ČÍSLO 6 • ROČNÍK 2 • ČERVEN 2004 • VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ • NÁKLAD 475 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU
Bezpečnost Nejen hasičům slouží nová technika pro záchranné práce
Hejtman Evžen Tošenovský: Na záplavy jsme dnes mnohem lépe připraveni než před sedmi lety
Záchranáři cvičili zásah při povodni Moravskoslezský kraj /Ostrava – V Jeseníkách už několik dnů vytrvale a hustě prší. Hladiny řek se zvedly, zátopová vlna míří ke krajskému městu. Začínají naplno pracovat krizové štáby.
strany 1 a 3
Zdravotnictví Jak vidí otázky kolem nemocnic politické kluby v zastupitelstvu? strany 1 a 2
Krajská výstava Sedm muzeí z kraje vystavuje to nejlepší v Ostravě strany 6 a 8
Zlatá tretra Letošní Zlatou tretru v Ostravě ozdobily rekordy, diváci byli nadšeni strana 7
Takový byl scénář největšího cvičení všech složek integrovaného záchranného systému Ostravy a kraje po povodních v roce 1997. Cvičení Příval 2004 se konalo na konci května. „Po zkušenostech z katastrofálních záplav jsme dnes technicky i organizačně mnohem lépe připraveni,“ pochvaloval si práci záchranářů i vybavení řídicích center hejtman Evžen Tošenovský (ODS). „Právě nové technické vybavení pro zásahy a centrální řízení záchranných prací přímo odsud z kraje jsme si chtěli důkladně vyzkoušet,“ upřesnil šéf ostravského centra tísňového volání Petr Berglowiec. Do akce byly zapojeny kromě Ostravy i obce na Bruntálsku a Opavsku, které leží kolem toků v povodí Odry a které v létě 1997 poničila zátopová vlna. Jejich starostové a krizové štáby byli po celou dobu cvičení ve spojení s centrálou hasičů v Ostravě, odkud akci řídil krizový štáb kraje. Povodí Odry dodávalo zprávy o stavu toků, v pohotovosti byli policisté a experti na životní prostředí a počasí. Hlavní díl práce ale odvedli hasiči. Jejich úkolem bylo většinou vybudovat protipovodňové stěny, které vodu usměrní tak, aby napáchala co nejmenší
Ostrava – Rada Moravskoslezského kraje vyhlásila veřejnou soutěž na návrh zpracování urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, schválila podmínky soutěže a jmenovala členy výběrové komise. Soutěž vyhlásí kraj 30. čer vna a ihned poté najdou zájemci potřebné informace například na webových stránkách kraje a komory architektů. Soutěž bude uzavřena v polovině září a její výsledky bychom měli znát v říjnu. Bez pomoci státu nebo dotace z fondů Evropské unie ale kraj knihovnu nepostaví, sám totiž v pokladně potřebnou půl-
Nová budova s veškerým komfortem pro cestující přijde na 160 milionů korun, polovinu částky chce kraj získat ze strukturálních fondů Evropské unie. V plánu je i rozšíření parkoviště a opravy příjezdových cest. Letiště by mohlo odbavovat až 600.000 lidí ročně. Vloni to bylo 197.000 cestujících, o 45.000 víc než v roce 2002, letos by číslo mělo být ještě vyšší díky hokejovému mistrovství světa. Mošnov by měl do budoucna zajistit dobré spojení s hlavními destinacemi, jako jsou Vídeň nebo Frankfurt nad Mohanem.
Poznejte krásy regionu na kole Moravskoslezský kraj – Poznávat krásy kraje na kole může každý, kdo má chuť, a to od 10. do 15. července. Krajem totiž bude projíždět peloton cyklistů, kteří se zúčastní jízdy Krásný region 2004. Akce je součástí projektu Krásná země, několikatýdenního cykloputování napříč republikou, které pořádá Česká cent-
škody. V Ostravě - Třebovicích hasiči testovali vaky, které zadržují nebo usměrňují proudy vody. Dá se z nich vytvořit i něko-
likakilometrová hráz proti vodě. Hasiči jimi utěsnili podjezd pod železniční tratí. Právě tudy se voda před lety provalila
(FOTO ARCHIV)
do Třebovic, kde zatopila několik domů. V roce 1997 záchranáři podobnou výbavu vůbec neměli. (POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 3)
Knihovnu kraj bez pomoci státu nepostaví
Mošnovské letiště mění majitele Ostrava/Mošnov – Kraj má ve správě mošnovské letiště. Od 1. července začne pracovat společnost Letiště Ostrava, jejímž jediným akcionářem je právě Moravskoslezský kraj. Letiště v Mošnově získal náš region podobně jako jiné kraje letiště v Brně a Karlových Varech poté, co poslanci schválili příslušný zákon. Náměstek hejtmana Zdislav Wantula (US-DEU) opět potvrdil, že kraj chce na rekonstrukci letiště získat peníze z fondů Evropské unie. „Chceme dostavět odbavovací halu a zlepšit tak především podmínky pro cestující,“ řekl.
Hlavní díl práce při cvičení Příval 2004 odvedli hasiči. V Ostravě – Třebovicích zkoušeli nové zábrany proti velké vodě.
rála turistického ruchu. „Chceme ještě více propagovat krásná a turisticky atraktivní místa našeho regionu. Nejširší veřejnost má možnost projet alespoň zlomek cyklotras v našem kraji, mimochodem jich máme 2.236 kilometrů a jsme druzí v České republice,“ pochvaloval si náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS).
miliardu nemá. „Z vlastního rozpočtu je kraj schopen uvolnit v příštích třech letech maximálně 150 milionů korun,“ řekl hejtman Evžen Tošenovský (ODS). Evropská unie ale v současnosti nemá program, který by umožnil ucházet se o peníze na knihovnu přímo. Vedení kraje už několikráte lobovalo za to, aby peníze zcela poskytl stát. Vědecké knihovny se u nás staví, nedávno byla dokončena nová zařízení v Liberci nebo Brně, brzy bude veřejnosti sloužit královéhradecká knihovna. „Nikdy se ale ve státním rozpočtu nenašly peníze na naši knihovnu, ačkoli jsme o to žádali, v posledních letech jsme z něj na poslední chvíli
vždycky vypadli,“ postěžoval si náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU-ČSL). „Bylo by jen logické, aby celou částku zaplatil stát. Převedl na nás vědeckou knihovnu, aniž dořešil její nevhodné umístění,“ řekl Carbol. Vědecká knihovna sídlí od svého vzniku v 50. letech minulého století stále ve stejných prostorách – v části ostravské Nové radnice, ve městě má pak dva depozitáře. Knihy a spisy jsou zčásti uloženy i v prostorách pod úrovní hladiny řeky Ostravice, takže je může opět ohrozit voda. „Je to ale od začátku provizorium, které mělo skončit po deseti letech – a trvá dodnes. Už dlouho nevyhovuje potřebám
našich čtenářů,“ řekla ředitelka knihovny Lea Prchalová. Knihovna přitom spravuje na milion titulů a je jednou z největších u nás. „Jsme například jednou z nejlépe vybavených knihoven v oblasti technické literatur y, nabízíme úplnou sbírku tuzemských norem nebo patentových spisů. Prostory bychom ale potřebovali tak pro dvojnásobné množství materiálu. Čtenářům také chybí například knihy ve volném výběru, přednáškové a školicí prostory, důstojná studovna, ale také prostorná šatna nebo třeba kavárna,“ vypočítává ředitelka Prchalová. Novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny by toto všechno nabídla.
Téma – zdravotnictví
Zastupitelstvo těsnou většinou hlasů rozhodlo, že z nemocnic zatím akciovky nebudou Moravskoslezský kraj – Zastupitelé kraje po dlouhé diskusi rozhodli těsnou většinou hlasů, že nezmění statut devíti nemocnic z příspěvkových organizací na akciové společnosti. Už pro převod první z nemocnic – třinecké – hlasovalo 31 přítomných zastupitelů, pro schválení návrhu by ale museli zvednout ruku ještě dva. Předkladatel – náměstek hejtman Jiří Carbol (4K, člen KDU-ČSL) – poté věc navrhl stáhnout z programu, protože zastupitelstvo v dubnu rozhodlo, že převede všech devět nemocnic. Další hlasování by tedy podle něj nemělo žádný smysl. Členové ODS a většina klubu 4K byla pro akciovky, opozice ve sboru hlasovala jednotně proti, hlasování se tentokráte zdrželi členové Sdružení nezávislých kandidátů. „Dokud nezměníme formu existence nemocnic, nemůžeme nastavit normální pravidla jejich fungování. Můžeme se tak brzy dostat do situace, kdy kraj dluhy nemocnic neutáhne,“ komentoval hejtman Evžen Tošenovský (ODS). „Je třeba si už konečně přiznat, že zdravotnictví je velký, špatně nastavený byznys a příspěvková forma nemocnic je jen divadýlko. A k tomu je tu ještě zažitá představa, že zdravotnictví je zadarmo. Opak je pravdou, my všichni za své zdraví platíme. Toto zastupitelstvo
(POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 6)
noviny jsou součástí projektu
www.ceskydomov.cz
tak těžký úkol zefektivnit práci nemocnic přesunulo na své následovníky po volbách, my už žádné zásadní kroky nestihneme udělat a dluhy tak budou narůstat,“ řekl. Náměstek hejtmana Jiří Carbol připomněl, že z loňského roku si krajské nemocnice přinesly třísetmilionové dluhy, letos i přes dotace od státu jsou ve ztrátě, která dělá 84 miliony korun. „A při neexistenci státní koncepce zdravotnictví jsme měli možnost udělat aspoň něco, abychom tento trend zastavili,“ dodal. Zásadně proti převodu nemocnic na akciovky byli opět komunisté a sociální demokraté. Návrh tentokráte kritizovali i nezávislí. „V této podobě jej považujeme za nepřipravený, neprojednaný – podle mě by kraj už neměl možnost ovlivnit zdravotní péči,“ řekla Věra Palkovská (SNK). Převod odmítl jménem svého klubu ČSSD jeho předseda Václav Wicher. „Zdravotnictví není normální byznys, je to služba, odmítáme podnikání, které by mělo přednost před zdravím lidí,“ řekl. Podle Josefa Babky (KSČM) by to přineslo mimo jiné zhoršení kvality zdravotnických služeb. „Vy všichni dobře víte, že by k žádnému zhoršení kvality péče nedošlo,“ kontroval radní za ODS Zbyněk Stanjura. (POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2 – ANKETA)
2 | Z kraje, rady a zastupitelstva
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
červen |2004
Představujeme vám práci výborů zastupitelstva Pokračujeme v představování práce jednotlivých výborů krajského zastupitelstva. Je jich celkem deset: finanční, kontrolní, pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, pro dopravu, sociální a zdravotní, regionálního rozvoje, zahraniční,pro územní plán, pro životní prostředí a pro národnostní menšiny. Každá politická strana má dva až tři zástupce v každém z výborů. Předseda výboru musí být členem zastupitelstva kraje, mezi členy mohou být také odborníci z příslušných oblastí nominovaní svými stranami. Výbor pro životní prostředí Výbor plní iniciativní a kontrolní funkci v oblasti životního prostředí. „Navrhuje, projednává a radě a zastupitelstvu pak předkládá stanoviska a návrhy kraje vztahující se k problematice životního prostředí,“ upřesnil hlavní úkoly výboru jeho předseda výboru Ladislav Velebný. „Spolupracujeme s jinými kraji, navazujeme i mezinárodní kontakty s oblastmi, které mají podobné problémy jako
náš kraj,“ řekl Velebný. Jeho výbor také navrhuje a předkládá příslušnou kapitolu rozpočtu kraje a závěrečného účtu, doporučuje zastupitelstvu poskytnutí dotací z rozpočtu, navrhuje výdaje na činnost krajského úřadu a zvláštních orgánů, pracuje na strategii životního prostředí kraje. „Výbor je spolutvůrcem koncepcí v sedmi ekologicky důležitých oblastech: týkají se ovzduší, hospodaření s odpady, vodovodů a kanalizací, environmentální vý-
chovy ve školách a osvětové práce, surovin a ochrany přírody. Napomáhá řešení problémů v životním prostředí,“ pokračuje předseda výboru Velebný. Kontrolní funkce výbor u spočívá v prověřování plnění Programu rozvoje Moravskoslezského kraje v oblasti strategie péče o životní prostředí kraje. Výbor na svých zasedáních v letech 2003 a 2004 projednával například koncepční rozvojový dokument pro pláno-
vání v oblasti ochrany před povodněmi na území MSK, koncepci v oblasti životního prostředí na území MSK, pracovní postup ke strategickému řízení a plánování v oblasti životního prostředí. „Pracovali jsme na studii vyhodnocení důsledků existence vojenského újezdu Libavá, na systému dopravní obslužnosti v okolí jesenického Pradědu. Snažíme se pomoci při výběru vhodných uchazečů o pronájem bývalých škol v přírodě –
například jsme zpracovali materiál pro radu a doporučíme jí, aby zařízení ve Fulneku a Horní Lomné kraj pronajal občanskému sdružení, které tam chce provozovat střediska ekologické výchovy mládeže,“ pokračuje Velebný. Členové jeho výboru mají také rozhodující hlas při udělování grantů na programy týkající se životního prostředí – letos na tyto účely kraj poskytl jeden milion a 732.000 korun.
Nemocnice v kraji zatím nebudou akciovými společnostmi Moravskolezský kraj – Jen těsně neprošel v zastupitelstvu kraje návrh změnit právní formu fungování nemocnic a vytvořit z nich akciové společnosti. Jak se na rozhodnutí zastupitelů dívají reprezentanti všech politických sil ve sboru? astupitelstvo svým rozhodnutím přesunulo řešení problému až na své následovníky po volbách. Do voleb už totiž nebude z časových důvodů možné změnit nic z toho, co nám na chodu nemocnic vadí. Ty tak budou dále pokračovat jako příspěvkové organizace se všemi negativy, která to přináší. Bohužel je tak nejen omezena větší možnost efektivního řízení nemocnic, ale padá tak i možnost lepšího ocenění schopných lékařů a zdravotnického personálu ve vztahu k ekonomickým výsledkům. Bylo tak odloženo řešení, které mohlo alespoň částečně napomoci ekonomičtějšímu chování nemocnic. Větší zodpovědnost za chod by mohla vyrovnat jejich pozici vůči soukromým zdravotnickým zařízením. V našem kraji bude pokračovat stav absolutně nekoncepčního zdravotnictví,
Z
postaveného na nereálných cenách a nepravdivém tvrzení, že zdravotnictví je „zadarmo“. I při diskusi v zastupitelstvu se ukázalo, jak silně potřebuje zdravotnictví zásadní reformu. Při tomto trendu stálého zadlužování nemocnic hrozí kraji během dvou tří let schodek v řádu stovek milionů korun, s nímž se nebude umět vypořádat. EVŽEN TOŠENOVSKÝ (ODS), HEJTMAN KRAJE
eschválením převodu nemocnic na akciové společnosti se opět odkládá řešení jejich zadlužování. Za první čtyři měsíce roku 2004 přitom dosáhla jejich ztráta přes 84 miliony Kč. Vláda svým nařízením zvyšuje na jedné straně tarifní platy, aniž by ji zajímalo, kde na to nemocnice vezmou. Kraje se tak stále potýkají s problémy, vzniklé ještě v době, kdy nemocnice spravoval stát. Transformace nemocnic na obchodní společnosti, hlídané v dozorčích radách přímo krajskými zastupiteli a vykazující minimální zisk, avšak efektivně a dobře pracující, to by mohlo být hledané řešení. Stávající model existence nemocnic jako příspěvkových organizací
N
je zastaralý a nepřispívá k rozvoji zdravotnictví. JIŘÍ CARBOL, NÁMĚSTEK HEJTMANA KRAJE (ČLEN KDU-ČSL, KLUB 4K)
e dobře, že návrh neprošel. Hlasovali jsme proti, protože rada předložila zastupitelům amatérský materiál plný chyb. Vedle těch faktických, kdy se ve stanovách akciových společností odkazovalo na neexistující paragrafy, to bylo také neodborné personální obsazení nebo nevyřešené smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Problémy ve zdravotnictví je potřeba vyřešit. Převod jednotlivých nemocnic na samostatné obchodní společnosti ale není řešení šťastné. Naopak, přineslo by to větší výdaje, otevřelo cestu k případné korupci, pronájmu, prodeji a tunelování. Návrh by vzdálil lidem zdravotní péči, soukromí vlastníci by omezili péči jen na výnosné obory. Průhlednější by bylo vytvořit jednu společnost, kterou by měl kraj plně pod kontrolou. Ušetřily by se obrovské peníze nejenom za platy, ale také na společném nákupu zdravotnických potřeb, služeb a dalších komoditách.
J
Pokud by se kraj zavázal, že nemocnice nebude privatizovat, a pokud by materiál byl připraven bez chyb a s výhledem do budoucna, náš postup v hlasování by byl jiný. HANA NOVÁČKOVÁ (ČLENKA KLUBU ČSSD)
rozhodnutím zastupitelstva jsem spokojen. Převod působnosti nemocnic ve správě kraje na devět akciových společností neřeší finanční problémy těchto zařízení. Akciová společnost se obvykle zakládá kvůli dosažení zisku a byla by nucena omezit rozsah poskytované zdravotní péče. Dalším nebezpečím je hrozba konkursu v případě nesolventnosti. Tím by došlo k ohrožení majetku kraje i poskytování zdravotních služeb. Reorganizace příspěvkových organizací na akciové společnosti před přijetím celostátní koncepce zdravotnictví není dobré řešení, a také proto jsme tento krok nepodpořili. Jsem přesvědčen, že by měla být vypracována a přijata nová právní úprava pro tento typ organizací, která by eliminovala některé problémy příspěvkových organizací. V tomto směru by
S
bylo možno využít zákonodárné iniciativy krajů. JOSEF BABKA (PŘEDSEDA KLUBU KSČM)
ransfor mace krajských nemocnic na akciové společnosti nepovede za současné situace ke zlepšení zdravotnické péče. Negativem je především nutnost dosáhnout zisku i ve zcela odlišných podmínkách, kdy hospodaření je zásadně deformováno odpisy, rozdílnou oborovou strukturou nemocnic, kde jsou různě zastoupeny ztrátové a ziskové obory. Majetku nemocnic je třeba využít k vybudování základní sítě zdravotnických zařízení dříve, než bude jako nadbytečný zčásti rozprodán nebo dlouhodobě pronajat. Cílovým stavem by mohla být právní forma nemocnice jako neziskové obecně prospěšné společnosti s účastí státu a regionu, případně i obce, kde sídlí a která o účast projeví zájem. O koncepci zdravotnictví se ale musí postarat stát. Region, případně i obec, pomohou poté zajistit svým občanům jasně definovanou nezbytnou zdravotní péči, zatím jen deklarovanou v Ústavě ČR.
T
JAN MRÁZEK (PŘEDSEDA KLUBU SNK)
Obce s rozšířenou působností V této rubrice vám postupně představíme všechny obce kraje s rozšířenou působností, tj. obce, které mají od loňska pověření pro výkon státní správy – v Moravskoslezském kraji je jich celkem 22.
Frýdek-Místek Počet obyvatel K 3. červnu 2004 žilo ve městě 61.711 lidí.
Městské části a působnost úřadu Frýdek-Místek se dělí na místní části: Frýdek, Místek, Lískovec, Chlebovice, Lysůvky, Zelinkovice a Skalice. (V říjnu 2003 proběhlo referendum o oddělení Skalice od Frýdku-Místku. Občané se vznikem nové obce nesouhlasili.) Působnost pro obce: Baška, Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Lhotka, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderná, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice.
Složení samosprávy Rada města má devět členů (pět ČSSD, čtyři KSČM), zastupitelstvo města se skládá ze 40 členů (11 ČSSD, 10 KSČM, 10 ODS, pět Sdružení nezávislých, čtyři KDU-ČSL).
Starostka Starostkou města je Eva Richtrová
(ČSSD), která v minulém volebním období zastávala funkci místostarostky. „Po celou dobu svého působení v komunální politice mám na paměti Masarykův výrok: Představa o nutnosti chytrácké diplomacie se přežila, lidé počínají chápat, že lež je hloupá a zbytečně komplikuje a zdržuje jednání. Pravda je ve všem, i v politice, nejpraktičtější,“ říká starostka Eva Richtrová.
Exkurs do historie města s turistickými atrakcemi Z pohledu historie je město Frýdek-Místek městem mladým, neboť vzniklo spojením dvou historicky samostatných měst v jeden celek až během 2. světové války. Oficiální sloučení pak následovalo až v 50. letech minulého století. Pr vní písemná zmínka o předchůdci dnešního Místku, trhové vsi Friedebergu, pochází z roku 1267. Frýdek byl založen pravděpodobně těšínskými knížaty někdy v letech 1327 až 1333 na návrší nad řekou Ostravicí. Obě města se po staletí vyvíjela samostatně a za svůj vznik vděčí existenci důležité obchodní stezky z Olomouce do Krakova. Zkázu přinesly až v 17. století velké požáry a morová epidemie. V obou městech se postupně vyvíjela řemesla, zejména soukenictví a plátenictví. V jejich rozvoji sehrály důležitou úlohu cechy. K jejich zániku došlo až počátkem 19. století s postupným pronikáním progresivních výrobních postupů. V roce 1832 byla ve Frýdku založena pr vní textilní továrna a v roce 1833 Karlova huť (později byla přebudována na válcovnu). Velký význam pro další rozvoj města měla železnice postavená roku 1871 z Ostravy do Frýdlantu nad Ostravicí.
Z novodobých dějin nesmíme opomenout začátek okupace naší země nacisty, konkrétně pro město důležité datum 14. března 1939. Tehdy vojáci 3. praporu 8. pěšího pluku „Slezského“ jako jediní v okleštěné republice se zbraní v ruce několik hodin v kasárnách vzdorovali postupujícím německým okupačním jednotkám. V historii Frýdku i Místku bylo několik pokusů o sloučení v jeden samostatný celek. S konečnou platností bylo město pojmenováno Frýdek-Místek až od 1. ledna 1955. V poválečných letech nastává rychlý rozvoj již formálně sloučeného souměstí Frýdku-Místku. Dochází ke vzniku nových průmyslových podniků jak na území města, tak i v jeho okolí (Doly Paskov a Staříč, papírenský kombinát Celpak). Začíná výstavba nových sídlišť. Během 60. a 70. let byla přestavěna prakticky celá místecká část města a vznikly tu nové obytné celky jako Riviera, Bezručova, Anenská a Kolaříkova. Z původní zástavby zůstalo zachováno jen historické jádro kolem náměstí. V letech 1974–1978 byla zahájena přestavba Frýdku výstavbou sídliště Slezská I, potom následovala výstavba obytných souborů Nad Lipinou, K Hájku, Růžový pahorek, Nad nemocnicí, Jiráskova, Hasičská a Slezská II. V letech 1960 až 2002 byl Frýdek-Místek okresním městem, od 1. ledna 2003 se stal obcí s úřadem s rozšířenou působností. Frýdek-Místek je významnou dopravní křižovatkou – městem prochází mezinárodní silniční tah E462 (trasa Vídeň– Brno–Krakov) a silnice I/56 z Ostravy směrem do Beskyd. Frýdek-Místek protíná železniční trať Ostrava – Kojetín a Frýdek-Místek – Český Těšín. V blízkosti se nachází mezinárodní letiště Mošnov.
www.kr-moravskoslezsky.cz
Současnost Frýdek-Místek získal v roce 2002 evropské ocenění za péči o zeleň Entente Florale (Kvetoucí sídla). Město bylo do této soutěže nominované za úspěšnou proměnu historického sídla ve město k bydlení. K několika parkům v loňském roce přibyl podzámecký park se štěpnicí a vrbovou besídkou. Za prohlídku rozhodně stojí obě historická náměstí a jejich nejbližší okolí. Frýdeckému náměstí dominuje zámek, ve kterém se nachází Muzeum Beskyd s rozsáhlými expozicemi a řadou zajímavých výstav přístupných během celého roku (foto). Na náměstí u kina Petra Bezruče v Místku je umístěna unikátní socha Evropy, jejíž autor Ladislav Dryják se inspiroval řeckou mytologií. Město Frýdek-Místek je protkáno sítí cyklostezek, jsou součástí tras, které vedou krásnou krajinou Pobeskydí. V loňském roce byla otevřena nová sportovní hala pro míčové sporty, kde probíhají tréninky a utkání extraligy volejbalu
a interligy házené. Ve městě je řada sportovních a kulturních zařízení. V polovině čer vna začala výstavba vnější části aquaparku v rekreační zóně u přehrady Olešná. Prvenství v bohatém kulturním životě Frýdku-Místku má dnes již tradiční akce s mezinárodní účastí – červnový folklorní festival. Vzdělání mohou žáci získat v 11 středních odborných školách, pěti středních odborných učilištích nebo na třech gymnáziích. Město je zřizovatelem 21 mateřských a 14 základních škol. Ve Frýdku-Místku působí vyšší odborná škola a konzultační středisko zde má i Vysoká škola Jana Ámose Komenského, kterou letos opouštějí první úspěšní absolventi bakalářského studia. Seniorům slouží osm klubů důchodců, několik domů s pečovatelskou službou, léčebna dlouhodobě nemocných, penzion pro důchodce a dva domovy důchodců. Pro podnikatelské aktivity jsou připraveny zóny Lískovecká a Chlebovice.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
červen |2004
Z kraje, rady a zastupitelstva| 3
Moravskoslezský krajský úřad má nejnižší náklady v zemi a chce svou práci ještě více zefektivnit
Kraj si prověří, nemá-li nadbytek úředníků Ostrava – Krajský úřad Moravskoslezského kraje si v příštích dvou letech prověří, nemá-li nadbytek úředníků a pracuje-li efektivně. Přijímá totiž auditora, který by měl zjistit, zda úřad vykonává agendu státní správy i samosprávy bez zbytečné byrokracie. „Chceme vědět, zda máme v práci rezervy, zjistit, jestli každé podání, stížnost nebo jiný úřední výkon se vyřizuje nebo běží řádně a bez zbytečného dublování například na více odborech. A chceme samozřejmě naši práci vylepšovat a zefek-
V Europarlamentu zasedne Flasarová Ostrava/ Praha – První eurovolby v zemi i v našem kraji sice vyhrála pravice, v Evropském parlamentu bude ale nakonec za Moravskoslezský kraj sedět jediný člověk z opačného konce politického pole. Věra Flasarová, členka zastupitelstva kraje za KSČM. Ivana Knížátka z ODS vyřadily ze hry preferenční hlasy pro jeho stranického kolegu, pražského sexuologa Jaroslava Zvěřinu. O tom, jestli Věra Flasarová zůstane až do krajských voleb členkou regionálního zastupitelstva, by měl na konci června rozhodnout její stranický klub. Čím chce ona sama být svému kraji v evropských str ukturách užitečná? „Znám priority a problémy kraje a chci prosazovat jeho zájmy ve výboru pro regionální politiku, dopravu a cestovní ruch. Myslím si, že máme dobře připravené projekty a že bychom rozhodně měli dostat z unie maximum peněz. Chci samozřejmě za kraj v evropských strukturách lobovat, ale to není otázka jednoho měsíce,“ řekla budoucí europoslankyně.
Obce dostanou peníze na cesty Moravskoslezský kraj – Osmi obcím Moravskoslezského kraje, které mají méně než tisíc obyvatel a staraly se samy v zimě o údržbu místních komunikací, dá kraj téměř 175.000 korun. Rozhodli o tom krajští zastupitelé. ,,Pomůžeme obcím, které se v zimě staraly o své cesty a kterými projíždějí autobusy veřejné linkové dopravy,“ upřesnil náměstek hejtmana Zdislav Wantula (US-DEU). Pět ze třinácti obcí, které o peníze žádaly, nevyhovělo zadaným kritériím. Peníze dostanou Horní Domaslavice, Hlinka, Luboměř, Horní Lomná, Dolní Domaslavice, Služovice, Košařiska a Vysoká. V rozpočtu se počítalo celkem s půlmilionem korun, zbylou částku kraj použije na dovybavení nebezpečných železničních přejezdů.
tivnit,“ komentovala důvody nástupu auditora ředitelka úřadu Eva Kafková. Krajský úřad má dnes 580 zaměstnanců a ročně přijde jeho chod daňové poplatníky na 300 milionů korun. Přibližně ze dvou třetin vykonává státní správu, třetina zaměstnanců má na starosti samosprávné činnosti. „Do samosprávy samozřejmě patří zastupitelstvo a úkony s jeho prací spojené, patří tam také správa středních škol, nemocnic a nebo třeba sociálních ústavů,“ řekla Kafková. Čísla o počtech úředníků jsou ale podle ředitelky zavádějící. „Podle oficiálních propočtů mi-
nisterstva vnitra jsme nejlevnějším krajským úřadem v zemi, v přepočtu na sto obyvatel kraje se ročně vynakládá dvanáct tisíc korun, nejdražší kraj v republice na to přitom spotřebuje dvaapůlkrát více peněz,“ vysvětlila. Hned za naším regionem jsou všechny ostatní kraje na Moravě – tradičně nízké náklady mají také v krajích Jihomoravském a Zlínském. Za celé čtyři roky se úřad ani regionální samospráva nezadlužily, každý rok hospodaření skončil přebytkem a podle vedení kraje to je velkou měrou zásluha zaměstnanců úřadu.
Moravskoslezský kraj – Nebuďte líní, třiďte odpad! To je celostátní kampaň, do níž se zapojil i náš kraj. Cílem projektu je přesvědčit obyvatele, aby plasty, papír a sklo třídili a vhazovali do speciálních kontejnerů. V kraji je takových kontejnerů více než 8.000, podle průzkumů odpad třídí okolo 60 procent lidí. Poprvé budou organizátoři ve velkém přesvědčovat o nutnosti třídit odpad návštěvníky festivalu Colours of Ostrava. Podle Dany Divákové z Institutu pro komunitní rozvoj bude nejčistším festivalem u nás. Čtyři miliony korun na celou kampaň v Moravskoslezském kraji poskytli výrobci obalů.
Nový dům pro seniory Bohumín – Město staví malometrážní byty pro seniory v budově bývalé školy
vazbami, neprošel prostředím žádného úřadu, hledali jsme spíše ve firemní sféře,“ přiblížila ředitelka kritéria pro výběr kontrolora efektivity práce úřadu. A proč si kraj nenajme specializovanou auditorskou firmu? „Zaměstnanec s dvouletou smlouvou nás přijde mnohem levněji a bude moci pod pokličku úřadu nahlédnout hlouběji než firma zvenčí. Ta by nás stála dva až čtyři miliony, zaměstnanec bude mít důstojný plat, a přesto nebudou náklady na něj vyšší než čtvrtina toho, co bychom dali firmě,“ uzavřela ředitelka úřadu Eva Kafková.
Téma – bezpečnost obyvatelstva
Záchranáři cvičili zásah při povodni (POKRAČOVÁNÍ ZE STR. 1)
Hasiči cvičili i v Hlučíně na Opavsku, kde testovali provoz nového vysokokapacitního čerpadla. Další jednotky zasahovaly i na Br untálsku a v Opavě. „V terénu bylo 40 příslušníků sboru z Ostravy a další z Opavy a Bruntálska,“ upřesnil ředitel krajských hasičů Zdeněk Záchranáři si při cvičení Příval 2004 vyzkoušeli řízení Nytra. „Civilisty jsme prací z krajského centra. Tomu pomáhá také zařízení, které tentokráte téměř nezapojili, protože jsme si umožní sledovat data a výstupy ze čtyř míst současně.
skutečně chtěli vyzkoušet spíše novou techniku a koordinaci záchranných prací z centra,“ dodal. V podmínkách krizové situace štáb zkoušel také nový dorozumívací videosystém. Ten umožňuje v reálném čase a na konkrétním místě přenos obrazu, zvuku i dat. „Otestovali jsme přenos mezi krizovým štábem, centrem tísňového volání, Povodím Odry a místem zásahu v Ostravě - Martinově. Mohli jsme najednou pracovat s údaji ode všech účastníků datavideokonference – například s mapami centra tísňového volání, s hydrologickými údaji Povodí Odr y, a nebo být přímo svědky zásahu ha-
sičů na konkrétním místě,“ vysvětlil Petr Faster, vedoucí oddělení krizového řízení úřadu kraje.
Hasiči testovali na Hlučínském jezeře také speciální čerpadlo
Hasiči: Ochrana obyvatel není jen jejich věc Hasit požáry, pomáhat při dopravních nehodách – to jsou nejčastější představy o práci hasičů. Je to ale jen část jejich povinností. Bez souhlasu hasičů se například neobejde žádná stavba. Pokud jde o nehody, nezasahují zdaleka jen u těch dopravních. Obyvatelstvo kraje má v živé paměti úlohu hasičů při povodních v roce 1997, ale ví i to, že musejí ke každé ekologické nehodě nebo jiné mimořádné události. Hasiči ale musejí mít dopředu jasno i v tom, co se má a nemá dělat třeba právě v případě velkých havárií a musejí o tom informovat obyvatelstvo, tvrdí šéf příslušného odboru Libor Folwarczny. „Hasičský záchranný sbor má vedle klasického profesního poslání povinnost všestranně zabezpečit všechno, co souvisí s ochranou obyvatelstva. Z hlediska příprav a plánování musíme maximálně omezit možnost vzniku mimořádných událostí. A když už k nim dojde, musíme je r ychle zlikvidovat a maximálně chránit lidi,“ pokračuje Folwarczny, jehož odbor ochrany obyvatelstva a plánování Hasičského záchranného sboru Moravskolezského kraje má především preventivní úkoly.
Do konce roku musí zpracovat krizový plán pro celý kraj. Jaká ohrožení vlastně lidem v našem kraji hrozí? Velkou vodu jsme zažili, ale velkou ekologickou havárii naštěstí ještě ne. Můžete být konkrétnější? V Moravskoslezském kraji může jít především o únik nebezpečných látek do ovzduší – čpavku (například ze zimních stadionů nebo chladíren), oxidu uhelnatého, chlór u (ze zařízení bazénů, chemiček) a dalších látek. Pro Ostravsko a okolí je typický nekontrolovaný výstup metanu – ten může nastat i v místech, kde bychom to nečekali. Povodně mohou ohrozit povodí Odry – například na řekách Odře, Ostravici, Opavě, Moravici, Olši a jejich přítocích, v případě zvláštní povodně (například při poškození hráze některé z přehrad) by byli ohroženi lidé pod vodními díly Slezská Harta, Šance, Kružberk, Žermanice, Těrlicko a Morávka. A nemůžeme ignorovat ani možnost případné teroristické akce – výbuch nastražené bomby nebo použití chemických či biologických prostředků. Nesmíme také zapomenout na možnost vzniku epidemií nebo hromadné nákazy zvířat, například slintavky nebo kulhavky.
Krátce z kraje Třiďte odpad!
Auditor má za úkol postupně prověřit chod všech odborů a oddělení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Začne největším odborem – školství, mládeže a tělovýchovy. „Tam bychom měli mít výstupy už za šest měsíců,“ doplnila Kafková s tím, že se auditor bude muset nejprve důkladně seznámit se všemi předpisy státní správy i výkonu samosprávy na všech úsecích tak, aby byl schopen je poté objektivně posoudit a zhodnotit u každého jednotlivého zaměstnance, oddělení či odboru. „A právě proto jsme vybírali člověka, který není zatížený úřednickými
v městské části Vrbice. V opraveném objektu bude 15 bytů 1. kategorie, tři byty přitom budou uzpůsobené pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Samozřejmostí budou bezbariérové přístupy. Radnice počítá s tím, že první nájemníci by se do nových bytů mohli stěhovat už na konci letošního roku.
Rozšíření tarifu ODIS do Krnova Moravskoslezský kraj – Zhruba od poloviny čer vna je do integrovaného dopravního systému kraje (ODIS) zařazena i vlaková doprava mezi Opavou a Krnovem a městská hromadná v Krnově. Tarif ODIS pro dlouhodobé časové jízdenky je tedy nově uznáván na tratích Českých drah v úseku Opava – Východ – Krnov (část tratě č. 310) a v úseku Krnov – Krásné Loučky (část tratě č. 292) ve všech vlacích, v autobu-
sových linkách MHD v Krnově a také v autobusových příměstských linkách provozovaných firmou Connex Morava a Osoblažskou dopravní společností na území města Krnova. Výše jízdného se nezměnila. Podrobnější informace týkající se rozšíření ODIS do Krnova lze získat v železničních stanicích mezi Opavou a Krnovem, v Informačním centru Krnov na Hlavním náměstí nebo na internetu – www.kodis.cz .
Občanky a pasy jinde Ostrava – Oddělení občanských průkazů, evidence obyvatel a cestovních dokladů odboru vnitřních věcí Magistrátu města Ostravy se přestěhovalo do objektu Projektů Ostrava v Gorkého ulici v Moravské Ostravě (proti hotelovému domu Jindřich). Úřední hodiny se nezměnily.
www.kr-moravskoslezsky.cz
Jak bychom měli reagovat na mimořádnou událost? Například na chemickou havárii většího rozsahu? Neignorovat sirénu – to je první upozornění. A ihned se ukrýt v nejbližší budově nebo prostě zůstat doma. Mnozí lidé například nevědí, že to je velmi efektivní okamžitá ochrana. Člověk, který zůstane doma, by měl především ihned zavřít a utěsnit okna a dveře. Podle mezinárodních výzkumů je pak zasažen stejným množstvím nebezpečné látky asi až po 6 hodinách, kdyby ale byl venku, dostal by podobnou dávku už za pět až deset minut. Přitom průměrná doba škodlivého působení běžných toxických látek (chlóru, čpavku) je 30 až 60 minut. Ve vyspělém světě je už také naprosto běžné, že se obyvatelé při haváriích chemických provozů vůbec neevakuují, zůstávají doma, samozřejmě pokud nebezpečí netrvá delší dobu. Pokud můžeme, zapneme rádio nebo televizi a čekáme na další pokyny. O hrozbách většího rozsahu totiž musejí ze zákona informovat veřejnoprávní média. Kde vlastně jsou k mání pokyny a doporučení, jak mají lidé jednat, když zazní siréna, když bude nařízena evakuace, při havárii s únikem nebezpečných látek, při po-
třebě ochrany před povodněmi a podobně? O to se starají hasičský sbor a příslušné obce. Na všechny obecní úřady jsme dodali brožurky, kde všechny pokyny jsou, tam by měli lidé dostat informace. Mají je i na všech základních a středních školách. Nejjednodušší je seznámit se s nimi na internetu - stránky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje mají adresu www.hzsmsk.cz. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených krizových opatřeních a způsobech jejich provedení také u hasičů nebo na příslušném obecním úřadě. Zaměstnancům musí poskytnout informace jejich podnik. Kontrolujete rizikové firmy? Firmy splňující určitá kritéria musejí mít vlastní dokumentaci – havarijní plány, a samozřejmě jsou pravidelně kontrolovány. My pak máme za úkol zpracovat plány pro řešení havárií, které mohou ohrozit větší počet lidí v zóně mimo příslušný podnik (v takzvané zóně havarijního plánování). Dokážeme tedy spočítat, jak velké území by například při určitých povětrnostních podmínkách mohla chemikálie zasáhnout, kolik lidí by mohla ohrozit.
Ušetřené stamiliony půjdou hlavně do oprav škol a silnic Moravskoslezský kraj – Moravskoslezský kraj vloni hospodařil dobře – do letošního rozpočtu byl převeden přebytek ve výši 281 milionů korun. Ušetřené peníze se zastupitelstvo rozhodlo dát především na opravy škol a silnic. Většinu přebytku – 162 milionů – kraj použije hlavně na pokrytí vlastních potřeb, šest milionů poskytne obcím a dalším organizacím. „Krajský rozpočet na rok 2003 byl sestaven jako vyrovnaný, příjmy i výdaje jsme schválili ve výši 6,078 miliardy korun, v průběhu roku se zvýšil na téměř 12 miliard,“ komentoval na jednání zastupitelů hejtman Evžen Tošenovský (ODS). Během roku totiž přišly další – státní – peníze jako přímé dotace do školství v kraji. „Je třeba říci, že náš kraj i krajský úřad hospodaří po celé čtyři roky existence dobře, že nejsme zadlužení, což není
v Česku až tak obvyklé,“ řekl hejtman. Přebytek hospodaření je výsledkem vyšších příjmů, odloženy byly některé investiční akce. Do pokladny kraje přišlo více peněz z daňových výnosů a téměř dvojnásobné byly ostatní příjmy. Ve druhém pololetí loňského roku se také dařilo vytvářet finanční rezervy. Peníze budou použity například na odstranění havarijního stavu budovy gymnázia v Ostravě-Porubě nebo stavební úpravy budov učiliště ve Frýdku-Místku pro potřeby oboru aranžér – kadeřník. Na opravy a údržbu silnic kraj uvolnil téměř 38 milionů. Město Příbor dostane milion na vykoupení rodného domku Sigmunda Freuda, Charita Frýdek-Místek dva miliony na vybudování ústavu pro psychotiky a alkoholiky. Kraj přispěje také na rekonstrukci a opravu kláštera kapucínů ve Fulneku.
4 |Inzerce
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
červen |2004
Výzva pro předkládání projektů do Společného regionálního operačního programu Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje (Regionální rada NUTS II Moravskoslezsko) vyhlašuje výzvu k předkládání projektů do Společného regionálního operačního programu na projekty týkající se opatření a podopatření: 2.1.2 – Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech 2.2
– Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech
2.3
– Regenerace a revitalizace vybraných měst (1. fáze = krajské kolo)
3.1
– Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech
4.2.2 – Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu
Vyhlášení výzvy: 1. červen 2004 Ukončení příjmu žádostí: 30. červenec 2004 (31. srpen 2004 pro opatření 2.3), 12:00 hod. Místo předkládání žádostí: oddělení integrace a strukturálních fondů (Sekretariát Regionální rady), Moravskoslezský kraj – Krajský úřad. Celý text výzvy je ode dne vyhlášení výzvy zveřejněn na www.kr-moravskoslezsky.cz. Podrobné informace o 1. kole výzvy jsou uvedeny v celém textu výzvy a v „Příručce pro žadatele”, která je uveřejněna na internetové stránce: www.strukturalni-fondy.cz. K dispozici jsou také na níže uvedeném pracovišti.
Informace o programu poskytuje: oddělení integrace a strukturálních fondů (Sekretariát Regionální rady), Moravskoslezský kraj – Krajský úřad. Tel: 595 622 318, 595 622 544, 595 622 931–933. Kontaktní e-mail:
[email protected]
Pozvěte se na ranní kávu ke
3 000 000
svých klientů
a nabídněte jim to, co umíte nejlépe! Neváhejte nás co nejdříve nezávazně kontaktovat pro více informací!!!
Český domov je jedinečný inzertní projekt, který sdružuje periodika krajské a místní samosprávy, distribuovaná direct mailem do jeden a půl milionu schránek měsíčně. Čtivá média s moderním grafickým designem jsou zaměřena na místní a regionální tematiku. V poměrně krátké době si k nim čtenáři vybudovali silný citový vztah. Noviny mají v daném regionu vždy dominantní náklad a jsou jediným médiem, které se dostane do všech domácností.
Na nejvýhodnější formě spolupráce v oblasti inzerce a propagace se s Vámi velmi rád domluví
Roman Přikryl Tel.: 777 206 610, 224 814 821 e-mail:
[email protected]
www.ceskydomov.cz
• • • • • • •
Plzeňský kraj Karlovy Vary Olomoucký kraj Praha 10 Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Kladno
6 |Kultura, Školství, Zajímavosti
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
červen |2004
Poznejte krásy našeho regionu na kole (POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 1)
Celá trasa cykloakce Krásný region 2004 odstartuje 10. července po deváté hodině dopolední v Hornickém muzeu v Ostravě. Pojede se směrem na Hlučín, večer je cíl v Krnově. Další den ukončí cyklisté ve Zlatých Horách, třetí v Šumperku, čtvrtý den bude cílovou stanicí Nová Pláň, pátý se začne výprava vracet na Opavsko – nocuje se v Hradci nad Moravicí, a konečně šestý den se k regionálním cyklistům připojí národní peloton, který putuje republikou. Společně by měli dojet do lázní Klimkovice (viz tabulka tras). „Cyklisté mohou po trase, samozřejmě na vlastní náklady, nocovat v zařízeních,
která máme zamluvená, nebo si vzít spacáky a stany, které poveze doprovodné vozidlo. Každý si může vybrat podle svých
schopností a chuti, může se kdykoli připojit a zase skončit, navíc tu vždycky bude možnost jet části etap ve vlaku nebo au-
Etapa
Datum
Začátek etapy
Průběh etapy
Cíl
1.
10. 7. sobota
Ostrava (Hornické muzeum)
Hlučín – Děhylov – Kravaře – Opava – Úvalno
2.
11. 7. neděle
Krnov
Albrechtice – Třemešná ve Slezsku – Osoblaha – Vysoká – Arnultovice
3.
12. 7. pondělí
Zlaté Hory
tobuse,“ řekl jeden z organizátorů akce v kraji Vladimír Vavrečka s tím, že minimálně v každé cílové stanici je připraven Počet km
Jiný způsob dopravy
celkem
na kole
Krnov
61
41
cyklobus 20 km
Zlaté Hory
73
53
parní vlak 20 km
Jeseník – Ramzová – Jindřichov – Velké Losiny
Šumperk
74
44
vlak 30 km
53
53
4.
13. 7. úterý
Šumperk
Bedřichov – Rýmařov – Břidličná
Nová Pláň (Slezská Harta)
5.
14. 7. středa
Nová Pláň (Slezská Harta)
Leskovec n/Moravicí – Jánské Koupele – Vitkov
Hradec n/Moravicí
46
31
6.
15. 7. čtvrtek
Hradec nad Moravicí
Raduň – Pustá Polom – Klimkovice
Ostrava
32
32
cyklobus 15 km
Sedm muzeí nabízí průřez svými sbírkami Ostrava – Výstava vzácných a atraktivních exponátů ze sbírkových fondů sedmi
moravskoslezských muzeí obsadila Galerii výtvarného umění v Ostravě.
Výstava se líbila také hejtmanovi Evženu Tošenovskému a jeho náměstkovi Jiřímu Carbolovi.
Expozice Poklady Moravskoslezského kraje se zhruba 2000 sbírkovými předměty je v regionu největší společnou výstavou muezí od roku 1883. Potrvá do 29. srpna. Vstupné je spíše symbolické tak, aby výstava byla dostupná všem. Byla sestavena ke 190. výročí vzniku muzejnictví v kraji – v květnu totiž slavilo naše nejstarší muzeum, Slezské zemské muzeum v Opavě. „Vůbec poprvé mají lidé možnost vidět na jednom místě průřez sbírkami tolika muzeí. Chceme zviditelnit náš region, ukázat, jakou máme bohatou historii a zároveň oslavit výročí muzejnictví,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jiří Carbol. Své sbírkové skvosty představují hostitelská Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostravské muzeum, Muzeum v Bruntále, Muzeum Novojičínska a Těšínska, Slezské zemské muzeum v Opavě a Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Výstava rozhodně není odborná, je určena nejširší veřejnosti. „Bylo opravdu těžké vybrat dva tisíce z těch zhruba pěti
milionů sbírkových předmětů,“ postěžoval si jeden z koordinátorů projektu projektu Miroslav Přikryl, vedoucí odboru kultury krajského úřadu. Výstava má sedm sekcí. Návštěvníci se tak seznámí s historií kraje, s vývojem řemesel a lidové kultury, dozvědí něco o přírodních zvláštnostech a raritách, připomenou si osobnosti s regionem spojené a uvidí skvosty výtvarného umění. Vitrína kuriozit u vchodu na výstavu nabídne kyždý týden nové netradiční sbírkové předměty. Akci doprovází program před galerií. Tak například ve středu 30. června od 15.00 hodin tam rozbije své ležení z 18. století vojenský historický pluk z Nového Jičína, o týden později (tedy ve středu 14. července) vystoupí před galerií skupina šermířů. Výstavu pořádá kraj, který ji podpořil dvěma miliony korun. Při té příležitosti vyšla také publikace Muzea Moravskoslezského kraje.
také doprovodný program. „Pro turisty bude jistě atrakcí cesta po úzkorozchodné železnici na Osoblažsku speciálním vlakem, jsou připraveny prohlídky 15 hradů, 24 zámků, dvou skanzenů, 10 netradičních muzeí, účastníci použijí 20 jiných dopravních prostředků než kolo a mohou se mimo jiné vykoupat v přehradě Slezská Harta. V průběhu jízdy mohou účastníci mohou vyplnit anketní lístek a vyhrát pobyt v klimkovických lázních,“ doplnil Vavrečka. Informace o trasách, doprovodných programech a organizaci jsou k mání na webových stránkách kraje, na www.enterpriseplc.cz nebo na www.krasnazeme.cz.
Bambiriáda se letos vydařila Bambiriáda představuje už sedm let veřejnosti to, co mohou děti dělat ve volném čase. Na konci května obsadila Bambiriáda také některá města v našem kraji - předvedly se mnohé dětské organizace a spolky, vystoupily taneční, pěvecké i jiné dětské soubory a kroužky z domů dětí i center volného času a své aktivity předvedly i některé školní kluby. Samozřejmě nechyběla dětská divadélka, ukázky preventivní péče policie a řada dalších činností. V Moravskoslezském kraji byla první Bambiriáda v roce 2000 v Krnově, v letech 2001 a 2002 v Ostravě a loni se rozšířila do dalších měst – Karviné, Havířova a Frýdku-Místku. Letos se přidala Opava, Třinec a další města.
Krátce Přehlídka romské kultury Kar viná – Už pátý Romský festival obsadí v sobotu a 26. čer vna kar vinský park Boženy Němcové. Festival nabídne přehlídku romské kultury nejen z Česka. „Chceme podnítit zájem romské i neromské mládeže a občanů o své kulturní tradice a představit novou hudební a slovesnou tvorbu, která z této tradice vychází. Předpokládáme účast 8 uměleckých souborů různého žánru z České republiky, Slovenska, Slovinska a Ukrajiny. Součástí festivalu je rovněž pravidelný workshop, letos na téma práce terénních pracovníků. Tohoto pracovního setkání se zúčastní mnoho významných osobností státní správy a samosprávy a zástupců organizací pracujících v sociální oblastí v rámci našeho
regionu,“ přiblížil ředitel romského centra v Karviné Lubomír Kuznik.
Projekty pro volný čas Moravskoslezský kraj – Mladí lidé z regionu uspěli se svými projekty ve třetím ročníku programu Make a Connection – Připoj se. „Projekty jsou dílem dobrovolnických skupin mladých lidí, kteří chtějí pomoci naplnit čas například dětem nebo starším lidem. Komise vybrala 12 projektů z kraje. A kdo se tedy podělí o celkem 305.000 korun? Tyto projekty: Dělat radost dovoleno – Krnov, Havířov v barvách – Havířov, Řetízek – Ostrava, Člověče, měj mě rád – Frýdek-Místek, United circus – Ostrava, Čajovna Agapé – Ostrava, Dětem pro radost, rodičům pro zábavu – Klímkovice, Mám se ráda a udělám vše pro svou
bezpečnost – Krnov, Léto lidem – Třinec-Vendryně, Úsměv – Orlová, Radost dětem z dětského domova – Frýdek-Místek, Světlo do života – Opava.
Bílovec slaví Bílovec – Den města oslaví Bílovec na Novojičínsku v sobotu 26. čer vna. Na Slezském náměstí je připraven program – koncertovat budou například dechovka z německého Rehlingu a místní kapela Rozmarýnka, která právě slaví 30 let existence. Odpoledne vystoupí na náměstí Stanislav Hložek a Karel Zich, kvečeru zazpívá místní pěvecký sbor a po něm se představí mažoretky. Večer je na programu diskotéka. Další informace jsou k mání na webových stránkách města: www.bilovec.cz.
Novinky zpestří festival Colours Ostrava – Ve dnech 9. až 11. července se Ostrava rozezní všemi barvami world music. Letošní ročník festivalu Colours of Ostrava obsadí Stodolní ulici a dalších sedm scén ve městě. Poprvé se bude hrát také v prostorách Slezskoostravského hradu, tam také bude těžiště festivalu. Program na hlavní scéně bude uvádět Richard Krajčo. „Jsem rád, že můžu být součástí jednoho z nejzajímavějších a nejvýznamnějších podniků u nás,“ řekl zpěvák skupiny Kr yštof. Hlavními hvězdami festivalu budou irský rocker Bob Geldof, zpěvačka Natacha Atlas a Alžířan Rachid Taha. Vstupenky jsou k mání za 580 korun, pro zájemce bude připraveno stanové městečko poblíž hradu.
Středoškoláci byli úspěšní Moravskoslezský kraj – Studenti středních škol v kraji přivezli několik cen z celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti. Ve fyzice zvítězil se svou prací student ostravské stavební průmyslovky Martin Folta, Pavel Bezděk z orlovské obchodní akademie si přivezl druhé místo a tutéž pozici obsadil Rostislav Tomis z Mendelova gymnázia v Opavě s prací v kategorii filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory.
Matematika je nádherná abstrakce, říká nadaný student Ostrava – Tomáš Gavenčiak, čerstvý maturant Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci, byl jedním z devíti studentů v kraji, kteří si rozdělili prakticky všechny letošní výhry v několika kategoriích matematické olympiády. To m á š s e chystá po prázdninách ve studiu své oblíbené disciplíny pokračovat – přihlásil se totiž na matematicko– fyzikální fakultu Karlovy Univerzity a vybral si informatiku. „Přemýšlím o vědecké dráze, ale ještě to přesně opravdu nevím,“ odpovídá neurčitě na otázku po vysněném povolání. „Proč jsem si vybral matematiku? Protože to je živel, ne věda. Je to nádherná abstrakce, čistá logika,“ říká Tomáš Gavenčiak. K matematice přivedla syna zdravotní sestry a počítačového experta učitelka na základní škole v Ostravě–Po-
rubě. Škola se podle něj zaměřovala na přírodní vědy a hlavně matematiku a učitelka, kterou měl, dokázala podat pro jiné nezáživnou vědu způsobem zajímavým a poutavým. Tomáš začal s matematickými soutěžemi už na druhém stupni základní školy, vyhrával pak od deváté třídy. „Ono to není zase tak těžké,“ tvrdí. Je to prý ale taky hodně o štěstí. „No, sbíral jsem každý rok něco, nejsou to vždycky jen první místa. Všechny příklady jsou vždycky oříšky, dají se vyřešit tak jeden dva, musí se hodně přemýšlet. A na zbytek buď člověk přijde, nebo prostě nepřijde. Nedá se to jen tak nacvičit, není to o násobení, dělení. Učíte se vlastně jen praxí, zkoušením, s někter ými příklady se setkáte na přípravných cvičeních nebo soustředěních, procvičuju se už asi dva roky taky prostřednictvím korespondenčního matematického semináře Karlovy univerzity,“ přiznává vzápětí student. Matematika ale nenaplňuje jeho čas stoprocentně. Čte rád sci–fi, fantasy beletrii, jezdí na kole, ale dost času tráví na
počítači a také studiem odborných knih, především o přírodních vědách. Letos před maturitou měl Tomáš opravdu úrodný rok – cení si vítězství v nejtěžších kategoriích matematické
olympiády v kraji, v kategorii určené třetím a čtvrtým ročníkům středních škol a v programování pro první až čtvrté ročníky. „V celostátních kolech už to tak snadné nebývá, tam jsem většinou kon-
číval v první desítce v obou kategoriích, stejně tak i letos,“ říká skromně maturant z Ostravy, který bude v srpnu reprezentovat republiku na mezinárodní soutěži v řeckých Athénách.
Krajští vítězové 53. ročníku středoškolské matematické olympiády Kategorie P – programování pro žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol a příslušných ročníků víceletých gymnázií: 1. místo: Tomáš Gavenčiak z Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci, 2. místo: Pavel Motloch z Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku–Místku, 3. místo: Ondřej Májek z Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci. Kategorie C – pro žáky prvních ročníků středních škol a příslušných ročníků víceletých gymnázií: 1. místo: Miroslav Štufka z Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci a Jan Šebetovský ze Střední odborné školy v Kopřivnici, 3. místo: Martin Kuchař z Gymnázia v Karviné a Lukáš Zedník ze Střední průmyslové školy elektrotechnické ve Frenštátě pod Radhoštěm.
www.kr-moravskoslezsky.cz
Kategorie B – pro žáky 2. ročníků středních škol a příslušných ročníků víceletých gymnázií: 1. místo: Jaroslav Hančl z Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci, 2. místo: Adam Kubetta z Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci, 3. místo: Jan Uhlík z Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci. Kategorie A – pro žáky 3. a 4. ročníků středních škol a příslušných ročníků víceletých gymnázií: 1. místo: Tomáš Gavenčiak z Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci, 2. místo: Jaroslav Hančl z Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci, 3. místo: Jan Uhlík z Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci. Kraj ocenil také řadu pedagogů, kteří se na organizaci matematických soutěží v kraji dlouhodobě podílejí.
červen |2004
Sport| 7
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Téma – Zlatá tretra
Petera pošilhává po Zlaté lize
Zlatá tretra opět nadchla diváky Ostrava – Nejkvalitnější atletický mítink na území Česka. Takto označují organizátoři Zlaté tretry v Ostravě závod, který i v letošním roce nabídl divákům naprosto mimořádný sportovní zážitek ozdobený rekordy. Přes 300 špičkových světových atletů a atletek předvedlo na začátku olympijské sezóny skvělou podívanou. Jeden světový rekord, pět překonaných rekordů mítinku a sedm nejlepších výkonů sezóny. Tretra si svůj přívlastek zlatá opravdu zaslouží. Bezesporu nejhodnotnějším závodem dvouhodinového programu byl Memoriál Emila Zátopka – běh mužů na deset kilometrů. V novém světovém rekordu 26:20,31 ho vyhrál Kenennisa Bekele z Etiopie. „Všechny vás miluji,“ děkoval velmi nedokonalou angličtinou 20.000 fanoušků na stadiónu. Devět dnů před závody v Ostravě překonal rekord na poloviční trati a rázem se stal největší hvězdou světové atletiky. „Cítil jsem, že rekord mohu pře-
Etiopan Bekele se zdraví s diváky.
konat, ale takový výkon se naplánovat nedá. Musí k tomu být dobrá atmosféra. A tady na stadiónu byla skvělá. Ještě jednou děkuji,“ loučil se s úsměvem. Byl to v pořadí sedmý světový rekord, který v Ostravě za více než 50 let padl. Ten vůbec první vytvořil rovněž na desítce v roce 1949 legendární Emil Zátopek (časem 29:28,2). Diváci sice v průběhu letošního velkolepého představení viděli světové rekordy dva, ovšem tyčkařce Stacy Dragilaové nebyl nakonec uznán. Etiopan Bekele svým během zastínil i megastar světového sprintu, Američanku Marion Jonesovou. Ta se rozhodla pro závod ve skoku do dálky, kde se představila se zbylými medailistkami olympiády v Sydney Kotovovou, Mayovou a legendární Němkou Drechslerovou. „Jsem ráda, že mohu po dvou letech opět závodit v Ostravě,“ vzpomínala před závodem na svoje vítězství na dvoustovce v roce 2002 Jonesová. Po letošní soutěži už tolik úsměvů nerozdávala. Skončila až třetí za Ruskami Lebeděvovou a Kotovovou. „Byla jsem sice dostatečně rychlá, ale na odrazu to nebylo ono. Rozhodně umím skákat dál,“ okomentovala svůj výkon 667 centimetrů slavná Američanka a dodala, že pokud budou mít organizátoři zájem, ráda se do Ostravy opět vrátí. Češi se v silné mezinárodní konkurenci neprosadili. Mladičká vítkovická (FOTO ARCHÍV) dálkařka Ščerbová skončila
Spokojený, i když značně unavený, byl po Zlaté tretře ředitel závodu Tomáš Petera. Měl velikou radost z toho, že se letošní ročník povedl a slíbil, že i v příštím roce se budou mít fanoušci atletiky na co těšit.
Stacy Dragilaová sice skočila světově, nakonec jí ale jury rekord neuznala. (FOTO ARCHÍV) sedmá, překážkář Mužík klopýtnul na poslední překážce a doběhl poslední, oštěpař Jan Železný vůbec poprvé ve své kariéře na vítkovickém stadiónu nevyhrál. Skončil druhý za Rusem Ivanovem. „Druhé místo je určitě skvělé. Snad jen na olympiádě bych s ním nebyl spokojen,“ snažil se po závodě nemyslet na prohru. Naopak rozdával úsměvy na všechny strany a půl hodiny rozdával lovcům autogramů cenný podpis. „Pletl jsem se, když jsem tvrdil, že Zlatá tretra je jedním z nejlepších mítinků na světě. Je absolutně nejlepší,“ vzkázal organizátorům.
Splnil letošní ročník všechna vaše očekávání? Myslím, že ano. Ve sportu nelze jednoznačně říct, že právě ten či onen závodník vyhraje, takže tvrdit, že Jonesová skončila až třetí, nebo že nevyhráli mistři světa Železný a Cloeteová, by bylo hodně krátkozraké. Diváci viděli nádherný závod okořeněný světovým rekordem. A přesně o to nám šlo. Podařilo se vám navázat na loňský úspěch. Lze udržet mítink na této úrovni i v dalších letech? My se o to pokusíme. Je ještě předčasné hovořit o tom, kdo bude v příštím ročníku v Ostravě startovat. Musíme si počkat na olympiádu v Aténách, najít nové hvězdy a ty představit českým divákům. Existuje atlet či atletka, kterého se vám nemůže podařit získat? To je těžká otázka, ale já osobně si myslím, že ti nejlepší atleti a jejich manažeři už moc dobře vědí, co je to Zlatá tretra a kde leží Ostrava. Mítink má dobré jméno a to je základ pro jednání. Diváci už viděli El Guerrouje, Jonesovou nebo Bekeleho, určitě se mohou těšit na další hvězdy. Zlatá tretra byla vloni vyhodnocena nejlepším mítinkem kategorie Super Grand Prix. Letos míří opět hodně vysoko. Neláká vás samotného Zlatá liga? To je dobrá otázka. Samozřejmě láká, ale je to hodně velké sousto. Abychom mohli požádat o zařazení do nejvyšší kategorie, potřebovali bychom nejen minimálně dvojnásobný rozpočet, tedy kolem tří milionů dolarů, ale především zrekonstruovaný stadión a také větší letiště. Rekonstrukce stadiónu začne co nevidět. Už za rok by měl být k dispozici další ovál s umělým povrchem. To je příznivá zpráva, nebo ne? Pro nás určitě. Bez toho bychom příští rok nemohli pořádat Zlatou tretru ani jako závod kategorie Grand Prix. Věřím, že i další etapy rekonstrukce se vydaří. Fanoušci atletiky v Ostravě si to zaslouží.
Stanley cup je Kubinovým životním úspěchem Ostrava – Přes šest let čekal trpělivě rodák z Janovic pod Beskydami Pavel Kubina na svůj životní úspěch. Letos se dočkal – získal Stanley cup. Odchovanec vítkovického hokeje byl v roce 1996 draftován jedním z nejslabších klubů NHL Tampou Bay a možná ani nečekal, že se s týmem z Floridy někdy může z nejprestižnější hokejové trofeje radovat. Jak jste slavili zisk poháru? Neznám žádného z hráčů, který by ho v historii slavil jinak než mnohahodinovým mejdanem. My jsme nebyli jiní. Nespal jsem třicet hodin, stále jsem se na ten pohár díval a nevěřil svým očím. Ty pocity se dají jen těžko popsat slovy. Většina hokejistů tvrdí, že se ani titul mistra světa nedá s vítězstvím v Stanley cupu srovnat. Souhlasíte s nimi?
Jednoznačně ano. Mám ve své sbírce dvě zlaté medaile, ale prsten za vítězství v této sezoně má úplně jinou cenu. Byla to nepředstavitelná dřina. Sto zápasů, tisíce nalétaných kilometrů a nespočet ran, které jsme museli rozdat a přijmout. Ty nejtvrdší rány přišly v play off. Už při cestě do finále se vám proti Philadelphii nebylo zrovna do smíchu. Je to tak? Samozřejmě, dokazuje to, jak těžké je Stanley cup vyhrát. Byli jsme na pokraji vyřazení, ale sérii jsme otočili a zaslouženě postoupili. I ve finále při nás stálo štěstí. Jaké to vůbec je hrát v červnu na Floridě hokej? Pokud jde o vysoké teploty venku, tak na to se dá zvyknout. Na vlastní kůži jsem poznal, že snad nejhorší je najít dostatek psychických sil. Fyzicky jsou totiž na tom
všichni hráči přibližně stejně. Nikdo není stoprocentně fit a někdy kroutím hlavou nad tím, s jakými zdravotními problémy se vůbec dá hokej hrát. Vy jste kvůli zranění vynechal čtvrté utkání. Můžete se k tomu ještě vrátit? Teď už ano. Po tvrdém úderu od jednoho ze soupeřů ve třetím zápase jsem měl otřes mozku. Nebyl jsem schopen bruslit, ale moc jsem chtěl hrát. Víte, jsem v Tampě šest let a pořád jsme hráli někde dole. Teď jsme měli našlápnuto za životním úspěchem a já jsem měl sedět na lavičce? Řekl jsem si, ne. Riskoval jsem asi hodně, ale prostě to nešlo jinak. Musím ale přiznat, že se mi před každým zápasem ještě točila hlava. Určitě to však stálo za to. Co bylo, podle vás, pro vítězství rozhodující?
Křížovka
Zvládli jsme šestý zápas v Calgar y, který jsme vyhráli v prodloužení. Kulisa v hale byla neuvěřitelná. Domácí byli pod obrovským tlakem a nedokázali udělat ten poslední krok. My už jsme to měli v rozhodujícím duelu přece jen o něco lehčí. Právě tehdy nám trenér připomněl semifinále proti Philadelphii, kdy jsme to taky zvládli. Byla to obrovská válka nervů. Jednou z odměn takto vyhrané bitvy je pro každého hokejistu čtyřiadvacet hodin s nejslavnější trofejí světa. Už víte, kdy budete mít pohár k dispozici a komu ho ukážete? Přiletí někdy v srpnu a chci se s ním pochlubit doma v Janovicích. No a samozřejmě v Ostravě na Stodolní ulici. Už tam měl být vloni, ale Ríšovi Šmehlíkovi to nevyšlo. Snad nebudou letos podobné problémy.
Mlékárna Kunín má v lize stříbro Nový Jičín – Stříbro basketbalistů Mlékárny Kunín v uplynulém ročníku Martini NBL patří k největším úspěchům novojičínského klubu. Nepodařilo se sice zopakovat zlatou jízdu z roku 1999, ale to se asi vzhledem k reálné síle Nymburka ani nečekalo. „Jsem pyšný na své hráče. Předvedli basketbal na hranici svých možností. Hlavně v obraně jsme byli Nymburku vyrovnaným soupeřem,“ prohlásil po skončení série trenér Zdeněk Janík. Od roku 1991, kdy vstoupil novojičínský klub na českou vrcholnou basketbalovou scénu, si nikdy nedával nízké cíle. Ani letos tomu není jinak. Některé z opor týmu sice odcházejí, ale jádro je podle sekretáře Milana Dvořáka stále silné. ,,Po té zlaté sezóně odešlo více hráčů a my jsme zase na špici. Znovu to půjde,“ řekl.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ VÁS SPOLU S CK VÍTKOVICE TOURS ZVE K MOŘI! Soutěžte s námi, poznávejte krásy regionu a vyhrajte týdenní pronájem chaty u Jaderského moře pro sebe a celou svou rodinu! Naše soutěž finišuje! Hrací kartu s prvním kupónem jste našli v dubnovém čísle, druhou otázku a kupón v květnovém. Nyní vystřihněte poslední známku, odpovězte na třetí otázku a na hrací kartu nalepte všechny tři kupóny. Do kolonky k tipovací otázce vepište odpověď a celou kartu nám pošlete! Naše adresa je – měsíčník Moravskoslezský kraj, Strategic Consulting, Vítkovická 1, 702 00 Ostrava. Nezapomeňte na svou přesnou adresu a kontaktní telefon. Do soutěže budou zařazeny karty, které budou odeslány nejpozději 10. července (rozhoduje datum poštovního razítka). Výhercem může být jen jeden – bude to ten z vás, kdo správně odpoví na všechny tři otázky, pošle nám platnou hrací kartu se všemi kupóny a maximálně se přiblíží přesné odpovědi na tipovací otázku. Pokud budou dva identické tipy, rozhodne test ve spolupráci s cestovní kanceláří. Výherce bude mít jeden týden k dispozici chatu u Jaderského moře spolu se svou rodinou, jet může až pět osob. 3. SOUTĚŽNÍ OTÁZKA: Ve Frenštátě pod Radhoštěm vznikl vůbec pr vní turistický spolek u nás. Kdy a jak se jmenoval?
V dnešní tajence se dozvíte zajímavost z města Karviné. Správně vyluštěnou tajenku pošlete na adresu redakce do 15. července. Vylosovaní luštitelé získají věcné ceny a propagační materiály Moravskoslezského kraje. Tajenka z květnového čísla byla: Zagorová, Nohavica, Rottrová. Cenu od nás dostanou: Leoš Vijačka z Krmelína, Romana Marková z Havířova a Alena Kašpárková z Ostravy.
www.kr-moravskoslezsky.cz
kupón č. 3
Tipovací otázka: Tipněte si, kolik platných karet se správnými odpověďmi na naši soutěž nám Česká pošta doručí do konce školního roku (tedy do 30. čer vna včetně)!
8 |Rozhovor, Fotostrana
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
červen |2004
Vážení čtenáři, pokračujeme v neformálních rozhovorech s některými ze zástupců Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a zdejší politické scény. Úkolem dotazovaných je odpovědět na otázky co nejstručněji a nejvýstižněji. Tentokráte se o to pokusil člen krajského zastupitelstva a krajský radní Zbyněk Stanjura (ODS).
Radní Zbyněk Stanjura říká: Jsem rozený optimista Vystřídal jste více profesí (a rolí), co byste si vybral dnes, kdybyste byl zase na startu? Neměnil bych, profese programátora a poté ředitele akciové společnosti byly tou nejlepší přípravou pro veřejné funkce. Která část vaší dnešní práce vám dělá radost, kterou byste raději vynechal? Primátorem Opavy jsem přibližně rok a půl. Je to práce, která mne baví a naplňuje. Jako každá jiná má samozřejmě lepší i horší stránky. Potkal jste v životě člověka, který, ač pro vás cizí, vás zasáhl? A čím? Potkal jsem řadu lidí, kteří mne přímo i nepřímo ovlivnili. Mnozí z nich již pro mne dnes nejsou cizí, proto jmenovat pouze jednoho z nich by bylo nefér vůči ostatním. Do které doby v historii byste se rád podíval, kterou historickou postavou byste rád byl? O historii se zajímám, ale stroj času, pokud vím, zatím neexistuje.
Co vám na dnešních lidech nejvíc vadí? U mnoha lidí nic, u mnoha jiných lidí nedostatek vědomostí, zkušeností a pokory maskovaný sebevědomím, suverenitou a neochotou přijmout názory druhých. Váš největší životní omyl? O nezdarech a neúspěších vím, o žádném životním omylu ne. Mimořádně povedený trapas? Žádný mimořádný trapas jsem snad neprovedl. Co nebo koho jste naopak v životě vyhrál? Svou ženu Hanku. Kdy vám bývá mizerně? A kdy nejlíp? Jsem optimista, mívám dobrou náladu. Mizerně je mi, když nemohu pomoci někomu, kdo je v právu. Kam byste nikdy nešel nebo co byste nikdy neudělal? Myslím, že se stačí řídit jednoduchou zásadou – nechodím, kam nechci, a nedělám to, co nechci, aby jiní dělali mně.
Co byste nikdy nepozřel? Špenát a červenou řepu. Kam naopak chodíte rád a co rád jíte? Rád chodím na věže a rozhledny. Oblíbených jídel mám více, například smažený řízek, bramborový salát, bramborový guláš, šunkafleky, a kdybych pokračoval, tak zaplním celé číslo novin. Jak vypadal váš poslední víkend, jak trávíte volný čas? Víkend bývá kombinací pracovních a společenských povinností a odpočinku. Snažím se být co nejvíc se svými blízkými. Jaký máte vztah ke sportu? Ke kultuře? Jsem sportovní fanoušek, snažím se alespoň plavat a jezdit na kole, rád navštěvuji kino, divadlo a koncerty. Co byste se ještě chtěl naučit? Bruslit na in–linech. Nejoblíbenější kniha? A dnes rozečtená kniha…
Nejoblíbenější kniha na základní škole byla Hrabě Monte Cristo, na gymnáziu Černý obelisk, na vysoké škole Poslední kabriolet, dnes 1984 od George Orwella. Právě jsem dočetl knihu Fredericka Forsytha Mstitel. Jaké je vaše nejoblíbenější zvíře? Proč? Slon, pro jeho důstojnost. Měl-li byste se zvířetem stát, kter ým byste rád byl? Psem, věřil bych, že budu mít hodného a ochočeného pána. Jakou moudrost, kterou se dodnes řídíte, vám vtiskli rodiče? Nejsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci. Máte nějaký hřích z dětství, se kterým jste se ještě nikomu nesvěřil? A prozradíte jej? Nemám, ale pokud bych nějaký měl, určitě bych se nesvěřil novinám. Kdo vás v životě – v poslední době – opravdu rozesmál? Rád se směji, takže takových je víc.
Výstava Poklady Moravskoslezského kraje začala! Až do 29. srpna můžete ve všech prostorách ostravské Galerie výtvarného umění uvidět na dva tisíce předmětů ze sbírek sedmi muzeí našeho kraje. K výstavě patří řada doprovodných programů – více na straně 6. (FOTOGRAFIE ARCHIV MĚSÍČNÍKU MSK A ARCHÍVY MUZEÍ)
Krajský zastupitel Tomáš Staněk (povoláním historik) si prohlíží jeden z exponátů výstavy v sekci věnované výtvarnému umění.
Návštěvníky zaujmou i dobové dopravní prostředky – bicykl ze dřeva vzbuzuje otázku, zda se vůbec dal prakticky používat.
Repliku historického větrného mlýna hledejte mezi lidovým uměním.
Výstava seznamuje také se životem a zvyky lidí v našem regionu v různých dobách.
Svatá Barbora, patronka horníků. Socha je ze sbírek Ostravského muzea.
Lidové umění reprezentují i nádher ně malované truhly.
Měsíčník Moravskoslezský kraj • Vydává Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Strategic Consulting, s.r.o. • Šéfredaktorka: Mgr. Šárka Swiderová, tel./fax 596 638 510, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: PhDr. Jaroslava Wenigerová, Ing. Jiří Carbol, Ing. Pavel Zelek, Ing. Radim Nováček, RNDr. Věra Palkovská, Ing.Pavol Kubuš, Dr. Karel Klimša, Kateřina Churá, DiS, Mgr. Katherini Koláčková • Inzerce: Robert Kurka, telefon/fax 596 638 510, mobil 603 341 314, e-mail:
[email protected] • DTP: Tomáš Coufal • Adresa redakce: Strategic Consulting, s.r.o., Vítkovická 1, 702 00 Ostrava • Internet: www.kr-moravskoslezsky.cz • Distribuci zajištuje společnost Riox, www.riox.cz • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Registrováno pod číslem: MK ČR E14474
