Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Vilém Flachs
1
Obsah 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr 6) Seznam literatury
2. Úvod Nad geologickým vývojem a stavbou území v Adamově jsme se nemuseli dlouho zamýšlet... Geologickým vývojem Adamova jsme se zabývali již dříve. Zajímáme se díky letošním tématům v kroužku o naše blízké okolí a spousta věcí je pro nás nová.
3. Cíl Našim cílem bylo prozkoumat geologické území určité oblasti. Tedy v našem případě Geologický vývoj v Adamově a jeho okolí, kde jsme nadále měli najít nebo zjistit jestli na území dnešního Adamova byla nebo je nějaký pozůstatek po sopce nebo po erozi. Pomůckou nám tentokrát byla literatura, internetové mapy a portály a počítačová učebna.
2
4. Realizační část 1) Kde je váš terén, jeho rozloha? Město Adamov najdeme v České republice, v Jihomoravském kraji, v okrese Blansko. Podle GPS souřadnice Loc: 49°18'2.15"N, 16°39'22.048"E. Rozkládá se v údolí řeky Svitavy a Křtinského potoka. Lesy jsou pro město krajinná kulisa a tvoří hranice Moravského krasu.
Obr. č. 1 Upravená mapa katastru obce z portálu (www.portal.gov.cz) – růžově ohraničené území značí katastr obce ( 28. 2. 2011)
2) Kdo jej geologicky studoval před vámi? O našem městě se velmi špatně shánějí informace. Ne ke všem se volně dostaneme. Je pouze pár knih o okolí a o městě jako takovém. Naše město je průmyslové. Lesy kolem města patří Školnímu lesnímu podniku Mendelovi univerzity. Knihy o tomto okolí psal například Jiří Truhlář, František Fürst, Jindřich Wankel a různé kolektivy autorů.
3) Kam patří geomorfologicky, jak vypadá povrch, vodní toky? Základní geomorfologický ráz určují hřbety se zachovalými zbytky povrchu, který klesá směrem k jihu. Dosahuje výšky 350 - 550 m. Jednotlivé části povrchu jsou rozčleněny
3
hluboce rozříznutými údolími a příkrými svahy. V Adamově převládají lesy i nížiny. Adamovem protéká řeka Svitava, do které se vlévá Křtinský potok. Členění podle Demka
Provincie:
Česká vysočina
Subprovincie:
II. Česko-moravská
Oblast:
II. D Brněnská vrchovina
Celek:
II. D-3 Drahanská vrchovina
Podcelek:
II. D-3A Adamovská vrchovina
Okrsky:
II. D-3A-a Hořická vrchovina II. D-3A-b Blanenský prolom II. D-3A-c Mojetínský hřbet II. D-3A-f Rozsocháč II. D-3A-g Vyškůvka II. D-3A-k Soběšická vrchovina II. D-3A-m Svinošický prolom
Brněnská vrchovina je oblast na střední a jižní Moravě. Leží severně, zčásti západně a jihozápadně od Brna. Je to soustava vrchovin, pahorkatí a brázd z vyvřelin brněnského masívu dále devonských, spodnokarbonských a permokarbonských sedimentů, v sníženinách též s miocenními uloženinami. Patří pod Českomoravskou subprovincii. Dělí se na 3 celky. Pro nás zajímavý celek je Drahanská vrchovina.
4) Geologický vývoj od nejstarších hornin po nejmladší. Adamovská vrchovina je budována především Brněnským masivem. Ten je tvořen amfibolickými granodiority a diabasy Brněnské vyvřeliny. Georeliéf je ovlivněn neotektonickými pohyby. Je tvořen soustavou kleneb, hrástí, prolomů a kotlin.
4
Obr. č. 4 Geologická mapa Adamova (http://mapy.geology.cz - 27. 2. 2014) - Výtah z mapy GeoČR 1:50 000
Tabulka: Název horniny granodiority vápence štěrky v korytě řeky spraše, hlíny, písky Říční sedimenty
Éra Proterozoikum – neoproterozoikum (kadomské vrásnění) Devon, givet současnost Kenozoikum, kvartér, čtvrtohory
Věk hornin 850 mil let
391,8 mil let 10 tisíc let 1,75 mil let 100 000 let
Tabulka čerpána ze zdroje : http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/index.php?start_y=670000&start_x=1 070000
5) Lomy, staré dolování V katastru obce lomy nejsou. Pro nás nejbližší a nejzajímavější je písečný lom v Rudici nebo Mramorový ve Křtinách. Zabývali jsme se již vytěženým Křtinským lomem na drobu.
5
5. Závěr Území města je obklopeno přírodními zajímavostmi, které často nepatří do katastru našeho města, až na Josefské údolí. Lesy v okolí jsou ve správě ŠLP. Naše území je velmi zajímavé a staré. Nachází se zde spousta jeskyní s netopýry, objevili jsme mnohé. Tato práce pro nás byla velmi náročná. Museli jsme dlouho hledat. Utvořili jsme skupinky, ve kterých jsme si rozdělili úkoly a hledali každý konkrétní informace. Ptali jsme se starších lidí a rodičů. Zjistili jsme, že historii zná spousta lidí. Jaké horniny, se zde nachází, neví skoro nikdo. Lidé jmenovali nejvíce vápenec. A to díky Moravskému krasu a pískovec, protože ve vedlejší obci je lom. Někteří si vzpomněli na mramor, ze kterého je postavený oltář v kostele ve Křtinách. Pracovali jsme s mapovým serverem, což nás docela bavilo. Jednoduchá aplikace nám dovedla ukázat po kliknutí na místo v mapě stáří hornin a název. Nic zvláštního, co bychom našli, nás nenapadá. Všechno, co jsme popsali, je již objeveno. Vědci teď zjišťují, proč se odvalil kus skály za Adamovem. To by nás také zajímalo…
6
6. Seznam literatury BALÁK, I. a kol., Blansko brána Moravského krasu, 1. vyd. Reprocentrum a. s., 1998. 171 s. ISBN BUDIŠ, J., Adamov ze starých pohlednic, 1. vyd. Tiskárna A.M.G, 2004. 112 s. BUZAN, T. Mentální mapování. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 165 s. ISBN 9788073672003. CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. 1.Vyd. Praha: ENIGMA, 1995. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny,1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. HOFMANN, E., a kol. Jedovnice a okolí, modelová oblast pro terénní vyučování, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 1999. 129 s. ISBN 80-7204-109-6 KLUMPAR, V., Okolí města Brna a Moravský kras, 1. vyd. TYPOS, 2006. 160 s. ISBN 8085822-32-6 SOUCHOPOVÁ, V., MERTA, J., TRUHLÁŘ, J., BALÁK, I., ŠTEFKA, L. Cesta železa Moravským krasem, Reprocentrum a. s., 2002. 123 s. ISBN 80-239-0459 DOHOVÁ, Lenka. Metody, formy a prostředky - Terénní výuka jako specifická vyučovací forma přírodovědných a společenskovědních oborů. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Fakulta pedagogická. Katedra geografie. Vedoucí práce doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc. Geologická encyklopedie, 2014. http://www.geology.cz/
7
