KLASTRY
V LOGISTICKÉM PODNIKÁNÍ V PODMÍNKÁCH GLOBALIZACE
Ing., Roman, Petrucha1
ABSTRAKT Tento článek se zabývá základními logistickými koncepty, logistickými informačními systémy a klastry v prostředí globalizace. Seznámíme se s základními pojmy z této oblasti, důležitými vlastnostmi a rozdíly mezi klasickými přístupy založených na původních logistických konceptech a přístupy založenými na využití nejnovějších trendů z oblasti IT pro podporu e-businessu v prostředí globalizace. ÚVOD Logistika představuje významnou oblast podnikání. Její nároky na zdroje, pracovní sílu, kapitál a informace, a její dopady na celosvětovou životní úroveň jsou enormní. Je s podivem, že první vážný zájem o logistiku ze strany podnikatelského světa lze zaznamenat teprve před cca 35 lety. Od této doby se však postavení logistiky zásadně změnilo: z nepříliš významné funkce se vyvinula oblast, kde může podnik dosáhnout značných úspor nákladů, činnost, která má obrovský potenciální vliv na spokojenost zákazníků a tím i na objemy prodeje a marketingovou zbraň, kterou lze efektivně využít pro získávání konkurenční výhody. Problematice logistiky v podnikání se v současné době dostává velká míra pozornosti. Je to způsobeno jednak jako důsledek pokračující exploze informačních technologií, tak i jako důsledek pokračující globalizace světového trhu, jenž vede ke vzniku podniků operujících na světové bázi a konečně i jako důsledek orientace podniků na oblast kvality a spokojenosti zákazníků. Jak prudký rozvoj informačních technologií tak i globalizace sebou přináší pro podniky mnoho pozitivních i negativních důsledků. V prvé řadě se v obrovské míře zvyšuje význam informací. Díky využití moderních informačních technologií a kanálů jsou podniky schopny významně redukovat své náklady a maximálně zvyšovat svoji efektivitu. Toto zlepšení výkonnosti je v současných podmínkách možné jen do určité míry. Nejrůznější studie ukazují, že objem dat v podniku nebo v organizaci se zdvojnásobí každých pět let. Pokud dochází k integraci dalších nových systémů, tak je tento nárůst mnohonásobně větší. Většina firem tak nemá problém s nedostatkem dat, ale naopak se zahlcením velkým množstvím heterogenních dat. To vyvolalo potřebu vytváření takových nástrojů, které by umožňovaly transformaci těchto obrovských objemů dat do 1
Ústav Managementu,
[email protected]
přijatelné a využitelné formy. O některých z nich se dovíme v následujících kapitolách. Na druhou stranu je díky globalizaci v současném prostředí problémem i přetrvávající izolace firem. Jednotlivé státy EU se proto snaží podporovat vznik a rozvoj klastrů, které zajistí podnikům mnohem lepší podmínky v souboji se svými globálními konkurenty. KLASTRY Klastr je definován jako sektorová a geografická koncentrace podniků vyrábějící a prodávající sortiment souvisejících nebo doplňujících se produktů, které čelí stejným problémům a kterým se naskýtají stejné příležitosti. Tyto podniky si sice navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu (lepší postavení na trhu), která se velmi těžko napodobuje. Vlastní struktura klastru může být velmi různorodá a závisí na zaměření, počtu členů a okolních podmínkách. Zjednodušeně můžeme strukturu klastru znázornit tak jak je tomu na obrázku č.1.
Obr. 1. Základní struktura klastru Centrální jádro klastru je tvořeno souborem vysoce specializovaných firem ze stejného odvětví. Základem je jejich geografická blízkost, intenzivní interakce, silná konkurence a vzájemná spolupráce. Druhá vrstva obsahuje podpůrné firmy, které vlastní jádro potřebuje ke své existenci, pro podporu svých činností. Jedná se převážně o dodavatele surovin, vybavení, služeb, banky, poradenské firmy, právní firmy, účetní firmy, marketingové agentury, školy a univerzity, vládní agentury, atd.. Veškeré firmy v této vrstvě mají úzké vazby s podniky v jádru klastru. I na této úrovni podniky mezi sebou spolupracují a existuje tak i jistá rivalita mezi nimi. Poslední vrstvou je měkká infrastruktura. Ta obsahuje převážně školy, technické univerzity, firmy v oblasti vzdělávání a profesionální asociace. Vysoké
školy zde sehrávají významnou roli v rozvoji inovací. Pro dnešní globální trhy jsou inovace důležitým přínosem konkurenční výhody. Úzká spolupráce univerzity se skupinou společností ve specializovaných sektorech nabízí možnost zdokonalování znalostí a porozumění podnikatelským postupům a potřebám. LOGISTICKÉ IS Pro zvýšení konkurenceschopnosti je nutností aby firmy v klastru měly svůj vlastní LIS. Logistické informační systémy neboli LIS jsou obvykle součástí rozsáhlých podnikových IS. Ve většině případů volba konkrétního LIS záleží na velikosti a možnostech podniku. Každá firma potřebuje svůj vlastní unikátní logistický systém, tak aby podchytil veškeré firemní procesy. V současné době mezi nejzajímavější řešení patří produkty firem Oracle a SAP, které se zaměřují přímo na vytváření komplexních podnikových ERP informačních systémů, jejichž součástí jsou i LIS. Nyní se zamysleme nad tím, co by takový kvalitní LIS měl splňovat. Požadavky na LIS: • Umožnit uložení veškerých dat v jedné centrální databázi. • Extrakce dat z heterogenních systémů. • Odstranění potřeby další integrace dat a redundantních systémů. • Obsahovat takový rozsah dat aby uspokojoval veškeré požadavky uživatelů. • Umožnit propojení s obchodními partnery. Tyto systémy ve své podstatě shromažďují obrovské množství dat a dále je zpracovávají. K tomuto účelu využívají jak relační tak objektových databází, které se dále snaží integrovat do jednoho centrálního datového skladu. Základní koncept datového skladu je definován jako integrovaný a konzistentní systém poskytování informací pro podporu rozhodování. Jde tak o proces, v němž různé objekty extrahují takové informace, které mají zásadní význam pro úspěšné řízení firmy. Hlavním cílem datových skladů je shromažďování vybraných informací z různých databází do jednotného prostředí a jejich následné zpracování. Vstupní data pro datové sklady jsou získávána z primárních (provozních) systémů, kde nejsou uspořádána tematicky a poskytují popis jednotlivých transakcí, tedy nic, co by bylo přímo použitelné pro analýzu. Z výše uvedeného vyplývá, že pro uložení dat v datovém skladu je potřeba udělat něco více než data jen zkopírovat, a k tomu právě slouží ETL - Extraction, Transformation, Loading procesy. Jedním z nich je extrakce potřebných dat z primárních systémů. Transakční systém obvykle obsahuje množství dat, která nemusí být nutně zajímavá pro analýzu. Extrakční procesy proto vybírají z datového zdroje pouze ta data, které jsou zapotřebí pro další zpracování. Extrakce také zahrnuje načítání dat z
nejrůznějších primárních datových zdrojů. Nemusí to být jen z různých heterogenních databází, ale například i z textových souborů, CSV, XML dokumentů apod. Dalším důležitým procesem je transformace. Během ETL procesů se data z primárních systémů transformují na ukazatele (metriky), uložené v tabulkách faktů, a na atributy popisující kategorie, podle nichž se ukazatele analyzují, uložené v tabulkách dimenzí. Prvky dimenzí vytvářejí hierarchie (například den týden - rok, prodejna - obec/město- region), které zachycují obchodní hlediska používaná při analýze ukazatelů. Vedle obecných dimenzí, jako je čas, se vytváří mj. dimenze zákazníků, dimenze dodavatelů apod., v nichž jsou kromě analyticky významných hierarchií uloženy i další popisné atributy jako například adresa sídla nebo trvalého pobytu, věk, počet zaměstnanců apod. Data z primárních transakčních systémů mohou mít a ve většině případů také mají velmi různorodou kvalitu. Proto je důležitá také fáze čištění dat. Při procesu čištění se snažíme kvalitu dat zvýšit tak, aby výsledky zjištěné při jejich analýze nebyly zatíženy příliš velkými chybami. Příčinou špatné kvality dat je primárně člověk. Člověk zkresluje informace, které předává ústně, člověk chybuje v písemném záznamu informací, člověk je líný vyplnit všechna pole formuláře. Předmětem čištění mohou být prakticky všechny atributy datových objektů, které nemají povahu ukazatele. V datech o zákaznících firmy je obvykle potřeba prověřit a vyčistit identifikační údaje a adresy. Další chyby se nacházejí v atributech transakcí, jako jsou kódy zboží apod. Datové sklady obecně nemají inteligenci a pružnost lidského myšlení, takže se špatnou kvalitou dat způsobenou člověkem se musí vyrovnat pomocí sofistikovaných algoritmů a knihoven dat z reálného světa, která nahrazují životní zkušenosti běžného člověka. ZÍSKÁVÁNÍ
ZNALOSTÍ
V okamžiku kdy máme data připravena pomocí ETL procesů do optimálního stavu můžeme postoupit do finální fáze, která se nazývá Data Mining. Data Mining neboli dolování dat lze neformálně definovat jako proces extrakce neznámých nebo nedefinovaných informací z velmi rozsáhlých datových skladů. Cílem dolování dat je nacházet a testovat jak známé předpoklady tak zároveň nacházet nové souvislosti v datech. Jako příklady základních metod Data Miningu lze uvést:
•
•
Asociační pravidla - Vyhledávání hodnot, které se spolu často vyskytují v určité transakci, což je důležité hlavně pro prodej. Znalost produktů, které se nejčastěji kupují společně pomáhá prodeji umístění produktů vedle sebe, vytvoření vhodných balíčků a to nejen produktů, ale i služeb. Segmentace - Používá se hlavně v CRM. Nachází se skupiny s podobnými záznamy. Segmentace zákazníků, trhu přispívá k zlepšení zacílení marketingový kampaní a vytváření obchodních strategií např. větší zaměření se na profitabilní skupinu - segment zákazníků.
•
Sekvenční analýza - Nachází závislosti v časově uspořádaných událostech. Analyzuje změny vzorců chování jak v časové řadě, tak v podobě.
Dolování dat není jednoduché řešení použitelné bez větších analýza a úprav, ale výsledek je natolik přínosný pro každou organizaci, že za chvíli bude velice obtížné bez kvalitního Data Miningu alespoň udržet krok s konkurencí. ZÁVĚR Informační technologie jsou v současné době nezbytnou součástí logistiky. Za pomoci masivního uplatňování informačních technologií lze s výhodou uplatňovat základní ideály logistiky. Logistické procesy je nutné pružně a přesně řídit a to je jedině možné díky rozmachu informačních technologií. Je možné zabezpečit nákup, výrobu a distribuci s minimem nákladů a optimální globální jakosti. Investice vynaložené na IS v oblasti logistiky mají vysokou návratnost, protože logistika zahrnuje širokou oblast. V současné době globalizace už nestačí jen kvalitní logistické informační systémy k získání výhody nad konkurencí, zvýšení flexibility, ziskovosti a zrychlení reakcí na uspěchané okolí. Pokračující globalizace světového trhu vede ke vzniku podniků operujících na světové bázi, kterým tyto menší firmy nemohou v žádném lukrativním oboru konkurovat. Proto je jedním ze současných trendů vznik klastrů, které tyto menší firmy sdružují a tím aspoň částečně vyrovnávají šance mezi jednotlivými účastníky trhu. Využití podnikových logistických informačních systémů v rámci tohoto klastru není tak jednoduchá záležitost. Každý podnik většinou využívá jiný logistický informační systém, který pro ně byl na míru vytvořen. V rámci kooperace mezi všemi podniky v klastru je nutné některé důležité informace také bezpečně sdílet. Proto by bylo zajímavé vytvoření jednotného centrálního datového skladu na úrovni celého klastru, kde by jednotlivé podniky ukládaly veškerá nedůvěrná data, které by byly ochotny sdílet. Na jejich základě by nad těmito daty mohly být prováděny různé analýzy, které by zlepšily postavení všech podniků v klastru na globálním trhu. Využití nejnovějších logistických a databázových poznatků v oblasti klastrů neznamená jen konkurenční výhodu, ale také se brzo stane nutnou podmínkou pro úspěšné přežití v tvrdém konkurenčním boji jak v prostředí EU tak na globální úrovni. Zřejmé přínosy elektronického obchodování povedou k exponenciálnímu růstu objemu realizovaných obchodů, hlavně v oblasti B2B. Tento nový trend posledních let vyvolává potřebu zabývat se řešením těchto logistických problémů, zvláště z důvodů zvýšené konkurence, snižování nákladů a rostoucími požadavky zákazníků. Podniky, které chtějí udržet krok s konkurencí a přežít se musí adaptovat jak na nové podmínky na trhu v prostředí globalizace tak na nové poznatky v oblasti IT.
LITERATURA (1)
FANG, L., ZHANG, C.: THE E-LOGISTICS FRAMEWORK COMMERCE, 2005
(2)
ČESKÁ
(3)
LOGISTIKA,
(4)
KLASTRY,
(5)
ORACLE LOGISTICS,
(6)
MYSAP, HTTP://WWW.SAP.COM/
RECENCE
IN
E-
LOGISTICKÁ ASOCIACE, HTTP://WWW.LOGISTIKA.CZ HTTP://LOGISTIKA.IHNED.CZ
HTTP://WWW.CZECHINVEST.CZ/ HTTP://WWW.ORACLE.COM/
ŠKOLITELE
Školitel: prof. Ing. Marie Jurová, CSc Autor svůj příspěvek zaměřil do oblasti logistických služeb na evropském i světovém trhu a tím i nezbytnosti, přispět k uplatnění reengineeringu při řízení podnikových procesů. Uvědomuje si, že informační infrastruktura spolu s informačními službami je jádrem kvality dodavatelsko-odběratelských vztahů. Podotýká, že technickou základnou je komunikační a informační technologie a konstatuje, že bez disponování těmito prostředky není v budoucnosti sebemenší naděje proniknout na vyspělý trh s nabídkou jakéhokoliv hmotného zboží či obchodovatelných služeb. Je na českých podnicích, aby se přizpůsobily nové informační technologie např. permanentním tréningem svých pracovníků a vytvářením kompatibilních podnikových sítí pro elektronické podnikání v rámci klastrů při využití standardizovaných softwarových produktů typu ERP. Je nutno přejít od informačních systémů na bázi práce s rozsáhlými soubory dat k informačním systémům na bázi práce s informacemi a později se znalostmi za využití objektově orientovaných programových prostředků pro podporu rozhodování v klastrech. Tímto poznáním vytvořil dobrý základ pro svou budoucí disertační práci.
V Brně dne 13. listopadu 2006
