PŘIROZENÉ KLASTRY V OBLASTECH KREATIVNÍCH A KULTURNÍCH PRŮMYSLŮ V ČESKÉ REPUBLICE soubor specializovaných map s odborným obsahem
AUTORSKÝ KOLEKTIV: RNDr. Pavel Bednář, Ph.D. Ing. MgA. Tereza Raabová, Ph.D. PhDr. Eva Žáková
PRAHA 2015
PŘIROZENÉ KLASTRY V OBLASTECH KREATIVNÍCH A KULTURNÍCH PRŮMYSLŮ V ČESKÉ REPUBLICE soubor specializovaných map s odborným obsahem
Název:
Přirozené klastry v oblastech kreativních a kulturních průmyslů v České republice – soubor specializovaných map s odborným obsahem
Autoři:
© RNDr. Pavel Bednář, Ph.D., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky © Ing. MgA. Tereza Raabová, Ph.D.; PhDr. Eva Žáková, Institut umění − Divadelní ústav
Vydavatel:
Institut umění − Divadelní ústav
Rok vydání:
2015
ISBN:
978-80-7008-352-9 (brožováno) 978-80-7008-353-6 (PDF)
Číslo publikace: IDU 689
2
PŘIROZENÉ KLASTRY V OBLASTECH KREATIVNÍCH A KULTURNÍCH PRŮMYSLŮ V ČESKÉ REPUBLICE soubor specializovaných map s odborným obsahem
Přirozené klastry v oblastech kreativních a kulturních průmyslů v České republice – soubor specializovaných map s odborným obsahem Institut umění – Divadelní ústav Celetná 17, 110 00 Praha 1 Soubor specializovaných map s odborným obsahem je výstup projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR přiděleného Ministerstvem kultury ČR 17. 12. 2010 v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), číslo projektu DF11P01OVV031.
3
Obsah I. Cíle výsledku
6
II. Popis výsledku
8
A. Metodika tvorby specializované mapy
8
B. Vyhodnocení specializované mapy
13
III. Návrh využití výsledku
17
A. Východiska návrhů využití specializovaných map
17
B. Návrhy využití souboru specializovaných map na státní úrovni
18
C. Návrh využití souboru specializovaných map na regionální a lokální úrovni 21
IV. Seznam použité literatury a datových zdrojů
23
V. Seznam publikací, které předcházely výsledku
25
A. Seznam publikací věnovaných mapování kulturních a kreativních průmyslů 25
B. Seznam publikací věnovaných podpoře kulturních a kreativních průmyslů z Evropské unie
26
VI. Příloha Specializované mapy s odborným obsahem přirozených klastrů v oblastech kreativních a kulturních průmyslů v České republice
27
A. Kulturní sektor
27
B. Sektor kulturních průmyslů
27
C. Sektor kreativních průmyslů
28
D. Typy přirozených urbánních klastrů
28
4
Seznam zkratek ARES
Administrativní registr ekonomických subjektů
ČSÚ
Český statistický úřad
CZ-NACE
Klasifikace ekonomických činností
EU Evropská unie KKP
kulturní a kreativní průmysly
LAU
místní správní jednotka
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
NIPOS
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
NUTS
Nomenklatura územních statistických jednotek Eurostatu
OPPIK
operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
5
I. Cíle výsledku Soubor specializovaných map s odborným obsahem podává komplexní pohled na prostorovou organizaci přirozených klastrů v KKP v ČR v členění na základě vymezených oblastí dle Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012 (ČSÚ, NIPOS, 2014). To umožňuje účelnější směřování veřejných prostředků EU a ČR ve vztahu k inteligentní specializaci regionů, která je základem kohezní politiky pro období let 2014−2020. Cílem výsledku je tedy zajištění propojenosti národní i regionálních inteligentních specializací, účelnosti a efektivity veřejné podpory prostřednictvím programu Kreativní Evropa v návaznosti na článek 19 nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1295/2013 a taktéž zajištění absorpční kapacity v rámci podpory z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014−2020. Soubor specializovaných map s odborným obsahem může sloužit jako základ pro vytváření a podporu klastrových iniciativ v KKP, následně přetvořených do podoby klastrových organizací jako nejvyšší úrovně systémově řízené spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru, jak je dále rozvedeno v Bednář (2013), v návaznosti na přijatou certifikovanou metodiku MPO ČR Regionální klastrová politika, viz Pavelková a kol. (2013), a též podporu v rámci OPPIK. Zároveň toto kvantitativní mapování slouží jako podklad pro zhodnocení významu tohoto odvětví směrem ke kreativní ekonomice středních a velkých měst ČR z pohledu jejich populační velikosti. Tedy omezení závislosti na „low road“ přístupu k regionálnímu rozvoji zaměřeného na podporu zaměstnanosti založené na nízkých nákladech na pracovní sílu a nízké přidané hodnotě. V neposlední řadě je cílem výsledku podpořit povědomí o významu KKP ve městech v periferních a strukturálně postižených oblastech ČR v zájmu udržení kreativní třídy jako jednoho z klíčových aktérů pro změnu či zlepšení jejich image a obratu ke kreativní ekonomice, kdy za příklady mohou sloužit města jako Liverpool, Glasgow a v posledních letech i města v Polsku, jako např. Lodž a Nowy Sącz, na což upozorňuje Bednář a Danko (2014).
6
Soubor specializovaných map s odborným obsahem naplňuje tyto plánované cíle projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR:
získání kompletních informací kvantitativního i kvalitativního charakteru o stavu jednotlivých odvětví kulturních a kreativních průmyslů v ČR
následná analýza těchto dat a zjištění
vytvoření podkladů pro doporučení strategického charakteru vedoucích k lepší organizaci a efektivnějšímu financování umění a kultury z veřejných prostředků na celostátní, regionální i místní úrovni
získání dat směřujících k důslednějšímu využití společenského a ekonomického potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v ČR
7
II. Popis výsledku A. Metodika tvorby specializované mapy Východiskem datové základny při většině kvantitativních mapování kulturních a kreativních průmyslů jsou sekundární databáze založené na veřejných zdrojích dat poskytovaných orgány veřejné správy zodpovědnými za vedení registru právních subjektů vyvíjejících jakoukoliv hospodářskou činnost na území daného státu. V případě ČR tvoří základní bázi dat Registr ekonomických subjektů spravovaný Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Avšak souhrnné údaje o ekonomicky aktivních subjektech v ČR ze všech veřejně přístupných databází jsou dosažitelné prostřednictvím internetového portálu ARES spravovaného Ministerstvem financí ČR. Ten sdružuje především data z Ministerstva financí ČR (Centrální evidence dotací z rozpočtu), Ministerstva průmyslu ČR (Živnostenský rejstřík), Ministerstva spravedlnosti ČR (Obchodní rejstřík) a ČSÚ (již výše zmíněný Registr ekonomických subjektů). Dále jsou k dispozici i databáze ekonomických subjektů dostupných v podobě komerčních produktů, sdružujících výše uvedené datové platformy do jedné, navíc doplněné i o vlastní šetření. Proto informační základnu pro účely tvorby tohoto souboru specializovaných map s odborným obsahem tvořily údaje z databáze Bisnode (2014), nabízející ucelený přehled o komerčních, neziskových a veřejných subjektech z veřejně dostupných zdrojů, tj. Český statistický úřad a Ministerstvo financí České republiky. Z pohledu regionálního členění je však důležité upozornit na přiřazení všech údajů o subjektech KKP k jejich sídlu, jelikož databáze Bisnode (2014) nenabízí ekonomické ukazatele o pobočkách jednotlivých subjektů podobně jako Registr ekonomických subjektů. Ten nabízí pouze adresy poboček, které jsou veřejně dostupné prostřednictvím databáze ARES. Zjištění údajů o těchto pobočkách by vyžadovalo vlastní průzkum každého subjektu jednotlivě, což je nejen časově náročné, navíc by nemusely být subjekty, především komerční, ochotny takovéto údaje poskytnout. Právě vztah údajů k jejím sídlům je jedním z důvodů, proč je nutné chápat výsledky kvantitativního mapování z pohledu zaměstnanosti za indikativní a proč bylo mimo jiné při mapování přirozených klastrů KKP přistoupeno k hodnocení prostřednictvím analýzy subjektů.
8
Při zpracování výsledné databáze byly vyloučeny ty subjekty, u nichž nebyly nalezeny ani kategorie obratu, ani kategorizovaný počet zaměstnanců. Takovéto subjekty byly považovány za neaktivní, tedy nevyvíjející žádnou ekonomickou aktivitu v posledních dvou letech. Rovněž budou vyloučeny všechny subjekty označené poznámkou „v likvidaci“. Operacionalizace proměnných z databáze Bisnode (2014) byla pro účely kvantitativního mapování provedena dle níže uvedených položek: 1. Výběr subjektu dle převažující činnosti (tj. činnosti podílející se nadpoloviční většinou na obratu firmy, resp. činnosti v případě neziskových či veřejných subjektů) v rámci podskupin odvětvové klasifikace ekonomických činností CZ‑NACE. Na tomto základě byly s využitím Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012 (NIPOS a ČSÚ, 2014, str. 24) vyčleněny tři sektory KKP − a to kulturní sektor, kulturní průmysly a kreativní průmysly. Stejně tak byly v rámci nich vymezeny jednotlivé oblasti KKP, jejichž přehled podávají tabulky 1−3. Při jejich vymezování byl respektován počet subjektů v jednotlivých podskupinách CZ-NACE a jejich vydělení v rámci Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012. Z analýzy byla vyloučena řemesla, u kterých ač proběhl proces jejich výběru podle podskupin CZ-NACE, byl v rámci Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012 vymezen za celé oddíly CZ‑NACE, kdy není možné kvalifikovaně určit z této ani z jiné databáze charakter výroby příslušného podniku, tj. zda se jednalo o provozování tradičních řemesel s rukodělnou výrobou či standardizovanou produkci na zakázku bez vlastního kreativního vkladu a inovací. 2. Registrované sídlo subjektu v rozlišení na obec a kraj, tedy administrativní úroveň NUTS 3 a LAU 2. Tabulka 1 − Přehled převažujících podskupin CZ-NACE v kulturním sektoru Oblast Fotografické činnosti Kulturní dědictví Scénická umění Umělecká tvorba Umělecké vzdělávání
Převažující podskupiny CZ-NACE 74.20 47.78, 47.79, 91.03, 91.02, 91.01 90.01, 90.02, 90.04 90.03 85.52
Zdroj: NIPOS a ČSÚ (2014) a vlastní zpracování
9
Tabulka 2 − Přehled převažujících podskupin CZ-NACE v sektoru kulturních průmyslů Oblast Film, televize a rozhlas Hudba Překladatelské a tlumočnické činnosti Vydavatelské činnosti
Převažující podskupiny CZ-NACE 47.63, 59.11, 59.12, 59.13, 59.14, 60.10, 60.20, 77.22 47.63, 59.20 74.30 47.61, 47.62, 58.11, 58.12, 58.13, 58.14, 58.21, 63.91
Zdroj: NIPOS a ČSÚ (2014) a vlastní zpracování Tabulka 3 − Přehled převažujících podskupin CZ-NACE v sektoru kreativních průmyslů Oblast Architektura Design Reklama
Převažující podskupiny CZ-NACE 71.11 73.11 74.10
Zdroj: NIPOS a ČSÚ (2014) a vlastní zpracování
Pro vymezení přirozených klastrů v oblastech KKP bylo rozhodnuto o jejich vymezení na základě počtu subjektů na úrovni LAU 2, tedy obcí. Důvody pro analýzu na základě počtu subjektů byly následující: 1. Datová základna z hlediska počtu zaměstnanců omezená pouze na sídla subjektů. 2. Určení počtu zaměstnanců z kategorizovaných hodnot prostřednictvím aritmetického středu. 3. Vyloučení vlivu jednotek s velkým počtem zaměstnanců v obci, které: a) nejsou založeny na spojení veřejného, neziskového a soukromého sektoru; b) nenesou žádné specifické znaky v územním rozložení daném odvětvovou strukturou místního hospodářství; c) nejsou založeny na místních tradicích. 4. Zohlednění charakteru projektově orientované produkce KKP založené na vzdělané a talentované pracovní síle s výrazným podílem komerčních subjektů bez zaměstnanců s vlastním kreativním vkladem jakožto produktovou inovací. V případě nezohlednění bodů 3 a 4 a nerozlišení řemesel na subjekty s tradiční rukodělnou nebo malosériovou výrobou s vlastním kreativním vkladem a subjekty se standardizovanou výrobou bychom došli při hodnocení např. výroby hraček na základě počtu zaměstnanců k přirozenému urbánnímu klastru v podobě pobočky nadnárodní společnosti LEGO v Kladně, založené na standardizované produkci bez vlastního kreativního vkladu a bez návaznosti na místní tradice, školství a neziskové organizace.
10
Základem pro vlastní analýzu přirozených a urbánních klastrů v ČR v oblastech KKP se stalo hodnocení vztahu mezi celkovým počtem subjektů KKP a počtem subjektů v příslušné oblasti KKP v obcích na základě využití lineární regrese metodou nejmenších čtverců. Za nezávislou proměnnou byl považován celkový počet subjektů KKP a za závislou proměnnou počet subjektů v příslušné oblasti KKP. Pro účely tvorby specializovaných map bylo přistoupeno k výpočtu regresních reziduí u jednotlivých vztahů na základě Feser, Sweeney a Renski (2005). Získaná regresní rezidua byla dále hodnocena pomocí postupné prostorové autokorelace užitím Moranova I, která dle Stopka a kol. (2013) naznačuje na základě hodnocení z-skóre na 5% hladině významnosti (p<0,05) optimální vzdálenost určující prostorovou autokorelaci vyjadřující prostorový shluk vysokých či nízkých hodnot. Pokud nebylo možno určit tuto optimální vzdálenost prostřednictvím prostorové autokorelace, bylo přistoupeno k jejímu stanovení na základě analýzy prostorového rozložení hodnot dle ESRI (2013). Tato analýza byla provedena skrze hodnocení průměrné vzdálenosti mezi 30 obcemi s výskytem subjektů příslušné oblasti KKP. V obou případech vymezení optimální vzdálenosti bylo před jejím stanovením vyloučeno 55 obcí, které byly vyhodnoceny jako prostorově odlehlé hodnoty na základě postupu v ESRI (2013) a jejichž zařazení by značně ovlivnilo výsledky této analýzy. Za metodu vedoucí k určení přirozených regionálních klastrů bylo vybráno provedení Getis-OrdGi* hot-spot analýzy (ESRI, 2013; Feser, Sweeney a Renski, 2005; Stopka a kol., 2013). Výsledky Getis-OrdGi* hot-spot analýzy však byly podány pouze u oblastí KKP dosahujících hodnot z-skóre při p<0,05 u kladných hodnot regresních reziduí s regionálním charakterem jevu. Pro zaručení názornosti výsledků byla původní stupnice kategorizovaných hodnot z-skóre u Getis-OrdGi* hot-spot analýzy sloučena do tří kategorií, rozdělující hodnoty z-skóre podle jejich statistické významnosti při p<0,05, kdy prostorové shluky vysokých hodnot na této hladině významnosti odhalily jednotlivé přirozené regionální klastry v oblastech KKP. Interpretace dosažených výsledků v případě specializovaných map přirozených regionálních klastrů probíhá podle následujícího klíče, kdy modře označené lokality znázorňují prostorový shluk nízkých hodnot z-skóre (p<0,05) v okolí; žlutě označené lokality zobrazují hodnoty vykazující náhodné rozložení vysokých a nízkých hodnot z-skóre (p>0,05) v okolí, tedy nevýznamné shluky hodnot (Klícha, 2011); červeně označené lokality představují prostorový shluk vysokých hodnot z-skóre (p<0,05) a tím i prostorové vymezení přirozených regionálních klastrů.
11
V případě nesplnění podmínek hodnoty z-skóre (p<0,05) u kladných regresních reziduí, popř. bez jejich regionálního charakteru prostorového rozložení, bylo toto zjištění posuzováno jako zamítnutí předpokladů pro vymezení přirozeného regionálního klastru v příslušné oblasti KKP. Tento výsledek pak byl interpretován jako odhalení přirozeného urbánního klastru. Prostorové určení přirozených urbánních klastrů bylo stanoveno užitím kartogramu, kdy za hranici pro vymezení tohoto typu přirozeného klastru byla empiricky stanovena hodnota regresního rezidua vyšší než 10. Za účelem syntézy dosažených poznatků prostřednictvím komplexního hodnocení podobnosti obcí ČR na základě oblastí KKP byla užita regresní rezidua z analýzy přirozených klastrů. Vzhledem k povaze dat, kdy jednotlivé oblasti KKP jsou součástí celku, tedy jejich součet tvoří všechny subjekty KKP v obci, bylo přistoupeno k použití faktorové analýzy. Ta v prvním kroku prostřednictvím Pearsonova koeficientu korelace při p<0,05 odhalila vysokou závislost regresních reziduí jednotlivých oblastí KKP. Na základě výpočtu Kaiser-Mayer-Olkinova kritéria a analýzou jednotlivých faktorových skóre byly vymezeny ty oblasti KKP, které měly významný vliv na rozložení hodnot regresních reziduí oblastí KKP v obcích. Vzhledem k dosažení pouze jediného vysvětlujícího faktoru bylo provedeno hodnocení faktorového skóre prostřednictvím jednoduchého kartogramu. Odvození jednotlivých typů obcí dle struktury vybraných oblastí KKP pak bylo stanoveno prostřednictvím rozdělení hodnot skóre do intervalů, kdy při určování jejich hranic byl brán ohled na znaménko hodnot a zlomy v datech určených na základě histogramu.
12
B. Vyhodnocení specializované mapy 1. Vymezení přirozených regionálních a urbánních klastrů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů Vyhodnocení vymezení přirozených klastrů v oblastech KKP bylo rozděleno na tři části podle sektorů KKP, a to na kulturní sektor, sektor kulturních průmyslů a sektor kreativních průmyslů. Souhrnem vypočtené údaje vymezily pouze dva přirozené regionální klastry, a to v oblasti reklamy a umělecké tvorby. Ve zbývajících oblastech KKP byly odhaleny výhradně přirozené urbánní klastry, což podporuje empiricky ověřený prostorový vzorec koncentrace kulturních a kreativních průmyslů do měst s odpovídající populační silou a významem v rámci hierarchie sídel, viz např. Boix a kol. (2014) a Slach a kol. (2013). Grafické znázornění výsledků vymezení přirozených regionálních a urbánních klastrů je uvedeno pro kulturní sektor v přílohách A1−A6, pro sektor kulturních průmyslů v přílohách B1−B4 a pro sektor kreativních průmyslů v přílohách C1−C4. a) Kulturní sektor Přirozené urbánní klastry v oblasti fotografických průmyslů uvedené v příloze A1 jsou přítomny ve většině krajských měst vyjma Prahy, Karlových Var, Liberce, Jihlavy a Olomouce. Specifickým případem je koncentrace v Přerově a Kroměříži vzhledem k přítomnosti specializovaných firem pro výrobu či servis optických zařízení v Přerově − Meopty a pobočky nadnárodního koncernu Olympus. K dalším městům s výrazným zastoupením této oblasti patří Písek, Prachatice, Kutná Hora a Havířov. Oblast kulturního dědictví dokumentovaná v příloze A2 je významně zastoupena v hlavním městě Praze a Šumperku, naopak nízkých hodnot regresních reziduí dosahují krajská města převážně v moravských krajích, tj. Ostrava, Olomouc, Zlín a Brno. Scénická umění zobrazená v příloze A3 vykázala vysoké hodnoty reziduí v Plzni a Pardubicích, opačně pak opět v krajských městech převážně moravských krajů, vyjma Olomouce, navíc také v Českých Budějovicích.
13
V případě umělecké tvorby byl na základě přílohy A4 identifikován přirozený regionální klastr v obcích na území okresů Sokolov a Karlovy Vary. Jak ukazuje příloha A5, urbánní klastr byl pak nalezen v Karlových Varech. Tento stav je možné vysvětlit především místní koncentrací tradičního sklářského a keramického průmyslu s výrobky pro domácnost a taktéž odbytem produktů této oblasti KKP díky poptávce lázeňských hostů v Karlových Varech, které představují mezinárodní středisko tohoto typu cestovního ruchu. Na druhé straně nalézáme v ČR území, kde je tato oblast KKP zastoupena výrazně méně, a to v prostoru okresů Ostrava a Karviná, v Podbeskydské pahorkatině, severní části Moravské brány a částečně na Hlučínsku. Tentýž stav byl rozpoznán i u scénických umění s urbánními klastry lokalizovanými v Plzni a Pardubicích. Specifická situace byla odhalena v oblasti uměleckého vzdělávání s urbánními klastry v Brně, Hradci Králové a Liberci, které jsou zobrazeny v příloze A6. b) Sektor kulturních průmyslů Naopak v případě filmu, rozhlasu a televize Praha dle přílohy B1 vykazuje dominantní postavení jako jediný přirozený urbánní klastr v této oblasti KKP, což je dáno přítomností ústředí národních televizních a rozhlasových stanic včetně filmových studií. Ostatní krajská města jsou v postavení „cold spotů“, tedy míst s nízkým významem této oblasti KKP. Podobný stav byl odhalen i v oblasti vydavatelství zobrazeného v příloze B4, kde Praha spolu s Kladnem vykazují jako jediná města v ČR přirozený urbánní klastr. Tento stav můžeme vysvětlit koncentrací poptávky a možností navazování kontaktů. Taktéž v oblasti hudby, jak ukazuje příloha B2, byl identifikován pouze jeden urbánní klastr, a to v Praze. Avšak na rozdíl od oblasti filmu, rozhlasu a televize včetně vydavatelských činností v tomto případě Praha nedosahuje tak výrazných kladných hodnot reziduí. Na druhé straně zde není přítomno tolik měst s hodnotami regresních reziduí nižších než −10, tedy s nízkou koncentrací subjektů v této oblasti KKP, kdy tento stav můžeme vysvětlit nižšími náklady vstupu do odvětví včetně možnosti regionální působnosti. Opačný výsledek byl zjištěn analýzou přílohy B3 u překladatelských a tlumočnických činností, jejichž přirozené urbánní klastry jsou rozmístěny ve většině krajských měst, a dokonce i v některých subregionálních centrech. Ty jsou většinou vázány na pohraniční regiony, kde se vyskytuje vyšší intenzita přeshraniční spolupráce včetně obchodních vazeb mezi podnikatelskými subjekty. Mezi tato subregionální centra patří Litoměřice, Litvínov a Teplice ve vztahu k Německu, Jablonec nad Nisou (Německo, Polsko), Karviná a Český Těšín (Polsko) a Hodonín (Slovensko). Zvláštním znakem je u této oblasti KKP odhalení vysokých kladných hodnot reziduí u subregionálních center ve Středočeském kraji s vazbou na Prahu (Příbram, Mladá Boleslav a Kutná Hora).
14
c) Sektor kreativních průmyslů Přirozené urbánní klastry v oblasti architektury představené v příloze C1 jsou lokalizovány ve většině krajských měst, především s přítomností technicky zaměřených fakult a intenzitou individuální rodinné zástavby ve svém zázemí. Design vykazuje existenci přirozených urbánních klastrů pouze v místech s lokalizací příslušných vysokoškolských pracovišť (Plzeň, Brno a Zlín). Přestože Praha takovouto vzdělávací infrastrukturou disponuje, nemá v konkurenci ostatních oblastí KKP takový význam. V oblasti reklamy byly odhaleny na základě přílohy C3 dva přirozené regionální klastry, a to v Jihočeském kraji v okolí Českých Budějovic a Moravskoslezském kraji v ostravské aglomeraci, zahrnující pás od Frýdku-Místku přes Ostravu, Hlučín a okres Karviná až po Český Těšín. Tuto koncentraci lze vysvětlit především způsobem vzniku této aglomerace založené na těžbě energetických surovin, hutnictví a těžkého strojírenství, kde reklama nemusí být, resp. není vázána, v tomto ohledu na předchozí tradice. Hodnocení oblasti reklamy prostřednictvím postupu u přirozených urbánních klastrů v příloze C4 odhalilo jejich přítomnost i ve většině krajských měst a dále subregionálních centrech Moravskoslezského kraje (Opava, Třinec), Jihomoravského kraje (Znojmo), Středočeského kraje (Příbram a Mladá Boleslav) a Jihočeského kraje (Český Krumlov, Písek, Tábor a Strakonice).
2. Typy obcí ČR podle zastoupení oblastí kulturních a kreativních průmyslů Výsledky explorační faktorové analýzy sloužící k vymezení typů obcí ČR z pohledu regresních reziduí oblastí KKP jsou zobrazeny v příloze D1. Na základě zjištěných hodnot byl odhalen pouze jeden faktor, který byl tvořen těmito oblastmi KKP: architektura, design, film, televize a rozhlas, fotografické činnosti, hudba, kulturní dědictví, umělecké vzdělávání a vydavatelské činnosti. Ostatní oblasti KKP byly z analýzy vyloučeny, neboť nepřinášely do daného modelu další významnou informaci pro rozdělení obcí a z tohoto hlediska je můžeme považovat za nevýznamné. Výsledné hodnoty faktorového skóre po jejich kategorizaci a převedení do kartogramu vykázaly především dva zcela odlišné typy obcí, k nimž náleží Praha a Brno. Praha, která dosáhla faktorového skóre –12,9, dominuje v oblastech kulturního sektoru (kulturní dědictví) a kulturních průmyslů (film, televize a rozhlas, hudba a vydavatelské činnosti). Tímto složením se pak naprosto odlišuje od všech českých měst, čímž je potvrzeno její specifické postavení v těchto oblastech KKP.
15
Naopak Brno s hodnotou faktorového skóre 49,6 představuje extrémní hodnotu v oblasti kladných hodnot skóre. Brno tímto reprezentuje ve vztahu k zastoupení jednotlivých oblastí KKP z pohledu ČR nejsilnější koncentrační areál pro umělecké vzdělávání a fotografické činnosti v rámci kulturního sektoru a pro design a architekturu v rámci sektoru kreativních průmyslů. Ostatní krajská města se svou strukturou podobají Brnu, avšak žádné z nich nedosahuje tak vysokých hodnot ve výše uvedených odvětvích. Další typ − v rozmezí faktorového skóre 10,1 až 15,0 − představují města Ostrava a Plzeň, ve druhém případě se navíc projevuje odlišnost v podobě vyšší specializace na oblast designu. Následný typ je reprezentován zastoupením hodnot faktorového skóre v intervalu 3,1 až 10,0. Obce v tomto typu jsou zastoupeny ostatními krajskými městy a městy Frýdek-Místek a Tábor. Tento typ je charakteristický vyrovnanějším zastoupením oblastí KKP s převahou oblastí podobně jako v případě Brna. Existují však mezi nimi města s výraznější specializací na umělecké vzdělávání (Liberec a Hradec Králové), design (Zlín), či opačně s nižším významem v oblasti architektury a fotografických činností – Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Jihlava a Olomouc.
16
III. Návrh využití výsledku A. Východiska návrhů využití specializovaných map Uživatelem výsledku na základě smlouvy o využití výsledku bude Ministerstvo kultury České republiky. Soubor specializovaných map s odborným obsahem lze využít k návrhům řešení obsažených v Příkazu ministra kultury č. 13/2014, kterým se stanoví úkoly k naplnění Programového prohlášení vlády podle usnesení vlády č. 96/2014 a naplnění cílů z důvodové zprávy ke Státní kulturní politice na léta 2015−2020 (s výhledem do roku 2025). Tyto cíle jsou upraveny v bodech:
4.1.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace. Dílčími cíli tohoto bodu pak jsou: àà
nově naplnit ustanovení § 8 zákona č. 2/1969 Sb. za účelem ověření pilotního projektu uceleného systému podpory kulturních a kreativních odvětví
àà
zintenzivnit zapojení soukromé sféry do prezentace české kultury v zahraničí a propojení uměleckých a podnikatelských aktivit ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou a bilaterálními obchodně průmyslovými komorami
àà
budování kompetenčních center pro vybrané oblasti „dotyku“
6.7.1 Zajistit absorpční kapacitu pro podporu kulturních a kreativních odvětví z evropských fondů. Coby dílčí výsledek toho bodu pak: àà
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem kultury zajistí možnost podpory z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014−2020 kulturních a kreativních odvětví z Účtu kultury ve vybraných oborech dle CZ-NACE
6.8.1 Pokračovat v budování Účtu kultury, realizovat evaluaci stávajícího Účtu kultury a jeho optimalizaci
6.8.2 Pokračovat v programu mapování a analýzy kulturních a kreativních odvětví
6.6.3 Podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých stupňů veřejné správy na přípravě dotačních programů
17
B. Návrhy využití souboru specializovaných map na státní úrovni Na základě těchto východisek byly stanoveny následující návrhy na využití výsledku: 1. Ve vztahu k důvodové zprávě ke Státní kulturní politice na léta 2015−2020 a. podklad pro zpracování a implementaci Státní kulturní politiky na léta 2015−2020 (s výhledem do roku 2025) jakožto nástroje pro určení inteligentní specializace, resp. strategických oblastí KKP obcí a regionů za účelem zvyšování jejich konkurenceschopnosti ve vztahu k posilování exportu služeb s vysokou přidanou hodnotou, podpory malého a středního podnikání a tím i udržení kreativní třídy jak v ČR, tak mimo metropolitní areál hlavního města Prahy b. nástroj pro uplatnění cílené podpory při realizaci Prioritní osy I − Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014−2020, a to včetně vazby na relevantní koncepční dokumenty na evropské a národní úrovni při naplňování cíle 6.7.1 Zajistit absorpční kapacitu pro podporu kulturních a kreativních odvětví z evropských fondů c. nástroj pro evaluaci výsledků podpory při realizaci Prioritní osy I − Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014−2020 při naplňování cíle 6.7.1 Zajistit absorpční kapacitu pro podporu kulturních a kreativních odvětví z evropských fondů za účelem určení zachování či změny významu příslušné oblasti/příslušných oblastí KKP v regionu či městě ČR d. nástroj pro iniciaci klastrových iniciativ v KKP, které zatím nejsou na území ČR přítomny ve srovnání s ostatními státy Visegrádské čtyřky, především s Maďarskem a Polskem, za účelem naplnění cíle 4.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace
18
e. nástroj pro podporu síťování a spolupráci malých a středních podniků v rámci kreativních hubů (kompetenčních center) a jejich internacionalizačních aktivit za účelem naplnění cíle 4.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace f. nástroj k pravidelné aktualizaci výsledků projektu ve streamu Mapování k zajištění naplnění bodu 6.8.2 Pokračovat v programu mapování a analýzy kulturních a kreativních odvětví g. podkladový nástroj pro realizaci kvalitativního mapování činností a vazeb aktérů KKP na území krajů či měst v ČR se synergickými efektem daným využitím postupů a zkušeností v rámci projektu za účelem naplnění cíle 6.8.2 Pokračovat v programu mapování a analýzy kulturních a kreativních odvětví, potažmo k zajištění cíle 4.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace ve vztahu k budování kompetenčních center h. nástroj pro evaluaci a optimalizaci stávajícího Účtu kultury včetně poskytnutí metodiky pro zpracování dat na regionální či obecní úrovni za účelem naplnění cíle 6.8.1 Pokračovat v budování Účtu kultury, realizovat evaluaci stávajícího Účtu kultury a jeho optimalizaci i. nástroj pro srovnání jednotlivých krajů a měst ČR za účelem aktualizace regionálních inovačních strategií či strategií rozvoje a koncepcí kultury měst při koordinaci na přípravě dotačních programů za účelem naplnění cíle 6.6.3 Podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých stupňů veřejné správy na přípravě dotačních programů j. nástroj podpory rozšíření činnosti regionálních inovačních či podnikatelských center při implementaci a rozhodování o využití specializovaných nástrojů podpory – inovačních voucherů za účelem naplnění cílů 4.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace a 6.7.1 Zajistit absorpční kapacitu pro podporu kulturních a kreativních odvětví z evropských fondů
19
k. nástroj pro uplatnění cílené podpory v programu Kreativní Evropa ve vazbě na aktualizované regionální inovační strategie za účelem naplnění cíle 6.6.3 Podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých stupňů veřejné správy na přípravě dotačních programů
2. Ve vztahu k Příkazu ministra kultury č. 13/2014, kterým se stanoví úkoly k naplnění Programového prohlášení vlády podle usnesení vlády č. 96/2014 a. nástroj pro určení inteligentní specializace, resp. strategických oblastí KKP obcí a regionů jakožto podklad pro zpracování návrhu řešení Koncepce podpory umění na léta 2015–2020 b. metodický nástroj pro statistické a kartografické zpracování dat k návrhu řešení Doplňování satelitního účtu kultury o údaje z dosud nepokrytých oblastí kultury za účelem sjednocení postupu při vymezování přirozených klastrů v oblasti kulturních a kreativních průmyslů c. podklad pro vzájemné a dlouhodobé srovnání mapování přirozených klastrů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů vymezených dle Výsledku účtu kultury ČR za rok 2012 s mapováními zpracovanými na základě Doplňování satelitního účtu kultury o údaje z dosud nepokrytých oblastí kultury d. nástroj pro zefektivnění zaměření veřejné podpory k návrhu řešení Navýšení podpory uměleckých rezidencí e. nástroj pro publicitu KKP v ČR i zahraničí včetně navazování mezinárodní spolupráce za účelem realizace návrhu řešení Programu na zvýšení povědomí o potenciálu kulturních a kreativních odvětví
20
C. Návrh využití souboru specializovaných map na regionální a lokální úrovni Návrh uživatelů, pro které je předkládaný soubor specializovaných map s odborným obsahem využitelný a vhodný, zahrnuje také široké spektrum dalších subjektů, které mohou výsledky využít ve své vlastní praxi následovně: Města ČR Důležitými uživateli předkládaného výstupu jsou města ČR, ideálně větší velikosti, odpovídající počtu obyvatel nad 10 tis. obyvatel. Samosprávné orgány mají největší míru vlivu na využití výsledků mapování prostřednictvím vytváření a implementace strategických podpůrných opatření pro podporu KKP. Města představují naprosto dominantní segment sídelní kultury ČR1, žije v nich více než ¾ obyvatel, což odpovídá celosvětovému trendu 21. století, které je mnohými analytiky označováno jako století měst. Města jsou nejpřirozenějším prostředím, kde se rozvíjí potenciál kulturních a kreativních průmyslů, je v nich přirozeně koncentrovaná vysoce kvalifikovaná a kreativní pracovní síla, která má schopnost uvolnit a rozvíjet potenciál nového typu ekonomiky, založeného na myšlenkách a kreativitě (tzv. kreativní ekonomiky), jejímž základem jsou právě KKP. Aby tento potenciál mohl být odhalen a využit, je nutné, aby město vytvořilo a nastavilo vhodné podmínky, ve kterých se jednotlivci i organizace/firmy mohou kreativně rozvíjet, plánovat, využít nabízených příležitostí a nalézt řešení přispívající k celkovému společenskému a ekonomického rozvoji daného místa. Kraje ČR Vhodnými uživateli tohoto výstupu jsou rovněž kraje. V průběhu realizace pilotních projektů mapování KKP v ČR bylo prokázáno, že zjišťování stavu a potřeb KKP v určitém městě se neobejde bez znalosti stavu KKP v širší regionální oblasti, kde mohou např. působit významné inovativní subjekty. Vzájemná motivace a spolupráce subjektů KKP či návaznost vzdělávacího systému na potřeby subjektů na úrovni kraje, je klíčová pro rozvoj vyššího územně samosprávného celku.
1 V České republice je cca 600 měst, tedy obcí se statutem města, patří však mezi ně i města s nízkým počtem obyvatel. viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Seznam_m%C4%9Bst_v_%C4%8Cesku_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel
21
Vzdělávací a výzkumné organizace a další subjekty Uživateli dále mohou být i další subjekty, především vzdělávací a výzkumné organizace typu univerzit, regionální rozvojové, inovační či technologické agentury, případně další subjekty, které sledují konkrétní cíl, pro jehož naplnění je nezbytné realizovat mapování KKP. Cílem pro mapování může být např. založení kreativního inkubátoru či kreativního centra, rozšíření nabízených služeb inovační či technologické agentury pro subjekty KKP apod. Institut umění – Divadelní ústav v rámci projektu Mapování KKP v ČR za tímto účelem uzavřel následující smlouvy o spolupráci realizovaných pilotních projektů mapování a plánovaných projektů mapování. Všechny smlouvy jsou přílohou Metodiky mapování KKP na lokální a regionální úrovni v ČR:
Deklarace zájmu o spolupráci v rámci projektu Mapování, týkající se mapování zlínského kraje a města Zlín
Smlouva o spolupráci mezi IDU, Magistrátem města Pardubic a Kvas o.s.
Smlouva o spolupráci mezi IDU a JIC (Jihomoravským inovačním centrem)
Memorandum o spolupráci na Mapování KKP v Plzni uzavřené mezi Plzní, IDU a Plzní 2015, o.p.s.
Smlouva o spolupráci mezi IDU, Magistrátem města Uherské Hradiště a Saura s.r.o. (v době odevzdání metodiky byla smlouva v procesu podepisování zúčastněných stran, kopie podepsané smlouvy bude dodána na MK ČR neprodleně po podepsání)
22
IV. Seznam použité literatury a datových zdrojů 1. ARCDATA PRAHA, ČSÚ (2012). Digitální geografická databáze 1:500 000: ArcČR 500 [online]. Verze 3.0. Praha: ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ. [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/geograficka-data/ arccr-500/. 2. BOIX, R.; HERVÁS-OLIVER, J. L.; DE MIGUEL-MOLINA; B. (2014) Micro‑geographiesof creative industriesclusters in Europe: From hot spots to assemblages. Papers in Regional Science. V tisku. doi:10.1111/pirs. 12094. 3. BEDNÁŘ, P. Kreativní klastry. (2013) In: CIKÁNEK, M., a kol. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II. Praha: Institut umění − Divadelní ústav, s. 138−147. 4. BEDNÁŘ, P., DANKO, L. (2014) Kreativní klastry v zemích střední Evropy. In: ŠVIRÁKOVÁ, E. ed. Kreativní třída: talent vs. bohatství. Zlín: VeRBuM, s. 56−76. 5. ČSÚ, NIPOS (2014). Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012. Praha. [cit-2014-09-17]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2010/01/Vysledky_ uctu_kultury_CR_za_rok_2012.pdf. 6. Databáze firem a institucí ALBERTINA CZ [DVD] (2014). Praha: Bisnode Česká republika. 7. ESRI. ArcGIS Help 10.2 [online] (2013). Redlands, CA: ESRI. [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.2/. 8. EU (2013). Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013. 9. FESER, E., SWEENEY, S., RENSKI. H. (2005) A Descriptive Analysis of Discrete U. S. Industrial Complexes. Journal of Regional Science. Roč. 45, č. 2, s. 395−419. 10. KLÍCHA, M. (2011) Shluková analýza funkčních ploch pro sledování urbánního vývoje olomouckého regionu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Jana Svobodová, Ph.D.
23
11. PAVELKOVÁ, D.; BEDNÁŘ, P.; BIALIC-DAVENDRA, M.; BŘUSKOVÁ, P; KNÁPKOVÁ, A.; NOVOSÁK, J.; ZAHRADNÍK, P. (2013) Regionální klastrová politika. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Certifikovaná metodika. 12. SLACH, O.; KOUTSKÝ, J.; NOVOTNÝ, J.; ŽENKA, J. (2013). Creative Industries in the Czech Republic: a Spatial Perspective. E+M Ekonomie a Management. Roč. 16, č. 4, s. 14−29. 13. STOPKA, T. J., a kol. (2013) Factors Associated with Presence of Pharmacies and Pharmacies that Sell Syringes Over-the-Counter in Los Angeles County. Journal of Urban Health. Roč. 90, č. 6, s. 1079−1090.
24
V. Seznam publikací, které předcházely výsledku Za publikace zpracované v rámci projektu DF11P01OVV031 Mapování kreativních a kulturních průmyslů v ČR, které předcházely výsledku souboru specializovaných map s odborným obsahem, byly vybrány pouze ty se vztahem k metodice nebo případovým studiím mapování kulturních a kreativních průmyslů a dále ty směřující ke stanovení cílů a návrhů využití výsledku.
A. Seznam publikací věnovaných mapování kulturních a kreativních průmyslů 1. CIKÁNEK, M.; ŽÁKOVÁ, E.; LEHEČKOVÁ, E.; JAUROVÁ, Z.; BEDNÁŘ, P. (2013) Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. 2. GHILARDI, L. (2014) Kreativní a aktivní Zlínsko. Překlad: Dana Hamplová. Redakce: Eva Žáková, Lucie Bartoňová, Martina Běťáková, Pavel Bednář. Jazykové korektury: Dana Hamplová. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015‑03-10]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kreativni-aaktivni-zlinsko_lia-ghilardi.pdf. 3. GHILARDI, L. (2014) Zlin: A Creative and Proactive Region. London: Noema Culture & Place Mapping. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.idu.cz/ media/document/zlin-final-report-feb2.pdf. 4. KRAUS, M. (2012) Kulturní a kreativní průmysly v Německu − Národohospodářský význam, struktura a způsob podpory kulturních a kreativních odvětví. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.idu. cz/media/document/2-nemecke-kkp.pdf. 5. KRAUS, M. (2012) Kulturní a kreativní průmysly v Rakousku. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/ document/kp-v-rakousku.pdf. 6. NÁVRAT, P.; DUBOVÁ, M. (2014) Kulturní a kreativní průmysly Pardubic. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.idu. cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-pardubic.pdf.
25
7. ŽÁKOVÁ, E.; CIKÁNEK, M. (2012) Problémová analýza kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v kontextu politiky soudržnosti EU 2014+. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/ document/problemova-analyza-kulturnich-a-kreativnich-prumyslu.pdf. 8. ŽÁKOVÁ, E.; MIXOVÁ, M. (2014) Mapování potřeb v oblasti kulturních a kreativních průmyslů: Podkladový materiál k vyjednávání strategické podpory kulturních a kreativních odvětví. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/mapovani-potreb-dle-oboru_ idu_leden-2014_souhrn.pdf. 9. ŽÁKOVÁ, E. A KOL.; (2014) Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR: Vymezení, kvantitativní mapování a strategické dokumenty I. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.idu.cz/cs/ publikace-7
B. Seznam publikací věnovaných podpoře kulturních a kreativních průmyslů z Evropské unie 1. EXPERTNÍ PRACOVNÍ SKUPINA ČLENSKÝCH STÁTŮ EU. (2012) Jak strategicky využívat evropské podpůrné programy, včetně strukturálních fondů, jak pečovat o kulturní potenciál pro lokální, regionální a národní rozvoj a podporovat jeho vedlejší účinky v širší ekonomice?: Strategická příručka. Překladatel: Tereza Hubačová. Odborná redakce: Martin Cikánek. Stylistická a jazyková redakce: Petr Lehečka. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/strategicka-prirucka-kkp_final.pdf. 2. KRAUS, M.; ŽÁKOVÁ, E. (2014) Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: Vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.idu.cz/ media/document/kultuni-a-kreativni-prumysly-ve-vybranych-zemich-evropskeunie.pdf. 3. MARKOVÁ, B.; ŽAROŠSKÁ, M.; ŽÁKOVÁ, E. (2012) Podpora kultury z Evropské unie. Praha: Institut umění − Divadelní ústav. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http:// www.idu.cz/media/document/prirucka-podpora-kultury-z-evropske-unie.pdf.
26
VI. Příloha Specializované mapy s odborným obsahem přirozených klastrů v oblastech kreativních a kulturních průmyslů v České republice A. Kulturní sektor Příloha A1: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti fotografických činností Příloha A2: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti kulturního dědictví Příloha A3: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti scénických umění Příloha A4: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených regionálních klastrů v oblasti umělecké tvorby Příloha A5: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti umělecké tvorby Příloha A6: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti uměleckého vzdělávání
B. Sektor kulturních průmyslů Příloha B1: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti filmu, televize a rozhlasu Příloha B2: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti hudby Příloha B3: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti překladatelských a tlumočnických činností Příloha B4: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti vydavatelských činností
27
C. Sektor kreativních průmyslů Příloha C1: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti architektury Příloha C2: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti designu Příloha C3: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených regionálních klastrů v oblasti reklamy Příloha C4: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti reklamy
D. Typy přirozených urbánních klastrů Příloha D1: Specializovaná mapa s odborným obsahem typů přirozených urbánních klastrů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů
28
Příloha A1: Přirozené urbánní klastry v oblasti fotografických činností v České republice k roku 2014
29
Příloha A2: Přirozené urbánní klastry v oblasti kulturního dědictví v České republice k roku 2014
30
Příloha A3: Přirozené urbánní klastry v oblasti scénických umění v České republice k roku 2014
31
Příloha A4: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených regionálních klastrů v oblasti umělecké tvorby
32
Příloha A5: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti umělecké tvorby
33
Příloha A6: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti uměleckého vzdělávání
34
Příloha B1: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti filmu, televize a rozhlasu
35
Příloha B2: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti hudby
36
Příloha B3: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti překladatelských a tlumočnických činností
37
Příloha B4: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti vydavatelských činností
38
Příloha C1: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti architektury
39
Příloha C2: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti designu
40
Příloha C3: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených regionálních klastrů v oblasti reklamy
41
Příloha C4: Specializovaná mapa s odborným obsahem přirozených urbánních klastrů v oblasti reklamy
42
Příloha D1: Specializovaná mapa s odborným obsahem typů přirozených urbánních klastrů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů
43
