stěžovat a vyjádřit své problémy a to i v případech, kdy jejich řečové schopnosti jsou na dobré úrovni. Pro děti i dospělé s autismem je těžké pochopit, kdo není jejich přítel a proč se k nim někdo chová nezdvořile a nepřátelsky. Nerozliší, kdy se kamarádi smějí s nimi a kdy se smějí jim, což často vede k mnoha nebezpečným situacím. Za přítele naopak mohou považovat každého, kdo s nimi přátelsky pohovoří a projeví o ně zdvořilý zájem. Klidně se zapojí do přátelské konverzace s neznámým člověkem a ve všem ho poslechnou, aniž by si uvědomovali možná nebezpečí. Nedokážou posoudit, zda jsou věci dobré, nebo špatné, zda jsou nebezpečné, nebo škodlivé. Právě proto jsou autisté velmi zranitelní a mohou být snadno zneužíváni. Sami mohou naopak nepříjemně obtěžovat až pronásledovat toho, koho považují za svého přítele. Jsou-li pak přinuceni své nároky na jinou osobu omezit, cítí smutek, hořkost, zoufalství a zradu. Podstata problému se léčit nedá, ale je možné minimalizovat obtíže, které z nedostatečného pochopení sociálních situací plynou. Již od dětství je třeba omezovat chování, které by v dospělosti mohlo vést ke vzniku nepříjemných nebo trapných situací. U dítěte s autismem totiž naučené vzorky chování přetrvávají celý život a dítě nechápe, proč by mělo své chování měnit. Nechápe, že chování, které je u malého dítěte roztomilé, je u dospělého nepřípustné. Všechny sociální dovednosti (stolování, vedení rozhovoru, navazování kontaktu) je třeba nacvičovat v reálných situacích. Učíme vždy jen jednu dovednost a v prostředí, které dítě zná. Teoretické vysvětlování je neúčinné. Jestliže děti s autismem jen kopírují správné chování, aniž by pochopily, co a proč dělají, pak jsou výsledky minimální. Velkým problémem při osvojování společenského chování je skutečnost, že pro většinu situací nelze určit přesná a neměnná pravidla, a proto autisté nedokážou přizpůsobit své chování nové situaci. Je lepší naučit je respektovat přísná pravidla, která pak postupně uvolňujeme podle situace. Většinou se nedočkáme úspěchu při výuce empatie a ohleduplnosti k ostatním lidem

2. Forma speciálního vzdělávání žáka se zdravotním postižením Speciální vzdělávání žáka se zdravotním postižením bude zajišťováno formou individuální integrace ve třídě základní školy podle upraveného ŠVP, individuálního vzdělávacího plánu a za přítomnosti asistenta pedagoga

3. Hodnocení výsledků vzdělávání Hodnocení výsledků vzdělávání integrovaného žáka bude na vysvědčení vyjádřeno klasifikačním stupněm. Předměty speciálně pedagogické péče vznikající na úrovni ŠVP se budou hodnotit pouze slovně

4. Pojetí a cíle základního vzdělávání žáků s LMP Pojetí základního vzdělávání Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

Základní vzdělávání navazuje na výchovu v rodině a na předškolní vzdělávání. Je jedinou etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních (1. a 2. stupeň). Vzhledem k tomu, že dítě s lehkým mentálním postižením dosahuje školní zralosti v pozdějším věku, než je tomu u ostatní populace, je dané skutečnosti přizpůsobeno i vzdělávání na 1. stupni, především v 1. období (1. – 3. ročník). Většina dětí s lehkým mentálním postižením je opožděná z hlediska sociálního, psychického a fyzického vývoje. Přechod z rodinné péče nebo předškolního vzdělávání musí být pozvolný a postupný. S ohledem na rozdílnost rozumových schopností, schopnosti učení a pracovních výsledků, je třeba přistupovat k žákovi individuálně, respektovat jeho možnosti a pozitivně hodnotit každý pokrok v rozvoji jeho osobnosti. V tomto období je tedy hlavním úkolem adaptace žáka na nové prostředí, nový styl práce a upevňování základních hygienických návyků a vytváření sociálních návyků. Program je koncipován tak, aby žák v různém pásmu lehkého mentálního postižení mohl dosáhnout co nejvyšší možné úrovně osobnostních kvalit, za podpory speciálně vzdělávacích metod a díky vyváženému působení na jejich rozvoj v oblasti kognitivní, sociální, emocionální i volní. Pro vzdělávání je třeba vytvořit optimální podmínky, které vyžadují především přátelskou atmosféru a takové pracovní klima, aby žák školu rád navštěvoval, nebál se případných neúspěchů a v rámci svých možností dosáhl základního vzdělání. 3.2 Cíle základního vzdělávání Ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením je možné a žádoucí naplňovat stanovené cíle, avšak za podmínek uplatňování přístupů, metod a forem, odpovídajících vývojovým a osobnostním zvláštnostem žáků. Proto jsou u jednotlivých cílů naznačená možná úskalí, která je nutno mít na zřeteli, a doporučení, která by mohla napomoci dosažení daných cílů.  Umožnit žákovi osvojit si strategii učení Učení je základní podmínkou psychického vývoje žáků. Poznávací procesy žáků budou rozvinuty na úrovni konkrétních operací, je třeba naučit žáka ustálenému postupu při osvojování učiva, dbát na jeho dodržování, častým opakováním, upevňovat získané poznatky i dovednosti a formou oceňování sebemenších úspěchů, pozitivně motivovat Vést žáka ke komunikaci Dovednost komunikovat je jedním ze základních faktorů ovlivňujících úspěšnost procesu sociální integrace žáků. K získávání komunikačních dovedností je třeba důsledně využívat veškerých možností daných vzdělávacím obsahem, metodami a formami výuky podporujícími rozvoj sociálních vztahů ve třídě i osobních zkušeností a poznatků žáků. Připravovat žáka k tomu, aby uplatňoval svá práva a naplňovali své povinnosti Požadavky je nezbytné přizpůsobit možnostem žáků a pokračovat navázáním na již zafixované jednodušší normy chování, podporovat rozvoj samostatnosti Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke svému prostředí i k přírodě podporovat psychický vývoj žádoucím směrem. Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

Učit žáka chránit fyzické, duševní a sociální zdraví Je třeba vytvářet a upevňovat poznatky a dovednosti žáka v oblasti péče o zdraví vést žáky k pozitivnímu myšlení, k překonávání stresových situací, adekvátnímu jednání v konkrétních situacích a k organizaci denního režimu Vést žáky k ohleduplnosti k jiným lidem, učit ho žít společně s ostatními lidmi Je třeba ve zvýšené míře zajišťovat žákovi dostatek příležitostí k získávání potřebných zkušeností pro toleranci

5. Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu. Smyslem a cílem vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením je jejich vybavení souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná a umožní jim efektivně a odpovídajícím způsobem jednat v různých situacích. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý a postupně se vytváří v průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žák dosáhne v průběhu vzdělávání, nelze ještě považovat za konečnou, ale získané klíčové kompetence tvoří důležitý základ pro celoživotní učení žáka, jeho vstup do života Jejich vytváření musí důsledně respektovat individuální zvláštnosti, schopnosti a možnosti žáka. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Vzhledem ke specifickým potřebám žáků s lehkým mentálním postižením je kladen důraz především na klíčové kompetence pracovní, sociální a personální a komunikativní.

Kompetence k učení Na konci druhého období základního vzdělávání na 1. stupni žák:

 pracuje s učebnicemi, učebními materiály a učebními pomůckami  používá základní pojmy z různých vzdělávacích oblastí  dokáže vyhledávat informace  používá základní termíny, znaky a symboly


Kompetence k řešení problémů Na konci druhého období základního vzdělávání na 1. stupni žák: 

hledá způsob řešení



přiměřeně ke svým možnostem překonává životní překážky



přijímá důsledky svých rozhodnutí



nenechá se odradit nezdarem



požádá o radu

Kompetence komunikativní Na konci druhého období základního vzdělávání na 1. stupni žák: 

vyjadřuje se srozumitelně v ústním projevu



rozumí obsahu sdělení



zvládá dle schopností jednoduchou formu písemné komunikace



využívá pro komunikaci běžné komunikační prostředky

Kompetence sociální a personální Na konci druhého období základního vzdělávání na 1. stupni žák: 

respektuje pravidla práce



uvědomí si nevhodné a rizikové chování



posiluje sociální chování a sebeovládání

Kompetence občanské Na konci druhého období základního vzdělávání na 1. stupni žák: 

chrání své zdraví, uvědomuje si význam zdravého životního stylu, podílí se na ochraně životního prostředí

Kompetence pracovní Na konci druhého období základního vzdělávání na 1. stupni žák: 

zvládá základní pracovní dovednosti




vytváří si pozitivní vztah k manuálním činnostem



dodržuje zásady bezpečnosti



pracuje podle daného pracovního postupu



je schopen přiměřené pracovní výdrže, koncentrace na pracovní výkon a jeho dokončení

6. Průřezová témata Průřezová témata jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků a pomáhají rozvíjet osobnost žáka. Zařazení průřezových témat je důležité pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků, protože mají silný výchovný aspekt a pomohou v osobnostním a charakterovém rozvoji žáků s lehkým mentálním postižením. Všechna průřezová témata uvedená v RVP ZV lze do vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením zařadit s tím, že budou korespondovat s náplní a očekávanými výstupy jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů. Výběr témat a způsob jejich zpracování v učebních osnovách je v kompetenci školy. Průřezová témata je možné využít jako integrativní součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu nebo v podobě projektů, seminářů, kurzů apod. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: 

Osobnostní a sociální výchova



Výchova demokratického občana



Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech



Multikulturní výchova



Environmentální výchova



Mediální výchova

A) OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti.


Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka 

napomáhá k zvládání vlastního chování

 přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace  umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení různých situací (např. konfliktů) V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  vede k akceptaci ostatních lidí

 Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání − cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, dovednosti pro učení Seberegulace a sebeorganizace − cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání, vůle; organizace času Psychohygiena − dovednosti pro pozitivní naladění mysli, organizace času; dovednosti zvládání stresových situací, hledání pomoci při potížích

 Sociální rozvoj Poznávací schopnosti − vzájemné poznávání se ve skupině/třídě Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, Komunikace − řeč zvuků a slov, dovednosti pro sdělování verbální specifické komunikační dovednosti; dialog (vedení dialogu, jeho pravidla); komunikace v různých situacích (odmítání, omluva, pozdrav, prosba Spolupráce − rozvoj individuálních dovedností pro  Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti − dovednosti pro řešení problémů Hodnoty, postoje, praktická etika − vytváření povědomí o kvalitách typu spolehlivost, respektování

B) VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Charakteristika průřezového tématu Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Průřezové téma Výchova demokratického občana má blízkou vazbu především na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, především v částech zaměřených na vztah k domovu a vlasti.


Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: 

vede k pochopení významu řádu a pravidel

 rozvíjí a podporuje komunikativní schopnosti a dovednosti V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  rozvíjí disciplinovanost  učí samostatnosti  přispívá k utváření hodnot, jako je tolerance a odpovědnost

C) VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Charakteristika průřezového tématu Otevírá žákovi širší poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi vzdělávacími. Příležitosti k realizaci tématu poskytuje na prvním stupni vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. V této oblasti se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i mimořádných událostí v rodině, v obci a nejbližším okolí.Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda se uplatňuje daná problematika zejména při objasňování důsledků negativních vlivů na životní prostředí v okolí žáků s důrazem na potřebu a závažnost ochrany tohoto prostředí. Dovednosti osvojené žáky ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, jsou využívány k získávání informací o zemích Evropy a světa. Ve vzdělávací oblasti Umění a kultura rozvíjí průřezové téma informace o evropské a světové kultuře. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  utváří pozitivní postoje ke kulturní rozmanitosti  podporuje pozitivní postoje k evropským tradicím Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět Evropa a svět nás zajímá − zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

Objevujeme Evropu a svět − naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; státní a evropské symboly

D) MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur a jejich tradicemi. Rozvíjí smysl pro spravedlnost a toleranci, Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Umění a kultura, Člověk a zdraví, z oblasti Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:  poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti.  Kulturní rozdíly − respektování zvláštností různých etnik  Lidské vztahy − právo všech lidí žít společně, udržovat tolerantní vztahy bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost

E) ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Environmentální výchova vede jedince k pochopení vztahů člověka a životního prostředí. Umožňuje sledovat vztahy mezi člověkem a prostředím. Vede jedince k účasti na ochraně a utváření Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezové téma ucelený elementární pohled na okolní přírodu i prostředí. Učí pozorovat jednání lidí, přispívá k osvojování si základních dovedností a návyků odpovědného přístupu k prostředí v každodenním životě. V maximální míře využívá přímých kontaktů žáků s okolním prostředím. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení základních přírodních zákonitostí. Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňuje využívat výpočetní techniku při získávání informací o životním prostředí Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:  poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí  ukazuje modelové příklady jednání, která jsou žádoucí i nežádoucí z hledisek životního prostředí

 učí komunikovat o životním prostředí, V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

 podněcuje, toleranci a ohleduplnost ve vztahu k prostředí  přispívá k utváření zdravého životního  vede k citlivému přístupu k přírodě Tematické okruhy průřezového tématu  Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí. Vede žáka  k uvědomění si základních podmínek  ekosystémy − les (les v našem prostředí, význam lesa); pole ( způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje, tropický deštný les (druhová rozmanitost, ohrožování,); lidské sídlo − město – vesnice (místní podmínky)  základní podmínky života − voda (význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší); půda (zdroj výživy, zemědělství v krajině; ochrana biologických druhů, energie (energie a život, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky);  lidské aktivity a problémy životního prostředí − zemědělství a životní prostředí, doprava a životní prostředí průmysl a životní prostředí (vliv průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení); odpady; ochrana přírody a kulturních památek  vztah člověka k prostředí − naše obec

F) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Naučit možnostem využívat odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb − od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času. Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Přispívá ke schopnosti vnímat umělecké i běžné mediální produkce. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:  učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času  rozvíjí komunikační schopnost Tematické okruhy průřezového tématu  Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy receptivních činností:  fungování médií ve společnosti − vliv médií na každodenní život, vliv médií na uspořádání dne Tematické okruhy produktivních činností:  tvorba mediálního sdělení − výběr výrazových prostředků a jejich kombinace pro

tvorbu věcně správných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis; 7. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah základního vzdělávání žáků s LMP je, ve shodě s RVP ZV, rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie) Člověk a jeho svět (Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda) Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

Člověk a zdraví (Tělesná výchova) Člověk a svět práce (Pracovní činnost)

Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou v úvodu vymezeny Charakteristikou vzdělávací oblasti, která vyjadřuje postavení a význam vzdělávací oblasti v základním vzdělávání a charakterizuje vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů dané vzdělávací oblasti. Dále je v této části naznačena návaznost mezi vzdělávacím obsahem 1. stupně a 2. stupně základního vzdělávání. Na charakteristiku navazuje Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Tato část vymezuje, k čemu je žák prostřednictvím vzdělávacího procesu veden, aby postupně dosahoval klíčových kompetencí. Praktické propojení vzdělávacího obsahu s klíčovými kompetencemi je dáno tím, že si škola na základě cílového zaměření vzdělávací oblasti stanovuje ve ŠVP vzdělávací strategii vyučovacích předmětů (vymezuje vzdělávací příležitosti, konkrétní učivo a činnosti jako prostředky vedoucí ke snaze o dosažení očekávaných výstupů). Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou koncipovány tak, aby respektovaly sníženou úroveň rozumových schopností žáků a svými konkrétními cíli a vzdělávacím obsahem podporovaly především poznávací a komunikační schopnosti, zájmy a potřeby žáků a rozvíjely tak jejich osobnost. Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů je přizpůsoben schopnostem a možnostem žáků a tvoří očekávané výstupy a učivo na 1.stupni základního vzdělávání. První stupeň je členěn na 1. období (1. – 3. ročník) a 2. období (4. – 5. ročník). Očekávané výstupy mají činnostní povahu, jsou prakticky zaměřené a využitelné v běžném životě. Vymezují předpokládanou způsobilost využívat osvojené učivo k získávání klíčových kompetencí. Na rozdíl od RVP ZV jsou v RVP ZV–LMP formulovány odlišně, neboť není možné předem předvídat ani definovat, co je žák s lehkým mentálním postižením schopen v určitém věku zvládnout tak, aby daný výstup byl ověřitelný. Proto mají očekávané výstupy v RVP ZV–LMP podmínečnou formulaci a vyjadřují záměr pedagogického působení. V souladu s RVP ZV jsou očekávané výstupy stanoveny na konec 3. ročníku (1. období), na konec 5. ročníku Učivo v RVP ZV–LMP je v rozsahu, který odpovídá snížené rozumové kapacitě žáků. Je strukturováno do jednotlivých tematických okruhů (témat, činností) a je chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. Učivo takto vymezené je doporučeno k dalšímu rozpracování do jednotlivých ročníků nebo delších časových úseků. Na úrovni ŠVP se učivo stává závazné.


Učební plán 1. stupně

Oblast

Předmět

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk (ČJ)

Matematika a její aplikace Informační a komunik. technologie Člověk a jeho svět

Umění a kultura

Anglický jazyk (AJ) Matematika (MA) Dovednosti pro život (DPŽ) Prvouka (PRV) Vlastivěda (VL) Přírodověda (PŘ) Hudební výchova(HV) Dramatická výchova(DV)

Výtvarná výchova (VV) Člověk Tělesná a zdraví výchova (TV) Člověk Pracovní a svět práce činnosti (PČ) Průřezová témata CELKEM Povolené maximum Rozdíl k využití

Povinné 1. minimum 33 8

Počet hodin Ročník 2. 3. 4. 5. Celkem 8

7

7

7

37

Z toho disponibilních 4

0

0

0

0

0

0

0

0

22

4

5

5

5

5

24

2

2

-

-

-

1

1

2

0

12

1

1

2

-

-

4

0

-

-

-

2

2

4

-

-

-

2

2

4

1

1

1

1

1

5

-

-

-

-

-

-

1

1

1

1

1

5

15

3

2

2

2

2

16

0

15

3

3

3

3

3

15

0

-

-

-

-

-

0

10

109 118

21 21 21 26 26 21 22 23 26 26 0

0

0

0

0

116 118

0

6

0


Poznámky k učebnímu plánu Spojování ročníků vychází z potřeb školy a počtu žáků v jednotlivých ročnících. Dlouhodobě jsou žáci vyučováni ve dvou třídách označených I. a II. V případě potřeby (příspěvek obce, integrace žáka s asistentem) se vyučuje 1. ročník odděleně. Spojování ročníků při výuce jednotlivých předmětů je ovlivněno efektivním využitím úvazků učitelů. Hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova a praktické činnosti jsou vyučovány zvlášť pro 1.- 2.ročník a 3 – 5. ročník. Dramatická výchova - učivo a výstupy jsou plněny v literární výchově. Nepovinné předměty: náprava učení a řeči - 1 hodina týdně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami


JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Rozvíjí u žáků osvojení a správné používání ústní i písemné podoby spisovného jazyka. Jazykový rozvoj žáků s lehkým mentálním postižením probíhá paralelně s rozumovým a emocionálním zráním. Vzdělávací oblast zahrnuje učivo zaměřené na rozvoj smyslového a citového vnímání, vyjadřovacích Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se bude realizovat pouze ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura Obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je rozdělen do tří specifických složek: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova Literární výchova. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. Komunikační a slohová výchova povede žáka k rozvíjení slovní zásoby, řečových schopností a komunikačních dovedností, k vnímání a chápání různých jazykových sdělení. Hlavním úkolem bude naučit žáka srozumitelně se vyjadřovat, osvojit si základy grafomotoriky, a číst. Na prvním stupni má složka komunikační a slohové výchovy samostatnou část Psaní. Tato část bude rozvíjena pouze dle schopností integrovaného žáka s diagnostikováním dětského autismu. Jazyková výchova se zaměří na osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené a dle možností i písemné podobě. Je nástrojem funkčního dorozumívání žáků. Literární výchova se zaměří na postupné vytváření základních čtenářských dovedností a návyků a na odpovídající reprodukci přečteného. Prostřednictvím četby se žák seznámí se základními literárními formami a bude veden k tomu, aby rozlišoval představy od skutečnosti. Cizí jazyk nebude na 1. stupni zařazen. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: 

rozvíjení řečových schopností, myšlení



srozumitelnému vyjadřování se ústní a dle schopností i písemnou formou spisovného jazyka



dorozumívání v běžných komunikačních situacích



osvojení a správné techniky čtení a základům psaní, vytváření čtenářských dovedností a čtení s porozuměním




získávání základních literárních poznatků důležitých pro pochopení čteného textu



zvládání orientace v textech různého zaměření



postupné získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu v běžných situacích

Učební osnovy v předmětu český jazyk a literatura období

učivo

1. ročník

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA čtení Diferenciační cvičení pro rozvoj zrakového a sluchového vnímání, analyticko – syntetické činnosti, postupné vyvozování hlásek a písmen naslouchání Koncentrační cvičení

mluvený projev základy techniky mluveného projevu hlasu - výslovnost, vyjadřování, pozdrav, oslovení, poděkování; základní komunikační pravidla

výstup

mezipředmětové vztahy, průřezová témata

čte s text (slova) přiměřeného rozsahu a náročnosti

OSV

porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti

VDO-občanská společnost a škola

poznámka

pečlivě vyslovuje, dramatická výchova

písemný projev


Rozvíjení psychomotorických dovedností, jemné motoriky a pohybové koordinace, dle schopností psaní vybraných písmen (možno tiskacím písmem) a číslic

JAZYKOVÁ VÝCHOVA zvuková stránka jazyka sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin nauka o slově Člení slova na hlásky a slabiky

Hláskosloví Rozlišuje samohlásky a souhlásky LITERÁRNÍ VÝCHOVA poslech literárních textů Poslech předčítaného textu Přednes Krátké říkanky a básničky

Reprodukce a dramatizace podle osnovy Oblíbená pohádka

dbá na základní hygienické návyky spojené s psaním

HV - rytmus, tempo,

Rozpozná samohlásky a souhlásky, tvoří slabiky Rozlišuje hlásky a slabiky

Rozpoznává samohlásky a souhlásky

Koncentruje se na poslech Pamatuje si jednoduchou říkanku či básničku

Reprodukuje krátký text podle ilustrace

dramatická výchova

Základní literární pojmy Hádanka, rozpočítadlo, říkanka,


MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast je založena na praktických činnostech, sleduje využití matematických dovedností v běžném životě. Žák si osvojují základní matematické pojmy a symboly, matematické postupy a způsoby jejich užití. Učí se přesnosti a uplatňování matematických pravidel, používání kalkulátoru a matematických výukových programů. Matematika prolíná celým základním vzděláváním, postupně pomáhá žákovi získávat matematickou gramotnost a učí je dovednostem využitelným v praktickém životě. Důležitou součástí matematického vzdělávání je osvojení základních rýsovacích technik. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na tematické okruhy:  Čísla a početní operace  Závislosti, vztahy a práce s daty  Geometrie v rovině a prostoru Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

Tematický okruh Čísla a početní operace je zařazený na 1. stupni a dále se rozvíjí na 2. stupni. Žák se postupně seznamuje s čísly, vytváří si konkrétní představu o číslech a číselné ose, osvojují si postupy matematických operací. Jedná se především o sčítání, odčítání, násobení a dělení, měření, odhadování a zaokrouhlování. V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty se žáci učí uvědomovat si, jaký má význam třídění a seskupování dat podle určitých kritérií. Získává číselné údaje různými způsoby, například měřením. Osvojuje si převody jednotek délky, hmotnosti a času. Sestavují jednoduché tabulky a grafy. V tematickém okruhu Geometrie v rovině a prostoru žák rozeznávají, pojmenovává a znázorňuje základní geometrické útvary. Hledá podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás. Učí se porovnávat, měřit a zdokonaluje dle možností svůj grafický projev. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  osvojování a chápání matematických postupů a schopnosti zpracování poznatků  rozvíjení paměti prostřednictvím matematických operací  používání matematických symbolů  řešení základních matematických operací, přesné a jasné formulace úkolu a jeho výsledku  uplatnění matematických znalostí a dovedností v běžném životě


Učební osnovy v předmětu matematika období 1. ročník

učivo ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE přirozená čísla číselná a obrázková řada

počítání předmětů v oboru 0 - 20; vytváření různých konkrétních souborů s daným počtem prvků

čtení a porovnávání čísel v oboru 0 - 20 sčítání a odčítání do 10 zápis čísla v desítkové soustavě, zobrazení na číselné ose ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY závislosti a jejich vlastnosti orientace v prostoru

výstup

mezipředmětové vztahy, průřezová témata

poznámka

OSV- rozvíjí využívá číselné a základní obrázkové řady k dovednosti pro numeraci do 20, komunikaci orientuje se vlevo vpravo, před - za používá přirozená čísla k modelování reálných situací; počítá předměty v daném souboru a vytváří soubory s daným počtem prvků čte a porovnává čísla do dvaceti; sčítá a odčítá do deseti Zapíše dle schopností čísla do 10 a vyznačuje jejich obraz PV- jemná na číselné ose motorika

orientuje se v prostoru PV, VV používá výrazy, pod, nad, nahoře dole, vpředu, vzadu, dle schopností vpravo, vlevo

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU základní útvary v rovině Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

čtverec, obdélník, trojúhelník a kruh

rozezná, pojmenuje, základní rovinné útvary

PV- jemná motorika

5.4 ČLOVĚK A JEHO SVĚT Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí základní poznatky žáka o životě společnosti, o živé a neživé přírodě a jejich významu pro člověka. Vychází z prvotních zkušeností, znalostí a vědomostí žáka, ze specifik místa, kde žije. Žák se učí nově nabyté znalosti a dovednosti uplatňovat v běžném životě. Osvojují si a upevňují chování a jednání mezi lidmi. Vzdělávací obor oblasti Člověk a jeho svět je členěn do tematických okruhů:  Místo, kde žijeme  Lidé kolem nás  Lidé a čas  Rozmanitost přírody  Člověk a jeho zdraví Vzdělávací oblast je důležitou složkou počátečního vzdělávání a je základem pro výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a zdraví. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme, se žák učí poznávat své nebližší okolí, orientovat se v něm a cítit se v něm bezpečně. Postupně poznává nejbližší okolí místa bydliště a školy a dále své znalosti rozšiřují o důležitá místa v obci, regionu, zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás, se žák učí základům společenského chování a jednání. V tematickém okruhu Lidé a čas se učí orientovat se v čase. Rozlišuje přítomnost, minulost a budoucnost. Důležitou složkou je praktické poznávání způsobu života v nejbližším okolí, návštěva významných historických památek v místě bydliště. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody se žák seznamuje se změnami v přírodě v průběhu roku. Učí se při praktických činnostech sledovat změny v přírodě a pozorovat vliv lidí na přírodu. Vytváří si vztah k přírodě a poznávají, že je velmi důležitá ochrana životního prostředí. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví se seznamuje se svým tělem, učí se poznávat jeho funkce. Učí se dodržovat správné hygienické návyky a uvědomovat si jejich důležitost pro ochranu zdraví. Poznávají, co jeho zdraví prospívá a co ho poškozuje. Učí se o své zdraví pečovat. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  vytváření základních pracovních návyků  osvojování pravidel slušného chování a jednání Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

 poznávání nejbližšího okolí  rozvoji myšlení a vyjadřování  pozorování 

upevňování hygienických návyků, zásad zdravého životního stylu



hledání potřebných informací

Učební osnovy v předmětu Prvouka období 1. ročník

učivo

výstup

MÍSTO, KDE ŽIJEME Domov a jeho okolí adresa, orientace v Zvládá orientaci místě bydliště, v nejbližším okolí tradice svého bydliště, zná svoji adresu

škola prostředí školy, činnosti ve škole,

orientuje se prostorách školy; dodržuje s přihlédnutím k vlastním možnostem školní režim

město a místní krajina Seznámí se poznává části města a s typickými částmi nejvýznamnější místa města, navštíví některá významná místa

mezipředmětové vztahy, růřezová témata

poznámka

ČJ, M, PČ OSV- přispívá k utváření dobrých vztahů ve třídě i mimo ni

TV, PČ VDO- rozvíjí disciplinovanost, vytváří vědomí vlastní zodpovědnosti

TV, ČJ ENV- vztah k přírodě


LIDÉ KOLEM NÁS Rodina a společnost postavení jedince v rozlišuje příbuzenské rodině, role členů vztahy v rodině, role rodiny, významné rodinných příslušníků události v rodině

ČJ OSV- rozvíjí základní dovednosti pro komunikaci Osobní bezpečí chování v krizových situacích LIDÉ A ČAS

Vědět, jak se chovat při setkání s cizími lidmi

orientace v čase Určování času, Zvládá jednoduchou pojmy ráno, orientaci v čase poledne, večer, roční období ROZMANITOST NEŽIVÉ A ŽIVÉ PŘÍRODY, OCHRANA PŘÍRODY Příroda v ročních obdobích

ČJ, HV, PČ


Znaky ročních období, chování živočichů, péče o ptáky a zvířata, sezonní práce na poli a zahradě

popsat viditelné změny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích, poznat nejběžnější domácí VV, PČ,HV zvířata, pojmenovat EMV - vede k odpovědnosti ve základní druhy ovoce vztahu k přírodě a zeleniny

ochrana přírody ochrana životního Ohleduplné chování prostředí, ochrana k přírodě rostlin a živočichů, dodržuje pořádek, neničí okolní přírodu

EMV - vede k odpovědnosti ve vztahu k přírodě PV, HV

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Péče o zdraví, zdravá výživa

denní režim, pitný režim, zdravá strava, nemoc, drobné úrazy a poranění, první pomoc, osobní, hygiena

uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky na základě elementárních znalostí o lidském těle a postupně se učí zvládat sebeobsluhu

VV,PČ,TV,HV OSV - napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování

osobní bezpečí


bezpečné chování v rizikovém prostředí, obrana proti agresivním jedincům

požádá o pomoc pro sebe OSV - napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování

Ochrana člověka za mimořádných událostí znaky hromadného reaguje adekvátně na ohrožení pokyny dospělých při mimořádných událostech

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura provází žáky po celou dobu povinné školní docházky. Zprostředkovává mu umělecké zážitky. Ve výuce je možné přiblížit žákům hudební i výtvarné umění. Vzdělávací oblast má významný rehabilitační a relaxační charakter. Na žáka působí harmonizující prostředí, ve kterém se snižuje vnitřní napětí, psychická nevyváženost, nesoustředěnost a v mnohých případech i agresivita. Žák s mentálním postižením má předpoklady k osvojení hudebních a výtvarných dovedností. Veřejná vystoupení přispívají k odolnosti vůči stresu a trémě. Vzdělávací oblast se realizuje ve vzdělávacích oborech Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací obor Hudební výchova vytváří u žáka kladný vztah k hudbě, rozvíjí jeho hudebnost, poskytuje vhled do hudební kultury. Hudební činnosti podporují u žáků rozvoj hudebních schopností a individuálních hudebních dovedností − sluchových, rytmických, pěveckých, instrumentálních, poslechových a pohybových. Ve vzdělávacím oboru Výtvarná výchova pomáhá uplatňovat neverbální komunikaci, zlepšovat jemnou motoriku a získávat tak všestranné dovednosti. Vytváří příležitosti pro spolupráci, toleranci a napomáhá utváření postojů a hodnot. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  rozvíjení pozitivního vztahu k umění  rozvíjení dovedností Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

 ke kultivovanému vystupování  poznávání národní kultury  seznámení se s kulturami jiných národů a etnik 

Učební osnovy v předmětu Hudební výchova učivo

výstup

mezipředmětové vztahy, poznámka průřezová témata

období 1.-3. Vokální činnosti ročník Rytmizace říkadel, ČJ, DV. Zpěv lidových i umělých Rytmizuje, zpívá na základě svých dispozic písní přiměřeného Správně a hospodárně rozsahu dýchá, zřetelně vyslovuje při rytmizaci i zpěvu, Instrumentální činnosti hudební hry, hra na tělo využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře, zachytí rytmus TV Hudebně pohybové činnosti Pohybové hry s říkadly a Mění pohyb podle dětskými popěvky rytmických a tempových změn TV Poslechové činnosti kvality tónů -síla rozlišuje sílu zvuku, skladby určené dětem, soustředit se na poslech nejznámější hudební jednoduché skladby skladatelé


Učební osnovy v předmětu výtvarná výchova období

učivo

výstup


1. - 3. ročník vizuálně obrazné vyjádření Malba a kresba Zvládnout základní dovednosti pro vlastní tvorbu

M, PČ Pojmenovat barvy, tvary, ČJ. PRV Vnímání umělecké produkce objekty za pomoci ilustrace, objekt, asistenta Prezentace výsledků Sdělit výsledky své vlastních tvůrčích činností ve činnosti spolužákům třídě i ve škole (v rámci výstav či dalších akcí školy OSV


ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je jednou ze stěžejních vzdělávacích oblastí v základním vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Zahrnuje široké spektrum nejen manuálních činností, ale i činností rozvíjejících klíčové kompetence, které vedou žáky k získání souboru vědomostí, základních pracovních dovedností a návyků v různých oblastech lidské činnosti. Cíleně se zaměřuje a systematicky ovlivňuje rozvíjení komunikačních, motorických a tvořivých schopností, zmírňuje motorické poruchy, zdokonaluje kognitivní funkce, stimuluje řeč a myšlení. Vede žáky k pozitivnímu vztahu k práci a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků, k budoucímu pracovnímu zařazení a k uplatnění v dalším životě a integraci ve společnosti. U žáka s lehkým mentálním postižením trvá nácvik běžných dovedností a utváření návyků mnohem delší dobu než u žáka bez postižení, a proto je nutné s nácvikem začít co nejdříve. Z tohoto důvodu je této vzdělávací oblasti určena vyšší hodinová dotace. Seznamuje se s různými materiály, s funkcí a užíváním vhodných pomůcek a nářadí. Vzdělávací oblast je realizována v průběhu celého základního vzdělávání od prvního do devátého ročníku. Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na prvním stupni na čtyři tematické okruhy (Práce s drobným materiálem, Práce montážní a demontážní, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů). Ve všech tematických okruzích je žák soustavně veden k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Výběr a způsob realizace jednotlivých tematických okruhů závisí na podmínkách a možnostech školy a schopnostech žáků. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  rozvoji motoriky, získání základních manuálních zručností a vytváření pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí 

pozitivnímu vztahu k práci a jejím výsledkům

 porozumění pojmům, návodům, zvládnutí pracovních postupů a dovednosti řešit jednoduché praktické situace Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

 odpovědnosti za své výsledky práce  osvojení dovedností při používání a zacházení s vhodně zvolenými nástroji, pomůckami a drobným nářadím  přesnosti, systematičnosti a vytrvalosti při plnění pracovních úkolů  poznání pracovních činností, které napomáhají vytváření možných zálib a využití volného času  dodržování hygienických a bezpečnostních pravidel při práci

Učební osnovy v předmětu Pracovní činnosti

období 1.-3. ročník

učivo

výstup

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM vlastnosti materiálu přírodniny, modelovací hmota, Zvládat základní papír, karton, textil, drát, fólie manuální dovednosti při aj. práci s jednoduchými materiály

jednoduché pracovní operace a postupy jednoduché pracovní operace a pracuje podle slovního postupy, organizace práce návodu a předlohy lidové zvyky, tradice, řemesla

mezipředmětové vztahy, poznámka průřezová temata

OSV –cvičení dovedností, řešení problému EV - vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě PRV, M, PČ

Čj VMEGS význam kulturního a historického dědictví jako zdroje poznání Čj, Prv, Vv, Hv, Tv


PRÁCE MONTÁŽNÍ A DEMONTÁŽNÍ Stavebnice, práce s návodem, montáž, demontáž jednoduchých předmětů stavebnice (plošné, prostorové, zvládá elementární konstrukční), sestavování dovednosti a činnosti modelů při práci se stavebnicemi PĚSTITELSKÉ PRÁCE pěstování rostlin základní podmínky pro pěstování rostlin – výživa rostlin, půda pěstování pokojových rostlin, zásady bezpečné práce s rostlinami PŘÍPRAVA POKRMŮ výběr, nákup a skladování potravin jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování

provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování pečuje o nenáročné rostliny

M, VV

PRV, ČJ EMV

EMV připraví samostatně jednoduchý pokrm upraví stůl pro jednoduché stolování, chová se vhodně při stolování

Prv, Čj, M


ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné a duševní pohody a základním poznatkům, které by měli využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáka, rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci. Umožňuje mu rozvíjení fyzických a zdravotních předpokladů pohybových možností a poznání vlastních omezení. K osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, které ovlivňují způsob jejich života, je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáka. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej doplňují, rozšiřují a využívají. Žák se seznamuje s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojuje si dovednosti a způsoby chování, které vedou k zachování a posílení zdraví. Tím je zajištěno utváření dovedností a návyků v oblasti zdravého životního stylu, osobní a duševní hygieny, výživy, pohybových aktivit. Vzdělávací obor Tělesná výchova umožňuje žákovi aktivně využívat a ovlivňovat vlastní pohybové možnosti s ohledem na zdravotní a pohybová omezení. Ve shodě s věkem, postižením a pohybovými možnostmi je vede od spontánního pojetí pohybu k řízené pohybové aktivitě a vlastní pohybové seberealizaci. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  dodržování zásad zdravého způsobu života a ochrany zdraví


Učební osnovy v předmětu Tělesná výchova

období

učivo

1. - 3. ČINNOSTI ročník OVLIVŃUJÍCÍ ZDRAVÍ význam pohybu pro zdraví pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu, spontánní pohybové činnosti a hry příprava organismu příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení zdravotně zaměřené činnosti správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační, psychomotorická a dechová cvičení a jejich praktické využití rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly a koordinace pohybu

výstup


získá kladný postoj k motorickým učením a pohybovým aktivitám OSV, ČJ, M zvládá dle pokynů přípravu na pohybovou činnost

reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti

osvojuje si základní způsoby lokomoce a prostorovou orientaci podle individuálních předpokladů

hygiena při Tv Toto ŠVP je spolufinancováno z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky CZ.1.07/1.4.00/21.0120

hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity

uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy


Školní vzdělávací program pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením dodatek k ŠVP Za poznáním hrou. Poznávám svůj svět

Recommend Documents