ŠKOLA PRO ŢIVOT ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ŠKOLA PRO ŢIVOT ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní školy, Strachotice, okres Znojmo, příspěvkové organizace (VERZE III.)

Č. j.: Vydán dne: ŠVP ZV byl schválen: Platnost dokumentu: Účinnost dokumentu: Vypracovala:

_________________ Mgr. Karla Marešová ředitelka školy

100/2016 01. 09. 2016 Pedagogickou radou dne 17. 06. 2016 Školskou radou dne 20. 06. 2016 od 01. 09. 2016 od 01. 09. 2016 Mgr. Karla Marešová

razítko školy

Škola pro život - školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy, Strachotice, okres Znojmo, příspěvkové organizace

Obsah 1

Identifikační údaje ............................................................................................................................................................................................................... 3

2

Úvod .................................................................................................................................................................................................................................... 3

3

Charakteristika školy ........................................................................................................................................................................................................... 3 3.1

Historie školy ........................................................................................................................................................................................................... 3

3.2

Poloha školy ............................................................................................................................................................................................................. 4

3.3

Úplnost a velikost školy ........................................................................................................................................................................................... 5

3.4

Charakteristika pedagogického sboru ....................................................................................................................................................................... 5

3.5

Dlouhodobé projekty ................................................................................................................................................................................................ 5

3.6

Charakteristika ţáků ................................................................................................................................................................................................. 5

3.7

Vlastní hodnocení školy ........................................................................................................................................................................................... 5

3.8

Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími partnery .............................................................................................................................................. 6 Charakteristika školního vzdělávacího programu................................................................................................................................................................. 6

4 4.1

Zaměření školy......................................................................................................................................................................................................... 6

4.2

Výchovné a vzdělávací strategie .............................................................................................................................................................................. 6

4.3

Hlavní cíle ................................................................................................................................................................................................................ 7

4.4

Klíčové kompetence ................................................................................................................................................................................................. 7

4.5

Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) .............................................................................................................................. 8 Zabezpečení vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami .......................................................................................................... 9

4.5.2

Nejčastější specifické poruchy učení a chování na naší škole ..................................................................................................................... 10

4.5.3

Vzdělávání ţáků se sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí ............................................................................................ 12

4.5.4

Vzdělávání ţáků cizinců a příslušníků národnostních menšin ..................................................................................................................... 12

4.5.5

Rovné příleţitosti pro dívky a chlapce ........................................................................................................................................................ 12

4.6

Ţáci nadaní ............................................................................................................................................................................................................. 13

4.7

Ţáci mimořádně nadaní .......................................................................................................................................................................................... 13

4.8

Začlenění průřezových témat.................................................................................................................................................................................. 13 Učební plán 1. stupně......................................................................................................................................................................................................... 17

5 5.1

Tabulková část ....................................................................................................................................................................................................... 17

5.2

Poznámky............................................................................................................................................................................................................... 17 Hodnocení výsledků vzdělávávní ţáků .............................................................................................................................................................................. 18

6

7

4.5.1

6.1

Závazné formy hodnocení: ..................................................................................................................................................................................... 18

6.2

Sebehodnocení ţáků: .............................................................................................................................................................................................. 19

6.3

Hodnocení výsledků vzdělávání ţáků..................................................................................................................................................................... 19

6.4

Způsob hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami ............................................................................................................................ 20 Závěr ................................................................................................................................................................................................................................. 20

Příloha č. 1

Učební osnovy pro 1. stupeň -2-


1

Identifikační údaje ZŘIZOVATEL

ADRESA Strachotice 71, 671 29

NÁZEV ŠKOLY:

Obec Strachotice,

ŘEDITEL

Základní škola, Strachotice, okres Znojmo,

Mgr. Karla Marešová

příspěvková organizace

okres Znojmo 671 29, okres Znojmo tel.: 515235532 e-mail: [email protected]

KAPACITA TELEFON ZŠ – 100 ţáků 515235529 ČÍSLO ÚČTU E-MAIL 19-613641217/0100 [email protected]

2

REDIZO

WEB

600127311

http://zsstrachotice.cz/

IZO

IČ

102053995

71000917

Úvod

Současné proměny našeho školství, které vyjadřují moderní trendy ve vzdělávání, staví školu před povinnost, vytvořit si svůj vlastní školní vzdělávací program pro základní vzdělávání. Naše škola poskytuje všeobecné základní vzdělání bez preferování některé vzdělávací oblasti. Snaţíme se posilovat ty předměty, které jsou potřebné pro dobré uplatnění našich ţáků ve 21. století. Ve stále více se digitalizujícím a propojujícím se světem jsou to především dobrá znalost cizích jazyků a informačních technologií. Zároveň se však zaměřujeme na osobnost všech ţáků a vhodnými výchovnými strategiemi a kladením důrazu na některá speciální témata ve vyučovacích předmětech se ji snaţíme rozvíjet. Vycházíme z koncepce společného vzdělávání. „Musíme naučit děti tomu, aby si osvojovaly vědomosti nejen z knih, nýbrž také z pozorování nebe i země, dubů a buků.“ J. A. Komenský

3

Charakteristika školy

3.1 Historie školy První zmínky o škole pocházejí z roku 1786. Děti ji navštěvovaly dobrovolně a vyučovaly se nejprve v tehdejší obecní stráţnici, později v hostinci č. 105. Prvními učiteli, kteří zde učili, byli František Anton Entner, Johan Wendl a Johann Jelinek. Další zmínky jsou o škole v panském dvoře Mierhof, kde byla jednotřídka. Od roku 1831 byla škola rozšířena na dvoutřídku pod patronem Georgem Ritterem z Lichtenbergu. Počet dětí se zvyšoval. Stávající prostory přestávaly vyhovovat a muselo začít vyjednávání o postavení nové školy. Bylo zhotoveno 8 plánků pro různá místa a celkem zasedalo 12 komisí pro danou stavbu. 28. 10. 1895 byl zakoupen od místního starosty Lamberta Hauswirtha selský dvůr. Stavitel Wittek vypracoval plán, který byl schválen okresním inspektorem. Stavba začala 8. 5. 1899 stavitelem Schweighoferem ze Znojma a 20. 11. téhoţ roku byla zkolaudována. Roku 1912 byla škola nucena pro velký počet ţáků zřídit jednu náhradní třídu, ve které se učilo aţ do první světové války. Ţivot školy mezi první a druhou světovou válkou je zmiňován v kronice obce, texty jsou psány kurentem a jsou pro nás těţko čitelné, přesto se nám podařilo díky překladu pana Otto Langa zjistit některé zajímavosti z tohoto období. Během války zařídil nadučitel J. Grulich půldenní vyučování ve druhé a třetí třídě, protoţe učitelé museli narukovat. V prosinci 1914 vyrobila děvčata ze zdejší školy 24 párů ponoţek, 6 čepic a 800 párů vloţek do bot pro vojáky, aby v zimě na frontě nemrzli. Pro raněné vojáky byla uspořádána sbírka prádla a potravin. -3-


V roce 1915 navštívilo školu 9 dětí italských běţenců z jiţního Tyrolska. Škola vyhlašovala i mimořádné prázdniny z různých důvodů, např. pro nedostatek uhlí nebo z důvodu obdělávání pole. Zameškané hodiny byly vţdy nahrazovány, kaţdý den bylo vyučování prodlouţeno o hodinu, ve čtvrtek se vyučovalo odpoledne a dokonce byl prodlouţen i školní rok. V jednom případě do 15. 7. (1917) a v druhém případě aţ do 27. 7. (1919). 17. 11. 1918 byly Strachotice obsazeny 1. jednotkou československé roty. Vojáci obsadili 2. třídu v 1. poschodí, proto bylo přerušeno vyučování. V březnu 1919 se vojsko přestěhovalo do 1. třídy v přízemí, a proto se mohlo v 1. poschodí začít vyučovat. Po odtáhnutí vojska v květnu 1919 mohlo začít normální vyučování. O učitelském sboru kronika také hovoří. 25. 11. 1918 nastoupil učitel Cyril Jiříkovský. V srpnu 1919 se vrátil z italského zajetí učitel Richard Haase. Školní rok 1919 - 1920 byl zahájen 14. 9. 1919. Protoţe bylo v nové Československé republice mnoho německých škol a tříd zrušeno, byla ve dnech 8. a 9. října 1920 vyhlášena školní stávka – demonstrace za práva německé mládeţe na německé škole. Historie školy po 2. světové válce je zmapována v kronice obce a současně ve dvou školních kronikách – protoţe historie strachotické a micmanické školy se prolínaly a navzájem doplňovaly. Od počátku června 1945 začal na přípravě nového školního roku pracovat učitel Jan Houzar a měl téţ ve správě obecnou školu v Micmanicích, kde byla zřízena měšťanka. První české vyučování bylo zahájeno 3. září 1945. Bylo zapsáno celkem 123 ţáků. Řídícím učitelem se stal Jaroslav Kopřiva a učitelský sbor měl další čtyři členy. Pro školní rok 1948 -1949 se změnil název Obecní školy na Národní školu a pan řídící byl přejmenován na ředitele školy. Po válce byl nedostatek učitelů, proto se učitelský sbor kaţdoročně měnil a do řad se dostali i absolventi gymnázií, kteří si svá studia doplňovali dalším studiem v Brně. Po válce se počet ţáků zvyšoval, v roce 1948 - 1949 vznikly dvě první třídy, bylo třeba vytvořit dvě paralelky v jednom ročníku. Celkový počet ţáků vzrostl na164. V roce 1952 prodělala zdejší škola značné změny, byl obměněn učitelský sbor a ředitelem se stal Alois Pazourek. Počet ţáků byl stále vysoký 166. V následujícím roce, po vydání Nového školského zákona, byla zřízena osmiletka v Micmanicích, která v sobě zahrnovala i Národní školu ve Strachoticích. Ředitelem osmileté školy byl Josef Fortelný a zástupcem ředitele se stal Alois Pazourek. Učitelský sbor se skládal z devíti členů, školu navštěvovalo 271 ţáků, kteří naplnili všech osm tříd. Začátek školního roku 1960 - 1961 byl neobyčejně slavnostní. Poprvé v dějinách dostali všichni ţáci učebnice a pomůcky zdarma. Škola měla celkem 13 tříd a 17 učitelů. Školní docházka byla prodlouţena na devítiletou a do nově zřízené deváté třídy chodili ţáci dobrovolně. Škola měla rekordních 351 ţáků. Šedesátá léta ve škole probíhala v poklidu, byla vyměněna okna, škola byla několikrát vymalována, při jednom malování se hlavní role zhostili i rodiče, aby děti mohly nastoupit do pěkných prostor. Byla opravována také střecha, jejíţ oprava na obou budovách stála 25 tisíc korun. V roce 1966 - 1967 nastoupilo do první třídy pouze 10 ţáků, proto muselo poprvé v historii dojít ke spojování tříd. První třída byla spojena se třetí třídou. V letech 1970 – 1971 ve Strachoticích proběhla generální oprava školní budovy, a proto se ţáci učili v Pohostinství Jednoty v Micmanicích, na místním národním výboře a ve „vile“. Ředitelem školy byl Jiří Beneš, učitelský sbor měl 11 učitelů, školu navštěvovalo 171 ţáků. Od 1. září 1972 byla zřízena první druţina mládeţe. Ve školním roce 1973 - 1974 byla pro malý počet ţáků zrušena 9. třída a ţáci jezdili do Jaroslavic. Ve školním roce 1975 - 1976 byl zrušen 6. – 9. ročník ZDŠ a ve strachotické škole zůstala pouze národní škola 1. – 4. ročník. Od roku 1979 – 1980 byl ředitelem školy Otakar Brýna, který zde ve funkci pracoval do roku 1984 – 1985, po něm se ředitelství ujala Miloslava Herzigová, která ve škole pracovala aţ do roku 1997. Ve školním roce 1995 – 1996 proběhla přístavba jedné třídy, škola byla opět pětitřídní a navštěvovalo ji 75 ţáků. 3.2

Poloha školy Sídliště doloţené jiţ ve 12. století. Na město povýšeno markrabětem Karlem privilegiem z 19. 08. 1342, potvrzeno králem Ladislavem 22. 06. 1457. Znovu na ţádost louckého opata obnovil dne 16. 08. 1591 císař Rudolf II. městečku znak. Nadmořská výška: 197 m Počet obyvatel: 1 051 Historické památky: Kostel sv. Jiří, Výklenková kaplička, vodní mlýn Technická památka: Dyjsko - mlýnský náhon

-4-


3.3 Úplnost a velikost školy Jsme neúplnou školou s 1. stupněm ZŠ. V kaţdém ročníku je jedna třída. Prostory školy jsou určeny pro 100 ţáků. 3.4 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří ředitel školy a 5 učitelů, 1 asistentka pedagoga a 2 vychovatelky školní druţiny. Odborná kvalifikovanost pedagogického sboru je 100%. Ve škole převládá důvěra ve vedení školy. Vztahy mezi pracovníky jsou výborné, vládne atmosféra týmové spolupráce. Při pedagogické práci prosazujeme osobní zodpovědnost, zainteresovanost a autoritu, které vycházejí z osobních a profesionálních kvalit učitele. Pedagogičtí pracovníci se účastní různých forem dalšího vzdělávání. Na škole pracuje ICT koordinátor, školní metodik prevence, koordinátor EVVO a zdravotník. 3.5 Dlouhodobé projekty Mezi dlouhodobé projekty financované z ESF, do kterých se škola zapojila, patří:  “Moderní a efektivní výuka připraví ţáky pro ţivot“ – EU Peníze školám. Realizace projektu od 01. 09. 2010 do 28. 02. 2013. Rozpočet projektu 613 233,00 Kč.  “ICT jako nástroj inovace výuky” - škola se zapojila jako partner projektu. Realizace projektu od 01. 10. 2014 do 31. 08. 2015). Rozpočet projektu 366.996,00 Kč.  Škola je také dlouhodobě zapojena do projektů podporující zdraví ţáků Zdravé zuby, Ovoce do škol, Školní mléko a Hodina pohybu navíc. Vlastní školní projekty dotvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Příprava, realizace, výstupy a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu, motivují ţáky a podporují spolupráci všech pedagogů a ţáků. Zařazované formy projektů jsou ročníkové a celoškolní (krátkodobé i celoroční). Téma projektů volí vyučující podle věkových skupin, podle náplně učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti. Zaměřujeme se na projekty, které mohou pomoci v oblasti zdravého ţivotního stylu, ekologického chápání ţivotního prostředí, společenského chování. 3.6 Charakteristika ţáků Většina ţáků je z blízkého okolí. Škola musí organizovat rozvrh tak, aby vyhovoval příjezdům a odjezdům ţáků. Vzhledem k velmi rozsáhlému spektru vzdělávacích potřeb našich ţáků, od ţáků nadaných, mimořádně nadaných, aţ po ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního aţ pátého stupně, se nám jeví jako velmi přínosné a smysluplné zaměřit strategii školy k tvořivému učení, které je zaloţeno na zvládnutí přirozených situací a na přizpůsobení se individualitám všech ţáků. Chceme docílit toho, aby naše škola umoţňovala rozvoj osobnosti kaţdého ţáka. 3.7 Vlastní hodnocení školy Silné stránky školy  Vhodná poloha školy. Škola se nachází v klidném a příjemném prostředí. Dopravní obsluţnost je vyhovující.  Školní vzdělávací program stanoví, jakou školu chceme tvořit, co jsou naše priority.  Kvalitní a aprobovaný pedagogický sbor - týmová spolupráce, flexibilita, ochota ke změnám, motivace a prostor pro další profesní růst.  Vybavení školy IT technikou. V kaţdé třídě jsou počítače a k výuce se vyuţívají dataprojektory.  Ţáci mají volný přístup k počítačům s připojením na internet.  Poměrně vysoká úroveň vybavení školy.  Vzdělávání má příkladnou úroveň. Máme ambice být dobrou a vyhledávanou školou. Anglický jazyk vyučujeme od I. třídy, informatiku 3 roky na 1. stupni.  Podporujeme zdravý ţivotní styl.  Při škole je zbudovaná výuková zahrada, která připívá k rozvoji EVVO.  Kaţdý ţák i zaměstnanec zde má své místo, můţe vyjadřovat své názory, neschovává se pod anonymitu, coţ umoţňuje dobrou komunikaci, pocit jistoty a bezpečí.  Relativně dobrá spolupráce rodiny a školy. Pořádání akcí společně s rodiči.  Pravidla společného ţivota ve škole jsou jasně daná – snaha vyřešit přestupky, nespolečenské chování a porušování školního řádu.  Péče o ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ţáky nadané a mimořádně nadané.  Zajištění mimoškolního programu pro ţáky pobytem ve školní druţině.  Široká nabídka volnočasových aktivit, která vede k rozvoji osobnosti ţáků mimo vyučování.  Výborná spolupráce se zřizovatelem.  Tradiční akce školy. Slabé stránky školy  Malý počet ţáků ve třídách.  Nedostatek prostoru pro relaxaci ţáků ve třídách.  Nedostatečné prostory tělocvičny.  Chybí samostatná učebna pro dvě oddělení školní druţiny, prostory pro odborné učebny a kabinety. -5-


3.8 Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími partnery Spolupráce s rodiči je na velmi dobré úrovni. Rodiče mohou školu navštívit kdykoli, po vzájemné dohodě s vyučujícím, v době konzultačních hodin a třídních schůzek, které se konají 3krát ročně. Rodiče jsou o činnosti školy informováni prostřednictvím školní vývěsky a webových stránek. Zhodnocení školního roku je k dispozici ve výroční zprávě. Na škole velice dobře funguje Klub rodičů při ZŠ Strachotice a pracuje školská rada. Ředitel školy úzce spolupracuje se zastupitelstvem obce, pedagogicko-psychologicku poradnou, SPC Brno a dalšími institucemi v oblasti péče o ţáka.

4

Charakteristika školního vzdělávacího programu

4.1 Zaměření školy Naše škola poskytuje všeobecné základní vzdělání bez preferování některé vzdělávací oblasti. Hlavní motto naší školy „Škola pro ţivot“ předurčuje vysoce individuální práci s kaţdým ţákem. Naší snahou je pomoci ţákům ve spolupráci s rodinou otevřít správné dveře na cestě k moderní osobnosti. V našem pojetí je škola místem, které ţáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení. A to nikoli k encyklopedickým vědomostem, ale pro ţivot důleţitým kompetencím učit se, řešit problémy a sociálním dovednostem. Charakter práce pak má v ţácích mimo jiné podporovat pocit bezpečí, moţnost pozitivního proţívání, získání zdravého sebevědomí, rozvíjení kritického myšlení a schopnost sebehodnocení. Při určování hlavních cílů jsme vycházeli z RVP ZV a z koncepce, která vzniká ve škole jiţ několik let. 4.2 Výchovné a vzdělávací strategie Školní vzdělávací program je zaloţen na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, moţností a zájmů kaţdého ţáka. Zajišťuje, aby se kaţdý ţák prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám, případně s vyuţitím podpůrných opatření, optimálně vyvíjel a dosahoval svého osobního maxima. VÝUKA MOTIVACÍ, VŠE V PRAXI Naší prvořadou snahou je předkládat ţákům informace a učivo v co nejširší míře v přímých souvislostech s praktickým ţivotem. Ţák musí vědět, proč se novou látku učí, kdy se mu znalosti a dovednosti mohou v běţném ţivotě hodit. Učivo je koncipováno tak, aby ryze teoretických kapitol zde bylo co nejméně. Přípravy na vyučování budou obsahovat velmi silnou motivační část, které věnujeme podle reakce ţáků aţ 20% vyučovacího času k danému tématu. Ţák ví, proč se dané téma učí. Ţáka lze motivovat vhodným způsobem ke všemu - motivace musí být zajímavá, aktuální, pochopitelná, ţákům blízká a musí vyjadřovat vyuţitelnost v běţném ţivotě. PRAKTICKÁ VÝUKA - ŢÁK JE VTAŢEN DO PROBLEMATIKY Při seznamování ţáků se zvoleným tématem vyuţíváme problémovou výuku, výukové programy, projektové vyučování, práci ve skupinách, exkurze. PROŢITEK VELKÉHO ÚSPĚCHU Pro další motivaci k učení a celoţivotního učení je důleţitým momentem proţití velkého úspěchu, který završuje dílčí snaţení ţáka. Ţák, který proţije tento pozitivní moment, velmi často pokračuje v práci s cílem zopakovat podobný hezký pocit. VYTVÁŘET POHODOVÉ ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ Pohoda školního prostředí není dána školními prostorami samými, ale pohodu prostředí vytvářejí lidé, kteří v tomto prostředí pracují a toto prostředí navštěvují. Pro vytvoření pohody prostředí je důleţité mít ve škole příznivé klima. Ţáci, učitelé i zákonní zástupci se dokáţí vzájemně informovat, podpořit ve svém snaţení. Ţáci naší školy se společně zúčastňují různých třídních akcí a dalších akcí školy. Práce ve škole je vhodně doplňována volnočasovými aktivitami. VYCHOVÁVAT LIDSKOU OSOBNOST - POROZUMĚT JÍ Kaţdý ţivý tvor na tomto světě je jedinečný a zranitelný. Respektujeme jedinečnost jednotlivce. Osobnost učitele a osobnost ţáka na sebe působí. VYTVÁŘET INFORMAČNÍ PROSTŘEDÍ - POROZUMĚT PRÁCI S INFORMACEMI Program zavádění informačního prostředí je zaměřen na co nejefektivnější práci s informacemi a vytváření informačního prostředí. Od první třídy jsou ţáci vedeni k dobrému zvládnutí čtenářských dovedností, rozšiřují si komunikační dovednosti, pracují s daty a učí se je zpracovávat. Všichni ţáci mohou vyuţívat při vyučování učebnu výpočetní techniky k procvičování získaných znalostí, rozvoji schopností a dovedností v práci s počítačem. ROZVÍJET SPORT A DALŠÍ TĚLESNÉ AKTIVITY Klasickou výuku tělesné výchovy doplňují například kurzy plavání, pobyt v přírodě, sportovní olympiáda, příprava na fotbalové turnaje a podobně, coţ má nejenom ozdravný význam pro ţáky, ale zejména má vliv při vytváření dobrých vztahů mezi ţáky ve třídě a mezi jednotlivými třídami. Z učitele se na pobytové akci stává kamarád. Učitel a ţák zůstávají partnery i po návratu do školy. -6-


UČIT CIZÍ JAZYK - JSME SOUČÁSTÍ EVROPY Výuku cizích jazyků začínáme v první třídě. Vedeme ţáky k poznání zvyků, kultury, způsobu myšlení různých národů a jejich pochopení a respektování odlišností. ROZVÍJET DEMOKRACII - POROZUMĚT SVÉMU MÍSTU MEZI LIDMI Partnerem školy je Školská rada, která je řediteli školy jak odborným partnerem ze zákona, tak současně konstruktivním oponentem. Jelikoţ školu navštěvují ţáci z různých sociálních prostředí, klademe důraz na multikulturní výchovu. Ţáci jsou ve spolupráci s učiteli téţ schopni nacvičit divadlo a hudební výstupy pro veřejnost. Programy školy doplňujeme návštěvami divadelních představení, koncertů, filmových představení, planetária, muzeí, výstav a různými besedami. MÍT ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM - POROZUMĚT NEBEZPEČÍ, KTERÉ NA NÁS ČÍHÁ Velká péče je věnována preventivním programům. Součástí školního plánování je „Minimální preventivní program“. Z něho vychází nejen úzká spolupráce s odborníky při organizaci seminářů pro ţáky od nejniţších tříd, systematická spolupráce koordinátora, vedení školy zejména s třídními učiteli, ale i široká nabídka programů pro volný čas. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Škola zapojuje ţáky do třídění odpadů, v areálu školy jsou umístěny nádoby na separovaný odpad, ţáci sbírají pouţité baterie, drobné elektro spotřebiče a jsou zapojeni do soutěţe ve sběru papíru. Do výuky zařazujeme přednášky, exkurze, soutěţe a pravidelně organizujeme vzdělávací pobyt v přírodě. Ţáci pracují na svých projektech i na školní zahradě. Škola zpracovává roční plán environmentální výchovy, který je součástí ročního plánu práce školy. KOMUNIKOVAT S VEŘEJNOSTÍ - POROZUMĚT PARTNERSTVÍ Oblast, která je pro školu významná, je oblast komunikace s veřejností - zejména rodičovskou. Zákonní zástupci si zvykli na pravidelné konzultace, třídní schůzky a společné akce. Zapojujeme se do různých soutěţí, olympiád, zápasů. VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO VYUŢÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU ŢÁKŮ Škola má ve své nabídce několik volnočasových aktivit, které jsou vedeny pedagogickými pracovníky školy, zákonnými zástupci a externími pracovníky. Ţáci si mohou nejenom zahrát, zacvičit, zatancovat, ale mají moţnost nápravy výukových obtíţí zábavnou formou. Rozvíjejí svou motoriku, kreativitu a estetické cítění. 4.3 Hlavní cíle Podporovat získání základních dovedností, strategií a motivací k celoţivotnímu učení. Podněcovat tvořivé myšlení, logické uvaţování a schopnost řešit problémy. Vést ţáky k všestranné komunikaci. Rozvíjet schopnost spolupráce a dovednosti, zastávat různé role při práci v týmu. Připravovat ţáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti. Vytvářet u ţáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v proţívání ţivotních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě. Učit ţáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný. Vést ţáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je ţít společně s ostatními lidmi. Pomáhat ţákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými moţnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní ţivotní a profesní orientaci. 4.4 Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého našeho ţáka. Klíčové kompetence se prolínají a lze je získat jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Pouze prostřednictvím postupného osvojování klíčových kompetencí je moţné naplňovat výše uvedené hlavní cíle vzdělávacího programu. Co si především představujeme v našem vzdělávacím programu pod hlavními klíčovými kompetencemi? 1.

Kompetence k učení

    

ţák si novou látku v maximální míře objevuje sám učí se porozuměním dokáţe kaţdou dovednost a znalost aplikovat v dalších oborech umí si organizovat proces učení zvládne kriticky zhodnotit výsledky svého učení a má prostor pro vlastní sebehodnocení  plánuje, organizuje a řídí vlastní učení  vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a -7-




2.

Kompetence k řešení problémů

     

3.

 Kompetence komunikativní  

4.

Kompetence sociální a personální

       

5.

Kompetence občanské

6.

Kompetence pracovní

        

systematizace je efektivně vyuţívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém ţivotě samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro vyuţití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení ţák aplikuje získané dovednosti při řešení různých problémů. vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni rozpozná, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a vyuţívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností obhajuje své postupy řešení různých problémů a tyto kriticky hodnotí kriticky myslí, činí uváţlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí zapojuje se do různých soutěţí a akcí školy ţák rozumí různým typům textů a záznamů (informační a komunikační prostředky) vyuţívá informační a komunikační prostředky a technologie pro komunikaci se světem formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu vyjadřuje se výstiţně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu ţák se aktivně podílí na společné týmové práci vnímá citlivé vztahy k lidem, k prostředí, které ho obklopuje prezentuje své projekty v rámci vyučovacích hodin přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty ţák se chová zodpovědně na všech akcích školy a nejen na nich přistupuje aktivně k odstraňování záporných jevů ve škole respektuje přesvědčení druhých lidí chápe základní principy, na nichţ spočívají zákony a společenské normy je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace ţák aktivně spolupracuje a spolupodílí se na skladbě a hloubce probíraných témat pouţívá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodrţuje vymezená pravidla přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany ţivotního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

4.5 Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)  Ţákem se speciálními vzdělávacími potřebami je ţák, který k naplnění svých vzdělávacích moţností nebo k uplatnění a uţívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.  Jedná se o ţáky s mentálním, tělesným, zrakovým a sluchovým postiţením, se závaţnými vadami řeči, se závaţnými vývojovými poruchami učení a chování, se souběţným postiţením více vadami a autismem.  Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů.  Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola i bez doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) na základě plánu pedagogické podpory (PLPP).  Podpůrná opatření druhého aţ pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ a pro tyto ţáky škola zpracovává individuální vzdělávací plán (IVP).  Při práci se ţáky se SVP je nutná spolupráce školy, ţáka, jeho zákonných zástupců a ŠPZ.  V rámci školy jde pak především o spolupráci školního poradenského pracoviště (ŠPP), třídního učitele, ostatních vyučujících ţáka, ŠPZ, vedení školy a spolupráce mezi školou a rodinou ţáka.  Za nutné take povaţujeme stálé zkvalitňování odbornosti pedagogických pracovníků.  Ţáci naší školy jsou vzdělávání formou individuální integrace v běţných třídách.  Pokud by se u nás vzdělávali ţáci s tělesným postiţením, provedla by škola potřebné prostorové úpravy. -8-


Zásady komunikace učitele se zákonnými zástupci  vytvoření klidné atmosféry (pochvala dítěte, optimismus)  dopřání dostatku času pro rozhovor se zákonnými zástupci  popsání (nehodnocení) situací, chování a příhod se ţákem (nedávat dítěti „nálepky“)  uvádění zdrojů svých informací (totéţ umoţnit zákonným zástupcům)  ujasnění si pojmů spolu se zákonnými zástupci (nastolení „pravidel hry“)  uvádění konkrétních příkladů a objasňování svých stanovisek (rozebrat se zákonnými zástupci moţné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zváţil, neţ se rozhodl takto reagovat)  snaha citlivě zákonným zástupcům poradit a nabídnout jim pomoc 4.5.1 Zabezpečení vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podpůrná opatření 1. stupně  Podpůrná opatření prvního stupně představují minimální úpravu metod, organizace a hodnocení vzdělávání a jsou poskytována ţákovi, u kterého se projevuje potřeba úprav ve vzdělávání nebo školských sluţbách a zapojení v kolektivu.  Prvotní diagnostiku vzdělávacích problémů provádí třídní učitel. Tato diagnostika by měla být velmi časná, s preventivním charakterem. Diagnostiku bezprostředně provází vhodná intervence v rámci výuky a spolupráce se zákonnými zástupci. Učitel vyuţívá různé výukové metody, postupy, techniky a pomůcky. Nejde o úlevy, ale o úpravu podmínek i obsahu a prezentace učiva respektující moţnou poruchu. Pokud tato pomoc po určité době nepřináší výsledky, učitel konzultuje problémy i dosavadní postupy se ŠPP.  Pokud by k naplnění vzdělávacích potřeb ţáka nepostačovalo poskytování podpůrných opatření prvního stupně, doporučí škola zákonnému zástupci vyuţití poradenské pomoci ŠPZ za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP ţáka se SVP Při sestavování PLPP se vychází § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. PLPP je stručný dokument, ve kterém jsou uvedeny potřeby úprav ve vzdělávání ţáka, návrh jak se bude vzdělávání ţáka upravovat a v čem. PLPP sestavuje třídní učitel ve spolupráci s učitelem konkrétního vyučovacího předmětu a za pomoci ŠPP. Vedoucí ŠPP stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i ţákem samotným. S PLPP je seznámen ţák, zákonný zástupce ţáka a všichni vyučující (podpisy). PLPP obsahuje popis obtíţí ţáka, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu. PLPP škola vyhodnocuje, sleduje naplňování cílů nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrného opatření. Pokud se ani s dodatečnou podporou pedagogů vzdělávání ţáka nezlepší a nemá trend zlepšovat nebo je jeho stav naopak setrvalý nebo se horší - pak poţádáme zákonné zástupce, aby navštívili ŠPZ. Škola zajistí předání PLPP ŠPZ, aby se předešlo uplatňování neúčinných podpůrných opatření. Podpůrná opatření 2. - 5. stupně  Pokud ţák přes dodatečnou péči výrazně zaostává, zajišťuje škola vyšetření v ŠPZ – PPP Znojmo, SPC Brno.  Poskytování podpůrných opatření 2. – 5. stupně škola poskytuje bezodkladně po obdrţení doporučení ŠPZ a udělení písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce ţáka.  Na úrovni IVP je moţné na doporučení ŠPZ (v případech stanovených Přílohou č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) v rámci podpůrných opatření upravit očekávané výstupy stanovené ŠVP, případně upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími poţadavky a skutečnými moţnostmi ţáků a aby vzdělávání směřovalo k dosaţení jejich osobního maxima.  K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se vyuţívá podpůrné opatření IVP, které umoţňuje u ţáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpory (týká se ţáků s lehkým mentálním postiţením) upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je moţné přizpůsobit i výběr učiva.  V případě podpůrného opatření (spočívajícího v úpravě očekávaných výstupů) pro ţáky s LMP od třetího stupně podpory, bude pro tvorbu IVP vyuţívána minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů. Minimální doporučená úroveň, která je stanovena v RVP ZV pro 3., a 5., bude na základě doporučení ŠPZ rozpracována pro konkrétní ročník v IVP ţáka s přiznaným podpůrným opatřením.  K úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP ţáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně. To znamená, ţe části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů lze nahradit jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru lze nahradit obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich vzdělávacím moţnostem.  V IVP ţáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně a čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí (oborů) stanovené v kapitole 7 RVP ZV.

-9-


  

Úpravy obsahu a realizace vzdělávání ţáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpůrných opatření jsou předmětem metodické podpory pedagogickým pracovníkům, která bude zajištěna formou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Pro ţáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů můţe být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická a pedagogická intervence. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace.

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP ţáka se SVP Při sestavování IVP se vychází § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Zpracování a provádění IVP zajišťuje ředitelka školy. IVP zpracovává škola na základě doporučení ŠPZ a ţádosti zákonného zástupce ţáka. IVP zpracovává třídní učitel ve spolupráci s ŠPZ, ŠPZ, ţákem a zákonným zástupcem ţáka. IVP je závazným dokumentem pro zajištění SVP ţáka, přičemţ vychází ze ŠVP a je součástí dokumentace ţáka ve školní matrice. IVP obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem, identifikační údaje ţáka a údaje o pedagogických pracovnících podílejících se na vzdělávání ţáka. IVP dále obsahuje jméno pedagogického pracovníka ŠPZ, se kterým škola spolupracuje při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb ţáka. IVP je zpracován bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdrţela doporučení a ţádost zákonného zástupce ţáka. IVP můţe být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeb ţáka. Škola seznámí s IVP všechny vyučující ţáka a současně ţáka a zákonného zástupce ţáka, není-li ţák zletilý, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Součástí IVP je termín vyhodnocení naplňování IVP a můţe téţ obsahovat i termín průběţného hodnocení IVP. IVP vyhodnocuje ŠPZ jednou ročně. IVP plánu jsou dále uvedeny zejména informace o časovém a obsahovém rozvrţení vzdělávání, o úpravách metod a forem výuky a o hodnocení ţáka. Metodik prevence je pedagogickým pracovníkem, který je pověřen spoluprací s ŠPZ. 4.5.2 Nejčastější specifické poruchy učení a chování na naší škole Dyslexie - specifická porucha čtení Nejčastěji pouţívané metody a formy práce nevyvolávat ţáka k hlasitému čtení před třídou respektovat pomalejší tempo čtení a psaní vyuţívat speciální text odpovídající schopnostem ţáka na chyby upozorňovat výrazy s pozitivním emocionálním nábojem respektovat to, kdyţ ţák neví, kde se čte zkracovat dle potřeby čtený, psaný i opisovaný text, vhodně jej volit z hlediska obsahu a náročnosti oceňovat i drobné úspěchy a snahu ţáka neporovnávat čtení ţáka s dyslexií s ostatními ţáky při psaní průběţně kontrolovat text klasický diktát lze nahradit zkrácenou verzí či zpomaleným tempem diktování preferovat ústní projev kontrolovat správnost porozumění přečtenému zadání i v jiných předmětech neţ v českém jazyce u cizích jazyků upřednostňovat výuku pomocí sluchu, pouţívat názoru, dramatizací, říkadel atd u naukových předmětů vhodně vybírat text, zkracovat, ověřovat správnost přečtení, porozumění obsahu Dysgrafie – specifická porucha psaní Nejčastěji pouţívané metody a formy práce pouţívat multisenzoriální přístup (současné působení na více smyslů) při osvojování a fixaci písme provádět uvolňovací cvičení před psaním, vhodné psací náčiní, nácvik správného úchopu zařazovat do hodin relaxaci, změnu pracovní polohy vyuţívat speciální pomůcky pro psaní (trojhranné psací náčiní, podloţka pro sklon písma) respektovat pomalejší tempo psaní ve všech předmětech, preferovat ústní projev gramatické chyby ověřovat ústně, pak hodnotit vyuţívat autodiktát při domácí práci - 10 -


u cizích jazyků preferovat ústní projev, respektovat slova napsaná foneticky správně v matematice provádět rozbor chyb, odlišit chyby způsobené nedostatečným zvládnutím učiva od chyb vyplývajících z poruchy u naukových předmětů hodnotit obsahovou správnost, dle potřeby umoţnit alternativní formy zápisu u písemného ověřování znalostí zkracovat zadávanou práci, ocenit část, která se povedla vyuţívat zásadu „často, ale v kratším rozsahu“ Dysortografie – specifická porucha pravopisu Nejčastěji pouţívané metody a formy práce preferovat ústní formu ověřování znalostí při písemném ověřování znalostí vyuţívat testy, doplňování, práci zkrátit poskytnou dostatek času na zápis a kontrolu napsaného (ve všech předmětech), respektovat pomalé tempo psaní vyuţívat vhodné kompenzační pomůcky chyby plynoucí z poruchy nehodnotit, označit je nekontrastní barvou (zelená) vyuţívat autodiktát nebo procvičit diktát před vlastním psaním u cizích jazyků respektovat slova napsaná foneticky správně v matematice provádět rozbor chyb, odlišit chyby způsobené nedostatečným zvládnutím učiva od chyb vyplývajících z poruchy zápis v sešitě lze nahradit okopírovaným zápisem oceňovat snahu a dílčí pokroky Dyskalkulie – specifická porucha matematických schopností Nejčastěji pouţívané metody a formy práce manipulace s předměty, doprovázené slovním komentářem kontrolovat mateamtický postup, ihned opravovat chyby sloţitější postupy rozdělit na dílčí kroky procvičené a zautomatizované výkony stále opakovat, obměňovat zadání poskytnout dostatek času, pro klasifikaci nepouţívat časově omezené práce např. pětiminutovky umoţnit pouţívání kompenzačních pomůcek (číselná osa, násobilka, kalkulačka,…) umoţnit řešení slovních úloh pomocí manipulace s předměty Poruchy chování – LMD, ADHD, ADD Výchovné zásady, metody a formy práce klidný přístup, dávat najevo lásku k ţákovi stanovit jasný řád, hranice, „mantinely“ v chování dítěte, pravidelný reţim, řád postupovat důsledně, sjednotit přístup k ţákovi (učitelé, zákonného zástupce) umoţnit ţáku proţívat úspěch, chválit i malé pokroky v chování, oceňovat snahu usměrňovat aktivitu ţáka, nenutit násilně ke klidu (je schopno soustředit se jen na jednu věc) zajistit přiměřené mnoţství podnětů zařazovat vhodná relaxační cvičení (ţák s LMD je dříve unavené) střídát činnosti, moţnost pohybového uvolnění zvolit vhodné místo v zasedacím pořádku naučit spoluţáky nereagovat na negativní projevy spoluţáka s LMD věnovat ţákovi více pozornosti ve chvíli, kdy je jeho chování vhodné předem připravit ţáka na akce, které jsou výjimečné (divadlo apod.) zkracovat činnosti vyţadující pozornost sledovat aktuální stav ţáka, předcházet afektivnímu jednání při ohroţujícím afektu rychle zasáhnout a odvést pozornost od zdroje afektu společně hledat kompromisy a navrhovat řešení zvýšený dohled učitele, předcházení chybám z nepozornosti podávat jasné a stručné pokyny při zadávání práce nereagovat na drobné projevy chování plynoucí z poruchy např. jemný motorický neklid, překročení stanovených norem a hranic vţdy ihned řešit poutat pozornost ţákavhodnou motivací Ţáci s lehkým mentálním postiţením Při vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením zohledňujeme jejich specifika problémy v učení – čtení, psaní, počítání - 11 -


nepřesné vnímání času obtíţné rozlišování podstatného a podruţného neschopnost pracovat s abstrakcí sníţená moţnost učit se na základě zkušenosti, pracovat se změnou problémy s technikou učení problémy s porozuměním významu slov krátkodobá paměť neumoţňující dobré fungování pracovní paměti, malá představivost nedostatečná jazyková způsobilost, niţší schopnost číst a pamatovat si čtené, řešit problémy a vnímat souvislosti Mezi podpůrná opatření, která se kromě běţných pedagogických opatření ve vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením osvědčují patří posilování kognitivních schopností s vyuţitím dynamických a tréninkových postupů intervence s vyuţitím specifických, speciálně pedagogických metodik a rozvojových materiálů pravidelné a systematické doučování ve škole podpora přípravy na školu v rodině podpora osvojování jazykových dovedností podpora poskytovaná v součinnosti asistenta pedagoga 4.5.3 Vzdělávání ţáků se sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí Mezi hlavní příčiny problémů těchto ţáků patří rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohroţení sociálně patologickými jevy, nedostatečná znalost českého jazyka. Pro úspěšné vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním škola nabízí individuální nebo skupinovou péči menší počet ţáků ve třídě odpovídající metody a formy práce specifické učebnice a materiály pravidelnou komunikaci se zákonným zástupcem ţáka a rychlou zpětnou vazbu práce se třídou s cílem včasného zachycení projevů sociálně patologických jevů mapování sociálního klimatu třídy 4.5.4 Vzdělávání ţáků cizinců a příslušníků národnostních menšin V silách naší školy není zajistit ţákům vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a proto velkou pozornost věnujeme osvojení si českého jazyka, seznámení s českým prostředím, zvyklostmi a tradicemi. V případě nástupu takového ţáka bude škola akceptovat přání zákonných zástupců ţáka a vzdělání bude započato dle obecných podmínek:  dodrţení všech legislativních předpisů a nařízení  přihlášení ţáka k základnímu vzdělání v Základní škole, Strachotice, okres Znojmo, příspěvkové organizaci  doloţení poţadovaných informací a dokumentů (doklad o věku, o navštěvování školy v zemi odkud ţák přišel)  v případě pochybností vstoupit do jednání s cizineckou policií  zjištění stavu vědomostí – dle toho zařadit ţáka do odpovídajícího ročníku Pro úspěšné vzdělávání ţáků cizinců škola nabízí poskytování ţákovi čas na adaptaci zohledňování specifik těchto ţáků, poznávání a respektování jejich tradice a kultury zohledňování všech předmětů a činností, do kterých se neznalost Čj promítne neklasifikování známkou z Čj v prvním aţ třetím klasifikačním období, v dalších obdobích v případě potřeby sáhnout k hodnocení slovnímu zajistění podmínk eliminace jazykové bariéry pouţívání odpovídajících metod a forem práce - vyuţívání názorné výuku vyuţívání specifických učebnic a materiálů doporučit zákonným zástupcům ţáka pobyt ţáka ve volném čase mezi dětmi hovořícími plynně česky (zařazení do školní druţiny) poskytování vhodných podpůrných opatření ţákovi ve spolupráci se ŠPZ 4.5.5 Rovné příleţitosti pro dívky a chlapce V rámci výuky diskutujeme o roli muţe a ţeny ve společnosti, upozorňujeme na nebezpečí sexismu - vyuţíváme vhodných příkladů z dnešního světa, vzděláváme ţáky v otázce lidských práv a podporujeme multikulturní výchovu.

- 12 -


4.6 Ţáci nadaní 1. Nadaným ţákem se rozumí jedinec, který při adekvátní stimulaci vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, intelektových činností nebo v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. 2. Výuka ţáků by měla probíhat takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud moţno i uplatnit a dále rozvíjet. Podpůrná opatření a úprava vzdělávacího procesu pro nadaného ţáka  ředitel školy můţe vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají ţáci stejných nebo různých ročníků školy v některých předmětech  obohacování a rozšiřování vzdělávacího obsahu výuky  zadávání specifických úkolů, projektů  respektovat vlastní tempo a individuální postupy ţáka  práce s naučnou literaturou a na PC  zapojení ţáka do volnočasových aktivit 4.7 Ţáci mimořádně nadaní 1. Mimořádně nadaným ţákem se rozumí ţák, jehoţ nadání dosahuje mimořádné úrovně. 2. Zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb ţáka provádí ŠPZ ve spolupráci se školou, která ţáka vzdělává. Pokud se nadání ţáka projevuje v oblastech pohybových, manuálních nebo uměleckých dovedností, vyjadřuje se ŠPZ zejména ke specifikům ţákovy osobnosti, která mohou mít vliv na průběh jeho vzdělávání, a míru ţákova nadání zhodnotí odborník v příslušném oboru, jehoţ odborný posudek ţák nebo zákonný zástupce ţáka ŠPZ poskytne. 3. Vzdělávání mimořádně nadaného ţáka se můţe uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce ţáka. Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP nadaného a mimořádně nadaného ţáka Při sestavování IVP se vychází § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Poskytování vzdělávání podle IVP lze pouze na základě písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce ţáka. Zpracování a provádění IVP zajištuje ředitel školy. IVP zpracovává třídní učitel ve spolupráci s ŠPZ, metodikem prevence a zákonným zástupcem ţáka. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdrţení doporučení školského poradenského zařízení. Škola seznámí s IVP všechny vyučující ţáka a současně ţáka a zákonného zástupce ţáka, není-li ţák zletilý, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Součástí IVP je termín vyhodnocení naplňování IVP a můţe téţ obsahovat i termín průběţného hodnocení IVP. IVP můţe být zpracován i pro kratší období neţ je školní rok. IVP můţe být doplňován a upravován v průběhu školního roku. Metodik prevence je pedagogickým pracovníkem, který je pověřen spoluprací s ŠPZ. Podpůrná opatření a úprava vzdělávacího procesu pro mimořádně nadaného ţáka Nelze uvést obecné metody a formy práce, vţdy je třeba vycházet z konkrétní oblasti nadání ţáka. Volíme takový styl výuky, který umoţňuje kaţdému ţáku rozvíjet se podle svých schopností a moţností.  předčasný nástup dítěte ke školní docházce  přeřazení ţáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušek vykonaných před komisí  vzdělávání skupiny mimořádně nadaných ţáků v jednom či více vyučovacích předmětech  účast ţáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy  obohacování a rozšiřování vzdělávacího obsahu výuky  zadávání specifických úkolů, projektů  respektovat vlastní tempo a individuální postupy ţáka  příprava a účast ţáka na soutěţích okresních, krajských i celostátních kol  práce s naučnou literaturou a na PC  zapojení ţáka do volnočasových aktivit 4.8 Začlenění průřezových témat Průřezová témata se zabývají aktuálními problémy současného světa a jsou důleţitým prvkem základního vzdělávání. Vytvářejí příleţitosti pro individuální uplatnění ţáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost ţáka především v oblasti postojů a hodnot. Průřezová témata jsou realizována formou integrace do běţné výuky. Zařazení tematických okruhů průřezových témat je vţdy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti, témata jsou uvedena i v tabulkách vyučovacích předmětů. - 13 -


Osobnostní a sociální výchova (OSV) Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova má kaţdodenní vyuţití v běţném ţivotě. Jeho smyslem je pomáhat kaţdému ţákovi utvářet praktické ţivotní dovednosti, hledat vlastní cestu k ţivotní spokojenosti zaloţené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu Přínos tématu k rozvoji osobnosti ţáka:  vede k porozumění sobě samému  napomáhá k zvládání vlastního chování  přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni  rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti  utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci  umoţňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení sloţitých situací  formuje studijní dovednosti  podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny Výchova demokratického občana (VDO) Průřezové téma Výchova demokratického občana má interdisciplinární a multikulturní charakter. V obecné rovině představuje hodnotu spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti. Přínos tématu k rozvoji osobnosti ţáka:  vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodrţování lidských práv a svobod  vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti  umoţňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a jejich důsledky  rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti  prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování  vede k uvaţování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VEGS) Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi. Tu je třeba chápat jako princip prostupující celým základním vzděláváním, který podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění. Podstatnou součástí evropské dimenze v základním vzdělávání je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i při rozhodování o svém budoucím osobním ţivotě. Průřezové téma rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá ţákům širší horizonty poznání a perspektivy ţivota v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s moţnostmi, které jim tento prostor poskytuje. Průřezové téma prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umoţňuje uplatnit dovednosti, které si ţáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání ţáků tradiční evropské hodnoty, k nimţ patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvaţováním, kritickým myšlením a tvořivostí. Přínos tématu k rozvoji osobnosti ţáka:  rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy  prohlubuje porozumění vlivu kulturních rozdílů na vznik a řešení globálních problémů  rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech  rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru  prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů  vede k poznání a pochopení ţivota a díla významných Evropanů a iniciuje zájem ţáků o osobnostní vzory  rozvíjí schopnost racionálně uvaţovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv Multikulturní výchova (MV) Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umoţňuje ţákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur - tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak budou moci ţáci lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností ţijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci. Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a ţáky, mezi ţáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němţ se setkávají ţáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i ţáci minorit a ţáci majority budou poznávat kulturu svých spoluţáků - 14 -


příslušníků minorit. Takové klima přispěje ke vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“. Přínos tématu k rozvoji osobnosti ţáka:  poskytuje ţákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách ţijících v české a evropské společnosti  učí ţáky komunikovat a ţít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých  učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, ţe všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a ţádná není nadřazena jiné  rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboţenských, sociálních skupin  učí ţáky uvědomovat si moţné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání Environmentální výchova (EV) Průřezové téma Environmentální výchova v základním vzdělávání vychází z komplexního pojímání vztahu člověka k ţivotnímu prostředí, za něţ je povaţováno vše - od nejbliţšího okolí po biosféru planety. Propojuje tak hlediska přírodovědná, sociální, technicko-ekonomická i estetická. Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a sloţitosti vztahů člověka a ţivotního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udrţitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i kaţdého jedince. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udrţitelnosti rozvoje lidské civilizace ţivotní styl a hodnotovou orientaci ţáků. Přínos tématu k rozvoji osobnosti ţáka:  rozvíjí porozumění vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí  vede k uvědomování si podmínek ţivota a moţností jejich ohroţování  přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa  umoţňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí  poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro kaţdodenní ţádoucí jednání občana vůči prostředí  ukazuje modelové příklady jednání z hledisek ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje ţádoucích i neţádoucích  napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o ţivotní prostředí  učí hodnotit objektivnost a závaţnost informací týkajících se ekologických problémů  učí komunikovat o problémech ţivotního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska Mediální výchova (MV) Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí základní poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, proţitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Uplatnění jednotlivce ve společnosti vyţaduje schopnosti umět zpracovat, vyhodnotit a vyuţít podněty, které přicházejí z okolního světa, coţ se stále více rovná schopnostem zpracovat, vyhodnotit a vyuţít podněty, které přicházejí z médií - zatím především z tisku, rozhlasu a televize, ve stále větší míře však i z „nových“ médií, která se stávají součástí veřejné komunikace (elektronické deníky a časopisy apod.). Média se stávají důleţitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření ţivotního stylu a na kvalitu ţivota vůbec. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyţaduje značnou průpravu. Přínos tématu k rozvoji osobnosti ţáka:  Přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace  umoţňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich  učí vyuţívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času  umoţňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů  vytváří představu o roli médií v kultuře společnosti (regionu, lokality)  vytváří představu o roli médií v kaţdodenním ţivotě  vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci  rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu  přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu Začlenění průřezových témat do výuky Pr. témata OSV

Tematické okruhy Rozvoj schopností poznávání

1. roč.

2. roč.

3. roč.

It-Čj-M-PrvTv

It-Aj-Prv-Tv

It-Aj-Prv-Tv

- 15 -

4. roč It-Aj-Př-Tv

5. roč It-Aj-PřTv


Pr. témata

Tematické okruhy

1. roč.

2. roč.

Sebepoznání a sebepojetí

It-Čj-Prv-Tv

It-Prv-In-Tv

Seberegulace a sebeorgan.

M-Pro

Pro

Psychohygiena

VEGS

4. roč

5. roč

It-Prv-TvPro Pro

It-Př-Tv-Pro I-Př-Pro

It-Př-TvPro I-Př-Pro

It-Tv

It-Tv

It-Tv

It-Čj-Aj-MPč Prv-Aj

It-Čj-Aj-MPč Pro-Aj

It-Čj-AjM-Pč Pro-Aj-

Kreativita

It-Čj-M-Pč

Poznávání lidí

Prv-Pro

It-Čj-Aj-MPč Pro-Čj-Aj

Mezilidské vztahy

Prv-Pro

Čj-Pro

Prv-Pro

It-Př-Pro-Tv

Komunikace

It-Čj

It-Čj-M-Aj

It-Čj-Aj

It-Čj-Aj-Pč

Kooperace a kompetice

Pr

It-Tv-Pro

It-Tv-Pro

It-Tv-Pro

It-M-PřTv-Pro It-Čj-AjPč It-Tv-Por

M-In

M-In

M-In

M

Pro

Pro

Pro

Pro

Pro

It- Prv-TvVv

It- Prv-TvVv

It- Prv-TvVv

Občan, občanská spol. a stát

It- Vl

It- Př-Vl

Formy participace občanů v politickém ţivotě Principy demokracie

It- Vl-Pro

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika VDO

3. roč.

Občanská společnost a škola

Evropa a svět nás zajímá

It-Vl Vv-Pro

Aj-Vv-Pro

It-Čj-Aj-PrvVv-Pro

Objevujeme Evropu a svět

It-Čj-Aj-HvPro It-Vl-M

Jsme Evropané MV

Kulturní diference

It-Vl-Pro It-Prv

Lidské vztahy

EV

MV

It-Prv

It-Aj-Prv

Prv-Hv

Etnický původ

Pro

Pro

Multikulturalita

It

It-Aj

Princip sociálního smíru a solidarity Ekosystémy

It-Prv-Vv

It-Prv-Vv

Základní podmínky ţivota

It-Hv

Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí Vztah člověka k prostředí

It-Tv Pro-Tv-VvPč Vv

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení

It-Aj-PřVl-VvPro It-Vl-M

Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení

Čj

It-Aj-Vl-HvVv It –Hv-Vvl

It-Aj-VlVv It-Vv

Pro-Prv

Pro-Vv

Pro-Vv

It-Hv

It-Prv-Vv

It-Př-Vv

It-Pč

It-Pč-Vv-Pro

It-Tv

It-Prv-Tv

It- Vv-Pro

Pro-Tv-VvPč VV

Pro-M-TvVv-Pč It-Čj

Pro-Tv-VvPč It-Čj

It-Př-VlVv It-Pč-VvPro It- Vv-VlPro Pro-TvVv-Pč It-Čj

It-Čj

It-Čj

It-Vv

It-Čj-Vv

Hv It-Pro IT-Čj-Aj I Tv

- 16 -


Pr. témata

Tematické okruhy

1. roč.

2. roč.

3. roč.

Práce v realizačním týmu

4. roč

It-M-Pro

5. roč

It-Tv-Pro

Pro-Tv

Vysvětlivky symbolů: It integrace

5

Učební plán 1. stupně

Náš učební plán je souhrnem základních informací o škole a vzdělávání v ní. Navazuje na jiţ uvedené charakteristiky školy a školního vzdělávacího programu. Učební plán konkretizuje rozsah i obsah výchovně vzdělávacího procesu. 5.1

Tabulková část Školní vzdělávací program ZV Vzdělávací oblasti

Jazyk a jazyková komunikace

Vyučovací předmět

Český jazyk

ročník

ŠVP RVP

1

2

3

4

5 I. st. I. st.

9

8

8

7

7

39

33

(6 d) Anglický jazyk

1

2

3

3

3

12

9

(3 d) Matematika a její aplikace

Matematika

4

5

5

5

5

24

20

(4 d) Informační a komunikační technologie

Informatika

0

0

1

1

0

2

1

(1 d) Člověk a jeho svět

Prvouka

2

2

2

0

0

Přírodověda

0

0

0

1

2

Vlastivěda

0

0

0

2

2

Hudební výchova

1

1

1

1

(1 d) 1 13

Výtvarná výchova

1

1

2

2

2 (1 d)

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

10

Člověk a svět práce

Praktické činnosti

1

1

1

1

1

5

5

Disponibilní hodiny

0

0

0

0

0

16

16

Celková časová dotace

21

22 25 25 25 118

118

Umění a kultura

13

Rozdíl časové dotace předepsané RVP Nepovinný předmět

12

12

0

Náboţenství

1

1

1 5.2 Poznámky 1. Výuka je realizována v týdenních cyklech, které jsou zaznamenávány do třídní1knihy. 2. Disponibilní hodiny jsou pouţity k posílení jednotlivých předmětů tak, aby bylo moţno naplňovat výchovné a vzdělávací strategie a vznikl rozvrh hodin. 1 3. Vzdělávací obsah je realizován formou samostatných vyučovacích předmětů pojmenovaných podle vzdělávacích oblastí daných RVP ZV. - 17 -


4.

5. 6.

7. 8.

9. 10. 11. 12.

13.

6

Výuka jednotlivých předmětů probíhá v celcích odpovídajících délkou vyučovací hodině (45 minut). V případě potřeby jsou hodiny spojovány do celků maximálně 4 vyučovacích hodin. Během školního roku mohou být realizovány krátkodobé (jednodenní) i dlouhodobé (týdenní, měsíční i roční) projekty nebo kurzy. Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace je celkově posílena o 6 disponibilních hodin. Český jazyk chápeme jako základní pro další vzdělávání ţáků a jeho posílení slouţí také k realizaci průřezových témat. Anglický jazyk se vyučuje jednu hodinu týdně v 1. ročníku, dvě hodiny týdně v 2. ročníku a tři hodiny týdně od 3. ročníku. Zařazení anglického jazyka jiţ do 1. ročníku má umoţnit ţákům zábavnou a věku přiměřenou formou seznámit se základními prvky cizího jazyka. Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je navýšena o 4 disponibilní hodiny, čímţ je zdůrazněn význam a důleţitost předmětu matematika pro další vzdělávání. Informační a komunikační technologie se vyučuje ve 3. a 4. ročníku. Ţáci se nenásilnou formou učí strukturovanému programování, je tak rozvíjeno logické uvaţování ţáků, napomáhá se tak vytváření postupu řešení různých situací. Postupně ţáky seznamujeme s pravidly psaní deseti prsty na klávesnici. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je posílena o jednu disponibilní hodinu z důvodu realizace průřezových témat. Během 3. - 5. ročníku probíhá v rámci vzdělávací oblasti Člověk a zdraví výuka plavání vţdy v rozsahu 40 vyučovacích hodin. Ochrana člověka za mimořádných událostí realizována formou projektové výuky, spoluprací s hasičským záchranným sborem a začleněním některých témat do oblasti Člověk a jeho svět. Dopravní výchova je včleněna do učebních osnov vzdělávacích oblasti Člověk a jeho svět a Člověk a zdraví. Ve 4. ročníku probíhá celoroční 10 hodinový cyklus dopravní výchovy pod vedením externích pracovníků z Centrumu sluţeb pro silniční dopravu. Výuka nepovinného předmětu náboţenství se v plném rozsahu řídí ustanovením § 15 školského zákona. Na vysvědčení se hodnotí známkou.

Hodnocení výsledků vzdělávávní ţáků

Hodnocení ţáků je běţnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Hodnocení je prováděno průběţně celý rok. Cíl hodnocení:  Návod, jak má ţák postupovat, aby nedostatky odstranil.  Zpětná vazba o zvládnutí problematiky.  Informace o tom, jak dovede zacházet s tím, co se naučil.  Identifikace v tom, v čem ještě chybuje.  Informace o tom, v čem se zlepšil. Co nepouţíváme při hodnocení ţáků?  Rozdělení ţáků na úspěšné a neúspěšné, schopné a neschopné.  Srovnávání ţáků.  Sniţování důstojnosti a sebedůvěry ţáků. Způsoby a pravidla hodnocení:  Ţáci jsou hodnoceni známkou. Pouţíváme pět klasifikačních stupňů.  V prvním čtvrtletí 1. ročníku jsou ţáci hodnoceni pomocí obrázků nebo razítek tak, aby došlo k postupnému seznámení s pravidly hodnocení.  Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení ţákova chování.  Klasifikujeme jen probrané a procvičené učivo. Ţáci mají moţnost a dostatek času k naučení, procvičení a zaţití učební látky.  Významné písemné práce (z hlediska dosaţení vytýčené kompetence) jsou zakládány do sloţek ţáka (součást ţákovského portfolia).  Tradiční ústní zkoušení u tabule nahrazujeme efektivnějšími způsoby zjišťování vědomostí a dovedností ţáků.  Významným prvkem procesu učení je práce s chybou. Ţáci mají právo dělat chyby - chyba je příleţitost naučit se to lépe.  Pro kaţdou sledovanou kompetenci, jejíţ zvládnutí hodnotíme známkou, jsou předem stanovena kritéria hodnocení.  Součástí kritérií hodnocení jsou také kritéria hodnocení skupinové práce. 6.1 Závazné formy hodnocení: 1. Písemné průběţné hodnocení ţáka 2. Vysvědčení Hodnocení ţáka na vysvědčení musí vystihnout úroveň rozvoje, kterého ţák dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých vzdělávacích oblastí v daném pololetí školního roku. Hodnocení je všestranné, postihuje všechny - 18 -


vyučované předměty. V případě problémů ţáka obsahuje doporučení, jak neúspěchy odstranit, případně jak jim předcházet. 6.2 Sebehodnocení ţáků:  Kromě forem hodnocení práce ţáků ze strany pedagogických pracovníků mají ţáci moţnost pouţívat také formy sebehodnocení. Škola pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky.  Ţák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních): 1) schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi 2) schopnost orientace se v daném problému s vyuţitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností 3) schopnost ţáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu 4) schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních částí úloh 5) schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků 6) schopnost vyuţívání mezipředmětových vazeb 7) schopnost aplikovat etické principy v praxi 8) schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností 9) pochopení své role v kolektivu  Sebehodnocení je zařazováno do procesu vzdělávání průběţně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku ţáků.  Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se ţáky baví, ţáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení ţákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb ţáka. Chyba je důleţitý prostředek učení.  Při sebehodnocení se ţák snaţí vyjádřit: - co se mu daří - co mu ještě nejde, jaké má rezervy - jak bude pokračovat dál  Pedagogové vedou ţáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.  Sebehodnocení ţáků nemá nahradit klasické hodnocení, ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat ţáka. 6.3 Hodnocení výsledků vzdělávání ţáků 1) Kaţdé pololetí se vydává ţákovi vysvědčení. 2) Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"). 3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu ţáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na ţádost této školy nebo zákonného zástupce ţáka. 4) Při hodnocení ţáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosaţená úroveň znalosti českého jazyka povaţuje za závaţnou souvislost, která ovlivňuje výkon ţáka. Při hodnocení těchto ţáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vţdy povaţuje dosaţená úroveň znalosti českého jazyka za závaţnou souvislost, která ovlivňuje výkon ţáka. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě pouţití klasifikace Stupně hodnocení chování v případě pouţití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií: Chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě pouţití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě pouţití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Celkové hodnocení ţáka na vysvědčení v případě pouţití klasifikace Celkové hodnocení ţáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni: - „prospěl (a) s vyznamenáním“, není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším neţ 2, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší neţ 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě pouţití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení ţáků podle § 14 odst. 1 písm. e - 19 -


-

„prospěl (a)“, není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, „neprospěl (a)“, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

6.4 Způsob hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Ţák se speciálními vzdělávacími potřebami má právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i hodnocení. U ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o pouţití slovního hodnocení na základě ţádosti zákonného zástupce ţáka nebo na návrh třídního učitele. Při hodnocení se přihlíţí k povaze postiţení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení ŠPZ a uplatňují je při hodnocení ţáka a volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které ţák zvládl. Klasifikace je vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají se zákonným zástupcem ţáka a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony ţáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Při hodnocení se doporučuje uţívat různých motivačních forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním ţákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace ţáka. Podrobná pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků jsou zpracována v příloze č. 1 Školního řádu.

7

Závěr

Naším přáním je, aby se ţáci v průběhu vzdělávání stávali vnímavými osobnostmi s vlastním úsudkem, schopností srovnávat a vyjádřit svůj postoj. Pro budoucí celoţivotní vzdělávání je také nezbytné, aby se naučili „učit se“ a pochopili svou vlastní odpovědnost za budoucnost společnosti. Všechny tyto (a ještě řada jiných) důleţité výstupy se dají shrnout do našeho prvořadého cíle, kterým je „Škola pro ţivot“.

- 20 -

ŠKOLA PRO ŢIVOT ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents