Klá ter v Chotû ovû

mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:23

Stránka 120

Klá‰ter v Chotû‰ovû Jan SOUKUP

1

Historie klá‰tera

klá‰tera a jeho prestiÏ. Památkou na jeho sta-

Obr. 1. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, historická fo-

Chotû‰ovsk˘ klá‰ter patfií spolu s premonstrát-

vební aktivity je jádro prelatury s monumentální-

tografie od v˘chodu z prostoru návsi, okolo roku 1910.

skou Teplou, cisterciáck˘mi Plasy a benediktin-

mi sklepy, zaloÏené na pÛdor ysu pravidelného

(Fotoarchiv OS Klá‰ter Chotû‰ov)

sk˘mi Kladruby do ãtvefiice velk˘ch západoães-

kfiíÏe. Druhá rána pfii‰la v roce 1421, kdy husit-

k˘ch klá‰terÛ zaloÏen˘ch ve 12. a 13. století.

ská vojska pod pfiím˘m velením Jana ÎiÏky klá‰-

Mezi tûmito klá‰tery vyniká Chotû‰ov prostorov˘m

ter dobyla, pobila obranu a jejího velitele upálila

kter˘ jej prodal v roce 1822 kníÏeti Thurn Taxiso-

architektonick˘m konceptem a krajináfiskou úlo-

v sudu. K tfietímu zniãení klá‰tera do‰lo na po-

vi. Ten mûl zájem pouze o panství a jeho hospo-

hou dominanty. I pfies ztrátu klá‰terního kostela

ãátku stavovského povstání a znovu v prÛbûhu

dáfiské budovy a o vlastní budovy klá‰tera nedbal.

v 19. století je jeho architektonická, historická

tfiicetileté války. Její konec zastihl Chotû‰ov vylid-

Podle hloubky pozdûj‰ích oprav na konci 19. sto-

i památková hodnota vrcholná, se stfiedoevrop-

nûn˘ a ekonomicky zruinovan˘. Druhá polovina

letí se zdá, Ïe jeho tehdej‰í stav si nijak nezadal

sk˘m v˘znamem. Klá‰ter hrál v ãesk˘ch dûjinách

17. století byla obdobím stabilizace a ekonomic-

s dne‰ním ‰patn˘m stavem. V roce 1877 byl

ãasto aktivní roli a nepochybnû ovlivnil Ïivot v tom-

kého rÛstu, které pfiipravilo pÛdu velkému obnovi-

klá‰ter pronajat sestrám fiádu Nav‰tívení Panny

to regionu.

telskému dílu chotû‰ovsk˘ch probo‰tÛ, zejména

Marie, které zde zfiídily rodinnou ‰kolu s penzio-

Klá‰ter v Chotû‰ovû byl zaloÏen mezi roky

Dominika Peterky a Kry‰tofa Franti‰ka Schmidta.

nátem. V roce 1901 byl ke konventu pfiistavûn

1202 a 1208 západoãesk˘m velmoÏem Hrozna-

V roce 1736 zaãala v˘stavba nové budovy kon-

stavitelem Josefem Haberzettlem z Chebu mal˘

tou pro premonstrátky. První rána pfii‰la po pádu

ventu, údajnû podle plánÛ plzeÀského architekta

trojlodní kostel zasvûcen˘ Nejsvûtûj‰ímu srdci

krále Pfiemysla Otakara II., kdy celou zemí zmíta-

Jakuba Augustona mlad‰ího. Stavbu provádûl

Pánû jako náhrada za zbofien˘ klá‰terní kostel.

la fiada drobn˘ch válek, bûhem nichÏ byl v roce

Martin Kondel, kter˘ získal rozsáhlé zku‰enosti

V roce 1938 sestry klá‰ter odkoupily, ale za dva

1280 klá‰ter dobyt a vypálen. Vrcholem Ïivota

na stavbû konventu v Plasích. Dokonãena byla

roky byla ‰kola nûmeck˘mi okupaãními orgány

stfiedovûkého klá‰tera bylo období tûsnû pfied

v roce 1756.

zru‰ena a nahrazena starobincem a o nûco poz-

husitsk˘mi válkami za probo‰ta Sulka z rodu pá-

Klá‰ter byl zru‰en císafiem Josefem II. v roce

nÛ z R˘zmberka, jenÏ znaãnû rozmnoÏil jmûní

1782 a následnû pfiedán NáboÏenskému fondu,

120

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 2 / O B N O V Y PA M ÁT E K | J a n S O U K U P / K l á ‰ t e r v C h o t û ‰ o v û

dûji ubytovnou pro dívky totálnû nasazené ve zbrojním prÛmyslu.

mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:23

Stránka 121

Po skonãení války byly zprvu vyhnány nûmecké

v˘znamnûj‰í místností konventu. V letech

cuje pfii jednáních o dotacích i pfii v˘bûru vhod-

sestry a v roce 1950 i ãeské a klá‰ter byl pfiedán

1754–1756 byla vyzdobena malbami plzeÀského

n˘ch dodavatelsk˘ch firem a vykonává stavební

armádû. Toto vyuÏití pro nûj znamenalo dal‰í z fia-

malífie Julia Luxe. Severnû od konventu jsou pro-

dozor. SdruÏení organizuje roãnû 5–6 v˘stav, z nichÏ

dy tûÏk˘ch ran. Nastala postupná a neúprosná

story, dnes parkovû upravené, které byly vnûj‰ím

nûkteré jsou kaÏdoroãní, jako napfiíklad Amatér-

devastace celého areálu, která se paradoxnû

nádvofiím klá‰tera. Zde stál dvouvûÏov˘ klá‰terní

sk˘ Chotû‰ov, v˘stava v˘tvarn˘ch prací ÏákÛ ‰kol.

prohloubila po roce 1973, kdy armáda klá‰ter

kostel sv. Václava, zbofien˘ v roce 1837. Zachova-

Koncerty se konají v letním období po mûsíci. Zá-

opustila. Za dal‰ích osmnáct let zmûnil klá‰ter

lo se pouze nûkolik vyobrazení a snad i archeolo-

fiijov˘ koncert je souãástí Haydnov˘ch slavností.

tfiikrát vlastníka, ale pouze Krajské stfiedisko pa-

gické stopy pod zemí. Souãástí areálu jsou dopro-

Nepochybnû unikátní jsou kaÏdoroãní setkávání

mátkové péãe v Plzni se snaÏilo za svého krátké-

vodné objekty, které se nacházejí pfieváÏnû na

chovanek klá‰terní ‰koly, v jejichÏ fiídnoucích fia-

ho pÛsobení agonii zastavit, bohuÏel bez pod-

sever od konventu. Nejv˘znamnûj‰í stavbou je pre-

dách se nacházejí dárkynû na obnovu, a posléze

statného úspûchu. V roce 1991 pfievzala klá‰ter

latura, obydlí probo‰ta, pozdûji opata. Prelatura by-

i srazy b˘val˘ch vojákÛ, ktefií si svou vojenskou

obec Chotû‰ov od spoleãnosti Hotely Liberec,

la zásadnû pfiestavûna za probo‰ta Sulka koncem

sluÏbu odslouÏili v Chotû‰ovû. Dodnes bylo zís-

ale za pÛl roku vydala konventní budovu s okolní-

14. století, kdy dostala monumentální a vskutku

káno témûfi 40 milionÛ Kã, které byly pouÏity pfie-

mi pozemky pÛvodnímu vlastníku, fiádu sester

reprezentaãní charakter. V severní ohradní zdi ved-

váÏnû na obnovu krovÛ a stfiech. Kromû toho by-

Nav‰tívení Panny Marie. Sestry uÏ na správu ta-

le prelatury je brána a pû‰í vstup do klá‰tera. Na

la sejmuta a znovu osazena malba Julia Luxe nad

kového majetku nemûly sil, a tak ji vykonávala

západ od nûho se nachází 160 m dlouhá fiada ob-

schodi‰Èovou halou (188 m2) a opraven vstup do

zprvu Christiana a. s. Praha a po jejím zániku

jektÛ, které slouÏily jako hospodáfiské budovy

klá‰tera i do konventu. V roce 2008 bylo vyrobe-

v roce 1994 obec Chotû‰ov. V roce 2002 obec

a ubytovny pro zamûstnance klá‰tera.

no a osazeno ‰estnáct oken do chodeb prvního

získala budovu konventu s pfiilehl˘m pozemkem.

Konvent je obepnut velmi zajímavû trasovanou

patra. To navázalo na akci Kup si své okno, z její-

Po celou dobu, kdy byl konvent ve vlastnictví fiá-

zdí, která zejména na jiÏní stranû pÛsobí znaãnû

hoÏ v˘tûÏku byla opravena a doplnûna okna do

du, poskytovala obec finanãní prostfiedky pro zá-

monumentálnû. Zaãíná na obou nároÏích severo-

kapitulní sínû. Pro zajímavost, budova konventu

chranu klá‰tera a organizovala jeho opravy, byÈ

západního kfiídla a vlnkou navazuje na letohrádky.

má pfiesnû 365 oken nejrÛznûj‰í velikosti a slo-

ve skromn˘ch rozmûrech.

Od letohrádkÛ smûrem k jihov˘chodu symetricky

hu. V posledních ãtyfiech letech byl v˘znamn˘m

opisuje kfiivku s kos˘m nároÏím v ose konventu,

sponzorem i plzeÀsk˘ pivovar Prazdroj a Spolek

Struãn˘ popis klá‰tera

zapojuje dvû vûÏe, z nichÏ západnûj‰í je vodáren-

plzeÀsk˘ch právováreãníkÛ. BohuÏel spolek zani-

Hlavní budovou je konvent, postaven˘ na kraji

ská vûÏ, a vymezuje trojúhelníkovou tzv. ·ípovou

kl a PlzeÀsk˘ Prazdroj nasmûroval své sponzor-

terénního zlomu. Ve tfiech kfiídlech se jeví jako

zahradu. Toto tvarování zdi je v Chotû‰ovû zcela

ské aktivity pouze do mûst, v nichÏ sídlí jeho pod-

jednopatrov˘, jihov˘chodní kfiídlo je vy‰‰í o dvû

jedineãné a nemá v âechách konkurenci. Pomáhá

niky. I tak byly jejich pfiíspûvky podstatné. V rámci

poschodí, která jsou ve skuteãnosti suterény.

„rozpustit“ mohutnou hmotu konventu do drob-

propagace klá‰tera vydalo obãanské sdruÏení

âtyfikfiídlá budova je tvofiena dvoutrakty chodeb

nûj‰ího okolí a pfiesnû mu vymezuje místo na

publikaci autora Martina Pácala o chotû‰ovském

a cel ãi jin˘ch místností rÛzného urãení. Do vnitfi-

okraji terénního zlomu. Mimofiádnû zdafiilé je za-

rodáku Franti‰ku Xaveru Margoldovi, posledním

ního rajského dvora jsou kfiídla roz‰ífiena rizality,

sazení klá‰tera do krajiny, které je pÛsobivé jak

architektu dostavby katedrály sv. Víta v Praze,

obsahujícími schodi‰tû, pfiípadnû záchody. Pouze

z bezprostfiední blízkosti – z návsi, tak z dálko-

pod názvem Zapomenut˘ fantom. V leto‰ním roce

v severozápadním traktu je v rizalitu kapitulní síÀ

v˘ch pohledÛ. V tomto v˘znamu krajinotvorného

vydá sdruÏení novou publikaci o dûjinách klá‰tera

nad pfiízemní oratofií. Stfied hlavního, jihov˘chod-

objektu má Chotû‰ov u nás jen velmi málo ob-

od Milana Hlinomaze.

ního kfiídla tvofií na vnûj‰í stranû mûlk˘ rizalit,

dob, snad Svatou Horu ve stfiedních âechách

Na obnovû se podílejí kromû profesionálních fi-

ukonãen˘ patrov˘m pavilonem, kter˘ má nad se-

a Svat˘ Kopeãek u Olomouce; v blízkém soused-

rem i dal‰í aktivisté – skauti z Chotû‰ova a mlá-

bou sálové prostor y, pÛvodnû ãtyfii, dnes pût,

ství pak klá‰ter Göttweig v Rakousku.

deÏ ze salesiánského stfiediska v Plzni, která pro

protoÏe nejniωí prostor byl pfiestropen. Zajímavé

své kulturní aktivity v klá‰tefie zaloÏila Obãanské

je filozofické fiazení tûchto prostor. Spodní dvû

Pokusy o obnovu

sdruÏení Chotû‰ovská vlna (pomáhají od roku

jsou pro potû‰ení tûla – sala terrena a refektáfi.

Snahy obce Chotû‰ov o obnovu areálu se da-

1998, OS od roku 2003). Mladí nad‰enci se za-

Nad nimi je hlavní sál pro shromáÏdûní komunity

tují od zmûny politické situace v zemi. Bez ohle-

pojili do drobné údrÏby a ãi‰tûní areálu. Aby získa-

a nejv˘‰e umístûná prostora je knihovna, tedy

du na konkrétní vlastnické pomûr y organizuje

li prostfiedky pro svou ãinnost, organizují vÏdy prv-

prostor pro potû‰ení ducha. V‰echny prostor y

obec opravy klá‰tera za pomoci mnoha dobrovol-

ní sobotu v srpnu tzv. Veãer pro klá‰ter Chotû‰ov,

jsou spojeny monumentálním schodi‰tûm, na je-

níkÛ. Lze konstatovat, Ïe velk˘ podíl mají dvû ob-

pÛldenní akci prohlídek, pfiedná‰ek, koncer tÛ

hoÏ stropû je iluzivní freska s pokraãováním

ãanská sdruÏení, která pomáhají se záchrann˘mi

a historick˘ch vystoupení, které v posledních le-

schodi‰tû vzhÛru. Jedná se o zobrazení putování

pracemi a vná‰ejí do klá‰tera Ïivot.

tech pfiilákaly pokaÏdé nûco pfies 1200 náv‰tûvní-

sester do nebe a freska tak spojuje realitu klá‰terního schodi‰tû s nadzemsk˘m prostorem.

Prvním je Obãanské sdruÏení Klá‰ter Chotû‰ov

kÛ. PfiestoÏe se podafiilo zachránit konvent pfied

(od roku 1991), které zaji‰Èuje prÛvodcovskou

zniãením a klá‰ter vstoupil do povûdomí obyvatel

Na severozápadní stranû konventní budovy byl

sluÏbu, organizuje koncerty a v˘stavy a stará se

jako Ïivá souãást obce a okolí, je nutné konstato-

pfiistavûn drobn˘ novobarokní kostel, jehoÏ osa je

o drobnou údrÏbu. Kromû toho má v péãi klá‰ter-

vat, Ïe se zatím nevedlo uvést do Ïivota reáln˘

kolmá na kfiídlo konventu. Kostel je trojlodní s ve-

ní muzeum, jehoÏ sbírky stále doplÀuje o aktuální

zpÛsob jeho vyuÏití. Impulsem se zdálo b˘t v roce

stavûn˘mi emporami. Na nûj navazuje oratofi pro

nálezy a prohlubuje jeho informaãní funkci. Autor

2000 jeho zafiazení organizací World Monuments

chovanky a sestry v pfiízemí pÛvodní budovy a ka-

ãlánku jako pfiedseda sdruÏení vypracovává ma-

Found z New Yorku mezi 100 nejohroÏenûj‰ích

pitulní síÀ v patfie ve dvorním rizalitu, která je nej-

teriály pro pfiípravu obnovovacích prací, spolupra-

staveb svûta, ale zájem od té doby spí‰e upadal.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 2 / O B N O V Y PA M ÁT E K | J a n S O U K U P / K l á ‰ t e r v C h o t û ‰ o v û

121

mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:24

Stránka 122

2

3

4

5

6

122

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 2 / O B N O V Y PA M ÁT E K | J a n S O U K U P / K l á ‰ t e r v C h o t û ‰ o v û

mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:24

Stránka 123

Obr. 2. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, leteck˘ pohled od severozápadu. (Foto Jifií Bûl, 1992) Obr. 3. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, leteck˘ pohled od jihov˘chodu. (Foto Jifií Bûl, 1994) Obr. 4. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, pohled od jihu z klá‰terní zahrady. (Foto Jifií Bûl, 1994) Obr. 5. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, budova konventu, vnitfiní dvÛr, severozápadní kfiídlo. (Foto Jan Soukup, 2004) Obr. 6. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, pÛdorys klá‰tera v dobû jeho zru‰ení 1782 s orientaãním zakreslením zbofien˘ch budov. (Kresba Jan Soukup) Obr. 7. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, budova prelatury od severov˘chodu. (Foto Jan Soukup, 2006)

7

Bûhem 90. let 20. století se se‰lo cca 40 návr-

o obrovské hodnoty umûleck˘ch dûl, které jsou

meãku, Akademii v˘tvarn˘ch umûní a moÏná Bis-

hÛ, jak klá‰ter vyuÏít, ale Ïádn˘ nemûl reáln˘ zá-

svûdectvím umûní na‰ich pfiedkÛ a hlavnû jsou

kupství plzeÀské.

klad. Klá‰ter investory sice lákal, ale zároveÀ je

souãástí na‰eho domova a umûleckého bohat-

Expozice plastiky a restaurátorské dílny vyuÏijí

odrazovala skuteãnost velk˘ch vstupních nákladÛ

ství na‰í vlasti.“ Z uvedeného vypl˘vá nutnost

polovinu objemu konventu. Jejich neopominutel-

a omezená moÏnost dûlat v budovách dispoziãní

koncepãní v˘mûny na místû ohroÏen˘ch plastik

nou v˘hodou je minimalizace stavebních zásahÛ

zmûny pro nové vyuÏití. Nejãastûj‰ím námûtem

formou zhotovení jejich kopií a umístûní pÛvod-

a dispoziãních zmûn do stávajícího stavu konven-

bylo poskytování sociálních ãi zdravotnick˘ch slu-

ních umûleck˘ch dûl do interiéru vhodného pro

tu. Druhou aktivitou je Klá‰terní muzeum, které

Ïeb. Vyskytl se ale i návrh demontování barok-

deponování vût‰ího mnoÏství sochafisk˘ch dûl ja-

jiÏ ve skromné formû existuje. Vhodné prostor y

ních krovÛ a jejich sestavení v klá‰terní zahradû

ko prohlídkové lapidárium. Tato akce musí mít

jsou v prvním patfie západního a jiÏního kfiídla

pro provoz originálních hospod. S osudem budov

pfiímou spojitost od vytipování ohroÏené plastiky

s propojením na kapitulní síÀ a prostor schodi‰tû

klá‰tera si navrhovatel hlavu nelámal. Provûfiová-

pfies její okamÏité umístûní v kr yté prostofie

se slavnou freskou a navazující sál ve druhém

ní investorsk˘ch zámûrÛ vedlo k poznání, Ïe kon-

a restaurování pro interiér, zhotovení kopie a její

patfie. Muzeum by v první fiadû prezentovalo dûji-

vent nelze uÏívat pro podnikatelsk˘ zámûr, ale

navrácení na pÛvodní místo aÏ po koneãné uloÏe-

ny klá‰tera v Chotû‰ovû na pozadí historie vel-

pro kulturní úãely. VyuÏití celého areálu jedním

ní originálu v bezpeãném prostfiedí. Za ohroÏené

k˘ch západoãesk˘ch klá‰terÛ (Teplé, Kladrub

provozovatelem zfiejmû nebude moÏné. Zákla-

plastiky na místû lze povaÏovat nûkolik desítek

a Plas).

dem je vyuÏít konventní budovu, která jiÏ dal‰í ak-

soch. Asi nejv˘znamnûj‰í je monumentální jez-

Velké prostor y v klá‰tefie nabízejí také moÏ-

tivity pfiitáhne. Takovou moÏností je podle názoru

decká socha sv. Jifií z Kfiimic od Lazara Wideman-

nost pofiádat kulturní akce. JiÏ dnes je klá‰ter

obce i pracovníkÛ obãansk˘ch sdruÏení zfiízení ex-

na, kr ytá jiÏ dvacet osm let ohyzdnou stfiechou

souãástí Haydnov˘ch slavností, jeÏ se konají na

poziãního depozitáfie kamenné barokní plastiky

uprostfied nádvofií zámku.

zámku v Dolní Lukavici. Právû velké prostory pro

plzeÀského regionu v rámci akce Záchrana barokních plastik na PlzeÀsku.

Restaurátorské dílny by se mûly stát základem

koncer ty jsou pfiedností klá‰tera v Chotû‰ovû.

restaurátorské ãinnosti v PlzeÀském kraji. Po-

Chybí ale zázemí pro posluchaãe i úãinkující. Toto

Citace z dÛvodové zprávy: „Je nepfiíjemnou sku-

stupnû by mûly b˘t materiálovû vybaveny i na re-

kulturní centrum je moÏné umístit v kostele Nej-

teãností, Ïe barokní plastika v západních âe-

staurování druhovû rÛzn˘ch památek – napfiíklad

svûtûj‰ího srdce Pánû v severním kfiídle, kde jsou

chách, která je souãástí interiéru na‰ich mûst

pro památky dfievûné ãi textilní. S tím by mûla

také prostorové moÏnosti pro zázemí úãinkujících

a krajiny venkova, byla realizována obvykle z ne-

souviset vzdûlávací ãinnost, pfiedávání zku‰enos-

– ‰atny a hygienické vybavení. V rámci rÛzn˘ch

pfiíli‰ kvalitního místního pískovce. Ten vlivem po-

tí formou workshopÛ a semináfiÛ. Náv‰tûvníci

festivalÛ a konkrétních akcí by se vyuÏívaly i dal‰í

vûtrnosti, stárnutí materiálu a nekvalitního ovzdu-

klá‰tera by vidûli nejen samotná zachránûná v˘-

sály, zejména nádherná kapitulní síÀ, ale i refek-

‰í je dnes na konci své Ïivotnosti. Restaurátorské

tvarná díla, ale i metody a postupy uÏívané pfii je-

táfi, hlavní sál i b˘val˘ sál knihovny. Oblíben˘m

zásahy jí mohou prodlouÏit Ïivot, ale ve skuteã-

jich záchranû. Nejsvízelnûj‰í je otázka financová-

místem je v souãasnosti také prostor schodi‰tû

nosti jsou to jen kosmetické úpravy pouze nepatr-

ní celé akce. Proto je nutné spojení zájmov˘ch

pod freskou, kde se konají pfiedvánoãní koncerty

nû prodluÏující agonii jednotliv˘ch plastik. Je to

subjektÛ, za které lze povaÏovat: Obec Chotû‰ov,

a svatební obfiady. Obnova se v‰ak net˘ká jen do-

zjevné ze skuteãnosti, Ïe jiÏ restaurovaná díla po-

NPÚ – ÚOP v Plzni, Obãanské sdruÏení Klá‰ter

minantní budovy konventu, ale i vedlej‰ích sta-

tfiebují stále nové zásahy ve zkracujícím se cyklu.

Chotû‰ov, Krajsk˘ úfiad plzeÀského kraje, Sou-

veb, z nichÏ nejv˘znamnûj‰í je prelatura. Zde je jiÏ

V krátké dobû dojde k situaci, ve které pfiijdeme

kromou umûleckoprÛmyslovou ‰kolu v Plzni – Zá-

pfiipraven projekt na opravu stavby pro potfieby

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 2 / O B N O V Y PA M ÁT E K | J a n S O U K U P / K l á ‰ t e r v C h o t û ‰ o v û

123

mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:24

Stránka 124

9

8

10

Obr. 8. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, detail maleb

ním letohrádku na jihozápadní stranû konventu.

3. Václav HATAJ: Chotû‰ov. Památná místa na‰e-

Franti‰ka Julia Luxe (1756) v kapitulní síni v 1. patfie se-

Na rozdíl od jmenovan˘ch velk˘ch západoãesk˘ch

ho kraje, PlzeÀ 1927 a 1993.

verozápadního kfiídla budovy konventu s námûtem lore-

klá‰terÛ se Chotû‰ov pot˘ká se základní otázkou

4. Kolektiv autorÛ: Umûlecké památky âech 1

tánsk˘ch litanií na klenbû. (Foto Jan Soukup, 2007)

svého vyuÏití. V˘‰e uveden˘ program je prvním

(A-J), Praha 1977.

Obr. 9. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, nástropní mal-

reáln˘m námûtem. Na tomto zámûru se musí

5. Karel FOUD, TomበKAREL: JiÏní PlzeÀsko I.,

ba Franti‰ka Julia Luxe (1756) ve schodi‰Èové hale jihov˘-

shodnout v‰ichni partnefii; první kroky jiÏ byly uãi-

historicko-turistick˘ prÛvodce ã. 12, DomaÏlice

chodního kfiídla budovy konventu s námûtem Cesta fiehol-

nûny. Historie nás uãí, Ïe památky jsou trpûlivé,

1999.

nic k Bohu. (Foto Jan Soukup, 2002)

ale jen v rámci fyzikálních zákonÛ. Bylo by krut˘m

6. Kolektiv autorÛ: Chotû‰ov a jeho dominanta,

Obr. 10. Chotû‰ov (okres PlzeÀ-jih), klá‰ter, refektáfi

provinûním na na‰em fiídnoucím památkovém bo-

Klatovy 2002.

v pfiízemí jihov˘chodního kfiídla. (Foto Jan Soukup,

hatství a hfiíchem na na‰ich potomcích nezachrá-

7. Milan HLINOMAZ: Chotû‰ov, PlzeÀ 2009, v tis-

2001)

nit tento architektonick˘ skvost pro dal‰í Ïivot.

ku.

obce i se stavebním povolením. Bude zde umís-

Základní literatura o klá‰teru Chotû‰ov:

tûn obecní úfiad s obecní knihovnou a klubovnami

1. Antonín PODLAHA: Posvátná místa království

kulturního stfiediska. O finanãní prostfiedky je za-

ãeského, díl II, Vikariát plzeÀsk˘, Praha 1908.

Ïádáno z programu IOP 2007–2013.

2. Jaroslav KAMPER, Zdenûk WIRTH: Soupis pa-

Dal‰ím zámûrem, kter˘ je v souãasné dobû ve stadiu provûfiování a formulování dohod, je zfiíze-

mátek historick˘ch a umûleck˘ch v politickém okresu Stfiíbrském, Praha 1908.

ní Hasiãského muzea jiÏního PlzeÀska v barok-

124

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 2 / O B N O V Y PA M ÁT E K | J a n S O U K U P / K l á ‰ t e r v C h o t û ‰ o v û