Školní časopis pro žáky SŠ prof. Zdeňka Matějčka, prosinec 2009
Úvod Už je to tady, padá sníh , teploty jsou kolem nuly a Vánoce se blíží. Neznám nikoho, kdo by se netěšil na dárky, cukroví a koledy. Všichni si ale uvědomujeme, že Vánoce už nejsou jen radost a klid. Je to také shon a stres. Sehnat ty pravé dárky je mnohdy dost těžké. Jak se říká: Nejhezčí jsou ty, které jsou vlastnoručně vyrobené. Ale komu by se to chtělo vymýšlet a pak ještě dělat, že? No, buďme trochu optimističtější a řekněme, že i přes to všechno jsou Vánoce fajn. Hlavně ty prázdniny, spaní až do oběda a žádné učení. Snad se nám všem splní naše vánoční přání a nezapomeňte plnit svá novoroční předsevzetí. Veselé Vánoce všem!
Vánoční rozjímání Věnujete mi pozornost? Já, časopis, bych si teď rád s vámi vyprávěl a povídal. Pravda, netuším, nakolik vám přijdu v předvánočním shonu vhod. Na druhé straně, nechcete-li, nemusíte přece ani číst… Je před námi dvanáctidenní bujaré vítání slunovratu. Prožijeme tradiční „dvanáctnoce“. Čili „dvánnoce“ našich pohanských předků. Nějaký jejich křesťanský potomek – nevím, který a kdy – maličko to pojmenování pozměnil, a vzniklo líbezné české slovo „Vánoce“. Vložil do onoho slova vše, co je na světě dobré, přívětivé a krásné. ( Jiní tvrdí, že „vánoce“ vznikly z německého „Weihnachten“, ale o to nejde… ) Nastávají Vánoce.
Vánoční hvězdy Ano, přišel čas vánoční, chystají se na půlnoční, stromeček skrývá kouzlo Vánoc, Ježíšek čeká na půlnoc. O Vánocích světýlka blikají, na Štědrý večer bílé vločky padají.
2
Co by se stalo, kdyby Vánoce nebyly? Je 24. prosince. Stromeček nastrojený, cukroví upečené a všichni jsme natěšení. Zazvoní zvoneček. Rozběhneme se ke stromečku a tam se zastavíme. ,,Co to má být?!" Pod stromečkem nikde nic, jen na stole leží papírek. Na něm je škrabopisem napsané: ,,Už toho mám dost, Vánoce prostě nebudou a tečka. Jedu na dva týdny do lázní a vy máte smůlu. Ježíšek." Všichni jsme na to zírali s otevřenou pusou. Cože? Vánoce nebudou? Ježíšek v lázních? O pár mil dále.... Ježíšek leží ve vaně a užívá si svou koupel. ,,To je pohoda bez těch... Jak že se ten svátek jmenuje?" Ježíšek si to už ani nepamatoval, zajímal se jen o to, jaká masáž ho čeká. Oblékl si župan a šel do vedlejší místnosti. Tam si lehl a čekal na příchod masérky. ,,Ááá, tady ho máme." Dovnitř vejde žena a už se chystá masírovat. Ježíšek se uvolní a trochu si i zdřímne. V tom ho probudí hluk. Než se stačí vzpamatovat, už je svázaný a zavřený v dodávce. Po chvíli si to uvědomí. Unesli ho! Dodávka drkotala po cestě, když v tom zastavila. Vytáhli ho a odvlekli do sklepa nějakého domu. Tam ho hodili na starý gauč a křikli: ,,Tady zůstaneš, dokud si to s Vánoci nerozmyslíš!" Ježíšek se ale nevzdal, byl pevně rozhodnutý, Vánoce nebudou! Sedl si a trucoval. Vydržel tak týden. Poté to jeho únosce přestalo bavit a vyhodili Ježíška na ulici. Ten se dopotácel do první čajovny a sedí tam doteď. Co by se tedy stalo, kdyby Ježíšek nepřišel? Nikdo by s tím nic nenadělal, jen by si lidé začali kupovat dárky sami, aby se Vánoce nezrušily. Ježíšek se má dobře a pořád si stojí za svým. Vánoce zrušil. Vánoce nebudou. zdroj: internet autor: neznámý
3
Nejznámější vánoční zvyky Barborka Podle tradice se do vázy dává tolik třešňových větviček, kolik je členů rodiny. Na lísteček si každý napíše nějaké přání a pověsí jej na větvičku. Komu větvička na Štědrý den vykvete, tomu se přání splní.
Zlaté prasátko Na Štědrý den by se měl až do večera držet přísný půst. Ten, kdo vydrží, uvidí zlaté prasátko.
Rybí šupiny Pod talíř se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.
Pouštění skořápkových lodiček Do skořápek od vlašských ořechů se připevní malá svíčka. Lodičky se vloží do vody. Když zůstane lodička u břehu, příští rok bude beze změn. V případě, že se lodička potopí, snaha o zlepšení životní situace bude marná. Jestli pluje loď bok po boku s jinou, znamená to lásku a přátelství. Čím dřív se dotknou, tím rychleji k sobě najdou jejich majitelé cestu. Když se lodičky semknou do kruhu, přinese to vzájemné přátelství, úctu a toleranci.
Krájení jablíčka Další zvykem je krájení jablíčka na Štědrý večer. Když se na půlce jablíčka objeví hvězda, znamená to zdraví a štěstí po celý příští rok. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře.
Lití olova Na Štědrý večer se dříve lilo olovo. Nad plamenem se v kovové lopatce rozžhaví kousek olova a roztavený se vlije do nádoby se studenou vodou. Tím vzniknou různé tvary, které představují, co dotyčného v příštím roce čeká.
Házení bačkory Házení bačkor nebo střevíce přes hlavu byl vánoční zvyk určený svobodným dívkám. Obrátila-li se bačkora patou ke dveřím, znamenalo to, že dívka zůstane doma. Pokud špičkou ke dveřím, pak se provdá a odejde z domu.
4
Začalo chumelit Vzbudili jsme se až kolem poledne. Byl krásný slunečný den a všude kolem bylo bílo. Na náš výlet jsme chtěli vyrazit brzo po poledni, a tak jsme si hned dali pořádný oběd. Po lahodném obědě jsme se velmi teple oblékli, nasadili lyže a vydali se na cestu. Venku foukal jemný vítr a slunce stále svítilo. Vydali jsme se po stopě přes les. Vpředu jel taťka, potom já a nakonec mamka. Než jsme však dojeli k první značce, obloha se zčistajasna zatáhla šedými mraky a ochladilo se. My jsme však jeli dál, pořád v dobré náladě. Jenže po půl hodině jízdy se zvedl vítr a začaly padal sněhové vločky. Bylo jich čím dál víc, až začalo chumelit. Jelo se nám velice obtížně. Museli jsme dávat pozor, abychom neztratili stopu lyží. A do chaty je to tak daleko. Zvládneme to? Nezabloudíme? Má někdo funkční mobil? Po zádech mi z toho běhal mráz. Taťka vytáhl mobil, ale byl vybitý a ani já, ani mamka jsme u sebe mobily neměly. ,,Musíme to zvládnout!" povzbuzoval nás táta. Nasadili jsme všechny síly a snažili jsme se jet co nejrychleji a neztratit stopu. Po chvíli se ale taťka zastavil. ,,Ale ne, ztratil jsem stopu. Přes tu hustou chumelenici vůbec nic nevidím!" A měl pravdu. Sněžilo čím dál víc. Nemělo cenu snažit se jet dál. Cesta byla zavátá a nám docházely síly. Sundali jsme si z posledních sil lyže a usadili jsme se k blízkému stromu. Seděli jsme těsně u sebe, aby nám bylo teplo. Po několika hodinách se z dálky něco ozvalo. Nejdřív jsem myslela, že nás někdo našel, ale zvuk se ozval podruhé a mnohem blíž. Bylo to vytí vlka a ne jednoho. Do pár minut k nám přiběhla celá smečka vlků. Vypadali hladově. ,,Dají si nás k svačině," pomyslela jsem si. Dva největší k nám přiběhli. Taťka nás pevně objal, připravený nás chránit. Ale vlci nás jen očichali a naštěstí odběhli pryč. Byla to úleva, i když jsme pořád byli někde v lese a bezmocní. Začalo se smrákat a já už necítila prsty na rukách. Taťka s mamkou mě konejšili, že to bude dobré, ale bylo to čím dál horší. Všude sníh a já jsem pomalu upadala do mrazivého spánku... Martina Loudová
5
Tipy na Vánoce a) Jak upéct vánoční cukroví 1. Určíme si druh cukroví, který hodláme připravovat 2. Oblečeme se a vezmeme si peněženku s větším obnosem. 3. Poctíme svou návštěvou (větší) blízký supermarket. 4. Utratíme spoustu peněz na potřebné suroviny a doplahočíme se zpět domů. 5. Pokusíme se upéct něco alespoň trošku poživatelného. 6. Po několika dlouhých hodinách vyhodíme všechny zbytky do koše i s nepodařeným cukrovím. 7. Dáme se do úklidu zaneřáděné kuchyně, přičemž si zanadáváme, jaké jsou ty Vánoce blbé svátky. 8. Opět se oblečeme a podruhé zajdeme navštívit obchod, kde nakoupíme už hotové, krásně vypadající cukroví (u pokladny se snažíme nevšímat si udiveného pohledu prodavačky). 9. Doma všechno pěkně naaranžujeme na talířek a s úsměvem podáváme rodině a přátelům, kteří nás chválí, jaké je to dobré. Ovšem jen do chvíle, než v odpadcích najdou účet a nepovedené pečivo… A jaké z toho plyne ponaučení? Pečlivě po sobě uklízejte do všech detailů.
6
b) Recept na vánoční náladu Stačí si připravit si: - kopu čerstvého sněhu - dvě červená jablka - sáček skořice - pár hřebíčků (koření) - vánoční stromeček (nesmí být umělý!) - vánoční cukroví (domácí!) - pár hvězd z oblohy - CD s koledami - několik svíček A nejlépe pozvěte k vám domů všechny své známé, rodinu a přátele. Je 23. prosince 2009, byt je provoněn cukrovím, které se peče na poslední chvíli. Ve vaně máte kapra a stromeček už je ozdobený v obýváku. Za okny jsou kopy sněhu. Jablka máte nachystané, a když je rozkrojíme, je uvnitř krásná hvězdice. Skořice a hřebíček všude šíří svou typickou vůni, protože skořice je na cukroví a hřebíček je všude jako ozdoba. Hvězdy na obloze krásně svítí a z rádia jsou slyšet všem známé koledy. Na adventním věnci už hoří čtyři svíčky, kolem je nádherné teplo a skvělá nálada. Známí, přátelé i rodina, ti všichni přijmou vaše pozvání a o Vánocích panuje příjemná vánoční nálada. Píše se rok 2050... Jak budou Vánoce vypadat? Sníh naaranžujeme za okna, aby to vypadalo, že právě nasněžil. (Díky globálnímu oteplování už Vánoce na pravém sněhu asi neuvidíme.) Jablka rozkrojíme, avšak zjistíme, že ta, co se pěstují uměle, nemají žádná jádra. Skořice a hřebíček sice voní, ale to jen díky postřikům, které ani nevoní, jak by měly. Vánoční stromeček už čerstvý neseženeme, takže nám nic jiného nezbude, než koupit umělý. Cukroví se nám péct nechce, recepty mají jen naše prababičky. Pár hvězd z oblohy si budeme muset koupit. Na naší obloze už žádné nejsou. Nebo jsou schované za oblakem šedého kouře, který obaluje naši Zemi. CD s koledami sehnat lze. Ale už to nejsou koledy jako „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“. Jsou to hitovky, většinou v angličtině (čeština už se skoro nepoužívá) a zpívá se v nich, jak Ježíšek paří na nějaké diskotéce nebo jak jsou Vánoce strašný svátek. A svíčky se používají jen s elektrickým světlem. Když pozveme přátele nebo rodinu, nikdo nepřijde, protože každý má dost svých starostí, a tak vám s rychlou omluvou položí telefon. Hrozná představa, viďte? Ale my žijeme v roce 2009 a můžeme se těšit na Vánoce. které tady snad navždy zůstanou takové, jaké si je pamatujeme.
7
Sněží Když jsem večer šla na schůzku s Margaret, aby mě přijala do svého klubu, který se zabývá záhadami našeho města, začalo sněžit. Neměla jsem z toho radost, i když sníh mám obvykle ráda. Tentokrát si totiž musím sundat tričko, aby mi na záda nakreslila znak jejich klubu. Jenže, jak jsem šla dál a dál, začínalo sněžit čím dál víc. Už jsem přemýšlela jestli se neotočím a nepůjdu domů, ale vtom se vedle mě objevila Margaret. „Tak co, těšíš se?“ Podívala jsem se na ni. Ve svých černých vlasech měla bílé vločky. Vypadalo to hezky. Na její otázku jsem však nemohla odpovědět. Nevěděla jsem, jestli se těším nebo ne. Sníh byl čím dál víc hustší a začalo i foukat. Bylo to otravné. Jakmile jsme došly na původně smluvené místo, Margaret navrhla, že půjdeme k ní domů, že to bude lepší. Tak jsme přešly další dva bloky a došly k jejímu domu. Začala se mi třást kolena. A to ne zimou. Chtěla jsem se otočit na Margaret, ale najednou jsem měla před očima tmu… temnota… A ani sníh už jsem necítila. Když jsem po chvíli otevřela oči, ležela jsem doma. Nevím, co se stalo. Nic víc si nepamatuji, jen na zádech mám obraz škorpióna.
Jiný svět Pod pojmem Jiný svět si asi každý představíme něco jiného. Nejde popsat kolik druhů, ani jak by některý ten jiný svět mohl vypadat. Prostě jsou to světy rozmanitých tvarů, barev, vůní a různých obyvatelů a rostlinstva na nich. Mě se vybaví svět krásný, bez dotyku lidské ruky. Dalo by se tomu říkat ráj, ale ráj to není. Je tam i jisté zlo, to je všude. Nádherná krajina plná krásných květů a stromů. Žije tam jen několik živočichů, mezi které patří např. motýli, jednorožci, vlci, sovy a hypogrifové. Dále můžeme upustit jen uzdu fantazie a představovat si nádherné jezera a vodopády uprostřed džungle. Zkuste se na chvíli zasnít a představit si svůj Jiný svět… Martina Loudová
8
Vánoční čarování A teď je na řadě instruktáž ve vánočním čarování. Aby ovšem čáry fungovaly, musíte být příslušně vyladěni. Nezbývá, než přijmout pohádková pravidla hry. Ořech // Cvičné kouzlo. Každý to dokáže. Večer před Štědrým dnem si k posteli připravíte velký ořech. Po probuzení, na lačno, ho rozlousknete a sníte. Účinek bude ohromující: po celý rok vám dají pokoj blechy a štěnice. Med // Namaž si na Štědrý den skráně medem. Všichni tě budou mít po celý rok rádi. Sníh // Jestli letos zažijete Vánoce na sněhu, navíc někde na venkově, neváhejte! Vyběhněte bosky ven. Poletujte po louce, dokud vás nebude zábst. A sněhem si potírejte pokožku. Chodidly do vás vnikne síla a zdraví, tření sněhem je pak pohanská procedura k přičarování krásy. Koupání // Koupání pro otužilé. Na Štědrý den se vyseká díra v ledu. A hup do vody. Je dovoleno kvičet a řvát, netřeba si všímat posměchu okolí – voda do vás vleje životodárnou sílu. A pokud okamžitě nedostanete zápal plic, budete po celý rok zdraví. Šupina // Trik, který si náš spořivý národ zapamatoval, a je proto dodnes živý. Z vánočního kapra se do tobolky schovají jedna až tři šupiny. Peněženka bude bezedná. Vánočka // Tímto trikem přecházíme k sérii starodávných kouzel pro vdavekchtivé… Nikdo tě, děvče, nechce? Nesedávej tedy v koutě, během Štědrého dne tajně uzmi devět patek od vánoček a do roka bezpečně nebudeš sama.
9
Peklo Kolem nás je až přehnaně teplo a díky uzavřenému prostoru by se zdálo, že zde není přítomný kyslík. Ale to obyvatelům tohoto místa vůbec nevadí. Čerti, jak známo, dýchají pouze oxid siřičitý. Na zemi leží kožešiny jenom z vlkodlaků, na ostatní jsou čerti alergičtí. Pijí pouze rtuť, lidskou krev používají jako palivo do svých strojů a k uplácení upírů. Kotle zde jsou, většina zaplněna ,,živými“ nebo už rozmočenými lidmi. Místo vody jsou naloženi v zředěné kyselině sírové. Aby to probíhalo trochu pomaleji. Lidé sice už po smrti jsou, ale v pekle prožívají odplatu za své činy, ještě před tím, než jejich duše opravdu odejdou. Těla v pekle zůstanou, a tak se jimi čerti živí, jako my se živíme kuřecím nebo hovězím masem. Někomu by to mohlo přijít nechutné, ale až se tam ocitne sám, už to nebude nechutnost, ale čirá bolest- jinak řečeno Peklo!
Vzpomínky Martina Loudová Ticho, proč je jen tak skličující? Proč mě tak mučí? Proč je tak frustrující a proč mě tak ruší? Jen pro to ticho bije mé srdce. Jen to ticho pohltilo mou hlavu, zanechalo jen jedinou touhu. A to jsou tvé ruce, pohled do tvých očí, tichá slova a krásné vzpomínky.
10
Zimní krajina Když jsem večer vyšla ven a došla jsem do parku, byla už pořádná zima, měsíc byl právě v úplňku a krásně všechno osvětloval jemným bílým světlem. Před pár dny právě nasněžil čerstvý sníh a všude to krásně jiskřilo. V měsíčním světle se třpytily zamrzlé kapičky ledu a všude bylo krásně bílo až z toho oči přecházely. Jelikož včera bylo tepleji, sníh roztával a přes noc zase zmrzl, byl všude led a rampouchy se leskly. Když jsem se rozhlédla po všech těch zasněžených stromech, padla na mě nálada Vánoc. Větve se pod sněhem prohýbaly; když na ně usedla nějaká sýkorka, snesl se na zem prášek sněhu. Z dálky se ozýval hukot sovy a vrány vylétávaly v hejnech proti měsíci. Za nimi se jen prášil sníh, a když mi dopadl na obličej, krásně studil. Ve sněhu se ještě rýsovaly stopy od běžek, když tu odpoledne byli běžkaři. V jednu chvíli se ozval tříštivý zvuk, jeden rampouch se utrhl od římsy a roztříštil se o zem. Na zemi byly všude kousky ledu, který rychle přimrzal k zamrzle zemi a vytvářel tak různé tvary. Opět se ozvala sova a k zemi se snesl další bílý sníh. V tichu noci se ozval křupavý zvuk, jak někdo procházel kolem po chodníku s vrstvou ledu. Měsíc opět vyšel zpoza mraků a opět tady byl nádherná třpyt zimy. Martina Loudová
11
Krásný, pohodový rok 2010, plný splněných přání, nevšedních zážitků a příjemných chvílí Vám přeje Vaše RR.
Redakční rada: R. Kypastová, M. Loudová, M. Harasimová
12
