www.koh-i-noor.eu
PROSINEC 2011
I N F O R M A Č N Í Z P R A V O D A J P R O Z A M ˇE S T N A N C E , A K C I O N Á ˇR E A O B C H O D N Í P A R T N E R Y
KOH-I-NOORHOLDING 6 Dceřinou společnost v Číně čeká neplánované stěhování strana
2
Koh-i-noor Hardtmuth Trade provozuje v Česku již 80 prodejen strana
3
Nové investice vítáme, říká Jaroslav Martinů, starosta Poličky
strana
4
Petr Pe Bronček: Podíl na vývoji zdr zdravotnických potřeb se stává siln konkurenční výhodou silnou
Rusko je nejsilnějším zahraničním trhem. Pozici má ještě vylepšit nová marketingová ofenzíva
Moskva zažije oslavy 222 let existence firmy Nejsilnější a také nejnákladnější marketingový projekt v roce 2012 plánuje akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH zorganizovat v Ruské federaci. Začne už počátkem příštího roku a završen bude v říjnu oslavou 222 let existence firmy v hlavním městě Moskvě. Té se má zúčastnit na tisíc hostů. Od celebrit, obchodních partnerů až po vybrané běžné spotřebitele, kteří uspějí v připravovaných soutěžích. České Budějovice „Než si ale v Moskvě výročí připomeneme, čeká nás i naše ruské obchodní partnery ještě spousta práce. Chceme značku KOH-I-NOOR dostat ke všem lidem a do všech oblastí. Tedy nejen do vnitrozemí, ale třeba i na Dálný Východ, na Sachalin nebo na sever do Jakutska. A to i přesto, že je zde KOH-I-NOOR v našem oboru nejsilnější importovanou značkou,“ vysvětluje RNDr. Zdeňka Žánová, která ve firmě řídí zahraniční obchod. Součástí „marketingového roku 2012“ proto budou reklamní kampaně a soutěže pro spotřebitele i obchodní partnery. Celkový model se nyní dokončuje, ale jisté je, že ceny pro vítěze budou, jak se na ruské poměry žádá, atraktivní. Na zákazníky budou čekat například mobilní
Letošního výročí 20 let existence ruského partnera, společnosti Farm, se zúčastnil i generální ředitel Ing. Vlastislav Bříza. Na snímku spolu s majiteli firmy Alexandrem Malachovem a Grigorijem Radzinským.
technologie nebo zahraniční zájezdy, na prodejce zase třeba investiční diamanty. „Ten trh je ale tak výjimečný, že si to zaslouží. Samozřejmě přitom věříme, že se nám to vrátí vyššími prodeji a tedy i vyššími zisky,“ vysvětluje Zdeňka Žánová. Ruský trh školních a kancelářských potřeb prošel v roce 2009 recesí, kterou o rok později vystřídala
konjunktura, která zde pro KOHI-NOOR HARDTMUTH znamenala rekordní prodeje. „Letos těchto rekordních čísel nedosáhneme. To ale není při současné světové ekonomické situaci ani myslitelné. Prodeje jsou však velice dobré. Trh je obrovský a vůči značce KOH-I-NOOR velmi loajální. Na to chceme navázat a naši pozici zde
do budoucna ještě upevnit a pokud možno dále vyylepšit,“ poznamenává Zdeňka Žánová. Potvrzuje se tak, že značka KOHI-NOOR má v Ruské federaci velký respekt a tradici. Místní prodejci její popularitu dokonce přirovnávají ke známé čokoládě Rudý Říjen, patřící v zemi mezi vyhledávané pochoutky.
strana
5
EDITORIAL
Koh-i-noor ve třetím tisíciletí Až se usadíte, a budete mít víc času na čtení, podívejte se na poslední stranu. Najdete na ní současnou organizační strukturu holdingu KOHI-NOOR. Tedy přesněji akciové společnosti KOH-I-NOOR holding, která zastřešuje šestadvacet firem, podnikajících v dřevařství, strojírenství, automobilovém průmyslu nebo zdravotnictví. Dohromady jde o zhruba dvě tisícovky zaměstnanců. A to už je skutečná ekonomická síla. Zmiňme to nejen proto, že takové názorné schéma, kdo a co je holding se slavným jménem KOH-I-NOOR v názvu, nebylo dlouho k vidění, ale především proto, že nejde o „fabričku se sto padesáti lidmi“, jak si někteří, málo znalí, představují. Dávno už totiž neplatí, že by se za tímto slavným obchodním názvem skrývala pouze světoznámá tužkárna, založená v roce 1790. Dnes ve třetím tisíciletí se za ním už skrývá i silný průmyslový holding, s řadou zahraničních akvizic, který stále roste.
PF 2012 Veselé Vánoce ok a šťastný nový rok přejí majitelé společnosti KOH-I-NOOR holding, a.s.
Nový tiskový stroj stál přes 30 miliónů a zvýšil kvalitu obalů a kapacitu tiskárny Akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH rozšířila technické vybavení svého závodu Tiskárna a obaly o nový šesti barvový tiskový stroj Heidelberg Speedmaster CD 102-6+LX Preset UV za zhruba 33 miliónů korun. S osvitovou jednotkou Heidelberg na výrobu tiskových forem a střásací linkou k řezačce papíru a stavebními a technickými úpravami budov dosáhla celková investice 37,5 miliónů korun. České Budějovice Nový šesti barvový tiskový stroj formátu B1 je vybaven lakovacím agregátem pro disperzní lak a také UV lakování. To povrchově zušlechtí obal, který se tak částečně chrání před mechanickým poškozením a vlhkostí, a vylepší jeho vzhled. Ve srovnání s disperzním lakováním, které se dosud ve firmě používá, zvyšuje jeho lesk o 20 až 30 procent. Spolu s novým strojem byla pořízena také nová osvitová jednotka CtP pro zhotovení tiskových forem formátu B1.
„Zdvojnásobením tiskového formátu z B2 na B1 se podstatně zvýší kapacity tiskárny. Dosáhne se toho efektivnějším využitím plochy archu a zrychlením produkce. Přidání šesté tiskové barvy pak umožňuje větší variabilitu. Tím se rozšiřuje i spektrum zakázek a zvyšuje konkurenční výhoda,“ vysvětluje projektový manažer Ing. Martin Valenta. Nový stroj, který nahradil pěti barvový tiskový stroj Heidelberg Speedmaster CD 74 formátu B2, má vyšší stupeň automatizace, jako je propojení s předtiskovou přípravou, automatická kontrola a regulace vybarvení zakázky, automatické mycí zaříze-
ní nebo zařízení pro odstraňování statického náboje z papíru. To vše umožní zvýšit produktivitu práce i při častých změnách sortimentu či menší velikosti zakázek. Nové zařízení využije především k tisku obalů nejen akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH, ale i další firmy holdingu a externí zákazníci. Předpokládá se, že ti naplní zhruba dvě třetiny kapacity tiskového stroje. Ten bude do provozu uveden v polovině ledna 2012. Stroj, vážící 52 tun, je umístěn v prvním podlaží nad sklepem. Z něho vedou zhruba tři metry vysoké železobetonové stěny, na kterých je umístěn. Železobetonové stěny jsou ukotvené na 17 mikropilotech, které vedou 5 metrů pod zem. Prakticky vzato je stroj umístěný nezávisle na okolní podlaze ve výšce 8 metrů. Mikropiloty zajišťují statiku stroje, neboť se nacházíme v blízkosti říčního koryta s nestabilním terénem.
Jihočeský hejtman Mgr. Jiří Zimola si při své listopadové návštěvě českobudějovické společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH prohlédl i výrobu pryží v gumárně. Doprovázel ho generální ředitel společnosti Ing. Vlastislav Bříza, který ho při besedě seznámil i s celou strukturou holdingu KOH-I-NOOR. V něm už pracuje na dva tisíce lidí.
2
Číslo 6 / 2011
Dceřinou společnost v Číně čeká neplánované stěhování Podnikání v Číně má svá úskalí a rizika. Přesvědčila se o tom i výrobní dceřiná společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH NANJING STATIONERY, kterou počátkem roku 2012 čeká neplánované stěhování. Nanjing (Čína) Firma měla na základě opční doložky prodloužit v únoru končící pětiletou nájemní smlouvu výrobní haly na dalších pět let. Jak se však ukázalo, co je psáno, není ještě dáno. Zvláště pak v nejlidnatější zemi světa. „Už na přelomu letošního dubna a května jsem neoficiálně zaslechl, že by mohlo dojít k přestavbě průmyslové zóny, v níž KOH-I-NOOR NANJING podniká. Mluvilo se o její změně na rezidenční čtvrť,“ říká ředitel dceřiné společnosti Ing. Jan Mika. Kontaktoval tedy čínského majitele výrobní haly a vedoucí pracovníky investičního úřadu této městské části. Odpověď byla prostá - nic se nechystá a nepřipravuje. Už proto, že v opačném případě by musel být takový záměr zveřejněn minimálně s ročním
předstihem. Spíše se mluvilo o možné budoucí změně průmyslové zóny na technologický park. To by pak znamenalo jednopatrové tovární budovy přestavět na vícepatrové, zaměřené na „high-tech“ firmy. Když ale v červenci čínský partner obdržel oficiální žádost o prodloužení nájmu haly, z ničeho nic oznámil, že smlouvu dál neprodlouží. Důvod? Jednopatrové budovy v zóně se mají bourat a přestavovat! Oficiálně to prý hodlal oznámit až tři měsíce před uplynutím současné nájemní smlouvy, která vyprší v únoru. „Bylo to asi týden po tom, co nám písemně potvrdil, že do stávající budovy můžeme přesunout sídlo naší obchodní společnosti KOH-I-NOOR NANJING TRADE, sídlící v centru města. Pro představu - přesun sídla firmy je admi-
nistrativně velmi náročný a trvá zpravidla několik měsíců,“ poznamenává Jan MIka. „V té chvíli jsem nevěděl, zda nás chce z haly nějakou lstí vystrnadit, nebo jde o oficiální plán na zbourání jednopatrových budov,“ dodává. Za takové situace, i po konzultaci s čínskými právníky, nezbylo nic jiného, než co nejrychleji začít hledat nové výrobní zázemí. A to přesto, že rozhodnutí přestavět průmyslovou zónu nebylo nikde zveřejněno, nikdo ho nepotvrdil a nebylo si ho možné ani nikde vyžádat. Bylo to ale zřejmě jediné možné řešení, jak výrobu v Číně udržet. Podnikat do února v nejistotě a ohrozit tak pětileté úspěšné působení v zemi, by bylo velmi riskantní. „Předešli jsme tím možné velké časové tísni,“ konstatuje Jan Mika. Během krátké doby navštívil téměř dvacet různých výrobních hal a jednal o nich. Úkol to byl nelehký, protože takový objekt musí splňovat hned několik kritérií jako například velikost plochy, výšku stropů, nosnost podlah,
Na konferencích se mluví o podnikání holdingu Koh-i-noor Zkušenosti společnosti KOH-I-NOOR holding z působení na zahraničních trzích jsou tématem vystoupení jejího předsedy dozorčí rady PhDr. Ing. Vlastislava Břízy, Ph.D. na řadě konferencí a diskusních fór. V listopadu to bylo například na konferenci Čínské investiční fórum v pražském Černínském paláci, na níž hovořil i šéf Škody Auto Winfried Vahland. Rovněž v listopadu se holding představil, například vedle Hyundai Motor Manufacturing Europe, na diskusním setkání Manufacturing Management Forum. Na něm se sešli výkonní ředitelé významných podniků, majících v zahraničí výrobní a obchodní společnosti.
dostatečný příkon elektřiny, možnosti instalovat ventilace, odsávání a uhlíkové filtrace. To vše koneckonců vyžadují i čínské státní bezpečnostní normy. O dopravní dostupnosti pro zaměstnance, ekonomice a finančních nákladech takového projektu, ani nemluvě. Firma totiž chce udržet maximální počet zkušených a zapracovaných zaměstnanců. „Jednání komplikovalo už to, že určité průmyslové zóny akceptují nájemníky jen z určitého oboru nebo s určitým ročním obratem,“ vysvětluje Jan Mika. Informace je přitom potřeba nezávisle ověřovat. Stalo se třeba, že jedna ze zajímavých budov, kde majitel deklaroval nosnost podlah 500 kg/m2, měla skutečnou nosnost jen 250 kg/m2. Jinde majitelé hal zase nebyl ochotni vystavit faktury s plnou sazbou DPH, které firmy se zahraničním kapitálem musí vyžadovat. A jak je v Číně běžné, podnikatelé mají ve zvyku neustále měnit své požadavky. A to i tehdy, když si je obě strany odsouhlasily. Tak se i stalo, že
majitel vhodné haly odmítl v den podpisu smlouvu uzavřít. Argumentoval tím, že nesouhlasí s jejím textem, který do ní sám vložil... Několik měsíců práce tak doslova spadlo pod stůl... „Nakonec ale tahle anabáze skončila šťastně. I když doslova na poslední chvíli. To se vhodné výrobní prostory podařilo nalézt v prestižní průmyslové zóně nedaleko stávajících výrobních prostor. V této nové zóně, do níž se v únoru 2012 KOH-I-NOOR NANJING přesune, působí mimo jiné pobočky firem Siemens, Lear Automotive či čínský energetický kolos China Smart Grid. I tady bylo ale třeba překonat jistou míru laxnosti vlastníků objektu, kteří jako by ani neměli zájem uvolněné prostory někomu pronajmout. A mimochodem oficiální prohlášení majitele o bourání zóny nakonec po opakovaném naléhání přišlo v polovině září. A už v listopadu začaly demolice. Čína je skutečně někdy nevyzpytatelná.
Poliklinika Sever se modernizuje. Pacienti to ocení České Budějovice Českobudějovické nestátní zdravotnické zařízení Poliklinika Sever poté, co se stala loni součástí společnosti KOHI-NOOR holding, prochází postupnou modernizací. Ta přispěje rovněž k rozšíření a vylepšení služeb. V 1. patře se kompletně opravují veřejné toalety pro pacienty. Od prosince se změnil nájemce lékárny, která se zařadila do sítě lékáren Dr. Max. Do konce letošního roku bude dokončena modernizace rentgenu, od ledna pak zahájí ve třetím patře provoz nové pracoviště logopedie. V obou
případech prošly rekonstrukcí i ordinace. Největší a nejviditelnější změny ale přijdou v prvním čtvrtletí 2012, kdy se změní interiéry chodeb ve všech patrech objektu. Dominovat jim bude jednotná, světle modrá barva a nové jedno, dvoj i trojsedadlové celokovové moderní lavice pro pacienty. Zásadní změnou projde i zádveří u vchodu do polikliniky, kde klasické dveře na kliku nahradí posuvné dveře na fotobuňku. To přispěje k úspoře tepla a vylepší tepelnou pohodu v objektu v chladných měsících.
Koh-i-noor Hardtmuth podpořil benefiční přehlídku Terezy Maxové České Budějovice Celebrity v roli modelek na velké přehlídkové scéně, nejnovější módní trendy známých českých i zahraničních značek nebo multimediální a laserová show, to byl jen zlomek toho, co nabídla letošní Benefiční přehlídka pro Nadaci Terezy Maxové dětem. Její letošní VII. ročník se konal v závěru listopadu v Českých Budějovicích a KOH-I-NOOR HARDTMUTH byl jeho generálním partnerem. Jako významný výrobce školních a výtvarných potřeb, které přinášejí radost a zábavu, tak ukázal, že mu osud nezaopatřených dětí není lhostejný. Akci pořádala agentura Art4Promotion, která se podílela i na oslavách 220 let firmy KOH-I-NOOR a bude se podílet i na jejich moskevských oslavách v roce 2012.
Ing. Vlastislav Bříza s moderátory Gabrielou Partyšovou a Romanem Vojtkem.
Večer nadaci vynesl zatím rekordních 450 tisíc korun.
Mexičané objevují značku Koh-i-noor přes umělecké tužky České Budějovice Více než stomiliónové Mexiko se stalo zemí, kde prudce roste prodej uměleckého sortimentu společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Zasloužil se o to silný místní obchodník s uměleckými a kancelářskými potřebami, který na v zemi „neokoukanou“ českou značku vsadil ve snaze ještě dál posílit své postavení na trhu. „Zatímco jindy hledáme obchodní partnery my, tentokrát si našel on nás. A naše pozice se zde hodně zlepšuje. Podobně prudce rostoucí zahraniční trh bychom v dnešní, ekonomicky problematické době, těžko hledali,“ říká RNDr. Zdeňka Žánová,
vedoucí zahraničního obchodu společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH.
Úspěch v Íránu, těžko do Afriky Světová ekonomická krize se totiž nevyhýbá nikomu, tedy ani výrobcům školních, kancelářských a uměleckých potřeb. Především krizí nejvíc postiženým zemím eurozóny obchody stagnují nebo klesají a zdejší stav se obecně pokládá za nejhorší. Proto je snahou vstupovat na „třetí“ trhy, což se vedle Mexika firmě daří například v Íránu, kde jedná o zastupování už s druhým významným místním importérem.
Naopak se to těžko daří v Africe, kde ve většině zemí stále neexistuje standardní obchodní prostředí. „Afrika je složitá, nemá systém, pravidla. Prostředí vesměs ovlivňuje korupce a těžko se jde prosadit, pokud se nepřizpůsobíte mafióznímu prostředí. Nikdy nevíte, jestli jednáte s obchodním partnerem nebo podvodníkem. Naši klienti zde jsou proto jen v omezeném počtu zemí jako je Jihoafrická republika, Maroko nebo Egypt. A pak také v Nigérii, kam už řadu let rovněž úspěšně exportujeme. Ale to je spíš výjimka, než pravidlo,“ vysvětluje Zdeňka Žánová.
Prodejci omezili zásoby, výroba to hned pocítila Ekonomické turbulence tak ovlivňují všechny hráče na trhu, obchodníky a prodejce nevyjímaje. Ti se chovají velmi opatrně a prakticky nedrží žádné zásoby. To pocítila i společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH, když po naplnění hlavní sezóny v letních měsících prudce poklesl objem objednávek, včetně Ameriky. Pak ale brzy všichni zjistili, že mají prázdné sklady a začaly chodit objednávky. Na listopad jich bylo například daleko víc než třeba během hlavní sezóny...
„Trh jako by neměl logiku. A výroba se s tím musí vyrovnat. My si nemůžeme dovolit operativně, podle potřeby, propustit zaměstnance, jako to třeba dělají v jiných firmách. Kdybychom to v létě udělali, teď bychom měli velké problémy, protože nyní jsou výrobní kapacity už zase na většině závodů naplněné. Musí se proto postupovat s citem i jistou mírou rizika. Výrobu musíme vykrýt a vyrábět i na sklad. Chce to ale velmi dobrou znalost věci, aby se takové riziko dalo vůbec podstoupit. Aby se zachovala plynulost a rychle uspokojily objednávky, které přijdou,“ uvedla Zdeňka Žánová.
3
Číslo 6 / 2011
Koh-i-noor Hardtmuth Trade má na českém trhu kancelářských a školních potřeb nezastupitelné místo. Provozuje 80 obchodů Letos to je už 13 let, co v červnu 1998 akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH vstoupila do firmy Drobné zboží Pelhřimov, v níž tehdy ovládla přes 90 procent akcií. Brzy na to, v srpnu, se konala její mimořádná valná hromada, na níž došlo ke změně stanov a obchodního jména na akciovou společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH Trade. Pelhřimov Ta se tak stala základem nové obchodní společnosti, která od té doby je výhradním tuzemským distributorem školních a kancelářských potřeb vyráběných pod značkou KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Později k tomu přibyl i další papírenský sortiment a dnes tak je KOH-I-NOOR HARDTMUTH Trade, sídlící v Pelhřimově, plnosortimentním velkoobchodem. Jeho ředitelkou po celou dobu je Ing. Lenka Drahošová. „Tehdy jsme do vínku dostali nesnadný úkol - udržet silný obchodní podíl značky KOH-I-NOOR HARDTMUTH na českém trhu a postupně zvyšovat i její známost a prestiž u českých zákazníků. A to bez podpory maloobchodního prodeje nebylo myslitelné. Uplynulá léta ukázala, že jsme se s tím dokázali vypořádat,“ říká Lenka Drahošová. Firma převzala jak tehdejší firemní prodejny v českobudějovické Široké ulici a v Českém Krumlově, tak i pět bývalých obchodů DZ Pelhřimov. Od té doby svou firemní prodejní síť rozšířila až na současných 52 ob-
Velkoobchodní sklad v Pelhřimově nabízí kompletní služby.
chodů. Mezi ně letos přibyly prodejny v Domažlicích, Kladně, Praze - Dejvicích a ve Zlíně. Ročně se otevírá zhruba pět nových prodejen, a proto tento počet není v žádném případě konečný. Vedle nich KOH-I-NOOR HARDTMUTH Trade spolupracuje i s necelými třemi desítkami partnerských maloobchodních prodejen, zásobuje další české „nezávislé“ velkoobchody a maloobchody s papírenským zbožím a rovněž většinu zdejších velkých plnosortimentních nadnárodních obchodních řetězců jako je Tesco, Kaufland, Makro, Ahold - Albert a Globus. „Řetězce se na velkoobchodních tržbách značky KOH-I-NOOR HARDTMUTH podílejí zhruba 30 procenty. Dalších asi třicet procent tvoří nezávislý velkoobchod a zbytek pak nezávislý maloobchod. Je tedy vidět, že náš tuzemský obchod je diverzifikovaný a není
závislý na jednom obchodním kanálu. I proto má další rozšiřování naší vlastní maloobchodní sítě perspektivu,“ vysvětluje Lenka Drahošová. Firma, jejíž tržby se v posledních letech pohybují kolem 350 miliónů korun, má určitou jistotu zatím stále ve zhruba sto tisících dětech, nastupujících do prvních tříd. Cílem ale je vybudovat pevnější a dlouhodobější vztah školáků ke značce KOH-I-NOOR HARDTMUTH a na to se má zaměřit i marketingová strategie firmy v roce 2012. V počátcích společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH Trade zaměstnávala 70 lidí. Dnes to je už třikrát víc. Jejich počet vzrostl zejména díky novým firemním obchodům a rozvíjejícím se službám pro klíčové zákazníky. „Řadu let tak už na tuzemském trhu nabízíme kompletní služby,“ poznamenává Lenka Drahošová.
Kolínská prodejna - Denisa Křížová a Věra Macháčková.
Firemní prodejnu KOH-I-NOOR HARDTMUTH v Českém Krumlově navštěvuje během roku vedle místních obyvatel a turistů také řada osobností. Mezi jinými do ní v létě zavítali známí pražští herci Zlata Adamovská s Petrem Štěpánkem, kteří v populárním televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě hrají lékařskou dvojici Valšíků.
Eva Bořilová, vedoucí maloobchodu společnosti Koh-i-noor Hardtmuth Trade říká:
Sázíme nejen na široký sortiment, ale především na odbornost cent tržeb. Zbytek tvoří další obchodní „papírenské“ zboží, které nakupujeme v tuzemsku.
Vedoucí maloobchodu společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH Trade je Eva Bořilová. Ve firmě je už devátým rokem. Původně do společnosti nastoupila jako správce informační sítě. Po třech letech dostala nabídku na současnou pozici a přijala ji. Dnes tak firemní maloobchod řídí už šestým rokem. O jak velké území se dnes vlastně staráte? Prakticky pokrýváme celou Českou republiku. V některých krajích, jako například v jižních, středních a východních Čechách nebo na východní Moravě je naše zastoupení silnější, jinde, například v severních Čechách, především kolem Liberce, je naše zastoupení slabší. Ale i to se snažíme změnit a najít takovou cestu, aby i kraje, kde zatím nemáme dostatečné zastoupení, byly co nejdříve „zdolány“ a KOH-I-NOOR HARDTMUTH byl i zde na viditelném místě. Kolik obchodů dnes firma zastřešuje? Vlastních maloobchodních prodejen v současné chvíli máme 52. K nim je třeba přičíst rovněž dvě velkoprodejny. Vedle nich máme 28 partnerských prodejen v našich barvách, kterým poskytujeme podporu a servis. I jejich sortiment je postaven na značce KOHI-NOOR HARDTMUTH. Podle čeho vybíráte města, do nichž chcete vstoupit? Především se zaměřujeme na města nad deset tisíc obyvatel, obzvlášť v oblastech, kde dosud nemáme žádné pokrytí. Zajímají nás nejlepší obchodní
místa ve městě - pěší zóny, středy měst, náměstí. Prostory hledáme a získáváme přes realitní kanceláře, přímým oslovením majitele domu, k tomu nám výborně pomáhá katastr nemovitostí, převzetím prodejny dlouhodobého zákazníka nebo i s pomocí našich osmi obchodních zástupců, kteří dané území dobře znají. Pokud se nová prodejna, s ohledem na lokalitu, konkurenci a i její stav vyhodnotí jako vhodná pro vybudování firemní prodejny, obchod si pronajmeme a začne kolečko spojené s jeho realizací. Plány, přepisy, vybavení, zboží, reklamní polepy, zaměstnanci, kteří jsou samozřejmě naši vlastní. Jak se křivka budování maloobchodní prodejní sítě vyvíjí? Startuje-li se prakticky z nuly, je počáteční růst snazší a tedy i rychlejší. V posledních letech, kde je vývoj již pomalejší, otvíráme tak pět prodejen ročně. Věřím, že se k vytčené stovce svých obchodů skutečně dostaneme. Není to ale žádný závod s časem. Vždy se vyplatí, jak se říká, dvakrát měřit, než se jednou řízne. Kam zamíříte v roce 2012? Prověřujeme hodně možností, při-
Eva Bořilová
pravujeme se na převzetí partnerské prodejny v Kopřivnici, což se rozjede hned po Novém roce. V této chvíli nás hodně zajímá území severně od Prahy ve směru na Mladou Boleslav a Liberec. Co je rozhodující: ekonomika nebo potenciál lokality? Klíčové je, aby se obchod uživil. Tedy, aby ze svých tržeb pokryl vlastní náklady, z nichž největší část tvoří nájem a mzdy zaměstnanců. Umíme odhadnout tržby i potenciál města, a podle toho se rozhoduje. Víme také, že až na čestné výjimky jako je Český Krumlov, nám prodejnu pouze „kohinoorské“ zboží neuživí. To dělá asi 40 pro-
Mají vedoucí prodejen prostor pro místní „specifika“? Obchodní politika je v našich maloobchodních prodejnách jednotná. To se týká především vzhledu, uspořádání, stálého sortimentu a cen. Vedoucí prodejen mají možnost rozšíření. Můžeme se bavit konkrétně o sortimentu, pokud bude zájem o místní výrobek nebo typický motiv na výrobku, který zákazník vyžaduje a spadá do papírenského sortimentu a my jsme schopni onen výrobek za dobrých podmínek zajistit. Pak sortiment pro tuto prodejnu o něj rozšíříme. Jak komunikujete s vedoucími prodejen? Hodně po telefonu, ale především pak po mailech, abychom drželi náklady. Často i osobně při výjezdech do regionů. I když s ohledem na počet prodejen nejsou mé „návštěvy“ tak časté jak bych si občas přála. S celým maloobchodním oddělením, pod které spadá včetně mě devět osob, se snažíme být prodejnám stále k dispozici a řešit občas i neřešitelné. Je na tržbách poznat ekonomická recese? To je různé. Jiná je situace v Neratovicích, jiná v Otrokovicích. Ale obecně lze říct, že společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH Trade si pozice na trhu drží. Její obrat neklesá, ale mírně
roste, a to hlavně právě díky nově otevíraným obchodům. Chodí se pro školní a kancelářské potřeby víc do klasických papírnictví nebo velkých hypermarketů? Naší výhodou je, že řetězce nemají plný sortiment, a to ať už od nás nebo od ostatních dodavatelů. Proto mají maloobchodní prodejny stále svůj potenciál. Samozřejmě, že jsou a budou zákazníci, kteří nakoupí v hypermarketech například i nekreslící pastelky za směšnou cenu, ale k nám se zákazník vrátí pro osvědčenou kvalitu, kterou u nás najde vždy. Snažíme se zákazníkům dát takový výběr, aby si vždy vybrali, a to ještě s vlídným a odborným přístupem našich zaměstnanců. Prostě žádné kolečkové brusle a dlouhé hledání zaměstnance marketu, u kterého se můžete informovat o výrobku (smích)... Naši lidé musí umět zákazníkům poradit a maximálně jim vycházet vstříc. To nás bude vždy zřetelně odlišovat od konkurence. V čem lze být ještě lepší? Myslím, že děláme dobrou práci s velkým nasazením, ale stále je čemu se učit, co zlepšovat a vymýšlet nové věci. Něco lze udělat skoro „zadarmo“, ale obecně platí, že posílit maloobchodní činnost, tedy prodej, známost značky, je nákladné a stojí hodně peněz. Na něčem pracujeme, mám kolem sebe výborné lidi, tak věřím, že se nám to společnými silami podaří.
4
Číslo 6 / 2011
Účast na veletrhu Fakuma posílila prestiž firmy
Ing. Roberta Záboje, MBA
Společnost KOH-I-NOOR PONAS se v říjnu opět představila na jednom z nejvýznamnějších světových veletrhů pro plastikářský průmysl Fakuma 2011, který se konal v německém Frindrichshafenu. Návštěvníkům na něm ukázala možnosti nástrojárny a lisovny plastů. Polička „Cílem bylo samozřejmě rozšířit spektrum zákazníků i do jiných odvětví než je automobilový průmysl, který se v současnosti podílí nejvyšší měrou na celkovém obratu firmy,“ říká vedoucí projektu Martin Češka. Větší diverzifikace konečných zákazníků by posílila plánovaný růst výroby v příštím roce, kde se již počítá s kapacitami nově budované lisovny, a zároveň i do budoucna omezila rizika spojená s ekonomickou krizí. „Myslím, že jsme navázali na úspěšnou aktivní účast na loňském veletrhu K-Messe v Dússeldorfu. Opět jsme přitom využili služeb, které nabízí agentura Czech Trade a stali se tak součástí společné expozice šesti českých firem. Díky tomu jsme mohli mít finančně výhodnou a zároveň i kvalitní prezentaci naší firmy,“ poznamenává Martin Češka. Dobře navržený stánek s vystavenými exponáty a běžící video prezentací přilákal řadu odborníků, včetně zástupců strategického nákupu významných nadnárodních korporací.
Ti projevili zájem především o výrobu vstřikovacích forem pro automobilový, ale také obalový a elektrotechnický průmysl. Konkrétně šlo například o technické výlisky a uzávěry. Někteří zájemci oslovili zástupce společnosti KOH-I-NOOR PONAS přímo na stánku konkrétními poptávkami, které jsou v současné době už v cenovém jednání. Mimo jiné se nabízí nový projekt, kde by potenciální zákazník zvýšil kapacitu lisovny o minimálně dva nové vstřikovací lisy, které by vyráběly v nepřetržitém provozu i několik let. Vedle toho na veletrhu proběhla i důležitá jednání se stálými zákazníky, například se zástupci firem A. Raymond nebo Automotiv Lighting, na nichž se projednávala strategie další spolupráce, včetně rezervování výrobní kapacity na první čvrtletí 2012. Součástí veletžních aktivit bylo také oslovení řady lisoven plastů a nabídka služeb v oblasti výroby forem a lisování. Tyto kontakty se nyní rozvíjí a čas ukáže, jak budou úspěšné.
Otázka pro ředitele KOH-I-NOOR PONAS V letošním roce společnost KOH-INOOR PONAS navázala úzkou spolupráci s Technickou univerzitou Liberec. Co od ní očekáváte? Mít těsné kontakty s renomovaným výzkumným pracovištěm, v tomto případě s katedrou tváření kovů a plastů, kterou vede profesor Lenfeld, je pro výrobní firmu jakou jsme my, k nezaplacení. Slibujeme si od toho především získání nových poznatků v oblasti zpracování polymerů a biopolymerů a výroby forem s vyšší přidanou hodnotou. V současné době se už řeší dva projekty. První se zaměřuje na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj unikátních reliéfů vybraných přírodních a živočišných druhů na povrchu tvarových částí forem pro zpracování polymerních materiálů. U takto vyrobených dílů se předpokládá zachování charakteristických vlastností přírodních materiálů jako je například vodoodpudivost nebo samočisticí schopnost. Druhý se pak věnuje výzkumu a implementaci progresivních metod chlazení forem a nástrojů. Oba projekty přinesou zásadní pokrok v oblasti vědy a výzkumu a zvýšení naší konkurenceschopnosti.
Pohled do expozice KOH-I-NOOR PONAS.
Starosta Poličky a poslanec Jaroslav Martinů v rozhovoru říká:
Nové investice vítáme. Máme zájem, aby je firma zrealizovala O Poličce se spíš mluví jako o turistickém centru. Její starosta a poslanec parlamentu Jaroslav Martinů, ale ví, že sám cestovní ruch místní neuživí, že stejně, ne-li víc, důležitý je i ekonomický rozvoj a pracovní příležitosti v průmyslu. Pane starosto, co vás víc těší: rozvoj města nebo růst firmy KOH-I-NOOR PONAS? Těší mě obojí. Mám velkou radost z každé úspěšné akce, která se v Poličce podaří a slouží lidem. Mezi věci zásadního významu patří prosperita místních firem, včetně KOH-I-NOOR PONAS. Ten má ve městě velkou tradici, zaměstnává hodně lidí. Jeho výrobu považuji za velmi technicky náročnou a precizní, vyžadující maximální řemeslný fortel. Pociťuji velkou hrdost, že v Poličce máme tak náročnou výrobu.
investice a jak to tak bývá, bez spolupráce se samosprávou se nelze obejít. Jaká ta spolupráce podle vás je? Plánované investice velice vítáme a máme velký zájem, aby se tento záměr povedl firmě zrealizovat. I z naší strany chceme být důstojným a užitečným partnerem. Osobně považuji generálního ředitele Vlastislava Břízu za jednoho z nejschopnějších podnikatelů, které jsem kdy poznal. Vedle podnikatelského talentu má ještě velmi zodpovědné státnické uvažování, kterého se nám v dnešní době obecně nedostává.
Ptám se na to hlavně proto, že KOH-INOOR PONAS chystá další rozvojové
Mimochodem, sledujete rozvoj firmy? Sleduji, jak mi to situace umožňu-
Starosta Poličky a poslanec parlamentu Jaroslav Martinů
je. Vždy ke konci roku se potkávám s panem Břízou, který mě informuje o hlavních firemních aktivitách. Také
se osobně znám s řadou zaměstnanců a i od nich slyším dílčí poznatky, jak se firmě daří a jaké má zakázky. Ale nejčastěji jednám s jejím ředitelem inženýrem Zábojem, který zodpovídá za místní výrobu, a kterého považuji za technicky a organizačně velmi zdatného manažera.
město městem. Od toho se mimo jiné odvíjí i další závažný fakt - kolik lidí včetně mladých, vzdělaných lidí najde pracovní uplatnění. Tak bych mohl pokračovat ve vyjmenovávání dalších přínosů, které odvážní a poctiví podnikatelé typu legendárního Bati přinášejí.
Má z toho město, vedle růstu zaměstnanosti, nějaký prospěch? Rozhodně má a velký. Každé pracovní místo, natož takto technicky náročné, má svůj přínos, který si mnohdy ani neuvědomujeme. Přínos není jen v daňové výtěžnosti pro město, která je samozřejmě velmi důležitá, ale jde i o další prospěšné faktory, které to přináší. Základem úspěšného města a nejen města, musí být hospodářský výkon. Ten je nezbytnou podmínkou pro zajištění všech dalších aktivit, které dělají
Jaký je vůbec KOH-I-NOOR PONAS pro město partnerem? Kam byste rád spolupráci posunul? Partner je to velmi důležitý. Velmi si cením serióznosti a také ekonomické síly této úspěšné firmy. Na té závisí schopnost investovat do nových provozů a v dnešním složitém světě hospodářské krize ustát svoji pozici. To je významné, a o to mám větší radost, že takovou firmu máme v Poličce. Spolupráce je už nyní výborná a naší povinností je udělat vše pro její zdárné pokračování.
Výrobní technologie holdingu se v roce 2012 opět podstatně vylepší Závod 4 - Tužkárna
KOH-I-NOOR PONAS, s.r.o.
Název investice: Sítotiskový stroj pro in-line tisk čtyř barev na tužkárenské výrobky
Název investice: Elektroerozivní CNC hloubička
Název investice: Univerzální linka na plnění a uzavírání lahviček a kelímků
s aplikátorem, šroubovacím uzávěrem, kelímky s vnitřním víčkem, šroubovacím uzávěrem nebo narážecím uzávěrem. Zajistí se tím inovace balení vyráběného sortimentu, především temperových a akrylových barev tak, aby toto balení vyhovovalo současným trendům. Tím se zvýší konkurenceschopnost na trhu. Technologie umožní, vedle balení do nových obalů, také balení do obalů již používaných, plněných na stávajícím výrobním zařízení se značným podílem ruční práce. Tím dojde ke zvýšení produktivity a zefektivnění některých používaných výrobních postupů.
Účel pořízení: Plnění obalů různých tvarů a velikostí - lahvičky
Plánovaná pořizovací cena: 3,5 miliónů Kč
Plánovaná pořizovací cena: 3 milióny Kč
Akciová společnost KOH-INOOR holding v nadcházejícím roce 2012 vloží desítky miliónů korun do rozvoje a modernizace výrobních technologií svých podniků. Z několika desítek představujeme tři nejvýznamnější.
KOH-I-NOOR HARDTMUTH, a.s. Závod 1 - Městec Králové
Účel pořízení: Zařízení umožní až čtyřbarevné značení kulatých tužkárenských výrobků sítotiskovou technologií po celém obvodu výrobku. Zvýší se možnosti značení tužkárenských výrobků v délce tisku textů i kvalitě tisku na výrobky s tmavým podkladem. Bude možné realizovat i zakázky, kterým nelze nyní vyhovět. Zvýší se i produktivity u výrobků, které jsou dnes značené jinou technologií. Zařízení bude možné využít pro značení i jiných dřevin jako je sibiřský cedr a vejmutovka.
Účel pořízení: Nový elektroerozivní stroj nahradí starší, z dnešního pohledu málo produktivní. Dojde k posílení výrobních kapacit, lépe se využijí výhody grafitových elektrod. Důležitým faktorem je při nedostatku kvalifikovaných pracovníků i přechod na větší podíl automatizovaných operací. Stroj posílí konkurenční schopnost firmy v oblasti výroby forem. Plánovaná pořizovací cena: 7.5 miliónů Kč Ing. Bohumil Kuba, vedoucí oddělení investic
Na snímku vykladač archů tiskového stroje Heidelberg. Největší investice roku 2011.
5
Číslo 6 / 2011
Předseda představenstva společnosti Gama Group Ing. David Bříza, MBA, hodnotí letošní rok a říká:
Je znát, že do českých nemocnic už přichází méně peněz se mi, že tak trochu proti Gamě zejména z hlediska jejího tradičního působení v infuzní technice. Ceny tak, alespoň pro mne, v některých komoditách spadly pod mez, která může ještě přinášet profit.
Výrobce zdravotnických a laboratorních potřeb, akciová společnost GAMA GROUP, letos, po řadě úspěšných roků, zažívá složitější období, způsobené nastupující hospodářskou krizí a prosazováním vládních úsporných balíčků, dotýkajících se i zdravotnictví. „Do českých nemocnic tak přišlo už letos méně prostředků, šetří se, snižují zásoby, což se samozřejmě dotklo i nás. Zvláště v posledním čtvrtletí nejsem s výsledky v Česku ani na Slovensku spokojen,“ říká Ing. David Bříza, MBA, předseda představenstva. Jak se firma se zhoršenými podmínkami na trhu vypořádává? Hlavně díky tomu, že jsme podobný vývoj očekávali a dlouhodobě se na něj připravovali, situaci zvládáme, i když pokles tržeb je zřejmý. Už před lety mi bylo jasné, že dominantní postavení na českém trhu nebude dlouhodobě udržitelné. Proto jsme začali posilovat export a spolupracovat především se západoevropskými firmami. Ty nás drží na velmi dobré technologické a technické úrovni a tomu odpovídající produktivitě práce. Pomohla nám účast na zahraničních výstavách, oprášení minulých kontaktů a hlavně hodně v tom za posledních pět let udělal management závodu v Jimramově. Díky tomu všemu tak export rapidně
vzrostl a dnes tvoří padesát procent našich tržeb. Zbytek tvoří produkce pod značkou GAMA pro český a slovenský trh. Té se daří mimochodem jak? Má to o to těžší, že se v Česku objevují nátlakové formy elektronických aukcí, kde není přesně definován výrobek a jeho kvalitativní požadavky. To umožňuje uspět i konkurenci, která má certifikaci, protože musí splnit legislativní minimum pro Českou republiku, ale to ještě nezaručuje potřebnou kvalitu výrobku. Když pak sestry a lékaři zjistí, s čím pracují, vrací se v takových případech k nám nebo ke srovnatelné konkurenci. Ale mezitím už zákonitě přicházíme o peníze.
Ing. David Bříza, MBA
Registruji i rostoucí konkurenční boj s nadnárodními firmami, které u nás a na Slovensku spustili kampaň, zdá
Podíl na vývoji zdravotnických potřeb se stává silnou konkurenční výhodou Za situace, kdy se zvyšuje podíl dodávek zdravotnických výrobků pro zahraniční firmy se vyplácí hledat nové cesty a řešení. V závodě GAMA GROUP v Jimramově se jím například stala vlastní spolupráce na nových projektech při vývoji dalších generací zdravotnických prostředků. Jimramov „Naši nespornou výhodou je, že máme umístěny potřebné technologie pod jednou střechou. Využíváme vlastní sterilizaci etylénoxidem, stroje a zařízení pro výrobu vstřikovaných dílů, vytlačovaní hadiček, poloautomatické a automatické montážní stroje a zařízení pro balení. To
vše v čistých prostorách třídy ISO 8,“ říká ředitel závod Ing. Petr Bronček. Se zdravotnickou výrobou jsou v Jimramově dlouholeté zkušenosti. Závod disponuje kvalifikovanými a flexibilními zaměstnanci. Navíc po kapitálovém vstupu do skupiny se při vývoji lisovaných dílů a výrobě forem může
Irena Šťastná montuje speciální set pro artroskopii na poloautonatu Ergoline.
Jaroslava Kovářová obsluhuje lis EngelVictory, na kterém se vstřikuje lisovaný díl pro krevní monitorovací sety.
Marie Obrová a Naďa Olivová obsluhují montážní automat Technofar pro montáž kapátek pro infúzní a transfúzní soupravy.
opřít o spolupráci s nástrojárnou KOH-I-NOOR PONAS v Poličce. „Tento rozsah nabízených služeb není v současném zdravotnickém trhu standardní. Zvláště naši zahraniční zákazníci to dokážou ocenit,“ poznamenává Petr Bronček. Závodu to umožňuje nejen flexibilně realizovat projekty v ověřovaném systému správné výrobní praxe, ale navíc být sofistikovaným partnerem už při zahájení vývoje nových výrobků, náčrtu a konstrukci prototypu, konceptu produktu i technologií. A samozřejmě následně při výběru vhodných světových dodavatelů. „V tom jsme silní a konkurenčně schopní,“ uvedl ředitel. V závodě Jimramov společnosti GAMA GROUP, kde pracuje na 250 stálých zaměstnanců, se vyrábí jednorázové zdravotnické prostředky z plastů, zejména infuzní a transfuzní a dialyzační soupravy, cévky, spojovací hadičky a další speciální soupravy. A to jak pod vlastní značkou GAMA, tak pod značkou významných evropských výrobců. „Úzká spolupráce se západoevropskými firmami nás posouvá neustále kupředu. Například jejich požadavky na dodržování kvality jsou na úplně jiné úrovni než býval náš standard v minulosti. Tím jsme se stali subdodavateli pro nová odvětví a trhy. To se týká třeba dodávky hadičkových setů pro artroskopii a letos vývoj a následné dodávky speciálního setu pro oční chirurgii, významnému švýcarskému výrobci zařízení pro laserové operace. Požadavky na kvalitu jsou opravdu extrémní. Vznikly zde obrovské sekundární přínosy. Jinak řečeno, logicky se vše odráží i na dodávkách pro český nebo jiný trh,“ uvádí Petr Bronček. A ještě jedno pozitivum z toho plynoucí je evidentní - dodržování termínů a kvality je předpokladem vstupu do dalších projektů.
Co z toho plyne pro rok 2012? Především, že se konkurenční prostředí ještě zostří. Je třeba počítat i s rostoucí inflací, avizovaným zvýšením DPH a krátkodobým oslabováním koruny. To vše budou muset všichni dodavatelé včetně nadnárodních firem promítnout do svých cen, nebo se dále vzdát své marže. Tady však nevidím příliš prostoru v případě spotřebního materiálu.
Jak na to reagovat? Chceme-li udržet své pozice, a to bezesporu chceme, musíme připravovat nové sofistikované produkty, jako jsou nedávno představené rampy, kohouty, stíněné hadičky a podobně a dál se věnovat vývoji bezftalátové produkce včetně produktů bez obsahu PVC. Vedle inovací a nové výroby je klíčové nadále rozvíjet export především do zemí západní Evropy. Naši silnou stránkou je velmi dobrá organizace výroby, služby a flexibilita. Tu ale musíme neustále posilovat dalšími investicemi do nových technologií, vývoje a v neposlední řadě lidských zdrojů. Pak věřím, že se o budoucnost obávat nemusíme. Spojujete s tím další strukturální změny? V budoucnu bych rád centralizoval zdravotní, laboratorní a veterinární výrobu v oblasti Jimramova a Dalečína, protože efekty z toho plynoucí jsou jednoznačné. Ale to je vize několika příštích let a důkladné analýzy. Tyto změny jsou však strukturální a musí se synchronizovat a zapadat do středně až dlouhodobé holdingové koncepce.
Výrobu v Jimramově posílil nový moderní balicí stroj Jimramov Největší závod společnosti GAMA GROUP v Jimramově je od konce listopadu bohatší o nový balicí stroj od firmy MULTIVAC. Ten je od stejného dodavatele už čtvrtým v řadě a ve výrobě postupně nahradí stroj „první generace.“ Ten byl vyroben už v roce 1977. „Zařízení má vyšší balící výkon a jeho produktivita je o 30 procent vyšší. Navíc design a úroveň obalů zdravotnických potřeb je dnes stejně důležitá jako jejich kvalita. I zde může platit, že obal prodává,“ říká ředitel jimramovského závodu Ing. Petr Bronček. Nový stroj umožňuje při balení využívat nejen nyní používané tloušťky za horka zatavitelných folií, ale navíc je vybaven periferním zařízením pro možnost výroby obalů z hlubokotažné folie 500 mikronů.
To dává prostor pro komfortnější a uživatelsky efektivnější balení jednorázových zdravotnických prostředků, včetně barevného potisku obalů. Po předání stroje do zkušebního provozu nyní následují několikatýdenní validace, při nichž se optimalizují doporučené parametry procesu, zejména teplota. Ve finále budou zhotoveny sterilní vzorky a u všech provedení obalů provedeny zkoušky a měření. Předpokladem je shoda s požadavky normy u pevnosti a tloušťky svarů a peel efektu. Součástí stroje jsou čtyři formy tři rozměrově stávající, které už firma používá. Zařízení bylo rozšířeno o formátovací sady pro balení menších rozměrů obalu 57 x 75 mm, využitelné pro rozměrově menší díly .Jeho plné nasazení do výroby se předpokládá v lednu.
Balící stroj se v Jimramově předává ke zkušebnímu provozu.
KOH-I-NOOR HOLDING - Vydává KOH-I-NOOR holding a.s., Baarova 769/45, 140 00 Praha 4, IČ: 26080991 - www.kinholding.eu - řídí redakční rada, polygrafický servis nakladatelství Typ České Budějovice, redakční servis PhDr. Zdeněk Zuntych (Z-Média). Datum vydání 14. prosince 2011.
