kognitivně disonantní občasník, informační destilátor, internetové(nejen)

2015-3 kognitivně disonantní občasník, informační destilátor, internetové(nejen) výstřižky ve fraku, splaskávač simulákrů, rozpouštěč falešných egregorů, narušovač zpráchnivnělých paradigmat, kompenzátor hypotékového novinářství, flokulant mediálního žaboklamu, širokopásmové dráždidlo, argenteum oppositus coffeteria pragensis, kanonizátor síťové pomíjivosti, virtuální plátek k propagaci holé skutečnosti, homeopaticko psychedelický

1

zdroj:http://www.cernobila.com/

2

OBSAH

OBSAH

Obsah Křesťanství bez křesťanství

5

Jogín a komisař

6

The Hidden (And Not So Hidden) Messages in Stanley Kubrick’s “Eyes Wide Shut” (pt. II)

7

Únor 48 aneb Desatero pro stát

17

Projevení vnitřního ideového pádu komunizmu v roce 68 v Československu

25

Je demokracie odepsaná?

29

Epidemie energetických vampýrů v Čechách - žijí mezi námi

37

Rozpory lidských práv

52

Kyjev v boji drží nad vodou nahnědlí pomocníci

57

Odvrácená tvář globálního minotaura

58

Kdo selhal při vraždění na Ukrajině

61

Příběh vesmíru

65

The New Ukraine Is Run by Rogues, Sexpots, Warlords, Lunatics and Oligarchs

68

Mýtus o Banderovi zamlčuje zločiny

73

Proč americká vláda všeobecně podporuje rozmnožování a rozšiřování západní civilizaci nepřizpůsobivých vrstev 75 Snowden: The NSA planted backdoors in Cisco products More like this

77

Existuje Nový Řád? Jak se chce ujmout vlády?

80

3

OBSAH

OBSAH

První výročí puče: Oslavy rozvrácené země. Příprava na válku s Ruskem. Američtí vyšetřovatelé v Praze. Hon na opozici začíná 83 Jak si naše tělo vyrábí svoji vlastní ”marihuanu”

89

Psilocybin: The Science behind a Magical Molecule

93

Martin Koller: USA jde o zničení Ruska, jak z fýrerova plánu. Naši poskoci se hrnou do otroctví. 100 Odpočívej v pokoji, moudrý Alexandře

107

4

KŘESŤANSTVÍ BEZ KŘESŤANSTVÍ

na jeho konkrétní stav nelze jakkoli zdůvodnit vědecky: důstojnost lidí a důstojnost skopců je z hlediska vědy stejná, tj. žádná, s podobnou kategorií věda vůbec neoperuje. Něco podobného si žádá nesmrtelnou duši stvořenou Bohem k Jeho vlastnímu obrazu, něco, co zvířata nemají a co je svou podstatou „bohupodobné“, tj. např. také racionální, rozumné. Ve vědě pak paradoxně sedí člověk v „godlike position“ jako svobodný a potenciálně vševědoucí zkoumající subjekt za okulárem mikroskopu a na jeho podložním sklíčku se svíjí týž člověk jako chuchvalec biomolekul a slepých pudů. Výše naznačené naladění umožňuje jednak zacházet se zvířaty tak, jak s nimi zacházíme, jednak pochopit demokracii jako smysluplnou alternativu tradiční teokracie, kdy sčítáním mínění takovýchto bohupodobných duší vzniká žádoucí a smysluplná vláda. Právě v nevyjádřené víře v božský původ lidských duší koření víra v rovnost lidí („all men are created equally“), což je v tradicionalističtější a v 18.století v dobrém i zlém více kořenící Americe vědomější nežli v dnešní Evropě.

Křesťanství bez křesťanství

Z druhé strany viděno je to sociální stát, co je sekulární inkarnací mnoha křesťanských myšlenek. „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a kdo jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ – Matouš 11, 28. Evangelijné výrok o velboudu, uchu jehly, boháči a Království nebeském jako by stál ve znaku tradiční evropské (a české obzvlášť) podezíravosti k majetku. Je pozoruhodné si také sumarizovat evangelijní informace o Jidášovi, předznamenávající zlovolně karikovaný obraz budoucího Západu (očekává politický převrat, je pak zklamán a přestupníka ohlásí „příslušným orgánům“, moralizuje, chce dělat charitu a bránit plýtvání prostředky, zároveň však příslušné fondy „tuneluje“, v posledku páchá sebevraždu). Vyčerpalo se křesťanství vlastně svým uskutečněním? Mimo

Stanislav Komárek Při pohledu na dnešní Západ, zejména pak západnější Evropu, vidíme zcela bizarní fenomén, připomínající cenzurovanou verzi Karafiátových Broučků z éry komunismu, kdy tito hmyzové usedli k večeři, sepjali přední nožičky a nic... Ač křesťanství bylo ve veřejném prostoru odmítnuto a dnešní evropské státy a EU jako celek jsou budovány programově jako sekulární, zásady, z kterých vychází, zcela, byť už pro mnohé nevědomě, koření v křesťanské tradici, konkrétně spíše v její karteziánské pozdní podobě. Posvátnost lidského života a lidskou důstojnost každého jednotlivce bez ohledu 5

JOGÍN A KOMISAŘ

Evropu podnes velice prosperuje – zkusme si ostatně přečíst evangelium na Borneu...

Jogín a komisař

Světské projekce lidských tužeb, vázaných kdysi tradičním náboženstvím, působí za okolností ve společnosti jako pára, pohánějící tolik kýžený hmotný pokrok, za okolností jiných ale jako přetopený kotel. Potřeba transcendentální jistoty vede v transformované podobě k explozi zájmu o jistoty sociální, ústící ovšem nakonec nutně ve zklamání. Představy ráje dávají rozlet a kouzlo budoucnostním vizím i nutnost obhájit, proč zde vlastně tolik kýžené štěstí stále není, ač všechny ukazatele opět stouply. Očekávání spásy se přesunulo ze zásvětí na politické reprezentace, namísto od Boha Otce se spása čeká od vůdců či Vůdce, na něž se upřelo a kteří je, jsouce jenom lidmi, nakonec s železnou pravidelností zklamou. Nemenší část kdysi náboženských očekávání se projikuje i do partnerských vztahů tím, že je zatěžuje neúměrnými očekáváními. I vztah k dětem je velmi změněn – po odpadnutí transcendentálních úběžníků se stávají středobodem rodiny a malými spasiteli, jimž je věnována všemožná péče, další vývoj jde paradoxně ve směru žádné nemít, protože by nebylo možno dostát finančně či časově perfekcionismu v jejich výchově a svět je pro ně příliš nevyhovující (drsný, plný zločinu, pesticidů atd.- ve skutečnosti nikdy nebyl příznivější). Od světa, rodiny či státu se náhle očekává absolutnost a dokonalost, spatřovaná kdysi jen ve věcech božských a zásvětních.

Stanislav Komárek Známý esej Arthur Koestlera z roku 1942 „Jogín a komisař“ neztratil platnost podnes. Ukazuje éterického jogína, sedícího kdesi na venkovském smetišti zapadlého koutu Indie, kde provádí sebezpyt a sebeproměnu uprostřed rozbitých hrnců, prašivých psů a popelících se hubených dětí, a brutálního komisaře, který chce s bičem hnát ty, do jejichž čela se sám najmenoval, do domnělého ráje, který po jeho porozumění světu může přijít jen zvnějšku a násilím. Jistě je dnes situace méně dramatická nežli tehdy, ale otázka po prvořadosti proměny zvnějšku a proměny zvnitřku není méně naléhavá než ve čtyřicátých letech. Člověk má nepochybně od svého samého počátku oproti jiným tvorům tendenci svůj vnější svět měnit – namísto toho, aby se smířil s tím, že v noci je chladno a kořist je z povahy věci syrová, začal jednoho dne používat oheň. Zdá se také, že jiné bytosti nesní o tom, co je za hranicí jejich přirozených možností. Nemáme sice jak se medvěda zeptat, zda někdy zatoužil vzlétnout k obloze, když uviděl kroužit orly, ale odpověď bychom čekali spíše zápornou. Co je mu do orlů, spíš závidí nějakému šťastnějšímu spolumedvědovi jeho brloh. Člověk touží po věcech, které mu leží na míle daleko, a opět se před ním otevírají dvě cesty: ta jogínská, která sebedisciplínou, sebetréningen a sebeproměnou vede k tomu, že se řekněme v myšlenkách přeneseme za těmi, které máme rádi a kteří jsou daleko – či v drsnějším případě, že naše lpění na nich rozvolníme a bližní z vedlejší chalupy nám bude stejně milý, protože člověk člověku z principu bratrem. A potom ta komisařská, která zavede pravidelnou leteckou linku či

Kořen a pramen našich přání a přesvědčení je, čím dál jsme od minulosti, tím nejasnější... zdroj:http://blog.aktualne.cz/blogy/stanislavkomarek.php?itemid=24597

6

THE HIDDEN (AND NOT SO HIDDEN) MESSAGES IN STANLEY KUBRICK’S “EYES WIDE SHUT” (PT. II)

mobilní telefony, popřípadě nechá zavřít ty, kde by se stavbě letiště či vysílacích stožárů příliš stavěli v cestu.

má jistě po úrazech či u těžkých vrozených deformit své nutné místo, ale v případě pocitu ne zcela elegantního nosu bych se přimlouval spíše za sebeproměnu než nosoproměnu. Skutečně strhujícím, oslovujícím a také příjemným dojmem na své bližní totiž působí ne ten, kdo utekl z modelingových či byznysových příruček, ale ten, kdo sebe samého pokud možno dobře zná a žije se sebou samým v míru. Netvrdím, že to umím, ale vím aspoň o povaze problému. A z výše nanesené dvojice postav bych dnes více strkal do popředí jogína, nežli komisaře s bičíkem jakkoli plyšovým.

Novověk vsadil primárně na „komisařskou“ koncepci, která mění lidský svět zvnějšku a pokud se někdo kýženému štěstí, řekněme očkování, vzpouzí, je k němu dosmýkán. Prvobytná brutalita někdejších dob dnes už většinou zmizela – doby, když byl jeden z mých dědečků „kolektivizován“ s pistolí v ruce a raději se z krásného nového světa sám, byť nevědomě, vyvlékl rychlým karcinomem žaludku, se zdají patřit minulosti. Nové doby ze součinnosti cukroví a biče požívají spíše cukrátka, a pokud bič, pak z drtivé většiny finanční. Oficiálně se na vnitřní sebeproměnu rezignovalo vůbec. Mezi lidem je samozřejmě po něčem podobném značný hlad a rozmanitá ezoterická literatura jde na odbyt jako nikdy předtím. Jaké jsou však výsledky podobného počínání? Obecně se má za mnohem jednodušší začít polykat antidepresiva, abychom naši novou variantu krásného nového světa vůbec zvládli, nežli abychom se sebou samými něco dělali. To, co se obecně chápe jako „práce na sobě“, je drtivou většinou jenom zvyšování vlastní výkonnosti. Nenajmeme si ještě sexuálního kouče, který by náš „projekt Vaňous“ dovedl k absolutní dokonalosti? Potíž je ta, že některé problematické formy dětinskostí naši civilizaci pohánějí: třeba závist. Babička Boženy Němcové netrpěla tím, že paní kněžna bydlí na zámku, zatímco ona v chaloupce – tak tomu vždycky bylo, podobně jako vlaštovky odjakživa létaly a venkovské stařeny ne. My si závist kultivujeme a začínáme si kultivovat i nenávist – nepřitápíme pod ohněm sopečným v naději na „přilepšení“ příliš?

zdroj:http://blog.aktualne.cz/blogy/stanislavkomarek.php?itemid=24345

The Hidden (And Not So Hidden) Messages in Stanley Kubrick’s “Eyes Wide Shut” (pt. II) The second part of this series of articles on Eyes Wide Shut takes a closer look at the elite secret society discovered by the film’s main character, Bill Harford, and how it resembles real life organizations. Was Stanley Kubrick trying to warn the world about the occult elite and its depraved ways? In the first part of this series on Eyes Wide Shut, we looked at main characters of the film and the symbolic world Kubrick created around them. We saw that Bill and Alice Harford are a married upper-class couple that was not immune to the temptations of adultery. We also saw that the couple was in contact with the upper-echelon of New-York and its decadent ways – a world that fascinates Bill, but that has a dark side,

Pohání ji i omrzelost: dnes si koupím a odhodím jednu hračku, zítra novou, když to nebylo nic moc na Bermudách, snad na Bahamách to bude napřesrok „to pravé“. Plastická chirurgie 7


that are full of beautiful women. This juicy piece of information intrigues Bill to the highest degree because, since his talk with his wife, he is appears to be looking for some kind of … experience. Nick ultimately makes a big mistake and agrees to provide Bill with all of the information needed to access the venue. A nightingale is type of bird that is known for singing at night, just like Nick Nightingale “sings” secret information at the start of Bill’s fateful night. The password to enter the ritual is “Fidelio”, which means “faithfulness”, a main theme of the movie. More importantly, as Nightingale points out, “Fidelio” is the name of an opera written by Beethoven about a wife who sacrifices herself to free her husband from death as a political prisoner. This password actually foreshadows what will happen during that ritual.

one that is kept from the public. In this article, I will jump straight to the most unsettling part of the movie: The secret society ritual. When Bill learns that his wife has considered cheating on him, he embarks in a strange series of encounters (which I will analyze in the third and final part of this series), eventually ending up in a luxurious house in Long Island where he encounters a large gathering of masked individuals partaking in an occult ritual. Since he was never initiated into that secret society, Bill was not even supposed to know that it existed, let alone bear witness to one of its “meetings”. So how did he find out about this thing? Well, a little birdie told him.

After getting the details from Nightingale, Bill rents a costume at a store named “Rainbow” (more about the store in the next article) … and then proceeds to go to Somerton, the estate where the party is being held.

The Occult Elite Nick Nightingale

The location selected to film the elite scenes is quite interesting. Mentmore Towers was built in the 19th century as a country house for a member of the most prominent and powerful elite family in the world: The Rothschilds. By selecting this location, was Kubrick trying to show his audience the “real

At one point during his strange night out, Bill meets his old friend Nick Nightingale at a jazz cafe. The professional piano player reveals to Bill that he is sometimes hired by mysterious people to play, blindfolded, during mysterious parties 8


The occult ritual takes place at Somerton, in Long Island. The building used to film the outside scene is Mentmore Towers in UK.

world” equivalents to the ultra-elite shown in the movie? Incidentally, the name of Bill’s connection to the elite, Victor Ziegler, is of German-Jewish origin, like Rothschild. It has been documented that the Rothschilds do actually partake in masked events very similar to those shown in Eyes Wide Shut. Here are rare images taken from a 1972 party given by Marie-Hélène de Rothschild. In the movie, when Bill enters the mansion, he mixes with a crowd of masked people silently watching the ritual. One of these people appear to instantly recognize Bill (or the fact that he doesn’t belong here). Venetian masks were originally worn during the Italian Renaissance in Venice and were a way for the powerful elite of the time to indulge in debauchery without reprisal.

Baroness Marie-Hélène de Rothschild and Baron Alexis de Redé at a 1972 party. Invitations were printed in reversed writing. One wonders if this party “degenerated” into something resembling what is shown in Eyes Wide Shut.

“Though the precise origin of the mask-wearing tradition can’t be known for certain, the prevailing the-

9


A couple wearing Venetian masks (more specifically “female jester” and “bauta” masks) slowly turn towards Bill and nod in a very creepy matter. Is

Prince Charles and Duchess Camilla at Clarence House with bauta masks.

this Ziegler and his wife? Perhaps. Kubrick likes to keep things mysterious.

every year to take part in the festivities. The Carnival celebrations became increasingly chaotic and debaucherous as the years progressed until their decline in the 18th Century.” – Geoffrey Stanton, Guide to Venetian Carnival Masks

ory goes something like this: beginning in the Italian Renaissance, Venice was an extremely wealthy and powerful merchant empire. Its position on the Mediterranean sea opened it up to a myriad of trading opportunities across Europe, North Africa and Asia Minor, and its powerful navy allowed it to exert the military force necessary to defend its vast wealth. In a city-state so prosperous, it’s a small wonder that Venetian society was class-obsessed and rigidly stratified. One’s individual standing was immensely important for the perception of his or her entire family, and so naturally the pressure to act in accordance with the social morays governing one’s social standing was immense and stifling. The Venetians, the theory goes, adopted the practice of wearing masks and other disguises during the Carnival season as a way of suspending the rigid social order. Under the cloak of anonymity, the citizens of Venice could loosen their inhibitions without fear of reprisal. Masks gained so much popularity that the mascherari (mask makers) became a venerated guild in Venetian society. However, as word of the famed Venetian Carnival spread, more and more outsiders flocked to the city

Since then, Venetian masks have been used in elite circles and have somewhat become a symbol of its dark occult philosophy. Even The British Royal Family appears to enjoy the same type of masks and events. That particular Royal event featured masked women who were as NOT dressed as those in the Eyes Wide Shut ritual. It seems evident that Kubrick carefully selected the Rothschild-owned location and hand-picked the masks worn by participants of the ritual, echoing real-life families and events.

10


Staring right at the camera (and at the movie viewers), the creepy masks are silent yet disturbing reminders showing the “true faces” of the elite. Note that the multi-faced mask on the left which is similar to the one worn at the Royal party above.

Setting of the Ritual When Bill enters Somerton, everything about the movie changes. There are no more colorful Christmas lights and no tacky decorations. Instead of incessant chatter between needy people, it is all about stillness and silence. The music in the movie also changes drastically. The song heard in the background is called “Backwards Priests” and features a Romanian Orthodox Divine Liturgy played backwards. The reversal or inversion of sacred objects is typical of black magic and satanic rituals. By having this Christian

Models at the party attended by the Royal Family.

11


“Aleister Crowley’s connections with Indian Yoga and Tantra were both considerable and complex. Crowley had direct exposure to some forms of these practices and was familiar with the contemporary literature of the subjects, wrote extensively about them, and – what is perhaps the most important – he practiced them. In his assessment of the value of Tantra, he was ahead of his time, which habitually considered Tantra a degenerate form of Hinduism. Instead, he claimed that, “paradoxical as it may sound the Tantrics are in reality the most advanced of the Hindus”. Crowley’s influence in bringing Eastern, primarily Indian, esoteric traditions to the West extends also to his incorporation of the elements of Yoga and Tantra into the structure and program of two influential magical orders, the A.:A.: and the OTO.” – Martin P. Starr, Aleister Crowley and Western Esotericism

Here we see Nick Nightindale playing the song “Backwards Priest”, meaning that people in the ritual actually hear that music and that the whole thing is choreographed to it. Nightindale is blindfolded because the “profane” cannot witness the occult rituals of the elite.

liturgy played backwards right before widespread fornication is Kubrick’s way of stating that the elite is nothing less than satanic.

The above quote stipulates that Tantric concepts were incorporated in two important secret societies: the A.:A.: and the OTO (Ordo Templi Orientis). The OTO is still extremely influential in elite circles and reaches the highest levels of politics, business and even the entertainment industry. At the core of these orders is the Thelema, a philosophy created by Aleister Crowley that he summed up with the saying “Do What Thou Wilt”. This saying is actually a translation of “Fais ce que tu voudras” the motto of an 18th century secret society, the infamous Hellfire Club.

The interior scenes of the party were shot at Elveden Hall, a private house in the UK designed to look like an Indian palace. When the “festivities” begin, a Tamil song called “Migration” plays in the background, adding to the South-Asian atmosphere (the original version of the song contained actual scriptural recitation of the Bhagavad Gita, but the chant was removed in the final version of the movie). This peculiar Indian atmosphere, combined with the lascivious scenes witnessed by Bill as he walks around the house, ultimately points towards the most important, yet most hidden part of the movie: Tantric Yoga and its Western occultism derivative, Sex Magick. This last concept was “imported” by British occultist Aleister Crowley and is now at the center of the teachings of various secret societies:

Hellfire Clubs were said to be “meeting places of ‘persons of quality’ who wished to take part in immoral acts, and the members were often very involved in politics”. According to a number of sources, their activities included mock religious ceremonies, devil worship and occult rituals. Although details are vague regarding that elite club, they were known 12


for performing elementary Satanic rites as a prelude to their nights of fornication. These acts were however not just “for fun” or to “shock people” as some sources might claim, the members were initiates of occult mysteries and their rituals were based in ancient rites involving invocations and other forms of black magick. In short, although Kubrick never actually names the secret society infiltrated by Bill, there are enough clues to understand what kind of club he is referring to. Most importantly, he is telling his viewers: These societies still exist … and they are more powerful than ever.

Magic circles is concept used in ritual magic during invocations. The placement of the people in this scene recalls magic circles. Right: A magic circle as pictured in an ancient grimoire. The last scene of the movie takes place at a toy store - a place full of highly symbolic details. Here, Helena walks by a toy called Magic Circle - hinting that there’s a link between the occult underworld and the ”real world”. However, most people have their ”eyes

The Ritual and its Participants

wide shut” to even realize it.

The ritual begins with the High Priest, dressed in red, performing a ceremonial routine. He is at the center of a “magic circle” formed by young women who are very likely to be Beta Kitten slaves. Later, when Bill is unmasked, another magic circle is formed.

Amanda At the beginning of the ritual, one of the Beta slaves goes to Bill and urges him to leave the house before he got caught. We ultimately learn that it was Amanda, the girl that was passed out in Ziegler’s bathroom. When Bill gets caught and gets (literally) unmasked by the High Priest, Amanda appears at the balcony in a very dramatic fashion and tells the High Priest she wants to “redeem” him, in a tone that approaches

The last scene of the movie takes place at a toy store – a place full of highly symbolic items (more on it in the next article). Here, Helena Harford walks by a toy called Magic Circle – showing that the occult elite’s ways seep through popular culture, but are not noticed by those who have their eyes wide shut.

13


Bill discovers in the newspaper that Amanda was found dead in a hotel room due to an overdose. The way in which this ritualistic murder is disguised as an overdose is highly similar to the many celebrity ritual deaths

Cloaked in red, the High Priest sits on a throne which features a very im-

disguised as overdoses that occur in real life.

portant symbol: A double-headed eagle topped by a crown.

ritual drama. The Priest then replies “Are you sure you understand what you’re taking upon yourself in doing this?” This implies that she will be repeatedly abused and then sacrificed.

“wowed by her private, seductive solo performances” (typical behavior of a Beta Kitten). What the article however conveniently doesn’t mention is that she was selling her body to elite people and being used in their occult rituals.

The next day, Bill discovers the true power of that secret society.

As it is the case for Beta Kittens who’ve gone “rogue”, she was eliminated by the people who controlled her life. The article states that she was last seen being escorted to her hotel room by two men and that she was “giggling” (drugged and dissociated?). Like “real life” elite sacrifices, “overdose” is cited as the cause of her death.

By freeze-framing and actually reading the above news article about Amanda, we learn important details about Amanda’s background (classic hidden sub-plot integration by Kubrick). To those “in the know”, the article perfectly describes the life of an entertainment industry Beta Programming slave (i.e. Marilyn Monroe). We indeed learn that Amanda was “emotionally troubled” as a teen and underwent “treatments” (a code word for MK Programming perhaps?), she had “important friends in the fashion and entertainment worlds”, and she had an “affair” with a powerful fashion designer who got 14


Snippet of the article mentioning Leon Vitali.

The High Priest Like other participants of the ritual, the true identity of the High Priest is never revealed. However, Kubrick left a few clues hinting to his identity and his relationship with Amanda.

The double-headed eagle is one of the most ancient and prominent symbols of Freemasonry. A crowned double headed eagle is representative of the 33rd degree of Freemasonry, the highest degree attainable. Is Kubrick implying that the High Priest is a 33rd Degree Freemason?

In the movie’s end credits (and sources such as IMDB), it is listed that the role of the High Priest was played by “assistant director” of the movie, Leon Vitali. If one carefully reads the news article mentioned above, Leon Vitali is the name of the London fashion designer Amanda had an “affair” with. Furthermore, the High Priest has an unmistakable English accent. We can therefore deduce that the High Priest is the fashion designer. 15


Taking place in Ziegler’s pool room, the back and forth between the two men is more intense than any game of pool.

The headline of this newspaper is “Lucky to be alive”. This applies to Bill.

Ziegler appears to want to be honest and straight with Bill, we realize that he is simply trying to cover the ugly truth. After all, Bill is an “outsider”. He tells Bill:

This hidden subplot is interesting as it reveals the true nature of the fashion and entertainment industry. High-ranking individuals in these fields are initiated in occult secret societies and deal with MK slaves.

“I don’t think you realize what kind of trouble you were in last night. Who do you think those people were? Those were not just ordinary people there. If I told you their names – I’m not gonna tell you their names – but if I did, I don’t think you’d sleep so well.”

The Power of the Secret Society When Bill is uncovered by the High Priest, he gets told that he and his family would pay for any transgression. The next day, he realizes that he is being followed by strange people and becomes paranoid.

Ziegler therefore admits that people attending the ritual were high-level, well-known and powerful people. Kubrick is therefore making clear that the richest, most powerful deciders of the “real world” meet in these types of rituals … and that these rituals are off-limits for the profane.

Right after Bill leaves the morgue to confirm that Amanda died, Ziegler calls him and invites him over.

When Bill mentions Amanda, Ziegler gets more defensive and replies: “She was a hooker” – meaning that she was an Beta slave that could be easily disposed of. Then Ziegler tells Bill

Although Bill is a rich doctor, he is not part of the elite. Ziegler’s attitude towards Bill makes it very clear. While 16

ÚNOR 48 ANEB DESATERO PRO STÁT

that everything that happened at the ritual was a charade to scare him, Bill answers:

murders. Even worse, mass media participates in covering their crimes. The secret society in the movie closely resembles the infamous Hellfire Club, where prominent political figures met up to partake in elaborate Satanic parties. Today, the O.T.O. and similar secret societies still partake in rituals involving physical energy as it is perceived to be a way to attain a state of enlightenment. This concept, taken from Tantric yoga, is at the core of modern and powerful secret societies. Although none of this is actually mentioned in Eyes Wide Shut, the entire movie can be interpreted as one big “magickal” journey, characterized by a back-and-forth between opposing forces: life and death, lust and pain, male and female, light and darkness, and so forth … ending in one big orgasmic moment of enlightenment. This aspect of the movie, along with other hidden details, will be analyzed in the third and final part of this series of articles on Eyes Wide Shut.

“You called it a fake, a charade. Do you mind telling me what kind of f—-cking charade ends with someone turning up dead?”

This highlights the fundamental difference between the public’s perception of occult rituals and what actually happens. Regular people are lead to believe that these elite rituals are nothing more than goofy meetings of people with too much time on their hands. In reality, these elaborate rituals often incorporate real attempts at Black Magick and include real blood sacrifices and other terrible acts. Then Ziegler proceeds to telling Bill the same stuff media tells the masses when someone has been sacrificed by the elite: She OD’ed, she was a junkie, it was only a matter of time, and the police did not see any foul play.

zdroj:http://vigilantcitizen.com/moviesandtv/the-hiddenand-not-so-hidden-messages-in-stanley-kubricks-eyes-wideshut-pt-ii/

Conclusion of Part II

Únor 48 aneb Desatero pro stát

The second part of this analysis focused exclusively on the unnamed secret society Bill stumbles upon and its ritual. Although nothing is explicitly spelled out to the viewers, the symbolism, the visual clues and even the music of Eyes Wide Shut tell reveals a side of the occult elite that is rarely shown to the masses. Not only does the movie depict the world’s richest and most powerful people partaking in occult rituals, it also shows how this circle has also the power to exploit slaves, to stalk people, and even to get away with sacrificial

Josef Staněk Největší odchýlení oficiálního líčení historiků i „pamětníků“ událostí mezi roky 1945-48 od Pravdy je založeno na nepochopení způsobu myšlení válku přeživších Čechů. Dále příčinu povrchnosti interpretací tehdejších událostí spatřuji

17


Nikdo dosud (a má dodnes své důvody) národu jasně neřekl, jak vypadala skutečná mocenská situace kolem prezidenta. A jak ve státní správě celkově! Skrytá realita byla odlišná od té zevní, národu jako demokracie předváděné. Nebylo žádnou náhodou, že po návratu prezidenta do republiky s ním nepřijel šéf českých zpravodajců generál Moravec. Ač to pro nezasvěcené zní až stihomamsky, prezident Beneš byl po roce 45 fakticky obklíčen agenty KGB! Uvedené sdělení nemám v žádném případě ze zdroje „jedna paní povídala“. „Historici“ typu Sisyfos jej jako obvykle „zaručeně“ vyvrátí „vědecky“! Tím, že o tom nenajdou nic zapsaného v archivech! Zúčastnění, kteří by o tom mohli vypovídat, jsou po smrti. V roce 1968 ovšem ještě nebyli! Edvard Beneš se vrací do Prahy, 16.5.1945

Tehdy jakousi „hrou Prozřetelnosti“, v pohnutých dobách „řádění revizionizmu“, jsem o popisované situaci kolem roku 48 mluvil s přímým členem Benešovy poválečné „ochranky“. V roce 68 byl už ovšem v hodnosti kapitána STB v důchodu na chalupě. Až od něj jsem se, tehdy s otevřenými ústy, šeptem dověděl, kdo velel prezidentově ochrance. A že všechny Benešovy návštěvy, včetně hlášení o jeho zdravotním stavu, byly nepřetržitě monitorovány a ihned hlášeny do Moskvy!

osobně v tom, že jednak nemají představu o praxi nejrůznějších skrytých „sítí“ ve státě (nebo záměrně mlčí), jednak se aktivně ve funkcích neúčastní a neúčastnili „organizování“ státu. Lidově řečeno neví, „jak to chodí“. Proto historici a politologové nebyli tehdy, a nejsou ani i dnes schopni (ochotni?) prohlédnout zpravodajské a informační hry „sítí různých bratrstev“. (V současné době hlavně finančních.) Válečné prožitky řadových Čechů a následné působení těchto „her“ přitom konstituovaly myšlenkové procesy masy řadových (tj. naivních) Čechů.

Z některých následků a důsledků tohoto sledování někteří „domnělí znalci politiky“ až dodnes usuzují, a ještě to píší, že byl Stalinovým agentem. (Karmicky se zatěžují křivým obviněním mrtvého!) Nebyl, ale je pravda, že jím byl na něj nasazený agent Zdeněk Fierlinger. Ten byl sovětskou rozvědkou získaný ke spolupráci již před válkou. Přitom se tvářil jako Benešův osobní přítel. Však mu také výhodně obstaral letní sídlo vedle sebe.

Absence představy o nenáhodnosti poválečných politických dějů vedla a některé naivy ještě vede k bláhové představě, že prezident Beneš „nepodepsáním demise“ ministrů v únoru 48 mohl další vnitřní běh státu změnit!

Sovětská rozvědka pracovala s předstihem. Věděla jako Hitler, že Edvard Beneš má významné kontakty v evropské síti 18


všimli, že podle vychytralosti v roli řídící ideje člověka lze ihned rozeznat osoby satanem ovlivňované. Z tohoto důvodu je možné od nich očekávat cokoliv. Onen Benešův úmysl „politicky doma přehrát bolševiky“ se zrodil v jeho mysli už v roce 1943, než odjel z Londýna do Moskvy. Ve svém uvažování se opíral o dvě chybné premisy: o přecenění svého vlivu na národ a o přesvědčení, že komunisté nemohou získat v křesťanském a rolnickém národě klíčový vliv! Proto sice v dobré vůli, ale s vedlejším úmyslem, podepsal v Moskvě s SSSR smlouvu o „přátelství“, vlastně omezení státní suverenity. A následně Košický vládní program. (Dnes stejné chyby činí stejně neprozíraví, pokud ne koupení, aktéři smluv s EU, USA a muslimy. V důsledku také neduchovního hodnocení stavu věcí vzniká reálné nebezpečí, že historicky by český národ mohl v EU dopadnout hůře než po „únoru“.)

Prezident Edvard Beneš a osvoboditel J. V. Stalin, 1946-48

zednářů. On sám sice nebyl zas až tak naivní, aby si myslel, že není kdekým sledován. Je spravedlivé mu přiznat, že ze všech sil, i v zákulisí, pracoval pro český národ. Tento úkol však bohužel pojímal nikoliv duchovně, ale slavjanofilsky, v duchu rozvíjení českého slovanství. Tato jednostrannost oslabila jeho intuici neboli jasnozřivost. Jen proto se mohl domnívat, že asiatsky zákeřného Stalina a jeho KGB politicky „přehraje“. Spoléhal na svou oblibu pokračovatele Masaryka. Osudová chyba úvahy vězela v tom, že neměl jeho duchovní rozměr! Masaryk vnímal „češství“ šíře, jako úsilí středoevropských Čechů v hledání všeobecně platných duchovních hodnot! Slavjanofilství vnímal jako vedlejší prvek. (Viz.: Česká otázka jako otázka náboženská.)

Souhlas s Košickým vládním programem a jeho způsobem sestavování „vlády národní fronty“ učinil prezident Beneš v přesvědčení, že v demokraticky smýšlejícím národě strana typu ruských bolševiků nemůže ve svobodných volbách získat největší počet hlasů! A tím podle v Košicích dohodnutého mechanismu tvorby vlády národní fronty získat klíčové posty předsedy vlády a silové resorty! Tento chybný odhad měl původ v tom, že prezident odjížděl v roce 1938 od národa, jehož hlavní masa obecně ctila principy křesťanského Desatera. Jenže zrada západních velmocí a následné řádění nacistů rozvrátilo víru velké části lidu ve vyšší Spravedlnost.

Pro nedostatek intuice (jako funkce ducha) si prezident Beneš neuvědomoval, že lidi řízené satanským duchem (Stalin) nelze přechytračít! Vždyť jejich řídící duch je „otec“, tj. původ vychytralosti! Lidé naslouchající Duchu pravdy si již dávno

Toto otřesení křesťanské etiky v národě dále posílilo při pohledu na řádění tzv. revolučních gard z května 45 a z nastalých rabovaček majetku po sudetských Němcích. Jejich 19


majetek měl být přece kompenzací ČSR a měl být použit na odškodnění válečných poškozenců! Příliš velké části lidu se začalo zdát, že místo Spravedlnosti začalo platit pravidlo, kdo má sílu, může všechno. (Stejným principem je posilováno přesvědčení některých v současnosti, že kdo má v tomto světě peníze, má justici a tím právo.) Rabování po Němcích dodalo české spodině a mase nemajetných sebevědomí. Tato deklasovaná vrstva dostala po vyčerpání zdrojů zákonitě chuť i na následné rabování bohatších Čechů. To ji nenápadně nabídli komunisti. (Po pádu komunistů tatáž duchovní vrstva národa rabuje státní vlastnictví.)

Předvolební agitace KSČ, květen 1946

Pojmenováním pohnutek se nám vynořuje pravá příčina volebního vítězství komunistů v roce 1946! Byl jí rozvrat duchovního myšlení masy Čechů! To on po roce 1945 vytvořil širokou voličskou základnu komunistické strany! (Navíc řízenými bolševiky.) Tuto změnu nálad v exilu pobývající Beneš nevycítil. Navíc přeceňoval svůj vliv na veřejné mínění a spoléhal na stranu národních socialistů. Jenže v jejich čele stáli „neosobnosti“ typu Petr Zenkl. Ti neměli ani duchovní rozměr (charizma), ani organizační schopnosti komunistů. (Kromě Prokopa Drtiny a Pavla Tigrida.)

Rozhodující pro zmaření Benešova dobrého záměru, tj. udržení demokratického uspořádání společnosti a „být mostem“ mezi Východem a Západem, bylo tedy zblbnutí části masy voličů ve volbách v roce 1946. Potlačení duchovnosti (etiky) národa a tím jeho intuice otevřelo prostor pro překvapivý volební úspěch komunistů. Debakl prozíravosti dovršila úspěšná, manipulativní a skutečné cíle zakrývající předvolební kampaň demokraticky se tvářících komunistů. Byl to národ sám, kdo se odsoudil k nešťastnému čtyřicetiletému přežívání v „rozvinuté výstavbě komunizmu“! O to více by si měli dnes občané uvědomit, jak důležité mohou být volby a v nich projevená nepředvídavost!

Níže se pokusím, ponořením do paměti a s pomocí „vhledu“ do akašické kroniky dějů té doby, nalézt klíč k pochopení dalších příčin, které vedly k „únorovým událostem“. Jsou poučné proto, že v nich současníci mohou rozpoznat dějinné zákonitosti platné v každé době. Tak mohou čtenáři rozpoznat, že všechny „národní katastrofy“ vždy tkvěly a tkví v nežití duchovních zákonů hlavní masou národa. Neboli nedbání vzorového Řádu mezilidských vztahů.

V této souvislosti opět připomínám duchovní zákon o malých příčinách, (vhození volebního lístku,) a velkých následcích. (Rozkrádající a zahraničím manipulované vlády.) Právě následky voleb 1946 by měly být pro Čechy poučením, jaké katastrofální následky volby mít. A to i dnes, kdy již „hrají“ zákulisní hry jiné velmoci, jiné sítě a jiní demagogové použí20


volby!“ Volili. Kdyby KSČ agitátoři říkali tehdy svůj skutečný záměr neboli pravdu o svých plánech, dostali by tak 15% hlasů ve státě. (Jako po roce 89?) Jejich získaných 41% voličů v českých zemích je dodnes světovým unikátem. (V konkurenci čtyř stran a bez zahraničních peněz!) Není jiné země na světě, kde by se takový volební zisk v soutěži více stran komunistické straně podařil opakovat!

vají jiné fráze. Smutné na věci je, že se hraje nejen o naše peníze, ale i o duši národa. Většina národa se po roce 89 duchovně neprobudila, což nedává pěknou perspektivu ani státu. Proto se zdá být opět ve stavu duchovního nihilizmu s absencí vize budoucnosti. To ohrožuje samu kvalitu života. Na místo fyzického ohrožení nastoupilo nebezpečí rozplynutí národní a kulturní originality českého společenství v konzumním „blevajzu“ Santa Clausů, v multikulti, v muslimských novotách. Jako se po únoru začal rozpouštět v blevajzu pracovních kolektivů a „dědů Mrázů“.

V důsledku právě tohoto volebního výsledku získala KSČ automaticky klíčové posty vlády. Prezident Beneš byl ochromen. Počítal po vítězném vedení války a obnovení již zmizelé ČSR s jistým vítězstvím „svých“ národních socialistů. Po ohlášení výsledků mocensky poklesl na „stín“ aktivitou překypujícího předsedy vlády Klementa Gottwalda. Nadále už jen spoléhal na jeho lidskost a zbytkovou demokratičnost masy členů KSČ. (A na změnu ve volbách v roce 1948, které již ovšem komunisti nepřipustili. Zavedli v nich „jednotnou kandidátku Národní fronty“.) Poražený prezident Beneš navíc marně čekal, že vedení a členové KSČ demokratického národa nedopustí pravé bolševické „revoluční“ řádění. Prezident bez generála Moravce „nedohlédl“, že ani Gottwald sám sobě nebyl pánem! Natož řadoví členové strany! Všichni měli za sebou „stíny“. O schopnosti samostatného myšlení zmatených straníků nemohla být ani řeč! Katastrofa února 48 byla tedy již jen výsledkem řízeného vývoje. Proto, že KSČ, aniž o tom její členové měli tušení, řídily z pozadí odbojové „sítě“. A ty byly plně v moci Stalinovy KGB!

Vraťme se tedy ještě zpět do roku 1946, do bojů o moc. KSČ tehdy v regulérních volbách, na základě čistě lživé agitace, k Benešovu údivu, získala v českých zemích 41% hlasů. Intuice (duchovního rozměru) zbavení lidé lživost komunistické propagandy neprohlédli! Dodnes slyším pana Polenu z N., jak říká sedlákům: „Lidi, nevolte ty komunisty, nebo jsou to poslední

Výsledkem voleb v květnu 1946 byl nastolen stav, že prezident Beneš se stal při záchraně demokracie bezmocným. Ač se snažil seč mohl, „únoru 48“ už zabránit nemohl. Sousední Rakušané, ač byli ve stejné situaci, komunisty nevolili. Proto nakonec museli sověti, kteří Rakousko okupovali, souhlasit s jejich neutrálním statutem. Tedy s postavením, po kterém

Společná agitace stran Národní fronty, 1946

21


toužil Beneš. Na druhé straně on osobně měl ještě štěstí. Mohl, i jeho paní Hana, zemřít po „únoru“ přirozenou smrtí.

z kolaborace byl tím faktorem, který v roce 1945 umožnil převít iniciativu deklasovaným vrstvám, akceptujícím až filozofii nekřesťanské varianty komunistů z Asie.

Sama osoba Edvarda Beneše byla Stalinem tolerována. (Kvůli vděčnosti za prozrazení „spiknutí Tuchačevského“, za důsledný boj proti Hitlerovi, za jeho trvalé slavjanofilství.) To Jan Masaryk takové štěstí neměl. Byl na přímý Stalinův příkaz (bez vědomí Gottwalda) za otcův podíl na atentátu na Lenina vyhozen z okna vlastního ministerstva.

Je smutnou pravdou, že sudeťákům a nacistům se brutálním a duši zraňujícím psychickým i existenčním tlakem podařilo namočit všechny slušné lidi, zejména českou inteligenci, kněze, podnikatele a sedláky, do zevních gest kolaborace. (Mám dojem, že dnes je totéž činěno penězi a poklonkováním americké pakultuře.) Vnucenou ponižující kolaborací byla staletá, národ vedoucí síla národa vnitřně zraněna a v širší mase diskreditována. Nacistické působení podlomilo vliv českého vzdělaného duchovního jádra. (Neučinilo totéž později sovětské a nyní americké?)

Současný český člověk, který se snaží nebýt součástí momentálně převažující „podpásové kultury prázdných makovic“, by se měl snažit pochopit pravé příčiny, které vedou k „únorům“. Měl by rozpoznat, že těmi příčinami jsou odtržení myšlení hlavní masy lidí od křesťanské duchovní báze, pád základů etiky, z které vznikla tato civilizace. A také naše národní pospolitost a lidové zvyky! Odtržení od nich má vždy za následek vytvoření se duševního vakua u jednotlivců, v žití zvyků občanského roku, v pravidlech součinnosti rodin, v pravidlech mezilidských vztahů. To následně umožňuje rozmach destruktivních myšlenkových proudů s nefunkčností českého státu, jeho skryté ovládnutí silami ze zahraničí. Místo demokratické samosprávy se k národu vplíží diktatura zahraničních cizorodých sil.

Tento pokles vlivu vzdělanců na duši národa v roce 45 Beneš neodhadl. (Vidí jej současní „politici“?) Z následku tohoto činění sudetských Němců bylo možné uvidět „boží mlýny v akci“ v roce 45! Jediná vrstva, která se mohla po válce těch nevinných německy mluvících občanů „království českého“ zastat, byla ochromena! Ti lidé, kteří vnitřně vždy ctí a ctili Spravedlnost, se ji neodvážili po válce žádat i pro nezatížené německy mluvící občany „království českého“! Nacisté svou politikou způsobili, že v populaci nebylo po válce významnější české osoby z přeživších mimo koncentráky a exil, koho by nebylo možné obvinit z nějaké kolaborace! To byl ten důvod, proč se všichni místně a kvalifikací významní lidé i při odporném řádění „revolučních gard“ drželi zpátky! Jedinou zjevně nekompromitovanou vrstvou zůstal v roce 45 lumpenproletariát! O jeho spolupráci nacisté nejprve nestáli a jak se fronty z východu přibližovaly, přestal o ni stát zase on! Této tragické situace využily ponořené sítě komunistů a KGB a v poslední chvíli, spíše 9. května, tuto chátru ve formě

Aby k tomu opět nedošlo, ještě podrobněji se pokusím o analýzu vzniku chybných pohnutek v myšlení větší části národa. A opět na rozboru příčin vzniku „vítězného února“. K objevení dalších příčin vzniku deformovaného způsobu myšlení je třeba se ponořit až do společenského klimatu v Protektorátu! Tehdy národní elita světem zrazená, k přetvařování donucená, se z důvodu přežití kolaborací dostala do stavu ztráty vlastního sebevědomí. Právě tento pocit viny 22


revolučních gard utajeně naverbovaly a zorganizovaly. Označily se za „partyzány“, odbojové bojovníky apod. Ti v denacifikačních národních komisích a soudech převzali moc. „Odbojáři z 9. května“ rozpoutali po válce teror a rozhodovali, kdo z kvalifikovaných Čechů kolaboroval na oko a může či nemůže do jakékoliv funkce. Přitom těmto darebákům dávalo směr jejich řídící „pozadí“. Když ono „pozadí“ potřebovalo, „zjistilo“ se, že prověřovaný kolaboroval jen na oko. Tak to bylo nacházeno u těch, kteří se dali po válce ke komunistům. Nebo potají přislíbili spolupráci odbojovým „sítím“. Nejčastěji této možnosti využili právě ti všeho schopní, původně protektorátní udavači! O to víc o ně agenturní sítě KGB a STB a místní komunisti stáli. Neboť je „měli v hrsti“. (Vynořuje se mi v hlavě otázka, jak by to vypadalo po úplné degeneraci a následném zhroucení tržně liberální západní společnosti? Co by vyváděla o muslimy posílená duchovní chátra?)

Klement Gottwald promlouvá k demonstrantům, únor 1948

vždy a všude?) Pamatuji si v obci N. na komunistickou agitátorku učitelku, která agitovala tím způsobem, že prvním komunistou byl Ježíš. (V padesátých létech spáchala sebevraždu.) Pro volby užitečné kavárenské komunisty zlikvidovali bolševici v padesátých letech, když je začal „brát fantas“, že oni jako volební vítězové budou po volbách vládnout.

K dokreslení příčin „února“ neboli příčin tehdejšího revolučního zvratu přistoupila i další dosud naprosto nezmiňovaná fakta. Historici je prostě neznají, ve spisech je nepřečtou. Protože se komunisté (není někdo takový dnes?) již za války chystali plně chopit moci, uchovali podzemní odbojové sítě v utajené aktivitě. Na přímý pokyn Slánského žádný z komunisty řízených odbojových okruhů Protektorátu nevystoupil z konspirace! (Že by opět boží mlýny pro Slánského?) Navíc tyto sítě byly po zhroucení státních struktur doplněny o další „všeho schopné“.

Výše napsané vím z osobní zkušenosti, protože jsem jako kluk jsem ležel za kamny s ušima nataženýma. Dole v místnosti se mezi sedláky a živnostníky divoce diskutovalo. A mám sloní paměť. Proto mě tak dráždí ta povrchnost „profesionály“ vyučovaného a publikovaného o „únoru 48“. Je opět vidět odtrženost společenských „vědců“ od reality. Nemohu se dokonce zbavit dojmu, že líčení tehdejší doby je úmyslně činěno tak, aby se čtenářům zamlžila intuice, aby se mladí z dějin neboli z „chodu božích mlýnů“ nemohli poučit! Aby si nevšímali všelijakých současných pozadí, které způsobují, že se z malých příčin vynoří velké následky.

Pamatuji si, jak ve volební kampani roku 1946 nevystupovali za komunisty tito „jako odbojáři“. Ale naivní agitátoři, vlastně nevýslovní žvanilové. V čele s kavárenskými komunisty. (Možná se neduchovní „analytici“ kaváren dají koupit 23


Sleduji s obavami, jak současní „analytici“ společenských procesů v médiích musí autocenzurou psát jako za komunismu. Aby se zase zalíbili někomu, kdo uděluje tituly a platí granty.

2. Stát nesmí nařizovat občanům náboženská vyznání a jejich proudy! (Neučiníš si představy Boha svého!) 3. Stát a jeho funkcionáři musí zajistit, že všechny objekty a předměty, které se vztahuji k Bohu, tj. Vyššímu principu světa, jsou chráněné před jakýmkoliv zneuctěním! Je civilizačně naprosto nepřijatelné, aby z jakýchkoliv důvodů kdokoliv hanobil náboženské objekty a tradice ve stylu Pussy Riot nebo Davida Černého s jeho sochou svatého Václava na chcíplém koni. Nikdy nebudu akceptovat lidi, jimž byla udělena cena Václava Havla, udělenou tomuto typu „kulturtrégrů“. Kněze tento rozvrat hájící považuji za padlé. (Nevezmeš jména božího nadarmo.)

Příčinu vidím v tom, že současným materialistům společenských „věd“ chybí „znalost světa idejí“ neboli znalost duchovních zákonů. Tím nedohlédají pohnutky myšlení hlavní masy lidí a jejich následky. Jinak řečeno, duchovní pozadí společenských dějů je zamlžováno. aby se v mysli lidí nemohly vynořit rysy nehmotných zákonů. Těch předestřených „Řádem stvoření“, které jedině umožňují harmonický život lidské komunity a její nyní již nutný přechod do vyšší kvality civilizace. Jen duchovní prozření masy lidí může omezit mediální moc duchovně prázdných a zaprodaných jedinců a tím národní komunity přestanou být jimi manipulovatelné.

4. Stát musí umožnit občanům jakékoliv (nedestruktivní) formy svátků a oslav Vyššího principu neboli Boha podle jejich vlastních představ. (Pomni, abys den sváteční světil!)

Aby se současní čtenáři nepamětníci mohli dostat do nadhledu a neupadli při současných zákulisních dějích ve státě a světě do omylů, jako naši předkové v roce 1948, pokusím se níže popsat desatero principů, k jejichž žití by měla naše národní komunita (i západní civilizace) směřovat. Abychom jako národ mohli přestát nastávající bouřlivé civilizační proměny bez velkých „vítěznému únoru“ podobných katastrof. Kdo níže popsané z politiků na moc kandidujících nerespektuje, toho zásadně nevolit!

5. Stát musí zabezpečit právní jistotu a přednostní uctívání rodiny, přirozená práva rodičů i dětí. (Cti otce svého i matku svou!) 6. Stát musí zákony a policií zabezpečit osobní bezpečnost každého občana. (Nezabiješ!) 7. Stát musí zabezpečit nedotknutelnost v rámci zákonů získaného majetku. (Nepokradeš!)

1. Stát musí zajistit svým občanům naprostou svobodu v hledání a přibližování se jediné Podstatě světa, Bohu, smyslu života, pokud tím svobodně hledající neomezují stejné právo jiných. Jestliže islám zakazuje odstoupení svým stoupencům od jeho vyznávání, nemá v této zemi a civilizaci co dělat. (V jednoho Boha věřiti budeš!)

8. Stát musí zabezpečit důstojnost a právo na intimitu sexuality! (Nesesmilníš!) 9. Stát musí zabezpečit spravedlivě fungující místně zvykové soudnictví. (Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému!) 24

PROJEVENÍ VNITŘNÍHO IDEOVÉHO PÁDU KOMUNIZMU V ROCE 68 V ČESKOSLOVENSKU

10. Stát musí výkonem správy státu zajistit právo občanů na výkonem či zákony podloženou majetkovou a citovou nerovnost. (Nebudeš závidět bližnímu ani statky, ani ženy (muže), tj. citovou a erotickou seberealizaci!)

válečného Československa. To se bez ohledu na všelijaké obhájce zhroutilo hospodářsky i svým mezinárodním zakotvením. Kocoviny z následků konce první republiky využila komunistická strana a zákeřnou propagandou nastínila národu lepší sociální a společenské uspořádání. Navíc ve státě, mocensky zajištěném vazbou na vojenského dominanta Evropy, SSSR.

Na těchto principech vyrostla západní moderní civilizace, jejich nerespektováním se zhroutí. Bohužel se zdá, jakoby někteří politici (i kněží!) nejprve po „únoru“, nyní zase pod vlivem špinavých peněz, pracovali na rozvrácení etických fundamentů západní civilizace. A nespolupráci při tomto rozvratu vyčítají Putinovi!

Tento líbivý nástin světlých zítřků byl příčinou toho, že nejen KSČ sama získala v českých zemích 41% hlasů a vyhrála volby, ale i ostatní voleb se účastnící strany se musely hlásit k socializmu! Národně socialistická a sociálně demokratická. Jediná názvem nesocialistická strana lidová získala 21% hlasů.

Máme se z dějin poučit! Tak si na důsledcích takového nedodržení po „únoru“ 1948 vzpomeňme, k jakému stavu společnosti se tato v padesátých létech dostala. Doufám, že se hlavní masa národa vzpamatuje a vyhodnotí jejich dodržování současnými veřejnými činiteli s patřičnými volebními dopady. Jinak můžeme mít za jisté, že ignorancí přivolané a kybernetikou zesílené „peklo“ bude ještě horší, než to, co jsme zažili v padesátých letech.

Jaké však bylo překvapení občanů včetně většiny voličů KSČ, když místo racionálního a umírněného hledání československé cesty k sociálnímu státu byl „vítězným únorem“ u nás nastolen bolševizmus. Veškeré politické moci u nás se prostřednictvím působení v zákulisí chopila sovětská KGB. To ona dirigovala ruku našeho lumpenproletariátu a a zhecovaných naivních „mládežníků“. Proti vůli 85% národa.

Josef Staněk

Jenže po smrti Stalina v roce 1953 a „odhalení kultu osobnosti“ se příčetnější část komunistů samých a již vystřítlivělých „mládežníků“, také pod vlivem hospodářských potíží, začala vymaňovat nejen z revolučních iluzí, ale i z vlivu zákulisních sítí KGB. K tomu se stalo zřejmým, že jí dosazení aktivisté lumpenproletariátu a revoluční spodina se ve státních a hospodářských funkcích svými „výkony“ zdiskreditovala. (Dělničtí ředitelé a správci.) V pudu sebezáchovy začala KSČ do řídících funkcí ve státě jmenovat nejen „oddané“, ale i alespoň částečně kvalifikované.

Jak jsem předeslal v pojednání o volbách v roce 1946, drtivá většina Čechů si po válce nepřála obnovení poměrů před-

Tímto pozvolným procesem byli postupně v létech 1957 až 1965 vyměněni ponořenou sítí KGB jmenovaní neschopní děl-

zdroj:http://hledani.gnosis.cz/unor-48-aneb-desatero-prostat/

Projevení vnitřního ideového pádu komunizmu v roce 68 v Československu

25


ničtí „kádři“. V řídících funkcích všech úrovní nastupovali sice levicoví, ale již inteligentnější a humánnější osobnosti. Jejich množina nenápadně rostla s tím, že se koordinovali v tichém dorozumění. Tento kvalifikovanější levý střed začal v řízení státu zformováním „socialistické“ zákonnosti usměrňovat předchozí bolševické řádění padesátých let. Navenek se tento proces vyjevil v roce 1960 přijetím socialistické ústavy a změnou názvu státu. (Československá socialistická republika.)

erální tajemník KSČ Alexander Dubček! Jeho neschopností se stalo, že se mu svěřená moc jak ve straně, ale i ve státě čím dál více vymykala z rukou. Situaci ve státě a společnosti v roce 1968 nejlépe vyjadřoval v zákulisí jako vtip popisovaný obraz: KSČ již nemohla dále do čím dál strmějšího vrchu, (tj. v rozporu se společenskými zákony,) tlačit kolejový „vozík“ vládnutí. Tak se Dubčekovo vedení rozhodlo jej povolit. Jenže „vozík“ společenského pohybu se rozjel a nebylo skutečně v silách Dubčeka a KSČ jej zastavit. Jen za cenu nastolení režimu typu „severokorejské“ diktatury, což by ovšem přivodilo úplné zničení duchovního vlivu a renomé KSČ v národě. V případě pádu režimu by to ovšem znamenalo i ztrátu životů organizátorů takového státu! (Causescu, Karmal) V důsledku takto se vyvíjející situace se vedení KSČ a Dubček „rozhodli běžet“ v těch kolejích před vozíkem s nadějí, že to se to nějak ustálí. A přitom volat, že „všechno“ vedou a mají pod kontrolou! Nepochybně platilo, že tehdy „zatím“ a jen „do času“.

V důsledku tohoto nenápadného procesu se dostavilo nejen celkové společenské uvolnění, ale objevily se i hospodářské úspěchy. Dnes je toto období označováno jako „zlatá šedesátá léta“ vlády Antonína II. Krásného (Novotného) ve funkci prezidenta a prvního tajemníka KSČ. //Podle dobového vtipového pojmenování byli komunističtí prezidenti nazývání: Klement I. Krvavý (Gottwald), Antonín I. Dělník (Zápotocký), Ludvík I. Dítě (Svoboda), Gustav I. Samozvanec (Husák)//. V letech 1965 až 68 moc KGB a lumpenproletariátu v řídících orgánech státu a v kultuře tála jak „sníh na slunci“. Zákulisní síť KGB a její čeští poskoci to rychle vycítili a to proto začali mluvit o „plíživé kontrarevoluci“. Pochopili, že se vláda ve státě pozvolna vrací do rukou demokratické levice českého a slovenského národa. V takovém vývoji je skryto dokonce „nebezpečí“ realizace původního snu národů o demokratické a přitom sociální společnosti. Této vizi se s ohledem na SSSR začalo říkat „socializmus s lidskou tváří“.

Jenže sovětští zákulisní mocenští hráči rozhodně nebyli a nejsou žádní mocenští břídilové. Řídili se hlavně hodnoceními agentů svých ponořených sítí! A ti jim signalizovali, že při ponechání demokratizujícího vývoje KGB věrní komunisti během několika let úplně ztratí kontrolu nad ČSR. Podobně, jak se stalo za Tita v Jugoslávii. Z hlediska uchování sovětům loajálního loutkového režimu byl společenský vývoj v roce 1968 nepochybnou „plíživou kontrarevolucí“ neboli „antiúnorem“.

K její realizaci bylo však třeba postupně obrodit nejen vedení KSČ, ale i obnovit důvěru a spolupráci nekomunistické levice. Jak ale tím „nevyděsit“ sovětské vedení a „siloviky“ v něm? Toto zadání bylo nadlidský úkol! „Snad“ jej mohl naplnit jen politický génius. Tím však rozhodně nebyl nově zvolený gen-

Pamatuji se, jak jsem se v té době v roli naivy o situaci bavil se starým „kulakem“ v JZD. Já jako radikální „revizionista“ jsem mu líčil, jak se režim a družstva zdemokratizují a zhumanizují! On po chvíli povídá: „Vy jste blbci, já se divím, že tu ti Rusáci 26


již nejsou!“ Tehdy jsem si myslel, že „tomu“ nerozumí. Až v srpnu jsem pochopil, že právě on „tomu“, neboli mocenským hrám, rozuměl lépe než já jako naivní mladík. Naprosto úmyslně vadně je historiky a pamětníky vykládána role v roce 1968 „stále ještě prezidenta“ Antonína Novotného. Ten byl neznalci skutečných poměrů označován za hlavu tzv. konzervativců, ale on jí nebyl! „Koncentráčník“ Antonín Novotný byl posledním skutečně na socializmus jako službu pracujícím lidem věřící tajemník KSČ. Po něm již přišli jen ke kariéře prostřednictvím KSČ směřující prospěcháři nebo slavomani. Padesátými roky vyučený Novotný byl opatrný proto, že znal meze tolerance sítí KGB. Na rozdíl od reformátorů! Kdyby byl přetrval ve funkcích, nedošlo by sice v roce 1968 k „obrodnému procesu“, ale také ne k vpádu sovětských vojsk a k nejhoršímu období našich dějin, tzv. normalizaci. ČSSR by pozvolna a lépe „kadárizovala“. A tento způsob přežití „rozvinuté výstavby komunizmu“ by svými následky bylo pro národ a kulturu mnohem méně zraňující, než vytrpět řádění spodiny a skutečných zrádců národa v období „normalizace. (Proto v Maďarsku Kadárovi ani dnes nikdo nenadává.)

Praha, srpen 1968

I méně chápavým muselo být v té době zřejmé, jak moc by se Západu hodilo, aby sověti před západními kavárenskými komunisty demaskovali svoji „socialistickou demokracii“. Obsahem amerických zpravodajských her bylo to, že znervózňovaly různými dezinformacemi a provokacemi sítě KGB a STB v tom smyslu, že to tady oni, tj. Západ, řídí. Ač to nebyla pravda! Takže pravdu měl v průběhu „normalizace“ onen „revizionista“, jehož nápis odstraňovala STB z hrobu: „Antoníne, ty inteligente, promiň!“

Jenže Novotný prohrál svoje postavení a vliv v ÚV neodhadnutím „kvalit“ hlavně svého mariášového spoluhráče na Orlíku generála Šejny „Semínka“. Ten nejen že kradl jetelové semínko na vojenských statcích, a k zamaskování toho „organizoval vojenské puče“ s generálem Jankem, ale po „prolátnutí“ rejdů utekl do USA s citlivými informacemi. Tím způsobil pád vlivu a moci stále ještě prezidenta Novotného. A informacemi umožnil rozehrát CIA úspěšné zpravodajské hry proti KGB u nás.

Při líčení a zkreslování událostí roku 1968 „našimi“ historiky a pamětníky je také systematicky zatajována do současné reality se nehodící skutečnost, že USA a Západ intervenci v roce 1968 s mnutím rukou schvalovaly. Přiznává se sice, že sovětský velvyslanec navštívil několik dní před invazí tehdejšího amerického prezidenta Johnsona. Sdělil mu nejen den, ale i rozsah invaze do ČSR. Johnson nejenže nic nenamítal, ale 27


světe div se, ač se 600 tisíc vojáků dávalo do pohybu, ani nedal vyhlásit pohotovost vojenských útvarů NATO v NSR! Západ pouze poslal do obsazované ČSR hodně reportérů a vojenských zpravodajců. A dal jim zadání: natočit pro západní tisk něco ve stylu „sovětská hrůzovláda“, před jakou vás chráníme. A posoudit kvalitu organizace vojenského nasazení. (Byla konstatována jako dobrá.)

na moravské až od výjezdu Měřín! Je to taková zklidňující vibrace krajiny, která je zřejmě původcem smírnější povahy Moravanů. Ač mají prakticky stejně promíchaný genotyp. Je obecně známo, že genotyp Čechů jako národa je smíchán z keltského, slovanského a franckého základu. To je příčinou toho, že se česká populace trvale povahově třídí. Liší se již po staletí přístupem k řešení aktuálních životních překážek. (Známá „slovanská“ nesvornost.) Z tohoto geneticky nejednotného původu je také pro Čechy typické nerespektování jakékoliv zevní autority, která není opřena o duchovní základ! Také stálá remcavost vždy a na všechno! Takže jsme si již mohli všimnout, že jestliže se v podvědomí Evropanů v důsledku vývoje civilizace vynoří nějaký duchovní problém, nejprve se jako takový provalí navenek v české kotlině.

Nutno ale v zájmu objektivity dodat, že tento americký schvalující postoj nebyl svou politickou kvalitou obdobou „Mnichova“. V zájmu Západu a USA přece rozhodně nebyl úspěch jakékoliv vylepšení socializmu a řádění normalizátorů přece jen nešlo „do hrdel“, pouze „do statků“. (Proto přežili rok 1989!) Navíc nebezpečí vzniku světové války kvůli českým politickým diletantům roku 1968 už vůbec nebylo na místě. Jakýkoliv prozíravý politik si naopak nutně musel vypočítat, že návrat diletantských „dělnicko-rolníků“ typu „Indra, Kolder, Bilak“ k řízení státu je „oním rázným vykročením vpřed“! Za situace, kdy reálný socializmus jako takový stojí na kraji propasti do nebytí! Tento důsledek Brežněvova přístupu k nutné postupné reformě „reálného socializmu“ se dostavil za Gorbačova. Nastalo českými komunisty již v roce 1968 vytušené všeobecné hroucení soustavy. Dnes již můžeme srovnávat! Výsledky provedení postupné reformy ponechalo otevřenou perspektivu Číně Teng Siao-phinga.

Husitstvím začala evropská reformace, českým obrozenectvím nástup nacionalismu, úpadek přesvědčivosti strnulého katolictví vynořil v Čechách (nikoliv na Moravě nebo v Polsku), krize malých národních států v Evropě a vynesl na světlo „Mnichov“, krizi západního asociálního tržně liberálního státu naznačil „únor 48“, krizi jeho komunistického řešení vznikla uvnitř české komunistické strany v roce 1968, krizi tržně liberální ekonomiky a ateistické civilizace právě zažíváme ve formě kocoviny z pravdoláskařství a americké podpásové a penězuctívačské kultury. Zkráceně řečeno, každých 20 let něco v české kotlině „praskne“!!! Nebo provalené přežívající musí být udržováno podplacenými „politiky“ nebo dokonce silou zevně. Takže jsme jako Češi pro svou nestandardnost a „nevychovanost“ myšlení vlastně „zkušební zkumavkou“ evropských duchovních krizí.

Ač to čeští politologové a historici zamlžují až bagatelizují, porozumění společenskému dění v roce 1968 má velký duchovní význam pro český národ! I pro odhad dalšího světového vývoje. Jak jsem již psal, česká kotlina je zvláštní geologický útvar v „srdci“ Evropy proto, že má specifické, pro duši člověka dráždící vyzařování geologického podloží. Je možné si toho všimnout při cestě po dálnici Praha-Brno. Ač Jihlava patří již do země moravské, vyzařování podloží se mění

Jenže z principu vyšší Spravedlnosti každá zátěž (dráždivé podloží) je kompenzována pomocí z duchovní dimenze. 28

JE DEMOKRACIE ODEPSANÁ?

Přístup k ní v milovaných Čechách „instaloval“ Otec vlasti císař Karel IV. Protože stavy rozšířeného vědomí sám nejen prožil, ale navázal kontakt s podobně osvícenými, a „měl možnosti“, umístil je doma ve formě skrytých duchovních zářičů několika typů. Od královské koruny, po tvarové zářiče až po vyzařující obrazy a ostatky svatých. Ty „magicky“ působí na vnitřně disponované, ať na to věří či nikoliv. Jako pravoslavné ikony. Pomáhají otevřenému duchu člověka se více otevřít Pravdě. Vždy v konkrétních podmínkách a možných úrovních. Neboli v Praze a Čechách (na Moravě Hostýn, Velehrad a Staré město) jsou magická místa se silou působení jako světová svatá místa (Izrael).

Není také žádnou náhodou, že v Česku často pobývající Abdrushin označil zemi jako tu, odkud vzejde vize vyšší civilizace. Události kolem reformy socializmu v roce 1968 a současný plně projevený duchovní a brzy již i hospodářský a rasový rozklad liberálně tržní společnosti, který ač intenzivně potlačovaný a zakrývaný, je v Česku silně cítit jako všeobecný marazmus a nespokojenost. Hledá se východisko a Spasitel, který dá národu nový cíl. Ne vítězství americké „pravdy a lásky“ (k penězům), ale duchovní společnost s mezilidskými vztahy na vyšší úrovni. (P.S. Autor popisované děje zná osobně „zblízka“, protože je přímý účastník procesů roku 1968. Organizoval svržení Jagošova „dělnicko-rolnického“ vedení na Vysoké škole veterinární v prosinci 1967 a nastolení reformy i na VŠV. Po intervenci v srpnu 68 se ihned stáhnul do společenského ústraní a v normalizaci se věnoval chovu včel. Poznámka: V roce 1967 na veterinární fakultě obrodným procesem svržený Přemysl Jagoš byl sověty v roce 1970 opětovně nainstalovaný jako krajský tajemník KSČ pro vysoké školy v Brně, poté se stal náměstkem ministra školství.)

Dávám čtenáři k úvaze, zda je skutečně náhodou, že zde prozřeli a rozvinuli se osobností typu Jan Hus, Descartes, Jan Kepler, Petr Veliký, řada geniálních hudebníků, dále Nikola Tesla, Albert Einstein, kteří pobývali delší dobu v Praze a Čechách? Já říkám, že to není žádná náhoda! To magická síla, usnadňující prohlédnutí omezenosti pouze rozumového vnímání, usnadnila nastolení stavu rozšířeného vědomí a zrození génia. Vždyť už Platón říkal, že genialita je jen mžikové nahlédnutí do světa idejí, do Bohem stvořeného!

zdroj:http://hledani.gnosis.cz/projeveni-vnitrniho-ideovehopadu-komunizmu-v-roce-68-v-ceskoslovensku/

Ti, kteří to mají vědět, tj. vnímaví, ví, kde tyto „zářiče“ jsou a jejich působení vnímají. A je jejich povinnost ke Karlovi střežit jejich tajemství před „nositeli vědeckého světového názoru“. Tj. těmi, jejichž podvědomí není řízeno kosmickým principem Krista. Nově také před propagátory tržní „podpásové kultury“ ze Západu nebo jejím islámským „protikladem“. „Zářiče“ skutečného Otce vlasti jsou onou kompenzací, které za zneklidňujícího působení podloží mohou poskytnout impulsy ke klíčovému pokroku duchovního poznání. Umožňují najít z krizí duchovní východisko.

Je demokracie odepsaná? Ivan Štampach

29


Krize demokracie nebo krize důvěry?

toritativních, diktátorských, despotických, tyranských nebo dokonce totalitních.

Není ještě běžné demokracii odmítat. Připouští se, avšak se spikleneckým pomrkáváním. Naznačuje se, že dobře víme, že přece vláda lidu, prostřednictvím lidu a v zájmu lidu, jak demokracii definoval r. 1863 Abraham Lincoln, není možná. Lid přece nemá kvalifikaci zvládnout tak složitou a náročnou agendu jako je stát. Jak by byla možná samospráva občanů na úrovni státu, když se zásadně popírá možnost samosprávy pracovníků v útvarech mnohem jednodušších, než je stát, totiž ve firmách?

Mocní spojenci O středověké, ale i novověké evropské filosofii se říká, že je rozšířeným komentářem k Platónovi. Je pozoruhodné, že jeho úvahy jsou po více než 2 300 letech stále tématem diskuse. Platón, sám snad aristokratického původu, byl, jak známo, zklamán z demokracie athénského městského státu. Měla v té době podobné slabosti, jako ta dnešní. Napsal spis navrhující ideální uspořádání společnosti pod řeckým názvem , což se do češtiny obvykle překládá jako Ústava, latinské překlady zase používají výraz Res publica, tedy věc veřejná, odtud označení společenského uspořádání státu jako republiky.

Pokud se někdo prohlásí za demokrata a je kritický ke stávajícímu systému, může to být proto, že ho pokládá za formálně, avšak ne reálně demokratický, vidí deficit demokratického obsahu v demokratické formě, má za to, že demokracie je v systému málo, a ve skutečnosti jde do značné míry o plutokracii, vládu ekonomicky mocných subjektů, ne-li o kleptokracii, tedy vládu zlodějů.

Platónská politeia je vládou kompetentních, většina společnosti, ženy, otroci a otrokyně a ostatní nehodní jsou účasti na vládě vyloučena. Aristotelés pokládá demokracii za jednu ze tří špatných forem vlády vedle tyranie a oligarchie. Modifikuje platonské pojetí ideálního uspořádání a neradno zapomenout, že to činí jako říšský ideolog makedonských despotů Filipa a Alexandra.

Demokracie se však až příliš často odmítá jako program s poukazem, že systém se tak sice označuje, ale reálně musí vládnout povolaní, společenská vrstva patřičně vyškolená, vybavená zkušeností a dosavadním uplatňováním moci. Mělo by se prý uznat, že demokracie a existovat nemůže. Demokracii se nedůvěřuje jako vizi. Má být iluzí a nemá prý smysl o ni usilovat. Je třeba jednou jasně říct, že existuje Bohem či Evolucí nebo prostě souhrou náhod určená skupina kompetentních a jim je třeba vyklidit prostor. A má už být čas opustit demokratickou fikci či iluzi.

Biblický kořen demokracie? Je historicky evidentní, že demokracie, počáteční demokracie občanská, i snahy o její sociální realizaci mají původ v zemích po staletí s převládajícím křesťanstvím. Je však zřejmé, že mezi aktéry revolucí směřujících k demokracii (např.

Je-li demokracie v krizi, lze s tím něco dělat. Je-li v krizi důvěra demokracii, pak to demokracie znovu, jako už tolikrát v novověkých dějinách, vzdává ve prospěch režimů au30


Francie, 1789) a institucionalizovaným křesťanstvím byl od počátku konflikt. Církev byla oporou ponižujících tyranských pořádků. Zejména římská církev se rozvinula v nadstátní absolutistickou monarchii, která se nevzdala nároku ovládat státy ve smyslu dokumentu papeže Řehoře VII. Dictatus papae (Papežův diktát) z r. 1075. Humanistický důraz přelomově formuloval renesanční myslitel, hermetik a křesťanský kabalista Giovanni Pico della Mirandola v textu De hominis dignitate (O lidské důstojnosti). Pod tímto názvem vydal spis jeho synovec r. 1496, dva roky po autorově smrti. Byl zamýšlen jako úvod k Picově obhajobě v církevním procesu ohledně jeho pravověrnosti. Impulzy renesančního humanismu převzali někteří aktéři protestantského hnutí. Tento podnět dovedlo dál reformované křesťanství. Ta jeho větev, která je spjata s Huldrychem Zwinglim (1484 – 1531) a později Jakubem Arminiem (1560 – 1609) přijala renesanční podněty, zrušila v církvích vládu kléru a prohlásila všechny za sobě rovné. Totéž se stalo v naší Jednotě bratrské, která reformaci o nějakých 60 let předběhla. V luterské větvi reformace pietistické hnutí relativizuje obnovený klerikalismus a opírá se o osobní zkušenost. Jeho předchůdci byli již křesťanští hermetici Jacob Böhme (1575 – 1624) a Johann Valentin Andreae (1586 – 1654). Po počátečním radikálním a poněkud sektářském období se na konci 15. století přiklonila k humanistické vzdělanosti Jednota bratrská reprezentované později Janem Ámosem Komenským. Tato duchovní inspirace nebyla samozřejmá. Autoritativní a patriarchální model je do křesťanství vepsán mnohem hlouběji, než jen do jeho organizačních struktur. I tam, kde církev překonala feudální uspořádání a stala se novověkou 31


církví měšťanskou, zůstává na nebesích Vševládce. V Kalvínově pojetí (Jean Cauvin, 1509 – 1564) je božská moc totální, všichni jsou odsouzeni k věčnému zavržení a někteří, aniž by to jakkoli souviselo s jejich osobními postoji, jsou podle Boží libovůle určeni k záchraně.

nanci a na represi. Kdo si myslí, že musí Bibli číst takzvaně doslovně, kdo tedy biblickým autorům připisuje spíše styl policejního protokolu a zapomene na literární bohatství textů, ten tam Boha, který je člověkem a v člověku sotva najde. Kdo se literou Bible nenechá zotročit a pamatuje na ducha, tomu se přihodí událost Slova. Ten najde to, v čem se Bible neshoduje s dobovými omezenými názory a s dobovými pořádky a v čem je alternativní, inspirativní, radikálně nová.

Mezi svrchovaným Bohem a člověkem je v historickém křesťanství napětí. Člověk je bídný červ, který se plazí u podnoží Božího trůnu. A tuto jeho moc vyjadřují pozemské autority. Nejen zvetšelá církev, ale i husité, luteráni a kalvinisté pronásledovali ty, kdo se odvážili smýšlet o obsahu křesťanské víry odlišně. Bůh, který na desítkách míst Bible přikazuje vybít celá města, včetně žen, starců a dětí, je dobrou oporou takového jednání. A i když se Bohu připíše laskavost, nelze se ubránit skeptickému konstatování, že Bůh monoteistických náboženství je to nejlepší z člověka odebrané člověku a promítnuté do zásvětných říší. Člověk podle Ludwiga Feuerbacha (1804 – 1872) promítá do náboženství dokonalost své vlastní podstaty, ideálního člověka (který ovšem existuje pouze v lidském druhu). Všechny vlastnosti, které člověk považuje za dobré, připisuje Bohu. Naopak všechny vlastnosti, pro něž na sebe není pyšný, připisuje lidskému rodu jako celku. Když člověk přikrášlil Boha svými nejlepšími vlastnostmi, ucítil tíhu své vlastní malosti a konečnosti.

Potřebuje demokracie ducha? Demokracie mnohé odpuzuje tím, jak je profánní, pozemská, světská a plebejská. Zdá se, že v ní není prostor pro aristokracii. Nejen pro rodovou šlechtu, jejíž vrozené přednosti jsou fikcí, ale i pro šlechtictví ducha, pro ušlechtilost, kultivovanost, pro to, co je bez ohledu na modrou krev vznešení a důstojné. Zde je třeba připomenout, že umění, které ztuhne v důstojné apollinské póze, může být formálně vytříbené, důstojné, moudré, náročné, pozvedající, ale taky vyprázdněné, lartpoulartistické, může to být čisté umění, očištěné od života. Smutná krása dekadence je zároveň voláním po polárním principu. Umění někdy potřebuje prvek dionýský, potřebuje se smočit v životě, který je někdy neuspořádaný, drsný, dravý, žhnou v něm emoce. Vedle světlého, klasicky umírněného řádu má přijít ke slovu živel temný, orgiastický, extatický, chaotický a iracionální. Obdobné je to v politice.

Feuerbach reaguje na dobové vyprázdněné a umrtvené křesťanství. V té době mu Fierdrich Nietzsche (1844 – 1900) prostřednictvím Zarathuštry jako literární postavy vyčítá: Bůh je mrtev, vy jste ho zabili. Samo křesťanství je však náboženstvím Boha, který je člověkem. Na tuto dávnou intuici, jíž promítlo do Ježíšova příběhu, křesťanství zapomínalo. Bůh byl v něm stále protějškem člověka. Biblické osvobodivé poselství se v textu Starého i Nového zákona prosazuje v prostředí založeném na autoritativním principu, na domi-

Od demokracie, je-li vládou lidu, nelze čekat, že bude vládou filosofů. Ty někdy vynesou na trůny mimořádné politické 32


zvraty. Postavy jako Tomáš G. Masaryk nebo Václav Havel nemohou být pravidlem. Hrubiáni, šmejdilové a pragmatici na vysokých postech, a u nás navíc, což je pro republiky atypické, v královských a chrámových kulisách, to může někoho mrzet, ale sotva to může být jinak.

formulováno jako natura humana capax divini. Lidská přirozenost schopná pojmout přirozenost božskou, nebo prostě lidství s kapacitou pro božství. Kdosi to také vyjádřil tak, že člověk není pouze člověk. Člověk musí sám sebe překročit ve svobodném a tvůrčím činu, aby sám sebe uskutečnil. Mystici a hermetici spatřují na dně lidství božskou jiskru. Křesťanské sdělení o Bohu člověku se primárně týká Ježíše, sekundárně kohokoli. Kazatelsky zamlčená maxima z hlubších dimensí křesťanství zní: Bůh se stal (v jedinečném příběhu) člověkem, aby se (kterýkoli) člověk mohl stát bohem.

Rovnosti, jež je pro republiku nutností, lze dosáhnout dvojím způsobem. Lze utnout vše, co přečnívá. Lze všechny srazit na nejnižší pozici. Lze prohlásit osobní jedinečnost, talent, moudrost, inspirativnost za iluzi. To bude politika populistická, technologie moci povýšená na princip. Půjde o politiku jako druh byznysu. Půjde o byznys méně výnosný, jako předsíň k mnohem lukrativnějším pozicím v bankách, v energetice a jiných firmách. Taková politika nebude lidová, nýbrž populistická. Lid je latinsky populus. Zdá se, že jde tedy o malý rozdíl. Vox populi však populistický být nemusí. Jde o to, zda někdo lidovosti, lidových zájmů a lidového hodnocení jen dovolává nebo z lidu vychází a lidu slouží.

Druhý způsob zajištění rovnosti je tedy ten, který posuzuje jednotlivce (ale též etnika, rasy, profesní skupiny a společenské vrstvy) podle neomezeného lidského potenciálu. Taková politika nemusí být a spíše není teokratická. Nezapírá vznešenost, ale je doma v pozemské obyčejnosti.

Druhou možností, jak rovnost zajistit, je rozpoznat v každém lidství jako jedinečné a nezastupitelné. Každý, zaměstnaný nebo hledající práci, bydlící i odkázaný na charitu, vymydlený, osakovaný a okravatovaný i páchnoucí a obtěžující svou pouhou přítomností „slušné“ lidi v dopravních prostředcích, mluvící důstojně nebo hrubě, pleti světlé nebo snědé, domácí i přistěhovalec, příslušník solidní většiny i podezřelé etnické, náboženské nebo sexuální menšiny, každý má lidskou důstojnost.

Trojčlenný člověk Konvenční formulace o člověku říká, že má duši a neřeší, kdo je oním „vlastníkem“ duše. Kdo je ten vlastnící subjekt, jeli duše vlastněným objektem. Proto je vhodnější člověka charakterizovat jako duši. Duše v biblickém smyslu je totiž prostě živá bytost. Není tím popřeno, že člověk je tělem. Koneckonců tělo je tělem protože se duše chopila hmoty, oživila ji. V těle jako objektu zasvitla duše jako subjekt. Člověk je duší a je tělem. Patří k těmto dvěma světům, ke každému z nich celý. Nebo spíše duše jako střed lidství je otevřena na jednu stranu ke světu přírody, k mateřské půdě matérie. Matérie je oním

Lidská důstojnost je prázdným souslovím, pokud je jen deklarována, ale není přirozeně dána celým životním zaměřením. Lidská důstojnost takto objevená, připomeňme znovu, křesťanským hermetikem a humanistou Mirandolou, závisí na tom, co bylo na okraji středověkého myšlení 33


citlivým chaosem, který reaguje na podněty a tvoří překvapivé a smysluplné tvary. Nemusíme myslet přírodu jako soubor objektů redukcionistické a mechanistické přírodní vědy. Můžeme mínit přírodu v goethovském smyslu jako soubor živoucích sil a bytostí.

Pro demokratická a sociální témata citlivý ruský myslitel Nikolaj Berďajev (1874 – 1948) přivítal revoluční dění roku 1917, ale záhy s pohledem na konečné důsledky listopadové (podle tehdejšího ruského kalendáře říjnové) verze této revoluce Rusko opustil. Nevěřil totiž pseudomystice mas, děsil se pracovní povinnost pro všechny a zřízení průmyslových armád (srov. Manifest komunistické strany, r. 1948). Nevěřil v sociální ani přírodní determinaci člověka. Člověk jako produkt slepých mimolidských sil, pohybující se po silokřivkách moci stanovených přírodní nutností může mluvit o osvobození a emancipaci, avšak na konci takového dění bude otrokem nebo otrokářem. Železná dialektika pána a raba zůstane zachována. Kdyby byl Marx třídně determinován, nepřišel by s emancipačním projektem, který má nemalá rizika, ale jako cíl postuluje sdružení, v němž svobodný rozvoj každého je podmínkou svobodného rozvoje všech (týž dokument). Berďajev nepotřebuje ducha jako zvláštní substanci, jakousi zředěnou hmotu nebo energetické pole. Osoba je spíše aktem, dějem či vztahem, sebe-vědomím, sebevládou, svobodou a tvorbou.

Možnost přírodu filosoficky chápat v návaznosti na zdánlivě zapomenutou přírodní filosofii ukazuje současný německý autor Jochen Kirchhoff (*1944), od nějž vyšly česky filosofické eseje Jinosvět (Praha: Dybbuk, 2008) a Vykoupení přírody a přirozenosti (Praha: Malvern, 2012). Se značným zjednodušením jeho náročného myšlení lze říct, že pro něj čas a prostor jsou spjaté s člověkem a veškerá příroda je v jakémsi smyslu oživená a oduševnělá. Duše je otevřena také vůči duchu. V imanenci duše je přítomna transcendence ducha. Takto pojatý duch není protikladem těla, je tělem oduševnělým a zduchovnělým. A proto ne méně hmatatelným. Oba světy, jejichž průsečíkem v jistém smyslu je každý z nás jako duševní, živá bytost patří k sobě. Možná je to týž svět ve dvojím nasvícení. Hmota, jako říše nutnosti, jako kra plující v oceánu ducha a duch jako prostor svobody.

Pouze člověk se spirituálním přesahem, pouze plnohodnotná osoba vydobývající na diktátorských bozích i na materialistických světech nutnosti vlastní svobodu, může být sociálně kritický a sociálně kreativní. Může emancipačním projektem přinést do sociálního prostoru radikálně novou kvalitu.

Celistvý a vzpřímený člověk, bytost duchovní, otevřená k výšinám, tedy svobodná, bytost duševní, horizontální, otevřená do šíře a tělesně spřízněná s živoucí hlubinou, to je člověk pro demokracii. Takto chápaný člověk může být respektován jako subjekt a nelze ho převést na objekt, nelze ho zvěcnit. A přitom nemusí být odlučován od kosmické souvislosti, nemusí se např. popírat jeho příbuzenství se všemi živými tvory, s živočichy a rostlinami (a ostatními říšemi a doménami života). Je to pojetí kosmothendrické, slučující kosmické a božské s člověkem.

Podle původně německého, později amerického demokrata a socialisty Ericha Fromma (1900 – 1980) je autoritativní model nekrofilní. Člověk se může sám vzdát svobody, je-li neproduktivní (receptivní, hromadivý apod.). Produktivní orientace umožňuje tvůrčí práci, zralou lásku a rozumné myšlení. Člověk takového charakteru je kreativní, harmonicky využívá své schopnosti a talent v interakci s okolím. Sebeodcizení člověka, obzvlášť časté v západní společnosti s její odcizenou 34


výrobou a konzumní společností člověka spoutává. Unikáli člověk před svobodou, objevují se u něj autoritářské tendence, snaha ovládat druhé lidí naopak podrobování se nadvládě. Jako myslitel kulturní psychoanalýzy hlásící se k marxovské inspiraci Fromm jistě nepotřeboval lidskou svobodu zajišťovat nějakou spirituální substanci. Duch a svoboda jsou způsoby vztahu k sobě, k jiným lidem, ke společnosti a přírodě.

sociální solidaritou. Jsou to tři pilíře moderního evropského liberálního, demokratického a sociálního státu. Německý filosof a duchovní mistr Rudolf Steiner (1861 – 1925) ve svém pojetí sociální trojčlennosti propojil devizu Velké francouzské revoluce s trojnou povahou člověka. Svoboda se má v jeho pojetí být rozhodující v oblasti ducha, rovnost má určovat právo a politiku, solidarita má být dominantní v sociálním životě. Tak jako člověk není složeninou tří substancí, tak také ve společnosti tyto tři principy nemohou být jeden bez druhého a měly by tvořit organický celek. V tomto pojetí nelze prosazovat buď svobodu, nebo solidaritu. Není možné drtit sociální soudržnost v zájmu svobody, jak to činí individualistický (neo)liberalismus. Není možné prosazovat solidaritu (a rovnost) tím, že z lidí uděláme nesvéprávné jedince, kteří nemohou rozhodovat o sobě.

Trojčlenná společnost Tři aspekty života společnosti tvoří schéma, které je v Evropě staletími zažité. Tradiční společnost rozlišovala tři vrstvy s odlišnými úkoly: oratores (modlitebníci), bellatores (válečníci) a laboratores (pracovníci). Prvním dvěma skupinám jsou přiřčeny úkoly označené jako sacerdotium (úkol posvěcovat, spojovat obětí nebesa se zemí) a imperium (vláda, panování). Průzorem k pozdější společenské formaci byla nejen práva, ale i povinnosti vrstev vůči sobě. Bojovníci, rytíři, šlechta měli ostatní chránit. Je také zvláštní, že kněžstvo je nejvyšším stavem, ale netřímá v rukou meč, skutečně vládne stav teoreticky kněžstvu podřízený. Už tak dávný je model oddělení církve a státu. Papežství tendující k absolutistické teokracii, soupeřící s impériem je stejnou deviací tradičního trojčlenného modelu jako státní moc zasahující i do duchovního a intelektuálního života, činící z kultury ideologické ospravedlnění moci.

Kde je duch, tam je svoboda. Podobná slova najdeme už v Bibli (2 Kor 3, 17). Týká se to náboženství. Žádné by nemělo být státem preferováno a žádné (pokud není nenávistné a neohrožuje bezpečí lidí) omezováno. Dokonce v Koránu (2, 256) najdeme větu: Nebudiž žádného donucování v náboženství. Nenápadnější však je náboženská tyranie zachovaná i v liberálním státním prostředí. Dodržování, často svévolně vymyšlených morálních norem se vynucuje pohrůžkou věčných trestů. Taková vláda nad dušemi je efektivnější, než vláda používající standardní mocenské páky. Toto pojetí zlomilo charaktery milionů lidí. Takto pojatý Bůh drží lidi v poddajnosti vůči pozemským autoritám, které jeho vůli mají reprezentovat: ekonomickým, politickým a náboženským. Sankce za to, že si člověk myslí něco odlišného o náboženských tématech už sice dnes nejsou tak dramatické jako do 18. století, ale vyobcování z církve s případnými profesními a existenčními dopady je možné dodnes.

Trojí bylo i heslo u těžkého porodu moderní demokracie (mj. prostřednictvím kruté jakobínské tyranie): svoboda, rovnost, bratrství. Pod poněkud pozměněnými názvy tato trojnost vstupuje do politických programů, např. jako kombinace občanských svobod a lidských práv se zastupitelskou demokracií a 35


Duch žijící ve filosofii, projevující se uměleckou tvorbou není ničím bez svobody, bez vnějších svobodných vnějších podmínek, ale rovněž bez zápasu o vnitřní svobodu. Umění s doporučenými tématy a přikázaným stylem, umění účelové, poslušné, a v tomto smyslu ukázněné, nebo oficiální státní filosofie nejsou přijatelné.

Bází duševního a duchovního života a jeho oporou je příroda a přirozené lidské společenství, jež nevytváříme volbou. Přírodní a sociální skutečnost jsou danosti. Z nich se vynořujeme. Nezůstáváme bezproblémovou součástí tohoto substrátu, ani bychom se od něj neměli odtrhnout. Vydanost neosobním silám a rytmům je stejně krajností jako abstraktní, od života odtržené „duchovno“. Jako jednotlivcům nám hrozí možnost propadat do živočišnosti, tedy vlastně do bestiality, nebo zdánlivý opak, zapřít svou tělesnost, zapřít zvíře v sobě a povýšeně se nést nad tělesností, o níž s neuvěřitelným hnusem hovoří např. Augustinus Aurelius ve svých Vyznáních.

V právu nejsou přijatelná privilegia jedněch a omezení možnosti domoct se práva pro druhé. Právo je v našem typu společnosti deklarováno jako stejně účinné pro všechny. Přitom však evidentně se obyčejný člověk spravedlnosti nedomůže. Cestující není rovnoprávným smluvním partnerem dopravce, zaměstnanec uzavírá pracovní smlouvu jako slabší partner: zaměstnavatel si může mezi zájemci o pracovní místo vybírat, uchazeč o práci musí přijmout nadiktované podmínky nebo zůstane bez adekvátní obživy. Lidé zcela jistě nejsou stejní, nepochybně jsou chytřejší a hloupější, silnější a slabší, odolnější a háklivější. Někdo je mírumilovný a někdo násilný. Přesto rovnost je imperativem. Rovnost ne na základě jakéhosi přiznaného společného minima, nýbrž na základě lidského potenciálu, na základě duševního života, lidské subjektivity a personality otevřené transcendenci. Na základě důstojnosti souvisící s božskou jiskrou na dně duše. Tak demokratická rovnost nesráží, nýbrž pozvedá.

Sociálně se tato polarita projevuje na ose ubíjejícího a pohlcujícího kolektivismu a kořistnického individualismu. Jsou dvě tváře stejné deviace. Řešení je péče o přírodu, odpovědnost za ní, role pastýře tvorstva, a pak sociální solidarita. Kolektivismus ubíjí svobodu ducha, solidarita s ní počítá. Solidarita je dotažení demokracie dotud spíše formální, pouze občanské, v demokracii na poli práce. I to je riskantní projekt. Z nepodařených pokusů nastolit sociální spravedlnost pochází nedůvěra a opatrnost. Přesto však svoboda podporující to nejlepší se neobejde bez občanské rovnosti a bez solidární péče o nejslabší. A tím není míněna především individuální charita, nýbrž prostor, který si člověk práce vydobyde a v němž obhájí svou svéprávnost a oprávněnost o sobě a svém díle (spolu)rozhodovat.

Demokracie je zjevně na cestě. Není plně realizována. Uskutečnění rovnosti je náročné a svým způsobem nebezpečné. Je to odvážný podnik. Rizika jsou nemalá. Omezit práva některých pro jejich náboženskou, etnickou a rasovou příslušnost, nebo vzhledem k pozici na pracovním trhu či příjmové hladině, to politiky, kteří mají plnou pusu demokracie, neustále svádí.

Ze sociální trojčlennosti bychom si mohli udělat slovní hříčku, skládačku, v níž bychom různě přeskupovali důrazy a nějaké verze schvalovali a jiné odmítali. Je to pomůcka, která umožní postihnout lidství jako osobu a jako sociální skutečnost v komplexnosti, která umožní, aby demokracie nebyla jen heslem na předvolebních billboardech a v úvodních pasážích volebních programů, nýbrž skutečností zčásti žitou a zčásti 36

EPIDEMIE ENERGETICKÝCH VAMPÝRŮ V ČECHÁCH - ŽIJÍ MEZI NÁMI

vizí, jíž bereme vážně a jíž se, snad ne marně snažíme uskutečnit.

V popředí zájmu filmových upírů je lidská krev. Filmový upír je nemrtvá bytost, která byla kdysi člověkem. Filmový upír saje krev oběti a tato oběť se sama stává upírem. Jedinou zbraní proti filmovým upírům je česnek a zahrocený kůl z tvrdého dřeva.

zdroj:http://ivan-stampach.bloger.cz/Duch-a-soucasnost/Jedemokracie-odepsana

V popředí zájmů skutečných upírů je lidská životní energie. Skutečný upír je žijící člověk. Je to někdo, koho známe a denně potkáváme.

Epidemie energetických vampýrů v Čechách - žijí mezi námi

I my, staneme-li se obětí skutečného upíra z řad lidí a trvá-li jeho energetické působení na nás dost dlouho, se můžeme stát sami energetickým upírem.

Pavel Karpeta Upíři! Kdo by je neznal. Všichni známe filmy o zlých upírech. Jako děti jsme se báli těch hrozných bytostí sajících krev z hrdel svých bezmocných obětí. Filmaři si z hraběte Drákuly a jeho následovníků udělali docela solidní obchod. Scénáristé pilně pracují a kdykoli se objeví nějaký nový hororový film s upíří tematikou, kdo by se na něj nepodíval? Lidský strach je skvělou obchodní komoditou.

Pozn.: určitým procentem se na odběru životních energií žijících lidí podílejí i lidské bytosti bez těla a další astrální entity. Oproti rozsahu „krádeží“ životních energií žijícími „vampýry“ jsou ovšem odběry těchto entit vcelku zanedbatelné. Psaní o působení těchto entit by vydalo na řadu dalších kapitol a proto se jimi dnes nebudeme zabývat.

Penízky tečou do kasy filmových společností a dezinformace o tom, že upír je tajuplná bytost vyskytující se jen zřídka v podobě člověka v nemrtvém stavu, nejspíše někde v Transylvánii, tak stále mezi lidmi žije a je přiváděna k dokonalosti. Aby bylo učiněno spravedlnosti zadost, pravidelně některá z hereckých celebrit učiní nesmrtelnosti tohoto výjimečného nositele zla v posledních minutách filmu přítrž. A je vymalováno.

Jediná zbraň proti upírům Jedinou zbraní proti lidským upírům je vědění o způsobu jejich působení na potencionální oběť a znalost prostředků, jak se takovému energetickému násilí reálně postavit na odpor. Tady jsou česnek a zahrocené kůly k ničemu. Energetické upírství kvete mezi lidmi jako květy šeříku v máji. Jenže na rozdíl od šeříku tenhle fenomén kvete plný počet dnů v roce. Oč tedy vlastně jde?

Ovšem skuteční upíři rozhodně nepatří do říše bájí. Jsou bohužel naší každodenní realitou a žijí mezi námi. Ale vůbec to není o vystouplých dutých zubech, není to o krvi a není to ani o česneku. 37


si vystačí z větší části s hmotnou stravou, lidé více ladění na program ducha „láska a sjednocení“ potřebují zase pravidelný vyšší přísun oné jemné energie druhého typu. Potřeba toho kterého druhu energetického příjmu v průběhu života není až tak stabilně dána, mění s věkem, způsobem života a životními zkušenostmi člověka a jeho celkovým vyladěním v tom kterém životním období. Ale ani plně na hmotu orientovaný člověk nevystačí jen s energií svého „chemického reaktoru“. Zlostní, mrzutí, sobečtí, závistiví, nepřející či nějak nemocní a stárnoucí lidé mají tendenci se do sebe uzavírat. A jsou chvíle, kdy se pod tíhou ran osudu uzavírá i mnohý z nás zdánlivě „normálních“ lidí. Uzavíráme-li se v sobě, uzavíráme se i před přísunem oněch nádherných energií z okolí. A tehdy máme tendenci stát se alespoň na chvíli upírem životní energie na úkor lidí ve svém okolí. Tato tendence dále zesiluje vždy, pokud se člověk právě setkává s (pro sebe) nepříznivými životními podmínkami, jakými jsou nemoc, finanční nouze, osamělost, ztráta práce či společenského postavení.

Energetika člověka a lidského těla Začněme schematickým pohledem na základní energetiku člověka. Žijící člověk má dva zdroje, ze kterých čerpá energii k životu. Je to jednak jakýsi „chemický reaktor“, jak bychom mohli přeneseně nazvat žaludek a vůbec celý trávicí systém. To je první zdroj energie. A pak je tu druhý zdroj. Tím je energie prostředí, energie Slunce, přírody a vesmírného záření hvězd. Je všude kolem nás. Jsme v této energii stále ponořeni jak ryby v oceánu. Za příznivých okolností se jí otevíráme a necháváme ji proudit svojí aurou a svými vyššími těly a vše se děje plně automaticky, aniž bychom si to uvědomovali.

Kdo nemá rád sebe, neumí mít rád jiné A obvykle se za těchto okolností tato tendence s vysokou pravděpodobností prosadí, pokud tomu dotyčnému chybí láska k sobě samému. Neboť, jak již zaznělo v mých textech o lásce k sobě:

Podíl každého tohoto druhu energetické „výživy“ na celkovém „jídelníčku“ u jednotlivého člověka je různý a souvisí především s parametry vývoje jeho duše na spojovací linii „zvíře“ a „duch“. A samozřejmě z toho se odvíjejícího vztahu k sobě, přírodě a životu vůbec. Hodně přízemní lidé s vysokým podílem programu ega „sobectví a oddělenost“

Kdo nemá rád sebe, neumí mít rád jiné. A neláska k sobě je pro energetické upírství signifikantní s prakticky stoprocentní jistotou. 38


Pokud říkám, že se tito lidé uzavírají do sebe, tak to platí doslova. Uzavírají se a nepouštějí k sobě (skrze své pocity strachu, nespokojenosti, ublíženosti, ponížení, arogance i zlosti a pocity, že jsou nemilováni) právě ty jemné energie druhého typu ze svého okolí.

díky určité citové vazbě jejich energetickému upírství otevírají v dobré víře, že dají-li ze sebe co nejvíce dobrého, ubohému trpícímu člověku pomohou. Právě proto je téměř pravidlem, že k energetickému upírství dochází v rámci rodiny mezi jejich rodinnými příslušníky, méně pak na pracovišti a třeba v širším okolí známých a sousedů. Jen výjimečně upíři typu jednoho bývalého ministra financí dokážou ve velkém rozkrádat energie celých skupin lidí, případně národa jako celku.

Tedy ty energie, které neprocházejí skrze potravu a trávicí trakt. Díky nízkým vibracím převažujícího programu ega v sobě se uzavírají jemným energiím pocházejících ze Slunce, přírody a z hvězd — a orientují se postupně stále více na hmotu.

Upíři na internetu loví v diskusních fórech

Ale bez té energie, které se uzavírají, bez energie z Slunce, přírody a z hvězd, nemohou být dost dobře dlouhodobě živi a zdrávi. Neboť s ní vstupuje do člověka životně důležitá energie pro výživu duše a ducha, energie vesmírné lásky a radosti ze života. Bez těchto energií člověk strádá a nemůže dlouhodobě přežít.

Stává se, že výjimečně se může extrémně silný upír s velkou spotřebou cizích energií tohoto typu napojit na spoustu nedobrovolných dárců třeba i na internetu. Prostě obchází fóra, diskusní rubriky a provokuje a uráží lidi osobně nebo napadá jejich názory, cítění a slušnost bez ohledu na relevantnost vlastních argumentů.

No a v tom je právě ten veliký problém. Nutně temně a hutně zabarvená psychika takového člověka (v důsledku uzavření se) jemné energie ze Slunce, přírody a z hvězd odmítá, protože je nedokáže (či spíše v zajetí vlastní negativity nechce) zpracovávat a zpracovat. Hledají si tito lidé tedy náhražku — a energii, kterou nedokážou vlastním pochybením sami čerpat z volně dostupných zdrojů, nahrazují tito upíři parazitováním na energiích lidí ve své blízkosti, kteří tuto energii mají.

A poté, kdy oni takto zasaženi roní energii lítosti a nepochopení a píší protestní řádky, upír jejich energie stahuje a užívá je pro vlastní potřebu. Pro nehmotná energetická chapadla upírů nejsou stovky a tisíce kilometrů vzdálenosti k oběti svého útoku žádnou překážkou. Mnohdy si nevědomky volí v diskusích jako krycí identitu jména dravých zvířat či mýtických bytostí souznících s energiemi jejich nitra.

A začínají zneužívat energie lásky, soucitu či touhy pomoci ze strany blízkých osob, které jsou vůči nim energeticky otevřeny, protože je buď milují, jsou na nich závislí nebo jinak se pohybují v jejich blízkosti. Je ironií života, že nejčastěji doplácí na útoky energetického upíra ti lidé, kteří se nevědomky

Proč energetičtí upíři útočí na lidi ve svém okolí? Proč energetičtí upíři nutně provokují, urážejí a útočí na lidi ve svém okolí? Člověk, který chce energeticky parazitovat 39


na druhém, potřebuje jeho energie v jejich temnější, jakoby hustější podobě. Jsou mu k ničemu energie člověka, který si veselý a usměvavý a jen tak poletuje světem radostně jako motýl. Tyhle energie ale upír nechce, to by si je mohl stahovat přímo, kdyby se nerozhodl svobodně pro negativně vyladěnou dráhu upíra.

Kde je normální lidská slušnost? A zalije nás lítost nad tím, proč se to vlastně děje a jak s tím máme žít. A smutek a nepochopení toho, jak může někdo být tak zlý a nepřející. A to je chvíle, na kterou energetický upír čeká. Protože jestliže ve chvílích radosti kolem sebe šíří každý z nás obvykle krásné energie a dělí se o ně s ostatními stejně naladěnými lidmi, pod dojmem toho útoku energetického upíra se i my stáhneme do sebe a uzavřeme se těm krásným energiím shora a z okolí. A z dříve načerpaných energetických zásob po tlakem negativních pocitů začínáme ze své aury vylučovat temnější a hutnější energie zklamání, zármutku, nepochopení, mnohdy i naštvání a zlosti.

Ve chvílích, kdy jsme veselí a usměvaví a jen tak poletujeme světem radostně jako motýl, totiž každý z nás září nádhernými energiemi a naše energie se prolínají s energiemi Slunce, přírody a z hvězd, odkud je právě radostně přijímáme. Ale energetický upír žízní po něčem jiném a dobře ví, jak to udělat, aby dostal právě to, co potřebuje. Prostě na nás zaútočí v osobním styku, písemně, telefonem a všemožnou kombinací těchto způsobů a obvykle se důsledně snaží zůstat s námi v přímém kontaktu. Říká nebo dělá úmyslně něco takového, co nás zasáhne a srazí z výšin naší pohody a dobré nálady dolů.

A tyto energie vytékají v hojném množství z naší aury a energetický upír natahuje svá nehmotná chapadla a saje a saje a živí se jimi. Jsou pro něj přesně tím pravým ořechovým, čím se vyživuje a dále podporuje svůj sobecký přístup ke svému okolí. Samozřejmě, vše se to děje na jemnějších úrovních reality a ani my, ani on si toho obvykle není vědom. Prostě ani oběť, ani upír si na vědomé úrovni neuvědomuje, že jeden je zneužíván a druhý to, že zneužívá. Ale děje se to a funguje to přímo skvěle.

Ztratil bych hodně času, kdybych chtěl uvádět konkrétní případy. Řekněme si jen, co se v takovém případě děje. Upír nás, svou vyhlédnutou oběť, zasáhne krutým slovem, špatnou větou, ošklivým činem čin sžíravou nepodloženou kritikou a my jen nevěřícně koukáme a divíme se tomu, kde se to v tom druhém vzalo a proč to dělá. Naše dobrá nálada je pryč a zmocňuje se nás zděšení. Co se to zase děje, co zas ten druhý proti nám má, co mu vadí, proč to vlastně dělá?

To, že ten, kdo se sytí naší energií, je již nasycen, poznáme lehce — celou dobu se na nás zlobí, útočí, doráží, až dosáhne svého a pořádně nás rozhodí. Pak se nasytí a najednou šmytec, jako když utne. Třeba se i usměje a dělá, že ho to už přešlo a snaží se být zase dobrý. A dělá to proto, aby na těch pár chvil, po které je energeticky nasycen, nám dal možnost se trochu energeticky zregenerovat. Aby poté, kdy opět zaútočí, mohl dostat svou novou dávku. Dělá to i proto, aby

Copak jsem zase neudělal dobře, co mi zase vyčítá, copak to nikdy neskončí? Kde je láska k bližnímu, kterou on postrádá? 40


nenapínal naši trpělivost nad míru a my se nerozhodli odejít z jeho dosahu. Protože by přišel o svůj snadný zdroj energie a musel by si hledat jiný.

Zvláště tragické bývá, když se obětí zneužívaného manžela stanou jeho vlastní děti — kruh je tím uzavřen. Jak se můžeme před energetickým upírem chránit? Jak jsem již dříve napsal, česnek a naostřený kůl ze dřeva jsou k ničemu…

A tak se to opakuje stále dokola. Život s energetickým upírem je peklo.

Pokud identifikujeme svého partnera nebo jiného blízkého člověka ze svého okolí jako energetického upíra, musíme si uvědomit, že nemá cenu (třeba s vytištěnými stránkami tohoto povídání) mu dělat přednášku o škodlivosti či nevhodnosti energetického upírství.

Když je energetický upír nasycen, nastává pauza. A my se ulehčením vracíme na nějakou dobu ke své lepší náladě s nadějí, že to zlé je pryč. Vrátíme se ke své sluníčkové náladě, opět se plníme energií Slunce, přírody a vesmíru, které máme po jeho útoku hodně zapotřebí. Čerpáme to čisté a doufáme, že už bude klid. A upír podvědomě kouká, a když jí máme už dost, té energie, a on zase je v energetické krizi, rozhodne se, že je čas na jeho další dávku. A pak nás načne zase nějakým způsobem podobně jako nějakou energetickou konzervu. Prostě kolotoč.

Každý energetický upír je jako narkoman, který je zvyklý na svůj příděl vašich energií a ty jsou pro něj drogou. Třeba by i slíbil změnu svého chování, ale nikdy svůj slib nedodrží. Jediná cesta, jak ho léčit, je jako u každého narkomana: vzít mu jeho drogu, nedopustit, aby se dostala do jeho dosahu.

Poté co jsme si řekli, kdo je to upír doopravdy a že se s ním můžeme v praktickém životě setkat velmi často, chci ještě upozornit na několik podrobností o tom, co se ve vztazích mezi upírem a jeho obětmi děje. Například na prostý fakt, že ten kdo je léta energetickým upírem zneužíván, se sám energetickým upírem pravděpodobně stane…

Základní zákon lidské psychiky: Změňme sami sebe! To ovšem znamená, že mu nesmíme dát šanci se k naší energii dostat. Tudíž se musíme začít chovat jinak než dosud. Proto platí pravidlo, které má váhu jednoho ze základních zákonů lidské psychiky: k zastavení energetického upíra či k jeho vyléčení nemůžeme nikdy změnit jeho. To je nereálné. Musíme změnit sebe a svůj přístup k němu. Pak je šance, že se změní i on.

Závislost toho, kdo nám vysává energii, na této stahované energii narůstá — stejně jako u každé závislosti. Stále častěji na nás a své okolí útočí a to ve stále kratších intervalech a dává svým obětem stále méně možností na regeneraci jejich vlastních sil, až nakonec i oni ve svém zoufalství mají tak málo energie, že si najdou ve svém okolí nějakou slabou na sobě závislou bytost a začnou odebírat životní energii této bytosti.

Prosím pěkně, jedna věc je na tomto místě velmi důležitá! Stále vás přesvědčuji o tom, že spolu s církevní falší rozhodně není vhodné vyřazovat ze svých životů univerzální pravdy 41


ukryté v (dosud těmi grázly v sutanách) nedeformovaných výrocích Ježíše Krista. Pamatujte proto i zde na Kristova slova o lásce k bližnímu svému. Při snaze pomoci vám blízkému „upírkovi“ je nutné, abyste se nechali vést láskou a nikoli touhou po odplatě či odsouzením. Pokud jste už na tom tak špatně, že začínáte svého drahého energetického upíra ve své blízkosti nenávidět, je to zlé. Neradil nakonec Kristus milovat i nepřítele svého? Uvědomte si, že je to jako každý narkoman nešťastný člověk, který si sám neumí pomoci!

Místo, aby čerpal energii podobně jako vy z legitimních zdrojů, touží po vaší energii a je to prostě pro něj v podstatě otázka života a smrti. A k tomu vás potřebuje ranit, trefit, praštit slovem, gestem, urážkou, výčitkou, čímkoli — abyste začali ronit ze své aury tu pro něj nesmírně cennou nízkovibrační energii uraženosti a lítosti, protiútoku a vzteku.

Mentální sebeobrana

Poznámka: Tento web je (mimo jiné) s láskou a úctou věnován rehabilitaci Krista a jeho skutečného necenzurovaného učení. Pro všechny, kdo chtějí pochopit gigantický rozsah církevní cenzury a objevit Ježíšovo pravé a církví utajené učení, srdečně doporučujeme paralelní seriál na tomto webu:

Proto s vědomím, že toho, kdo nás právě teď a často hrozně trápí, máme vlastně rádi, protože je takový, jaký je a neví, co činí, zůstaňme v klidu. Nereagujme na jeho výpady a nevšímejme si sílících útoků. Jakmile zjistíme, že to už zase začíná, vložíme veškerou svoji pozornost do mentální představy o tom, že se nás nemůže nic z toho bláta, co on na nás háže, dotknout. A to proto, že svou myšlenkou a svou vnitřní silou lásky k němu (případně přáním a modlitbou) projektujeme kolem sebe zdánlivě pomyslnou — ale na určité energetické hladině naprosto reálnou — stěnu jakoby z tlustého plexiskla, skrze kterou špína, šípy výpadů a urážek ze strany našeho drahého upíra v žádném případě neproniknou. Protože ta stěna z plexiskla, tak jak ji projektujeme, je naprosto neprostupná a nemá v sobě jedinou skulinu.

http://www.ragauian.cz/vznik-krestanstvi-skutecny-jezis-avira-aneb-buh-neporusuje-sve-prirodni-zakony/ Kdo není naplněn láskou k tomuto svému bližnímu, je slabý a nedokáže upíra zastavit. A pak platí, že za těchto podmínek, chce-li ještě někdy normálně žít, musí se dostat z jeho dosahu. Protože pouze láska vám dá sílu vytrvat. Člověk bez lásky v sobě se pouze pokouší oplatit svému upíru podobné podobným a sám směřuje k tomu stát se upírem. Je to pak jen o tom, kdo s koho. Upíra zastaví a vyléčí jen ten, kdo s ním dokáže poté, kdy zjistí pravý stav věci, jednat s pochopením a láskou. Jen ten má pak šanci mu drogu ze svých zdrojů odepřít.

A my jsme uvnitř této bariéry absolutně chráněni a v pohodě. V pohodě, s láskou k tomu, kdo nám chce ublížit a s vírou, že jedině tohle je cesta, jak se před ním ochránit a jak ho podobné chování případně odnaučit. Navenek reagujeme na výpady klidně a uvnitř se jednoduše usmíváme. Za touto bariérou to po určitém cviku dokážeme. Protože kdo ví a zná mechanismus tohoto děje, nebývá překvapen a zaskočen. Protože to prostě funguje. Mohu to potvrdit svým

Když říkám „mějte ho rádi“, nechci po vás, abyste snášeli to, co vám činí. Chci jen, abyste si ve svém nitru si uvědomili, že je to prostě strašlivě nešťastný člověk, který energeticky strádá a neumí si sám pomoci. Je nemocný, je závislák na tom, aby nás rozhazoval a těžil energeticky z našeho rozhození. 42


vlastním prožíváním v mnoha případech, jakož i případy těch, jimž jsem radou a energeticky byl nápomocen. Jakmile se nám daří stabilizovat ochranu kolem sebe, začínáme chráněni touto bariérou pozorovat dění za ní. A vidíme, jak bláto a špína, kterou náš milovaný energetický upír na nás háže, pleská o tuto průhlednou stěnu a stéká po ní v souladu se zákony zemské tíže k zemi. A vidíme, kterak loužičky temných energií za bariérou na zemi ožívají a stávají se z nich takové černé pohybující se chobotničky. Vidíme, kterak hledají skulinku v naší bariéře a jsme si naprosto jisti, že ji nenajdou, protože tam žádná není. A tak se brzy stáváme svědky toho, kterak tyto chobotničky (plné negativních energií určených původně nám) vyrážejí rozčileně ke svému původci, k tomu, kdo je směrem k nám odhodil. Rozladěny neúspěchem a vynaloženým úsilím skočí na něj zpátky a zesíleny rozčilením ze zbytečné námahy mu svoji nevoli dají pěkně tvrdě znát. Prostě podle hesla „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“ dostane zhruba dvojnásobek negativity, kterou chtěl dát nám.

A vy sledujete, jak milovaný upír zahlcen a zavalen vlastní špínou a bahnem ztrácí sílu útočit, umlká a stahuje se do ústraní. Ovšem zmocní-li se vás v této chvíli lítost a vy vyjdete zpoza své bariéry, abyste mu dali najevo účast s jeho utrpením, jste prostě marný.

Zákon „magického odrazu“

Změna, kterou potřebujete

Mágům je odjakživa tento děj znám jako zákon „magického odrazu“. Náš upír se cítí v tu chvíli přesně podle přísloví „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Šílí a snaží se házet stále víc špíny naším směrem. Chce za každou cenu dosáhnout svého cíle, prorazit naši bariéru. Strhává proto ze sebe i ty své chobotničky, které se už vracejí zpět, ale to vše jen do času. Protože i ty se stále a znova vracejí k němu, ve svém rozčilení z takového zacházení již nejméně několikráte silnější ve své negativitě než tomu bylo tehdy, kdy byly k vám vyslány.

Tenhle postoj za bariérou je přesně tou změnou, kterou se musíte naučit vy sami. Je to přesně ta změna, kterou potřebujete, abyste změnili pravidla hry, která zatím hrála pro vašeho milovaného upírka. Zatím tomu bylo tak, že když vás upír zasáhl bahnem a špínou, tak jste si bláto a špínu ve snaze ho ze sebe setřít ještě dále po svém těle rozmazávali a zamotávali se do té hrůzy. Plačtivě jste obrazně řečeno naříkali: Hele, co děláš, jen se podívej, jak vypadám! Podívej se, jak je mi! A upír dál řval, ječel, vrčel, zákeřně bodal, píchal, tlačil na naše rány 43


a bolavá místa a my (ve snaze ho uchlácholit) jsme nevěděli nic lepšího, než všechnu tu špínu přijímat a vršit na sebe jeden neúspěšný pokus o usmíření na druhý.

iéry vidět, jak se upír trápí ve svém energeticky podmíněném auťáku. Dodržet uvedený postup se nám jistě nepodaří ze dne na den. Ale nemluvíme o čase v řádu týdnů a měsíců, ale jen několika málo dnů. Dejme tomu dvou, tří dnů, kdy zaregistrujete naprosto zřetelné výsledky. Je nutno této metodě věřit a pracovat postupně na sobě při její realizaci. Je-li důsledně dodržována ze strany energeticky vydíraného partnera, její přínos je pak nezanedbatelný a osobně neznám žádnou jinou metodu, jak energetického upíra úplně vyléčit. Nedá se přesně stanovit, jak dlouho to potrvá, než si upír odvykne svoji oběť napadat. Občas se o to bude pokoušet ještě nějakou dobu.

Řeknu to ještě jinak: Když je venku nečas a bouře, bijí blesky a padají kroupy, taky sedíme v teple domova a jen zpoza skla pozorujeme, co se děje. Nenapadlo by nás vybíhat z baráku a nechat se mlátit kroupami, smáčet deštěm, šlehat větrem a případně bouchnout bleskem. To má logiku, nemám pravdu? Ale jaká je logika v tom nezalézt v nepohodě propuknuvší třeba domácí bouře za onu bariéru do klidu a míru a nechat na sebe dobrovolně dštít špínu, kroupy bláta, blesky hněvu a ještě se divit, jak to, že vůbec tohle je možné? Proč nechat do sebe bušit vichřici a vystavovat se padajícím taškám ze střech stržených větrem?

Pozn.: Prosím pěkně, vy všichni — kteří máváte nad uvedenou možností ochrany rukou s odůvodněním, že jste už něco podobného zkoušeli a nefungovalo to — děláte velkou chybu… z neznalosti technologie a vedeni nekvalifikovanými falešnými proroky jste si zřejmě chtěli pořídit provozuschopné auto z bláta a písku… ale takhle to nefunguje… přesný návod ode mne můžete mít kdykoli na počkání…

Proč nezůstat v závětří bariéry z onoho myšlenkového „plexiskla“ a jen tu bouři pozorovat? Samozřejmě, že to našeho upíra rozzuří, když zůstaneme v klidu. On sice neví, že jsme si udělali proti jeho řádění bariéru — ale cítí ji podvědomě a začíná ještě více útočit, aby ji rozbil. On se přece potřebuje zbavit bahna, které se v něm (obvykle jeho vlastní vinou) nastřádalo a hodit ho na nás — jelikož jsme nejblíže a dosud jsme se nikdy nebránili. Cítí to jako své svaté právo a basta!

Bariéra pouze proti negativním energiím

Ale my se už jen díváme, kterak to bahno naráží na „plexisklo“ bariéry, stéká dolů a dál už to známe. A jeho výpady slábnou, nutně slábnou, až přestanou. Upír odchází nenasycen. Marně natahoval svá neviditelná chapadla. Jednak se přes bariéru nedostal, jednak my žádnou drogu pro něj neroníme. Prostě jsme změnili své vnitřní nastavení, takže žádoucí energie pro něj není na skladě a bouře utichá a my můžeme zpoza své bar-

Podotýkám, že uvedená bariéra se staví pouze proti negativním energiím. Je tedy možné prožívat společně s okolím všechny pozitivní energie, které si jen přejete. Tedy i s tím (třeba i vám blízkým) „vampýrem“ v okamžicích, kdy neútočí a mezi vámi vládne energetické příměří. Naše 44


informovanost o způsobu myšlení a konání vampýra i existence bariéry nám pomůže v klidu přestát jeho sebesilnější — třeba i náhlý, nečekaný útok, pokud se o něj v záchvatu svého „hladu“ po cizích energiích pokusí. Postupně — poté, když našemu upírovi pokaždé předvedeme tutéž připravenost odrazit a nechat mu „sežrat jeho vlastní špínu“ — si začne odvykat tuto špínu na vás odhazovat. Když pokaždé jeho výpady skončí tím, že mu bude špatně z vlastní špíny, začne se konečně starat, aby ho to nezabilo. A nebude se tomu všemu kolem sebe tak poddávat, začne se otevírat z nezbytí opět oněm jemným energiím.

že tomu tzv. lékařská „věda“ prakticky nevěnuje pozornost. Čímž jen prohlubuje svou neschopnost se o vás postarat. Toto téma je prostě tabu, ostatně jako vše, co je v rozporu s vládnoucím náboženstvím materialismu. Pokud je energetický vampyrismus váš problém, zapomeňte na nevědoucí „vědu“ a jednoduše problém vyřešte! Je to neuvěřitelně prosté… Uveďme si na konkrétním vzorovém případu princip fungování ochrany před energetickým vampýrem. Třináctiletá dívka se ve škole stane obětí šikany ze strany spolužáka. Prostě se mu líbí a on nevěda, jak jí to dát najevo, sáhne k náhradnímu řešení, jak její pozornost získat: Donese si z domu dětskou bambitku a naláduje do ní černou pryžovou kuličku. A když si ona dívka otočená k němu zády povídá se spolužačkami, vystřelí a zasáhne ji někam do oněch půvabných míst, kde její záda přestávají mít slušný název a kde to hezky zabolí.

A je zde předpoklad, že zahájí opět přijímání energie z okolí ze Slunce, přírody a z hvězd a je na nejlepší cestě k normalizaci své psychiky. Recidivy budou hrozit ještě dlouho, ale mezitím si perfektně osvojíme metodu žití za bariérou z „plexiskla“ a — budeme-li to důsledně uplatňovat — bude to fungovat stále lépe. Upír jednoduše bude donucen přejít na jinou, přirozenou stravu. Upír ale může na vaši změnu reagovat také tím, že si ve svém okolí vybere ke svému řádění někoho jiného. Tahle možnost tady vždy je — ale copak tím neřešíte svůj problém, své přežití? A copak tomu druhému, který to schytává po vás, nemůžete poradit svoji metodu? Jde-li třeba o vlastní dítě, prostě ho vědomě zahrňte pod svou bariéru. Funguje to!

Dívka se k němu v šoku otočí a s výčitkou v hlase říká: Au, proč to prosím tě děláš? Je z jeho chování rozhozena a energie jí bezpečně uniká. A onen spolužák si mne ruce radostí nad zdarem svého počínání a jeho radost je z nevědomé roviny způsobována právě přijímáním dívkou ztracené energie.

Nemoc se kterou si současná lékařská „věda“ neví rady

Divíte se, že své pokusy bude opakovat, kdykoli pocítí energetický hlad po pozornosti té dívky? Jakou má ta dívka možnost se chránit?

V tomto textu vám nabízím pohled na něco, co je tak běžným jevem, že si nikdo nedovolí to nazvat nemocí. Přesto to nemoc je. Nabízím pohled na něco, co je tak běžným jevem,

Ta dívka by si mohla pořídit si velkou pokličku na nádobí a mít ji neustále při sobě. Když ji kamarádky upozorní, že se onen uličník opět chystá k výstřelu, rychle se otočí a nastaví onu pokličku. Kulička se odrazí a trefí útočníka do nosu. Když se 45


to útočníkovi stane i podruhé nebo potřetí, jak dlouho ještě bude mít chuť za cenu vlastního zranění svůj čin opakovat?

energiemi živlů a tedy svým způsobem jste mágy. Proč myslíte, že vás mnozí upozorňují, že máte myslet pozitivně?

Vy tu pokličku mít nemusíte.

Proč myslíte, že vám Kristus zanechal poučení, že NEMÁTE hřešit ANI V MYŠLENKÁCH a naopak máte držet krb svých myšlenek čistým?

Výše doporučená ochrana zachytí útok již na mentální rovině. Ze své dřívější praxe vím, že energetický vampýrismus je problémem nejméně každého druhého manželství. Ženy kradou energii mužům, muži ženám v nekonečném klání při mnoha pokusech o optimalizaci manželského soužití a výsledky jsou často katastrofální. A přitom řešení je tak jednoduché…

Naděláte mnohdy v jemných světech svým negativním myšlením tolik paseky, že nejen mne z toho mrazí. Naštěstí na rozdíl od mágů v naprosté většině případů nejste schopni takové koncentrace myšlenky, aby váš výtvor za něco stál a nejste své výtvory schopni energeticky dotovat tak, aby se do nich vložené hrozby vašemu životu a životu lidem ve vašem okolí plně realizovaly.

Navažme na informace v předchozích kapitolách uvedené a odhalme ještě něco více podrobností o způsobu budování skutečně fungující ochranné bariéry. Ta, kterou vám mohu doporučit a naučit, je pravou magickou bariérou postavenou na znalosti zásad živlové magie, na základě dlouholetých zkušeností s její tvorbou i na zkušenostech z práce s bytostmi živlů. Proto na rozdíl od ostatních skutečně funguje…

Zákon akce a reakce Nebojte se proto pravé magické bariéry! Pracuje na základě božského zákona akce a reakce, či chcete-li, zákona „magického odrazu“. Přirozeně, metoda fungující spolehlivě v praktickém životě musí pokrýt ochranu celé aury po dvacet čtyři hodiny denně, protože nikdo nemá tolik informací ze svého okolí, aby mohl předpokládat, kdy a odkud negativní energie k němu směřuje.

Pravá magická bariéra a síla myšlenky Magie je prastará věda o energiích a zacházení s nimi. Nebojte se jí!

Pravá magická bariéra, která je zcela funkční, musí splňovat určité předpoklady, jejichž plné podrobnosti nemohou být zcela zveřejněny, protože mohou být lidským egem zneužity. Je možné je svěřit jen do rukou lidí, kteří s jistotou zvládli akt bezpodmínečné lásky k sobě samému či sobě samé.

Což vám i ti magoři s berlemi a rybím kloboukem na hlavě neříkají, že jste stvořeni k obrazu Božímu? Je-li tomu tak, pak by vám měli také zdůraznit, že i ten jejich Bůh vám dal schopnost tvořit slovem a tedy i myšlenkou. Tudíž podobně jako všechny bytosti vyšších světů /kterými ostatně z padesáti procent jste/ pracujete /byť nevědomky/ s

Při zajištění její funkčnosti je třeba detailně pochopit a respektovat způsoby práce se živlovými energiemi do všech 46


důsledků a nepodcenit žádný ze tří základních prvků, který tuto bariéru tvoří.

Samotnou bariéru musíte s sebou také „nosit“ a být si jí v každém okamžiku vědomi, jakož i pevně přesvědčeni, že vás v jakékoliv situaci, před tušeným či netušeným útokem, ochrání.

Vše patří do oblasti tzv. „bílé magie“ a zárukou transparentnosti vašeho počínání vůči zákonům Univerza je vám vaše právo a povinnost chránit energie toho, kdo je pro vás tím nejdůležitějším člověkem na světě.

Samotné „nošení“ bariéry představuje nutnost uvědomovat si alespoň okrajově v každém okamžiku existenci bariéry a vyžaduje víru v její schopnost nás ochránit.

Jsem si naprosto jist, že vy — kdož již víte nebo tušíte — že tím nejdůležitějším člověkem pro vás je ten, který hostí v tomto životě vašeho ducha v sobě — vy nebudete mít o správnosti svého počínání žádných pochyb.

Má to přirozenou souvislost se silou naší myšlenky. Neškolená lidská mysl navíc zmítána rozpory mezi nemilujícím duchem a nemilovaným tělem tuto koncentrační schopnost nemá a mít nemůže. Proto jen výjimečně může dokonale bariéra fungovat tomu, kdo se dříve nenaučí mít rád sám sebe.

Řekněme si něco obecně o nutných podmínkách, který při používání magické ochranné bariéry musí uživatel k její dokonalé funkci naplnit. Uvedené zásady můžete vy, kdož jim správně porozumíte, využít i v běžné denní praxi (bez znalosti tvorby bariéry) k zvýšení odolnosti své psychiky před únikem energií v kontaktu s okolím.

NENECHTE SE VTAHOVAT DO NEGATIVNÍCH EMOCÍ LIDÍ KOLEM VÁS! CHRAŇTE SI SVÉ ŽIVOTNÍ ENERGIE! Další podmínkou je, že se definitivně odnaučíte zlozvyku (přejatému z praktikování hmotné podmíněné lásky) nechat se vtahovat do emocí jiných lidí kolem vás. Při zatažení do emoci někoho jiného vystupujete z existující bariéry a stáváte se opět zranitelnými.

Nutné podmínky pro správnou funkci bariéry Základním předpokladem pro fungování bariéry je myšlenková kázeň. O vlastní schopnosti tuto bariéru vytvořit tak, aby dokonale splnila svůj účel, nesmíte pochybovat.

Pro práci s ochrannou energetickou bariérou vám také doporučím dnes již zapomenuté mentální postupy pro běžné životní situace, které jsou nesmírně účinné a z pohledu vaší energetiky velmi úsporné.

Pochybnosti odstraníte ale jen tehdy, když před touto prací na sobě zvládnete stejně dokonale lásku k sobě v její pravé podobě. Protože pochybnosti o čemkoli ve vás má vždy vědomí hmotného těla, pokud s ním své záměry jako duch nekonzultujete a necháte ho v pochybnostech o účelu celé akce — viz předchozí texty tohoto seriálu.

Z existující bariéry také není dovoleno emitovat negativní energii vůči okolí. Pokud jste vůči komukoli negativní, tj. vypadnete ze stavu lásky k sobě a tudíž i bližnímu svému, bariéra se po dobu tohoto excesu rozpadá a ponechává vás bez ochrany. 47


Pokud si onu bariéru neděláme a setkáme se s člověkem, který nám obvykle stahuje energie, jsme si toho vědomi a očekáváme — či se dokonce obáváme — že se to opět může opakovat.

Ponořila jste se cele do líčení průběhu konfliktu ze strany kamarádky a do návrhů, jak to vyřešit, že jste si ani nevšimla, že ve chvíli, kdy ona kamarádka posílena a uklidněna odchází, ošatka s negativitou se stala vašim majetkem.

A prostý fakt, že to svojí myslí a citem očekáváme, čili vysíláme tuto myšlenku do svého okolí a k našemu vampýrovi, vede k tomu, že se nám to s vysokou pravděpodobností stane.

A vy pak po zbytek dne zpracováváte onu negativitu, váš klid a pohoda (spolu s odpovídajícím množstvím vaší cenné životní energie) je nenávratně pryč pro tento — a mnohdy i pro další dny.

Pokud ale ve chvíli setkání s vampýrem ještě zesílíme soustředění na fakt, že bariéru máme a že nás chrání, naše myšlenkové nastavení působí právě jako hráz proti negativitě vampýra a v případě, že přesto svůj útok realizuje, zvládáme ho snadno a s úsměvem.

Příklady uplatnění ochrany energií Tohle prostě myslí nepochopíte. Tohle si musíte dát příležitost prožít. A tohle prosím pěkně dokážou lidé, jejichž vibrace vědomí se mimo inkarnaci již hodně blíží oné pomyslné hladině oceánu, jak se o ní v minulých textech zmiňuji.

Příklad vtahování do emocí jiných Podobně je to s nutností chovat se tak, abychom se nenechali vtahovat do emocí jiných lidí. Kolikráte v našem životě lidském se opakuje podobná situace!

Vzpomínám si na případ paní, která do mé poradny přišla o berličkách. Měla doporučení od své známé, že jí mohu pomoci. Po krátkém rozboru situace bylo zřejmé, že dlouholeté soužití s manželem, silným energetickým vampýrem, ji vzalo za ta léta tolik energie, že se to začalo u ní projevovat na jejím schopnosti normálního pohybu. Neměla prostě sebe, svůj život ani tento svět ráda a její vědomí těla /ego/ trpící neláskou vlastního ducha — a tím i silnou energetickou podvyživeností v důsledku manželova vampýrismu — přestalo vkládat svoji pozornost do udržování kosterního a svalového aparátu, který ji po téhle nemilované Zemi nosil.

Přibližme si obvyklý průběh, který si můžete rozšířit na celé spektrum podobných případů vztahů mezi lidmi. Vaše kamarádka se pohádá doma s manželem a oba na sebe nahází ošatku negativní energie. Muž s ní, s tou ošatkou, odejde podle své letory k mamince či do hospody a tam se jí nějak zbaví. Kamarádka ale vezme telefon a zavolá právě vám. A pozve se k vám na kafe. Tak sedíte proti sobě v křesílcích a na stolečku mezi vámi stojí vedle dvou kouřících šálků kávy i ošatka s onou negativní energií.

Nastínil jsem jí možnou cestu jak z toho ven. Když jsem ji upozornil na nutnost zvládnout lásku k sobě, naslouchala, ale bylo vidět, že jí to celkem neoslovilo. A když jsem jí naznačil,

A hraje se hra o to, zda ji přijmete a zda se jí tedy vaše kamarádka zbaví. Zatím jste většinou tuto hru prohrávala. 48


Co nám říká nádorové onemocnění a co s tím udělat Možná vás zaujme můj pohled na tak rozšířenou vážnou chorobu, jakou bezpochyby nádorové onemocnění obecně je. Pokud své vědomí těla /ego/ po léta nemilujete — a až příliš svou energií plýtváte pro jiné na úkor toho, kdo je vaším nejdůležitějším člověkem — stane se vám, že onen pro vás nejdůležitější člověk dojde k názoru, že je lépe sama sebe zničit než dále trpět s tím pitomcem duchem, který na něj kašle. A vědomí těla samo spustí sebedestrukční program… Případů, kdy naprosto nevědomky, ale přitom zcela dobrovolně sponzorujete energeticky své okolí, bych vám mohl uvést na tucty. V každém případě se postupně můžete dostat, pokud již nejste, do energetické nouze a problémů se svým psychickým a později i fyzickým zdravím v důsledku „podvyživenosti“ vlastní životní energií.

že pak zvládne bariéru a skryta za ní začne zvládat manželovo chování a zůstane při jeho výpadech v klidu a tyto výpady naopak ustanou, nevydržela dále poslouchat a říká: Víte, co vy po mně vlastně chcete? Vy chcete, abych ho měla ráda a nerozčilovala se s ním! Ale to já nechci! Já se s ním musím hádat, to jinak nejde, rozumíte?

Změňte své chování a uvědomte si, že energii, s kterou tak marnotratně zacházíte, potřebuje právě ten, kdo je pro vás nejdůležitějším člověkem.

Omluvil jsem se jí a navrhl, abychom spolu strávený čas považovali za příjemnou výměnu názorů. Nebyla ještě připravena jít cestou vnitřní změny. Stále ještě příliš toužila si prožívat své emoce a nechtěla se jich vzdát.

Tím je ten člověk, který vás po této zemi jako ducha nosí. A chraňte mu ji, tu energii. Budete překvapeni, kterak se váš život ze dne na den změní.

Bude vás možná zajímat jakýsi vedlejší účinek uplatnění bariéry u žen, které si přišly ke mně vyřešit své problémy a shodou okolností byly učitelkami na úrovni základní školy. Spontánně uvádějí jako vedlejší účinek praktikování své bariéry to, že děti v jejich hodinách zlobí mnohem méně a takřka vůbec. Dokonce tak, že se to stává předmětem závisti okolí a dobrého hodnocení nadřízených. Důvody takovéto změny chování dětí si jistě odvodíte sami.

Doslova ze dne na den poznáte, jak je krásné žít, když na vás nikdo neútočí a vy svůj život zvládáte s úsměvem. Pokud budete skutečně důslední, stane se tento stav trvalým. Dostávám dotazy mladých žen, které jsou v práci terčem energetických útoků svých nadřízených. Ptají se, zda uplatnění bariéry v jejich vztahu k šéfovi nepovede ke zhoršení jejich 49


osobního hodnocení a nakonec ke ztrátě práce. Rozhodně nikoli, tohle riziko je vyloučeno. Způsob uplatnění bariéry je naprosto spolehlivý a účinný. Energetický vampýr vnímá svoji neschopnost prorazit silou své negativity vaši bariéru jako důkaz vaší síly a naučí se vás prostě respektovat. Ego útočníka vždy respektuje sílu, nemluvě o tom, že v případě opačného postoje je zraňováno vlastní negativitou, což je pro něj bolestné. Dokonale to funguje i vůči životnímu partnerovi, tchyni či rodičům.

Pozitivní dopady pro vaše zdraví

UPLATNĚNÍ BARIÉRY MÁ proto DALEKOSÁHLÉ, VELMI POZITIVNÍ DŮSLEDKY PRO VAŠE ZDRAVÍ!

Pokud je vaše aura nechráněna proti útokům energetických vampýrů, je v ní neustále přítomna energie negativity. Pokud je v auře přítomna negativita, vaše čakry se sice částečně uzavírají, aby do nich negativita neproudila ve velkém, ale…

Vynikající výsledky praktikování této ochrany před útoky energetických vampýrů je možno proto prakticky zdvojnásobit stahováním vysoce pozitivních energií do aury bez nebezpečí, že nám z ní budou (při aktivní ochraně bariérou) nějak zcizovány.

Ale čakry nedokážou dokonale odfiltrovat ony potřebné energie „radosti ze života“ od oněch negativních a tak se ona „temná“ energie v čakře hromadí a proniká do orgánů fyzického těla s čakrou spojených. I to je jeden z důvodů, proč po letech naše tělo začíná být psychicky a později i fyzicky nemocné.

Svým klientům doporučuji mentální stahování některého typu energií, nejlépe energií Světla. Mentální způsob stahování má nespornou přednost oproti jiným způsobům v tom, že akumuluje za neuvěřitelně krátkou dobu cca 30 sekund v auře člověka maximum dané energie.

Zavírání čaker má přirozeně dopad do energetické rovnováhy člověka a mnohdy silně ovlivňuje jeho psychiku. Například klesá intuice, rovněž tvůrčí schopnost skrze šestou čakru, jakož i uzavírání páté čakry nese s sebou problémy v komunikaci s okolím.

Vysokovibrační energie Světla ve vaší auře Samotná přítomnost energií Světla ve vaší auře vede k tomu, že každá z čaker z něj čerpá sobě vlastní energetické spektrum a postupně ho natahuje do orgánů fyzického těla, odkud 50


vytlačuje po troškách tam dříve uložené negativní energie. Přímý, byť v čase pozvolný důsledek na naše zdraví je nasnadě.

Mnozí z vás pracují v občanském životě způsobem, který jim přináší velmi vysoké riziko ztráty jejich vlastních životních energií. Během své praxe mám možnost registrovat četné pozitivní příklady z uplatňování vlastní ochrany energií v kombinaci se stahováním Světla do aury.

Stahování Světla do vaší aury má další příznivé důsledky pro váš život. Prvním z nich je obecně vyzařování energie Světla z vaší aury. Pokud si pravidelně stahujete Světlo a chráníte ho před rozkrádáním, stanete se jeho nositelem tady na Zemi.

Platí to jak pro práci pokladní v supermarketu, která je energeticky ze strany svého okolí nesmírně silně energeticky napadána, tak např. pro práci úřednice magistrátu za přepážkou či masérky v kontaktu se svými klienty. Způsob využití je nesmírně flexibilní a umožňuje důslednou ochranu v těchto i v řadě dalších případů.

Světlo ve vaší auře dále odradí od pokusů o kontakt ty ve vašem okolí, kdož by byli dříve, než jste začali praktikovat bariéru, v pozici možných energetických vampýrů. Podobně jako když havěť hemžící se pod zvednutým kamenem vystavíte přímému světlu, stejně tak se vampýři, zvyklí na temné energie nižších vibrací, od vás odtáhnou dále. Naopak ty, kdož touží po Světle, budete k sobě silně přitahovat.

Nasazením bariéry si dokážete vymezit správným způsobem své hranice vůči partnerovi a postupně touto vlastní vnitřní změnou změníte i jeho přístup k sobě a rodině. LÁSKA K SOBĚ VE SPOJENÍ S OCHRANOU PŘED VAMPÝRISMEM, SPOLU SE STAHOVÁNÍM ENERGIÍ SVĚTLA DO VLASTNÍ AURY MÁ NA VÁŠ KAŽDODENNÍ ŽIVOT POZITIVNÍ ÚČINKY!

Energii Světla stažené mentálně do aury jednou denně také máte možnost bez problémů transformovat na vlastní životní energii a spotřebovávat ji v průběhu dne pro své životní aktivity. Na nasycení životními energiemi si rychle zvyknete a zvládnete v průběhu dne věci, o kterých se vám dříve ani nezdálo.

Nevytočí vás ani útoky vaší tchyně a po krátkém zácviku přestanete odcházet od vlastní maminky či obou rodičů s pocitem, že vás jedině včasný odchod zachránil před úplným energetickým kolapsem.

Třetím způsobem použití stahované energie Světla je pomoc lidem kolem vás. Prostě všude tam, kde jste dříve dávali svoji vlastní životní energii na úkor vlastního psychického a fyzického zdraví, budete předávat určitou mentální praktikou právě energii Světla.

Nepříjemný šéf či zákeřná a pomlouvačná kolegyně se vedle vás změní k nepoznání. V tramvaji, autobuse, metru a na ostatních veřejných místech se budete pohybovat s klidem a v pohodě.

Tento způsob pomoci je navíc z hlediska zákonů Univerza naprosto legální, protože respektuje svobodu energií dotovaného člověka přetvořit vaše Světlo ve vlastní životní energii a pomocí té si pak vyřešit své problémy ve vlastní režii.

Vy, kdož vlastníte onu dnes už ne až tak zřídkavou schopnost vidění vnitřním zrakem, budete zpočátku šokováni tím, jak nádherně a spolehlivě vše kolem bariéry a stahování Světla funguje. A určité rituály, které k praktickému 51

ROZPORY LIDSKÝCH PRÁV

provádění budete každodenně provádět, se vám stanou radostí a potěšením. Ale stejně spolehlivě to bude fungovat i vám, kteří tuto schopnost vhledu do jiných energií nemáte. Ten z vás, kdo projde pod mým vedením zasvěcením na oné úzké cestě do vlastního nitra v rozsahu uvedeném v textech tohoto seriálu, se velmi přiblíží stavu, o němž esoterikové informují jako o schopnosti si svůj život řídit sám. A vy, kdož si dáte příležitost se nejdříve seznámit a poté poznat praktické kroky při rekonstrukci vlastní psychiky tak, jak vám je přiblížím v dalších textech, si svojí schopností svůj život vést podle svých představ budete jisti. tak trochu zmatený. Bývají s ní spojovány představy velice různorodé, často si dokonce odporující.

Uff, další část manuálu je za námi. zdroj:http://www.matrix-2001.cz/clanekdetail/7929-epidemie-energetickych-vampyru-v-cechachjak-se-chranit-aneb-sila-myslenky-3/

Jan Keller

Velká vlna volání po modernizaci proběhla v období po druhé světové válce a trvala až do šedesátých let. Tehdy se za vyšší stupeň modernity považovalo budování silného sociálního státu, rozvoj veřejného sektoru a doprovodný ústup sektoru privátního. Preferovaným nástrojem modernizace bylo tehdy teoretické vědění. Jeho nositelé měli ve společnosti stanout výše než lidé, kteří se spoléhají jen na svůj hmotný majetek. Požadavek modernizace obsahoval víru, že společnost lze řídit na základě vědy a že její vývoj je programovatelný.

K podstatným charakteristikám moderní společnosti patří opakované výzvy ke stále nové a výraznější modernizaci. Je v tom až jakási neuróza. Čím je společnost modernější, tím usilovněji volá po další modernizaci. Jako kdyby chtěla utéci někam hodně daleko sama před sebou. Konkrétní obsah intenzivně a ustavičně vzývané modernizace je na první pohled

O dvacet až třicet let později přichází druhá vlna volání po modernizaci. Je přinejmenším stejně hlasitá, její požadavky jsou však zcela odlišné. Být moderní tentokrát znamená zeštíhlovat sociální stát a odbourávat veřejný sektor ve prospěch soukromého. Vědění má být v maximální možné míře podřízeno reprodukci majetku a zisku. V této roli není

Rozpory lidských práv

52


použitelné vědění teoretické, nýbrž naopak vysoce specializované a bezprostředně využitelné know-how. Na první pohled to může působit překvapivě. Jak je možné, že skoro každou dekádu znamená hlasitě vzývaná modernizace něco úplně jiného? Ve skutečnosti se však cíle moderní společnosti nezměnily. Už myslitelé Frankfurtské školy konstatovali, že základním vzorcem modernity je přinášet stále více stále téhož. Není třeba přepínat večer co večer mezi televizními kanály, abychom se ubezpečili, že se filosofové z Frankfurtu nemýlili. Ekonomové nemají obvykle ve zvyku filosofovat, a proto „stále více stále téhož“ nazývají stručně jako růst. Růst se stal cílem i pastí moderní společnosti a je dosahován stále bizarnějšími způsoby. Výsledek je pozoruhodný. Přestože neustále bohatneme, zjišťujeme čím dál citelněji, že na nic nejsou peníze. Nedostávají se dokonce ani na to, nač jich byl dostatek v době, kdy jsme byli chudší, tedy podle všeho také méně moderní. Společnost, která od druhé světové války několikanásobně zbohatla, nemá prostředky na zajištění chodu sociálního státu, veřejného sektoru ani na podporu humanitního, tedy zoufale nepraktického vzdělání. Zmodernizovali jsme se natolik, že je stále obtížnější udržet v provozu to, co bylo před více než půl stoletím považováno za vlastní cíl modernizace.

dukuje. Usilujeme nejen o zvýšení efektivity výroby, ale také o vzrůst efektivity vzdělávání a mediálního působení, stále účinnější má být nejen léčení, ale též válčení a zabíjení. Dávno před tím, než se ozvalo volání po ještě rychlejší modernizaci, upozorňoval na tyto nebezpečné základy moderní racionality Max Weber. Varoval před šílenstvím slepého instrumentálního rozumu, který bude stále účinněji řídit cokoliv včetně své vlastní destrukce. Zvyšování efektivity za jakoukoliv mez a při dalekosáhlé deregulaci platných norem je ve svých důsledcích dehumanizující. Jedno z nejpůsobivějších svědectví o tom podává Zygmunt Bauman v knize Modernita a holocaust. Ukazuje, že pro masové vyvražďování miliónů lidí v koncentračních táborech byly použity jen nepatrně uzpůsobené technické prostředky a organizační struktury běžně používané vyspělou moderní společností.

Aby se produkování stále větších kvant toho samého producentům stále více vyplácelo, musí být doprovázeno zvyšováním efektivity. Dělat věci efektivněji, tedy dosahovat stále větších výstupů se stejným, nebo dokonce nižším objemem vstupů, je tím základním – a často to vypadá, že také jediným – cílem modernity i modernizace. Nárůst efektivity zůstává nejvyšší metou produkce bez ohledu na to, co se pro-

Není tak zcela náhodné, že výrobní techniku běžícího pásu, kterou použil ve svých automobilkách, odkoukal Henry Ford 53


na chicagských jatkách. Běžící pás může mít ovšem také třeba podobu pásu kulometného, jak se o tom přesvědčili už vojáci první světové války, a v o něco méně drastickém provedení též podobu pásů filmových či rotaček, o čemž by mohly svědčit oběti mediálních manipulací, které moderním konfliktům pravidelně předcházely a věrně je doprovázely. Proti brutálnímu potenciálu moderního tlaku na zvyšování efektivity za jakoukoliv mez a mimo jakékoliv normy a hodnoty byl postaven koncept lidských práv. Je to prvek defenzivní, představuje jakousi zarážku, která má bránit tomu, aby honba za vyšší efektivitou čehokoliv neskončila sebedestrukcí humanity. Rozpor, který dřímá v konceptu lidských práv coby pojistky proti efektivitě zvyšované za jakoukoliv mez, má podobu zbožštění jednak lidských práv a zároveň i konkurenceschopnosti. Obojí je příkazem dne, jedno však odporuje druhému. Jak mají být evropští pracující konkurenceschopní vzhledem k Číně, kde ohledy na lidská práva neblokují efektivitu výroby? Jak dokumentuje například Naomi Kleinová, v Číně a v řadě dalších zemí lichotivě nazývaných ekonomickými tygry jsou zaměstnanci materiálem jako cokoliv jiného. Naši politici, kteří do země lákají firmu Amazon, patrně už pochopili, že dodržování elementárních práv zaměstnanců odporuje modernizaci ekonomiky po čínském způsobu. Ani naši patentovaní obhájci lidských práv se osudy zaměstnanců v tísni příliš nezabývají. Čistotu svědomí si udržují aspoň vyvěšováním tibetských vlajek, což není pro růst efektivity a hrubého domácího produktu zdaleka tak riskantní.

jako americká Deklarace nezávislosti z roku 1776. Obě hovoří o tom, že stejná základní práva náleží všem lidským bytostem. Na předních místech ve výčtu lidských práv je pak uváděno právo na soukromé vlastnictví.

Druhý rozpor dřímající v koncepci lidských práv má kořeny historické. Deklarace práv člověka a občana vyhlášená hned v prvních fázích francouzské revoluce je stejně univerzalistická

Ztotožnění lidské bytosti s bílým a majetným mužem se dodnes ozývá v programech některých liberálních stran, které požadují, aby se každý člověk o sebe postaral sám. Pokud za

Německý sociolog Peter Wagner označuje první období modernity názvem „omezeně liberální modernita“. Chce tím poukázat na rozpor, kdy nárok na práva a svobody byl sice deklarován univerzalisticky, fakticky k nim měl však přístup pouze bílý zámožný muž. Na veřejnosti vystupoval jako drobný či střední provozovatel vlastní firmy, v soukromí své domácnosti jako autoritativní hlava rodiny. Nemajetné vrstvy, ženy a nebělošské obyvatelstvo, ti všichni byli z liberálního řádu ve větší či menší míře vyloučeni. Částečně se sice vymanili z dřívějších pout, neměli však prostředky, jak se do nového řádu integrovat.

54


člověka implicitně považujeme pouze dospělého a zdravého vlastníka, není tento požadavek nikterak náročný. Pokud do množiny lidí zahrneme také děti, ženy a nemajetné vrstvy, je to požadavek jen obtížně splnitelný.

o sobě ještě nezaručuje velké části populace důstojný život, konstatuje britský sociolog. Bez práv sociálních se naopak stává realizace práv občanských i práv politických obtížná, neli přímo nereálná. Samotná občanská práva zastírají skutečnou situaci ekonomicky znevýhodněných tím, že jim přiznávají něco, co je vydáváno za vrchol rovnosti, co však jejich existenční znevýhodnění nijak neumenšuje.

Dvě století, která následovala po americké a francouzské revoluci, jsou ve znamení úsilí domoci se svých práv ze strany těch, kdo byli sice k plnoprávnosti formálně přizváni, fakticky z ní však byli vyloučeni. Tyto emancipační proudy měly podobu dělnického hnutí, hnutí za emancipaci žen a hnutí proti diskriminaci nebělošského obyvatelstva.

Můžeme to vyjádřit i jinak. Je jistě správné, že ani bezdomovec nesmí být v naší humanitárně založené společnosti mučen a nesmí se s ním nelidsky zacházet. Ulehčí mu to ale samo o sobě v mučivé nejistotě, která se stala jeho údělem, a změní to nelidské podmínky, ve kterých ať již vlastním zaviněním, či vlivem okolností přežívá? A můžeme být hrdi na to, že zemřel mrazem úplně bez mučení?

Původní ztotožnění člověka s bílým vlastníkem však kdesi hluboko v konceptu lidských práv stále přetrvává. Důkazem jsou nekončící debaty o tom, zda jsou součástí lidských práv také práva sociální. Lidská práva historicky vznikala jako práva vlastníků, kteří se cítí být ve své osobní svobodě, a tedy i ve svobodě majetku ohroženi státní mocí. Ti, kdo majetkem nedisponují, mají ušetřenu polovinu starostí, nikdo jim nic nevezme. Koncept lidských práv jim sice zaručuje osobní nedotknutelnost, žádné jiné závazky z něj však vůči nim neplynou. Oproti majetným zůstávají v řadě ohledů druhořadí. Anatole France psal v této souvislosti o naprosté rovnoprávnosti chudých i bohatých ohledně svobody spávat pod mostem. Z jakéhosi záhadného důvodu využívají této svobody výrazně častěji prvně jmenovaní, což ovšem jejich naprostou rovnoprávnost s bohatými teoreticky nijak neumenšuje.

Když v dalších fázích francouzské revoluce navrhli zahrnout do základních lidských práv také právo na práci a na sociální pomoc, návrh neprošel. Po více než dvou stech letech usilovné modernizace je situace taková, že skutečně levicoví poslanci Evropského parlamentu sepisují v prosinci 2014 protest proti tomu, že ohled na sociální práva není zahrnut do plánu Junckerovy komise na hospodářské oživení Evropy. Přinese další fáze modernizace už konečně uznání sociálních práv jako nezcizitelné součásti základních práv člověka, nebo zvítězí naopak hlasy požadující uprostřed Evropy 21. století odebrání volebního práva lidem, kteří pobírají sociální podporu? To vše pochopitelně v rámci posílení naší ochablé konkurenceschopnosti.

Rozpor ukrytý v konceptu lidských práv ohledně faktické nerovnoprávnosti majetných a nemajetných navrhoval řešit již v polovině 20. století T. H. Marshall zavedením sociálních práv jako nové formy vlastnictví. Nárok na práva občanská a politická, která jsou obsahem deklarací lidských práv, sám

Třetí rozpor obsažený v lidskoprávním konceptu lze nazvat tendencí k odcizení lidských práv. V americké i francouzské deklaraci je na prvním místě uváděno právo na individuální 55


svobodu. Ponechme stranou již zmíněné pochyby o rovnocennosti svobody majetných a nemajetných. V každém případě mají lidská práva sloužit jako ochrana jednotlivce před rozpínavostí existujícího mocenského systému, ať již má jakoukoliv podobu. V americké Deklaraci nezávislosti se konstatuje, že vláda nesmí ohrožovat bezpečnost a štěstí občanů, francouzská deklarace zdůrazňuje nárok každého jednotlivce na bezpečí a jeho právo na odpor proti útlaku ze strany moci.

Z této perspektivy můžeme konstatovat, že lidská práva, tedy práva, jež by měla chránit jedince před jakoukoliv vnější mocí, kterou nemá pod kontrolou, byla zamýšlena jako zbraň, s jejíž pomocí se mohou lidé, ať již individuálně, anebo skupinově, bránit tlakům kolonizace. Problém je v tom, že modernita má obrovskou tendenci využívat pro potřeby své reprodukce i takové prvky, které měly původně sloužit na ochranu proti jejím negativním dopadům. A je tomu tak i v případě lidských práv.

Pokud bychom celou věc přeložili do slovníku Jürgena Habermase, jedná se o právo žitého světa vzepřít se kolonizaci ze strany systému. S jistou mírou zjednodušení lze žitý svět chápat jako sféru každodenní interakce, v jejímž průběhu mají lidé možnost snažit se porozumět druhým v jejich jinakosti a jedinečnosti. Ve vzájemném vyjednávání hledají kompromisy, které umožňují jejich pokojné soužití.

Systém, který o sobě prohlásí, že jeho hlavním posláním je šířit lidská práva na všechny kontinenty, výrazně zvyšuje svou všemocnost a minimalizuje prostor pro nesouhlas i v případě, že jeho skutečným posláním je jen vlastní expanze, tedy umocnění sebereprodukce moci a peněz.

Systém přistupuje k člověku zcela odlišně. Ve snaze o co nejvyšší efektivitu svého fungování se snaží jedince ovládnout, zformovat ho způsobem, který usnadní hladký chod celého mechanismu. Má přitom k dispozici dva vysoce účinné nástroje: moc a peníze.

Lidská práva, jež byla zamýšlena jako nástroj obrany vůči tlakům existující moci, procházejí pak procesem odcizení od svého původního určení a mění se ve zvláště účinný nástroj expanze moci za jakoukoliv mez. Je potom zcela logické, že takový systém vypracovává s pomocí nejnovějších vědeckých poznatků vysoce sofistikované nástroje mučení. Nic není možno ponechat náhodě, má-li mučení sloužit co nejmodernizovanější obraně lidských práv, která právě mučené osoby, ať již reálně, či jen domněle, ohrožují.

Modernizace z tohoto hlediska neznamená nic jiného než schopnost moci a peněz překonávat lokální omezenost předmoderních forem soužití, vytvářet stále vyšší a na konkrétním teritoriu stále nezávislejší jednotky koordinace aktivit a vzájemné závislosti. Vrchním cílem systémů je sebereprodukce moci a peněz na stále globálnější úrovni.

Systém, který učinil z nástroje obrany vůči systému jen mocnější nástroj kolonizace žitého prostoru svých členů, vyřazuje ze hry pojistku, jež ho měla chránit před ním samým. Takto posílen je připraven na další expanzi ve snaze vyřešit problémy světa peněz a revitalizovat ochablou loajalitu vůči moci.

Média moci a peněz jsou sice žitému světu stále vzdálenější, zasahují však do něho ve snaze podřídit jeho podobu potřebám své sebereprodukce. Snaží se ho za tímto účelem kolonizovat podobně jako bílí a majetní muži kolonizovali v období omezeně liberální modernity celé kontinenty. 56

KYJEV V BOJI DRŽÍ NAD VODOU NAHNĚDLÍ POMOCNÍCI

Je zbytečné proti tomu protestovat, neboť ještě nikdy v dějinách nešlo lidstvo vstříc popření své humanity pod prapory tak vznešenými a s hesly tak vysoce humánními, jako je tomu v tomto případě. zdroj:http://www.novinky.cz/kultura/salon/358528-jankeller-rozpory-lidskych-prav.html

Kyjev v boji drží nad vodou nahnědlí pomocníci Reflektor na střeše baráku nasvítí betonový dvůr. Asi 200 mužů se v třeskutém mrazu seřazuje, většina s kalašnikovy přes ramena. Urostlý důstojník hovoří o odvaze padlých. „Sláva Ukrajině!“ volá. Bojovníci na to sborově: „Sláva hrdinům!“ Přijíždí náklaďák a chlapi ukládají na korbu dvě rakve. Ve většině pravidelných armád se na počest padlých vypálí tři čestné salvy. Tady ozbrojenci úplně vyprázdní zásobníky.

Asi 20letý silák, který si říká Vogon, je z Kyjeva a přerušil studium filologie. Vysvětluje, že ukrajinský národ se musí bránit cizím mocnostem. „Abychom neztratili identitu, nesmí se naše krev smíchat s žádnou jinou,“ dodává.

Tak začíná německý týdeník Focus reportáž pod titulkem Kyjevští nahnědlí pomocníci o základně 5. pluku radikálně nacionalistického Pravého sektoru na utajeném místě v lesích mezi Dněpropetrovskem a Doněckem.

Když spustí tirádu proti homosexuálům, Židům a Rusům, jeden ze spolubojovníků ho brzdí – něco takového by západní novinář neměl slyšet.

„V areálu čekají na nasazení děla a opancéřované náklaďáky, jimiž Pravý sektor vyzbrojila vláda. V oprýskaných, zanedbaných budovách se netopí, neteče teplá voda. Některé stěny zdobí hákové kříže a znaky SS,“ píše Focus.

Policie se je neodváží kontrolovat Bojovníci Pravého sektoru věří, že stojí nad zákonem. Policii považují za sobě podřízenou – vždyť si ani neodváží kontrolovat jejich auta. Byli to přece oni, ne těžkopádná ukrajinská armáda, kdo loni dobyl zpět Mariupol. I teď, při ofenzívě

V přízemí hlavní budovy si důstojníci rozložili mapu Doněcka. Ten, kdo v bojích o terminál letiště přežil alespoň týden, dostal od ukrajinské armády odznak s nápisem Cyborg. 57

ODVRÁCENÁ TVÁŘ GLOBÁLNÍHO MINOTAURA

povstalců, se vynořují na nejobtížnějších úsecích fronty – buď samostatně, nebo jako „výztuž“ armády.

web již zveřejnil také první změny v řecké zahraniční politice, které na sebe nedaly dlouho čekat. Přes Řecko půjde tranzitní ruský plyn do EU a tento stát bude pobírat miliardy za tranzit, zatímco bankéři Goldíka maskovaní za velkobanky z EU jej chtějí zničit. K tomu aspoň jeden článek z dvouleté série našich analýz Kdo přijde v Aténách na večeři? No přece Goldman Sachs! Výběr partnera je tedy celkem jednoduchý. Navíc proti nebude snad ani řecká armáda, kterou Rusové částečně vyzbrojují. Pokud tedy nepadne nová vláda jako celek, a její jednotliví členové zvláště, a rovněž nespadne v nějaké letecké nehodě, máme se na co těšit.

V největší budově si zřídil Pravý sektor kancelář. Jako rohožka slouží černo-modro-červená vlajka separatistů. Právě přijíždí s polní kuchyní pop. Rozdává chleba a žehná 5. pluku. V kanceláři je i Olena Bilozerská (35) – pokud právě nebojuje. Před událostmi na Majdanu vystupovala jako blogerka a aktivistka. Německá stanice Deutsche Welle ji chtěla ocenit jako nejlepšího blogera Ukrajiny za rok 2013. Po jejích pozdějších extrémně pravicových stanoviscích ocenění zrušila.

Ekonomická lichva velkobank (v EU hlavně Goldman Sachs) a korporací schovaných za EU a tzv. bankovní Trojku vedla ke zničení celého státu, který se nakonec ocitl na okraji občanské války. Viz sérii vražd spojených s nástupem fašismu, kterou jsme komentovali (Dva umělci, dvě vraždy, jeden fašismus ). Takže se podívejme na USA. Zemi, kde dnešní korporátní fašismus znamená evropský včerejšek 30. let a dnešní rozvrácené Řecko. Tento vývoj dnes ve světě pokračuje neobyčejně intenzivními lokálními válkami, dnes již studenou válkou s Ruskem, a může skončit rozvrácením celé EU skrze euro změněné goldi-Draghim na papírový šrot. Připomínáme, že o současném výkupu dluhů se v radě guvernérů ECB ani nehlasovalo, takové jsou tam ”demokratické” poměry. A nakonec dojde k otroctví celých států pod bičem korporací skrze smlouvu TTIP.

Olena je dnes ve vedení Pravého sektoru. Netají se názorem, že Rusy je třeba střílet na potkání – jako zajíce. „Až dostaneme Krym zas pod ukrajinskou kontrolu, válka skončí,“ říká. zdroj:http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/361032-focus-kyjev-v-boji-drzi-nad-vodounahnedli-pomocnici.html

Odvrácená tvář globálního minotaura Václav Umlauf Redakční kolegyně napsala před vyhlášením výsledků řeckých voleb článek pod názvem Syriza může vyvolat vlnu, která pohne Evropou , kde celkem bezproblémově věštila jmenování známého ekonoma jménem Yanis Varoufakis za ministra financí. A navíc zveřejnila jeho rozhovor pod názvem Chystáme se zničit řecký oligarchický systém . Ten sice nekomentovaly naše korporátky, ale alespoň jej zveřejnili a komentovali naši kolegové v AC24 , kterému tímto děkujeme. Tento

Dlouhý, krátce Vpravdě dal český exponent tohoto korporátního fašismu Vladimír Dlouhý (zaměstnanec goldíka, pochopitelně a neuvěřitelně i prezident České hospodářské komory) hezký 58


rozhovor českým korporátkám, aby je udržel ve výkonnostní formě. Z perspektivy TTIP, goldíka a finančního fašismu mudruje velmi správně. Přebujelý sociální stát blahobytu brzdí ekonomiku, a navíc nás tíží blahobyt a politická korektnost. Má-li Dlouhý pravdu a splní-li jeho medializované korporátní sny, pak asi dojde k ukrajinskému scénáři i u nás, a bude se rozpadat Evropa v občanských válkách, jako k tomu málem došlo v Řecku. Pevně doufám, že tento rozhovor kmenového zaměstnance Goldíka bude viset ve všech podrobných učebnicích dějepisu budoucích generací. Pokud ještě nějaký dějepis vůbec bude.

Její ekonomickou politiku označil za zradu na občanech Francie. Americká politika je plně a zcela oficiálně na prodej od té doby, co se korporace staly osobami. Možná vám to připadá divné a řeknete si, že by je také měli věšet, když je v USA stále platný trest smrti. Ale zatím je to pouze tak, že mají plné právo koupit si volby, politiky a všechno kolem. Jak? Viz náš článek o výnosu Nejvyššího soudu, a hlavně veřejně prováděného a legálního praní peněz přímo před televizními kamerami. Kompletní analýza i s odkazy na Colbertovu TV show je u nás zde (Začarový kruh destrukce americké demokracie ).

Historikové jistě najdou nějaký obdobný projev šéfa německé průmyslové komory za demokratické Výmarské republiky těsně před nástupem Hitlera, já na to nemám čas. Tento člen KSČ studující za bolševiků na Katolické univerzitě v Lovaňi se už do učebnic české ”ekonomie” zapsal několikrát. Takže dostane asi celou kapitolu, i s tatíčkem privatizátorem a amnestovatelem Klausem. Oba pánové představují prototyp českého ekonoma nové doby, viz naše tematické číslo Zrada českých ekonomů (2013-16).

Kolik stojí americký kongres a prezident? To se dá nepřímo zjistit z aktivity bratří Kochů, které již delší dobu sledujeme, viz vyhledávací heslo. Podívejme se na údaje nevládky Center for Media and Democracy , která provozuje celou sít analytických médií ke sledování vlivu korporátního fašismu v USA. Dva miliardáři, Charles G. a David H. Koch, plánují v roce 2016 dát na prezidentské volby a kombinovanou kampaň v jiných volbách více než 900 miliónů dolarů. To je víc, než obě hlavní politické strany USA dohromady. Letošní vítězství Republikánů v Senátu je stálo asi polovinu, ale koupě prezidenta skrze celonárodní kampaň je o dost dražší. Ale asi to stojí za námahu, podle roční investice jedné miliardy dolarů soudě. Na systém organizací, kterými si Kochové kupují americkou politiku už deset let, si klikněte zde, psali jsme o tom (Debakl Erica Cantora. Nelze sloužit dvěma miliardářům najednou ).

EU má svého Goldíka, Amerika své bratry Kochovy A nyní k té zaslíbené zemi Goldíka a jemu podobných, kteří zničili Řecko a ničí Irsko, Portugalsko a Španělsko. Viz články typu: Báječná léta jednoho procenta Kam mizí bohatství vytvořené vyšší produktivitou práce? Piketty aneb Zhroucení zakládajícího mýtu kapitalismu Popřípadě heslo ”Thomas Piketty”, který nedávno odmítl nejvyšší civilní vyznamenání, tj. Řád čestné legie, od současné francouzské vlády.

59


Originální článek najdete zde , jde o vědeckou studii ukazující růst emisí skleníkových plynů v USA za posledních 50 let. Ta modrá čára dole, která se naprosto nepohnula a neodlepila ode dna grafu, to je prosím růst bohatství 90 % amerických domácností v letech 1917-2008. Ale pokud patříte k onomu bájnému jednomu promile, tak na tom nejste tak špatně. Graf ukazuje, že jste slízli všechnu smetanu za posledních sto let, a přitom vaše děti nepadly ani v jediné válce.

Jak se krade planetárně a legálně Nyní se podívejte na důležitou tabulku vysvětlující demagogické lži Dlouhého u nás, a činnost bratří Kochových v USA.

Ale organizaci OSN pro výživu dětí umírajících hladem se už z toho dělá špatně. A tak OXFAM zveřejnil studii o jednom procentu a jeho planetární finanční vládě nad zbytkem světa . Klíčový graf je zde.

Na originální článek si klikněte zde , je to vědecká studie. Za prezidenta Bushe ono bájné jedno procento vyždímalo v letech 2002-2007 celkem 65 centů z každého dolaru zisku. To znamená, že zbývajícím 99 % Američanů sebrali veškerý zisk, který vytvořili i zvýšenou produktivitou práce. Toto tempo se za demokratického prezidenta Obamy ještě zvýšilo na celých 93 %, což jednoznačně vypovídá o povaze jeho vlády. Krize uvnitř voličské základny Demokratů tomu plně odpovídá. Proč se vyplatí koupit si politiku, to ukazuje celkový graf nerovnosti.

V roce 2016 ovládne jedno procento obyvatel přes polovinu zdrojů planety, tj. bude bohatší než 99 % lidstva. A z toho pouhých 85 (!) miliardářů slízne téměř veškerou smetanu. A o tom je současná politika ve světě. Zbytek jsou mediální kecy, intelektuální ideologický žvást a ekonomický platonismus pro nemyslící lid.

60

KDO SELHAL PŘI VRAŽDĚNÍ NA UKRAJINĚ

zdroj:http://news.e-republika.cz/article2978-Odvracenatva%C5%99-globalniho-minotaura

Kdo selhal při vraždění na Ukrajině Václav Umlauf Opolčenci vítězí, zachránili si život, svobodu a možná i národní majetek. Rusové jako obvykle v posledním desetiletí podporují v konfliktu stranu, která je morálně více v právu, než-li ta druhá. Evropa a její elity se opět chovají po politické stránce jako pitomci a po morální stránce jako boží hovada. Ať už krize dopadne jakkoliv, tj. pádem kyjevské junty a novým rozdělením země, nebo vyvražděním hrdé Novorussije na středověký způsob, Evropa v tomto konfliktu žalostně selhala. Podívejme se, kdo a jak mlčel k masovému vraždění, nebo se na něm aktivně podílel. Podobný článek jsme již vydali v překladu (Dobrá rada budoucím masovým vrahům: Učte se od Ukrajiny ). 61


Debakl politických elit EU

to. Jenže Merkelová už je úplně mimo mísu, politicky i lidsky. Aristoteles by jí řekl, že kdo jednou hodil kamenem, ten jej už nemůže vrátit zpět. Rusko materiálně, morálně a vojensky podporuje opolčence, to jistě. Ale nemá vliv na to, jestli se nechají vyvraždit jako ovce od janičárů z Kyjeva a tamějších zločinných oligarchů, nebo ne. Bojovat za holý život a za svou vlast je jejich rozhodnutí, které EU už ani nechce pochopit, tak je na tom lidsky a morálně uboze. Po masakru v Oděse (je to právě tři čtvrtě roku) to bylo jasné každému soudnému člověku. Napsali jsme k tomu redakční článek hned druhý den (Po masakru v Oděse již není cesty zpět ). Nic nebylo vyšetřeno, politikům EU byl pogrom za účasti TV a mobilních kamer úplně ukradený. Vždyť právě kvůli tomu janičáři manipulovali Majdan, aby zlomili vládu lidí nad jejich osudy a pomohli spřáteleným oligarchům, jako je např. Kolomojský žijící ve Švýcarsku. Tito skuteční šéfové kyjevské junty vraždí přes jimi placená komanda jako Ajdar nebo Azov.

K tomuto bodu jsme na E-republice napsali dost a dost. Stačí se podívat na předešlé články o Ukrajině, plus heslo ”korporátní fašismus”. USA investovala do rozbití Ukrajiny 5 miliard dolarů hned na začátku. Aktivně zde podporovala s pomocí EU nejhorší formy neofašismu, a dokonce i potomků přímého fašismu z Druhé světové války. Západ pomohl bojůvkám nacionálních fašistů manipulovat Majdan a mlčel, když na něm vraždili vládní policisty i protivládní demonstranty. Dále nechal stejný režim v Oděse zmasakrovat civilisty. Zločinný režim, který z puče vyšel, EU uznala jako regulérní státní moc. Dále EU a USA platí a platily přes vládní NGO lidi na demonstracích, aby vyvolaly zdání demokracie a lidového odporu. Jiné vládní NGO jako ”Člověk v tísni” dělají humanitární zástěrku pro mediální mlžení a propagandu, díky selektivní formě pomoci. Politikové EU nechali vědomě sabotovat Minské rozhovory, nechali na Ukrajině řádit vraždící oligarchy a jejich vojenská komanda. Nyní k nim přibyli i placení žoldnéři z USA a EU. Nikomu z vraždících oligarchů neobstavili v západních bankách konta a nezavedli vyšetřování. Na Ukrajinu dodávají členské země NATO už nejen pěchotní zbraně, ale i dalekonosné kanóny s municí, která cíleně zabíjí civilní obyvatele ve městech.

Politikové EU si definitivně zlomili morální páteř, pokud vůbec nějakou měli v poslední neoliberální dekádě. Opolčenci naopak ukázali, jak se bojuje proti fašismu a za vlastní svobodu. Tak navázali na slavné tradice Velké vlastenecké války. Stačí se podívat na boj o Saurskou mohylu, kde se bojovalo přesně na stejných místech a v podobném složení na obou stranách: za nacismu a nyní. Putin jako ruský oligarchický politik stojí někde mezi, a rozhodně není tak hloupý jako Merkelová, aby se do boje za národní svobodu přímo míchal. Nechce být jako EU spoluviníkem na masovém vraždění a na zločinech proti lidskosti, které bude jednou soudit Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Přímo zastavit konflikt už nemůže nikdo. Kámen z Kyjeva byl definitivně hozen do vody a vlny se šíří všemi směry.

Co se stalo v Minsku Jednání v Minsku prvního února skončila. Začaly mluvit zbraně, naplno a otevřeně. Merkelová po debaklu ukropů nabízí Rusku honem honem jednání a něco jako obchodní partnerství. Přitom udržuje sankce. Neschopný Hollande, jehož země vede podobnou válku v Libyi a Sýrii, nedělal ani 62


Selhání OBSE a lidsko-právní agendy EU

ofenzívou ve stylu vlastenecké války. Neofašisté z Kyjeva podporovaní EU a USA přišli do Minska až na druhé kolo, kdy bylo třeba opolčence pod dozorem koupené OBSE obvinit ze sabotáže Minských dohod, a tak zamaskovat pro západní média debakl kyjevské junty podporované Západem. A OBSE, místo aby nestranně ukázala na ty či ony vrahy, pomáhala v propagandistickém tahu na neofašistickou branku.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE ) je morální autoritou EU v otázce lidských práv. Ukrajinskou krizi řídila asi tak, jako Chamberlain a Daladier vedli Hitlera v Mnichově v roce 1938. A výsledky mohou být dost podobné i v celé Evropě, nejen na Ukrajině. A na východě a jihu Ukrajiny už neofašimus nese své ovoce. Rozstřílené vesnice, zavraždění civilisté naházení do uhelných šachet, systematicky mučení lidé, nevyšetřená havárie civilního letadla, jejíž vyšetřování se manipuluje ze strany EU. Bombardování celých měst kazetovými a fosforovými bombami, vraždící a mučící komanda. A k tomu všemu OBSE mlčela a jako poslušný mopslík reagovala pouze na pokyn jedné strany.

To je morální zrada naprosto základních ideálů Evropy. Výsledek je, že se dokonalo spojení koupených EU-politiků se strategií USA táhnoucí Evropu do studené války pod vedením oligarchického systému daného jedním procentem. V EU již neexistuje ani jedna evropská instituce, která by měla ve znaku zásadní dodržování lidských práv. To je konec demokratické a svobodné EU, jak ji známe z doby poválečných zakladatelů.

Po debaklu Minského příměří se přestaly obě válčící strany s OBSE bavit. Opolčenci ji právem obvinili ze zrady. Kyjevští janičáři si do ní utřeli nohy v momentu, když jim dobře posloužila. OBSE jako placená prostitutka kauzy tzv. ”lidských práv” posloužila k tomu, aby janičáři z Kyjeva mohli protáhnout příměří a dovést ničivé zbraně na frontu. Přitom junta trvale ostřelovala civilní města a nikdy nestáhla své raketomety a děla za vymezený koridor, jak to předepisovala Minská dohoda oběma stranám. Opolčenci si svá města nebombardovali. A OBSE mlčela a pilně vyšetřovala jen jednu stranu.

Selhání evropských intelektuálů Typický příklad ukazuje Jiří Pehe ve svém dnešním článku nazvaném Proč Rusko lže? Pehe napsal jednostranný a zaujatý článek v kritickém momentu, kdy západní propaganda potřebuje munici proti jedné straně. V politice platí, že čas, doba a místo určuje pravdu udělaného a proneseného. Pehe podle této základní teze žalostně selhal. Proč píše článek o vměšování pouze Ruska do záležitostí Ukrajiny v momentu, kdy vraždění organizované kyjevskou juntou, EU a USA je na ústupu? Opolčenci vytláčejí kyjevské vrahy z nástupních pozic, odkud ostřelovali civilní města. Otázka je tedy postavena špatně: Proč lže a mlží Pehe?

Před debaklem v Děbalcevu arogantní a vraždící janičáři na první jednání do Minska koncem ledna 2015 ani nepřišli, zůstali tam jen zástupci Novoruska. Ale Děbalcevo bylo uzavřeno a v kotli zůstalo 8 tisíc většinou násilím naverbovaných vojáků. Na Ukrajině po děsivé prohře vládnou nepokoje, země je v naprostém rozkladu, vítězní opolčenci pokračují

Samozřejmě, že to opolčenci dělají s ruskými zbraněmi, jejichž většinu stejně ukořistili ukropům, hlavně těžké zbraně: tanky, 63


raketomety, dalekonosná děla. Samozřejmě, že je podporují Rusové, stejně jako EU a USA vojensky podporuje Kyjev. Jinak by asi těžko včera opolčenci sestřelili balistickou raketu Točka-U, která s velkou pravděpodobností mířila na půlmiliónové město Luhansk. Tady je vidět absurdita Peheho postoje a jemu podobných zametačů demokracie. Tento patentovaný obránce západních hodnot se probral jako spící pes demokracie až v momentu, kdy už není ani zdání demokratických postupů. A kdy jedna strana bojuje za to, aby nebyla vyvražděna, jako už tisíce občanů ve městech a vesnicích bombardovaných dnem i nocí armádními zbraněmi kyjevské junty. Pehe začal mediálně štěkat v momentu, kdy dům už byl dávno vykraden. Svým demagogickým psaním jen zakrývá pravý stav věcí: genocidu civilního obyvatelstva, vraždy, zločiny proti lidskosti jedné, a hlavně druhé strany, která Oděským masakrem celý konflikt vyvolala. A toto všechno onomu patentovanému bojovníkovi za demokracii vůbec nevadí. Kde jsou ty zlaté časy, kdy ještě psal se Šternem ”Manifest radikálního liberalismu”.

fašismu (psali jsme v krátkých zprávách zde ). Nacionální fašismus je čistým produktem extrémní pravice. A ta se v něm poznává jako v pokřiveném zrcadle. Levice se stejně poznávala v předešlém komunismu. A dívat se sama na sebe skrze Ukrajinu, to se pravici moc nechce. Navíc EU teď dostane účet za deset let ekonomického a politického rabování v rámci neoliberalismu, což nebude žádná legrace. A nikdo neví, jak to skončí, a kam nepokoje ekonomicky okradených a politicky zneužitých lidí v EU povedou. K tomu připočtěme přišlý teror z Blízkého východu, kde mnohé země EU vedou s USA podobnou válku v mnoha zemích, jako janičáři na Ukrajině. Zajímavá je slepota levice, viz u nás Deník Referendum jako typický příklad. Obecné humanistické fráze, neschopnost číst skutečné aktéry konfliktu a jejich ekonomické zájmy, neschopnost prohlédnout mediální hrátky korporátek, ideologický narcismus, naivita, lenost a nakonec asi i obyčejná hloupost. Výsledkem je ideologické žvanění mimo mísu, které je tak neškodné, že se pravice ani neobtěžuje nějak zasáhnout. Tento typ diskurzu patří do rámce tzv. ”systémově relevantních stran”. Mediální pes oligarchy koupené levice je přivázaný u boudy strachem o dotace. A hrdě nosí náhubek ideologie z 19. století, která dnes už dávno neplatí.

Selhání klasických politických stran Ideologickou pravici nemá cenu komentovat. Její hlavní exponenti už kromě konta v bance většinou žádné státoprávní a demokratické hodnoty nemají. Proto se přiklonili bezmyšlenkovitě k mediální masáži západních oligarchických zájmových skupin navázaných na vraždící ukrajinské oligarchy z Kyjeva. Svůj ke svému, nyní i v rámci ”naší” EU. Jako ve 30. letech minulého století, kdy začínal německý nacismus a italský fašismus. To pochopil polní velitel opolčenců Mozgovoj ve své výzvě za osvobození Ukrajiny od oligarchického

A my ostatní se zamysleme nad jednoduchou věcí. Na Ukrajině vládnou už 20 let bez jakýchkoliv zábran oligarchové všech stran a směrů. Politika jim sloužila pouze jako štafáž pro totální rozkradení státu. Zločiny bylo třeba zakrýt dalšími zločiny, tak to chodí nejen v dramatu. Výsledky jejich vlády vidíme před očima. A nyní jsme se v zájmu USA přidali slovem, skutkem i financemi ke zločinné straně. A zločin nese trest, což napsal nějaký Dostojevský. Ten ovšem znal sílu pokání a lítosti.

64

PŘÍBĚH VESMÍRU

zdroj:http://news.e-republika.cz/article2984-Kdo-selhalp%C5%99i-vra%C5%BEd%C4%9Bni-na-Ukrajin%C4%9B

Mám dojem, že jsme si stále neuvědomili, co to znamená. Abychom s tím něco udělali, museli bych znovu předefinovat sami sebe, abychom dokázali žít ve vzájemných vztazích. Nejen mezi lidmi, ale s bytostmi a organismy celého světa. Dnes naše vztahy spíše všechno ničí…

Příběh vesmíru

Základem naší západní materialistické kultury je starost o individuum. Jenže by nám mělo dojít, že základem či ústředním bodem všeho je spíše komunita. Pocházíme z komunity. Jak tedy uspořádat třeba naši ekonomiku, aby byla založena ne na hromadění, ale na spolupráci a komunitě? Jak transformovat náboženství, aby nás učilo žít pro komunitu? A když říkám komunita, společenství, má na mysli společenství na celé planetě. Jak nasměrovat další vývoj technologií, aby i ony podporovaly komunitu?

Matematik a kosmolog Brian Swimme (1950) miluje vědu, ale nemá rád způsob, jakým se vyvíjela poslední dvě staletí. „Vědci objevili množství úžasných věcí, ale vše jen v rámci materialismu. Jsme příliš zaujati zázrakem matematiky a už nás nezajímá takový zázrak, jako je třeba mravenec.“ Swimme se zabývá rolí člověka ve vývoji Země a přírody. Věří, že pokud by si vědci a ostatní lidé dokázali uvědomit zázrak obyčejného života kolem sebe, mohli bychom dokázat uniknout z konzumního způsobu života a naučit se více oceňovat přírodu, uveřejnil jsem s ním v roce 2002 v Barace 12 úvodní rozhovor o jeho knize Příběh vesmíru… Ke kolapsu mířící současnou společnost komentuje i u nás poslední dobou kdekdo. Protože ale ani dnes není jeho poselství o nic méně inspirativní, je jen o deset let naléhavější, připomíná(m)…

Už Darwin ukázal, že všichni jsme příbuzní. Už i na genetické úrovni. Co kdybych si řekli, že bybudujeme společnost, založenou na vzájemné příbuznosti všeho živého? Pokudd uvažujeme o člověku jako o tvorovi, který stojí na špici velké pyramidy života, pak vše pod námi ztrácí hodnotu a my to můžeme použít jak se nám zlíbí. V minulosti na tom tak moc nezáleželo, protože náš vliv na ostatní byl pramalý. Jenže dnes jsme planetární silou, a najednou poruchy našeho chování a jednání mají své následky.

Myslím že nejlepší způsob jak dnes uvažovat o naší planetě je myslet na vymírání druhů. Před čtyřmi lety uspořádalo Americké muzeum přírodní historie mezi biology anketu. Ptali se: Prožíváme vymírání druhů? Sedmdesát procent dotázaných odpovědělo ano, zažíváme hromadné vymírání druhů. Octli jsme se v okamžiku nejhoršího období planety v šedesáti pěti milionů let. To za prvé. Zadruhé, způsobilo jsme to my, lidé. Zatřetí, stále si to neuvědomujeme. Čísla jsou jasná: Minimálně dvacet pět tisíc živočišných druhů každý rok vymře. Bez vlivu člověka by přitom vymřelo jedno zvíře každých pět let. Urychlili jsme tedy vymírání druhů asi stotisíckrát.

Život se na Zemi vyvíjel tři miliardy let, přirozeně, evolučně. Dnes ale závisí na rozhodnutích člověka„ která ovlivní další vývoj na miliony let do budoucnosti. Naše moc předběhla naše vědomí a dnes před námi stojí výzva, před kterou jsme ještě nikdy nestáli: jak se předefinovat, jak se znovu naučit být člověk. Zajímavé by bylo zkusit si představit, že stačilo vzít vodík, nechat jej samotný se vyvíjet a vznikl člověk. Jde o to, že 65

PŘÍBĚH VESMÍRU

člověk je duchovnost vodíku… což by nám snad umožnilo vymanit se z dualismu je duše je tam někde a hmota tady. Jenže ono je to jinak: hmota je všude kolem právě tak jako duch.

replikaci, ale asi před dvěstě dvaceti miliony let se, jako genetická mutace, objevil vztah mezi matkou a dítětem. Dítě taak mělo větší naději na přežití. Tato mutace se dále vyvíjela a charakterizovala celou populaci.

Stephen Hawking připomněl něco neuvěřitelného. Náš vesmír vznikl v okamžiku velkého výbuchu (třesku), a najednou tu byla síla, která vše drží pohromadě: gravitace. Pokud by ale gravitace byla o maličko silnější, už by celý vesmír zkolaboval do černé díry. Pokud by ale byl o maličko slabší, vesmír by se rozprskl a nikdy by nevznikly galaxie. Vše je dokonale vyváženo, s přesností biliontiny biliontiny biliontiny procenta… Básník Walt Whitman kdysi inspirativně napsal: Stéblo trávy není o nic méně důležitější než hvězdy.

My lidé jsme první tvorové, kteří dokážeme pečovat i o jiné tvory. I šimpanzi pečují o jiné šimpanzy, ale nikdy nepečují o jiné tvory. Mám na mysli jakousi všeobecnou, komplexní péči, která se ve vesmíru projevovala gravitací, a nakonec se objevila ve vědomí člověka. Jak rozvíjet umění pečovat? Prvním krokem by měla být pozornost. My lidé dokážeme žít mezi tisíci věcmi, ale zároveň soustředit pozornost na jednu jedinou věc. Nazývám to silou zírání. Dokážeme pozorovat, zírat na velryby i kolibříka. Jsme fascinováni jejich krásou. Teď jde o to, abych to dokázali i vědomě. Doposud se o všechno starala evoluce, teď je to na nás.Jen si nejsem jist, že na to máme dost času. Mám pocit, že někde v hloubi duše o tom víme a že na to myslíme. Přesto se domnívám, že všechny duchovní tradice by tímto vědomím nové kosmologie mohly být zkvalitněny.

Život započal před třemi a půl miliardou let, a začel být komplexní před sedmi sty miliony let. A pak červi vymysleli páteř a nervový systém. My jsme tak fascinováni mozkem, a přitom jej vymysleli červi! Už asi tušíte, kam tím mířím: Vodík se stal člověkem, jinými slovy, všechno je spirituální, hmota je spirituální. Protože jestli mohou červi vymyslet mozek, pak je tvořivost, duch, všude a ve všem. Měli bych si tedy jako lidé začít uvědomovat, že to, co považujeme za malé, je nesmírně veliké. Forma našeho vědomí má kosmologické důsledky o kterých jsme nikdy předtím netušili. Jak k tomu dojít? Čím začít? Netuším… U některých lidí jde o vzdělání, informovanost, pro jiné je spouštěčem spíše osobní tragédii, nebo zážitek krásy z dětství, kterou někdo nebo něco rozbije. Někdo se probouzí meditací, jiný pomocí drogy.

Začít můžeme odkudkoliv. Lidé trpí. Zvířata trpí. Jak pomoci? Především být zodpovědný za to, co mohu, a nabídnout svou pomoc. zdroj:http://blog.baraka.cz/2015/01/pribeh-vesmiruopakovani/

Někdy navrhuji pojímat gravitaci jako soucit, nebo péči. Bez gravitace by tu nebyly galaxie a hvězdy a nikdo by o tom nikdy nediskutoval. Tato péče, tento soucitný vztah se objevil u organismů jako spojení matky a dítěte. Dosud šlo vždy jen o 66

PŘÍBĚH VESMÍRU

Anti-government protesters clashing with police in Independence square, February 20, 2014 in Kiev, Ukraine. Hopes that Ukraine would mature into a western democracy have decayed as a motley crew of leaders has taken center stage (Photo by Jeff J Mitchell/Getty Images)

67

THE NEW UKRAINE IS RUN BY ROGUES, SEXPOTS, WARLORDS, LUNATICS AND OLIGARCHS

The New Ukraine Is Run by Rogues, Sexpots, Warlords, Lunatics and Oligarchs

They gave up their U.S. and European passports with only two benefits in return: a $200-a-month salary and the chance to build a prosperous new Ukraine.

There were times in Ukraine’s recent history when even the country’s military brass were kneeling before the U.S. Literally. In June 2013, then-U.S. Ambassador to Ukraine John Tefft received the saber of the Ukrainian Cossack in the city of Kherson from a kneeling Ukrainian high-rank military official. Mr. Tefft nowadays is serving the country as an Ambassador to Russia where no such honors are even imaginable.

In a strange twist of fate, the Ukrainian ministers during their meetings now have to speak hated Russian—former foreigners do not speak Ukrainian well enough and locals do not speak English at the level necessary for complicated discussions on how to save a Ukraine economy that is disappearing before their eyes. The problems they are facing are overwhelming. The new minister for economy, Mr. Abromavičius, knows that the country is in fact bankrupt. “To expect that we are going to produce real as opposed to declarative incentive programs is unrealistic,” he declared. In other words, the new Ukrainian budget is nothing but a piece of paper. But without this piece of paper there will be no new money from the European Bank and the IMF.

But that was then—a previous regime. On the surface, today’s Ukraine is much more favorably disposed toward everything Western and everything American because of the exciting wind of transformations that swept through the Ukrainian political landscape last year. Its political culture looks modern, attractive, refined and European. For example, at the end of last year a new law was passed that allowed former citizens of other countries to participate in Ukrainian politics and even the government, in case they denounce their former citizenships. The reason given was the fight with notorious Ukrainian corruption. Apparently, in a country of more than 40 million people, Prime Minister Arseny Yatsenyuk (called “Rabbit” by his citizens) couldn’t find a dozen or so native-born yet not corrupt professionals for his government.

The first steps he has taken so far are controversial. On January 5, the new minister for economy appointed former Estonian Jaanika Merilo—a young dark-haired beauty—as his advisor on foreign investments, improvement of business climate in Ukraine, coordination of international programs and so on. Directly after her appointment, the young lady put online not her resume or a program for Ukrainian financial stabilization but a series of candid shots that display her long legs, plump lips and prominent cleavage. In some shots, she places a knife to her lips a la Angelina Jolie and sits on the chair a la Sharon Stone.

Now three former foreigners—ex-American Natalia Yaresko (Minister for Finance), ex-Lithuanian Aivaras Abromavičius (Minister For Economy and Trade) and ex-Georgian Alexander Kvitashvili (Minister for Public Health)—are firmly established in their new cabinets. They are just the beginning.

Ms. Merilo, too, forfeited her European passport in the hope of a better future for her new Motherland. 68


Former warlord Dmytro Yarosh is the leader of the ultra-nationalist party The new minister for economy appointed former Estonian Jaanika Merilo

Right Sector and now an MP. He told Ukrainian TV that he caresses a real

as his advisor on foreign investments and improving the business climate

hand grenade in his pocket while serving inside the Rada.

in Ukraine. Directly after her appointment, Ms. Merilo posted a series of candid images that display her long legs, plump lips and prominent cleav-

tal state—former warlords and street activists who distinguished themselves during street fights and tire burnings.

age, including some shots in which she emulates movie scenes.

These government rookies are sometimes turning to strange ways of self-promotion, now within the walls of the Parliament.

By law, double citizenship is not permitted for a Ukrainian governmental official, but, as often happens in Ukraine, for some there is always another way around. The governor of Dnepropetrovsk region, oligarch Igor Kolomoisky, for example, has three citizenships.

One new face in the Rada—leader of the Right Sector ultranationalist party and former warlord Dmytro Yarosh—admitted in a January interview with Ukrainian TV that he caresses a real hand grenade in his pocket while inside the Rada. Because he is MP, the security personnel has no right to check his pockets. They just ask if he has anything dangerous on his person and he says no. The reason to have a hand grenade on his body is that there are too many enemies of Ukraine within the MP crowding him during the voting process. He is not afraid, of course. But when the time comes, he will use this grenade and with a bit of luck he will take a lot of them with him if he dies.

As exhilarating winds of change swept through the Ukrainian government, Western newspapers giddily reported the fact that after the last elections for the first time in decades there would be no Communists in the Ukrainian Parliament. But that means all possible organized opposition to the current president and prime minister is gone. Instead, the new Rada has a big group of parliamentarians of very uncertain political loyalties and even dubious men-

69


Ukrainian MPs Yuri Beryoza and Andrei Levus, also former warlords and members of radical parties, became notorious last December after publicly applauding the terrorist attack in the Russian city of Grozny—an attack in which 14 policemen were killed. “On our eastern borders our brothers are coming out from under Russia’s power. It’s normal. These are the allies of Ukraine,” said Mr. Beryoza. This is the same fellow who had earlier promised that the Ukrainian army would soon take Moscow. Andrei Levus proposed Russia withdraw all of her “punishers” from the “People’s Republic of Ichkeria” (i.e. Chechnya) immediately.

Anton Geraschenko is the poster boy of the next generation of Ukrainian politicians. He holds an important position as the advisor to the minister for internal affairs, executing the role of the Ministry’s spokesman. This 36-year-old, welleducated member of the Parliament is a familiar face on TV, and a darling of the nation’s political talk shows. He is wellspoken and gives elaborate interviews on every political subject to all major Ukrainian newspapers. Last Friday, while on his trip to the U.S., Mr. Gerashchenko published two controversial posts on his Facebook page, which could be considered very revealing from the perspective of the changing mood in the Ukrainian political class toward the United States.

Another former warlord, former member of social-national party and today’s Ukrainian MP Igor Mosiychuk said to the journalists that Ukraine, “being in the state of war, must stimulate the opening of the second front in the Caucuses, in Middle Asia” against Russia. In the scandalous video, which has been viewed 2.5 million times, he unloaded an assault rifle into the portrait of the Chechen leader Ramzan Kadyrov ranting, “Ramzan, you have sent your dogs, traitors into our land. We have been killing them here and we will come after you. We will come after you to Grozny. We will help our brothers to free Ichkeria from such dogs like you. Glory to Ukraine! Glory to the free Ichkeria!”

In the first, Mr. Gerashchenko praised a George Soros article in which the 84-year-old financier is “flying high” like an eagle “over the pettiness of Obama and other political dwarfs.” Mr. Gerashchenko blamed Mr. Obama and other “political dwarfs” for not realizing that “Putin’s actions towards Ukraine are the tectonic shifts in the world history, much bigger in scale than those that were the results of the terrorist attacks on September 11, 2001 in New York and Washington.” According to Mr. Gerashchenko, George Soros lost all hope that “Barack Obama will give a chance to the people of the United States to give large-scale economical assistance to the people of Ukraine, not the miserable hand-outs that have been ten times less than the help that was given to Iraq or Afghanistan.” Mr. Gerashchenko vented his frustration at Mr. Obama for not giving Ukraine money on the scale of the Marshall Plan or the aid packages that were given to rebuild Japan after WWII or South Korea after the Korean War.

Despite this bravado, the personal security for all three MPs had to be increased—at high cost to the cash-starved country—after the Chechen leader promised to bring them to justice in Russia for incitement of terrorism. While it may be tempting to dismiss these words as the ravings of former warlords who have been traumatized by war, worrisome shifts of the political mindset have been appearing in the mainstream of the Ukrainian political establishment. 70

Rada deputy Anton Gerashchenko, who also serves as an advisor to Interior Minister Arsen Avakov, called US president Barack Obama a ‘political midget’ or ‘dwarf,’ a ‘shot-down pilot’ and says that Obama is in ‘ostrich position.’


According to his post, Mr. Gerashchenko believes that the United States has the obligation to give to the Ukraine enough money so the people of “occupied Crimea and Donbass in a maximum of three or five years would dig tunnels and destroy walls and barbed-wire fences, bursting into the territory of prosperous Free Ukraine … looking for jobs, social assistance, high quality of living – as a counterweight to the Mordor which the Russian Federation will definitely have become” (‘total catastrophe’) under the leadership of “Putler.” (“Putler” being ‘Putin’ and ‘Hitler’ combined into one word—a popular new term among Ukraine’s new political class.) The Facebook post by the young Ukrainian politician created an uproar in both Ukraine and Russia—but Western media preferred to look the other way. Inspired by his sudden notoriety, Mr. Gerashchenko posted one more rant on the same subject later on the same day in which he elaborated his ideas even farther. “Yes, Obama is a political dwarf because it looks like he does not grasp the full scale the consequences of Putin’s capture of Crimea. Because last spring and in the beginning of last summer Obama took the ‘ostrich’s position’ and preferred not to see the Putin’s aggression on the continental part of the Ukraine. In the U.S.A., Barack Obama for his indecisive actions and lost positions in foreign politics is called ‘lame duck’ which is analogous to our expression ‘shot-down pilot’. And this name is well deserved. Barack Obama will never be put in the same row with such great U.S. Presidents as Franklin Roosevelt or Ronald Reagan. And even with Bill Clinton …”

Prominent Ukrainian lawmaker Anton Gerashchenko’s Facebook posts have created a stir, downplaying Sept. 11 and lobbing insults at President Obama.

In his second post Mr. Gerashchenko went on to say that he was expressing not only his own feelings but the attitude of a 71


significant part of the Ukrainian population, “which considers Obama’s actions unworthy of the leader of the most powerful nation in the world, the one that made Ukraine give up its nuclear status … Instead of decisive actions, from March on we have seen nothing but declarations that the White House is ‘very concerned,’ expresses its concerns’ and also ‘deeply worried’ by the situation in our country.”

Ironically, the biggest winner of a significant and prompt infusion of Western money into Ukraine would be the hated “Putler.” Just last week, Russia, strapped for cash itself as the ruble plummets, started to spread rumors that it is considering demanding early repayment of its $3 billion 2014 loan to Ukraine because the conditions of the loan demand such a step in the event that the national debt of Ukraine exceeds 60 percent of its GDP. By now the national debt of Ukraine is around 70 percent of its GDP and the prognosis is that by the end of this year it will be around 90 percent of its GDP. If any significant amount of money is given to Ukraine, Russia will immediately start sucking out a big part of it as Ukrainian gas and other energy bills will finally be paid on time … to Russia.

By Mr. Gerashchenko’s light, President Putin’s entire operation in Crimea and Donbass was possible only because Mr. Putin knew that Mr. Obama would never risk any strong moves to stop him. According to this star of Ukrainian politics, America gave “only” $1 billion to Ukraine but Mr. Gerashchenko and the like view this as a pittance. Instead, they want a big slice of the hundreds of billions that the U.S. has spent on war from 2001-2014 in Afghanistan, Iraq and Pakistan.

Mr. Gerashchenko’s scandalous FB posts are gone, but the questions raised by them still remain. Will the Ukrainian political class turn away from the U.S. and the West if the generosity of the U.S. taxpayers does not match the nebulous expectations of the reformers in the Ukrainian government? Are the Ukrainians ready to rely mostly on themselves on the long and painful journey of building their own independent nation? Amid all the reform talk and the importing of attractive foreign “advisors,” one cannot but wonder if it’s nothing more than camouflage for the same old Ukrainian game—to convince the world to give, as Mr. Gerashchenko’s first Facebook post put it, just one more “large-scale economical assistance.”

These revealing and troubling posts were deleted within hours on the same day they appeared. Deleted or not, Mr. Gerashchenko, as well as some significant number of Ukrainian politicians, rant at Mr. Obama for not doing what George Soros wants him to do—immediately spend $50 billion of U.S. and E.U. taxpayers’ money on building an immediate paradise in Ukraine. George Soros’ motives could be pragmatic, of course. Some evil tongues have been saying that the financier’s arguments for the bailout of a falling Ukrainian economy by the U.S. and European taxpayers have roots not in his love for freedom around the world. They say that he has a lot of the Ukrainian government’s bonds in his portfolio and in the case of Ukraine’s national default he will lose billions.

CORRECTION: An earlier version of this story stated that oligarch Igor Kolomoisky is governor of Zaporozhe region. He is actually governor of Dnepropetrovsk region. The Observer regrets the error.

72

MÝTUS O BANDEROVI ZAMLČUJE ZLOČINY

zdroj:http://observer.com/2015/01/the-new-ukraineis-run-by-rogues-sexpots-warlords-lunatics-andoligarchs/#ixzz3R9HoXRL6 Follow us: @newyorkobserver on Twitter | newyorkobserver on Facebook

Program: Etnicky čistá Ukrajina Do obludných rozměrů dovedla později masakry jejich povstalecká armáda UPA zejména ve Volyni a v Haliči. Nad jejich zběsilostí, krutostí a sadismem se pozastavovali i němečtí vojáci.

Mýtus o Banderovi zamlčuje zločiny

Programem OUN bylo vytvořit etnicky čistou Ukrajinu rozšířenou o území sousedních zemí s většinovým ukrajinským obyvatelstvem, v níž by vládl autoritativní režim v čele s vůdcem, za něhož byl považován Bandera. Židy označovali za pomahače komunistů a Stalina.

Nedávný spor kolem autentičnosti výroku ukrajinského ultranacionalisty Stepana Bandery o nutnosti nemilosrdně vybíjet Židy, komunisty a Poláky stočil znovu pozornost k jeho osobě a jeho odpovědnosti za zločiny, jichž se jeho organizace za války dopouštěla.

„V době chaosu a zmatku je možné dovolit likvidaci nežádoucích Poláků, Moskalů (Rusů) a židovských aktivistů…,“ uvádí instrukce Banderova vedení ozbrojeným milicím pro období před válkou (to jest před útokem Hitlera na SSSR), v době války a následné národní revoluce.

Citát nedávno přisoudil prezident Miloš Zeman Banderovi, podle polského historika Władysława Filara ale patří prvnímu veliteli Ukrajinské povstalecké armády Dmytru Kljačkivskému, jenž ho použil v červnu 1943 v tajné direktivě svým jednotkám.

„Židé musí být izolováni, odstraněni z funkcí, aby se předešlo sabotážím. Rusové a Poláci tím spíš,“ uvádí instrukce. „Pouze Ukrajinci, nikoli zahraniční nepřátelé, mohou vést různá odvětví života. Asimilace Židů je vyloučena,“ uvádějí pokyny.

Podstatné přitom je, že k výzvám likvidovat zmíněné skupiny lidí jako nepřátele národa nebylo Banderovo jméno nijak zneužito. Tento muž rozhodně není jakýmsi „čistým vlastencem“, jak se snaží někteří jeho stoupenci dokazovat. Tyto výzvy jsou totiž obsaženy v dokumentech a heslech Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) i jejího radikálního křídla (OUN-B), které se pod Banderovým vedením odštěpilo v roce 1940.

Prologem pozdějších krutých a plošných etnických čistek zejména v letech 1942–43 se stal protižidovský pogrom ve Lvově 30. června 1941. Propukl jen několik hodin po vyhlášení nezávislé Ukrajiny Banderovými nacionalisty a padlo mu za oběť kolem čtyř tisíc Židů. Podíleli se na nich i členové OUN. Jeho jméno zaznělo i v Norimberku Bandera osobně a aktivně synchronizoval vysněnou „národní revoluci“ s útokem nacistického Německa proti Sovětskému 73

MÝTUS O BANDEROVI ZAMLČUJE ZLOČINY

svazu 22. června 1941. Jmenovitě s velením wehrmachtu a vojenskou tajnou službou abwehrem. Zformovaly se také prapory Nachtigal a Rolland z ukrajinských dobrovolníků v německých uniformách. Když sovětská obžaloba před Norimberským tribunálem citovala v únoru 1946 z výpovědi německého plukovníka Erwina Stolze podrobnosti o přípravě útoku, zaznělo i Banderovo jméno. „Při uskutečňování instrukcí (maršála) Keitela a (generála) Jodla jsem kontaktoval ukrajinské nacionalisty… Zejména jsem osobně předal instrukce německým agentům Melnykovi (původní šéf OUN) a Banderovi, aby hned s útokem Německa proti SSSR organizovali a vyvolávali na Ukrajině demonstrace s cílem narušit bezprostřední zadní voj sovětských armád,“ uvedl Stolz. V posledních letech se však zdá, jako by čas a také snahy přepisovačů dějin ulámaly z Banderova politického erbu hroty jasně ukazující, o koho šlo. Bandera nebyl ani demokrat, ani antifašista: ztělesňoval ideologii své organizace, jež se nápadně podobala tomu, co vyznávali němečtí nacisté.

To se „vůdci“ naprosto nehodilo: Ukrajina totiž byla jeho kořist a Němci si její bohatství chtěli nechat pro sebe. Upření nezávislosti a věznění Bandery a dalších lídrů obou křídel OUN, z nichž mnozí to nepřežili, nyní často slouží jako argument, jenž má zastřít jejich oddanost nacistickému Německu a zároveň brutální etnické čistky, do nichž vyústil jejich fašizující program. Byl vymodelován mýtus ryzích vlastenců a zároveň Banderův kult.

A výslovně se hlásil k „novému řádu v Evropě“ pod Hitlerovým vůdcovstvím. Moše Kantor: Dělat z něj hrdinu? Nepřijatelné Nic na těchto faktech nemění ani skutečnost, že Hitler dal nakonec Banderu asi na dva roky zavřít do koncentračního tábora Sachsenhausen, než ho znovu potřeboval.

„Dělat hrdinu z nacionalisty, který zabíjel Židy, Poláky a Rusy a kolaboroval s nacisty? To je podle mého názoru naprosto nepřijatelné,“ řekl Právu Moše Kantor, předseda Evropského židovského kongresu.

Vypadl mu totiž z role. Napomáhal sice útoku proti SSSR, ale se svými lidmi toho využil, aby 30. června 1941 ve Lvově vyhlásili nezávislost Ukrajiny.

Jeho rodina shodou okolností pochází právě z Ukrajiny. Na pět desítek jejích členů holokaust nepřežilo. 74

PROČ AMERICKÁ VLÁDA VŠEOBECNĚ PODPORUJE ROZMNOŽOVÁNÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ ZÁPADNÍ CIVILIZACI NEPŘIZPŮSOBIVÝCH VRSTEV zdroj:http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/360537-mytus-o-banderovi-zamlcuje-zlociny.html

okamžiku švihnutím proutku zájem médií o Matiční zmizel a nikdo se tam již neobjevil. Rozvinutým způsobem svého života „nepřizpůsobiví“ změnili celé okolí v devastovanou městskou část.

Proč americká vláda všeobecně podporuje rozmnožování a rozšiřování západní civilizaci nepřizpůsobivých vrstev

Ve mně se vynořuje otázka, proč taková a desítky podobných rozhodnutí správních orgánů včetně jejich výsledků nehlídají média, komentátoři, politologové, sociologové a další oddíly společenských věd? Nemohu najít jinou odpověď, než že jejich tvůrci nalézají a „analyzují“ jen to, co jim někdo zadá. Kdo? Samozřejmě ten řídící se „Stalinovým principem demokracie“. Soudruh Stalin totiž říkal, že není důležité, kdo hlasy ve volbách dává, ale kdo je sčítá! Nyní jsem ke svému údivu vypozoroval, že pokrok přece jen existuje! Duchovní vývoj forem demokracie pokročil tak, že nyní není důležité, kdo je zvolen, ale kdo zvoleného poté koupí! A podle toho to se „zástupci lidu“ a jejich rozhodnutími vypadá. A následně s obrazem společenských dějů a jevů v médiích. A běda tomu, kdo se koupit nechce nechat! To média dostanou zadání…

Josef Staněk islamNad touto záhadou jsem si mohl ukroutit hlavu. USA jsem měl v mysli spojeny s představou státu postaveného na pracovitých a vynalézavých evangelících vytlačovaných katolickými nadměrně konzervativními veličenstvy z Evropy. A najednou jsem konfrontován s politikou USA a EU, kdy pod heslem „lidská práva“ (deklasovaných vrstev a islámců) přijíždí tato pod heslem „multikulti“ do republiky i Evropy zkoumat americké organizace a komise pro lidská práva. Ty, které nikdy nevkročí zkoumat totéž do Saudské Arábie a emirátů. A nacházejí zde vždy útlak menšin v rozsahu od nemožnosti žít bez práce a v nepořádku až po v EU odmítání práva na zahalování si obličeje či urážení menšin převážením nečistých zvířat (psů) ve veřejné dopravě. (Velbloudy převážet dovoleno.)

Tak se při pozorování současných politických dějů a médií dostávám do bývalé „socialistické“ poruchy nervů mezi očima a ušima. Jak jsme kdysi říkali, že když strany a vlády (nově harvardské vědy) mají vždycky pravdu a já „něco jiného vidím a něco jiného slyším a mám ‚vysvětlováno’“, tak musím mít někde v tom nervovém vedení vadu! Vidím celoevropský romský problém, který spočívá v tom, že tato populace je civilizačně nepřipravena na stupeň diferenciace moderní společnosti. A je třeba, a ještě je to možné, ji urychleně pomoci. Rozhodně to však není formou politiky multikulti a v zavádění romského způsobu civilizace mezi ostatní, ani v politice pozitivní preference bez předchozí snahy.

Názorným příkladem je médii nejprve oblíbené téma „rasistického“ plotu v Matiční ulici v Ústí. Zkoumáním jeho „rasističnosti“ se v době jeho výstavby zabýval prezident – americký filozof (Václav Havel), ministr pro lidská práva (Petr Uhl), evropská a americká komise pro lidská práva. A shledala rasistické „ledví“ ústeckého plotu. Byl proto odstraněn a lidská práva oslavila dle tisku velké vítězství. (Opravdu???) Od toho 75

PROČ AMERICKÁ VLÁDA VŠEOBECNĚ PODPORUJE ROZMNOŽOVÁNÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ ZÁPADNÍ CIVILIZACI NEPŘIZPŮSOBIVÝCH VRSTEV

Čtyřicet let jsem byl jako veterinář za totáče zaměstnán s Romy. Neměl jsem s nimi potíže a velmi dobře jsem s nimi vycházel. Ale jen proto, že jsem řízně vyžadoval, aby konali svou povinnost. Oni jsou velmi hrdí a současně vyciťující! Jakmile poznali, že se nenadřazuji a snažím se být maximálně spravedlivý, okamžitě situaci respektují. Jakmile vycítí slabost nebo nedůslednost, zneužijí ji k nedisciplíně. O nadřazování ani nemluvě, ihned vzniká ohnivá nenávist. Tedy řešení „romské otázky“ u nás a v Evropě vidím v přísnosti, v tvrdém vyžadování dodržování civilizačních návyků. Za nedodržení zákona dvojnásobný trest až po vyloučení z integrity společnosti. Každý musí mít dopředu jasno, tak jako děti „při sáhnutí na rozpálenou plotnu“: Překročíš zákon a bude paleta! Nedodržíš občanské právo, ztratíš vlastní! Libovolný počet dětí, ale jako ostatní. Tolik, kolik uživíš! Není lidským právem ostatních živit z vlastních prostředků děti kohokoliv. Romů Neromů! Když tedy už to začíná vypadat, že konečně i pseudohumanisté neboli multikulti v EU přijdou v „romské otázce“ k rozumu, přisunuje se další a horší problém. Uprchlíci z islámských zemí a Afriky rozmisťovaní rovnoměrně v zemích EU. Také civilizačně zaostalí a navíc nábožensky nesnášenliví. „Kdosi“ rozvrátil státy severní Afriky a islámské státy Asie a zatím statisíce, v dohledné době miliony zubožených uprchlíků se vyloďují na jihu Evropy. A opět se vynořují pseudohumanisté, stoupenci lidských práv bez předchozích povinností (ateistické) a skrze koupené poslance dělají anebo se chystají dělat zákony na jejich rozmisťování ve státech EU.

kteří se mě už několik let ptají, proč tomu tak je a proč Američané podporují islámce doma i v Evropě? Jestli to není proto, že bývalí nacisté a rasisté nyní „jedna ruka“ s vládnoucími kruhy v USA nechtějí vyhrotit problém všude do krajnosti, aby jako „řešení“ obnovili rasový nacizmus v celé civilizaci v původní německé podobě a naráz? Ponořil jsem se tedy k prohlédnutí otázky, natruc „vědeckým“ úvahám Sisyfos opět pavědecky, do jemnohmotné dimenze. A viděl toto: Američtí bankéři natiskli hodnotou nekryté množství dolarů, inflačních peněz. Kdyby to prasklo a dolar se zřítil jako v poválečném Německu marka, zhroutil by se celý mezinárodní

Je jisté, že během deseti let vzplane větší problém. Neznám nikoho, kdo by si to nemyslel. Jestli existuje, ať mi to se jménem a zdůvodněním napíše. Trvale však narážím na lidi, 76

SNOWDEN: THE NSA PLANTED BACKDOORS IN CISCO PRODUCTS MORE LIKE THIS

obchod a plýtvavá životní úroveň lidí v USA. To by vyvolalo nepokoje a revoluce všude včetně USA a konec liberálně tržní ekonomiky. Tento typ řízení ekonomiky se totiž už dávno má přetvářet, žádá to technický pokrok lidstva, na vyšší stupeň společenského uspořádání života lidských duchů. Tomu však, proto aby si uhlídali privilegia a nadměrně plýtvavý způsob života v USA, brání klan bankéřů.

známo, že nejsou podplatitelní! Protože vždy jde v politice o něco jiného, než je proklamováno. Nebo tady brzy budou mít v každém městě islámské čtvrti multikulti s jejich pozitivní preferencí. zdroj:http://hledani.gnosis.cz/proc-americka-vladavseobecne-podporuje-rozmnozovani-a-rozsirovani-zapadnicivilizaci-neprizpusobivych-vrstev-jako-islamcu-a-romu/

Proto, aby krach „liberální ekonomiky“ oddálili, než vyvolají nějakou válku, na kterou inflaci svedou, udělali tichou dohodu se Saudy a šejky!!! Že jim pomůžou rozsadit islámce do celého světa. Šejci tak ovšem konají z náboženských důvodů šíření pravé víry, neboť proto jim dal Alláh ropu.

Snowden: The NSA planted backdoors in Cisco products More like this ’No Place to Hide,’ the new book by Glenn Greenwald, says the NSA eavesdrops on 20 billion communications a day – and planted bugs in Cisco equipment headed overseas

Šejkové se s pravou asijskou vychytralostí chystají nakonec pomocí fanatiků zlikvidovat i bankéře a učinit svět islámským. A nastolit skrze šáriu před koncem (zvratem) života na planetě onen největší útlak křesťanů podle Zjevení. Se šejky vznikla dohoda proto, že ti dolar udržet mohou. Tak, že se zavážou jej prodávat jen v dolarech. A také zbraně z USA jen v dolarech. Aby i zbraně šly na odbyt, je třeba pohnou blbouny všech typů a na všech kontinentech, aby se rvali, i když vlastně neví proč. Nějaké heslo se jim prostřednictvím vycvičených proroků dodá.

If you worked in IT sales, can you image how difficult your life would be if your foreign customers assumed that the hardware you sold them had backdoors to let the U.S. government spy on them at will? That’s not a hypothetical question.

Z výše uvedeného plyne: Za vším hledej peníze!!! V Americe na kvadrát!!! A jak se chovat? Nenechat se vyprovokovat k válce pomocí jakkoliv „barevných revolučních gard“! Neprodávat hodnoty za natištěné papírky! Třeba formou privatizace v budoucnosti nedostatkové vody do zahraničních rukou. Občané by si měli všimnout, která vláda a osoba to v ČR „privatizovala“ hodnoty a nemovitosti za papírky do zahraničí. A Češi by neměli v roli užitečných idiotů hulákat pod nějakými záminkami na funkcionáře státu, o kterých je

Incredible as it seems, routers built for export by Cisco (and probably other companies) are routinely intercepted without Cisco’s knowledge by the National Security Agency and equipped with hidden surveillance tools. We know this because it’s one of the new details of the spy agency’s vast data gathering programs revealed in ”No Place to Hide,” a justpublished book by Glenn Greenwald. Greenwald, of course, 77


What about a warrant? Don’t be naïve.

How the NSA bugged Cisco’s routers Much has been made of industrial espionage by China, and the U.S. government has repeatedly warned businesses not to trust technologies purchased from that country. Maybe the Chinese and other governments are the ones that should be issuing warnings.

is the journalist who broke the story of Edward Snowden, the one-time NSA employee who has leaked thousands of secret documents.

”The NSA routinely receives – or intercepts – routers, servers, and other computer network devices being exported from the U.S. before they are delivered to the international customers,” Greenwald writes. ”The agency then implants backdoor surveillance tools, repackages the devices with a factory seal, and sends them on. The NSA thus gains access to entire networks and all their users.”

We learn that the scale of the NSA’s data gathering operations was much, much larger than we could have imagined: ”As of mid-2012, the agency was processing more than twenty billion communications events (both Internet and telephone) from around the world each day,” Greenwald writes. Greenwald reveals that a program called X-KEYSCORE allows ”real-time” monitoring of a person’s online activities, enabling the NSA to observe emails and browsing activities as they happen, down to the keystroke. The searches enabled by the program are so specific that any NSA analyst is able not only to find out which websites a person has visited, but also to assemble a comprehensive list of all visits to a particular website from specific computers.

Routers, switches, and servers made by Cisco are boobytrapped with surveillance equipment that intercepts traffic handled by those devices and copies it to the NSA’s network, the book states. Greenwald notes that there is no evidence that Cisco or other companies were aware of the program. ”We’ve stated previously that Cisco does not work with any government to weaken our products for exploitation,” a Cisco spokesman told the Wall Street Journal. ”We would, of course, be deeply concerned with anything that could damage the integrity of our products or our customers’ networks.”

You would think that an analyst wanting to monitor someone’s online activities so closely would need, at the very least, authorization from a high-level agency executive. Not so. All the analyst needs to do is fill out an online form ”justifying” the surveillance and the system returns the information requested.

Apart from any concerns you might have about privacy, this kind of publicity is very bad for U.S. business. Why would 78


you buy a product that handles sensitive corporate or government data if you thought the device was bugged?

Frustrated, Snowden said to himself: ”Here am I ready to risk my liberty, perhaps even my life, to hand this guy thousands of Top Secret documents from the nation’s most secretive agency – a leak that will produce dozens if not hundreds of huge journalistic scoops. And he can’t even be bothered to install an encryption program,”

Even before the revelation about the bugging of Cisco’s routers and servers, the company warned that news of the NSA’s spying had created ”a level of uncertainty or concern” among foreign customers that was contributing to weaker than expected demand. Featured Resource Presented by Good Technology 10 Best Practices for Implementing a Successful BYOD Program

Snowden, another man with a pretty big ego, modestly signed his initial emails to Greenwald as Cincinnatus, the Roman farmer who in the fifth century BC was appointed dictator of Rome to defend the city against attack. ”He is most remembered for what he did after vanquishing Rome’s enemies: He immediately and voluntarily gave up political power and returned to farming life,” writes Greenwald.

Harness the benefits of BYOD for your organization including improved user productivity, engagement, Learn More Cloud providers are feeling the same kind of blowback from their customers, and IBM is spending $1.2 billion to build more secure cloud data centers abroad in an attempt to placate nervous foreign customers.

In later emails, Snowden called himself Verax, Latin for truthteller. When Greenwald and his colleague, Laura Poitras, flew to Hong Kong to meet Snowden, they had no idea of what he looked like. Snowden arranged to meet them in a hotel restaurant and told them to be seated near a giant, plastic alligator. They’ll know him, Snowden said, because he will walk by holding a Rubik’s Cube in his hand.

The scoop that almost got away Although the stolen documents have been dissected in voluminous media coverage over the past year, Greenwald’s book adds many details, context, and a gripping, very human account of why Snowden choose to go rogue – and how two major newspapers broke tradition and published depite strenuous objections of the White House.

What followed for Greenwald were 10 nearly sleepless days filled with nonstop interviews with Snowden, 4 a.m. cab rides, unending paranoia, and a knock-down, drag-out fight with his editors at The Guardian about when – or even if – the articles would be published.

Greenwald, a man not noted for his modesty, admits that he almost blew his chance to land the scoop of the decade because he was too lazy to install a security tool (PGP encryption) that Snowden insisted he use.

They were, of course. And whether you think Greenwald is a hero, or a traitor, there’s no doubt that his Pulitzer Prizewinning reporting, along with that of journalists at The Wash79

EXISTUJE NOVÝ ŘÁD? JAK SE CHCE UJMOUT VLÁDY?

ington Post and later The New York Times, have changed the national conversation about privacy.

Existuje Nový Řád? vlády?

No place to hide

Neustále se mluví o Novém Řádu, zločineckém spolku, který chce ovládnout svět. Zkusme se čistě hypoteticky zamyslet, co kdyby to tak bylo doopravdy? Jaký by mohl být scénář dalšího vývoje?

I spent much of Tuesday speed-reading ”No Place to Hide” and was left with very mixed emotions. On the one hand, I was utterly creeped out by the invasion of our privacy and felt like I wanted to disconnect my computer and my iPhone from the Internet. (In fact, that’s how Greenwald avoided being spied upon.) But I am also encouraged by the storms of protest that followed Snowden’s revelations and proud that members of my battered profession could be so brave and have such a huge impact.

Jak se chce ujmout

V současné době musí být Amerika naprosto zoufalá. Gigantický dluh, který nikdy nemůže splatit, problémy doma a gradující nenávist v zahraničí. Proto už přiznává, že je ochotna rozpoutat proti Rusku jakoukoli válku, dnes už včetně jaderné. Ona tu válku nutně potřebuje. Nemusí to být ale jen Amerika. Připusťme hypoteticky, že v tom může být zapojen celý ten systém takzvaného Nového Světového Řádu (NWO), který by se mohl s pádem Ameriky jako opěrného sloupu, zhroutit jako domeček z karet. Možná proto to protiruské běsnění bylo nastartováno po celé Evropě.

Finally, it’s worth noting where the title of the book comes from. In 1975, Senator Frank Church, then chairman of a select committee on intelligence learned of what was, by today’s standards, primitive and limited governmental eavesdropping. The United States government, he said, had perfected ”a technological capability that enables us to monitor the messages that go through the air.” That capability, he added, could at any time ”be turned around on the American people, and no American would have any privacy left, such is the capability to monitor everything: telephone conversations, telegrams, it doesn’t matter. There would be no place to hide.”

Tam, kde se lidé naštvali, jako v Řecku, se to autorům „projektu“ poněkud vymklo z ruky. Možná se Evropě podaří Řecko přesvědčit, možná ne. Takže: plán válečného tažení proti Rusku je třeba uspíšit, než se k odporu přidají další. A vůdci Nového řádu pak musí udělat vše pro to, aby si svou moc vrátili. Ergo, válečné štvaní je všeobecně podporováno, zejména mezi zakomplexovanými skupinami, složenými z jedinců nepříliš schopných individuální analýzy a následného osobního postoje.

Prophetic words. Zvláštním jevem je mladá východoevropská generace, kterou si není navíc problém koupit doslova za pár korun. U té hraje roli i přirozený generační protest, jímž dokazují rodičům, že

zdroj:http://www.infoworld.com/article/2608141/internetprivacy/snowden–the-nsa-planted-backdoors-in-ciscoproducts.html?page=2 80


tel smrti. Měsíc? Dva? Déle to většinou u takových lídrů netrvá. Neposlušnost v podobě samostatného myšlení, natož jednání, se v mocenských společenstvích radikálně trestá. Už třeba pro výstrahu. Proč je Rusko tak nenáviděný nepřítel? Připustíme-li, že takový spolek může existovat, pak tou největší překážkou, pro něj musí být, stejně jako v minulosti, Rusko. Jestliže se už „vůdci“ viděli, jak ovládají svět, že už mají Rusko s Gorbačovem a Jelcinem takřka na „lopatě“, muselo být pro ně velkým zklamáním, když se jim najednou do cesty postavila skupina ruských patriotů, v čele s prezidentem Putinem. Ten začal provádět reformy, které už jen mocenským strukturám Západu nejsou vůbec po chuti. Natož spolku, který by chtěl dokonce vládnout celému světu. Navíc se Rusko odmítlo nechat vtáhnout do války na Ukrajině, na což ti, co chtějí ovládnout svět, snad až příliš spoléhali. Jeden krok za druhým ale u Ruska selhává.

oni přece mají právo na „svůj vlastní“ postoj. Přirozený komplex závislosti a méněcennosti je přeformulován vůdci do práva „být proti těm vykopávkám“ (myšleno rodiče a jejich vrstevníky). Jsou vůdci opěvováni, čímž je jim ve skutečnosti zastíráno vidění toho, že jsou stavěni proti vlastní individualitě možná ještě větší „vykopávkou“, než jsou jejich rodiče.

V tomto případě však musíme být připraveni, že když Evropa nedostane hodně rychle rozum, bude válka s Ruskem nevyhnutelná. Evropa na to sice dojede, ale Americe a eventuálním vůdcům Řádu, to může být úplně jedno. Podle jejich teorií prý stejně potřebuje lidstvo čistku a Evropané jsou značně zdegenerovaní. Ostatně není důvod se při této hypotéze domnívat, že by podobná „novořádová“ struktura k takovému vývoji degenerace starého kontinentu nepřispěla. A právě proto mohou být Evropané klidně obětováni ve válce se skutečným nepřítelem takového spolku – Ruskem. Mocenské struktury Ameriky i NWO a jejich západních pomocníků, by nutně potřebovaly zlikvidovat národ, co by jim neustále nastavoval zrcadlo skutečných hodnot. A je navíc až „nemravně bohatý“,

Dobře ovladatelné je pouze stádo Tyto skupiny jdou jako stádo tam, kde je pro ně „vyroben“ silný vůdce, který jim dovolí ničit či mlátit a zabíjet ty „slabochy podlidi“ na něž vůdce ukáže, a je dovoleno vítězům brát si, co chtějí. „Vítězové“ si přitom neuvědomují, že se tím dostávají do kategorie ještě nižších „podlidí“, kteří budou po provedení špinavé práce nemilosrdně zlikvidování při prvním pokusu o individuální postoj. Jestli jsou tedy mé odhady správné, pak ukrajinský nacistický lídr Jaroš, si svým individualistickým postojem podepsal or81


mám li parafrázovat Madlenu Albrightovou, zatímco kapsička státu USA je prázdná na desetiletí.

Neméně důležité je ekonomické ovládání národů. Pro své fungování by takový spolek NWO musel nutně zajistit kontrolu nad národní výrobou, která je klíčem k ovládání občanů těch zemí. Musí tak ponechat evropskou výrobu ve svých rukou (nadnárodní společnosti) a z ostatních evropských národů udělat servisní otroky a montovny. Z toho důvodu je třeba zničit i národní zemědělství a udělat z národů prosté konzumenty odpadů vypěstovaných jinde (další krácení populace poškozováním jejího zdraví). Vzhledem k tomu, že tyto národy samy přestanou hodnoty vytvářet, jsou postradatelné. Mohou tak být ve válce s Ruskem obětovány, jsou pro další vývoj neužitečné. Ovšem země, jako je Řecko jsou nebezpečné jen svým příkladem. Možná proto jsme dnes svědky snahy urychlit válečný proces proti Rusku

Jaké kroky by tak NWO mohlo podnikat? Tradiční rodina (rodí se děti) je stoupenci Řádu nahrazována propagací partnerství homosexuálů (děti se nerodí), což by mohl být jeden z prostředků, jak snížit populaci. Dávat homosexuálům děti k adopci, znamená dávat dětem vzor, jak má taková „rodina“ fungovat a vytvářet jejich následovníky (děti se opět nebudou rodit) je už pouze rozvinutím tohoto prostředku. Z tradiční rodiny udělat obdobu Jurského parku, něco, co patří už do historie a není „in“ nebo „cool“. To je totiž také někým určováno. Deformace a degenerace evropské společnosti je pak z reprodukčního hlediska zaručena. Podíváme-li se do historie, tak možná proto většina kultur se k akceptování homosexuality stavěla negativně. Byla to podvědomá (či snad dokonce vědomá) pojistka proti vymření národa či rasy.

Uvažujme však. Zásah jádrem do evropské části Ruska nemůže neovlivnit Evropu (vítr si poroučet nedá, vzpomeňme na Černobyl). Opravdu to evropským vůdcům nedochází? Nebo spíš už mají letenky zajištěny? Moc bych na to ale na jejich místě nespoléhala. Američané jsou dnes už pověstní svou zrádností vůči spojencům a Novořádový spolek o další příživníky na moci také určitě stát nebude. Takže celá Evropa, i s cizími přistěhovalci, může být snadno postradatelná.

Na svědomí prý má Spolek Nového Řádu i projekt multi-kulti. Ten, jak se zdá, opravdu Evropě příliš nepomohl. Společnost, do níž různými cestami vtrhne (nebo je zavlečen) kulturně i mentálně zcela cizorodý prvek, má šanci přežít pouze v případě, je-li dostatečně razantní. Je-li však sešněrovaná nadřazeným právem menšin, stavěným nad práva původních národů, má proti sobě další likvidační prvek, který je ovšem stavěn do světla pozitivní demokratické hodnoty. Lidem je vnucováno (někým), že jde o vývojově vyšší formu demokracie, založené na toleranci k ostatním. Cena, za níž jsou potlačovány hodnoty vlastního, původního společenství, je opět pejorativně odsouvána jako přežitek zaostalého, u nás nejlépe „bolševického“ společenství.

Čína je spojenec pro dobré časy Rusko se spojilo s Čínou, což je pro Ameriku a eventuální „aktivisty“ Řádu nepříjemné. Ovšem Čína potřebuje území, aby se mohla lépe rozvíjet a v Rusku je ho hodně. Není proto vyloučené, že se v okamžiku napadení Ruska, otočí po „výhodné“ dohodě Čína proti němu, aby obsadila území k Uralu. „Podřadná“ asijská rasa ale nejspíš nepatří do plánů správců „Řádu“. Nechají je vykrvácet s Ruskem, a o zbytek se už nějak „postarají“. Stejně tak Islám se nechají servat mezi

O peníze jde vždy až v první řadě 82

PRVNÍ VÝROČÍ PUČE: OSLAVY ROZVRÁCENÉ ZEMĚ. PŘÍPRAVA NA VÁLKU S RUSKEM. AMERIČTÍ VYŠETŘOVATELÉ V PRAZE. HON NA OPOZICI ZAČÍNÁ

sebou, a zbytku pak přenechají zatím Afriku (za povšimnutí stojí, že už dnes se Afrika výrazně islamizuje a překážky ze strany USA nejsou pozorovány).

Evropy postavit včas, nebo budou muset opět projít válečnou zkušenost, z níž se v předchozích válkách zjevně nedokázaly poučit.

Amerika se zbaví dluhů (válka je ten nejlepší způsob). Latinská Amerika není připravená na válku s USA, takže se po menších potyčkách podrobí. A Řád se teoreticky může rozvíjet v klidu a s menším počtem lidí, který lze snadněji ovládnout. Pár vyvolených a spousta otroků.

zdroj:http://www.isstras.eu/cs/2015/01/31/existuje-novy-rad/

První výročí puče: Oslavy rozvrácené země. Příprava na válku s Ruskem. Američtí vyšetřovatelé v Praze. Hon na opozici začíná

Jenže… Jenže je tu „malý“ háček. Žádná země, žádný národ, nedokáže pochopit Rusko, jen si myslí, že ho chápou. A už vůbec netuší, kolik „ruskosti“ se skrývá v mentalitě národů Ruské federace. Nejsou schopni uvěřit, že i dnešní zhýčkaná ruská mládež se stane vojskem bránícím do posledního dechu svou Vlast. A ve své ješitnosti nevěří, že se k mazaně „poplivanému“ Rusku někdo z Evropanů přidá. Řecko ukázalo velmi nebezpečný příklad, takže válku je třeba uspíšit. Skočí na to Evropa? A skočí na to lidé? Má-li to být pravda, můžeme jen doufat, že ne.

Petr Hájek Na kyjevském Majdanu oslavili pučisté roční výročí státního převratu. Důsledky svržení demokraticky zvoleného prezidenta a vlády jsou zjevné: Země je rozvrácena občanskou válkou. Lidé na východě Ukrajiny se totiž odmítli stát občany třetí kategorie pouze kvůli tomu, že jejich mateřštinou je ruština. Postavili se na obranu svých domovů se zbraní v ruce. K úžasu kyjevských pučistů a jejich zámořských „vodičů“ úspěšně.

Hlavní zbraní kohokoli je ale především zamindrákovaný a věčně nespokojený dav, který ale není zase tak naštvaný, aby se spojil. S ním je možné poměrně snadno manipulovat a postrkovat tam, kam je třeba. A není v tomto stavu většina národů Evropy? Zejména noví členové slovutného evropského společenství? Řecko ovšem ukázalo, že ta hranice může být už záhy překročena, protože nespokojenost a útlak nemohou narůstat do nekonečna. A jak je vidět, ta nespokojenost s nadvládou USA i poslušnými vládci evropskými stále více stoupá i v národech starých zemí. Takže ať je to kdokoli, Amerika nebo nějaký Řád, musí začít válečně jednat. Záleží teď na tom, zda se tomu dokáží země a národy

Bojuje se nyní všude, nás nevyjímaje. Američané, nespokojení s výsledky války o veřejné mínění v České republice, zahájili masívní investice do zdejších „mediálních a intelektuálních elit“ (jak si tyto samy říkají). Kolaboranti mají jediný úkol: Podobně jako jejich ne tak dávní předchůdci jakýmikoli metodami umlčet nezávislé informace, názory (a jejich nositele) a „normalizovat“ společnost.

83


Pochopitelně. Hlavní cíl je Rusko, Ukrajina pouze záminkou k intervenci. Zatím „jen“ nepřímé – skrze obchodní válku, uměle stlačené ceny ropy a hospodářské sankce. To vše ruské hospodářství nepochybně poškozuje, ale zamýšlený „moskevský Majdan“ a kýžené svržení demokraticky zvoleného Vladimíra Putina podle ukrajinského vzoru je v nedohlednu. Naopak, ruská veřejnost se kolem svého vedení semkla jako nikdy předtím – a sankce tak dopadají spíše na jejich iniciátory. Především však loutky západních zájmů v Kyjevě prokázaly svou neschopnost zvítězit v občanské válce navzdory rozsáhlé finanční, politické a vojenské podpoře svých protektorů. V důsledku toho svět stále krkolomněji balancuje na hraně velkého válečného konfliktu s nedozírnými následky pro celou civilizaci. Je stále reálnější možnost, že Američané, Britové a Poláci – tlačení již nastartovanými zbrojařskými koncerny – zmnohonásobí dodávky zbraní na Ukrajinu, aby vyvolali přímý střet s Ruskem na jeho jižní hranici. Něco podobného připravují i na hranici severní s pobaltskými státy, které jsou navíc členy NATO.

Příprava na válku s Ruskem vrcholí Důsledky svržení demokraticky zvolené vlády v Kyjevě však nese celý euro-americký Západ, jehož politické elity puč inspirovaly a zorganizovaly. Opět v podobě oblíbené „barevné“ revoluce – v případě Ukrajiny již podruhé (po „oranžové“ premiéře 2004). Napoprvé se totiž nepodařilo vytvořit z této „lokality“ nástupiště Spojených států (skrze NATO) na Rusko, které se za Putinova vedení vrátilo do pozice jaderné velmoci – a relativizovalo tak nadvládu USA nad světem po skončení první studené války.

Deja vu

Washington (následován „mopslíkem“ Bruselem) se proto pomocí ukrajinské krize rozhodl zahájit studenou válku číslo 2. I napodruhé je totiž úspěch celého plánu na přímé či nepřímé ovládnutí Ruska ohrožen, neboť uměle vyvolaný konflikt začal působit svou vlastní dynamikou. Občanskou válku Kyjev prohrává, přestože do bojů nasadil i soukromé armády oligarchů a fašistické a nacistické skupiny dědiců ukrajinského „banderismu“. To však kupodivu jinak úzkostlivě politicky korektnímu Západu náhle nevadí.

Důsledky neseme pochopitelně také my. Paradoxní. Podobně jako ve většině evropských zemí se navzdory drtivé propagandistické protiruské kampani veřejnost probouzí. Viditelné a prokazatelné lži a totálně jednostranné informace hlavního mediálního proudu přestávají fungovat. Obracejí veřejné mínění stále více proti tvůrcům mystifikací „made in Washington“. Mediokracie má problém – a už i čeští vládní politici to (mnozí velmi neradi) musejí reflektovat. Střední Evropa se tak nečekaně stává unijním disidentem. 84


Po roce od Majdanu je válka, na kterou nás mají připravit zdejší Páté kolony, blíž, než kdykoli po roce 1989. Musíme jí za každou cenu zabránit. Navzdory Slonkovým a Klvaňům.

Werichovo okno V osmašedesátém roce, když se na chvíli smělo mluvit a psát prakticky o všem a padly „černé listiny“ se jmény těch, kteří se nesměli objevit v hlavních médiích (zvláště v Československé televizi), byl také Jan Werich na roztrhání. Jednou u jeho vily na Kampě někdo zazvonil. Werich vyhlédl z okna a vidí, že u dveří stojí dva neznámí muži:

Tak překvapivé to však zase není. Spíš logické. Maďarsko, Rakousko, Slovensko i Česká republika si v podstatné části veřejnosti ještě pamatují, jak fungovala bolševická protizápadní propaganda. Ta nyní jen obrátila směr o sto osmdesát stupňů, jinak je prakticky stejná. Proti době před rokem 1989 je tu však přece jen malý rozdíl – politický i technologický:

„Pane Werichu, dal byste nám rozhovor?“ „A vy jste odkud, pánové?“ dí mistr. „My jsme svazáci ze závodního časopisu Kovák.“

Vládnoucí moc se musí snažit předstírat demokracii, což navzdory rychlé likvidaci občanských svobod přináší jisté těžkosti. A mediokracie se zase nemůže plně rozvinout, protože existuje internet a některá nezávislá média v důsledku toho stále ještě nejsou pod dohledem Velkého bratra. A získávají stále větší popularitu a kredit u veřejnosti – zvláště na úkor mocného (kavárenského) Molocha, médií takzvaně veřejnoprávních.

Werich je chvíli mlčky pozoroval, a pak si povzdechl: „Z toho nic nebude, pánové. To by nebyla ani radost, ani peníze.“

Vyšetřovatelé z americké ambasády

To je ovšem v masivně budované předválečné psychóze především pro Spojené státy nepřijatelné. A tak jim právě došla s Prahou trpělivost. Skrze zdejší tradičně vždy ochotné kolaboranty (havlistická intelektuálská a mediální „kavárna“) zahájily masívní investice do zničení názorové opozice. Té „nesmělé“, politické – ale především té daleko smělejší, mediální. První prapory Páté kolony právě vjíždějí na scénu. A některým z nás, postarším pamětníkům takzvaného Pražského jara, to nikoli náhodou něco připomíná.

Vzpomněl jsem si na tuto klasickou historku, když do redakční pošty přišel pozoruhodný dopis: „Dobrý den, s někdejšími kolegy z deníku MF DNES zakládáme investigativní webový projekt, v němž se mimo jiné zabýváme rostoucím množstvím médií, která informují o dění ve světě z pohledu Ruské federace. Rád bych Vás požádal o rozhovor na toto téma. S pozdravem T. Syrovátka“ 85


Nemaje vilu na Kampě, chvíli jsem hleděl pouze do „okna“ počítače, a pak jsem svazákům z americké ambasády odpověděl: „Dobrý den, to je dobře, že zakládáte. Ale pokud chcete vyšetřovat (investigaci si jinak přeložit neumím) média, „která informují o dění ve světě z pohledu Ruské federace“, pak jste si zjevně spletli adresu.

poté už Werich opět nikam nesměl, protože mu to zakázali titíž svazáci, kterým odmítl dát rozvor. Kolaboranti s okupační brežněvovskou mocí opět vytvořili „černé listiny“ a v „pokrokových“ režimních médiích „vyšetřovali“ projevy těch, kdo nešli s nastupujícím normalizačním hlavním proudem. A kladli „znepokojeně“ otázky, jak je možné, že ten či onen ještě smí mluvit třeba do televize: „Jestli se nám tu, soudruzi, náhodou nevrací ta ‚kontrarevoluce‘.“

Protiproud je otevřený názorový časopis, který se zabývá realitou u nás doma i ve světě z vlastního úhlu pohledu. Jak napovídá jeho název, stojí proti lžím, dezinformacím a manipulacím médií hlavního proudu, která informují o dění ve světě výhradně z pohledu Spojených států či vládnoucích elit Evropské unie - respektive jejich místních poboček v ČR. O tom píše Protiproud zcela svobodně a přináší pochopitelně také informace, jež oficiální propaganda před českou veřejností zamlčuje nebo přímo utajuje.

Takže mám „zaracha“ pro rozhlas a televizi „veřejné služby“. Že bych kvůli tomu nespal, to tedy zrovna ne. Mám spíš obavy, aby teď kvůli mně ještě Klvaňové nevyrazili ty redaktory, co nedokázali „uvést (moje) výmysly na pravou míru“. Přece jenom – ty vzpomínky na úplně stejné bolševiky za Husákovy normalizace ve mně ještě zcela nevybledly.

Nás by proto naopak zajímalo pár odpovědí na otázky, které bychom rádi položili Vám - zakladatelům nového „vyšetřovacího webu“. Hlavně pokud jde o jeho proklamovanou nezávislost, financování, rámcový rozpočet – třeba to, jakým způsobem ještě neexistující mediální projekt získal tolik zajímavých „grantů“ - a přesto se definuje jako „nezávislý“. To by jistě bylo pro mnoho zájemců inspirativní, neboť za normálních okolností jde o protimluv. Vy nám to ale jistě přesvědčivě objasníte.”

Okno, kterým jsme tehdy na okamžik nahlédli do zahrady svobody, se opět nadlouho zavřelo. S příslovečným skřípěním: Hon na všecko, co jakkoli „zavánělo“ Západem. Hon na každého, kdo nestál „v řadě“. A také byla válka. Vietnamská. Hrdinný lid Vietnamu se bránil americké agresi. Někteří jsme si mysleli, že ve skutečnosti komunistický Severní Vietnam napadl svého jižního souseda. Ale o tom se už mluvilo jen potichu doma. Mimochodem – nebylo to s tou americkou „bratrskou pomocí“ napadeným jižním Vietnamcům tak jednoduché. Ale to už jsme se vůbec nesměli dozvědět. Internet kupodivu nebyl. Ani mobily.

Staronoví svazáci havlistické Internacionály

Proč na to právě dnes vzpomínat, když zrovna není žádné výročí? Jakpak ne? Máme rok od Majdanu. Okno se opět zavírá. Místo (sovětského) sajuzu je tu Eurosajuz. Místo Moskvy

Pak jsem zavřel „okno“ a ještě chvíli vzpomínal na Jana Wericha a dobu, kterou mi to celé připomnělo. Jak nedlouho 86


Washington. Místo „vývozu revoluce“ boj za „vývoz demokracie“. Místo komunistické internacionály ta socialistická. Místo Vietnamu Ukrajina. Stejné jsou naopak černé listiny „nepohodlných“ a daleko dokonalejší sledování a vyšetřování každého s trochu odlišným názorem. I ti svazáci jsou v podstatě stejní.

kolegové z tajných služeb – nemajíce vlastní média - dostávali do veřejného prostoru dosud přece jen obtížněji. Ze šmírování a odposlechů pak jejich „spojky“ vyráběly kauzy sloužící ke skandalizaci, pomluvám a ničení profesionální či občanské pověsti „zájmových osob“. Potud nic nového, Sabina Slonková se tím živila vlastně vždycky. Je „zasloužilá“, takže za odměnu bude pracovat pro zámožné americké „klienty“. A protože – jak víme nejen od Snowdena – taková CIA je určitě lépe vybavena než třeba česká BIS, máme se jistě na co těšit. To bude, panečku, info-zábava!

Kdyby nebyli směšní, šel by z nich strach. Po převratu 1989 obsadili uvolněná místa v politice, nebo – především – v médiích. Pětadvacet let poté jsou z nich už praví dospělí bolševici. Jejich „sovětskou“ ideologií je americký mccainovský neokonzervatismus – v českých poměrech zvaný Havlistická internacionála. Jejich heslem je jako vždy – Kdo nejde s námi, je... „třídní nepřítel“. Jen o sobě netvrdí, že jsou proletáři, ale... „intelektuální elity“.

Ony „granty“, z nichž podle jejích vlastních slov bude provoz zajištěn, jsou půvabně průzračné a vskutku transparentní. Jeden z nich je třeba od zpravodajské agentury přifařené k ČT, řízené již roky Šimonem Pánkem, „Člověk v tísni“. Takže až budete zase posílat dary na domnělé „humanitární akce“ této organizace (účastnící se mimochodem před rokem velmi aktivně Majdanu), víte, komu své peníze posíláte.

Velká tetka strýčka Sama „Spouštíme nový internetový deník, kde chceme mapovat vazby a kontakty lidí, kteří v této zemi mají vliv. A to z nejrůznějších částí společnosti. Jako vrcholně aktuální například vidím mapu vlivu Ruska na tuzemský veřejný sektor, kterou jsme již začali zpracovávat,“ řekla Sabina Slonková, která stojí v čele tohoto jistě finančně náročného projektu. Jeho provoz bude podle ní pokrytý ze zakázek, které zajišťuje vydavatelství, z grantů a vlastních zdrojů. Podle několika zdrojů již nyní má k dispozici přes deset miliónů.

Idealisté z dolarových tiskáren A snad ještě lepší je grant od „zapsaného spolku“ (tak zní oficiální název podle nového Občanského zákoníku) s typicky českým názvem Free Czech Media. Bohatá organizace. Loni v listopadu ji v Praze založili „novináři“ Pavel Šafr, Tomáš Klvaňa, Barbora Tachecí a Jan Jandourek. „Naším cílem je sledovat případy mocenské manipulace, skryté cenzury a zřejmé autocenzury, které se množí v klíčových českých médiích,“ řekl na ustavující schůzi nově zvolený předseda sdružení Pavel Šafr.

Proměna jak z Franze Kafky: Dosud musela média žít z inzerce, nebo příspěvků čtenářů či sponzorů. Slonkové svazáci z amerického Kováka však mají vystaráno. Mohou se proto plně soustředit na sběr „zpravodajských informací“, které jejich 87


Tihle „idealisté“ mají zjevně peněz jako želez. Nejenže z nich financují své vlastní aktivity (založili kromě jiného web Svobodné fórum), ale ještě jim zbylo i pro paní Slonkovou. Jestli nebude vtip v tom, že jsou „neziskovka“, která rovněž dostává skvělé „granty“, přestože její zakladatelé „za dluhy neručí“. Jistě se jich ale obávat nemusejí. Alespoň dokud FED (americká centrální banka) bude chrlit tuny potištěných papírků zvaných dolary, které jsou podloženy vojenskou silou Spojených států, takže za ně zatím všichni musejí obchodovat s ropou – nechtějí-li skončit jako Saddám či Kaddáfí.

v EU a NATO (...) K Rusku se tlačíme především sami tím, že umožňujeme, co se zde v poslední době odehrává. Pokud proti rusifikaci Česka (...) v následujících několika letech česká občanská společnost důrazně nevystoupí a tento trend nezvrátí, pak Amen s námi.“

Válce musíme zabránit Takže mám „zaracha“ pro rozhlas a televizi „veřejné služby“. Že bych kvůli tomu nespal, to tedy zrovna ne. Mám spíš obavy, aby teď kvůli mně ještě Klvaňové nevyrazili ty redaktory, co nedokázali „uvést (moje) výmysly na pravou míru“. Přece jenom – ty vzpomínky na úplně stejné bolševiky za Husákovy normalizace ve mně ještě zcela nevybledly. Vím, jak to chodilo – a opět už chodí. Také tehdy mi nějací Klvaňové za „volně šířené lži“ o zničujících metodách tehdejších kolaborantů dali načas zaracha.

Demokraté každým coulem Je to prostě dobrá společnost s ušlechtilými cíli. Demokraté každým coulem. Pluralita názorů je pro ně zákonem. Ostatně píše o tom jasně na zmíněném webu SF (název jistě jen náhodou kopíruje někdejší OF), jeden ze zakladatelů Tomáš Klvaňa. Varuje před určitě aktuálně nejvážnějším nebezpečím našeho státu, „rusifikací“ veřejného prostoru:

Jediný rozdíl je v tom, že dnes nejdou příkazy ze sovětské, ale americké ambasády. Svazáci a zaplacení kolaboranti se však od svých předchůdců neliší ani metodami, ani slovníkem. Nemohou. Jsou stejné krve, řečeno s Mauglím Rudyarda Kiplinga. Ze stejné džungle.

„Dnes je normální, když v médiích veřejné služby své lži volně šíří lidé jako Barabanov a Petr Hájek, kteří se svými projevy v ničem neliší od lží Putinových. Do rozhlasu a televize jsou bráni jako věrohodní „zástupci druhé strany argumentu“ a zřídkakdy jejich výmysly uvedou redaktoři na pravou míru. Že to vůbec mohou dělat, je smutným selháním nás, prozápadně orientovaných intelektuálních elit.

Co je však asi jediné hodno pozornosti – jak si jsou ty naše „prozápadně orientované intelektuální elity“ jisté svou mocí. Už je ani nenapadne, aby se, jako dříve třeba trochu „skrývaly“. Jdou na to po bolševicku čelně: Ten ano, ten ne, tamten ještě smí, tyhlety budeme „vyšetřovat“ (skrze „investigativní“ weby soudružky Slonkové). Tamtěm (shodou okolností prezidentům ČR) zase již „neumožníme“, aby ve veřejném prostoru šířili „hanebné lži ministra Lavrova“. Nyní už budeme

Směrem k Rusku nás ale netlačí se svým okolím jen bývalý prezident Václav Klaus, u něhož byste v minulosti museli dlouho hledat jeden jediný postoj, který by byl proti zájmům Moskvy, prezident Zeman, jenž věří víc hanebným lžím ministra Lavrova než satelitním kamerám a fotoaparátům spojenců 88

JAK SI NAŠE TĚLO VYRÁBÍ SVOJI VLASTNÍ ”MARIHUANU”

v médiích „veřejné služby“ ukazovat pouze (tak jako dosud) „důkazy o ruské agresi“ ze „satelitních kamer a fotoaparátů spojenců v EU a NATO“ – tedy až konečně nějaké zveřejní, a neukáže se vzápětí, že jsou to opět podvrhy. Chtějí, aby z nich šel strach. Jsou však ubozí a směšní. Strach ale musíme mít z jejich dnes již zcela otevřených sponzorů zpoza Atlantického oceánu a z Bruselu. Po roce od Majdanu je válka, na kterou nás mají připravit zdejší Páté kolony, blíž, než kdykoli po roce 1989. Musíme jí za každou cenu zabránit. Navzdory Slonkovým a Klvaňům. zdroj:http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/1512-prvni-vyroci-puce-oslavy-rozvracene-zemepriprava-na-valku-s-ruskem-americti-vysetrovatele-v-prazeslonkova-klvana-a-dolary-hon-na-opozici-zacina.htm

Jak si naše tělo vyrábí svoji vlastní ”marihuanu” Co jste o konopí určitě nevěděli. Článek o tom, co mají lidé a konopí společného! Kanabinoidový systém ovlivňuje prakticky všechny funkce našeho organismu a otevírá naše vědomí novým způsobům myšlení. Osvoboďte se... Americký vědec Dr. R. Melamede PhD., bývalý děkan fakulty biologie na University of Colorado uznávaný jako přední světový odborník na léčebné využití konopí, se již dlouhá léta zabývá výzkumem kanabinoidů. Tvrdí o nich, že mají velký význam nejenom v doméně lékařství, ale je přesvědčený i o jejich společenském působení při procesu civilizace člověka. 89


”Vědecky bylo prokázáno, že počet THC receptorů se zvyšuje s postavením na vývojovém žebříčku druhů. Navíc se zjistilo, že nejvíc těchto receptorů se nachází v oblastech mozku spojených s inteligencí. Proto se osobně domnívám, že jak z logického, tak i z náboženského hlediska je stimulace těchto receptorů součástí myšlenkových procesů, které představují Boží vůli, např. procesů tvůrčích”, prohlašuje tento vědec, který se vedle vědecké práce v oblasti biologie zabývá i filosofickým studiem.

6. Kanabinoidy skutečně zabíjejí mozkové buňky, ale jedná se o buňky zvané gliomy, což jsou buňky mozkových nádorů. Všechny ostatní mozkové buňky kanabinoidy chrání a léčí. (Gliomové buňky nesnesou účinek kanabinoidů.) 7. Kanabinoidy chrání před spálením a rakovinou kůže díky CB1 receptorům v pokožce. 8. Kanabinoidy zpomalují proces stárnutí. Myši s mozky citlivými na kanabinoidy žijí déle a myši, jejichž mozky mají zablokované CB1 receptory, umírají dříve.

Jak jsme s konopím propojení a co máme společného:

9. Kanabinoidové receptory zvyšují aktivitu přední části mozku a vyššího vědomí.

1. S výjimkou hmyzu najdeme endokanabinoidy v každém živočichovi na této planetě od měkkýšů výše. Endokanabinoidový systém zachovává rovnováhu funkcí našeho těla (homeostázi).

10. Endokanabinoidy se nacházejí dokonce i uvnitř buněk bílých krvinek (receptory CB2). Tyto receptory se většinou nacházejí v buňkách imunitního systému a regulují přechod do stavu boje proti zánětlivým procesům.

2. Novorozeňata dostávají endokanabinoidy na počátku kojení od matek v mateřském mléku, aby dostala chuť k jídlu a naučila se jíst (do té doby dostávala potravu pupeční šňůrou, a nevěděla, jak jinak se stravovat).

11. Kanabinoidy chrání srdce proti arytmii. 12. Působení kanabinoidů proti bolesti je založené na existenci specifických nervů, kterým se říká vaniloidní receptory. Naše tělo vyrábí svoji vlastní ”marihuanu” endogenní kanabinoid anandamid (amid blaženosti v sanskrtu) – působící proti bolesti prostřednictvím nervových zakončení. Anandamidy jsou naším organismem vyráběny při mnoha různých příležitostech. Například při užívání aspirinu se zvyšuje hladina anandamidu, který působí proti bolesti. Stará babička, která by NIKDY neokusila marihuanu, vůbec netuší, že její tělo si ve skutečnosti vytváří její ekvivalent přirozenou cestou. Nevědí o tom nejenom staré babičky, nýbrž ani politici a obyčejní občané, kteří si vůbec neuvědomují, že odsuzují

3. Myši s chybějícími CB1 kanabinoidovými receptory nemají rády změny. Přemístíme-li je do jiné části klece, začnou být rozrušené, a uklidní se teprve, když se dostanou zpět na své obvyklé místo, ale jsou-li opět přemístěny, opětovně se rozruší. Mozky mnoha lidí nemají dobré spojení s CB1 a CB2 receptory. 4. Všechny nové druhy užívají kanabinoidy. 5. Prostým žitím a dýcháním naše tělo vytváří škodlivé volné radikály. Kanabinoidy pomáhají obrátit tento proces.

90


něco, co si jejich těla přirozeně vyrábějí. Důkazy založené na tvrzení pacientů jsou průkazné, protože když někdo užije konopí a utiší to jeho bolest, pak si samozřejmě příště dá opět a pomůže mu to. O této skutečnosti má sice důkaz pouze dotyčná osoba, ale je nicméně pravdivá.

17. Vzhledem k existenci receptorů CB1 a CB2 v mozku, je užívání konopí pro člověka přirozenou záležitostí. 18. Bojovníci proti drogám nevyvíjejí svou činnost, protože jsou od přírody zlí, ale protože jsou primitivnější (dalo by se říct ”tupější”). Místo snahy o spolupráci a vzájemné pochopení, dívají se na svět kolem sebe se strachem a nepřátelstvím.

13. V případě většiny poruch imunitního systému buňky tohoto systému vytvářejí volné radikály, které působí prozánětlivě, a ničí tak vlastní tělo, jako by se jednalo o cizí předmět. Konopí přivede imunitní systém do stavu boje proti zánětům a pomůže zpomalit postup nemoci se současným zpomalováním stárnutí.

19. Podle studie o funkci mozku provedené na 150 osobách trpících depresí konopí chrání mozek proti odumírání buněk a rovněž ochraňuje neurony. 20. Kanabinoidy rozšiřují průdušky a pomáhají dýchat osobám trpícím astmatem. Někdy však mohou mít účinek přímo opačný. Kanabinoidy však mají individuální účinek a pokud pacientovi nevyhovují, neměl by je tedy ani užívat.

14. Konopí má také vliv na křeče, a to nejen THC ale i nepsychoaktivní kanabidiol (CBD). Přesný mechanismus není známý, ale je faktem, že i technické konopí má vysoký obsah CBD. Kanabidiol působí proti rauši způsobenému THC a zároveň pacientovi ulevuje od potíží. Kanabinoidy mají vliv na vše v našem těle včetně vědomí.

21. Jako přírodní prostředek k utišení bolesti naše receptory používají kanabidiol CBD. Podle posledních výzkumů se na tišení bolesti silně podílí i THC a ostatní kanabinoidy. Čím víc je jasné, že tyto látky působí v synergii /vzájemně podporují svůj účinek/, na což přišel již v 50. letech profesor Jan Kabelík z Palackého university v Olomouci.

15. Kanabinoidy v našem těle působí i mimo vazby na receptory CB1 a CB2, ovlivňují pokožku a jiné části těla. 16. Někteří pacienti trpící manio-depresivní poruchou rádi užívají odrůdy sativa v depresivní fázi, ale pokud jsou v opačném stadiu, lépe jim vyhovuje indica, která je uklidní. Některé odrůdy mají kombinaci kanabinoidů vhodnou pro tišení bolesti, jiné zase mají pozitivní účinek při imunitních problémech. Farmaceutické společnosti se pokoušejí synteticky vyrobit různé kanabinoidové složky obsažené v rozdílných odrůdách konopí. Jestliže se jim to podaří, bude více možností na výběr a pacienti si budou moci vybrat lék, na který jejich organismus bude nejlépe reagovat.

22. Kanabinoidy mají vliv na to, jak se díváme na budoucnost. Člověk se špatnou životní zkušeností se na budoucnost dívá spíš s obavami. Uživání kanabinoidů ve vás vzbudí zájem o budoucnost. Je to prostě mechanismus odmítání změn versus touha po změnách a hledění do budoucnosti. Konzervativní lidé umírají předčasně ve stresu, svázaní obavami. Lidé i myši s otevřenou myslí

91


jsou schopni přijmout změny, zatímco lidé a myši s defektními kanabinoidovými receptory to nedokáží, protože jen myšlenka na změnu je vyděsí.

pocitu hladu. Konopí pozitivně působí na zdraví, protože napomáhá vyváženosti imunitního systému a omezuje usazování tuků v kardiovaskulárním systému.

23. Kanabinoidy preventivně působí proti některým typům rakoviny: gliomům (mozkovým nádorům), rakovině kůže, prostaty, prsu, malignímu lymfomu a leukémii. Kanabinoidy mohou zabránit rakovině nebo ji vyléčit. Kanabinoidy umějí zabíjet špatné buňky a chrání ty dobré.

29. Poslední výzkumy ukazují, že nadále již nebude možno označovat konopí za látku způsobující rakovinu. Apoptóza buněk je proces, při němž příliš poškozené buňky ”páchají sebevraždu”. Nikotin aktivuje opačný proces, který buňkám zabraňuje odumřít. Při kouření (jakékoliv látky) se do dýchacích cest a kardiovaskulárního systému dostávají rakovinotvorné látky. Buňky poškozené kouřem odumírají, nebo se v opačném případě stávají rakovinovými buňkami. Právě proti této druhé, nežádoucí možnosti chrání kanabinoidy, které podporují apoptózu poškozených buněk.

24. Konopí ulevuje při onemocnění jater a při úporném svědění. Také pomáhá při problémech se spaním a při depresi. Konopí je tady už celé stovky miliónů let. 25. Konopí v nízkých dávkách snižuje úzkost, zatímco ve velkých ji zesiluje (lék Marinol ze syntetického THC je příliš silný a zvyšuje pocity úzkosti). Lépe se po něm spí a lidem, kteří přestanou konopí užívat, hrozí problémy se spaním. Poznamenal bych také, že: při užití v jídle se delta 9 THC při průchodu játry přemění na delta 11 THC, jehož účinek je pětinásobně silnější a trvá mnohem déle.

30. Kanabinoidy ovlivňují bolest periferně. V našem těle jsou zvláštní receptory bolesti zvané vaniloidní, které jsou citlivé třeba na teplo či přílišný tlak a jsou odpovědné za pocit bolesti. Anandamid je endokanabinoid, který dokáže bolest regulovat. O schopnosti konopí regulovat bolest se vědělo již odedávna a byla potvrzena celou řadou vědeckých studií, ale teprve nedávno se přišlo na molekulární mechanismy, které řídí interakci bolesti a kanabinoidů. Zjistilo se, že existuje mnoho souvislostí mezi kanabinoidovým systémem a endogenním opiátovým systémem. Výzkumy naznačují, že kanabinoidy by se daly úspěšně použít i pro léčení závislosti na opiátech. Kanabinoidy na jedné straně dokáží umocnit účinek opiátů při tišení bolesti (je pak možno snížit dávku morfia až o 50%), na druhé straně mohou napomáhat pacientům, kteří se snaží zbavit závislosti na těchto látkách.

26. Konopí chrání nervové buňky před odumíráním a tím i před Alzheimerovou nemocí. 27. Když pocítíme chuť k jídlu, je to protože naše tělo si vytvořilo látky podobné přírodním kanabinoidům. Jakmile se nasytíme, produkce těchto látek ustane. Příjem potravy je jednou z nejdůležitějších životních funkcí. 28. Při poraněních hlavy se v těle vylučují endokanabinoidy, kterými se organismus chrání. Podobně nás chrání proti účinkům nervových plynů. Konopí v organismu spustí ochranné mechanismy podobným způsobem, jako když si tělo vytváří endokanabinoidy při 92

PSILOCYBIN: THE SCIENCE BEHIND A MAGICAL MOLECULE

31. Mezi kanabinoidy se řadí nejen přírodní látky obsažené v konopí, ale i ty, které si vyrábí náš organismus (endokanabinoidy). Tyto látky udržují rovnováhu našeho metabolického systému (homeostázi). Kanabinoidový systém ovlivňuje prakticky všechny funkce našeho organismu a otevírá naše vědomí novým způsobům myšlení. Osvobozuje nás od jednostranně zaměřeného způsobu přemýšlení, což je velkým přínosem, protože budoucnost se obvykle skládá z věcí nám neznámých. Kanabinoidový systém nám pomáhá radostně a mírumilovně přijímat změny a přizpůsobovat se jim, být jim prostě otevřený. Kanabinoidový systém také může mít pozitivní účinek při kardiovaskulárních onemocněních, protože může snížit rozsah infarktu, pomáhá přecházet vývoji celé řady poruch imunity, působí proti nemocem jako artróza, roztroušená skleróza, cukrovka, Crohnova nemoc a jako přirozený regulátor bolesti. Vedle pozitivních účinků na neurologické poruchy spojené se stárnutím (Alzheimerova nemoc) dobře působí i na paměť a duševní bolest.

Psilocybin: The Science behind a Magical Molecule

Konopí je holistický lék, který je třeba užívat rozumně a náležitým způsobem - ani příliš málo, ani příliš mnoho - aby byl opravdu účinný.

Liberty CapsPsilocybin is a naturally occurring psychedelic compound found in many species of mushrooms. In this form it has a long history of use by humanity in the context of healing and divination, and it is still employed in this manner today by indigenous groups such as the Mazatec. Since the 1960’s awareness of psilocybin and the fungi within which it resides has spread into the Western world. Following the legal clamp down that resulted from widespread use of this and other psychedelics like LSD and mescaline at this time, scientific research into this compound and other psychedelics all

Obsah CBD a dalších léčivých kanabinoidů je možné vyzkoušet v konopném čaji, konopném oleji, konopném semínku. Zdroje: www.zelenazeme.cz, www.bushka.cz, (THC Ministry, Current Drug Targets - CNS & Neurological Disorders) zdroj:http://www.czechfreepress.cz/konopi/jak-si-nase-telovyrabi-svoji-vlastni-marihuanu.html 93


but drew to a halt. In the last few years regulatory red tape has been loosening to some degree, and scientists have began studying psilocybin for a number of reasons. It appears that psilocybin is a highly multifaceted compound and has the capacity to act as a profound tool in the study of the brain and consciousness, as well as act as a treatment for a variety of psychological conditions. Psilocybin is a compound of very low physical toxicity, but it can exert very powerful psychological effects, and the correct set and setting are of key importance when the drug is administered to reduce the chances of adverse reactions and to maximize potential benefits. On ingestion, psilocybin is dephosphorylated into the pharmacologically active molecule psilocin which closely resembles a key neurotransmitter serotonin in structure, and because of this it has a high affinity for 5-HT2A and 5-HT1 serotonin receptors where it mimics the effect of this neurotransmitter. The psychedelic effects of psilocybin can be prevented by the chemical ketanserin, which acts as a 5-HT2A receptor antagonist, blocking psilocybin’s access to the receptor sites and preventing it from exerting an effect (Vollenweider et al. 1999). These receptors are located at varying densities in many parts of the brain, and play important roles in mood and motivation regulation, among other things. At medium doses psilocybin has also been found to increase the cerebral metabolic rate of glucose, particularly in the frontomedial and frontolateral cortex (24.3%), anterior cingulate (24.9%) and temporomedial cortex (25.3%) brain regions (Vollenweider et al. 1997).

under psilocybin have found that brain activity was reduced in the default-mode network via a reduction in blood flow, and hub regions such as the thalamus and anterior and posterior cingulate cortex were affected. This in turn has downstream effects on consciousness, leading to a more unconstrained, expansive and free flowing state when compared to cognition in a sober state (Carhart-Harris et al. 2012). An overactive default mode network is associated with depressive states and obsessive rumination, so a reduction in activity of this network may have important implications for the treatment of depression. A reduction of activity in the default-mode network is also linked to experiences of ego dissolution commonly associated with psilocybin. This network is linked to our personality and sense of self, with the latter being experienced as less solid under psilocybin, and there is a sense of novelty, with people commonly describing experiencing the world akin to new, as through child like eyes. Activity in the medial prefrontal cortex was consistently decreased by psilocybin, which is of interest as this area has been observed to be hyperactive in people experiencing major depressive episodes. Mindfulness meditation has also been found to reduce activity in these same brain regions.

Recent technological developments such as functional magnetic resonance imaging (fMRI) are allowing researchers to examine the brain less invasively and with greater precision than ever before. Brain imaging studies of healthy volunteers 94


sciousness is facilitated, with respect to an increased breadth of associations made by the brain under the drug and the ease with which this occurs compared to sober states (Tagliazucchi et al. 2014). This research indicates that psilocybin may allow access to waking dream states, and so allow active unconscious emotional processing and learning that is associated with dreaming, while also being an aid in creative thinking and problem solving, while having therapeutic applications for its ability to access the primal parts of the brain. It appears the state of consciousness resulting from psilocybin ingestion leads to disorganized and reduced activity in the ego system which in turn permits disinhibited and increased activity on the emotion system. This builds on evidence in other studies with the compound that psilocybin may be a useful aid for certain forms of psychotherapy. More brain imaging research has also shown the psilocybin enhances autobiographical recollection and facilitates the recall of memories in a vivid fashion in healthy volunteers, and that there was a correlation between vividness of memories and subjective well being at a two week follow up after the session. Increased activity in brain regions that process visual and other sensory information was also observed. This aspect of psilocybin suggests it may be an aid to psychotherapy as a tool to facilitate the recall of salient memories or to aid in the reduction of fixation on negative memories, while also having the potential to enhance creative thinking (Carhart-Harris et al. 2012).

Further analysis of the recent MRI findings of human brains under psilocybin has shown that the drug increases connection and communication between brain regions that are usually more disconnected in a sober state, and in a organized and stable fashion; the brain’s connectivity pattern is distinctly different under psilocybin. It is possible that experiences such as synesthesia reported under psychedelics, where different sensory perceptions cross over and merge, may occur due to these alterations in brain connectivity. The function of the brain under psilocybin can be described as less constrained and more intercommunicative compared to a sober brain state (Petri et al. 2014).

Further brain imaging research has built on this past research and shown that psilocybin increases the amplitude of activity in brain regions that are reliably activated during dream sleep and which form part of the brains more ancient and primitive emotion system. At the same time an expanded state of con-

More recent research has shown that psilocybin administration results in reduced amygdala reactivity, which in turn is correlated with positive mood in healthy volunteers (Kraehenmann et al. 2014) Thus, psilocybin may have potential as a treatment for anxiety and depression, with amygdala overac95


tivity linked with negative mood states in patients with major depression. Research into psilocybin’s role as a treatment for depression and anxiety is ongoing. Current antidepressant treatments only dampen symptoms, require chronic use to be effective, are only effective for a certain proportion of people, tend to come with a range of side effects, and for some such as the commonly prescribed SSRI’s, withdrawals can be prolonged. Psilocybin could provide an alternative, more effective way of treating depression than is currently employed.

Recent studies have used psilocybin in the treatment of alcoholism and tobacco addiction. A recently completed pilot study with 15 participants using medium and large doses of the drug yielded highly promising preliminary results, and further research is certainly warranted. 12 of 15 study participants (80%) showed abstinence at a six month follow up, while current treatments for tobacco addiction have a much lower success result, not exceeding 35% (Johnson et al. 2014). This was a small pilot study to test the feasibility of using psilocybin to treat tobacco addiction so it is important not to draw any definitive conclusions regarding the efficacy of psilocybin in treating tobacco addiction, but the results are certainly encouraging and supportive of further research. A very recent study explored the use of psilocybin in treating alcoholism, and observed significant long term abstinence gains (over 36 weeks) following psilocybin treatment, with no treatmen related adverse events. This was a small preliminary study, with further research warranted (Bogenschutz et al. 2015).

Research supported by MAPS and led by Francisco Moreno at the University of Arizona compromised the first FDA approval clinical pilot study of psilocybin in the US since 1970, and it was focused on the treatment of obsessive-compulsive disorder (OCD). It was found that psilocybin administration resulted in a significant reduction in OCD symptoms in a number of patients (Moreno et al. 2006), and this is hypothesized to occur via a downregulation of serotonin receptors, resulting in a reduced responsiveness to serotonin (Halberstadt & Geyer 2011).

Psychedelics like psilocybin act in a number of different ways in the brain to affect addictive syndromes. They act on the receptors in the brain associated with drug seeking behavior, while reducing blood flow to areas of the brain associated with emotional processing and higher function that tend to be overactive in depressives. This can restrain negative circular thought patterns associated with addiction. The temporary chaotic state induced by psychedelics seems to weaken reinforced brain connections and dynamics and the experience provides a window of reflection where people can view their life and addiction issues from a wider perspective. People who were more successful in quitting smoking had higher ‘mystical experience’ scores, and in other studies, the psilocybin induced mystical experience was found to cause positive

Psilocybin has been found to reduce the pain and symptoms of cluster headaches (Vollenweider & Kometer 2010; SunEdelstein & Mauskrop 2011) which are highly debilitating, are considered one of the most painful syndromes known to Man and are linked to a high suicide rate. No other treatments are known to stop cluster headache cycles and subpsychedelic doses of psilocybin (and LSD) are effective. Psilocybin has been found to decrease blood flow in the hypothalamus, where blood flow increases during cluster headache episodes, which may partly explain its efficacy in treating this condition (Carhart-Harris et al. 2012). Further research in this area is certainly warranted.

96


changes in measures of life satisfaction and well being, as well as long term personality change, particularly in openness.

and beyond (Vollenweider & Kometer 2010; Grob et al. 2011). Further research in this area is ongoing, and is being conducted by Dr Stephen Ross of New York University with support from the Heffter Research Institute.

Low doses of the compound, and chronic high doses have recently been found to increase hippocampal neurogenesis in mice, and increased the speed of their ‘unlearning’ of negative fear behavior responses when compared to drug free controls, an effect that may hold promise in the treatment of post-traumatic stress disorder (PTSD) and related pathologies (Catlow et al. 2013). Thus psilocybin may have applications for treating PTSD in humans, a syndrome characterized by highly abnormal brain function, including impaired hippocampal function (Shin et al. 2006). Impaired hippocampal neurogenesis has also been implicated in cognitive disorders such as anxiety, depression, post-traumatic stress disorder (PTSD), addiction (Canales 2013) and neurodegenerative diseases. The psilocybin was also found to decrease activity in the medial frontal cortex regions of the mice, this area being linked to overactivity in sufferers of PTSD, and this has also been observed in human studies (Carhart-Harris et al. 2012). It may be that psilocybin, like ketamine, alters glutamatergic neurotransmission, this being linked with neurogenesis and neuroplasticity in the brain (Vollenweider & Kometer 2010).

Research with high doses of psilocybin has found it can induce long term, positive changes in personality and feelings of life satisfaction and well-being while having the capacity to reliably allow access to mystical or transcendent states (Griffiths et al. 2011). In 1962, psilocybin’s potential for catalysing mystical or religious experiences was investigated in the Marsh Chapel Experiment. The study was headed by Walter Pahnke and co run by Tim Leary, and investigated whether large doses of psilocybin could illicit religious experiences in religiously predisposed subjects, comprising divinity student volunteers, within a religious setting. Half of the students received a dose of 30mg psilocybin, and the other half a physiologically active placebo in the form of niacin. Rick Doblin conducted a 25 year follow up of this study, and found that nearly all subjects who had received psilocybin described the experience as being of “a genuine mystical nature and characterized it as one of the high points of their spiritual life” and that the study in question cast “a considerable doubt on the assertion that mystical experiences catalysed by drugs are in any way inferior to non-drug mystical experiences in both their immediate content and long-term effects (Doblin 1991). This view was shared by clinical psychologist William A. Richards, who in 2007 stated that “mushroom use may constitute one technology for evoking revelatory experiences that are similar, if not identical, to those that occur through so-called spontaneous alterations of brain chemistry (Richards 2008).

Psilocybin is being studied for its efficacy at assisting terminally ill cancer patients by easing their psychological suffering implicated with their approaching death. Initial results, where low doses of the drug are employed combined with supportive psychotherapy, show great promise in psilocybin assisting people by reducing anxiety and existential angst, reducing dependency on pain medication following the session and allowing people to make the most of their remaining time. Effects from a single psilocybin session can be long term, with effects lasting from two weeks up to six months

Openness is one of the five measures of personality, and can be significantly changed in the long term by a single dose 97


of psilocybin, especially if people have a mystical experience during a session (Griffiths et al. 2011). This is of great interest, as after the age of 30 personality is thought to be generally fixed in the individual, and openness is thought to decline with age, hinting that psilocybin can influence neuroplasticity of the brain. This change in personality remained as strong 14 months after the session, and appears to be long term (Griffiths et al. 2011). Openness covers personality traits such as an appreciation for new experiences, broadness of imagination and finding value in aesthetics, emotion, curiosity and creativity, with an increased hunger for knowledge (MacLean et al. 2011).

on their previous work there. Just months ago a pilot study was completed in the US, based at John Hopkins University, looking at the effects of psilocybin on behavior, psychology and brain function in long-term meditators. Psilocybin has a long history of use by humanity, and has been revered as a powerful medicine and ally for a very long time. Modern science is confirming and building upon ancient wisdom to allow us to better understand this amazing and highly multifaceted molecule, in order that we can better utilize its tremendous capacity to heal people. Bogenschutz, M.P., Forcehimes, A.A., Pommy, J.A., Wilcox, C.E., Barbosa, P. & Strassman, R.J. (2015) Psilocybin-assisted treatment for alcohol dependence: A proof-of-concept study. Journal of Psychopharmacology. In Press.

Psilocybin may have application in psychical research. In 1997 there was some research into how psilocybin could influence results from remote viewing conducted by students at the University of Amsterdam. In the experiment, test-subjects under the influence of cannabis selected the right target only slightly above chance expectancy. Test-subjects under the influence of psilocybin selected the target with a success rate of 58.3%, which is a statistically significant result. The experiment was small however with only 12 subjects, but further research with larger sample sizes is warranted (Millay 1999).

Canales, J.J. (2013) Deficient plasticity in the hippocampus and the spiral of addiction: focus on adult neurogenesis. Current Topics in Behavioural Neuroscience, 15, 293-312. Catlow, B.J., Song, S., Paredes, D.A., Kirstein, C.L. & Sanchez-Ramos, J. (2013) Effects of psilocybin on hippocampal neurogenesis and extinction of trace fear conditioning. Experimental Brain Research, 228, (4), 481-491. Carhart-Harris, R.L., Erritzoe, D., Williams, T. Stone, J.M., Reed, L.J., Colasanti, A., Tyacke, R.J., Leech, R., Malizia, A.L., Murphy, K., Hobden, P., Evans, J., Fielding, A., Wise, R.G. & Nutt, D.J. (2012) Neural correlates of the psychedelic state as determined by fMRI studies with psilocybin. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 109, 2138-2143.

This is an exciting time for psilocybin research. The last few years have seen an explosion in research, and this itself indicates that the strongly anti psychedelic mind-set in scientific circles, a hangover from the 1960’s, is beginning to dissipate, and researchers now have cutting edge technologies such as fMRI to aid them in the work and increase the precision and breadth of their findings. Research in many areas is ongoing, and new avenues for inquiry are opening up. David Nutt and his team at Imperial College are conducting a study on the efficacy of psilocybin as a treatment for depression, building

Carhart-Harris, R.L., Leech, R., Williams, T.M., Erritzoe, D., Abbasi, N., Bargiotas, T., Hobden, P., Sharp, D.J., Evans, J., Feilding, A., Wise, R.G. & Nutt, D.J. (2012) Implications for psychedelic-assisted psychotherapy: functional magnetic resonance imaging study with psilocybin. The British Journal of Psychiatry, 200, (3), 238-244. Doblin, R. (1991) “Pahnke’s Good Friday Experiment”: a long-term follow up and methodological critique. Journal of Transpersonal Psychology, 23, (1), 1-25.

98


Griffiths, R.R., Johnson, M.W., Richards, W.A., McCann, U. & Jesse, R. (2011) Psilocybin occasioned mystical-type experiences: Immediate and persisting dose-related effects. Psychopharmacology (Berl), 218, 649-665.

Richards, W.A. (2008) The phenomenology and potential religious import of states of consciousness facilitated by psilocybin. Archive for the Psychology of Religion, 30, (1), 189-199.

Grob, C.S., Danforth, A.L., Chopra, G.S., Hagerty, M., McKay, C.R., Halberstadt, A.L. & Greer, G.R. (2011) Pilot study of psilocybin treatment for anxiety in patients with advanced-stage cancer. Archives of General Psychiatry, 68, (1), 71-78.

Shin, L.M., Rauch, S.L. & Pitman, R. K. (2006) Amygdala, Medial Prefrontal Cortex, and Hippocampal Function in PTSD. Annals of the New York Academy of Sciences, 1071, 67-79. Sun-Edelstein C, Mauskop A. (2011). ”Alternative headache treatments: nutraceuticals, behavioral and physical treatments”. Headache: the Journal of Head and Face Pain, 51, (3), 469–83.

Halberstadt, A.L. & Geyer, M.A. (2011). Multiple receptors contribute to the behavioural effects of indoleamine hallucinogens. Neuropharmacology, 61, (3), 364–81.

Tagliazucchi, E., Carhart-Harris, R., Leech, R., Nutt, D. & Chialvo, D.R. (2014) Enhanced repertoire of brain dynamical states during the psychedelic experience. Human Brain Mapping. In Press.

Johnson, M.W., Garcia-Romeu, A., Cosimano, M.P. & Griffiths, R.R. (2014) Pilot study of the 5-HT2AR agonist psilocybin in the treatment of tobacco addiction. Journal of Psychopharmacology, 28, (11), 983-992.

Vollenweider, F.X. & Kometer, M. (2010) The neurobiology of psychedelic drugs: implications for the treatment of mood disorders. Nature Reviews Neuroscience, 11, (9), 642–51.

Millay, J. (1999) Multidimensional Mind: Remote Viewing in Hyperspace. North Atlantic Books, Berkeley, California, USA. Kellner M. (2010). Drug treatment of obsessive-compulsive disorder. Dialogues in Clinical Neuroscience, 12, (2), 187–97.

Vollenweider, F.X., Leenders, K.L., Scharfetter, C., Maguire, P., Stadelmann, O. & Angst, J. (1997) Positron Emission Tomography and Fluorodeoxyglucose Studies of Metabolic Hyperfrontality and Psychopathology in the Psilocybin Model of Psychosis. Neuropsychopharmacology, 16, (5), 357-372.

Kraehenmann, R., Preller, K.H., Scheidegger, M. Pokorny, T., Bosch, O.G., Seifritz, E. & Vollenweider, F. X. (2014) Psilocybin-Induced Decrease in Amygdala Reactivity Correlates with Enhanced Positive Mood in Healthy Volunteers. Biological Psychiatry. In Press.

Vollenweider, F.X., Vontobel, P., Hell, D. & Leenders, K.L. 5-HT Modulation of Dopamine Release in Basal Ganglia in Psilocybin-Induced Psychosis in Man-A PET Study with [11C]raclopride. Neuropsychopharmacology, 20, (5), 424-433.

MacLean, K.A., Johnson, M.W. & Griffiths, R.R. (2011) Mystical experiences occasioned by the hallucinogen psilocybin lead to increases in the personality domain of openness. Journal of Psychopharmacology, 25, (11), 1453-1461.

zdroj:http://the-nexian.me/home/knowledge/142-psilocybin-the-science-behind-a-magical-molecule

Moreno, F.A., Wiegand, C.B., Taitano, K. & Delgado, P.L. (2006) Safety, Tolerability, and Efficacy of Psilocybin in 9 Patients With Obsessive-Compulsive Disorder. The Journal of Clinical Psychiatry, 67, 1735-1740. Petri, G., Expert, P., Terkheimer, F., Carhart-Harris, R., Nutt, D., Hellyer, P.J. & Vaccarino, F. (2014) Homological scaffolds of brain functional networks. Journal of the Royal Society Interface, 11, (101), e20140873.

99

MARTIN KOLLER: USA JDE O ZNIČENÍ RUSKA, JAK Z FÝREROVA PLÁNU. NAŠI POSKOCI SE HRNOU DO OTROCTVÍ.

neměla nikdy vstoupit do NATO. Jak při vědomí toho všeho odhadovat možný budoucí vývoj? Budoucí vývoj bude záležet na tom, zda bude politická reprezentace EU a Ukrajiny sledovat a prosazovat zájmy svých obyvatel nebo zájmy americké geopolitiky. Ty jsou na Ukrajině, a nejen tam, diametrálně rozdílné. Krveprolití bylo už tak dost. Najednou se objevila informace, že podle německých tajných služeb je od počátku občanské války na Ukrajině již 50 000, nikoli obvykle publikovaných 5 000 mrtvých. Jedná se v převážné většině o civilní obyvatelstvo pobité ukrajinskou armádou v regionech ovládaných separatisty. Když k tomu připočítáme invalidy, raněné a hmotné škody, můžeme mluvit opravdu o skvělém výsledku (euroamerického) Majdanu a práce ukrajinských válečníků. Přechod Krymu k Rusku se udál prakticky beze ztrát. Oproti tomu lze připomenout zbytečné americké války v Iráku, Kosovu, Sýrii a Libyi se všemožnými zvěrstvy a hromadami mrtvých pod hesly demokracie a lidských práv. Jediní, kdo na amerických válkách profitovali, byli teroristé, téměř výhradně islamističtí, a narkomafie.

Martin Koller: USA jde o zničení Ruska, jak z fýrerova plánu. Naši poskoci se hrnou do otroctví. Kdyby ukrajinská armáda měla kvalitu, separatisty by už dávno porazila. Zbraně má, říká pro ParlamentníListy.cz vojenský analytik Martin Koller. Pokud jde o dodání zbraní Ukrajině ze strany Západu, dle jeho názoru k tomu stejně již dochází. V celé ukrajinské krizi dle něj nejde o nic jiného, než o geopolitický tlak na Rusko. „V současné době jsou reprezentanti EU v pozici mnichovanů a USA v pozici fýrerova rajchu, který kdysi chtěl zničit a kolonizovat Sovětský svaz a zlikvidovat nejen Židy, ale i všechny slovanské státy a většinu jejich obyvatel,” píše doslova Koller.

Ukrajina má zbraní dost, k tomu zbrojní průmysl, ale mizernou armádu, která se neztotožňuje s bojem za americké zájmy. V takovém případě žádné zbraně nepomohou. Jde o to, zda mírový plán odsouhlasí USA. Pokud nikoli, budou reprezentanti EU bojovat do posledního Evropana jako praví oddaní slouhové cizích zájmů. Navíc ukrajinská vláda je zcela v moci a režii americké geopolitiky a financí, takže se lze obávat, že již ztratila pud sebezáchovy. Stát, na jehož území probíhá občanská válka podporovaná dosud ze strany USA, EU i Ruska, nemá v NATO i v delší perspektivě co pohledávat. Jednalo by se o výrazně destabilizující faktor. A NATO je, aspoň oficiálně mírová organizace, která řeší bezpečnostní problémy především diplomatickými prostředky. A nebo ne?

Evropští politici, snad s výjimkou Poláků, odmítají dodávku zbraní Ukrajině v obavě masivní eskalace konfliktu a dalšího krveprolití. Prezident Porošenko sice zbraně ze Západu úpěnlivě žádá, druhým dechem je ale prý otevřený mírovému plánu Merkelové s Hollandem. K tomu se v Evropě stále množí názory, že Ukrajina by

100


Ukrajina to s vlastní armádou nemá jednoduché. Přestože gruzínský exprezident Saakašvili tvrdí, že ukrajinská armáda má na to, aby obsadila celé Rusko, realita je taková, že stále více mužů odmítá narukovat, tisíce se jich skrývají, jejich matky a ženy demonstrují a odmítají je „vydat“ do bojů. Kyjev navíc každý den války stojí prý pět až deset milionů dolarů. Pokud nakonec skutečně nedojde k dodání zbraní Ukrajině třeba z USA, jak dlouho podle vás Kyjev schopen separatistům odolávat?

erickým a ruským vojákem. Americký voják bojuje v cizí zemi bez jakéhokoli ideálu a vztahu k této zemi a jejím obyvatelům (kteří v něm většinou vidí ozbrojeného okupanta), mnohdy proti nim a za peníze. Ruský voják brání v současnosti svoji zem a svůj národ, některý rovněž za peníze, ale s přesvědčením. Jen bych doplnil, že před vypuknutím občanské války měla ukrajinská armáda 486 tanků, 1 903 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 342 různých děl, 287 raketometů, 180 minometů a zhruba 190 bojových letounů a vrtulníků. Kolem 10 až 15 % získali separatisté v boji nebo ve skladech. Přibližně stejné množství techniky ukrajinská armáda ztratila v boji. Výzbroj na obou stranách je typově v podstatě stejná. O ukrajinských báchorkách o přímé účasti ruské armády, které papouškují řadu měsíců bez jediného důkazu reprezentanti NATO, nemá smysl se rozepisovat. Na území Ukrajiny je několik velkých zbrojovek, které jsou schopné výzbroj doplnit. Zbývající výzbroj by měla bohatě stačit k porážce separatistů, kteří navíc zcela postrádají letectvo. Tak proč ukrajinští politici stále žebrají o další zbraně? Neplní tím spíš požadavky zahraničních zbrojařů, a to bez ohledu na zadluženost země? Komické je, že v rámci ukrajinské armády se rozkrade téměř cokoli. Stačí vzpomenout německé sanitky, které zmizely beze stopy, nebo české maskáče, které se potupně objevily ve výstroji separatistů.

Gruzínský prezident Saakašvili, významný (proamerický) demokrat a vysoce „odborný“ poradce současné ukrajinské vlády (stejně jako bývalý šéf českého ÚSTRu), dokázal zatím pouze nacionalisticky terorizovat a vraždit obyvatele Jižní Osetie a Abcházie. S americkou podporou jim bránil v získání nezávislosti a vyvolal neúspěšnou válku s Ruskem. Ve své namyšlenosti a naivitě se snad domníval, že NATO půjde do jaderné války pro jeho extremistické ambice. Už z toho vyplývá, jaký je to vojenský odborník. Podobný jako mnozí, které můžeme denně vidět v našich oficiálních médiích. Gruzínský exprezident, americký poskok, může radit na téma jak nacionalisticky hloupnout, ostudně prohrát válku a táhnout šířit nenávist v cizím žoldu do zahraničí, protože doma ho už mají dost. Je vcelku logické, že Ukrajincům se s výjimkou poblázněných nacionalistů a žoldáků do války nechce. Co jim přinese? Zničená území s nepřátelsky naladěným obyvatelstvem, případně osobně hrdinnou smrt či invaliditu v boji za americké zájmy. Ukrajina stále žebrá o zbraně. Jenže války nevyhrávají zbraně, ale vojáci. Separatisté evidentně morálně výrazně převyšují ukrajinské vojáky i jiné ozbrojence, protože brání svoje lidi, majetek, víru, svobodu jazyka atd. Je to stejný rozdíl, který jsem kdysi vysvětloval v televizi, a to mezi am-

Kyjev nemusí separatistům odolávat. S výjimkou Mariupolu zatím neútočili, pouze bránili svoje území. Kdyby začali ukrajinští politici přemýšlet vlastními hlavami a měli zájem o svoje obyvatele, tak by nesmyslnou válku dávno ukončili. Ekonomická prosperita by navrátila separatistické regiony na Ukrajinu úspěšněji než teror a vraždění. Jenže prosperita Ukrajinu evidentně nečeká. 101


Ke konfliktu na východě Ukrajiny se po dlouhé době vyjádřili i Číňané. Mluvčí ministerstva zahraničí ČLR Hua Chunin oznámila, že Peking je proti dodávkám zbraní a podporuje plánovanou schůzku v Minsku ve složení Hollande, Merkelová, Putin, Porošenko. Do jaké míry se dá říci, že jasně vymezené čínské stanovisko může ovlivnit rozhodování velmocí, které Čínu ke svému ekonomickému růstu často nezbytně potřebují?

Německem poloviční až čtvrtinové při zhruba stejných cenách a nákladech? O důchodech a sociálním zabezpečení ani nemluvě. Kdo to vše uměle udržuje v Evropě plné svobody, demokracie a lidských práv? Každý pracující obyvatel naší republiky tak přispívá k německé životní úrovni, včetně záplavy tamních islamistických imigrantů. Proto je zcela zbytečné přijímat k nám nějaké islamisty. My jim přispíváme na ráj v Německu. Němci si žijí jako vepříci na krmníku, ale jejich blahobyt pomalu končí. Mnozí z nich samým chrochtáním u plných koryt přehlížejí fakt, že budoucností žírného bravu není ráj ale jatka, která se budou odbývat pod zeleným praporem islámu a multikulturalismu. Ale to americké „přátele“ Evropy a jejich poskoky evidentně nepálí. Naštěstí se aspoň část Němců začíná probírat z amerického snu, dokladem je PEGIDA a podobné organizace.

Čína má logicky zájem na míru, protože ten je zárukou prosperity. Škoda, že takový zájem nemají rovněž USA. Otázkou je, co na schůzce dělají Hollande a Merkelová? Ukrajina nesousedí s Německem, tím méně s Francií. Smysl má pouze účast Porošenka a reprezentace separatistů, a jen okrajově Putina. Ukrajina a Rusko přece nejsou ve válce. Ale aspoň s prostorem občanské války sousedí. Bohužel, především paní Merkelová se chová nikoli jako reprezentant zájmů obyvatel Německa a EU, tedy mírotvorce ale jako americká služka. Proto nebere ohled na nic jiného, než americké zájmy. Ty rozhodně nejsou mírové. Zde je vidět obrovský rozdíl mezi politikou Číny, která je neustále pokrytecky napadána za porušování (amerických) lidských práv, a přitom dokázala udělat obrovský krok k růstu životní úrovně svých obyvatel, včetně neuvěřitelně zaostalého Tibetu, a politikou většiny reprezentace USA a EU, které na zájmy většiny svých občanů doslova kašlou.

Evropská unie odložila platnost rozšíření sankčního seznamu proti některým ruským fyzickým i právnickým osobám. Brusel evidentně čeká na výsledky chystané minské schůzky. Co vy osobně od tohoto setkání očekáváte? Jaké jsou důvody domnívat se, že (jak naznačuje stále více hlasů) se nyní konečně otvírá skutečná možnost k ukončení občanské války a definitivnímu vyřešení konfliktu? Odpověď je složitá. Sankce především působí symetricky. Kolik zboží určeného pro Rusko se podařilo umístit za dobrých podmínek na jiných trzích? Výsledky schůzky mohou být převratné, stejně jako nicotné. Stále je otázkou, proč jednají Rusko a EU (v zájmu USA) o občanské válce na Ukrajině. Měly by jednat bojující strany pod patronátem OSN. Stejně jako v jiných občanských válkách dostávají obě strany podporu ze zahraničí. Ale bojují především občané Ukrajiny proti občanům Ukrajiny. Pokud bude sjednána nějaká

Politika paní Merkelové je vůbec zajímavá. Ona sice prosazuje americké zájmy, ale zároveň by si také chtěla zajistit nějaké kolonie. Prostě řečeno, každý Němec by měl mít ve východních koloniích nějakého otroka, který na něj pracuje. Nepřipomíná vám to něco? Proč jsou za posledních 25 let úspěšného a demokratického vývoje u nás a v dalších zemích na východ od německých hranic mzdy ve srovnání s 102


dohoda o vytvoření separatistického autonomního území na východě Ukrajiny, nevyhraje nikdo. Bude to tam vypadat stejně jako na válkou zničených a neživotaschopných palestinských územích. Výsledkem bude pravděpodobně dlouhodobá humanitární pomoc na účet občanů EU, trvalé bezpečnostní napětí a rejdiště amerických a ruských zpravodajských služeb. Bude tam velkovýroba geneticky upravených obilovin a drog. Rusko se evidentně do zabrání uvedených území nehrne (což jsem říkal před více než půl rokem v televizi a ostatní vykřikovali z plných plic opak), protože představují potenciálně obrovskou ekonomickou zátěž a politicko-bezpečnostní problém. V případě, že území zůstanou ukrajinská, bude se o ně muset postarat zadlužená vláda v Kyjevě, což bude slušný ekonomický trest za nesmyslnou válku. A opět se bude žebrat v EU, aby platila následky americké války. V takovém případě odejde s velkou pravděpodobností část obyvatel do Ruska, což dále zhorší vztahy.

který kdysi chtěl zničit a kolonizovat Sovětský svaz a zlikvidovat nejen Židy, ale i všechny slovanské státy a většinu jejich obyvatel. Na vyprázdněnou Ukrajinu měli být přesídleni Nizozemci, Dánové a Švédové. Tedy ukázkový multikulturalismus. Kde by asi byl při vítězství takových plánů pan Štětina a jemu podobní? Spojené státy tuto politiku převzaly a proti Rusku a potřebují k tomu svoje evropské poskoky. Oficiálním důvodem je boj za (americkou) demokracii a lidská práva, reálně fakt, že Rusové žijící na Krymu chtějí být součástí Ruska. No něco takového je přece zcela nenormální, nepochopitelné a nedemokratické! Vlastence je přece třeba likvidovat a označit za nacionalisty, xeno, případně jiné foby, separatisty a teroristy. Určitě by se jim nelíbila ani islamizace. Kolik Ukrajinců proto zahyne je americkým politikům samozřejmě jedno. Euromnichované momentálně ve svém slouhovství dělají ostudu a mohou sklidit válku jako v roce 1940. Tentokrát by byla situace podstatně zajímavější, protože chudnoucím Evropanům chybí jak vlastenectví, tak chuť bojovat a umírat za cizí zájmy v multikulturním evropském nepořádku.

Europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina kritizuje přístup EU k Ukrajině. Podle něho se nad unií vznáší duch paktu Molotov – Ribbentrop a závan mnichovanství. Jediná Litva je podle jeho slov statečná a dodala Ukrajině zbraně. Jak se na to díváte?

Litevci jsou „hrdinové,“ protože plní funkci americké základny proti Rusku. Kdyby se staly pro zájmy USA zbytečnými, tak je nebude vidět, slyšet, možná pouze cítit. Zatím si nestihli za 25 let pořídit ani jedno vojenské letadlo. Takže se vezou v NATO a „statečně“ vykřikují. Kdyby s nimi Rusko zastavilo ekonomickou spolupráci, tak se hospodářsky rozsypou. Ostatně výsledky jejich ekonomiky vylepšené podle amerických ideologií k tomu stejně směřují. V podstatě slouží jako kanál pro dodávky amerických zbraní a myslí si naivně, že případný velký konflikt by se jich nedotkl.

Pan europoslanec to má trochu (záměrně) popletené. Evropa se skutečně chová mnichovansky. Mnichované podpořili nacistické Německo v přípravě války proti Sovětskému svazu, přičemž obětovali tomuto cíli Československo, jeho výzbroj a průmysl. To byl zájem Německa, Británie, Francie, Polska i USA od roku 1917. Věci je třeba vidět v historických souvislostech, nikoli jen tupě omílat primitivní schémata vytvořená americkou propagandou. V současné době jsou reprezentanti EU v pozici v Mnichovanů a USA v pozici fýrerova rajchu,

Na rozdíl od evropských lídrů to mnoho politiků ve Washingtonu s Ukrajinou a Ruskem vidí poněkud odlišně. Ze 103


strany republikánů jsou stále slyšet výzvy k vyzbrojení Kyjeva, ostré odsudky vůči Rusku a Putinovi a potřeba se „zločinným“ Kremlem zatočit. Lze věřit tomu, že německá kancléřka přesvědčí Baracka Obamu při jejich společném setkání, aby dodání těžkých zbraní Ukrajincům definitivně zamítl?

řečněním o diplomacii a míru, ale zároveň dělá vše pro to, aby nebylo možné mírové rozhovory dotáhnout k úspěšnému konci. Mimochodem, právo na sebeurčení, které využili formou referenda obyvatelé Krymu, je jedním z hlavních (amerických) lidských práv, kterými se americká diplomacie selektivně a účelově ohání desítky let při prosazování amerických zájmů. Předpokládám, že příští volby v Německu budou znamenat změnu ve směru obhajoby národních zájmů, pokud Němci ještě zcela nezhloupli z „demokratické“ propagandy, dlouhodobě vytvářeného syndromu viny a plných kalhot.

Je v podstatě jedno, zda se bojechtivá rétorika nese z řad amerických republikánů nebo demokratů. Všichni mají stejný cíl, a to světovládu, na níž budou profitovat úzké zájmové skupiny v USA. Kdysi demokratický a pokrokový stát se stává doslova říší zla. Dnes je nezajímají partneři a spojenci, ale pouze zcela podřízení a ponížení sluhové a otroci, doma i v zahraničí. Kolonie mají za úkol udržovat aspoň dostatečnou životní úroveň obyvatel USA, aby dále volili svoje politiky v komedii zvané demokratické volby. Kancléřka Merkelová je ukázkovým produktem dlouhodobé americké zahraniční politiky. Nejprve se nechá zvolit populárními hesly a sliby co udělá pro svoje občany a následně tvrdě pracuje pro zahraniční zájmy. Zde lze připomenout její vydatnou podporu smlouvy TTIP. Do USA si jede pro úkoly, nikoli přesvědčovat tamní panstvo ve prospěch zájmu obyvatel Evropy. To je stejná představa, jako když by měla služka kritizovat svého pána. Frau Merkel se dostala přesně do této pozice podlézáním zájmů USA na Ukrajině a z hlediska islamizace Evropy. Paní Merkelová předvádí trapnou komedii pro hlupáky, jestliže tvrdí, že nechce zbraně ale diplomatická jednání a přitom neústupně trvá na navrácení Krymu pod kontrolu Ukrajiny. Plní tak trojského koně amerických zájmů. Je logické, že Rusko na něco takového nemůže přistoupit, jestliže se obyvatelé Krymu rozhodli v referendu, které se nepodařilo zpochybnit ani všemožným zahraničním kontrolorům. Rusko rovněž logicky nepřipustí americkou válečnou základnu na Krymu. Kancléřka Merkelová se tedy zalyká

Jakkoli jde o hypotetickou úvahu, představme si, že Američané nakonec dle potřeby Kyjevu zbraně dodají a ukrajinská armáda začne výrazně drtit vzbouřenecká vojska na ruskojazyčném východě. Jaká reakce Moskvy se dá předpokládat? ??? (Dá se předpokládat, jaká bude reakce Moskvy?) Patříte k těm, kteří v rámci takového scénáře varují před možným otevřeným vstupem ruské armády do války? Zůstaneme-li nohama na zemi, jaký nejhorší scénář může hrozit? Osobně předpokládám, že USA zbraně na Ukrajinu už dodávají cestou Polska, Litvy a možná i jiných spojenců, například islamistů. Poláci se stejně jako v roce 1939 dávají na cestu zla. Tehdy se chtěli zúčastnit parcelace Československa v Mnichově. Následně válčit po boku Německa proti Sovětskému svazu s předpokladem, že dostanou od fýrera za odměnu Ukrajinu. Opět ve svém nepodloženém velikášství nechápou, že nejsou partnery ale pouze slouhy cizích zájmů. Lekce z druhé světové války jim nestačila. Ukrajinská armáda mohla separatisty dávno porazit, kdyby za něco stála. Proti separatistům bojují hlavně zfašizované bandy, takzvané dobrovolnické prapory a zahraniční žoldáci 104


vyzdobení hákovými kříži. A za co vlastně bojují? Výsledkem je zničená a zadlužená země naplněná nenávistí, kolonie chudoby a cizích zájmů. Mohou být opravdu hrdí. Vlajkami s hákovými kříži si budou zakrývat holé zadky na americké obilné genetické plantáži nebo v dole. Když budou poslušní, dostanou možnost se naučit počítat do sta a vylepšit si náladu samohonem jak to kdysi multikulturně plánoval jejich milovaný fýrer. Taky se moc nepoučili.

to v německém zájmu proti Srbsku. Vše končilo porážkou Německa a rozpadem Rakouska. Vladimir Putin podle agentury TASS prohlásil, že Rusku nevyhovuje světový pořádek po rozpadu SSSR, který chce v podstatě zakonzervovat jednopolární svět v čele s USA. Podle Putina je to v podstatě polookupace, ale Rusové kvůli tomu válčit nebudou. Má Putin ohledně onoho světového uspořádání v čele s Amerikou pravdu? Nakládá podle vás západní svět s Ruskem coby velmocí odpovídajícím způsobem, anebo by se něco mělo výrazně změnit?

Americký kongres schválil dodávky výzbroje v hodnotě 300 milionů dolarů na Ukrajinu. Je to pro USA výborný obchod. I když by se jednalo oficiálně o dar, stejně to bude použitý materiál s výslednou politickou vazbou, servisem dodané výzbroje pro americké firmy, dodávkami munice a dalšího materiálu atd. Na druhé straně je otázka, proč USA vyzbrojují stát na východě Evropy, s nímž nesousedí a který úrovní rozvratu začíná připomínat Afriku někde v Somálsku. Jaký je zájem USA na pokračování občanské války, která je nijak neohrožuje? Nebylo by konstruktivnější dodávat místo zbraní moderní průmyslové technologie a práci?

Snaha USA o světovládu je dlouhodobě nepřehlédnutelná. Světový pořádek s jedinou velmocí, která si neurvale prosazuje své zájmy po celém světě, vyhovuje pouze USA a sluhům jejich zájmů. Kdo není nebo nechce být slepý a hloupý nemůže přehlédnout vojenské základny po celém světě a zasahování do vnitřních záležitostí zemí, které jsou tisíce kilometrů od amerických hranic. Výsledným efektem by měla být kolonizace, kde by celý svět pracoval, pokud možno zadarmo pod vlivem drog a náboženských komedií s vykonstruovanými mimozemšťany na úzkou skupinu reprezentantů amerických zájmových skupin. To se logicky nemůže líbit nikomu. Rozdíl mezi EU a Ruskem je v tom, že EU se pod vedením svých politiků hrne s radostí a jásotem médií do otroctví, zatímco Rusko se snaží hájit svoji nezávislost. Naštěstí má na svojí straně Čínu a některé další země, které nemají chuť se stát koloniemi strýce Sama. Hlavními prostředky USA v boji o světovládu jsou moderní armáda vyzbrojená jadernými zbraněmi, pozice dolaru jako světové rezervní měny, špionáž vůči všem zemím, včetně spojenců v NATO, takzvané neziskové a nevládní organizace, ovládnutí trhu s potravinami a jejich genetické manipulace, minimální reálné potlačování obchodu s drogami, které ničí společnost, prosazování nespravedlivých zákonů a

V případě masivního vyzbrojování ukrajinské armády z USA se prakticky nedá vyloučit nic, včetně války s Ruskem. To by získalo přístup po zemi na Krym a už stejně nemá moc co ztratit. Ať udělá cokoli, stejně bude pokračovat hospodářská válka USA a EU, především merkelovského Německa zaměřená na jeho zničení. Tak proč nepadnout se ctí, než se stát otroky. U Rusů bych tomu stále věřil, zatímco někteří Evropané se už do otroctví doslova nadšeně hrnou pod vedením médií. Otázkou je reakce obyvatel Evropy, pokud by byli zataženi svými politiky do americké války. Zde si lze připomenout počátek první světové války, kterou vyprovokovalo Rakousko-Uhersko ze stupidního a částečně vykonstruovaného důvodu pomsty za atentát na svého arcivévodu, a 105


právních norem rozdělujících společnost podle majetku, agresivní mediální politika, spíše propaganda a snaha o ovládnutí maxima energetických zdrojů jako nátlakového prostředku. Spojené státy v podstatě převzaly nacistický program likvidace Ruska a kolonizace slovanských zemí. Přitom se neštítí spojovat ani s islamistickými teroristy. Ameriští sluhové v EU jsou ochotni bojovat za americké zájmy do posledního Evropana, protože se těší na dobře placená korýtka. Přitom zapomínají, že jsou a zůstanou pouze sluhy, kteří za jidášský groš prožijí život beze cti a v poníženém předklonu. Nezapomínejte na to při volbách.

boji za likvidaci nezávislého Ruska a jeho přeměnu v kolonii a zdroj surovin. Spojené státy nehraničí s Ukrajinou a nemají tam žádné bezpečnostní zájmy. Přesto tam dodávají zbraně a vojenskou techniku a vměšují se do občanské války. Pro ně je samozřejmě nejvýhodnější, když náklady na válku ponese EU, včetně zaplacení jejích následků. Typickým příkladem je Kosovo. Na tom vydělaly pouze USA a Evropa dodnes platí následky. Evropa je sbírkou politiků a zemí neomezených možností. Snaží se nastěhovat mezi původní obyvatelstvo miliony nepoužitelných muslimů, včetně teroristů a živí narkomafiánský stát v Kosovu, proč by nemohla živit ještě rozkradenou a ekonomicky zhroucenou Ukrajinu, která se snaží vyvolat v americkém zájmu válku s Ruskem. Na názoru a zájmech obyvatel Evropy mnohým jejich demokraticky voleným zástupcům evidentně nezáleží. Nezapomínejte na to při volbách!

Americký finančník George Soros na mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropa Ukrajinu zradila, a ta je nyní kvůli nedostatku podpory z EU na pokraji kolapsu. Podle Sorose je třeba okamžitě reagovat, aby se tomu zabránilo. Jak to je s tou podporou či nepodporou Ukrajině ze strany EU? A z druhé strany, neměla by být jistá odpovědnost připisována rovněž i Spojeným státům? Jak lze nyní vidět možnost eurointegrace Ukrajiny, což byla před téměř rokem a půl rozbuška Majdanu?

Předpokládám, že v diskuzi se objeví jedinci s argumentem, že jako bývalý spolupracovník vojenské kontrarozvědky napadám hodné Američany v žoldu zlých Rusů, chci návrat sovětské okupace některých evropských zemí, šířím islamofobii, fašistofobii a odpor ke skvělé smlouvě TTIP, tedy TTIPfobii. Odpověď je jednoduchá. Kdo vydělal na válkách v Iráku, Kosovu, Libyi, Sýrii a na Ukrajině? Byly to vždy USA. Ve válkách na Balkáně a v Kosovu zlikvidovaly stát přátelský v Rusku a získaly dvě vojenské základny a rozhodující pozici v regionu. Evropa cpe do Kosova miliardy EUR bez jakéhokoli efektu a je ničena kosovskými gangy a drogami. V Iráku získaly USA kontrolu nad tamními ropnými zdroji. Evropa se podílela náklady na jejich válce a v současnosti získává ohrožení a imigranty díky americké politice v Iráku, která stvořila ISIL. V Libyi získaly USA podíl na kontrole zdrojů ropy, která směřuje do Evropy. Evropa získala po tomto vítězství demokracie záplavu muslimských imigrantů se všemi bezpečnostními dopady. V

Pan Soros je zajímavá figurka, která reprezentuje především americké finanční zájmy. Z tohoto úhlu je třeba se dívat na jeho prohlášení. Stále je třeba se vracet k základní otázce římského práva, která neoddiskutovatelně platí i v mezinárodní politice. Kdo má z toho prospěch? Americké finanční skupiny nemají nic společného s Evropou s výjimkou snahy o její kolonizaci za pomoci hloupých, nemorálních a zkorumpovaných poskoků z Bruselu i některých národních politiků. Tedy politika kolonializme za podpory zrádných domorodých náčelníků a jejich „demokratických“ médií. Na Ukrajině je vidět především americké geopolitické zájmy v 106

ODPOČÍVEJ V POKOJI, MOUDRÝ ALEXANDŘE

Sýrii se USA snaží za pomoci islamistických teroristů, takzvané opozice (oficiálně umírněných islamistů??) vyzbrojovaných přes Turecko zlikvidovat poslední stát přátelský k Rusku a jedinou ruskou zahraniční vojenskou základnu. Evropa získává takzvané umírněné teroristy jako imigranty. V tomto případě je rovněž reálně ohrožen Izrael. Izraelci ostatně doplácejí na fašizaci na Ukrajině, ale i skrytou podporu fašismu v Evropě, takže se logicky cítí ohroženi. Ostatně nejsou sami, ohroženi jsou všichni civilizovaní Evropané. Občanskou válku na Ukrajině opět vyvolaly především USA v rámci tažení proti Rusku. Získávají obchody pro svoje zbrojovky, dlouhodobé výdělky z nesplatitelných půjček, ukrajinské zlato, půdu a nástupní prostor proti Rusku a do budoucna otroky, pardon, levné pracovní síly. Doplácí na to jak Ukrajinci, tak Evropa, která má vše zaplatit. Američané vydělávají a neriskují prakticky nic, Evropa naopak ekonomické problémy a válku, Rusko totéž. A v Evropě jsou politici, mediální pracovníci a internetoví diskutéři, kteří tomu nadšeně tleskají. Nezapomínejte je podporovat, případně volit, zajistí vám „skvělou“ budoucnost.

cyna (1918-2008). Jistě bude právem připomínán jeho zápas s komunismem, jemuž sám ve svém mládí podlehl, aby později, po zkušenostech z bolševického lágru, o něm i o svém duchovním prozření vydal mimořádně působivé svědectví. Možná budou autoři nekrologů glosovat jeho kritický postoj k Jelcinovým „reformám“, jež materiální nouzi a duchovní strádání většiny Rusů nikterak neodstranily, i jeho smířlivější postoj k Putinovi a jeho snaze pozvednout vnitřně i zevně oslabenému Rusku sebevědomí.

zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Martin-Koller-USA-jde-ozniceni-Ruska-jak-z-fyrerova-planu-Nasi-poskoci-se-hrnoudo-otroctvi-Ukrajinci-si-hakovym-krizem-prikryji-holy-zadeknemecke-krmitko-se-vyprazdnuje-361141

Připomeňme si proto pár myšlenek, kterými chtěl A. Solženicyn probudit otupělé svědomí postkřesťanského Západu:

Solženicyn však nebyl jen odpůrcem komunistického režimu, kritickými slovy nešetřil ani na adresu liberální demokracie a materialismu Západu. Nejznámnějším příkladem této jeho kritiky je proslov z Harvardské univerzity v USA z roku 1978. Možná si starší čtenáři a posluchači Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa vzpomenou, že od té chvíle přestal být v těchto rozhlasových stanicích prezentován v pozitivním světle. Snad i proto si na nejvýznamnější ruského emigranta v USA žádný z amerických prezidentů nenašel čas...

„Kdybych dnes mluvil ve své zemi, soustředil bych pozornost v rámci rozbitého světa na neštěstí Východu. Protože však už čtyři roky musím žít zde, na Západě, a protože mám před sebou západní posluchačstvo, bude užitečnější, když tu představím některé rysy současného Západu tak, jak je vidím. Co asi na dnešním Západě bije cizince do očí? Občanská statečnost zmizela nejen ze západního světa jako celku, neprojevuje ji žádný z jeho států, žádná vláda, žádná strana a ovšem ani OSN. Tento úpadek odvahy je zvlášť patrný na řídící vrstvě inteligence, takže vzniká dojem, jakoby odvaha zmizela ze společnosti vůbec. Jistě - je zde samozřejmě

Odpočívej v pokoji, moudrý Alexandře Michal Semín V těchto dnech se jistě vyrojí mnoho článků, bilancujících život a dílo velkého ruského spisovatele Alexandra Solženi107


ještě mnoho individuální odvahy, ale to nejsou lidé, kteří by udávali tón životu společnosti. Političtí a intelektuální činitelé vykazují známky úpadku, slabost, nerozhodnost činů, slov a ještě více teoretických úvah, v nichž ochotně nabízejí důkazy, že tento způsob jednání, zakládající politiku určitého státu na servilnosti a zbabělosti, je pragmatický, racionální a oprávněný, a to na kterékoli intelektuální i mravní úrovni. Tento úpadek odvahy, který tu a tam již vede k naprosté ztrátě jakékoli mužnosti, je se zvláštní ironií podtrhován tam, kde titíž činitelé projevují nečekané návaly statečnosti - vůči vládám bez moci, vůči slabým státům, které nikdo nepodporuje a vůči proudům, které všichni odsuzují a které zjevně nemohou nikomu ublížit. Zato jim slova zamrzají v ústech a ruce klesají před každou mocnou vládou či hrozivou silou, před agresorem a před internacionálou teroru. Je třeba připomínat, že úpadek odvahy se vždy považoval za začátek a předzvěst konce?“ „Každý občan dostal vytouženou svobodu a s ní i takové množství a takový výběr hmotných statků, jaké měly zajistit štěstí - přinejmenším podle té laciné koncepce, která se v téže době vytvořila. Tato aktivní a tvrdá konkurence mobilizuje všechny myšlenky člověka a rozhodně neprospívá jeho svobodnému duchovnímu rozvoji. Už obyčejná biologie ví, že pro živočicha není dobré, aby si zvykl na velký blahobyt. V životě západní společnosti začíná dnes blahobyt odkrývat svou zhoubnou masku.“ „V souladu se svými cíli si západní společnost zvolila formu existence, která pro ni byla nejpohodlnější a kterou bych označil jako právní. Je-li člověk z právního hlediska v právu, nikdo od něho nemůže chtít víc. (Chtějte na něm, aby se dobrovolně obětoval nebo podstoupil nějaké riziko – budete vypadat jako naprostý pitomec. Dobrovolné sebeomezování se téměř 108


nevyskytuje: všichni se věnují seberozpínání, až z právních rámců začíná vycházet tichý praskot.) Celý život jsem prožil v komunismu a tvrdím, že společnost, kde neexistuje nestranná právní instance, je hrozná věc. Ale ani společnost, která má na všechno jen a jen právní instanci, není opravdu důstojná člověka. Když je celý život proniknut právními vztahy, vytváří se ovzduší mravní prostřednosti, které otravuje nejlepší podněty v člověku. Právní berle nemohou stačit, aby ve zkouškách, které ohrožují toto století, lidé obstáli vzpřímeni.“ „V dnešní západní společnosti lze konstatovat nerovnováhu mezi svobodou dělat dobré a dělat zlé. Obrana práv jednotlivce je dovedena do takové krajnosti, že společnost sama je bezbranná vůči některým svým členům: pro Západ je už na čase, aby začal víc zdůrazňovat lidské povinnosti, než lidská práva. Ve srovnání se svobodou dělat dobré má svoboda destruktivní a nezodpovědná daleko širší pole působnosti. Například zneužívání svobody pro páchání mravního násilí na mládeži: pouhým teoretickým protějškem svobody nabízet filmy plné pornografie, zločinu a satanismu, je svoboda mládeže na takové filmy nechodit. Tak se ukazuje, že život pojatý takto právně a výhradně právně se nedokáže bránit zlu a nechává se pozvolna nahlodávat. A když v některé zemi začne státní moc rázně potlačovat terorismus, veřejné mínění ji ihned obviní z pošlapávání občanských práv zločinců“.

Ovšem že ne, protože by to vadilo prodeji. V takových případech to odnese stát, novinář se z toho vždycky dostane a můžete se vsadit, že bude se stejnou sebejistotou psát opak toho, co tvrdil dříve. Tisk má moc padělat veřejné mínění stejně, jako je kazit. Jednou nasazuje teroristům herostratovské věnce, jindy odhaluje i obranná tajemství vlastního státu a jinde zase nestoudně vniká do soukromí slavných lidí pod heslem „každý má právo vědět!“ (lživé heslo lživého století). Protože daleko výš stojí dnes potřebnější heslo – dnešnímu člověku vyrvané právo: PRÁVO ČLOVĚKA NEVĚDĚT. Nezaneřádit svoji Bohem stvořenou duši pomluvami, žvásty, hloupostmi. Lidé, kteří opravdu pracují a žijí naplněný život, nemají zapotřebí této mnohomluvné záplavy ohlupujících informací. Právě v tisku nejvíce vyniká ten spěch a ta povrchnost, které jsou duševní nemocí 20. století. Jít k jádru problému je mu zakázáno. Západ, který nemá cenzuru, přece jen provádí pečlivý výběr a odděluje myšlenky, které jsou v módě, od těch, které nejsou. A i když ty druhé nezakáže, nemohou se opravdu vyjádřit ani v periodickém tisku, ani v knihách a rovněž ne v universitním vyučování. Tak se v masách zakořeňují předsudky a zemí prochází slepota, nemoc v našem dynamickém století krajně nebezpečná. Vezměte například tuto iluzi zdejších lidí, že rozumějí dnešní světové situaci. Tato iluze obaluje hlavy tak tvrdou skořápkou, že jí nepronikne žádný hlas, který k nám přichází ze 17 zemí východní Evropy a východní Asie, dokud ji nevyhnutelná palice nerozbije na kusy.”

„Tisk – a říkám-li tisk, myslím tím hromadné sdělovací prostředky vůbec – se přirozeně těší té nejlepší svobodě. A k čemu ji používá? Dává si pozor, aby nepřekročil zákonný rámec, ale překračuje skutečnosti a zkresluje proporce bez jakékoli skutečné právní zodpovědnosti. Stalo se už někdy, že původci dezinformace veřejně přiznali svou chybu? Vinu?

„Nikdo z přítomných mne nebude, doufám, podezírat, že jsem se pustil do této zaujaté kritiky západních systémů proto, abych na jejich místo vyzvedl myšlenku socialismu. Rozhodně nikdy nebudu navrhovat socialistickou alternativu. Kdyby se mě však někdo naopak zeptal, zda bych navrhoval dnešní Západ tak, jak je, za vzor pro svou zemi, musel bych odpovědět 109


upřímně: NE, nemohu doporučit vaší společnost jako ideál pro proměnu společnosti naší. Při bohatství duchovního rozvoje, které naše země získala utrpením v tomto století, není západní systém v současném stavu duchovního vyčerpání nijak přitažlivý. Pouhý výčet zvláštností vaší existence, jak jsem jej tu nastínil, naplňuje člověka nejhlubším zármutkem. Je nepopíratelnou skutečností, že na Západě se charakter člověka oslabil, kdežto na Východě upevnil. Náš národ za šest a národy východní Evropy za tři desetiletí prošly duchovní školou, která nechává zkušenost Západu daleko za sebou. Složitý, smrtelný a drtivý život tam vychoval charaktery silnější, hlubší a zajímavější než západní život s řízeným blahobytem. Z toho důvodu by proměna naší společnosti ve vaši znamenala v některých případech vzestup, ale v jiných vzácnějších - úpadek. Společnost jistě nemůže trvale žít na dně propasti bez zákonů, jak je tomu u nás, ale bylo by pro ni výsměchem, kdyby měla zůstávat na spořádaném povrchu bezduchého právnictví, jak to děláte vy. Lidská duše sklíčená desetiletími násilí touží po něčem vyšším, vřelejším a čistším, než je to, co může dnes nabídnout masová existence na Západě, která se jako navštívenkou ohlašuje odporným tlakem reklamy, hrubostí televize a nesnesitelnou hudbou.”

jej nazvat „racionalistický humanismus“ nebo „humanistická autonomie“. Je to směr, který prohlašuje a uskutečňuje autonomii člověka vůči všem silám, které jsou nad ním. Můžeme také mluvit o antropocentrismu, myšlence, že člověk je středem všeho, co existuje. Humanistické vědomí se prohlásilo našim vůdcem, popřelo existenci zla v lidském nitru a za nejvyšší cíl vytklo nabývání pozemského štěstí: tak vložilo do základu novodobé západní společnosti nebezpečný sklon klanět se člověku a jeho hmotným potřebám. A tak svoboda sama rozhodně nemůže vyřešit všechny problémy lidské existence. Naopak - nese s sebou řadu dalších.“ „Ale přesto přiznávaly první demokracie, včetně začínající americké, všechna práva lidské osobě jakožto obrazu Božímu. Jinými slovy, svoboda byla člověku svěřena jen pod podmínkou a za předpokladu trvalé náboženské odpovědnosti. Postupem doby sice Západ s úspěchem a více než dostatečně obhájil práva člověka, ale v člověku zcela zakrnělo vědomí jeho odpovědnosti před Bohem a před společností. Tak se humanismus vyvíjel k materialismu, stával se víc a víc terčem socialistických a později komunistických spekulací, takže už v roce 1844 mohl Marx napsat, že „komunismus je naturalizovaný humanismus“. Není náhodou, že se všechny znaky, tj. komunistická hesla, točí kolem Člověka s velkým »Č«. Silnější, přitažlivější a vítěznější je vždy ten proud materialismu, který vede více do leva, je tedy důslednější. A humanismus, který úplně ztratil své křesťanské dědictví, nemůže v této soutěži obstát. Že se komunistický řád mohl udržet a na Východě tak upevnit, je dáno tím, že byl horlivě podporován skutečnými masami západní inteligence, která cítila svou příbuznost s ním. Jeho zločiny přehlížela, a když už je nebylo možno přehlížet, snažila se je ospravedlnit. Právě proto je úloha Západu tak těžká - obstát vůči Východu.“

„Žádné sebevětší zbrojení Západu nepomůže, dokud sám nepřekoná ztrátu své vůle. Pro duchovně oslabeného kapitulanta se výzbroj sama stává přítěží. Kdo se chce bránit, musí být připraven zemřít. A to je vzácná vlastnost ve společnosti vychované v kultu pozemského blahobytu. A tak zbývají jen ústupky, odklady a zrady.“ „Nezbývá tedy, než hledat chybu u samého kořene, v samých základech novověkého myšlení. Myslím tím převládající západní pojetí světa, vzniklé v renesanci, a politiky, vytvářené v osvícenství, základ všech věd o státu a společnosti. Můžeme 110


„Vkládali jsme příliš velké naděje do politicko-sociálních proměn a teď se ukazuje, že nám berou to, co máme nejcennějšího: náš vnitřní život. Na Východě po něm šlape komunistická strana, na Západě obchod (trh). Sama skutečnost rozbitého světa není tak děsivá, jako to, že hlavní části tohoto světa jsou napadeny podobnou chorobou. Lpět dnes na osvícenských formulích je pravé zpátečnictví.“ Komunismus v té podobě, ve které jej znal A. Solženicyn, se již na scénu světa nejspíš nevrátí. Jeho kritika totalitního režimu zůstane v paměti nás všech, kteří komunismus na vlastní kůži také zažili, a pevně doufám, že ani příští generace nezůstanou vůči tomuto svědectví hluší. Dnes bychom se však měli hlouběji zamýšlet nad tím, co sděloval Solženicyn společnosti Západu, vycházejícího z idejí novověkého osvícenství a sekulárního humanismu. Jeho pobyt v pracovních táborech, v nichž byla lidská důstojnost hrubě pošlapávána, mu umožnil rozeznat dekadentní znaky společnosti, ve které je lidství zbožštěno. Solženicyn v Gulagu pochopil, na rozdíl od zesvětštělých elit naší doby, že je nerozumné klanět se komunismu, kapitalismu, penězům, rovnosti, růstu HDP či politické moci, že jediné, co je člověka důstojné, je klanět se Bohu. Alexandře Isajeviči Solženicyne, odpočívej v pokoji. zdroj:http://www.stjoseph.cz/g035.html

111

kognitivně disonantní občasník, informační destilátor, internetové(nejen)

Recommend Documents