ŠKOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM DOMU D TÍ A MLÁDEŽE V UHERSKÉM OSTROHU V Uh. Ostrohu, Zpracovala: Mgr. Nataša Ková ová 1

ŠKOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM DOMU D

TÍ A MLÁDEŽE V

UHERSKÉM OSTROHU

V Uh. Ostrohu, 1.1.2007

Zpracovala: Mgr. Nataša Ková ová

1

D m d tí a mládeže Uherský Ostroh p ísp vková organizace I O 750 80 621 Sídlišt 862, 687 24 Uherský Ostroh; tel.: 572/591123, 572/592 335; e-mail: [email protected] IZO 673 101 363 Za azení do sít škol od 1.9.2006; Cílová kapacita 300 klient Z izovatel:

Obsah: 1. 2.

M sto Uherský Ostroh; I O 291 480; Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh

Úvod Východiska tvorby ŠVP 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.

3. 4. 5. 6. 7.

Obecné strategické cíle ve vzd lávání Charakteristika DDM P edm t innosti Prostorové a materiální podmínky Personální podmínky 7.1. 7.2.

8. 9. 10.

Interní pracovníci Externí pracovníci

Ekonomické podmínky Podmínky BOZP a PO Konkrétní cíle zájmového vzd lávání 10.1. 10.2. 10.3.

11. 12.

Školský zákon 561/2004 Sb. Vyhláška 74/2005 Sb. Klí ové kompetence Analýza SWOT Záv ry z pracovních skupin – Otrokovice 2005

Vize DDM Dlouhodobé cíle Krátkodobé cíle

Formy zájmového vzd lávání Podmínky ízení DDM 12.1. Podmínky p ijímání, pr b hu a ukon ování zájmového vzd lávání, asový plán 12.2. Podmínky pro vzd lávání ú astník se speciálními vzd lávacími pot ebami

13. 14. 15.

Obsah zájmového vzd lávání Hodnocení a autoevaluace Záv re né ustanovení

2

1. Úvod • • • • • • • •

Název školského za ízení: D m d tí a mládeže Uherský Ostroh, p ísp vková organizace sídlo: Uherský Ostroh, Sídlišt 862, I O 750 80 621 Z izovatel: M sto Uherský Ostroh, Zámecká 24, 68724 Uh.Ostroh, I O 291 480 Jméno editele školského za ízení: Mgr. Št pánka Dubinová Jméno zástupce statutárního orgánu: Mgr. Nataša Ková ová Kontakt na za ízení: tel. 572/591 123, 572/592 335, e-mail: [email protected], jméno pracovníka pro poskytování informací dle zákona: Mgr. Nataša Ková ová Datum z ízení (založení) školského za ízení: 1.1.1993, datum za azení do sít škol a školských za ízení: 24.5.1996, poslední aktualizace – rejst ík škol – ú innost od 1.9.2006. Stru ná charakteristika za ízení: Posláním Domu d tí a mládeže je zájmové vzd lávání. Což by se dalo vyjád it jako vedení d tí a mládeže ke smysluplnému využití volného asu, k získání zdravých návyk (ke zdravému životnímu stylu) a prevence sociáln -patologických jev . DDM nabízí innosti jako zájmové útvary sportovního a um leckého sm ru, cizí jazyky, jednorázové i periodicky se opakující sportovní i rukod lné akce, prázdninovou innost – pobytové i p ím stské tábory. Vše v souladu se zákonem . 561/2004 a vyhláškou o zájmovém vzd lávání . 74/2005.

2. Východiska tvorba ŠVP 2.1. Školský zákon 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání §5 Školní vzd lávací programy (1) Školní vzd lávací program pro vzd lávání, pro n ž je podle § 3 odst. 2 vydán rámcový vzd lávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzd lávacím programem; obsah vzd lávání m že být ve školním vzd lávacím programu uspo ádán do p edm t nebo jiných ucelených ástí u iva (nap íklad modul ). (2) Školní vzd lávací program pro vzd lávání, pro n ž není vydán rámcový vzd lávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzd lávání, délku, formy, obsah a asový plán vzd lávání, podmínky p ijímání uchaze , pr b hu a ukon ování vzd lávání, v etn podmínek pro vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami, ozna ení dokladu o ukon eném vzd lání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpe nosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzd lávání v konkrétní škole nebo školském za ízení uskute uje. (3) Školní vzd lávací program vydává editel školy nebo školského za ízení. Školní vzd lávací program editel školy nebo školského za ízení zve ejní na p ístupném míst ve škole nebo školském za ízení; do školního vzd lávacího programu m že každý

3

nahlížet a po izovat si z n j opisy a výpisy, anebo za cenu v míst obvyklou m že obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném p ístupu k informacím tím není dot eno. § 111 Zájmové vzd lávání (1) Zájmové vzd lávání poskytuje ú astník m napln ní volného asu zájmovou inností se zam ením na r zné oblasti. Zájmové vzd lávání se uskute uje ve školských za ízeních pro zájmové vzd lávání, zejména ve st ediscích volného asu, školních družinách a školních klubech. (2) St ediska volného asu se dále podílejí na další pé i o nadané d ti, žáky a studenty a ve spolupráci se školami a dalšími institucemi rovn ž na organizaci sout ží a p ehlídek d tí a žák . § 112 Ministerstvo stanoví provád cím právním p edpisem podrobn jší podmínky a náležitosti p ijímání do základního um leckého vzd lávání, jazykového a zájmového vzd lávání, jejich obsahu, rozsahu, organizace, hodnocení a ukon ování, podmínky ukon ování jazykového vzd lávání státní jazykovou zkouškou, obsah a rozsah státních jazykových zkoušek a jejich zkušební ád, uznávání p edchozího vzd lání pro ú ely konání státních jazykových zkoušek a výši úplaty za tyto zkoušky, a stanoví organizaci zájmového vzd lávání ve školských za ízeních pro zájmové vzd lávání a podmínky organizace a financování sout ží a p ehlídek v zájmovém vzd lávání. § 118 Školská za ízení pro zájmové vzd lávání Školská za ízení pro zájmové vzd lávání zajiš ují podle ú elu, k n muž byla z ízena, výchovné, vzd lávací, zájmové, pop ípad tématické rekrea ní akce, zajiš ují osv tovou innost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, pop ípad i další osoby.

2.2. Vyhláška 74/2005 Sb.

viz Dokumenty DDM

2.3. Klí ové kompetence Cílem je vytvá ení a zkvalit ování podmínek pro poskytování nabídky zájmového vzd lávání žák a student se zam ením na klí ové kompetence, také i vzd láváním jejich potencionálních vzd lavatel , ostatních klient s participací rodi a pedagog na naší innosti. Dále p isp t ke vzd lání, napl ování a uspokojování pot eb d tí, student a dalších klient .

Kompetence k u ení - na úrovni základního vzd lávání žák: •

•

vybírá a využívá pro efektivní u ení vhodné zp soby, metody a strategie, plánuje, organizuje a ídí vlastní u ení, projevuje ochotu v novat se dalšímu studiu a celoživotnímu u ení; vyhledává a t ídí informace a na základ jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivn využívá v procesu u ení, tv r ích innostech a praktickém život ;

4

•

operuje s obecn užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí v ci do souvislostí, propojuje do širších celk poznatky z r zných vzd lávacích oblastí a na základ toho si vytvá í komplexn jší pohled na p írodní, spole enské a sociokulturní jevy; • samostatn pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich záv ry pro využití v budoucnosti; • poznává smysl a cíl u ení, má pozitivní vztah k u ení, posoudí vlastní pokrok a ur í p ekážky i problémy bránící u ení, naplánuje si, jakým zp sobem by mohl své u ení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého u ení a diskutuje o nich. Shrnutí: Jazykové vzd lávání, informa ní technologie a rozvoj technicko manuálních dovedností a zru ností se zapojením vlastní kreativity d tí a mládeže. Práce s d tmi se specifickými vadami - poruchy u ení, adapta ní problémy, motorické poruchy, t lesný handicap. Na podporu integrace zapojit do této práce hravou formou zdravé d ti a mládež, aby chápaly handicapované. P ipravit kulturn spole enské, zábavné a pracovní bloky inností. Sebevzd lávací procesy a rozvoj charakterových vlastností. Vytvá ení speciálních metod práce pro talentované d ti.

Kompetence k ešení problém - na úrovni základního vzd lávání žák: •

vnímá nejr zn jší problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, p emýšlí o nesrovnalostech a jejich p í inách, promyslí a naplánuje zp sob ešení problém a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností; • vyhledá informace vhodné k ešení problém , nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané v domosti a dovednosti k objevování r zných variant ešení problém , nenechá se odradit p ípadným nezdarem a vytrvale hledá kone né ešení problému; • samostatn eší problémy, volí vhodné zp soby ešení, sleduje vlastní pokrok p i zdolávání problém , p ezkoumá ešení a osv d ené postupy aplikuje p i ešení obdobných nebo nových problémových situací; • kriticky myslí, iní uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uv domuje si zodpov dnost za svá rozhodnutí a výsledky svých in zhodnotí. Shrnutí: V mimoškolní innosti se d ti u í poznávat situace, hledat své místo v kolektivu, ešit konflikty a zdolávat problémy. Úkolem je u it se poznávat informace vhodné k ešení problém , u it se samostatn ešit problémy a využít na erpaných v domostí ke zdolání problém .

Kompetence komunikativní - na úrovni základního vzd lávání žák: •

• •

• •

formuluje a vyjad uje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjad uje se výstižn , souvisle a kultivovan v písemném i ústním projevu; naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodn na n reaguje, ú inn se zapojuje do diskuse, obhajuje sv j názor a vhodn argumentuje; rozumí r zným typ m text a záznam , obrazových materiál , b žn užívaných gest, zvuk a jiných informa ních a komunika ních prost edk , p emýšlí o nich, reaguje na n a tvo iv je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do spole enského d ní; využívá informa ní a komunika ní prost edky a technologie pro kvalitní a ú innou komunikaci s okolním sv tem; využívá získané komunikativní dovednosti k vytvá ení vztah pot ebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.

5

Shrnutí: Jde p edevším o jednání s vrstevníky, s dosp lými a zvládnutí správné argumentace. Úkolem je nau it se zapojovat do diskuse a obhajovat sv j názor. Nau it se vyjad ovat své myšlenky.

Kompetence sociální a interpersonální - na úrovni základního vzd lávání žák: •

ú inn spolupracuje ve skupin , podílí se spole n s pedagogy na vytvá ení pravidel práce v týmu, na základ poznání nebo p ijetí nové role v pracovní innosti pozitivn ovliv uje kvalitu spole né práce; • podílí se na utvá ení p íjemné atmosféry v týmu, na základ ohleduplnosti a úcty p i jednání s druhými lidmi p ispívá k upev ování dobrých mezilidských vztah , v p ípad pot eby poskytne pomoc nebo o ni požádá; • p ispívá k diskusi v malé skupin i k debat celé t ídy, chápe pot ebu efektivn spolupracovat s druhými p i ešení daného úkolu, oce uje zkušenosti druhých lidí, respektuje r zná hlediska a erpá pou ení z toho, co si druzí lidé myslí, íkají a d lají. Shrnutí: Základem je zvládnutí týmové práce, najít své postavení v týmu a uv domit si d ležitost spole né práce. nau it se obhájit své názory a návrhy ve skupin .

Kompetence ob anské - na úrovni základního vzd lávání žák: •

respektuje p esv d ení druhých lidí, váží si jejich vnit ních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uv domuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí; • chápe základní principy, na nichž spo ívají zákony a spole enské normy, je si v dom svých práv a povinností ve škole i mimo školu; • rozhoduje se zodpov dn podle dané situace, poskytne dle svých možností ú innou pomoc a chová se zodpov dn v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví lov ka; • respektuje a ocení naše tradice a kulturní a historické d dictví, projevuje pozitivní postoj k um leckým díl m, smysl pro kulturu a tvo ivost, aktivn se zapojuje do kulturního d ní a sportovních aktivit; • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prost edí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví. Shrnutí: Zvyšování sociální kompetence- rozvíjet sociální dovednosti, orientovat se v sociálních vztazích, uv domovat si své chování v i sob i svému okolí, p ípadn nést veškeré následky. Pochopit d ležitost spole enství, být sou ástí dobrého týmu s d ležitostí socializace jedince. Pracovat s rizikovými skupinami, sociáln handicapovanými, nezam stnanou mládeží. Nabídnout jim kreativní využití volného asu a s tím související prostorové zázemí jak interní tak externí. Rozvoj otev ených dílen - bezbariérová a bezprahová centra, do sféry volno asových aktivit zapojit klienty r zného sociálního složení, r zného v ku, národnosti. Nenásilnou formou navázat spolupráci a využít jejich schopností, ve kterých by mohli vyniknout.

Kompetence pracovní - na úrovni základního vzd lávání žák: •

•

používá bezpe n a ú inn materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na zm n né nebo nové pracovní podmínky; p istupuje k pracovní innosti nejen z hlediska kvality, funk nosti, hospodárnosti a spole enského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prost edí i ochrany kulturních a spole enských hodnot;

6

•

využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzd lávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své p ípravy na budoucnost, iní podložená rozhodnutí o dalším vzd lávání a profesním zam ení; • rozvíjí své podnikatelské myšlení, orientuje se v základních aktivitách pot ebných k uskute n ní podnikatelského zám ru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání. Shrnutí: Chápat a respektovat pozitivní sociální klima, posilovat sebev domí, um t se vyrovnat s neúsp chem, napomáhat formování postoj k významným spole enským hodnotám a posílit právní v domí. Podporovat kvalitu, samostatnost, solidaritu, zodpov dnost a sv domí. Nau it mladé lidi komunikovat a ešit konflikty - adekvátn se chovat a reagovat správn na nejr zn jší podn ty z okolí, um t p ijímat kritiku a sebekriticky vystupovat.

2.4. Výsledky analýzy SWOT Analýza SWOT byla provedena na porad editel SV Zlínského kraje konané 18.2.2003 v Otrokovicích p ítomno bylo 16 zástupc SV . Obecn se usnesli editelé na: • Velmi záleží na konkrétních lidech ve funkcích. • D ležité je, aby se zachovala kvalita výchovy a vzd lávání. • Kvalita vždy p ichází po n kolika letech úsilí celého pedagogického týmu. • Za vytvá ení (nejen) materiálních podmínek je zodpov dný z izovatel. Za vytvá ení vnit ního klimatu, organizaci a kvalitu výchovn - vzd lávacího procesu editel. • Za konkrétní podobu výuky výchovy je zodpov dný pedagog. Postup p i analýze: editelé mohli napsat nejvíce 3 názory na barevné líste ky. Názory všech byly upevn ny na viditelném míst , editelé si je mohli p e íst a zamyslet se. Mohli 3 body ozna it, se kterými z názor se ztotož ují, p itom nezáleželo na tom, jestli n kterému z názor p id lí všechny 3 body nebo zvolí názor sv j i názory koleg . Z výstupu je patrné, které odpov di jsou nejd ležit jší – prioritní – jsou to ty, které obsahují nejvíce bod . Silné stránky SV : Jsou pozitivní podmínky, které umož ují SV konkurenty. • • • • • • • • • • • •

• • •

Profesionalita pracovník SV ,zkušenosti Pružnost Široké spektrum nabídky a možnost propagace Pracovní nasazení Kvalitní zabezpe ení volno asových aktivit innost o víkendech a o prázdninách Interní pracovníci mají zájem o další vzd lávání Kreativita Komunikativnost Prostory Podporujeme všechny nejenom talenty V rámci pedagog d láme práci nejnáro n jší na zájem, chu a elán Zájem o sebevzd lávání P íjemné prost edí Upev ujeme návyky aktivního využití volného asu

získat p evahu nad 16

12 10 8 6 5 2 2

as a s lidmi, kte í mají skute ný

7

•

Rozši ování obzor

Slabé stránky SV : Jsou negativní podmínky, které mohou vést k nižší organiza ní výkonnosti. • • • • • • • • • • • • •

Zahlcení pracovník velkou ší í práce = málo lidí Finance na materiální vybavení P ebujelá administrativa nás odvádí od naší hlavní nápln v novat se d tem Z izovatel omezuje možnosti rozvoje innosti 6 Mnohdy stísn né prostory pro innost Nedostatek financí 5 Malá hosp. samostatnost Pro práci s talenty již neodpovídá naše materiální zabezpe ení T žko se shání a vychovává dobrý pg. pracovník pro mimoškolní innost Nedostatek financí pro externí pracovníky Není prostor na sebevzd lávání Fluktuace pracovník /neustálá zm na/ Jsme p íliš závislí na dotacích

14 11 9 6 5 2 2

Ohrožení SV : Jsou sou asné nebo budoucí podmínky v prost edí, které jsou nep íznivé organiza ním sou asným nebo budoucím výstup m. •

• • • • • • • • • • • • • • •

Snižování po tu pracovník = není možný rozvoj, naopak se innost musí omezovat 16 Neznalost problematiky, nepochopení práce DDM ze strany nad ízených orgán 16 Nedostatek financí 11 Nejednotnost SV 6 Neustálá provizoria v oblasti financování SV 5 Nar stající administrativa 4 Nekompetentní rozhodování ze strany z izovatele 2 Nedostatek prostor 2 Nesmyslná administrativa Nejednotnost DDM Vládní nekoncep nost Nerovné podmínky ve srovnání se ZŠ Ned v ra krajského ú adu Školská politika m sta Kroužky v ZŠ Leh í je zrušit DDM jak ZŠ

P íležitosti SV : Jsou sou asné nebo budoucí podmínky v prost edí, které jsou p íznivé sou asným výstup m organizace. • •

• • • • • • • • •

Obnovení poradního orgánu – Rada editel SV Krajského ú adu ZK 10 Nové finan ní zdroje - projekty,granty,sponzo i,obce, p i za ízení z izovat ob anská sdružení = v tší možnost na dosažení grant 8 Spolupráce s obcí,m stem,okolními obcemi 5 Opora v dlouhodobém zám ru Zlínského kraje 4 P esv d it nad ízené orgány o naší pot ebnosti 4 Jednotnost 4 Udržet kvalitu práce 3 Širší propagace DDM,mediální kampa 3 Spolupráce s ostatními organizacemi v obci 2 Zm nit z izovatele 2 Letní innost 2

8

• • • • • • • • • • •

Oslovit d ti okolních obcí Pov domost o DDM u všech partner , médií Dostupnost všem soc.vrstvám Respektovat politiku státu ve všech oblastech Být pro m sto nepostradatelní Srovnat stav u nás a v zahrani í = pou it se Otev ená nízkoprahová centra Pružné reagování na poptávku ve ejnosti Opora v koncepci státní politiky pro oblast d tí a mládeže Ovlivnit volby do ZK Bílá kniha, trendy MŠMT

2.5. Záv ry z pracovních skupin 5. celostátního seminá e editel SV Otrokovice 2005 1.Prevence patologických jev v innosti SV

–

:

Vedoucí pracovní skupiny: Mgr. Ji í Chytil, prac. odboru 24 MŠMT, Mgr. Jana He manová, editelka DDM Ivan ice. Pracovní skupiny . 1 se zú astnilo na 16 ú astník – editel SV

Zabývali se : 1. HLEDÁNÍM ODPOV DÍ NA OTÁZKY – O EKÁVÁNÍ : • • • • • • • • • • • •

Jak se liší a dopl uje výchova v rodin a SV Nové trendy a informace k prevenci sociáln patologických jev Vým na zkušeností z jednotlivých SV Nové nápady Hlavní sm ry o co se snažit Strategický plán a tvorba preventivních program Formy a metody jak p ilákat romskou mládež a jak lze skloubit spolupráci romských a bílých d tí Spolupráce SV se školou a organizacemi m sta Financování Jak získat peníze na innost preventivních program a pro pracovníky Projekty a granty Jaká je úloha a postavení SV v oblasti prevence

2. JAK CHÁPU PREVENCI : • • • • • • •

p edcházení, ukazování cesty jak lépe a jinak podchycení d tí a mládeže z ulice vyjít z nudy motivace – alternativní nabídky být zodpov dný za své iny nakopnout správným sm rem

3. TRENDY V RÁMCI VÝM NY ZKUŠENOSTÍ : • • • • • • • •

Vytvo ení nového prost edí p .kuchyn , smetišt , p da Galerie na schodech - samoorganizace i s vernisáží Tábory pro sociáln slabé Vodácký tábor rodi s d tmi Víkendovky a tábory pro rodi e s d tmi Autorská tení Terénní pracovník – nahání d ti z ulice, cirkusové aktivity – žonglování, pokec, adapta ní a výukové programy

4. OTEV ENÉ KLUBY PRO NEORGANIZOVANOU MLÁDEŽ • • •

nutnost stanovení pravidel a podmínek – zajišt ní bezproblémového chodu nutná ochrana (kamerový systém, služby) profesionální dozor

9

• • • • • •

podchytit mládež na budování klubu spojit se s rodi i – aby se na budování i innostech podíleli všichni zaujmout a motivovat mládež vytvá ením vlastních program atraktivní innosti vhodné vybavení ajovna

• • • •

poukazovat na pozitivní stránky v život zdravý životní styl osobnostní rozvoj programy pro mládež i rodi e s d tmi

5. PROGRAMY NA POSÍLENÍ ZDRAVÉHO SEBEV DOMÍ

6. OBLAST FINANCOVÁNÍ : • • • • •

Programy státní podpory MŠMT jsou obcházeny zakládáním ob anských sdružení. Preventivní programy jsou jednorázové akce, pohlíženo je však na n jako na zájmové útvary Škola má na tuto innost placený prostor, SV si na provoz musí vyd lat. Rodi e si pak vybírají podle ceny, která je nižší. Granty a projekty Získávání financí na spontánní aktivity

ZÁV RY ZE SEKCE PREVENCE 1. Zjednodušit a zpr hlednit kritéria financování primární prevence (MŠMT) 2. Za adit SV jako subjekty zájmového vzd lávání do grant k primární prevenci, vyhlašovaných odborem 24 MŠMT 3. Vytvo ení celostátního spole ného projektu pro SV v rámci strukturálních fond EU a MŠMT v oblasti prevence. (SPDDM) 4. Vzd lávací seminá e pro pracovníky SV – postavení a úloha SV v oblasti prevence, terminologie, tvorba výukových program zdravého životního stylu a osobnostního rozvoje, jak vést otev ené kluby, problematika mládeže, motivace, vým na zkušeností atd.( NIDM) 5. Vytvo it sekci prevence na portále www.volnycas.mujnet.cz a e-mailovou konferenci na vým nu zkušeností v této oblasti (SP DDM) 6. Zmapovat a navázat v tší spolupráci se subjekty : školy,MÚ,policie, zdravotnická za ízení, ob anská sdružení (SPDDM) 7. Zpracovat pr zkum sou asné problematiky a zájm d tí a mládeže (NIDM + SPDDM) 8. Vytvo it koncepci cílené a systémové prevence (NIDM + SPDDM) 2. Participace a výchova k ní, rozvoj informa ní spole nosti :

Vedoucí pracovní skupiny: PaedDr. Bohuslava Vacková, nám stkyn editele NIDM, Ing. Pavel Barto , editel DDM Alcedo Vsetín. Pracovní skupina pracovala v po tu 12 osob

Její jednání bylo rozd leno do 2 ástí, a to a) participace a výchova k ní b) práce s informacemi- innost informa ních center mládeže ad a) Jednání ukázalo, že DDM s participativními procesy pracují a cht jí pracovat. Otázky participace zde nejsou zjednodušovány pouze na úrove práce D tských (studentských) parlament , ale jsou pojímány ší eji v pohledu celého m sta i obce. V jednání zazn lo, že výchovou k participaci v obci je i otázka innosti DDM jako komunitního centra, kde dochází k setkávání a ešení otázek mezi r znými v kovými i sociálními skupinami. Za íná na DDM ve spolupráci s obcemi probíhat vytvá ení Vize komunity. P íkladem mohou být nap . DDM Rosice a Ivan ice.

10

Participativní formy práce se pln slu ují s obsahem innosti SV a jejich realizaci nebrání žádné legislativní p ekážky. Problém v n kterých místech ( zp sobený ze strany z izovatele a kontroly) je nepr kazná možnost vykazování t chto inností v r zných statistických kvantitativních ukazatelích. Ze strany ŠI, jako kontrolního a hodnotícího orgánu dochází k chápání t chto inností jako neodd litelné sou ásti práce moderního SV . Vzhledem k d ležitosti a následnému p ínosu t chto aktivit jak pro vlastní za ízení , tak obce i celou spole nost doporu ují ú astníci v rámci vypisovaných grant v novat t mto aktivitám pozornost. Doporu ení: Za lenit participativní aktivity do vyhlašovaných dota ních program ad b) Informa ní centra mládeže mohou vznikat u DDM. Je to p irozené spádové místo, kam p ijde z r zných d vod ada mladých lidí. V rámci ISM jsou ICM z izována r znými subjekty a také r zným zp sobem financována. ICM p sobící p i NNO mají možnost financování prost ednictvím dota ních titul , jak ze státního rozpo tu, tak z grant vypisovaných jednotlivými kraji. U ICM vznikajících p i DDM však není možnost na tyto dota ní peníze dosáhnout. Ú astníci nedoporu ují ú elové ešení formou ustavování OS p i DDM. ( jedná se o naprosto nesystémové ešení) Doporu ení: Sjednotit možnosti financování Informa ních center mládeže bez ohledu na z izovatele. ad c) Vedení této sekce dále doporu uje uskute nit spole né jednání mezi zástupci SV a RDM k ujasn ní p ístupu k participaci na místní úrovni. (Tato oblast nebyla v pr b hu akce ešena.) 3. Aktuální sm ování innosti SV

(nové trendy, otev ené aktivity …)

Vedoucí pracovní skupiny: Mgr. Jaroslav Tu ek, zástupce editelky odboru 51 MŠMT, Pavel Ondroušek Lužánky - SV , Mgr. Vladimíra Dvo áková, editelka DDM Praha 9. P ítomni : 38 ú astník CS . Jednání ídila : Mgr. Vladimíra Dvo áková a Jan Ondroušek

Pracovní skupina byla rozd lena na dv ásti a) Nové trendy v innosti SV b) Swot analýza navrhovaných trend A) NOVÉ TRENDY V INNOSTECH SV Komunitní centrum • participace • informa ní centrum mládeže • knihovna • kulturní d m • kino • práce v terénu • sociální práce Adrenalinové aktivity • lanové aktivity, lanová centra • skateparky • outdoorové aktivity • zážitkové akce • týmovky

Otev • • • • • • •

ené „nízkoprahové“ kluby hudební zkušebny, kapely deskové hry ajovny alternativní aktivity po íta e – internet film, dvd fotbálek, šipky, kule ník

0 – 99(mate ské centrum – senio i) • práce s celými rodinami (mamka, ta ka, babi ka, d de ek, dít ) • nabídka aktivit pro všechny v kové skupiny 11

• •

mate ská centra, matky na MD klub senior

Spolupráce • se školami: výukové programy, školní výlety, vzd lávání • s ob anskými sdruženími: vzd lávání, spole né akce • s dalšími subjekty spolupráce s m stem (obcí), komer ní subjekty, sponzoring Trendová pravidelná innost • bojová um ní • break dance, b išní a jiné orientální tance • kolektivní sporty • hudební obory (flétny, kytary) • d tská televize a rádio B) Druhá ást jednání skupiny se zabývala SWOT ANALÝZOU k jednotlivým navrhovaným trend m Spolupráce se školami P ÍLEŽITOSTI • Zkvalitn ní práce a rozší ení nabídky • Lepší koordinace inností • Dopad na všechny v kové skupiny

HROZBY • Nep ijetí projektu obcí, ve ejností, personálem • Špatná vnit ní komunikace • Po áte ní finan ní náro nost • St et zájm

P EDNOSTI NEDOSTATKY • Rozší ení pracovních podmínek • Týmová spolupráce • Týmová spolupráce, využití zkušenosti • Kvalifika ní p edpoklady • Lepší ízení a kontrola • Neochota spolupracovat ve spojených subjektech

Komunitní centrum P ÍLEŽITOSTI • Zkvalitn ní práce a rozší ení nabídky • Lepší koordinace inností • Dopad na všechny v kové skupiny

HROZBY • Nep ijetí projektu obcí, ve ejností, personálem • Špatná vnit ní komunikace • Po áte ní finan ní náro nost • St et zájm P EDNOSTI NEDOSTATKY • Rozší ení pracovních podmínek • Týmová spolupráce • Týmová spolupráce, využití zkušenosti • Kvalifika ní p edpoklady • Lepší ízení a kontrola • Neochota spolupracovat ve spojených subjektech

Otev ené „nízkoprahové“ kluby P ÍLEŽITOSTI • Rozší ení klientely • Získání nových partner a sponzor • Dostupnost

HROZBY • BOZP • Nežádoucí skupiny, strach z minorit • Negativní hodnocení okolí • V kov r znorodá klientela v jednom ase

12

P EDNOSTI NEDOSTATKY • Atraktivita • Opot ebování vybavení • asov neomezené • Navýšení personálních náklad • Možnost vyp stování vzájemné d v ry • Prostorová náro nost • Osobnostní rozvoj • Problemati tí klienti

0 – 99 HROZBY P ÍLEŽITOSTI • Nerovnom rné • Zvýšení prestiže a p itažlivosti SV uspokojení všech • Saturace r zných v kových skupin v kových skupin • Nové možnosti spolupráce s dalšími • Vytvo ení konkuren ního prost edí – subjekty nebezpe í st etu • Vytvá ení • Problém financování p i stávající situaci nových pracovních p íležitostí – okrajové v kové skupiny P EDNOSTI • Široká lenská základna • Možnost získání nové klientely • Pestrá a trendová nabídka • Lepší ekonomické využití vybavení a LZ

prostor,

NEDOSTATKY • Nároky na kvalifikaci pracovník • Prostorová a materiální náro nost • V tší nároky na hygienické vybavení

4. Mezinárodní kontakty a spolupráce, využívání poznatk ze zahrani í

Vedoucí pracovní skupiny: Karolína Rai Naimji, prac. odboru 51 MŠMT, Ing. Jan Lontschar, editel Tandem Plze

P edstavení innosti MŠMT, ESKÁ RADA D TÍ A MLÁDEŽE, TANDEM MŠMT: • Spolupráce s Radou Evropy - reprezentace v Evropském ídícím výboru pro mládež CDEJ a ú ast na pravidelných jednáních. V listopadu 2004 ú ast na seminá i pro zástupce ministerstev zodpov dných za mládež lenských stát Rady Evropy k novým formám participace mládeže. Seminá e a školení - ur eny nejen pro d ti, ale i pro pedagogické pracovníky. EUROMED - interkulturní výchova, spolupráce, participace, ideou je vytvo ení v každé zemi sít center pro mládež. Evropské centrum znalostí o mládeži - EKC - Cílem EKC je poskytnout zájemc m informace, nejnov jší výzkumy a studie v oblasti mládeže na celoevropské úrovni, propagovat úsp chy v oblasti politiky mládeže, dále napl ovat doporu ení vyplývající z dokumentu Evropské komise „ Bílá kniha o mládeži“, založit databázi aktivit v oblasti mládeže a ší it informace v této oblasti. Hlavních p t tématických oblastí databáze je ABC o politice mládeže, Participace mládeže, Informace o mládeži, Dobrovolné aktivity a Lepší znalost o mládeži. Databáze je v anglickém jazyce. Kampa na podporu lidských práv - probíhá v sou asné dob až do roku 2007. Do dvou m síc budou k dispozici podrobn jší informace o možnosti aktivní ú asti. Evropský fond mládeže - informace na stránkách Rady Evropy, možno najít i na stránkách TANDEMU

• Spolupráce se st edoevropskou iniciativou - SEI - v roce 2004 se konaly 2 setkání zástupc pracovní skupiny mládeže, a to v kv tnu a zá í v Pirani, Slovinsko. V listopadu 2004 prob hlo ve Slovinsku pravidelné Fórum mládeže, kterého se zú astnilo celkem 60 zástupc z 16 lenských zemí SEI. Hlavními tématy Fóra byly: mobilita mládeže a dobrovolnictví, financování projekt a mládež a minority. Projekty mezinárodního charakteru, možnost získat finan ní prost edky do 40%. Podávají se na MŠMT, kte í to dále p eposílají. 13

• Spolupráce s jinými zem mi - na základ bilaterálních dohod spolupráce s Francií, N meckem, Ma arskem, Koreou, Polskem a Vlámskem. Spolupráce v oblasti vým n a vzd lávání mládeže, pracovník . • Spolupráce s Visegrádskou skupinou - fond se sídlem v Bratislav . V listopadu 2004 se v Tel i uskute nila konference stát V k problematice legislativy v oblasti mládeže. Hlavními tématy byly implementace obecných cíl pro participaci a informovanost mládeže a zkušenosti s p ípravou zákona o práci s d tmi a mládeží. • Program MLÁDEŽ - Hlavní cíle programu: podporovat aktivní ob anství mladých lidí obecn a jejich evropskou identitu zvlášt ; poskytnout mladým lidem a organizacím, jež je reprezentují, p íležitost zapojit se do rozvoje spole nosti a zvlášt Evropské unie; rozvíjet solidaritu mladých lidí, aby se posílila sociální soudržnost v Evropské unii; p ispívat k vzájemnému porozum ní všech ob an prost ednictvím mládeže. Lze erpat finan ní prost edky v rámci tohoto programu. Program má p t základních sekcí: Mládež pro Evropu, Evropská dobrovolná služba - , Mládež a sv t, Podp rná opat ení a podpora pracovník s mládeží, Podpora spolupráce p i tvorb politiky pro práci s mládeží. ESKÁ RADA D TÍ A MLÁDEŽE: Nejv tší protknutí s jinými zem mi je v rámci Bambiriády, kdy n které DDM mají i zahrani ní ú ast a také již n kolik zahrani ních stát po ádalo ve svých zemích Bambiriádu - Slovensko, Polsko, N mecko.

• • • • •

Evropská politika v i mládeži - „Bílá kniha o mládeži“, Cílené p enášení eských témat do Evropy - Bambiriáda ARCHA - asopis o politice mládeže Pozvánky na zahrani ní akce Spolupráce s MŠMT na zahrani ních návšt vách

TANDEM: 5 základních oblastí inností:

1) Informace a poradenství - publikace - již vyšel 2) 3) 4)

5)

esko-n mecký slovník do kapsy, ur ený pro vým nu mládeže. V listopadu vyjde P íru ka pro esko-n meckou vým nu. Zprost edkování partnerství - internet, kontakty Vzd lávání - seminá e - z ad poptávky odborné ve ejnosti nebo plánovací seminá e Programy • Aufgehts - pro Odborné školy. Tento program je pln dotován. • Program hospitací - pln dotován • Dobrovolnictví - vysílací, p ijímací i koordinující innost. Vysílání dobrovolník do N mecka na období od 3 m síc do 1 roku. V sou asné dob je v R rakouská dobrovolnice. • Program vzd lávání - dotace ve výši až 70% ú astnických poplatk na seminá e v zahrani í. Financování - N mecké ob anské sdružení TANDEM má možnost rozd lovat finance. TANDEM v R finance p ímo nerozd luje, ale má možnost spolurozhodovat o financování.

Diskuse, vytvo ení záv r • POZITIVNÍ A MOTIVA NÍ BODY PRO SV - Motivace ú astník vým ny k u ení jazyk - u ení se jazyk d tí, motivace u it se jazyk dál - „Hele,ono to funguje“, prohloubení znalostí jazyka - Interkulturní zkušenost, odbourávání bariér - poznávání kultury - Vým na zkušeností - Posilování sebed v ry a národní hrdosti - tradice, zvyky, posilování sebev domí - Zvýšení šancí na trhu práce - jazyk, zkušenost, pr bojnost 14

-

Snadn jší p ístup ke vzd lávání - studium v zahrani í Zvýšení prestiže za ízení - na úrovni m sta, kraje, státu, EU a z toho plynoucí finan ní prost edky. Zvýšení prestiže mezi rodi i, zvýšení prestiže v zahrani í. Zvýšení d v ryhodnosti SV . Nové možnosti a poznatky p i získávání finan ních prost edk Nová p átelství a kontakty

• NEGATIVNÍ BODY A T ŽKOSTI - Strach z nového, neznámého - Nár st práce a administrativy - Rozdílná legislativa, spole enské normy v partnerských zemí - užívání alkoholových nápoj , kou ení, zodpov dnost a dozor nad d tmi. - Nedocen ní p ínos mezinárodní spolupráce - Nechu a obava k a ze získávání nových finan ních prost edk projekt - Jazyková vybavenost organizátor vým n „I když mám nár st práce „vychovávám“ si „nové“ potencionální dobrovolníky, pracovníky.“ • JAK P EKONAT T ŽKOSTI - MOŽNOSTI EŠENÍ - Umožnit „motiva ní hospitace“ na b žících a osv d ených projektech seminá e vým ny zkušeností, vzájemná spolupráce našich a zahrani ních partner - Využití regionálních poradc NA „MLÁDEŽ“ a jiných institucí nap . TANDEM Zvýšit využívání rozesílání informací o mezinárodní spolupráci - www.adam.cz, www.tandem.adam.cz - Zapojení mladých lidí do organizace vým n a psaní projekt - Ú ast na jazykových kurzech - Zapojení a využití „nadšených“ ú astník 5. Vzd lávání interních a externích pracovník , rozvoj lidských zdroj

Vedoucí pracovní skupiny: Vladimíra Šlosarová, ved. odd. NIDM, Mgr. Jaroslav Jindra, Rady MŠMT pro zájmové vzd lávání, Ing. Milan Appel, editel Lužánky – SV

len

Výstupy z pracovní skupiny : Pro ú astníky byla p ipravena Mapa klí ových událostí. Ú astníci zapisují klí ové události ve spole nosti, organizaci a významná témata za uplynulých 15 let do sou asnosti s výhledem do roku 2010. Ú astníci se prost ednictvím Mapy klí ových událostí postupn zamysleli nad podmínkami a zm nami v innosti SV , pot ebami ú astník , pracovník i z izovatel . B hem jednání stanovili priority a pot eby v oblasti vzd lávání pracovník st edisek volného asu. Spole n se zamysleli nad sou asným postavením pedagog volného asu ve spole nosti, nutností celoživotního vzd lávání a stanovili oblasti i požadavky na vzd lávání t chto pracovník nejen v sou asné dob , ale také na p edpoklad trend ve vzd lávání do roku 2010. Vzd lávání pracovník zájmového vzd lávání musí být v souladu s novou školskou legislativou a odpovídat pot ebám t chto za ízení. Ú astníci se shodli na tom, že vzd lávacích institucí je dostate né množství, ne všechny ale vyhovují pot ebám SV . Pomalu p izp sobují obsahy studijních program sou asným podmínkám ve spole nosti i pot ebám organizací. Vzd lávací programy celoživotního vzd lávání musí nabízet takové obory, které budou prosp šné jak ú astník m, tak organizacím.

15

Se zm nami ve spole nosti musí dojít ke zm nám ve vzd lávání pracovníka SV .Není to jen pedagog volného asu, ale tato za ízení pot ebují další kvalifikované pracovníky, aby se udržely na trhu práce a uspokojily pot eby svých klient . Pro NIDM z toho vyplývá - Akreditovat Koncepci dalšího vzd lávání pedagogických pracovník školských za ízení pro zájmové vzd lávání .j.12 592/2002-51 a program Trvalý rozvoj st ediska, který je zam en na celkový rozvoj organizace. Pedagog volného asu pro mládež: Z výstup vyplývá, že se m ní v kové složení návšt vník SV . Zapojuje se mládež, která má jiné pot eby a p edstavy o innosti, je schopná sama si vytvá et programy, ale pot ebuje dohled pedagoga, který má schopnost pochopit jejich mentalitu i pot eby . Jaké má mít p edpoklady a co musí znát: -

odborník v oboru zvláštnosti vedení skupiny náctiletých psychologie náctiletých taktik,um ní naslouchat,poradit,nadšenec v oboru umí se orientovat v jejich sv t – spíš psycholog než pedagog

Jaké dopl ující vzd lávací aktivity: -

komunika ní dovednosti odborné a specializované kurzy týmový spolupráce a prožitková pedagogika v kové zvláštnosti a ešení problém – ešení konflikt

Další nová profese, která se v sou asnosti kumuluje s pedagogem - pracovník zabývající se marketingem – pro pot eby sekce jsme ho nazvali „marketér“. P edpoklady: -

dostate n informovaný o innosti SV komunikativní, empatický, asertivní, kreativní umí dotahovat v ci do zdárného konce nenechá se odradit neúsp chem

oblasti vzd lávání: -

orientace na trhu volného asu v p íslušném míst monitoring zájmu o volno asové aktivity – potenciální klienti a zákazníci zpracování vizí – konkrétní postupy, finan ní rozvaha, kontakty se spolupracujícími subjekty, propagace, spolupráce s médii, reklama

„fundraiser“ - Další pracovník s jinými požadavky na vzd lání než je pedagog. oblasti vzd lávání: -

znalost organizace pracovat a vyhledávat informace znalost grantového prost edí komunika ní dovednosti um t psát projekty, schopnost prezentovat organizaci, odborný servis, poradenství jak psát projekty, jak vyhledávat vhodné projekty komunikace a rétorika

Ú astníci se shodli na tom, že je nutné vzd lávat všechny pracovníky SV . Krom odborných vzd lávacích program pro jednotlivé profese ješt vidí pot ebu vzd lávat tyto pracovníky pro rozvoj organizace. 16

Další oblasti vzd lávání pro ekonomy: -

jak sestavit dlouhodobý ekonomický zám r v souladu s vizí SV komunikace vn jší - s pracovníky a jejich požadavky - vnit ní – z izovatel analýza hospoda ení SV zvláštnosti hospoda ení SV , systémy práce a struktury SV

Další oblasti vzd lávání pro editele: -

znalost komunika ních technik, mediální komunikace základy techniky plánování fundraising,marketing,ekonomika, základy personalistiky um t pracovat s lidskými zdroji - týmová spolupráce,vedení a ízení lidí,delegování pravomocí práce s informacemi - pr b žné sledování legislativních norem tvorba vizí, realizace, analýza a hodnocení základy diplomatického jednání

Záv r: Všichni ú astníci chápou nutnost vzd lávání i jeho prosp šnost pro r st organizace. Vzd lávání ale musí mít smysl, být p ínosem jak pro ú astníky, tak organizaci. Z jednotlivých profesí vyplývá souhrn spole ných i rozdílných vzd lávacích aktivit. Mimo již výše jmenované oblasti vzd lávání u jednotlivých profesí ze sekce vyplynuly další oblasti vzd lávání: - seminá e zam ené na sociologii – zpracování dat, tvorba pr zkum a výzkum , jejich zpracování a využití v praxi atd. - jak se rodí vize – co to je, jak se stanovuje, jaká je cesta ke spln ní cíle atd. - základy ekonomiky - propagace a komunikace s médii - rozvoj osobnosti – díl í seminá e 6. Evropské strukturální fondy a jejich využití

Vedoucí pracovní skupiny: Mgr. Ivo Jupa, editel odboru 60 MŠMT. V pracovní skupin jednalo celkem 25 editel SV z celé eské republiky, kte í nem li doposud zkušenosti s programem Evropského sociálního fondu.

Pracovní skupina získala prioritní informace: - o opera ním programu Rozvoj lidských zdroj (dále jen OP RLZ), který umož uje erpání finan ních prost edk pomocí Evropského sociálního fondu - o hlavním poslání ESF - rozvoj zam stnanosti - snižování nezam stnanosti - sociální exkluze - o Evropské strategii zam stnanosti a její globální cíle - p ehled priorit a opat ení opera ního programu Rozvoje lidských zdroj 1. Aktivní politika zam stnanosti: - posílení aktivní politiky zam stnanosti p i zam stnávání uchaze zam stnání - modernizace ve ejných služeb zam stnanosti

a zájemc

o

2.Sociální integrace a rovnost p íležitostí -

integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí rovné p íležitosti pro ženy a muže na trhu práce posílení kapacity poskytovatel sociálních služeb

3.Rozvoj celoživotního u ení - zkvalit ování vzd lávání ve školách a školských za ízeních a rozvoj podp rných systém ve vzd lávání

17

- podpora terciálního vzd lávání, výzkumu a vývoje - rozvoj dalšího profesního vzd lávání

4.Adaptabilita a podnikání - zvýšení adaptability zam stnavatel a zam stnanc na zm ny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurence schopnosti - specifické vzd lávání

Na základ výkladu a získaných informací si pracovní skupina vytvo ila p ehled možností a pot eb SV . Cílem skupiny bylo využít ESF pro zlepšení úrovn jimi poskytovaných služeb. Posílit nabídku a dostupnost inností SV ve vazb na pot eby trhu práce v regionech. Ú astníci se shodli na t chto záv rech: 1. Oblast aktivní politiky zam stnanosti - skupina dosp lých nad 50 let a absolventi SŠ bez praxe SV poskytují poradenství (ICM), r zné formy odborného vzd lávání (jazykové, odborné, komunika ní, týmové…), rekvalifikace (vzd lávání dosp lých) a mohou umožnit získání odborné praxe pro absolventy st edních škol. 2. Oblast sociální integrace a rovnosti p íležitostí - významná skupina žák bez ukon eného vzd lání na SOU, SŠ. SV jsou odborníky v oblasti spontánních a nízkoprahových aktivit s d tmi a mládeží p i kterých dochází nejsnadn ji k sociální integraci,která asto vede k jejich úsp šnému uplatn ní na trhu práce. 3. Oblast rozvoje celoživotního u ení - vidíme, jako významnou cílovou skupinu pracovníky škol a školských za ízení. Opomenout nelze mimoškolní vzd lávání, jeho modernizaci a rozvoj,které lze shrnout do globální výchovy. SV zabezpe ují DVPP, vzd lávací vým nné pobyty d tí a mládeže v zahrani í, výukové programy pro šk. kolektivy a mnoho dalších aktivit.

V tšina inností SV je aplikovatelná na podmínky ESF, proto mají SV v sou asné dob ideální možnost realizovat své programy. Ú astníci se shodli, že je nutné v tšinu program SV inovovat a zkvalit ovat a pokud je to možné využít všech nabízených alternativ. 7. Vnit ní a vn jší kontrola, práce se základními dokumenty

Vedoucí pracovní skupiny: RNDr. Milan Macek, CSc. a Mgr. Vladimír Bláha, lenové Rady MŠMT pro zájmové vzd lávání. Pracovní skupiny se zú astnilo na 42 ú astník CS .

Skupina se zabývala vnit ní kontrolou ( školní vzd lávací program, vnit ní ád, matrika, hodnotící zpráva) a vn jší kontrolou ( metodické doporu ení + kontrolní innost z izovatel , ŠI). ídící skupiny rozd lili jednání na t i oblasti: a) Školní vzd lávací program b) Vnit ní ád, školní matrika c) Kontrola a hodnocení a)

b)

Školní vzd lávací program - pro SV strategický dokument . 1. Není možné, aby vznikl urychlen , je pot eba participace pracovník , z izovatele a hlavn ú astník . Je nutné ho zve ej ovat na ve ejném míst ve škole nebo školském za ízení. Pracovní skupina se zabývala jeho cíli, délkou, formou a obsahem, asovým plánem, p ijímáním ú astník vzd lávání, pr b hem a ukon ením vzd lávání Vnit ní ád – je dokumentem, který se dotýká každého ú astníka innosti. Diskutovali jsme o vnit ních ádech v jednotlivých za ízeních, o jejich náplni. Dále se diskutovalo o školní matrice - nový pojem ve školském zákon (dále ŠZ). SV díky „matrice“ získávají nejvyšší rozsah informací o svých ú astnících. Nikde není stanoven zp sob vedení školní matriky

18

c)

Projednal se rozdíl mezi kontrolou a hodnocením. Kritéria kontrolní innosti ŠI jsou na webových stránkách ŠI . Ze ŠZ vyplývá hodnocení SV z izovatelem podle p edem zve ejn ných pravidel.

Záv ry : Školní vzd lávací program (dále jen ŠVP): 1) P i zpracování ŠVP vycházet ze strategických dokument vzd lávací soustavy (není rámcový vzd lávací program) 2) ŠVP zpracovávat na základ (již vydaných dokument za ízení) široké diskuse, participace pracovník , z izovatele, externist , ú astník atd. (na toto téma organizovat vnit ní seminá e) 3) ŠVP chápat jako dlouhodobou záležitost, která se musí dále postupn vyvíjet

Vnit ní ád : 1) Vnit ní ád konstruovat v souvislostech se ŠVP 2) Vnit ní ád zpracovat obecn , jednoduše, universáln s odkazy na jiné vnit ní dokumenty 3) Využít již stanovených vnit ních pravidel a doplnit další ustanovení školského zákona 4) Nad rámec školského zákona rozší it pravidla na všechny ú astníky (ne pouze na d ti, žáky a studenty a zákonné zástupce nezletilých ú astník )

Kontrola a hodnocení : 1) Rozlišovat vnit ní a vn jší kontrolu – vychází z celé ady zákon 2) Hledat spole ná kritéria pro vlastní hodnocení a hodnocení z izovatele (v krajích a m stech) a ŠI

8. Práce s nadanými a talentovanými d tmi a mládeží

Vedoucí pracovní skupiny: Ludvík Starosta, ved. odd. NIDM, Mgr. Libor Bezd k, editel DDM hl. m.Prahy

Záv ry : 1. Za adit problematiku práce s talenty do koncepce státní politiky sm rem k mladé generaci na léta 2007 – 10 a následn zpracovat metodiku pro z izovatele SV 2. Zpracovat koncepci vyhledávání talent a práce s nimi. Následn metodiku k této problematice 3. V rámci novely autorského zákona iniciovat jeho zm nu tak, aby finan ní náklady na poplatky kolektivním správc m neohrožovaly innost SV a jejich práci s talentovanou mládeží 4. P ipravit na p íští seminá burzu fundraisingu v oblasti zajišt ní náklad na práci s talenty 9. Vztahy s orgány státní správy a samosprávy, postavení SV

Vedoucí pracovní skupiny: Mgr. Tomáš Vindiš, tajemník MÚ Nový Ji ín, Mgr. Miroslav N mec, editel DDM Jihlava, Ing. Jan Kota ka, editel DDM Nám š nad Oslavou

Pracovní skupina si tématiku rozd lila do n kolika oblastí : 1) ZHODNOCENÍ SPOLUPRÁCE SE Z IZOVATELI, JEJICH POŽADAVKY : Zde se diskutovalo o z izovatelských formách p edevším kraj-obec, zazn la celá ada argument jak pro zachování z izovatelské funkce kraje, tak pro výhodnost být z izován obcemi. Co kraj, to jiný názor, vše je odvislé od kvality navázaných vztah a spolupráce bu s m stem, nebo krajem. P esto doporu ujeme zvažovat i jiné z izovatelské formy, jako školní právnická osoba nebo p echod na soukromou bázi.P i ešení problému mezi z izovateli a DDM by v tší roli m li hrát krajské koordina ní rady Sdružení pracovník DDM, které se musí stát aktivními partnery krajských ú ad .

19

Dále doporu ujeme, aby ve všech krajích byla nastolena jasná pravidla mezi z izovateli a organizacemi, která bohužel stále v n kterých krajích chybí. Zvláš d razn apelujeme na DDM, aby v novaly velkou pozornost dlouhodobým zám r m kraje v oblasti výchovy a vzd lávání s cílem jasného vymezení rozvoje SV a tím zajišt ní ur itých jistot a existence organizace.

2) ZP SOB FINANCOVÁNÍ NA ZÁKLAD KRAJSKÝCH NORMATIV VYTVÁ ENÍ KONCEPCE VOLNÉHO ASU V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH :

A PODÍL NA

V této oblasti se diskutovalo o finan ních tocích od ministerstva p es kraje až k obcím, hodnotila se kvalita zpracování i stále neexistence krajských normativ a jejich transparentnost pro jednotlivá za ízení, vztah z izovatel k napl ování vyhlášky 74/2005 o zájmovém vzd lávání apod. Zde doporu ujeme, aby finance šli na kraje a obce ú elov rozepsány pro SV , PPP a další organizace, tedy aby byl istý pr tok financí z ministerstva až k obcím. Dále doporu ujeme p i rozd lování financí nezam ovat se pouze na ukazatel po tu d tí v pravidelné zájmové innosti, ale zohled ovat i další formy zájmového vzd lávání daných vyhláškou o zájmovém vzd lávání. Pracovní skupina dále doporu uje opustit uznávání výkon pouze v kategorii d tí a mládeže od 6 do 18 let, ale akceptovat evropské zvyklosti, kde potencionální klient je ve v ku 0-26 let. Dále žádáme o p ehodnocení za azování editel a pracovník DDM do vyšších platových t íd, nap íklad v porovnání s u iteli ZŠ, vzhledem k tomu, že i my realizujeme jednu z forem vzd lávání, a to zájmového. P i podílu vytvá ení obecních a krajských koncepcí v oblasti volného asu, doporu ujeme SV d sledn sledovat d ní v obcích a krajích, p ipomínkovat vznikající vyhlášky a aktivn se podílet na rozvoji všech volno asových aktivit.

3) POSTAVENÍ SV

V OBCÍCH, VYTVÁ ENÍ IMAGE ZA ÍZENÍ :

Zde je nutné se stále propagovat nap . p es webové stránky kraj a obcí, zvát politické zástupce na akce, podílet se na kulturním a sportovním rozvoji obcí a dosáhnout toho, aby se SV stala plnohodnotným partnerem m sta.

3. Obecné strategické cíle ve vzd lávání Nové cíle vzd lávání (školství) - chápání vzd lání jako základní servis; - sm ování k u ící se spole nosti; - „spole nost znalostí“ – sociální dovednosti (v a vztah ); - mén poznatk více aplikovatelných v život Vzd lávání a odborná p íprava v Evrop : r zné systémy a spole né cíle do roku 2010: - program formulující cíle systém vzd lávání rada v Lisabonu v b eznu 2000 (Lisabonská ekonomikou založenou na znalostech); - 13 cíl v rámci 3 strategických zám r ;

domosti dovedené do souvislostí (schopnost je uplatnit); a odborné p ípravy – Evropská strategie – stát se nejvysp lejší

1. Zlepšování kvality a efektivity systém vzd lávání – vzhledem požadavk m znalostí a m nícím se model m výuky a u ení: 1.1. 1.2. 1.3.

k novým

Zlepšení vzd lávání u itel ; rozvíjení dovedností pro spole nost znalostí zajišt ní p ístupu k ICT pro všechny

20

1.4. 1.5.

zvýšení po tu student v p írodov dných a technických oborech; maximální využívání zdroj ;

2. Zajišt ní p ístupu ke vzd lávání pro všechny – vzhledem nad azenému principu celoživotního u ení, podpora zam stnanosti, profesního rozvoje, aktivního ob anství a sociální soudržnosti: 2.1. 2.2. 2.3.

vytvo ení prost edí otev eného pro u ení; zvýšení atraktivity u ení; podporování aktivního ob anství, rovných p íležitostí a sociální soudržnosti;

3. Otev ení systém vzd lávání okolnímu sv tu – vzhledem k základní pot eb podporovat vazby na sv t práce a na spole nost a elit výzvám vyplývajících z globalizace: 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.

posilování vazeb se sv tem práce, výzkumem a celou ostatní spole ností; rozvíjení podnikatelského myšlení; zkvalit ování studia cizích jazyk ; posilování mobilit a vým n; rozvíjení evropské spolupráce.

Bílá kniha – národní program rozvoje vzd lávání v 6 základních strategických cíl : -

R

celoživotní u ení pro všechny; p izp sobování vzd lávacích program pot ebám života spole nosti; monitorování a hodnocení kvality a efektivity vzd lávání; podpora vnit ní prom ny a otev enosti vzd lávacích institucí; prom na role a profesní perspektivy pedagogických a akademických pracovník ; p echod od centralistického ízení k odpov dnému spolurozhodování;

Dlouhodobý zám r vzd lávání a rozvoje vzd lávací soustavy 6 strategických cíl : 1. 2. 3. 4. 5. 6.

R:

zkvalitn ní a modernizace vzd lávání (kurikulární reforma); zajiš ování kvality, monitorování a hodnocení vzd lávání; zajiš ování rovnosti p íležitostí ke vzd lávání; rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství; zvyšování profesionality a spole enského postavení pedagogických pracovník ; podpora dalšího vzd lávání.

ad 1. Kurikulární reforma -

vymezit nové cíle vzd lávání; nové pojetí kurikula od znalostí a v domosti ke kompetencím a komplexním dovednostem; vytvo it kurikulární dokumenty – RVP a ŠVP; podpo it tvorbu ŠVP metodicky; zajistit informa ní a mediální podporu; podpora masivního DVPP; zm nit vysokoškolskou p ípravu; posílit n které ásti vzd lávání: – jazyky – ICT – výchova k ob anství a demokracii – výchova k profesní orientaci – výchova ke zdravému životnímu stylu – nová témata: osobnostní a sociální výchova enviromentální výchova výchova k trvalé udržitelnému rozvoji výchova k evropským souvislostem

21

-

výchova k rovným p íležitostem uplatnit nové formy výuky: – mezip edm tové vazby a výuku integrovaných obsah – týmovou spolupráci u itel

ad 5. Zvyšování profesionality a spole enského postavení PP -

PP – nositel všech strategických zm n; vzd lávání PP; DVPP; studium podporující správné kompetence; studium managerských dovedností; studium vedoucí k napln ní priorit; studium v oblasti práce s mládeží.

-

nabídka aktivit, navazující na po áte ní vzd lávání, dopl ující a rozši ující ho podle pot eb jednotlivc i zam stnavatel ; národní soustava kvalifikací; rozvojová oblast pro SV – akreditace vzd lávacích program

ad 6. Podpora dalšího vzd lávání -

Zdraví 21 21 cíl zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva: -

cíl 4 Zdraví mladých – odpov dnost za zdraví, prevence násilí a šikany, rozši ování volno asových aktivit, sport pro netalentované… cíl 9 Snížení výskytu poran ní … dopravní výchova, první pomoc cíl 11 Zdravý životní styl – psychohygiena, výživa, pohybové a t lesné aktivity …

Vzd lávání je založeno na zásadách: o rovného p ístupu každého státního ob ana R nebo jiného lenského státu EU ke vzd lávání bez jakékoli diskriminace z d vodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národností, etnického nebo sociálního p vodu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení ob ana, o zohled ování vzd lávacích pot eb jednotlivce, o vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a d stojnosti všech ú astník vzd lávání, o bezplatného základního a st edního vzd lávání státních ob an R nebo jiného lenského státu EU ve školách, které z izuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, o svobodného ší ení poznatk , které vyplývají z výsledk soudobého stavu poznání sv ta a jsou v souladu s obecnými cíli vzd lávání, o zdokonalování procesu vzd lávání na základ výsledk dosažených ve v d , výzkumu a vývoji a co nejširšího uplat ování ú inných moderních pedagogických p ístup a metod, o hodnocení výsledk vzd lávání vzhledem k dosahování cíl vzd lávání stanovených tímto zákonem a vzd lávacími programy o možnosti každého vzd lávat se po dobu celého života p i v domí spoluodpov dnosti za své vzd lávání

Obecnými cíli vzd lávání jsou zejména: -

-

rozvoj osobnosti lov ka, který bude vybaven poznávacími a sociálními zp sobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a ob anský život, výkon povolání nebo pracovní innosti, získávání informací a u ení se v pr b hu celého života, získání všeobecného vzd lání nebo všeobecného a odborného vzd lání,

22

-

pochopení a uplat ování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpov dností a smyslem pro sociální soudržnost, pochopení a uplat ování principu rovnosti žen a muž ve spole nosti, utvá ení v domí národní a státní p íslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identit každého, poznání sv tových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním m ítku, získání a uplat ování znalostí o životním prost edí a jeho ochran vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpe nosti a ochran zdraví.

4. Charakteristika DDM Školní vzd lávací program DDM vydává editelka pro všechna místa poskytovaného vzd lávání v rámci innosti DDM. Tento program úzce souvisí s celoro ním pracovním plánem a jednotlivými specifickými plány pro zájmové útvary. D m d tí a mládeže Uh.Ostroh, p ísp vková organizace je vysoce profesní st edisko volného asu pro zájmové vzd lávání ve všech oblastech rozvoje d tí a mládeže, které v souladu s vyhláškou . 74/2005 Sb. o zájmovém vzd lávání, plní hlavní úkoly v oblasti zájmového vzd lávání v souladu s prostorovými, personálními a finan ními podmínkami. DDM poskytuje vzd lávání v Uh.Ostrohu a okolních obcích v pronajatých budovách. Zájmové vzd lávání je realizováno ve všech typech hlavní innosti: - pravidelná zájmová - p íležitostná - spontánní aktivity - táborové a pobytové akce - sout že a p ehlídky - výukové programy, metodická a osv tová innost Všechny typy zájmového vzd lávání jsou otev eny všem v kovým kategoriím. Dopl kovou innost provozuje v souladu se Z izovací listinou.

5. P edm t innosti Co je (a není) zájmové vzd lávání? - co obsahem a formami odpovídá ustanovením školského zákona a vyhlášky o zájmovém vzd lávání - co sm uje k obecným cíl m vzd lávání v duchu zásad vzd lávání

6. Prostorové a materiální podmínky prostorové:

23

• Odborné u ebny a pracovny: výpo etní technika, žákovská kuchy ka, výtvarná keramická dílna. • Prostory pro d lenou jazykovou výuku. • Univerzální sál a víceú elové u ebny. • Zcela chybí prostory pro pedagogické i nepedagogické pracovníky. Budovy DDM: Místnosti DDM na Zdravotním st edisku je v majetku M sta Uh.Ostroh. Jsou zde t i u ebny: keramická dílna, cvi ná kuchy ka, jedna všeobecná u ebna a herna v etn PC u ebny a kancelá editelky. Budova je umíst na v klidné obytné zón m sta. Pro spontánní aktivity využívá DDM chodby st ediska. Místnosti na MŠ Sídlišti: k dispozici je zde sál pro pohybové aktivity, jedna víceú elová klubovna. Pro innost lze používat zahradu, která není ve správ DDM, je vybavena hracími prvky pro d ti. Pro jednotlivé typy a odbornosti jsou prostory vybaveny odpovídajícím vybavením a u ebními pom ckami. Klient m je k dispozici informa ní kancelá . Pro klienty i pracovníky je vytvo eno pot ebné pracovní zázemí, v etn technického vybavení vzhledem k finan ním možnostem za ízení. Ve vybavení DDM chybí sportovišt . Na obou pracovištích dále dbáme o vytvo ení podn tného a tv r ího prost edí, na jehož podob se podílejí i ú astníci naší innosti. Každoro n je vybavení modernizováno a dopl ováno, podle finan ních možností a pot eb klient .

7. Personální podmínky Celou innost DDM zajiš uje pracovní kolektiv tvo ený pedagogy volného asu, technicko-hospodá skými a provozními pracovníky. Organiza ní struktura vychází z pot eb organizace. Kvalifika ní p edpoklady a odbornost je dána zákonnými normami. innost DDM zajiš uje kolektiv mladých pedagog a ada (cca 18) externích spolupracovník . Jsme otev ené za ízení, které se skladbou své innosti snaží reagovat na poptávku a pot eby našich klient a návšt vník . Technicko-hospodá ští a provozní pracovníci zajiš ují oblasti pot ebné pro provoz a ekonomiku organizace.

7.1. Interní pracovníci Na DDM pracuje kvalitní pedagogický tým, jehož lenové chápou pot eby osobního r stu a dalšího vzd lávání jako prioritu. Pracovní tým DDM tvo í 4 kvalifikovaní pedagogové.

24

Tento profesní tým musí spl ovat tato kritéria: - kreativní kolektiv, který má vytvo ený soubor hodnot, které považuje za d ležité - klima d v ry, respektu mezi pedagogy - nízká absence - vysoké pracovní nasazení - dopl ování kvalifikace a odborností v rámci DVPP - mobilita a p izp sobivost novým trend m a formám práce - chu do práce a systemati nost p i pln ní úkol ve výchovn vzd lávací práci Rozsah p ímé práce s d tmi: editel DDM stanoví rozsah p ímé výchovné práce vždy na školní rok ve vnit ním sm rnici, s ohledem na rozsah a specifi nost innosti v konkrétním roce pro jednotlivé pedagogické pracovníky. Sou asný kolektiv interních pedagog dosahuje plné aprobovanosti v t chto oborech: - pedagogika volného asu - pedagogika - psychologie - výchovné poradenství - kulturologie - management sportu a volného asu - výtvarná výchova - sociální práce Další kritéria pro pedagoga volného asu v našem za ízení: - zp sob využití své odbornosti a nov získávaných poznatk pro pln ní cíl organizace - komunika ní schopnosti a dobrá reprezentace za ízení - schopnost týmové spolupráce - organiza ní schopnosti a jejich využití - schopnost vytvá et podmínky pro osobnostn sociální rozvoj klient - kreativita a flexibilnost na zp sob práce v tomto druhu za ízení - ochota ke spolupráci s jinými subjekty Organizace má zpracovaný plán dalšího vzd lávání – DVPP, který je každoro n up es ován podle pot eb jak samotných pracovník , tak podle trend a aktuálních pot eb celé organizace. ást DVPP probíhá formou individuálního studia a ú astí na akreditovaných vzd lávacích programech, zárove se celý kolektiv zú ast uje týmových aktivit. Opat ení pro zajišt ní publicity: D m d tí a mládeže bude prezentován svým názvem a logem. Propagace a reklama bude provád na prost ednictvím: tiskovin – letáky, plakáty, informa ní tabule, vizitky, medializace – regionální tisk, regionální televize a radiové stanice, www stránky atd.

7.2. Externí pracovníci

25

Zna nou ást hlavní innosti zajiš ují a vedou externí spolupracovníci DDM. Tento kolektiv doznává každoro n adu zm n a jedním z našich hlavních cíl je co nejv tší ást tohoto kolektivu stabilizovat a dále p ipravovat pro práci s klienty. Proto je pro práci s externími lektory a vedoucími zájmových útvar stanoven dlouhodobý plán, který napl ují lenové interního pedagogického týmu.

8. Ekonomické podmínky DDM je p ísp vkovou organizací s vícezdrojovým financováním, jejíž základní zdroje financování p edstavují: -

státní rozpo et p ísp vek z izovatele vlastní zdroje z hlavní innosti (úplaty ú astník ) vlastní zdroje z dopl kové innosti granty a projekty dary

Zásady hospoda ení se ídí obecn platnými právními normami pro hospoda ení p ísp vkových organizací, pravidly hospoda ení stanovenými z izovatelem (zpravidla na každý kalendá ní rok), právními p edpisy pro zájmové vzd lávání (úplata ú astník ) a dalšími podmínkami formulovanými v souboru vnit ních norem. Každoro n (školní rok) je vydáván ceník inností a služeb DDM, ve kterém se stanovuje výše úplat ú astník za pravidelnou innost, pro ostatní innosti jsou úplaty stanovovány pr b žn . Kontrolní mechanismy jsou zajiš ovány vnit ním kontrolním systémem a vn jšími kontrolami (p edevším finan ní kontrola z izovatele).

9. Podmínky BOZP DDM p i zájmovém vzd lávání a s ním p ímo souvisejících innostech p ihlíží k základním fyziologickým pot ebám ú astník a vytvá í podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro p edcházení vzniku sociáln -patologických jev . Zajiš ujeme bezpe nost a ochranu zdraví a p edáváme ú astník m pot ebné informace (proškolování p ed jednotlivými typy inností). P i zajiš ování bezpe nosti a ochrany zdraví vycházíme z obecn platných pokyn . Pro školení pracovník a pravidelné preventivní kontroly je stanoven dlouhodobý plán. Je vedena evidence úraz ú astník . Provoz a režim se ídí Vnit ním ádem DDM a souborem vnit ních norem, které stanovují zásady nejen pro vzd lávací innost, ale i pro oblast BOZP, ochrany majetku, ekonomickou a kontrolní. Ú astníci innosti jsou pojišt ni, stejn tak majetek a vybavení DDM.

26

10. Konkrétní cíle zájmového vzd lávání ŠVP byl zpracován pedagogickým kolektivem DDM. Byla provedena analýza jednotlivých typ hlavních inností (analýza SWOT) a její výsledky zpracovány. Dále bylo provedeno hodnocení napln ní d ív jších vizí, pln ní a korekce dlouhodobých cíl . Na základ hodnocení byla provedena revize t chto základních poslání organizace a stanovena strategie pro následující období, a to p edevším s ohledem na: - charakteristiku ŠVP a dalších programových materiál - v kové i individuální zvláštnosti ú astník - zájmy a o ekávání ú astník , jejich rodi , z izovatele, místní komunity - personální, materiální a finan ní podmínky - tradice našeho za ízení - konkuren ní prost edí - rozsah zájmových inností v oblastech estetické a kulturní výchovy, techniky a po íta ové gramotnosti, p írodov dy, turistiky, environmentální výchov , zdravém životním stylu, spole enskov dních oborech - nabídka pro všechny v kové kategorie od 0 do 99 - nabídka dle náro nosti inností - nabídka dle etnosti a pravidelnosti inností - nabídka inností v pr b hu celého roku v etn prázdnin, sobot, ned lí a svátk - nabídka adrenalinových sport a s tím související prostorové a materiální vybavení - komunitní centrum- participace d tí a mládeže na naší innosti - spolupráce s institucemi podílejícími se na výchov a vzd lávání se všemi cílovými skupinami, které stanoví p íslušná vyhláška - rozvoj volno asových aktivit v oblasti neformálních inností s d tmi a mládeží nové formy práce p i innosti s neorganizovanými skupinami d tí a mládeže - projektová innost ve všech oblastech program vyhlášených v rámci grantové politiky V práci s talentovanými d tmi a mládeží - jednotlivci i kolektivy - p ipravovat ú astníky na zájmové sout že, pomáhat d ti orientovat k volb povolání zejména v um leckých oblastech, ale i v oblasti techniky, informatiky, sportu a ekologii. Konkrétní cíle vzd lávání jsou uvedeny v každém jednotlivém plánu zájmového útvaru. P i práci s talenty úzce spolupracovat s organizacemi, které se touto inností zabývají na vyšší úrovni. Školní vzd lávací program zájmového vzd lávání v DDM charakterizuje vysoká odbornost pedagog , kte í pracují s d tmi a mládeží podle vlastních program .

10.1. Vize DDM Vzd lávací metody DDM podporují u ú astník samostatnost, tvo ivost, vzájemnou toleranci a úctu, komunika ní dovednosti. DDM se stane komunitou, která podporuje fyzické a psychické zdraví.

27

1. Místo pro vás – vytvo it za ízení s pestrou nabídkou aktivit pro všechny v kové kategorie. 2. P i dosažení kvantity inností udržovat i vysokou kvalitu a profesionalitu. 3. Být široce ve ejn p ístupným (otev eným) za ízením a zárove respektovat individuální pot eby klient .

10.2. Dlouhodobé cíle -

Hledat stále nové formy a prost edky celoživotního zájmového vzd lávání. Vytvo it stabilizovaný pedagogický tým, interních i externích pedagog . Hledat a vytvá et vlastní specifikum, které by nás charakterizovalo pro ve ejnost. Prohlubovat preventivní p sobení na d ti a mládež z rizikových skupin. Efektivn ji a ú eln ji spolupracovat s jinými subjekty. Zapojit se do komunitního plánování v lokalitách p sobení. Zapojit se aktivn do projekt realizovaných za podpory z fond Evropské unie a mezinárodních aktivit Prioritními mezi kompetencemi ve vzd lávání žák je komunikace v mate ském a v cizím jazyce, práce s informacemi, schopnost ešit problémy. Podporujeme osobnostní a sociální výchovu d tí, jejich sebed v ru a smysl pro úctu, slušnost a toleranci. U íme d ti pe ovat o vlastní zdraví a o prost edí, v n mž žijí. Zajiš ujeme nabídku zájmových aktivit pro ú astníky s cílem rozvíjet jejich zájmy a smyslupln využít jejich volný as. ád DDM je srozumitelným souborem povinností a práv ú astník a zam stnanc DDM. Jeho základem jsou myšlenky demokracie a sebehodnocení. Organizace ízení DDM funguje na principech týmové spolupráce a kolektivní odpov dnosti. Soustavnost zodpov dného individuálního pln ní cíl a úkol pedagogy je základním p edpokladem kvalitní vzd lávací práce. DDM chápe své poslání jako službu ú astník m a jejich rodi m. Kvalitní komunikace s rodi ovskou ve ejností je jednou z priorit.

10.3. Krátkodobé cíle Jsou zpracovány na základ výstup z vnit ního i vn jšího hodnocení každoro n ve form stanovení hlavních cíl a plánu innosti na každý školní rok. Tento dokument je p edkládán z izovateli a zve ejn n. Obsahuje asový rámcový plán na daný školní rok. Realizace vzd lávacích cíl v jednotlivých oborech a typech innosti, v etn použitých forem, jsou zpracovány v obsahovém plánu innosti DDM, který je zpracován v tomto roce poprvé a bude upravován a dopl ován podle aktuálního vývoje a pot eb klient .

11. Formy zájmového vzd lávání

28

Zájmové vzd lávání d tí a mládeže se realizuje ve všech zájmových oblastech formou pravidelných, p íležitostných, spontánních aktivit, víkendových a prázdninových akcí, rekrea ních inností, tábor , odborných, osv tových akcí a metodických inností. Cílem zájmového vzd lávání je nau it ú astníky aktivn využívat sv j volný as, rozvíjet sv j zájem (oblíbenou aktivitu) i talent, získávat nové poznatky, zkušenosti, dovednosti i návyky, realizovat se v kolektivu ostatních ú astník , pop ípad se um t adaptovat v r zném typu kolektivu a prost edí. Formy zájmového vzd lávání vycházejí z vyhlášky o zájmovém vzd lávání a jejich použití je specifikováno v rámcovém ro ním plánu innosti (viz Charakteristika DDM). Základní formy: a) p íležitostná výchovná, vzd lávací, zájmová a tématická rekrea ní innost nespojená s pobytem mimo místo sídla: N které se cyklicky opakují (Diskotéka, návšt va kina). Jsou na DDM po ádány vždy interním pracovníkem. Na akcích nám výrazn pomáhají dobrovolní pracovníci. DDM se snaží, aby nabídka p íležitostné innosti byla co nejpest ejší. zp sob realizace: programové bloky, tématické akce, workshopy, vycházky, sout že, prezenta ní a propaga ní akce, p ím stské tábory, celodenní programy, výlety, exkurze frekvence: celoro n , nepravideln ve stanovených termínech b) pravidelná výchovná, vzd lávací a zájmová innost: probíhá pravideln v ur ený den, v ur enou hodinu, na ur itém míst . Ú ast je podmín na vypln ním p ihlášky a zaplacením úplaty. N které kroužky mají omezení nap . v kové, kapacitní atd. Na každé sch zce je p ítomen vedoucí a už interní nebo externí. Vedoucí každého kroužku vede Deník, kam zapisuje datum sch zky, po et len sch zky a nápl . Tento Deník odevzdává ke konci m síce vedoucímu externist DDM, který na jeho základ zpracovává podklad pro mzdy a m sí ní statistiku. Vedoucí vykonává kontrolní innost jak v Deníku tak p ímo na sch zce formou hospitace. Svou pravidelnou innost jsme rozší ili i do okolních obcí – Blatnice pod Sv. Antonínkem, Ostrožská Nová Ves, Polešovice, kde spolupracujeme se základními školami již tvrtým rokem. zp sob realizace: zájmové útvary, soubory, turistické a sportovní oddíly, kluby, výukové programy frekvence: pravideln , v tšinou b hem školního roku c) táborová innost a další innosti spojené s pobytem mimo místo sídla školského za ízení: zp sob realizace: tábory, odborná nebo tématická soust ed ní, výlety, exkurze, pobytové akce frekvence: celoro n , prázdniny, volné dny d) osv tová innost, v etn shromaž ovaní a poskytování informací pro ú astníky v oblasti prevence sociáln patologických jev : zp sob realizace: výukové programy, konzultace, vzd lávací programy, osv tov propaga ní akce, klubové akce, seminá e, kurzy frekvence: celoro n , ve stanovených termínech

29

e) individuální práce, zejména vytvá ení podmínek pro rozvoj nadání d tí, žák student : zp sob realizace: konzultace, p ehlídky, sout že, p ípravná soust ed ní frekvence: celoro n , ve stanovených termínech

a

f) využití otev ené nabídky spontánních inností: rozumí se pr b žná i jednorázová nabídka aktivit a inností voln a nezávazn p ístupných všem zájemc m, bez pevného ádu a za nep ímého pedagogického p sobení. Spontánní innost není pedagogickým pracovníkem p ímo organizována, pracovník vykonává pouze dozor. Do spontánní innosti se adí i konzulta ní a poradenská innost. Otev ená klubovna je v sou asné dob omezena na t i dny v týdnu po dvou hodinách. D vodem omezení je stísn ný prostor a rušení ostatních pronajímatel Zdravotního st ediska. zp soby realizace : otev ené kluby, herny, zahradní vybavení, hry, klubové akce frekvence: celoro ní nabídka

12. Podmínky ízení DDM Pro svou správnou funkci pot ebuje DDM dostate né množství pedagogických zam stnanc a to jak interních tak externích, dostate né prostory, materiálové a technické zabezpe ení a v neposlední ad hlavn ú astníci, pro které je innost st ediska ur ena. Veškerá nabídka aktivit, inností a akcí se pravideln objevuje v Ostrožských listech, na výv skách DDM, na plakátovacích plochách ve m st i ve škole.

12.1. Podmínky p ijímání, pr b hu a ukon ování zájmového vzd lávání, asový plán asový plán §4 odst. 4 vyhláška 74/2004 Sb.: St edisko zpravidla vykonává innost po celý rok, a to i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyu ování. asový plán zájmového vzd lávání je podle typu innosti stanoven v ro ním plánu, pravidelná innost probíhá zpravidla od zá í do ervna a d lí se na pololetí, ostatní innosti podle typu v období školního roku i prázdnin. Podmínky p ijímání ú astník Vyhláška 74 §5 odstavec 1-2. Ú astníci innosti st ediska: innost st ediska je ur ena pro d ti, žáky, studenty, pedagogické pracovníky, pop ípad další osoby, a to bez ohledu na místo jejich trvalého pobytu nebo jiné podmínky. - o p ijetí ú astníka k innosti st ediska ve form uvedené v §2 písm. b) nebo c) se rozhoduje na základ písemné p ihlášky. P ihláška se vypisuje na základ p ihlášení do pravidelných forem zájmového vzd lávání, dále k p ihlášení ú astník. na táborové a pobytové innosti, ú astník. výukových program. a kurz , na ur ené klubové a p íležitostné akce. Na základ ádn vypln né a odevzdané p ihlášky je ú astník za azen do daného typu a forem zájmového vzd lávání. Je p ijat k zájmovému vzd lávání a vztahují se

30

na n ho veškerá práva a povinnosti ú astníka zájmového vzd lávání na našem za ízení (dle platných právních p edpis ). P ihláška je platným dokumentem školského za ízení, viz § 28 školského zákona a osobní data ú astníka se zapisují do školní matriky, viz školský zákon, § 28, odst.2. Zaplacení úplaty na dané období se ídí vnit ní sm rnicí v platném zn ní. Ukon ení – písemným prohlášením, ukon ením sjednané doby zájmového vzd lávání, z mimo ádných organiza ních d vod , na žádost v souladu s vnit ním ádem. Ú astník zájmového vzd lávání nezískává po ukon ení sjednané doby v daném školním roce žádný doklad. Do budoucna chceme p ipravit systém absolventských listin jiných typ dokladu o absolvování ásti zájmového vzd lávání.

12.2. Podmínky pro vzd lávání ú astník se speciálními vzd lávacími pot ebami §16 zákona 561/2004 Sb.: D ti, žáci a studenti se speciálními vzd lávacími pot ebami mají právo na vzd lávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzd lávacím pot ebám a možnostem, na vytvo ení nezbytných podmínek, které toto vzd lávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a šk. poradenského za ízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodn ním se p i p ijímání ke vzd lávání a p i jeho ukon ování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich pot ebám. §17 odst. 1 zákona 561/2004 Sb. (1): školy a šk. za ízení vytvá ejí podmínky pro rozvoj nadání d tí, žák a student . Rozsah jejich ú asti v p ípad zdravotního postižení je limitován podmínkami DDM (všechny objekty DDM nejsou bezbariérové, v etn sociálního zázemí). Ú astník m s leh ím t lesným nebo zdravotním postižením jsou naše innosti b žn p ístupné. Pedagogi tí pracovníci jsou p ipravováni na zapojení t chto ú astník v innosti, zajiš ují jejich za len ní do kolektivu a p izp sobují podmínky a postupy jejich možnostem a pot ebám. Naše innost je koncipována tak, aby byla dostupná i pro ú astníky sociáln znevýhodn né. V tšina aktivit je cenov velmi p ijatelná. Oblast spontánních aktivit využívají p edevším klienti z této skupiny. Pro klienty nadané a talentované se snažíme vytvá et specifické podmínky tak, aby mohli sv j talent rozvíjet a prohlubovat. V p ípad , kdy nem žeme poskytnout dostate né podmínky, pomáháme jim také vyhledat další subjekty, kde mohou uplatnit a dále rozvíjet své schopnosti a nadání.

13. Obsah zájmového vzd lávání

31

Smyslem a cílem vzd lávání je vybavit všechny ú astníky souborem klí ových kompetencí na úrovni, která je pro n dosažitelná, a p ipravit je tak na další vzd lávání a uplatn ní ve spole nosti. To se týká i zájmového vzd lávání. Osvojování klí ových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který prostupuje všechny stupn školního vzd lávání a jejich osvojování tvo í proces celoživotního u ení, vstup a ú ast v pracovním procesu a celém život . Klí ové kompetence nestojí vedle sebe izolovan , r znými zp soby se prolínají, jsou multifunk ní a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzd lávání. Proto k jejich utvá ení a rozvíjení musí sm ovat a p ispívat veškerý vzd lávací obsah i aktivity a innosti, které probíhají i v zájmovém vzd lávání. V rámci pln ní cíl zájmového vzd lávání se snažíme dosáhnout t chto cílových kategorií: - umožnit ú astník m osvojit si strategie u ení a motivovat je pro celoživotní u ení; - podn covat ú astníky k tvo ivému myšlení, logickému uvažování a k ešení problém ; - vést ú astníky k všestranné, ú inné a otev ené komunikaci; - rozvíjet u ú astník schopnost spolupracovat a respektovat práci a úsp chy vlastní i druhých; - p ipravovat ú astníky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpov dné osobnosti, uplat ovali svá práva a plnili své povinnosti; - vytvá et u ú astník pot ebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; - rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prost edí i k p írod ; - u it ú astníky aktivn rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za n odpov dný; - vést ú astníky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, u it je žít spole n s ostatními lidmi; - pomáhat ú astník m poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplat ovat je spolu s osvojenými v domostmi a dovednostmi p i rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci; Konkrétní strategie, postupy, podmínky jsou obsaženy podle jednotlivých odborností v obsahovém plánu DDM. Osvojování základních, nadp edm tových klí ových kompetencí se prolíná celým obsahem zájmového vzd lávání realizovaného v DDM.

14. Hodnocení a autoevaluace Hodnocení je nutnou podmínkou k dalšímu rozvoji a zkvalit ování všech aktivit proces probíhajících v rámci realizace zájmového vzd lávání. Vnit ní hodnocení a autoevaluace je p edevším nutné pro korekci stanovené strategie realizace zájmového vzd lávání, dlouhodobých i krátkodobých cíl a další plánování. Meziro n se projeví v rámcových plánech innosti a obsahovém plánu.

32

V organizaci je stanoven systém hodnocení, který sleduje tyto oblasti: - zp sob a kvalitu realizace obsahu zájmového vzd lávání - dosahování stanovených cíl všech stup ; - napl ování a zlepšování všech typ podmínek pro realizaci zájmového vzd lávání; - pracovní výkony a výsledky zam stnanc , ízení, kvalita DVPP; - úrove výsledk vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdroj m zájmového vzd lávání asové rozvržení hodnocení; - m sí ní - pr b žné a operativní hodnocení; tvrtletní - p edevším hodnocení pracovník ; - pololetní - kvantifikace inností, dopad a efektivita PR; - ro ní - hodnocení úrovn napl ování hlavních cíl organizace; Nástroje hodnocení - pln ní všech stanovených norem (obecn platných i vnit ních); - rozbory innosti (analytická innost po odbornostech nebo typech innosti SWOT, marketingový mix, statistické zpracování); - hodnotící zpráva pro z izovatele - dle zadání; - hodnocení kvality výstup (evaluace akcí, inností, návšt vnost); - autoevaluace pracovník ; - zp tná vazba - hodnocení klienty (ankety, ízené rozhovory, dotazníky); - zhodnocení materiálních podmínek a využití finan ních zdroj – kvantifikace; Vn jší hodnocení provádí z izovatel (obsahové, ekonomické), dále je jím pov ena eská školní inspekce.

15. Záv re né ustanovení Toto zn ní ŠVP vstupuje v platnost 1.ledna 2007 a jeho úplné zn ní bude k dispozici na DDM Uh.Ostroh a na www stránkách za ízení.

33