PRAMÍNEK
Č. 37 | INFORMACÍ Z BAČALEK A LIČNA |7-8/2013 NENÍ KLOBOUK JAKO KLOBOUK, NĚKTERÝ JE KLOBOUČEK…
Účastníci 3. bačalské kloboukové slavnosti v sobotu 22. 6. sršeli nápady a vtipem, bylo těžké vybírat, které ocenit, přihlásilo se jich kolem šedesáti. Zajímavým úkazem letošního ročníku byl „minimalismus“. Hned nejméně tři dámy přišly s miniaturními kloboučky zakomponovanými v účesu a pozadu nezůstal ani psí elegán Denísek. Vděčné květinové téma jste mohli zahlédnout na dámských i dětských modelech. Květy působily jemně a věřím, že mnohé diskuse i jednání na úřadech by probíhala decentněji a úspěšněji, pokud bychom se květinami „vyzbrojili“. Dětských soutěžících s nápaditými mode-
ly byl největší počet. Oceňuji jejich odvahu před tolika zraky projít po červeném koberci na vyvýšeném pódiu a s úsměvem. Pánové neměli tolik ambicí se promenádovat, za to místo kvantity, potvrdili kvalitu.
Letošní kloboukové slavnosti přálo počasí. A to až tak, že bylo třeba na chvíli přerušit promenádu soutěžících. Na obličejích porotců se totiž leskly pramínky potu, snad vlivem slunečních paprsků, snad před záplavou množství modelů klobouků. Soucitní sousedé dovezli z domova velký slunečník a během jeho instalace si porota oddechla a napětí mezi soutěžícími rostlo. V té chvíli samozřejmě připlulo škodolibě pár mráčků. Škádlily nás však jen malou chvíli. Nadále jsme vyhledávali stín pergoly a z chlapů hrajících nohejbal se „jen lilo“. Ani já jsem při focení nedokázala zachovat „dekórum“ a klobouk odložila. Děti využívaly stínu staré dobré jablůňky, než nám zkošatí lípa, a zkoumaly nový domeček v jejím sousedství. Pokračování na straně č.9.
STOPY – FAKTA - TAJEMSTVÍ Mimozemšťani, šotci a ti druzí Omlouvám se panu novináři Stanislavu Motlovi, že jsem si vypůjčila název jeho rozhlasového a televizního pořadu pro svůj článek. Ale výstižnější jsem pro pátrání po našem vodovodu, resp. jeho ličenské části nemohla najít. Proč jsem se vůbec do pátrání pustila? Přiměl mě k tomu dotaz Vládi Egrta na dubnovém zasedání, kdy se ptal, kdy se odpojí starý vodovod, který je na některých místech zaslepen, už 5 let v něm stojí voda a je jen otázkou času, kdy dojde k havárii. Podobný dotaz mi položil před více než rokem i pan Podhajský. I tomu hrozí, že může být ze starého vodovodu nehezky vyplaven. A tak jsem sbírala informace, slovy dokumentaristky Třeštíkové, jsem začala vytvářet časosběrný dokument, abych vůbec zjistila, na co se mě tito dva naši sousedé ptají. A nestačila jsem se divit. FAKTA – ta jsem vyzobávala z našeho archivu. Prošla jsem stovky stran dokumentace ke starému i novému vodovodu, prostudovala a porovnávala mnoho výkresů a map (a pak že chození do Pionýra byla jen ideologická masáž - hle, jak se mi hodí zkušenosti ze schůzek, kdy jsme plnili odznak Plamenů a Cest, možná využiju i Morsea). Objevila jsem spoustu nuancí – dají-li se takto decentně vůbec pojmenovat rozdíly mezi záměrem, realizací a skutečným stavem. Zjistila jsem, že náš nový vodovod byl postaven pro více jak 300 obyvatel s roční spotřebou 24.000 m3, (jo, to bychom potom měli náklady Kč 12,-/1 m3 a ne současných Kč 53,-). Především jsem ale našla „dobrozdání“ Vodoprávního úřadu z února 2007, že tzv. starý vodovod (rozuměj ten, který fungoval do roku 2008) nebyl nikdy zkolaudován, neexistuje k němu žádná projektová dokumentace ani stavební povolení, že ty nejstarší části na Ličně (z 60. let minulého století) jsou pravděpodobně z kovu, což v žádném případě nevyhovuje dnešním hygienickým normám pro pitnou vodu. A z června téhož roku potom závazek bývalého zastupitelstva, že starý vodovod bude rekolaudován (tj. dodělaná projektová dokumentace, zakreslen skutečný stav atd.), poté na něj bude napojen nový vodovod, čímž vnikne propojený vodovodní systém.
dojmu, že hledám poklad. Hledala jsem staré šachty, propadliny v terénu, odhadovala směr, kudy by asi tak mohl vodovod vést. A pečlivě vše zakreslovala. Dokonce jsem i za humny „randila“ s panem Podhajským. A tohle rande se mi skutečně vyplatilo – podívejte se, jakou krásnou rozhašenou a sajrajtem zanešenou šachtu mi ukázal. Ne, to není vstup do bývalého německého bunkru nebo zemljanka pro mimozemšťany – to je prosím šachta, ve které je uzávěr pro několik domácností! Výsledkem je docela zdařilý (no nechci se chválit), nákres skutečného vedení starého vodovodu. Poslední, co mi schází odhalit, je zatím TAJEMSTVÍ. V kterých místech je propojen starý a nový vodovod, zda neexistuje paralelně v části Lična ještě jedno výtlačné potrubí a jakým směrem šotci vodu v potrubí postrkují – jestli od Burdových dolů, nebo nahoru, nebo na obě dvě strany. Moudrý čtenář si z uvedeného pátrání udělá vcelku jednoduché resumé: obec má před sebou rozhodnutí: zda se pustit do rekolaudace starého do země zakopaného „Unidentified Lying Object“ za zcela neodhadnutelné přímé i budoucí náklady, nebo regulérně prodloužit nový vodovodní řad a přepojit na něj jednotlivé přípojky počínaje od školy až „za Slukova“ tak, jak by bylo bývalo správné učinit v r. 2008 (hrubým odhadem to dnes navíc bude za Kč 300.000,-). Poté přerušit staré vedení, vypustit z něj letitou stojatou vodu a mít tak celý řad pod kontrolou. DANAJSKÝ DAR je pro současné a zejména budoucí zastupitelstvo každé z obou možných řešení, neboť administrativa s tím spojená je nepředstavitelná. Přesto ve prospěch druhé varianty hovoří možnost získat dotaci spíš než v případě prvém. GORDICKÝ UZEL nám můžete pomoci rozetnout i Vy – občané a čtenáři Pramínku. Pavla Kaprasová Pozn.: „Unidentified Lying Object“ - nedefinovatelný ležící objekt, Unidentified Flying Object- nedefinovatelný letící objekt.
AKTUÁLNĚ Z ÚŘADOVNY
STOPY – ty jsem hledala přímo v terénu. Kdo mě viděl chodit s mapou po ličenských zahradách, mohl nabýt -2-
Na minulém čísle Pramínku sotva stihnula uschnout tiskařská barva a v naší obci jsme se za tu dobu zvládli sejít hned dvakrát na zasedání zastupitelstva.
Strž To první, 20. června kromě schválení závěrečného účtu za rok 2012 řešilo zejména další kroky při zatrubění strže pod pivnicí. V současné době chybí jako podklad k vydání stavebního povolení pouze získat dva pozemky, na nichž se strž nachází. Podle původní dohody obec odsouhlasila vykoupení těchto pozemků od pana Ing. Hejla. Pan Hejl však přehodnotil své stanovisko a rozhodl se tyto pozemky obci darovat. Proto na dalším zasedání 12. července zastupitelé odsouhlasili přijetí těchto pozemků darem. Nyní probíhá administrativní „kolečko“ s darovací smlouvou, následně pak bude zažádáno o vydání stavebního povolení. Trochu čárou přes rozpočet ovšem je sdělení majitele vypuštěného rybníka z Domousnic, že o vyvezení a uložení hlíny ze dna rybníka do naší strže již nemá zájem. Stojíme teď před úkolem najít takového obchodního partnera, který potřebuje uložit cca 4.500 m3 zeminy, výkopku či certikované stavební suti a jako protihodnotu zatrubní dno strže. Svoji nabídku – možnost uložení výkopku – jsme inzerovali na několika internetových portálech. Přivítáme samozřejmě od občanů jakoukoli iniciativu či infomaci, která by nám pomohla v hledání vhodného investora. Nebudeme ale vyčkávat se založenýma rukama, po získání stavebního povolení současně požádáme v říjnu v rámci Programu obnovy venkova KHK o dotaci na tuto akci. Budeme-li v žádosti úspěšní, pak by byla strž zatím pouze zatrubněna. Kaple V souladu se schváleným rozpočtem na rok 2012 byly zahájeny práce na opravě kaple na hřbitově. V srpnu bude opravena střecha, eternit bude nahrazen pálenými taškami a věžička pokryta šindelem. Původní záměr vyměnit okna a dveře za nové plastové jsme po poradě s odborníky přehodnotili. Oknům a dveřím dáme co možná nejlepší péči svépomocí, lakýrníky a natěrači se na krátkou dobu stanou pánové Vaněk a Hodboď. Tím se nám podaří snížit celkové náklady opravy o několik desítek tisíc korun. Zednické práce po dobrých zkušenostech z opravy zbrojnice provedou chlapci z firmy pana Porady pod ostřížím zrakem pana Podzimka. Zároveň bude opravena také studna před hřbitovem – to bude společné dílo naší party HIC a Vratíka Jirků. Věřme, že do půlky října zazáří kaplička v novém kabátě stejně krásně, jako se hřbitov rozsvítí květy chryzantém. Bude-li nám shůry přáno a rodina Maštálkových konečně vyjde vstříc našim opakovaným prosbám a věnuje obci pamětní desky padlých z místní školy, které chceme na hřbitov umístit, pak by to byly na konci října vskutku důstojné oslavy Svátku Republiky i Dušiček. Dětské hřiště Pozornému zraku návštěvníků pivnice jistě neušlo, že se v blízkosti naší mladé lipky objevily nové hrací prvky
pro děti: houpačka, skluzavka, pískovišťátko a prolézací domeček. Je to kolektivní dílo mnoha našich občanů (pánů Šátka, Varhana, Jindry, Hurcíka), brigádníků, které známe pod pseudonymem „táta a syn“, a mnoha dalších. Doufejme jen, že se naše dítka „utrhnou“ od počítačů a televize a půjdou si svoje dovednosti a zdatnost vyzkoušet na hřiště. Odkalení vodojemu V souladu s provozním řádem a plánem údržby VVŘ bude v druhé polovině srpna provedeno celkové odkalení a vyčištění vnitřního pláště vodojemu. Jedná se o velmi specifický druh údržby, která si vyžaduje zkušený tým lidí se sofistikovanou organizací práce. Manipulační prostor uvnitř vodojemu je minimální. Veškeré čisticí zařízení se musí do hlavy vodojemu vytáhnout pomocí kladky. Lidé ve speciálních oblecích upevnění na lanech se spustí do vnitřních prostor vodojemu a pod tlakem čistí stěny vodojemu od nánosů slizu, písku a bahna. Poté se celý vodojem vydezinfikuje speciálním roztokem – a může se napouštět. Co to pro odběratele znamená? V tento den bude přerušena dodávka pitné vody zhruba na 12 hodin. Odběratelé budou s předstihem informováni o termínu čištění, aby se mohli dostatečně vodou předzásobit. Věcná břemena na vodovod Další rozsáhlý administrativní maraton se rozbíhá v souvislosti s novým vodovodem. Součástí stavebního povolení na výstavbu nového vodovodu byl také souhlas vlastníků dotčených pozemků jak s vlastní realizací stavby, tak s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene a jeho zápis do katastru nemovitostí. Od r. 2007, kdy byly tyto souhlasy podepsány, došlo nejen ke změnám ve vlastnických vztazích (prodeje, dědictví atd.), ale především k digitalizaci k. ú. Bačalky. O to je nyní celý proces složitější, než kdyby se věcná břemena uzavřela bezprostředně po kolaudaci. Vodovodní řad je ale potřeba udržovat, opravovat a chránit. Jako stavba veřejného zájmu má vlastní vedení tzv. ochranné pásmo v šířce 1,5 m na každou stranu. Na katastru řádně zapsané věcné břemeno o uložení VVŘ ochrání vodovod před narušením či poškozením na budoucí desítky let, kdy si už nikdo z nás nebude pamatovat, jak a kde se v r. 2008 vodovod kopal. Proto pro každou dotčenou parcelu bude zpracován samostatný geometrický plán s přesným vyznačením, kudy vodovod vede, a ten jako příloha k dohodě o věcném břemeni bude zaznamenán v katastrální mapě. Veškeré náklady s pořízením geometrického plánu, sepsáním dohody a jejím zavkladování do KN ponese obec. Věřím a předem děkuji, že všichni oslovení majitelé dotčených parcel chápou nezbytnost tohoto administrativního úkonu, nebudou ho považovat za výrazné omezení svých vlastnických práv a vyjdou obci (a tím i všem uživatelům vodovodu) při sepisování dohod vstříc. Voda je v naší obci doslova a dopísmene bohatstvím, které si musíme nadmíru opatrovat. Pohodové letní dny a hojnost úrody na zahrádkách přeje za celé zastupitelstvo Ing. Pavlína Kaprasová, starostka -3-
LÉTO BUDIŽ POCHVÁLENO… Konečně „Léto jak má být…“ Po rozpačitém jaru jsme se dlouho těšili na léto. V tento okamžik máme za sebou s malou přestávkou dva horké týdny a „rosničky na internetu“ předvídají další parný. Nevím jak vy, ale už bych přivítala malou pauzu nebo alespoň trochu deštíku, nejlépe v noci. Probírám muškáty a v hlavě mi zní „papapááá pápápá papapapapáá“ paní učitelky z filmu Slunce, seno, jahody. Ne, muškáty ještě nejsou tak seschlé a náladu nemám předbouřkovou, z parapetu je shazovat nebudu. Kulatý měsíc kýčovitě svítí, když to vyfotím, stejně si každý bude myslet, že je to fotomontáž. Pohlédnu na červenající se západ, docela bych přivítala, kdyby někdo zvolal „Hoří sosnovec!“. S kapelou na valníku bychom si vyjeli ve vlahé noci na palouk zatancovat naši krásnou českou polku. Mé dovolenkové plány poznávat česká zákoutí a zlepšit kondici jízdou na kole berou za své. Nechci sebe a blízké usmažit. Část rodiny naplno relaxuje, část nevydržela a řeší pracovní resty. Trávu už nikdo neseká, není co. Kocour přišel mokrý a obalený bahnem. Nevím, zda žbluňknul do louže u koryta, protože honil žáby, a nebo se mu vedrem točila hlava. Pes leží celý den jak mrtvola, jen večer v době krmení se přesune k misce a občas, v leže, něco schroupne. Vodu s citronem už nemohu ani vidět. První vedra nás vyprovokovala koupit malý nafukovací bazén. Spěšně jsme jej usadili na nejrovnější část zahrady, která se nám zdála dost dobrá. Při napouštění vodou jsem se začala smiřovat s tím, že výsledkem bude dost dobré brouzdaliště. Můj pesimistický odhad dostal na frak, máme celých 50 cm hloubky vody na osvěžení! Skvělé! Dětem jsme zdůraznili, že pokud budou příliš dovádět a opřou se o nafukovací hranu bazénu, užijí si pěknou vlnu tsunami s jízdou po louce k Dětenicím, ale jen jednou. Neodjeli. Po čtrnácti dnech veder je voda nepatrně osvěžující. Jestli budou pařáky pokračovat, budeme asi v našem „nafukovacím lavórku“ vařit čuníkovi Pepínovi brambory. Prostě okurková sezóna. Apropó, už je máte ve sklenicích? A nebo nechme okurky okurkami, a raději se pokochejme křehkou chladivou fialovomodrou záplavou květů čekanky. Lemují cesty, naklání se do nich čekajíc na pohlazení pocestných. Květy jsou nejkouzelnější ve světle ranních paprsků, odpoledne už se vám schovají.
Kde je naše „Máňa“? V dnešní době již nemusí děti hlídkovat u železniční trati, zda jiskry vylétající z komína lokomotivy nezapálily dozrávající obilí či les. Opravdové příběhy však poslouchají stále rády. Zkrotit rozdováděný živel ohně není snadné, obzvláště v dobách sucha. Ještě v nedávných dobách nešlo telefonem přivolat hasiče a pár minut počkat na partu odvážných chlapíků vybavených skvělou technikou. Připomeňme sobě i dětem, proč na každé malé vísce byla vodní nádrž, parta dobrovolných hasičů a ve stodole nablýskaná, k akci připravená hasičská stříkačka „Máňa“. Vyprávění, jak oheň může být dobrým sluhou, ale nenasytným pánem v nás zanechá otisk a jistě budeme v současných vyprahlých dnech opatrnější. J. Rukavičková Hejtman Královéhradeckého kraje vyhlásil období mimořádných klimatických podmínek S ohledem na dlouhotrvající vysoké teploty, suché počasí a prognózu ČHMÚ se hejtman Královéhradeckého kraje, Bc. Lubomír Franc, rozhodl na návrh ředitele HZS Královéhradeckého kraje vyhlásit období mimořádných klimatických podmínek s účinností od 23. 7. 2013 do odvolání. V uvedeném období jsou omezeny nebo přímo zakázány činnosti, které by mohly být příčinou vzniku požárů. V období mimořádných klimatických podmínek je nutné k zajištění požární bezpečnosti dodržovat povinnosti stanovené v příloze č.1 Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2002 ze dne 9. října 2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Plné znění najdete na úřední desce. Zde uvádíme povinnosti dotýkající se nás všech, s kterými nás seznámila starostka v rozhlase: V období mimořádných klimatických podmínek není dovoleno: 1. kouření, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně na lesních pozemcích do vzdálenosti 50 m od okraje lesního pozemku, 2. rozdělávání a udržování otevřeného ohně v přírodním prostředí,
-4-
3. táboření na lesních pozemcích a ve volné přírodě mimo vyhrazená místa, 4. odhazování hořících nebo doutnajících předmětů na lesních pozemcích a ve volné přírodě, 5. spalování odpadů a dalších hořlavých látek na volném prostranství, jakož i jejich hromadění v blízkosti lesních porostů, polí s obilovinami a pícninami, 6. jízda parních lokomotiv bez přijatých protipožárních opatření, 7. vjezd a stání motorových vozidel na lesních pozemcích (toto ustanovení se netýká motorových vozidel, která jsou určena k pracovní hospodářské činnosti v lesích, a vozidel vlastníků nemovitostí umístěných na lesních pozemcích).
8 obětí „přátelské pomoci“
SMUTNÉ VÝROČÍ 21. srpen 1968 Tak nějak se zapomíná ve víru dnešních událostí (někdy mám pocit, že snad i záměrně) na tragické milníky našich novodobých dějin. Ať už je to Mnichov 1938, Únorový puč 1948 nebo 21. srpen 1968 a události následující. Jako vzory jsou dnešním mladým lidem předhazovány trapné celebrity s „dechberoucími“ dekolty a zadečky, sportovci, kteří se za naše daně předvádějí na letištích a náměstích jako banda opilců, nikoli jako reprezentanti. Skuteční anonymní hrdinové, jenž svoje vlastenectví prokázali tváří v tvář zlu a kteří pro svoji vlast položili své mladé životy, jsou dnes zapomenuti. Zbyly jen zažloutlé fotografie uložené kdesi na dně krabice, zbyly hořké vzpomínky na ponížení národa, který už svoji hlavu nikdy zcela nenarovnal. Sametová revoluce byla jen slabým záchvěvem odhodlání, vzdoru a snahy konečně to začít dělat jinak. Dnes, převálcováni honbou za majetkem, starostmi se splácením hypoték a krmeni reklamou a směšnými přenosy z poslanecké sněmovny, už na hrdinství nemáme ani odvahu, ani sílu. Co by s tebou, naše Česká republiko, dnes bylo, kdyby se za ranního kuropění objevily v ulicích nepřátelské tanky a nebem lomozila vojenská letadla? Snad ani ty zažloutlé fotografie. Jak ráda bych se mýlila. Pavla Kaprasová
21.8.1968 v Liberci
Dobové fotografie z rodinného archivu paní Hájkové (Doškářové) z Liberce. -5-
TAJEMSTVÍ RODU Nedávno odvysílaný seriál ČT Tajemství rodu, ve kterém známé osobnosti pátraly po svých předcích, vyvolal značnou odezvu u mnoha lidí dozvědět se také víc, než jen to, co je napsáno v rodném listě. Obrátil se na mě se žádostí o pomoc při hledání stop svých prarodičů pan Pavel Kučera z Jablonce, kterého jeho pátrání zavedlo až k nám na Bačalky. Přinášíme čtenářům Pramínku jeho dopis a možná, že se tak podaří zaplnit i s vaší pomocí bílá místa v jeho rodopisu. Vážení občané obce Bačalky! Jmenuji se Pavel Kučera a jsem z Liberce. Možná si řeknete, a co má být. Já vám to vysvětlím. Narodil jsem se 13. 7. 1944 mamince Věře, která se narodila mé babičce Marii Jarošové, rozené Lukešové, dceři osadníka z Dolní Rokytné. Její manžel byl Karel Jaroš, syn rolníka ze Smidar. Svatbu měli 23. 1. 1910. Babička Marie se narodila v manželství Barbory Špetlákové z Dolních Rokytňan a Josefa Lukeše, syna domkáře v Bačalkách dne 4. 6. 1887. No vidíte, už jsem u vás!! Svatbu měli 27. 1. 1885 a pak se odstěhovali do Libáně, okres Jičín, kde se babička narodila. Ještě musím dodat, že Barbora Špetláková se narodila Anně Špetlákové z Libáně jako nemanželské dítě 4. 3. 1860. Zemřela v roce 1941-8.5. Josef Lukeš pocházel z Bačalek, č.p.76, a tak jsem se obrátil na vaši paní starostku, aby mi pomohla vypátrat něco o rodině domkáře Lukeše a zda to číslo popisné platí. Číslo souhlasí, ale víc se asi nepodaří vypátrat vzhledem k době, která uběhla. To je konec mého povídání. Zkuste i vy ostatní zapátrat v minulosti a třeba se dozvíte, že jste ze šlechtického rodu!!! Děkuji za chvilku, kterou jste čtení mého článku věnovali. Zdraví vás a paní starostce děkuje Pavel Kučera z Liberce. Ještě bych mohl dodat, že ke všem uvedeným lidem a termínům mám originální doklady i s kolky. To je, co?
Kniha Tajemství rodu, autor Petra Braunová Tvůrci cyklu Tajemství rodu natočeného podle původního, celosvětově úspěšného britského formátu Who Do You Think You Are? zavedli známé osobnosti na místa spojená s rodokmenem jejich rodiny, aby tam za pomoci genealožky, historiků a archivářů pátrali po svých předcích a událostech, které ovlivňovaly jejich život. Z rekonstrukcí životních příběhů vysvitly často překvapivé souvislosti a odhalení, která nepostrádala silný emocionální zážitek a dramatické zvraty. Příběhy jednotlivců tak velmi působivě dokreslovaly chod „velkých“ dějin. -6-
Kniha Tajemství rodu vznikala souběžně s vysíláním cyklu, ale také v rozhovorech autorky s jednotlivými osobnostmi. Čtenářům proto nabídne ucelenější obraz, doplněný o zjištění, která v pořadu nezazněla nebo k nimž se hlavní aktéři dobrali teprve po jeho skončení. Kniha rovněž přináší kompletnější rodokmeny jednotlivých osobností. Každému, kdo by se také chtěl vydat po stopě svých předků, poskytne genealožka Helena Voldánová cenné rady a návod v rozsáhlé kapitole Jak si sestavit rodokmen. Osobnosti vystupující v cyklu a knize: Karel Šíp, Michal Viewegh, Květa Fialová, Viktor Preiss, Ester Janečková, Tomáš Halík, Tereza Kostková, David Koller, David Vávra, Radoslav Banga, Jolana Voldánová. Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/eshop/1865-tajemstvirodu.html, zde si také knihu můžete objednat.
ZE ŠKOLNÍ KRONIKY PANA ŘÍDÍCÍHO KOPECKÉHO 7.DÍL Uvádíme závěrečný díl o historií školního vyučování v naší obci, tak jak se ji podařilo alespoň z části zachytit panu Jaroslavu Matějů. Ten ji pro nás uchoval díky opisu kroniky pana řídícího Kopeckého. Zcela náhodou jsme ji pro vás objevili ve více než dvacet let starých výtiscích Listů starohradské kroniky.
Školní rok 1925–1926. Nový školní rok začal 1. září 1925. Celý rok se učilo opět ve staré škole. Stavba nové školy nebyla hotová. Školu navštěvovalo 81 žáků. Do měšťanské školy chodilo z Bačálek 10 žáků a z Lična 4. Náboženství československému vyučoval František Janků z Janoušova pol. okres Šumperk na Moravě. Jinak zůstal učitelský sbor beze změny. 28. října 1925 konána byla dětská beseda u lip Svobody. 76. narozenin pana prezidenta republiky vzpomenuto bylo dne 6. 3. 1926 v hodině občanské nauky. Dne 20. června 1926 zúčastnili se žáci divadelního představení Lukáš Pakosta, sehraného divadelním ochotnickým spolkem České srdce v Bačálkách v přírodě. Bylo to první divadlo sehrané v přírodě. V listopadu onemocněli žáci spalničkami. 1. třída byla od 18. do 24. listopadu uzavřena. V lednu 1926 onemocnělo několik žáků na černý kašel. Žáci 2. třídy podnikli výlet dne 22. a 23. června do Českého ráje. Okresní školní výbor daroval škole krasohled, píšťalu retnou, Geislerovu trubici, školní kompas a plechový litr. Místní školní rada koupila obraz Státní hymny československé. Pan Václav Matějů z Bačálek daroval škole ostří-
že. Paní Podhajská z Lična 23 Kč na žákovskou knihovnu. Pan Šoltys z Bačálek jezevce evropského. Divadelně ochotnický spolek daroval dva zarámované obrazy Na obchvat a Rozvědka na Urale. Žáci 2. třídy darovali časopisy Mládí roč. IX, Úsvit roč. VII, Zlata brána roč. VII a knihu Strýčkův odkaz od Flose, 1. třída časopisy Radost a Lípa. Fondu na postavení pomníku panu prezidentovi v Hodoníně poslali žáci 1. třídy 12 Kč, 2. třídy 18,60 Kč. Žákovská knihovna čítá 176, učitelská 32 svazků. Počet výpůjček činil 684. Úspory žáků v tomto školním roce činily 3 431,80 Kč. 1. třída 1690 a 2. tř. 1741,80 Kč. Dne 16. června 1926 navštívil naši školu okresní školní inspektor František Jirutka. Školní docházka ve školním roce 1925–1926 činila 93,51 %. Propuštěno bylo po dokonané školní docházce 7 žáků. V první třídě propadli 2, ve druhé třídě 4 žáci. Školní rok 1925–1926 byl ukončen v sobotu dne 26. června 1926. Stavba nové školy byla skončena v srpnu 1926. Kolaudačním řízením konaným dne 1. září za přítomnosti pana vládního rady dr. Sluky, pana vrchního stavebního rady dr. Brabce, pana zástupce vrchního zdravot. rady dr. Matyse, pana školního inspektora Jirutky, pánů členů obecních rad a místní školní rady bylo dáno povolení k jejímu užívání. V neděli dne 5. září 1926 byla konána slavnost otevření nové školy a odhalení pamětních desek padlým občanům ve světové válce. O druhé hodině odpoledne vyšel průvod od Lípy svobody z Bačálek ke staré škole na Lično u Nováků. V průvodu šly školní děti, obě obecní zastupitelstva, členové místní školní rady s panem okresním školním inspektorem Jirutkou, hudba, pěvecký spolek z Rožďalovic, tělocvičná jednota Sokol z Dětenic, oba sbory dobrovolných hasičů, divadelně ochotnický spolek České srdce a četně občanstva. Se starou školou se rozloučil pan školní inspektor v pronesené řeči o významu a účelu školy. Potom se průvod odebral k nové škole. Cestou se připojil k průvodu pan předseda Josef Crha. O slavnosti otevření naší školy píše Rodný kraj ročník XIX, číslo 37 toto: Nebyla to jenom slavnost pro obec Lično a s ní sousedící a přiškolenou obec Bačálky, ale byla to slavnost celého kraje libáňského, který s radostí pozdravil v neděli 5. září otevření krásné školní budovy v Bačálkách. Je Libáňsko takovým tichým zapomenutým krajem a taková příležitost, jako je otevření školy tak pěkné, jako je v Bačálkách, dovede vzbudit pozornost široko, daleko. Tolik z kroniky, kterou psal řídící učitel Josef Kopecký. Více jsem si, bohužel nestačil opsat pro nástup do rolnické školy v Jičín a po jejím ukončení v roce 1936 nástup vojenské služby, ze které jsem se vrátil 1. března 1939. Vzpomínky na mého učitele Josefa Kopeckého mě provází celý život. Kroniku, kterou psal a jejíž opis, který znovu píši, je i mým malým příspěvkem k uctění památky člověka – učitele, který z ničeho budoval stánek, který přinášel světlo pro všechny, kteří ho chtěli vidět. Jaroslav Matějů Zpracovala P. Kaprasová
UŽ I NA BAČALKÁCH . . . . . . se krade Je to ale svět! Pořád se to někde pere, pořád jsou nějaké blokády a embarga. Pořád se podvádí a tuneluje. Pořád se krade a ve velkém! Lidé jsou nenasytní, pořád chtějí víc a víc, větší vily, rychlejší auta, luxusnější jachty. Jaké štěstí, že tady na Bačalkách jsme tak uvědomělí, skromní a těšíme se i z mála. Neznámému bačalskému prosťáčkovi totiž k radosti stačilo jen to, že ukradl dva samozavlažovací truhlíky osázené květinami umístěné na stojanech na začátku Bačalek a Lična. Pokud si je pouze vypůjčil, aby ukojil svoji zahradnickou vášeň, budu ráda, když se přihlásí na úřadě a dokonce za finanční odměnu se na sadových úpravách v naší obci může vyřádit do aleluja. Pokud je ukradl, ne proto, že na jejich zakoupení zkrátka nemá peníze, ale proto, aby zákeřně škodil, pak, neznámý prosťáčku, věz, že tobě v truhlících kytky nepokvetou a radost ti nepřinesou. Boží mlýny totiž melou. Ing. Pavlína Kaprasová, starostka
…se najíme Patrně to znáte. Konečně nastane víkend či dovolená. Těšíte se na nevšední činnosti, na své koníčky, ke kterým může patřit i práce na zahradě, na údržbě chalupy či domu. K tomu je ještě pěkné počasí. A kdo bude vařit zavřený v kuchyni?!? Možná je vaření váš koníček a máte krásnou venkovní kuchyňku, ale věřím, že drtivá většina z nás v takové situaci přivítá, když může zajít do pivnice na dobré jídlo. I ta cesta do kopce k pivnici se ve vedru nechá vydržet a hlavně: mají točené pivko i nanuka. Zvědavost mne přivedla ochutnat řeckou i mexickou kuchyni. Jako bývalý vegetarián jsem citlivá na dobré jídlo. Přesto bez přehánění si stojím za tím, že chuťově i na pohled bylo jídlo výborné. A ač se jedná o recepty, na něž mé trávení není zvyklé, žádné zažívací těžkosti nenastaly. Máme horko, u pivnice i krásný trávník, osvěžující pití a jídlo, tak proč se někam harcovat na dovolenou. A pokud jste vodomilové, tak si přineste k pivnici s sebou lavórek. J. Rukavičková -7-
SPOLEČENSKÁ KRONIKA V měsíci srpnu a září slaví svá významná životní jubilea tito naši spoluobčané: Rampasová Libuše Jakubec Karel Bílovecká Jaroslava Bílovecký Pavel ml. Hazdrová Jiřina Limr Josef Redakce Pramínku přeje všem hezkou oslavu svého výročí, radostný a naplněný život.
POZVÁNKA NA 3. BAČALSKÉ SELSKÉ TRHY Hospodyně a hospodáři, blíží se čas trhů. V sobotu 17. 8. se sejdeme u pivnice nabídnout své výpěstky, příchovky a výrobky a také popovídat. Trh začíná ve 13.00 hodin, a tak, trhovci, přijďte své stánky rozbalit ve 12.00 hodin na prostranství za pivnicí, ovšem mimo plochu nového pódia. Protože na pódiu začne v 17.00 hodin vřít Dívčí válka. S tímto osvěžujícím divadelním vystoupením přijede libáňský ochotnický divadelní spolek Bozděch. Vstupné dobrovolné. Divadelním vystoupením budeme jistě dobře rozjařeni a dobrou náladu pak podpoří od 19.30 hodin živá hudba.
zahradě. S panem Luniaczkem se budeme dívat na sousední vesničky trošku jinýma očima, dozvíme se mnohé z historie krásných roubených pavlačových domečků a třeba nás někdo z jejich obyvatel pozve i na návštěvu. Sraz účastníků v 10.00 hodin v Markvarticích na návsi. Výlet potrvá cca 3,5 – 4 hodiny. Poté je možno setrvati v markvartické hospůdce, kde kromě dobrého oběda vyslechneme ještě vyprávění pana Luniaczka nad jeho již zmiňovanou knihou. Určitě budeme překvapeni, jaké krásy a doslova architektonické poklady každodenně míjíme bez povšimnutí. Zájemci si budou moci také knihu zakoupit i s věnováním autora. K návštěvě zve Pavla Kaprasová a celá redakce Pramínku
POZVÁNKA ZA KULTUROU Klub Evergreen v Libáni Prázdniny se co nevidět přehoupnou do své druhé poloviny a ani se nenadějeme a je tu druhá – podzimní část libáňského hudebního festivalu Foerstrovy dny 2013. Tentokrát v odlehčeném stylu. Populární dvojice z českého rozhlasu „Dvojky“ zpěvačka Dasha (Dagmar Sobková) a Jan Smigmator – průvodci kvalitní hudbou ve velmi oblíbeném sobotním pořadu Klub Evergreen, přijali pozvání organizátorů festivalu a předvedou pár pěkných kousků z období swingové éry a ze světových muzikálů. Dashu, známou také z muzikálu Carmen, „božský Karel“ označil jako „zpěvačku, která se rodí jednou za sto let“. Skrývá ve své subtilní postavě takový pěvecký potenciál, jakým oplývala např. Ella Fitzgerald. Lístky na koncert, který se koná v sobotu 14. září 2013, budou v prodeji v drogerii paní Petříčkové v Libáni již během srpna. Soudě podle avizovaného zájmu o lístky i z velmi vzdálených míst republiky radím zakoupit si je s dostatečným předstihem. Za o. p. s. Foerstrovy dny Pavla Kaprasová
POZVÁNKA NA VÝLET Putování za lidovou architekturou Markvarticka Obec Bačalky ve spolupráci s redakcí časopisu Pramínek a dobrovolným svazkem obcí Mariánská zahrada pořádá v neděli 18. srpna 2013 naučnou vycházku (může být i cyklo) za lidovou architekturou Jičínska. Trasa vycházky: Markvartice – Mrkovojedy - Skuřina – Peklo – přehrada – Hřmenín – Markvartice. Celková délka 8,5 km. Průvodcem nám bude velký turista pan Mgr. Petr Luniaczek z Českých Budějovic. Pan Luniaczek je nejen turista, ale také fotograf a spisovatel. Výstavu jeho fotografií jsme mohli vloni shlédnout v galerii v Bukvici. Je také autorem knihy Putování za lidovou architekturou Jičínska, která se ve čtyřech kapitolách věnuje právě našemu rodnému kraji – Mariánské -8-
I toto byl soutěžní klobouček, o průměru celých 8 cm.
NENÍ KLOBOUK JAKO KLOBOUK, NĚKTERÝ JE KLOBOUČEK… Každý účastník mohl hlasovat pro jeden model v dětské, dámské a pánské kategorii, vítězové byli odměněni. Porota pak vybírala zvláštní ocenění, za vtip, pracnost modelu, celkový umělecký dojem, originalitu a sympatii. Po vyhlášení oceněných modelů byla pro děti připravena velká bojová hra – při které mimo jiné i vyráběly indiánské čelenky, rýžovaly zlato. Dospěláci zase slavnostně otevřeli a pokřtili tanečkem nově zbudované pódium již za doprovodu živé hudby. Slavnostní otevření bylo na místě, protože jak už to tak bývá, když už byl čas pódium budovat, tak nejen pršelo, ba přímo lilo, nebo byla celý den přerušena dodávka elektrické energie. Abychom se mohli po pódiu prohánět v kloboucích, jeho tvůrci se zapotili spěchem a i sluneční paprsky zkoušely jejich výdrž. Díky! Tancovalo se na něm skvěle. Někteří účastníci odcházeli nad ránem, byli i tací, kteří pobyli u pivnice až do nedělního dopoledne. Snad i proto, že nápojů a občerstvení bylo dostatek, včetně kotlet, guláše z kotlíku a nanuků.
Možná do pozdních či ranních hodin vydržela i nositelka modelu „opilý mexičan“. Uznání patří seniorům, kteří se nebojí vtipu – model „moře“ a „válečný veterán“, toho na titulní straně jistě nepřehlédnete. Tam je vyfocen i klobouk „rybník bačálníček“ a „těstovinový“. Zde ve fotogalerii určitě poznáte rozezpívaný model „limonádový Joe (materiál klobouku dřevo)“, „spokojeného manžela“, dovoz z Madeiry „mobilní anténa“. Na zadní straně pak „gele“ – originální africkou pokrývku hlavy, nádherný ženský křehký drátěný model (králíkářské pletivo s kovovými květy), kouzelný pár skřítků s čepičkami z ovčího rouna, klobouček „náš dvoreček“ a květinové mládí. J. Rukavičková
-9-
POZVÁNKY Bačalky 26. – 28. července pivnice U Bači - rybí pokrmy 27. července v sobotu – Ladies picnic afternoon – aneb Bačalský pyžamový den nejen v pyžamu od 14.00 hodin na louce u pivnice, poradna zkušené kadeřnice, povídání s Jolanou Voldánovou, navečer ohnivý tanec Flamengo předvede taneční skupina Shareefa a naučí nás jeho základní prvky, deky, lehátka, slunečníky a jiné piknikové potřeby s sebou 17. srpna v sobotu – 3. bačalské selské trhy 12.00 hodin - rozbalení stánků 13.00 hodin - zahájení trhů 17.00 hodin - vystoupení libáňského ochotnického divadelního souboru Bozděch s představením F.R.Čecha „Dívčí válka“, vstupné dobrovolné 19.30 hodin - živá hudba
Obsah tohoto čísla:
18. srpna v neděli - naučná vycházka za lidovou architekturou Jičínska, průvodce Mgr. Petr Luniaczek, sraz účastníků v 10.00 hodin v Markvarticích na návsi, výlet potrvá cca 3,5 – 4 hodiny.
Ze školní kroniky
Není klobouk jako klobouk… Stopy - fakta - tajemství Aktuálně z úřadovny
1. a 9. str. 2. str. 2. – 3. str.
Léto budiž pochváleno
4. str.
Smutná vzpomínka – 21.8.1968
5. str.
Tajemství rodu
6. str.
pana řídícího Kopeckého – 7. díl
6. – 7. str.
Už i na Bačalkách ... se krade, … se vaří
7. str.
Libáň
Společenská kronika
8. str.
14. září 2013 v sobotu - Dasha (Dagmar Sobková) a Jan Smigmator – pár pěkných kousků z období swingové éry a ze světových muzikálů
Pozvánka na 3. bačalské selské trhy
8. str.
Pozvánka na výlet
8. str.
Pozvánka za kulturou
8. str.
Pozvánky
10. str.
Toto číslo vychází 26. 7. 2013. Příští vydání Pramínku plánujeme na 20. 9. 2013. Výtisk je zveřejněn na internetových stránkách obce www.bacalky.cz. Měsíčník/dvouměsíčník. Vydáván na Bačalkách. Vydavatel: Občanské sdružení Občané Bačalek a Lična, Bačalky 97, 507 23 Libáň, IČ: 22890874. Evidenční číslo registrace periodika: MK ČR E 20239. Tento výtisk připravili: Alena Varhanová, Kaprasová Pavlína, Rukavičková Jitka, Slávek Zeler. Dopisovatelé jsou uvedeni pod příspěvky. Za obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Ve společenské kronice zveřejňujeme jména těch, kteří v daném měsíci oslaví „kulaté či půlkulaté“ výročí a těch, kteří jdou živostem již déle než 70 let. Pokud si nepřejete být uvedeni, sdělte to prosím redakci. Korektury: redakce Pramínku. Grafická úprava: A. Varhanová, J. Rukavičková. Tisk: p. Čermák. Výtisk je zdarma. Roznášku zajišťují: S. Zeler, S. Hodboď, J. Rukavičková. S náměty a připomínkami se obracejte na kohokoliv z naší redakční skupiny nebo posílejte na email
[email protected], či vhoďte do schránky Pramínku u pivnice na Bačalkách nebo na plotě bývalého obecního úřadu u stanoviště kontejnerů na rozhraní obcí Bačalky-Lično. Na tisk Pramínku přispěli: K. K. 100Kč, Kolmanovi 200Kč, p. Sobotka Josef 100Kč, p. Polanecký 200Kč, p. Hodboď 200Kč, p. Kollátor 200Kč, Novákovi Lično 200Kč. Děkujeme za spolupráci a podporu. Vítáme vaše příspěvky, náměty a připomínky, aby Pramínek byl přínosem pro nás pro všechny.
- 10 -
