rady doporučení zkušenosti
filmové kluby jeden svět
Jeden svět na školách, projekt společnosti Člověk v tísni
rady doporučení zkušenosti
filmové kluby jeden svět
Jeden svět na školách, projekt společnosti Člověk v tísni, o. p. s.
JEDEN SVĚT NA ŠKOLÁCH, FILMOVÉ KLUBY JEDEN SVĚT Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 18, 120 00 Praha 2 www.jedensvetnaskolach.cz e-mail:
[email protected] Autor: Diana Olčáková Na přípravě publikace se dále podíleli: Martina Makowetzová, Lenka Pekařová, Karel Strachota, Jaroslav Valůch, Vlasta Vyčichlová Jazyková úprava: Pavla Kučerová Grafika: Anežka Ciglerová © 2007 Člověk v tísni, o. p. s. Všechna práva vyhrazena
obsah
I. ÚVOD 5
II. O PROJEKTU 7 vývoj projektu 7 cíle a cílová skupina projektu 13 III. JAK NA TO 16 dřív než začnete 16 příprava projekce 21 realizace projekce 28 vyhodnocení aktivit filmového klubu 32 IV. ZÁVĚR 33
Tato publikace vznikla v rámci projektu Jeden svět na školách, který realizuje společnost Člověk v tísní, o. p. s. Obsažené materiály mají sloužit všem při vzdělávaní v oblasti lidských práv, především při využívaní dokumentárních filmů.
I. ÚVOD
O tom, že dokumentární film jako moderní prostředek audiovizuální kultury mladé lidi oslovuje, svědčí mimo jiné i projekt studentských Filmových klubů Jeden svět, který realizuje společnost Člověk v tísni v rámci rozsáhlého projektu Jeden svět na školách. Středoškolští studenti zakládají filmové kluby a v rámci nich pořádají ve volném čase projekce dokumentárních filmů nejen pro své spolužáky.
Manuál, který právě držíte v ruce, vznikl na základě našich zkušeností získaných během realizace projektu Filmové kluby Jeden svět a na základě zkušeností samotných studentů – organizátorů filmových klubů. Naší snahou je podělit se o tyto zkušenosti s vámi – studenty, kteří s organizací projekcí teprve začínáte. Seznámíme vás s vývojem projektu Filmových klubů Jeden svět a také s jeho hlavními cíli. Jak napovídá již název manuálu, chceme vám nabídnout co nejkonkrétnější rady a doporučení, které vám pomohou vyhnout se zbytečným konfrontacím. Věříme, že tento manuál se pro vás stane praktickou příručkou plnou užitečných informací, jež vám usnadní jak nastartování, tak i udržování činnosti vašeho filmového klubu.
Držíme vám palce!
5
Na tvorbě manuálu spolupracovali středoškolští studenti realizující projekce v rámci projektu Filmové kluby Jeden svět v České republice a také pedagogové a další odborníci. Rádi bychom poděkovali všem, kteří se na projektu osobně podílejí a kteří aktivity Filmových klubů Jeden svět podporují.
Speciálně za pomoc při přípravě tohoto manuálu děkujeme organizátorům Filmových klubů Jeden svět: Michaela Černá – Gymnázium Český Brod Karolína Chloubová – Jedličkův ústav v Praze Jaroslav Kubíček – Jiráskovo gymnázium Náchod Marek Mikulášek – Gymnázium Václava Hlavatého v Lounech Katka Pánková – Gymnázium Moravské Budějovice 6
Gábina Věchetová – Gymnázium Elišky Krásnohorské v Praze Iveta Zieglová – Gymnázium Slovanské náměstí Brno Alena Zelenková – Gymnázium Česká v Českých Budějovicích
II. O PROJEKTU VÝVOJ PROJEKTU Projekt Filmové kluby Jeden svět vznikl v rámci rozsáhlého projektu Jeden svět na školách, jehož hlavním cílem je využití výrazného potenciálu dokumentárního filmu a dalších audiovizuálních prostředků pro začlenění celé řady aktuálních a závažných témat do výuky na středních a základních školách.
Jeden svět Stěžejním pilířem, který byl již na počátku projektu, je mezinárodní filmový festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Festival Jeden svět se stal za deset let své existence jedním z největších a nejprestižnějších festivalů týkajících se lidských práv v Evropě a neopomenutelnou součástí kulturního dění v České republice. Poukazuje na případy porušování lidských práv a na potřebu vzájemného porozumění a respektu. Festival usiluje o to být kritickým pohledem na současný stav světa a jeho proměny.
Projekt Jeden svět na školách V návaznosti na filmový festival Jeden svět docházelo k rozvoji projektu Jeden svět na školách. Jeho cílem je prostřednictvím projekcí dokumentárních filmů a dalších audiovizuálních materiálů, následných diskusí,
7
doprovodných publikací, simulačních her a interaktivních metod výuky vychovávat mladé lidi k tolerantní interkulturní komunikaci a vzdělávat je v oblasti ochrany lidských práv a rozvojové pomoci. Součástí tohoto projektu je mimo jiné projekt studentských Filmových klubů Jeden svět.
Filmové kluby Jeden svět Během realizace projektu Jeden svět na školách se z ohlasů pedagogů i studentů potvrdilo, že dokumentární film je atraktivním obohacením výuky. Pokud je filmem sdělovaná informace mladému člověku podávána vrstevníkem, často kamarádem či známým, navíc v prostoru, kam dotyčný divák přišel dobrovolně ve svém volném čase, je dopad filmu ještě daleko hlubší. Proto jsme v roce 2003 začali realizovat a koordinovat projekt Filmových klubů Jeden svět, v rámci kterého pořádají skupinky aktivních 8
studentů ve svém volném čase na středních školách projekce dokumentárních filmů pro spolužáky, učitele a další diváky. Kromě samotných projekcí připravují organizátoři filmových klubů další aktivity. Řada projekcí je doprovázena besedou se zajímavým hostem, který podává další informace k tématu, diskutuje s diváky. Moderátory besed se stávají studentiorganizátoři, na které jsou tak kladeny nároky týkající se přípravy, samostatného vzdělávání a zdokonalování se v oblasti veřejného vystupování. Studenti pořádají také výstavy či jiné doprovodné aktivity a výjimkou nejsou ani studentské festivaly a akce většího rozsahu. Filmové kluby využívají pro projekce dokumentární filmy tematicky zaměřené na rasismus, xenofobii, neonacismus, ochranu životního prostředí, život na ulici, kriminalitu, šikanu, stáří, zdravotně handicapované, migraci a uprchlíky, HIV, drogy, krizové oblasti světa, chudobu a rozvo-
jovou spolupráci, československé dějiny a další. U všech nabízených filmů jsou zajištěna autorská práva pro účely vzdělávacích projekcí. Naše zkušenosti ukazují, že je často možné získat licence od producentských společností k užívaní filmů k vzdělávacím účelům bezplatně nebo za symbolický poplatek. Nicméně nelze toto vnímat jako pravidlo. Pro řadu filmů bylo třeba získat práva k užívání za standardní ceny. O podmínkách získání jednotlivých snímků je třeba vždy individuálně vyjednávat. Organizátoři filmových klubů mají k dispozici propagační materiály projektu, jako jsou katalog filmů k projekcím, kolekci samolepek, trička a další tištěné i audiovizuální materiály. O aktualitách projektu jsou pravidelně informováni prostřednictvím elektronického Věstníku pro kluby. Důležitou součástí klubových aktivit jsou pravidelná setkávání. Jejich programem jsou modelové projekce, diskuse s hosty, filmovými tvůrci a odborníky, tematické workshopy a výměna zkušeností. Pro přípravu a realizaci organizátoři projekcí využívají také materiály naší organizace, které doplňují témata filmů o další informace, čtivé reportáže a odkazy na další informační zdroje.
Vrstevníci s omezenými příležitostmi V rámci dalšího rozvoje projektu Filmových klubů Jeden svět jsme motivovali studenty-organizátory k tomu, aby filmy využívali i při mimoškolních aktivitách a nabídli je jejich vrstevníkům, kteří z různých důvodů nemohou jako studenti navštěvovat projekce filmových klubů. Dokumentární film tak našel uplatnění při práci s další skupinou dětí a mladých lidí v zařízeních s nejrůznějším zaměřením (dětské domovy, nemocnice, nápravná zařízení, diagnostické ústavy, léčebná zařízení a další).
9
Zkušenost organizátora: Zuzana Knězová, studentka z Prahy, se na začátku navázání spolupráce s dětským domovem setkala s obtížemi: „Spolupráce s personálem nám zpočátku dělala trochu problém, kámen úrazu asi spočíval v neochotě děti jakýmkoliv způsobem vzdělávat ‚navíc‘. Nakonec se ale objevila jedna spřízněná duše, která o celý projekt projevila hlubší zájem. Nejdůležitější je vytrvat, ze začátku to totiž opravdu nejde jako po másle…“
Gábina Věchetová z Gymnázia Elišky Krásnohorské v Praze přidává několik doporučení k vytvoření důvěrné atmosféry. Sama se zúčastnila promítání ve věznici a pravidelně docházela do dětských domovů. „Rozhodně bych všem doporučila, pokud budou chtít navštívit některá 10
z takových zařízení, hlavně nebýt nervózní, být upřímní a sami sebou. V dětských domovech je důležité nebrat děti jako jednu masu, projevovat o ně osobní individuální zájem, nerozlišovat na já a vy, ale my všichni jako jednotlivci.“
„Hlásím se k základní myšlence filmových projekcí v takovýchto zařízeních – že pokud člověk v nějaké životní krizi nebo na okraji společnosti může skrze film prožít příběh jiného takto ‚vyloučeného‘, může to být pro něj osobně povzbuzení. Projekce byly přínosem také pro mé studentky, jedna z nich pronikla více do prostředí léčebny a spolupráci pak využila při psaní seminární práce o drogových závislostech.“ Mgr. Vendula Šnokhousová z Českého Krumlova
„Filmy a debaty mě nutí přemýšlet o sobě a jsou pro mě zajímavé také proto, že se z nich dozvím užitečné informace o různých problémech ve světě,“ říká sedmnáctiletá Eva z diagnostického ústavu v Praze. Šestnáctiletá Martina dodává: „Filmy a příběhy mladých lidí mě zajímají a ukazují mi, že nejen já mám v životě svoje problémy, cítím se pak o něco silnější…“
Mezinárodní spolupráce Aktuálnost a ožehavost celé řady společenských témat, která jsou ve filmech obsažena a jež přesahují hranice České republiky, přinesla myšlenku poskytnutí a dlouhodobého předávání know how získaného během realizace projektu také do dalších zemí.
V roce 2005 jsme asistovali při realizaci projektu studentských filmových klubů na Slovensku. Se slovenskými kolegy z organizace Človek v ohrození jsme navázali úzkou spolupráci a předali jim know how projektu včetně různých didaktických a metodických materiálů. Ve spolupráci nadále pokračujeme, mj. i prostřednictvím pravidelných setkání organizátorů filmových klubů, kterých se účastní koordinátoři i organizátoři filmových klubů ze Slovenska.
Za pomoci slovenských partnerů jsme v roce 2007 předali know how projektu do Polska a Maďarska. Vznikla mezinárodní síť Filmových klubů Jeden svět s názvem One World Film Clubs Network, která přispívá k navázání kontaktů mezi mladými lidmi z různých členských zemí Evropské unie a vytváří prostor pro poznávání kultur zemí EU. To vše
11
prostřednictvím volnočasových aktivit zaměřených na další vzdělávání, získávání nových informací a organizačních a komunikačních dovedností. Do budoucna plánujeme tuto síť rozšiřovat o další země.
V roce 2007 jsme rozšířili aktivity projektu studentských filmových klubů o vlastní dokumentární tvorbu samotných organizátorů. Mnoho z nich se o dokumentární film, jeho témata, zpracování a tvorbu, zajímá. V rámci Mezinárodní školy dokumentárního filmu Jeden svět se uskutečňuje řada workshopů ve spolupráci s odborníky, filmovými tvůrci, organizacemi věnujícími se dokumentární tvorbě a práci s mládeží. Mladí lidé získávají dovednosti nezbytné pro samostatnou tvorbu dokumentárního filmu – učí se, jak sbírat materiál pro dokumenty, zásady dokumentární tvorby, analýzu a zpracovaní filmového materi12
álu, pracují se zvukem, hudbou a titulky, získávají řadu dovedností pro samostatnou tvorbu. To vše posiluje jejich schopnost rozpoznat kvalitu snímků a schopnost oceňovat jednotlivé filmařské postupy. Filmová škola je zároveň i mezinárodním setkáním mladých lidí, které přispívá k upevňování kontaktů mezi vrstevníky z různých zemí a vytváří prostor pro poznávání rozličných kultur.
CÍLE A CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU Projekt Filmové kluby Jeden svět má za cíl: vychovávat mladé lidi prostřednictvím projekcí dokumentárních filmů k tolerantní interkulturní komunikaci a vzdělávat je v oblasti ochrany lidských práv a rozvojové pomoci obracet pozornost mladých lidí k přemýšlení o hodnotách otevřené, tolerantní a demokratické společnosti, pomoci jim při hledání souvislostí a formování vlastních názorů, rozšířit jejich sociální, kulturní a historické povědomí přinášet svědectví a informace o porušování lidských práv v historii i současnosti přispívat k odstraňování předsudků, rasové a národnostní nesnášenlivosti a xenofobie nabídnout atraktivní a srozumitelný zdroj informací, který umožní mladým lidem lépe se orientovat ve složitém dění okolního světa a jeho aktuálních problémech rozvíjet organizační schopnosti a dovednosti mladých lidí rozvíjet mediální gramotnost mladých lidí podpořit osobnostní rozvoj a hodnotovou orientaci mladých lidí využít dokumentární film jako účinnou metodu v rámci volnočasových aktivit
Cílovou skupinou projektu Filmové kluby Jeden svět jsou středoškolští studenti. Filmový klub Jeden svět může při dodržení stanovených pravidel zřídit v České republice jakýkoli student nebo skupina studentů střední školy. Jeho založení přináší řadu příležitostí:
13
bezplatné získávání libovolných filmů pro projekce z nabídky filmů pro filmové kluby seznámení se prostřednictvím pravidelných setkání s vrstevníky, kteří pořádají projekce na svých školách, vyměňování si zkušeností, hledání nových nápadů poznávání zajímavých lidí – dokumentaristů a lidí s osobní zkušeností s tématy, o nichž filmy vypovídají seznamování se osobně s prací nevládních organizací věnujících se tématům zachycených ve filmech zapojení se do řady dalších zajímavých projektů, které jsou v rámci filmových klubů realizovány získání cenných zkušeností využitelných v dalším studiu nebo zaměstnání 14 Zkušenost organizátora: „Projekt Filmových klubů Jeden svět znamená pro mě hodně. Díky němu jsem se naučila spoustu věcí, jako třeba jednat s lidmi, když zařizuji hosta, mluvit před lidmi při uvádění a řízení debaty, ovládat techniku zase z jiného hlediska, rozdělování si práce v kolektivu, zodpovědnosti atd.,“ říká Karolína Chloubová, organizátorka filmového klubu Jedličkova ústavu v Praze.
Marek Mikulášek, organizátor filmového klubu při Gymnáziu Václava Hlavatého v Lounech, svoji pozici organizátora hodnotí: „Být organizátorem Filmového klubu Jeden svět pro mě znamená občas trochu namáhavou práci, co se nakonec ale člověku stokrát v dobrém vrátí.
Když vám po promítání někdo napíše nebo řekne, že vám děkuje za ono odpoledne, že se dozvěděl spoustu nových věcí a vůbec že ho to obohatilo, jdou okamžitě všechny nepříjemné pocity z namáhavé organizační práce pryč a zůstane krásný pocit, že jsme udělali něco dobrého. Zbožňuji to. A když se na mě na chodbě školy obracejí jako na organizátora téhle úžasné akce, mám chuť dělat to napořád,“ říká.
Projekce a ostatní aktivity související s projekcí plánují a organizují sami studenti. Existence filmového klubu na škole vyžaduje ze strany organizátorů dodržování pravidel vycházejících z nutnosti ochrany autorských práv a plynulého chodu klubů i na ostatních školách. Proto je nutné: realizovat projekce pouze v prostorách školy, případně i na jiných vhodných místech (volnočasové kluby apod.), organizovány však mohou být výhradně středoškolskými studenty zapůjčené filmy využívat pouze pro projekci na škole (v klubu), jakékoli kopírování nebo půjčování dalším osobám není povoleno poskytnout kontakt na organizátora klubu sloužící ke vzájemné pravidelné komunikaci s koordinátorem projektu (organizátoři se zavazují k pravidelné a včasné komunikaci s koordinátorem) minimálně dva týdny před projekcí poslat koordinátorovi informaci o plánované projekci společně s objednávkou filmu nejpozději dva týdny po projekci poslat koordinátorovi stručné zhodnocení projekce spolu s fotodokumentací a propagačními letáky vracet zapůjčené nosiče s filmem (osobně, poštou nebo kurýrem českých drah) nejpozději do týdne od konání projekce
15
III. JAK NA TO DŘÍV NEŽ ZAČNETE Pokud jste se rozhodli založit na své škole filmový klub, dřív než začnete organizovat projekce filmů a jiné doprovodné aktivity, doporučujeme vám:
1.
Vytvořte organizační tým jasně si rozdělte kompetence a úkoly, ušetříte tím čas a zabráníte
různým nedorozuměním 16
vzájemně se informujte o všech důležitých věcech
2.
Navažte komunikaci přímo s vedením a pedagogy školy s plánem založit filmový klub je nutné seznámit vedení školy vyhledejte kontaktní osoby – je dobré, aby klub měl na starosti
nějaký pedagog, který by byl společné komunikaci s klubem nakloněný určete si v rámci organizačního týmu jednoho komunikátora – pokud se do komunikace zapojí příliš velké množství lidí, vzniká prostor pro různé nejasnosti, nepřesnosti, nedorozumění; snadno se ztratí orientace v tom, co už bylo dohodnuto
Jak představit možnost založit Filmový klub Jeden svět vedení školy na začátku můžete požádat pedagoga nebo i vedení školy o spo-
lečnou schůzku; připravte si nabídku aktivit, které byste chtěli v rámci filmového klubu na škole realizovat při rozhovoru vysvětlete, jaké aktivity chcete svým spolužákům, ale i učitelům nabídnout, k čemu mohou být projekce dobré, v čem jsou zajímavé, jak intenzivní a častá by byla vaše práce zárukou kvality a smysluplnosti mohou být také informace o mezinárodním festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, o projektu Jeden svět na školách i o samém projektu Filmových klubů Jeden svět, které dokumentární filmy dlouhodobě využívají v rámci výchovně vzdělávacích a volnočasových aktivit v České republice
V případě zájmu můžete nabídnout předání propagačních materiálů a dalších informací katalog/seznam filmů, které jsou k dispozici informační letáky a další tištěné materiály odkazy na internetové stránky projektu
3.
Zmapujte možnosti
Když už máte svolení a podporu školy, před samotným založením filmového klubu je nezbytné ještě zjistit: jaké jsou prostorové a technické podmínky pro pořádání projekcí v jakém čase můžete projekce organizovat jaké filmy jste schopni pro projekce zajistit
4.
Zjistěte technické zázemí na vaší škole
Školy se někdy od sebe v tomto směru dost odlišují, proto hned na
17
začátku ve spolupráci s vedením školy je nutné zjistit: jaké typy přehrávačů (DVD či VHS přehrávač) budete mít k dispozici zda škola vlastní projekční plátno, dataprojektor, reproduktory zda se dá promítací místnost dostatečně zatemnit jaká je kapacita projekční místnosti
V případě, že vaše škola potřebným vybavením nedisponuje, můžete se pokusit zapůjčit si techniku z jiných zařízení – volnočasových center a klubů, škol nebo soukromých zdrojů.
5.
Rozmyslete si termín a téma první projekce projekce a ostatní aktivity související s projekcí plánujete a organizu-
jete vy sami 18
je dobré a důležité dát spolužákům i pedagogům školy možnost vstoupit do plánování aktivity, upevní to vzájemné vztahy; hlavními organizátory jste ale vždy vy – studenti
6.
Vyberte vhodný film při výběru filmu vám rádi poradí koordinátoři projektu s prosbou o radu se můžete obrátit také na více zkušené filmové
kluby zkušenosti ukazují, že není vhodné začínat projekcí filmů zabývajících se kontroverzními tématy; na diskusi o nich je dobré být připravený a mít už značné zkušenosti
7.
Vysvětlení případných nejasností
Setkali jsme se s případy, kdy pedagogové na škole měli pocit, že aktivity filmového klubu pro ně mohou znamenat různé komplikace nebo že jsou nevhodné pro studenty třeba z důvodů někdy příliš realistických záběrů ve filmech (například lidé umírající na AIDS, aplikace drog apod.). V takovém případě vám doporučujeme vysvětlit význam a užitečnost projekcí, třeba na příkladech a zkušenostech filmových klubů na jiných školách.
Zkušenost organizátora: Jaroslav Kubíček z filmového klubu Jiráskova gymnázia Náchod říká, jak jim učitel při zakládaní klubu pomohl: „V okamžiku, kdy jsme se rozhodli pro založení filmového klubu na naší škole, šli jsme hledat podporu za profesorem vyučujícím společenské vědy, který nám zpočátku pomohl a poskytl nám mnoho rad. Dalším důležitým mezníkem bylo, že jsme s naší činností obeznámili i ostatní profesory na pedagogické radě, také za podpory našeho profesora. Pomocí školního rozhlasu jsme pozvali zájemce o projekt na informační schůzku, pro lepší koordinaci mezi sebou jsme si pak založili diskusní skupinu a v důležitých částech přípravy jsme se opět sešli.“
„Škola musí vidět, že to s filmovým klubem myslíte vážně, že to není jen začátečnické nadšení pro novou činnost,“ potvrzuje potřebu dobře obeznámit vedení školy o plánech filmového klubu již na samém začátku Karolína Chloubová, organizátorka filmového klubu Jedličkova ústavu
19
v Praze. O spolupráci mezi filmovým klubem a školou dále říká: „Škola nám poskytuje spoustu věcí (techniku, tisk plakátů, prostory ve škole), bez kterých by klub nemohl existovat, a to nejen v naší škole, ale taky v kavárně, kam chodíme promítat. Na oplátku se snažíme vzbudit ve studentech zájem o rozšiřování znalostí o lidských právech, ekologii atd. a reprezentovat naši školu. Takže pro spolupráci je důležité, abysme škole něco z toho, co nám poskytne, nějakým způsobem vrátili.“
Marek Mikulášek, organizátor filmového klubu při Gymnáziu Václava Hlavatého v Lounech, má pozitivní zkušenost: „Když jsme přišli za panem ředitelem oznámit, že máme v plánu založit tento filmový klub, řekl nám, že si už dlouho něco takového na škole přál. Prý jen čekal, kdo mu nabídne jako první, že se toho ujme. Takže navázání kontaktů se školou 20
proběhlo naprosto v pohodě. Část učitelského sboru (dokonce pan ředitel sám) nám na promítání pravidelně chodí, a pokud je to zapotřebí, uvolňují nás z vyučování (např. když nám přijde film a musíme si ho jít vyzvednout). Neumím si představit, jak bych reagoval, kdyby vedení školy založení klubu povolilo a přitom ani nevědělo, o co jde, za co bojujeme, co je jeho posláním…“
PŘÍPRAVA PROJEKCE Pokud jste se setkali s pozitivním přijetím projektu ze strany vedení školy, můžete činnost filmového klubu odstartovat. Aby byl tento start úspěšný, doporučujeme vám při přípravě projekce promyslet:
1. Termín projekce S vedením školy dohodnete čas a datum projekce tak, aby na film i na debatu po promítání byl dostatek času. Je důležité zvážit zařazení projekce v rámci celého vyučování a aktivit školy.
2. Téma projekce a výběr filmu Pečlivě vyberte téma a dokumentární film. Pamatujte, že vašim cílem není za každou cenu šokovat a že je dobré také promluvit si se studenty i pedagogy, kterému tématu by bylo dobré se více věnovat.
Zkušenost organizátora: Michaela Černá z filmového klubu Gymnázia Český Brod říká, že filmy vybírají podle aktuálních problémů a také podle toho, co zajímá samotné studenty, a dodává: „Filmy vybíráme tak, aby nebyly moc dlouhé a aby zaujaly co nejvíce lidí.“
Jaroslav Kubíček z filmového klubu Jiráskova gymnázia Náchod má podobnou zkušenost: „Vždy se snažíme na naše aktuální téma vybrat co možná ten nejzajímavější dokument, který nezanechá v divákovi chladnou duši a vzbudí v něm emoce, zamyšlení a uvědomění. Proto dáváme
21
přednost autentickým a historickým záběrům nebo těm, jenž jednoduše v sobě mají ten správný náboj – a divák si odnese cennou zkušenost. Abychom se co možná nejlíp trefili, pořádáme hlasování.“
3. Zhlédnutí filmu před projekcí Film si objednejte s dostatečným předstihem, protože je vhodné zhlédnout jej ještě před plánovanou projekcí. Budete se tak moci připravit na projekci po lektorské stránce – vyhledat dostatek informací o dané problematice, připravit se na debatu nebo na jinou aktivitu po projekci apod. Myslete na to, že jako příprava na diskusi po filmu, ať již s hostem, nebo bez hosta, nestačí jen přečíst synopsi, ale je dobré vidět způsob, jak je dané téma ve filmu rozpracované. 22
4. Doprovodné aktivity Nejčastější doprovodnou aktivitou bývají společné debaty o tématu filmu, a to buď s pozvaným hostem (odborníkem na danou problematiku nebo s člověkem, který prošel podobnou zkušeností jako hlavní protagonisté filmu), nebo navzájem mezi sebou.
Pokud se rozhodnete pozvat hosta, musíte myslet na: a)
vyhledání hosta ze zkušenosti víme, že na besedu o složitějších tématech je vhodné
přizvat hosta; osvědčili se především lidé z praxe (účastníci misí, terénní pracovníci, členové občanských sdružení, přímí účastníci či samotní aktéři akcí, o kterých film pojednává) s vyhledáváním hosta začněte co nejdříve – nejlépe hned, jakmile
víte termín projekce; můžete totiž narazit na problém, že jinak ochotný host je časově velmi vytížen; když začnete včas, ponecháte si tak dostatek času poohlédnout se případně po jiném hostu není nutné, aby byl vaším hostem přímo odborník na danou problematiku, může jím být člověk s osobní zkušeností, s lektorskými schopnostmi, který dokáže s publikem navázat kontakt a rozproudit dialog
Zkušenost organizátora: Karolína Chloubová, organizátorka filmového klubu Jedličkova ústavu v Praze, vypráví krásný zážitek o síle improvizace při hledání hosta: „Nejpříjemnější vzpomínka z projekce byla, když jsem pozvala na promítání filmu o československých dějinách hosta, který pracuje v naší škole jako údržbář, při besedě ho studenti a učitelé z naší školy mohli vidět v úplně jiném světle, než jak působí normálně. Takže nejen že jsme si připomněli hrůzy komunismu, ale také (teda aspoň doufám) se pár lidí naučilo i něco o předsudcích.“ A hledání hosta může vypadat i takto: „Když potkám někoho zajímavého a podaří se mi ho pozvat do filmového klubu, tak podle něj zvolím téma projekce. Občas je těžké sehnat hosta k nějakému filmu, který si vyberu. Tak si nejprve najdu hosta a pak k němu film,“ říká Karolína.
b)
informování hosta hosta při oslovování dostatečně informujte jednak o připravované
projekci, ale také o smyslu celého projektu host by měl dostat všechny podstatné informace, aby se mohl rozhodnout, zda vaše pozvání přijme, či odmítne
23
c)
udržování kontaktu s hostem mezi prvním rozhovorem s hostem a datem projekce může být dlou-
hý časový úsek, proto nezapomeňte informovat hosta o případných změnách a několik dní před projekcí ho zkontaktujte s připomenutím přesného data a času projekce d)
honorář pro hosta finanční náklady spojené s pozváním lektora můžete řešit s podpo-
rou vedení školy, sponzorů či po konzultaci s koordinátorem projektu podáním žádosti o grant pokud si nemůžete dovolit poskytnout hostu honorář, je potřeba o tom hovořit hned na začátku, aby později nedošlo ke zbytečnému nedorozumění po projekci můžete věnovat hostu drobný symbolický dárek jako 24
výraz vašich díků e)
příprava na debatu na debatu se pečlivě připravte (zhlédněte film ještě před projekcí
a shromážděte co nejvíce informací o tématu) připravte si okruhy otázek, které využijete v případě, že debata bude váznout f)
využití interaktivních her dobře zvolenou interaktivní hrou před samotnou projekcí či debatou
můžete navodit uvolněnou atmosféru a podpořit vznik vzájemné důvěry; debata se pak může díky tomu spontánně rozvinout
Dalšími nápady na doprovodné akce, které organizátoři filmových klubů doporučují, jsou například ukázky tradiční hudby, ochutnávky růz-
ných národních jídel, tematické výstavy apod. Možností je mnoho. Vše závisí na vaší fantazii.
Zkušenost organizátora: O přínosu a významu organizování doprovodných akcí v rámci filmového klubu Marek Mikulášek, organizátor filmového klubu při Gymnáziu Václava Hlavatého v Lounech, říká: „Je důležité nenechat upadnout klub do stereotypu. Když bychom například promítali filmy na stále stejné téma a na besedy si zvali víceméně stejné hosty, obecenstvo by to postupem času přestalo bavit, přestalo by chodit a klub by vedl do ztracena. Podle mě je důležité vymýšlet zajímavé besedy, promítání na aktuální témata, speciální „vychytávky“ (ochutnávky jídel, koncerty)… Přemýšlet nad klubem, vyvíjet se, nestagnovat.“ 25 5. Propagace akce Akci je třeba propagovat, zviditelnit. Pokuste se vyhradit si na propagaci projektu v škole jednu nástěnku, kde budete moci umístit aktuální propagační materiál projektu i aktuální plakáty projekcí filmového klubu. Ve školách můžete kromě nástěnky využít také školní rozhlas či školní noviny. Další neméně účinnou možností je ústní podání. V praxi se k propagaci nejvíce osvědčují a zároveň i využívají především plakáty vytvořené samotnými organizátory. Další způsoby propagace, které lze doporučit, jsou články v místním tisku, radničním zpravodaji, lokálním rozhlase, regionálních kulturních přehledech, studentských časopisech, na internetu apod. Je vhodné zmínit také přítomnost hosta nebo realizaci dalších aktivit, které budou po projekci následovat.
Zkušenost organizátora: Výše uvedené doporučení potvrzuje svými zkušenostmi Alena Zelenková z filmového klubu Gymnázia Česká z Českých Budějovic: „Při propagaci projekcí záleží na tom, nakolik chcete projekci otevřít. Pokud pořádáte projekci čistě pro vaši školu, nejefektivnějšími prostředky jsou rozhodně plakáty a letáčky (všude – hlavní nástěnky, vedlejší nástěnky, nástěnky ve třídách a zejména v šatnách a na záchodcích), dál rozhlas, článek ve školním časopise atd. Jestliže ale promítáte pro širší veřejnost, doporučuji opět plakáty a letáčky, a to na místa, jako jsou čajovny, kluby, vegetariánské restaurace, fastfoody, poté podobně rozmístěné letáčky a plakáty v jiných školách ve vašem okolí.“ „Ve většině případů jsme propagační letáky zhotovili na počítači a nechali vytisknout v tiskárně, odkud jsme je roznesli do středních škol u nás ve 26
městě. Získali jsme podporu u jejich vedení, a na návštěvnosti to bylo vždy velmi znát,“ hodnotí dopad propagace Jaroslav Kubíček z filmového klubu Jiráskova gymnázia Náchod.
O akcích Filmového klubu Jeden svět na Gymnáziu Václava Hlavatého v Lounech se můžete dočíst i na webové stránce města Louny. Marek Mikulášek, organizátor filmového klubu, dodává: „Plakáty s aktuálními informacemi pravidelně vylepujeme na místa, kde očekáváme lidi, kteří se zajímají o lidská práva – knihovna, knihkupectví, střední a základní školy, umělecká škola, čajovna… Každé promítání je na gymnáziu navíc vyhlášeno rozhlasem, aby studenti opravdu nemohli říkat, že o žádném promítání nevěděli…“
6. Zajištění techniky Velmi důležitou částí přípravy projekce je zajištění technického zázemí. Hladký průběh promítání je nezbytnou podmínkou jeho efektivnosti. Doporučujeme nepodcenit přípravu projekce po technické stránce (výběr učebny, bezchybný chod techniky, zatemnění apod.), protože zkušenosti dokazují, že: jiná projekce než na plátno nemá smysl technika je nevyzpytatelná vše je potřeba před projekcí vyzkoušet je třeba se ujistit, že projekční místnost lze dobře zatemnit film k projekci je nutné objednat přes koordinátora projektu na adekvátním nosiči (DVD/VHS) podle typu technického vybavení na vaší škole pokaždé před projekcí je nutné ověřit kvalitu kopie 27 To vše je potřeba zajistit v dostatečném předstihu, abyste měli čas případné závady a nedostatky odstranit. Nepřipravenost v tomto směru vždy negativně narušuje atmosféru a průběh samotné projekce. Doporučujeme vám také oživit prostředí projekční místnosti, například tím, že alespoň částečně změníte její uspořádání nebo vyvěsíte plakáty, abyste tak podpořili neformální atmosféru.
Zkušenost organizátora: Alena Zelenková z Filmového klubu Gymnázia Česká z Českých Budějovic z hlediska techniky doporučuje: „… vše tisíckrát zajistit a ozkoušet. Technika je skutečně nevyzpytatelná.“
REALIZACE PROJEKCE Existuje několik zásad, které se při realizaci projekcí osvědčily:
1.
Zahájení akce před samotnou projekcí můžete nabídnout malé občerstvení, zpří-
jemní to atmosféru při přivítaní hostů není potřeba žádných výrazných oficialit, jde o to, abyste se navzájem poznali, strávili společně nějaký čas, něco nového se dozvěděli a popovídali si vysvětlete, proč jste se dnes společně sešli a co se bude v následujících chvílích odehrávat 28
2.
Projekce filmu po zahájení film krátce uveďte: řekněte jeho název, jméno režiséra,
rok natočení a pár slov o tématu, kterým se dokument zabývá
3.
Debata s hostem
Uvědomte si, že cílem projekce není pouze ukázat nová fakta a rozšířit znalosti, ale také vytvořit prostor k pochopení souvislostí a přehodnocení některých postojů. Dokument totiž nenabízí hotové recepty, ale spíše odkrývá další možné úhly pohledu na složitou problematiku. Na základě našich zkušeností vám doporučujeme: ponechte po filmu nejprve krátký prostor všem, aby nejen vydechli, ale i vyjádřili své dojmy, emoce a ventilovali případné napětí hosta krátce uveďte a položte mu otázku týkající se filmu
vyzvěte diváky, aby využili příležitost a ptali se na vše, co je zajímá, a aby se podělili o své názory k zahájení diskuse můžete použít tzv. otázku do publika mezi osvědčené způsoby, jak vtáhnout diváky do debaty, patří požádat je o rekapitulaci toho, co viděli, abyste zjistili, jak film pochopili funguje také to, když se členové organizačního týmu posadí mezi publikum a ptají se hosta stejně jako ostatní v publiku; pomáhá to překonávat bariéry a ostych je dobré mít otázky pro hosta připravené, můžete střídavě klást otázky hostu a divákům, a rozproudit tak společnou diskusi věnujte se samotnému filmu: Jak je zpracován? Proč vznikl? Jaké úhly pohledu prezentuje a jaké naopak ne? soustřeďte se také na hosta, klaďte mu „dovysvětlovací“ dotazy, usměrňujte jeho projev, udržujte jej u tématu, podporujte ho spíše v kratších odpovědích, aby tak všichni měli dostatečný prostor pro své otázky a názory délku debaty je třeba přizpůsobit věku diváků (u mladšího publika je optimálních 20–30 minut, u staršího až hodina, pokud je téma zajímá)
4.
Zhodnocení a závěr projekce
a)
poděkování hostu jak už jsme se zmínili, můžete předat malý symbolický dárek jako
výraz vašich díků b)
zhodnocení aktivity návštěvníků při debatě hodnocení zaměřit především pozitivně, studenty pochválit a po-
vzbudit
29
c)
využití prostoru po debatě po projekcích velmi často zaznívají dotazy, jak lze pomoci; tato chvíle
nabízí příležitost pro povzbuzení k řešení vlastních problémů studentů nebo pro nabídku zapojit se do dobrovolnických aktivit; je dobré dopředu znát regionální možnosti, existují také programy zaměřené na dobrovolnické aktivity v jiných zemích d)
závěr debaty je také prostorem, kdy lze zjistit, jaká další témata diváky zajímají,
dát jim možnost vybrat si z několika filmů, které by chtěli vidět příště
5.
Pozor na přílišná očekávání
Je dobré mít na paměti, že především zpočátku můžete mít po skončení akce rozporuplné pocity – například že jste vybrali nevhodný film, že při30
šlo málo diváků, kteří navíc nebyli ochotní a schopní diskutovat, že vám chybí dostatek zkušeností apod. Nenechte se však odradit a zkoušejte dál. O témata, která prostřednictvím projekcí přinášíte, se lidé zatím běžně nezajímají. To ovšem není důvod přestat se věnovat tomu, čemu věříte!
Zkušenost organizátora: „Úspěšná je každá projekce, na kterou přijdou nějací lidé a něco si z ní odnesou, ať už jen nový pohled na věc,“ myslí si Katka Pánková z Filmového klubu Gymnázia Moravské Budějovice.
6.
Další možnosti
Promítání dokumentárních filmů nemusí probíhat jenom přes týden, je možné také pořádat víkendové akce zaměřené na konkrétní téma, spo-
lupracovat s jinými školami, zorganizovat na škole několikadenní festival – možností je celá řada.
Zkušenost organizátora: O pozitivní zkušenosti s organizací speciálních akcí v rámci filmového klubu mluví Iveta Zieglova z Filmového klubu Gymnázia Slovanské náměstí Brno: „Nám se nejvíce osvědčil model, kdy dojdeme za vedením školy s vypracovaným konceptem nějaké akce. Vedení tak vidí, že jde o skutečný projekt, který opravdu hodláme zorganizovat a ke kterému se může na základě podkladů ihned vyjádřit, popř. jej i odsouhlasit. Vystupování filmového klubu tak působí solidně a profesionálně.“
31
VYHODNOCENÍ AKTIVIT FILMOVÉHO KLUBU Nezřídka se stává, že během projekcí pociťujete nejistotu, různé malé nedostatky vnímáte jako závažnější, než ve skutečnosti jsou, a naopak. Otevřená diskuse a zpětná vazba okolí jsou důležitým zdrojem informací pro vás, a zvyšují tak kvalitu činnosti vašeho filmového klubu. Proto vám doporučujeme: je dobré získat od diváků zpětnou vazbu o tom, jak se jim jednotlivé aktivity líbily, jestli pro ně byly srozumitelné, co jim přinesly a jak se cítili v případě, že film byl výrazně emotivní stejně důležitá je i zpětná vazba od pedagogů, pokud se projekce zúčastnili 32
lze využít různé verbální i neverbální techniky nebo formu stručného dotazníku vzájemná debata mezi všemi organizátory projekcí vytváří prostor pro vznik dalších nápadů, prohlubování kvality dalších aktivit a odstraňování případných nedostatků; je dobré sejít se jak bezprostředně po každé akci, tak i na konci školního roku krátká shrnutí a reportáže organizátorů akce jsou prostorem pro další zamyšlení, postřehy a nápady a také mohou zpětně reflektovat vývoj aktivit filmového klubu
VI. ZÁVĚR Zkušenost organizátora: „Nejpříjemnější je, když film skončí a v sále se rozprostře hrobové ticho. Všichni sedí a nemohou se pohnout. Jsou filmem jako opaření a organizátorský tým si uvědomí, že za to může on. Že jen on je zodpovědný za šíření osvěty, za drobnou, ale pořád důležitou pomoc. Nic vám nenahradí ten pocit, když si uvědomíte, že jste zodpovědní za nějakých čtyřicet lidí, co najednou ví, jak řešit určitý problém, za čtyřicet lidí, co budou dále šířit správné názory…“
Marek Mikulášek, Gymnázium Václava Hlavatého v Lounech
Tento projekt byl finančně podpořen Evropskou komisí. Tato publikace odráží pouze postoje autora a Evropská komise ani Národní agentura nenesou zodpovědnost za její obsah ani za jakékoli užití informací v ní obsažených.
Projekt byl dále podpořen z prostředků Ministerstva kultury ČR.
33
chudoba, rozvojová pomoc krizové oblasti - válečné konflikty, nedemokratické režimy zneužívání jeden svět dětem gay a lesbická tématika československé dějiny generation next
antiglobalizační hnutí
AIDS HIV, nemocní AIDS, AIDS a Afrika drogy media
migrace, uprchlíci
obchod se ženami, domácí násilí, znásilnění, rovné příležitosti stáří šikana zdravotně handicapovaní vězení, kriminalita rasismus, xenofobie, neonacismus ochrana životního prostředí, ekologie život na ulici, gangy etnické menšiny filmy ze sady pro školy zapojené do projektu JSnŠ
