Abstrakt RŦŢIČKOVÁ, Jana: Netradiční formy aktivního odpočinku v blanenském regionu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Jaromír Fuchs. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Stran 49. Tato bakalářská práce pojednává o netradičních formách aktivního odpočinku, o vyuţívání volného času v místě mého bydliště, na Blanensku. Hlavním cílem je přispět ke zlepšení místních netradičních aktivit analýzou sportovišť a vytvoření kurzŧ. V teoretické části vás krátce seznámím s místem, kde ţiji, poukáţu na rŧznorodost sportovních aktivit, a také provedu stručnou analýzu místních sportovišť a sportovních klubŧ a organizací od konce 2. Světové války po současnost. Zaměřím se na nabídku sportovních zájezdŧ místních cestovních kanceláří a agentur a přijdu s myšlenkou, čím bych přispěla ke zkvalitnění kultury. V praktické části, pomocí grafického znázornění dojdu k výsledkŧm provedeného dotazníku, ze kterých vytvořím nejvhodnější podoby tří kurzŧ či pobytŧ se zaměřením na netradiční vyuţití volného času na Blanensku. Klíčová slova: Netradiční sporty. Volný čas. Sportovní kluby. Zdraví. Návrhy aktivit.
Abstract RUZICKOVA, Jana: Unusual Forms of Active Recreation in Blansko Region. The bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of work Mgr. Jaromir Fuchs. Level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2011, 49 pages. This bachelor work deals with unusual forms of active recreation, spending leisure time in the place I live - Blansko. The aim of the work is to create better and unusual activities with the analysis of sport facilities and development of excursions. In theoretical part I will introduce the place I live in, I will point out diversity of sports and also I´ll make summary of local sports clubs and organizations from the end of the World Word II. until today. I´ll focus on the offers of sports courses by local travel agencies and I will try to contribute to the improvement the local cultural entertainment. In practical part I will make charts with the findings of the questionnaire and create three excursions focusing on spending untraditional leisure time in Blansko. Key words: Unusual sports. Leisure time. Sports clubs. Health. Concepts of activities. 1
Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce – Mgr. Jaromíru Fuchsovi za odborné vedení a pomoc při zpracování. Dále bych chtěla poděkovat ochotným lidem za vyplňování dotazníkŧ a všem ostatním kdo mi pomohli s mojí bakalářskou prací. Dík patří téţ mým bratrŧm, kteří mě pouštěli na počítač, abych tuto bakalářskou práci mohla napsat. 2
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapŧjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. května 2011 ...................................................... Podpis
3
Obsah 1. Úvod a cíl práce ............................................................................................................ 5 2. Teoretická část .............................................................................................................. 7 2. 1. Město Blansko ...................................................................................................... 7 2.1.1. Historie............................................................................................................ 7 2.1.2. Historické osobnosti spjaté s Blanskem.......................................................... 9 2.1.3. Kultura .......................................................................................................... 10 2.1.4. Kulturní a historické památky....................................................................... 11 2.1.5. Moravský kras............................................................................................... 11 2.1.6. Město sportu zaslíbené.................................................................................. 13 2.2. Historie tělovýchovy ............................................................................................ 14 2.2.1. Sportovní organizace na Blanensku v období 1945 – 1990.......................... 14 2.2.2. Sportovní organizace na Blanensku – současný stav.................................... 17 2.3. Cestovní kanceláře a agentury na Blanensku ...................................................... 20 3. Praktická část .............................................................................................................. 22 3.1. Dotazník ............................................................................................................... 22 3.2. Návrhy netradičních zájezdŧ se sportovní tématikou .......................................... 27 3.2.1. Kurz první - Netradiční cykloturistika .......................................................... 28 3.2.2. Kurz druhý – Westernové jeţdění na koních ................................................ 34 3.2.3. Kurz třetí – Speleologie a speleoterapie v Moravském krasu ...................... 38 4. Závěr ........................................................................................................................... 42 5. Seznam citací .............................................................................................................. 44 6. Pouţité zdroje ............................................................................................................. 45 6.1. Literatura .............................................................................................................. 45 6.2. Elektronické zdroje .............................................................................................. 45 6.3. Ostatní zdroje ....................................................................................................... 46 7. Příloha ......................................................................................................................... 47 7.1. Dotazník ............................................................................................................... 47
4
1. Úvod a cíl práce Téma své bakalářské práce jsem si zvolila na základě vlastní záliby v netradičních sportech a aktivitách. Před časem jsem změnila zpŧsob ţivota, a tak sport, pohyb a zdravý ţivotní styl je mi nyní velmi blízký. Ale není sport jako sport, není nad to, kdyţ člověk dělá něco zajímavého, co ještě nezkusil a pobaví se u toho. Nemám ráda sporty, kde se člověk musí více zajímat o to, jakou nohu kam dát, jak se správně tvářit a jak u toho vypadat (aerobik), donekonečna opakovat to samé (běh, plavání), nebo být peskován za to, kdyţ se mu nepodaří dobře zpracovat míč (kolektivní míčové sporty). Nemínila jsem psát o prazvláštních sportech typu: Kladdering – lezení na mobilní radiokomunikační vysílače či Parkour – překonávání překáţek ve městech, i kdyţ je to jistě také zajímavé a proti novým sportŧm nic nemám. Chtěla jsem se zaměřit na obecnější sporty pro širší veřejnost, přece jenom lézt na vysílače není pro kaţdého. Ano, u sportu by se mělo myslet, ale ne přemýšlet, snaţit se, ale nebýt moc pečlivý, relaxovat ale ne lenošit a hýbat se, ale nevydřít ze sebe duši. To je ale pouze mŧj osobní názor, samozřejmě mnoho lidí se mnou nemusí souhlasit, ale co člověk, to jiný názor, to jiný sport. Proto je mi cokoliv netradičního, outdoorového a někdy i trošku riskantního bez jasných pravidel velmi sympatické. Ale pozor! Netradiční aktivní odpočinek neznamená jen adrenalinové, nebezpečné nebo extrémní sporty, ale zahrnuje vše, co není všední, obyčejné či kaţdodenní. V ţádném případě se nesmí jednat o nebezpečí, spíše o menší vzrušení z nepoznaného. Svoji bakalářskou práci jsem se rozhodla pojmout z uţšího hlediska, (avšak pro širokou veřejnost) a rozhodla jsem se zaměřit pouze na Blanensko. A to z toho dŧvodu, ţe místo kde ţiji jiţ od svého narození, pokládám za velice krásné, rozmanité, historicky, přírodovědecky i geologicky velmi zajímavé a chtěla bych i ostatním poukázat, ţe i z hlediska sportovních aktivit má co nabídnout. V Blansku je sice nabídka sportŧ, sportovních klubŧ a volnočasových aktivit vysoká, jenţe jedná se o sporty spíše klasické. Pokud chceme, my lidé z Blanska, něco netradičnějšího musíme navštívit nedaleké Brno, či Boskovice, Vyškov,… A hlavně kdyţ uţ se v okolí něco zajímavého objeví, lidé o tom kolikrát ani nevědí. Proto bych chtěla vytvořit a s pomocí cestovních kanceláří a agentur nabídnout místním lidem ucelené balíčky takového trávení volného času. 5
Poslouţí mi k tomu teoretická a praktická část mojí práce. V teoretické nastíním situaci v Blansku, přiblíţím základní informace, zkrácenou historii, přírodní i kulturní památky a především se zaměřím na sport. Udělám menší rozbor sportovišť z nedávné historie po současnost. V praktické části graficky zpracuji a okomentuji výsledky z dotazníku a hlavně vytvořím 3 kurzy pro místní i nemístní obyvatelstvo za poznáním nevšedních krás města Blanska a jeho okolí.
6
2. Teoretická část 2. 1. Město Blansko 2.1.1. Historie Město Blansko se nachází na jiţní Moravě, proti proudu řeky Svitavy směrem na sever od Brna, 20 km jiţně od Boskovic a 30 km od Letovic. V místech, kde se tato zvláštní krajina porostlá hustými, smíšenými lesy, začíná rozvíjet do šíře, se před vámi na soutoku Svitavy s legendární říčkou Punkvou objeví sympaticky vyhlíţející město. Je to, v současnosti více neţ jednadvacetitisícové centrum celého regionu, město Blansko, o němţ se právem říká, ţe je vstupní bránou Moravského krasu. Oblast Blanenska je charakterizována téměř nepřetrţitým vývojem lidského osídlení jiţ od pravěku. Prvními obyvateli tohoto regionu byli zřejmě v dobách středního a mladšího paleolitu lovci jeskynních medvědŧ a lovci mamutŧ. Ze starší doby ţelezné pak pochází významné archeologické nálezy z nedaleké Býčí skály v Josefovském údolí, dokládající prvopočátky ţelezářské výroby v tomto regionu uţ ve 4. století př. n. l. V prŧběhu dalších staletí bylo toto území osídleno postupně Kelty, Germány a od poloviny 5. stol. n. l. Slovany. Blanensko se posléze stalo také významným ekonomickým centrem Velké Moravy. Blansko samostatné vzniklo pŧvodně jako osada (Staré Blansko) na pravém břehu řeky Svitavy v blízkosti dnešního kostela Sv. Martina. Název Blansko je slovanského pŧvodu a značí pravděpodobně místo „na blanách“, tj. na baţinách, mokřinách. První písemná zmínka o něm je zachycena jiţ v Letopisech kanovníka Vyšehradského a vztahuje se k události roku 1136, kdy mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným kníţetem Vratislavem probíhal spor o právo vystavět v Blansku nový kostel. Od konce 14. Století se objevují zprávy o tzv. manském dvoře na levém břehu Svitavy. Kolem tohoto dvora, stojícího zhruba v místech dnešního zámku, postupně vyrŧstala osada Nové Blansko. Obě části Blanska se ale správně a ekonomicky vyvíjely samostatně, a to aţ do roku 1526, kdy významný renesanční diplomat a humanista Jan Dubravius koupil manský dvŧr a Staré Blansko dostal od olomoucké kapituly od správy i s okolními vesnicemi za 1800 uherských zlatých. 7
Jednou provţdy tím osudy obou částí Blanska spojil. V 16. století došlo k dalšímu rozkvětu Blanska. Úspěšně se zde rozvíjela řemesla, zakládaly se mlýny, rybníky a veliký význam měl i blanenský pivovar. Není proto divu, ţe další z významných majitelŧ panství, Matyáš Ţalkovský ze Ţalkovic, povýšil v roce 1580 Blansko na městys. Na blanenské pečeti z té doby se objevuje symbol pevnostní věţe z kamenných kvádrŧ, který zŧstal městským znakem aţ dodnes. Matyášŧv syn Jan nechal navíc na přelomu 16. a 17. století přestavět pŧvodní gotickou tvrz na renesanční zámek. Do ţivota městečka i jeho okolí dramaticky zasáhla třicetiletá válka. Zdejší kraj zle zpustošila v roce 1645 švédská vojska, která se marně snaţila dobýt opevněné Brno. Dobyt a vypálen byl Nový hrad, Švédové drancovali i v Blansku. Během jejich vpádu byla do kraje zavlečena také morová nákaza. Z válečných útrap se však Blansko i díky moudré správě pánŧ ze slavného rodu Lvŧ z Roţmitálu dokázalo brzy zotavit. Od konce 17. století vlastnil blanenské panství slezský rod hrabat Gellhornŧ. Arnošt Leopold z Gellhornu zde také zaloţil v roce 1698 ţelezářskou velkovýrobu. V této tradici pokračoval i poslední šlechtický vlastník Blanska, rod Salm-Reifferscheidt, který roku 1766 získal zdejší panství koupí. Silná a úspěšná tradice ţelezářství trvá ve městě dodnes. V 18. století se v Blansku vedle ţelezářství úspěšně rozvíjel například i trh s ovčí vlnou. Blanenská vlna byla dokonce tolik ţádaná, ţe sám císař Josef II. Potvrdil v roce 1784 Blansku privilegium dvou tzv. vlněných trhŧ. První polovina 19. století pak byla obdobím rozkvětu blanenského ţelezářství a zejména rozmachu výroby umělecké litiny. Výraznou osobností této doby byl starohrabě Hugo František Salm, který se zaslouţil nejen o rozvoj ţelezářství na Blanensku, ale i o zaloţení Moravského zemského muzea či prŧzkum jeskyní dnešního Moravského krasu. Salmŧm, kteří koncem 19. století prodali ţelezárny praţské firmě Breitfeld-Daněk, patřilo blanenské panství aţ do roku 1945. Velký význam pro Blansko měla výstavba ţelezniční trati Brno – Česká Třebová – Praha, kterou v úseku Brno – Blansko stavěla v letech 1843 – 1849 italská firma Tallachini. Po zrušení patrimoniální správy koncem 40. let 19. století a územní reformě se stalo Blansko centrem soudního okresu. Významným datem v dějinách Blanska pak bylo jeho povýšení na město 15. února 1905 rozhodnutím císaře Františka Josefa I. Velmi výrazně se tvář města začala měnit po druhé světové válce, kdy došlo k budování nových prŧmyslových podnikŧ a také k výraznému nárŧstu počtu obyvatel.: v roce 1949 se stalo Blansko okresním městem a zŧstalo jím i po reformě územního členění státu roku 1960. [1] 8
2.1.2. Historické osobnosti spjaté s Blanskem Hugo František ze Salmu – významný moravský šlechtic, který se velkou měrou zaslouţil o hospodářský rozvoj Blanenska, zakladatel dnešního brněnského Moravského zemského muzea. Karel baron von Reichenbach – ředitel salmovských ţelezáren a správce Salmova panství, velký význam měla jeho práce „Geologische Mittheilungen aus Mähren“. Dr. Jindřich Wankel – lékař, antropolog a archeolog, kterého proslavil objev halštatského kníţecího pohřbu v Býčí skále u Adamova, autor knihy Obrazy z Moravského Švýcarska. Ferdinand von Saar – rakouský spisovatel a dramatik, ţijící léta na blanenském zámku. Některá jeho díla byla inspirována Blanskem a okolím. K. J. Maška – blanenský rodák, archeolog, proslulý zejména prŧzkumem štramberské jeskyně Šipka. Karel Absolon – významný paleontolog a badatel v oblasti krasových jevŧ, autor rozsáhlé práce o Moravském krasu. Arnošt Julius Leopold hrabě z Gellhornu – majitel blanenského panství na přelomu 17. a 18. století, zakladatel zdejších ţelezáren. Jindřich Zdík – duchovní, diplomat, olomoucký biskup zakladatel kostela sv. Martina, v jím vydané listině z roku 1141 se nachází první písemná zmínka o Blansku. Ţalkovští ze Ţalkovic – vladycký rod, který drţel Blansko v 16. A 17. Století, za Matyáše Ţalkovského bylo Blansko povýšeno na městys (1580), za jeho syna Jana došlo k přestavbě blanenského zámku (1604). [2] Ze současných osobností bych jmenovala Romana Meluzína, hokejistu, Miloslava Kalu, ekonoma a politika a Yvettu Hlaváčovou, výbornou plavkyni a reprezentantku České republiky v dálkovém plavání.
9
2.1.3. Kultura Za nejvýznamnější mŧţeme bezesporu povaţovat Muzeum Blansko se svou expozicí unikátní umělecké litiny. Blanenská litina byla vhodným a odolným materiálem pro výrobu uţitkových i dekorativních předmětŧ a děl. Mnohá z nich dodnes zdobí významná místa na Moravě i v Čechách. Připomeňme si litinovou kolonádu v Karlových Varech, třítunový obelisk jako památník bitvy u Trutnova v roce 1866, bezpočet plastik, medailí, náhrobních desek, ale i litinách kamen, krbŧ, věšákŧ, zábradlí a ozdobných sloupŧ. Blanenskou litinu bychom našli v poušti u Chartúmu, na paříţském hřbitově Pére Lachaise i ve Vídni. Město své návštěvníky zaujme především mnoţstvím kulturních akcí nejrŧznějších typŧ ve všech ročních obdobích. Stalo se jiţ dobrou tradicí, ţe první sobotu po svatém Martinu projde blanenskými ulicemi prŧvod s patronem města svatým Martinem na bílém koni v čele. Vítání sv. Martina nabízí po celý den bohatý program, historický jarmark s tradičním zboţím, specialitami a mladým vínem, který bývá ukončen slavnostním ohňostrojem. Cestovatelsko-outdoorový festival Rajbas Outdoor Kotlík do města kaţdoročně v pŧli listopadu na několik dní přivádí stovky návštěvníkŧ. Je soutěţní i nesoutěţní přehlídkou zajímavých cestopisných filmových dokumentŧ, často i z velmi vzdálených zemí. V doprovodném programu najdete i Limonádový Grena běh. Jde o běh do vrcholu se zátěţí, kterou tvoří soudek limonády, na trati Blansko – Hořice. Jiným, poněkud recesistickým bodem, bývá i tradiční pochod Rajbas Pragulka do podzemí. Tradicí se staly i koncerty váţné hudby na zámku či v dřevěném kostelíku (např. cyklus Hudba na blanenském zámku a velikonoční či adventní koncerty), rozsvícení vánočního stromu, letní kino na náměstí, Muzejní noc, či pravidelné Zahájení turistické sezony, v posledních letech spojované především s osobností blanenského patriota, sportovce, kuchaře, divadelníka, vynálezce, turisty a současníka Járy Cimrmana, Kašpara Krásy Blanenského. Pokud sem zavítáte dnes, přivítá vás město, kterému se opravdu daří naplňovat dva dŧleţité cíle: aby se v něm jeho obyvatelŧm dobře ţilo a všichni návštěvníci se sem rádi vraceli. Turisté jistě ocení širokou škálu komfortního ubytování a moţnost vyuţít přívětivého blanenského zázemí jako základny pro své cesty za poznáním úchvatné okolní přírody, plné krasových útvarŧ, ponorných řek a bílých skal.
10
2.1.4. Kulturní a historické památky Dominantou města je pŧvabný renesanční zámek, který je v současné době sídlem městského muzea, jehoţ expozice odráţejí tradici ţelezářství a výroby umělecké litiny v Blansku. Jistě zaujmou i historické interiéry a dokumentace k dějinám výzkumŧ v Moravském krasu. V zámku je moţné navštívit také výstavní síň Sklep a malou výstavní skříň, ve kterých jsou pravidelně instalovány tématické výstavy pro všechny věkové kategorie. Kostel sv. Martina je místem posledního odpočinku Karoliny Meineke, rozené von Linsingen, manţelky budoucího anglického krále Viléma IV., hrdinky dávného příběhu nenaplněné lásky. Jde o pŧvodně románský, nyní barokní kostel, v němţ pozornosti neunikne zejména Kříţová cesta z konce 19. století a kopie korpusu Ukřiţovaného od Myslbeka. Vzácnou památkou zvonařského umění je pak starobylý zvon ve věţi kostela, který je jedním z nejstarších zvonŧ na Moravě. Další známou památkou je Dřevěný kostelík, jenţ byl do Blanska přivezen roku 1936 z Podkarpatské Rusi zasvěcený pravoslavné sv. Paraskivě. Jedná se o nejstarší kostelík tzv. „lemkovského“ typu na našem území a současně i unikátní doklad ukrajinského lidového umění. [3]
2.1.5. Moravský kras Blansko je právem povaţováno za „vstupní bránu“ do Moravského krasu, nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě, jejíţ největší atrakcí jsou propast Macocha, hluboká 138 m, a Punkevní jeskyně lákající k návštěvě turisty z celého světa. Jen málo turistických lokalit v České republice nabízí tak unikátní spojení historických, kulturních a technických památek s mnoţstvím přírodních zajímavostí jako právě oblast Blanska a Moravského krasu. Tento region je všeobecně známý jako nejvýznamnější krasová oblast ve střední Evropě, která díky svému osobitému a neopakovatelnému rázu a více jak 1000 jeskyním, z nichţ jsou čtyři přístupné veřejnosti, láká k návštěvě turisty z celého světa. Největší atrakcí této světoznámé oblasti jsou bezesporu Punkevní jeskyně, ojedinělé svou vodní plavbou po podzemní říčce Punkvě a také vyústěním prohlídkové trasy na dno 138 metrŧ hluboké propasti Macocha. Také Kateřinská jeskyně bývá oblíbeným cílem rodičŧ s dětmi. Vděčí za to zejména bohaté krápníkové výzdobě, známému 11
pohádkovému útvaru Čarodějnice a pověsti o Kateřince a její zatoulané ovečce. Jeskyně Balcarka oproti tomu láká svou neobvyklou barevností a spletitým bludištěm chodeb a dómŧ. Poslední ze zpřístupněných jeskynních systémŧ jsou Sloupsko-šošŧvské jeskyně. Pro svŧj bezbariérový přístup jsou často vyhledávány zdravotně postiţenými a ve svých podzemních prostorách skrývají divoké a monumentální útvary, které jsou vzápětí vystřídány jemností a mnohotvárností krápníkové výzdoby. Moravský kras je doslova protkán
sítí
turistických
i
cyklistických
tras,
naučná
stezka
vás
provede
nejzajímavějšími lokalitami této oblasti a pro dopravu mezi jeskyněmi a propastí Macochou mŧţete vyuţít velmi oblíbenou ekologickou dopravu – vláček a lanovku. Praktické rady pro návštěvu jeskyní Pro vstup do Punkevních jeskyní je zejména v prŧběhu letní turistické sezony nezbytně nutné zarezervovat si vstupenky předem. Jeskyně mají omezenou kapacitu návštěvníkŧ. Vstupenky je třeba vyzvednout minimálně 40 minut předem, jinak rezervace automaticky propadá a tohoto faktu mohou vyuţít ti, kteří rezervaci nemají. Vstupenky do zbylých jeskyní Balcarky, Kateřinské a Sloupsko-šošŧvských jsou běţně k dostání, rezervace nepotřebujete. Kaţdá jeskyně má svého prŧvodce a je moţno zajistit výklad také v rŧzných jazycích. Kateřinská jeskyně, Punkevní jeskyně a propast Macocha V informačním centru si mŧţete zakoupit vstupenky do všech jeskyní a také vstupenky na ekologickou dopravu. Deset minut chŧze je vzdálena Kateřinská jeskyně. Prohlídka trvá 30 minut. Vraťte se zpět na Skalní mlýn, nasedněte na vláček, který vás přiveze k Punkevním jeskyním. Tam je prohlídka rozdělena na suchou část a vodní plavbu a celkem trvá 60 minut. Nedaleko od vchodu do jeskyní se nachází dolní stanoviště lanovky, která vás dopraví k hornímu mŧstku propasti Macocha. Balcarka a Sloupsko-Šošůvské jeskyně Přes obec Vilémovice se dostanete k Ostrovu u Macochy – jeskyně Balcarka se nachází ještě před obcí. Z Ostrova se vydejte do Sloupu – vesnice roku 2000. Součástí prohlídky Sloupsko-Šošŧvských jeskyní je i jeskyně Kŧlna, známé archeologické naleziště. Mŧţete absolvovat 2 trasy – krátký nebo dlouhý okruh. Krátký okruh trvá 60 minut, ten dlouhý 100 minut a měří 1670 metrŧ. Dŧleţitá rada na závěr: nezapomeňte se dobře obléknout, stálá teplota v jeskyních je 7 – 8 °C! [4] 12
2.1.6. Město sportu zaslíbené Blansko nabízí svým obyvatelŧm a návštěvníkŧm natolik bohaté moţnosti sportovního vyţití, ţe se mu právem přezdívá „město sportu“. Ať uţ jste tedy vyznavači sportování závodního nebo jen rekreačního, ať preferujete sporty letní nebo spíše zimní, sálové nebo pod širým nebem, pak vězte, ţe Blansko má vám všem opravdu co nabídnout. K městu neodmyslitelně patří pestrá škála moderně vybavených sportovišť pro snad všechny druhy sportŧ, řada kvalitních závodŧ a sportovních soutěţí celorepublikového i mezinárodního významu, a také mnohá zvučná jména našich vrcholových sportovcŧ. Za všechny jmenujeme alespoň olympijského vítěze v hodu diskem Ludvíka Daňka, plavkyni Yvettu Hlaváčovou, hokejistu Romana Meluzína, fotbalového brankáře Jaromíra Blaţka nebo rodící se hvězdu na biketrialovém poli Václava Koláře. Nejvíce sportovišť naleznete na „Sportovním ostrově Ludvíka Daňka“ – venkovní aquapark s tobogány, skokanskými mŧstky, divokou řekou a masáţní lavicí a kurty na tenis a beach volejbal, dále pak krytý plavecký bazén, zimní či atletický stadion. V létě je pro vás připravena zajímavá moţnost vyuţít aquapark a zároveň přilehlý zimní stadion, kde si lze přímo v plavkách zabruslit na in-line ploše nebo později v létě dokonce na čerstvě upravené ledové ploše. Na ostrově najdete také sportovní halu a v ní mimo jiné i zbrusu nové spinning centrum. Areál celého sportovního ostrova, jehoţ nabídka je neustále rozšiřována, dotváří jedno z nejmodernějších baseballových hřišť v ČR, které se stalo i dějištěm Mistrovství Evropy v baseballu kadetŧ a muţŧ. Na své si v Blansku přijdou i milovníci squashe a bowlingu. Areály pro tyto sporty vznikly teprve nedávno a nabízejí kromě perfektního sportovního zázemí (čtyři squashové kurty a osm bowlingových drah) také velmi příjemné posezení. Bowlingové centrum navíc disponuje barem a restaurací. Velmi oblíbená je například blanenská osmidráhová kuţelna, v níţ svádí často kuţelkářské bitvy i česká reprezentace. Rozsáhlou nabídku sportovišť ve městě pak doplňují minigolf, fitcentra, skatepark a mnoţství moderně upravených školních hřišť, které mŧţe vyuţít i široká veřejnost. V zimním období jsou k dispozici ve skiareálu na Hořicích dva lyţařské vleky „Husky“ a „Malamut“ a dobře připravené sjezdovky a vybavené i umělým zasněţováním a nočním osvětlením. Ve městě sportují malí i dospělí. In Blansko it is sport for all. [5]
13
2.2. Historie tělovýchovy Počátky organizované tělovýchovy v českých zemích sahají do poloviny 19. století a jsou spojeny především s osobou Miroslava Tyrše, zakladatele sokolského hnutí. Na přelomu 19. a 20. století se situace českého tělovýchovného hnutí mění. Vedle tělocvičné jednoty Sokol vzniká jednak katolicky zaměřený Orel rŧzné dělnické tělovýchovné jednoty a jednak řada spolkŧ s uţším sportovním zaměřením. V období mezi světovými válkami existovalo v Čechách a na Moravě mnoţství tělovýchovných organizací a spolkŧ, v jejichţ řadách se sdruţovalo nemalé procento českého i německého obyvatelstva. Za 2. Světové války byla česká tělovýchova ochromena, neboť došlo mimo jiné ke zrušení dvou nejvýznamnějších organizací (Sokola a Orla), které měly vedle sportovního i nezanedbatelný kulturní a národní význam. Po 2. Světové válce byly Sokol, Orel a další spolky, jeţ musely za okupace zastavit nebo omezit svou činnost, obnoveny. Jaká ale byla situace na Blanensku?
2.2.1. Sportovní organizace na Blanensku v období 1945 – 1990 Tělocvičná jednota Sokol Blansko Byla zaloţena v roce 1892, teprve 30 let po zaloţení nestarší sokolské jednoty v Praze. V roce 1941 byla stejně jako celá Československá obec sokolská rozpuštěna. Bezprostředně po osvobození obnovila činnost a jejím prvním poválečným starostou se stal Bohuslav Servis. Po sjednocení československé tělovýchovy, vyhlášeném k 1. 4. 1948, do něj přešli členové Atletického fotbalového klubu, DTJ a dalších organizací. O rok později byl do Sokola včleněn jako tělovýchovná sloţka také blanenský odbor Klubu československých turistŧ. Blanenský Sokol v této době sestával z mnoha oddílŧ s rŧzným sportovním zaměřením, především to byl fotbal, tenis a atletika. Po listopadové revoluci v roce 1989 nastalo velké úsilí o obnovení Blanenské sokolské jednoty.
14
Dělnická tělocvičná jednota V Blansku byla zaloţena v roce 1908 a byla zaměřena především na pěstování tělovýchovy mezi levicově orientovaným zdejším dělnictvem. Kdyţ v roce 1921 vyvrcholilo rozštěpení sociální demokracie vznikem komunistické strany, došlo i ke vzniku komunisticky orientované Federace dělnických tělovýchovných jednot FDTJ, jeţ v Blansku zanikla v dŧsledku sjednocení tělovýchovy po Únoru 1948. Jednota Československého Orla Blansko Orel vznikal postupně na přelomu 19. a 20. století jako tělocvičná jednota katolíkŧ, nespokojených s ideovým zaměřením Sokola. Blanenská orelská jednota vznikla v roce 1921 a našla zázemí pro svou činnost v Katolickém domě. V roce 1941 byla zrušena, ihned po osvobození však znovu obnovila svou činnost. Orel rozvíjel nejen bohatou činnost tělovýchovnou (stolní tenis, cvičení, box), ale i kulturní (divadla, plesy, atd.). Orel Blansko funguje dodnes. Atletický fotbalový klub Blansko Byl zaloţen v roce 1929 a sdruţoval zájemce o rŧzné sporty, jako byl fotbal, házená, hokej, tenis, atletika či lyţování. Funguje dodnes pod názvem Spartak Metra Blansko. TJ Rudá Hvězda Blansko Tělovýchovná jednota zabývající se vodním pólem, odbíjenou, střelbou a později i aerobikem. Od r. 1987 přešlo druţstvo vodního póla do nově vytvořené TJ Stadion. TJ Restaurace Blansko Organizace zabývající se hraním kuţelek. Vznikla v r. 1981 na kuţelně v ČKD. TJ Start Vznikla v r. 1983 jako vŧbec první tělovýchovná jednota při základní škole na okrese. Její členskou základnu tvořili převáţně ţáci školy. Ze sportovních odvětví se zde rozvíjely především moderní a sportovní gymnastika, judo, orientační běh a od r. 1988 i karate.
15
Aeroklub V červenci 1945 byl ustanoven přípravný výbor Československého národního Aeroklubu v Blansku. Dne 2. 12. 1945 byl uspořádán letecký den, při němţ měli blanenští občané moţnost zhlédnout ukázky výcviku letcŧ na kluzáku. Aeroklub usiloval o vybudování letiště v Blansku a jeho snahu podpořilo v květnu 1947 i ministerstvo obrany. Ke zřízení letiště byla navrţena plocha u Horní Lhoty. Aeroklub byl transformován na pobočku Československého svazu lidového letectví a později v 50. letech byli jeho členové začleněni do Svazarmu. Autoklub Blanenská pobočka Autoklub Moravy a Slezska byla zaloţena v roce 1947. Sdruţovala drţitele motorových vozidel a zájemce o motoristiku. Dne 29. 5. 1949 uspořádal blanenský Autoklub pod záštitou ONV závody motocyklistŧ. Zúčastnilo se jich 56 závodníkŧ, většinou na motocyklech značek Jawa a Ogar, a sledovalo je téměř 5 000 divákŧ. Po Únoru 1948 se stal Autoklub součástí organizace Dobrovolný svaz lidového motorismu. V roce 1952 byl zrušen a jeho členové přešli do blanenského Svazarmu. Klub československých turistů Odbor Klubu českých turistŧ vznikl v Blansku v roce 1903. Počet členŧ neustále rostl a v době před první světovou válkou, kdy v čele blanenského klubu stál Ing. Richard Jeţek, jich byla jiţ necelá stovka. Klub vyuţíval pro svou činnost místnosti v blanenském zámku a vlastnil turistickou noclehárnu v hotelu Jeţek. Činnost turistického klubu pokračovala, sice s potíţemi, i za okupace. V roce 1949 musel klub turistŧ ukončit samostatnou činnost a byl v rámci tzv. sjednocení tělovýchovy začleněn jako turistický oddíl do TJ Sokol Blansko. V roce 1989 pak došlo k opětovnému osamostatnění Klubu českých turistŧ Blansko. Český rybářský svaz Český rybářský svaz vznikl jako zájmová organizace sportovních rybářŧ. Jeho předchŧdcem byl Rybářský spolek v Blansku. V roce 1948 došlo k zestátnění rybolovných práv na tekoucích vodách, vytvoření nových rybářských revírŧ a jejich začlenění do majetkové správy národních výborŧ. Tím se stalo sportovní rybářství dostupné pro širokou veřejnost. Činnost rybářského svazu byla orientována nejen na produkci ryb, ale především na ochranu ţivotního prostředí. [6] 16
Zde lze vidět stručnou historii Blanenských sportovních spolkŧ, jednot a klubŧ, z nichţ asi polovina byla definitivně zrušena, a ty které zŧstaly zachované, fungují dodnes, ale ve značně jiném stavu, a to pod jiným jménem, pod jiným vedením a někdy mají i jiné zaměření. Bohuţel co zde jiţ od zaloţení prvních sportovních spolkŧ chybí, je nějaké netradičnější či adrenalinové pojetí sportŧ.
2.2.2. Sportovní organizace na Blanensku – současný stav Aquapark Blansko Zrekonstruovaný aquapark byl v Blansku otevřen v červenci 2006 z tehdejší zastaralé plovárny vybudované v 70. letech. Realizace stála 97 milionŧ a projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj. Aquapark mŧţe nabídnout čtyři plavecké dráhy, 55 metrŧ dlouhý tobogán, skluzavku a divokou řeku, masáţní whirlpool lavice, chrliče vody, vodní hřiby, dětský bazének, atd. Voda je vyhřívaná. Vstupné se z minulého roku zvýšilo o 5 Kč. Vstupné bude na letošní sezónu 80 Kč pro dospělou osobu/den, pro děti do 6 let 30 Kč/den a pro dŧchodce 60 Kč/den. Běţná otevírací doba je červenec – srpen denně od 9:00 do 20:00. Otevřeno bývá jiţ od druhé poloviny května (ale jen o víkendech) do září, ale samozřejmě záleţí na počasí. Mŧţete si zde pronajmout na den lehátko, slunečník či míč na volejbal. Jsou zde dvě volejbalová hřiště a jedno hřiště na pétanque. Samozřejmostí je restaurace s vnitřním i venkovním posezením, stánky s rychlým občerstvením a nápoji. Z venkovního areálu mŧţeme přejít do krytého bazénu, kde je vstup jiţ v ceně základní sazby. Aquapark bývá v letních měsících při pěkném počasí opravdu velmi zaplněn. Není překvapením i tři a pŧl tisíce osob denně. Ale není divu, protoţe si sem zvykli jezdit i lidé z Brna a celého okolí. Krytý bazén Krytý bazén postaven v letech 1910 - 1911, v roce 2008 byl rekonstruován. Má rozměry 25 x 12,5 metrŧ. V období září aţ květen je v provozu samostatně, v letních měsících je propojen s venkovním areálem Blanenského aquaparku. V areálu místních lázní se nachází také finská sauna a infrasauna, whirlpool, masáţe, solárium, vodní rehabilitace atd. Vstupné činí pro dospělou osobu 40 Kč/hodinu, dítě zaplatí 30 Kč/hodinu. Krytý bazén nabízí rŧzné plavecké a potápěčské kurzy a lekce plavání i plavání pro kojence. Provozní doba je dle aktuálního rozvrhu. 17
Zimní stadion Zimní stadion a s ním spojený lední hokej je v Blansku velice oblíbeným. Jedná se o větší halu, s rozměry hrací plochy 29,4 x 59, 4 metrŧ. Kapacita je cca 1.800 divákŧ, z toho 300 míst na sezení. V roce 2001 proběhla rekonstrukce ochranných skel a šaten a sprch pro hráče. Součástí stadionu je i restaurace přímo v objektu. V době, kdy není v provozu ledová plocha, je v objektu místo toho instalována umělá plocha například na in-line bruslení, hokej, hokej-ball, kopanou či na společenské a kulturní akce. Ledovou i umělou plochu je moţné si pronajmout. Bruslení pro veřejnost je o víkendech v zimních měsících vţdy na hodinu a pŧl mezi 14:00 aţ 15:30. Vstupné činí 30 Kč/osobu a 5 Kč za nebruslící doprovod. Baseballový stadion Olympia Blansko Baseballový a softballový klub, zaloţen v roce 1988 hraje nyní Českomoravskou ligu. Dříve nesl název po svém sponzorovi, nedalekém pivovaru Černá Hora - Olympia Black Hill Blansko, ale po vypršení smlouvy v roce 2010 se vrátil ke svému pŧvodnímu jménu. Olympia hraje na stadionu Strawberry field (Jahodové pole), který byl postaven v roce 2004 (tribuny a zázemí dobudovány v roce 2005). Tento stadion v roce 2005 hostil Mistrovství Evropy v baseballu. Klub je registrován jako občanské sdruţení. V tomhle sportu máme v Blansku velmi nadějné talenty. Venkovní aquapark, krytý bazén a zimní stadion a baseballový stadion se nacházejí na Sportovním ostrově Ludvíka Daňka. Asociace sportovních klubů Blansko (ASK Blansko) Jedná se o Blanenský spolek sportovní atletiky, basketbalu, gymnastiky, kulturistiky, plavání šachŧ, tenisu, triatlon-ski, horolezcŧ a stepařŧ. RC autoklub Blansko Klub vznikl v roce 1995 a byl zaloţen panem Liborem Vévodou a Pavlem Magdou, zakoupili a sestavili první modely aut řízené rádiem a začali navštěvovat závody okolí. O rok později se jiţ zúčastnili Mistrovství České Republiky. 24. května 2011 se očekává kolaudace nové zastřešené tribuny. Nečlenové RC autoklubu Blansko si mohou zdarma kaţdý čtvrtek zajezdit na dráze a vyzkoušet tak svŧj model. Klub pořádá kaţdoroční soutěţe. 18
Spinning Od 1. února 2005 je v hale ASK Blansko otevřeno spinningové centrum, které je vybaveno 10 rotopedy, 11. je pro instruktora. TJ ČKD Blansko Zabývá se stolním tenisem, kuţelkami, basketbalem, volejbalem, jachtingem v nedalekých Jedovnicích na rybníku Olšovec, turistikou, florbalem, badmintonem, lakrosem,… Fit klub Blansko Fit klub Blansko provozuje rekreační tělovýchovné aktivity, pohybové skladby, aerobik, body form, step aerobik, power step, kondiční svičení, fit ball, cvičení dětí jiţ od 2 let, pilates, atd. Lekce probíhají v Blansku a třech základních školách, jednom středním učilišti a na obchodní akademii pod vedením zkušených a přátelských lektorŧ. Rozpis jednotlivých lekcí a zápisné najdete na jejich webových stránkách. TJ Sokol Blansko Klub zabývající se především cyklistikou a lyţováním na okrajové části Blanska – Hořice, k dispozici jsou zde dva vleky s talířovými unášeči a jeden dětský lanový vlek. Orel Blansko Orel Blansko byl znovu obnoven v listopadu 1998 panem Hubertem Henkem, zakladatelem a nejdŧleţitější osobou v jednom. V současnosti mají přes 170 členŧ a zabývají se širokou škálou sportŧ od florbalu přes malou kopanou, stolní tenis, aerobik, kuţelky, cyklistiku, plavání, volejbal, tenis, přespolní běh, běh na lyţích, vybíjenou, sebeobranu, spinning aţ po šachy. Dělí se na čtyři hlavní ligy: okresní podniková liga v kuţelkách, Aerobic team Orel Blansko (ATB), indoor cycling, florbalová liga. V čele nyní stojí pan Jiří Hasoň.
19
Rekreační oblast Palava Zdejší rekreační oblast je v Blansku velice oblíbenou a veřejností velice vyuţívanou. Hlavním lákadlem je 1,4 ha rozlehlá vodní nádrţ, stánky s občerstvením, restaurace Myslivna, velká svaţující se travnatá plocha a menší písečná plocha, v areálu je také minigolf. Během roku se v okolí přehrady konají rŧzné soutěţe a speciální dny, například na konci dubna Pálení čarodějnic. V létě se tu dá koupat, rybařit, či jen tak na procházku a v zimě se na ní bruslí. V roce 2001 bylo v areálu vybudováno nové dětské hřiště, plné atrakcí a prolézaček pro menší i větší děti. Jezdecký sport Díky znamenité poloze a čisté, neporušené přírodě se v Blansku daří i koníkŧm a jezdeckému sportu, na Těchově (severní část města Blanska) se nachází Farma Malá obora a na Hořicích pak Western sport klub Hořice. V Malé oboře se nachází kromě 23 koní také skoro 100 kusŧ hovězího dobytka. Oba kluby nabízejí ustájení privátních koní. Bowling Blansko Sportovní část se sestává s osmi bowlingových drah s technologií AMF a jídelní část tvoří restaurace s téměř 100 místy a čítárna. V letním období je venku zahrádka a plusem je i velké parkoviště. Pořádají se zde turnaje a soutěţe druţstev v bowlingu. Otevřeno mají kaţdý den od 10:00 včetně sobot a nedělí. Nejniţší sazba je 180 Kč/hodinu/dráhu. Pŧjčují i bowlingovou obuv za 10 Kč/pár. Z další sportŧ bych v Blansku jmenovala taktéţ velmi populární squash a kuţelky. Mŧţete si zde i vypŧjčit kolo – v informační kanceláři Blanka v centru města.
2.3. Cestovní kanceláře a agentury na Blanensku Pro lepší orientaci bych nastínila Blanenské cestovní kanceláře a agentury a udělala menší seznam. Jistě, je jich velké mnoţství, ale jsou opravdu všechny kvalitní, pro klienty zajímavé a poskytují něco, čím by se mohly odlišit od konkurence? Po vytvoření kurzŧ, v praktické části práce, jim nabídnu moje vytvořené varianty.
20
CK: CK Relaxace -
Zájezdy do Chorvatska a Itálie
CK Majestic travel -
Specializace na Chorvatsko – Makarská riviéra
CK Amálkatour -
Specializace na pobytové zájezdy do Chorvatska
CK Slunce & Sníh -
Nabízejí svoje zájezdy + zprostředkovávají zájezdy od jiných CK
CK K&m tour -
Nabízejí svoje zájezdy, školní výlety + zprostředkovávají zájezdy od jiných CK
CK GO 99 -
Vstupenky na akce, jízdenky, chaty + zprostředkovaný prodej zájezdŧ od jiných CK
CA: CA Lados -
Pobytové i poznávací zájezdy
CA Rybolov Norsko -
Unikátní a velice zajímavé zájezdy za rybolovem do Norska
CA Karawela -
Nabízí zájezdy od 11 cestovních kanceláří
CA Cestománie -
Funguje více neţ 10 let, zprostředkování zájezdŧ do celého světa
CA S-TOUR Blansko -
10 letá historie dělá z této CA spolehlivého zprostředkovatele zájezdŧ
Kontakty na CK a CA jsou uvedené v Pouţitých zdrojích.
21
3. Praktická část 3.1. Dotazník Dotazník byl vytvořen na základě mých osobních poznatkŧ a zkušeností. Byl předloţen celkem 100 respondentŧm v centru města Blanska. Návratnost byla 100 %. Osobně jsem totiţ tyto respondenty obešla s prosbou o vyplnění a naštěstí nikdo neodmítl. 1) Vaše pohlaví 70
61% ženy
60 50
39% muži
40 30 20 10 0
Zdroj: vlastní dotazování
V prvním grafu vidíme základní rozdělení respondentŧ na ţeny a muţe. Ţen je o trochu více, a to 61%, muţŧ pak 39%. 2) Váš věk
30 25
19% méně jak 18 let
20
24% 19 - 30 let
28% 31 - 40 let
16% 41 - 50 let
15
13% více jak 51 let
10 5 0
Zdroj: vlastní dotazování
Druhý graf prozrazuje věk respondetŧ, nejčastěji mi tedy odpovídali lidé v mladším středním věku mezi 31 aţ 40 lety. Hodně bylo i lidí pod 30 let. 22
3) Vaše zaměstnání 50% Pracující 38% Žák/Student
50 40 30 20
9% V důchodě
3% Nezaměstnaný
10 0
Zdroj: vlastní dotazování
50% všech respondentŧ je zaměstnaných, počítá se sem i pokud jsou zrovna na brigádě, 38% lidí je buďto ţákem, nebo studentem ať uţ na základní, střední nebo vysoké škole. 3% lidí jsou nezaměstnaní, ať uţ dlouhodobě, nebo krátkodobě.
4) Jaký netradiční sport byste zkusili? 22% Koně
25
18% Speleologii
20 15 10
11% Balón
14% Cykloturistika 9% Padák
6% BungeeJumping
5
3% Potápění
13% Wellness
2% Jiné
2% Nic
0
Zdroj: vlastní dotazování
Jak je vidět z grafu č. 4, lidé by nejraději zkusili projíţďku na koních, speleologii v jeskyních a netradiční cykloturistiku. V těsném závěsu jsou wellness terapie. Pod moţnost Jiné (2%) mi lidé napsali, ţe by chtěli zkusit jízdu na čtyřkolkách. Tenhle graf je pro mě klíčový, protoţe z něho vytvořím kurzy. 23
5) Měli byste zájem o takový kurz? 79% Ano 80 70 60 50
9% Ano, ale okolnosti mi to nedovolují
40 30 20
12% Ne
10 0
Zdroj: vlastní dotazování
Z grafu číslo 5 se dozvíme, kolik respondentŧ by mělo zájem jet na sportovní kurz či pobyt, je jich dost, celkem 79%. Někteří bohuţel, i kdyby jet třeba chtěli, okolnosti jako peníze či zdravotní stav jim to nedovolují.
6) S kým byste jeli na kurz? 42% Ve dvojici 40 16% S rodinou
35 30
36% S kamarády
25 20 15 10
6% Sám/Sama
5 0
Zdroj: vlastní dotazování
Nejraději by lidé jezdili na kurzy ve dvojicích, ať uţ s partnerem nebo s kamarádem, dále pak s kamarády a s rodinou. 6% respondentŧ zvolilo moţnost, ţe by jeli klidně (nebo raději?) sami.
24
7) Na jak dlouho byste jeli? 48% Víkend 50 40
26% Týden
22% 1 den
30 20
4% Déle
10 0
Zdroj: vlastní dotazování
Jak je vidět ze 7. grafu, lidé by nejčastěji jeli na víkend, či prodlouţený víkend (pátek, sobota, neděle). Určitě za to mŧţe čím dál menší nedostatek času a lidé stále více ţádají tzv. rychlokurzy, kde zaţijí vše potřebné za minimum času. Platí to především pro hodně zaměstnané lidi. 8) Kolik byste byli ochotni zaplatit? 43% 1.000-5.000,-
50
33% 5.000-10.000,-
40 30 20
13% do 1.000,-
11% nad 10.000,-
10 0
Zdroj: vlastní dotazování
Lidé se poslední dobou nebojí investovat do svého volného času více peněz, neţ tomu bylo v letech minulých, a to je dobře. Tím pádem bude i kvalita sluţeb v Česku zvyšovat svoji úroveň. Lidé často odpovídali, ţe pokud by to mělo stát za to, tak by se nebáli si kurz opravdu uţít a připlatit si za nadstandard.
25
9)Měli byste zájem o vedlejší sluţby?
39% Ano, základní
50
44% Ano, doplňkové
40 17% Ne
30 20 10 0
Zdroj: vlastní dotazování
Z grafu č. 9 je zřejmé, ţe by si lidé přáli i vedlejší sluţby, ať uţ ty základní coţ je doprava, strava a ubytování, nebo ty doplňkové, nadstandardní. Právě těmi nadstandardními se zabývá otázka (a graf) č. 10.
10) O jaké nadstandardní sluţby byste měli zájem?
35
30% Bazén
30 25 20
32% Masáže 17% All inclusive strava
18% Večerní program
15 10
3% Jiné
5 0
Zdroj: vlastní dotazování
Lidé měli nejčastěji z nadstandardních sluţeb zájem o masáţe a dále o plavání v bazénu. V moţnosti Jiné (3%) si lidé psali o fitnesscentrum a hřiště. K této moţnosti nahlédnu při vymýšlení sportovních kurzŧ. Z dotazníkŧ, které jsem rozdala, mi vyšly tyto 3 nejoblíbenější netradiční aktivity, které by si lidé přáli zrealizovat, a to: netradiční cykloturistika, westernové jeţdění na koních a v těsném závěsu speleologie v jeskyních Moravského krasu. Lidmi vybrané aktivity jsem zpracovala do tří návrhŧ zájezdŧ, pojďme se na ně podívat. 26
3.2. Návrhy netradičních zájezdů se sportovní tématikou Pro přehlednost uvádím tabulku tří vybraných nejoblíbenějších aktivit a základní informace o nich. Podrobněji je rozeberu na následujících stranách. Aktivita
Cykloturistika
Druh programu
Vhodná pro
Vhodná pro
Vhodná pro
Počet
malé děti
větší děti
seniory
osob
Ne
Ano
Ano
8 - 20
Ano
Ano
Ano
2-8
Ne
Ano
Ne
2 - 10
Dobrodruţný, poznávací
Westernové
Relaxační,
jeţdění
pobytový
Speleologie
Adrenalinový
Tab. č. 1: Rozdělení kurzŧ Zdroj: vlastní
Základní informace Malé děti = děti ve věku od 5 do 9 let Větší děti/mladiství = děti ve věku od 10 let výše Senioři = lidé ve věku nad 55 let, avšak ve výborné kondici Pozn. Kurzy nejsou určeny pro děti před 5. rokem a seniory nad 75 let, všichni ostatní musí být ve výborné fyzické (i psychické) kondici a netrpět v tu dobu ţádnými chorobami. Kaţdý jedná na svoji vlastní zodpovědnost, za děti a mladistvé pod 18 let zodpovídají rodiče, k dětem musí jet min. 1 rodič, či jiná dospělá osoba. Před kurzem se podepisuje smlouva a uzavírá úrazové pojištění. Jsme schopni Vám pojištění za poplatek sjednat. Při kurzu, ani den před ním není povolena konzumace alkoholu, či jiných drog. Myslete na bezpečnost svou i Vašeho okolí! Pro Vaši vlastní bezpečnost pro kurzy westernové jízdy na koních a speleologie preferujeme menší skupinky osob. Jelikoţ upřednostňujeme příjemnou rodinnou atmosféru a praktikujeme pouze profesionální přístup a věnujeme se jednotlivcŧm, jsme proto nuceni počet osob na kurzech limitovat. Jakékoliv připomínky, dotazy či výjimky moţno konzultovat. Pohodu a dobrou náladu s sebou. Právo na změnu vyhrazena.
27
3.2.1. Kurz první - Netradiční cykloturistika Jedná se o první kurz, který vyhrál z prŧzkumu, coţ znamená, ţe je nejoblíbenější a ţe by ho zkusilo nejvíce lidí. Zahrnuje široké spektrum účastníkŧ, vţdyť kolo má skoro kaţdý, a kdyţ ne, není problém si ho vypŧjčit. Minimální pořizovací náklady. Tento kurz je určen pro dobrodruţnější povahy s kladným vztahem k cyklismu a poznávání přírody. Doporučila bych ho spíše sportovně nadaným, fyzicky zdatnějším lidem. Nehodí se pro malé děti a zpohodlnělé lidi. Cykloturistika prováděná na všech typech silničních, horských i trekkingových kol dosahuje v současnosti nebývalého rozmachu a lze se domnívat, ţe počet lidí, kteří si oblíbili tento druh aktivity na kole, bude neustále stoupat. Dŧleţitým motivujícím prvkem jako ostatně i v dalších lidských činnostech je sociální nebo lépe řečeno společenský kontakt. Při společném provozování tohoto sportu máme vlastně dvojí uţitek. Získáme nové známé a ještě něco prospěšného uděláme pro svoje zdraví. Zároveň si ověřujeme, jestli jsme dosáhli nějakého pokroku vyjetím stále vyšších kopcŧ či toho samého v lepším čase. Pořízení si kola, ať uţ silničního, horského či trekkingového je jen základ. Další věcí je helma a mohu doporučit i chrániče či rukavice. Základní vybavení: Jízdní kolo - trekkingové či horské (silniční raději ne), helma, náhradní duše a pumpička, sportovní oblečení, cyklistické rukavice a obuv, pláštěnka, batoh a náhradní oblečení Doporučené vybavení: Cyklistické kalhoty, láhev na pití, energetické nápoje, chrániče Termín kurzu: termín je stanoven na 24., 25. a 26. června 2011 (pátek, sobota, neděle = prodlouţený víkend). Program kurzu: Kurz začíná v dopoledních hodinách na náměstí ve městě Boskovice, pokračuje zastávkou na oběd v Blansku, cílem prvního dne jsou Klobouky u Brna, kde je zajištěno ubytování v místním motelu. Den druhý bude v plánu vinná trasa se zastávkou v překrásném městě Mikulově a den třetí je ve znamení návratu zpět domŧ, do výchozího bodu – Boskovic.
28
PÁTEK (den první) Odjezd v 10:00 z Masarykova náměstí z Boskovic (sraz nahoře u radnice jiţ v 9:30). Boskovice Město s malebným historickým centrem, kde se nachází ţidovská čtvrť se synagogou, hřbitovem a naučnou stezkou, empírový zámek, zřícenina gotického hradu, muzeum, westernové městečko či arboretum. Město určitě doporučuji navštívit! Itinerář trasy na první den: Zastávky
Místo
Ujeté km
Čas (min.)
Reálný čas
Boskovice-náměstí
0
0:00
10:00
0
Ţďár
11,8
00:32
10:32
00:10
Veselice
15,3
00:50
11:00
00:10
Blansko- Obŧrka
18,0
1:09
11:29
00:10
Blansko centrum
22,7
1:16
11:46
1:30
Adamov
33,4
1:49
13:49
0
Bílovice nad Svitavou
41,8
2:14
14:13
00:10
Šlapanice u Brna
56,9
3:43
15:52
0
Kobylnice
60.6
4:01
16:10
00:10
Újezd u Brna
65,9
4:11
16:30
00:05
Klobouky u Brna
88,3
5:02
17:26
0
(min.)
Poznámky start
Pauza na oběd
cíl
Příjezd do motelu v cca 17:30 a následné ubytování, zabydlení a krátký odpočinek. Od 18:00 se podává večeře. Na večerním programu je návštěva vinného sklípku, samozřejmě jen ten, kdo bude chtít.
29
SOBOTA (den druhý) 8:30 – 9:00 snídaně 9:30 odjezd Itinerář trasy na druhý den: Zastávky
Místo
Ujeté km
Čas (min.)
Reálný čas
Klobouky u Brna
0
0:00
9:30
0
Morkŧvky
3,2
0:09
9:39
0
Boleradice
8,0
0:17
9:47
00:10
Hustopeče
17,4
0:49
10:29
00:10
Popice
24,4
1:23
11:12
0
Dolní Věstonice
29,6
1:33
11:22
00:10
Horní Věstonice
31,7
1:36
11:35
0
(min.)
Poznámky start
Rozchod, Mikulov - náměstí
42,7
2:13
12:12
prohlídka města,
2:30
pauza na oběd
Cesta zpět přes Lednici a Podivín: Zastávky
Místo
Ujeté km
Čas (min.)
Reálný čas
Mikulov - náměstí
0
0:00
14:45
0
Hlohovec
15,3
0:39
15:14
00:10
Lednice
18,9
0:43
15:28
0
Podivín
27,7
1:16
16:01
00:10
Vrbice
41,0
2:29
17:34
00:15
Kobylí
43,3
2:32
17:52
0
Morkŧvky
52,8
3:02
18:22
00:10
Klobouky u Brna
56,5
3:11
18:42
0
(min.)
Poznámky
cíl
Předpokládaný návrat do motelu je v cca 18:45. Od 19:00 do 19:30 se podává večeře v motelové restauraci. Po večeři volný program (procházka po okolí,…).
30
NEDĚLE (den třetí) 9:00 – 9:30 snídaně 9:30 odhlášení z hotelu, odjezd Cesta zpět domŧ bude jiná neţ cesta tam, pouze u Blanska se cesty spojí v tu samou. Itinerář trasy na třetí den: Zastávky
Místo
Ujeté km
Čas (min.)
Reálný čas
Klobouky u Brna
0
0:00
9:30
0
Kašnice
2,6
0:05
9:35
0
Velké Hostěrádky
8,6
0:11
9:46
0
Otnice
17,2
0:48
10:34
0:10
Újezd u Brna
22,0
1:05
11:01
0
Kobylnice
27,2
1:13
11:09
0:10
Šlapanice u Brna
40,0
1:52
11:58
0:15
Adamov
54,5
2:44
13:05
1:30
Blansko
63,1
3:19
15:12
0
Ţďár
74,9
3:52
15:45
0:15
Boskovice-náměstí
86,7
4:44
16:37
0
(min.)
Poznámky start
Pauza na oběd
cíl
Ubytování zajištěno v motelu Podkova v Kloboukách u Brna: Jedná se o velice útulný a přátelský motel s restaurací, letní zahrádkou a barem a dokonce také vlastním vinným sklípkem. Kaţdý pokoj má vlastní sociální zařízení se sprchou, na přání s televizí. Rovněţ je kaţdý pokoj vybaven bezdrátovým připojení k internetu. Do budoucna chystá motel příjemné změny jak ve vybavení pokojŧ, tak v celkové rekonstrukci. Ceny začínají jiţ od 350 Kč/osobu. Pro ubytované kolektivy moţná sleva. [7] Adresa: Motel Podkova Polní 802 Klobouky u Brna 691 72
31
Kalkulace: Budeme předpokládat plnou obsazenost zájezdu, čili 20 osob. Délka pobytu: 2 noci Ubytování: 2 lŧţkový pokoj: 900 Kč x 2 = 1.800 Kč vyjednaná mnoţstevní sleva 10% = 1620 Kč / 2 dny / dvoulŧţkový pokoj. 1.620 x 10 = 16.200 Kč Strava: 2 x večeře + 2 x snídaně x 20 osob = (200 + 80) x 20 = 5.600 Kč 1 večeře = 100 Kč 1 snídaně = 40 Kč Snídaně se podává formou obloţeného stolu a na večeři je výběr ze dvou jídel. Nápoje na večeři nejsou zahrnuty v ceně! Ostatní náklady: (nezapočítávají se do celkové ceny) Obědy a dobrovolné vstupy: cca 400 Kč/osobu = doporučené kapesné s sebou cca 400 Kč/osobu 16.200 + 5.600 = 21.800 / 20 = 1.090 Kč Základní cena kurzu je tedy 1.090 Kč/účastníka. Pro nějaký výdělek je třeba si připočíst určité procento zisku např., kdyţ zisk = 10 % bude výsledná cena kurzu za osobu 1.199 Kč, atd.
32
Varianta programu pro ještě dobrodruţnější lidi je tzv. Cyklovandr, hlavním rozdílem je, ţe nespíte v hotelech či motelech, ale ve svých vlastních stanech co si vezete neustále s sebou. Cyklovandr Základem je kvalitní, seřízené a odborně připravené kolo, vybavené nosičem a brašnami. Nosič na kolo by měl zvládnout větší zatíţení. Brašny na nosič je lepší pouţít samostatné, lépe se upevňují na kolo a jsou variabilní. Brašny mohou být i vodotěsné, s rolovacím uzávěrem typu lodní pytel, ale pro běţné podmínky evropského cestování nejsou aţ tak nutné. Jedete-li ve skupině, je váhově výhodnější pouţít pro více osob najednou jeden větší stan, třeba i s moţností ukrýt kola uvnitř, kdyţ nebude příznivé počasí. Spacák stačí lehký, letní. Na sebe nejlépe poslouţí běţný cyklodres, kraťasy, lepší volné a vzdušné střihy s kapsami. Do kraťasŧ vezměte náhradní vnitřek s vloţkou, a jeden dres navíc. Pořiďte si pláštěnku, pokud bude pršet, přikryje vás i většinu kola a na noc poslouţí kolu jako ochrana před deštěm. Pokud se rozhodnete být naprosto nezávislý, asi se budete chtít stravovat ze svých zásob. Předpokladem je vařič – malý, lehký, nejlépe plynový. Další nutností je hrnec. Jídlo nakoupíte cestou, maximálně na den dva dopředu, doporučují se instantní polévky a nudle. Pár tipŧ na závěr Zapomeňte na rychlé létání krajinou, na terénní eskapády či riskantní brzdění na poslední chvíli. Kolo bude výrazně hŧře ovladatelné. Na křiţovatkách raději počkejte, nezrychlíte tak, jak jste zvyklí s lehkým kolem. Cestu plánujte spíše po asfaltových silnicích bez provozu, je to pohodlnější. Jste-li dobrodruţné povahy a zŧstanete někde ve volné přírodě, pozor – ve většině evropských státŧ je to nelegální. Je dobré si ověřit, jak se věci mají, případně se domluvit s majitelem pozemku. Uţívejte si cestu, neváhejte zastavit a podívat se na místní pamětihodnosti. Musíme přihlíţet k terénním podmínkám, ročnímu období, vyspělosti účastníkŧ a zpŧsobu přesunu zavazadel. Podle těchto kritérií volíme délku denních tras, které se mohou pohybovat v rozmezí od 30 aţ do 100 km. Pro děti pochopitelně volíme kratší trasy. Dŧleţité je plánování přestávek – na kaţdý asi 20 km úsek jízdy připadá minimálně 15 minut odpočinku. [8]
33
3.2.2. Kurz druhý – Westernové jeţdění na koních Tento kurz vyhrál druhé místo v oblíbenosti a není se čemu divit, vţdyť nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. A je to pravda. Kurz je spíše relaxačního, poklidného a odpočinkového charakteru. Ţádné honění a shon, jen lahodné jídlo, masáţe a odpočinek a nenáročný pobyt (a pohyb) v krásné přírodě Moravského krasu. Je určen pro všechny, co si chtějí odpočinout, ale přesto ne jen leţet a lenošit. Také pro ty, co si přejí zapomenout na kaţdodenní shon, ale přesto se naučit i něco nového. A zejména pro ty, co mají rádi zvířata, pobyt venku a zároveň i pohodlí a komfort hotelu a masáţe. Western Sport Club Hořice (WSCH) je neziskovou organizací, registrovanou Ministerstvem vnitra ČR Od roku 2000 je Western Sport Club Hořice sloţkou Svazu rekreačního sportu ČSTV. Od roku 2010 se ke klubu připojil dětský jezdecký oddíl Baţantnice z Moravce. WSCH nabízí dětem i dospělým moţnost westernového jeţdění na dobře přijeţděných a trénovaných koních plemen American Paint Horse a American Quarter Horse - se svojí klidnou povahou a dobrým charakterem se pro tyto účely skvěle osvědčili. Jízdy probíhají kombinovaně na jízdárně a v terénu, v méně početných skupinkách do 5 osob. Vše záleţí na jezdecké zdatnosti a pokročilosti jezdcŧ. Jezdecký program je z bezpečnostních dŧvodŧ vţdy upraven dle nejméně zkušeného jezdce ve skupině. Jezdecké hodiny vede školený instruktor. Westernové jeţdění je organizováno jak formou kurzŧ, jejichţ účastníci pravidelně docházejí na jezdecké hodiny, tak individuálně pro skupiny ubytovaných osob. Výuka probíhá na jízdárně, s pokročilejšími jezdci vyjíţdíme do terénu. Jezdecké kurzy vede Ing. Andrea Poláková. V prŧběhu kurzŧ získají účastníci základní návyky a dovednosti při práci s koňmi, naučí se připravit koně před jízdou, správě koně vodit a osvojí si základy jízdy ve westernovém stylu.
34
Klub nabízí: -
Jezdeckou školu pro děti a mládeţ (2.300 Kč)
-
Letní pobytové kurzy pro děti a mládeţ (4.980 Kč)
-
Jezdecké kurzy desetihodinové pro dospělé (3.500 Kč)
-
Týdenní jezdecký program (3.500 Kč)
-
Jednotlivé jezdecké lekce (450 Kč)
-
Víkendový intenzivní jezdecký program (3.500 Kč) [9]
Základní vybavení: strečové kalhoty, botasky s hladkou podráţkou, pohodlné tričko Doporučené vybavení: rukavice, vlastní helma či bičík (není nutné), vše je k zapŧjčení Termín kurzu: termín kurzu je stanoven na 15., 16. a 17. července 2011 (pátek, sobota, neděle = prodlouţený víkend). Program kurzu: PÁTEK (den první) Příjezd do Blanska – Hořice (vlastními prostředky) v dopoledních hodinách, do 12:00. Ubytování se a oběd v restauraci penzionu. Po obědě následuje teoretická prŧprava, tzn., co a jak se bude dělat v příštích dnech a jak se správně ke koním chovat. Po teoretické prŧpravě se pojede mikrobusem do centra. Od 16:00 do 17:30 je na programu Blanenský krytý bazén a posilovna – dle vlastního výběru. V 17:45 je odjezd mikrobusem zpět na Hořice. V 18:30 se podává večeře v restauraci penzionu. Na výběr je široký výběr severoamerické kuchyně od všemoţných tortill, přes výborné tatarské a lososové bifteky aţ po steaky. Po večeři je volný program, ať uţ se bude jednat o procházku, nebo posezení u televize. 12:00 oběd 13:00 – 15:00 teoretická prŧprava 16:00 – 17:30 relaxační program v Blanenských lázních (bazén/posilovna) 18:30 večeře Volný program
35
SOBOTA (den druhý) 9:00 – 9:30 snídaně 10:00 – 12:00 2 dopolední hodiny s instruktorem na jízdárně 12:30 oběd odpolední odpočinek 14:00 – 16:00 2 odpolední hodiny strávené vyjíţďkou v lese 17:00 – 18:00 relaxační program opět v centru města (finská sauna/infrasauna) 18:30 večeře 20:00 večerní dobrovolný program v restauraci (hraní na kytaru, popíjení a povídání) NEDĚLE (den třetí) 9:00 – 9:30 snídaně 10:00 – 12:00 2 dopolední hodiny na jízdárně s instruktorem 12:30 oběd 13:30 – 15:30 2 odpolední hodiny strávené vyjíţďkou po terénu 16:00 – 17:00 závěrečná soutěţní hodina na jízdárně, soutěţ o nejlepšího jezdce 18:00 večeře, rozloučení, odjezd Ubytování zajištěno v penzionu U Strakatého koně v Blansku-Hořicích: Penzion poskytuje ubytování ve dvou a čtyřlŧţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Na všech pokojí se nachází LCD televizor, taktéţ internetové připojení a telefon. Pokoje jsou vybaveny klasickým dřevěným, stabilním nábytkem ve stylu country. Celková ubytovací kapacita penzionu je 18 lŧţek. [10] Adresa: Penzion U Strakatého koně Hořice 9 Blansko 678 01
36
Kalkulace: Budeme předpokládat plnou obsazenost zájezdu, čili 8 osob. Délka pobytu: 2 noci Ubytování: 450 Kč/osoba/lŧţko 450 x 2 x 8 = 7.200 Kč Strava: 3 x večeře + 3 x obědy x 8 osob = (360 + 300) x 8 = 5.280 Kč 1 večeře = 120 Kč (večeře se skládá z předkrmu, hlavního chodu a desertu) 1 oběd = 100 Kč (polévka, hlavní chod) (snídaně zahrnuta v ceně) Ostatní náklady: Pronájem minibusu: 1.125/den. 1.125 x 3 = 3.375 Kč Posilovna + bazén 70 Kč/osobu 70 x 8 = 560 Kč Finská sauna + infrasauna 65 Kč/osobu 65 x 8 = 520 Kč Lekce jízd na koni 1.900 Kč/osobu 1.900 x 8 = 15.200 Kč 7.200 + 5.280 + 3.375 + 560 + 520 + 15.200 = 32.135 / 8 = 4.017 Kč Základní cena kurzu je tedy (po zaokrouhlení) 4.017 Kč/účastníka. Pro nějaký výdělek je třeba si připočíst určité procento zisku např., kdyţ zisk = 10 % bude výsledná cena kurzu za osobu 4.419 Kč, atd.
37
3.2.3. Kurz třetí – Speleologie a speleoterapie v Moravském krasu A máme zde třetí, poslední kurz, který se týká jeskyní v Moravském krasu, speleologie (prŧzkum jeskyní) a speleoterapie (léčebná metoda s pobytem v jeskyni). Kurz je skutečně jen pro odváţné, ti, kteří se přihlásí, musí splnit několik podmínek: nesmí se bát tmy, netopýrŧ ani stísněných prostor. Tento kurz je jen pro ty, co mají dobrou fyzickou kondici. Je určen jen pro dospělé. Co je speleologie? Mnoho lidí si pod pojmem speleologie představuje sestup do jeskyní. Ano, je tomu tak, ale nebylo by to úplné. Ještě sem mŧţeme zařadit zájem o zkoumání podzemních prostor, je jedno zdali přírodních, nebo vytvořených uměle člověkem, a také do speleologie mŧţeme zařadit zkoumání jeskynní flóry a fauny, geologii, povrchové krasové jevy a vznik krasové krajiny. Tento kurz předpokládá zvládnutí rŧzných technik, mezi něţ patří tzv. jednolanová technika, kde s její pomocí sestupujeme a vystupujeme po laně, stavíme lanové lávky, atd. Výbava pro tento outdoorový sport je velmi dŧleţitá, budeme potřebovat především: Oblečení odolné vodě a zimě, pevnou obuv, chránící nohu a kotník, ponoţky, rukavice, helmu a svítilnu. Co je speleoterapie? Opakovaný, či déletrvající vliv jeskynního prostředí na lidský (ale i jakýkoliv ţivý) organismus většinou vyvolává reakci, která mŧţe být příznivá, nebo nepříznivá. Speleoterapie je léčebná metoda, která tyto příznivé reakce zkoumá a získané poznatky vyuţívá k léčbě některých chorob. V České republice, je speleoterapie provozována ve dvou lokalitách krasu na Moravě, a to v Mladči a Třesíně u Olomouce a v Ostrově u Macochy. V Ostrově u Macochy je od roku 1982 Dětská léčebna se speleoterapií, která má celoroční provoz. Tato léčebna vznikla jako zdravotnické zařízení Blansko a ročně je v ní léčeno asi 700 dětí z celé republiky, které jsou školního věku a trpí rŧznými, hlavně alergickými chorobami dýchacího traktu. Dětská léčebna v Ostrově u Macochy je nyní státním zdravotnickým zařízením, které je financováno ze státního rozpočtu. Jejím zřizovatelem je Okresní úřad Blansko.
38
Základní vybavení: pohodlné, teplé a nepromokavé sportovní oblečení, sportovní obuv, Doporučené vybavení: rukavice, láhev na pití, baterku a helmu (zapŧjčíme) Termín kurzu: termín je stanoven na 5., 6. a 7. srpna 2011 (pátek, sobota, neděle = prodlouţený víkend). Program kurzu: PÁTEK (den první) Dopolední příjezd do hotelu a ubytování 12:00 oběd 13:30 odjezd ke Sloupsko – Šošŧvským jeskyním 14:00 – 17:00 speleoterapie v Sloupsko- Šošŧvské jeskyni, zakončené výšlapem cestou uzavřenou pro turisty zpět nahoru 17:10 odjezd zpět na hotel 18:00 – 19:00 večeře Po večeři osobní volno, moţnost vyuţít wellness program v hotelu. (v ceně je zahrnut vstup do bazénu + posilovna, masáţe a ostatní procedury nutno platit zvlášť) SOBOTA (den druhý) 8:00 – 9:00 snídaně 10:00 – 11:00 v konferenční místnosti příprava na speleologii – seznámení se s jeskynním systémem Rudického propadání, s historií, s pouţíváním výstroje 11:30 oběd 12:30 minibusem odjezd do obce Rudice, kde v 13:00 začíná pěti hodinový program, zahrnující sestup do druhého nejdelšího jeskynního systému v ČR Rudického propadání – Býčí skála a na dno nejhlubší suché propasti v ČR Rudické propasti hluboké 153 m. To vše v doprovodu zkušeného instruktora – speleologa. 18:00 návrat zpět na hotel 18:30 – 19:00 večeře 20:00 speleologický večer (dobrovolný program), prohlídka fotografií z kurzu,…
39
NEDĚLE (den třetí) 8:00 – 9:00 snídaně 9:30 minibusem do Sloupu, kde je na programu procházka s prŧvodcem na nepřístupných místech, následuje odpočinek v Císařské jeskyni, odtud za 2 hodiny zpět do hotelu 11:45 oběd 12:30 – 15:45 minibusem k Propasti Macocha, lanovkou dolŧ k Punkevním jeskyním, prohlídka Punkevních jeskyní s celou vodní plavbou a odtud zpět do hotelu 17:00 večeře, odhlášení z hotelu, odjezd Ubytování zajištěno v hotelu Panorama: Tento hotel jsem záměrně vybrala proto, ţe se nejen nachází v téměř ideální poloze, ale nabízí širokou škálu sluţeb, coţ pobyt dokáţe velmi pěkně zpříjemnit. Kapacita hotelu je 134 lŧţek v celkem 58 pokojích. Pokoje jsou standardně vybaveny vlastním sociálním zařízením, s fény, TV, telefonem a převáţně s balkonem. Hotel je vybaven restaurací, barem s tanečním parketem, letní zahrádkou s grily, ohništěm, tenisovým kurtem, venkovním bazénem, kulečníkem, posilovnou, atd. Hotel má wellness centrum s vnitřním bazénem, whirlpoolem, saunou, nabízí mnoho rŧzných typŧ masáţí či zábalŧ atp. [11]
Adresa: Wellness hotel Panorama *** Těchov 168 Blansko 678 01
40
Kalkulace: Budeme předpokládat plnou obsazenost zájezdu, čili 10 osob. Délka pobytu: 2 noci Ubytování: 1 osoba: 795 Kč/noc x 2 = 1.590 x 10 = 15.900 Kč Strava: 3 x večeře + 3 x oběd x 10 osob = (450 + 360) x 10 = 8.100 Kč 1 večeře = 150 Kč 1 oběd = 120 Kč Snídaně je zahrnuta v ceně pobytu v hotelu. Ostatní náklady: Speleoterapie v Sloupsko – Šošŧvských jeskyní: 500 Kč/osobu 500 x 10 = 5.000 Kč Speleologie v Rudickém propadání: 1.400 Kč/osobu 1.400 x 10 = 14. 000 Kč Pronájem hotelového minibusu i s řidičem: 17 Kč/km, celkem ujetých 107 km 107 x 17 = 1.819 Kč Lanovka 90 Kč/osobu 90 x 10 = 900 Kč Vstup do Punkevních jeskyní s celou vodní plavbou: 170 Kč/osobu 170 x 10 = 1.700 Kč Celkem: 23.419 Kč 15.900 + 8.100 + 47.419 / 10 = 4.742 Kč Základní cena kurzu je tedy 4.742 Kč/účastníka. Pro nějaký výdělek je třeba si připočíst určité procento zisku např., kdyţ zisk = 10 % bude výsledná cena kurzu za osobu 5.216 Kč, atd.
41
4. Závěr Zdravý zpŧsob ţivota pomáhá předcházet nemocem, udrţovat dobrý zdravotní stav. Neoddělitelnou součástí takového zpŧsobu ţivota je přiměřená pohybová aktivita, která pŧsobí kladně přímo na orgány, které zatěţuje, a přes ně na celý organismus člověka. Kromě toho se váţe na ţivotní návyky, které mají velký význam pro uchování zdraví. Jako například racionální výţiva, regeneraci s potřebnou relaxací, dostatek spánku, otuţování a tak podobně. Pohybová aktivita příznivě ovlivňuje i psychický stav člověka, kde pomáhá zdravé sebedŧvěře, optimismu a rozvíjí vlastnosti spojené s velkým morálním i fyzickým úsilím. Ze zdravotního hlediska je dŧleţité, aby se lidé nespokojili jen se zlepšením některých pohybových schopností, které vypěstovává zvolená aktivita, ale také, aby pohybová aktivita pomáhala v boji proti faktorŧm podílející se na vzniku srdečně-cévních nemocí, které jsou nejčastější příčinou úmrtí dnešní populace. Kaţdý druh správně vykonávané rekreační pohybové aktivity má velký zdravotní význam, coţ si uvědomuje stále více a více lidí. Část z nich přešla od formálního uznávání této skutečnosti k jejímu praktickému vyuţívání. A proto obliba sportovních aktivit roste. Samozřejmě, jak jsou lidé stále náročnější, zvyšuje se i náročnost a rŧznorodost sportovních aktivit, a proto vznikají stále nové sportovní kluby, zařízení i sporty takové. Jelikoţ je mi tato problematika sympatická, rozhodla jsem se ji vybrat za svoji bakalářskou práci. A jak moje výsledky dopadly? Aţ na malé výjimky dopadly tak, jak jsem předpokládala. Lidé si vybrali kurzy, které by nejraději zkusili a já jsem se je rozhodla uvést do praxe. Jelikoţ jsou lidé v současnosti stále více zaneprázdnění a ve spěchu, kurzy byly sestaveny na prodlouţený víkend od pátku do soboty, aby se zameškalo co nejméně pracovních dnŧ. Jeden kurz byl spíše dobrodruţnějšího rázu, další dva spíše odpočinkové a v krásném hotelu. Ve vymýšlení kurzŧ mi velice pomohly cykloturistika a pěší turistika na Šumavě, které jsem absolvovala s VŠ Polytechnickou v Jihlavě. Cena se odvíjela v poskytnutých sluţbách. Zvolila jsem proto tři varianty, aby si mohl kaţdý vybrat to své. Nejlevnější je cykloturistika, jelikoţ zde jedeme na vlastní pohon a bydlíme v motelu s polopenzí. Naopak nejdraţší je kurz se speleologií, týkající se jeskyní, protoţe jsme ubytovaní ve špičkovém wellness hotelu se širokým spektrem nabízených sluţeb. 42
Výběr i realizace kurzŧ dopadla výborně a lidé mi řekli, ţe by hned na takový sportovně zaměřený netradiční kurz jeli. Po nabídnutí kurzŧ dvou cestovním kancelářím v Blansku mi bylo sděleno, ţe kurzy jsou atraktivní, zajímavé a lidem by se mohli líbit, ale ţe oni se specializují na pobyty u moře (nejčastěji v Chorvatsku) a ţe prý zájem o kurzy nemají. Nedá mi to, abych nepoukázala na určitou nudnost a nepokrokovost. Vţdyť zájezdŧ do Chorvatska je na cestovním trhu spousta a i kdyţ vím, ţe je to nestárnoucí klasika, není to uţ trochu nuda? Chtělo by to změnu, a proč ne právě v netradičních kurzech se sportovní tématikou? A to mě přivedlo na další myšlenku spojit tyto věci dohromady. Spousta lidí by určitě uvítala takové zájezdy, které jsou kombinované s pobytovým a sportovním a to celé ještě v zahraničí, a to mi přijde jako výborný nápad, ale o tom třeba někdy příště. A pamatujte, ţe extrémní je pouze v případě, ţe hazardujete se svým ţivotem a děláte něco, co neumíte a nechápete.
43
5. Seznam citací [1] Kolektiv autorŧ: Blansko, turistický průvodce, Blansko, 2010 s. 5 - 7 [2] Kolektiv autorŧ: Blansko, turistický průvodce, Blansko, 2010 s. 19 [3] Kolektiv autorŧ: Blansko, turistický průvodce, Blansko, 2010 s. 23 - 25 [4] Moravský kras [online]. 2011 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW:
[5] Kolektiv autorŧ: Blansko, turistický průvodce, Blansko, 2010 s. 29 - 30 [6] KOŠŤÁL, Pavel: Blansko v letech 1945 – 1990, 1. vydání, Blansko, Muzeum Blansko 2004, 283 str., ISBN 80-903081-5-5, s. 172 - 185 [7] Motel Podkova [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: [8] MAREK, Tomáš: Zkuste cyklovandr!, Sky č. 3., 2006, str. 54-55 [9] Western Sport Club Hořice [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Dostupné z WWW: [10] Penzion U Strakatého koně [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. Dostupné z WWW: [11] Hotel Panorama [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. Dostupné z WWW:
44
6. Pouţité zdroje 6.1. Literatura BUNC V., ČECHOVSKÁ I., NOVOTNÁ V.: Fit programy pro ženy, 1. vydání, Praha, Grada Publishing 2006, 228 str., ISBN 80-247-1191-5 ČERVENÝ, Antonín: Pohled do duše cyklotrempa, 2. přepracované vydání, Brno, Akácie 2003, 144 str., ISBN 80-90-3241-1-8 MARTINEK K., SOULEK I.: Cyklistika, 1. vydání, Praha, Grada Publishing 2000, 112 str., ISBN 80-7169-951-9 MINAROVJECH, Vlastibor: Pohybom k aktívnemu zdraviu, 1. vydání, Bratislava, Šport 1988, 160 str., ISBN 077-027-88 SHIMER, Porter: Jak si udržet fyzickou kondici, 1. vydání, Praha, Ikar 2000, 183 str., ISBN 80-7202-755-7
6.2. Elektronické zdroje Adrenalinové sporty (http://www.adrenalinove-sporty.cz/cs/) [online 28. 12. 2010] ASK Blansko (http://www.askc.tym.cz/) [online 03. 04. 1011] Baseball Olympia Blansko (http://www.olympiablansko.cz/) [online 03. 04. 1011] Bowling Blansko (http://www.bowlingblansko.cz/) [online 02. 04. 1011] CA Go99 (http://www.ca-go99.xf.cz/) [online 30. 03. 1011] CA Karawela (http://www.karawela.cz/) [online 29. 03. 1011] CA Rybolov Norsko (http://www.rybolovnorsko.cz/) [online 29. 03. 1011]
CK Adventura (http://www.adventura.cz/) [online 30. 03. 1011] CK Amálkatour (http://www.amalkatour.cz) [online 02. 04. 1011]
CK K&m tour (http://www.kmtour.cz/) [online 30. 03. 1011] CK Lados (http://cklados.sweb.cz/) [online 30. 03. 1011] 45
CK Majestic-travel (http://www.majestic-travel.cz/) [online 29. 03. 1011] CK Relaxace (http://www.ckrelaxace.eu/) [online 29. 03. 1011]
CK Slunce & Sníh (http://www.slunceasnih.cz/) [online 02. 04. 1011] FIT Klub Blansko (http://www.fitklub.unas.cz/) [online 19. 04. 1011] Město Blansko (http://www.blansko.cz/) [online 29. 12. 1010] Město Klobouky u Brna (http://www.kloboukyubrna.eu/) [online 18. 04. 1011] Motel Podkova (http://www.motel-podkova.cz/) [online 02. 05. 1011] Orel Blansko (http://www.orelblansko.cz/) [online 05. 04. 1011] Penzion U Strakatého koně (http://www.penzionukone.cz/) [online 20. 04. 1011]
Portál Jiţní Morava (http://www.jizni-morava.cz/) [online 20. 04. 1011] RC Blansko (http://www.rcblansko.eu/) [online 05. 04. 1011] Ski areál Blansko – Hořice (http://www.skihorice.cz/) [online 11. 04. 1011]
Sky magazin (http://www.skymagazin.cz/) [online 29. 2. 1011] Sluţby Blansko (http://www.sluzby-blansko.cz/) [online 28. 12. 2010]
Sport v Blansku (http://www.blansko.cz/mesto/sport.php) [online 21. 04. 1011] TJ ČKD Blansko (http://www.tjckdblansko.wz.cz/) [online 02. 05. 1011] Western Sport Club Hořice (http://www.wsc.blansko.net/) [online 19. 04. 1011]
6.3. Ostatní zdroje Obrazová publikace: Blansko, brána moravského krasu, vydalo Město Blansko 2009, Grafex,s.r.o. Časopis: DVOŘÁK, Hynek: Krkonoše aktivní a nejen lyžařské, aneb…, Sky č. 7, 2007, str. 32-35
46
7. Příloha 7.1. Dotazník Dobrý den, jmenuji se Jana Rŧţičková, studuji Vysokou školu Polytechnickou v Jihlavě a prosím Vás o vyplnění krátkého a anonymního dotazníku. Nezabere Vám více jak dvě minuty. Jedná se o výzkum pro moji bakalářskou práci na téma: Netradiční formy aktivního odpočinku. Za vyplnění a Váš čas moc děkuji. Jana Rŧţičková
1) Pohlaví: a) Muţ b) Ţena 2) Věk: a) Méně jak 18 let b) 19 let aţ 30 let c) 31 let aţ 40 let d) 41 let aţ 50 let e) Více jak 51 let 3) Jste: a) Ţák/Student b) Pracující (i brigáda) c) Nezaměstnaný d) V dŧchodě
47
4) Jaký netradiční sport či záţitek byste rádi zkusili? a) Vyhlídkový let balónem b) Tandemový seskok padákem c) Bungee Jumping d) Westernové jeţdění na koních e) Netradiční cykloturistiku f) Potápění g) Speleologii v Moravském krasu h) Wellness terapie a masáţe i) Jiný sport (prosím vypište) _____________________________________ j) Ţádný, bojím se 5) Měli byste zájem o kurz či pobyt zaměřený právě na tyto netradiční sporty? a) Ano b) Ano, ale okolnosti (zdravotní stav, peníze,…) mi to nedovolují c) Ne 6) Na kurz či pobyt byste jeli: a) Sám/sama b) Ve dvojici s kamarádkou/kamarádem či s přítelkyní/přítelem c) S rodinou (i s dětmi) d) S kamarády (alespoň ve trojici) 7) Na jak dlouho byste jeli? a) Max. na 1 den b) Na víkend, či prodlouţený víkend c) Na týden (5 – 7 dní) d) Déle (7 dní +)
48
8) Kolik peněz byste byli ochotni za Váš kurz či pobyt utratit? a) Do 1.000 Kč b) Od 1.000 do 5.000 Kč c) Od 5.000 do 10.000 Kč d) Více jak 10.000 Kč 9) Uvítali byste zajištění i jiných sluţeb na vašem kurzu či pobytu? a) Ne, chci pouze konkrétní aktivitu bez přidaných sluţeb navíc b) Ano, ale pouze základní sluţby: ubytování, stravování, doprava c) Ano, jak základní tak i doplňkové a nadstandardní sluţby 10) Pokud byste měli zájem o nadstandardní sluţby, které by to byly? a) Bazén, vířivka, spa b) Masáţe a wellness c) All inclusive stravování d) Večerní program e) Jiné (prosím vypište) _________________________________________
49
