Čj. 148 717/2010-601
KOLEKTIVNÍ SMLOUVA na rok 2011 uzavřená mezi
Českou odborovou organizací pracovníků státní správy telekomunikací (ČOT), zastoupenou Márií Šagalovou, předsedkyní závodního výboru, Severomoravskou odborovou organizací pracovníků státní správy telekomunikací (SMOT), zastoupenou Zdeňkem Mikudíkem, předsedou závodního výboru, (dále jen „VZO“) na straně jedné a Českou republikou – Českým telekomunikačním úřadem (dále jen „Úřad“), zastoupeným PhDr. Pavlem Dvořákem, CSc., předsedou Rady Úřadu, na straně druhé (dále jen „smluvní strany“).
Kolektivní smlouva vychází z ustanovení zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o kolektivním vyjednávání“), zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a jeho prováděcích předpisů a z dalších obecně závazných právních předpisů.
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Předmět kolektivní smlouvy Kolektivní smlouva upravuje, v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání, individuální a kolektivní vztahy mezi Úřadem a zaměstnanci, práva a povinnosti smluvních stran.
1
Článek 2 Závaznost kolektivní smlouvy Kolektivní smlouva je závazná pro smluvní strany a všechny zaměstnance Úřadu. Zaměstnancem je každý, kdo pro Úřad vykonává práci v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou nebo jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
ČÁST DRUHÁ SPOLUPRÁCE SMLUVNÍCH STRAN Článek 3 Společné závazky Smluvní strany se zavazují: a) zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci Úřadu. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů a této kolektivní smlouvy musí být v souladu s pravidly slušnosti a občanského soužití. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, b) rozvíjet vzájemné korektní vztahy, c) vzájemně se informovat o připravovaných opatřeních a záměrech, které se dotýkají zájmů druhého účastníka tohoto smluvního vztahu. Článek 4 Závazky Úřadu Úřad se zavazuje: a) respektovat právo svobodného odborového sdružování zaměstnanců, b) poskytovat VZO nezbytné technické vybavení nutné pro jejich činnost, c) zajistit zveřejnění prezentace VZO prostřednictvím vnitřní informační sítě (Intranet), d) informovat VZO o výběrových řízeních pro obsazování pracovních míst vedoucích zaměstnanců vyhlášených Úřadem, e) členům příslušných VZO umožnit vykonávat, v rozsahu jejich působnosti, kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s § 322 zákoníku práce. Článek 5 Závazky VZO VZO se zavazují: a) zachovávat mlčenlivost (týká se členů VZO) o důvěrných informacích a o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k úniku chráněných údajů, nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců; tato povinnost trvá i po dobu 1 roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, b) respektovat provozní potřeby Úřadu, chránit jeho dobré jméno na pracovišti i na veřejnosti, c) podporovat Úřad při realizaci všech opatření, která povedou ke zvýšení efektivnosti práce a zkvalitnění jím vykonávaných činností,
2
d) informovat ředitele odboru personálního o usneseních týkajících se personálních změn VZO a poskytovat mu jejich aktualizované seznamy. Článek 6 Právo spolurozhodování Příslušné VZO spolurozhodují s Úřadem při: a) vydávání a změnách Pracovního řádu Úřadu (§ 306 odst. 4 zákoníku práce), b) podání výpovědi ze strany Úřadu nebo okamžitém zrušení pracovního poměru člena VZO v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení (§ 61 odst. 2 zákoníku práce), c) stanovení rozvrhu čerpání dovolených (§ 217 odst. 1 zákoníku práce), d) posouzení, zda se jedná o neomluvené zameškání práce (§ 348 odst. 3 zákoníku práce).
Článek 7 Právo projednání (1) Úřad je povinen projednat s VZO skutečnosti uvedené v § 287 odst. 2 zákoníku práce. (2) Úřad je povinen předem projednat s VZO: a) podání výpovědi nebo okamžité zrušení pracovního poměru ze strany Úřadu (§ 61 odst. 1 zákoníku práce), b) opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost nařízení práce ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (§ 99 zákoníku práce), c) způsob a výši náhrady škody zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz (§ 369 odst. 2 zákoníku práce). Článek 8 Právo na informace (1) Úřad informuje VZO o skutečnostech uvedených v § 287 odst. 1 zákoníku práce. (2) Úřad poskytuje příslušnému VZO následující informace o: a) úkolech Úřadu, koncepčních otázkách činnosti Úřadu, b) platovém vývoji za uplynulé čtvrtletí, c) výsledcích hospodaření Úřadu za uplynulý rok, d) nově vzniklých a ukončených pracovních poměrech, a to vždy za uplynulý kalendářní měsíc, e) zamýšlených strukturálních změnách, organizačních nebo racionalizačních opatřeních, v jejichž důsledku dojde k uvolňování zaměstnanců, a to zpravidla 3 měsíce před uskutečněním těchto změn. Tato doba může být výjimečně zkrácena, je-li z ekonomických důvodů nezbytné urychleně uskutečnit organizační změny. Zároveň bude Úřad informovat o možnosti uplatnění uvolňovaných zaměstnanců u Úřadu.
3
ČÁST TŘETÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY Článek 9 Vznik, změny a skončení pracovního poměru (1) Vznik, změny a skončení pracovního poměru se řídí ustanoveními § 33 až 73 zákoníku práce. (2) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou nebo jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Se zaměstnancem se sjednává zkušební doba zpravidla v délce 3 měsíců. (3) V případě výpovědi ze strany zaměstnance nebo Úřadu skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, která činí 2 měsíce. (4) Smluvní strany se dohodly, že k optimalizaci počtu zaměstnanců nebo jejich profesní skladby bude vždy přistupováno uvážlivě a změny budou včas projednány s příslušným VZO. Článek 10 Pracovní doba (1) Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců Úřadu je 40 hodin týdně. Délka směny nesmí přesáhnout 9 hodin. (2) Průměrná pracovní doba zaměstnanců s nepřetržitým pracovním režimem je 37,5 hodiny týdně. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Vyrovnávacím obdobím je 52 týdnů po sobě jdoucích. (3) Nebrání-li tomu vážné provozní důvody, může Úřad se zaměstnancem dohodnout kratší pracovní dobu. (4) Přestávka na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut (v časovém rozmezí od 11.00 do 14.00 hodin) se do pracovní doby nezapočítává a nelze ji poskytnout na začátku nebo na konci pracovní doby. Článek 11 Práce přesčas a pracovní pohotovost (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Úřad ji může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 zákoníku práce i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Úřad může požadovat práci přesčas nad tento rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem. (2) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně ve vyrovnávacím období. Vyrovnávacím obdobím je 52 týdnů po sobě jdoucích. (3) Za dodržování limitů práce přesčas a vedení řádné evidence přesčasové práce odpovídají vedoucí zaměstnanci v rozsahu své působnosti. (4) Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna ve výši 10 % průměrného výdělku.
4
Článek 12 Dovolená (1) Nárok na dovolenou pro zaměstnance Úřadu v případě trvání pracovního poměru po celý kalendářní rok činí 5 týdnů. Při čerpání dovolené je postupováno v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce a Pracovního řádu Úřadu. (2) Zaměstnancům Úřadu s rovnoměrně i nerovnoměrně (nepřetržitý pracovní režim) rozvrženou pracovní dobou přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada platu ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny. Článek 13 Překážky v práci (1) Překážky v práci na straně zaměstnavatele upravuje § 207 až 210 zákoníku práce. V případě překážky v práci podle § 207 zákoníku práce přísluší zaměstnancům Úřadu náhrada platu ve výši 100 % průměrného výdělku. (2) Překážky v práci na straně zaměstnance, omluvu jeho nepřítomnosti, případně stanovení náhrady platu upravuje § 191 až 206 zákoníku práce a jeho prováděcí předpisy. (3) Zaměstnavatel je oprávněn provést kontrolu, zda zaměstnanec v období prvních 211) kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, dodržuje povinnosti stanovené v § 56 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (tj. povinnost zdržovat se v místě pobytu, které uvedl lékaři a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek). (4) Porušil-li zaměstnanec v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti uvedené v odstavci 3, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu platu snížit nebo náhradu platu neposkytnout vůbec. (5) Zaměstnavatel je oprávněn dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Článek 14 Pracovní volno (1) Ředitel sekce, resp. ředitel odboru, vedoucí samostatného oddělení, povolí, pokud to provozní důvody umožní, na žádost zaměstnance, vybrat 1 den pracovního volna v kalendářním měsíci, bez náhrady platu, na zajištění osobních záležitostí. (2) Zaměstnanec čerpající pracovní volno podle odstavce 1 je povinen uhradit Úřadu veřejné zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy pro dané období.
________________________________ 1)
Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.
5
Článek 15 Náhrada škody při pracovním úrazu Problematiku pracovních úrazů, odpovědnost, druhy a výši náhrad upravují § 105, § 365 až 393 zákoníku práce.
ČÁST ČTVRTÁ PÉČE O ZAMĚSTNANCE Článek 16 Závodní preventivní péče (1) Úřad v souladu s příslušným vnitřním předpisem uhradí veškeré náklady na předepsané preventivní závodní prohlídky v rámci závodní preventivní péče. (2) Nově přijatí zaměstnanci Úřadu jsou povinni absolvovat vstupní lékařskou prohlídku v souladu s příslušným vnitřním předpisem. Článek 17 Odborný rozvoj zaměstnanců (1) Úřad umožní zaměstnancům prohlubovat kvalifikaci k výkonu sjednané práce účastí na vzdělávacích akcích. Úřad je oprávněn uložit zaměstnanci účast na těchto akcích, přičemž tato účast se považuje za výkon práce (§ 230 zákoníku práce). (2) Úřad bude podporovat rozšiřování jazykových znalostí zaměstnanců. Podrobnosti stanoví příslušný vnitřní předpis. (3) Úřad umožní zaměstnancům zvýšení kvalifikace, jestliže je v souladu s jeho potřebami, poskytováním pracovního volna s náhradou platu na základě uzavřené kvalifikační dohody (§ 231 až 235 zákoníku práce).
Článek 18 Stravování zaměstnanců (1) Úřad zabezpečí svým zaměstnancům stravování na každém pracovišti vždy u jednoho provozovatele stravovací služby, případně náhradním způsobem (např. stravenky). (2) Počet všech zúčtovaných stravenek v měsíci nesmí být vyšší než počet odpracovaných dnů, pokud není dále stanoveno jinak. Podle vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů, nemůže Úřad poskytovat příspěvek na stravování (ať závodní nebo nákup stravenek) v době nepřítomnosti zaměstnance v práci (např. doba pracovní neschopnosti, dovolené, ošetřování člena rodiny), a pokud zaměstnanec nevykonával práci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. (3) Úřad poskytne zaměstnancům s nepřetržitým pracovním režimem (tj. režimem práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích) další hlavní jídlo (stravenku) v kalendářním dni, pokud zaměstnanec vykonává práci pro Úřad déle než 11 hodin
6
v úhrnu s přestávkou v práci v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě.
ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Článek 19 (1) Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnanců a účast odborových organizací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou upraveny v § 101 až 108 zákoníku práce a dalšími právními předpisy. (2) Úřad bude vytvářet takové pracovní podmínky, aby byl zaměstnancům zajištěn bezpečný výkon práce ve zdravotně odpovídajícím pracovním prostředí. (3) Úřad se zavazuje nejméně jednou v roce organizovat ve spolupráci s příslušnými VZO prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních (§ 108 odst. 5 zákoníku práce). (4) Na pracovištích a v dalších prostorách Úřadu je zakázáno kouřit. (5) Úřad poskytne zaměstnancům základní hygienické potřeby, pokud nejsou poskytovány na pracovišti.
ČÁST ŠESTÁ ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Článek 20 Základní úprava podmínek odměňování (1) Odměňování zaměstnanců Úřadu upravuje § 109 až 112, § 122 až 150 zákoníku práce a jeho prováděcí předpisy. (2) Odměňování a platové náležitosti zaměstnanců dále upravuje Pracovní řád Úřadu a příslušný vnitřní předpis. (3) Plat a náhrady platu (dále jen „plat“) jsou splatné pozadu za měsíční období ve výplatním termínu, kterým je 14. den v měsíci. Připadne-li výplatní termín na den pracovního klidu, vyplácí se plat v nejbližším předchozím pracovním dni. (4) Úřad vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené přiměřenou zálohu na plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, za podmínky, že zaměstnanec o výplatu této zálohy požádá písemně odbor ekonomický nejméně 10 pracovních dnů před nastoupením dovolené, resp. před datem požadované výplaty této zálohy. Záloha bude vyplacena stejným způsobem, jakým je vypláceno běžné vyúčtování platu. Článek 21 Odstupné (1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů a zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 zákoníku práce, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.
7
(2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a Úřad se zcela zprostí své odpovědnosti podle § 367 odst. 1 zákoníku práce, odstupné podle věty první tohoto odstavce zaměstnanci nepřísluší. (3) Odstupné vyplácí Úřad po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu platu, pokud se nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v jiném termínu. (4) Bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u Úřadu v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen Úřadu vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Článek 22 Fond kulturních a sociálních potřeb (1) Úřad vytváří fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“). Při jeho tvorbě, používání a hospodaření s ním se řídí příslušným právním předpisem (vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů). (2) Smluvní strany se zavazují využívat prostředků fondu účelně pro všechny zaměstnance v souladu s právními předpisy o používání fondu, se schválenými zásadami pro používání fondu na rok 2011 a podle schváleného rozpočtu na příslušný kalendářní rok.
ČÁST SEDMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 23 (1) Smluvní strany se zavazují, že v případě neshody ve věci výkladu obsahu této kolektivní smlouvy vstoupí prostřednictvím svých zástupců do jednání se snahou předejít kolektivnímu sporu o plnění kolektivní smlouvy. V případě neplatnosti jednotlivých ustanovení této kolektivní smlouvy platí, že příslušná práva a povinnosti se řídí platnými právními předpisy. (2) Změnu nebo doplnění této kolektivní smlouvy může navrhnout písemně kterákoliv ze smluvních stran. Smluvní strany jsou povinny o návrhu na změnu nebo doplněk jednat nejpozději do 15 dnů od jejich doručení. (3) V případě změny právních předpisů dotýkajících se závazků upravených touto kolektivní smlouvou bude jednání zahájeno v nejbližším možném termínu od nabytí jejich účinnosti. (4) Smluvní strany se zavazují zahájit do 31. října 2011 jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy s tím, že v tomto termínu bude smluvními stranami upřesněn postup jednání. (5) Kolektivní smlouva je uzavírána na dobu 1 roku pro období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011. (6) Úřad zajistí zveřejnění kolektivní smlouvy prostřednictvím vnitřní informační sítě (Intranet).
8
(7) Smluvní strany seznámí zamestnance s obsahem kolektivní smlouvy do 15 dnu ode dne nabytí její úcinnosti. Tato povinnost se týká i jejích dodatku. (8) Veškeré zmeny kolektivní smlouvy musí být sjednány smluvními formou písemného dodatku, který se stane její soucástí.
stranami
a vydány
(9) Kolektivní smlouva nabývá úcinnosti dnem 1. ledna 2011.
Praha 17. prosince 2010
Ceská odb. org. státnl správa telekQmunika< ZÁVODNI VÝBOR Praha 9 - Sokolovská 219
Za výbory základních odborových organizací: Mária Šagalová, predsedkyne závodního výboru COT
Severomor~~'"kó odborovó organlzc-,-: ..
Zdenek Mikudík, predseda závodního výboru SMOT
Za Ceskou republiku - Ceský telekomunikacní
t.;o.)covníku
státnf spróvy telekomunikaci .....
úrad:
PhDr. Pavel Dvorák, CSc., predseda Rady Úradu
9
'702 OO'OSfrcva. 'Sol(ólšl<á tf. 2800/99
