ŠKOLNÍ ČASOPIS ZŠ KOMENSKÉHO TRUTNOV

ŠKOLNÍ ČASOPIS ZŠ KOMENSKÉHO TRUTNOV

cena 5 Kč

DÍL 7.

Z tajného deníku P.Š.

2

Abeceda s Janou Oždianovou

3

Volba MISS

4

teacher

Co jsou to ŽOLÍKY?

6

Naše lyžařské úspěchy

7

Retro style

8

Když se řekne… Kritika

Ricochet

představení Gordický uzel

Pasování na čtenáře

8 9 9

Stránka pro 6.D

10

Sci– fi povídka

12

Komiks

Na lyžáku

Jeden den

15

Zábava

18

Horoskop

19

Můj tajný deník Letos je Rok trutnovského draka a měli jsme za úkol psát pověsti o drakovi. Napsal jsem toto: Jednou, když obyvatelé nevelkého města s malým hrádkem pokojně žili ve svých obydlích a obdělávali si svá skromná políčka, přijel mladý muž, který měl na své kápi znak dvouocasého lva, a pověděl jim, že se tudy chystá přeletět stará saň se jménem Trutna. Stará saň si hledala místo, kde by se uložila k věčnému spánku. Lidé se lekli a začali se rozprchávat do svých přístřešků. Z každého domu, chatrče a stáje se začalo ozývat dunění a napjatý šepot. Město utichlo…. Až na pár stálých štamgastů místního hostince, které právě vyhazoval hostinský Panděro. Po šťastném návratu štamgastů do svých domovů zavládlo ve městečku napětí a ticho, které narušovalo jen překrásné cvrlikání ptáčků a šmejdění lesní zvěře za potravou. Zanedlouho se objevila obrovská křídla saně rozrážející vzduch. Město pohltil stín staré saně právě podlétající slunce. Stín dlouho kroužil nad městem, až zvědaví lidé začali postupně vycházet ven a houfovat se v jednu velkou skupinu. Opodál se začaly formovat místní drbny, které svým hlasitým drbáním, rejpáním a neustálými narážkami na opilce, kteří jim padali na jejich verandy, naprosto přehlučily udivený dav lidí. Lidé se divili, když saň sesedla na zem a koukala na ně. Přistála na jedné z uliček a nemohla dále. Saň nebyla zlá, právě že naopak, měla ráda děti a hledala jen místo, kde by mohla klidně odejít na onen svět. Byla velice stará a příjemná. Lidé si řekli, že saň nechají pokojně odejít. Časem si na ni zvykli, krmili ji, chránili před neustálými hrstmi kamínků od malých a neodbytných dětí i před jistým rytířem Trutem, který dychtivě prahnul po její smrti a její hlavě jako trofeji. Po pár týdnech saň zemřela a s ní také veškerá morálka tamějších lidí. Lidé sténajíce nad její smrtí se rozhodli, že po ní pojmenují své město a uličku, kde strávila poslední dny svého předlouhého života, na DRAČÍ ULIČKU. Mořil jsem se s tím pěkně dlouho, ale nakonec mě učitelka pochválila. z deníku P. Šmíráka

2

Dvacet sedm písmen, dvacet sedm slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouhé odpovědi.

A

B

E

C

E

D

A

s Janou Oždianovou

A B C D E F G H CH I J K L

M N O P R S

akord klavír bicí super relax cibule guláš děti mám Ezop moudrost film Tenkrát na západě gravitace fyzika

T U

hudba Bílou orchidej NE! chrápání usnu vždy a všude

V W

iglú eskymo javor Kanada

X Z

klaun nejsem láska je láska

moře modrá je modrá nákupy ano opisování fuj piáno hlavně naladit rodina 4 lidi + 2 psi řád „neřád“ slavnost svíčky na dortu Šalamoun pohádky tma hvězdy UFO není výchova nepomáhá wikipedie zdroj vědomostí xenofobie fuj zakladatel J. A. Komenský život je jen náhoda Míša

3

MISS MISS MISS MISS MISS MISS M Takže na úvod téhle soutěže o miss paní učitelce a missákovi panu učiteli: Bylo to jen na Vás. Chodili jsme po třídách a sbírali Vaše hlasy pro Vašeho nejoblíbenějšího učitele a učitelku. Soutěž probíhala týden a zúčastnil se jí jen druhý stupeň, z něhož bohužel někteří nemohli, jelikož byli zrovna na lyžařském kurzu. Hlasy jsme sečetli a máme tři vítěze z řad učitelů i učitelek. Na prvním místě se se 174 hlasy umístila paní učitelka Koucká, na druhém paní učitelka Švadlenová (148) a na třetím paní učitelka Juhászová (88). Mezi muži jasně dominoval pan učitel Růžička (už jenom to jméno, že :o) s neuvěřitelnými 260 hlasy! Na dalších místech se umístili pan učitel Fišer (183) a v těsném závěsu pan učitel Horčička (174). To, že jsme věděli výsledky, ale nebylo tak docela všechno. Rozhodli jsme se ještě vítězům položit pár otázek. A zde jsou odpovědi:

1. Čekal/a jste takové umístění v soutěži? Koucká: Ne, překvapilo mě to. Švadlenová: Ano, čekala jsem vítězství! Juhászová: Z toho mám radost, ale překvapilo mě to. Růžička: Já ani neznám oficiální výsledky, ale podle různých informací vím, že jsem zvítězil… Fišer: Jsem pobouřen, tohle jsme si s organizátorkami nedohodli, podle dohody jsem měl vyhrát já. Horčička: Je to pro mě hluboké zklamání, žádám o prošetření lidí z ankety, kteří mě nemají rádi. 2. Jak jste se připravoval/a na soutěž? Koucká: Nijak. Švadlenová: Ostříhala jsem si nehty, malovat se nemůžu. Mám nemocné oči. Juhászová: Já ani nevěděla, že nějaká soutěž byla. Růžička: Dbal jsem na zdravou výživu. Fišer: Přehodnotil jsem některé své postoje vůči důležitosti vzdělání u vybraných osob, ale evidentně jsem se mýlil a ty čtyřky z fyziky jim zase napíšu. Horčička: Úplatky, dorty a kapříci… Evidentně jich bylo málo, ale hodlám vrátit úder v příštím roce. 3. Koho vy byste dal/a na 1. místo? Koucká: To je dost složitá otázka, každý je totiž v něčem dobrý. Někdo je nejchytřejší, někdo nejkrásnější ... Švadlenová: Pana učitele Růžičku a paní učitelku Klimešovou. Juhászová: Sebe :o) Růžička: Paní učitelku Švadlenovou a pana učitele Macka. Fišer: Pana ředitele bych prosil na první místo, přeci jen živím rodinu…. Horčička: Na první místo? Já, já a do třetice zase JÁ! Poděkování: Děkujeme panu učiteli Fišerovi, bez kterého by se naše soutěž nikdy neuskutečnila a paní učitelce Klimešové, protože bez ní by se nikdo nedozvěděl, jak to všechno dopadlo. Ještě malé poděkování učitelům, které jsme s naší soutěží otravovali při hodinách. Díky taky Vám, že jste s námi spolupracovali. Holky ze 7.B

4

TAK ZASE JEDNA ANKETA … Jen co jsem ty jezinky ze 7.B viděl ve dveřích třídy, napadlo mne „to si zase někdo potřebuje zvednout sebevědomí“ a hnala jsem je sviňským krokem ze třídy. Bohužel patřím mezi ty, co neoplývají fluidem a nepodařilo se jim vypěstovat dostatečně silný kult osobnosti, abych se v nějaký takový anketě o „Nej.. učitele umístil :)“ Rozhodla sem se o krátké porovnání vašich favoritů, troška upřímné kritické zášti ještě nikomu neublížila. Dohodl jsem se s oběma objekty vašeho zájmu, že mne nebudou nijak tlouci, i když si napíšu, co mi slina na jazyk přinese. Jen doufám, že mi nerozbije tlamu, nějaká jejich obdivovatelka (přeskakování z ženského rodu do mužského je naprosto záměrné a slouží k matení nepřítele). Tak do toho! No to je ale překvápko - na prvním místě je Růža (pančel Růžička) s drtivým ziskem 260 hlasů. Pak s uctivým odstupem pančel Fišer na záda mu dejchaj Mgr. Horčička a slečnačelka Koucká, pak starej ještěr Olga Švadlenová, no a pak už je to o ničem, v titulcích filmů se to popisuje jako „a další ..“ Zatímco minule si autor vzal na paškál velice povrchně prvních deset šťastlivců (viz http:// www.zskomtu.cz/krouzky/casak/archiv/casak20.pdf), tentokrát se já budu věnovat pouze prvním dvěma favoritům. Budu si všímat jejich charakteristik a vzájemně je porovnávat, pokusím se dobrat toho, proč jsou na žebříčku popularity tak vysoko. VZHLED! Tak tady si smlsnu :o) Oba magistři budí dojem (nebo se o to snaží) drsného horala, horolezce, uživatele adrenalinových sportů a vůbec dobrodruha. Růža vede – má dlouhý vlasy. Jinak zarostlí jsou oba, prej byly časy, kdy se Fíša holil, ale moc lidí si to nepamatuje. Ještě k vlasům, ten s kratšíma vlasama, na skráních šediví, prej mu to dodává serióznost, ale to by se musel navlíknout do kvádra, takhle ho stejně nikdo jako seriózňáka nebere. Postava – vypracovaná! No aspoň u Růžáka se to čas od času projeví, když si svlíkne tričko (pekáč buchet a zarostlá hruď – mlask), u Fíši hruď prej nikdo obnaženou nepamatuje, takže na namakaný břicho nemáme svědky. V oblékání mají takřka totožný styl, rifle a mikina, bavlněné tričko, Růža ještě přitvrzuje tříčtvťákama. SPORT. Jsme na sportovní škole, takže to rozhodně není zas tak zanedbatelné kritérium. Tady zase vede Růžička, nojo tělocvikář – ovládá všechny sporty, špičkově leze, v basketu se projevil jako opora učitelského teamu, na rozdíl od matikáře, kterej byl v basketu (mírně řečeno) dost strnulej. Zato Růža nehrál florbal, kde Fíša patříval k oporám, ale v posledních zápasech moc nepřesvědčil. Co se týče sportovní minulosti na stránkách IQ20 (viz web) na sebe Fíša prásknul, že provozoval vrcholově judo, což se ve vyhrocených situacích na kurzech docela hodí (zvláště jeho kolegům, kteří se tím zaštiťují a schovávají se za jeho záda). On sám o sobě prohlašuje, že v kimonu nebyl 20 let a při rvačkách dává přednost taktice „zajíc“. O Růžinovi jsme vyšťárali, že hrával závodně tenis a vrcholově leze. Pro zasvěcence proslulý El Capitano v národním parku Yosemite v Kalifornii USA zdolal 2X. Při společné aktivitě se oba setkali jedině při lezení na ledu, kdo je lepší se neví, oba to házejí na toho druhého, a lyžování, kde díky takřka dokonalému curvingovému oblouku vyhrává Mgr. Jan. ZDRAVOTNÍ STAV. Oba již prodělali několik operací a zdobí je pár dost viditelných jizev. Jizvy, co má Fíša na zádech, jsou prej od střepin granátu z Bosenské války. Ministerstvo obrany nám tuto informaci nepotvrdilo. Jinak jsou oba pohybliví a kloubní rozsah odpovídá (na rozdíl od jiných kolegů) věku učitele. Fix udrží bez zjevných potíží.

5

MISS MISS MISS MISS MISS ZPŮSOB VÝUKY je dost obtížné posoudit, ale fanynky stejně to, co pančel vyučuje, zajímá až na posledním místě. Oba jsou dost nenucení a rozhodně Makarenka jako vzor do dotazníků neuvádějí. ZNALOSTI! No potěš, tady se pouštím na hodně nebezpečnou půdu:o)…. Fišer je profláklejší, tak začnu s ním. V ústavu je dost dlouho, aby se člověk dozvěděl, co chce, aniž by ho musel mukat (až odejdou důchodci a někdo zastřelí p. uč. Macka, tak bude služebně nejstarší). Má vystudovanej peďák v Hradci Králové M - FY pro 2. stupeň a střední školy a s tím zde začínal. Časem si hodil na krk informatiku a správu počítačové sítě plus tvorbu školních webových stránek, jak je v tom úspěšnej je na vašem posudku. Jazykové znalosti, jak sám praví, hladem v zahraničí neumře, tu skývu chleba vždycky vyžebrá, ale žádná sláva to prej neni. Falešná skromnost :) Máme svědky, že při jeho projektu Eurodrawing (mezi zasvěcenci Euroschitting) plynně hovořil anglicky a rusky. (Bylo by dost divný, kdyby se nedomluvil anglicky, když se na přelomu století potuloval rok po Austrálii a New Zealandu). Navíc jezdí přednášet na mezinárodní konference (naposled do Dánska), kde to asi v češtině nejde. Růžička má taky hradeckou VŠ, zaměření biologie – TV. Moc toho neodučil neb většinu času po ukončení školy pendloval mezi USA a ČR. Šest let strávených mimo území ČR (na Zélandu byl taky) ho v jazykové úrovni řadí (nechci nikoho urazit) i před některé jazykářky :). Takže tady bych poprvé asi Fíšovi musela přiznat plusko, ale jak říkám tohle je v popularitě to poslední, co rozhoduje. AAA STAV A VĚK. Ženatý x svobodný! Růžička vyhrál!!! Správně uhodli jste – Jan Růžička je svobodný, sice zadaný, ale to přeci není tělesná vada! Naopak Fíša jest prej šťastně ženat, (fotky z jeho svatby můžete vyšťárat na webu) a má 2 děti, takže tady je to zabetonovaný. A hlavně zatímco Fíšovi už táhne na čtyřicítku (dědek starej), Honzík je kluk těsně po třicítce (ne sice nejmladší, ale ve slušné formě) Ať se na to koukám, jak se koukám, jsou si dost „podobný“, ale Růža vyhrál zaslouženě. Holt chlapi to fakt maj jednodušší. Apropos, v 7.A jsem zahlédl docela namachrovanou fotku, p. uč. Růžičky, kdo má zájem pověsit si ji nad postel, ať se staví u Fišera :) Bezejmenný závistivec

Žolíky Ahoj! Myslím, že to co vám tu s kamarádkou napíšu, by vás mohlo zajímat. Navštěvujeme zájmový kroužek rock´n´rollu a zrovna nedávno jsme si povídaly o známkách a prohlížely si kamarádky žákovskou…měla celkem dobré známky, ale najednou jsme viděly jednu čtyřku a ptaly se: ,, Marťo, co tu dělá ta čtyřka? A ona na nás no, ale ta neplatí, protože jsem si na ní dala žolíka…a my cože? Jakýho žolíka? Vy neznáte žolíky? Ne… Na naší škole to je jasná věc…(kamarádka chodí na Frimla). No to je když máš špatnou známku a chceš jí vymazat, ale jen jednou za měsíc a neplatí na čtvrtletky! A my se rozhodly, že bychom žolíka na naší škole také mohli zavést! Proto bychom vás chtěly poprosit, abyste nám s tím pomohli, a až budeme dělat anketu… spolupracovali s námi…!!! Třeba budete mít lepší známky…:o) Děkujeme za přečtení a pochopení!!! Niky a Ája 8.A

6

Co nového u lyžařů Během měsíce února se uskutečnily nejdůležitější závody sezóny 2008/09 v běhu na lyžích staršího žactva. První díl Mistrovství České republiky se konal 31. 1. - 1. 2. 2009 v Rožnově pod Radhoštěm, závodilo se na Pustevnách a lyžaři zde absolvovali individuální závod volnou technikou a štafety klasicky. Účast na tomto Mistrovství ČR si vybojovali tito žáci ZŠ Komenského – Štěpán Schubert, Matěj Murčo, Veronika Pražáková, Kateřina Linková, Patrik Jirotka a Lukáš Kocík. Bohužel se jej kvůli nemoci nemohli zúčastnit Matěj Opočenský, a také Michal a Jakub Daňkovi. Nejvíce se zde dařilo Štěpánu Schubertovi, který na 3 km trati volnou technikou vybojoval bronzovou medaili. Přestože jsme další medaili nevybojovali, o skvělých výsledcích vypovídá 3. místo v teamové soutěži z 32 zúčastněných klubů. Další díl Mistrovství České republiky se odehrál na domácích tratích v Trutnově 14. -15. 2. 2009. Sprint klasickou technikou a individuální závod taktéž klasickou technikou absolvovali mladí běžci na lyžích v areálu golfového hřiště v Mladých Bukách. Neúčast v 1. díle MČR si zde vynahradili Michal Daněk a 3. místo v Českém poháru družstev Matěj Opočenský, kteří v sobotním sprintu obsadili 2. a 3. místo, čímž rozšířili počet získaných medailí sportovního klubu Olfin car – Vella Trutnov v kategorii žactva na jednu stříbrnou a dvě bronzové. Třetím dvoudenním závodem byl Český pohár a zároveň finále seriálu závodů Hledá se nová Kateřina Neumannová (HNKN), který se konal v Jablonci nad Nisou souběžně s Mistrovstvím světa v Liberci ve dnech 27. - 28. 2. 2009. Zde startovali, kromě již zmíněných závodníků kategorie staršího žactva, také žáci a žákyně mladší. Ze ZŠ Komenského to jmenovitě byli – Marek Richter, Vendula Blahnová, Johana Semeráková, Barbora Švarcová, Hynek Fátor, Vladimír Šlofar a Adam Götz. Tentokrát nám medaile necinkaly, ale především mladší dívky se představily ve výborné formě a v obou závodech (klasika s individuálním startem a hromadný závod volnou technikou) skončily těsně pod stupni vítězů. Síla celého týmu se ukázala opět v teamových soutěžích, kde jsme o pouhé 2 body neobhájili 3. místo ve finále HNKN z loňského roku a skončili jsme na krásném 4. místě z 39 klubů. V Českém poháru jsme však třetí místo obhájili a získali tak bronzové medaile v klubové soutěži žactva. Oskar

7

Retro Style What's o go? Retro mládí našich rodičů 60.-70. léta minulého století, která ovlivňují dnešní trendy a módu. Dominují barvy červené, bílé a černé. Také velké brýle u těch hlavně hnědo-červená barva. Každý chtěl mít kapelu, i když ne všem se tento sen vyplnil. Ulítlost a unešenost tohoto stylu se dokolečka vrací a skoro nestárne. Hair&Face Malují se výstředně, sice né moc, ale výraznost je nutná. Stačí slabý make-up a pudr. Hodně se používají výrazné rtěnky barvy červené. Rozzáří obličej. Očka jako u spousty dalších stylů - černé linky, stíny a řasenka. Vlasy nepřirozeně barvené a sestříhané. Velmi oblíbené jsou zvláštní odstíny blond a hnědé, ale odvážní používají jiné barvy. Clothes Černá, bílá, červená, puntíky, kostky, káry a proužky. Rozmanitost, která se zdá staromódní, ale přitom má tak velký rozmach po světě. Další barvičky třeba fialová, hnědá, šedá a další. Šála - hodně oblíbený doplněk - by neměla mít výraznou barvu. Doplňky - dlouhé černé nebo bílé korále na krk. Náramky plastové, dřevěné v různých odstínech. Music Poslouchal se převážně Pop-Rock, Rock a Metal... Nejžhavější hity přinesli ABBA, Beatles, Rolling Stones a další... Výběr hudby v Retro stylu byl převážně volný… Aida

Ricochet CO?…Ricochet je v celku nová hra, je podobná více známému squashi. Je to hra pro dva hráče, kteří hrají vedle sebe na uzavřeném kurtu. Zápas se hraje na 3 vítězné sety. Set získá hráč, který dosáhne jako první 15 bodů. Hráč se snaží hrát tak, aby v rámci pravidel donutil soupeře udělat chybu a tím získat bod. KDO?…Hráči všech věkových kategorií. Nejmladší jsou hráči ve věku přibližně 11let. S ČÍM ?…S pálkami různé váhy, různého vyvážení a materiálu a různé ceny. PROČ?…Ricochet hrajeme pro zábavu a sportovní vyžití. KDY?…Dvakrát až třikrát do měsíce po dobu jedné sezony - 10 měsíců KDE?… V celé republice je asi 50 ricochetových center, jedno z nich je i v Trutnově. Pár slov na závěr …Ricochet je velmi zábavný a fyzicky i psychicky náročný sport. Rosťa:-D

8

Gordický uzel - představení pro školy Moje hodnocení ke hře Gordický uzel je spíše záporné než kladné. Část hry, ve které herci vystoupili před oponu a měli improvizovat na dané téma (jako zástěrka pro obecenstvo, aby zbytek ansámblu mohl přestavět kulisy), nebylo improvizací nýbrž dobře nacvičenou scénkou. Navíc zkopírovanou od známých a nesmrtelných komiků Voskovce a Wericha. Představení bylo málo atraktivní, tudíž se dost táhlo. Nemohu zapřít, že jsem se sem tam nezasmál, ale i přes to musím říci, že to bylo pro mě vyhození peněz. No něco se musí nechat. Aspoň jsme vystrčili paty ze školy, a to zato stálo ne? :o) Hrůša

Pasování na čtenáře Vítáme Vás na DRAČÍM pasování prvňáčků, které pro Vás v rámci Roku trutnovského DRAKA, připravila Školní knihovna. A teď už (na scénu) přichází král Kateřina Dlouhomoudrý se svou dcerou Petromilou Lehkovznešenou…. …Co to tu leží za vejce??.. To je přece DRAČÍ vejce!!.. A z DRAČÍHO vejce se vylíhne co? ..No přeci DRAK! Ale toho se bát nemusíme, nikomu neublíží. Lepší by bylo, kdybychom ho něco naučili… Děti pomocí všelijakých úkolů (např. Tichá pošta, Imaginární předměty, Skok ze židle…) naučily draka mluvit, létat a za skvělé výkony ho odměnily vynikající polévkou. No a když už tohle všechno drak uměl, tak se konečně mohlo přejít k DRAČÍMU pasování prvňáčků na čtenáře naší Školní knihovny.. .. Hradní stráže zavolaly postupně žáky jednotlivých tříd s jejich paní učitelkou a mohlo se začít. Když žáci odpřísahali věrnost knihovně, od princezen dostali DRAČÍ zub na krk a nějakou tu sladkost, odešli zpět ke svým rodičům… Nad celou akcí dohlížel pan Radek Doležal… Potom se už rodiče začali chystat domů, ale hradní stráže je ještě zastavily…Dráček zesílil a už uměl chrlit oheň. Všichni se odebrali ven a tam je čekalo překvapení… Ohňostroj… A povedl se, všichni jsme byli nadšení :o) Terezz a Mishell (hradní stráže)

9

STRÁNKA PRO ...

10

6. D

11

ÍDKA V O P I SCI F

Jeden den

„Vítejte na světě pane P77RT63T“ takto zněla první slova, které jsem zaslechl. Skutečně první. Posadil jsem se a bylo mi zvláštní, že i když jsem vlastně novorozenec, tak mi bylo přibližně třicet let a honosil jsem se velice dobrou kondicí. Zvláštní také bylo, že chápu, co mi říkají, i když slyším modulovaný příjemný hlas prvně. Z myšlenek mě vytrhly další instrukce. „Od této doby pracujete pro koncern LOGItech, podle smlouvy zavazující vás k práci pro tuto firmu. Posaďte se a prohlédněte si uvítací holografickou simulaci. Po shlédnutí vám budou sděleny další instrukce.“ Krásný neutrální hlas se ztratil a místo něj se rozeběhla výše zmiňovaná projekce. Byl zde zobrazen rodný měsíc firmy LOGItech, Europa. Dále zde běžely ukázky výroby robotů, jak válečných tak užitkových, práce na povrchu měsíce a spousta čísel, výnosů a ztrát firmy. Nakonec se vše opakovalo v procentech. Neskutečná nuda dřela se mi hlavou, až mě upoutal zvláštní příspěvek do projekce nazvaný „stvoření“. Zahlédl jsem, jak otrokyně (alespoň tak jsem je podvědomě pojmenoval) nechutným a nepřijatelným způsobem vyvrhuje na svět malé lidské mládě neustále řvoucí a prskající sliz. Bylo to odporné. Nechtěl jsem ani pomyslet, že takovýmhle způsobem jsem na svět přišel i já. To přece není možné já se tu určitě objevil jinak. Otvorem otrokyně rozhodně ne. Projekce pokračovala do místnosti zcela totožné s tou mojí, kde napojený hadičkou na životní funkce a elektrodami u hlavy, kterými jak komentář k projekci uvedl „ ..se do hlav dávají informace, základní vzdělání až po zaměření který daný pracovník později dostane…“ ležel onen budoucí pracovník firmy. Záběr se následně znovu zaměřil na rodičky, které byly určitě mladší než z minulé projekce. Stavěly ve velké hale bojové roboty. Na závěr dominovalo logo firmy a uvedení skončilo. Na další instrukce jsem dlouho čekat nemusel. Ze zdi vyjela lahvička nadmíru dezinfikovaná a byl jsem instruován, abych do ní odebral sperma. Podle návodu jsem tak učinil a doposud neznámý hlas mi poděkoval za spolupráci a nakonec nezapomněl upozornit, že z mého spermatu se vylíhne další pracovník firmy LOGItech. Dveře se syčením zajely do zdi a přede mnou se otevřela chodba. Zničehonic mi před očima naskočila mapa a červeně označený cíl. Bez problémů jsem dorazil tam, kde jsem byl žádán. Izolovaly mě do drobné prosklené místnosti a byl jsem nucen uvést své jméno. Po dalších kontrolách DNA a podobných se rozevřely protější dveře a já spatřil gigantickou halu. Nikdy se mi ani nesnilo vidět něco tak obrovského. Podle instruktáže proběhnuvší na mé sítnici jsem vykročil na pohyblivý pás mezi ostatní, kteří vypadajíc nachlup stejně jako já, jeli v pozoru vstříc novým zážitkům. Postavil jsem se taky do pozoru a ujížděl k skřípějícím strojům a těžké technice. Zahlédl jsem, jak přede mnou jezdí k řadě pracovníků firmy LOGItech spousta elektronických chapadel a dotýká se jich. Začal se mnou trochu cloumat strach, ale jelikož jsem viděl ostatní v klidu, nenechal jsem se unést. Teď se chapadla postupně pouštěla do mých kolegů. Dotýkaly se už pátého člověka ode mě. Třetího. Druhého. Zavřel jsem oči a nemyslel jsem na nic. Představoval jsem si cokoli, co bylo jen možné, ale

12

co čert nechtěl zrovna zde se mi nic nevybavilo. Uslyšel jsem zasyčení docela blízko a potom tupou bolest v hlavě z pravé strany…… Stojím v řadě táhnoucí se od horizontu až do nedohledna. Před očima se mi znovu objevilo logo firmy LOGItech. Tentokrát jsem s radostí naslouchal těmto božským slovům. „Jsi vycvičen jako voják bránící naší rodnou společnost před nátlakem jiných korporací. Tvým úkolem je lidsky uvažovat a vést pomocí vůle polorobotický skafandr napojený na tvé myšlenky. Bude ti vstříknuta chemická látka s kladným účinkem na tvé reflexy a myšlení. Zbraňové systémy tvého skafandru přesahují nepřítelův standard a proto záchrana rodné společnosti bude určitě úspěšná. Plazmový vrhač s kapacitou dvě stě výstřelů spustíš pohledem do levé části hledí v pravé části je poněkud zastaralá svými účinky však přesahující cokoli obdobného samonabíjecí puška střílející uran v plynné fázi s podstavným termojaderným granátometem. Po aktivaci zbraně soustřeď pohled na nepřítele a znič ho. Po boji budete řádně odměněni a po zásluze oslavováni.“ Chvíli na obrazovce běžel holografický záznam projevu ředitele koncernu a jeho popřání velkého štěstí následně projekce skončila a já konečně mohl vychutnat samotu. Hleděl jsem do nedohledné vzdálenosti ledu před námi. Snažil jsem se pohledem proniknout skrz led, bohužel se mi nedařilo. Ozvalo se nepatrné křupnutí, jak se noha stroje, jenž se dal jen optimistou nazvat skafandr, odlepila od přemrzlého povrchu a kráčela vstříc nicotě. Snažil jsem se škubat a volit pohyb zpět, nedařilo se mi však. Nechal jsem toho až tehdy, když jsem zjistil, že se celá nekonečná linie pohybuje stejně se mnou. O tom, že to byly plky a že kráčím ne podle sebe, ale podle konzervy plechu, se nedalo pochybovat. Nechápal jsem, proč se pohybujeme, jen už jsem přestal odporovat nucené chůzi, protože, jak jsem se brzy přesvědčil, stroji se špatně vzdoruje. Led uhlazený rodnou firmou skončil a nastaly ledové hory. Krásné výhledy na Jupiter se naskytly v desáté hodině pochodu. Obrovský majestátní kotouč se zničehonic vyloupl na horizontu a za chvíli skoro zakryl vesmír. Byl skutečně nádherný. Zkontroloval jsem zbraňové systémy a pokusil se už po několikáté usnout. Není jednoduché si dát dvacet při neustálé vyčerpávající chůzi, jenže po deseti hodinách už jsem to opravdu potřeboval…. Ze světa spánku mě vytrhla siréna rozechvívající mé bubínky na velice nepříjemné úrovni. Displej na hledí hlásil kontakt s nepřítelem. Ale co to? Vždyť to je podobný koncern pro který pracujeme my. Tohle není obrana, to je útok na pevnost, pokud se jen zdaleka jejich obrana podobá té naší, budeme mít za chvíli problémy. Nevím, co se ve stroji pochodujícím nepřetržitě třináct hodin rozhodlo pro běh, a zvláště mě zaráží, kde na to vše vzal energii. Stejně jako ostatní robotické skafandry i ten můj běžel po pláni vstříc pevnosti která jako jediná narušovala nenarušitelný horizont. Neonová záře loga firmy SERIEStech osvětlovala okolí. Led roztrhl výbuch velikosti ledové hory a roztříštil se do našich řad. Peklo začalo. Další bombardování bylo už o poznání přesnější, viděl jsem, jak granáty trhají skafandry na maděru, jak z nich vytékají a ihned mrznou těla zasažených nešťastníků. Z pevnosti se do našich řad začaly zdánlivě líně šinout výstřely zbraní neznámé ráže a střeliva, jen

13

nutno dodat, že měly bohužel až přílišnou účinnost. Naše řady řídly nehezky rychle, a to jsme ještě nevystřelili. O sto metrů dál se odvážlivci konečně rozhodli střílet, nečekali asi ani od těch kulek účinek, jen chtěli oddálit myšlenky na smrt. V tom jsem dostal zásah i já, přišel přesně do pravého ramene a robot hlásil 36,654226482% poškození. Nečekal na příkaz a zasaženou část izoloval. Co se doopravdy stalo, mi došlo až za pár vteřin, když jsem zjistil, že necítím ruku. Stroj jednoduše uzamkl ramenní chránič a mou ruku vydal venkovnímu mrazu. Laicky řečeno ušmikl mi pravačku. Počet vojáků se tenčil. Vybuchl další granát. Tma….. Opatrně jsem otevřel oči a zjistil, že ležím a vidím jen vesmír. Bylo mi nádherně. Vždycky jsem si smrt představoval jako vesmír. Čekal jsem, že budu létat napříč vesmírem jen jako vzpomínka, prohlédnu si místa, která bych chtěl vidět a tak. Vesmír začal červenat. Vesmír začal hlásit probíhající zpravování 54,45578544 % poškození. A ne vesmír, ale mě začala bolet ruka. Když jsem se rozhlédl na obě strany, viděl jsem jen pláň zvrásněnou krátery a těly ve skafandrech. Nejvíce mě však zděsil muž ve skafandru, jenž mi ležel na břiše. Chtěl jsem vstát, a tak jsem se ho pokusil převalit na stranu. Nešlo to. Zabral jsem a použil robotickou sílu, a chlap se o kousek pohnul. Systém se opět rozzářil rudou barvou a informoval mě o hrozící možnosti úniku kyslíku a poškození hrudního krunýře z 6,86 %. Tentokrát jsem opravu pozoroval a došlo mi, co se skutečně stalo. Robot naprogramovaný zachránit mi život za každou cenu, mě přivařil - možná přilepil - k zádům jiného mrtvého nešťastníka. Ironie života pomyslel jsem si. Ležím tu, hledím na vesmír a nemohu se hnout z místa. Předpokládat, že mě přijede někdo zachránit, by byl čirý optimismus, a na sebevraždu mi scházela vnitřní vyrovnanost a koncentrace. A tak jsem tam ležel a pozoroval vesmír….. O týden později poslíček oblečen ve svátečním obleku s logem firmy LOGItech na zádech vběhl do ředitelny svým vzhledem připomínající sbírku lovce pokladů. Ředitel sedící za stolem z pravého černého leštěného dřeva však svým obtloustlým břichem, malými unuděnými očky a hlasem, jenž držel každého podřízeného na jeho místě, nebudil zdání, že by vášnivě bloudil Saharou a hledal pyramidy. Jeho vzhled svědčil o jeho mastně vyleštěném trezoru, z kterého jen malá část byla použita na výzdobu ředitelny. Poslíček byl rád že nese dobré zprávy, jelikož „jít ke starýmu“ není žádná sranda, když člověk nese něco špatného. „Pane“, vyrušil ho ze zamyšleného pohledu na povrch Europy. „Dobyli jsme koncern SERIEStech.“ Ředitel bez známky spokojenosti či jakékoli jiné emoce a s naprosto neutrální tváří vyřkl: „Zprovozněte koncern, obnovte výrobu, doplňte dělnice a začněte vytvářet armádu pro další dobývání. Ztráty blížící se milionu vojáků nás nijak nezaskočí“ pokynul poslíčkovi a nelítostným pohledem se z okna pracovny zahleděl do neutěšené krajiny Europy. Lesapán

14

NA

KU Á Ž LY

15

16

Na těchto stránkách bychom rádi tiskli vaše literární či výtvarné pokusy. Autorkou komiksu o lyžáku je Kačenka z 8.A, autorem sci-fi povídky Ondra z 9.B, pověst v úvodním deníku Pepy Šmíráka napsal Hrůša.

17

připravila Nikol

18

Horoskop na duben a květen Vodnář

21.1. až 20.2.

Jsi mezi všemi oblíbená/ý, což není úplně v pořádku. Pokud se budeš nad ostatními povyšovat, může se ti to vymstít.

Ryby

21.2. až 20.3.

Čeká Tě velká láska , kterou můžeš potkat třeba v krytém bazéně. Neváhej a odvaž se s kámošema vyrazit co nejdříve.

Beran

21.3. až 20.4.

Tvá tvrdohlavost nezná meze, což je špatné pro Tvůj intimní život.

Býk

21.4. až 21.5.

Čeká Tě krušné období, překvapí Tě učitelé i Tví spolužáci. Záleží jen na Tobě, jak se Ti bude dařit. Proto spoléhej jen a jen na sebe.

Blíženci

22.5. až 21.6.

Jsi blíž, než se zdá. Proto neváhej a jdi pevně za svým cílem. Třeba to vyjde. Pamatuj, že risk je zisk.

Rak

22.6. až 22.7.

Až půjdeš po náměstí, dej si pozor, aby Ti nepřistál na hlavě nechutný, bílý, slizký, no hádej, co to může být…. Holubi útočí!

Lev

23.7. až 22.8.

Nekoukej tolik po slečnách (po mužích), může se ti to pěkně vymstít. Mohl/a bys totiž zakopnout a spadnout do smradlavého kanálu.

Panna

23.8. až 22.9.

Dej si pozor, aby ti nenapršelo do nosu, tvá namyšlenost je tak odpuzující, že můžeš ztratit své nejbližší přátele.

Váhy

23.9 až 22.10.

Buď stále v pozoru, čeká Tě překvapení v podobě finanční odměny. Pořádně si to užij.

Štír

23.10 až 21.12

To, že se Tě ostatní štítí, může být díky tvým střevním potížím. Není totiž moc hezké, když si na veřejnosti prdneš, měl bys navštívit lékaře. HODNĚ ŠTĚSTÍ :-D

Střelec

22.11 až 21.12.

Nedělej si starost z toho, co se Ti stalo v posledních dnech. Vzchop se a zajdi si na kafe se svým přítelem (přítelkyní).

Kozoroh

22.14 až 19.1.

Krása není na člověku to nejdůležitější, a pokud si to myslíš, tak se nejprve podívej sám/ sama na sebe. Anča a Alča

19

RECYKLUJ = PŘEMÝŠLEJ. Je čas přemýšlet o tom, jak bude vypadat příroda za 100 let.

RECYKLACE Co takhle baterie? RECYKLACE Pomoz i ty! I ty se můžeš do Recyklohraní zapojit. Máte-li doma vybité baterie či vysloužilé drobné elektrospotřebiče (například starý mobil, kalkulačku, telefon, elektrohračku, drobné počítačové vybavení, discman nebo MP3 přehrávač), přines je do školy. Zajistíš tak jejich recyklaci a pomůžeš získat body na nákup odměn pro školu či třídu. Katalog odměn a další informace o projektu jsou k dispozici na www.recyklohrani.cz ADOPCE NA DÁLKU

Výtěžek z prodeje časopisu jde na pomoc, školné a léky pro čtrnáctiletou dívku Christinu Aumu, která žije v Nairobi v Keni.

Deník žáka Pepy Šmíráka je školní časopis ZŠ Komenského, Trutnov. Vychází nepravidelně. Autorské příspěvky žáků i učitelů nejsou redigovány. Na tomto čísle se podíleli: Katka Linková, Nikol Vaníčková, Aida Mahfoudová, Míša Trochová, Alena Traxlerová, Anna Vaňková, Nikola Brandová, Tereza Adamová, Míša Klominská, Milan Hruška, Ondra Beneš, Rosťa Toman, Leona Bernardová, Lenka Jírová, Oskar Šretr, Václav Fišer, Blanka Prouzová, Kateřina Klimešová a žáci 6.D Chcete také psát nebo kreslit do školního časopisu? Vaše příspěvky do dalšího čísla posílejte na [email protected]

20