ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
„BAREVNÝ SVĚT“
Mateřská škola PASTELKA, Úštěk Vilová čtvrť 204
J. Á. Komenský: „Cílem naší didaktiky budiž od začátku do konce: hledati a nalézati způsob, jak by měli učit méně ti, kteří vyučují, ale jak by se naučili více ti, kteří se učí.“ Zpracoval kolektiv Mateřské školy PASTELKA, Úštěk
I. Prezentační část
„PASTELKA“ co symbolizuje název naší mateřské školy, o co všichni společně usilujeme
P – pohoda prostředí, potřeby dětí, životní perspektiva , prvotní citové a sociální vztahy, právo na samostatné rozhodování
A – aktivita, akceptace, adaptace na nové prostředí S – situační učení, spoluprožívání, samostatnost, společenské uplatnění, stabilita sociálních kontaktů, společenská hodnota, sociální učení, stálost, smysl a řád v podnětech
T – trpělivost, tvořivost E – empatie, evaluace L – láskyplné přijetí dítěte s respektováním jeho individuality K – kooperace, vyvážená komunikace, kompetence, kvalita výchovně vzdělávací práce, pozitivní klima motivující děti i dospělé k činnosti, vzbuzující důvěru v rodičích
A – atmosféra -
spolupráce, důvěry mezi dětmi, dětmi a učitelkami, mezi všemi
pracovnicemi mateřské školy i ve vztahu k rodičům 2
OBSAH I. PRESENTAČNÍ ČÁST 1. Mateřská škola a její název……………………………………………………………..2 2. Obsah školního vzdělávacího programu………………………………………………..3 3. Identifikační údaje ……………………………………………………………………..4 4. Historie a současnost naší mateřské školy……………………………………………...5 5. Podmínky vzdělávání…………………………………………………………………...6 5.1. Věcné podmínky………………………………………………………………..6 - 7 5.2. Životospráva…………………………………………………………………....7 - 8 5.3. Psychosociální podmínky………………………………………………………8 - 9 5.4. Organizace chodu……………………………………………………………...........9 5.5. Řízení mateřské školy……………………………………………………………..10 5.6. Personální a pedagogické zajištění…………………………………………...10 - 11 5.7. Spoluúčast rodičů…………………………………………………………….........11 6. Organizace vzdělávání…………………………………………………………….12 - 13 II. VÝCHOVNÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY 7. Charakteristika školního vzdělávacího programu……………………………….........14 8. Vzdělávací obsah……………………………………………………………………...15 8.1. „Podzim“…………………………………………………………………….15 -16 8.2. „Zima“……………………………………………………………………….17 -18 8.3. „Jaro“………………………………………………………………………...19 -20 8.4. „Léto“………………………………………………………………………..21 -22 8.5. Tématické bloky neutrální…………………………………………………...23 -24 8.6. Realizace vzdělávacích činností……………………………………………..25 -26 9. Nadstandardní složky programu…………………………………………………..27 -28 10. Evaluační systém………………………………………………………………….29 -31 11. Přílohy…………………………………………………………………………………32 11.1. Základní profesní kompetence učitelky MŠ………………………………...33 -35 11.2. Přehled základních lidských potřeb……………………………………………..36 11.3. Denní režim při vzdělávání dětí…………………………………………………37 11.4. Vzdělávání dětí ze sociokulturně nezvýhodňujícího prostředí…...……...….38 -39
3
3. Identifikační údaje
Název vzdělávacího programu: Motivační název: Č.j.: 31/2010
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „Barevný svět“
Název školy: Adresa školy: Ředitelka školy:
Mateřská škola PASTELKA, Úštěk Vilová čtvrť 204, 411 45 Úštěk Mgr. Pavlína Čurdová
IČO: IZO ředitelství: DIČ: Identifikátor právnické osoby: Telefon: e-mail: adresa internetové schránky: kapacita školy:
70 983 321 107 565 986 196 – 70983321 600 080 871 416 795 551
[email protected] http//ustek-pastelka.webgarden.cz 100 dětí
Právní forma: Zařazení do sítě školy:
příspěvková organizace č.j. 30097 KÚ Ústeckého kraje
Součástí školy: Vedoucí školní jídelny: IZO školní jídelna: Kapacita školní jídelny:
školní jídelna Luďka Matoušková 102 765 391 120 jídel
Název a adresa zřizovatele: Telefon: e-mail: www adresa: IČ:
Město Úštěk, Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk 416 795 609
[email protected] www.mesto-ustek.cz 00 264 571
1.1.2003
Zpracoval kolektiv pedagogických pracovníků školy. Platnost dokumentu: od 24.10.2010
4
4. Historie a současnost naší mateřské školy Počátky předškolního vzdělávání v Úštěku: * v roce 1947 byl v Úštěku založen útulek pro děti matek zaměstnaných v zemědělství, umístěn v ulici Polské lidové armády č.p.2, zařízení navštěvovalo 20 dětí, ředitelkou školy byla p.Věra Kvapilová, * v roce 1958 se ředitelkou školy stala p.Eva Hocková, MŠ byla stále jednotřídní, přestože v r.1960 stoupl počet dětí na 45 * v roce 1961 – 1977 se ředitelkou školy stala p. Marta Junková MŠ byla rozšířena na dvě oddělení s počtem dětí 70 * v roce 1964 byla mateřská škola přemístěna do stávající budovy, s dřívější adresou Švermova ulice č.p.204 (nynější Vilová čtvrť 204), zpočátku jen v přízemí budovy, v roce 1965 byla oplocena zahrada a vybudováno pískoviště * od roku 1974 navštěvovalo zařízení 72 dětí rozdělených do 2,5 oddělení * od roku 1977 funkci ředitelky zastávala p.Jitka Roubalová s počtem dětí 91 ve 3 třídách * od 1.1.2003 vstoupila MŠ do právní subjektivity * v roce 2004 byla jmenovaná do funkce ředitelky školy p.Miluška Ebelová, ve školním roce 2005/2006 byla otevřena 4. třída * od 1.1.2008 je ve funkci ředitelky školy Mgr. Pavlína Čurdová
Současnost Mateřské školy Pastelka, Úštěk: Mateřská škola Pastelka je umístěna ve dvoupatrové budově v klidné vilové části města. Úštěk je spádová obec, dojíždějí sem děti z blízkých okolních vesnic. Předškolní zařízení zde funguje od roku 1964. Původně budova patřila Chmelařství Žatec, které ji využívalo jako kanceláře a byty svých zaměstnanců.. Od roku 1969 byly pro mateřskou školu nejprve vyčleněny přízemní prostory. Postupně došlo k uvolnění bytů v 1.patře. S přibývajícím počtem dětí a po nutných stavebních úpravách mohla být celá budova využívána pro potřeby školy. Mimo přízemních prostorů budovy, kde se i v současnosti nachází kancelář Výzkumného ústavu Chmelařství Žatec a soukromý byt. Budovu obklopuje krásný areál prostorné školní zahrady. Poloha mateřské školy je velice výhodná vzhledem k dostupnosti přírodních lokalit, které jsou častým cílem vycházek s dětmi. Děti zde mají možnost volného pohybu. Nenásilnou formou jsou vedeny k lásce k přírodě, seznamují se s nejbližšími ekosystémy. Součástí mateřské školy je také školní jídelna, která zajišťuje stravování dětí, zaměstnanců, ale i místních důchodců. V přízemí jsou šatny dětí, pedagogických i provozních zaměstnanců, školní kuchyně a ředitelna. Na každém patře jsou 2 oddělené třídy. Každá třída má své sociální zařízení, třídu a prostornou chodbičku. V 1.patře jsou 2 stálé ložnice. Ve druhém patře jsou prostory ložnic využity jako tělocvična (určená všem třídám), kabinet pomůcek a koutek pro logopedickou práci s dětmi. Budova je v současnosti po rozsáhlé stavební úpravě, která proběhla v roce 2008. Výměna oken, zateplení budovy, nová fasáda a v interiérech odstranění pestrobarevných PVC obkladů ze stěn radikálně změnily vzhled i komfort užívání. Byly tak odstraněny dlouhodobé problémy s netěsnícími okny a únikem tepla. Mateřská škola je čtyřtřídní. Tři třídy jsou běžného typu, jedna třída je speciální, určená dětem s vadami řeči. Provoz je zajištěn od 6,00 – 16,00 hod. Kapacita školy je 100 dětí. Součástí mateřské školy je školní jídelna s kapacitou 120 jídel. Od 1.1.2003 je právním subjektem. 5
5. Podmínky vzdělávání 5.1. Věcné podmínky Prostory mateřské školy jsou dány charakterem budovy. Prostorové podmínky jsou limitovány velikostmi a uspořádáním místností. Naší snahou je jejich co nejefektivnější využití současně se zachováním možnosti dostatečného prostoru pro spontánní pohyb dětí. Prostory jsou upraveny do zón podle typů her a činností dětí. Uspořádání umožňuje relaxaci a klidové činnosti, zároveň i možnost spontánních pohybových aktivit. Pro celoškolní akce a setkání s rodiči chybí velká místnost, která by odpovídala potřebné kapacitě. Tento problém však nelze řešit, prostor budovy to nedovoluje. Třídy jsou vybaveny novým nábytkem, koberci, žaluziemi, kryty na topení (částečně obnoveno po rekonstrukci v r.2008). Dětský nábytek je v každé třídě volen tak, aby odpovídal antropometrickým i hygienickým požadavkům, odpovídá počtu dětí, je hygienicky nezávadný. Postupně je doplňován podle potřeb jednotlivých tříd. Udržován v bezpečném stavu. Hračky a pomůcky ve třídách obměňujeme a doplňujeme, vybavení odpovídá věkovému složení dětí. Jsou uloženy tak, aby byly dětem volně přístupné a mohly si je spontánně vybírat. Ve třídách jsou nastavená pravidla pro využívání pomůcek a hraček. Výtvarné práce dětí tvoří výzdobu tříd, chodbiček i šaten dětí. Děti se spolupodílejí na úpravě prostředí školy. Učitelka respektuje „tvořivý nepořádek“ (prezentaci výrobků, ponechává dětem možnost volby, respektuje přání, ponechává „dílo“ k dalšímu využití ke hře). Hygienická zařízení jsou rekonstruována a splňují hygienické podmínky. Početně odpovídají počtu dětí. Prostorově jsou však malá, jednotlivá WC nemohou být oddělena zástěnou, děti nemají dostatek soukromí. Tento problém však nelze řešit, prostor to nedovoluje. Zahrada je vybavena dřevěnými hracími prvky, pískovištěm. Je prostorná, s velkou travnatou plochou i novým chodníčkem a vybudovanou dráhou pro odstrkovadla a odrážela. Umožňuje pestrou nabídku aktivit dětí. Vše je voleno tak, aby umožňovalo co největší prostor pro spontánní pohyb dětí. PC vybavení je ve třídách „Myšek“ a „Berušek“, v každé třídě je 1 počítačová sestava. Děti se seznamují se základy obsluhy PC a pracují s výukovými programy pro děti předškolního věku. Co zamýšlíme, naše záměry do budoucna: * doplnit nedostatečný počet přikrývek a polštářů (očekáváme nárůst počtu spících dětí) * v tělocvičně nevyhovuje způsob uložení Tv pomůcek a nářadí , plánujeme vybudování úložného systému pro efektivnější a přehlednější ukládání potřeb a tím i získání většího prostoru pro cvičení (popř. ukládání i jiných objemnějších pomůcek) * schodiště opatřit níže uloženým bezpečnostním madlem, do MŠ jsou přijímány mladší děti a jen obtížně se mohou přidržovat stávajícího madla (prevence pádu na schodišti) * v koupelnách jsou již zastaralé držáky na ručníky, nevyhovují k ukládání kelímku s kartáčky (nedostatek místa, časté pády kelímků) * doplnit do třídy „Myšek“ PC stolek a vhodnou výškově nastavitelnou židli * promyslet a do budoucna vytvořit projekt školní zahrady ( vybavení průlezkami, 6
zelení, využití pro aktivity tříd na zahradě –„ učebna v zahradě“ - stolky, židle, zastínění; možnost ekologických aktivit…) projekt by byl postupně realizován podle finančních možností školy, ale s promyšleným záměrem a postupnou realizací * zaměřit se na využívání regulačních ventilů na radiátorech, sledovat přiměřené teploty v jednotlivých místnostech * průběžné doplňovat odbornou literaturu s možností sledovat aktuální trendy ve výchovněvzdělávací oblasti, psychologii dítěte apod.; doplnit dětskou knihovnu o hodnotnou dětskou literaturu * doplnit pomůcky v oblastech, které nejsou dostatečně vybavené, popř. jsou zastaralé (ekologická výchova, výchova ke zdraví, multikulturní výchova…) 5.2. Životospráva Je dbáno na vhodnou skladbu jídelníčku, tak aby odpovídala nárokům zdravé a plnohodnotné stravy. Každý den je ve třídách volně přístupný ovocný nebo zeleninový talíř, děti jsou tak postupně vedeny k návykům zdravé výživy. Učitelka dětem nenásilně nabízí, aby ochutnaly a děti mají možnost volby. U svačin mají děti možnost výběru ze dvou nápojů, nejsou nuceny k pití mléčných výrobků. Pitný režim je zajištěn v průběhu celého dne. Na stálém místě je k dispozici čaj nebo šťáva, děti jsou vedeny podle svých schopností k samostatnosti. Samy si nalévají, učitelky dbají vhodnou motivací a připomenutím, aby děti přijímaly dostatek tekutin. Děti nejsou do jídla nuceny, respektujeme jejich tempo u jídla, dbáme na klidné a nerušené prostředí. Posilujeme sebedůvěru dětí tím, že je povzbuzujeme k samostatnosti, necháváme dostatek prostoru k rozhodování dítěte a získávání nových dovedností. Pravidelný rytmus a řád dne je zajištěn, ponechává však možnost přizpůsobení se aktuálním potřebám a situacím, které v průběhu dne nastávají nebo jsou naplánovány pedagogy. Rodičům je umožněno, po dohodě s učitelkami ve třídách, aby mohli přivádět své děti podle svých potřeb. Rodiči je využíván adaptační režim nově příchozích dětí. Dodržujeme každodenní a dostatečně dlouhý pobyt dětí venku. Pobyt dětí venku a jeho program je přizpůsobován aktuálnímu stavu počasí, ale zejména v topné sezóně také kvalitě ovzduší (při zhoršené kvalitě ovzduší je zjišťován aktuální stav ve spolupráci s MěÚ Úštěk, který monitoruje okamžité množství škodlivin v ovzduší). V závislosti na stavu ovzduší jsou vhodně voleny cíle vycházek do vzdálenějších přírodních částí města. V 1.patře budovy je využívána velkokapacitní čistička vzduchu. Ve třídách jsou dětem volně k dispozici tělovýchovná náčiní, učitelky respektují individuální potřebu spontánního pohybu dětí. Aktivity jsou v průběhu dne střídány, aby nedocházelo k jednostrannému zatěžování, omezujeme dobu sezení u stolečků. Učitelky respektují individuální potřebu aktivity, relaxace, spánku a odpočinku jednotlivých dětí. Ve třídách jsou umístěny sedací a lehací koutky, které děti využívají podle svých potřeb. Během odpoledního odpočinku na lehátku jsou dětem, které nemají potřebu spánku, umožněny spontánní aktivity ve třídě. Děti se učí ohleduplnosti a respektování potřeb druhých (jsou vedeny k dodržování klidu při hrách ve třídě). Děti nejsou ke spánku nuceny! Dětem, které přicházejí v brzkých ranních hodinách umožňujeme klidové poležení na matraci s poslechem pohádky, písničky. Vycházíme z aktuální situace i potřeb dítěte. 7
Chování učitelek i ostatního personálu školy odpovídá zásadám zdravého životního stylu. Poskytují dětem přirozený vzor. Co zamýšlíme, naše záměry do budoucna: * do tříd připravujeme instalaci nápojových stojanů s háčky na hrníčky dětí, učitelka bude mít přehled, zda všechny děti v průběhu dne dostatečně pijí, umístění hrnků bude přehledné a umožní samostatnou obsluhu dětí, cílem je vypěstovat u dětí návyk dostatečného příjmu tekutin * ve spolupráci s vedoucí stravování obměňovat nápoje, sledovat trendy a doporučení odborníků pro zdravý životní styl * ve spolupráci s vedoucí stravování budeme usilovat o obměňování jídel podle nových receptur, sledování trendů zdravé výživy, další zpestřování a obohacování jídelníčku, vést děti k návykům zdravé stravy * postupné doplňování, obměňování Tv pomůcek, zpestření nabídek ve třídách (volně k dispozici při hrách, spontánních aktivitách), část pomůcek je k dispozici v tělocvičně, ale preferujeme efektivnější využití v průběhu dne ve třídách
5.3. Psychosociální podmínky Všechny pracovnice školy se snaží vytvářet klidnou, příznivou atmosféru. Usilujeme o vytvoření takového prostředí, aby se děti i dospělí cítili spokojeně, jistě a bezpečně. Rodiče nově příchozích dětí využívají postupné adaptace dítěte na nové prostředí. Mohou s dítětem pobývat v mateřské škole a zúčastnit se společně s dítětem programu mateřské školy. Mezi učitelkou i rodiči dochází ke spolupráci a hledání optimálního řešení v zájmu dítěte. Učitelky respektují individuální potřeby dítěte, reagují na ně a aktivně pomáhají v jejich uspokojování. Pedagogové uplatňují vůči dětem požadavky věkově, vývojově i individuálně přiměřené. Citlivě řeší každodenní situace tak, aby děti nebyly zatěžovány a neurotizovány spěchem a chvatem. Snahou všech je jednat nenásilně, přirozeně a citlivě. Postavení dětí ve třídách je rovnocenné, nedochází k zvýhodňování ani znevýhodňování dětí. Posilujeme pocit sounáležitosti a přijetí ve skupině. Třída je pro děti kamarádským společenstvím. Děti se spoluúčastní při tvorbě třídních pravidel, která by měla být všem jasná a srozumitelná. Cílem je, aby je děti přijaly za své a dodržovaly. Učitelka sleduje vztahy dětí ve skupině, Posiluje prosociální chování dětí vhodnou motivací. Sleduje volnost a osobní svobodu dětí ve vyváženosti s nezbytnou mírou omezení, potřebou řádu. Učitelka projevuje dětem podporu, sympatie, je vstřícná a empatická, ochotná dětem naslouchat. Vyvaruje se manipulaci s dítětem a zbytečnému organizování. Nepodporuje ve třídě soutěživost, ale vytváří prostor ke kooperaci. Při plánování činností je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, se spoluúčastí a možností samostatného rozhodování dítěte. Vzdělávací obsah (nabídka aktivit ve třídních plánech), 8
odpovídá mentalitě předškolního dítěte a jeho potřebám. Témata jsou dětem blízká, pochopitelná, užitečná a prakticky využitelná. Podporujeme děti v samostatných pokusech, dostatečně oceňujeme konkrétní projevy a výkony dítěte, pozitivně je oceňujeme.Vyhýbáme se paušálním pochvalám, ale i odsouzení. Jednání dospělých je důvěryhodné a spolehlivé. Ve vztazích mezi dospělými i dětmi by měla převládat vzájemná důvěra, tolerance a ohleduplnost. Vzájemná podpora, pomoc a solidarita. 5.4. Organizace chodu Denní řád je pouze orientační, dostatečně pružný, aby bylo možné reagovat na změny situace, momentální potřeby dětí. Denně jsou zařazovány pohybové aktivity pro správné držení těla a rozvoj motorických schopností dětí. Učitelka připravuje dětem řízené činnosti, děti si z nich mohou volit podle vlastního zájmu. Poměr řízených a spontánních aktivit je vyvážený, a to včetně aktivit, které jsou zvoleny nad rámec běžného programu. Pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělávání. Při příchodu nových dětí je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim. Rodiče mohou navštěvovat třídu společně se svým dítětem a účastnit se programu třídy. Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, mohou ji v klidu dokončit nebo v ní později pokračovat. Denní aktivity jsou organizovány tak, aby děti podporovaly k vlastní aktivitě a experimentování, aby se mohly podílet na organizování činností. Respektujeme individuální tempo dětí při práci. Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti. Společné činnosti se odehrávají v různě velkých skupinkách. Dětem je dopřáno soukromí, mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností. Při plánování činností učitelky vycházejí z potřeb a zájmů dětí. Zohledňují individuální vzdělávací potřeby a možnosti dětí. Spojování tříd v případě nepřítomnosti učitelek je omezováno na minimum. Stanovené počty dětí ve třídách nejsou překračovány.
9
5.5. Řízení mateřské školy Na řízení naší mateřské školy se nepodílí pouze ředitelka, ale jde o týmovou práci vedoucí učitelky, všech učitelek, rodičů a zřizovatele. . Pedagogické pracovnice si pomocí odborných seminářů, studiem literatury zvyšují odbornou způsobilost. Seznamují se s novými trendy předškolní výchovy . Ke zvyšování odborné úrovně pomáhá i studium platných předpisů, sledování situace ve školství a orientace v Zákoníku práce Všichni zaměstnanci školy mají jasně vymezené povinnosti, pravomoci a konkrétní úkoly. Je vytvořen funkční informační systém (vnitřní i vnější pro rodiče a veřejnost) formou nástěnek, informací na internetových stránkách školy, v místním úštěckém zpravodaji. Zaměstnanci mají možnost podílet se na řízení chodu mateřské školy, mají prostor k samostatnému rozhodování a realizaci vlastních nápadů. Všichni se mohou spoluúčastnit na rozhodování o zásadních otázkách školního programu. Pedagogický sbor pracuje jako tým, ke spolupráci jsou zapojováni také rodiče dětí. Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, podporuje jejich vzájemnou spolupráci. Školní vzdělávací plán je tvořen a upravován ve spolupráci celého týmu mateřské školy. Plánování pedagogické práce je funkční, vychází z předchozí analýzy a využívá zpětné vazby. Kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu mateřské školy, jsou smysluplné a užitečné. Z výsledků jsou vyvozovány závěry pro další práci. Je využívána zpětná vazba. Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány správy a samosprávy, se základní a praktickou školou v Úštěku, s dalšími organizacemi ve městě, se speciálně pedagogickým centrem, dětským lékařem. 5.6. Personální a pedagogické zajištění V mateřské škole pracuje 7 pedagogů a 5 provozních zaměstnanců. 6 pedagogů splňuje odbornou způsobilost (1 pedagogická pracovnice si musí doplnit kvalifikaci předškolního pedagoga). Pedagogický sbor (pracovní tým učitelek) pracuje na základě jasně vymezených a společných vytvořených pravidlech. Pedagogové se průběžně sebevzdělávají, zúčastňují se odborných seminářů, poznatky využívají v praxi. Ředitelka podporuje profesionalizaci pracovního týmu. Sleduje zvyšování úrovně profesních kompetencí učitelek i své vlastní. Vytváří podmínky pro další vzdělávání učitelek. Služby pedagogů jsou rozvrženy s cílem dosáhnout optimálního zajištění pedagogické péče. Ke spojování tříd dochází jen v nejkrajnějších případech, vždy se přednostně volí organizační řešení vzniklých situací s ohledem na zachování provozu v jednotlivých třídách.
10
Učitelky jednají a pracují profesionálním způsobem, v souladu se společenskými pravidly. Uplatňují metodické a pedagogické zásady výchovy a vzdělávání dětí. Logopedickou péči, péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami zajišťují dvě učitelky ve speciální třídě, které mají odpovídající kompetence (studium speciální pedagogiky). Pracují v úzké spolupráci s odborníky ze speciálně pedagogického centra. Co zamýšlíme, naše záměry do budoucna, v čem spatřujeme nedostatky, které je potřeba řešit: * průběžně doplňovat odbornou pedagogicko – psychologickou literaturu se zaměřením na děti předškolního věku a nové trendy ve výchově * výběr seminářů DVPP volit v souladu s cílem zvyšovat odbornou úroveň pedagogického sboru * účast pedagogů na seminářích DVPP - pedagogové se přihlašují na semináře, ale často jsou odhlášeny pro nízký počet účastníků, aktivně vyhledávat další nabídky vzdělávání (spolupráce s PPP, SPC, portál „Václav“, www.rvp.cz, aj.) * nadále budeme odebírat odborné časopisy pro pedagogy – Informatorium školy mateřské a Učitelské noviny, které jsou zdrojem informací o aktuálních změnách ve školství , v předškolní výchově i v legislativě. 5.7. Spoluúčast rodičů Rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole, mohou volně vstupovat do tříd, zapojovat se podle svých zájmů do různých programů školy. Mohou aktivně spolurozhodovat o zásadních otázkách vzdělávání a jeho organizaci. Naší snahou je, aby vztah s rodiči byl založen na partnerských vztazích, kde mezi rodiči, učitelkami i správními zaměstnanci panuje oboustranná důvěra, otevřenost, vstřícnost, respekt a ochota spolupracovat. Pedagogové jsou si vědomi, že při výchově dítěte má rodina primární a nezastupitelnou roli. Pedagogové informují rodiče o prospívání jejich dítěte, o jeho individuálních pokrocích a společně hledají cestu k jeho dalšímu optimálnímu rozvoji. O aktivitách a dění v mateřské škole informujeme rodiče a veřejnost prostřednictvím www stránek školy, nástěnek u vchodu do budovy, třídních nástěnek, v místním Úštěckém zpravodaji, kam pravidelně přispíváme články ze života mateřské školy. Pedagogové chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost jejich informací. Rodiče se mohou na učitelky obracet s dotazy a požadavky, učitelky citlivě a taktně napomáhají rodičům v otázkách výchovy a vzdělávání, nabízí poradenský servis, odbornou literaturu. Mezi rodiči a školou probíhají různé aktivity, které napomáhají k dobrému chodu školy: - neformální rozhovory při každodenním kontaktu - společné slavnosti rodičů a dětí (Vánoce, Velikonoce, Loučení se školáky..) - výstavky dětských prací - účast na akcích města - informativní schůzky (min. 2x ročně)
11
6. Organizace vzdělávání Zápis a přijímání dětí * Zápis dětí do MŠ vyhlašuje škola 1x ročně, zpravidla v měsíci dubnu (pokud je volná kapacita, mohou být přijímány i v průběhu roku) * Po provedeném zápisu je ředitelkou školy ve správním řízení vydáno rozhodnutí o zařazení do MŠ se zkušební dobou 3 měsíce. Zákonní zástupci jsou seznámeni s kritérii pro přijetí . * K předškolnímu vzdělávání jsou přednostně přijímány děti v posledním roce před zahájením školní docházky nebo děti s odkladem školní docházky. * Třída se naplňuje do počtu 24 dětí tělesně a duševně zdravých (minimální průměr na třídu je 18 dětí), zpravidla starších 3 let věku. Jsou-li do třídy zařazeny děti se zdravotním postižením, naplňuje se třída do počtu 19 dětí. * Do MŠ jsou přijímány i děti matek, které pobírají rodičovský příspěvek. Dítě dochází do MŠ na 4 hodiny denně. Při zápisu probíhá den otevřených dveří, rodiče s dětmi si mohou prohlédnout všechny prostory mateřské školy. Děti mají možnost seznámit se s učitelkami, prostředím, hračkami… Při nástupu do mateřské školy klademe velký důraz na adaptaci dětí. Rodiče mohou své dítě přivádět i odvádět tak, jak jim to rodinné a pracovní podmínky dovolí. Rodičům doporučujeme adaptační režim využívat, aby byl vstup dítěte do školy co nejméně zatěžující. Průběh a organizace dne: V mateřské škole fungují 4 třídy. První dvě „Kuřátka“ a „Rybičky“ jsou věkově heterogenní. 3.třída „Myšek“ je věkově homogenní, jsou do ní zařazovány děti předškolní a děti s odkladem školní docházky. Čtvrtá třída „Berušek“ je třídou speciální se zaměřením na děti s vadami řeči, kde pracují 2 učitelky současně a věnují se individuální práci s dětmi. Děti jsou do této třídy zařazeny po předchozím souhlasu zákonných zástupců a s doporučením Speciálně pedagogického centra v Litoměřicích, kterému předchází vyšetření dětí. Učitelky úzce spolupracují s rodiči a odborníky z SPC. Každá třída má své oddělené prostory včetně sociálního zařízení. Děti mají možnost se během dne navštěvovat (zejména v průběhu her), setkávat se s kamarády, sourozenci v ostatních třídách, po předchozí domluvě učitelek ve třídách a zajištění bezpečného přechodu dítěte do vedlejší třídy. Denní program má vyvážený poměr řízených a spontánních činností, aktivity a odpočinku. Pevně časově stanovena je doba odpočinku a jídla. Ostatní činnosti je možno přizpůsobit aktuální situaci a zájmu dětí, plánovaným výchovným cílům. Příchod dětí: Ranní scházení všech dětí probíhá u „Kuřátek“ v 1.patře budovy. Poté si třídní učitelky odvádějí děti do svých tříd, kde probíhají dopolední aktivity. Při vstupu do třídy se vzájemně přivítáme pozdravem. Dítě si zvolí činnost, která ho zajímá. Respektujeme spontánní výběr dítěte. Ukončení her oznamuje smluvený signál, který si zvolí p.uč. společně s dětmi (zvuk zvonku, píseň apod.).
12
Ranní kruh, přivítání: Po společném úklidu hraček se setkáme všichni v kruhu na koberci. Vzájemně se přivítáme, povídáme si o zážitcích dětí doma, co nás čeká v průběhu dne. Spočítáme se, zahrajeme si hru, zazpíváme si na ranní uvítání, navodíme příjemnou atmosféru a pocit sounáležitosti se třídou. Upevňujeme pravidla společenského chování a společná pravidla třídy. Tělovýchovná chvilka: Po ranním kruhu zpravidla cvičíme. Zařazujeme lokomoční cvičení (chůzi, běh, lezení, skákání), zdravotní a dechová cvičení, relaxační chvilky. Cvičení je motivováno a obměňováno hudebním nebo rytmickým doprovodem, volbou náčiní, pomůcek apod.. Dopolední svačina: Kolem 9.hodiny probíhá svačina. Děti se samy obsluhují a připravují si svačinu na stoleček Každá třída má své vlastní výdejní okýnko, na kterém je svačina připravena. Děti si volí druh nápoje (mléčný nebo čaj), nejsou do jídla nuceny ! Činnosti na dané téma: Dětem jsou nabízeny individuální, skupinové nebo společné činnosti cíleně zaměřené na jejich osobnostní rozvoj, vnímání, poznávání sebe sama i okolí. Pobyt venku: Při pobytu venku je dbáno na dodržování bezpečnosti dětí. Vycházky a pobyt na zahradě školy je vždy zajištěn s dostatečným pedagogickým dohledem. Je dbáno na dostatek spontánního pohybu dětí, poznávání okolí, enviromentální výchovu, návštěvy dětského hřiště, přírodních lokalit. Odpolední aktivity – odpočinek a zájmové kroužky: Po obědě jsou děti ze 3. a 4. třídy odvedeny do 1.patra, kde jsou stálé ložnice pro odpolední odpočinek. Děti mohou odpočívat se svou oblíbenou hračkou, vyslechnout si před usnutím pohádku. Odpočinek dětí je individuálně krácen podle potřeb dětí. Děti s nižší potřebou spánku se věnují klidovým aktivitám ve třídě. Učitelka má přehled o dětech ve třídě i na ložnici, které spolu sousedí. Děti předškolní, které navštěvují zájmové kroužky, zůstávají ve 2. patře, kde probíhají nadstandartní aktivity, které jsou součástí našeho školního vzdělávacího programu. Tyto aktivity jsou zajišťovány pedagogy mateřské školy a věnují se rozvoji dětí. Velkým kladem je komornější prostředí, možnost individuální práce s dětmi a rozvoj talentů dětí v oblasti hudební, výtvarné, taneční apod. Po ukončení kroužků jsou děti odvedeny do 1.patra do třídy „Kuřátek“ a „Rybiček“, kde je zajištěn provoz do odchodu dětí domů.
13
II. Výchovně vzdělávací program školy 7. Charakteristika školního vzdělávacího programu Vzdělávací program naší mateřské školy chápeme jako otevřený a v budoucnu stále se měnící dokument. Za jednu z důležitých podmínek zdárné realizace našeho vzdělávacího programu považujeme dostatečně široký, otevřený a variabilní prostor pro jednotlivé učitelky, v němž mohou tvořivě uplatnit své myšlenky a přesvědčení. Předškolní výchovu chápeme jako stálý proces rozhodování, zvažování a volby vhodných výchovně vzdělávacích postupů. Snažily jsme se o to, aby náš vzdělávací program navazoval na obecný rámec RVP PV s využitím konkrétních podmínek naší školy, specifických možností daných učitelskými osobnostmi, které zde působí. Musíme brát také v úvahu zvláštnosti a zájem jedinců a skupin dětí a rodičů soustředěných ve škole. Cíle veškerého výchovně vzdělávacího působení musí respektovat potřeby předškolních dětí – skupinové i individuální. Za výchozí koncepci našeho školního vzdělávacího programu, společnou filozofii předškolní výchovy v souladu se základními tendencemi humanismu a demokratizace výchovy považujeme model osobnostně orientované výchovy. Doc. Eva Opravilová považuje za základní podmínky uskutečňování osobnostně orientovaného modelu předškolní výchovy: objasnění si pojetí dítěte v současné společnosti, vztahů mateřské školy k rodině a počátečnímu vzdělávání, pochopení principu alternativnosti a variability, seznámení se s metodami situačního učení a plánování, metodami rozvoje komunikace, uplatňování zásad samostatnosti a tvořivosti a důsledné individualizace výchovy a vzdělávání. Základními principy vzdělávání jsou respektování rozdílných potřeb dětí jako subjektů výchovy a vzdělávání, vstřícnost, vlídnost a autentičnost vzdělávacího prostředí, rovnováha mezi sociálním a osobnostním rozvojem dítěte, vyrovnání podmínek pro všechny děti včetně skupin dětí sociálně, ekonomicky, zdravotně, etnicky či jazykově znevýhodněných. Cílem není dovést všechny děti na stejnou výkonnostní úroveň, ale vytvořit co nejlepší podmínky pro přirozený osobnostní rozvoj, spokojený život a úspěšné vzdělávání každého z nich. Nejblíže naší koncepci se jeví modelový program Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (Portál, 2000), který v sobě integruje principy programu podpory zdraví. Poloha naší mateřské školy na samém okraji města nám umožňuje zohledňovat v našem vzdělávacím programu zejména enviromentální oblast. Možnost přímého pozorování a úzký kontakt se změnami v přírodě během celého roku nás ovlivnil při výběru témat integrovaných bloků, které se vztahují bezprostředně k jednotlivým ročním obdobím. Snažíme se vést děti k vytváření pozitivního vztahu k přírodě a k místu, kde žijí. Právě příroda nám nabízí nepřeberné množství aktivit, příležitostí k experimentování a exploračním činnostem. Učíme děti poznávat a chápat souvislosti mezi jevy živé a neživé přírody, vztahů mezi jednotlivými organismy a i jevů provázejících nás v průběhu ročních období.
14
8. Vzdělávací obsah Vzdělávací plán je zpracován na období jednoho školního roku. V tomto období se vystřídají čtyři roční období. Názvy jednotlivých částí integrovaných bloků, které si vyberou a zařadí učitelky do svých třídních plánů nemusí přesně korespondovat s názvy ve školním plánu, měl by ale odpovídat obsah. Jednotlivé třídní plány budou akceptovat věkové zvláštnosti dětí ve třídě, ale i individuální a skupinové potřeby dětí. Učitelky mají při realizaci vzdělávacího obsahu dostatek příležitosti k tvořivému přístupu a uplatnění vlastních nápadů a návrhů. Vzdělávací obsah zohledňuje enviromentální oblast – tj.výchovu k ochraně životního prostředí. Děti by měly poznávat a učit se chápat souvislosti mezi jevy živé a neživé přírody, vztahy mezi jednotlivými organismy, jevy provázející nás v průběhu ročních období. Nedílnou součástí programu je i sledování působení člověka na přírodu, upozorňování na důsledky lidských aktivit v souvislosti s ohrožením kvality vody, vzduchu, půdy, rostlin a zvířat – to vše s následným ohrožením lidského zdraví. Vzdělávací plán tvoří čtyři základní integrované bloky: „Jaro – léto – podzim – zima“ Jsou dále rozpracovány do několika dílčích integrovaných bloků, které se vztahují bezprostředně k jednotlivým ročním obdobím. Další integrované bloky označené jako „neutrální“ můžeme zařadit kdykoliv během celého roku.
8.1. PODZIM: „Poprvé ve školce“ (klíčová slova: nové prostředí, osoby, odloučení od maminky...). Pomoci dětem i jejich rodičům orientovat se v novém prostředí, novým dětem usnadnit laskavým přijetím vstup do MŠ. Osvojovat si zásady bezpečného chování ve škole, v dopravě. „Dary podzimu“ (klíčová slova: plody, ovoce a zelenina, pole, zahrada, les, Zahrada Čech, chutě a vůně, počítáme...). Kultivovat estetické vnímání, cítění a prožívání motivované podzimní přírodou a jejími plody. „Barvy podzimu“ (klíčová slova: listy, počasí, základní a doplňkové barvy a jejich odstíny...). Osvojovat si jednoduché poznatky o světě, o přírodě a jejich proměnách. „Podzimní loučení a příprava na zimu“ (klíčová slova: zvířátka, rostliny, podzimní práce na zahradě, na poli, nálady a pocity...). Rozvíjet schopnost přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běžným změnám v přírodě. „Výlov jezera“ (klíčová slova: ryby, pozorování práce rybářů, prožitek dětí...). Vytváření elementárního povědomí o přírodním prostředí, jeho vývoji a neustálých proměnách. „Draci a dráčci“ (klíčová slova: vítr, létání, rozdíl mezi pohádkovými a papírovými draky...). Rozvoj tvořivosti, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání (řešení problémů, tvořivého myšlení).
15
„Podzimní veselí a smutky“ (klíčová slova: pocity, nálada, posvícení a „dušičky“...). Rozvoj schopnosti žít ve společnosti ostatních lidí, vnímat a přijímat základní hodnoty uznávané v tomto společenství.
Očekávané výstupy integrovaného bloku „PODZIM“ 1. Dítě a jeho tělo – oblast biologická – podpora fyzické pohody - upevňování návyku správného držení těla - zvládání základů sebeobsluhy a kulturně hygienických návyků - rozvíjení prostorové orientace - zlepšení tělesné a pohybové zdatnosti 2. Dítě a jeho psychika – oblast psychologická – podpora duševní pohody - rozvíjení správné výslovnosti, ovládání dechu - rozšiřování slovní zásoby o nová slova - reprodukování krátkých textů zpaměti - využívání všech smyslů, rozvíjení paměti, pozornosti, postřehu - poznávání a pojmenovávání předmětů a jevů, které dítě obklopují - uvědomování si vlastní samostatnosti, vyjadřování vlastních názorů a postojů - prožívání radosti ze zvládnutého a poznaného 3. Dítě a ten druhý – oblast interpersonální – podpora utváření vztahů k jinému dítěti, dospělé osobě - navazování kontaktu s dospělými, překonávání studu, užívání vhodného způsobu komunikace - chápání práv svých i druhých, jejich respektování - uplatňování svých individuálních potřeb a přání s ohledem na druhého - řešení konfliktů dohodou 4. Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní - uvedení dítěte do společenství ostatních lidí - chápání rolí ve společenství třídy, školy, rodiny - začlenění se do společenství třídy, vzájemné respektování - utváření základní představy o pravidlech chování a společenských normách - šetrné zacházení s pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby 5. Dítě a svět – oblast enviromentální - vytvoření základů pro otevřený postoj dítěte k životnímu prostředí, poznávání okolního světa, vliv člověka na životní prostředí - zvládání běžných činností a jednoduchých praktických situací - osvojování elementárních poznatků o okolním prostředí, které je dítěti blízké - vnímání změn a dění v nejbližším okolí - pečovat o okolní prostředí, dbát na pořádek a čistotu
16
8.2. „ZIMA“ „Zvířátka v zimě“ (klíčová slova: zimní spánek, krmelce v lese, krmítka pro ptáčky, labutě...). Rozvoj úcty k životu v různých jeho formách, rozvíjení povědomí o změnách v přírodě během roku. „Mikuláš, čerti a andělé“ (klíčová slova: prožitek, nálada, tradice...). Rozvoj tvořivosti, představivosti, fantazie,seznamovat se s tradicemi. „Vánoce přicházejí“ (klíčová slova: zimní radovánky, pohádky, masopust, sváteční nálada, příprava na svátky, prožitek …). Rozvíjet kulturně estetické dovednosti (výtvarné, hudební a dramatické, produktivní i receptivní). Očekávané výstupy integrovaného bloku „ZIMA“ 1. Dítě a jeho tělo – oblast biologická – podpora fyzické pohody - rozvíjení koordinace ruky a oka, procvičování jemné motoriky - vytváření návyků zdravého životního stylu - ovládání dechového svalstva, sladění pohybu se zpěvem - vnímání a poznávání pomocí všech smyslů 2. Dítě a jeho psychika – oblast psychologická – podpora duševní pohody - sledování a vyprávění příběhů a pohádek - chápání slovního vtipu a humoru - odhalování podstatných znaků, vlastností, společných znaků, rozdílů, souvislostí mezi předměty a jevy - řešení problémů, úkolů a situací, rozvíjení kreativního myšlení - orientování se v prostoru i rovině, částečně se orientovat v čase - citlivé jednání ve vztahu k živým bytostem, k přírodě, k věcem - uvědomování si příjemných i nepříjemných citových prožitků 3. Dítě a ten druhý – oblast interpersonální – podpora utváření vztahů k jinému dítěti, dospělé osobě - rozvíjení přirozené komunikace mezi dětmi, navazování a udržování dětských přátelství - umět spolupracovat s ostatními - respektovat potřeby jiného dítěte, dokázat se dělit o hračky, pamlsky.. - citlivě a ohleduplně přistupovat ke slabšímu, nabídnout pomoc, soucítit s ním 4. Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní - uvedení dítěte do společenství ostatních lidí - uplatňování základních návyků společenského chování (pozdrav, rozloučení, poprosit, poděkovat, požádat o pomoc…) - porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých - dodržování pravidel her a jiných činností, jednat spravedlivě - vyjadřovat se pomocí hudebních, hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti
17
5. Dítě a svět – oblast environmentální - vytvoření základů pro otevřený postoj dítěte k životnímu prostředí, poznávání okolního světa, vliv člověka na životní prostředí - bezpečně se orientovat ve známém prostředí (doma, ve škole, v blízkém okolí…), vytváření pozitivního vztahu k tomuto prostředí - uvědomování si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, jak se může chránit - poznávání jiných kultur, vnímat, že svět je rozmanitý a pozoruhodný – svět přírody i lidí - chápat význam životního prostředí pro člověka, uvědomovat si, že svým chováním ovlivňuje kvalitu životního prostředí
18
8.3. „JARO“ „Jak přichází jaro“ (klíčová slova: změny počasí, oblečení dětí, první květiny, návrat ptáčků...). Upevňovat pocit sounáležitosti s živou i neživou přírodou. „Půjdu k zápisu“ (klíčová slova: vstup do školy, jsem školák...). Rozvíjet pozitivní city dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získávání sebedůvěry, sebevědomí). „Zvířátka a jejich mláďata“ (klíčová slova: způsob života, vzhled, stádia vývoje, domácí i volně žijící zvířata, jejich potřeby...).Rozvoj schopnosti vážit si života ve všech jeho formách. „Velikonoce“ (klíčová slova: tradiční oslava svátků jara, zajíček, kuřátka, barvy, vajíčka, koledy...). „Květy kolem nás“ (klíčová slova: ekologická výchova, ochrana přírody,květiny v zahradách, na louce, péče o květiny v bytě...). Rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání. „Den Země“ (klíčová slova: planeta Země, světadíly, moře, poznávání jiných kultur, sounáležitost se světem, trvale udržitelný život na Zemi...). Rozvíjet pocit sounáležitosti s přírodou, naší planetou. „Maminky mají svátek“ (klíčová slova: význam bazálních vztahů v rodině, prožitek, oslava, dárek...). Rozvíjet pocity sounáležitosti, citové vztahy k rodině, rodičům. „Máme karneval“ (klíčová slova: masky, tanec, radostná nálada...). Rozvoj schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a prožitky. Očekávané výstupy integrovaného bloku „JARO“ 1. Dítě a jeho tělo – oblast biologická – podpora fyzické pohody - poznávání vlastního těla, jeho částí a orgánů - utváření návyku péče o čistotu a zdraví - zvládání běžného způsobu pohybu v různém prostředí - rozvíjení potřeby aktivního pohybu a zdravé výživy 2. Dítě a jeho psychika – oblast psychologická – podpora duševní pohody - rozlišování některých obrazných symbolů a pochopení jejich významu - projevování zájmu o knížky, soustředěný poslech četby, hudby, divadla… - záměrné soustředění na činnost a udržování pozornosti - popsání situace- skutečné, podle ilustrace - utvoření jednoduchého rýmu - chápání prostorových a základních časových pojmů (vpravo, vlevo, nahoře, uprostřed, nad, pod...) - prožívání radosti z poznání, nalézání nových řečení - zachycování a vyjadřování svých prožitků - těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních a kulturních krás
19
3. Dítě a ten druhý – oblast interpersonální – podpora utváření vztahů k jinému dítěti, dospělé osobě - dodržování herních pravidel - umět odmítnout komunikaci, která je dítěti nepříjemná - obezřetné chování při setkání s neznámými dětmi i dospělými jedinci - umět požádat druhého o pomoc 4. Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní - uvedení dítěte do společenství ostatních lidí - vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností, tolerance k odlišnostem - zachycování skutečnosti a vyjadřování svých představ pomocí výtvarných dovedností a technik - vnímání uměleckých a kulturních podnětů, sledovat se zájmem kulturní představení, zhodnotit svůj zážitek - zdvořilé chování k druhým lidem, dospělým i dětem, s úctou k druhému 5. Dítě a svět – oblast environmentální - vytvoření základů pro otevřený postoj dítěte k životnímu prostředí, poznávání okolního světa, vliv člověka na životní prostředí - pochopení, že některé aktivity člověka mohou okolní prostředí chránit, jiné poškozovat, všímat si nepořádku a škod a vlivu na vlastní zdraví i životní prostředí - vnímání přirozených změn prostředí, chápat je jako samozřejmé, umět se jim přizpůsobovat (ve škole, doma, v přírodě) - osvojování základních pravidel bezpečného chování v dopravě - vnímání řádu světa – povědomí o planetě Zemi, vesmíru, světě lidí i přírody, různých kulturách…
20
8.4. „LÉTO“ „Jak si hrajeme“ (klíčová slova: dětské hry venku, ve třídě, pravidla, orientace v prostoru...).Vytváření prosociálních postojů k druhým (rozvíjení sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.). „Všechny děti mají svátek“ (klíčová slova: MDD, sounáležitost se světem kolem nás, oslava, soutěžení, výlet, olympiáda...). Vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností, vytváření povědomí o významu života ve společenství ostatních lidí. „Loučíme se s kamarády“ (klíčová slova: pocity, co nás čeká ve škole, přátelství, pomoc, spolupráce...). Posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem. „Poznáváme ekosystémy: les, louka, pole, zahrada“ (klíčová slova: živočichové, rostliny, neživá příroda, ochrana přírody). Rozvíjet schopnost vážit si života ve všech jeho podobách.
Očekávané výstupy integrovaného bloku „LÉTO“: 1. Dítě a jeho tělo – oblast biologická – podpora fyzické pohody - získání povědomí o těle a jeho vývoji - seznámení se způsoby ochrany zdraví a bezpečí - napodobování jednoduchých pohybů a poloh těla - zvládání jednoduché obsluhy a pracovních úkonů 2. Dítě a jeho psychika – oblast psychologická – podpora duševní pohody - formulování otázek a odpovědí, vést rozhovor - domluvit se slovy i gesty - chápání základních číselných a matematických pojmů, číselné řady, třídění podle daného pravidla, poznávání pojmů více, stejně, méně, první, poslední - vyjadřování se pomocí fantazie a představivosti v tvořivých činnostech - vyvinout volní úsilí a soustředit se na činnost a její dokončení 3. Dítě a ten druhý – oblast interpersonální – podpora utváření vztahů k jinému dítěti, dospělé osobě - rozvíjení kooperativních dovedností - rozvíjení komunikativních dovedností verbálních i neverbálních - bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování - umět přijímat a uzavírat kompromisy, řešení konfliktů dohodou 4. Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní - uvedení dítěte do společenství ostatních lidí - učit se odmítat společensky nežádoucí chování lidí, ohrožující pohodu a bezpečí druhých (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají) - učit se vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, dohodnout společné řešení - aktivně se podílet na vytváření pohody ve společenství třídy (spolupracovat, přizpůsobit se programu, přijímat autoritu) - učit se jednat spravedlivě
21
5. Dítě a svět – oblast environmentální - vytvoření základů pro otevřený postoj dítěte k životnímu prostředí, poznávání okolního světa, vliv člověka na životní prostředí - učit se řešit nebezpečné situace, se kterými se může dítě setkat, seznamování se způsoby, jak se může chránit - poznávání přírodních i umělých látek a materiálů ve svém okolí, získávání zkušeností s jejich vlastnostmi - všímat si změn a dění v nejbližším okolí (v přírodním prostředí, v obci) - zvládání jednoduchých praktických situací, chovat se přiměřeně a bezpečně (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře …)
22
8.5. „NEUTRÁLNÍ TÉMATICKÉ BLOKY“ Další integrované bloky, které je možné zařadit v průběhu celého roku, případně i v několika ročních obdobích - tématické bloky tzv. neutrální: „To jsem já“ (klíčová slova: jsem osobnost, respektování integrity, individuálních potřeb...).Učit se chránit si osobní soukromí a své bezpečí ve vztazích s dospělými. „Já a moji kamarádi“ (klíčová slova: sociální komunikace, sympatie, konflikty, pravidla soužití...). Podporovat dovednost navazování kontaktů dítěte s druhými lidmi, vytvářet prosociální postoje v rodině, kolektivu mateřské školy... „Moje tělo“ (klíčová slova: lidské tělo, orgány, smysly a jejich funkce, prevence úrazů...). Osvojovat si poznatky o lidském těle a jeho zdraví, rozvíjet smyslové vnímání. „Co děláme celý den, celý rok“ (klíčová slova: základní orientace v čase, pravidelné i nepravidelné aktivity, co už umím, co zvládnu docela sám...). Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu), rozvoj pozitivních citů k sobě. Posilování schopnosti přiměřeně řídit své chování a ovlivňovat vlastní situaci. „Zdraví a nemoci“ (klíčová slova: lékař, prevence onemocnění, jsem nemocný, vhodná životospráva ...). Vytvářet návyky zdravého životního stylu. „Volně žijící zvířata“ (klíčová slova: ptáci, hmyz, savci, ryby, plazi u nás i ve světě, ZOO...). Vytvářet elementární povědomí a širším přírodním prostředí a jeho neustálých proměnách. „Zvířata u nás doma“ (klíčová slova: domácí zvířata, zodpovědnost za živou bytost, nároky a potřeby zvířat...). Osvojování si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí, uvědomovat si sounáležitost s živou i neživou přírodou. „Kde lidé pracují“ (klíčová slova: zaměstnání rodičů, různá povolání a jejich význam pro společnost,...). Vytvářet povědomí o sounáležitosti s okolním světem, chápat lidské a morální hodnoty. „Jak cestujeme“ (klíčová slova: dopravní prostředky – na vodě, ve vzduchu, na zemi, bezpečnost...). Uvědomovat si, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale naopak i poškozovat a ničit. „Stromy a keře“ (klíčová slova: proměny během celého roku, jehličnaté a listnaté stromy, plody, užitek pro živočichy i člověka...).Seznamování s prostředím, ve kterém dítě žije a vytváření pozitivního vztahu k němu. Upevňovat povědomí o vlastní sounáležitosti se světem „Voda kolem nás“ (klíčová slova: proměny během roku, jezero, rybník, potok, život pod hladinou, koloběh vody v přírodě...). Vytvářet elementární základ pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí. „Pohádkový svět“ (klíčová slova: poslech a reprodukce pohádek, vnímat realitu a pohádkový svět...).Rozvíjet estetické a tvůrčí činnosti. 23
„Tady jsem doma“ (klíčová slova: moje rodina, vesnice, město, budovy, ulice, náměstí, občanská vybavenost, vztah k domovu...). Vytvářet vztah k osobám, místu a prostředí, kde dítě žije. „Počasí“ (klíčová slova: teplotní změny, mraky, slunce, déšť, sníh, bouřka, duha, vítr, mlha...). Rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí v jeho proměnách. „Věci kolem nás“ (klíčová slova: materiály, barvy, funkce věcí, předměty denní potřeby, neznámé předměty a věci, výroba, odpady – tříděný odpad, ekologie).Vytváření základního povědomí o prostředí, které nás obklopuje, rozvoj poznávacích citů. Uvědomovat si, že změny prostředí způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit.
24
8.6. Realizace vzdělávací činnosti Okruhy činností a metod vedoucí k průběžným vzdělávacím cílům, záměrům: Při výběru činností se řídíme věkem a stupněm rozvoje dětí, jejich potřebami, zájmem a pedagogickým záměrem. Dbáme na kvalitu psychohygienických podmínek, dodržujeme pedagogické zásady, metodické postupy a tvůrčím způsobem uplatňujeme moderní metody a formy práce. Bereme v úvahu, že každé dítě má právo být jiné, mít jiné potřeby a rozvíjet se svým tempem. Pedagogická práce učitelek je založena na tvořivé improvizaci, citlivém reagování na okamžité situace v kolektivu dětí. Děti jsou získávány ke spolupráci, jsou vedeny k citovému prožívání bezprostředních vztahů k okolí. Cílem je přirozené zaujetí dětí pro činnost. Vytváření podnětného prostředí, které dítěti umožní učení prožitkem. Učitelka má na zřeteli rámcové cíle stanovené RVP PV: * rozvíjení dítěte, jeho učení a poznávání * osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost * získávání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí Učitelka při každodenní práci s dětmi usiluje o: - pohodu dětí (po stránce fyzické, psychické i sociální) - rozvíjení dítěte v souladu s jeho schopnostmi a možnostmi a současně o podněcování jeho harmonického rozvoje - dostatek podnětů k učení a prožitek radosti z něho - posilování sebevědomí dětí a jejich důvěry ve vlastní schopnosti - vytváření prostoru pro rozvíjení vzájemných vztahů a pocitu bezpečí ve skupině - dostatečné podporování a stimulování rozvoje řeči a jazyka dětí - seznamování dětí se vším, co je pro jejich život a každodenní činnosti důležité - pochopení dětí, že mohou prostřednictvím vlastních aktivit ovlivňovat své okolí - poskytování speciální podpory a pomoci, pokud ji děti dlouhodobě či aktuálně potřebují Konkrétní vzdělávací cíle plánuje a realizuje s ohledem na jednotlivé oblasti rozvoje dítěte – pohyb, řeč, myšlení, estetiku a činnosti. Při plánování využívá pestrou nabídku činností: Průběžně nabízí herní a didakticky zaměřené intelektové a praktické činnosti k danému tématu. Okruhy činností: - spontánní sociální učení - situační učení - prožitkové učení, experimentování - hry vyžadující sebeovládání a vytrvalost - námětové hry - smyslové a psychomotorické hry - sociální a interaktivní hry - společenské hry ve dvojicích, skupinách - výtvarné činnosti - práce s pohádkou (poslech, reprodukce, dramatizace, výtvarné a hudební činnosti) 25
- rozhovory, diskuze - tématicky zaměřené výstavy - tématicky zaměřené výlety - přípravy slavností a tématických týdnů (dnů) v MŠ
26
9. Nadstandardní složky školního vzdělávacího programu 9.1. Zájmové kroužky: Jsou zařazeny do vzdělávací nabídky mateřské školy a jsou součástí školního vzdělávacího programu. Tyto aktivity jsou zajišťovány pedagogy mateřské školy. Děti je navštěvují na základě přihlášení zákonného zástupce. Tyto aktivity jsou aktualizovány pro daný školní rok podle zájmu a mimořádných schopností dětí. Jsou bezplatné.
1. „Flétna – zábavné a zdravé pískání“ cíl: vzbudit zájem dětí o hru na hudební nástroj, rozvíjení a upevňování rytmického a intonačního cítění, vytváření základu pro další hudební vývoj, upevňování návyku správného dýchání 2. Výtvarný kroužek – „Kreativ“ cíl: seznamování dětí s netradičními výtvarnými technikami a postupy, experimentování s různými materiály, vyjadřování svých představ pomocí výtvarného díla 3. „Pěvecký sbor školy“ cíl: rozvíjení základů hudebních i pohybových dovedností, rytmického cítění, vokálních a instrumentálních dovedností, radost ze společného zpívání 4. „Hra na foukací harmoniky“ cíl: seznamování dětí s technikou hry na foukací harmoniku, rozvíjení návyku správného dýchání a čtení z notových značek, cit pro rytmus 5. „Country tance“ cíl: rozvíjení citu pro rytmus, koordinace pohybů, vnímání hudby, vyjadřování se pomocí hudebně pohybových činností, zvládání jednoduchých pohybových sestav, spolupráce dětí, společný prožitek z tance 6. „Aerobic – cvičení pro radost“ cíl: rozvíjet u dětí potřebu aktivního pohybu, prožívat radost z pohybu v rytmu hudebního doprovodu, rozvíjet prostorovou orientaci, kultivaci pohybového projevu 7. „Turistický kroužek“ cíl: vytváření pozitivního vztahu k přírodnímu prostředí, k místu, ve kterém děti žijí, aktivní poznávání ekosystémů, experimentování a přímý prožitek v přírodě, proměny přírodního prostředí v průběhu roku, seznamování s poznatky z oblasti živé i neživé přírody, ochrana přírody
27
9.2. Další aktivity školy: Obohacují programovou nabídku školy a jsou vybírány podle aktuálních možností a potřeb školy. * kurz předplavecké výchovy pro předškolní děti organizovaný Roudnickou plaveckou školou v litoměřickém bazénu * tématicky zaměřené výstavy ve spolupráci se zřizovatelem - Městem Úštěk (Velikonoční a Vánoční výstava v Pikartské věži v Úštěku pro veřejnost za účasti všech škol ve městě, prezentace výrobků dětí, výsledky práce kroužků) * příspěvky mateřské školy do místních novin – Úštěckého zpravodaje (články ze života mateřské školy, informace pro rodiče i veřejnost) * veřejná vystoupení dětí na akcích města, děti prezentují výsledky práce zájmových kroužků (účast na Velikonočním a Vánočním Jarmarku, vítání nových občánků města, setkání důchodců) * tématicky zaměřené výlety (výlety do divadel, ZOO, jízda vlakem do okolí apod., výběr je aktualizován podle momentálních možností a zájmu dětí a rodičů ) * ozdravné pobyty (jejich realizace je závislá na zájmu rodičů a jejich finančních možnostech, neuskutečňuje se každým rokem, vychází z momentálního zájmu rodičů a dětí) * spolupráce s hasiči, policií, knihovnou ve městě (besedy a ukázky z práce místních organizací) * spolupráce se ZŠ a ZŠ praktickou (návštěva dětí v 1.třídě ZŠ, návštěva školáků v MŠ, společně organizované kulturní akce a účast na akcích města) * spolupráce s divadelními společnostmi např. „Koloběžka“, „Divadlo Matýsek“, „Divadlo Bublinka“, „Divadlo Duha“ apod. podle aktuální nabídky (představení pro děti v budově školy) * zapojení do projektu škol „Recyklohraní“ (zapojení rodičů, dětí i veřejnosti do sběru tříděného odpadu - plastů, papíru, elektroodpadu) * zapojení třídy „Berušek“ do projektu „Medvídek Nivea“ (projekt zaměřený na enviromentální výchovu s pracovními materiály pro děti)
28
10. Evaluační systém školy Vnitřní evaluace probíhá na úrovni školy a třídy. Provádí je ředitelka školy, vedoucí učitelka, pedagogický sbor i jednotlivý pedagog. Smyslem evaluačních činností je snaha o zvyšování kvality naší práce, odstraňování nežádoucích návyků a neefektivního způsobu práce. Techniky k získávání informací (zpětné vazby) jsou rozhovory, diskuze, dotazníky, porady, hospitace. Evaluační činnost školy probíhá na úrovni: - školy - třídy - sledování a hodnocení výsledků vzdělávání dětí Úroveň školy Provádí ředitelka školy, vedoucí učitelka. Sledují a vyhodnocují průběžně a opakovaně podmínky materiální, organizační, pedagogické, psychosociální, hygienické. Podmínky týkající se pedagogického stylu, forem, metod práce, dodržování stanovených zásad. Ředitelka a vedoucí učitelka provádějí hospitace a vyhodnocují výchovně vzdělávací práci pedagogických pracovníků. Hodnocení školního roku Bude vyhodnoceno všemi pedagogy na závěr školního roku. S jakou úspěšností se daří naplňovat cíle školního vzdělávacího programu. Vlastní hodnocení školy Je prováděno celým kolektivem na základě dotazníků, rozhovorů, analýzy apod. Provádí se vždy jednou za 3 roky. Je zaměřeno na: - naplňování cílů programu - hodnocení vzdělávacího obsahu a jeho realizaci - hodnocení dosažených výsledků - hodnocení podmínek školy - práci pedagogů, vzdělávání apod. Úroveň třídy Každý pedagog si v rámci tvorby vlastního třídního vzdělávacího programu vytváří svůj systém evaluace. Zjišťuje, zda se mu daří naplňovat výstupy, které si definoval. Jaký přínos očekává. Hodnocení realizuje po ukončení tématického celku. Denní evaluace Evaluace probíhá pomocí obecných – rámcových cílů (pedagog si klade otázky: co se dítě naučí, s jakou hodnotou se setkává, zda má prostor pro samostatnost). Kdykoliv v průběhu dne si může klást tyto otázky a operativně korigovat své působení. Zápis denní evaluace si poznačí do třídní knihy podle aktuální potřeby, příp. do třídního plánu. Cenná je evaluace kolegyně s cílem jednotného působení ve třídě. Součástí je sebereflexe pedagoga – rozmýšlí své kroky, sleduje výsledky a porovnává s obecnými požadavky. 29
Hodnocení tématického celku se provádí po jeho ukončení. Pedagogové zakládají hodnotící listy do třídních plánů. Vyhodnocujeme, zda byl vytyčený specifický cíl naplněn a jaké další cíle byly sledovány. Popřípadě které cíle budeme nadále sledovat. Podle potřeby můžeme tématické celky upravovat, obměňovat, obohacovat o nové náměty. Hodnocení vzdělávacích výsledků dětí Pedagog sleduje a zaznamenává individuální pokroky dítěte a jeho osobní rozvoj. Každé dítě má založenou složku s hodnotícími listy. Hodnotící listy si mohou pedagogové upravit podle svých potřeb. U všech dětí jsou zaznamenávány pokroky v jednotlivých oblastech vývoje a to minimálně 2x ve školním roce. Pedagog zaznamenává postřehy, které u dítěte považuje za důležité. Zejména v jaké oblasti je
potřeba dítěti pomoci nebo naopak v čem je dítě nadané a z toho vyplývající přístup k dítěti. Hledá optimální cestu odpovídající jeho možnostem a potřebám. U dětí s odkladem školní docházky vypracovává individuální vzdělávací plán. Údaje o dětech získávané v průběhu výchovně vzdělávacího procesu slouží jako zpětná vazba. Tyto materiály se stávají východiskem pro další efektivnější práci s dětmi. Záznamy o dětech jsou důvěrné a přístupné pouze pedagogům a rodičům
30
PLÁN EVALUACE předmět
prostředky
časový plán, způsob hodnocení
vyhodnocování pedagoga, konzultace pedagogů ve třídě, formou otázek: - co se dítě naučilo - s jakou hodnotou se setkalo - mělo prostor pro samostatnost vyhodnocování, zda byl specifický cíl naplněn, plánování dalších postupů v závěru tématického celku
denní evaluace
úroveň třídy hodnocení kvality a výsledku vzdělávací práce
naplňování cílů tématických celků
poznámky do třídní knihy, tř. plánu podle potřeby - všichni pedagogové zapisování závěrů po ukončení tématického celku, poznámky v třídní knize, záznamy v třídních plánech -všichni pedagogové
poznatky o jednotlivých dětech, vyhodnocení individuálního rozvoje dětí a jejich pokroků; popř. nedostatky, nerovnoměrnosti (stagnace) a volba dalších postupů
záznamy o dětech
průběžně podle potřeby, min. pololetně a výročně
IVP pro děti s odkladem ŠD
-všichni pedagogové
úroveň školy evaluace cílů ŠVP jak se daří cíle našeho ŠVP naplňovat a zda jsou v souladu s RVP PV
pedagogické rady
podmínky vzdělávání materiální, organizační, pedagogické, psychosociální, hygienické
sledování a vyhodnocování
vlastní hodnocení školy - naplňování cílů programu - hodnocení vzdělávacího obsahu a jeho realizace - hodnocení dosažených výsledků - hodnocení podmínek školy - práce pedagogů, vzdělávání
dotazníky, rozhovory, analýza
výročně - v závěru školního roku -všichni pedagogové průběžně, opakovaně ředitelka, vedoucí učitelka 1x za 3 roky
- kolektiv školy
31
PŘÍLOHY Školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání „Barevný svět“
32
Příloha č. 11.1. ZÁKLADNÍ PROFESNÍ KOMPETENCE UČITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY: -
připravuje a nabízí dětem podnětné prostředí pomáhající rozvoji činností
-
na svou činnost s dětmi se připravuje, uvědomuje si vazby na plánování
-
preferuje přirozené prožitkové učení
-
využívá účelně různých metod práce s dětmi vzhledem k plánovaným záměrům
-
využívá hojně metody vedoucích k aktivizaci dětí, k získávání poznatků a dovedností vlastní zkušeností a prožitkem
-
využívá manipulačních činností, experimentálních a exploračních činností, práce s chybou, s problémem (rozvíjí kreativitu a tvořivý přístup dětí k řešení problémů)
-
upřednostňuje skupinové a individuální formy vzdělávání
-
její přístup k dětem je podporující, umožňující rozvoj představivosti a fantazie dětí
-
snaží se vytvářet ve třídě pozitivní atmosféru, sleduje kvalitu sociálních vztahů a komunikaci mezi dětmi, podporuje a oceňuje vhodné příklady jednání jednotlivců
-
uvědomuje si důležitost verbální a neverbální komunikace ve směru učitelka - dítě, snaží se o vyváženost verbálního projevu, nabízí dětem dostatek komunikačních situací, celkově je její projev autentický (pravdivý, transparentní pro děti)
-
snaží se akceptovat, přijímat všechny děti bez připomínek a s porozuměním, je dostatečně empatická a citlivá
-
ve vztahu k rodičům se snaží budovat přirozený důvěryhodný partnerský vztah (se zachováním rovnoměrného podílu naslouchání a sdělování)
-
cíleně se snaží rozvíjet vzájemnou spolupráci a důvěru mezi dětmi, mezi dětmi 33
a učitelkami -
nabízí dětem dostatek aktivit, ve kterých se mohou seberealizovat
-
dává dětem šanci aktivního zapojení se do činností, spolupodílení se na plánování aktivit
-
důsledně respektuje individuální možnosti dětí, jejich potřeby, zkušenosti i tempo dětí (osobnostně orientovaný přístup)
-
respektuje psychohygienické potřeby jednotlivých dětí
-
v kolektivu podporuje rozvoj sebedůvěry a sebeúcty dětí, vzájemného respektování a tolerance
-
cíleně nabízí činnosti k podpoře samostatnost dětí
-
hodnocení dětí je konkrétní, smysluplné, adresné a přiměřené ve vztahu k vývojovým zvláštnostem a individuálním možnostem dětí
-
je schopná sebehodnocení
-
uvědomuje si důležitost návaznosti a propojenosti činností vedoucích k získávání potřebných kompetencí (dětí)
-
ve výchovně vzdělávací práci navazuje na předchozí zkušenosti a dovednosti dětí, využívá zážitky dětí
-
je schopná sledovat a hodnotit získané kompetence jednotlivých dětí – např. pohybové dovednosti, úroveň jemné motoriky, komunikace, jejich schopnost kooperace, úroveň poznatků, pracovních a výtvarných dovedností a umí je využít k pedagogické diagnostice dítěte
-
je schopná zastávat funkci facilitátora – toho, kdo nabízí dítěti podněty k činnosti, dá mu šanci samostatně a svým tempem vyřešit problém, pokud si dítě vyžádá pomoc poskytne mu ji, zpovzdálí dítě cíleně pozoruje a je schopna vyhodnotit jeho chování a projevy, následně svá zjištění využít při další výchovně vzdělávací práci s ním 34
-
zvládá metody autoevaluace, snaží se získané poznatky uplatnit v praxi a stále zkvalitňovat svou práci s dětmi. Kdykoliv během dne si může položit následující otázky a operativně korigovat své působení směrem k požadované kvalitě: Co se právě teď dítě učí ? S jakou hodnotou se právě teď setkává ? Jaký má právě teď prostor pro samostatnost a možnost ovlivnit situaci, ve které se nachází ?
35
Příloha č. 11.2.
Přehled základních lidských potřeb jako východisko ke konkretizaci cílů předškolní výchovy
Model přirozených lidských potřeb podle A. Maslowa: Potřeby seberealizace - sebenaplnění Potřeby uznání – sebedůvěry, sebeúcty, prestiže Potřeby sounáležitosti – lásky, náklonnosti, potřeba někam patřit Potřeby bezpečí – jistoty, stálosti, spolehlivosti;struktury, pořádku, pravidel Fyziologické potřeby – potřeba potravy, tekutin, vyměšování, kyslíku, přiměřené teploty, pohybu, spánku a odpočinku, sexuálního uspokojení, vyhnutí se bolesti
Na tuto základní pyramidu navazuje model vytvořený pro předškolní dítě psychology Z.Matějčkem a J.Langmeierem: 1. Potřeba určitého množství, kvality a proměnlivosti podnětů. 2. Potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech. 3. Potřeba prvotních citových a sociálních vztahů. 4. Potřeba identity, společenského uplatnění a společenské hodnoty. 5. Potřeba otevřené budoucnosti neboli životní perspektivy.
Čtverec potřeb pro každého z nás: láska:
svoboda:
náležet někomu
mít volbu
význam:
zábava:
být důležitý
prožívat radost
V souladu s citací J.A.Komenského v úvodu našeho ŠVP si uvědomujeme, že ve škole ani v jednotlivých třídách se děti nemohou efektivně učit a učitelé efektivně vyučovat, pokud nejsou vytvořeny takové podmínky, aby umožňovaly uspokojení všech okruhů přirozených potřeb.
36
Příloha č. 11.3.
Denní režim při vzdělávání dětí:
6.00 – 8.45 hod.
ranní hravé činnosti, spontánní pohybové aktivity, řízená zájmová aktivita, plnění cílených úkolů, ranní kruh, tělovýchovná chvilka
8.45 – 9.00 hod.
hygiena, dopolední svačina
9.00 - 9.45 hod
dopolední integrovaná činnost
9.45 – 11.45 hod.
pobyt dětí venku – vycházka do okolí MŠ, vycházka na zahradu MŠ, plnění pedagogických záměrů při pobytu venku, relaxační činnosti
11.45 – 12.30 hod.
hygiena, oběd
12.30 – 14.00 hod.
polední odpočinek – spánek, klidové činnosti – dle potřeb dětí, protažení po odpočinku, zájmové kroužky (13-14 h.)
14.00 – 14.30 hod.
hygiena, odpolední svačina
14.30 – 16.00 hod.
odpolední zájmové aktivity, individuální práce s dětmi, rozcházení dětí (v příznivých měsících přenášení aktivit na zahradu mateřské školy)
37
Příloha č. 11.4.
Vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, vycházející z koncepce včasné péče Pojem včasná péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí chápeme jako souhrn opatření, která mají za cíl: a) identifikovat možná rizika v rozvoji osobnosti dětí b) předcházet hrozícím negativním důsledkům sociokulturního znevýhodnění ve vzdělanosti, morální a sociální kultuře osobnosti vymezené skupiny dětí. Hlavní formou včasné péče je vzdělávání těchto dětí v předškolních zařízeních, působení poradenských zařízení a práce s rodinami formou podpory kompetencí rodičů k rozvíjení potenciálu dítěte v jeho přirozeném prostředí. Včasná péče zvyšuje předpoklad úspěšné sociální integrace dítěte do společnosti ostatních dětí a snižuje možný negativní dopad sociálně a kulturně znevýhodňujícího prostředí na školní úspěšnost dítěte na počátku povinné školní docházky a zvyšuje jeho šance na úspěšné zahájení a absolvování prvního stupně základního vzdělání v hlavním vzdělávacím proudu. Včasná péče o děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v oblasti vzdělávání snižuje riziko vzniku druhotného postižení. To je projevem porušení vazeb dítěte s jeho okolím nebo nedostatečným rozvinutím vzdělávacího potenciálu dítěte. Včasná péče zahrnuje spolupráci s rodinou dítěte a zaměřuje se na posílení její kompetence k rozvíjení potenciálu dětí. Formy včasné péče zaměřené do této oblasti mohou také přispívat ke stabilizaci rizikových rodin. Konkrétní péče v mateřské škole S dětmi by měli pracovat zkušení pedagogičtí pracovníci s odpovídajícími profesními kompetencemi, kteří budou vycházet z individuálních potřeb dětí včetně zohlednění jejich sociálního, kulturního nebo etnického zázemí a budou uplatňovat tvořivě humánní přístup k dítěti a jeho rodině. Snížená sociální adaptibilita těchto dětí či zvýšená potřeba výchovy a vzdělávání v některé oblasti vyžaduje úpravu vzdělávacího obsahu i podmínek vzdělávání (ŠVP a třídních plánů), nebo jejich doplnění dílčími stimulačními programy. Kde je to potřebné a účelné, sestaví učitelky pro jednotlivé děti individuální vzdělávací programy, které vyhovují jejich vzdělávacím potřebám, fyzickým i psychickým možnostem i sociální situaci. 38
Podmínkou zabezpečení optimálního rozvoje dětí cílové skupiny před nástupem k povinné školní docházky jsou tato základní opatření: zajištění spolupráce jednotlivých institucí (sociálně - právní ochrana dítěte, příslušná zdravotnická zařízení, pedagogicko-psychologické poradenství), které o děti pečují ve
sjednoceném
systému,
aby
se
dosáhlo
šance
vytvářet
společně
sociální
a pedagogicko-psychologické diagnózy dětí z rizikových prostředí (v různých formách) vedle osvěty a motivace v cílových komunitách je potřebné hledat nástroje, které vytvoří tlak na rodiče, jejichž dítě zjevně v důsledku sociokulturně znevýhodňujícího prostředí rodiny potřebuje navštěvovat předškolní zařízení zajistit další vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřené právě na rozvíjení kompetencí učitelů pro vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v období od tří let dítěte do nástupu povinné školní docházky.Součástí realizace opatření v oblasti včasné péče je také monitorování školní úspěšnosti dětí (v jakém typu školy děti zahájí povinnou školní docházku a jaká je jejich školní úspěšnost).
39
40
