KLÁŠTEREC SVĚDECTVÍ, KTERÉ VYDALA ZEMĚ

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Šumperk, Gen. Krátkého 1, 787 29 Šumperk, okres Šumperk, kraj Olomoucký

Středoškolská odborná činnost 37. ročník

KLÁŠTEREC – SVĚDECTVÍ, KTERÉ VYDALA ZEMĚ Kristýna Fifková Monika Černíčková Nikola Latzelová

Šumperk 2015

___________________________________________________________________________ 37. ročník Středoškolská odborná činnost

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Šumperk

SOČ 2015

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 14: Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času

Klášterec – svědectví, které vydala země Klášterec – testimony recovered from the ground

Autoři: Kristýna Fifková, Monika Černíčková, Nikola Latzelová

Škola:

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Šumperk, Gen. Krátkého 1, 787 29 Šumperk

Konzultant:

Ing. Marie Johnová

Šumperk 2015

________________________________________________________________________ 37. ročník Středoškolská odborná činnost


SOČ 2015

Prohlášení

Prohlašujeme, že jsme svou práci vypracovali samostatně, použili jsme pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu a postup při zpracování a dalším nakládání s prací je v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V ………… dne ………………… podpis: ……………………………



SOČ 2015

Poděkování

Děkujeme panu Stanislavovi Vicencovi za poskytnuté informace a pomoc.



SOČ 2015

ANOTACE Práce se zabývá historií obce Klášterec na Šumpersku na základě studia zveřejněných materiálů v rámci výstavy s názvem „Klášterec – svědectví, které vydala země“ (nálezy hmotných pramenů pomocí detektoru kovů). Přináší informace o historii, o hmotných pramenech a jejich fotodokumentaci, o 3D makety obce. Součástí práce je informační text v podobě návodu, jak připravit fotodokumentaci k výstavě, umožnit autorovi pokračovat v možné budoucí výstavě a publikovat informace o výstavě na webových stránkách obce. Klíčová slova: Klášterec, expozice, informační text - brožura, fotodokumentace, maketa.

ANNOTATION The work deals with the history of the village Klášterec around Šumperk area. It results from the study of materials which were published within the framework of the exhibition entitled "Klášterec - Testimony issued by the ground (findings of material sources thanks to using of a metal detector). It provides information about history, material sources and their photographic documentation. There is also the village model in 3D. The work brings instructions of how to prepare the photographic documentation of the exhibition, how to allow the author to continue the possible future exhibition and to publish information about the exhibition on the website of the village.

Keywords: Klášterec, exhibition, information text - brochure, photographs, model.



SOČ 2015

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................... 6 1 O MINOHLEDAČSTVÍ .................................................................................... 7 2 O KLÁŠTERCI .................................................................................................. 9 2.1 HISTORICKÉ MINUMUM ..................................................................... 9 2.2 CO SE POVÍDÁ ...................................................................................... 10 2.3 CO SE NAPSALO ................................................................................... 11 3 O VÝSTAVĚ .................................................................................................... 15 4 O BROŽUŘE ................................................................................................... 20 4.1 JAK POSTUPOVAT?.............................................................................. 20 4.2 POŘÍZENÍ FOTODOKUMENTACE .................................................... 23 4.3 ZPRACOVÁNÍ FOTODOKUMENTACE ............................................. 23 5 O POUŽITÍ VÝSTAVNÍ BROŽURA - PŘÍLOHA ........................................ 25 6 O MARKETINGU ........................................................................................... 26 6.1 MARKETINGOVÁ STRATEGIE AUTORA ......................................... 26 6.2 MARKETINGOVÁ TEORIE, ANEB CO NÁS UČÍ VE ŠKOLE ......... 29 ZÁVĚR ................................................................................................................ 30 PŘÍLOHY ........................................................................................................... 31 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ............................................................. 32 SEZNAM OBRÁZKŮ......................................................................................... 33 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................ 34



SOČ 2015

ÚVOD V poslední době se stalo poměrně módním způsobem využití volného času - „hledání pokladů“ pomocí detektoru kovů. Co si kdo pod tímto pokladem představí, je na každém z nás. Nedávno jsme měli možnost zhlédnout neobvyklou regionální výstavu, kterou zorganizoval jeden z těchto „hledačů“, pan Stanislav Vicenec z obce Klášterec na Šumpersku. Svým spoluobčanům odhalil výsledky své několikaleté práce (střípky z historie Klášterce). Jsme studentky grafického designu, a tak nás námět, který navrhla paní učitelka – rodačka z Klášterce, velmi zaujal. Škoda jen, že návštěvník výstavy „Klášterec – svědectví, které vydala země“ už nemá možnost si odnést nějakou dokumentaci – tedy výstavní brožuru nebo katalog, který by zdokumentoval vystavené exponáty a celkové uspořádání výstavy pro další možné pokračování. To byl základní impuls pro naši práci. Výstavu jsme nafotily a se souhlasem autora výstavy se pokusíme vypracovat jednoduchý a pro laika použitelný návod, jak si takový manuál připravit. Co říká o účelu výstavy její autor: „Po 7 letech hledání s detektorem kovů jsem se rozhodl otevřít krabici s nálezy a nenechat si je doma pro své nejlepší kamarády a známé, ale ukázat je veřejnosti. Vzhledem k tomu, že hledám jen v Klášterci a jeho okolí (Šumpersko) a od začátku si označuji datum i lokalitu nálezu (název místního pole, louky nebo lesa), dostal jsem nápad udělat výstavu Klášterec „Svědectví, které vydala země“ prolínající se s mými dalšími koníčky a těmi jsou modelování maket spojených s Kláštercem a hledání historie o mé rodné obci (fotografie, pověsti, a studie kronik). Cílem výstavy není jen ukázka nalezených exponátů a mé tvorby, ale hlavně změna pohledu veřejnosti na hledače pokladů, jejich chování v přírodě a ničení archeolokalit. Dále bych chtěl veřejnost informovat o poznání a datování předmětů, které jim do té doby nic neříkaly. Kolegům hledačům se předem omlouvám, že tato lokalita není až tak atraktivní a doufám, že je budu alespoň inspirovat zpracováním expozice. Konání výstavy jsem předem konzultoval ve Vlastivědném muzeu Šumperk a také se zastupiteli obce Olšany. V obou případech jsem se nesetkal s jediným problémem, který by bránil výstavu uskutečnit. Na výstavě jsem se samozřejmě nepodílel sám. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kdo se byť jen málem na jejím konání podíleli. Jmenovité poděkování je součástí expozice.“ Stanislav Vicenec Středoškolská odborná činnost 37. ročník

6


1

SOČ 2015

O MINOHLEDAČSTVÍ Jak bylo uvedeno v úvodu, už sám zdroj většiny exponátů výstavy zavání

dobrodružstvím. Zatím jsme se setkávaly pouze s tím, že historické exponáty na výstavách pochází z archeologických nálezů a jiných profesionálních zdrojů. Jak autor výstavy uvádí, je často na člověka s detektorem pohlíženo jako na dobrodruha, který chce rychle zbohatnout. Pokud se budeme o tuto problematiku zajímat podrobněji, zjistíme, že to je poněkud složitější. Na doporučení autora výstavy jsme si vyhledaly přehled základních informací o tomto zajímavém koníčku. Co nás hlavně zajímalo? Je hledání detektorem legální? Z řad archeologů i laické veřejnosti se ozývá mnoho velice rozrůzněných možností řešení celé problematiky užívání detektorů kovů. Žádný dosavadní návrh by však současnou situaci nedokázal stoprocentně vyřešit a vzhledem k tomu, že v různé míře se s detektoráři potýká většina Evropy, zůstává otázkou, zda je vůbec možné takové jasné a definitivní řešení najít. Desatero správného hledače: 1. Než začnete hledat, ověřte si, zda hledání na místě, kde chcete hledat, neomezují nějaké zákony nebo vyhlášky. Pokud ano, respektujte je. 2. Nepoškozujte přírodu, osetá pole, cesty nebo stromy, nerozdělávejte oheň v lese. 3. Jámy, které vykopete, po sobě zasypte tak, aby po prvním dešti nebylo poznat, že v místě bylo kopáno. 4. Vše, co vykopete, si odneste – příště se vám bude hledat lépe. Nenechávejte po lese poházené vykopané plechovky, trubky, dráty a jiný odpad. 5. Chovejte se tiše a ohleduplně. Nejlépe tak, aby o vás nikdo nevěděl. Nerozhrnujte v lese hromady listí nebo klestí. 6. Buďte obezřetní – snažte se vidět a nebýt viděn. Ne všichni návštěvníci lesa mají dobré úmysly. 7. Nejezděte autem až do lesa, auto nechte na bezpečném místě a na lokalitu dojděte pěšky. 8. Nevstupujte do rezervací a ohrad, kde je to zakázáno. 9. Nerušte zbytečně zvěř. 10. Důležité nálezy hlaste tak, jak to nařizuje zákon.


7


SOČ 2015

Kam mám chodit hledat, abych něco našel? Místům, kam se chodí hledat, se mezi hledači říká lokality. Nalezení dobré lokality dá hodně práce (je to v podstatě takové hledání před hledáním). Každý hledač si svoje lokality střeží a jen velmi nerad někomu jinému prozrazuje, kde se nacházejí. Jedním z důvodů, proč si lokality chránit, je možnost udržet si kontrolu nad tím, co se na lokalitě děje. Asi nikomu by nebylo příjemné, kdyby přišel hledat na svoje oblíbené místo a našel tam nezahrabané díry od rádoby hledačů. Pokud se vám to stane, raději zahrňte i díry, které nejsou vaším dílem - a to proto, aby majitel pozemku neměl důvod vás z lokality příště vykázat. Dobré místo na hledání je neoseté pole. Dobře se na něm kope a máte velkou šanci něco najít, protože na pole se po dlouhá léta vyvážel obsah suchých záchodů, podestýlka ze statků, rybniční bahno atd. Dalším zajímavým místem jsou staré nepoužívané cesty v lesích, které lze dodneška najít - většinou tam najdete nějakou tu podkovu.... Další zajímavá místa jsou kolem starých stromů, v zaniklých vesnicích nebo osadách, zbytky zákopů atd. Pro hledače je dobrá lokalita cennější než ten nejdražší detektor. Když se podíváme na výše uvedené „desatero“ a ještě vnímáme heslo uvedené na webu „hledačů“, které říká „Lov je cennější než kořist“, uvědomujeme si, že tak jako každý jiný koníček, i hledačství je užitečné v rukách poctivého člověka a nebezpečné v rukou nepoctivce. Pokud se budete o problematiku hledačství zajímat podrobněji, doporučujeme internetové zdroje, například časopis Detektor.(obr. 1) 1

Obr. 1 Náhled na webovou stránku 1

Zdroj: Detektoring. Detektoring. [online]. 20. 3. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://detektory.hantec.cz/modules.php?name=FAQ&myfaq=yes&id_cat=8#30


8


2

SOČ 2015

O KLÁŠTERCI

2.1 HISTORICKÉ MINUMUM Jak bylo již výše uvedeno, celá vystavená expozice se bezprostředně dotýká vesničky Klášterec, a tak by bylo záhodno se s ní trochu seznámit. „První písemná zpráva o Klášterci pochází z roku 1349, jeho založení je datováno obdobím mezi lety 1277 a 1289. Byl to jenom pobočný benediktinský konvent, protože opatství a zřejmě i zakladatele měl v Postoloprtech v Čechách. Klášter neoplýval majetkem a byl svěřován "do ochrany" různým pánům, kdežto vesnice byla již roku 1464 zapsána do zemských desek tehdejšímu majiteli Zábřeha a Brníčka, Jiříkovi st. Tunklovi. Koncem 15. století je ještě jmenována ves Klášterec s dvorem a klášterem, ale potom zprávy o klášteře v pramenech mizí. Po bývalém klášteře zůstal ve vsi kostel zvěstování Panny Marie (v jádru gotická architektura ze 14. století), který byl obnoven po zpustošení za husitských válek, a při něm fara, která však v 17. století zanikla a byla obnovena až v roce 1914. Zbytky klášterních zdí byly na hřbitově patrny ještě v 19. století stejně jako zbytky sklepních prostorů kláštera. Památkou na někdejší klášter je i gotická madona s Ježíškem, která je nyní v muzeu v Bojkovicích (tzv. Bojkovická madona). Dění ve vesnici je nutno ve velké míře spojovat s kulturou, rozvoj této oblasti života potom s existencí církevních zařízení. Velkým podílem tu tak vždy přispíval mimořádný počet nadšených a i po odborné stránce působících muzikantů. Nejstarším datem, které se váže ke škole, je letopočet 1672. Vzhled obce jevil téměř rodinnou uspořádanost. Pozdější vznik papírny zasáhl do dění v Klášterci stejně jako v Olšanech. V současné době má obec 230 obyvatel v 82 domech.“ 2

2

Zdroj: Obec Olšany. Historie Klášterce. [online]. 4. 3. 2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné

z: http://www.olsany.cz/index.php?ID=44


9


2.2

SOČ 2015

CO SE POVÍDÁ?

Had se zlatou korunkou V dávných dobách, kdy krajina kolem nynějšího Klášterce byla pokryta hlubokými lesy, zdržoval se v nich had se zlatou korunkou. Kdo hada spatřil, toužil po jeho zlaté korunce a mnohý svou touhu zaplatil životem. Jedenkrát se bral krajinou od mlýna k mlýnu mlynářský pomocník. Pro svou bezpečnost s sebou nosil velikou křesací pistoli. Umdlen cestou odpočinul si na louce pod stinným stromem v měkké trávě. Náhle zaslechl šustot a sykot. Pozorně se rozhlédl a uviděl hada, jak vylézá z rokytí rostoucího na břehu Moravy. Na sluníčku se stočil do klubíčka a vztyčil hlavu, na které měl zlatou korunku. Chasník opatrně vstal a vyňal z kapsy bílý šátek, který opodál spícího hada prostřel. Vtom se had probudil a jako blesk zmizel z rokytí. Chasník se ukryl za kmen mohutného stromu a čekal. Za malou chvíli se had objevil znovu, doplazil se k šátku a stočil se na něm do klubíčka, Mlynářský namířil pistolí a střelil. Had se vztyčil, hrozivě zasyčel, ale pak se v křeči zhroutil mrtvý na zem. Chasník sebral korunku a utíkal, seč mu síly stačily. Ve městě korunku prodal a za utržené peníze koupil kus lesa, na kterém postavil kostel a klášter a sám se v něm stal prvním mnichem. Ke klášteru putovalo mnoho poutníků, proto po čase kolem kláštera si kramáři postavili chalupy a vznikla vesnice, kterou nazvali Klášterec. 3

Klášterecký poklad Pověst o ohromném pokladu ve sklepení zbořeného kláštera v Klášterci nedala mnoha lidem chtivým mamonu spát. Když kněží a mniši museli klášter narychlo opustit, jistě poklad – zlato a stříbro – ukryli ve sklepení. Tak se soudilo. A mnozí kopali a hledali. Jedenkrát se hned několik mužů odhodlalo kopat v zasypaných klášterních sklepeních. Věřili v moc duchů, kteří poklad chrání, a proto si usmyslili, jak na to vyzrají. Než se dali do kopání, postavili dvanáctiletého chlapce s červenou čepičkou na hlavě a se svěcenou vodou a 3

Zdroj: Lolek, Jakub. „Had se zlatou korunkou“. In: Filip, Zdeněk (ed.). Kytice severomoravských pověstí. Štíty:

Veduta, 2002, s. 28.


10


SOČ 2015

kropáčem v ruce na stráž. Poučili ho, kdyby viděl blížit se čerty nebo nějaké jiné příšery, aby mlčel a jen kropáčem proti nim kropil. Pak, požehnavše se křížem, dali se do kopání. Po dlouhé úmorné práci narazili na sklepení a v něm našli truhlu plnou zlata, stříbra, drahými kameny vykládaných kalichů a drahocenných rouch. Spěchali, aby už měli poklad nahoře. Když již bylo skoro na povrchu, postavili truhlici na zem, aby si trochu oddechli. Vtom se přihnala tlupa čertů, psů s ohnivýma očima a jiných příšer a přímo na chlapce. Ten se lekl, zahodil svěcenou vodu i s kropáčem a s křikem utkal. Země se zatřásla, vyšlehly plameny, vyvalil se sirný dým a truhlice se propadla do hlubiny, která se nad ní zavřela. Bylo po všem. Hrdinové měli po chlebíčku… 4

2.3

CO SE NAPSALO Vesnice Klášterec je pověstná svými zajímavými stromy, níže upozorňujeme na

historickou lípu, která je jednou z dominant obce a není to zdaleka první strom, o kterém se v souvislosti s Kláštercem mluví. „Oliva“ v Klášterci na Zábřežsku Klášterskou pout a „volivu“ zná na Zábřežsku kdekdo. Pout - o slavnosti Zvěstování bl. Panny Marie – jest prastarého původu a sahá ještě do oněch dob, kdy tam, kde nyní stojí kostel filiální, rozprostíral se velebný chrám klášterní i s budovami kněží řádu sv. Benedikta. Klášter i s chrámem zbořil Jan Žižka na pochodu od Mohelnice L. P. 1423. Mladšího původu jest „oliva“, ač i její stáří lze páčiti na 300 až 400 let. O památném stromě tomto se nám bližších zpráv ze starých dob nezachovalo; toliko jak si zpravodaj německého listu „BrūnnerWochenblatt“ z r. 1825 se o něm zmiňuje: „ Klášterec leží v příjemném údolí na řece Moravě a tvoří malé návsi, uprostřed něhož se povznáší starý topol. Kmen stromu jest zevně drsný, uvnitř dutý; objem měří 28 stop, průmět 9 stop. Ač se podobá, že od jeho zasazení již mnoho set let uplynulo, svědčili mně obyvatelé, že jeden z dřívějších majitelů číslo 9, děd Jakuba Kubíčka (tento zemřel r. 1799, jsa stár 85 let), jej zasadil, což možno, 4

Zdroj: Lolek, Jakub. „Klášterecký poklad“. In: Filip, Zdeněk (ed.). Kytice severomoravských

pověstí. Štíty: Veduta, 2002, s. 30–31.


11


SOČ 2015

jelikož onen druh strom velmi rychlo roste“. „Oliva“ má nyní v objemu 13m, v průměru 3m). Výška není poměrná, poněvadž starý obr již vícekrát byl značně zkomolen, aby se mu tíže ubralo a tak ulevilo. Kmen jest dutý a tvoří uvnitř rozsáhlou a vysokou prostoru, tak že malá rodina by v něm měla dostatečný byt, třeba ještě o jednom poschodí. „Oliva“ poslední dobou již velice schází a pohlíží smutně na okolí. A není divu! Je sešlým starcem, jehož známí a vrstevníci již dávno klesli v tmavý hrob, a novým lidem, novým poměrům již mu nelze uvyknouti. Podobně děje se „olivě“. Nemá již vrstevníka daleko široko v kraji. Jiní lidé, nové poměry – zda lepší bývalých? A k tomu ještě od severu doráží na klidnou dědinku, již vévodí, mrazivý a zhoubný vítr germanistce! Jest žádoucno, aby „olivě“ byla náležitá péče věnována a takto památník dávných dob ještě dlouho byl zachován. 5(obr. 2) O Klášterci byl vydán zajímavý článek v známém časopise Naut TAJEMSTVÍ A ZÁHADY NAŠÍ PLANETY, kde se psalo o záhadném zániku kláštera, o Bojkovické madoně, o kláštereckém pokladu a o pověstech. (obr. 3-6)

Obr. 2 Dobová fotografie olivy

5

Zdroj: Listy Náš domov. Ročník VI. – sešit 1 – 24. Olomouc: Josef Vévoda, 1897


12


SOČ 2015

Obr. 3 Úvodní strana v časopisu

Obr. 4 Záhadný zánik kláštera


13


SOČ 2015

Obr. 5 Bojkovická madona

Obr. 6 Pověsti


14


3

SOČ 2015

O VÝSTAVĚ Výstava o historii Klášterce se konala na již nefungující místní základní škole

v místnosti bývalé tělocvičny. Při vstupu do místnosti nás nejdříve zaujala maketa Klášterce, která zachycuje současnou vesnici v měřítku 1:1000. Bylo patrné, že ústředním tématem celé expozice je klášter, podle kterého tato vesnice jméno Klášterec převzala. Fotky pověšeny na dřevěné stěně byly okopírovány ze starých kronik, různých knih a časopisů. Lidé si tak mohli představit, jak klášter kdysi vypadal. (obr. 7 a 8)

Obr. 7 Maketa původního kláštera

Obr. 8 Maketa nynější obce Klášterec

Pan Stanislav Vicence se zabývá i zhotovováním zmenšených modelů krajin a vesnica jeden takový model vyrobil. Model je o tom, jak si on sám představoval klášter za pradávných dob. Jeho maketa kláštera měla dvě čelní věže. Dnes má klášter jen jednu a nikdo neví proč.Kolem kláštera kolují historky, že jednu z věží někdo uřízl, zboural nebo snad spadla sama? Také se povídá, že ji ustřelili husité, jejichž jeden oddíl se sem zatoulal. Kromě informací o klášteře si mohl návštěvník prohlédnout:


15


SOČ 2015

• Ze života vesničanů (obr. 9-14)

Obr. 9 Výbava koní

Obr. 10 Předměty denní potřeby

Obr. 11 Knoflíky


16


SOČ 2015

Obr. 12 Odznaky

Obr. 13 Střely

Obr. 14 Ostatní předměty


17


SOČ 2015

• Historie obce – fotografie a historické předměty, pověsti o obci (obr. 15-17)

Obr. 15 Detail Sudetské mapy

Obr. 16 Detail obrazů pod omítkou

Obr. 17 Detail knihy


18


SOČ 2015

• Nalezené mince (obr. 18-21)

Obr. 18 Mince z doby Marie Terezie

Obr. 19 Mince 1792-1916

Obr. 20 Mince 1797-1916


19


SOČ 2015

Obr. 21 Mince z ČR a Německa

4

O BROŽUŘE 4.1

JAK POSTUPOVAT?

Brožura se vytváří podobným způsobem, jako kniha, ale obsahuje jen některé hlavní části. Nejprve brožuru dělíme na textovou část a příslušenství, které je umístěno před a za hlavní částí. Dále se dělí na hlavní titul, úvod, vlastní textovou část, seznam literatury a zdrojů, obsah a tiráž. Nedílnou součástí brožury je přebal, který je většinou z tvrdšího papíru než knižní blok a bývá potištěn z obou stran tak, že vnější strana je potištěná ústředním motivem brožury. Hlavní titul je vždy na pravé liché straně a tvoří vstup do brožury. Může být typografický, kreslený nebo kombinovaný. Musí typograficky ladit se sazbou celé brožury, dokonce může být napsán i jiným fontem písma. Obsahuje název díla a jméno autora. Úvod se sází vždy na pravou lichou stranu a píše ho sám autor, který se obrací ke čtenářům. Musí mít stejný font, jaký je v celé knize. Vlastní textová část začíná vždy na samostatné pravé liché straně. Tvoří ji kapitoly a text, kdy kapitoly jsou často sázeny verzálkami stejného druhu písma jako text. Stránková zarážka je odstup od horního okraje obrazce sazby a musí být jednotná.


20


SOČ 2015

Stránkování je stejně velké jako text, nebo o jeden stupeň menší a sází se arabskými číslicemi. Umisťuje se na vnější okraj stránky, nikdy ne ke hřbetu brožury. Číslo stránky musí být vždy na stejném místě. (obr. 22) Obrázky a jejich umístění musí být v souladu s typografickou úpravou, nesmí narušovat. Dva vedlejší obrázky by měly mít stejnou velikost, pokud je to možné. Popisky k obrázkům musí být v celé brožuře jednotné a sázejí se o 1–2 stupně menší, než je písmo základní. Za popisky se nedělá tečka, nesmí přesahovat přes obrázek a slova se nesmí dělit na konci řádku. Seznam literatury a zdrojů je nezbytnou součástí každé publikace. Seznam knih je seřazený abecedně podle jmen autorů, které autor použil. Uvádí se autor, název díla, jméno nakladatelství, místo a rok vydání a ISBN. Sází se na pravou lichou stranu o dva stupně menším písmem. Zdroje se píší za literaturu postupně, jak se používaly. Obsah většinou začíná na pravé liché straně a může pokračovat na levou sudou. Sází se z menšího stupně písma než text a musí vytvořit typografický celek. Je to seznam jednotlivých kapitol brožury s čísly stránek. Tiráž je souhrn tiskařsko-výrobních údajů o dané brožuře. Uvádí se zde jméno autora, název díla, jméno grafika obálky a sazby, jméno fotografa a letopočet vydání knihy. (obr. 23) 6 6

Zdroj: Přikryl Zdeněk. In: Modul technologie pro grafický design 4. ročník, kód modulu SPŠ-TEC-4-2, s. 9–27.


21


SOČ 2015

Obr. 22 Stránkování brožury

Obr. 23 Hlavní části brožury


22


4.2

SOČ 2015

POŘÍZENÍ FOTODOKUMENTACE

Autor výstavy nás požádal i o nafocené dominantní památky vesnice – gotického kostela a historicky chráněné lípy. Rozhodli jsme se, že tyto dominanty použijeme jako motivační prvek brožury. Při pořizování fotodokumentace je potřeba postupovat podle následujících pravidel: 1. Postup při focení: Objekty k focení si logicky rozdělíme, jak nám nejlépe vyhovuje. První úsek obnášel vyfotografovat místní gotický kostel Zvěstování Panny Marie a proslulou historicky chráněnou lípu. Fotoaparát byl nastaven podle venkovního světla takto: ISO 100, čas 1/100, clona 4,5. Druhý úsek byl zaměřen na focení postupně všech panelů s detaily vzácných předmětů. U místních dochovaných předmětů byly vyfotografovány jednotlivé panely celé a detailně několik předmětů z výbavy koní, knoflíků a odznaků, střel a psích známek. U historické části se taktéž nejprve musel vyfotit celý panel a poté jednotlivé obrázky, fotografie a texty. U mincí to bylo podobné jako u dvou předchozích, ale s tím rozdílem, že mince byly ještě seřazeny podle jednotlivých panovníků a zemí. Výstava byla velmi zajímavá, a proto nebylo těžké vytvořit kvalitní fotky. Většina fotografií v interiéru se vyfotila na automatické focení bez blesku, takže nebylo potřeba fotoaparát korigovat. Pokud je problém se světlem, kdy jsou špatné světelné podmínky, musí se nastavit ručně clona, čas i ISO. Pro kvalitní fotku jsou důležité tyto parametry. Době, po níž čočkou dopadá na čip světlo, se říká čas. Pro běžné focení se používá ISO 100 a platí, že čím nižší ISO, tím bude obrázek kvalitnější. Clonou můžeme regulovat hloubku ostrosti.

4.3

ZPRACOVÁNÍ FOTODOKUMENTACE

Úprava fotografií pro tisk: Fotografie se upravují nejlépe v grafickém programu Adobe Photoshopu. Nejprve se změní úrovně jasu a kontrastu a živost se sytostí barev. Poté se připraví obrázek k tisku: místo 72 dpi (body na palec), což je zobrazení na monitoru, bylo třeba změnit rozlišení na tiskovou kvalitu 300 dpi. Obrázek se nakonec uloží do formátu jpeg v nejlepší možné kvalitě. (obr. 2427) Obrázek se dá zvektorizovat v Adobe Illustrátoru pomocí nástroje pero. Vytváří se jím kotevní body a čáry, které se spojují v objekty. (obr. 28)


23


SOČ 2015

Obr. 24 Úprava úrovní jasu a kontrastu

Obr. 25 Úprava živosti a sytosti barev

Obr. 26 Příprava obrázku k tisku


24


SOČ 2015

Obr. 27 Uložení fotografie do jpeg

Obr. 28 Vektorizace pomocí pera

5

O POUŽITÍ VÝSTAVNÍ BROŽURY - PŘÍLOHA

V bodu 4 jsme popsaly, jak postupovat při tvorbě jednoduchého dokumentačního manuálu k výstavě. Brožura zahrnuje úvodní slovo autora výstavy, historii Klášterce, informace o výstavě, jak vytvořit brožuru, fotodokumentaci a její úpravu, hledání detektorem a seznam použité literatury a zdrojů. (obr. 29)

Obr. 29 Obsah z brožury


25


SOČ 2015

Brožura bude zveřejněna na webu obce a autor ji použije pro svoji další práci. Autor nás ještě požádal o přípravu článku o výstavě, který následně nabídne elektronickým časopisům o minohledačství a regionálnímu tisku – koncept článku: Od 20. 2. 2015 do 8. 3. 2015 měli občané Klášterce a další návštěvníci možnost zhlédnout amatérskou výstavu, která nesla název „Klášterec, svědectví, které vydala země“. Autor výstavy, pan Stanislav Vicenec spojil několik svých zálib – hledání detektorem, modelářství a studium historie a připravil pro svoje spoluobčany ukázky ze svých nálezů, historické fotografie a další zajímavosti z historie Klášterce. Expozice byla rozdělena na nálezy týkající se běžného života v minulosti – práce s koňmi, předměty denní potřeby, fotografie a pověsti z dějin Klášterce, především dokumenty o bývalém klášteře a gotickém kostele, Bojkovické madoně, historické olivě. Poslední částí výstavy byla velká sbírka nalezených mincí. Výstavě vévodila maketa Klášterce rok 2014 v měřítku 1:1000 provedená do všech detailů a také fantazijní maketa kláštera. Výstava byla otevřena vždy v pátek, sobotu a neděli a navštívilo ji celkem 387 návštěvníků, kteří si pochvalovali pěkný kulturně- historický zážitek. Autor slíbil navázat další výstavou za cca dalších 10 let. Nezbývá než mu poděkovat a popřát mnoho štěstí při hledání „pokladů“, které země ještě nevydala.

6

O MARKETINGU

O uspořádání výstavy jsme se dozvěděly v podstatě náhodou. Je zřejmé, že marketingové prostředky, které použil autor výstavy a zacílil je na konkrétní skupiny potenciálních návštěvníků, odpovídaly jeho možnostem. Tak se klidně mohlo stát, že se o této akci nedozvěděla řada lidí, pro které by tato událost byla určitě zajímavá.

6.1

MARKETINGOVÁ STRATEGIE AUTORA

Autor při svém záměru pozvat na výstavu dostatečný počet lidí si nekladl za cíl nějakou masovou účast občanů, ale zaměřil se svými komunikačními prostředky na několik segmentů: Prvním marketingovým prostředkem už byl vlastně výběr místa výstavy – autor vybral místnost přímo v Klášterci – bývalou školu, kam občané Klášterce buď osobně chodili, nebo Středoškolská odborná činnost 37. ročník

26


SOČ 2015

se zde učili jejich rodiče. Jako další alternativu měl Klub důchodců v Olšanech, který mu byl obecním zastupitelstvem nabídnut. Ten je sice určitě lépe vybaven a má lepší hygienické zázemí, ale autor předpokládal, že na výstavu půjde klášterecký občan a radši tedy zvolil variantu v Klášterci. Autor použil pro zveřejnění svého záměru několik na sobě nezávislých komunikačních prostředků a každý z nich zacílil na určitou věkovou skupinu občanů. Svůj záměr uspořádat výstavu projednal s obecním zastupitelstvem a požádal o zveřejnění upoutávky v Olšanském zpravodaji.(obr. 30) 7

Obr. 30 Ukázka z Olšanského zpravodaje

Zpravodaj je doručován do všech schránek občanů a lze tedy předpokládat, že tento zdroj informací je velmi spolehlivý. Dále autor nechal vyhlásit konání výstavy dvakrát opakovaně vesnickým rozhlasem (v únoru 2015) dva týdny po sobě před konáním výstavy. Hlášení se provádí pravidelně ve středu odpoledne a občané jsou na ne zvyklí. Dalším komunikačním prostředkem bylo vylepení plakátu A4, černobílého na běžných místech, které obec k tomuto účelu používá (obecní deska a plakátovací plocha v Olšanech a v Klášterci). (obr. 31)

7

Zdroj: Olšanský zpravodaj. Ročník XVII., č. 35. Olšany: Obecní úřad Olšany, 2015


27


SOČ 2015

Obr. 31 Plakát výstavy

Posledním zdrojem informace pro občana – i když zprostředkovaným - byla vstupenka, kterou obdržel návštěvních a která zároveň sloužila jako pozvánka pro další návštěvníky, protože výstava trvala tři týdny a kdo ji navštívil a líbila se mu, pomocí jednoduché mnemotechnické pomůcky šířil pozvání dál mezi své známé, což se ukázalo jako velmi dobrý nápad. Díky tomu výstavu navštívil junácký oddíl z Olšan a celá řada rodáků na doporučení svých příbuzných a po doručení pamětní vstupenky. Dále autor využil očíslovaných vstupenek pro svoji potřebu, aby si zmapoval počet návštěvníků. (obr. 32)


28


SOČ 2015

Obr. 32 Vstupenky na výstavu

6.2

MARKETINGOVÁ TEORIE, ANEB CO NÁS UČÍ VE ŠKOLE

Marketing má být zaměřen na zákazníka, v našem případě na návštěvníka, a vyhovovat jeho potřebám – bylo splněno, občan nebyl bombardován letáky, ale dověděl se o výstavě v rámci pravidelných obecních informací. Upřednostnit marketing cílený před nediferencovaným – sdělovat informace použitím komunikačních prostředků, které ten který segment bude vhodně vnímat. Pochvala pro autora za volbu místa (občané Klášterce, hlavně starší, by nešli na výstavu do Olšan), komunikační prostředek klasický – zpravodaj, plakát je pro starší občany běžně vnímán jako tradiční, na hlášení v rozhlase jsou zvyklí. Mladší občané reagují na elektronickou informaci – byla na webu obce. Využití sdělení spokojeného zákazníka – návštěvníka jako další reklamy – použití vstupenky jako pozvánky přes spokojeného návštěvníka – šíření zájmu, tento prostředek byl nejúčinnější a prakticky velmi levný. Co by se dalo ještě zlepšit: Rozšířit informace na větší region – například článek v regionálním tisku. Využít pro umístění plakátů ještě další místa – například vývěsku u místního kostela, kam chodí spousta návštěvníků na hřbitov (hlavně rodáci). Plakát by mohl být barevný, ale vzhledem k financování celé výstavy z vlastních zdrojů autora je tato rada asi bezpředmětná.


29


SOČ 2015

Závěrem lze autora za použité marketingové a komunikativní prostředky pochválit. Je zřejmé, že zná zvyky a myšlení svých spoluobčanů a na to taky spoléhal. 8

ZÁVĚR Výsledkem naší práce je informační brožura sloužící jako příručka pro laiky, kteří chtějí zorganizovat vlastní výstavu. Brožura bude nabídnuta zastupitelstvu obce Klášterec ke zveřejnění na obecním webu, kde by si ji občané mohli prohlédnout. Dále bude dána k dispozici autorovi výstavy, který ji v budoucnu použije k prezentaci výsledků své další práce.

8

Zdroj: Moudrý,Marek. In: Marketing: Základy marketing. Kralice na Hané: Computer Media, 2008, ISBN:

978-80-7402-002-5


30


SOČ 2015

PŘÍLOHY

Příloha 1

Příloha 2

Příloha 3 Příloha 4 bude brožura v elektronické a tištěné podobě


31


SOČ 2015

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE Listy Náš domov. Ročník VI. – sešit 1 – 24. Olomouc: Josef Vévoda, 1897 Lolek, Jakub, Kytice severomoravských pověstí, Nakladatelství Veduta, Štíty, 2002 Ing. Marek Moudrý, Marketing: Základy marketingu, Nakladatelství Computer Media, Kralice na Hané 2008, ISBN: 978-80-7402-002-5 Olšanský zpravodaj, Ročník XVII., č. 35., Olšany: Obecní úřad Olšany, 2015 Mgr. Zdeněk Příkryl, Modul technologie pro grafický design 4. ročník, kód modulu SPŠTEC-4-2

http://www.olsany.cz/index.php?ID=44 http://detektory.hantec.cz/modules.php?name=FAQ&myfaq=yes&id_cat=8#30


32


SOČ 2015

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Náhled na webovou stránku ........................................................................................ 8 Obr. 2 Dobová fotografie olivy .............................................................................................. 12 Obr. 3 Úvodní strana v časopisu ........................................................................................... 13 Obr. 4 Záhadný zánik kláštera ............................................................................................. 13 Obr. 5 Bojkovická madona.................................................................................................... 14 Obr. 6 Pověsti.......................................................................................................................... 14 Obr. 7 Maketa původního kláštera....................................................................................... 15 Obr. 8 Maketa nynější obce Klášterec ................................................................................. 15 Obr. 9 Výbava koní ................................................................................................................ 16 Obr. 10 Předměty denní potřeby .......................................................................................... 16 Obr. 11 Knoflíky..................................................................................................................... 16 Obr. 12 Odznaky .................................................................................................................... 17 Obr. 13 Střely.......................................................................................................................... 17 Obr. 14 Ostatní předměty ...................................................................................................... 17 Obr. 15 Detail Sudetské mapy ............................................................................................... 18 Obr. 16 Detail obrazů pod omítkou ...................................................................................... 18 Obr. 17 Detail knihy ............................................................................................................... 18 Obr. 18 Mince z doby Marie Terezie .................................................................................... 19 Obr. 19 Mince 1792-1916 ....................................................................................................... 19 Obr. 20 Mince 1797-1916 ....................................................................................................... 19 Obr. 21 Mince z ČR a Německa ............................................................................................ 20 Obr. 22 Stránkování brožury ................................................................................................ 22 Obr. 23 Hlavní části brožury ................................................................................................. 22 Obr. 24 Úprava úrovní jasu a kontrastu .............................................................................. 24 Obr. 25 Úprava živosti a sytosti barev ................................................................................. 24 Obr. 26 Příprava obrázku k tisku......................................................................................... 24 Obr. 27 Uložení fotografie do jpeg........................................................................................ 25 Obr. 28 Vektorizace pomocí pera ......................................................................................... 25 Obr. 29 Obsah z brožury ....................................................................................................... 25 Obr. 30 Ukázka z Olšanského zpravodaje ........................................................................... 27 Obr. 31 Plakát výstavy ........................................................................................................... 28 Obr. 32 Vstupenky na výstavu .............................................................................................. 29


33


SOČ 2015

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 .................................................................................................................................. 31 Příloha 2 .................................................................................................................................. 31 Příloha 3 .................................................................................................................................. 31 Příloha 4 bude brožura v elektronické a tištěné podobě .................................................... 31


34

KLÁŠTEREC SVĚDECTVÍ, KTERÉ VYDALA ZEMĚ

Recommend Documents