Kolektivní investování v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Kolektivní investování v České republice

Bakalářská práce

Autor:

Andrea Klimešová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Kateřina Kuncová

Leden 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury, webových stránek jednotlivých bank a s vyuţitím informací od bankovních poradců.

V Písku 10. 1. 2011

Andrea Klimešová

2

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce Mgr. Kateřině Kuncové za její vstřícnost, ochotu a čas, který mi věnovala při konzultacích týkajících se mé bakalářské práce.

3

Anotace Bakalářská práce „Kolektivní investování v České republice“ se zabývá vymezením pojmu kolektivní investování, jeho právní úpravou a členěním subjektů kolektivního investování. Shrnuje jeho výhody a nevýhody. Dále popisuje vývoj, současný stav a nastiňuje budoucí trendy v této oblasti na našem území.

Annotation The thesis „Collective investment in the Czech Republic“ deals with the definition of the concept of collective investment, its legal forms and collective investment schemes. It sumarizes the advantages and disadvantages of the collective investment. The thesis also describes the development, current status and outlines future trends in this area in our country.

4

Obsah Úvod .................................................................................................... 6 1 Legislativní vymezení kolektivního investování v České republice a základní pojmy .................................................................................... 8 1.1 Definice kolektivního investování............................................. 8 1.2 Výhody kolektivního investování ............................................. 9 1.3 Nevýhody kolektivního investování ....................................... 10 1.4 Subjekty kolektivního investování v České republice ............. 11 1.4.1 Investiční společnost ....................................................... 11 1.4.2 Investiční fond ................................................................ 13 1.4.3 Podílový fond .................................................................. 14 1.4.4 Standardní fond kolektivního investování ........................ 16 1.4.5 Speciální fond kolektivního investování ........................... 17 1.5 Dohled a regulace nad sektorem kolektivního investování v České republice ........................................................................... 19 1.5.1 Česká národní banka ...................................................... 19 1.5.2 Depozitář ........................................................................ 20 1.5.3 Ochrana spotřebitele - MIFID .......................................... 21 2 Vývoj kolektivního investování v České republice ......................... 25 2.1.1 Kupónová privatizace ...................................................... 25 2.1.2 Vznik komise pro cenné papíry ....................................... 27 3 Současný stav kolektivního investování v České republice ........... 29 3.1 Typy fondů kolektivního investování ...................................... 31 3.1.1 Fondy peněţního trhu ..................................................... 31 3.1.2 Dluhopisové fondy .......................................................... 32 3.1.3 Akciové fondy.................................................................. 33 3.1.4 Smíšené fondy ................................................................ 34 3.1.5 Fondy fondů ................................................................... 35 3.1.6 Zajištěné fondy ............................................................... 35 4 Porovnání jednorázové a pravidelné investice ............................... 37 5 Odhad budoucího vývoje v České republice ................................. 45 5.1 Fondy ţivotního cyklu ........................................................... 45 5.2 Nemovitostní - realitní fondy ................................................. 46 5.3 Hedge fondy .......................................................................... 46 Závěr ................................................................................................. 48 Seznam obrázků ................................................................................ 49 Seznam příloh ................................................................................... 49 Seznam pouţité literatury .................................................................. 50 Monografie: .................................................................................... 50 Zákony: .......................................................................................... 51 Elektronické zdroje: ........................................................................ 51 Informace o směrnici MiFID ............................................................... 61

5

Úvod Kolektivní investování je jednou z nejrychleji rostoucích oblastí na finančních trzích. O oblibě mezi investory svědčí i velmi strmý nárůst majetku ve fondech. Ve Spojených státech amerických a v západních zemích

Evropské

unie

tvoří

prostředky

investované

do

fondů

kolektivního investování značnou část úspor domácností. Způsobuje to dlouhodobé efektivní fungování kapitálových trhů v těchto zemích a také delší tradice investování. Obyvatelé jsou zvyklí starat se o své úspory a nenechat je znehodnocovat na bankovních účtech. Konstrukce penzijních systémů také přispívá k tomu, aby kaţdý aktivně hledal i jiné příleţitosti k zajištění na stáří. Jakým způsobem člověk ukládá své peníze, zůstane samozřejmě individuální záleţitostí. Kaţdý střadatel má své problémy a ţádné dvě situace se úplně nemohou shodovat. Podle pohledu na ţivot bude kaţdý investor upřednostňovat jiné formy investic.1 Obliba kolektivního investování mezi investory pramení především z toho, ţe nabízí moţnost velmi zajímavého zhodnocení investice. Tuto lákavou perspektivu však ruku v ruce doprovází také nejistota, zda k nějakému zhodnocení vůbec dojde, neboť se jedná o investici

na

finančním

trhu

se

všemi

riziky

s tím

spojenými.

V souvislosti se stárnutím populace a diskutovanou penzijní reformou v České

republice

si

obyvatelé

začínají

uvědomovat

nutnost

zhodnocování úspor a zdá se, ţe fondy kolektivního investování nacházejí své příznivce mezi širokou veřejností. První část této bakalářské práce odpovídá na otázky samotného právního vymezení pojmu kolektivní investování v České republice a ukazuje na výhody, ale i nevýhody kolektivního investování. Nedílnou součástí této části práce je i otázka ochrany spotřebitele. V další části je zmíněn samotný vývoj kolektivního investování v České republice a také jeho současný stav. Poslední část je věnována porovnání dvou moţností investování do 1

KOSTOLANY, André. Peníze a burza: Umění, jak přijít k bohatství. 1. Liberec: Mirage Distribution, s.r.o., 2007. 194 s.

6

otevřených podílových fondů a předpokládanému budoucímu vývoji kolektivního investování v České republice.

7

1 Legislativní vymezení kolektivního investování v České republice a základní pojmy V 90. letech byla právní úprava kolektivního investování v České republice přizpůsobována především velkému mnoţství specifických problémů, které se objevily v důsledku kupónové privatizace. Ke konci tohoto období se začala situace pozvolna měnit a objevily se první snahy o sladění právní úpravy kolektivního investování s právem Evropské unie.

1.1 Definice kolektivního investování Kolektivní kapitálových

investování trzích

je

s vyuţitím

nepřímý

způsob

specializovaných

investování společností.

na Toto

investování v České republice upravuje zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (dále jen ZKI), ve znění pozdějších předpisů ze dne 1. dubna 2004. Tento zákon (č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování), který vstoupil v platnost 1. května 2004, tedy v den vstupu České republiky do Evropské unie, upravuje působení subjektů kolektivního investování v ČR v souladu s právem Evropské unie. V tomto zákoně jsou jiţ implementovány evropské směrnice. Pojem kolektivní investování přesně vymezuje zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. "V tomto zákoně

se

rozumí

kolektivním

investováním

podnikání,

jehoţ

předmětem je shromaţďování peněţních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozloţení rizika a další obhospodařování tohoto majetku".2

2

§ 2 ZKI

8

1.2 Výhody kolektivního investování

3

Podstatnou výhodou kolektivního investování je fakt, ţe investor nemusí

mít

ţádné

odborné

znalosti

v daném

oboru,

aby

mohl

investovat. Investovat prostřednictvím institucí kolektivního investováni přináší oproti přímému investování některé zásadní výhody, mezi které patři především: Diversifikace rizika – portfolio fondu se skládá z velkého mnoţství různých (nejlépe na sobě nezávislých) investičních nástrojů. V případě, ţe

hodnota

jednoho

investičního

nástroje

klesá,

se

tato

ztráta

v celkovém objemu projeví pouze minimálně. Takový rozklad rizika by nebyl moţný v případě investora, který by investoval individuálně do menšího počtu investičních nástrojů. Při poklesu ceny by jeho ztráta byla podstatně výraznější. Profesionální správa – na rozdíl od individuálního investora jsou manaţeři fondů zkušení odborníci a ke svým rozhodnutím mají k dispozici systémy, které jim umoţňují kvalitně a efektivně provádět konkrétní investiční rozhodnutí na základě situace na trhu. Vysoká likvidita - v případě potřeby můţe investor velmi rychle přeměnit cenné papíry kolektivního investování na hotovost. To platí zejména pro otevřené fondy, kde bývá povinnost zpětného odkupu stanovena legislativně. V případě uzavřených fondů má ovšem investor moţnost prodat cenné papíry kolektivního investování na sekundárních trzích a tím si také zajistit potřebnou likviditu. Úspory z rozsahu – díky velikosti svých příkazů k nákupu či prodeji dosahují

instituce

transakčních

kolektivního

nákladů,

investování

kterými

jsou

výrazně poplatky

niţších placené

zprostředkovatelům (makléřským firmám). Státní dozor – kolektivní investování podléhá ve všech zemích zvláštnímu dozoru a kontrole. Instituce kolektivního investování vykonávají svoji činnost na základě licence a v souladu se zákony, coţ 3

TŮMOVÁ, Eva. Kolektivní investování v České republice a perspektivy jeho dalšího rozvoje. Brno, 2008. 14 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

9

sniţuje pravděpodobnost nekalých praktik. Velký výběr investičních moţností – investor si můţe vybrat typ fondu, který mu vyhovuje svým investičním zaměřením, časovým horizontem a rizikem. Mezi další výhody můţeme zařadit snadnou dostupnost a přistup na obvykle těţko dostupné trhy i pro velmi malé investory nebo daňové výhody.

1.3 Nevýhody kolektivního investování

4

Kolektivní investování v sobě skrývá i určité nevýhody, kterými mohou být: Poplatky – instituce kolektivního investování vytváří svůj zisk z poplatků přijatých od investorů. V první řadě musí investor uhradit vstupní poplatek, který se odvíjí od předpokládané výnosnosti fondu. Dále se platí poplatek za správu a někdy také výstupní poplatek. Ztráta investiční volnosti – investoři si sice mohou zvolit fond podle své preference, ale dále jiţ nejsou schopni ovlivnit konkrétní skladbu portfolia ve fondu. Další nevýhody lze spatřovat v riziku investování do společnosti s nekalými úmysly nebo neprofesionálním managementem a rovněţ v riziku znehodnocení investic, které obecně plyne z investováni na finančním trhu. Nutno také dodat, ţe na rozdíl od vkladů v bankách, nejsou prostředky investované do fondů pojištěny. Kolektivní

investování

je

nepřímý

způsob

investování

na

kapitálových trzích s vyuţitím specializovaných společností. V České republice je toto investování upraveno zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, jenţ vymezuje v § 2 pojem kolektivního investování jako „podnikání, jehoţ předmětem je shromaţďování peněţních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozloţení rizika a další obhospodařování tohoto majetku“

4

TŮMOVÁ, Eva. Kolektivní investování v České republice a perspektivy jeho dalšího rozvoje. Brno, 2008. 15 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

10

takovým způsobem, jenţ není v rozporu se zákonem. Tedy drobní investoři, kteří by jinak neměli moţnost vstoupit na kapitálový trh, mohou zhodnotit své případné volné finanční prostředky na těchto trzích pomocí právnických osob k tomuto účelu speciálně zřízených. Tyto právnické osoby (investiční společnosti a investiční fondy) musí mít povolení ke své činnosti od příslušného orgánu, a to od České národní banky. Samotné investování můţeme definovat jako „vzdávání se určité současné hodnoty, která je jistá, za účelem získání budoucí hodnoty, jeţ je neurčitá “.5 V této definici je velmi dobře vidět, co je impulsem pro jednotlivé subjekty k zapojení se do investování. Je jím snaha dosáhnout určitého zisku. V trţní ekonomice je tato hnací síla asi nejdůleţitějším faktorem ovlivňujícím chování subjektů, a to jak společností, tak i jednotlivých občanů. Většina společností je uţ ze samotné podstaty zakládána především za účelem dosaţení zisku. Investování lze vymezit i tím, ţe se jedná o umístění kapitálu s cílem dosáhnout jeho zhodnocení.6

1.4 Subjekty kolektivního investování v České republice Z hlediska

právní

formy

ZKI

rozeznává

tři

druhy

subjektů

kolektivního investování: investiční společnost investiční fond podílový fond

1.4.1

Investiční společnost

Investiční

společnost

je

právnická

osoba,

jejímţ

předmětem

5

VESELÁ, Jitka. Analýza trhu cenných papírů. 2. Praha: VŠE v Praze, 1995. 12 s.

6

PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy. 1. Praha: Professional Publishing, 2003. 121 s.

11

podnikání je kolektivní investování.7 Tato právnická osoba ve formě akciové společnosti je finančním zprostředkovatelem, který je zaloţen za účelem podnikání v oblasti kolektivního investování. Jinou činnost smí provádět, pouze pokud souvisí s hlavní činností. Jedná se především o různé administrativní činnosti. Obchodní firma musí nést označení „investiční

společnost“.

Investiční

společnost

je

profesionálním

správcem cizího majetku, jehoţ příjmy jsou poplatky za sluţby placené těmi, jejichţ majetek obhospodařuje. Investiční společnost získává prostředky pomocí vydávání podílových listů k podílovým fondům, které zakládá. Podílový list je cenný papír, který představuje podíl na majetku podílového fondu. Podílový fond je pouhá určitá organizační sloţka investiční společnosti. Je souhrnem majetku, který náleţí všem vlastníkům podílových listů daného podílového fondu. K činnosti investiční společnosti je třeba povolení České národní banky.8 ZKI stanovuje kromě charakteru a povolených činností také podmínky, za nichţ investiční společnost získá povolení od ČNB. Dle § 60 odst. 1 ZKI musí investiční společnost vydávat akcie pouze na jméno, mít sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, mít průhledný a nezávadný původ základního kapitálu, mít věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování. Investiční společnost musí mít zcela splacen základní kapitál a vlastní kapitál investiční společnosti musí činit v době udělení povolení minimálně 125.000 EUR a jeho výši musí

společnost

předpoklady).

udrţovat

Dále

ZKI

po

celou

stanovuje,

ţe

dobu

své

vedoucí

činnosti osoba

(věcné

investiční

společnosti musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas od ČNB (personální předpoklady). Investiční společnost musí dále předloţit ČNB plán své obchodní činnosti a návrh organizační struktury. Ta musí obsahovat popis struktury řízení s označením vedoucích osob a rozdělení odpovědnosti, základní komunikační a pracovní postupy a popis vnitřního systému kontroly. Vedle udělení povolení můţe ČNB 7

§ 14 ZKI

8

§ 14, odst. 2 ZKI

12

změnit jeho rozsah, případně i rozhodnout o odnětí povolení. ČNB můţe odejmout povolení na ţádost investiční společnosti nebo z vlastního uváţení ČNB, pokud dojde k protizákonnému jednání nebo závaţné změně ve skutečnostech, na základě kterých bylo uděleno povolení. Investiční prostředky

společnosti získané

je

zakázáno

z prodeje

vydávat

podílových

listů

dluhopisy. nejsou

Peněţní majetkem

společnosti, ale zůstávají majetkem investorů, proto nemůţe investiční společnost investovat prostředky do jakýchkoli cenných papírů, ale jen do zákonem určených.

1.4.2

Investiční fond

Investiční fond je právnická osoba, jejímţ předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního fondu.9 Obchodní firma musí nést označení "investiční společnost". Investiční fond je akciovou společností, jeţ obhospodařuje svůj vlastní majetek svým jménem a na svůj účet. Investoři jsou tedy jen akcionáři společnosti. Obchodní firma musí mít v názvu označení "uzavřený investiční fond". Investiční fond - akciová společnost vydává pouze omezený počet akcií, u kterých nemá investor moţnost zpětného prodeje a jejichţ cena se stanovuje na základě poptávky a nabídky na sekundárním trhu. Akcie vydané fondem musí být převoditelné bez omezení a musí mít stejnou jmenovitou hodnotu. Investiční fond můţe být zaloţen pouze na dobu určitou. Tato doba je omezena hranicí 10 let. Na základě smlouvy o obhospodařování můţe investiční

fond

svěřit

svůj

majetek

k obhospodařování

investiční

společnosti. Podmínky, za kterých můţe investiční fond získat povolení k činnosti, jsou velmi podobné podmínkám pro investiční společnost. O povolení k činnosti investičního fondu mohou poţádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být zaloţena na základě veřejné nabídky akcií.10 Poţadavek základního 9

§ 4, odst. 1 ZKI

10

§ 4, odst. 2 ZKI

13

kapitálu je shodný s úpravou pro investiční společnost. Poţadavek na minimální výši základního kapitálu je odlišný, pokud se investiční fond rozhodne nesvěřit majetek k obhospodařování investiční společnosti. V takovém případě je poţadována minimální výše základního kapitálu 300.000 EUR k okamţiku udělení povolení. ČNB můţe odejmout povolení k činnosti nebo změnit rozsah činnosti investičního fondu. Oproti investiční společnosti zákon nedovoluje moţnost odejmout povolení investičnímu fondu na jeho vlastní ţádost.11

1.4.3

Podílový fond

Podílový fond není právnickou osobou, zakládá jej investiční společnost se souhlasem České národní banky. Česká národní banka také schvaluje statut podílového fondu a osobu depozitáře. Peněţní prostředky shromaţďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů. Podílový fond je pouze souborem majetku, který náleţí všem podílníkům (vlastníkům podílových listů) dle jejich poměru, který obhospodařuje investiční společnost svým jménem na účet podílníků. Podílový fond můţe být otevřený nebo uzavřený, jeho název

musí

nést

toto

označení

zároveň

s označením

investiční

společnosti, jeţ obhospodařuje jeho majetek. Majetek podílového fondu je oddělen od majetku investiční společnosti. Legislativa v České republice dovoluje zakládat otevřené i uzavřené podílové fondy. Uzavřené podílové fondy jsou však celosvětově ve výrazné menšině. Podílový list je cenný papír, který můţe mít libovolnou formu i podobu a který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí ze zákona nebo statutu. Poměr počtu podílových listů podílového fondu v majetku podílníka proti počtu všech podílových listů v majetku ostatních podílníků (příp. poměr součtu jejich jmenovitých hodnot) představuje

11

KOTÁSEK, Josef; POKORNÁ, Jarmila; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: Právo cenných papírů. 4. Praha: C.H.Beck, 2005. 319 s.

14

výši podílu daného podílníka na majetku v podílovém fondu.12 Otevřený podílový fond Základní vymezení otevřeného podílového fondu obsahuje § 10 ZKI. Tento typ fondu nemá omezený počet vydávaných podílových listů. Investiční společnost je povinna kdykoli odkoupit podílové listy otevřeného podílového fondu na ţádost podílníka. Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu s pouţitím majetku v podílovém fondu, a to bez zbytečného odkladu po obdrţení ţádosti o jeho odkoupení, nejdéle však do 15 pracovních dní, pokud nedojde k pozastavení

odkupování

podílových

listů.13

Částka,

za

kterou

investiční společnost podílové listy odkupuje, se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni, ke kterému obdrţela ţádost podílníka o odkoupení podílového listu.14 Proto musí být investiční nástroje v majetku fondu pravidelně oceňovány ve lhůtě uvedené ve statutu. Tato lhůta nesmí být delší neţ 2 týdny.15 U fondů, které mají v portfoliu cenné papíry, je v praxi téměř výlučně prováděno kaţdodenní ocenění, to znamená, ţe fond má kaţdý pracovní den stanoven nový kurz podílového

listu.

Fond

je

zakládán

na

dobu

neurčitou,

počet

vydávaných listů není omezen. Uzavřený podílový fond Uzavřený podílový fond můţe být zaloţen na dobu určitou, horní hranicí je 10 let. Po uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond. Investiční společnost zpětně neodkupuje podílové listy od podílníků. Podílníci s nimi mohou obchodovat jen na sekundárních trzích.

12

KOTÁSEK, Josef; POKORNÁ, Jarmila; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: Právo cenných papírů. 4. Praha: C.H.Beck, 2005. 321 s. 13

§ 12, odst. 2 ZKI

14

§ 12, odst. 1 ZKI

15

§ 82, odst. 1 ZKI

15

1.4.4

Standardní fond kolektivního investování

Standardní fond kolektivního investování je fond, který splňuje poţadavky práva Evropských společenství. Takový fond můţe mít podobu pouze otevřeného podílového fondu. Standardní fond shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti a můţe mít formu pouze otevřeného podílového fondu.16 Má zákonem přesně stanovenou oblast, do které můţe investovat peněţní prostředky. Dle zákona investuje pouze do: - investičních cenných papírů a nástrojů peněţního trhu, které byly přijaty k obchodování nebo se s nimi obchoduje na regulovaném trhu, které jsou obchodovány na regulovaném trhu v jiném členském státě Evropské unie, nebo byly přijaty ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo na trzích uvedených v seznamu zahraničních regulovaných trhů ČNB

17

- investičních cenných papírů z nové emise za splnění jejich podmínek - cenných papírů vydaných standardním fondem s upřesněním podmínek - cenných papírů vydaných speciálním fondem s upřesněním podmínek - vkladů, se kterými lze volně nakládat, popř. termínovaných vkladů se splatností do jednoho roku - finančních derivátů obchodovaných na regulovaných trzích i mimo regulované trhy za předpokladu, ţe jejich podkladovým aktivem jsou investiční nástroje, do kterých můţe fond investovat přímo, nebo úrokové sazby, finanční indexy měny nebo měnové kurzy. Standardní fond kolektivního investování nesmí mít ve svém majetku drahé kovy ani certifikáty, které je zastupují. Zákon stanovuje procentuální

zastoupení

16

§ 24, odst. 1 ZKI

17

§ 26 ZKI

jednotlivých

16

investičních

instrumentů

a

postupy stanovující zajištění rozloţení investičního rizika.

1.4.5

Speciální fond kolektivního investování

Speciální fondy kolektivního investování nemají evropský pas, nejsou

tedy

legislativně

upraveny

evropskými

směrnicemi.

Jsou

regulovány Zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Mohou mít formu investičního fondu, ale také otevřeného či uzavřeného podílového fondu. Speciální fondy se dělí na fondy, které shromaţďují prostředky od veřejnosti a fondy, které získávají prostředky od kvalifikovaných investorů. Od standardních fondů se tyto fondy odlišují obecnějším

vymezením

jejich

investiční

činnosti.

Toto

obecnější

vymezení nahrazuje přesná úprava ve statutu fondu. Zákon stanovuje především okruh majetku, do kterého mohou různé druhy speciálních fondů investovat. Celkový limit investic do cenných papírů a nástrojů finančního trhu, depozit a finančních derivátů vydaných jednou osobou je

maximálně

35%

čisté

hodnoty

aktiv

fondu

(stejně

jako

u

standardních fondů). Okruh majetku, do kterého mohou různé druhy speciálních fondů investovat, je rovněţ stanoven v zákoně č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Tyto fondy mohou mít i doplňkový likvidní majetek. Jde o běţné vklady nebo termínované vklady se splatnostní do jednoho měsíce. Zbývající investice musí být do nástrojů podle označení specializace daného fondu: Speciální fond cenných papírů investuje především do investičních cenných papírů a nástrojů peněţního trhu, které jsou obchodovány na veřejných

trzích

Evropské

unie

nebo

jiných

oficiálně

uznaných

veřejných trzích mimo Evropskou unii, dále do státních dluhopisů, hypotečních zástavních listů, dluhopisů, jejichţ emitentem jsou banky nebo centrální banka a cenných papírů otevřených podílových fondů. Limit pro celkovou investici do cenných papírů a nástrojů peněţního trhu vydaných jednou osobou je 20% hodnoty aktiv speciálního fondu kolektivního investování. Speciální fond nemovitostí smí mít pouze formu otevřeného podílového

fondu.

Jeho

investice

17

jsou

zaměřeny

převáţně

na

nemovitosti a účast v nemovitostních společnostech. Rozhodující je pro nemovitostní společnosti sídlo. Mohou investovat pouze do nemovitostí, které jsou na území státu, ve kterém má daná společnost sídlo. Nemovitostní společnost můţe vlastnit maximálně tři nemovitosti a není jí povolena účast v jiné společnosti. Hodnota pořizované nemovitosti do majetku fondu můţe činit maximálně 20% hodnoty aktiv fondu. Speciální fond fondů investuje především do cenných papírů ostatních

fondů

kolektivního

investování.

Speciální

fondy

fondů

nemohou investovat do cenných papírů jiných fondů fondů. Speciální fond fondů nesmí investovat do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který není určený pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který investuje více neţ 10% hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování.18 Speciální fond kvalifikovaných investorů je fond, jehoţ cenné papíry mohou nabývat banky, spořitelní a úvěrová druţstva, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti a investiční fondy, penzijní fondy, pojišťovny, centrální banka, stát (tzv. kvalifikovaní investoři). Kvalifikovaným investorem můţe být i právnická nebo fyzická osoba, která písemně prohlásí, ţe má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. Počet podílníků fondů kvalifikovaných investorů můţe být maximálně 100. Česká národní banka můţe povolit překročení stanoveného počtu.

Vstupní investice jednoho investora musí činit

nejméně 1.000.000 Kč. Cenné papíry takového fondu se nesmí veřejně nabízet.

Zákon

vymezuje

tento

typ

fondu

velmi

málo.

Přesná

charakteristika je stanovena statutem fondu (okruh investorů, druh majetku, rozloţení rizika, převoditelnost cenných papírů).

18

§ 55, odst. 2 ZKI

18

1.5 Dohled a regulace nad sektorem kolektivního investování v České republice 1.5.1

Česká národní banka

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance stanovuje, ţe Česká národní banka je zodpovědná za dohled na finančním trhem v České republice, tím pádem dohlíţí i na trh kapitálový. Tuto funkci zastávala do 31. března 2006 Komise pro cenné papíry, která zanikla a tento dozor převzala od 1. dubna 2006 přímo Česká národní banka. Česká národní banka je podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice. ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy, druţstevními záloţnami, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, která

chrání

stabilitu

bankovního

sektoru,

kapitálového

trhu,

pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíţí a popřípadě postihuje nedodrţování stanovených pravidel.19 Na dodrţování zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování dohlíţí Česká národní banka. V oblasti kolektivního investování udrţuje dohled především nad investičními fondy, investičními společnostmi, depozitáři, likvidátory, fondy, nucenými správci a zahraničními subjekty dle zákona o kolektivním investování, obhospodařovatelské smlouvy, depozitní smlouvy, statutu fondu. V případě zjištění nedostatků, můţe Česká národní banka zavést patřičná opatření k jejich odstranění, můţe také sáhnout k přísnějším nařízením dle její pravomoci. Jsou to například mimořádné audity, změny auditora, změna depozitáře, pozastavení obchodování s cennými papíry, nucená správa nebo i odebrání povolení a pozastavení činnosti subjektů působících na kapitálovém trhu.

19

Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-09-30]. Dohled nad finančním trhem. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/>.

19

1.5.2

Depozitář

Kaţdý fond kolektivního investování musí mít dle zákona o kolektivním investování svého depozitáře. Všechny fondy, které spravuje jedna investiční společnost, musí mít stejného depozitáře. Funkcí depozitáře je evidence majetku fondu kolektivního investování a kontrola, zda fond nakládá s majetkem v souladu se zákonem a statutem.20 Depozitářem můţe být pouze banka, která má licenci od České národní banky povolení k činnosti depozitáře.21 Investiční fond nebo investiční společnost musí mít s depozitářem uzavřenou smlouvu o výkonu činnosti depozitáře. Tato depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a výpovědní lhůta činí 6 měsíců. Fond je povinen poţádat depozitáře o zřízení účtů, které jsou potřebné k evidenci veškerých

peněţních

prostředků

fondu,

dále

je

povinen

předat

depozitáři statut a další dokumenty potřebné k výkonu činnosti depozitáře. Fond musí ukládat získané prostředky na účet depozitáře, provádět veškeré platby, výběry nebo převody peněţních prostředků prostřednictvím depozitáře. Fond musí umoţnit depozitáři plnění jeho kontrolních povinností. Práva a povinnosti depozitáře vyplývající z depozitářské smlouvy: - zajišťuje úschovu majetku fondu - eviduje pohyb veškerých peněţních prostředků fondu - kontroluje, zda akcie příp. podílové listy fondu jsou vydávány a odkupovány v souladu se zákonem a statutem fondu - kontroluje, jestli aktuální hodnota akcie příp. podílového listu je vypočítána v souladu se zákonem a statutem fondu - provádí pokyny investičního fondu nebo investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu - zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu ve lhůtě obvyklé - kontroluje způsob ocenění majetku fondu - kontroluje, zda výnos z majetku fondu je pouţíván v souladu se 20

§ 20 odst. 1 ZKI

21

§ 20 odst. 2 ZKI

20

zákonem a statutem - kontroluje, zda majetek fondu je pořizován a zcizován v souladu se zákonem a statutem Pokud depozitář zjistí skutečnost, která nasvědčuje tomu, ţe investiční fond nebo investiční společnost porušily zákon, statut nebo depozitářskou smlouvu, či smlouvu o obhospodařování majetku, je povinen toto zjištění projednat s investičním fondem nebo investiční společností. V případě, ţe je depozitář přesvědčen o porušení podmínek, má povinnost toto oznámit České národní bance. Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.22 Depozitář dále odpovídá za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře, a to podle obchodního zákoníku.

1.5.3

Ochrana spotřebitele - MIFID

Dříve byli klienti oslovováni finančními zprostředkovateli bez ohledu na investiční horizont a citlivost k riziku. Docházelo tak k situacím, kdy klient velmi opatrný byl zainvestován například v akciovém fondu, aniţ by znal moţná rizika související s takovouto investicí. Klientům tak bylo doporučováno a navrhováno investiční řešení, které nebralo ohled na jejich potřeby. Z toho vyplývá potřeba pro nastavení pravidel pro jednání se zákazníky. Tuto oblast řeší mimo jiné Směrnice Evropského parlamentu

o

trzích

finančních

nástrojů

(Markets

in

Financial

Instruments Directive – MIFID). Za nárůstem důleţitosti tohoto kritéria bezpochyby

stojí

události

druhé

poloviny

roku

2008

spolu

s přetrvávající nejistotou v budoucí vývoj trhů. Kdyţ se investor rozhodne investovat, měl by pečlivě zváţit rizika moţného poklesu hodnoty, v krajním případě i úplné ztráty vloţeného majetku.23 22

§ 23 odst. 11 ZKI

23

Ţeny i muţi vnímají rizika stejně. FOND SHOP. 14, 02, s. 21. Dostupný také z WWW: .

21

Cílem směrnice je zlepšit transparentnost nabízených sluţeb, podpořit konkurenční prostředí a zvýšit ochranu investorů. Jedná se o směrnici, coţ znamená, ţe členské státy musí její obsah implementovat do národní legislativy bez ohledu na to, co si o její uţitečnosti myslí místní regulátor finančního trhu, firmy podnikající v oboru a odborná veřejnost. MIFID je směrnice Lamfalussyho typu. U takových Evropský parlament schválí pouze základní rámec, principy a cíle, jichţ má být dosaţeno. Členské státy jsou poté povinny transponovat vize směrnice do národních legislativ. Zákony prosazující obsah evropské směrnice v jednotlivých

národních

legislativách

nejsou

unifikované,

ale

harmonizované. MIFID obsahuje změny, které by se daly rozčlenit do dvou skupin. Do první spadají změny související s trţní infrastrukturou (obchodování s cennými papíry), do druhé změny související s pravidly pro jednání s klienty. Generální klauzulí pro poskytování investičních sluţeb je podle MIFIDu poţadavek, aby obchodník s cennými papíry jednal v souladu s nejlepšími zájmy zákazníků.24 Směrnice Evropské unie MIFID byla promítnuta do novely zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu vstoupila v platnost od 1. 7. 2008 s tím, ţe implementace musí být ukončena po přechodném období,

které

poskytovatelům

končilo

30.

investičních

11. sluţeb

2008. a

Novela

klientům

zákona určitá

ukládá práva

a

povinnosti. Jednou z povinností je zjistit od klienta při poskytování investiční sluţby informace o jeho znalostech a zkušenostech. Na základě těchto informací poskytovatel investičních sluţeb posoudí, zda investiční nástroje, které klient poţaduje, jsou pro něj vhodné a v případě, ţe vhodné nejsou, ho na tuto skutečnost upozorní. V případě, ţe klient odmítne informace sdělit a toto odmítnutí poskytovateli potvrdí, nemůţe poskytovatel posoudit, zda poţadované investiční nástroje jsou pro něj vhodné a klienta na to před realizací pokynu upozorní. V případě, ţe klient odmítne informace sdělit a současně 24

Blíţí se MIFID. FOND SHOP [online]. 2007, 11, 03, [cit. 2010-09-27]. Dostupný z WWW: .

22

nepotvrdí, ţe o tyto informace byl poţádán a odmítl je sdělit, nemůţe poskytovatel

provést

pro klienta

poţadovaný

nákup

investičního

nástroje. Před tím, neţ obchodník s cennými papíry poskytne jakoukoli sluţbu, je podle zákona č. 256/2007 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu povinen klienta zařadit do jedné z následujících kategorií: - neprofesionální zákazník - profesionální zákazník - způsobilá protistrana Cílem členění do kategorií je ochrana klientů s menšími investičními znalostmi a zkušenostmi. Nejvyšší stupeň ochrany se vztahuje na neprofesionální zákazníky. Klient z této kategorie získá nejširší rozsah relevantních

informací

o

investičních

produktech

a

zároveň

je

upozorněn na moţná rizika spojená s realizací investiční sluţby. Do kategorie neprofesionálních zákazníků, která zahrnuje většinu fyzických osob, bude zařazen největší počet klientů. Do kategorií způsobilá protistrana a profesionální zákazník patří banky, vlády, penzijní fondy, velké společnosti a ve výjimkách i fyzické osoby. Má se za to, ţe tito zákazníci jsou schopni dělat vlastní investiční rozhodnutí a odhadnout případná rizika, nepotřebují proto tak vysoký stupeň ochrany. Banky při poskytování prodeje investičních produktů nejdříve zjišťují klientův investiční profil, na jehoţ základě pak klientovi komunikují produkty dle tohoto profilu. V případě, ţe klient poţaduje produkt, který svou rizikovostí překračuje investiční profil, je na toto klient předem vţdy upozorněn. Takto je zajištěna ochrana investora, ale svým způsobem i poskytovatele investiční sluţby v případě reklamace klienta. Toto je v čerstvé paměti jak investorů, tak poskytovatelů z druhé poloviny roku 2008 a počátku roku 2009. Prvotním

krokem

kaţdého

obchodníka

s cennými

papíry,

zprostředkovatele pro nákup a prodej fondů či investiční společnosti je zjištění a analýza klientových znalostí a zkušeností s investičními produkty. Současně s tím se zjišťuje i klientův vztah k riziku. Tento

23

postup

se

realizuje

prostřednictvím

tzv.

„Investičního

dotazníku

přiměřenosti“ a „Investičního dotazníku vhodnosti“.25 Na základě tohoto vyhodnocení má klient moţnost nakoupit takové produkty, které svou rizikovou vahou odpovídají klientově kategorizaci. V případě, ţe klient poţaduje nakoupit produkt s vyšší rizikovou váhou, neţ odpovídá jeho rizikovému profilu, musí jej obchodník s cennými papíry na tuto skutečnost vţdy upozornit. Obecně lze klienty zařadit do čtyř kategorií: 1. Méně zkušený investor 2. Středně zkušený investor 3. Zkušený investor 4. Velmi zkušený investor Velmi zásadní roli hraje dále čas, tedy na jak dlouhou dobu chce klient investovat. Investiční horizont je minimální doba, po kterou je nutné investici drţet, aby klient dosáhl očekávaného zhodnocení. Tento ukazatel je velmi zásadní při rozhodování, do jakého investičního nástroje by bylo vhodné investovat. V případě investičního poradenství klient můţe dostat konkrétní doporučení na konkrétní investici, resp. rozloţení investice do jednotlivých tříd aktiv. Tomu předchází vyplnění dotazníku Investiční dotazník vhodnosti.

25

Dotazníky viz příloha číslo 1 a 2

24

2 Vývoj kolektivního investování v České republice Kolektivní investování v České republice nemá příliš dlouhou historii ve

srovnání

s ostatními

v Československu

funguje

zeměmi. kapitálový

V meziválečném trh,

jehoţ

období

účastníky

jsou

především banky a individuální investoři. Druhá světová válka ukončila obchodování na Praţské burze. Následuje období 40 let, ve kterém nebylo moţné obnovit funkci kapitálového trhu.

2.1.1

Kupónová privatizace

První fondy kolektivního investování vznikají aţ po roce 1990. Koncem roku 1990 vzniká První investiční (dceřinná společnost Investiční banky), která zakládá první fondy (např. Český majetkový fond, Investiční rozvojový fond). Přidávají se další banky a zakládají investiční společnosti. Mezi ně patří např. Komerční banka (Investiční kapitálová společnost, a.s.), Československá spořitelna (Spořitelní investiční společnost, nyní Investiční společnost České spořitelny, a.s.), Československá obchodní banka (CF INVEST, s.r.o., známá také jako O.B.INVEST, dnes ČSOB investiční společnost, a.s.). Tyto investiční společnosti zakládají fondy, do kterých shromaţďují prostředky od široké veřejnosti, jejich činnost upravuje zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách. Tyto fondy mají označení fondy korunové. Vznik České republiky znamenal přechod od plánované ekonomiky k trţnímu hospodářství. Pro efektivní fungování trţní ekonomiky bylo zapotřebí

provést

liberalizaci

ekonomických

a

cenových

vazeb,

odstátnění majetku. Toto odstátnění majetku bylo provedeno metodou kupónové privatizace, s níţ je úzce spjat rozvoj investičních fondů v České republice. Kupónová privatizace zásadně ovlivnila rozvoj kolektivního investování a kapitálového trhu. Kupónová privatizace proběhla ve dvou vlnách. 18. května 1992 začala první vlna kupónové privatizace (před vznikem České republiky), které se účastnilo 8,1 milionů občanů ČSFR,

25

z toho 5,9 milionu v České republice. Fondy účastnící se první vlny musely mít formu akciové společnosti. Tyto investiční privatizační fondy získaly přes 72% všech kupónů, jeţ investovaly do vybraných podniků. Největší procento získala Spořitelní investiční společnost - SIS (11,1%), dále První investiční - PIAS (8,5%) a Harvardské investiční fondy HC&C (7,5%). Druhá vlna probíhala v roce 1994 v samostatné České republice. Celkem se jí účastnilo 6,16 milionu obyvatel a 353 fondů. Této vlny se jiţ mohly kromě investičních fondů účastnit i fondy podílové. I v této vlně získaly fondy velké mnoţství kupónů - přes 63%. Obě vlny byly pro fondy velmi úspěšné, získaly téměř 70% kupónů. Kupónová privatizace měla zásadní význam pro rozvoj kolektivního investování a kapitálového trhu. Bohuţel je také spojena s řadou nelegálních praktik, které negativně ovlivnily důvěru v kolektivní investování a investování celkově. Po skončení druhé vlny privatizace byla vlastnická struktura díky velkému mnoţství fondů a drobných investorů velmi roztříštěná. Tím vznikla tzv. třetí vlna kupónové privatizace, jejímţ důsledkem bylo přeskupování portfolií, vzniku neformálních sdruţení, kompletování balíků akcií a jejich následný prodej strategickým investorům.26 Na jaře roku 1996 došlo k přeměně některých investičních fondů na holdingové společnosti, tím došlo ke změně podnikatelské činnosti, která se zásadně odlišovala od kolektivního investování. Prvními takovými fondy byly fondy skupiny HC&C (harvardské fondy). Do července 1996 se přidalo dalších téměř 100 investičních fondů. Hlavní důvod

byla

snaha

vyhnout

se

novele

zákona

o

investičních

společnostech a investičních fondech, která tyto přeměny ztíţila, protoţe zahrnovala princip schvalování změny předmětu podnikání. Holdingové společnosti se tímto vyhnuly státní regulaci kolektivního investování, coţ způsobilo sníţení informační povinnosti, likviditě instrumentů a diverzifikaci rizik. Holdingy drţely většinový podíl v jimi spravovaných

26

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha : Ekopress, 2002. 397-400 s.

26

společnostech a vzhledem k neexistenci vlastnických limitů často docházelo k okrádání těchto společností i jejich menšinových akcionářů. V roce 1998 byla přijata novela zákona o investičních společnostech a fondech, která zavedla přísnější pravidla pro diverzifikaci portfolia fondů, dále povinnost transformace fondů na otevřené podílové fondy nejpozději do roku 2002. Investoři tak dostali moţnost zpětného prodeje podílových listů za jejich aktuální hodnotu. Na základě novely mohly vznikat pouze fondy korunové.

2.1.2

Vznik komise pro cenné papíry

Podstatným přínosem byl také zákaz přeměny subjektů kolektivního investování na jiné subjekty. V letech 1996 a 1997 probíhaly diskuse o nutnosti vzniku Komise pro cenné papíry, která vznikla a začala fungovat 1. dubna 1998. Nahradila tak Úřad pro cenné papíry, který byl součástí Ministerstva financí. Komise pro cenné papíry zodpovídala za výkon dozoru nad kapitálovým trhem. Kromě státního orgánu regulace a dohledu zde existoval prostor pro vznik jediné samoregulační organizace, která by sdruţovala většinu subjektů kolektivního investování. Jiţ počátkem 90. let byly zaloţeny tři asociace:

Asociace

investičních

společností

a

fondů,

Sdruţení

investičních společností a Sdruţení investičních společností a fondů z Moravy a Slezska. 4. června 1996 byla na ustavující valné hromadě zaloţena Unie investičních společností (dále jen UNIS). Unie sdruţovala investiční společnosti a investiční fondy, které obhospodařovaly 80% majetku z kupónové privatizace a také majetek nových korunových fondů. Členové Unie jsou zavázáni se pro své činnosti řídit Stanovami a Etickým kodexem, který stanovuje přísnější pravidla chování neţ jsou obsaţena v zákoně. Hlavním cílem UNIS bylo přispět k obnovení důvěry a přehlednosti českého kapitálového trhu a přilákat tak nové domácí i zahraniční investory.27

27

LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. Praha: Professional Publishing, 2004. 238 a 288 s.

27

31. března 1999 bylo Komisí pro cenné papíry zahájeno tzv. přelicencování subjektů kolektivního investování. Díky tomuto procesu, kterým prošla jen malá část subjektů, došlo k výraznému poklesu počtu investičních společností.28 (ze 112 v roce 1998 na 31 v roce 1999). V roce 1999 jiţ více neţ 50% celkové hodnoty aktiv fondů tvoří nové korunové fondy. Růst aktiv vyvolala krize bankovního sektoru a zejména vyšší zhodnocení prostředků ve fondech peněţního trhu oproti termínovaným vkladům. Po roce 2000 majetek v otevřených podílových fondech rostl, zejména v důsledku povinného otevírání investičních a uzavřených podílových fondů z kupónové privatizace. Novela zákona o investičních společnostech a fondech, vznik Komise pro cenné papíry a Unie investičních společností velmi přispěly ke stabilizaci a důvěryhodnosti kolektivního investování a k vytvoření podmínek pro jeho další rozvoj.

28

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, 2002. 403 s.

28

3 Současný stav kolektivního investování v České republice Jak jiţ bylo řečeno v kapitole 2.2, od roku 1996 působila v České republice Unie investičních společností, jejímiţ členy byly domácí investiční společnosti. V dubnu 2000 vznikla Asociace pro kapitálový trh (dále AKAT), protoţe zahraničním společnostem, které působí v České republice nebylo dovoleno připojit se k Unii investičních společností. AKAT se zabývala nejen oblastí kolektivního investování, ale předmět její činnosti byl definován jako rozvoj, standardizace a popularizace kapitálového trhu v České republice.29 Počátkem roku 2006 rozšířila Unie investičních společností svoji činnost a začala pokrývat i oblast asset managementu. Z tohoto důvodu došlo i ke změně názvu na Asociace fondů a asset managementu České republiky (dále AFAM ČR). Po dobu dvou let tak souběţně působily jak AKAT, tak AFAM ČR v České republice. Protoţe se obě tyto organizace zabývaly podobnou činností, došlo 9. ledna 2008 k jejich sloučení. Nová organizace nese název Asociace pro kapitálový trh. K 31. květnu 2009 měla asociace 41 řádných členů a 33 přidruţených členů.30 Posláním a filozofií Asociace pro kapitálový trh České republiky je usilovat o rozvoj kolektivního investování v České republice a jeho přibliţování ke standardním podmínkám vyspělých zemí, zejména pak Evropské unie. S tímto cílem se Asociace podílí na tvorbě podmínek a pravidel,

jeţ

by

měly

napomoci

prosazování

principů

poctivého

obchodního styku, ochrany dobrých mravů a posílení obecné důvěry v kolektivní

investování.

V souladu

s obecně

závaznými

právními

předpisy, Stanovami Asociace, Etickým kodexem a Závaznými pokyny Asociace usměrňuje, reguluje a kontroluje aktivity svých členů.

29

http://www.akatcr-puvodni.cz/webmagazine/home.asp?idk=308

30

Akatcr.cz [online]. 2009 [cit. 2010-09-30]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: .

29

Posláním a filozofií Asociace pro kapitálový trh České republiky je usilovat o rozvoj kolektivního investování v České republice a jeho přibliţování ke standardním podmínkám vyspělých zemí, zejména pak Evropské unie. S tímto cílem se Asociace podílí na tvorbě podmínek a pravidel,

jeţ

by

měly

napomoci

prosazování

principů

poctivého

obchodního styku, ochrany dobrých mravů a posílení obecné důvěry v kolektivní

investování.

V souladu

s obecně

závaznými

právními

předpisy, Stanovami Asociace, Etickým kodexem a Závaznými pokyny Asociace usměrňuje, reguluje a kontroluje aktivity svých členů. Své aktivity AKAT ČR soustřeďuje do řady oblastí, z nichţ jako prioritní

lze

uvést

následující

čtyři:

zdokonalování

dobrovolné

samoregulace členů, právo, komunikace s investory a jejich vzdělávání, mezinárodní aktivity. Samoregulace - Cílem Asociace je postupné a sbliţování pravidel obsaţených v těchto dokumentech standardy Evropské unie a zejména pak zdokonalování kontroly jejich dodrţování, vyvozování závěrů z případů jejich porušení a samozřejmě také aktivní předcházení takovým případům. Právo - AKAT ČR povaţuje za nezbytné neustále posilovat své postavení jako neopominutelného odborného partnera při přípravě všech právních a daňových norem ovlivňujících kapitálový trh a oblast kolektivního investování. Komunikace - Členové Asociace jsou přesvědčeni, ţe je velmi účelné soustavně společně usilovat o prezentaci nové situace v odvětví fondů, vyvíjet aktivity v oblasti výchovy investorů. Mezinárodní aktivity aktivity v rámci EFAMA Asociaci velmi pomáhají při řešení všech otázek kolektivního začleňováním

investování naší

země

a

asset do

managementu

evropských

souvisejících

struktur,

ve

se

sledování

evropských i světových trendů v oblasti kolektivního investování.31

31

Akatcr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-30]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: .

30

Obrázek 1: Rozdělení trhu – domácí a zahraniční fondy k 31.12.2009

32

3.1 Typy fondů kolektivního investování 3.1.1

Fondy peněžního trhu

V současné době nízkých úrokových sazeb uvaţuje stále více střadatelů o zhodnocování svých finančních prostředků, které by jim přineslo

vyšší

výnos,

neţ

který

mohou

získat

na

běţných

a

termínovaných účtech. Pro konzervativní vkladatele bank, kteří nechtějí nést vyšší riziko, jsou fondy peněţního trhu alternativou, jak naloţit se svými

úsporami.

Otevřené

podílové

fondy

peněţního

trhu

patří

k nejméně rizikovým. Při investování je třeba vţdy vzít v úvahu investiční trojúhelník: výnos - riziko - likvidita. Při investování platí přímá úměra - čím vyšší výnos, tím vyšší riziko kolísání hodnoty podílového listu. Protoţe u fondů peněţního trhu je riziko kolísání výkonnosti fondu minimální, výnosy se pohybují lehce nad úrovní úrokových sazeb na termínovaných účtech. Metodika klasifikace fondů, která je závazná pro členy AKAT ČR, určuje skladbu investičních nástrojů a to tak, ţe fond musí trvale investovat na trhu dluhopisů nebo

Akatcr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-30]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: . 32

31

na peněţním trhu (př. pokladniční poukázky). Celková modifikovaná durace nesmí překročit hodnotu 1. (Modifikovaná durace určuje procentní změnu kurzu při změně výnosnosti o jeden procentní bod.) Mezi největší výhody investování do otevřených podílových fondů patří to, ţe výnos z prodeje cenných papírů nepodléhá sráţkové dani z příjmu, pokud podílník drţí podílové listy déle neţ 6 měsíců. K nevýhodám naopak patří fakt, ţe peněţní prostředky uloţené v otevřených podílových fondech nejsou ze zákona pojištěny. Tento fakt můţe potenciální podílníky odradit, ale tato obava je minimalizována díky fungujícímu managementu a kvalitnímu řízení.

3.1.2

Dluhopisové fondy

Z hlediska rizikovosti se dluhopisové fondy řadí hned za fondy peněţního trhu. S vyšším rizikem se pojí i vyšší potenciál výnosu. Dluhopisové fondy jsou určeny pro investory s delším investičním horizontem, který by měl dosahovat nejméně tří a více let. Pokud investor zvaţuje investici na delší dobu, pak lze dluhopisové fondy povaţovat za určitou alternativu peněţního trhu, který je vhodný pro krátkodobé investice. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech vymezuje dluhopis jako zastupitelný cenný papír, s nímţ je spojeno právo na splacení dluţné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit, můţe být vydán v listinné nebo zaknihované podobě. Dluhopisy jsou cenné papíry, jejichţ doba do splatnosti je zpravidla delší neţ jeden rok. Dluhopisy samy o sobě jsou velmi širokým pojmem, který lze rozdělit na několik skupin dle rizikovosti. Rizikovost dluhopisů ovlivňuje jak doba splatnosti, tak bonita emitenta. S rostoucí dobou splatnosti roste i riziko jeho splacení, ale zároveň i dluhopisový výnos. Výnosem dluhopisu je odměna za to, ţe půjčuji emitentovi peníze na dobu určitou a čím je tato doba delší, tím je odměna vyšší. Dalším hlediskem je kreditní bonita emitenta, která je měřena ratingovými agenturami (S&P, Moody's). Čím je bonita emitenta horší, tím roste riziko, ţe v termínu splatnosti dluhopisu nedojde k jeho splacení. Toto riziko je oceněno rizikovou prémií v podobě většího výnosu oproti dluhopisům, které

32

vydávají emitenti s velmi dobrou bonitou (př. státní dluhopisy). Tato hlediska rozlišují dluhopisy z pohledu jejich výnosového potenciálu a rizika. Investor musí vědět, ţe mezi dluhopisy jsou značné rozdíly ve výnosech a rizicích. Nejméně rizikové jsou státní dluhopisy, po nich hned korporátní dluhopisy investičního stupně (rating dle agentury S&P není horší neţ BBB). Následují je rizikové dluhopisy s vysokým výnosem (High Yield dluhopisy), coţ jsou dluhopisy s horší bonitou (mimo investiční stupeň) a dluhopisy rozvíjejících se zemí (tzv. Emerging Markets). Emerging Markets dluhopisy jsou rizikové pro nestabilitu ekonomik zemí, které je emitují. Toto rozdělení dluhopisů se odráţí v členění dluhopisových fondů. Rizikovost dluhopisů High Yield a Emerging Markets se blíţí akciovým trhům. Mezi zákonitosti mající vliv na vývoj dluhopisů patří inflace, potaţmo změny úrokových sazeb. Pokud rostou úrokové sazby, zároveň roste výnos dluhopisu, současně však klesá cena dluhopisu, coţ se projeví v poklesu trţní hodnoty podílového

listu

dluhopisového

fondu.

Důleţitost

dluhopisů

je

umocněna faktem, ţe jsou velmi málo závislé na vývoji akciových trhů. Investováním do dluhopisů docílíme nutného rozloţení z pohledu tříd aktiv (peněţní trh, dluhopisy, akcie, nemovitosti, alternativní investice), které pozitivně ovlivní celou investici. Dle klasifikace fondů (metodika závazná pro členy AKAT ČR) dluhopisový fond trvale investuje na trhu dluhopisů, doplňkové investování do akcií je moţné, ale podíl akcií nesmí překročit 10% aktiv fondu. Dluhopisové fondy zahrnují i indexové a garantované fondy vázané na obligační indexy.33

3.1.3

Akciové fondy

Nejrizikovější skupinou fondů jsou fondy akciové. Investor zde můţe dosáhnout v dlouhodobém horizontu nejvyššího zhodnocení. Investiční cíle ovlivní výběr typu akcií. Některé fondy preferují pouze nejkvalitnější akcie zavedených firem, tzv. Blue Chips, které vyplácejí dividendy.

33

Akatcr.cz [online]. 13. 6. 2006 [cit. 2010-09-28]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: .

33

Dividenda je právo na podíl na zisku společnosti.34 Jiné fondy investují do akcií zaměřených na technologie, kde je vysoký potenciál růstu. Existují i fondy orientované na akcie firem, které jsou zahrnuty v určitém

burzovním

indexu,

jejichţ

výkonnost

můţe

dosahovat

podobný výsledek, jako zvolený burzovní akciový index. Zaměření fondů můţe být směrováno do určitého sektoru nebo regionu. Dle AKAT ČR je tento typ fondů definován jako fond, který trvale investuje na akciovém trhu minimálně 66% aktiv (tj. do akcií a instrumentů nesoucích riziko akcií). Akciové fondy zahrnují i indexové a garantované fondy vázané na akciové indexy. Doplňkově se stanovuje, zda fond patří do kategorie sektorových fondů, která zahrnuje akciové fondy investující výhradně do určitého ekonomického sektoru.

3.1.4

35

Smíšené fondy

Tyto fondy jsou označovány téţ balancované. Smíšené fondy stojí mezi fondy akciovými a dluhopisovými. Investují do všech základních tříd aktiv současně, tj. do nástrojů peněţního trhu, do dluhopisů a do akcií. Jsou vhodné pro

střednědobé aţ dlouhodobé investování

v horizontu 3 aţ 5 let v závislosti na různé míře kolísavosti. Míru kolísání lze odvodit dle toho, jaký poměr mohou v portfoliu fondu zaujímat dluhopisová a akciová sloţka. Hlavní přidaná hodnota smíšených

fondů

spočívá

v aktivním

přesouvání

investic

mezi

jednotlivými sloţkami aktiv podle aktuálních vyhlídek na trhu.36 Lze je dělit podle způsobu investování na defenzivní (konzervativní), neutrální a ofenzivní (agresivní), záleţí na poměru sloţky akciové a dluhopisové. Ve fondech defenzivních převaţují aktiva uloţená v dluhopisech a nástrojích peněţního trhu, ve fondech ofenzivních převaţuje sloţka

34

§ 178 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

35

Akatcr.cz [online]. 13. 6. 2006 [cit. 2010-09-28]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: . 36

ISCS.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-30]. Investiční společnost České spořitelny, a.s. Dostupné z WWW: .

34

akciová. Podstatné pro zařazení do kategorie je nastavení limitů pro jednotlivé typy investic a na jejich vyuţívání portfolio manaţerem daného fondu. Kaţdý investor by si měl před investicí zjistit strategii daného fondu. Můţe se stát, ţe při velmi širokém nastavení limitů pro jednotlivá aktiva, se z původně konzervativního smíšeného fondu můţe stát agresivní smíšený fond a naopak.

3.1.5

Fondy fondů

Tento typ fondu trvale investuje minimálně 66% aktiv do podílových listů a akcií fondů. Doplňkově se fondy fondů rozdělují podle toho, do jakých fondů investují, na převáţně akciové, převáţně dluhopisové a smíšené.37 Takto sloţené portfolio zajišťuje dvojitou diverzifikaci rizika, investor se tak můţe podílet na portfoliu mnoha fondů, které spravují různé společnosti. K nedostatkům těchto fondů patří nákladovost, která tak sniţuje konečné výnosy. Někteří správci orientují své portfolio pouze na cenné papíry fondů ze své vlastní finanční skupiny, čímţ dosahují podstatně niţší nákladovosti. Fondy fondů mohou být a většinou jsou profilově orientovány. Profilový fond nabízí investiční strategii podle postoje k riziku, tím pádem by měl být jednodušší výběr pro investora.

3.1.6

Zajištěné fondy

Zajištěné fondy jsou vhodnou investicí především pro konzervativní investory mající averzi k riziku. Výhodou těchto fondů je garance návratnosti vloţených prostředků na úkor výše výnosu. Zajištěné fondy se zakládají na dobu určitou, zpravidla na 3 aţ 5 let. Podílové listy je moţné nakupovat jen v upisovacím období (zpravidla několik týdnů). Garantovanou částku fond vyplácí aţ k datu splatnosti fondu. Drţitel podílových listů můţe tyto prodat před splatností za cenu trţní, obvykle s výstupním poplatkem. Lze říci, ţe likvidita zajištěných fondů je tedy menší oproti otevřeným podílovým fondům. Konstrukce zajištěných fondů umoţňuje garanci návratnosti vloţené

37

Akatcr.cz [online]. 13. 6. 2006 [cit. 2010-09-28]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: .

35

částky, neboť většina prostředků fondu je zainvestována do bezpečných dluhopisů, které zajišťují výplatu vloţené částky. Menší část prostředků je pak zainvestována do opcí, které jsou rizikovější a mají zajistit potenciální výnos z růstu akciových trhů. Obrázek 2: Rozdělení dle typů fondů k 31. 12. 2009

38

38

Akatcr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-30]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: .

36

4 Porovnání jednorázové a pravidelné investice Pro kaţdého investora je důleţité se rozhodnout, zda upřednostní dosaţení vyššího výnosu i za cenu vyššího rizika, nebo bude-li poţadovat za cenu niţšího rizika dosaţení výnosu menšího. V dnešní době jsou pravidelné investice velmi vhodné a velmi rozšířené pro investory, kteří nemají příliš velký vlastní kapitál. Velkou výhodou je to, ţe můţeme začít investovat po malých částkách (u některých podílových fondů je minimum 100 Kč) a tuto částku můţeme upravovat podle chuti a potřeby. To je příleţitost pro investory, kteří se chtějí podílet na růstu kapitálových trhů, ale nemají dostatek prostředků pro investici např. do akcií či dluhopisů. Tito investoři zároveň poţadují vyšší výnos neţ na spořicích a vkladových účtech. Pokud máme určitou částku, kterou chceme

zainvestovat,

máme

moţnost

volby,

zda

ji

investujeme

najednou, nebo ji rozloţíme do pravidelných investic. V případě, ţe danou částku rozdělíme do pravidelných investic, sníţíme riziko podkladového aktiva, do kterého investujeme. Z toho ale vyplývá, ţe nikdy

nedosáhneme

maximálního

výnosu

za

předpokladu,

ţe

podkladové aktivum trvale roste. Vše je závislé na vývoji podkladového aktiva. Investujeme-li určenou částku jednorázově, výnosnost investice je závislá pouze na ceně počáteční a konečné. V případě rozdělení částky do pravidelné investice, se bude kaţdá měsíční investice chovat samostatně a kaţdá bude mít jiný výnos či ztrátu. Základními

principy

pro

pravidelné

investování

jsou

princip

"průměrování cen" a princip "sněhové koule". Princip průměrování cen (Cost-Average effect) je zaloţen na tom, ţe investice provádíme v pravidelných intervalech. Většinou to bývá interval měsíční, zřídka interval čtvrtletní. Kaţdý tento interval investujeme stejnou částku, ale nakoupíme pokaţdé jiný počet podílových listů fondu, jehoţ ceny

37

tendenčně rostou, ale silně kolísají.39 Díky tomu dochází k průměrování ceny podílového listu. Investor tak eliminuje riziko špatného načasování investice. Pravidelné investování vede především ke shromaţďování kapitálu a jeho postupném zhodnocování. Dlouhodobě však lze tímto způsobem dosahovat vyššího zhodnocení neţ u pevně úročených spořících produktů. Jako při všech jiných formách spoření se i zde vyuţívá principu sloţeného úročení. Kapitál se vytváří jednak vlastními úloţkami, ale také „připisovanými úroky“. V případě pravidelných investic však nemusí jít o úroky v pravém slova smyslu, zhodnocení můţe být tvořeno úroky u dluhopisů, ale také dividendami akcií a růstem trţní hodnoty cenných papírů. Princip ale zůstává stejný. Co je jednou připsané, to se nadále zhodnocuje, a tak se připisují úroky z úroků, posléze úroky z úroků z úroků atd. Tomu se říká sloţené úročení nebo pro lepší představivost – princip sněhové koule. Hlavní roli zde hrají dvě proměnné – čas a výše úroku. Obrazně řečeno, čím více sněhu a čím delší stráň, tím větší bude na konci v údolí sněhová koule.40 Pro porovnání pravidelné a jednorázové investice zde uvedu příklad vkladu částky 300.000 Kč do dvou různých fondů dle podkladového aktiva. Prvním příkladem bude dluhopisový fond ISČS Sporobond, v jehoţ portfoliu jsou především státní dluhopisy.

39

FINFORMATION.EU [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. FINFORMATION.EU. Dostupné z WWW: . 40

Pravidelné investování v době krize. Finanční magazín [online]. 19. 3. 2009, 3, [cit. 2010-09-28]. Dostupný z WWW: .

38

Obrázek 3: Jednorázová investice – Sporobond – tabulka

Obrázek 4: Jednorázová investice – Sporobond – graf

39

Obrázek 5: Pravidelná investice – Sporobond – tabulka + graf

Z uvedených grafů je patrná výše výnosů. Vzhledem k současné situaci na kapitálových trzích a současnému období nízkých úrokových měr se zde projevil velký růst ceny dluhopisů odráţející se ve vyšší ceně podílového listu. Z tohoto důvodu vychází simulovaná investice lépe ve prospěch investice jednorázové, byť je rozdíl ve výnosu velmi malý (1.559 Kč). Druhým příkladem porovnání jednorázové a pravidelné investice bude vklad částky 300.000 Kč do akciového fondu ISČS Sporotrend, v jehoţ portfoliu jsou zastoupeny akcie členských států Evropské unie a států východní Evropy. Regionální a sektorová alokace investic, stejně jako výběr jednotlivých akciových titulů, jsou řízeny s cílem překonání výnosu indexových investic. Je usilováno o zhodnocení v dlouhodobém

40

horizontu nad úrovní sledovaného benchmarku.41 Obrázek 6: Jednorázová investice – Sporotrend – tabulka

Obrázek 7: Jednorázová investice – Sporotrend – graf

41

ISCS.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. Investiční společnost České spořitelny, a.s. Dostupné z WWW: .

41

Obrázek 8: Pravidelná investice – Sporotrend – tabulka + graf

Z uvedených grafů vychází jednoznačně lépe investice pravidelná. Důvodem je především vysoká volatilita akcií a nedávná finanční krize, která hluboce zasáhla akciové trhy. Rozdíl ve výnosu je zde velmi patrný (20.797 Kč). Zde je názorně ukázán princip průměrování cen.

U

akciových fondů je prokazatelně výnosnější pravidelné investování, obzvlášť v této době vysoké volatility na kapitálových trzích. Ještě zde uvedu příklad jiného akciového fondu, jehoţ investiční strategie je odlišná od výše uvedeného fondu Sporotrend. Jde o fond ISČS Top Stocks, jehoţ investiční strategie je zaloţena na metodě aktivního výběru jednotlivých akcií pro dlouhodobé zhodnocení (stock picking). Fond investuje peněţní prostředky do akcií, které jsou obchodovány

na

vyspělých

akciových

42

trzích

v USA,

Kanadě

a

v Evropě.42 Obrázek 9: Jednorázová investice – Top Stocks – tabulka

Obrázek 10: Jednorázová investice – Top Stocks – graf

42

ISCS.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. Investiční společnost České spořitelny, a.s. Dostupné z WWW: .

43

Obrázek 11: Pravidelná investice – Top Stocks – tabulka + graf

Z výše uvedených tabulek a grafů vychází opět lépe investice pravidelná (29.639 Kč). Opět je zde velmi zřetelně znát princip průměrování cen a stejně jako u fondu Sporotrend se zde projevil odraz nedávné finanční krize u investice jednorázové. Vysoká volatilita přeje pravidelnému investování do fondů, v jejichţ portfoliích jsou zastoupena převáţně rizikovější aktiva.

44

5 Odhad budoucího vývoje v České republice Oproti západním zemím se dá v České republice očekávat pomalejší vývoj

v oblasti

kolektivního

investování.

V dnešní

době

nízkých

úrokových sazeb lze předpokládat, ţe obyvatelstvo začne postupně opouštět tradiční depozitní produkty bank a začne se orientovat i na zhodnocování

prostředků

ve

fondech

kolektivního

investování.

Začínajícím investorům by tak měla pomoci jednoduchost procesu investování do fondů. Fondy peněţního trhu budou mít stále velkou konkurenci v klasických bankovních produktech, ale klienti se začnou stále více orientovat na fondy s delším horizontem a vyšší rizikovou vahou. Nadějná budoucnost je zde především pro fondy, které jsou spíše nové, ale zaznamenaly velký růst v posledních letech. K těm můţeme řadit fondy ţivotních cyklů a realitní fondy, které jsou oblíbené v zemích západní Evropy. Dalším typem jsou hedge fondy, které jsou určeny pro kvalifikované investory. Tyto fondy nepodléhají přísné regulaci jako fondy běţné a tudíţ umoţní svým investorům dosáhnout specifické investiční strategie.

5.1 Fondy životního cyklu Fondy ţivotního cyklu jsou alternativou pro klienty, kteří se chtějí zajistit

na

stáří.

Lze

je

postavit

jako

alternativu

k penzijnímu

připojištění. Od ostatních fondů se neliší typem investičních nástrojů, které drţí v portfoliu, ale investiční strategií. Ta je postavená na tom, jak v čase mění jejich skladbu. Jejich investiční horizont bývá často i několik desetiletí. Portfolio manaţer se aktivní správou portfolia snaţí dosáhnout optimalizace dle rizika investičních nástrojů vzhledem k času, který zbývá do ukončení investice. Na počátku mají hlavní zastoupení v portfoliu akcie a další instrumenty, které jsou rizikovější. Postupem času ustupuje sloţka akciová, kterou nahrazují převáţně dluhopisy. Ke konci plánovaného období převaţují v portfoliu nástroje

45

peněţního trhu a méně rizikové dluhopisy. Velká výhoda fondů ţivotního cyklu oproti penzijnímu připojištění spočívá v tom, ţe klient má moţnost si své peníze kdykoli vybrat a také šance na dosaţení vyššího výnosu. K nevýhodám lze zařadit vyšší poplatky a chybějící státní podporu. Není zde také daňové zvýhodnění ve formě daňových odpočtů. V současné době nabízí fondy ţivotních cyklů Investiční společnost České spořitelny, Pioneer Investments, ČP Invest a Conseq.

5.2 Nemovitostní - realitní fondy Fondy nemovitostí neboli realitní fondy pro drobné investory jsou v České republice novinkou. Nemovitostní fondy investují do různých druhů nemovitostí, kterými mohou být např. budovy administrativní, obchodní centra, logistické parky. Výnosy jsou dány příjmy z pronájmů a prodeje těchto nemovitostí. Výnosy závisí na lokalitách, ve kterých se tyto budovy nacházejí, na jejich kvalitě a vyuţití nájemci, pochopitelně také na jejich obsazenosti nájemci. Správce fondů rozkládá riziko investicí do různých typů nemovitostí a různých lokalit, je to důleţité pro případné výkyvy v cenách vybraných nemovitostí. Vzhledem k tomu, ţe investice do nemovitostí je povaţována za méně rizikovou investici, je investice do tohoto typu fondu vhodná pro konzervativního investora s dlouhým horizontem.

5.3 Hedge fondy Hedge fondy jsou investiční fondy, do kterých investují velmi movití jednotlivci (zákon zde totiţ stanoví vysoký limit na minimální vklad) a velcí investoři jako podílové fondy a banky. U těchto investorů se předpokládá určitá odbornost zaručující, ţe při rozhodování o svých investicích mohou posoudit rizika.43 V České

republice

se

hedge

fondům

43

nejvíce

přibliţují

fondy

CNB.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. ČNB. Dostupné z WWW: .

46

kvalifikovaných investorů, jejichţ úprava je obsaţena v ZKI jako speciální fondy. Fondy kvalifikovaných investorů se od veřejně nabízených fondů liší tím, ţe nemají omezen způsob investování a jejich cenné papíry mohou nabývat pouze kvalifikovaní investoři. Kvalifikovaným investorem se můţe stát jakákoliv fyzická osoba nebo právnická osoba, která písemně prohlásí,

ţe

má

zkušenosti

s obchodováním

s cennými

papíry.

Důleţitým rozlišujícím znakem oproti veřejně nabízeným alternativním fondům je skutečnost, ţe minimální investice činí 1.000.000 Kč a tyto fondy

nesmějí

být

veřejně

nabízeny

ani

propagovány.

Fond

kvalifikovaných investorů můţe mít nejvýše 100 akcionářů nebo podílníků.44 Fondy kvalifikovaných investorů patří do skupiny vysoce rizikových fondů a proto jsou určeny pouze pro určité investory, kteří dokáţí toto riziko odhadnout a umí zhodnotit i kvalitu správce. Za vznikem fondu stojí většinou investor s dostatečným kapitálem, který tvoří investiční strategii fondu.

44

CNB.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. ČNB. Dostupné z WWW: .

47

Závěr Kolektivní investování v České republice získává na oblibě mezi investory. Díky tomu se zvyšuje objem prostředků v podílových fondech. K tomuto

rozmachu

přispívá

i

velký

růst

finančních

trhů

jak

v zahraničí, tak i v České republice. Velmi pozitivně se projevuje i důslednější regulace tohoto podnikání. Velmi důleţité je stanovení základních práv a povinností, jejichţ vymezením jsou poloţeny základy moderního kolektivního investování v České republice. Charakteristickým znakem tohoto typu investování je princip rozloţení rizika. Investor volí kolektivní investování zpravidla z toho důvodu, aby za něj investiční rozhodování prováděl fond kolektivního investování. Fond je povinen rozloţit riziko investice tak, aby sníţil riziko ztráty. A proto se tento typ zhodnocování prostředků v posledních letech výrazně rozšířil a přesto, ţe má krátkou historii, je jednoznačně patrné,

ţe

z dlouhodobého

hlediska

je

to

nejvýnosnější

způsob

zhodnocování, který dokáţe nejen ochránit prostředky střadatelů před inflací, ale přinést i zajímavý výnos. U moderních klientů je jiţ nyní kolektivní investování součástí dlouhodobé tvorby portfolia k vytvoření rezervy i zajištění do budoucna.

48

Seznam obrázků Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

1: Rozdělení trhu – domácí a zahraniční fondy k 31.12.2009 31 2: Rozdělení dle typů fondů k 31.12.2009 ........................... 36 3: Jednorázová investice – Sporobond – tabulka ................... 39 4: Jednorázová investice – Sporobond – graf ......................... 39 5: Pravidelná investice – Sporobond – tabulka + graf ............ 40 6: Jednorázová investice – Sporotrend – tabulka .................. 41 7: Jednorázová investice – Sporotrend – graf ........................ 41 8: Pravidelná investice – Sporotrend – tabulka + graf ............ 42 9: Jednorázová investice – Top Stocks – tabulka ................... 43 10: Jednorázová investice – Top Stocks – graf ....................... 43 11: Pravidelná investice – Top Stocks – tabulka + graf .......... 44

Seznam příloh Příloha č. 1 - Investiční dotazník přiměřenosti Příloha č. 2 - Investiční dotazník vhodnosti Příloha č. 3 - Informace o směrnici MiFID

49

Seznam použité literatury Monografie: 1. BAKEŠ, M.; KARFÍKOVÁ, M.; KOTÁB, P.; MARKOVÁ, H. a kol. Finanční právo: 5.upravené vydání. Praha: C.H.Beck, 2009. 576 s. ISBN 978-80-7400-801-6. 2. GLADIŠ, D. Naučte se investovat. 2. Praha: GRADA Publishing, 2008. 176 s. ISBN 80-247-1205-9. 3. GRÚŇ, L.; ČERNÝ, M. Malý slovník finanční, bankovní a obchodní. 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. 164 s. ISBN 80-244-1478-3. 4. JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. 1. Praha: GRADA Publishing, 2009. 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4. 5. KOSTOLANY, A. Kostolanyho burzovní seminář: pro kapitálové investory a spekulanty. 3. Liberec: Mirage Distribution, 2008. 207 s. ISBN 80-238-5969-2. 6. KOSTOLANY, A. Peníze a burza: Umění, jak přijít k bohatství. 1. Liberec: Mirage Distribution, 2007. 289 s. ISBN 80-239-7741-5. 7. KOTÁSEK, J.; POKORNÁ, J.; RABAN, P. Kurs obchodního práva: Právo cenných papírů. 4. Praha: C.H.Beck, 2005. 728 s. ISBN 80-7179855-X 8. KRABEC, J. Finanční trhy. 3. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2007. 147 s. ISBN 978-80-7265-105-4. 9. LIŠKA, V.; GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. 10. MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. 1. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 80-86119-55-6. 11. REJNUŠ, O. Finanční trhy. 1. Ostrava: KEY Publishing, 2008. 559 s. ISBN 978-80-87071-87-8. 12. REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie: Finanční trhy. 5. aktualizované. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. 354 s. ISBN 978-80214-4044-9. 13. TŮMOVÁ, E. Diplomová práce na téma Kolektivní investování a perspektivy jeho dalšího rozvoje. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 92 s.

50

Zákony: 14. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů 15. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů 16. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů 17. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů 18. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 19. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů

Elektronické zdroje: 20. Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-09-30]. Dohled nad finančním trhem. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/>. 21. Blíţí se MIFID. FOND SHOP [online]. 2007, 11, 03, [cit. 2010-11-27]. Dostupný z WWW: . 22. Ţeny i muţi vnímají rizika stejně. FOND SHOP. Ţeny i muţi vnímají rizika stejně, 14, 02, s. 21. Dostupný také z WWW: . 23. Akatcr.cz [online]. 2009 [cit. 2010-09-30]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: . 24. Akatcr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-30]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: . 25. Akatcr.cz [online]. 13. 06. 2006 [cit. 2010-09-28]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: . 26. ISCS.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-30]. Investiční společnost České spořitelny, a.s. Dostupné z WWW: .

51

27. FINFORMATION.EU [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. FINFORMATION.EU. Dostupné z WWW: . 28. Pravidelné investování v době krize. Finanční magazín [online]. 19. 3. 2009, 3, [cit. 2010-09-28]. Dostupný z WWW: . 29. ISCS.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. Investiční společnost České spořitelny, a.s. Dostupné z WWW: . 30. ISCS.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. Investiční společnost České spořitelny, a.s. Dostupné z WWW: . 31. CNB.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. ČNB. Dostupné z WWW: . 32. CNB.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. ČNB. Dostupné z WWW: . 33. Akatcr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-30]. AKAT ČR. Dostupné z WWW: .

52

Přílohy: Příloha č. 1 Investiční dotazník přiměřenosti Zdroj: Česká spořitelna, a.s. INVESTIČNÍ DOTAZNÍK PŘIMĚŘENOSTI Abychom

Vám

mohli

ve

Vašem

nejlepším

zájmu

poskytnout

kvalifikované investiční sluţby, ukládá nám zákon povinnost získat potřebné informace o Vašich znalostech a zkušenostech v oblasti investic. Na základě informací zjištěných v tomto dotazníku Vám budeme moci doporučit investiční sluţby a produkty, které jsou pro Vás přiměřené. Jméno a příjmení/Název: Adresa/Sídlo: Rodné číslo/IČO: Váš investiční profil:

Jaké máte zkušenosti a znalosti o investičních nástrojích? Vyuţívám běţné bankovní produkty jako běţný účet nebo vkladový účet. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň zajištěných fondů nebo podílových fondů peněţního trhu. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň dluhopisů nebo podílových fondů investujících převáţně do dluhopisů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň smíšených podílových fondů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň akcií či akciových podílových fondů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň burzovních derivátů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň OTC derivátů.

Jaké typy investičních služeb využíváte nebo jste využíval(a) v minulosti? Doposud jsem nevyuţíval(a) ţádné investiční sluţby.

53

Vyuţívám nebo jsem vyuţíval(a) jiné neţ níţe uvedené investiční sluţby (např. zadávání obchodů na pobočkách České spořitelny, a. s.). Investiční poradenství. Portfolio management / správa aktiv / obhospodařování aktiv. Brokerage / podávání pokynů k obchodům s investičními nástroji / sluţby investičního zprostředkovatele.

Jak dlouho již investujete? Investuji Investuji Investuji Investuji Investuji

poprvé. po dobu jednoho roku. po dobu tří let. po dobu pěti let. více neţ pět let.

Jak často investujete? Investuji pouze výjimečně. Investuji s frekvencí asi jednoho obchodu za rok. Investuji s frekvencí asi jednoho obchodu za čtvrtletí. Investuji poměrně často s frekvencí asi jednoho obchodu za měsíc. Investuji velmi často a v uplynulém roce jsem provedl na finančním a kapitálovém trhu transakce s průměrnou frekvencí minimálně 10 transakcí za čtvrtletí.

Máte vzdělání nebo povolání, které se vztahuje k obchodům s investičními nástroji? Nemám vzdělání, které se vztahuje k obchodům s investičními nástroji, ani jsem nezastával(a) a nezastávám pracovní pozici v této oblasti. Mám vzdělání, které se vztahuje k obchodům s investičními nástroji. Zastávám nebo jsem v posledních deseti letech zastával(a) pracovní pozici ve finančním sektoru, která vyţaduje znalost transakcí a sluţeb poskytovaných na kapitálovém trhu a mám případně vzdělání, které se vztahuje k obchodům s investičními nástroji.

Na základě informací, které jste nám dříve poskytl (a) v rámci

54

právními předpisy nám předepsané povinnosti vyhodnotit přiměřenost investiční sluţby z hlediska Vašich znalostí a zkušeností potřebných k porozumění rizikům souvisejícím s předmětnou investiční sluţbou a investičními nástroji, Vás tímto musíme upozornit, ţe investiční nástroje, které mají vyšší rizikovou váhu, neţ je Váš investiční profil, pro Vás nejsou přiměřenými investičními nástroji, resp. investiční sluţbou. Pokud i přesto budete trvat na poskytnutí příslušné investiční sluţby, jsme v souladu s právními předpisy oprávněni Vám danou investiční sluţbu poskytnout. V takovém případě Vás však znovu upozorňujeme, ţe dotčená investiční sluţba a investiční nástroje nejsou pro Vás přiměřené a ţe se můţete vystavovat rizikům, která nejsou v rámci Vašich znalostí a dosavadních zkušeností anebo která nemusíte správně vyhodnotit. Na veškeré Vámi uvedené informace v tomto dokumentu se vztahuje povinnost mlčenlivosti dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

55

Příloha č. 2 Investiční dotazník vhodnosti Zdroj: Česká spořitelna, a.s. INVESTIČNÍ DOTAZNÍK VHODNOSTI Abychom Vám mohli ve Vašem nejlepším zájmu poskytnout kvalifikované investiční sluţby, ukládá nám zákon povinnost získat potřebné informace o Vašich znalostech a zkušenostech v oblasti investic, Vašem finančním zázemí a investičních cílech. Na základě informací zjištěných v tomto dotazníku Vám budeme moci doporučit investiční sluţby a produkty, které jsou pro Vás vhodné. Dovolujeme si Vás upozornit, ţe dle platných právních předpisů Vám

nesmíme

poskytnout

sluţbu

portfolio

managementu

nebo

investičního poradenství v případě, ţe od Vás neobdrţíme informace nutné

k provedení

vyhodnocení

tohoto

dotazníku,

nebo

pokud

odmítnete poskytnout informace poţadované v tomto dotazníku, nebo nám podáte informace zjevně neúplné, nepřesné nebo nepravdivé.

Jméno a příjmení/Název: Adresa/Sídlo: Rodné číslo/IČO: Váš rizikový profil:

Jaké máte zkušenosti a znalosti o investičních nástrojích? Vyuţívám běţné bankovní produkty jako běţný účet nebo vkladový účet. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň zajištěných fondů nebo podílových fondů peněţního trhu. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň dluhopisů nebo podílových fondů investujících převáţně do dluhopisů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň smíšených podílových fondů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň akcií či akciových podílových fondů.

56

Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň burzovních derivátů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň OTC derivátů. Jaké typy investičních služeb využíváte nebo jste využíval(a) v minulosti? Doposud jsem nevyuţíval(a) ţádné investiční sluţby. Vyuţívám nebo jsem vyuţíval(a) jiné neţ níţe uvedené investiční sluţby (např. zadávání obchodů na pobočkách České spořitelny, a. s.). Investiční poradenství. Portfolio management / správa aktiv / obhospodařování aktiv. Brokerage / podávání pokynů k obchodům s investičními nástroji / sluţby investičního zprostředkovatele. Jak dlouho již investujete? Investuji Investuji Investuji Investuji Investuji

poprvé. po dobu jednoho roku. po dobu tří let. po dobu pěti let. více neţ pět let.

Jak často investujete? Investuji pouze výjimečně. Investuji s frekvencí asi jednoho obchodu za rok. Investuji s frekvencí asi jednoho obchodu za čtvrtletí. Investuji poměrně často s frekvencí asi jednoho obchodu za měsíc. Investuji velmi často a v uplynulém roce jsem provedl na finančním a kapitálovém trhu transakce s průměrnou frekvencí minimálně 10 transakcí za čtvrtletí. Máte vzdělání nebo povolání, které se vztahuje k obchodům s investičními nástroji? Nemám vzdělání, které se vztahuje k obchodům s investičními nástroji, ani jsem nezastával(a) a nezastávám pracovní pozici v této oblasti. Mám vzdělání, které se vztahuje k obchodům s investičními nástroji. Zastávám nebo jsem v posledních deseti letech zastával(a) pracovní pozici ve finančním sektoru, která vyţaduje znalost transakcí a sluţeb poskytovaných na kapitálovém trhu a mám případně

57

vzdělání, které se vztahuje k obchodům s investičními nástroji. Na jak dlouhou dobu uvažujete peněžní prostředky investovat (jaký je Váš investiční horizont)? méně neţ 1 rok 1 aţ 3 roky 3 aţ 5 let 5 let a více Jaká je pravděpodobnost, že uvedený investiční horizont nedodržíte? Investované peněţní prostředky chci mít kdykoliv k dispozici pro pouţití k jiným účelům. Je moţné, ţe investované peněţní prostředky budu potřebovat k jiným účelům, tzn. existuje moţnost, ţe investiční horizont nedodrţím. Investované peněţní prostředky nebudu potřebovat k jiným účelům, investiční horizont zcela jistě dodrţím. Jaký je Váš subjektivní vztah k riziku? Nechci podstupovat ţádné riziko. Chci mít jistotu, ţe všechny investované prostředky se mi vrátí. Jsem ochoten (ochotna) podstoupit riziko částečné ztráty investovaných prostředků. Jsem ochoten (ochotna) akceptovat riziko i 100% ztráty investovaných prostředků. Jsem ochoten (ochotna) investovat s maximálním rizikem, akceptuji tedy ztrátu vyšší neţ 100% investovaných prostředků, tzn. ztrátu 100% investovaných prostředků a vznik dalších dodatečných finančních závazků. Jaká je Vaše reakce na pokles hodnoty investice? Očekávám dlouhodobý růst hodnoty investice. Poklesu cen vyuţívám jako příleţitost k nákupu. Při mírných poklesech hodnoty investice nepodnikám nic, protoţe takové výkyvy jsou obvyklé. Po větším poklesu hodnoty investice převedu prostředky do jiného investičního nástroje. Pokud by došlo k výkyvům hodnoty mé investice, rychle bych ji ukončil(a).

58

Za jakým účelem hodláte peněžní prostředky investovat? Účelem mé investice je dočasné uloţení peněţních prostředků, které mají charakter "peněţní rezervy" na předem známý účel (důchod, úspory, školné v budoucnu, účelově vytvořené fondy podniku apod.) Účelem mé investice je zhodnocení volných peněţních prostředků, které nemají předem určený účel, ale je vysoce pravděpodobné, ţe je v budoucnu budu alespoň z části potřebovat. Účelem mé investice je uloţení peněţních prostředků do takových instrumentů, které mohou generovat nadprůměrný výnos, pro tyto peněţní prostředky do budoucna nezamýšlím konkrétní vyuţití Účelem mé investice je "sázka" na moţnost vysoce nadprůměrného výnosu s tím, ţe s investovanými prostředky do budoucnosti rozhodně nepočítám a navíc jsem ochoten (ochotna) nést i další dodatečné finanční závazky, které taková investice můţe vyvolat v případě, ţe spekulace nebude úspěšná. Jaké jsou zdroje Vašeho příjmu? Pobírám pravidelný příjem zaměstnance. Mám pravidelný příjem z podnikání. Mám jiný pravidelný zdroj příjmu (např. pronájem nemovitosti, renta aj.). Mám jednorázový zdroj příjmu (např. dědictví, restituce, dar). Jaká je výše Vašich měsíčních čistých příjmů? méně neţ CZK 25 000 CZK 25 000 - 50 000 CZK 50 000 - 100 000 více neţ CZK 100 000 Jaká je celková výše Vašeho majetku? Vlastním celková (finanční aktiva, nemovitosti) aktiva ve výši cca do 5 mil. CZK. nad 5 mil. CZK. Jaký je objem Vámi předpokládané investice? Mnou zamýšlená investice nepřevyšuje CZK 1 000 000,-. Mnou zamýšlená investice je v rozmezí od CZK 1 000 000,- do 5 000 000,-. Mnou zamýšlená investice je vyšší neţ CZK 5 000 000,-.

59

Mnou zamýšlená investice je vyšší neţ CZK 20 000 000,-. Na veškeré Vámi uvedené informace v tomto dokumentu se vztahuje povinnost mlčenlivosti dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

60

Příloha č. 3 Informace o směrnici MiFID Zdroj: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_2863.xml, 15. 11. 2008, http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_p ageLabel=downloads&dtree=cs&selnod=130&docid=internet/cs/dow_in vestovani_ie.xml#130, 15. 11. 2008, http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_2864.xml, 15. 11. 2008. Právní rámec MiFID (Markets in Financial Instruments Directive) je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů. V souvislosti s MiFID byla dále přijata: Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, která zavádí MiFID z hlediska organizačních poţadavků a provozních podmínek investičních podniků a dále vymezuje pojmy pro účely směrnice MiFID Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, která se zaměřuje na implementaci MiFID z hlediska povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnosti trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a vymezuje pojmy pro účely směrnice MiFID Tyto tři evropské právní předpisy spolu tvoří jeden integrální celek, kde MiFID je tzv. rámcovou směrnicí. Implementace MiFID a souvisejících dokumentů v ČR MiFID a směrnice Komise 2006/73/ES je zakotvena do českého práva prostřednictvím národních právních předpisů České republiky, a to především zákonem č. 230/2008 Sb., kterým se novelizoval zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Uvedená novela stanovuje 5 - ti měsíční přechodné období, tj. do 30. 11. 2008, ve kterém jsou jednotliví obchodníci s cennými papíry povinni přizpůsobit své podnikání tomuto zákonu. Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 je v České republice aplikovatelné přímo. Obsah směrnice a hlavní změny

61

Nová právní úprava rozšiřuje rozsah regulace investičních sluţeb a investičních nástrojů. Hlavní oblasti změn: nově mezi hlavní poradenství

investiční

sluţby

patří

také

investiční

mezi deriváty jsou zařazeny prakticky všechny druhy derivátů komoditních a exotických nově budou reţimu zákona o podnikání na kapitálovém trhu podléhat také organizátoři komoditních burz v případě, ţe na nich budou obchodovány komoditní deriváty upravuje se a rozšiřuje rozsah pravidel, která se týkají činností a hospodaření obchodníka s cennými papíry. MiFID např. stanovuje podrobnější pravidla pro outsourcing činností nebo pro zjišťování a řízení střetu zájmů (za obchodníka s cennými papíry se povaţuje i banka, která má příslušnou licenci, tedy i Česká spořitelna, a.s.). nová úprava přináší i poměrně velké změny v oblasti organizovaných trhů s investičními nástroji. Vedle regulovaného trhu se např. zavádí tzv. mnohostranný obchodní systém, na který se oproti regulovanému trhu vztahuje méně poţadavků. podstatně rozsáhlejší neţ doposud je také úprava reţimu pro jednání se zákazníky. MiFID zavádí tzv. kategorizaci zákazníků na profesionální a neprofesionální. Směrnice stanoví, jak kategorizaci provádět, a udává podrobná pravidla při hodnocení investičních sluţeb a investičních nástrojů vhodných pro klienta v dané kategorii. V této souvislosti klade MiFID na obchodníka s cennými papíry vyšší poţadavky při zjišťování informací od zákazníků - detailně popisuje, jakým způsobem klienta informovat, jak nakládat s pokyny zákazníka, jak je zpracovat, atd. MiFID také upravuje informační povinnosti s cennými papíry vůči České národní bance

obchodníka

nová úprava pak přináší řadu dalších změn. Některé otázky, a to nejen dílčí, pak upravuje tzv. prováděcí nařízení, na které je na příslušných místech zákona odkazováno. Podrobnější informace o směrnici MiFID naleznete v dokumentu MiFID průvodce spotřebitele . Česká spořitelna, a.s. je povinna, stejně jako ostatní obchodníci

62

s cennými papíry, přizpůsobit své vnitřní předpisy výše uvedeným pravidlům, a to ve lhůtě stanovené na základě příslušné novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Kategorizace klientů Před tím, neţ Česká spořitelna poskytne klientovi jakoukoliv investiční sluţbu, je podle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém

trhu

(ZPKT)

povinna

klienta

zařadit

do

jedné

z následujících kategorií: neprofesionální zákazník profesionální zákazník způsobilá protistrana Cílem členění do kategorií je chránit klienty s menšími investičními znalostmi a zkušenostmi. Nejvyšší stupeň klientské ochrany se vztahuje na neprofesionální zákazníky - znamená to, ţe klient z této kategorie získá nejširší rozsah relevantních informací o investičních produktech a sluţbách a zároveň bude upozorněn na moţná rizika spojená s realizací investiční sluţby. Nejvíce klientů bude zařazeno do kategorie neprofesionálních zákazníků, která zahrnuje většinu fyzických osob. Mezi způsobilé protistrany a profesionální zákazníky se zařadí především banky, vlády, penzijní fondy, velké společnosti a výjimečně i fyzické osoby. Předpokládá se, ţe tito zákazníci jsou schopni dělat vlastní investiční rozhodnutí a odhadnout potencionální rizika, a nepotřebují

tedy

tak

vysoký

stupeň

klientské

ochrany

jako

neprofesionální zákazníci. Směrnice MiFID vymezuje povinnosti, které finanční instituce musejí plnit k jednotlivým kategoriím klientů. Na kategorii zákazníků, kteří nejsou profesionální, se vztahuje nejvyšší stupeň ochrany. Klienti mohou za podmínek stanovených právními předpisy poţádat o

přeřazení

do

jiné

kategorie.

Přeřazení

klienta

z

kategorie

neprofesionálních zákazníků můţe znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního

garančního

systému

(ten

je

účelem

obdobný

Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry) a znamená omezení 63

nebo zánik některých povinností obchodníka s cennými papíry vůči neprofesionálním zákazníkům. Více informací o kategorizaci klientů Politika provádění pokynů Pravidla provádění pokynů se vztahují především na obstarání koupě nebo prodeje investičních nástrojů pro klienty. Česká spořitelna, a.s. stanovila pravidla a vyvinula postupy pro provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů, jejichţ cílem je zajistit dosaţení nejlepšího moţného výsledku vzhledem k podmínkám a situaci na trhu. Mezi nejdůležitější zásady pravidel provádění pokynů patří tato: Česká spořitelna, a.s. v pravidlech provádění pokynů stanovila podrobnosti zpracování pokynů klientů k obstarání koupě nebo prodeje investičních nástrojů v závislosti na kategorii klienta, typu pouţitého distribučního kanálu, typu investičního nástroje a dalších relevantních faktorech pokyny k obstarání koupě nebo prodeje investičního nástroje jsou Českou spořitelnou, a.s. prováděny na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech nebo mimo tato převodní místa, přičemţ volba mezi těmito místy je dána pravidly provádění pokynů nebo je ovlivněna podmínkami, které klient pro realizaci pokynu stanoví primárními faktory pro výběr převodního místa, na kterém má být určitý pokyn proveden, je cena a celkové náklady na provedení pokynu. Pokud několik převodních míst nabízí stejné podmínky z hlediska ceny a nákladů, je rychlost a pravděpodobnost provedení pokynu, vyjádřená likviditou trhu, dalším faktorem, který Česká spořitelna, a.s. bere v úvahu. Vedle těchto primárních faktorů mohou také další okolnosti ovlivnit výběr převodního místa (např. obchodní hodiny trhů, technické limitace trhů při zadávání pokynů, standardy vypořádání obchodů, atd.). pokud Česká spořitelna, a.s. není členem daného trhu nebo nemá na daný trh přímý přístup, můţe realizovat pokyn prostřednictvím zprostředkovatele. Česká spořitelna, a.s. vybírá tyto zprostředkovatele tak, aby bylo zajištěno dosaţení cílů pravidel provádění pokynů v případě některých investičních nástrojů (např. dluhopisy nebo některé deriváty) je nepravděpodobné, ţe Česká spořitelna, a.s. nalezne převodní místo, kde by bylo moţné provést pokyn klienta,

64

a to z důvodu, ţe dané investiční nástroje nejsou na regulovaných trzích kótovány nebo je likvidita na takových trzích nízká. V takových případech Česká spořitelna, a.s. můţe nabídnout klientovi uzavření obchodu mezi klientem a Českou spořitelnou, a.s. samotnou na základě nabídky podmínek a ceny obchodu Českou spořitelnou, a.s. Podmínky obchodu v takovém případě odráţejí trţní situaci a konkrétní okolnosti obchodu při respektování základních cílů pravidel provádění pokynů. Hlavní převodní místa, která Česká spořitelna, a.s. využívá pro realizaci pokynů, jsou tato: Region / Skupina investičních nástrojů

Akcie

Jiné

Trh nebo místo provádění pokynů Obvykle primární trh příslušného investičního nástroje (nejlikvidnější trh v Evropské akcie dané zemi) Česká Burza cenných papírů republika Praha primárně XETRA Frankfurt / Frankfurt Německo parket RTS, MICEX (Rusko) nebo německé nebo z toho Rusko britské trhy NYSE, AMEX, NASDAQ, Toronto Severní Amerika Stock Exchange Výběr podle aktuálních trţních podmínek z lokálních trhů nebo z trhů v Jiné akcie (Asie, Afrika, Jiţní Německu nebo Velké Amerika a další trhy) Británii EUWAX / Stuttgart Stock Exchange nebo OTC nebo jiný trh Warranty, investiční certifikáty a s lepší likviditou a obdobné nástroje podmínkami EUREX nebo LIFFE nebo jiný trh s lepší Futures a swapy obchodované na likviditou a veřejných trzích podmínkami

Tento přehled je pouze indikativní a můţe být s ohledem na měnící

65

se trţní podmínky nebo změnu jiného relevantního faktoru Českou spořitelnou, a.s. změněn. Přestoţe cílem pravidel provádění pokynů je dosáhnout

nejlepšího

moţného

výsledku

vzhledem

k daným

podmínkám a situaci na trhu, Česká spořitelna, a.s. nemůţe, s ohledem na komplexnost a dynamiku finančních trhů a postupy na těchto trzích pouţívané, zajistit nejlepší moţný výsledek pro kaţdý jednotlivý pokyn. Cílem pravidel provádění pokynů je dosahovat trvale vysokého podílu pokynů, ve vztahu ke kterým bylo, při jejichţ realizaci dosaţeno nejlepšího moţného výsledku. Pokud klient instruuje Českou spořitelnu, a.s. při zadání pokynu výslovně ohledně některých podmínek provedení pokynu (např. klient určí převodní místo pro provedení svého pokynu), bude Česká spořitelna, a.s. postupovat v souladu s touto instrukcí. Avšak, taková výslovná

instrukce

klienta

můţe

České

spořitelně,

a.s.

bránit

v provedení pokynu v souladu s principy pravidel provádění pokynů České spořitelny, a.s. To můţe vést k důsledku, ţe bude nemoţné dosáhnout nejlepší moţný výsledek pro provedení pokynu ve smyslu pravidel České spořitelny, a.s. pro provádění pokynů. Komplexnost a dynamika finančních trhů, stejně jako výskyt mimořádných událostí, mohou způsobit, ţe se Česká spořitelna, a.s., sledujíce

základní

cíle

pravidel

provádění

pokynů,

v některých

případech můţe rozhodnout provést pokyn jiným způsobem, neţ který je uvedený v jejích pravidlech provádění pokynů. Pravidla provádění pokynů, především principy volby převodního místa, jakoţ i efektivnost samotných pravidel provádění pokynů, je Českou

spořitelnou,

a.s. pravidelně

přezkoumávána.

Přezkoumání

pravidel provádění pokynů Česká spořitelna, a.s. provede také vţdy neprodleně po významné změně situace v infrastruktuře finančních trhů nebo změně jiného faktoru, schopného ovlivnit dosaţení nejlepšího moţného výsledku pro klienty nebo jiného cíle pravidel provádění pokynů.

66