KLÁŠTEREC – SVĚDECTVÍ, KTERÉ VYDALA ZEMĚ Kristýna Fifková
KLÁŠTEREC – SVĚDECTVÍ, KTERÉ VYDALA ZEMĚ Kristýna Fifková
Úvodem „Po 7 letech hledání s detektorem kovů jsem se rozhodl otevřít krabici s nálezy a nenechat si je doma pro své nejlepší kamarády a známé, ale ukázat je veřejnosti. Vzhledem k tomu, že hledám jen v Klášterci a jeho okolí (Šumpersko) a od začátku si označuji datum i lokalitu nálezu (název místního pole, louky nebo lesa), jsem dostal nápad udělat výstavu Klášterec „Svědectví, které vydala země“ prolínající se s mými dalšími koníčky, a to je modelování maket spojených s Kláštercem a hledání historie o mé rodné obci (fotografie, pověsti, a studie kronik). Cílem výstavy není jen ukázka nalezených exponátů a mé tvorby, ale hlavně změna pohledu veřejnosti na hledače pokladů, jejich chování v přírodě a ničení archeolokalit. Dále bych chtěl veřejnost informovat o poznání a datování předmětů, které jim do té doby nic neříkaly. Kolegům hledačům se předem omlouvám, že tato lokalita není až tak atraktivní, a doufám, že je budu alespoň inspirovat zpracováním expozice. Konání výstavy jsem předem konzultoval ve Vlastivědném muzeu Šumperk a také se zastupiteli obce Olšany. V obou případech jsem se nesetkal s jediným problémem, který by bránil výstavu uskutečnit. Na výstavě jsem se samozřejmě nepodílel sám. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kdo se byť jen málem na jejím konání podíleli. Jmenovité poděkování je součástí expozice.“ Stanislav Vicenec, autor výstavy
Klášterec 2015 4
Historie Kláštěrce První písemná zpráva o Klášterci pochází z roku 1349, jeho založení je datováno obdobím mezi lety 1277 a 1289. Byl to jenom pobočný benediktinský konvent, protože opatství a zřejmě i zakladatele měl v Postoloprtech v Čechách.
velké míře spojovat s kulturou, rozvoj této oblasti života potom s existencí církevních zařízení. Velkým podílem tu tak vždy přispíval mimořádný počet nadšených i po odborné stránce působících muzikantů. Nejstarším datem, které se váže ke škole, je letopočet 1672. Vzhled obce jevíval téměř Klášter neoplýval majetkem a byl svěřován rodinnou uspořádanost. Pozdější vznik ,,do ochrany“ různým pánům, kdežto papírny zasáhl do dění v Klášterci stejně vesnice byla již roku 1464 zapsána do jako v Olšanech. zemských desek tehdejšímu majiteli Zábřeha a Brníčka, Jiříkovi st. Tunklovi. V současné době má obec 230 obyvatel Koncem 15. století je ještě jmenována ves v 82 domech. Klášterec s dvorem a klášterem, ale potom zprávy o klášteře v pramenech mizí. Po bývalém klášteře zůstal ve vsi kostel zvěstování Panny Marie (v jádru gotická architektura ze 14. století), který byl obnoven po zpustošení za husitských válek, a při něm fara, která však zanikla v 17. století a byla obnovena až v roce 1914. Zbytky klášterních zdí byly na hřbitově patrny ještě v 19. století, stejně jako zbytky sklepních prostorů kláštera. Památkou na někdejší klášter je i gotická madona s Ježíškem, která je nyní v muzeu v Bojkovicích (tzv. Bojkovická madona). Dění ve vesnici je nutno ve
6
Dřevěný povoz s dobovými fotografiemi
Výstava Zorganizování výstavy trvalo autorovi několik let. V expozici bylo mnoho zajímavých předmětů nalezených pomocí detektoru kovu. Hlavním tématem byl klášter, podle kterého vesnice Klášterec své jméno převzala. Informace a fotky z historie Klášterce byly pověšeny na jedné velké dřevěné stěně. Také zde byly vystaveny dvě makety: klášter za pradávných dob a nynějsí obce v měřítku 1:1000. Maketa kláštera měla dvě čelní věže. Dnes má kostel (klášter) jen jednu a nikdo neví proč. Kolem kláštera kolují historky, že jednu z věží někdo zboural nebo snad spadla sama. Model obce byl tak propracovaný, že mu nechyběly ani zabudované maličké pouliční lampy. Návštěvníci si mohli prohlédnout, jak vesnice Klášterec vypadá za tmy, a také ti, kteří nežijí v této krásné vesničce si mohli udělat představu, jak vypadal původní a dnešní Klášterec. Exponáty byly rozděleny následovně: Ze života vesničanů, kde byly předměty: výbava koní, knoflíky, odznaky, střely, psí známky a ostatní. Historie obce, kde jsme si prohlédli: fotografie, historické předměty, pověsti
o obci, makety původního kláštera a nynější obce. Nalezené mince, kdy jich bylo opravdu mnoho a byly seřazeny po jednotlivých panovnících a zemích takto: Leopold I., Marie Terezie, František Lotrinský, Josef II., František I., Fridrich Vilém III., František Josef I., ČR, Protektorát Čechy a Morava, Německo – Třetí říše, Republika Československá, ČSSR. Tuto výstavu navštívilo celkem 387 lidí. Výbava koní
Návštěvníci výstavy Detail falery
7
Detail postrojové přezky 8
Výbava
Výbava
Detail ocílky
Detail přeslenu 9
Detail medaile
Detail prstenu 10
Odznaky
Knoflíky
Detail arsenbronzového knoflíku
Detail knoflíku 11
Detail hasičského odznaku
Detail pečetítka 12
Střely
Detail střely
Psí známky a ostatní předměty
Historie obce 13
Detail psích známek
14
Detail Sudetské mapy
Detail obrazů pod omítkou kostela
Původního klášter z roku 1350, maketa
Maketa nynější obce z roku 2014 v měříku 1:1000
Detail knihy 15
16
Detail makety
Mince z doby Marie Terezie
Mince z doby Leopolda I.
Mince z doby Františka I. a Františka Josefa I.
Mince z doby Františka Lotrinského
Mince z doby Josefa II. 17
Mince z doby Františka Josefa I. a Fridricha Viléma III. 18
Vytvoření brožury
Mince z ČR, Protektorátu Čechy a Morava, Republiky Československé a z Německa
Brožura se vytváří podobným způsobem, jako kniha, ale obsahuje jen některé hlavní části. Nejprve brožuru dělíme na textovou část a příslušenství, které je umístěno před a za hlavní částí. Dále se dělí na hlavní titul, úvod, vlastní textovou část, seznam literatury a zdrojů, obsah a tiráž. Nedílnou součástí brožury je přebal, který je většinou z tvrdšího papíru než knižní blok a bývá potištěn z obou stran tak, že vnější strana je potištěná ústředním motivem brožury.
sázeny verzálkami stejného druhu písma jako text. Stránková zarážka je odstup od horního okraje obrazce sazby a musí být jednotná.
Hlavní titul je vždy na pravé liché straně a tvoří vstup do brožury. Může být typografický, kreslený nebo kombinovaný. Musí typograficky ladit se sazbou celé brožury, dokonce může být napsán i jiným fontem písma. Obsahuje název díla a jméno autora.
Obrázky a jejich umístění musí být v souladu s typografickou úpravou, nesmí narušovat. Dva vedlejší obrázky by měly mít stejnou velikost, pokud je to možné.
Úvod se sází vždy na pravou lichou stranu a píše ho sám autor, který se obrací ke čtenářům. Musí mít stejný font, jaký je v celé knize.
Stránkování je stejně velké jako text, nebo o jeden stupeň menší a sází se arabskými číslicemi. Umisťuje se na vnější okraj stránky, nikdy ne ke hřbetu brožury. Číslo stránky musí být vždy na stejném místě.
Popisky k obrázkům musí být v celé brožuře jednotné a sázejí se o 1–2 stupně menší, než je písmo základní. Za popisky se nedělá tečka, nesmí přesahovat přes obrázek a slova se nesmí dělit na konci řádku.
Seznam literatury a zdrojů je nezbytnou součástí každé publikace. Abecedně podle Vlastní textová část začíná vždy na jmen autorů seřazený seznam knih, které samostatné pravé liché straně. Tvoří ji autor použil. Uvádí se autor, název kapitoly a text, kdy kapitoly jsou často Mince z ČSSR
Detail mincí 19
20
Fotodokumentace a její úprava díla, jméno nakladatelství, místo a rok vydání a ISBN. Sází se na pravou lichou stranu o dva stupně menším písmem. Zdroje se píší za literaturu postupně, jak se používaly. Obsah většinou začíná na pravé liché straně a může pokračovat na levou sudou. Sází se z menšího stupně písma než text a musí
21
vytvořit typografický celek. Je to seznam jednotlivých kapitol brožury s čísly stránek. Tiráž je souhrn tiskařsko-výrobních údajů o dané brožuře. Uvádí se zde jméno autora, název díla, jméno grafika obálky a sazby, jméno fotografa a letopočet vydání knihy.
Při pořizování fotodokumentace je potřeba postupovat podle následujících pravidel:
Pokud je problém se světlem, kdy jsou špatné světelné podmínky, musí se nastavit ručně clona, čas i ISO. Pro kvalitní fotku 1. Postup při focení: jsou důležité tyto parametry. Době, po Objekty k focení si logicky rozdělíme, níž čočkou dopadá na čip světlo, se říká jak nám nejlépe vyhovuje. První úsek čas. Pro běžné focení se používá ISO 100 obnášel vyfotografovat místní gotický a platí, že čím nižší ISO, tím bude obrázek kostel Zvěstování Panny Marie a proslulou, kvalitnější. Clonou můžeme regulovat historicky chráněnou lípu. Fotoaparát byl hloubku ostrosti. nastaven podle venkovního světla takto: ISO 100, čas 1/100, clona 4,5. Druhý úsek 2. Úprava fotografií pro tisk: byl zaměřen na focení postupně všech Fotografie se upravují nejlépe v grafickém panelů s detaily vzácných předmětů. programu Adobe Photoshopu. Nejprve U místních dochovaných předmětů byly se změní úrovně jasu a kontrastu a živost vyfotografovány jednotlivé panely celé se sytostí barev. Poté se připraví obrázek a detailně několik předmětů z výbavy koní, k tisku: místo 72 dpi (body na palec), knoflíků a odznaků, střel a psích známek. což je zobrazení na monitoru, bylo třeba U historické části se taktéž nejprve změnit rozlišení na tiskovou kvalitu 300 musel vyfotit celý panel a poté jednotlivé dpi. Obrázek se nakonec uloží do formátu obrázky, fotografie a texty. U mincí to bylo jpeg v nejlepší možné kvalitě. podobné, jako u dvou předchozích, ale s tím rozdílem, že mince byly ještě seřazeny Obrázek se dá zvektorizovat v Adobe podle jednotlivých panovníků a zemí. Illustrátoru pomocí nástroje pero. Vytváří se jím kotevní body a čáry, které se spojují Výstava byla velmi zajímavá, a proto v objekty. nebylo těžké vytvořit kvalitní fotky. Většina fotografií v interiéru se vyfotila na automatické focení bez blesku, takže nebylo potřeba fotoaparát korigovat. 2 22
Úprava úrovní jasu a kontrastu
Příprava obrázku k tisku
Úprava živosti a sytosti barev
Uložení fotografie do formátu jpeg 23
2 24
Hledání detektorem Z řad archeologů i laické veřejnosti se ozývá mnoho velice rozrůzněných možností řešení celé problematiky užívání detektorů kovů. Žádný dosavadní návrh by však současnou situaci nedokázal stoprocentně vyřešit a vzhledem k tomu, že v různé míře se s detektoráři potýká většina Evropy, zůstává otázkou, zda je vůbec možné takové jasné a definitivní řešení najít.
tak, aby o Vás nikdo nevěděl. Nerozhrnujte v lese hromady listí nebo klestí. 6. Buďte obezřetní – snažte se vidět a nebýt viděn. Ne všichni návštěvníci lesa mají dobré úmysly. 7. Nejezděte autem až do lesa, auto nechte na bezpečném místě a na lokalitu dojděte pěšky.
1. Než začnete hledat, ověřte si, zda hledání na místě, kde chcete hledat, neomezují 8. Nevstupujte do rezervací a ohrad, kde je nějaké zákony nebo vyhlášky. Pokud ano, to zakázáno. respektujte je. 9. Nerušte zbytečně zvěř. 2. Nepoškozujte přírodu, osetá pole, cesty nebo stromy, nerozdělávejte oheň v lese. 10. Důležité nálezy hlaste tak, jak to nařizuje zákon. 3. Jámy, které vykopete, po sobě zasypte tak, aby po prvním dešti nebylo poznat, že Když se podíváme na toto „desatero“ v místě bylo kopáno. a ještě vnímáme heslo uvedené na webu „hledačů“, které říká „Lov je cennější než 4. Vše, co vykopete, si odneste – příště se kořist“, uvědomujeme si, že tak, jako Vám bude hledat lépe. Nenechávejte po každý jiný koníček, i hledačství je užitečné lese poházené vykopané plechovky, trubky, v rukách poctivého člověka a nebezpečné dráty a jiný odpad. v rukou nepoctivce.
Změna krytí obrázku
5. Chovejte se tiše a ohleduplně. Nejlépe Vektorizace pomocí nástroje pero 25
26
Seznam použité literatury a zdrojů Ing. Marek Moudrý, Marketing: Základy marketingu, Nakladatelství Computer Media, Kralice na Hané 2008, ISBN: 978-80-7402-002-5 Mgr. Zdeněk Přikryl, Modul technologie pro grafický design 4. ročník, kód modulu SPŠ-TEC-4-2
http://www.olsany.cz/index.php?ID=44 http://detektory.hantec.cz/modules.php?name=FAQ&myfaq=yes&id_cat=8#30
27
Obsah Úvodem..............................................................................................................................4 Historie Klášterce..............................................................................................................6 Výstava...............................................................................................................................7 Vytvoření brožury...........................................................................................................20 Fotodokumentace a její úprava.......................................................................................22 Hledání detektorem.........................................................................................................26 Seznam použité literatury a zdrojů.................................................................................27
Autor: Kristýna Fifková Název díla: Klášterec – svědectví, které vydala země Grafik obálky a sazby: Kristýna Fifková Fotografové: Monika Černíčková, Nikola Latzelová, Kristýna Fifková Klášterec 2015
1
