Kolektivní investování v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Kolektivní investování v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Ing. Martin Širůček

Vypracovala:

Vladimíra Horáková

Brno 2012

Poděkování

Tímto děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Martinovi Širůčkovi za odborné vedení, cenné připomínky a vstřícný přístup při zpracování práce.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Kolektivní investování v České republice“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Širůčka s použitím odborných zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 3. 1. 2012

__________________

Abstract

HORÁKOVÁ, V., Collective investment in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. The bachelor’s thesis focuses on collective investment in the Czech Republic and on investments in mutual funds. The first part describes the theory related to this issue. The following chapter characterizes current situation and deals with information on number of collective investment subjects and capacity of property in funds. The comparison of mutual funds managed by investment companies is also presented hereinafter. The aim is to recommend to an investor the appropriate form of fund according to his investment profile. The last aim is to draw a comparison between one time and regular investment. Keywords

Collective investment, investment, mutual fund, investor.

Abstrakt

HORÁKOVÁ, V., Kolektivní investování v České republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Tato bakalářská práce je zaměřena na kolektivní investování v České republice a investice do otevřených podílových fondů. První část popisuje teorii související s touto problematikou. Následující kapitola charakterizuje současný stav a zabývá se informacemi o počtu subjektů kolektivního investování a objemu majetku ve fondech. Dále je v práci provedeno srovnání podílových fondů od různých investičních společností. Cílem je doporučit investorovi, podle jeho investičního profilu, vhodnější variantu fondu. Posledním cílem je srovnání jednorázové a pravidelné investice. Klíčová slova

Kolektivní investování, investice, podílový fond, investor.

Obsah

6

Obsah 1

2

3

Úvod

Cíl práce a metodika

2.1

2.2

11

Cíl práce ................................................................................................... 11

Metodika .................................................................................................. 11

Literární rešerše

13

3.1

Podstata kolektivního investování ..........................................................13

3.3

Subjekty kolektivního investování...........................................................16

3.2

Výhody a nevýhody kolektivního investování .........................................13

3.3.1

Investiční fondy .................................................................................16

3.3.3

Podílové fondy ...................................................................................19

3.3.2 3.4 3.5

Investiční společnost .........................................................................18

Cenné papíry spojené s kolektivním investováním................................ 20 Typologie fondů .......................................................................................21

3.5.1

Podle možnosti libovolného vstupu a výstupu..................................21

3.5.3

Podle druhu aktiv ............................................................................. 22

3.5.2 3.5.4

3.6 3.7

Podle investiční politiky fondu......................................................... 22 Podle způsobu správy portfolia ........................................................ 25

Právní aspekty kolektivního investování................................................ 26

Faktory zohledňované při investicích do fondů ..................................... 27

3.7.1

Investiční očekávání ......................................................................... 27

3.7.3

Poplatky fondu.................................................................................. 27

3.7.2 3.7.4 3.7.5 4

9

3.7.6

Výnosnost a riziko fondu.................................................................. 27 Management fondu .......................................................................... 28 Další faktory ..................................................................................... 28

Jednorázová a pravidelná investice ................................................. 28

Soudobý stav kolektivního investování v České republice

4.1

30

Počet subjektů......................................................................................... 30

Obsah

7

4.2

Objem majetku ve fondech ......................................................................31

4.3

Srovnávání a výběr fondů ....................................................................... 34

4.3.1

Profil č. 1: investor s vyváženou strategií – spíše konzervativní...... 35

4.3.3

Vlastnosti zvolených fondů .............................................................. 36

4.3.2 4.3.4 4.3.5

4.3.6 4.3.7

Výběr fondů ke komparaci ............................................................... 35 Vyhodnocení výnosnosti a rizikovosti fondů ....................................37

Vliv poplatků..................................................................................... 40

Výběr fondu .......................................................................................41 Vliv inflace .........................................................................................41

4.3.8 Komparace jednorázové a pravidelné investice............................... 42 4.3.9

Profil č. 2: investor s agresivní strategií ........................................... 43

4.3.10 Výběr fondů ke komparaci ............................................................... 44 4.3.11 Vlastnosti zvolených fondů .............................................................. 44 4.3.12 Vyhodnocení výnosnosti a rizikovosti fondů ................................... 45

4.3.13 Vliv poplatků..................................................................................... 48 4.3.14 Výběr fondu ...................................................................................... 49

4.3.15 Komparace jednorázové a pravidelné investice............................... 49

5

Diskuse

52

7

Zdroje

57

6 8

Závěr

55

Seznam příloh

63

Příloha č. 1

Klasifikace fondů podle AKAT ČR

64

Příloha č. 3

Míra inflace v ČR v jednotlivých letech

67

Příloha č. 2 Příloha č. 4 Příloha č. 5

Historické ceny podílových listů fondů Pravidelná investice u fondu Sporobond

Pravidelná investice u Fondu globálních značek

67

67

67

Úvod

9

1 Úvod

Pokud disponujeme určitou sumou úspor, nabízí se otázka, jak tyto úspory správně investovat, aby s vybranou investicí přicházelo uspokojivé zhodnocení. Hledáme tedy efektivní investici1. Právě rozhodování o způsobu zhodnocení volných finančních prostředků se řadí mezi první úvahy každého investora. K dispozici je více možností, z nichž každá varianta má svoje specifika, která je nutno zohlednit v souvislosti s tím, o co investor usiluje a jaké riziko je ochoten podstoupit. Jednou z cest, kterou se lze při takovém rozhodování ubírat, je kolektivní investování, o kterém pojednává tato práce. Tato forma investování může přinést zajímavé2 zhodnocení vložených úspor a nabízí možnost snadné investice zejména pro investory, kteří své finance a jejich správu chtějí přenechat jinému subjektu3. Důvodem může být zejména to, že se tyto finance neodváží nebo je nechtějí spravovat sami (např. z důvodu nedostatku znalostí a zkušeností či z důvodu nedostatku času, který správa peněz vyžaduje). Pohodlnější je tak přenést určitou část odpovědnosti na správce a spolehnout se na jeho odborné znalosti, které by měly zajistit prosperitu fondu. Jedná se o nepřímou formu investování, což znamená, že investice probíhají s využitím společností, které zprostředkovávají investice na finančním trhu, přičemž shromažďují úspory a vytváří portfolia s produkty, které se vyskytují na trhu. V rámci kolektivního investování existují nejrůznější druhy fondů, do kterých lze investovat. Mezi nejrozšířenějšími jsou však otevřené podílové fondy. [21] Podrobnější pohled na otevřené podílové fondy z nabídky českých investičních společností, zejména pohled na jejich výběr a následné hodnocení a porovnávání, poskytuje praktická část práce. Kolektivní investování patří k velmi dynamicky se rozvíjející oblasti a v rámci finančních služeb představuje činnost poměrně nedávnou4. Jednotlivé formy kolektivního investování peněz vznikaly především z důvodu potřeby diverzifikace rizika spojeného s investováním finančních prostředků, při udržení velké míry likvidity. [20] Investování již dávno není činnost, která náleží pouze profesionálním odborníkům. V současné době se týká každého, kdo chce v průběhu života zvýšit hodnotu svého majetku a vytvořit si finanční rezervy. Každý musí přemýšlet o tom, jak své osobní bohatství co nejlépe zhodnotit a zvýšit jeho množství. Efektivní investice je investice, která umožňuje dosáhnout co nejlepších výsledků s minimální námahou. 2 Práce se zabývá srovnáváním dluhopisových a akciových fondů, přičemž průměrný výnos dluhopisových fondů se pohybuje v rozmezí 4–6 % p.a. a průměrný výnos akciových fondů činí 8–10 % p.a. [35] 3 Správci fondu 4 V České republice je vznik kolektivního investování spjat s kupónovou privatizací v 90. letech minulého století, kdy se kolektivní investování vyvíjelo přibližně ve třech periodách. [21] 1

Úvod

10

Investování na kapitálových trzích prostřednictvím kolektivního investování může být tedy právě jedním ze způsobů, jak uvedeného dosáhnout. [21]


11

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce

Cílem práce je formulace doporučení pro investory, kteří mají zájem o zhodnocení finančních prostředků prostřednictvím investování do vybraných podílových fondů investičních společností v České republice. Druhým dílčím cílem je analýza současného stavu na trhu kolektivního investování v České republice a výběr fondů od různých investičních společností, u kterých je následně provedeno jejich srovnání. Fondy ke srovnávání jsou vybírány tak, aby investovaly do podobných aktiv, měly obdobný doporučený investiční horizont a srovnatelné riziko. Všechny musí být rovněž denominované v české měně a mít za sebou dostatečně dlouhou existenci (pro potřeby práce musí fond existovat minimálně po dobu šesti let). Úkolem je doporučit investorům, na základě jejich základního typu investičního profilu, vhodnou variantu fondu, která naplní jejich předpoklady a očekávání. Posledním cílem je poukázat na rozdílnost jednorázové a pravidelné investice.

2.2 Metodika

V teoretické části práce bude věnována pozornost na vysvětlení podstaty trhu kolektivního investování, na jeho výhody a nevýhody a na představení subjektů, které na tomto trhu působí. Uvedeny budou také cenné papíry, které jsou spojeny s kolektivním investováním, provede se klasifikace fondů, zmíní se právní aspekty kolektivního investování a rozeberou se faktory, které jsou zohledňovány při investicích do fondů. Teoretická část bude zakončena výkladem o jednorázové a pravidelné investici. Pro vysvětlení jednotlivých částí se využije metoda analýzy. Praktická část práce se bude zabývat rozborem současného stavu na trhu kolektivního investování, což zahrnuje statistické údaje o počtech subjektů kolektivního investování, které v tuzemsku působí, údaje o objemu majetku v jednotlivých fondech a v následující stěžejní kapitole budou poté rozebírány a srovnávány vybrané podílové fondy investičních společností. Nejdříve se nadefinují profily dvou základních typů investorů, a to investor s vyváženou strategií a investor agresivní, přičemž v práci bude nadále vynecháno srovnání fondů peněžního trhu, které se týkají konzervativních investorů, zejména z důvodu jejich krátkého investičního horizontu a nízkého výnosu, který většinou ani nepokryje inflaci (průměrný výnos těchto fondů se pohybuje okolo 2–4 % p.a. [35]). Poté se každému typu vyberou, na základě jeho preferencí a vlastností, dva zástupce fondů od různých investičních společností. Tento základní výběr fondu bude proveden podle převládajícího aktiva v portfoliu fondu. Investorům s vyváženou strategií se přidělí dluhopisové fondy a investorům agresivním fondy akciové. Budou tedy hledány fondy, které směřují investice do podobných a aktiv a jsou tak spojeny s podobným rizikem


12

a investičním horizontem. Druhým základním předpokladem bude skutečnost, že veškeré fondy musí být denominované v české měně z důvodu zajištění proti kurzovému riziku. Při volbě fondu se zohlední i jeho dostatečně dlouhá existence z důvodu přehledu o historické výkonnosti. U konečných dvou vybraných fondů, které splní předchozí kritéria, budou následně přiblíženy jejich základní vlastnosti a přistoupí se k samotné komparaci, která se jako první bude týkat porovnání výkonnosti fondů při zohlednění rizika. Pro výpočet výkonnosti fondu v určitém roce bude uvažována procentní změna ceny podílového listu vždy k poslednímu datu dvou po sobě jdoucích obdobích a pro výpočet rizika se aplikuje postup pro změření volatility fondu za pomocí směrodatné odchylky. Potřebná data o historických cenách podílových listů se získají s využitím zveřejňovaných informací na internetových stránkách investičních společností. U dluhopisových fondů bude provedena predikce vývoje kurzů do budoucna pomocí regresní analýzy. Do dalšího porovnávání se zahrnou poplatky související se správou fondu a v souvislosti s tímto srovnávacím kritériem bude pohlédnuto na ukazatel celkové nákladovosti fondu „TER“. Posléze se vypočítá, jaký vliv má TER a vstupní poplatek na konečnou výši výnosu. [11] K těmto výpočtům se využije základní vzorec pro složené úročení. U vyváženého investora bude poukázáno také na to, jak výši výnosů ovlivňuje inflace. Data pro výpočet inflace se získají s využitím stránek [10] Českého statistického úřadu. Cílem bude vždy ze dvou srovnávaných fondů vybrat ten, který bude pro daného investora vhodnější, a to zejména na základě posouzení výnosnosti fondů při zohlednění rizika a poplatků spojených s fondy. Na fondu, který bude pro daného investora vybrán jako vhodnější, se nakonec předvede rozdílnost [24] v jednorázové a pravidelné investici. K pozorování vývoje potřebných ukazatelů se využijí časové řady a získaná data budou srovnávána s použitím tabulek a grafů. Pro napsání bakalářské práce bude využita odborná literatura a internetové zdroje, které se váží ke zvolenému tématu. Čerpáno bude také ze zákona č. č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. V praktické části se k získání potřebných dat využijí zejména internetové stránky vybraných investičních společností.


13

3 Literární rešerše

Kapitola přibližuje problematiku kolektivního investování na teoretické úrovni. Zabývá se jeho charakteristikou, výhodami a nevýhodami, představuje jeho subjekty a cenné papíry spojené s kolektivním investováním, rozebírá typy fondů a v závěru poukazuje na faktory, které je vhodné při investicích do fondu zvážit a zhodnotit.

3.1 Podstata kolektivního investování

Kolektivním investováním se podle zákona č. 189/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozumí podnikání, které spočívá ve shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti a jejich následném investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. Peněžní prostředky jsou shromažďovány od fyzických a právnických osob a shromažďují se upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu. Kolektivní investování představuje nepřímou formu investování, odehrává se na kapitálovém trhu5, přičemž sdružuje finanční prostředky od jednotlivých investorů, kteří očekávají, že jim investice přinese odpovídající zhodnocení. Pomocí tohoto principu se tak dosahuje efektivnější správy společných prostředků, diverzifikuje a minimalizuje se riziko, zpřístupní se trhy, které jsou obvykle určené pro jiné typy investorů a přináší sebou i další výhody, které jsou podrobně popsány dále. [21]

3.2 Výhody a nevýhody kolektivního investování

S kolektivním investováním jsou, tak jako s každým jiným typem investování, spojeny určité výhody a nevýhody a než se investor pro investici rozhodne, měl by zvážit všechna s ní spjatá pozitiva i negativa, aby mohl poté posoudit, zda je ochoten všechny stránky věci přijmout. Mezi výhody lze zahrnout následující skutečnosti:

• Diverzifikaci (rozložení) rizika, kdy by mělo portfolio fondu obsahovat četný počet výnosově na sobě nezávislých, téměř nezávislých nebo málo závislých instrumentů. Poté se může v odborně spravovaném fondu dosáhnout odpovídající míry rozptýlení rizika, které by samotný investor nemohl dostát kvůli svým omezeným možnostem a nástrojům. Rozptýlení rizika je princip, který se vyskytuje už v definici kolektivního investování. Jednotlivé fondy mají také legislativně a ve statutech určeny limity, které omezují rozsah investice tím, že přesně stanovují maximální objem investic Kapitálový trh je součástí finančního trhu a obchoduje se na něm s nástroji, které mají splatnost delší než 1 rok (střednědobé a dlouhodobé nástroje). [19] 5


14

do určitého typu investičních instrumentů a toto omezení se vztahuje také na instrumenty, které jsou emitované jedním emitentem. [32] Tento princip tedy zajišťuje, že pokud nastane v určité oblasti nějaký neúspěch, nedotkne se případná ztráta všech prostředků, které jsou soustředěny ve fondu. Rizikové investování nemůže investiční společnost připustit, jelikož peněžní prostředky, které má k dispozici, jsou cizí. [20]

• Nižší transakční náklady, jejichž příčinou jsou obchody s instrumenty ve velkých objemech a může dojít také k úsporám z rozsahu. [32] U fondů se investoři setkávají se vstupním, správcovským (manažerským) a výstupním poplatkem. Jejich průměrná výše je uvedena v dalším textu při rozebírání negativ fondů.

• Snazší přístup k různorodým instrumentům a trhům se řadí mezi další výhody, které obzvláště drobní investoři rozhodně ocení, jelikož fondy jim zprostředkovávají možnost na základě jejich podílu investovat do instrumentů po celém světě a nejsou po nich vyžadovány žádné znalosti, informovanost nebo kapitálové zajištění. Některé instrumenty se mohou vyznačovat vysokými nebo nepřístupnými cenami, což však s využitím fondů nepředstavuje pro drobnějšího investora investiční překážku a jsou tak pro ně dostupné i cenově vyšší instrumenty – jako například pokladniční poukázky nebo velkoobchodní depozitní certifikáty. [32]

• Majetek svěřený ve fondech je profesionálně spravován, což souvisí s předpokladem, že majetek ve fondech je obhospodařován zkušenými a profesionálními manažery a správci fondu. Jejich odbornost, schopnosti a profesionalita se poté nejvíce odráží na výkonnosti a úspěšnosti fondu. Tito pracující odborníci každý den pozorují chod na kapitálových trzích, provádí podrobné investiční analýzy a dostávají se k nim ty nejaktuálnější informace, které jsou pro jejich práci nepostradatelné. [32] Je to však výhoda rozporuplná, jelikož je třeba vzít v potaz riziko selhání lidského faktoru, a tedy chyby v práci manažera či tunelování. • Likvidita, o níž lze říct, že je poměrně vysoká a soustavně zabezpečená. Výhoda likvidity je spojena především s otevřenými podílovými fondy, které mají povinnost v případě žádosti podílníka od něho cenné papíry, které má v držení a může je kdykoliv prodat, ve vymezené lhůtě odkoupit. Tento odkup probíhá za cenu, která je odvozená od aktuální hodnoty majetku fondu, která přísluší na jeden podílový list (případně akcii). Povinností fondu odkoupit cenné papíry je tedy likvidita řádně zajištěna, fondy však mohou při odprodeji cenných papírů požadovat odkupní přirážku. [32]

• Daňové zvýhodnění, díky němuž může odpadnout povinnost platit daň z kapitálových výnosů podílového fondu. Daňové zvýhodnění fyzických osob je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a je zajištěno v tom případě, jestliže investice do


15

podílového fondu trvá déle než šest měsíců. Tzn., že investor musí mít podílové listy v držení minimálně po tuto dobu.

• Investování je snadné a pohodlné. Toto pozitivum představuje pro investora velmi zásadní ulehčení, jelikož na investování svých volných peněžních prostředků nemusí vynakládat úsilí v podobě vytváření a obhospodařování svého portfolia. Pokud by se rozhodl investovat samostatně bez jakékoliv podpory fondu, všechna činnost a správa týkající se investice by mohla být velkým zatížením, které by investor musel zvládnout sám. V dnešní době poskytují instituce kolektivního investování také zajímavé a různorodé produkty a služby, které mohou investoři využít ve svůj prospěch. Může se jednat například o depotní služby, možnost změny fondu nebo o automatické reinvestování výnosů. Všechny tyto nabízené atraktivní produkty a služby mohou investorům splnit jejich přání a požadavky. [32]

Jelikož investoři přetváří svá doposud krátkodobá finanční aktiva na aktiva dlouhodobá, přispívá kolektivní investování i ekonomice státu, neboť investované peněžní prostředky, kterých je značné množství, se dostávají na kapitálový trh a podílejí se tak na financování reálných investic. Pozitivně se tak podporuje ekonomický růst. [26]

Zmíněná pozitiva reprezentují kolektivní investování ve velice lákavé formě, avšak pro kompletní náhled na věc je nutné nadále popsat i negativa, se kterými by měl být investor obeznámen. Řadí se mezi ně:

• Rozpor v zájmech investora a správcem portfolia, což vzniká především z toho důvodu, že podílník nemá možnost účastnit se na správě podílového fondu a také je mu nepřístupné ovlivňování portfolia fondu. Tyto činnosti jsou v kompetenci správce a z toho důvodu zde může mezi oběma stranami vzniknout konflikt, kdy každý má zájem na rozdílných skutečnostech a cílech. [32]

• Výše poplatků je další hledisko, které může být důležité posoudit. S každým fondem jsou spojeny různorodé poplatky, které investor platí za správu vložených prostředků. V tomto případě se jedná o tzv. manažerský poplatek, jehož výše se pohybuje okolo 0,5 % a 2 %. Dále jsou při vstupu a výstupu z fondu zřízeny vstupní a výstupní poplatky, které se platí při nákupu nebo odkupu podílových listů či akcií. Výše vstupního poplatku zpravidla dosahuje od 0 % do 5 % z investované částky a výstupní poplatek bývá obvykle u většiny fondů nulový. Investor by měl dané poplatky zvážit a porovnat jak vzhledem k výnosu, tak se také informovat u ostatních fondů, aby mohl případně provést srovnání. [32]


16

• Výkonnost fondu. Pokud fond vykazuje podprůměrnou výkonnost (podvýnosovost) v porovnání s benchmarkem6, může to pro investora znamenat negativní impuls, kdy se může rozhodnout od fondu odejít nebo investovat do jiného. Učiní tak především v případě, kdyby se jeho výnosové požadavky neshodovaly s jeho představami. [32]

• Omezená investiční volnost zabraňuje podílníkovi možnost určovat si, které tituly budou do jeho fondu začleňovány. Má pouze možnost rozhodnout se o tom, jaký bude druh jeho fondu z hlediska toho, do jaké oblasti investic fond směřuje. Například se může jednat o investování do akcií, dluhopisů, nemovitostí atd. [32] • Tržní změny mohou zapříčinit ztrátu hodnoty investice. Jestliže se někdo rozhodne investovat, je tímto negativem automaticky ohrožen a zmíněné riziko se tak týká nepochybně i kolektivního investování. [32]

• Nezákonné a podvodné činnosti zapříčiňují riziko ztráty. Tato oblast je ošetřena legislativou a regulacemi, což nezákonné a podvodné činnosti výrazně omezuje, ale nemůže se zaručit úplné odstranění tohoto jevu. [32] Hrozí tedy riziko selhání lidského faktoru a nekalé praktiky. Lze uvést např. případ tzv. pozdního obchodování u USA v roce 2003, kdy bylo umožněno některým privilegovaným klientům obchodovat s podílovými listy po tradiční době obchodování a tito obchodníci tak profitovali z událostí po uzavření burzy. [15]

• Nepojištění instrumentů kolektivního investování státním systémem pojištění představuje podstatnou nevýhodu například oproti bankovním produktům. [32]

3.3 Subjekty kolektivního investování

Na finančním trhu se mezi dva hlavní způsoby kolektivního investování řadí investování prostřednictvím investičních a podílových fondů. Tyto dvě podoby kolektivního investování potřebují ke svému fungování zakládat instituce, které jsou k úspěšné činnosti těchto investičních a podílových fondů nezbytné. Patří mezi ně: • investiční fondy, • investiční společnosti. [26]

3.3.1

Investiční fondy

Investiční fond je podle zákona o kolektivním investování právnická osoba, která má za předmět podnikání kolektivní investování, které provádí podle povolení získaného od příslušného orgánu, kterým je Česká národní banka. Benchmark je ukazatel, pomocí kterého se porovnává výkonnost fondu. Základem pro porovnání bývají různé druhy indexů. [28] 6


17

Fondy mohou být zakládány pouze ve formě akciové společnosti a nesmí být zakládány na základě veřejné nabídky akcií. [34] V České republice je možné zakládat investiční fondy pouze na dobu určitou, přičemž tato doba se uvádí ve statutu fondu. Obchodní firma investičního fondu musí mít nadále označení „uzavřený investiční fond“. Co se týče vlastního kapitálu, v době povolení činnosti musí vlastní kapitál investičního fondu, který neuzavřel smlouvu o obhospodařování, dosahovat částky alespoň 300 000 EUR. Do jednoho roku od získání povolení musí poté vlastní kapitál činit alespoň 50 000 000 Kč. [34] Investiční fond se od podílového fondu liší tím, že je samostatným právním subjektem kolektivního investování. Do fondů jsou vkládány finanční prostředky investorů, které investiční fond investuje do různorodých investičních instrumentů podle svého zaměření tak, aby tato činnost byla vykonávána podle stanov a statutů. Vložené finanční prostředky od investorů se stávají vlastním kapitálem investičního fondu. [26] Investoři, kteří svoje prostředky do fondu vloží, se tak stávají akcionáři (svým vkladem nakupují akcie), na které se vztahují všechna obvyklá akcionářská práva, což jim umožňuje spolurozhodovat a hlasovat na valných hromadách. Akcie mohou být fondem vydávány jen ve shodné jmenovité hodnotě. [32] Protože jsou investiční fondy právně samostatné instituce, mohou se spravovat pomocí svého managementu nebo je zde možnost svěřit smluvně7 svůj majetek a jeho správu některé investiční společnosti. [26] U investičních fondů se rozlišují dva základní typy kolektivního investování. Může se jednat o investování prostřednictvím: 1.

2.

uzavřených investičních fondů a

otevřených investičních fondů. Uzavřené investiční fondy, neboli také fondy s uzavřeným ukončením, jak jsou mnohdy označovány, se primárně vyznačují zvláště tím, že fond po celou dobu svého trvání neodkupuje od investorů svoje akcie – stejně tak tomu bývá i u normálních akciových společností. Tento základní znak investičních fondů uzavřeného typu znamená taktéž to, že mají zredukované množství akcií, které mohou při založení emitovat a posléze prodávat investorům. Z toho vyplývá, že vlastníci těchto akcií (investoři) jsou omezeni přeměnit zakoupené akcie na hotové peníze. Převoditelnost však není omezena a transformace akcií na hotovost tak může být uskutečněna prostřednictvím sekundárního trhu cenných papírů, kde mohou být akcie těchto fondů prodány, má-li to investiční fond uvedeno ve statutech a stanovách. Je zřejmé, že z tohoto důvodu je existence investičního fondu ve většině zemí, kde je povoleno tento druh fondů zakládat, zákonem časově omezena. Zájem o investice do uzavřených investičních fondů se však nedá považovat za velký.

7

Smlouva o obhospodařování majetku investičního fondu [26]


18

Otevřené investiční fondy se vyskytují zejména v anglosaských zemích (obzvláště v USA) a bývají také nazývány jako fondy s otevřeným ukončením. V České republice není jejich zakládání povoleno, nicméně pro celistvý přehled typů kolektivního investování je popsán i tento typ. [26] Otevřené investiční fondy nejsou omezeny množstvím akcií, které mohou emitovat a v případě zájmu investorů jsou stále vydávány nové. Mezi jejich nejvýznačnější rys, kterým se otevřený investiční fond liší od uzavřeného investičního fondu, se řadí skutečnost, že existence otevřeného investičního fondu není legislativně omezena, a tudíž může fond emitované akcie prodávat investorům během celého období své existence. Investorům je také zajištěno právo odkupu akcií, které mají v držení, a to kdykoliv na základě jejich žádosti investičnímu fondu, který má odkupní povinnost. Zpětný odprodej je uskutečněn za cenu, která odpovídá hodnotě majetku připadajícího na příslušnou akcii. Hodnota majetku fondu, tedy i základní kapitál fondu, se ustavičně mění, proto musí být zakládání fondů otevřeného typu v příslušné zemi legislativně povolena. [26] 3.3.2

Investiční společnost8

Podle zákona o kolektivním investování je investiční společnost (stejně jako investiční fond) právnická osoba, která má za předmět podnikání kolektivní investování, k čemuž musí taktéž získat povolení od České národní banky jakožto regulatorního orgánu kapitálového trhu. [34] Obchodní firma investiční společnosti musí obsahovat označení „investiční společnost“. Investiční společnost nemůže vydávat dluhopisy a vlastní kapitál, v čase udělení souhlasu Českou národní bankou, musí mít v korunách českých hodnotu, která odpovídá 125 000 EUR. Dokud investiční společnost existuje, nemůže vlastní kapitál dosáhnout menší částky. [34] Činnost investičních společností spočívá v tom, že zřizuje podílové fondy a obhospodařuje jejich majetek. Jak už bylo zmíněno v předchozím textu, investiční společnost může na základě smlouvy obhospodařovat i majetek investičních fondů. Také se jí nabízí možnost obhospodařovat podílové fondy některé z jiných investičních společností. [32] Pokud některý z těchto subjektů obhospodařuje, může jim poskytovat různé služby, které jsou spojeny s kolektivním investováním, jako například vedení účetnictví, oceňování majetku a závazků, právní služby, zabezpečování plnění daňových povinností apod. Navíc, má-li to povoleno, může obhospodařovat majetek i zákazníkům, vykonávat poradenskou činnost a brát do úschovy cenné papíry. [32]

V České republice jde výlučně o akciové společnosti, které jsou většinou dceřiné společnosti obchodních bank. [26]

8


3.3.3

19

Podílové fondy

Základním rozdílem mezi investičními a podílovými fondy je fakt, že podílové fondy nejsou samostatnými právními subjekty. Právě z tohoto důvodu musejí být zakládány a obhospodařovány nějakou z investičních společností, která jejich majetek úplatně, svým jménem a na účet investorů, spravuje. Tato správa probíhá na základě schváleného statutu, k jehož vytvoření je v České republice třeba souhlasu České národní banky. [26] Podstata investování prostřednictvím podílových fondů spočívá v tom, že investiční společnost vydává podílové listy (u investičních fondů se jedná o akcie), které od ní investoři poté nakupují. [26] Tímto způsobem se shromažďují peněžní prostředky do podílového fondu. [32] Investor se však při nákupu podílových listů nestává akcionářem investiční společnosti, nebo podílového fondu. Znamená to pro ně výhradně jen podílnictví na majetku toho podílového fondu, od kterého si podílové listy zakoupili. [26] 1.

Stejně jako u investičních fondů, se rozeznávají dva typy podílových fondů:

otevřené podílové fondy a 2. uzavřené podílové fondy. Otevřené podílové fondy se v České republice řadí k nejvíce významné a také k nejvyužívanější podobě kolektivního investování a totéž platí i ve většině zemí Evropské unie. [26] K charakteristickým vlastnostem otevřených podílových fondů patří to, že mohou být vydávána libovolná množství podílových listů a emise mohou probíhat v jakémkoliv období existence fondu. Na tento druh fondů se tedy nevztahují ani omezení množstevní, ani omezení časová. [15] Další výrazná vlastnost otevřených podílových fondů tkví v tom, že investiční společnost musí v případě žádosti podílníka odkoupit podílové listy, které si zakoupil a má je ve vlastnictví. Investiční společnost uskuteční odkup podílové listu od otevřeného podílového fondu za sumu, která odpovídá jeho aktuální hodnotě9. Řídí se hodnotou, která byla vyčíslena v tu dobu, kdy investiční společnost obdržela žádost podílníka o odkup podílových listů nebo hodnotou v nejbližším pracovní dni, přičemž může být provedena určitá srážka z této sumy, která bývá uvedena ve statutu. [15] Investiční společnost provede odkup podílových listů otevřeného podílového fondu po obdržení požadavku podílníka bez zbytečného odkládání. Nejpozději musí být tento odkup uskutečněn do patnáctého pracovního dne od obdrženého požadavku investora, jestliže ovšem nebyla pozastavena možnost podílové listy odkupovat. Pozastavení možnosti odkupování a vydávání podílových listů otevřeného podílové fondu může být investiční společností Aktuální hodnotou se rozumí hodnota majetku, která spadá na jednu akcii, nebo podílový list. [26]

9


20

realizováno nejdéle na období tří měsíců, v případě, že je pozastavení nevyhnutelné kvůli ochraně práv nebo chránění zájmů podílníků. Rozhodnutí o pozastavení nebo vydávání podílových listů přezkoumává představenstvo investiční společnosti a vypracovává o svém postupu a výsledku zápis, který obsahuje datum a čas, kdy bylo o pozastavení rozhodnuto a období, po které se nesmí podílové listy odkupovat nebo vydávat. [15] S podílovými listy otevřených podílových fondů se neobchoduje na organizovaných sekundárních trzích a nerozeznává se u nich diskont. Všechny výše uvedené vlastnosti a principy otevřených podílových fondů směřují k tomu, že je tento způsob investování vhodný i pro drobné investory. [26] Uzavřené podílové fondy se vyznačují tím, že investiční společnost, která tyto fondy spravuje, od podílníků v době svého trvání neodkupuje zpět jejich zakoupené podílové listy. Uzavřené podílové fondy se proto, stejně jako uzavřené investiční fondy, zakládají na dobu určitou a po uplynutí této zákonem stanovené doby existence fondu vstoupí fond do likvidace nebo má možnost změny na otevřený podílový fond. Informace o době, na kterou je uzavřený podílový fond zakládán a o tom, zda se v době ukončení činnosti přemění na otevřený podílový fond nebo vstoupí do likvidace, se uvádí ve statutu příslušného fondu. [15] Z toho důvodu, že investiční společnost neodkupuje podílové listy zpět, mají jejich držitelé omezenou možnost přeměnit tyto podílové listy na hotové peníze. Uzavřený podílový fond však, pokud je to stanoveno ve statutu fondu, umožňuje prodej podílových listů prostřednictvím sekundárního trhu cenných papírů (obvykle na burze). [26] V případě, že se investor rozhodne vložit své peněžní prostředky do uzavřeného podílového fondu, měl by posoudit fakt, že v tomto případě nemá podílový fond právní subjektivitu. Znamená to mimo jiné, jak už bylo zmíněno, že fond a jeho majetek obhospodařuje investiční společnost, ke které by měl investor tedy chovat důvěru, neboť právě na ní a na jejích odborných schopnostech a serióznosti záleží po celou dobu trvání investice. Neexistuje totiž valná hromada, na které by měl investor možnost projevit a probírat svoje zájmy nebo řešit jiné záležitosti. [26]

3.4 Cenné papíry spojené s kolektivním investováním

Vzhledem k tomu, že existují dva druhy společností, je emitování cenných papírů u kolektivního investování v kompetenci buď investiční společnosti, nebo investičního fondu. Vývoj aktuálních hodnot cenných papírů však záleží na vývoji kurzů jiných investičních instrumentů, které jsou obsaženy v určitém fondu.10 [26] Uvedený popis se vztahuje plnou měrou jen na tzv. „klasické fondy“ kolektivního investování. V tomto způsobu investování se totiž čím dál častěji objevují fondy, u kterých jsou jejich výnosy odvozovány od vývoje tzv. podkladových aktiv. Vydávané akcie a podílové listy jsou potom označovány jako specifický typ strukturovaných produktů. [26]

10


21

Investiční fondy jsou zakládány ve formě akciové společnosti a emitují tedy akcie za účelem jejich prodeje investorům, kteří se nákupem těchto akcií stávají akcionáři společnosti. Tímto způsobem získává investiční fond peněžní prostředky, které se stávají součástí jeho vlastního kapitálu. Pokud se investor rozhodne investovat prostřednictvím podílového fondu, nakupuje podílové listy. Je zde třeba ovšem brát v úvahu fakt, že podílové fondy nejsou samostatnými právními subjekty a zřizují je investiční společnosti. Podílové fondy tak představují pouze soubory majetku, který patří podílníkům v takovém poměru, jenž vychází z počtu podílových listů vlastněných investorem. Peněžní prostředky, které investoři do fondu vkládají, se nestávají majetkem investiční společnosti, nýbrž zůstávají ve vlastnictví investorů a investiční společnost jejich peníze jenom spravuje. [26] Podílový list se definuje jako majetkový cenný papír, který ztvárňuje to, že jeho majitel (podílník) má právo na podíl na majetku, který je obsažen v podílovém fondu. [32] Tento majetek se buď zvyšuje, nebo snižuje podle toho, jak se majetek v podílovém fondu vyvíjí. [21] Investoři nakupují a prodávají podílové listy za aktuální hodnotu (kurz). Tato hodnota je obvykle totožná s hodnotou majetku fondu (NAV – Net Asset Value), který připadá na jeden podílový list. [5]

3.5 Typologie fondů

Obsahem této kapitoly je klasifikace fondů podle různých kritérií. Fondů kolektivního investování se rozlišuje celá řada, mohou se členit podle různých hledisek a při výběru vhodného fondu záleží jen na samotném investorovi a jeho požadavcích. 3.5.1

Podle možnosti libovolného vstupu a výstupu

Prvním kritériem, jak lze fondy rozlišovat, je podle toho, jestli k nim je nebo není vázáno omezení libovolného vstupu a výstupu. Dle [15] se tak rozeznávají dva typy fondů:

• Otevřené fondy, které investorovi zajišťují nákup nebo přikoupení většího množství cenných papírů kdykoliv se za dobu existence fondu rozhodne. Zakoupené cenné papíry má možnost rovněž kdykoliv zpětně odprodat. Není zde tedy omezeno množství vydávaných podílových listů nebo akcií a množství investorů, kteří mohou do fondu vstoupit. V České republice je povoleno tímto způsobem investovat prostřednictvím otevřených podílových fondů.

• Uzavřené fondy mají v České republice podobu uzavřených podílových fondů a uzavřených investičních fondů. U uzavřených fondů je zákonem omezena doba jejich existence a počet investorů je v tomto případě regulován, což znamená také to, že je redukováno množství vydávaných akcií nebo podílových listů. Vydávané cenné papíry nejsou v době existence


22

fondu na požádání investora zpětně odprodatelné, ale může se s nimi obchodovat prostřednictvím trhu.

3.5.2

Podle investiční politiky fondu

Na základě tohoto hlediska je možné podle dle [32] rozlišit:

• Růstové fondy, jejichž prioritní cíl spočívá ve zhodnocování majetku (peněžních prostředků), který byl fondu svěřen. Vyplácení důchodů (viz dále) je vedlejší.

• Růstově-výnosové fondy mají za cíl pravidelné vyplácení výnosů z investice podílníkům, přičemž tento cíl spojují také se zhodnocováním majetku fondu. • Výnosové fondy (důchodové), jejichž záměrem je vyplácení pravidelného a co nejvyššího výnosu neboli důchodu, který plyne z investice. Hodnota majetku zůstává neměnná.

3.5.3

Podle druhu aktiv

Na základě toho, do jakých aktiv fondy investují získané peněžní prostředky, se dle [23] rozeznávají tyto typy fondů: 1.

Finanční fondy

2.

Fondy reálných aktiv

Fond v tomto případě investuje do různorodých cenných papírů, finančních derivátů a jiných investičních instrumentů. Finanční fondy se podle doby splatnosti aktiv člení dále na fondy peněžního trhu a fondy kapitálového trhu. Předmětem investic fondů reálných aktiv jsou nemovitosti, různé typy komodit a drahé kovy.

Dle [15] se fondy dále dělí podle druhu aktiv na fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, akciové, smíšené, zajištěné, fondy fondů, nemovitostní, derivátové a fondy rizikového kapitálu. Jelikož jsou v praktické části práce pro dané investory vybírány a srovnávány dluhopisové a akciové fondy, práce je charakterizuje blíže než ostatní fondy, které jsou zmíněny spíše stručněji. Fondy peněžního trhu

Investice fondů peněžního trhu směřují do nástrojů peněžního trhu, tedy do krátkodobých dluhových instrumentů, mezi které se řadí pokladniční poukázky, depozitní certifikáty a směnky, dluhopisy se splatností do jednoho roku a termínované vklady. U fondů peněžního trhu je nutno zohlednit jejich nízkou výnosnost, která může někdy dosahovat nižší hodnoty ve srovnání s bankovními termínovanými vklady. [15] S těmito fondy je ovšem na druhou stranu spojeno


23

nejmenší riziko, které je ale i přesto nutné brát v úvahu, jelikož fondy výnosy negarantují. [28] Dluhopisové fondy

Fondy investují nashromážděné peněžní prostředky od investorů do dluhopisů a dalších dluhových cenných papírů. Existuje velké množství typů dluhopisů (např. státní, municipální, bankovní, podnikové), avšak investice dluhopisových fondů jsou v největší míře směřovány do státních dluhopisů a kvalitních podnikových dluhopisů, které s sebou nesou nejmenší riziko. Výnosnost dluhopisových fondů je v delším období (zpravidla roky) oproti fondům peněžního trhu mírně vyšší, představují však pro investora vyšší míru rizika. Výnosnost fondu je závislá na vývoji výnosové křivky11. Pokud se zvýší úrokové míry, může výnosnost dluhopisového fondu dosáhnout i záporných hodnot. [15] Rizikovost dluhopisů záleží tedy na době do splatnosti dluhopisu, přičemž čím je doba do splatnosti delší, tím je dluhopisový fond citlivější na změny úrokových sazeb, ale zároveň je očekáván vyšší výnos. Druhým aspektem, který ovlivňuje riziko dluhopisů je bonita emitenta, což znamená pravděpodobnost, že emitent dluhopisů dostojí svým závazkům v souvislosti se splacením dluhopisu. [28] Dluhopisové fondy vyhledávají zejména investoři, kteří mají zájem zhodnotit své volné peněžní prostředky ve střednědobém období. [21] Akciové fondy

Jak sám název napovídá, investice akciových fondů jsou směřovány především do akcií, přičemž s investicí do těchto fondů je spojena nejvyšší míra rizika, což je ovšem kompenzováno tím, že u akciových fondů lze eventuelně dosáhnout vysoké výnosnosti. Výnosnost akciových fondů se tedy pohybuje na vyšší úrovni než u fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů. Jestliže se situace na akciových trzích vyvíjí příznivě, znamená to, že akciovým fondům se bude zpravidla dařit stejně dobře. Tato situace však není pravidlem a záleží především na tom, jaká je investiční strategie daného akciového fondu, do kterých společností fond investuje apod. [28] Výnosnost akciových fondů záleží tedy na tom, jak se vyvíjí kurzy akcií, které se vyskytují v portfoliu daného fondu a také na tom, jak se daří příslušným společnostem. [26] Akciové fondy se mohou rozlišovat podle různých kritérií. Rozlišení lze učinit například podle tržní kapitalizace společnosti, do které směřují investice akciového fondu. Tržní kapitalizace poukazuje na to, jak velká je akciová společnost. Obecně platí, že čím větší je společnost, tím jsou její akcie stabilnější. Rozlišují se i sektorové fondy podle toho, ve kterém sektoru akciová společnost podniká. [28] Fondy lze dále rozlišit na dva základní typy podle jejich investiční strategie, a to na fondy růstové a dividendové. Příjem u růstových Výnosová křivka znázorňuje vztah mezi výnosem do splatnosti a dobou do splatnosti jednotlivých dluhopisů. [5]

11


24

fondů tvoří rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou a u dividendových fondů je příjem zaměřován především na investice do akcií s vysokou dividendou. [21] Mezi akciové fondy se řadí také indexové fondy, jejichž investice směřují do akcií, které jsou zahrnuty ve sledovaném akciovém indexu, a které kopírují vývoj těchto akciových indexů. [15] Smíšené fondy

Portfolio smíšených fondů se sestává z různých druhů cenných papírů, především z akcií a dluhopisů a také případně z nástrojů peněžního trhu. Výnosnost těchto fondů je možné zařadit někde mezi výnosnost dluhopisových a akciových fondů, stejně tak i riziko. [15] Fondy fondů

Fondy fondů, neboli také zastřešovací fondy, jsou založeny na tom, že jejich investice jsou orientovány do podílových listů nebo akcií, které emitovaly jiné fondy a tímto způsobem dochází k určité další diverzifikaci rizika. [15] Zajištěné fondy

Jedná se o fondy, které oslovují investory tím, že jim garantují určité minimální zhodnocení vložených peněžních prostředků, a tudíž je riziko spojené s touto investicí minimální. Investorovi garantují návratnost jeho vkladu v jeho původní výši s minimálním zhodnocením, může se však jednat i o investici s minimální ztrátou. [15] Nemovitostní fondy

Nemovitostní fondy nabízejí investorům možnost nepřímo investovat do nemovitostí. Tyto typy fondů však nepřinášejí vysokou výnosnost, která se pohybuje často pod výnosy běžných fondů a značná část světových nemovitostních fondů je ztrátových. [15] Derivátové fondy

Bývají označovány i jako hedžové fondy a jejich podstata spočívá v tom, že jejich investice jsou směřovány do nejrůznějších finančních a komoditních derivátů, nejvíce však do instrumentů obchodovatelných na burze, jako jsou futures či opce. [26] Derivátové fondy jsou obvykle spojeny s velmi vysokým rizikem a využívají je především bohaté fyzické osoby a institucionální investoři. [15] Fondy rizikového kapitálu

Rizikový neboli venture kapitál jsou peněžní prostředky, které se používají k založení nebo koupi podniků, které mají růstový potenciál. Tyto finanční prostředky se získávají prostřednictvím investorů, kteří se stanou vlastníky


25

společnosti za pomocí fondů rizikové kapitálu. Tento způsob investování je opět vysoce rizikový, ale může také přinést zajímavé zhodnocení. [15] Tab. 1

Fondy podle rizikovosti a výnosnosti

Typ fondu

Peněžního trhu Dluhopisový Akciový Fond fondů Smíšený Zajištěný

Riziko

nízké nízké až střední vysoké nízké až střední střední nízké

Zdroj: Trhy – Měšec.cz. [31]

3.5.4

Výnosy

nízké nízké až střední střední až vysoké nízké až střední střední nízké až střední

Investiční horizont

6 měsíců 2 roky 5 let 2 roky 3 roky 3 roky

Podle způsobu správy portfolia

Členění fondů podle toho hlediska je významné i z toho důvodu, že zvolená investiční strategie výrazně ovlivňuje poplatky za správu, které platí investoři. Rozeznávají se fondy s aktivní správnou portfolia a s pasivní správnou portfolia. [26] Fondy s aktivní strategií

Tento způsob investiční strategie spočívá v tom, že investiční portfolio je správcem fondu neustále obměňováno za tím účelem, že je usilováno o co nejpříznivější způsob umístění investic a portfolio fondu je proto neustále přizpůsobováno a obměňováno podle investičních příležitostí. Dochází tak k častému obchodování s aktivy, která jsou v portfoliu fondu obsažena, a proto se tato činnost promítá do transakčních nákladů, tedy i do výše vstupních a výstupních poplatků a poplatků za správu fondu, které investoři platí. [26] Fondy s pasivní strategií

Tento způsob investiční strategie je protikladem aktivní správy portfolia. Investiční portfolio je v tomto případě spravováno tím způsobem, že jeho složení zůstává neměnné až do doby jeho splatnosti. Portfolia jsou v největší míře tvořena dlouhodobými dluhopisy. Znamená to, že není vynakládáno úsilí na obměňování portfolia a fondy jsou tedy ušetřeny od transakčních poplatků, které jsou tak minimální. Pasivní strategie je nejvíce využívána u indexových fondů a u fondů nemovitostních. [26]


26

3.6 Právní aspekty kolektivního investování

Oblast kolektivního investování je primárně upravena zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, který byl zaveden v roce 2004 v souvislosti se vstupem ČR do EU a který je v souladu s evropskou legislativou. [19] Dozor nad kapitálovým trhem vykonává od roku 2006 Česká národní banka, která reguluje činnost subjektů kolektivního investování a bank, které pro tyto subjekty vykonávají funkci depozitáře. [16] Na stránkách ČNB12 a Ministerstva financí České republiky13 jsou k dispozici právní předpisy, které se kolektivního investování týkají (zákony, nařízení, vyhlášky apod.). Důležitou organizací je také Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT), ve které jsou sdruženy nejvýznamnější české investiční společnosti, zahraniční správci fondů, které nabízí svoje produkty v ČR a jiné subjekty, které podnikají v oblasti kolektivního investování. Tato organizace poskytuje informace o kolektivním investování, posiluje jeho důvěryhodnost a zvyšuje transparentnost kapitálového trhu. [1] Aktuální situací v oblasti kolektivního investování se více zabývá praktická část práce. Depozitář fondu

Každý z fondů kolektivního investování má povinně svého depozitáře. Jeho funkci lze charakterizovat tím, že provádí evidenci majetku fondu kolektivního investování a také provádí kontrolu toho, zda je s majetkem fondu kolektivního investování zacházeno podle zákona a statutu. Funkci depozitáře může vykonávat pouze banka, která má sídlo na území České republiky či zahraniční banka, která má pobočku na území České republiky. K činnosti depozitáře musí banka vlastnit licenci. Smlouva, na jejímž základě je činnost depozitáře vykonávána, je tzv. depozitářská smlouva, kterou depozitář uzavírá s investiční společností nebo s investičním fondem na dobu neurčitou. [15] V zákoně o kolektivním investování jsou podrobně uvedeny činnosti depozitáře a pravidla postupu při porušení zákona, statutu, depozitářské smlouvy či smlouvy o obhospodařování. Statut fondu

Statut fondu je možné charakterizovat jako základní dokument, ve kterém jsou obsaženy informace o činnosti fondu kolektivního investování při obhospodařování majetku. [21] Pro investory má nepostradatelný význam, jelikož jsou v něm obsaženy informace o způsobu investování fondu a další údaje, které jsou nutné pro posouzení investice. Lze v něm nadále nalézt i vysvětlení rizik, které jsou 12 13

Česká národní banka [4] Ministerstvo financí České republiky [22]


27

s investicí do fondu spojeny. Statut fondu je zpracován ve srozumitelné podobě tak, aby mu běžný investor porozuměl. Kvůli jeho značné obsáhlosti byl zřízen zjednodušený statut, který obsahuje pouze určité údaje ze statutu, je napsán v kratší formě a srozumitelnějším způsobem. [15]

3.7 Faktory zohledňované při investicích do fondů

Pokud investor dospěje k rozhodnutí, že chce investovat svoje peněžní prostředky prostřednictvím některého z fondů kolektivního investování, nabízí se otázka, jak postupovat při výběru vhodného fondu a podle čeho jej hodnotit. V následujících podkapitolách jsou rozebrány nejdůležitější faktory, které je nutné posoudit. 3.7.1

Investiční očekávání

3.7.2

Výnosnost a riziko fondu

3.7.3

Poplatky fondu

Pokud se investor rozhodne investovat, činí tak z určitého důvodu a má tedy svoje určité finanční cíle. Motivem může být například zabezpečení se na důchod, potřeba splácet úvěr nebo pouze získat peněžní prostředky na neočekávané budoucí výdaje. [28] Dalším aspektem je tedy požadovaný výnos. Je zapotřebí definovat si to, jaký výnos je od investice očekáván a jak vysoké riziko je investor schopen tolerovat a podle toho si vybrat vhodný typ fondu. Rozdělení fondů podle rizika a výnosnosti je uvedeno v Tab. 1. Nutností je dále určení časové horizontu investice, kdy se investor rozhoduje, na jak dlouho je ochoten peníze do fondu vložit, aby získal požadovanou sumu peněz. Například akciové fondy vykazují vyšší kolísavost, ale v dlouhodobějším horizontu je možné dosáhnout zajímavého výnosu. [28]

Výnosnost fondu za určité období se vyjadřuje tím, jak roste hodnota kurzu podílového listu. Pokud je doba existence fondu dlouhá, je vhodné zkoumat výnosnost spíše v posledních letech a podstatné je také pohlížet na výnosnost za takové období, aby odpovídala předpokládanému investičnímu horizontu. [29] Jestliže se fondu v minulých letech dařilo dosahovat zajímavých výnosů, fondy neposkytují garanci, že příznivý vývoj bude pokračovat i v budoucnu. Historická výkonnost tak není zárukou budoucího vývoje. [29] Pro vyjádření toho, s jakým rizikem fondy dosahují svých výnosů, se využívá statistické veličiny: směrodatné odchylky. Ta vyjadřuje, jak výnosy kolísají kolem své průměrné hodnoty a čím vyšší tato veličina je, tím větší je riziko. [28] Výnos fondu ovlivňují poplatky, které se člení na následující druhy. Prvním z nich je vstupní poplatek, který se platí u většiny fondů a je strháván přímo


28

z investované částky. Pokud investor hodlá do některého z fondů investovat, měl by si zjistit jeho výši. Dalším typem je správcovský (manažerský) poplatek, který je důležitý zejména při delším investičním horizontu. Platí se průběžně a udávané výnosy fondu jsou již od tohoto typu poplatku očištěny. Investiční společnost jeho prostřednictvím platí určité svoje náklady. S výstupním poplatkem se investor setká zejména tam, kde je nulová výše vstupního poplatku. [11] Výše poplatků se různí podle typu fondu, což zobrazuje Tab. 2 (odlišnost poplatků je ukázána na třech základních druzích fondů), kde je pro představu uvedeno to, v jaké přibližné výši se mohou pohybovat vstupní a správcovské poplatky. Z Tab. 2 je patrné, že nejnižší poplatky jsou spojeny s fondy peněžního trhu a nejvyšší naopak s fondy akciovými. Čím větší je riziko a tedy i potenciální výnosnost fondu, tím jsou poplatky vyšší. Celkové výdaje, které jsou s fondem spojeny, udává ukazatel celkové nákladovosti TER (Total Expanse Ratio). Zahrnuje veškeré průběžné náklady fondu a jeho výše je velmi důležitá, protože výrazně ovlivňuje investorův výnos, a to obzvláště v delším časovém období. Čím je tento ukazatel nižší, tím lépe. [11] Tab. 2

Výše vstupního a výstupního poplatku u různých typů fondů

Typ fondu

Peněžního trhu Dluhopisový Akciový

Zdroj: Peníze.cz. [33]

vstupní do 0,5 % do 1,5 % do 2 % až 3 %

Poplatek

3.7.4

Management fondu

3.7.5

Další faktory

3.7.6

Jednorázová a pravidelná investice

správcovský do 0,9 % až 1 % do 1,5 % do 2 %

Úspěšnost fondu závisí na kvalitách manažerů, kteří jej spravují. Proto je důležité věnovat managementu fondu pozornost. Je vhodné posoudit především to, jak dlouho manažer určitý fond řídí a seznámit se s jeho dřívějšími zkušenostmi a vzděláním. [28] Při hodnocení fondu je možné využít dalších kritérií, jako například doba jeho existence, aby bylo možné v dostatečně dlouhém časovém období zkoumat jeho minulé výsledky. Pro investora může být dále také důležitá velikost fondu. [29] Jednorázová investice je vhodná pro investora, který má k dispozici větší objem peněžních prostředků a je ochoten se této sumy dočasně vzdát. Mezi klady jednorázové investice patří to, že za to, že se investor vzdá likvidity, získá


29

v dostatečně dlouhém časovém horizontu určitý výnos. Nevýhodou může být ovšem špatné načasování investice – investor nakoupí za vysokou cenu a v době, kdy chce uskutečnit zpětný prodej, ceny spadnou. Investovaná částka se tak může znehodnotit. [18] U pravidelné investice se pravidelně spoří menší částka. Tento způsob investování se tak nabízí pro investory, kteří nedisponují větším objemem peněz a chtějí investovat po menších částkách. V tomto případě je riziko špatného načasování nižší, protože dochází k průměrování nákupní ceny v čase. Investor tak provádí nákupy při poklesu i růstu cen. [18]


30

4 Soudobý stav kolektivního investování v České republice

V oblasti kolektivního investování působí v České republice různé druhy subjektů a rozlišují se četné typy fondů, které byly zmíněny v předchozím textu. Nejprve je uveden počet subjektů, které v této oblasti působí a dále je pojednáno o majetku, který je ve fondech obsažen. Četné množství dat bylo získáno (mimo jiné) z AKATu [1] a pro jejich správnou interpretaci je třeba uvést klasifikaci fondů podle AKAT, kterou obsahuje Příloha č. 1. Dále se kapitola zabývá výběrem a komparací otevřených podílových fondů, které jsou v současné době dostupné na českém trhu.

4.1 Počet subjektů

Počet subjektů kolektivního investování se neustále mění. Na českém trhu působí mnoho domácích, ale také zahraničních fondů, s jejichž vstupem, který jim byl legislativou umožněn od roku 2001 [19], se domácím fondům velkou měrou začala zvyšovat konkurence.

Tab. 3

Počet aktivně působících subjektů k 15. 9. 2011

Investiční společnosti Investiční fondy

peněžního trhu dluhopisové akciové fondy fondů Podílové fondy smíšené ostatní nemovitostní celkem Zahraniční standardní a speciální fondy

21 55 9 16 18 35 35 37 3 153 1 234

Zdroj dat: ČNB: seznamy registrovaných a regulovaných subjektů finančního trhu. [27]

V současné době se v České republice vyskytuje 21 investičních společností, což je o 2 společnosti méně vzhledem k roku 2010. Naopak přibylo 8 investičních fondů. Oproti předchozímu roku se snížilo i množství podílových fondů, a to na 153 a rovněž byl zaznamenán nepatrný úbytek zahraničních fondů. Jak uvádí Tab. 3, nabídka zahraničních fondů je ovšem velmi rozsáhlá. Podle druhu aktiv, do kterých fondy investují, převažují u domácích podílových fondů fondy smíšené a fondy fondů. Pokud by se investor rozhodl


31

pro investování do nemovitostí, nabídka takových fondů je naopak nejmenší a k dispozici jsou pouze 3 nemovitostní fondy. Tab. 4

Vývoj počtu subjektů kolektivního investování v letech 2004–2010

Rok

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Investiční společnosti 9 9 13 18 20 22 23

Investiční fondy 2 0 0 7 16 27 47

Podílové fondy 62 65 77 121 144 141 144

Zahraniční FKI 911 1 025 1 282 1 479 1 569 1 457 1 347

Zdroj dat: ČNB: zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem v letech 2006–2010 [7] a zpráva o situaci na českém kapitálovém trhu 2005 [6].

Pro základní přehled o vývoji subjektů kolektivního investování je vhodné stručněji nahlédnout do minulých let. Na počátku vzniku kolektivního investování působilo České republice mnoho subjektů. V roce 1994 jejich počet dosáhl maxima (698 subjektů [32]). Největší redukce přišla v roce 1998, kdy byly zavedeny přísnější podmínky pro kolektivní investování a trh se tak očistil od nežádoucích subjektů. V tuto dobu je jich již evidováno pouze 369 [32] a jejich počet nadále klesal. Situaci v pozdějších letech, kdy je již počítáno také se zahraničními subjekty, zachycuje Tab. 4, ve které je patrný postupný růst počtu všech subjektů, což značí příznivý vývoj trhu kolektivního investování.

4.2 Objem majetku ve fondech

Graf 1 poskytuje informace o vývoji majetku ve fondech ve vybraných letech. Objem majetku je sledován od roku 2004, jelikož v následující kapitole je při srovnávání fondů uvažováno také s tímto rokem a pro investory je vhodné mít přehled o tom, jak se od této doby zájem o kolektivní investování vyvíjel. Je také zajímavé sledovat tento vývoj v době před finanční krizí a po ní. Po zhlednutí grafu je patrné, že zájem o investice do fondů od roku 2004 výrazně narůstal s tím, že se zvyšoval podíl investic do zahraničních fondů. V roce 2007 dosáhlo množství majetku, které bylo soustředěno ve fondech, svého vrcholu a toto množství se vyšplhalo na 315 mld. Kč. Po tomto roce se objem majetku ve fondech výrazně snížil, což lze především spojit s finanční krizí, která ve své největší síle propukla právě v roce 2008, a investoři začali z důvodu obav ve velkém odkupovat svoje podíly.


32

Od roku 2008 do současnosti lze pozorovat určitou stagnaci a pouze mírnější výkyvy v objemu majetku. Taktéž podíly investic do domácích a zahraničních fondů jsou téměř vyrovnané. Lze říci, že tato stagnace je způsobena tím, že po krizi, kdy se situace na finančních trzích uklidnila, přestali investoři odkupovat svoje podíly a zároveň v průběhu dalších let situaci pouze spíše sledovali a vyčkávali na to, jaký bude vývoj v budoucnu a zda se trh stabilizoval trvaleji. Lze tedy usoudit, že v průběhu krize se sice investoři od tohoto způsobu investování ve větší míře odklonili, ale další větší pokles majetku se nedostavil a v nynější době investoři kolektivnímu investování nadále projevují důvěru. Vývoj majetku ve fondech

350 300

mld. Kč

250 200 150 100 50 0

60 113 2004

88

143

2005

115

142

156

173

2006

2007

Domácí fondy

123

117

125

124

121

117

122

120

2008

2009

2010

2011 2Q

Zahraniční fondy

Graf 1 Vývoj majetku v domácích a zahraničních fondech od roku 2004 do 2. čtvrtletí 2011 Zdroj: AKAT ČR. [1]

Po poukázání na celkovou výši hodnoty majetku je nyní na místě rozdělit tento majetek, podle toho, kde je umístěn, do jednotlivých typů fondů. Tyto informace jsou zobrazeny v Tab. 5. Celková výše majetku ve fondech činí k 30. 6. 2011 243,93 mld. Kč (zobrazeno v Tab. 5), což přestavuje oproti stejnému datu minulého roku změnu o 0,002 %. Jedná se tak o zanedbatelný nárůst. Přibližně ve stejné míře je největší množství majetku rozděleno ve fondech peněžního trhu a ve fondech zajištěných. Hned za nimi se ještě s významným podílem umisťují fondy akciové a dluhopisové. Největší procentní nárůst majetku vzhledem k minulému období (tj. k 30. 6. 2011) je zaznamenán u nemovitostních fondů, a to o téměř 53 %. Příliv majetku do nemovitostních fondů je zřejmě způsoben současnými nízkými cenami nemovitostí. Investoři tohoto faktu využívají a shledávají tuto dobu jako vhodnou k načasování investice do tohoto typu fondů. Očekávají, že cena nemovitostí do budoucna poroste a z tohoto růstu získají výnos.


33

Naopak největší úbytek se týká fondů peněžního trhu, u nichž spravovaný majetek poklesl téměř o 26 %. Investorům zřejmě nestačí velmi nízké výnosy, které plynou z fondů peněžního trhu, a hledají lepší alternativu, jako např. dluhopisové fondy a fondy fondů, které mají potenciál dosáhnout vyšších výnosů a zároveň jsou spojeny s relativně nízkou mírou investičního rizika. Tab. 5

Rozdělení objemu majetku podle typu fondu k 30. 6. 2011

Typ fondu

Peněžního trhu Zajištěné Akciové Dluhopisové Smíšené Fondy fondů Nemovitostní Celkem

Zdroj: AKAT ČR. [1]

Objem majetku v Kč 56 682 082 158 54 832 366 879 41 534 351 934 37 909 955 567 32 918 630 512 17 871 282 977 2 179 484 775 243 928 154 802

Podíl v %

Roční změna v %

23,24 22,48 17,03 15,54 13,50 7,33 0,88 100,00

-25,800 -6,899 13,897 34,859 12,132 34,515 52,834 0,002

Objem investic v domácích fondech Fondy fondů 14%

Nemovitostní 2% Peněžního trhu 33%

Smíšené 19% Zajištěné 4% Dluhopisové 15%

Akciové 13%

Graf 2 Rozdělení majetku v domácích fondech k 30. 6. 2011 Zdroj dat: AKAT ČR. [1]

Preference investorů při výběru typu fondu znázorňují v procentním vyjádření Graf 2 a Graf 3. Pokud se jedná o investice do domácích fondů, nejvíce peněžních prostředků je soustředěno ve fondech peněžního trhu. V dalším pořadí je nejvíce


34

majetku umístěno ve fondech smíšených a třetí místo obsadily fondy dluhopisové. Ve fondech peněžního trhu mají tedy investoři vloženo, i přes všeobecný zaznamenaný úbytek majetku, stále velké množství majetku to i přesto, že se tyto fondy vyznačují nižším výnosem, který stěží pokryje inflaci. Objem investic v zahraničních fondech Smíšené Fondy fondů 1% 8%

Nemovitostní 0% Peněžního trhu 14%

Dluhopisové 16%

Akciové 21%

Zajištěné 40%

Graf 3 Rozdělení majetku v zahraničních fondech k 30. 6. 2011 Zdroj dat: AKAT ČR. [1]

Jak lze ale z předchozích dat vypozorovat, čeští investoři stále více preferují i zahraniční fondy, které jsou v České republice nabízeny ve velkém množství. U zahraničních fondů se pořadí oblíbenosti značně mění, a to tak, že nejvíce peněžních prostředků investoři vkládají do zajištěných a akciových fondů. Konzervativní strategie jde stranou a investoři podstupují investicemi do akciových fondů vyšší riziko. Zajištěné fondy jim garantují určitý výnos, což je výhodné při nepříznivém vývoji trhu. Pokud se abstrahuje od domicilu fondu, nejméně využívány jsou všeobecně fondy nemovitostní.

4.3 Srovnávání a výběr fondů

Následující text práce je již zaměřen na konkrétní produkty, které jsou investorům na českém trhu k dispozici. Definovány jsou dva příkladné investiční profily, a to profil vyváženého a agresivního investora. Rozdělení typů investorů je provedeno dle [17], kde autor také uvádí některé jejich základní vlastnosti. Poměrně široké spektrum tvoří i konzervativní investoři, jejichž profilem se však práce nezabývá zejména z toho důvodu, že jejich investice směřují převážně do fondů peněžního trhu, které přináší minimální zhodnocení a investiční horizont je velmi krátký.


35

Pro každý typ jsou nadále (dle jejich požadavků a vlastností) z nabídky investičních společností vybrány dva otevřené podílové fondy, na kterých je poukázán způsob, jak fondy mezi sebou srovnávat a podle čeho je lze hodnotit. Zohledňovaná je zejména jejich výnosnost v porovnání s rizikem a poplatky spojené s fondem, což se řadí mezi nejdůležitější skutečnosti, které pomohou k výběru správného fondu pro daného investora. Následně je provedeno srovnání jednorázové a pravidelné investice. 4.3.1

Profil č. 1: investor s vyváženou strategií – spíše konzervativní

Toleranci k riziku a očekávané výnosy lze u investora č. 1 popsat následovně: U finančních prostředků, které má v úmyslu vložit na více let do podílového fondu, očekává takové zhodnocení, které zajistí zvyšování jejich hodnoty. Klade tak důraz především na růst hodnoty svého majetku a očekává přitom tedy i zhodnocení, které přesáhne inflaci. Není ochoten sázet na velkou nejistotu a preferuje spíše bezpečnější investice, u kterých nedochází k velkým výkyvům. Souhrn těchto vlastností směřuje k opatrnějšímu typu vyváženého investora. Z toho důvodu budou v tomto případě vybrány a srovnávány dluhopisové fondy, které jsou vyváženým investorům doporučovány, jelikož složení aktiv dluhopisových fondů směřuje k naplnění výše popsané investiční strategie. V portfoliu dluhopisových fondů bývají většinou v největší míře zastoupeny dluhopisy, které bývají doplněny o nástroje peněžního trhu. Zmíněná investiční strategie investora č. 1 by mohla být případně vhodná i pro fondy peněžního trhu, ale z toho důvodu, že investor má vidinu většího výnosu než u fondů peněžního trhu (výnos by navíc u tohoto typu fondu stěží pokryl inflaci) a finanční prostředky má v úmyslu investovat na delší dobu, jsou zvoleny fondy dluhopisové. Investiční horizont byl stanoven na 3 roky z toho důvodu, že u dluhopisových fondů je doporučováno držet peníze ve fondu přibližně po tuto dobu. Jelikož investor č. 1 nemá doposud s podílovými fondy žádnou zkušenost a ostatní úspory má uloženy v jiných finančních produktech, byla v tomto případě pro investici vyčleněna částka ve výši 216 000 Kč, kterou disponuje na běžném účtě. Částka byla v této výši stanovena i proto, že pokud by se investor č. 1 rozhodl investovat pravidelně, rád by investoval každý měsíc po dobu tří let 6 000 Kč. 4.3.2

Výběr fondů ke komparaci

Na základě specifikovaného investičního profilu investora č. 1 jsou tedy hledány dva dluhopisové fondy, které umisťují peněžní prostředky do podobných aktiv, jsou tudíž spojeny s podobnou mírou rizika a mají obdobný doporučený investiční horizont – pro investora č. 1 budou do porovnání vybírány dluhopisové fondy, které investují především do státních a firemních českých dluhopisů a v menší míře také do dluhopisů zahraničních, a to z toho důvodu, že se jedná o bezpečné investice, které investor č. 1 preferuje. Také při zběžném


36

pohledu na jejich historickou výkonnost za jednotlivé roky nesmí vykazovat vyšší ztrátovost (v tomto případě bude tolerována maximální roční ztrátovost 3 %). S historickou výkonností souvisí doba existence fondu, která musí být dostatečně dlouhá, aby bylo při samotném porovnání fondů možné z historických dat čerpat. Na zřetel je brána i denominace fondu – budou vybrány pouze ty fondy, které jsou denominované v české měně, a to z důvodu zajištění proti měnovému riziku. Při analýze nabídky fondů různých investičních společností byl zvolen, dluhopisový fond „ISČS Sporobond OPF“ [14] od Investiční společnosti České spořitelny a dluhopisový fond „Pioneer – obligační fond“ [25] od Pioneer investiční společnosti, jelikož oba tyto fondy výše popsaná kritéria splňují. Bližší vlastnosti uvedených fondů jsou prezentovány v dalším textu. 4.3.3

Vlastnosti zvolených fondů

ISČS Sporobond OPF

Sporobond je jeden z osmi dluhopisových fondů, který má v nabídce Investiční společnost České spořitelny, a. s. Funkci depozitáře tohoto otevřeného podílového fondu plní Česká spořitelna, a. s. Sporobond je určen pro konzervativnější investory, kteří chtějí svoje peněžní prostředky investovat ve střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu (3 roky a déle) a očekávají vyšší výnosy než u fondů peněžního trhu. Takové výše výnosu je možné dosáhnout při dodržení doporučované doby investice. Co se týče investiční strategie, směřuje fond svoje prostředky převážně do kvalitních tuzemských státních a firemních dluhopisů, které jsou doplňovány i o zahraniční dluhopisy, které zajistí možnost dosažení vyššího výnosu. Většina investic je zajištěna proti měnovému riziku. Další informace o fondu k 30. 9. 2011: • datum vzniku: 31. 3. 1998,

• čistá hodnota aktiv: 8 050 mil. Kč, • cena podílového listu: 1,9074 Kč,

• minimální výše pravidelné investice: 100 Kč. Pioneer – obligační fond

Správcem otevřeného podílového Obligačního fondu je Pioneer investiční společnost, a. s. a funkci depozitáře vykonává UniCredit Bank Czech Republic, a. s. Fond je svými vlastnostmi vhodný pro investory, kteří požadují vyšší zhodnocení, než nabízí tradiční bankovní produkty a fondy peněžního trhu. Ke splnění tohoto požadavku dochází ve střednědobém časovém horizontu a investor by tak měl svoje peníze do fondu investovat nejméně na 3 roky. Podle dostupných informací alokuje fond investice zejména do dluhopisů, v menším množství do nástrojů peněžního trhu a jiných investičních nástrojů.


37

Zaměřuje se především na české státní a podnikové dluhopisy a investuje i do nástrojů na zahraničních trzích, přičemž investice v cizí měně jsou zajištěny proti měnovému riziku. Další informace o fondu k 30. 9. 2011: • datum vzniku: 12. 4. 2002,

• čistá hodnota aktiv: 1 959,23 mil. Kč,

• cena podílového listu: 1,8791 Kč,

• minimální výše pravidelné investice: 500 Kč.

4.3.4

Vyhodnocení výnosnosti a rizikovosti fondů

Tab. 6

Vyhodnocení výnosnosti fondů v období 1. 1. 2005–30. 9. 2011

Pro hodnocení toho, jak byl fond úspěšný v minulých letech, je zapotřebí znát historické údaje o cenách podílových listů. Poté je možné si spočítat výnosnost fondu v jednotlivých letech.

Rok

2005 2006 2007 2008 2009 2010 do 30. 9. 2011 Průměrná výnosnost za sledované roky Průměrná výnosnost za období 2009–30. 9. 2011 Zhodnocení fondu od roku 2005

Roční výnosnost fondu v % Sporobond Obligační fond 3,91 4,13 1,71 1,16 -1,23 -2,42 -1,65 5,39 7,06 3,65 4,16 3,77 3,62 5,03 2,61

3,07

5,40

4,53

18,63

20,25

Zdroj dat: Vypočteno na základě historických cen podílových listů.

Jedná se však o výnosy, které byly dosaženy v minulých obdobích a je proto důležité vzít v potaz fakt, že budoucí ceny se mohou odvíjet zcela jiným směrem a minulé úspěchy neznamenají úspěchy budoucí. V případě fondů Sporobond a Obligační fond je jejich historická výnosnost v jednotlivých letech zachycena v Tab. 6. Dosažená průměrná výkonnost za všechna sledovaná období se u uvedených fondů výrazně neliší, vyšší průměrné výkonnosti však dosáhl Obligační fond, a to o 0,46 procentního bodu. Naopak u průměrné výkonnosti


38

za poslední necelé tři roky má větší výkonnostní úspěch Sporobond, a to o 0,87 p.b. Co se týče výkonnosti v jednotlivých letech, lze pozorovat různé obměny – v některém roce je na tom výkonnostně lépe fond Sporobond, v jiném zase Obligační fond. Všeobecně se oba fondy zhodnocovaly na přijatelné úrovni do roku 2006, avšak s příchodem roku 2007 se výnosy pohybovaly v záporných hodnotách. Tento nepříznivý vývoj pokračoval u fondu Sporobond i v roce 2008, který je spjat s finanční krizí. Obligační fond naopak dosáhl za rok 2008 poměrně vysoké zhodnocení 5,39 % a právě v tomto roce je tak výnosnost u obou fondů nejvíce rozdílná. Od doby založení fondu dosáhl větší míry zhodnocení Obligační fond. Na uvedeném grafu je vykreslen vývoj cen podílových listů Obligačního fondu a Sporobondu od začátku roku 2005 do 30. 9. 2011. Lze na něm vypozorovat především to, jak moc kurzy podílových listů u jednotlivých fondů kolísaly a vyvíjely se v čase. U fondu Sporobond se větší negativní kolísavost projevila během roku 2008 a první polovině roku 2009, kdy se také jeho kurz za celé sledované období ocitl poprvé pod kurzem Obligačního fondu. Za touto vysokou kolísavostí stála finanční krize. Obligační fond v tomto období zaznamenal také větší kolísavost. Od první poloviny roku 2009 má vývoj kurzů obou podílových fondů strmě rostoucí tendenci. Vývoj kurzu fondů od roku 2005 2 ,00 1 ,9 5 1 ,9 0 1 ,85 1 ,80

Sporobond Obligační fond

1 ,7 5 1 ,7 0 1 ,6 5 1 ,6 0 1 ,55 V-11

IX-11

I-11

IX-10

I-10

V-10

IX-09

I-09

V-09

IX-08

V-08

I-08

V-07

IX-07

I-07

IX-06

I-06

V-06

IX-05

V-05

I-05

1 ,50

Graf 4 Vývoj kurzu fondů Sporobond a Obligační fond Zdroj: Vykresleno na základě historických cen podílových listů.

Vývoj cen byl podroben také časové analýze v Excelu, kdy byla za pomocí historických dat provedena predikce vývoje kurzů do budoucna. Do grafu byly přidány polynomické spojnice trendu, které podle koeficientu determinace nejlépe vysvětlovaly daná data (na 76 % u fondu Sporobond a 89 % u Obligačního fondu) a tato spojnice trendu svou výslednou stoupající tendencí předpověděla, že v budoucím období by měl růst kurzů u obou podílových fondů


39

Tab. 7

Vyhodnocení volatility fondů v období 1. 1. 2005–30. 9. 2011 (v %)

Fond

Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Průměr

Sporobond

směrodatná odchylka

2,00

2,01

1,51

4,15

2,42

1,68

1,52

2,27

Obligační fond

pravděpodobně přetrvávat. Podrobnější informace o volatilitě fondů jsou k dispozici v následujícím textu. Minulé výnosy fondu jsou pro potenciální investory důležitým měřítkem, které ve většině případů všichni zvažují. Pro komplexní přehled o kvalitě fondu je však zapotřebí zvážit i to, s jakou mírou rizika uvedených výnosů dosahují. Posoudit volatilitu fondu je vhodné, zejména pokud mají fondy přibližně stejnou výkonnost – investor tak za pomocí analýzy tohoto faktoru dojde snáze ke konečnému rozhodnutí o vhodnějším fondu. Rizikovost fondu je udávána pomocí statistického ukazatele, kterým je směrodatná odchylka. Ta vypovídá o tom, jak výnosy kolísají kolem své průměrné hodnoty a lze ji interpretovat tak, že čím je hodnota směrodatné odchylky větší, tím je fond rizikovější. Tab. 7 zobrazuje výpočty volatility u fondu Sporobond a Obligačního fondu v letech 2005 až do 30. 9. 2011. Volatilita Obligačního fondu byla ve všech letech, kromě roku 2005, vyšší než u fondu Sporobond, což se odráží i na její průměrné výši, která je o 0,31 procentního bodu vyšší. Sporobond tedy dosahuje svých výnosů s menším rizikem. Největší kolísavost fondů se projevila v roce 2008 a v menší míře i v roce 2009, což lze opět vztáhnout na tehdejší finanční krizi.

směrodatná odchylka

1,91

2,24

2,06

4,53

2,88

1,90

1,89

2,58

Zdroj: Vypočteno na základě historických cen podílových listů.

Pro hodnocení volatility (podle definice uvedené dále) se zpravidla používají výnosy z předchozích tří let, ze kterých se vypočítá průměrná roční směrodatná odchylka. Podle definice Steigaufa [28] pak platí, že skutečné výnosy budou fluktuovat v pásmu plus/minus směrodatná odchylka ve dvou třetinách času a v 95 % času budou výnosy v rozmezí 2× směrodatná odchylka. Průměrná roční volatilita za poslední necelé tři roky činí u fondu Sporobond 2,05 % a u Obligačního fondu 2,43 %. Dvojnásobek těchto odchylek je roven 4,1 % a 4,86 %. Pro výpočet mezí se z Tab. 6 využije také údaj o průměrné roční výkonnosti za období 2009–30. 9. 2011. Poté lze říci, že u Sporobondu se budou výnosy v průběhu dvou třetin času pohybovat v rozmezí 3,35 % až 7,45 %


40

a v průběhu 95 % času se budou pohybovat v rozmezí 1,3 % až 9,5 %. U Obligačního fondu se tyto meze rovnají 2,1 % až 6,96% a -0,33 % až 9,39 %. Vyhodnocení mezí je přehledněji vyobrazeno v Tab. 8 – je třeba také podotknout, že s růstem délky časového období dochází k větším odchylkám. Tab. 8

Vyhodnocení mezí, ve kterých budou kolísat výnosy fondů

Ukazatel

Průměrná volatilita za období 2009–30. 9. 2011 v % Průměrná výnosnost za období 2009–30. 9. 2011 v % Pásmo výnosů v průběhu dvou třetin časového období Pásmo výnosů v průběhu 95 % časového období

Sporobond

Obligační fond

2,05

2,43

5,40

4,53

3,35 % až 7,45 %

2,10 % až 6,96%

1,30 % až 9,50 %

-0,33 % až 9,39 %

Na základě výše uvedených výpočtů lze konstatovat, že za poslední tři roky dosáhl fond Sporobond vyšší výnosnosti s menším rizikem a za všechny sledované roky jeho výnosy fluktuovaly méně než u Obligačního fondu. 4.3.5

Vliv poplatků

Poplatky se řadí k dalším faktorům, které je vhodné při plánované investici do fondu zohlednit a seznámit se s nimi. Člení se na různé druhy a jejich výši lze jednoduše nalézt na internetových stránkách společnosti. Vstupní (nákupní) poplatek se strhává jednou a ihned z vložené investice (v případě investice jednorázové), zatímco manažerský poplatek ovlivňuje výnosnost fondu ustavičně. Důležitá je také informace, že manažerský poplatek bývá již zahrnut v kurzu podílového listu a pokud tedy fond uvede určitou výnosnost, je již od tohoto typu poplatku očištěná – to samé platí o TER (Total Expense Ratio). Jedná se o ukazatel, který zahrnuje veškeré náklady podílového fondu – součástí TER je i manažerský poplatek. U fondu Sporobond a Obligačního fondu je v následující tabulce zachycen vliv poplatků na výši naspořené částky po určitém období držby peněz ve fondu. Znázornění působení poplatků je provedeno na jednorázové investici. Udávané roční výnosnosti u jednotlivých fondů jsou průměrné výnosnosti za období 1. 1. 2009 až 30. 9. 2011 uvedené v Tab. 6 a je k nim připočítána výše TER. Fond Sporobond má vyšší nákupní poplatek, zatímco Obligační fond má vyšší TER. Výstupní poplatek je v obou případech nulový. Jestliže se vezmou v úvahu všechny typy poplatků a dané výnosnosti, z tabulky je zjevné, že za všechna udávaná období zhodnotí vložené peníze lépe fond Sporobond – rozdíl


41

v naspořené částce je uveden v posledním sloupci tabulky. Čím delší je časové období, tím vyšší je rozdíl a tím více se vyplatí investovat do fondu Sporobond. Tab. 9

Výnosy fondů za určitá období po zohlednění vlivu poplatků

Sporobond

Doba investice

1 rok 2 roky 3 roky

Vložená částka 216 000 Roční výnosnost 6,50 % NP1) 1,00 % VP2) 0,00 % TER 1,10 % 225 387,36 237 558,28 250 386,42

Obligační fond

Vložená částka 216 000 Roční výnosnost 6,26 % NP1) 0,80 % VP2) 0,00 % TER 1,73 % 223 978,52 234 124,75 244 730,60

Rozdíl

1 408,84 3 433,53 5 655,82

Zdroj: Vypočteno za pomocí údajů získaných z internetových stránek jednotlivých fondů. 1) Nákupní poplatek 2) Výstupní poplatek

Ukazatel nákladovosti TER se tedy nejvíce projevuje v delším časovém období. Fondy tak dosáhnou určité výnosu, který se investorovi zkracuje o výši TER. 4.3.6

Výběr fondu

4.3.7

Vliv inflace

Z výsledků zkoumání výnosností daných fondů vzešlo to, že průměrná výkonnost fondů se za sledované roky výrazným způsobem neliší a fondy tak dosahují podobné míry zhodnocení. Uvedených výnosů však ve všech letech dosáhl s menším rizikem fond Sporobond a jeho průměrná směrodatná odchylka za poslední necelé tři roky je o 0,38 procentního bodu nižší než u jeho konkurenta. Predikce vývoje kurzů do budoucna ukázala, že oběma fondům by se mělo dařit i v budoucím období. Z výše poplatků jasně vyplynulo, že jejich vlivem se výše skutečných výnosů krátí více u Obligačního fondu a čím je časové období držby peněz ve fondu delší, tím větší je rozdíl. Poplatky má tedy lépe nastaven fond Sporobond. Investor č. 1 preferuje výnosy spojené s nižším rizikem. Společně s přihlédnutím k poplatkům tak pro něj lépe vychází dluhopisový fond „ISČS Sporobond OPF“. Investor č. 1 by rád dosáhl zhodnocení, které převýší inflaci. Ta snižuje kupní sílu peněz a je nezbyté počítat s tím, že reálný výnos investice se jejím vlivem snižuje. V následující tabulce je znázorněno, jak by inflace snížila průměrný výnos fondu Sporobond, který byl dosažen za poslední tři roky. Výši inflace v jednotlivých letech obsahuje Příloha č. 3.

Soudobý stav kolektivního investování v České republice Tab. 10

42

Výpočet reálného výnosu fondu Sporobond za období 2009–30. 9. 2011.

Průměrný výnos za sledované období Výše inflace za sledované období Průměrná míra inflace za sledované období Reálný výnos očištěný o inflaci

5,40 % 4,36 % 1,56 %

3,78 %

Pokud se fond za sledované období průměrně ročně zhodnotil o 5,40 %, inflace způsobí, že se tento výnos sníží pouze na 3,78 %. Fondy tedy dosahují určitého zhodnocení, ale pro zjištění reálného výnosu je nutné zohlednit právě inflaci. Při výpočtech je uvažováno s inflací v minulých letech a s její určitou výší je však nutné uvažovat i do budoucna. Podle poslední čtvrtletní zprávy, kterou lze najít na webových stránkách ČNB, způsobuje inflaci v současné době především růst ceny komodit a potravin a v roce 2012 se předpokládá její růst těsně pod 3 %, a to zejména vlivem zvýšení DPH. 4.3.8

Komparace jednorázové a pravidelné investice

Pro investora č. 1 byl v konečné fázi vybrán fond Sporobond od Investiční společnosti České spořitelny. Nyní na tomto fondu bude provedeno srovnání jednorázové a pravidelné investice s cílem určit, který typ investování vychází výhodněji. Uvažováno je s historickým obdobím od měsíce září roku 2008 až do srpna 2011 (tj. tříleté období). U pravidelného investování (každý měsíc vždy 6 000 Kč) proběhl nákup podílových listů vždy za první cenu v měsíci a prodej získaných podílových listů byl v obou případech uskutečněn k 1. 9. 2011. Nakoupené podílové listy byly u pravidelné investice zaokrouhleny na celé kusy a zbylá částka byla převedena k nákupu v dalším měsíci. Ze sazebníku ISČS bylo zjištěno, že nákupní poplatek se za uvedené roky neměnil a činil 1 %. Tento poplatek se odečítá z každé vložené investice. Ceny podílových listů, investované částky v jednotlivých měsících a počet nakoupených podílových listů v každém měsíci vyobrazuje v případě pravidelné investice Příloha č. 4. U pravidelné investice není v Tab. 11 uvedena částka očištěná o poplatek, jelikož tato hodnota byla každý měsíc odlišná podle toho, kolik Kč zbylo z předchozího nákupu. To samé platí o nákupní ceně – měsíční nákupy podílových listů za určitý kurz zachycuje v období září 2008 až srpen 2011 Graf 5. Z Tab. 11 je evidentní, že pokud by investor na uvedené období zvolil investici jednorázovou, výše jeho zisku by byla o 4 088,99 Kč vyšší než u pravidelného investování a vydělal by 10,19 %. Průměrná cena podílových listů u pravidelného investování je vyšší a podílové listy se nakupovaly dráž. Jednorázová investice by tedy byla výhodnější.

Soudobý stav kolektivního investování v České republice Tab. 11

43

Jednorázová a pravidelná investice do fondu Sporobond na období září 2008 až srpen 2011

Částka k investování v Kč Poplatek Typ investice Investice očištěná o poplatek Nákupní cena ke dni 1. 9. 2008 Suma nakoupených PL Průměrná nákupní cena PL Prodejní cena ke dni 1. 9. 2011 Částka získaná po prodeji v Kč Zisk v Kč Zisk v %

216 000 1% Jednorázová Pravidelná 213 840 x 1,7232 x 124 094 121 962 1,7232 1,7587 1,9179 1,9179 238 001,52 233 912,53 22 001,52 17 912,53 10,19 8,29

Nákupy podílových listů u pravidelné investice 1,9000 1,8500

Cena PL

1,8000 1,7500 1,7000 1,6500 1,6000

VII-11

V-11

III-11

I-11

XI-10

IX-10

VII-10

V-10

III-10

I-10

XI-09

IX-09

VII-09

V-09

III-09

I-09

XI-08

IX-08

1,5500

nákup podílov ý ch listů

Graf 5

Měsíční nákupy podílových listů v období září 2008 až srpen 2011

Ze srovnání obou typů investování vyplývá, že zisk by byl vyšší u jednorázové investice. Pravidelná investice je však spojena s menším rizikem. 4.3.9

Profil č. 2: investor s agresivní strategií

Investora č. 2 lákají vysoké zisky, proto hodlá svěřit určitou část svých disponibilních peněžních prostředků do rizikovějšího podílového fondu. Požadavek vysokých výnosů je spojen s vysokým rizikem, čehož si je investor


44

č. 2 vědom a počítá tedy i s tím, že investice se může vlivem větší kolísavosti kurzů podílových listů znehodnotit. Vloženou částku je ochoten pro tento účel postrádat na několik let. Vezmou-li se v potaz výše vyjmenovaná očekávání a vlastnosti investora, jeho zařazení poté míří k agresivnímu typu. Jako vhodná varianta se jeví investovat peněžní prostředky do akciových fondů, které mají potenciál uvedené skutečnosti naplnit. Převážná většina majetku fondu je orientována do akcií různorodých společností a portfolio může být doplněné případně o dluhopisy. Investor č. 2 nemá zábrany, i přes vyšší riziko, investovat do akciového fondu vyšší sumu peněz. Částka byla vyčleněna na 450 000 Kč s tím, že doba, po kterou bude investice ponechána ve fondu, byla stanovena na 6 let, jelikož držení investice je v akciových fondech doporučováno okolo této doby. 4.3.10 Výběr fondů ke komparaci

U investora č. 2 bylo rozhodnuto, že pro něj budou ke srovnání vybrány globálně zaměřené akciové fondy. Ty investují do akcií emitovaných po celém světě a jejich pozitivum spočívá v tom, že pokud se některá oblast bude potýkat s nesnázemi, globálně zaměřený fond hrozící riziko diverzifikuje. Hledané otevřené podílové fondy musí mít za sebou několikaletou historii a musí být denominované v české měně, a to z důvodu zajištění proti měnovému riziku. Investice těchto fondů směřují do podobných oblastí a nástrojů, proto mají podobný rizikový stupeň a doporučovaný delší investiční horizont. Pro rychlejší a snazší hledání fondů byly využity internetové stránky [13], které jsou pro tento účel vytvořené. Po zadání požadovaných vlastností fondu (akciový typ podílového fondu, denominace v české měně a globální zaměření fondu), byl z dostupné nabídky vybrán „Fond globálních značek“ [8] od ČP INVEST investiční společnosti a fond „ČSOB akciový mix“ [9] od ČSOB Investiční společnosti, protože oba fondy splňují výše specifikovaná kritéria. 4.3.11

Vlastnosti zvolených fondů

Fond globálních značek

Fond globálních značek má v nabídce ČP INVEST investiční společnost a jeho depozitářem je Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag. Tento fond je určen pro zkušenější investory, kteří hodlají zhodnotit svoje peněžní prostředky v delším časovém období a mohou je odložit na nejméně na 5 až 7 let s očekáváním vyššího výnosu. Investor si musí být vědom výraznějšího rizika a být připraven na kolísání hodnoty investice. Investice jsou směřovány do sektorově a regionálně diverzifikovaného akciového portfolia a výnosy jsou dosahovány investicemi do akcií silných, světově proslulých firem. V portfoliu fondu je zahrnuto 100 prvotřídních akcií světových společností, které disponují nejhodnotnějšími globálními značkami. Investice jsou zajištěny proti měnovému riziku.


45

Další informace o fondu k 30. 9. 2011:

• datum vzniku: 15. 11. 2001,

• čistá hodnota aktiv: 1 165,2 mil. Kč, • cena podílového listu: 0,9296 Kč,

• minimální výše pravidelné investice: první 3 000 Kč a následně 500 Kč. ČSOB akciový mix

ČSOB investiční společnost nabízí celkem šest akciových fondů, které jsou vedeny v české měně. Mezi nimi je i ČSOB akciový mix a jeho správcem je ČSOB Investiční společnost. Vhodným investorem pro tento fond je ten, který má rozsáhlejší zkušenosti s investováním na kapitálovém trhu a v delším časovém období (5 a více let) si přeje dosáhnout vysokého zhodnocení. Zároveň musí být obeznámen s riziky, které jsou spojeny s investicemi do akcií. Investičním cílem je dosahovat růstu hodnoty podílového listu prostřednictvím investicemi do světových akcií, které nejsou měnově, oborově a teritoriálně omezeny. Pokud není dostatek investičních příležitostí, investuje fond dodatečně do dluhopisů. Fond je zajištěn proti měnovému riziku. Další informace o fondu k 30. 9. 2011: • datum vzniku: 31. 7. 2003,

• čistá hodnota aktiv (k 26. 10. 2011): 1 098 mil. Kč, • cena podílového listu: 0,6282 Kč,

• minimální výše pravidelné investice: 500 Kč. 4.3.12 Vyhodnocení výnosnosti a rizikovosti fondů

V Tab. 12 jsou znázorněny výnosnosti vybraných fondů v jednotlivých letech a průměrné výnosnosti za určitá období tak, aby bylo možné dostatečným způsobem porovnat jejich minulé výsledky. V roce 2004 a 2005 lze pozorovat značně vyšší výkonnost u fondu Akciový mix. Od roku 2006 byl v tomto ohledu naopak lepší Fond globálních značek (kromě roku 2007). Extrémní hodnoty byly zaznamenány v roce 2008, kdy u obou fondů nastal nejvyšší propad a dotkla se jich finanční krize – Akciový mix vykázal ztrátu téměř o 50 % a Fond globálních značek na tom nebyl o moc lépe. Spolu s rokem 2008 se ztráta dotýká i roku 2011 (vypočteno z dat dostupných do 30. 9.). Za všechna sledovaná období byl u obou fondů nejvíce výnosový rok 2009. Při zkoumání průměrných výnosností za určitá období si ve většině případů vedl lépe Fond globálních značek. Pouze průměrná výnosnost za sledované roky byla vyšší u fondu Akciový mix, k čemuž přispěly i počáteční vysoká úspěšnost. Výnosnost za poslední šestileté období je výrazně ovlivněna ztrátovým rokem 2008, proto byly tyto extrémní hodnoty naměřené v roce 2008 následně vyloučeny a ukázalo se, že Fond globálních značek se zhodnotil o 0,95


46

procentního bodu více než jeho konkurent. Srovnávané byly také výsledky za období 2009–30. 9. 2011, kdy Fond globálních značek dosáhl vyššího výnosu, a to o 2,54 procentního bodu. Tab. 12


Rok

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 do 30. 9. 2011

Průměrná výnosnost za sledované roky Průměrná výnosnost za období 2006–30. 9. 2011 Průměrná výnosnost za období 2006–30. 9. 2011 (bez roku 2008) Průměrná výnosnost za období 2009–30. 9. 2011

Roční výnosnost fondu v % Fond globálních značek Akciový mix 8,02 2,56 9,74 0,04 -35,14 25,94 11,17 -12,93

13,79 16,99 9,31 2,92 -47,97 22,88 7,80 -13,47

-0,21

-3,22

7,15

6,20

8,80

6,26

1,21


1,58

Vývoj kurzů podílových listů, který znázorňuje Graf 6, měl od začátku roku 2004 přibližně do konce roku 2007 stoupající trend. Poté však nastal hluboký propad, který dosáhl svého dna v 1. čtvrtletí roku 2009 (příčinou byla již zmiňovaná finanční krize). Od tohoto okamžiku se fondy začaly opět zhodnocovat a křivky mají spíše rostoucí tendenci. Je otázkou, jak bude vývoj pokračovat nadále – vzhledem k tomu, že data v grafu jsou značně kolísavá, nebyla provedena predikce vývoje do budoucna, jelikož odhad by byl značně nepřesný. Při hodnocení volatility v Tab. 13 je na první pohled zřejmé, že naměřené riziko akciových fondů je mnohem vyšší než u předchozích dluhopisových fondů. Největší volatilita se projevila v roce 2008, kdy se fondy, jak již je zmíněno u analýzy výnosnosti, propadly do vysokých ztrát. Od tohoto roku dosahují oba fondy svých výnosů stále s poměrně vysokým rizikem. Průměrná volatilita za všechna sledovaná období je o 0,42 p.b. větší u fondu Akciový mix.


47

Vývoj kurzu fondů od roku 2004 1 ,3 5 1 ,2 5 1 ,1 5 1 ,0 5 0 ,9 5

Fond glob. značek

0 ,8 5

Akciový mix

0 ,7 5 0 ,6 5 0 ,5 5 0 ,4 5

VII-11

I-11

VII-10

I-10

VII-09

I-09

VII-08

I-08

VII-07

I-07

VII-06

I-06

VII-05

I-05

VII-04

I-04

0 ,3 5

Graf 6 Vývoj kurzu Fondu globálních značek a fondu Akciový mix Zdroj: Vykresleno na základě historických cen podílových listů. Tab. 13


Akciový Globálních značek mix

Fond Ukazatel 2004 2005 2006 2007 2008

2009

2010 2011 Průměr

směr. odchylka

9,10

7,79

8,44

11,04

34,64

23,25

15,46

16,45

16,28

směr. odchylka

8,46

8,78

9,94

12,06

36,09

24,19

15,49

14,37

16,70


Průměrná roční volatilita za posledních šest let (včetně roku 2011) činí u Fondu globálních značek 19,01 % a u fondu Akciový mix 19,51 %. Dvojnásobek těchto hodnot činí 38,02 % a 39,02 %. S využitím údajů průměrné roční výkonnosti za období 2006–30. 9. 2011 z Tab. 12 lze poté tvrdit, že výnosy Fondu globálních značek se budou v průběhu dvou třetin času pohybovat v rozmezí -19,22 % až 18,80 % a v průběhu 95 % času mezi -38,23 % až 37,81 %. U Akciového mixu jsou hranice takové: -22,73 % až 16,29 % a -42,24 % až 35,80 %. Vyhodnocení mezí je přehledněji vyobrazeno v Tab. 14.


48

Z analýzy volatility a výnosnosti tedy všeobecně vyplývá, že Fond globálních značek dosahuje vyšších výnosů s nižším rizikem. Tab. 14


Ukazatel

Průměrná volatilita za období 2006–30. 9. 2011 v % Průměrná výnosnost za období 2006–30. 9. 2011 v % Pásmo výnosů v průběhu dvou třetin časového období Pásmo výnosů v průběhu 95 % časového období


Akciový mix

19,01

19,51

-0,21

-3,22

-19,22 % až 18,80 %

-22,73 % až 16,29 %

-38,23 % až 37,81 %

-42,24 % až 35,80 %

4.3.13 Vliv poplatků

Dalším bodem je vyhodnocení poplatků u fondů a to, jaká bude s jejich přičiněním výše investice po určité době držení peněz ve fondu. Počítáno je s průměrnou roční výnosností za období 2006–30. 9. 2011 (bez roku 2008).

Tab. 15



Doba investice

1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let

Vložená částka 450 000 Roční výnosnost 9,68 % NP1) 3,00 % 2) VP 0,00 % TER 2,53 % 467 709,75 501 151,00 536 983,29 575 377,60 616 517,10 660 598,07

Akciový mix

Vložená částka 450 000 Roční výnosnost 8,40 % NP1) 2,50 % 2) VP 0,00 % TER 2,20 % 465 952,50 494 841,56 525 521,73 558 104,08 592 706,53 629 454,34

Rozdíl

1 757,25 6 309,44 11 461,56 17 273,52 23 810,57 31 143,73

Zdroj: Vypočteno za pomocí údajů získaných z internetových stránek jednotlivých fondů. 1) Nákupní poplatek 2) Výstupní poplatek


49

Po zhlédnutí nákupních poplatků a výše TER je zřejmé, že Fond globálních značek má oba tyto ukazatele ovlivňující výnosnost fondu nastaveny výše. Pokud se však bude počítat s tím, že Fond globálních značek má vyšší roční výnosnost (v tomto případě o 1,28 procentního bodu), naspořená částka vychází ve všech letech, i přes vyšší poplatky, lépe právě u tohoto fondu. V posledním sloupci je vidět rozdíl, který se každým rokem zvyšuje a na šestiletém období by hodnota investice ve Fondu globálních značek byla o 31 143,73 Kč větší. 4.3.14 Výběr fondu

Z analýzy srovnávaných fondů vyplynulo, že výnosově si za sledovaná období vedl lépe Fond globálních značek. Akciový mix dosáhl v letech 2004 a 2005 zajímavou úroveň výnosů, která výrazněji přesahovala konkurenční fond, avšak v pozdějším období vzešel z komparace již jako lepší Fond globálních značek. U rozboru výnosů je vhodné pohlížet spíše na novější období a ve spojení s tím, že Fond globálních značek dosahuje v posledních letech vyšších výnosů (resp. menších ztrát) s nižším rizikem, získává v tomto ohledu přednost právě tento fond. Při zkoumání poplatků bylo zjištěno, že TER i vstupní poplatek je vyšší u Fondu globálních značek. Vyšší výnosnost mu však zajistila, že naspořená částka by i přes tuto skutečnost byla vyšší než u fondu Akciový mix. Po uvážení všech podstatných faktorů, tedy dosahovaných výnosů, rizika a poplatků, připadá pro investora č. 2 více v úvahu Fond globálních značek. Pokud se budou jeho výnosy v dalších obdobích vyvíjet podobným směrem (opomene-li se krizový rok 2008), mohl by investicí do tohoto fondu, při jejím správném načasování, získat zajímavou částku. 4.3.15 Komparace jednorázové a pravidelné investice

Tab. 16 zobrazuje to, jaké by byly výsledky jednorázové a pravidelné investice do Fondu globálních značek, kdyby do něj byla na období září 2005 až srpen 2011 vložena částka 450 000 Kč. Úkolem je posoudit, který typ investování by vynesl vyšší výnos (resp. menší ztrátu). Protože se nepodařilo získat ceník, který byl platný v době uskutečnění investice, byl využit ceník aktuální (platný od 1. 7. 2010). Jak si lze v tabulce povšimnout, společnost ČP INVEST má poplatek nastavený jinak u pravidelné a jinak u jednorázové investice a jeho výše závisí na objemu investované částky. Dalším specifikem je to, že vstupní poplatek se u pravidelné investice platí jen jednou a další nákupy jsou bez vstupního poplatku. Vypočítává se z cílové částky a platí se s prvním nákupem podílových listů. Nákup podílových listů byl u pravidelné investice uskutečněn vždy za první cenu v měsíci – po odečtení vstupního poplatku z celkové investované částky, bylo každý měsíc k nakoupení podílových listů použito 6 018,75 Kč plus případné zbylé peníze z předchozího měsíce. Odprodej byl u obou typů investic proveden za cenu ze dne 1. 9. 2011. V Tab. 16 není u pravidelné investice uvedena nákupní cena, jelikož ta byla každý měsíc odlišná (tvořilo ji 6 018,75 Kč


50

plus případné zbylé peníze z předchozího nákupu). Měsíční nákupy (celkem 72) za dané ceny zachycuje Graf 7. Tab. 16

Jednorázová a pravidelná investice do Fondu globálních značek na období září 2005 až srpen 2011

Částka k investování v Kč Poplatek Typ investice Investice očištěná o poplatek Nákupní cena ke dni 1. 9. 2005 Suma nakoupených PL Průměrná nákupní cena PL Prodejní cena ke dni 1. 9. 2011 Částka získaná po prodeji v Kč Zisk v Kč Zisk v %

450 000

3% Jednorázová 436 500 1,0391 420 075 1,0391 0,9891 415 496,18 -34 503,82 -7,67

3,7 % Pravidelná 433 350 x 432 776 1,0268 0,9891 428 058,74 -21 941,26 -4,88

Nákupy podílových listů u pravidelné investice 1,3000 1,2000

Cena PL

1,1000 1,0000 0,9000 0,8000 0,7000 0,6000

III-11

VI-11

IX-10

XII-10

III-10

VI-10

IX-09

XII-09

VI-09

III-09

IX-08

XII-08

III-08

VI-08

XII-07

IX-07

III-07

VI-07

IX-06

XII-06

VI-06

III-06

IX-05

XII-05

0,5000

nákup podílových listů

Graf 7


Výsledek je takový, že investor by za definovaných okolností realizoval ztrátu v obou případech. Ztráta by však byla výrazněji nižší při volbě pravidelné investice, a to o téměř 12 000 Kč. Podílové listy se nakupovaly v době poklesu i růstu cen a průměrná nákupní cena PL je nižší než u investice jednorázové.


51

Došlo tak k tomu, že se vložená částka znehodnotila „pouze“ o 4,88 %, na rozdíl od druhé možnosti, kdy byla ztráta vyčíslena na 7,67 %. U rizikovějších investic a vyšším kolísání kurzů je tedy lepší zvolit pravidelnou investici, která snižuje riziko.

Diskuse

5 Diskuse

52

Fondy kolektivního investování jsou dostupné pro každého investora bez toho, aby bylo zapotřebí disponovat znalostmi a zkušenostmi z oblasti investování. Tento fakt se dá považovat, spolu se značnou diverzifikací rizika, za nejvýznamnější výhodu této oblasti a zároveň i důvod, proč je tato oblast zajímavá a zabývala se jí tato bakalářská práce. Zaměřeno bylo na srovnávání otevřených podílových fondů, jelikož se jedná o nejrozšířenější formu kolektivního investování v České republice. Pro představu o tom, jaká je situace v současné době, práce nejdříve rozebrala počet aktivně působících subjektů kolektivního investování a v návaznosti na tento bod prezentovala objem majetku, který je obsažen ve fondech – pro analýzu vývoje byl uveden také stav v předchozích letech. Majetek ve fondech se každoročně zvyšoval až do roku 2007, poté však došlo k jeho úbytku v souvislosti s finanční krizí a od této doby je pozorována určitá stagnace, k čemuž ve své bakalářské práci z roku 2010 dospěl i Mgr. Vladimír Tatarko. Tato část práce má přínos v tom, že umožňuje zájemcům o kolektivní investování vytvořit si představu zejména o tom, kolik subjektů kolektivního investování je na trhu celkem a jaké je množství fondů a jejich typů, ze kterých si může vybírat. Objem majetku ve fondech zase svědčí o tom, zda je o kolektivní investování zájem či nikoliv. Poté již bylo usilováno o naplnění hlavního cíle práce, tedy o výběr vhodného podílového fondu pro definovaný typ investora. Každý zájemce o zhodnocování finančních prostředků oplývá vlastnostmi, které předurčují to, k jakému typu investora inklinuje. Představeny byly dva profily zájemců o otevřené podílové fondy. Tito zájemci se nadále zařadili k vyvážené strategii – spíše konzervativní a k agresivní strategii. Zmíněné strategie definuje (spolu s jinými) Kohout [17]. Stanovení investiční strategie má své opodstatnění v tom, že napomáhá k určení vhodného typu fondu pro daného investora. Investoři byli do investičních strategií zařazeni podle posouzení nejdůležitějších faktorů, a to jejich vztahu k riziku a požadovaného výnosu. Investorovi vyváženému jsou doporučované fondy, v jejichž portfoliu jsou v největší míře zastoupeny dluhopisy, proto se pro něj ke srovnání následně vybíraly dluhopisové fondy a investorovi agresivnímu zase fondy akciové, v jejichž portfoliu převažují akcie. Aby se fondy mohly adekvátně srovnávat, je nutné, aby měly podobnou investiční strategii. Základními typy investorů a tím, jaké jsou pro ně vhodné fondy, se zabývá ve své bakalářské práci z roku 2010 i Pavel Čech, který také doporučil vyváženému investorovi investovat do fondů dluhopisových a dynamickému (agresivnímu) do fondů akciových. Prvním kritériem komparace byla analýza výkonnosti fondů, kdy se srovnávaly průměrné výkonnosti za určitá období. Prostřednictvím tohoto ukazatele se investor může seznámit s tím, jaké úspěchy měl fond v minulosti. Protože dluhopisové fondy měly v čase rostoucí tendenci, bylo uvedeno také jejich zhodnocení od roku 2005 do konce měsíce září 2011. Zatímco u dluhopisových fondů činila průměrná výnosnost za celé sledované období

Diskuse

53

2,61 % a 3,07 %, akciové fondy měly (počítáno bez roku 2008, kterého se nejvíce dotkla finanční krize) průměrnou výnosnost 7,15 % a 6,20 %. Rizikovější fondy tedy mají potenciál dosáhnout vyšší výnosnosti, ale v nepříznivém období se mohou propadnout do vysokých ztrát, na rozdíl od bezpečnějších dluhopisových fondů, kterých se finanční krize nedotkla tak výrazným způsobem. Je nezbytné taktéž podotknout, že se vycházelo z historických dat a minulý vývoj nic neříká o tom, jakým směrem se vývoj kurzů podílových listů bude ubírat v budoucnu. V případě investování peněžních prostředků je třeba myslet i na inflaci, která snižuje reálný výnos investice. Její výpočet byl proveden u investora č. 1, kdy se zjistilo, že by se průměrný výnos za tříleté období vlivem inflace snížil o 1,62 procentního bodu. Pro komplexní náhled na výkonnost je vhodné rozebrat také to, jaké je s fondy spojené riziko, tedy jejich volatilitu, která ukáže, jestli jsou dané výnosy dosahovány s menším či vyšším rizikem. Pokud by byla výkonnost srovnávaných fondů podobná, právě analýza volatility může investorovi napomoci k rozhodnutí o tom, který fond je lepší. Naměřená volatilita u akciových fondů byla mnohonásobně vyšší než u dluhopisových – za celé sledované období činila v průměru přibližně 16 %, což je oproti 2,50% průměrné volatilitě u dluhopisových fondů markantní rozdíl. Zde je patrná odlišnost v rizikovosti obou typů podílových fondů. Tyto rozdíly v rizikovosti u různých typů fondů uvádí ve své bakalářské práci z roku 2010 také Vendula Čapková. U každého fondu byl také do grafu vykreslen vývoj cen podílových listů v čase. Fondy dluhopisové vykazovaly v čase rostoucí trend a učinila se k nim i predikce vývoje kurzů do budoucna, která ukázala, že v budoucnu by měl růst kurzů pravděpodobně přetrvávat. Jedná se však jen o odhad a tudíž se na výsledky predikce nelze spoléhat. U akciových fondů nebyl odhad do budoucna proveden, a to z důvodu vysoké kolísavosti kurzů. Pomocí směrodatné odchylky se také stanovily meze, jež investorovi naznačují to, v jakém pásmu by se měly výnosy pohybovat v budoucím období. Mezi další předmět zkoumání patřily poplatky spojené s fondy, které jsou významné z toho důvodu, že ovlivňují konečný výnos investora. Jejich promítnutí do konečného výnosu za určitá období bylo ukázáno na příkladě jednorázové investice. Hodnotil se vliv vstupního poplatku a ukazatele celkové nákladovosti TER (jehož součástí je i manažerský poplatek). Výstupní poplatek byl ve všech případech nulový. Pro investora má TER zásadní význam, protože vyjadřuje to, jak snižuje výnosy fondu – fond tak dosáhne určité výnosnosti a ukazatel celkové nákladovosti způsobí to, že investorovi se jeho čistý výnos sníží právě o hodnotu TER. Čím delší je časové období držby peněz ve fondu, tím více TER ovlivňuje výši naspořené částky. Ukazatel TER má vliv na výkonnost fondu neustále, zatímco vstupní poplatek se (u jednorázové investice) strhává pouze jednou. Rizikové fondy s vyšším potenciálem výnosu mají poplatky vyšší, což také ve své bakalářské práci konstatuje Vendula Čapková. Ten podílový fond, který vyšel z komparace lépe, byl nakonec doporučen danému investorovi jako vhodný pro investování jeho finančních prostředků.

Diskuse

54

Po konečném výběru fondu se investorovi dále nabízí otázka, zda své peněžní prostředky bude investovat jednorázově nebo je bude vkládat do fondu pravidelně po menších částkách. U vybraného dluhopisového a akciového fondu bylo uskutečněno srovnání výnosnosti jednorázové a pravidelné investice. Z výsledků lze usoudit, že pravidelná investice eliminuje riziko a pravidelně investovat se vyplatí především u rizikovějších fondů, kdy je v případě nepříznivého vývoje snížena ztráta, což uvádí ve své diplomové práci z roku 2010 i Karel Freiberger.

Závěr

6 Závěr

55

V České republice působí v současnosti mnoho domácích a zahraničních subjektů kolektivního investování a jejich počet v čase stoupá. Největší zastoupení v domácích fondech mají fondy smíšené a fondy fondů, nejméně je fondů nemovitostních. Od sledovaného roku 2004 stoupal také objem majetku ve fondech, v roce 2008 se však jeho množství snížilo vlivem finanční krize, kdy investoři ve velkém odkupovali svoje podíly. Od této doby je pozorována určitá stagnace a v současnosti (k 30. 6. 2011) je ve fondech obsaženo 243,93 mld. Kč. Pokud se jedná o investice do domácích fondů, nejvíce peněžních prostředků je soustředěno ve fondech peněžního trhu, dále ve fondech smíšených a na třetím místě jsou fondy dluhopisové. U zahraničních fondů volí investoři fondy zajištěné a akciové. Množství majetku se po krizovém roce dále nesnižovalo a společně s tím, že roste počet subjektů působících v této oblasti lze usoudit, že kolektivní investování vzbuzuje zájem investorů a vyvíjí se příznivým směrem. Dále se práce zabývala jednotlivými investory a výběru jim vhodných fondů. Investor č. 1 byl zařazen k vyvážené – spíše konzervativní strategii, jelikož nebyl ochoten tolerovat vysoké riziko a preferoval spíše bezpečnější investici, která zajistí zvyšování hodnoty jeho majetku. Měl k dispozici částku 216 000 Kč a investiční horizont si stanovil na 3 roky. Ke srovnání mu tak byly, po analýze nabídky fondů od různých investičních společností, vybrány dva dluhopisové fondy, a to „ISČS Sporobond OPF“ a „Pioneer – obligační fond“. Oba dva splňovaly to, že umisťovaly peněžní prostředky do podobných aktiv, byly denominovány v české měně, měly podobnou míru rizika a doporučený investiční horizont. V minulých letech také nevykazovaly vyšší ztrátovost. U těchto fondů byly představeny jejich základní vlastnosti a poté se již přešlo k samotné komparaci obou fondů. Ze srovnávání výnosnosti a rizika vzešlo to, že oba fondy dosahují za srovnávaná období podobné průměrné výnosnosti a v některém roce se více dařilo jednomu, v jiném zase druhému. Vyšší průměrné výkonnosti za poslední necelé tři roky dosáhl s menším rizikem fond Sporobond a za celé sledované období vykázal menší volatilitu také fond Sporobond. Poplatky byly vyšší u Obligačního fondu a více tak snižovaly naspořenou částku. Z toho důvodu, že investor preferoval nižší riziko a poplatky měl výše nastaveny Obligační fond, bylo investorovi č. 1 doporučeno investovat peněžní prostředky do fondu Sporobond. Predikce do budoucna ukázala, že vývoj kurzů by se měl ubírat příznivým směrem a mít rostoucí trend, a to u obou fondů. Investor č. 1 chtěl zhodnocení, které přesáhne inflaci – u fondu Sporobond jeho průměrný výnos za poslední necelé tři roky inflaci překonal. Vyšší zisk by byl získán, při investici peněžních prostředků do fondu Sporobond na období od měsíce září roku 2008 až do srpna 2011, v případě jednorázové investice, a to o 1,9 procentního bodu. Investor č. 2 měl v úmyslu investovat do rizikovějšího fondu, který by mu mohl přinést vysoké zisky. Byl ochoten akceptovat vysoké riziko a tudíž i případnou ztrátu. Těmto skutečnostem odpovídá agresivní strategie, se kterou

Závěr

56

korespondují akciové fondy. Částka k investici činila 450 000 Kč a investor č. 2 si stanovil šestiletý investiční horizont. K výběru fondů ke srovnání byly využity internetové stránky pro hledání podílových fondů podle zadaných kritérií. Hledány byly globálně zaměřené akciové fondy denominované v české měně. Z dostupné nabídky byl vybrán, po zadání těchto kritérií, „Fond globálních značek“ a fond „ČSOB akciový mix“. Oba tedy splňovaly to, investovaly peněžní prostředky do podobných oblastí a nástrojů a měly tedy podobný rizikový stupeň a doporučovaný investiční horizont. Byly také denominované v české měně a měly za sebou několikaletou historii. Po jejich základní charakterizaci proběhla analýza výnosnosti a rizikovosti, ze které vyplynulo, že výnosově si za sledovaná období vedl lépe převážně Fond globálních značek. Akciovému mixu se více dařilo v letech 2004 a 2005, avšak v novějším období vycházel z komparace jako lepší Fond globálních značek. Vyšší volatilitu vykazoval fond Akciový mix. Poplatky měl výše nastaveny Fond globálních značek, avšak pokud bylo uvažováno s tím, že dosáhl vyšší roční výkonnosti, naspořená částka vycházela, i přes vyšší poplatky, lépe u tohoto fondu. Bylo možné tedy konstatovat, že Fond globálních značek dosahuje vyšších výnosů s menším rizikem a s přihlédnutím k výsledkům z analýzy poplatků, byl investorovi č. 2 doporučen jako vhodnější Fond globálních značek. Pokud by byly peněžní prostředky vloženy do Fondu globálních značek na období září 2005 až srpen 2011, dosáhl by investor při jednorázové i pravidelné investici ztráty, která by však byla nižší při pravidelném investování, a to o 2,79 procentního bodu.

Zdroje

57

7 Zdroje

[1] AKAT ČR [online]. c2010 [cit. 2011-09-01]. Dostupné z WWW: .

[2] ČAPKOVÁ, V. Analýza fondů kolektivního investování v České republice. Bakalářská práce. Brno: ESF MU, 2010. 40 s.

[3] ČECH, P. Analýza kolektivního investování z hlediska různých typů investorů. Bakalářská práce. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2010. 78 s.

[4] Česká národní banka [online]. c2003–2011 [cit. 2011-12-13]. Právní předpisy. Dostupné z WWW: . [5] Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2011-09-01]. Slovník investičních pojmů. Dostupné z WWW: .

[6] ČNB [online]. c2003-2011 [cit. 2011-11-12]. Archiv. Dostupné z WWW: . [7] ČNB: Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem [online]. c2003– 2011 [cit. 2011-09-15]. Dostupné z WWW: .

[8] ČP INVEST [online]. c1991–2011 [cit. 2011-10-31]. Fond globálních značek ČP INVEST. Dostupné z WWW: .

[9] ČSOB [online]. c2010 [cit. 2011-10-31]. ČSOB akciový mix. Dostupné z WWW:.

[10] ČSÚ [online]. 10. 10. 2011 [cit. 2011-11-01]. Míra inflace. Dostupné z WWW: .

[11] EXNER, M. Peníze.cz [online]. 24. 8. 2010 [cit. 2011-10-19]. Hledáte vhodné investice? Začněte od poplatků. Dostupné z WWW: .

[12] FREIBERGER, K. Kolektivní investování v České republice v období světové finanční krize. Diplomová práce. Brno: ESF MU, 2010. 74 s.

Zdroje

58

[13] iFondy.cz [online]. c2007 [cit. 2011-10-31]. Porovnání podílových fondů. Dostupné z WWW: .

[14] Investiční společnost České spořitelny [online]. 2011 [cit. 2011-10-19]. ISČS Sporobond OPF. Dostupné z WWW: . [15] JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. Vyd. 1. Praha: GRADA, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3.

[16] JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. Vyd. 1. Praha: GRADA, 2009. 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4. [17] KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 6. přeprac. vyd. Praha: GRADA, 2010. 292 s. ISBN 978-80-247-3315-9.

[18] KOHOUTOVÁ, Z. IDNES.cz [online]. 14. 10. 2011 [cit. 2011-10-25]. Pravidelná investice je výhodnější než jednorázová, dokázali odborníci. Dostupné z WWW: . [19] LANDOROVÁ, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. 291 s. ISBN 80-7083-920-1.

[20] Liška, V. Kolektivní investování. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut, 1997. 195 s. [21] LIŠKA, V.; GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0.

[22] Ministerstvo financí České republiky [online]. c2005 [cit. 2011-12-13]. Kolektivní investování a private equity. Dostupné z WWW: . [23] MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. 2. aktual. vyd. Praha: EKOPRESS, 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5.

[24] NÝDECKÝ, P. Nydecky.cz [online]. 20. 2. 2011 [cit. 2011-10-31]. Pravidelná versus jednorázová investice. Dostupné z WWW: . [25] Pioneer Investments [online]. c2010 [cit. 2011-10-17]. Pioneer – obligační fond. Dostupné z WWW: .

[26] REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie (Finanční trhy). Vyd. 4. Brno: CERM, 2008. 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6.

Zdroje

59

[27] Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [online]. 2011 [cit. 2011-09-15]. Dostupné z WWW: .

[28] STEIGAUF, S. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2003. 191 s. ISBN 80-247-0247-9.

[29] ŠIMČÁK, P. Jak hodnotit fondy. FOND SHOP [online]. 1999, č. 12 a 13, [cit. 2011-10-25]. Dostupný z WWW: .

[30] TATARKO, V. Analýza současné situace v oblasti investování prostřednictvím otevřených podílových fondů v ČR. Bakalářská práce. Brno: ESF MU, 2010. 48 s.

[31] Trhy – Měšec.cz [online]. c1998–2011 [cit. 2011-11-09]. Typy otevřených podílových fondů. Dostupné z WWW: .

[32] VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6.

[33] VYKOUKAL, P. Peníze.cz [online]. 29. 11. 2005 [cit. 2011-12-13]. Bohatý svět podílových fondů. Dostupné z WWW: .

[34] Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů.

[35] ZHÁNĚL, M. Fondmarket.cz [online]. c2007 [cit. 2011-12-04]. Typy otevřených podílových fondů. Dostupné z WWW: .

Seznam obrázků a grafů

60

Seznam obrázků a grafů Graf 1

Graf 2 Graf 3

Graf 4 Graf 5

Graf 6 Graf 7

Vývoj majetku v domácích a zahraničních fondech od roku 2004 do 2. čtvrtletí 2011

32

Rozdělení majetku v zahraničních fondech k 30. 6. 2011

34

Rozdělení majetku v domácích fondech k 30. 6. 2011 Vývoj kurzu fondů Sporobond a Obligační fond

Měsíční nákupy podílových listů v období září 2008 až srpen 2011 Vývoj kurzu Fondu globálních značek a fondu Akciový mix


33

38 43 47

50

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Fondy podle rizikovosti a výnosnosti

Tab. 3

Počet aktivně působících subjektů k 15. 9. 2011

Tab. 2 Tab. 4 Tab. 5

Tab. 6 Tab. 7

Tab. 8 Tab. 9

Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13

Tab. 14 Tab. 15

Tab. 16

61

25

Výše vstupního a výstupního poplatku u různých typů fondů

28

Vývoj počtu subjektů kolektivního investování v letech 2004–2010

31

30

Rozdělení objemu majetku podle typu fondu k 30. 6. 2011

33


39


37


40

Výpočet reálného výnosu fondu Sporobond za období 2009–30. 9. 2011.

42


Jednorázová a pravidelná investice do fondu Sporobond na období září 2008 až srpen 2011

Vyhodnocení výnosnosti fondů v období 1. 1. 2004–30. 9. 2011 Vyhodnocení volatility fondů v období 1. 1. 2004–30. 9. 2011 (v %) Vyhodnocení mezí, ve kterých budou kolísat výnosy fondů

Výnosy fondů za určitá období po zohlednění vlivu poplatků Jednorázová a pravidelná investice do Fondu globálních značek na období září 2005 až srpen 2011

41

43

46

47

48

48 50

Přílohy

62

Přílohy

Přílohy

63

8 Seznam příloh Příloha č. 1


64

Příloha č. 3


67


67

Příloha č. 2 Příloha č. 4 Příloha č. 5

Historické ceny podílových listů fondů Pravidelná investice u fondu Sporobond

67

67

Přílohy

Příloha č. 1

64


Přílohy

65

Přílohy

66

Přílohy

67

Příloha č. 2

Historické ceny podílových listů fondů

Příloha je obsažena na přiloženém CD. Příloha č. 3 2009 1,00 %


Zdroj: ČSÚ – Míra inflace. [10]

Rok 2010 1,50 %

2011 (do 30. 9.) 1,80 %

Inflace je uváděna pouze v těchto letech, protože pro výpočet vlivu inflace na konečný výnos investora č. 1 byly využity pouze tyto roky. Příloha č. 4

Pravidelná investice u fondu Sporobond

Příloha je obsažena na přiloženém CD. Příloha č. 5


Příloha je obsažena na přiloženém CD.

Kolektivní investování v České republice

Recommend Documents