1
H háb habakúň (R) habán habáň habaňář habánek habáňová čepica habáňová polévka habánský habať habatky habatyšák habíc + habořiť + habrłochy háby mn. hácky (M) hačať háčiť sa had hospodář had s korúnkú haďák hadérka hadí lín hadí mléko hádiť + hádka hadłaf hadmo hadra hadra náčiňová hadrych hádzať (R) hafera, -ry haferáčí haferniček (F) haferník hafkať hafňařiť hafuša haglovať hágnustek (B) hachla hajcovať
viz "háby" žalář chlapec vyrostlý, zdravý klobouk zhotovený z choroše; 2. člověk houževnatý výrobce "habáňú a hubek" měkké pečivo čepice "na doma" nebo pod "širáň" zhotovená z choroše vývar z choroše při výrobě "habáňú" (vyléval se); 2. jídlo k ničemu velký, neforemný přivlastňovat si, získávat násilím, zabavovat, brát kožené střevíce mnich chléb povídat si šaty, hadry svrchní oděv, šaty chatrné háby, šaty sedět (v dět. mluvě) mírnit se, pamatovat se had, kterého má každá chalupa (přináší domu štěstí) král hadů (ukazuje se jen na sv. Bartoloměje); 2. užovka rostlina lesní ? hadřík hadí kůže svlečená pryšec žrát (Krávy sa nahádiły.) hádanka, pohádka nitě na dratve po břichu hadr hadr na umývání nádobí ohnice (druh plevele) házet borůvka, -ky borůvčí linduška vodní borůvka poštěkávat vyměňovat, směňovat nadávka pro ženu lomcovat přívěšek stará dívka, která se chová jako mladice; 2. viz též "drhleň" topit nadměrně, hřát
2
hajda! hajdałák hajdamák hajdať hajdúch hajduchovať hajduk, -uch hájek hájenka hajfiť hajflena hajflovať hájička hájnica (M) hájník hájový hájový chłapec hajs! hajtrtán hajzl hajzlúvky hajzupať + hák
hák + hákať hakličkované gatě hakličkovaný haklík háklivý hákovať hákovisko hałabała haladryja, hohałafaňa hałama hałasiť hałasna (B) hałasný, -o hałaš hałašovať sa hałašta hałaštovať halať hałázgať hałazňa
hajdy! darebák zbojník, lid. povstalec jít, štrachat se (Hajdy dom!) hajduk, dráb tančit odzemek, křepčit (po hajducku) žoldnéř bojující na panské straně (v 17. st.) les, háj hájemství, hájenka; 2. mladý hájený les vyměňovat něco za něco (též "haňfářiť") žena necudná vyměňovat vích v kolíku jako značka zákazu vstupu louka u háje hajný lesní zbojník pobídnutí tažnému dobytku člověk potřeštěný záchod dřevěný hrušky (druh) houpat dítětem v "kolebači" pluh (oradlo) nejstaršího typu se samorostlou vřídelí a souměrnou okovanou radlicí - "hákem" (součásti" "klače, hák, hákovisko, konár, plech") obušek pastevecký slabikovat kalhoty z hrubého lněného plátna vyrobený z hrubého lněného plátna háček spínací choulostivý, citlivý, nedůtklivý, neodolný, vybíravý v jídle orat "hákem" vahadlo (střední část "vah"- taž. zaříz. povozu) ledabyle, nepořádně, bez ladu a skladu víla, divoženka; 2. žena nepořádná, zpustlá hubatá ženská, štěkna chlap hrubý, neotesaný hlaholit, hlomozit děvče, které nemá ještě starosti a může si jen prozpěvovat hlučný, hlasitý, -ě člověk nedružný, křikloun; 2. tulák toulat se křikloun tropit hluk, pokřikovat, překřikovat se, rozkřikovat se, vykřikovat kolébat láteřit, nadávat dívka nebo "cérka" vysoká
3
halbija hałdamáš halena hałúščí haluška hałúška (ze s.) hałušky hałuz, -za hałúzčí, -ščí hałuzí mn. hałúzka hałúzková hałúzkový vzor hałuzňa (Vi) halva ham hamár hamář hamatný hambáłek, -ky hamižný hamižovať sa hamnúť hamoniť hamovať (sa) hampasiť hampasiť sa hampasovať (sa) hamplasiť sa hamr hamrał (F) hamraziť (sa) hamún haňa hanácká svaďba haňať hanavský tabák haňba haňba svítná haňbiť sa haňbjéj Hanča, Haňa handl
dřevěné koryto na krmení prasat dožínky; 2. přípitek, závdavek, litkup kabát mužský podobný "huni", ale se švy na bocích a všitými rukávy; délka ke kolenům (byl zdobený červeným suknem) drobní haluzí kolébka noček nočky z brambor. těsta s brynzou větev listnatého stromu větvičky, klestí, proutí, roští haluze, větve větvička jalovcová kořalka (borovička, gin) větvičkový vzorek modrotisku velká, neútulná místnost velká hromada, velký těžký kus značka označující výšku vodního díla (obv. splavu) hluk, hřmot; 2. brzda starých formanských vozů (poleno s drážkou, do níž se najelo kolem) překupník, obchodník s dobytkem hrubý (na omak), neforemný, silný, tlustý příčný trámec mezi krokvemi ve 2/3 výšky (sloužil k zavěšení uzeného a klobás) neústupný hádat se; 2. smlouvat houževnatě chňapnout ústy (něco dobrého) šetřit, hromadit majetek viz "hemovať sa" dřít, usilovně pracovat viz "hamplasiť sa" lopotit se, namáhat se prací, zápasit namáhat se, lopotit se, plahočit se huť velký jedlík žebrat, domáhat se lakomec stokoruna (slang.) zelí s celými brambory zamíchanými v něm (nikoli "rozmíšanýma" bramborovou kaší) hanět viz "kruťák" stud, hanba, ostuda hanba zjevná stydět se více se stydět Anna obchod, výměna
4
handléř handliť handlovať handravý handrbolec, -buhandrčiť sa handrkovať sa handrlák handžár hanebný hánek haňfářiť Haníča haniť hánka, -ky hapať hapatěrky (Z) hapták (z n.) haraburda harabúzí harabuzňa harafica harampází harasný harasová šnúrka harasové niti harc (F) harcovať harcovňa hárešt harfa (z rm.) hargošit (B) hargotať, -cať hargotiť hárkovať (M) harmoliga na hubu harmonyga, -liga haromita, -tec haromziť hartať hartať (M) hartusiť harušňa harúzniť sa harvan harvas
handlíř viz "handlovať" obchodovat, měnit bídný, titěrný tulák hádat se, handrkovat se dohadovat se hadrník nůž kapesní (též "křivák") hanlivý viz "hánka" směňovat, vyměňovat haraburdí Hanička hanět kloub na prstu ruky upadnout (v dětské mluvě) zbytek z bohatství pozor (postoj) harampádí, haraburdí polévka zelná jizba velká opilost harampádí valný, cenný, krásný, dobrý (Néni to hrubě harasné.) šňůrka kroucená nitě užívané na výšivky spěch (též "kvałt") jezdit hlučně, potloukat se; 2. padat (Zharcováł z žebřa.) jizba hospodská velká viz "árešt" nástroj k rozřezání "odsýřeného" (sraženého) ovčího mléka před jeho uložením do "hrudařky" vyprávět viz "hrgotať" drkotat (zimou) řádkovat pole (též "hřádkovať") foukací harmonika harmonika foukací i tahací zbojník hlídat, střežit; 2. opatrovat spát, spinkat (v dět. mluvě) hladit po tváři, po vlasech dorážet, hlučně budit, hřmotit punčocha ženská (bez dolní části) hádat se, dělat rozbroje havran hluk, hlomoz, rámus
5
harvasiť haspra hástor hastrdám hašašíra hašpa haštořiť sa hať hat! hať, -tě hatiť sa hatłať (F) hatmatiłka hatovec hátrať + hauzér, -ír hauzírník hauzírovať hauzírpas havač havák havałda hávěť havkať [v/f] havořiť havotať havran havrlant havúzňať házání (M) házať házať očama hazuka hazuška hd- (F,R,VK) hebéłkovať hebełkovať sa hebło (R) hebło, - ła hebroniť hečačka hečať hečená hečeť
hřmotit, křičet viz "hašpa" zástup; 2. stádo husí viz "hastrman" člověk nespolehlivý petlice, klín závory, závora zapínací (na očko), zástrčka, závlačka hašteřit se hráz, zátaras pletený z vrbového proutí; 2. prostor mezi "kolibú a pajtú" na salaši; 3. jáma, pleso napravo! (pobídka vozky) hráz pletená z vrbového proutí, břeh zpevněný zastavovat se, ucpávat se, dostávat jiný směr, nedařit se hltat, jíst hltavě cizí, nesrozumitelný jazyk prut (též "tatar") chodit kolébavě prodavač podomní viz "hauzér" toulat se úřední povolení k podomnímu obchodu (do r. 1918) viz "kumhár" pes (v dětské mluvě) hromada, skupina, klubko (chlapů), houf drůbež na dvoře, zvířata žijící v trávě, hmyz poštěkávat hovořit poštěkávat drvař, vorař křikloun štěkat, křičet, nadávat dávka k mlácení (cepy na humně) házet, vrhat; 2. přeplácet při dražbě; 3. kašlat, vyhazovat (Háže krév.) pomrkávat, svádět očima halena houněný cvikl na papuči viz poznámka u gdpracovat pomalu lenošit, povalovat se kmen oloupaný z kůry, neotesaný harampádí, větší nepotřebná věc brečet viz "hečená" zevlovat, zvědavě nahlížet; 2. zpívat "hečačky" popěvek při práci (žních, kopání brambor); pozpěvovaly - "hečeły" ženy na horních dědinách R a Vs viz "helékať"
6
hedbáv hedbávný hedbávný bor heft heftovať (z n.) hek hékat (B) héknút (Z) hekovať helekačka helekať, haHelenov, -nkov + hełépať heligónka helm (M) helmo (Z) helvít hem hemerajz hemování nahładko hemování naostro hemovať sa hemovať, ha- (z n.) hemovňák hen hen sem tam hen ten hen, henkaj héna - héna! henkaj hensemtam henten, -á, -o hepa hépať hépnúť herberk herbovať + herdek baba herdek, -najs herfón, -ka herink (z n.) herský +
hedvábí hedvábný borovice vejmutovka steh stehovat párek ptáků hýkat heknout, hrknout (Hekło v něm.) zrazovat, odrazovat popěvky pasáků při pastvě dobytka s kopce na kopec (též "hojakačky, ohókačky") halekat, dorozumívat se melod. voláním, pokřikovat do dálky (při pastvě, práci), prozpěvovat popěvky na svatbě Halenkov utíkat harmonika tahací knoflíková součást chlívku ? horní trám ve vratech stodoly (též "nadvrátí") evangelík helv. vyznání brzda vrták k vrtání otvorů v "bednu" brzdění vozu pomocí napjatého řetězu zapnutého kolem "špice" tak, aby se kolo nemohlo otáčet brzdění vozu pomocí silného řetězu omotaného kolem loukotí a ráfu brzdit, mírnit se, držet se zpátky brzdit řetěz k brzdění vozů při jízdě s kopce tam (na otázku kde?), tamhle, daleko (Ešče je do Ščepána hen!) tu a tam; 2. ledaco vedlejšího, oč vlastně neběží onen tam volání při odhánění husí tam, tamhle; 2. před časem ledaco, o tom i o onom oč vlastně nejde tamten, tamta, tamto dospělé děvče (pejor.) skákat, poskakovat neobratně, tančit nepěkně (Včil sa hépe enem z kúta do kúta.) skočit hostinec zájezdní dědit babizna, ženština, čertova baba (z maď. ördök - čert) zaklení hrabě, hraběnka (posměšně) sleď, slaneček, uzenáč dostatečně velký; 2. pěkný (jen výjimečně, obvykle se říká "hodný")
7
heršvec hertovať (R) herzog herzug (R) herzug (Z) heřmánek het!, hat!, hajta! heta! hetešiť hever, -ro hevnárek hłaďák hłaďéní hłaďéní hładidło hladiť sa (M) hładítko hładko učesaná hładná smrť hładný
hładovať hładovitý hłady hłaňať hłaný hłasnica hłasno hłásno (B) hłásný hłásný hłaštověnka hłava hłava hłava nehłava hłaváč hłaváč, -vál hłaváček hłavál (Vi) hłavatica hłavatka hłaveň hłavénka hłavitý hłavitý (nijak)
kruci(fix), nadávka jezdit po hrbolaté cestě, hřmotit domovní prohlídka milenec, galán mládenec na záletech (v období vel. půstu) heřmánek pravý napravo (pobídka vozky) hot! cupkat, cupitat hever; 2. zvedák na zdvihání mlýnských kamenů hřeben na osnovu, paprsek pluh starého typu (radlice a krojidlo byly již železné) svatební úprava hlavy nevěsty ořezávání pořízem na stolici "strýc" kotouč skleněný k žehlení skladů "kasanek" jasnit se skleněná koule na žehlení jemného prádla učesaná na "pútec", s vlasy do "lelíkú" (účes svobodných děvčat) smrt hladem hladový, lačný, nekrmený ("hładná hus"); 2. neúrodný ("hładné roky"); 3. hladový (Umřéł hładnú smrťú.) ; 4. dychtivý, chtivý (Ten je hładný groša.) hladovět, mít hlad hladový hladem lézt, přelézat hladký, holý bez suků ("hłaný buk") ozvučnice, dno (u houslí); 2. viz též "koncovka" hlasitě, nahlas lehce mrazivo hlasitý, znělý, zvučný ponocný vlaštovka část dud; 2. místo v posteli ("hłavy, nohy") tlouk dřevěné palice (též "hrča"); 2. osa kola; 3. dolní, rozšířená část lopaty; 4. střední, čtyřhranná část "dłúhého rohu" do každého místa, nevybíravě vranka obecná (ryba) pulec černohlávek obecný viz "hłavoň" koukol hlaváček sekera střední, menší "pantok" (též "oščepačka") hořící poleno, dřevo zuhelnatělé hlavnička (nemoc), tyfus; 2. kus hořícího dřeva (též "hłaveň") dobrý, valný, vyhovující kvalitou (užívá se jen v záporu) nevalný, nemnohý (Nebyło to nijak hłavité.)
8
hłávka hłavní hlavnička hłavoň hłavsko hłbek (dl.ł) (B) hleď sa ty! hleďa hleďavé hleďavoči hleděť hleděť (kemu) hledět bíłým hleděť pěkně hleděť si hleděť zpátky (M) hlechniť + hlechniť sa + hlén (B) hlídka (M) hlín hlina hliňák hliněnka hliněný hlinistý hlinka hlísta hlísta (Vi) hlístník hlísty hlivěť hlk, zhlk (Z) hłobiť
hłobiť patama v řiť hłobiť sa hłobiť zobákem hłobnúť hłobnúť sa hłodek (Z) hłohové pcháčí hłomoždiť (R) hłožec hłožinka hltoň
hlávka zelí hlavní; 2. vůdce, velitel tyfus střevní bohatec, buržoa, pán hlava (zhrub.) noha hřibu podívejme se!, tak se podívej! hledíce nápadné, okaté vůčihledně dívat se, hledět nadržovat, držet (na někoho) viz "zhlédať" dobře vypadat, mít dobrou kvalitu a vzhled opatrovat, hledět si, vážit si (koho) ohlížet se odřít do hola (strom z listí) dřít se, mozolit se bláto, jíl noční hlídka na vsi naplavenina, nános hlíny prsť hrnec hliněný švestka (druh) kameninový ("hliněný hrnec, žbánek" ap.) hliněný červená barva k označování dříví hlíst střevní, tasemnice, škrkavka žížala, dešťovka zeměžluč obyčejná (lék na "hlísty") hlíst střevní, škrkavka živořit sráz tlouci, přitloukat, zatloukat, dusat; 2. vytloukat díry a pěchovat "kołky a ostrévky"; 3. prosit, žadonit (Tak sem hłobiła, až sem to dostała.) ; 4. v ovčáctví spást až na samý drn běžet, prchat bít se (v prsa) zobat do stromu udeřit, praštit (jednou) udeřit se ohlodaná kost hloh keř hlomozit hloží plod hlohu (též "čertí hrušky") hltoun
9
hňápnúť hňápy hnať
košťál (též "húb, húbí, húbík") hlouběji hlubina, strž, hloubka údolíčko široké vdolek s náplní ze zelných košťálů kosa tupá, špatně sekoucí člověk hluchý (pejor.) člověk nahluchlý; 2. teřev hlušec hluchý; 2. tupý; 3. prázdný, dutý nesmysl, hloupost žena přihlouplá hloupost, pitomost přihlouplý hloupost hloupé jednání, hloupý čin přihlouplý hnis z rány, z boláku, vředu; 2. dětská nemoc (průjem s vrhnutím); když dítě zemřelo na neznámou nemoc, říkalo se, že ho "hłúza zaléła" černý kořen (kořen z čemeřice černé) hlouběji úval hlubší všechno drobné - králíci, ryby, "hňus" ve stodole ap. plácat, obhazovat (neuměle) spadnout spadnout, praštit sebou běhavka bouchat, tlouci; 2. ztěžka, namáhavě chodit, šmatlat; 3. jíst, polykat (pejor.) upadnout, spadnout šlápoty hnát, vést dobytek, pohánět; 2. čpět, smrdět; 3. štvát, pronásledovat
hnať sa hnátisko hnatý hňaviť hňécť, -sť hneď, -kaj hnetkaj hněvúse, -sky hnida hníkať hníkať sa hnilica hniłka (R)
spěchat noha (pejor.) vyhnaný, hnaný jíst, pojídat (pokradmu), polykat nasucho hníst, mísit; 2. tísnit a dřít (boty); 3. mrzet, rmoutit hned, ihned ihned vlasy za krkem dlouhé vajíčko vši (Má vłasy samú hnidu.) dráždit, napalovat, povalovat se svářit se, hádat se, vzpírat se; 2. povalovat se hruška přezrálá, hnilička viz "hnilica"
hłúb, -bík hłúbjéj hłubočajzňa hłuboček hłúbovník hłuchá kosa hłuchál hłucháň hłuchý hłúpá řeč hłupaňa hłupina hłupkavý hłúposť, -tina hłupotina hłúpý na neco hłúza
hłuzák hłybjéj hłyboček (M) hłybší, -pší hmyz (B) hňácať hňácnúť hňácnúť sebú hnačka hňápať
10
hnípať hniť hniť (M) hnízdiť sa hnízdo hnojačky hnoják, -ňák hnójiť hnojky hnojová pobaba hnojúvka hnúj hňup hňupky hňus hňusit (Z) hnusno hnusoba hobel (M) hobl hoblena hoblička hobłýňať sa hodiny stěnové hodiť sa hodiť sebú hodnačiť sa hodně hodnosť hodnú chvílu hodný hodný kus hodŕňať, -gŕhodula hody hody "po staru" hody císařské hofér hofěra hoferství hoférstvo hóflíferant (z n.) hofrava hógať hogať +
lenošit, pospávat, dlouho spát hnít; 2. povalovat se, lenošit, spát být pochován dělat si pohodlné místo (v posteli) miniaturní opálečka jako hnízdo do ptačích klecí vidle na hnůj vůz na vození hnoje hnojit sáně s bočnicemi na vyvážení hnoje vynášení hnoje v "nošačkách" na horská pole močůvka hnůj; 2. hnojiště pitomec; 2. vykastrovaný kozel viz "pampúchy" setřená, nadrobená sláma, seno stínit, utlačovat (Velké stromy hňusiły małé.) ošklivě, hnusně hnus, špína, kal hoblík hoblík žena nemravného chování ledvina hnízdit se hodiny nástěnné (se závažím) hodit se; 2. být k potřebě mrsknout sebou, pospíšit si vynášet se, honosit se velmi velice, mnoho dobrá povaha delší dobu velký ("hodný kus, hodná izba"); 2. dobře vypadající, hezký; 3. zámožný; 4. vzácný; 5. hodný velký, pořádný kus jezdit s vozem nerovně, od kraje ke kraji, popojíždět s kolébkou ovce určená k porážce o hodech posvícení hody kateřinské, martinské ap. viz "císařské hody" nájemník, podnájemník; 2. podruh, který pracuje na statku za stravu a byt (též "podłudník, sušárník, strávník, noclehář") ofěra (dar poskytnutý věřími); 2. dar + nájemný byt nájem dvorní dodavatel podruhyně (viz též "hofer") cloumat, houpat směrovat, vracet
11
hoghá! -gaj! (B) hogŕňať hogŕňať (sa) hogýňať hoja! hojař hojdačka, -šačka hojdať hojgačka hojkať hojná marýna hojná večeřa hojně hójšačka hójšať sa hola holadryja holahurt holaj, duša! hołáň holandský holba holcmica hołdýňať sa (M) holec holendr holénka hołgýňať holica holina holinka holinky hołomenica Hołomúc hołopicha hołořiťa hołoť hołota hołozubý holport holštánek hołtár hołúbek, -ček hołubica hołubník
povel kravám a volům k zabočení doleva hřmotit třením o nerovnou zem, hlučně kolébat; 2. vrzat, skřípat, třít se (Koło u vozu hogŕňá.) štrachat (se) lomcovat, prudce houpat hej!, hoj!, vzhůru! (Hoja, chłapci, hoja!) léčitel houpačka houpat (v kolébce) kolébání dětí na noze houpat, pohupovat nešetrná žena večeře vydatná v předvečer Štědrého dne hodně, mnoho houpačka houpat se hůl s křížkem na konci k vytahování puten ze studny divoženka, ženština pozdvižení, vzruch, shon užijme si! plešatec světle červený holba = 0,7 l (stará rak.dutá míra) helma veselit se bujně neženatý člověk dlouhán holínka kodrcat se, jet po nerovné cestě, na níž jsou "juhaně" pšenice holá bez osin (červená nebo bílá) neporostlá, neobdělaná půda třešeň zelená nezralé trnky nebo třešně přepážka oddělující mlat od přístodůlku Olomouc žena štíhlá a dlouhá, neohrabaná chuďas holá zem, bez sněhu žebráci u cesty, děti škemrající o almužnu bezzubý společná věc nákrčník z korálků navlečených na žíni s tkanicí stojan na "potáčky" holub, holoubek holubice; 2. holubinka trávozelená, namodralá, nazelenalá (jiné druhy holubinek se nesbíraly); 2. viz též "na hołubicu" prostor nad komůrkou na půdě
12
hołus! hołuška hołý homola (Vi) hoňák honcovať sa honcula honem honemší hóněná hónění honěnica hongať hongať sa hongélať hongŕlať (sa) hóniť hónit (Z) hóniť sa hóniť si hoňkyny (M) honosnatý, -to hont hontový hóňúvať hópať hopkať hopkať těsto hópnúť hopýcať hopýňať Hor. Roketnica + hora hora nedílná hora panská hora selská hora singulární horalák hore hore drnkem hore dýmem hore koncem hore koty hore krpci hore pácem hore pánkem
přivolání holubů viz "hulaňa" nepokrytý (hlava, krk, kolena); 2. chudobný, bez peněz dožínky pasák ovcí, pomocník na salaši, obv. mladý chlapec (sháněl ovce k dojení, nosil vodu a dřevo) honit se před pářením (Zajíci sa honcujú.) žena lehká, sexuchtivá (horší než "běhula") rychle; 2. v té chvíli (Nevěďéł honem co řécť.) rychlejší honička, hrát si na honěnou oplozování rujných ovcí vybraným plemeníkem (po "rozhónění") část košáru, kde jsou ovce před dojením (též "pajta") pohupovat, natřásat; 2. viklat houpat se (v klíně, v kolébce) viz "hongať sa" viz "hongať sa" honit, hnát, vyhánět něco provádět (Co tu hóníte?) honit se, mít snahu se pářit (u zvířat) onanovat mostiny, oblé trámce, jimiž se dláždí cesty na močálovitých místech honosný, sebevědomý, -ě kus dřeva, špalek; 2. boční zpevňovací trámy splavu spletený z větších latí a proutí honívat skákat poskakovat pohazovat těstem na "okřínu" s obracením poskočit, skočit skákat poskakovat nepěkně Lhota u Vsetína kopec, les vzrostlý (Šéł do hor.) les se společným vlastnictvím starousedlíků v obci les dominikální (ve vlastnictví panství) les (pův. rustikální "javořina") v gruntovním vlastnictví les společný s podíly dle výměry půdy viz "širáň" vzhůru, nahoře, nahoru viz "hore pácem" vniveč vzhůru nohama vzhůru nohama; na zádech vzhůru nohama ležet na zádech vzhůru nohama na zadní nohy
13
vstoje výše, až nahoře na břicho lesík, kopeček náfuka, nadutec lesík; 2. viz též "křibica" horečka, teplota horoucí, vřelý roh lesní lidé z hor obyvatel z horního konce vesnice, údolí severní Slovácko, sev. Valašsko obyvatel hor, horního konce na vsetínském panství: Ústí, Johanová, Hovězí; po r. 1650 nově založené: Zděchov, Nový Hrozenkov (pův. Nová dědina či Rozynkow) a Halenkov (pův. Helenov či Helenkov). Od roku 1850 také M. Karlovice, oddělené od Hrubých Karlovic, které patřily k Rožnovu. valašský dobytek horní dobytek (R) zbojník horní chłapec Horní m.Vsetín [v/f] Vsetín, Horní město (do r. 1850 samostatné) obyvatel horního města hornoměščan hoře, žalost hornosť + viz "vałašský dobytek" horný dobytek chlap jak hora horoň povodeň horová voda viz "horňáci" horoví ludé hřib královský horovják lesní, horský horový vůl k práci v horách horový vúł (M) vřelý, horký horúcí vedro horúčava horečka, zvýšená teplota horyč, -řič klobouk vysoký; 2. houba horýl bědovat, naříkat, hořekovat hořákať horní část horské vesnice Hořansko hořekovat hořekať si nahořklý hořkavý sýr uleželý, brynza hořký syr hoj! hosa! hospodský hospocký nocleh a strava pro pány, služebnictvo a koně hospoda hospodyně hospodyň bradavice na rukou, vyrážka hostec Hošťálková Hoščáłková hlídač polní hotař zásoba hotovizeň hore ptákem hore vyšéj hore značky horečka horenos horka horká nemoc horkúcí, -cný horna horňáci horňák Horňáky horňan horní dědiny
14
hovacký (M) hovadina hovádko hovado hovadský hověť hovija hovňáky hovno hovno zvířací hovnovál hrab hrabačka hrabať hrabať sa hrabě devítky hrabě jedenástky hrabě obłúčkové hrabě patnástky hrabě rozřezované hrabě sedmičky hrabě třinástky hrabě, -le hrabí hrabica
hrabica rožencová hrabicovať hrabina hrabisko (Vi) hrabjař hrábky hrable hracká hradiť hradiť płoty (M) hrádza + hrach hrachovina hraja
obrovský, velký nesmysl, hloupost dobytče hovádko; 2. hlupák; 3. ovád, střeček velikánský být po vůli, dobře vařit a obsluhovat (hosty), vyhovovat odpočinek, pohov, "nicnedělání" hromada rozšlapaných výkalů, "hoven" výkal; 2. nic (Dostaneš hovno!) výkal zvířecí se jmenuje "psinec, koninec, kobylinec, kravinec, kuřinec, mušinec, błešinec" ap. hovnivál habr lopatka na vyhrabávání popela hrabat; 2. shromažďovat, mamonit jít pomalu, štrachat se (Gde sa hrabeš?) hrábě s devíti zuby v hřebenu (užívaly se na rozhrabování sušícího se zrní) hrábě s jedenácti zuby v hřebenu (užívaly se při sušení sena) hrábě, které mají připojení "hřebeňa k húłce" zpevněno "oblúčkem" hrábě s patnácti zuby v hřebenu (užití jako "třinástky") hrábě, které mají konec húłky v místě spojení s "hřebeněm" podélně rozříznutou do hloubky asi 25 cm hrábě se sedmi zuby v hřebenu (užití jako "devítky") hrábě se třinácti zuby v hřebenu (užívaly se ke shrabování ohrabků) hrábě (díly: "húłka, obłúček a hřebeň", který tvoří "słúpec se zuby") habroví starší typ násady na kosu na obilí opatřená "roženci"; později byla nahražena váhově lehčím a výrobně snadnějším "łepákem" (na Vs,M,R se "łepáku" i později říkalo nesprávně "hrabica") kosiště na kosení obilí zakončené "roženci", pomocí nichž byla ukládána pokosená stébla s klasy kosit obilí "hrabicú/łepákem" habroví hrábě velké (na úklid obilních klásků) výrobce hrabí dětské hrábě hrábě silnice stavět ploty (ne dělat!) oplocovat hráz hrách stonky hrachu jako krmivo hudba, muzika
15
hraň
hranice dřeva (dřevo se v lesích ukládalo do "hraní" o rozměrech 0,75 x 1 x 1,8 m pomocí "metrové húłky") ; 2. hranice šindelů
hraňastý hranečák (Vi) hranečník hránek, -nka
hranatý mezník mezník hranice (polen nebo prken); 2. skupina, vyšší stav společenský (přenes.) (My nepatříme do teho hránka.) hranice hřeva (viz též "hraň, hránek, hránka") ukládat polena (délky 1 lokte) do "hraní"; 2. míst sklon k špatnému štípání a zpracování (o dřevu) vrstva příze na vřeteni kolovratu hranice dříví opracovat pořízem na stolici do čtyřhranného nebo šestihranného profilu koryto, žlab ve chlévě hrát (se, si) hrát na smyčcové nástroje hrát si na schovávanou hrát kuličky břeh potoka porostlý vrbovím viz "briga" mez podélná porostlá křovím, do níž se ukládá posbírané kamení kopec, stráň; 2. hrb, záda (pejor.) dědictví kopec lopatka na vyhrabování popela pila břichatka kopeček jet nebo jít po hrbolaté cestě kutálet se po hrbolaté zemi hrbol, hrbolek, menší oblá vyvýšenina; 2. neopracovaný výstupek dřeviny uprostřed dna soustružené nádoby dědit kašlat rachotit, nadskakovat (po hrbolaté cestě) spadnout, upadnout, zhroutit se hřmotně (A tož vúz hrbúc!) ; 2. uhodit hrubě chřestit, rachotit, hrkat spadnout s rachotem vrznout; 2. uprdnout si tlouk dřevěné palice (též "hłava"); 2. suk ve dřevě; shluk, množství (viz též "grča") boule, opuchlina, nádor; 2. povrchová nerovnost dřeva hrkat, šramotit sukovitý, hrbolatý brambory
hranica (B) hraniť hránka hránka (M) hránkovať hrant (B) hráť (si) hráť na krky hráť na mžuganú hráť v dúłek hráz (B) hráza hráza (Z) hrb hŕb hrb (Z) hrbačka hrbaňa hŕbek hrbołcovať (sa) hrbolcovat sa (Z) hrbolec hŕbovať hrbúcať hrbúcat (Z) hrbúcnúť hrckať hŕcnút (Z) hrcnúť (si) hrč, -ča hrč, -čka hrčať, -čeť hrčatý hrče (B)
16
hrčka hrdelná dřina hrdelný hrdelný (Z) hrdłavka (M) hrdliť (sa) hrdłovačka hrdłovať hrdłovať sa hrdłoviska hrdłovisko hrdúsiť hrgłovat (B) hrgotať, -cať hrgúcať hrk (Z) hrkač hrkáłka, -vka hŕkať hrkávka [v/f] hŕknúť (M) hrknúť si hrkotať hrkotka hrkotnica hrncovat (Z) hrnéček hrnúšek hrobař hrobek hrobkování hrom hromadnisko Hromíce hromníčka hromníčka hromníčná zima hromotřesk hromovec, -ník hromový kameň hromžiť hrotek hrotica hrotica, -čka
boule usilovná práce, úporná námaha, lopota usilovný, úporný, úmorný namáhavý záškrt (léčení pomocí obkladků: mrkvového, kozákového, medového, kuřincového, mydlového) šetřit, omezovat se; 2. rdousit, škrtit (se); 3. těžce pracovat, namáhat se, nosit těžká břemena v nůši dřina, lopota, námaha pracovat s námahou; 2. nosit náklady v "noši" namáhat se, dřít se pole na stráni, kopci těžká práce, dřina, lopota pevně svírat lomcovat, mlátit, hlučně viklat (viz též "haglovať) hrkat, třást, rachotit hrkat, kašlat (hrubě) žebrota, vandr řehtačka chrastítko hrkat, šramotit rolnička, chrastítko; 2. jablko (druh) odbít čas (Hŕkło pět.) vyměnit si navzájem věci ukryté v hrsti hrkat, šramotit zvonek ovčí; 2. chrastítko dřevěné žena povídavá hřmotit, rachotit (prázdný vůz na kamenité cestě) hrnek, hrníček hrníček hrobník kopeček (brambor) kopčení (brambor) hrom; 2. povětroň; 3. kamenný mlat hromada kamení sesbíraná s pole Hromnice (kat. svátek 2. února) hromnička (svíce svěcená na Hromnice) svíce hromníčná mrazy v prvním týdnu února (kolem Hromnic) netřesk klobouk vysoký portášský meteorit nadávat, hromovat dřevěná dížka na dojení mléka s jedním uchem (též "doják") kruhovitá, ode dna se rozšiřující dřevěná nádoba, nasazená na bidle, určená k nabírání vody nebo močůvky škopek dřevěný s jedním držadlem; 2. nádoba na med
17
hrotík Hrozénkov + hrózně hrsť, -tka hrstňačka hrtáň hrtús hrtúsiť sa hrubá Hrubá Bystřica + Hrubá Lhota + hrubá súl hrubě hrubé děła Hrubé Karłovice + hrubě moc hrubě šumné hrubohled hrubý hrubý vúz hruda hrudařka hrudovať sa hruščák hruška hruškovica hrušky
hrúz hrúza hrúzovaná hrúzovaný hryzák hryzikúrka hryzoň hryzť hryzt sa (Z)
horní díl máselnice s dírkou Nový Hrozenkov velice (intenzívně) hrst, užaté množství klasů, které se vejdou do hrsti kapesník, šátek krk, hrdlo, hrtan, chřtán dříč namáhat se, dřít se (též "hrdłovať sa") těhotná; 2. mše velká (druhá nedělní) Valašská Bystřice Velká Lhota sůl kusová mnoho, moc, velice, velmi, tuze, příliš senoseč, žně Velké Karlovice velmi, značně, mnoho moc pěkné dalekohled velký, značný, obrovský, silný, mocný; 2. dospělý souhvězdí Velkého vozu hrouda; 2. sněhová koule; 3. sýrovina "podpuščená" a ručně zformovaná v "putyře" tkanina k odkapávání syrovátky a tužení sýra házet sněhovými koulemi vdolek s "potírkú" z povidel ze sušených hrušek hrušeň; 2. závaží na mincíři voda z vařených hrušek hrušky, plody hrušně (lidové názvy odrůd: "cibulky, cigánky, císařky, cupaně, čapačky, dule, hniličky, chvostačky, jarníčky, ječménky, kameničky, kaménky, kohútky, kořenúvky, kořeňačky, łužňanky, margétky, máselnice, másłovice, másłovky, okrúhlinky, ovesnínky, padanky, piksałky, płánky, płanušky, regule, sodovky, słovenky, smolenky, stehňačky, šedúvky, šidłaně, šimúnky, špekovice, vácłavky, vajčenky, vavřínky, věšačky, vĺčky, zasedačky, zimní, zimule, zvonky, žbánky, zelénky, zadrhačky, vrabličky, pečítky, jančičky, medovice, michałky, jakubínky, šidłačky, hrdličky, ovsínky, rybinky, šimúnky, hnojúvky, křehačky") řízek (ryba) hrůza hrůzostrašná hrůzostrašný, hrůzný špička, násadka na fajfku, náustek fajfky lakomec, škudlil lakomec hrýzt hádat se, hrýzt se (mezi sebou)
18
hřácnút (Z) hřad, -da hřada hřádka hřápnúť hřápnúť si hřbetoň (F) hřebčák hřebelco hřebelcovať hřebeň hřebíček hřebička hřebík hřebovňa hřešéní hřešiť hřešúvať hříb bíłý hříb, -y hříbař hříbat (Z) hříbja hřibjanka, -vica hříby
hřichovat sa (Z) hřisko hříšně drahý hříšný hříť hřmění hřměť, hřimhřmněť hu! hu! (Vi) húb huba hubáň
bouchnout, vystřelit bidýlko pro slepice v kurníku, pro ptáky v kleci trám podélný ve větší jizbě podpírající trámy příčné záhon posadit se sednout si (neohrabaně) širokoplecí člověk hřebec škrabák na srst, hřebelec česat srst dobytka hřeben; 2. hřeben hrabí (díly: "słúpec, zuby") hvozdík, karafiát kobylka hřebík ručně kovaný (druhy: "špenár, péřák, łaťovják, šindelák, podkovňák, cvoček") nástroj kovářský na výrobu hřebíků nadávání klít, klnout; 2. domlouvat, vytýkat, hubovat, hrozit často hřešit hřib smrkový, dubový, borový, bronzový (též "pravák, tvrďák, skalní hř., obyčejný hř., hrabovják, hrabčák") hřib, houba houbař hrýzt, hryzat hříbě polévka hřibová hřiby; 2. houby jedlé všech druhů hřiby: "hříby bíłé, sinále, horovjáky, jałovčáky, kozáky (křemeňáky, léščáky); ostatní druhy jedlých a na Val. sbíraných hub: "smrhy, kołopénky, hołubice, kuřátka, kravičky, podborúvky, mléče, kozí štrychy, baraní kule" tvrdit, dušovat se (pod těžkým hříchem) kuželna velmi drahý veliký (Stáło to hříšné peníze.) ; 2. hřešící hřát bouřka hřmět hřmít, blýskat se hr!, vzhůru! hurá, vpřed! viz "hłúb" ústa, obličej; 2. zvířecí tlama choroš troudový - Polychorus fomentarius L. (rostl na "vłasovém" buku a sloužil k výrobě klobouků "širáňú", čepic, obuvi, váčků a "trúdu"); 2. čepice z houby choroše
19
hubáně hubatý hubavica huběnka húbí hubica hubka húbka huboč huboké prasa huboko, hłuhuboký, hłuhubtovať + húby húc! hucáň hucať húcať húcnúť hučeť hučka hučky hučná cesta hučnica (F) hučno hučný húdať hudec hudrovať hújať hújšačka hújšať sa huk húkałka húkať húkať sa hula (M) hulaňa hulať húlať húlava hułázňaní hułázňať
houby rostoucí na dřevě (též "hubáň, habáň, hubavica, hubka, húbisko") často se vadící, odmlouvající puchýřek, kopřivka, vyrážka hubička hloubí ústa; 2. hubička (džbánku); 3. vyrážka houba (dřevní) vyvařená a vysušená, sloužící k zapálení ohně křesadlem hloubka, hlubina, tůň les hluboký; 2. hlubina vepř s nízkým břichem hluboko; 2. hodně (Pij huboko, pij hłúbjéj!) hluboký ničit hřiby hup! klobouk nízký kulatý uherského typu; 2. klobouk valašský, vysoký, těžký pokašlávat tlouci, mlátit (do dveří) praštit, uhodit povídat se, mluvit o (Ludé hučá, že ...) kožešinová čepice nohy (pejor.) viz "hučnica" silnice okresní, cesta podhorská hlučně hlučný hrát na hudební nástroj houslista nadávat měnit, směňovat předměty známé za známé houpačka houpat se píšťala dud ("gajd") - dlouhá a krátká lesní panna (též "húkavka") houkat (o sovách) viz "hučeť" kolébka kolébka z plachty spinkat (v dět. mluvě) kolébat (v dět. mluvě) prudký točivý vítr, tornádo křik, řev, hlasitý, falešný zpěv křičet, hulákat; 2. zpívat (hlasitě)
20
húłka, -łečka hułuška hulvor (F) humenec humna mn. humno (B) humplovať humplovať (sa) huňa
huňák huňál huncút hundarka (F) huněk, -ňka huněnky huňka (F) huňky mn. hunt huntek (F) huntina (M) huntování huntovať hunty (M) hupčiť hupky! hupky, -kem húra hurdy-burdy! hurhaj (M) hurkať hurt hurto hurtování hurtovať hurtovať (R) hurtovní hus húsa husa husa! husačka (M) husár husárek
dřevěná tyčka pro různé užití; 2. držadlo hrabí; 3. tyčka mezi "mlýncem" a konzolou nad ním, pomocí níž se otáčelo "běhúnem" kolébka dymnivka dutá; 2. sprosťák kopec s plošinou na vrcholu střed stodoly, jehož podlahu tvořila jen udusané hlína palouk za stodolou kazit, ničit, huntovat válet (se), rozválet, zválet (postel) houně, ovčí kůže i s vlnou; 2. sukno hrubé z řídké vlny (dl. tvrdého vlasu) vyrobené na ruč. stavu - bílé nebo buré; 3. kabát (halena) vyrobená z "huně" soukenná přikrývka z tvrdé vlny (též "huňa") huňáč taškář, ferina látka lněná na odkapávání sýra oddělení valchy (jedno ze tří) v němž tlučou do vložené "huně" nebo sukna dvě kladiva střevíce ženské soukenné s koženou podrážkou a podpatky halena vyrobená z "huně" papuče z valašské huně kus dřeva, poleno kláda kvalitního dřeva (nesmí být "zkrhłé") krátká kláda ničení, nešetrné zacházení ničit pařezové dříví hopsat, poskakovat honem! rychle, spěšně, kvapem půda (pod střechou) poplašné volání rámus, povyk budit, povzbuzovat hluk, rachot příkře, rázně, zhurta pobízení, pobídka mít křeče v břiše při průjmu; 2. požadovat důrazně, příkře, s křikem; 3. pohánět ke spěchu, jednat rázně, hnát, popohánět rachotit hřmotný husa house přivolávání hus(í) husopaska voják jízdní uherský klobouk bačovský navazující na "gevěrec"
21
husarka húsenica húser husina husinec husle, -ičky húšačka húšání húšať (sa) húšč, -ščí húščava huškať huštlama hut huť hutanka huťar (B) huťař hutať hútať hutek hutnúť si hutný húževka húžva húžvačiť sa húžvať húžviť húžviť sa hvězdičky hvízdať hvízdnúť hvíždž hviždžať hyb (Z) hybaj (Z) hybaj ztuotel! hybaj! hýbať hýbať (sa) hyběť (R) hybký, -pký hybnúť hybočina (M) hyc hýcání
pistole dragounská housenka bolest v křížích, uskřinutí míchy, ústřel husí sádlo husí trus housle (Husle hrajú: "V řiti hnidy!") houpačka houpání houpat (se) houština; 2. usazenina, sedlina houština navádět, štvát (proti); 2. obelhávat (v legraci) nevymáchaná huba doušek, hlt sklárna, huť sklenice výrobce hrnků z polévané hlíny sklář polykat, hltavě jíst přemýšlet, vymýšlet, dumat hlt, doušek loknout si, hltnout si pevný, silný, tlustý houžev, provaz zkroucený z břez. proutí, kořene nebo větviček houžev, provaz z lýka; 2. kožený řemínek na cepu (sloužil k upevnění cepu k "húłce přes hłávku") viz "húžviť sa" mačkat šetřit, hromadit majetek nuzačit se, skrblit hvězdy, vesmír hvízdat, pískat hvízdnout; 2. udeřit kamenem člověk štíhlý, hubený, vyžilý; 2. pískle svištět, hvízdat (o větru) hod, rána (Devět kołků na tři hyby.) bití, výprask (Dostáł hybaj.) zmiz odtud!, jdi pryč! běž!, hni sebou!, běž! pospíchat (Hni sebú.) hýbat (se), pohybovat (se) těžce pracovat obratný (Synečku hybký, neboj sa bitky!) udeřit holí hlubina horko plýtvání
22
hýcať hycel + hycovať hyča + hyčka + hyd hyd jakýsik hyd, hyt hydek hýl hyłáňať hyłýňať hymlhneďužale hyndrovať hyndrovať sa hyp hýpání hýpať hypcování hypcovať hypkať hypký, -ko hýpnúť hystóryja hýža hyžďáły
plýtvat, rozhazovat, nešetřit katův pacholek sálat, silně hřát; 2. mít horečku košťál zelný střední žíla v listu (zelí) drůbež; 2. havěť; 3. sběř, sebranka verbež blechy, vši, štěnice zima, ochlazení hejl, hýl pobízet koně; 2. helekat křičet, řvát, povykovat nadávka ničit, vysávat (někoho), plundrovat lopotit se, dřít se skok skákání skákat, tančit, dovádět skákání poskakovat, tančit, skákat viz "hypcovať" hbitý, rychlý, -e, obratný, -ě skočit historka; 2. historie noha nohy, nožiska
