Křižovatka Albertov a okolní tramvajové zastávky po generální přestavbě

08_2007_.qxd:NP2

2.8.2007

14:13

Stránka 1

8

NUSLE

ROČNÍK 9

SRPEN 2007

Téma měsíce str. 2 a 4

Z obsahu

BARIÉRY V PRAZE 2 Jaká je na‰e mûstská ãást z pohledu lidí s omezen˘mi moÏnostmi pohybu

NOVÉ MùSTO

VY·EHRAD

VINOHRADY

VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ ZÓNY PLACENÉHO STÁNÍ Praωtí radní schválili ceník parkovacích karet str. 4 a vybrali provozovatele ZPS

Informace

Společnost str. 8

ZDARMA

VINOBRANÍ NA GRÉBOVCE Hlavním dûji‰tûm leto‰ního vinobraní v Praze 2 bude unikátní park Grébovka

Letní zážitky v naší městské části

VáÏení ãtenáfii a obãané Prahy 2, poprvé se mi dostalo milé pfiíleÏitosti oslovit Vás úvodním ãlánkem v na‰ich Novinách Prahy 2.

Slovo úvodem Pfii této pfiíleÏitosti bych Vás rád pozdravil a popfiál Vám co nejvíce pfiíjemnû stráven˘ch dní v tomto letním a horkem pfiekypujícím období. Pfiímo se nabízí letní tematika a s tím spojené cestování. Jistû mnozí z nás zatouÏí nav‰tívit nûkteré z mofisk˘ch letovisek, jiní dají pfiednost turistice – aÈ jiÏ po krásné ãeské krajinû ãi v zahraniãí. Tûm, ktefií ãást svého volna ãi víkendy hodlají strávit v na‰í Praze 2, patfií následující inspirace. Kde jinde zaãít, neÏ u na‰í nejznámûj‰í památky, vy‰ehradského komplexu s bazilikou sv. Petra a Pavla. Areál Vy‰ehradu patfií mezi zajímavá v˘letní místa, kde si na své pfiijdou opravdu v‰ichni. Pro nejmen‰í náv‰tûvníky je zde k dispozici dûtské hfii‰tû, milovníci historie se kromû prohlídky historického komplexu mohou seznámit i s dávnou podobou Vy‰ehradu v rámci stálé expozice v Gotickém sklepû a rovnûÏ si mohou pfiipomenout v˘znamné osobnosti ãeského národa, pohfibené na místním hfibitovû. KaÏd˘ náv‰tûvník, bez rozdílu vûku, musí b˘t okouzlen pfiekrásn˘m v˘hledem na Prahu, kter˘ se sk˘tá z hradeb Vy‰ehradu. Málokdo ví, Ïe na‰e mûstská ãást má svÛj vlastní vinohrad v pfiíjemn˘ch Havlíãkov˘ch sadech. Nad vinohradem se nachází pÛvodní dfievûn˘ Viniãní altán, kter˘ je hned

TÉMA MĚSÍCE

vedle Novomûstské radnice nejoblíbenûj‰ím místem konání svateb. ObdivovatelÛm krásného v˘hledu na Prahu nabízí pfiíjemné posezení spolu s pohodlím restaurace, kde si náv‰tûvník mÛÏe vychutnat sklenku vína, vyrobeného z hroznÛ na zdej‰í vinici. Dal‰ím ãast˘m místem procházek jsou Riegrovy sady, které patfií mezi nejnav‰tûvovanûj‰í parky v Praze a jsou srdeãní záleÏitostí vût‰iny obyvatel Královsk˘ch Vinohrad. Dûti se snad budou radovat z pfiipravované studie roz‰ífiení dûtského hfii‰tû, jeÏ pfiestává z kapacitních dÛvodÛ postaãovat. Pro horkem vyãerpané náv‰tûvníky sadÛ bude brzy zprovoznûna novû zrekonstruovaná budova b˘valé mlékárny, kterou jistû mnozí pamatují z dob svého dûtství. Hned u Riegrov˘ch sadÛ mÛÏete vyuÏít pro relaxaci a sportovní vyÏití areál Sokola Vinohrady, a to vãetnû málo známého bazénu. Aktuálnû jednáme se zástupci Sokola, aby byly roz‰ífieny náv‰tûvní hodiny bazénu pro vefiejnost a do‰lo ke zlep‰ení celkového stavu bazénu, a to i s finanãní pomocí Prahy 2. Botanická zahrada na Albertovû je oázou klidu, kde se mÛÏete neru‰enû procházet a obdivovat práci botanikÛ. Z venkovních expozic je v˘znamn˘ unikátní exempláfi Ginkgo biloba, jehoÏ stáfií se odhaduje na pfiibliÏnû 130 let. Nejcennûj‰í expozicí je kolekce stfiedoevropské kvûteny, zaloÏená v roce 1904 a kontinuálnû udrÏovaná po cel˘ch následujících 100 let. Jen ‰koda, Ïe na území Prahy 2 není z dÛvodÛ historick˘ch, a také z dÛvodu zastavûnosti, pfiíli‰ mnoho místa pro cyklistiku anebo in-line bruslení, a tak asi nejbliωí moÏná trasa pro tento sportovní druh aktivity zaãíná v Podskalí podél Vltavy. Závûrem bych Vám chtûl popfiát krásné proÏití letních dnÛ nejen v Praze 2 – a pokud budete svÛj voln˘ ãas na sluníãku trávit aktivnû, dovolil bych si pfiipomenout doporuãení o nutnosti dodrÏování pitného reÏimu, které bûhem horkého léta platí dvojnásob.

VLTAVSKÁ PROMENÁDA: Po vzoru evropsk˘ch metropolí se mají postupnû promûÀovat pravobfieÏní vltavské náplavky. Poté, co náv‰tûvníci Ra‰ínova nábfieÏí mohli zaregistrovat zmûny v podobû nov˘ch laviãek, ko‰Û na odpadky a dal‰ích vylep‰ení, vyrostly zde také první obãerstvovací oázy: kromû nápojÛ si pfii procházce kolem fieky mÛÏeme dát staroãesk˘ trdelník, pfiípadnû koupit malou pozornost. První fáze projektu oÏivení náplavek byla symbolicky zahájena ve ãtvrtek 26. ãervence 2007 za pfiítomnosti starostky Mâ Praha 2 Jany âernochové (podrobnosti na str. 3). Text a foto: len

Praha soutěží s projektem rekonstrukce v Šumavské ulici

Vበradní Ing. Jan Vanûk (ODS)

Veřejná doprava v Praze 2

VáÏení ãtenáfii, tématem záfiijového ãísla budou Perspektivy vefiejné dopravy v Praze 2. Tak velké mûsto, jak˘m Praha je, se bez fungující mûstské dopravy, která kaÏd˘ den pfieváÏí sem a tam obrovské mnoÏství cestujících, prostû neobejde. Pro vût‰inu pasaÏérÛ, jezdících ráno do práce a odpoledne a veãer zpût domÛ, jsou ale jízdy pfieplnûn˘mi tramvajemi, autobusy i vozy metra doslova traumatizující. Zajímaly by nás Va‰e námûty k této problematice: • Dáváte pfiednost jízdû po Praze vlastním autem, nebo MHD (a proã)? • Dá se dojet bezpeãnû do Prahy 2 na kole? • Máte nûjak˘ nápad na zkvalitnûní a zefektivnûní MHD v Praze 2? • Jsou, podle Va‰eho názoru, vozy tramvají a metra a autobusy Dopravního podniku hl. m. Prahy dostateãnû moderní, mají potfiebnou kapacitu? Va‰e pfiíspûvky oãekáváme na e-mailu: [email protected] nebo na adrese: ÚMâ Praha 2, redakce, nám. Míru 20, 120 39 Praha 2, a to nejpozdûji do 22. srpna 2007.

Úvahy o tom, Ïe je potfieba zklidnit neustále narÛstající dopravu a s tím související negativní dopady na okolní svût, se v Evropû zaãaly objevovat uÏ v 70. letech minulého století. Dobrá a efektivní fie‰ení, vedoucí ke zlep‰ování Ïivotního prostfiedí a ke zv˘‰ení bezpeãnosti dopravy, zaãala vznikat postupem ãasu i u nás. Takové projekty by se mohly stát dobrou inspirací pro tvorbu dal‰ích programÛ. Jejich

propagaci si proto vzala za své Nadace Partnerství, která podporuje ve v‰ech regionech âR projekty udrÏitelného rozvoje a v rámci sv˘ch aktivit se napfi. zab˘vá podporou ekologicky ‰etrn˘ch zpÛsobÛ dopravy (vefiejná osobní doprava, cyklistika, chÛze) i bezpeãn˘mi cestami do ‰kol. Nadace Partnerství zaloÏila, jako reakci na souãasn˘ stav automobilové dopravy u nás, vlastní dopravní program. V jeho rámci je pod zá‰titou ministerstva dopravy (BESIPu) od roku 2002 vyhla‰ována soutûÏ ke zklidÀování dopravy ve mûstech a obcích âR, letos poprvé pod názvem Cesty mûsty. Jejím cílem je poukázat na pfiíklady dopravních fie‰ení, která respektují nejen jízdu motorov˘ch vozidel a pohyb dvou nejzranitelnûj‰ích úãastníkÛ silniãního provozu – chodcÛ a cyklistÛ, ale fie‰í i problémy parkování

nebo zásobování. Podmínkou úãasti je realizace soutûÏního projektu v posledních pûti letech. V˘sledky leto‰ní soutûÏe Cesty mûsty budou vyhlá‰eny v záfií, a to v rámci Evropského t˘dne mobility. „V praxi to obvykle znamená zúÏení jízdních pruhÛ pro automobily a naopak roz‰ífiení chodníkÛ, posílení zelenû nebo vymezení zvlá‰tních pruhÛ pro cyklisty,” fiekl k soutûÏi Petr ·míd z Nadace Partnerství a dodal: „DÛleÏitou podmínkou je prokazatelné zv˘‰ení bezpeãnosti v‰ech úãastníkÛ provozu, zejména chodcÛ a cyklistÛ, a pfiízniv˘ vliv na Ïivotní prostfiedí v okolí stavby.“ Leto‰ního roãníku soutûÏe Cesty mûsty se úãastní také hlavní mûsto Praha, a to s projektem rekonstrukce zastávek MHD v ·umavské ulici a úprav pfiilehlé kfiiÏovatky s Korunní ulicí. Na podzim loÀského roku byly vybaveny zastávky v obou smûrech bezbariérov˘m pfiístupem a rovnûÏ prvky pro orientaci nevidom˘ch. Souãasnû byly vytvofieny chodníkové mysy a dûlící ostrÛvky, usnadÀující chodcÛm pfiecházení. V Korunní ulici je nyní sice provoz upraven na jednosmûrn˘, ale zÛstala zachována moÏnost prÛjezdu vozidel MHD a cyklistÛ. Celé místo je tak pfiehlednûj‰í a bezpeãnûj‰í. Text: van/MHMP, foto: van

Křižovatka Albertov a okolní tramvajové zastávky po generální přestavbě Od stfiedy 18. ãervence Nuselské údolí a oblast Albertova po del‰í pauze opût oÏily tramvajov˘m provozem. Místní obyvatelé i lidé, ktefií tuto trasu vyuÏívají pfii cestách do centra, si urãitû oddychli. Skonãila první z leto‰ní série rekonstrukcí dÛleÏit˘ch dopravních kfiiÏovatek v centru Prahy, zahájená 14. kvûtna. Po dobu trvání vût‰iny prací na obnovû kfiiÏovatky Albertov, leÏící na rozhraní ulic Svobodova a Na Slupi, byla z této oblasti vylouãena ve‰kerá povrchová doprava; pozdûji se sem v omezeném rozsahu vrátil automobilov˘ provoz. Úpravy provádûné firmou Hans Wendel podle studie Metroprojektu Praha se t˘kaly úplné v˘mûny povrchÛ, vãetnû oprav pfiiléhajících úsekÛ v ulici Na Slupi (od Botiãské k Horské) a ve Svobodovû ulici (od Vy‰ehradské). PÛvodní tvar kfiiÏovatky Albertov zÛstal zachován, kompletní rekonstrukcí pro‰lo tramvajové loÏe. Opravy se samozfiejmû doãkalo i kabelové a trakãní trolejové vedení tramvajové tratû. Souãástí rozsáhlé akce byla obnova zastávkov˘ch prostor Albertov ve v‰ech smûrech. Na zastávce smûrem od Ostrãilova

námûstí, obnovené podle pÛvodních parametrÛ, vznikl uprostfied nástupi‰tû v místû pfiechodu bezbariérov˘ vstup. Ve smûru od V˘tonû byla nástupní hrana protaÏena na délku jedné soupravy s bezbariérov˘m pfiístupem ze zadní ãásti, kde je nyní nov˘ pfiechod pro chodce v celé ‰ífii komunikace. Nejvût‰í promûnou pro‰la zastávka ve smûru od Karlova námûstí. PÛvodní v˘stup cestujících do vozovky byl nebezpeãn˘, proto se pfiistoupilo k vybudování zastávkového mysu v podobû tzv. vídeÀské

Zastávka Albertov ve smûru od Karlova námûstí

zastávky – tj. vyrovnání v˘‰kové úrovnû chodníku a vozovky. Zastávka Albertov ve smûru od Karlova námûstí rekonstrukcí získala v˘stavní okolí – vzniklo tu Ïulou vydláÏdûné prostranství s nûkolika laviãkami, coÏ mÛÏe ãekání na tramvaj promûnit v pfiíjemn˘ záÏitek. Investor rekonstrukce kfiiÏovatky Albertov – Dopravní podnik hl. m. Prahy, koordinoval práce se spoleãností PraÏské vodovody a kanalizace, a. s., která situace vyuÏila k obmûnû zastaral˘ch vodovodních sítí. Z historie kfiiÏovatky Albertov Dne 6. ledna 1910 byla uvedena do provozu ãást tramvajové tratû vedené Svobodovou ulicí od Vy‰ehradské ulice pfies dne‰ní kfiiÏovatku Albertov a dále Nuselsk˘m údolím k Friãovû ulici. 25. ãervna 1931 byla zru‰ena podstatná ãást tratû ve Vy‰ehradské ulici, zhruba od dne‰ní zastávky Botanická zahrada po Svobodovu ulici. TraÈ se doãkala pfieloÏení do soubûÏné ulice Na Slupi, která ji pfiivedla do prostoru dne‰ní kfiiÏovatky. Na tomto místû se tedy nachází od roku 1931. Text a foto: len Zdroj: www.prazsketramvaje.cz

Nûkolik dní pfied dokonãením rekonstrukce

08_2007_.qxd:NP2

2.8.2007

14:13

Stránka 2

strana 2

TÉMA MĚSÍCE Zdrav˘ ãlovûk bere jako samozfiejmost, Ïe se po mûstû mÛÏe pohybovat relativnû bez omezení – a pokud na nûjakou pfiekáÏku narazí, jednodu‰e se jí vyhne. Mnohem sloÏitûj‰í to ale mají lidé odkázaní na invalidní vozík nebo slepeckou hÛl. Divili bychom se, co v‰echno mÛÏe jejich cesty ulicemi zkomplikovat. Bariéry z ulic a budov sice postupnû ub˘vají – nové stavby s „bezbariérovostí“ jiÏ musí poãítat, mnohé „staré“ pfiekáÏky jsou odstraÀovány pfii rekonstrukcích... Av‰ak vzhledem k tomu, Ïe pfiedchozích 40 let bariéry spí‰e vytváfielo, neÏ by je bouralo, máme co dohánût. A neÏ se bude Praha moci py‰nit nálepkou „bezbariérové mûsto“, uplyne je‰tû spousta vody. Zamûfiili jsme se na situaci v na‰í mûstské ãásti – nejen z pohledu handicapovan˘ch lidí, ale napfi. také maminek s koãárky.

Jak se po Praze 2 chodí s bílou holí JiÏ 25 let chodím ulicemi Prahy s bílou holí v ruce. Navrhuji ãtenáfii, kterého to alespoÀ trochu zaujme, aby se se mnou po nûkolika místech Prahy 2 pro‰el „poslepu“. UkáÏeme si, Ïe zku‰enému slepému nebo ‰patnû vidícímu chodci mûsto Praha a jeho mûstské ãásti – radnice Prahy 2 patfií dlouhodobû k tûm pfiíkladn˘m – vytváfiejí vstfiícné prostfiedí, takÏe mÛÏe b˘t i pfii tak znaãném handicapu, jak˘m zraková vada je, dostateãnû samostatn˘. UkáÏeme také na problémy s jedin˘m cílem, abychom pomohli zabránit vzniku dal‰ích podobn˘ch, popfiípadû tam, kde je to moÏné, aby do‰lo k nápravû. Je‰tû musím zdÛraznit, Ïe slep˘ ãlovûk se musí se sv˘m problémem pfiedev‰ím vyrovnat psychicky sám. Nu a pak udûlá moc dobfie, kdyÏ v fiádném kurzu prostorové orientace a samostatného pohybu získá první potfiebné dovednosti a návyky pro chÛzi s bílou holí. Cel˘ zbytek Ïivota pak bude sbírat zku‰enosti, pokud ho neodradí problémy se samostatn˘m pohybem spojené. Jeho chÛze bude postupnû jistûj‰í a stále bezpeãnûji bude zvládat i sloÏité orientaãní situace. Vydáváme se na procházku. Pfiijeli jsme metrem do stanice Námûstí Míru. UÏ na nástupi‰ti Nebezpeãnû postavené le‰ení na I. P. Pavlova je na‰tûstí minulostí nám majáãek na povel slepecké vysílaãky cinknutím sdûlil, kde je nástupní hrana eskalátorÛ, a hlasem oznámil reÏim chodu jeho jednotliv˘ch ramen. V˘raznû Ïluté hfiebínky na nástupních hranách upozorní i hodnû slab˘ zrak na místo vstupu na pohyblivou ãást. V podchodu hÛl nahmátla umûlou vodicí linii, a ta nás dovedla k v˘stupním schodÛm. Podél kostela sv. Ludmily vede bílou hÛl obrubník trávníku. U oznaãníku tramvajové zastávky by mûl b˘t signální pás z hrubé dlaÏby. DlaÏba je rekonstruována nedávno, pfiíslu‰n˘ stavební pfiedpis platí od roku 2001. Ale ouha – signální pás tu není! Na námûstí I. P. Pavlova u b˘valého rekonstruovaného hotelu KriváÀ ten signální pás je, ale holí ho mineme, protoÏe nesahá aÏ k pfiirozené vodicí linii, tedy pardon, aÏ ke zdi budovy. Ale to je dobfie, protoÏe by nás ten signální pás nedovedl na „zebru“ pfiechodu ve správném smûru. Není to nebezpeãné? Uji‰Èuji v‰echny, Ïe na frekventovanûj‰ím místû by ‰lo o Ïivot. Varovn˘ pás na rozhraní vozovky a chodníku fiíká zfietelnû „Pozor!“, ale právû v tomto pfiípadû je jeho funkce zpochybnûna. Úpravy pro slabozraké na eskalátoru Pfiechody na kfiiÏovatce Jeãná – I. P. Pavloobchodního centra na Karlovû nám. chybí va – Sokolská jsou velice frekventované vozidly a na samostatné pfiecházení pomûrnû dlouhé. Ale sloupky semaforÛ „charakteristicky tikají“, takÏe sloupek najdu a v kaÏdém okamÏiku vím, jak˘ signál svítí. Îe na nûkter˘ch jin˘ch kfiiÏovatkách semafor netiká? Nu, zkusíme to slepeckou vysílaãkou – ejhle, na pfiání chvíli tiká a pfiitom neru‰í okolí. Popojedeme tramvají na Karlovo námûstí. Kterou linkou nám fiekne reproduktor na pfiídi tramvaje opût na povel slepecké vysílaãky. Kudy dál naznaãí orientaãní majáãek nad schody do podchodu, aktivovan˘ opût slepeckou vysílaãkou. Namífiíme si to podchodem k pomûrnû novému obchodnímu centru. Opût ouha – pfiedepsané kontrastní úpravy pro slabozraké na schodech chybí a Ïluté eskalátorové hfiebínky také. Posezení v pfiedzahrádce dobré kavárny ãi restaurace mÛÏe b˘t v letních dnech velice pfiíjemn˘m oddechem. Ale pro procházejícího slepce nepfiíjemn˘m záÏitkem, jestliÏe se zaplete mezi stolky a Ïidliãky neladnû rozhozené na chodníku. Praha 2 patfií, na rozdíl od nûkter˘ch jin˘ch mûstsk˘ch ãástí, mezi ty, jeÏ dbají na to, aby pfiedzahrádky byly buì oplocené, na nízkém podiu, nebo jinak zaji‰tûné pro identifikaci bílou holí. Ale i zde se chyba vloudí – tfieba v bezprostfiední blízkosti budovy ÚMâ nebo na Karlovû námûstí. Vracíme se na I. P. Pavlova pro tfie‰inky na dortu. Nejprve ta, která tam, zaplaÈ pánbÛh, jiÏ není – nebezpeãné le‰ení s tyãemi trãícími do prostoru a chybûjícím vedením pro bílou hÛl. Tady byl zhotovitel velice bezohledn˘ a pfiíslu‰n˘ dozor vãetnû stavebního úfiadu velice laxní. Opravdu by mû zajímalo, jak by se fie‰il pfiípad o‰klivého zranûní, ke kterému tam skuteãnû do‰lo. Zranûné dûvãe se sv˘ch práv nedomáhalo. Snad pfií‰tû k podobnému nebezpeãnému lajdáctví nedojde. Nepotkali jste nûkdo nevidomého v podchodu stanice metra I. P. Pavlova? Patfiím mezi ty zku‰enûj‰í chodce, ale pfii nutnosti tudy projít se mû zmocÀují znaãnû nepfiíjemné pocity. Podchod je pomûrnû úzk˘. Jednu stûnu tvofií obchÛdky a obtûÏují jen do cesty vystrãená reklamní „áãka“. PrÛchozí profil podstatnû zuÏují prodejní stolky rozestavûné jeden za druh˘m podél druhé stûny. Kdyby jen stolky! Na volnûj‰ích místech jsou pfiepravky, místy krabice a kdovíco je‰tû se zeleninou, ovocem, kvûtinami. Tak kdyÏ uÏ tam musím, tak mezitím klop˘tám a podle nátury je na mû buì jen neuctivû pokfiikováno, nebo i spíláno. MÛÏe to tak b˘t? Ale pfiece jen: Pfii frekvenci chodcÛ, která je na tomto místû po vût‰inu dne znaãná, si nedovedu pfiedstavit, co by se dûlo v pfiípadû nûjaké krizové situace, jako je tfieba poplach. Díky v‰em, kdo se pfiiãiÀují na jakémkoli postu o vytváfiení bezbariérového prostfiedí, aÈ v rámci platn˘ch pfiedpisÛ, nebo i nad jejich rámec. Vytváfiejí tak podmínky pro samostatnost a tedy lidskou dÛstojnost pro ty, ktefií mají nûjak˘ handicap. Chválil i stûÏoval si slep˘ chodec Viktor Dudr I takto se v Praze parkuje, v tomto pfiípadû v Rube‰ovû ulici... podobné pfiekáÏky vás donutí pfiejít s tich˘ch zaklením na druhou stranu ulice; tûωí uÏ to má ãlovûk na vozíãku nebo s bílou hÛlkou. A maminky, které pouÏívají „staromódní“ koãár, moÏná na chvilku zauvaÏují o jiném zpÛsobu pfiepravy dûtí po mûstû. Text: len, foto: hav

Bariéry v Praze 2

Máme právo vést plnohodnotný život Je zbyteãné, aby handicapovan˘m lidem ztrpãovaly Ïivot bariéry. O tomhle problému jsme si povídali s Jarmilou Onderkovou (na snímku) z PraÏské organizace vozíãkáfiÛ, o. s. Zdraví lidé si mnohdy neuvûdomují, jak se Ïije lidem na vozíku a jaké pfiekáÏky na nû mohou na ulicích nebo pfii vstupu do budov ãekat, co je pro nû pomocí od jin˘ch lidí a co jim mÛÏe naopak situaci ztíÏit. PfiekáÏku pro nás pfiedstavují ti, ktefií parkují na nájezdech chodníkÛ a u pfiechodÛ. My se tak s invalidními vozíky nemÛÏeme normálnû dostat na chodník. âasto musíme jet po silnici a ohroÏujeme tak sebe a ostatní úãastníky provozu. I pfiesto, Ïe uÏ v roce 1994 ve‰ly v platnost legislativní úpravy, které poÏadují fie‰it otázku bezbariérovosti u novostaveb i rekonstrukcí, povinnost odstraÀovat pfiekáÏky pro lidi na vozíku i pro nevidomé, pofiád se zákon obchází. Stále se setkáváme s tím, Ïe splnûní poÏadavkÛ na bezbariérovost stavby se povaÏuje jenom za formální záleÏitost a pfiíli‰ se nad ní nepfiem˘‰lí. KdyÏ pak pfiijde do budovy ãlovûk na vozíku a chce její ‰patnou pfiístupnost nûjak fie‰it, odezva je vût‰inou následující: udûlali jsme rekonstrukci, stálo to tolik a tolik, poãkejte dal‰ích 20 let, aÏ se bude dûlat dal‰í rekonstrukce. Pfiedev‰ím jde o schody, rampy, pfiístupy do budov atp. Nedávno jsem o tomhle diskutovala s jedním vozíãkáfiem – rád chodil do restaurace, kterou má blízko domova, ale po její rekonstrukci má problém se tam dostat. Jste realizátorkou projektu Bezbariérová Praha. MÛÏete vysvûtlit, co je jeho náplní? Projekt Bezbariérová Praha realizuje PraÏská organizace vozíãkáfiÛ jiÏ od roku 1995. Jeho cílem je upozorÀovat na problematiku bariérovosti prostfiedí a pfiispívat k postupnému odstraÀování bariér v hlavním mûstû. V rámci projektu se vûnujeme dvûma základním ãinnostem: mapování pfiístupnosti vefiejn˘ch budov v Praze a poradenství pfii odstraÀování architektonick˘ch bariér. Informace získané pfii mapování jsou k dispozici v podobû broÏury a CD-ROMu Bezbariérová Praha (v ãeské, anglické a nûmecké verzi) a na internetov˘ch stránkách organizace. Poradenství spoãívá pfiedev‰ím v konzultacích pro stavebníky a projektanty ke správné aplikaci vyhlá‰ky ã. 369/2001 Sb., stavebního zákona a v pfiímém poradenství pro vozíãkáfie, které se nejãastûji t˘ká bezbariérov˘ch úprav bytÛ a pfiístupu k nim. Od roku 2003 spolupracujeme také s Fakultou architektury âVUT – Ústavem nauky o budovách. Díky této spolupráci vznikl dlouhodob˘ projekt s názvem „Pfiekonejme

Foto: len bariéry“, jehoÏ cílem je seznámit studenty s praktick˘m hlediskem pfiístupnosti staveb. My‰lenka rozvinout projekt vznikla z pfiesvûdãení, Ïe souãasn˘ rozsah v˘uky o bezbariérovosti ve stavitelství nestaãí k pfiesnému pochopení problematiky a tato skuteãnost se pak nepfiíznivû odráÏí v praxi. Na‰í snahou je prostfiednictvím nejrÛznûj‰ích aktivit projektu Bezbariérová Praha pomoci lidem s pohybov˘m omezením zúãastÀovat se bûÏn˘ch aktivit a upozornit na jejich právo vést plnohodnotn˘ osobní, spoleãensk˘ i kulturní Ïivot bez omezení bariérami. Radnice v Praze 2 na nám. Míru 20 byla nedávno rekonstruována a je bezbariérová. Problémem asi je, jak k ní dojet na vozíku. Radnice je v pofiádku, ale napfi. na pfiechodech jsou tro‰ku obtíÏnûj‰í nájezdy. Jezdím autem a mohu potvrdit, Ïe parkování je zde hrozné: nûkolikrát se mi stalo, Ïe jsem u radnice zaparkovala, ale vedle mého auta zaparkovalo dal‰í auto (které nemûlo oznaãení vozíãkáfie) tak blízko, Ïe jsem se pfii návratu nemohla do svého auta dostat: ãlovûk na vozíku potfiebuje pfii nastupování více místa. Zákon na to sice pamatuje, ale mnozí fiidiãi to nevûdí, nebo se o to nestarají. Stává se mi dost ãasto, nejen v Praze 2, Ïe nemohu zaparkovat na vyhrazeném stání. A to proto, Ïe tam stojí auto, které pro stání na tomto místû nemá oprávnûní. van PROBLEMATICKÁ MÍSTA V PRAZE 2 Sympatick˘ mlad˘ muÏ Josef Trãka – na snímku se sv˘m asistenãním psem ve spoleãnosti Jarmily Onderkové z PraÏské organizace vozíãkáfiÛ – se po hlavním mûstû pohybuje na elektrickém vozíãku. Nepohybliv˘m se stal po úrazu pátefie. Bydlí s rodinou na Flófie, takÏe dobfie ví, kde se mu v sousední Praze 2

Bariérové metro, dluh minulosti Víte, Ïe pokud by se ãlovûk na invalidním vozíku rozhodl pfiemísÈovat po na‰í mûstské ãásti metrem, spláãe nad v˘dûlkem? Ani jedna ze tfií stanic na území Prahy 2 nemá bezbariérov˘ pfiístup. Je to pozÛstatek dob, kdy handicap jako by ani neexistoval... A tak se s ním také nepoãítalo. OdstraÀování bariér v prostfiedcích praÏské hromadné dopravy je teprve otázkou posledních 17 let. V souãasné dobû se uÏ na‰tûstí bezbariérovost stává pfiirozenou souãástí kaÏdého nového projektu – i kdyÏ nûkdy se to také nepovede tak úplnû na 100 %. Nicménû, napfi. stanice metra budované do 90. let minulého století jsou pro handicapované ve vût‰inû pfiípadÛ nepfiekonateln˘m ofií‰kem. Na území mûstské ãásti Praha 2 leÏí tfii takové: I. P. Pavlova, Námûstí Míru a Karlovo námûstí. Podle studie Dopravního podniku by bylo moÏné pfiístup pro vozíãkáfie do metra zfiídit pouze ve stanicích Námûstí Míru a I. P. Pavlova, ale jedinû v pfiípadû, Ïe by se zde vybudoval nov˘ vestibul. S bariérami pfii pfiepravû po mûstû se pfiitom musí pot˘kat pomûrnû velká skupina cestujících: lidé s trvale ãi doãasnû sníÏenou pohyblivostí, zcela imobilní lidé, nevidomí, slabozrací, nesly‰ící, tûhotné Ïeny, matky s koãárky… Teprve nové traÈové úseky, budované v 90. letech 20. století, mají stanice vybavené osobními v˘tahy. Zatím ve ãtyfiech star‰ích stanicích, kde to dovolily podmínky, byly osobní v˘tahy zfiízeny dodateãnû, v osmi dal‰ích mohou cestující na invalidních vozících

vyuÏít za asistence pracovníka metra upravené nákladní v˘tahy. Bezbariérov˘ pfiístup na nástupi‰tû metra je tak umoÏnûn ve 28 z celkového poãtu 54 stanic. S dal‰ím postupn˘m roz‰ifiováním této sluÏby se poãítá. Zvlá‰tní pfiístup pfiedstavuje pfieprava nevidom˘ch cestujících. Orientaci ve vybran˘ch stanicích jim usnadÀují speciální akustické majáãky, které pomocí zvukového signálu (tónové znûlky) informují v podchodech a vestibulech o umístûní vstupu do odbavovací ãásti vlastního staniãního prostoru. Toto zafiízení je instalováno ve 40 stanicích. V nûkter˘ch stanicích akustick˘ majáãek poskytuje také hlasovou informaci. Akustické majáãky si cestující aktivuje podle potfieby sám vysílaãkou. Novûj‰í stanice, pfiedev‰ím na lince B, jsou vybaveny speciálními vodícími dráÏkami v podlaze, které usnadÀují orientaci a pohyb ve stanici. Text a foto: len

jezdí nejhÛfie. Jako velmi tvrd˘ ofií‰ek popsal kavárnu v Bezruãov˘ch sadech – ta se pr˘ po rekonstrukci stala pro handicapované lidi, ale také pro maminky s koãárky, naprosto nepfiístupnou (viz foto): „Nájezd tu je, ale je pfiíli‰ prudk˘, takÏe se na nûm kaÏd˘ vozíãkáfi, a to i s elektrick˘m vozíkem, musí zákonitû ‘vysypat’. Pfied rekonstrukcí parku bylo moÏné projet pfies trávník, nyní je tam oplocení. ·koda, Ïe nikdo nekonzultoval problém s tûmi, kter˘ch se to pfiímo dot˘ká.

Foto: len ¤e‰ením by napfi. mohl b˘t zvlá‰tní chodníãek pro vozíãkáfie, pfiípadnû prÛjezd pfies trávník. Ve stávající podobû je v‰ak kavárna pro ãlovûka na invalidním vozíku nedostupná.“ Velk˘m kamenem úrazu jsou podle Josefa Trãky nájezdy na chodníky. „KaÏd˘ druh˘ je nûjak problematick˘,“ konstatuje. „Pokud ãlovûk jede napfi. Korunní ulicí (po stranû vodárenské vûÏe), hranici z Prahy 10 do Prahy 2 nelze pfiímou cestou pfiekonat. Cesta konãí nájezdem, dal‰í v‰ak nenavazuje. Samozfiejmû to vÏdy lze nûjak objet, jenÏe pfiímá cesta vût‰inou nefunguje.“ len

Po ulicích s kočárkem V Praze 2, respektive na Vinohradech, bydlím témûfi nepfietrÏitû uÏ 34 let. Pû‰ky chodím ráda a ãasto, a s koãárkem je‰tû více – protoÏe vefiejné dopravû se snaÏím pokud moÏno vyhnout. (Bez)bariérovosti na‰í mûstské ãásti si tedy uÏívám jiÏ s druh˘m dítûtem více neÏ dost. Na mnoha místech myslím na lidi na vozíku: tam, kde to se zatnut˘mi zuby a nadávkami s koãárkem nakonec pfiekonám, by to ãlovûk na vozíku bez cizí pomoci zaruãenû nezvládl. Jinde naopak s plo‰inami mysleli na vozíãkáfie, ale na nájezd pro koãárky úplnû zapomnûli. Díky koãárku mám uÏ vychozené bezbariérové trasy, na kter˘ch mû ov‰em ãasto pfiekvapí tfieba nûjaká rekonstrukce, ãi pravidelnû tak hustû zaparkovaná auta, Ïe mezi nimi nelze projít. Jinak ráda nav‰tûvuji napfiíklad na‰i novou radnici, tam se mi chodí v˘bornû – s v˘jimkou dvojit˘ch tûÏk˘ch vchodov˘ch dvefií. KdyÏ jsou v zimû zavfiené, otevírají se s koãárkem velmi tûÏko. Skvûlé je tfieba bezbariérové WC v pfiízemí, kam lze zajet i s koãárkem. Jinak by totiÏ ãlovûk musel nechat dítû pfiede dvefimi nûkolik minut bez dozoru, coÏ je dost nepfiíjemné. Zato jiná nová rekonstrukce se podle mého moc nepovedla: jedná se o na‰i hlavní po‰tu v Moravské. Vstupuje se po pfiibliÏnû 15 schodech – a existující plo‰ina pro vozíãkáfie je pro rodiãe s koãárkem na nic. Za nejnároãnûj‰í povaÏuji vstup do stanic metra. Na Námûstí Míru, I. P. Pavlova i Jifiího z Podûbrad vedou dolÛ do vestibulu pouze kamenné schody – a na nám. Míru nejsou jezdící dokonce ani nahoru. Trochu paradoxnû je s koãárkem ‰patnû pfiístupné také nové dûtské hfii‰tû ve Slovenské ulici. Sice leÏí uÏ na území Prahy 10, ale vzhledem ke své poloze je hojnû nav‰tûvováno i na‰imi obãany. Jednotlivé „atrakce“ jsou skvûlé, ale stavitelé jaksi zapomnûli na vhodnou krytinu na zem. A tak kdyÏ si va‰e star‰í dítû na hfii‰ti hraje, mlad‰í v koãárku jen s velkou námahou tlaãíte v‰udypfiítomn˘m pískem… Mgr. Michaela Marksová, ãlenka Zastupitelstva Mâ Praha 2 (âSSD) POKRAâOVÁNÍ TÉMATU MùSÍCE NA STR. 4

08_2007_.qxd:NP2

2.8.2007

14:13

Stránka 3

strana 3 Rada

Rada mûstské ãásti Praha 2 na sv˘ch jednáních 26. 6. 2007 a 24. 7. 2007 projednala celkem 77 bodÛ vãetnû informací. Z jednání vybírám: Rada schválila vyhlá‰ení Vefiejné architektonické soutûÏe o návrh fie‰ení revitalizace objektu ãp. 1751/II a bastionu XXXI novomûstského opevnûní, Horská ul., Praha 2, vyhlá‰ení druhého kola v˘bûrového fiízení na realizátory „ProgramÛ prevence závislostí na návykov˘ch látkách a programÛ prevence kriminality na místní úrovni pro období roku 2007 a I. ãtvrtletí 2008“, pfiidûlení úãelové

Zastupitelstvo

Tfietí fiádné zasedání zastupitelstva mûstské ãásti se konalo 26. ãervna 2007. V úvodu byli zvoleni pfiísedící Obvodního soudu pro Prahu 2. Zasedání pokraãovalo zvolením tajemnice finanãního v˘boru ZMâ. Zastupitelstvo schválilo zprávu spoleãnosti Komwag, a. s., o hospodafiení za rok 2006, dále souhrnnou zprávu o plnûní rozpoãtu a hospodafiení s prostfiedky zdaÀované ãinnosti Mâ Praha 2 za rok 2006, kterou pfiednesl zástupce starostky Ing. Paluska, a rozhodlo poskytnout granty na rok 2007 a I. ãtvrtletí roku 2008 v oblasti Ïivotního prostfiedí. Starostka Jana âernochová pfiedloÏila spoleãnû se zastupitelem RNDr. Radimem Perlínem návrh usnesení, t˘kající se regulace mnoÏství v˘herních hracích pfiístrojÛ na území Prahy 2. V souãasné dobû má Mâ v této oblasti minimum moÏností. Zastupitelstvo sv˘m usnesením apeluje na orgány hl. m. Prahy, aby zváÏily vyuÏití práva zákonodárné iniciativy s cílem stanovit pfiísnûj‰í pravidla pro regulaci této ãinnosti. Zastupitelstvo neschválilo prodej domÛ Neklanova 25 a Botiãská 12. Dále souhlasilo s v˘sledkem hospodafiení OPBH v Praze 2, s. p., v likvidaci, za rok 2006. ZMâ schválilo poskytnutí dotace ve v˘‰i 80 000 Kã Domu dûtí a mládeÏe

neinvestiãní dotace ze státního rozpoãtu na realizaci Programu prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství 2007, usnesení ke zmûnû rozpoãtu mûstské ãásti Praha 2 na rok 2007 – úãelová dotace Sokolu Královské Vinohrady na havarijní opravy. RMâ pfiijala nûkolik usnesení k bytov˘m záleÏitostem projednávan˘m v bytové komisi ã. 9 dne 28. 6. 2007 a usnesení k jednostrannému zvy‰ování nájemného z bytu dle zákona ã. 107/2006 Sb. a také doporuãila zastupitelstvu Mâ Praha 2 dodatek ã. 1 ke Zfiizovací listinû pfiíspûvkové organizace Novomûstská radnice, pfiijala usnesení k uzavfiení smlouvy o v˘pÛjãce zafiízení pro poskytování sluÏby tísÀové péãe "AREÍON“. Rada vzala na vûdomí personální zaji‰tûní vedení kroniky mûstské ãásti Praha 2. Ing. Karel Chramosil, radní (ODS) Praha 2 ke zfiízení v˘chovnû-rekreaãního tábora pro dûti a rovnûÏ zmûnu rozpoãtu ve v˘‰i 2 mil. Kã z úspory hospodafiení pro nav˘‰ení prostfiedkÛ na opravy chodníkÛ v Praze 2. Po del‰í rozpravû schválili zastupitelé zámûr mûstské ãásti slouãit ‰kolní jídelny se základními ‰kolami, jichÏ je Mâ zfiizovatelem. Vzali na vûdomí Ïádost TJ SOKOL Královské Vinohrady o pomoc pfii fie‰ení havarijního stavu objektu sokolovny a schválili jí poskytnutí neinvestiãní úãelové dotace ve v˘‰i 2 450 000 Kã na okamÏité fie‰ení havarijní situace objektu. Rada hl. m. Prahy schválila poskytnutí úãelové neinvestiãní dotace ze státního rozpoãtu ve v˘‰i 100 000 Kã na podporu projektu sdruÏení Palaestra; ZMâ schválilo nákup sportovního materiálu z této dotace. Na závûr jednání podala starostka Jana âernochová mj. informace k PravidlÛm pro v˘kup a prodej pozemkÛ, jeÏ schválila RMâ Praha 2, o v˘bûrovém fiízení na prodej nádraÏí Vy‰ehrad, k protokolu o v˘sledku kontroly Kontrolního v˘boru ZMâ Praha 2, k pÛsobnosti ãlenÛ RMâ Praha 2, k termínÛm zasedání rady a zastupitelstva mûstské ãásti a k plnûní jejich usnesení za 1. ãtvrtletí roku 2007. Zápis je po ovûfiení k dispozici v informaãní kanceláfii ÚMâ Praha 2 a na adrese: www.praha2.cz. Pfií‰tí zasedání Zastupitelstva Mâ Praha 2 se koná v úter˘ 11. záfií 2007 v 15:00 ve velkém sále Úfiadu Mâ Praha 2, nám. Míru 20. Zasedání je vefiejné. Ing. Barbora Pletková, odbor Kanceláfi starostky a vnûj‰ích vztahÛ

PROMĚNY PRAHY 2

Vltavská promenáda začíná ožívat

Ve ãtvrtek 26. ãervence byl slavnostnû zahájen provoz stánkÛ na náplavce Ra‰ínova nábfieÏí. Mezi Palackého a Jiráskov˘m mostem mají nyní PraÏané i turisté moÏnost obãerstvit se nebo zakoupit suven˘r. Symbolicky tak odstartovala první etapa projektu Vltavská promenáda, jehoÏ cílem je postupné oÏivování pravobfieÏních náplavek. Pomyslnou pásku pfiestfiihla starostka Mâ Praha 2 Jana âernochová spolu se starostou sousední mûstské ãásti Praha 1 Petrem Hejmou a Pavlem Uhrem za spoleãnost Parking Praha, a. s., která náplavky provozuje. „Moc mû tû‰í, Ïe mám tu ãest b˘t pfii zahájení tak zajímavého projektu. Vûfiím, Ïe se v blízké budoucnosti podafií praÏské vltavské bfiehy oÏivit tak, jako je tomu napfi. v PafiíÏi, Berlínû ãi jin˘ch evropsk˘ch mûstech. Dokonce vûfiím, Ïe ta na‰e promenáda mÛÏe b˘t je‰tû mnohem krásnûj‰í,“ fiekla starostka Jana âernochová. Souãasná podoba projektu Vltavské promenády je do znaãné míry také v˘sledkem trojstranné komunikace Prahy 1 a 2 se spoleãností Parking Praha, jak pfii zahájení pfiipomnûl starosta Prahy 1 Petr Hejma: „Jsem rád, Ïe vysly‰eli na‰e prosby, aby se na nábfieÏí skuteãnû zaãalo dít to, co si v‰ichni Starostka Mâ Praha 2 Jana âernochová, starosta Mâ Praha 1 pfiejeme. Vûfiím, Ïe se proPetr Hejma (vlevo) a Pavel Uher ze spoleãnosti Parking Praha, jekt bude úspû‰nû rozvíjet a. s., zahajují 1. etapu projektu Vltavská promenáda a Ïe to tady bude Ïít podobnû jako tfieba na Staromûstském námûstí. Toto je první vla‰tovka – dal‰í pfiibudou Tû‰ím se na to, Ïe Praha bude vyhledávan˘m Na Franti‰ku, pfiipravujeme rekonstrukci místem právû kvÛli Vltavské promenádû.“ pÛvodních vefiejn˘ch záchodkÛ v Jiráskovû A situace se opravdu zaãíná vyvíjet slibnû. mostû, u Národního divadla, v Mánesovû JiÏ v první polovinû roku na náplavkách spoa âechovû mostû,“ fiíká Pavel Uher a podot˘ká: leãnost Parking Praha nechala instalovat „Chceme, aby si PraÏané i turisti zvykli laviãky, ko‰e na odpadky a osvûtlení; dennû na nábfieÏí chodit a aby se tu také pozdrÏeli. tu zaji‰Èuje úklid a také ostrahu. Nyní se spoNa‰i hlavní obchodní náplÀ, lodní dopravu, lu s nov˘mi stánky objevily i první vefiejné chceme doplnit kulturními a zábavními aktivizáchodky. „Pamûtníci vûdí, Ïe dfiíve byly tami. Máme napfi. pfiipraveny prostory pro v‰echny praÏské mosty vybaveny záchodky. divadelní loì ãi pro loì s hudební produkcí;

Pavilon v Grébovce: návrat zašlé slávy

Mûstská ãást Praha 2 jiÏ od roku 2005 hledala ztracenou sochu Neptuna. Dfiíve zdobila skalky v Grébovce a znázorÀuje kleãící postavu boha mofií Neptuna. Jejím autorem je v˘znaãn˘ ãesk˘ sochafi a vinohradsk˘ obãan Bohuslav Schnirch a pfii její realizaci spolupracoval také fiezbáfi Jan Vorlíãek. Vznik díla se datuje do období 1875 – 1877. Jako materiál byl pouÏit jemn˘, hust˘ a pevn˘ pískovec. Na v˘‰ku mûfií celá socha mezi 295 aÏ 320 cm, na ‰ífiku mezi 125 aÏ 140 cm. Je rozdûlena na dvû ãásti: v horní je kleãící postava s mu‰lemi, spodní tvofií bohatû ãlenûn˘ sokl znázorÀující skalku s rostlinn˘mi motivy. Vnitfikem obou dílÛ prochází svisl˘ prÛraz, kudy byla vedena ze dna bazénu trubkou nahoru voda, stékající po mu‰lích zpût. Naposledy sochu restauroval v roce 1977 akademick˘ sochafi Jan Bradna, a to pouze tzv. záchrann˘m zpÛsobem. To znamená, Ïe velká chybûjící místa nebyla doplÀována a nebyl odstranûn ani nános vodního kamene. Je‰tû v dobû, kdy Havlíãkovy sady spravovaly Sady, lesy a zahradnictví, byl Neptun

Sportovní den Riegrovy sady 2007 Mûstská ãást Praha 2, AZ Hujer, o. s. a DDM Praha 2 si vás dovolují srdeãnû pozvat 1. záfií 2007 do Riegrov˘ch sadÛ. V tento den se zde od 13:00 do 17:00 uskuteãní akce „Sportovní den Riegrovy sady 2007“. Na své si pfiijdou nejen milovníci sportu, ale bude pfiipraven i bohat˘ kulturní program a mnoho v˘tvarn˘ch aktivit. K dobré atmosféfie jistû pfiispûje vystoupení kapely Z· Kladská, kapely Tereza ãi oddílu akrobatického rokenrolu TJ Sokol PraÏsk˘. Po celé odpoledne bude moÏné zaskákat si v pytlích a v nafukovacím hradu, vyzkou‰et si hod na cíl, freesbee, ringo, ‰lapadla, malování na tûlo (bodypainting) nebo se zapojit do závodu na kolobûÏkách. Pfiijìte se tedy spoleãnû s námi pobavit a kolobûÏky a dobrou náladu vezmûte s sebou.

Pozn. red.: Vltavská promenáda je v provozu ve v‰ední dny od 9:00 do 22:00, o víkendech od 8:00 do 22:00.

Městská část Praha 2 si Vás dovoluje pozvat na vefiejnou prezentaci studie Revitalizace památkovû chránûného parku Havlíãkovy sady.

Socha Neptuna byla nalezena odvezen do objektu této organizace na Kavãích horách a tam uloÏen. Zde se nacházel aÏ do roku 1999, kdy ho zkontrolovaly pracovnice ÚMâ Praha 2. V roce 2005 mûstská ãást Praha 2 pfii kontrole zjistila, Ïe socha je pryã. Zaãala ji tedy hledat. Nejprve vlastními silami a pozdûji se obrátila s oznámením o krádeÏi na Policii âR. V roce 2007 jsem poÏádal sochafie Jana Bradnu, kter˘ jako poslední sochu restauroval, o pomoc pfii hledání. Souãasnû jsem navrhl Radû mûstské ãásti Praha 2, aby vypsala penûÏitou odmûnu za informace, vedoucí k nalezení sochy. Rada tento návrh schválila, coÏ byl zásadní moment pro to, aby byl Neptun nalezen. Pan Bradna mezitím kontaktoval fiadu sochafiÛ a dal‰ích lidí, o nichÏ se domníval, Ïe by mohli podat podstatné informace o tom, kde se socha nalézá; vzhledem k tomu, Ïe v‰echny snahy byly neúspû‰né, zaznívala stále ãastûji my‰lenka, Ïe je nûkde za hranicemi. O to radostnûj‰í byl ranní telefonát v jedné slunné nedûli, koncem ãervna: policie mi sdûlila, Ïe se na ni obrátil muÏ, kter˘ ví, kde se socha nalézá. Neprodlenû jsem se na policii dostavil a spoleãnû jsme odjeli na oznaãené místo. Byla to tvrz Tfiebotov, kousek za Radotínem. Vlastník tvrze Ing. Sedláãek nás ochotnû pfiijal a sochu nám ukázal. Skuteãnû jde o sochu Neptuna z Havlíãkov˘ch sadÛ. Je umístûna v zahradû: SlouÏí jako dekorace pro místní svatební obfiady a co víc, její fotografie je umístûna na internetov˘ch stránkách této tvrze. Vzhledem k v˘‰e popsan˘m restauraãním zásahÛm nebylo obtíÏné sochu identifikovat a ovûfiit její pravost, coÏ uãinil sochafi pan Bradna. Je ve velmi dobrém stavu a nebyla, zejména díky Ing. Sedláãkovi, znehodnocena Ïádn˘m neodborn˘m zásahem. A tak je socha na svûtû. Rád bych v‰em, ktefií se na jejím nalezení podíleli, alespoÀ touto cestou podûkoval. Ing. Jifií Paluska, zástupce starostky (ODS)

uvaÏujeme o kavárnû na vodû... JiÏ nyní se tu pofiádají rÛzné v˘stavní aktivity – napfi. v souãasné dobû je u Îelezniãního mostu umístûn jeden z objektÛ v˘stavního projektu Nic na odiv...?“ Poãátkem srpna pfiibudou stánky také v prostoru Prahy 1, pod nemocnicí Na Franti‰ku. První etapa projektu má b˘t dokonãena je‰tû v leto‰ním roce. Dojde k oÏivení náplavek na pravém bfiehu Vltavy v délce zhruba pûti kilometrÛ, od Vy‰ehradu po ostrov ·tvanici. Jak jsme jiÏ dfiíve uvedli, na náplavkách se kromû obãerstvovacích zón poãítá se zfiízením pÛjãovny plavidel, plány zahrnují dûtská hfii‰tû, pláÏe i plovárny. Po celé délce náplavek povede cyklotrasa. Ve 2. etapû rozvoje území kolem fieky se máme doãkat vodních taxi, kotvi‰È pro sportovní a rekreaãní lodû turistÛ, restaurace na vodû a také „vodní tramvaje“ – ta by mûla jako souãást sítû vefiejné dopravy kfiiÏovat Vltavu a sítí pevn˘ch zastávek tak zpfiístupnit oba bfiehy fieky v historické ãásti Prahy. Text a foto: len

Koná se ve ãtvrtek 13. záfií od 9:00 v zasedacím sále Zastupitelstva mûstské ãásti Praha 2 (nám. Míru 20, 6. patro, ã. 614). Prezentace se zúãastní autorka studie Ing. arch. Hedvika Hronová, která bude spolu se zástupci Mâ Praha 2 odpovídat na pfiípadné dotazy.

Co si přála zlatá rybka Revitalizace Havlíãkov˘ch sadÛ, zahájená na podzim r. 2002 záchranou polorozpadlého Viniãního altánu „za pût minut dvanáct“, bude nyní pokraãovat obnovou dal‰ího zdevastovaného historického objektu: Pavilon, pÛvodnû koncipovan˘ jako kuÏelník a lukostfiílna, bude v pfií‰tích t˘dnech v rukou restaurátorÛ. Ti musí objekt pfiipravit pro rekonstrukci, která vrátí této chránûné památce b˘val˘ lesk. Obnova Pavilonu bude finanãnû nároãná nejen pro vysok˘ stupeÀ devastace, zpÛsobené mj. neodborn˘mi stavebními zásahy ve 2. polovinû 20. století. Rekonstrukce objektu by se mûla uskuteãnit je‰tû letos, v pfií‰tím roce pak pfiijde na fiadu dostavba zbouraného kfiídla objektu. Jeho podoba by mûla b˘t

pfiizpÛsobena souãasnému my‰lení a potfiebám, nemûla by b˘t napodobeninou pÛvodního objektu. Zástupce starostky Jifií Paluska k tomu fiíká: „Starou ãást chceme co nejcitlivûji opravit, coÏ bude pomûrnû problematické vzhledem k napadení dfievûn˘ch konstrukcí dfievokazn˘m hmyzem a houbami. Tyto konstrukce, pfiedstavující hlavní opûry hrázdûného zdiva, bude tfieba postupnû rozebrat a napadené ãásti vymûnit. Jsou zde také nástûnné malby z 19. století, jejichÏ zaji‰tûní bude stát zhruba 1 200 000 korun.“ Vzácné malby, zobrazující mj. v˘jevy ze spoleãenského Ïivota tehdej‰í doby, byly aÏ do souãasnosti zakryty vestavûn˘mi pfiíãkami. Jejich umûleckou hodnotu, stejnû

jako jin˘ch prvkÛ, prokázal opakovan˘ umûlecko-historick˘ prÛzkum. Jeho autorkou je kunzhistoriãka Vûra Müllerová, která mimo jiné konstatuje: „Z vnûj‰ího pohledu byl pÛvodní dojem naprosto odli‰n˘ od souãasného. Stavba byla ze v‰ech stran transparentní prosklen˘mi dvefimi a okny. Velk˘ rozdíl pfiedstavovalo symetrické uspofiádání nejen oken, ale i vstupních dvefií, takÏe dispozice Pavilonu byla kompletnû prÛchozí, se zakomponováním okolní zahrady do v‰ech prÛhledÛ podél stavby.“ Autor projektu rekonstrukce a dostavby Pavilonu architekt Jifií JavÛrek usiloval o to, aby se rekonstrukce dochované ãásti co nejvíce podobala originálu: „Chceme zachovat maximum z historick˘ch hodnot stavby, ale i z pÛvodní umûlecké v˘zdoby. Architektonická hodnota hrázdûného zahradního objektu je nesporná. ÚÏasná je vnitfiní v˘zdoba freskami takfika na v‰ech v˘plÀov˘ch stûnách.“ Podle souãasné vize má rekonstrukce a dostavba Pavilonu umoÏnit plnohodnotnou novou funkci historického objektu ve prospûch vefiejnosti. V opraveném Pavilonu by pak mohla vzniknout malá galerie se sezonním obãerstvením. Pavilon byl postaven v romantickém stylu jako souãást Gröbeho rodinného sídla, které postupnû vznikalo v letech 1871 – 1888. Jeho autory, stejnû jako ostatních objektÛ v areálu, jsou architekti Josef Schulz a A. Barvitius. V dobách své nejvût‰í slávy byl Pavilon vyuÏíván jako sezonní herna pro hraní kuÏelek, karet, ‰achÛ, stfielbu z luku i stfieln˘ch zbraní, pofiádaly se tu i komorní koncerty. Text: len, foto: archiv V. Müllerové

Na první den prázdnin si skupina obãanÛ Prahy 2 naplánovala, a také uskuteãnila ãi‰tûní koryta Botiãe v úseku od viaduktu u Fidlovaãky po konec Folimanky, kde je potok sveden pod povrch. âi‰tûní úseku Botiãe mÛÏe leckomu pfiipadat jako pfiíklad boje s vûtrn˘mi ml˘ny, jde v‰ak o to, z jaké strany se na vûc podíváme. To, Ïe se najdou lidé, ktefií nechtûjí rezignovat na ‰pínu kolem nás a jdou pracovat pro nûco, co nevlastní, má cenu zcela urãitû. Pokud se uspokojíme faktem, Ïe nejsme pÛvodci oné ‰píny, pak jenom pfiesouváme fie‰ení na ty, kdo ji produkují. Budou to dûlat zcela jistû dále, kdyÏ ze strany druh˘ch uvidí jenom lhostejnost. My v‰ichni ostatní jsme v‰ak v té ‰pínû nuceni Ïít. Chtûl bych podûkovat tûm, kdo se zdarma a ve volném ãase akce úãastnili ãi se na jejím plánování podíleli. Podûkování patfií i firmû, která zdarma sesbíran˘ odpad, bylo ho skoro pÛl tuny, odvezla. Na závûr mû napadlo, co si asi pfiála zlatá rybka, kterou nûkter˘ ze sousedÛ do Botiãe odloÏil. Mgr. Radek Stránsk˘, ãlen Zastupitelstva Mâ Praha 2 (SZ)

08_2007_.qxd:NP2

2.8.2007

14:13

Stránka 4

strana 4

TÉMA MĚSÍCE

Bariéry v Praze 2

Vozíčkáři testovali bezbariérovost radnice Je nedávno zrekonstruovaná budova radnice ÚMâ Praha 2 pfiívûtivá k lidem s postiÏením, nebo se zde najdou je‰tû nûjaké pfiekáÏky, které by jim mohly znepfiíjemnit pohyb po radniãní budovû? Takové vûci se zpravidla odhalí aÏ v praxi. Zástupkynû starostky pro oblast sociální, bytové politiky, ‰kolství a mládeÏe PhDr. E. Paulová proto pozvala na 27. ãervna na námûstí Míru 20 dva vozíãkáfie, ktefií mûli v praxi provûfiit, zda je radnice skuteãnû bezbariérová a zda budou schopni se v ní orientovat bez pomoci dal‰í osoby a sami si vyfiídit svoje záleÏitosti. „Chtûli jsme vidût úfiad oãima ãlovûka na vozíãku, protoÏe my, zdraví, tu zku‰enost nemáme. Za dobu mé pÛsobnosti na úfiadû mûstské ãásti jsem ale nemûla v této oblasti Ïádné negativní zprávy,“ vysvûtlila dr. Paulová zámûr náv‰tûvy. Aby se do budovy na námûstí Míru 20 vÛbec dostali, museli oba pozvaní hosté vyrazit z vy‰ehradského Jedliãkova ústavu, kde bydlí, po vlastní ose. Metrem se k radnici, bohuÏel, dostat nemohou: stanice Námûstí Míru, I. P. Pavlova ani Karlovo námûstí totiÏ nejsou upraveny pro bezbariérov˘ vstup a v˘stup. Na pomûrnû dlouhou a fyzicky nároãnou cestu pfies Nuselsk˘ most po magistrále se vydali v doprovodu ãlena sociální komise RMâ a vedoucího Domova mládeÏe Tlapky pfii JÚ· Petra ·váchy dva studenti: na mechanickém vozíku vysoko‰kolák Ondfiej KfiíÏ a na elektrickém vozíku stfiedo‰kolák Jifií Holzmann. Sraz v hlavní vrátnici byl ve 13:30. Zde se kromû dr. Paulové a obou testujících se‰la celá „prÛzkumná skupina“: tajemnice ÚMâ ZdeÀka ·imonová, vedoucí humanitního odboru dr. Hana Dostálová, ãlenové sociální komise RMâ Petr ·vácha a Mgr. Katefiina Jechová a vedoucí odd. hospodáfiské správy Vûra Loudová. Test fungování úfiadu zaãal u orientaãního panelu naproti vchodu do budovy. Ten není zavû‰en pfiíli‰ vysoko a pfieãíst si umístûní jednotliv˘ch odborÛ vozíãkáfiÛm neãinilo potíÏe. Jejich cesta pokraãovala na Ïivnostensk˘ odbor. Tady se Ondfiej s Jifiím zastavili u v˘dejního automatu, kde simulovali v˘bûr náv‰tûvnického lístku a na pfiilehlé nástûnce si bez problému pfieãetli informace pro klienty. Vyzkou‰eli si, Ïe dvefie do haly jdou otevfiít ponûkud ztuha. Bez potíÏí pak zvládli vjezd vozíkem do buÀky pro jednání s klientem. Dal‰ím testovan˘m místem byla hala osobních dokladÛ. Ondfiej KfiíÏ chtûl „jako“ provést zmûnu obãanského prÛkazu, a proto si u automatu vyzvedl pfiíslu‰n˘ náv‰tûvnick˘ lístek. KdyÏ se jeho ãíslo objevilo na svûtelné tabuli – podle nûj i pro vozíãkáfie dobfie ãitelné – odjel k pfiepáÏce. Úfiednice sice zprvu vidûla jen jeho ruku, ale vyklonila se a poskytla mu kompletní servis k problematice, která ho zajímala. Tady je nutné fiíci, Ïe ve vût‰inû pfiípadÛ nejsou na‰i handicapovaní spoluob-

Pražská organizace vozíčkářů PraÏská organizace vozíãkáfiÛ, o. s. (POV) hájí a prosazuje práva v‰ech lidí s tûlesn˘m postiÏením, a zejména tûch na vozíku. POV sv˘mi ãinnostmi zamûfien˘mi na koncepãní práci, poradenství a pfiímou pomoc klientÛm usiluje o vytvofiení a rozvoj programu komplexních sluÏeb, které by obsáhly vût‰inu potfieb lidí s tûlesn˘m postiÏením, zejména vozíãkáfiÛ, s dÛrazem na dÛstojnost klienta, právo na jeho vlastní rozhodování, rovnoprávnost a integraci. Své sluÏby nabízí i rodinn˘m pfiíslu‰níkÛm a blízk˘m klientÛ, odborné i laické vefiejnosti zajímající se o problematiku vztahující se k lidem s tûlesn˘m postiÏením. Cílem organizace je zaãlenit lidi s postiÏením mezi ostatní spoluobãany vytváfiením stejn˘ch pfiíleÏitostí pro v‰echny s pfiihlédnutím ke zvlá‰tním potfiebám jednotliv˘ch skupin. Zaujala vás ãinnost POV? Podpofite dobrou vûc a pomozte odstranit bariéry v hlavním mûstû. Ode‰lete dárcovskou SMS ve tvaru DMS POV na ãíslo 87777. Podpofiit dobrou vûc uÏ nemÛÏe b˘t snadnûj‰í. Cena DMS je 30 Kã, PraÏská organizace vozíãkáfiÛ obdrÏí 27 Kã. SluÏbu DMS zaji‰Èuje Fórum dárcÛ. Kontakt: PraÏská organizace vozíãkáfiÛ, o. s., Benediktská 688/6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 827 210, 224 826 078, fax: 224 826 079, www.pov.cz, e-mail: [email protected]. ãané odkázáni pfii jednáních na úfiadu jen sami na sebe, buì je doprovázejí asistenti, nebo jim ochotnû pomáhají pracovníci ÚMâ i náv‰tûvníci úfiadu. „Je pravda, Ïe obãané jsou ochotni pomáhat, kdyÏ má nûkdo problém, ale mnû se zdá mnohem dÛleÏitûj‰í umoÏnit postiÏen˘m lidem, aby byli samostatní. ProtoÏe to posiluje jejich dÛstojnost. B˘t odkázán – i v pfiípadû, Ïe by si mohl sám vûc vyfiídit – na pomoc druhého, není dobré,“ fiekla k tomu dr. Paulová. Dal‰í zastávkou bylo 2. patro, pracovi‰tû humanitního odboru. Ale nejprve si oba vozíãkáfii zkusili sjezd do níÏe poloÏené ãásti budovy pomocí invalidní plo‰iny. Jifií, kter˘ má problém s rukama, mûl trochu potíÏe pfii manipulaci s vypínaãem, ale to by jistû vyfie‰il jeho asistent. Pfii v˘jezdu z plo‰iny se pfii‰lo na první men‰í nedostatek: v cestû stál stolek se Ïidlemi pro náv‰tûvníky úfiadu. ¤e‰ení bylo rychlé: zástupci radnice stolek jednodu‰e pfiemístili na vhodnûj‰í místo. Pak se zkoumala pfiístupnost do kanceláfií humanitního odboru. Jedin˘m zji‰tûn˘m nedostatkem bylo umístûní tabulek u kanceláfií: pro vozíãkáfie jsou pfiíli‰ vysoko. ¤e‰ení ani tady nebude drahé a sloÏité: kdyÏ budou pfiemístûny do v˘‰e prsou stojícího ãlovûka, dobfie je pfieãte i ãlovûk na vozíku. Ondfiej KfiíÏ rovnûÏ nav‰tívil WC pro invalidy. Zjistil, Ïe pro postiÏeného ãlovûka, kterého i na toto místo doprovází asistent, je zde málo místa. „Tento problém se dá vyfie‰it jednodu‰e v˘mûnou umyvadla za men‰í,“ ihned reagovala dr. Paulová. Po jízdû v˘tahem o patro v˘‰ (Ondfiej i Jifií potvrdili, Ïe orientaãní tabulka v kabinû je pro nû dobfie ãitelná) pfiijal oba vozíãkáfie zástupce starostky Ing. arch. Václav Vondrá-

‰ek. Hovofiilo se nejen o testu radniãní budovy, ale také o omezeních, která lidem s handicapem opakovanû komplikují Ïivot, napfi. o potfiebû vybudování bezbariérov˘ch v˘tahÛ ve stanicích metra v Mâ Praha 2 (coÏ je ale v kompetenci hlavního mûsta), o úpravû pfiedzahrádek pro náv‰tûvníky s vozíkem a o dal‰ích problémech. Samo správa mûstské ãásti tyto poÏadavky plnû podporuje a iniciuje jejich fie‰ení. Poslední

poloÏkou testu byl zasedací sál zastupitelstva v 5. patfie – vjezd i v˘jezd byl plynul˘ a bez problémÛ. A jaké bylo hodnocení obou aktérÛ? Shodli se na tom, Ïe prÛzkum bezbariérovosti radnice v Praze 2 dopadl na v˘bornou. „Podle mého názoru je tenhle úfiad úplnû bezbariérov˘,“ vyjádfiil své mínûní Ondfiej KfiíÏ a Jifií Holzmann ho vzápûtí doplnil: „Hodnû mû to tady pfiekvapilo. Já jsem z Kolína a ve‰kerá jednání s úfiednicemi mám na silnici, ve vestibulu, nebo na chodníku." Text a foto: van

Napsali jste nám... Lucie Karásková, nám. Míru: „Je nutné zfiídit bezbariérov˘ vstup na chodník na kfiiÏovatce ¤ímská x Italská (je pouze na jedné stranû, jsou vybudovány dva ze ãtyfi). Stanice metra Námûstí Míru je bez horních eskalátorÛ ãi v˘tahu také velice ‰patnû pfiístupná. Pro dopravní podniky – napfi. na I. P. Pavlova nebo na MÛstku – kdyby byl alespoÀ jeden eskalátor pu‰tûn smûrem dolÛ, nemusela by kaÏdá maminka s koãárkem prosit neustále o pomoc ze schodÛ. Zfiídit bezbariérov˘ vstup do Riegrov˘ch sadÛ z Chopinovy ulice. Je‰tû jedna pfiipomínka: sice ne bariérová, ale t˘kající se dûtsk˘ch hfii‰È. Dûtská hfii‰tû s pískov˘m povrchem nejsou vhodná, stra‰nû se tam prá‰í a v‰e je ‰pinavé bûhem dvou minut. V Praze 1 mají umûlé povrchy, které jsou daleko lep‰í i pro dûti na bûhání. Rozhodnû by také hfii‰tû snesla, kdyby zde byl umoÏnûn prodej obãerstvení ãi tiskovin, jak pro dûti, tak pro maminky. Po dlouhém rozhovoru s odborem v Praze 2 mi bylo sdûleno, Ïe jednak Praha 2 nepodporuje stánkov˘ prodej, jednak zábor je stra‰nû drah˘ a kaÏdého v‰echny ty pfiekáÏky odradí. (Zkuste si nûkdy sedût na hfii‰ti dvû hodiny v tom prachu z písku a jen s teplou vodou, kterou si pfiinesete.)“ Z. Sviták, Slavíkova 3: „Myslím, Ïe naprosto zoufalé je místo na Vinohradské ulici u zastávky tramvaje ã.11 smûrem na âernokosteleckou. Chcete-li se dostat z rohu Slavíkovy a Vinohradské (u lékárny) na nástupní ostrÛvek vzdálen˘ cca 10 m, musíte se hodnû vrátit do Slavíkovy a následnû pfiejít nûkolik pfiechodÛ – myslím, Ïe pût. Je to cca 600 metrÛ. Dal‰í varianta pfies pfiechod u ulice U Kanálky je, pravda, tro‰ku krat‰í, asi 400 metrÛ. Celá tato kfiiÏovatka se mi zdá problematick˘m místem, podchody metra nejsou vÛbec na bezbariérov˘ vstup pfiipravené. Vím, Ïe ãást leÏí na území Mâ Praha 3. Mluví za mne ‰est let Ïivota s dûtmi a koãárky, jsem tedy celkem fyzicky zdatn˘, nicménû matky s dûtmi, nevidomí ãi invalidé si tam tûÏko poradí.“ Jana Krejcarová, Legerova 48: „Chtûla bych upozornit na nedofie‰ené pfieru‰ení chodníku u vjezdu do podzemních garáÏí v LublaÀské ulici ã. 55, kde není chodník pfiizpÛsoben bezbariérovému stavu. Obrubník chodníku je zde opravdu vysok˘. Dennû zde chodí velká spousta lidí od metra k pfiechodu v Rumunské ulici, kde je v‰e upraveno pro bezbariérov˘ pfiístup. Pû‰í tuto pfiekáÏku samozfiejmû v pohodû zvládnou, ale maminky s koãárky a hlavnû vozíãkáfii zde mají témûfi nefie‰iteln˘ problém. Byla jsem v tûchto místech nedávno svûdkem nepfiíjemné situace, kdy tuto pfiekáÏku zdolával ãlovûk na vozíku, a tak Vás tímto za nû prosím o pomoc a úpravu vysok˘ch ná‰lapÛ na chodník pfied domem LublaÀská ã. 55. S nabídkou samozfiejmé pomoci jsme spoleãnû blokující pfiekáÏku pfiekonali, ale ne kaÏd˘ dnes je ochoten pomoci.“

TyfloCentrum Praha, o. p. s. centrum sluÏeb pro lidi se zrakov˘m postiÏením z Prahy a Stfiedoãeského kraje Pomáháme lidem se zrakov˘m postiÏením pfiekonávat bariéry a vést spokojen˘ Ïivot. Poskytujeme: • podporu pracovního uplatnûní; sluÏby osobní asistence – prÛvodcování, pfiedãítání • dobrovolnick˘ program; volnoãasové a vzdûlávací aktivity • poradenství • vydávání zpravodaje PraÏsk˘ informátor (v ti‰tûné, elektronické, zvukové podobû a v Braillovû písmu) Kontakt: TyfloCentrum Praha, o. p. s., Krakovská 21, 110 00 Praha 1, tel.: 221 462 492, http://praha.tyflocentrum.cz

Pražští radní schválili ceník zón placeného stání a jejich správce Mûstská ãást Praha 2 pfiipravuje vydání informaãního letáku s dÛleÏit˘mi podrobnostmi t˘kajícími se ZPS. V‰em obyvatelÛm Prahy 2 bude doruãen do schránek v prÛbûhu mûsíce srpna. Zóny placeného stání v Praze 1, 2, 3 a 7 budou rozdûleny do tfií cenov˘ch pásem. O ceníku rozhodli na svém jednání v úter˘ 17. ãervence 2007 praωtí radní. ZároveÀ také schválili v˘bûr dvou firem, které budou zóny spravovat. Nyní jiÏ zóny fungují v Praze 1, od fiíjna leto‰ního roku by se mûly roz‰ífiit také na Prahu 2, 3 a 7. „Pokud jde o ceník parkovacích karet a lístkÛ pro zóny placeného stání, vycházeli jsme ze souãasného ceníku a byl pfiipraven po dohodû s dotãen˘mi mûstsk˘mi ãástmi. Byla stanovena tfii cenová pásma abonentních karet. První pásmo zahrnuje území Prahy 1 a malou ãást Prahy 2, kde ceny budou stejné jako dosud. Pro v‰echna pásma bude navíc zavedena dvouhodinová parkovací karta za 120 korun,“ informoval námûstek primátora Rudolf BlaÏek. Rozhodnutí o zavedení zón placeného stání pfiedcházely rozsáhlé anal˘zy. Jde mimo jiné o nástroj, kter˘ má pfiimût fiidiãe, aby zbyteãnû nevjíÏdûli do mûsta a nechávali radûji stát vozy na odstavn˘ch parkovi‰tích na okrajích mûsta. Je to tedy jedna z moÏností regulace obtíÏné dopravní situace v Praze. Zavedení zón by mûlo vést i ke zv˘‰ení bezpeãnosti dopravy, usnadnit zásobování a zlep‰it podmínky pro obyvatele s trval˘m pobytem v dan˘ch lokalitách. V Praze 1 jiÏ cel˘ systém funguje od roku 1996. Na území Prahy 2 bude parkovací zóny spravovat Parking Praha, a. s.

3. cenové pásmo roãní za první a dal‰í vozidlo pololetní za první a dal‰í vozidlo ãtvrtletní za první a dal‰í vozidlo mûsíãní za první a dal‰í vozidlo t˘denní za první a dal‰í vozidlo

CENÍK PARKOVACÍCH KARET Parkovací karta opravÀuje k stání silniãního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za úãelem podnikání podle zvlá‰tního právního pfiedpisu, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti hlavního mûsta Prahy, nebo k stání silniãního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti hlavního mûsta Prahy. Základní cena: 1. cenové pásmo roãní za první a dal‰í vozidlo 36 000 Kã pololetní za první a dal‰í vozidlo 20 000 Kã ãtvrtletní za první a dal‰í vozidlo 10 000 Kã mûsíãní za první a dal‰í vozidlo 3500 Kã t˘denní za první a dal‰í vozidlo 900 Kã 2. cenové pásmo (území Mâ Praha 2) roãní za první a dal‰í vozidlo 30 000 Kã pololetní za první a dal‰í vozidlo 17 000 Kã ãtvrtletní za první a dal‰í vozidlo 8500 Kã mûsíãní za první a dal‰í vozidlo 3000 Kã t˘denní za první a dal‰í vozidlo 800 Kã

24 000 Kã 13 500 Kã 7000 Kã 2500 Kã 700 Kã

SníÏená cena pro: • první vozidlo fyzické osoby provozované za úãelem podnikání, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti (parkovací karta musí b˘t vydána na SPZ/RZ): 1. cenové pásmo roãní 12 000 Kã pololetní 6000 Kã 2. cenové pásmo (území Mâ Praha 2) roãní 9000 Kã pololetní 4500 Kã 3. cenové pásmo roãní 6000 Kã pololetní 3000 Kã • první vozidlo fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti: v‰echna cenová pásma roãní 700 Kã pololetní 350 Kã • druhé vozidlo fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti: v‰echna cenová pásma roãní 7000 Kã pololetní 3500 Kã • kaÏdé dal‰í vozidlo fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti: v‰echna cenová pásma roãní 14 000 Kã pololetní 7000 Kã

• první vozidlo fyzické osoby star‰í 65 let, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti: v‰echna cenová pásma roãní 350 Kã pololetní 175 Kã • první a kaÏdé dal‰í vozidlo provozované právnickou osobou, která má ve své hlavní ãinnosti uvedenu vefiejnû prospû‰nou ãinnost ve vymezen˘ch oblastech a má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti a splÀuje podmínky usnesení Rady HMP ã. 0519 ze dne 22. 4. 2003: v‰echna cenová pásma ãtvrtletní 250 Kã Dvouhodinová parkovací karta opravÀuje ke stání v rezidentní zónû jedné oblasti, nejdéle v‰ak dvû hodiny. Cena dvouhodinové parkovací karty pro v‰echna cenová pásma: 120 Kã. Parkovací lístky opravÀují ke stání silniãní motorová vozidla na dobu ãasovû omezenou na vymezen˘ch místních komunikacích nebo jejich úsecích v hlavním mûstû Praze: Cena stání v oranÏové zónû (krátkodobé stání do 2 hod.) tarif I. …………………10 Kã/hod. nebo 0,40 EUR/hod. tarif II. ……………….. 20 Kã/hod. nebo 0,70 EUR/hod. tarif III. ………………. 40 Kã/hod. nebo 1,50 EUR/hod. Cena stání v zelené zónû (stfiednûdobé stání do 6 hod.) tarif I. ………………... 15 Kã/hod. nebo 0,50 EUR/hod. tarif II. .………………. 30 Kã/hod. nebo 1,00 EUR/hod. Mopedy, motocykly, motorové tfiíkolky a motokola nejsou zpoplatnûny. Pozn.: PouÏití konkrétního tarifu závisí na schváleném projektu zóny. Zdroj: MHMP

08_2007_.qxd:NP2

2.8.2007

14:13

Stránka 5

strana 5 Osobnost Prahy 2

Dagmar HochováReinhardtová RtuÈ teplomûru ‰plhá ke ãtyfiicítce a já ‰lapu do pátého patra jednoho z ãinÏákÛ Resslovy ulice. Nesmím vefunût dovnitfi, fiíkám si, a dod˘chávám v ‰eru chodby pfied bytem pod stfiechou. Ale dvefie se bez zvonûní otevírají a z nich vychází pán s témûfi starosvûtskou úklonou. „Prosím, vejdûte,“ fiíká, a pomalu odchází. „âasto jsem fotila legionáfie kousek odtud pfii pietních shromáÏdûních u kostela sv. Cyrila a Metodûje a oni za mnou obãas zajdou,“ vysvûtluje drobná bûlovlasá Ïena, kdyÏ dvefie zaklapnou. A tak jdu dál. Zpola byt, zpola ateliér, knihy, vzpomínky, fotografie…

Roma, 1968 - foto: D. Hochová, z knihy PORTA PORTESE

Legendární fotografka Dagmar HochováReinhardtová Ïije na praÏské dvojce asi pûtatfiicet let. V domû, kde pr˘ chronicky nefunguje v˘tah, si zaãátkem 70. let s manÏelem vybudovali bohémsk˘ byt s v˘hledem na starou Prahu. Témûfi cel˘m Ïivotem pro‰la Dagmar Hochová s fotoaparátem v ruce, narodila se na ·tvanici a dûtství proÏila v Dejvicích, ale krásy Prahy ji pr˘ k focení nelákají. „Ne,“ potvrzuje, „fotím jen lidi. Du‰i ãlovûka, temperament dûtí…“ Obzvlá‰È ráda ale vÏdycky fotografovala spisovatele. V obsáhlém archivu „má“ Franti‰ky Halase a Hrubína, Josefy Váchala i Kainara, Arno‰ta Lustiga, Bohumila Hrabala, Jaroslava Seiferta a mnoho dal‰ích. Dagmar Hochová se narodila v bfieznu roku 1926. Vystudovala Státní grafickou ‰kolu u Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma a pozdûji je‰tû obor filmová fotografie na FAMU. „A okamÏitû jsem zaãala Ïít na volné noze,“ dodává. Jako samostatná fotografka spolupracovala od 50. let s fiadou ãasopisÛ, ráda vzpomíná napfiíklad na Vlastu. „Îivot Ïen u nás byl dost tvrd˘,“ vysvûtluje. „VÏdycky se hodnû nadfiely.“ Ale nejen v archivu má slavné osobnosti. Fotografie Dagmar Hochové byly pfiedstaveny na mnoha v˘stavách doma i v zahraniãí, doplnily texty Hrubínovy i Nerudovy a také jsme si je mohli prohlíÏet v nûkolika reprezentativních publikacích. Vzácné portréty spisovatelÛ a básníkÛ, které jsem pfied chvílí zmínila, mÛÏete vidût napfiíklad v jedné z posledních knih Konec chleba, poãátek kamení…, ale zajímavé jsou i ty pfiede‰lé. Patfií k nim âas oponou trhnul, Síla vûku a také Mothajta, v níÏ jsou soustfiedûny fotografie z její tfiímûsíãní cesty do Vietnamu. Podle v‰eho paní Hochová nezaloÏila do svého fotoaparátu jedin˘ barevn˘ film. Proã? „VÏdycky jsem dûlala dokument,“ vysvûtluje. „âernobílá fotografie je pravdivûj‰í. Svûtlo na ní dûlá nálady, ‰timung. Barva je úÏasná, ale povrchní, obrázek je ostr˘, ale nemá tu fieã. Je na nich jakoby vymazané svûtlo.“ Teì uÏ ale nefotí. „Chtûla bych utfiídit archiv. Negativy mám organizované, ale pozitivy musím srovnat,“ fiíká na rozlouãenou paní Hochová. Dana Frantálová

Unikátní portréty Vyšehradské kapituly (X.) Bohumil Sta‰ek (17. 2. 1886 – 8. 8. 1948) Prvorepublikového politika, slavného kazatele a spisovatele Bohumila Sta‰ka není tfieba zvlá‰È pfiedstavovat. âas od ãasu se objeví v televizi zábûry z pohfibu K. H. Máchy na Vy‰ehradû 6. kvûtna 1939, kter˘ inicioval. Bohumil Sta‰ek se narodil v Klabavû 17. února 1886. Gymnaziální studia absolvoval v Plzni a poté zaãal studovat teologickou fakultu UK v Praze. KnûÏské svûcení pfiijal 18. ãervence 1909. Zprvu zaãal pÛsobit jako kaplan v M˘tû a pozdûji byl pfieloÏen do Plznû. JiÏ od studentsk˘ch let, kdy zaãal pfiispívat do nejrÛznûj‰ích novin a ãasopisÛ, se vûnuje intenzivnû politické práci. Jeho ãinnost nezÛstala dlouho bez pov‰imnutí. V roce 1912 se stává vikaristou na Vy‰ehradû, snad to bylo zásluhou tehdej‰ího probo‰ta Josefa Buriana, kter˘ si mladého knûze s vyhranûn˘mi zájmy vybral. Krátce po pfiíchodu na Vy‰ehrad se Sta‰ek stává jedním z pfiedních pfiedstavitelÛ katolického politického Ïivota v âechách. Bylo pfiedev‰ím jeho zásluhou, Ïe se bûhem 1. svûtové války dosavadní tfii katolické politické strany slouãily v jednu: od 1. záfií 1918 se stal ústfiedním tajemníkem Spojené strany katolické. Nezahálel ani v novém spoleãném státû âechÛ a SlovákÛ. V letech 1919 – 1938 byl generálním tajemníkem âeskoslovenské strany lidové a od roku 1930 aÏ do okupace jejím pfiedsedou. Za poslance Národního shromáÏdûní byl zvolen poprvé v roce 1925 – nepfietrÏitû po celou dobu trvání 1. republiky. V té dobû se intenzivnû vûnoval Ïurnalistické a publicistické ãinnosti. Byl ‰éfredaktorem PraÏského veãerníku a Lidov˘ch listÛ, zakladatelem nakladatelství Vy‰ehrad a vydal nûkolik vlastních spisÛ o kfiesÈanské politice. V roce 1930 mu papeÏ udûlil titul monsignore a o tfii roky pozdûji se stává vy‰ehradsk˘m sídelním kanovníkem. Sta‰kova ãinnost proti okupantÛm kulminovala jeho stateãn˘m vystoupením a emotivním vlastenecky ladûn˘m kázáním na celonárodní pouti ke sv. Vavfiineãku 13. srpna 1939 u DomaÏlic, které vyvrcholilo pfiísahou 120 tisíc shromáÏdûn˘ch, Ïe „aÈ se dûje cokoli, ãesk˘ národ svou matku Vlast nikdy neopustí“. JiÏ za 14 dnÛ – 1. záfií 1939 – ho

zatklo gestapo. Po krátkém vûznûní v koncentraãním tábofie Oranienburg byl pfiemístûn do Dachau, kde proÏil celou válku. Zde také v dÛsledku vûznûní pfii‰el o oko. Setkal se zde ov‰em i s mnoha sv˘mi pfiáteli: napfi. s pozdûj‰ím kardinálem Josefem Beranem nebo s vy‰ehradsk˘mi kanovníky Josefem Bene‰em ãi Svatoplukem Lábem. Po osvobození Dachau v kvûtnu 1945 se msgre. Sta‰ek vrací do vlasti a na Vy‰ehrad. Zpoãátku si léãí vûznûním podlomené zdraví, ale jiÏ 12. srpna 1945 jej nacházíme opût u sv. Vavfiineãka na dûkovné národní pouti. Stává se po zásluze probo‰tem své milované Vy‰ehradské kapituly, je vyznamenán âsl. váleãn˘m kfiíÏem 1939 a získává mnoho dal‰ích ocenûní. SnaÏí se zapojit do politického Ïivota, zdravotní stav mu v‰ak brání úãastnit se boje o demokracii. Msgre. Bohumil Sta‰ek umírá 8. srpna 1948 a je pohfiben do rodinného hrobu na Vy‰ehradském hfibitovû. Portrét msgre. Bohumila Sta‰ka namaloval v roce 1935 malífi Kaminsk˘, kterého Slovník ãsl. v˘tvarn˘ch umûlcÛ z roku 2000 oznaãuje jako „malífie diletanta“. Je ov‰em také autorem podobizen kardinála Schwarzenberga a arcibiskupa Huyna v praÏském arcibiskupském paláci. Text: JUDr. Jan Kotous, foto: archiv Vy‰ehradské kapituly

Prožil většinu života v Praze 2

Jednou větou

Letos v ãervenci jsme si pfiipomnûli 100. v˘roãí narození Antonína Kalvody, v˘znamného pfiedstavitele generace, která do umûleckého Ïivota nastoupila v polovinû 30. let minulého století. Nejprve studoval na ·kole umûleck˘ch fiemesel v Brnû a ve studiích pokraãoval v období 1929 – 1934 na Akademii v˘tvarn˘ch umûní ve tfiídû prof. Otakara ·paniela. Podnikl také nûkolik studijních cest do zahraniãí (napfi. jako stipendista Hlávkovy nadace). Kalvoda byl ãlenem nûkolika v˘tvarn˘ch spolkÛ – napfi. praÏské poboãky brnûnského Spolku v˘tvarn˘ch umûlcÛ Ale‰, Jednoty umûlcÛ v˘tvarn˘ch v Praze a ãlenem mnoha umûleck˘ch komisí. V Mánesu byl od roku 1948 – kdyÏ byl spolek na pfiíkaz z politick˘ch míst násilnû v roce 1956 rozpu‰tûn, zaloÏil s nûkolika pfiáteli Skupinu 58 (ãleny byli napfi. malífii a grafici Grus, Liesler, Tikal Sochafi Antonín Kalvoda a Zábransk˘, sochafii Kodet a Malejovsk˘). Sochafi, malífi a kreslífi Antonín Kalvoda „Do názoru ti mluvit nebudu, ale fiemeslo pracoval od roku 1935, aÏ do své smrti v roumût musí‰! fiíkával mlad˘m kum‰t˘fiÛm, ce 1974, v rozsáhlém ateliéru v ulici Na ·vikdyÏ jim opravoval nedostatky v jejich práci,“ hance. Je nutno podotknout, Ïe v urãit˘ch cituje paní Eli‰ka Mistrovu zásadu. obdobích, vût‰inou spojen˘ch s prací, pob˘Antonín Kalvoda od roku 1937 organizoval na Moravû. V krásném secesním domû val Zlínské salony. Pravidelnû obesílal spolnedaleko Riegrov˘ch sadÛ, v bytû pod ateliékové ãlenské v˘stavy a v˘stavy ãeskoslovenrem, bydlí dodnes umûlcova choÈ. Paní Eli‰ka ského umûní (mj. Stockholm 1949, VídeÀ Kalvodová, která v pfií‰tím roce oslaví krásné 1951, Berlín 1952). Jeho díla najdete nejen devadesátiny, zajímavû vypráví o Ïivotû v galeriích (praÏská Národní galerie, GVU a tvorbû svého manÏela: „Kalvoda byl rodáOstrava a nûkteré oblastní galerie), ale také kem ze ·lapanic v exteriérech (napfi. u Brna. Mûl ‰irok˘ bustu T. G. Masaryka, zábûr: od zvífiat po pfienesenou z pÛvodnímonumenty, a v‰echho stanovi‰tû na náno dûlal dobfie. Hlavmûstí do bohumínské nû pracoval v kameni radnice, nebo pomník a kovu. Miloval les – J. Wolkera v Prostûjochodil tam ãasto vû, kde v roce 1950 se dívat se a relaxovat, sv˘m návrhem vyhrál obãas tam i pracoval soutûÏ), nebo jako sana sochách zvífiat. mostatné sochy (Li‰ka A ostatní kum‰t˘fie Bystrou‰ka v Hukvalnebral jako konkurendech, Umírající jelen ci.“ Jako umûlec v Kladské). I pfies svoje a osobnost byl prokazatelné umûlecké A. Kalvoda velice cei osobní kvality nikdy nûn a oblíben nejen nedostal nabídku, aby u sv˘ch generaãních vyuãoval na AVU: dÛdruhÛ, ale také mezi vod byl jedin˘, nebyl mlad˘mi umûlci, ktetotiÏ ãlenem KSâ. Busta T. G. Masaryka od A. Kalvody r˘m nezi‰tnû pomáhal. van

● V pátek 10. srpna skonãí pfiijímání digitálních snímkÛ v amatérské fotografické soutûÏi Architektura Prahy 2, pofiádané Národním domem na Vinohradech a za podpory Mâ Praha 2: porota vyhodnotí 20. srpna soutûÏní fotografie; dal‰í podrobnosti na adrese: www.nardum.cz. ● V nedûli 16. záfií budou od 16:30 v klá‰terní zahradû Domova sv. Karla Boromejského, K ‰ancím, Praha 17 - ¤epy zpívat Laura a její tygfii a Jana Koubková Quartet: v˘tûÏek koncertu pÛjde na podporu ãinnosti domova; více na www.domovrepy.cz. ● AÏ do konce záfií budou v rámci mezinárodního festivalu Sculpture Grande 07 vystaveny na Václavském námûstí a v zákoutích staré Prahy moderní sochy a objekty. ● Praha po dva dny slavila 650. narozeniny Karlova mostu: 9. ãervence 1357 v 5:31 poklepal císafi Karel IV. slavnostnû na jeho základní kámen, coÏ letos zopakovali primátor Pavel Bém a velmistr Rytífiského fiádu kfiiÏovníkÛ s ãervenou hvûzdou P. Jifií Kopejtko; po oslavách zaãne dlouho pfiipravovaná oprava dlaÏby, izolací, kamenného zábradlí a rozvodÛ, která má trvat témûfi tfii roky. ● Nejdel‰í ‰tafetov˘ bûh na svûtû World Harmony Run (Svûtov˘ bûh harmonie), kter˘ vznikl v roce 1989 pro posílení mezinárodního pfiátelství, zavítal 13. ãervence do Prahy; podrobnosti na adrese: www.worldharmonyrun.org/czechrepublic. ● Hlavní mûsto plánuje, Ïe kromû souãasn˘ch 500 kfiiÏovatek vybaví postupnû dal‰ích 250 svûteln˘m signalizaãním zafiízením; do konce leto‰ního roku budou obnoveny semafory na více neÏ deseti kfiiÏovatkách a nûkolik dal‰ích jimi bude vybaveno novû. ● Milovníci swingu si jiÏ mohou zakoupit lístky na listopadov˘ Festival swingové hudby pofiádan˘ Národním domem na Vinohradech za podpory Mâ Praha 2; více na adrese: www.nardum.cz. ● V srpnu se narodilo mnoho v˘znamn˘ch osobností, mj. herec Jindfiich Mo‰na (1837); zakladatel ãs. endokrinologie Josef Charvát (1897); prozaik a humorista Miloslav ·vandrlík (1932); spisovatel, dramatik, malífi, pfiekladatel a právník Adolf Hoffmeister (1902) a uznávan˘ herec Milo‰ Kopeck˘ (1922). ● Ze zajímav˘ch událostí tohoto mûsíce vybíráme: 7. srpna 1877 byly Královské Vinohrady I. pfiejmenovány na ÎiÏkov. van

Prahou po stopách Antonína Dvořáka

J. V. Sládek a Praha 2

Klasika ãeské hudby, Antonína Dvofiáka, V nároÏním domû vlevo si pfiipomeneme známe v‰ichni, ale nûkteré podrobnosti z jeho kavárnu U Karla IV., kam skladatel chodíval, Ïivota zÛstaly zatím pro vefiejnost neznámé. a po nûkolika krocích dojdeme k Dvofiákovu Muzeum Antonína Dvofiáka (Ke Karlovu 20) nejv˘znamnûj‰ímu bydli‰ti ãp. 564 (Ïil zde aÏ proto pfiipravilo novou v˘stavu Po praÏsk˘ch do své smrti). Na domû je pamûtní deska se stopách Antonína Dvofiáka. Náv‰tûvníci se skladatelovou bustou. Pokraãujeme vzhÛru mohou vydat prostfiednictvím fotografií ke kfiiÏovatce s ulicí ·tûpánskou, kde je do lokalit a budov, v nichÏ se odehrával kostel sv. ·tûpána (stfiíbrná svatba manÏelÛ DvofiákÛv osobní i umûleck˘ Ïivot od pfiíchoDvofiákov˘ch 1898). Projdeme ulicí Na Rybdu do Prahy aÏ po jeho úmrtí v roce 1904. níãku (dÛm ãp. 1364, zbofien), ulicí V TÛních Na‰ím prÛvodcem po praÏsk˘ch stopách se dostaneme do Jeãné. Z ní nás ulice Dvofiáka je fieditelka muzea, které expozici Ke Karlovu pfiivede k Muzeu Antonína uspofiádalo, PhDr. Jarmila Tauerová... Dvofiáka. Procházku mÛÏeme zakonãit „Vyjdeme od budovy Rudolfina na Palanáv‰tûvou skladatelova hrobu na Vy‰ehradchovû námûstí (od roku 2000 zde stojí sklaském hfibitovû.“ datelÛv pomník) a smûfiujeme KfiiÏovnickou V˘stavu Po praÏsk˘ch stopách Antonína ulicí ke kostelu sv. Salvátora, v nûmÏ se Dvofiáka mÛÏete nav‰tívit aÏ do dubna 2008. konalo poslední rozlouãení s Antonínem DvoMuzeum je otevfieno v letní sezonû od dubna fiákem. Odtud jdeme do Karlovy ulice, kde do záfií dennû kromû pondûlí od 10:00 zahneme vpravo do Husovy ulice, v níÏ je do 13:30 a od 14:00 do 17:30. Od fiíjna do kostel sv. Jiljí – zde byl Dvofiák v kvûtnu konce bfiezna otevírá i zavírá o pÛl hodiny 1858 bifimován. Nedaleko kostela je ãp. 238, dfiíve. první skladatelovo bydli‰tû (u sestfienice Marie Plívové). Pokraãujeme dále Husovou ulicí a zaboãíme vpravo na Betlémské nám., k pivovaru U HalánkÛ (dnes budova Náprstkova muzea), jehoÏ vlastníkem byl politik Vojtûch Náprstek, skladatelÛv pfiítel. Vrátíme se zpût na kfiiÏovatku Husovy a Skofiepky, odkud jdeme do Bartolomûjské ul. k budovû Konviktu – zde sídlila varhanická ‰kola, na níÏ Dvofiák v letech 1857 – 59 studoval. Na Uheln˘ trh, kde v domû ãp. 415 poprvé zaznûla Dvofiákova hudba, se dostaneme opût z kfiiÏovatky Husovy ul. se Skofiepkou. Dále zamífiíme po Národní tfiídû k Národnímu divadlu, z nábfieÏí uvidíme také dnes pfiestavûnou budovu Îofína. Obû místa jsou spojena s premiérami Dvofiákov˘ch skladeb... Z nábfieÏí projdeme do ulice Vojtû‰ské, ke kostelu sv. Vojtûcha; jak pfiipomíná Pohled do jedné z vitrin pamûtní deska z roku 2004, Dvofiák zde byl varhaníkem. Z Myslíkovy ul. Pokud byste si chtûli udûlat dal‰í hezk˘ pfiijdeme na Karlovo námûstí, na jehoÏ pravé v˘let, mÛÏete nav‰tívit také Památník Antonístranû si v‰imneme místa, kde kdysi stával na Dvofiáka v Nelahozevsi nebo Památník âern˘ pivovar. Pak mÛÏeme buì jít dále ke Josefa Suka v Kfieãovicích, které toto kostelu Na Slovanech, nebo ‰ikmo vzhÛru muzeum také spravuje. k Îitné (dnes zbofien˘ dÛm ãp. 558). Text: red, foto: archiv Muzea A. Dvofiáka

V‰ichni jsme se v hodinách ãeské literatury uãili o básníkovi Josefu Václavu Sládkovi jako o jednom z nejvût‰ích tvÛrcÛ ãeského básnictví druhé poloviny 19. století a známe ver‰e jeho básnû Kfii‰Èálová studánka ze sbírky Zvony a zvonky. Ale Sládek, jehoÏ 95. v˘roãí úmrtí jsme si pfiipomnûli v ãervnu, byl také zakladate-

lem moderní poezie pro dûti, po dvacet let redigoval ãasopis Lumír, byl profesorem angliãtiny a dodnes cenûn˘m pfiekladatelem, kter˘ mistrovsky pfiebásnil v‰ech 33 Shakespearov˘ch dramat. J. V. Sládek se narodil 27. fiíjna 1845 ve Zbirohu. Rodina si pfiála, aby se stal knûzem, ale on zaãal v Praze studovat pfiírodní vûdy a matematiku. Roku 1868 pfieru‰il studia a odjel na dva roky do Ameriky: uãil zde syna chicagského obchodníka ãe‰tinû, byl redaktorem ãesk˘ch novin, pracoval jako dûlník na farmû a pfii stavbû Ïeleznice – v‰echny svoje záÏitky vyuÏil nejen v ãláncích, jeÏ o zemi za oceánem zasílal do Národních listÛ (redakce mu „sponzorovala“ cestu), ale i ve sv˘ch básních. Po návratu domÛ se stal redaktorem Národních listÛ a kolegou Jana Nerudy. Jeho osobním pfiítelem byl básník Jaroslav Vrchlick˘, s nímÏ ho mj. spojovala i v˘znamná pfiekladatelská ãinnost. âást Sládkova Ïivota je spojena s Prahou 2, kde pracoval, bydlel a byl nakonec pohfiben. Cel˘ch 28 let (1872 – 1900) pÛsobil jako profesor angliãtiny na âeskoslovanské obchodní akademii v Resslovû ulici ã. 8. Tuto skuteãnost pfiipomíná pamûtní deska na její fasádû. Pro zajímavost je‰tû uveìme, Ïe od roku 1937 nese obchodní akademie ve svém názvu jméno pozdûj‰ího prezidenta âeskoslovenské republiky dr. E. Bene‰e, kter˘ zde pozdûji vyuãoval francouz‰tinu a národní hospodáfiství. Profesor Sládek to mûl „z práce“ domÛ jenom kousek. Sedmnáct let totiÏ bydlel v blízké Václavské ulici ã. 13, coÏ uvádí jeho portrétní plaketa z travertinu. Najdete ji ve v˘‰i 1. patra domu na rohu Václavské a Resslovy. Ke konci Ïivota se básník pfiestûhoval do svého rodi‰tû, do Zbirohu, kde 28. ãervna 1912 zemfiel. Jako v˘znamn˘ pfiedstavitel ãeské kultury spí svÛj vûãn˘ spánek na vy‰ehradském Slavínû. Text: van, foto: vla

08_2007_.qxd:NP2

2.8.2007

14:13

Stránka 6

strana 6

Vinohradský Pavilon slaví v letošním roce 105. narozeniny

Foto: len Provoz ‰kolních hfii‰È v srpnu: Ve druhém prázdninovém mûsíci budou otevfiena dvû ‰kolní hfii‰tû, která mohou bezplatnû vyuÏívat dûti, dûti s rodiãi a mládeÏ, a to jednotlivû i organizovanû. Na obou hfii‰tích je zaji‰tûno pÛjãování sportovních potfieb. Hfii‰tû Z· Botiãská Z· Sázavská

Provozní doba 10:00 – 18:00 10:00 – 18:00

(pondûlí aÏ nedûle) (pondûlí aÏ nedûle)

Poznámka: ·kolní hfii‰tû pfii Z· Kladská a Z· Resslova budou v srpnu uzavfiena z dÛvodu stavebních úprav ve ‰kolních budovách. Zdroj: O·MT ·ËASTNÉ SEDMIâKY: Magické datum 7. 7. 2007 zaplnilo oddací sínû také v Praze 2. Zamilované páry si s mnohamûsíãním pfiedstihem zamlouvaly obfiady v majestátních historick˘ch prostorách Novomûstské radnice, ale také ve stále více populárním Viniãním altánu v Grébovce. Matrikáfiky tak mûly plné ruce práce, i kdyÏ si nakonec tfii páry zásadní Ïivotní krok alespoÀ prozatím rozmyslely. Na Novomûstské radnici se bralo z pÛvodnû ohlá‰en˘ch pûtadvaceti dvojic „jen“ tfiiadvacet, do Grébovky z oãekávan˘ch deseti dorazilo devût. Vûrni pfiedstavû o nerozluãnosti dvojãat vstoupili ve stejn˘ den a hodinu do manÏelství i bratfii Kohoutovi na snímku. Text: len, foto: zik

V tomto roce uplyne jiÏ 105 let od zahájení stavby nové Vinohradské trÏnice – budovy, která od svého vzniku témûfi vÏdy slouÏila pfiedev‰ím ke kaÏdodenním nákupÛm obyvatel Královsk˘ch Vinohrad. Dnes pfiedstavuje jeden ze tfií dochovan˘ch historick˘ch objektÛ svého druhu v Praze. Osud v‰ak nebyl trÏnici vÏdy vlídnû naklonûn, o to v˘znamnûj‰í je její leto‰ní v˘roãí. Královské Vinohrady byly na konci 19. století okrajovou ãástí Prahy, rychl˘ rozvoj a zabydlování této lokality si v‰ak vyÏádalo fie‰ení potfieby místních mít kde nakupovat. První trÏi‰tû vzniklo na Tylovû námûstí v roce 1879, s postupem ãasu pfiibylo dal‰í v prostoru dne‰ních ulic Lond˘nské a Rumunské a v roce 1897 velké trÏi‰tû na námûstí Jifiího z Podûbrad. Tato trÏi‰tû ale stále nedokázala uspokojit potfieby vzrÛstajícího poãtu obyvatel Vinohrad, radní proto rozhodli a v roce 1902 zakoupili pozemek pfii dne‰ní Slezské ulici, kde se v té dobû nacházela Chocholou‰kova továrna na ml˘nské stroje. Její tovární hala byla podle návrhu architekta Antonína Turka, od roku 1899 vrchního mûstského inÏen˘ra Královsk˘ch Vinohrad, pfiestavûna na novorenesanãní trÏní budovu pfiipomínající trojlodní baziliku. Náklady na její v˘stavbu tehdy ãinily více neÏ pÛl milionu korun. Pfii jejím otevfiení se v trÏnici nacházelo 98 prodejních stánkÛ, 86 sklepÛ a 140 chladicích boxÛ. Trhovkynû zde prodávaly pfiedev‰ím maso a masné v˘robky, máslo, vejce, ovoce a zeleninu. DÛkazem technické vyspûlosti byla klimatizace uzavfien˘ch prostor v suterénu, kde se nacházely sklady a chladírenské boxy. V nadcházejících desetiletích v‰ak sláva trÏnice pomalu opadávala. Po druhé svûtové válce slouÏila jako velkoobchod s potravinami, poté uÏ pouze se zeleninou. Spolu se

baÏantÛ, expozice vodního ptactva, kanárÛ, andulek, drobn˘ch exotÛ i ruãnû dokrmovan˘ch ptáãat. Své umûní pfiedvedou i mladí chovatelé. âást v˘stavy bude vûnována handicapÛm z fiad exotick˘ch ptákÛ – a jak zde náv‰tûvníci zjistí, i postiÏen˘ papou‰ek mÛÏe proÏít plnohodnotn˘ Ïivot. Zlat˘m hfiebem v˘stavy budou dvû expozice, v nichÏ se snoubí nezastupitelná role rostlin jako Ïivotního prostfiedí ptákÛ s pestrou paletou jejich zástupcÛ. První bude pfiedstavovat pohled do asijské tropické dÏungle plné rozliãn˘ch kvetoucích rostlin, kde bude poletovat nûkolik zástupcÛ jihoasijské avifauny, aby dojem Ïivoucího pralesa byl úpln˘. Druhé expozici bude vyãlenûna celá kulatá ãást skleníku a náv‰tûvníkÛm se naskytne pohled do mokfiadu. Spousta stromkÛ, kefiÛ, vodní jezírka a na nich kachniãky, okolo se pasoucí berne‰ky a za tím v‰ím velká síÈová voliéra s okouzlujícími ptáky, ktefií si na této v˘stavû odbudou svoji velkou premiéru. V celé své nádhefie se pfiedstaví ibis posvátn˘, majestátní pták z fiádu brodiv˘ch. Na kaÏdého pûtistého náv‰tûvníka v˘stavy navíc ãeká mal˘ kvûtinov˘ dárek. Ladislav Îoha, KPEP

CENTRUM VOLNÉHO âASU BOTIâ ROK POTÉ: V prvních prázdninov˘ch dnech (2. – 4. 7.) uspofiádalo Centrum volného ãasu Botiã, pÛsobící pfii Z· Botiãská, pfiímûstsk˘ minitábor „Podskaláãek“. Podûkování patfií pracovníkÛm Muzea Policie âR na Karlovû, ktefií dûtem darovali jedno odpoledne: kromû prohlídky krásné v˘stavy jim umoÏnili vyzkou‰et si dopravní hfii‰tû (viz foto). Centrum Botiã také zve v‰echny dûti na oslavu zahájení nového ‰kolního roku a sv˘ch prvních narozenin. Na pû‰í zónû v Botiãské ulici budou v pondûlí 3. záfií od 8 hodin ráno pro dûti pfiipraveny pouÈové atrakce, stánky s dobrÛtkami, budou si moci prohlédnout v˘stavu obrazÛ Marie BroÏové „Obhajoba pastelky“. Oslavu podpofií také o. s. Pohoda a Mûstská policie hl. m. Prahy – oddûlení prevence jiÏ pfiipravuje rÛzné soutûÏe. Text a foto: Helena Bendová, fieditelka centra

znaãek, stejnû jako bûÏné sluÏby pro místní obyvatele (potraviny, opravna obuvi, v˘roba klíãÛ apod.), jeÏ jsou stejnû jako kavárna a dûtsk˘ koutek v pfiízemí otevfieny sedm dní v t˘dnu. V roce 1995 Vinohradsk˘ Pavilon získal ocenûní za architektonicky nejzajímavûj‰í nákupní centrum v Evropû na Mezinárodním veletrhu nemovitostí v Cannes, nûkolik v˘znamn˘ch ocenûní získal i v prÛbûhu dal‰ích let. Sv˘m souãasn˘m stylem navozuje budova jiÏ b˘valé trÏnice atmosféru oblíben˘ch praÏsk˘ch obchodních pasáÏí dvacát˘ch let minulého století. Leto‰ní 105. v˘roãí tak pfiipomíná nejen v˘znamné jubileum této unikátní technické a architektonické kulturní památky v Praze, ale pfiedstavuje také ukázku citlivého propojení historie s moderním stylem nakupování. Více také na www.pavilon.cz. Text: TomበHlinsk˘, foto: MILPO Media

Uprchlický tábor v srdci města

Exotické ptactvo v Botanické zahradě Na pfielomu srpna a záfií opût oÏije ptaãím zpûvem subtropick˘ skleník v Botanické zahradû Univerzity Karlovy Na Slupi. Tento skleník personál zahrady vyuÏívá k zimování rostlin, a protoÏe je pfies sezónu prázdn˘, koná se zde fiada v˘stav. Ta, kterou pofiádá Klub pfiátel exotického ptactva na sklonku prázdnin, patfií vÛbec k nejúspû‰nûj‰ím v˘stavám ptákÛ u nás a má desítky let starou tradici. V˘stava bude otevfiena od 24. srpna do 9. záfií od 9:00 do 18:00, poslední den pak do 16:00. O jejím leto‰ním zamûfiení vypovídá název expozice „Ptáci napfiíã kontinenty,“ coÏ má náv‰tûvníkÛm poukázat na neuvûfiitelnou rozmanitost ptaãí fií‰e. Tento nelehk˘ úkol nám pomáhají uskuteãnit na‰i partnefii: Klub chovatelÛ baÏantÛ, vodního ptactva a holoubkÛ, Zookoutek Pátecká stezka a Záchranná stanice AVES Kladno. Abychom mohli náv‰tûvníkÛm ukázat opravdu pestrou paletu ptákÛ, celou v˘stavní plochu jsme od základÛ pfiebudovali. Samostatné expozice podbarvené informaãními panely tak budou tvofiit vÏdy ucelené celky – JiÏní Amerika, Afrika, Asie, Austrálie, expozice velk˘ch papou‰kÛ, expozice evropsk˘ch sov, voliéra

zanikajícími soukrom˘mi zelináfii se z trÏnice vytrácela také její hlavní funkce. Tato situace se vyhrotila zaãátkem 80. let, kdy se trÏnice stala zcela opu‰tûnou a chátrající budovou. V roce 1982 se dokonce uvaÏovalo o demolici. Îivot se do ní v prÛbûhu 80. let ãásteãnû vrátil, kdyÏ byly zdej‰í prostory vyuÏity jako v˘stavní sály pro mladé v˘tvarné umûní. Po poÏáru v roce 1986 se znovu uvaÏovalo o zbourání, k tomuto kroku v‰ak nedo‰lo a trÏnice byla díky iniciativû Klubu za starou Prahu zapsána do Státního seznamu nemovit˘ch kulturních památek. Unikátní architektonická památka dnes pfiedstavuje citlivé propojení historie a moderního stylu. Zaãátek 90. let pfiinesl novou nadûji také pro Vinohradskou trÏnici. V roce 1994 si budovu pronajala na 30 let americkoãeská spoleãnost Prague Investments a za 236 milionÛ korun ji zrekonstruovala. Slavnostnû byla budova otevfiena jiÏ pod nov˘m jménem Vinohradsk˘ Pavilon a také s novou obchodní filozofií. V jejích prostorách je od pfiestavby k dispozici pfies 3400 m 2 plochy v pûti podlaÏích, která spojuje ‰estice eskalátorÛ s prosklenou spodní ãástí a sklenûn˘ panoramatick˘ v˘tah. V souãasné dobû nabízí Vinohradsk˘ Pavilon celou ‰kálu butikÛ moderních a luxusních

Od 4. do 9. záfií pofiádá na námûstí Míru organizace Lékafii bez hranic interaktivní v˘stavu nazvanou „Uprchlick˘ tábor v srdci mûsta“. Pfiedstavte si, Ïe ve va‰em mûstû vypukla válka. Utíkáte s rodinou, pfiáteli, sousedy. Jdete pû‰ky dny nebo t˘dny, v náruãí

nesete své dûti nebo sourozence a moÏná i trochu majetku, co jste zachránili. Potfiebujete stfiechu nad hlavou, vodu, jídlo a také zdravotnickou péãi. Nejste sami. Odhaduje se, Ïe 33 milionÛ lidí bylo pfiinuceno utéct ze sv˘ch domovÛ a hledat útoãi‰tû nûkde jinde. Kde hledat pomoc? Médecins Sans Fronti`eres/Lékafii bez hranic je nezávislá mezinárodní humanitární organizace, která poskytuje akutní zdravotnickou pomoc lidem postiÏen˘m ozbrojen˘mi konflikty, epidemiemi a pfiírodními katastrofami a lidem vylouãen˘m ze zdravotnické péãe.

JiÏ pfies 30 let pÛsobí Lékafii bez hranic v uprchlick˘ch krizích po celém svûtû. Jak tato pomoc funguje, co uprchlíci potfiebují a jak je moÏné se o nû postarat, ukazuje právû tento projekt, chystan˘ na první záfiijové dny na námûstí Míru. Uprchlick˘ tábor v srdci mûsta je venkovní vzdûlávací v˘stava pfiipravená podle skuteãn˘ch materiálÛ a prostfiedkÛ pouÏívan˘ch organizací Lékafii bez hranic pfii zaji‰Èování lékafiské péãe. V˘stavou náv‰tûvníky provedou humanitární pracovníci organizace, ktefií se podûlí o své zku‰enosti ze zahraniãních misí a pfiiblíÏí situace, s nimiÏ se bûhem nároãné práce setkávají. Na pár okamÏikÛ si budete moci pfiiblíÏit osudy milionÛ lidí z celého svûta, ktefií uprchli pfied násilím a pronásledováním: od Afghánistánu po âeãensko, od Kolumbie po Demokratickou republiku Kongo, od Severní Korey po Súdán... Podrobnosti: www.lekari-bez-hranic.cz. Text: dur, foto: Sebastiao Salgado

Kamenní svědkové minulosti... Nemocnice alžbětinek Historie místa je velmi bohatá. Ke konci 14. století tady byla vinice a botanická zahrada. Pozdûji zde krátce fungoval útulek pro pfiestárlé knûze a biskup Jan Ignác Dlouhovesk˘ tu dal postavit kapli Panny Marie Bolestné. Budovu útulku a kapli daroval praÏsk˘ arcibiskup Jan Josef hrabû Brauner trinitáfiÛm, ktefií sem byli uvedeni 24. srpna 1705. Ti se v‰ak jiÏ po tfiech letech odstûhovali do nového klá‰tera v Lazarské ulici a nemovitosti Na Slupi prodali sousednímu klá‰teru servitÛ. V roce 1709 se hrabûnka Karolina Schönkirchová seznámila s klá‰terem a nemocnicí alÏbûtinek ve Vídni. Rozhodla se, Ïe udûlá v‰e proto, aby tento církevní fiád pÛsobil i v Praze. Od zboÏného úmyslu k realizaci v‰ak ubûhlo je‰tû mnoho let. Se svolením císafie Karla VI. (ze dne 26. ledna 1722) koupily dobrodûjky z fiad ‰lechty od servitÛ kapli Panny Marie Bolestné a dÛm postaven˘ kdysi biskupem Dlouhovesk˘m za 6000 zlat˘ch. S jedin˘m úãelem: „Aby chudé nemocné Ïenského pohlaví, zvlá‰tû ty ode v‰ech opu‰tûné, náleÏitého o‰etfiení tu do‰ly a na spáse své zkázy nevzaly.“ TéhoÏ roku, 17. kvûtna, sem byly uvedeny i první fiádové sestry, aby zde peãovaly o nemocné. První matkou pfiedstavenou se stala Maria Angelina Nehrová. Díky tomu, Ïe pfiíznivkyÀ alÏbûtinek, a tím i finanãních prostfiedkÛ, stále pfiib˘valo, mohlo se pom˘‰let na stavební ãinnost. Ke dni 26. ãervna 1724 byla dokonãena demolice kaple a ihned zaãala stavba kostela, zasvûceného opût Pannû Marii Bolestné. Ten byl dokonãen jiÏ v následujícím roce. Základní kámen k novému klá‰teru byl poloÏen 8. dubna 1726 a práce ‰ly tak rychle kupfiedu, Ïe jiÏ 16. listopadu 1727 mohl b˘t objekt vysvûcen. Stavba nemocniãní ãásti naopak pfiíli‰ rychle nepokraãovala, zcela dostavûna byla asi aÏ v roce 1732.

Nedílnou souãástí vznikajícího areálu se stala i rozlehlá klá‰terní zahrada, jejíÏ nová ohradní zeì se doãkala dokonãení v roce 1737. S alÏbûtinkami pfii jejich stavební ãinnosti úzce spolupracoval slavn˘ stavitel a architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Nûkteré platby za svoji práci jim v‰ak formou daru vrátil. V letech 1761 – 1762 byla ke klá‰ternímu kostelu pfiistavûna kaple sv. Tekly, samo-

statnû pfiístupná. Dal‰ím dÛleÏit˘m stavebním poãinem se stala umrlãí kaple sv. Barbory na hfibitovû nad klá‰terem. Barokní objekt o kruhovém pÛdorysu byl vysvûcen v roce 1769. Druhá nemocniãní budova, kdyÏ stávající objekt jiÏ kapacitnû nevyhovoval, byla postavena v roce 1854. Hlavní nemocniãní sál mûl v˘‰ku dvou pater, a proto se v zimû velmi ‰patnû vytápûl. Bylo zde pfies tfiicet lÛÏek po dvou u sebe. O‰etfiovalo se zde i ambulantnû, pro tento úãel byla upravena jedna z místností u klá‰terní fortny. O ambulanci byl velik˘ zájem, a to nejen proto, Ïe se tu o‰etfiovalo a léãilo zadarmo. âekárnu tvofiila ulice. Trhaly se zde

i zuby. Tuto sluÏbu pr˘ vykonávala sama matka pfiedstavená, která byla silnûj‰í postavy a mûla velkou sílu. B˘valo tradicí, Ïe vytrÏené zuby zastrkávali pacienti do puklin vysokého dfievûného kfiíÏe, kter˘ stával na podezdívce u Apolináfiské ulice. Nemocnice alÏbûtinek byla vyhledávána zvlá‰tû chud˘mi sluÏebn˘mi dûvãaty, neboÈ zákon o nemocenském poji‰tûní neexistoval, a tak zdej‰í bezplatné léãení pro nû bylo skuteãn˘m dobrodiním. V˘razná zmûna k lep‰ímu se stala v roce 1912, kdy bylo do objektu zavedeno elektrické osvûtlení a vodovod. Klá‰ter alÏbûtinek spolu s nemocnicí pfieÏil, i kdyÏ s obtíÏemi, obû svûtové války a své úãinkování Na Slupi musel ukonãit vzhledem ke zmûnû politick˘ch pomûrÛ v padesát˘ch letech. Matkou pfiedstavenou tehdy byla Marie Andûla, obãansk˘m jménem Marie Holubová. V rámci sjednoceného zdravotnictví se stala nemocnice Na Slupi lÛÏkovou ãástí Obvodního ústavu národního zdraví v Praze 2. Dal‰í zmûna nastala aÏ po dlouh˘ch ãtyfiiceti letech. V polovinû roku 1994 skonãil roãní spor o nemocnici sv. AlÏbûty. Zastupitelé v Praze 2 rozhodli pfiedat zdravotnické zafiízení zpût konventu fiádu alÏbûtinek. Ten se stal zakladatelem nestátního zafiízení, provozujícího nemocnici se snahou zachovat zdravotnické sluÏby ve stávajícím rozsahu. Text: Eva Hrube‰ová, foto: MBr

08_2007_.qxd:NP2

2.8.2007

14:13

Stránka 7

NP2/20/2005

strana 7

23.5.2005 16:26:24

NP2/20/2007

inzerce_cerven_Praha_2.indd 1

PSACÍ STROJE – OPRAVY Tel.: 241 412 507

NP2/38/2006

NP2/73/2003

Metodické centrum výuky první pomoci PRÁZDNINOVÁ ŠKOLA LIPNICE

[email protected] Seznam všech kurzů najdete na webových stránkách RC Paleček: www.rcpalecek.cz

oznámení

oznámení

Kontejnery na objemn˘ odpad nejsou urãeny k ukládání nebezpeãn˘ch sloÏek komunálního odpadu. Sbûr nebezpeãn˘ch sloÏek komunálního odpadu (mazací a motorové oleje, záfiivky, v˘bojky, zbytky barev, fiedidla, autobaterie apod.) je zaji‰tûn také v areálu spoleãnosti KOMWAG, a. s., Perucká 10, a sice v pracovní dny od 7:30 do 15:00. Dále mají obãané moÏnost vyuÏít nûkter˘ z 11 sbûrn˘ch dvorÛ na území hlavního mûsta.

NP2/42/2007

Výkup a likvidace pozůstalostí tel.: 602 557 330

oznámení

znakového jazyka Léto 2007

Termíny: 6. 8. – 10. 8. 2007 20. 8. – 25. 8. 2007 3. 9. – 8. 9. 2007 Cena: 1300,- Kč! Podrobnosti: www.pevnost.com Tel./fax: 283 892 700 Mobil: 728 58 68 57

Agentura Profesního Poradenství pro Neslyšící – APPN Vratislavova 12, Vyšehrad Tel.: 222 519 835, fax: 222 514 530 SMS: 739 245 161 E-mail: [email protected] www.appn.cz nabízí všem neslyšícím INTERNET ZDARMA (6 počítačů s MS Office a připojením na internet) Pondělí až čtvrtek: 13:00 – 16:00

MOBILNÍ SVOZ NEBEZPEâN¯CH ODPADÒ V úter˘ 28. srpna budou moci obãané odevzdat zdarma na níÏe uveden˘ch stanovi‰tích v Praze 2 napfi. barvy (vãetnû tiskafisk˘ch); baterie a akumulátory; detergenty; fotochemikálie; kyseliny; lepidla a pryskyfiice obsahující nebezpeãné látky; pesticidy; rozpou‰tûdla; zásady.

âasov˘ harmonogram svozu:

jazykové kurzy, kurzy cviãení pamûti, masáÏe, rehabilitaãní cviãení, kurzy práce na poãítaãi a práce s internetem. Informace: Klub REMEDIUM Táboritská 22, Praha 3 Tel.: 222 712 940 E-mail: [email protected] www.remedium.cz.

Fügnerovo nám. ·tûpánská ul. (u kostela) Jiráskovo nám. Podskalská ul. (u Zítkov˘ch sadÛ) Ostrãilovo nám. kfiiÏovatka Sarajevská/Rejskova nám. Míru (u kostela) kfiiÏovatka Kladská/Moravská

15:00 – 15:15 15:30 – 15:45 16:00 – 16:15 16:30 – 16:45 17:00 – 17:15 17:30 – 17:45 18:00 – 18:15 18:30 – 18:50

Dal‰í termín mobilního svozu nebezpeãn˘ch odpadÛ: úter˘ 27. listopadu 2007.

oznámení

oznámení

oznámení

O. S. REMEDIUM nabízí pro seniory: PODPOROVANÉ ZAMùSTNÁVÁNÍ SluÏba pro lidi s mentálním postiÏením, ktefií si chtûjí najít zamûstnání a potfiebují k tomu podporu ãi pomoc. Spoleãnost DUHA – integrace osob s mentálním postiÏením Podporované zamûstnávání Zborovská 38, 150 00, Praha 5 Tel.: 257 313 986, 602 416 506 www.spolecnostduha.cz

NP2/26/2007

Velkokapacitní kontejnery umístûné v tomto areálu nejsou urãeny ke shromaÏìování stavebního a demoliãního materiálu. Odpad ze stavební ãinnosti je obãan povinen sám tfiídit a nabídnout k vyuÏití, nebo zlikvidovat zákonem stanoven˘m zpÛsobem. Pro odloÏení stavebního odpadu je moÏné objednat velkokapacitní kontejner, kter˘ bude pfiistaven a odvezen za úplatu. Objednávky pfiijímá rovnûÏ spoleãnost KOMWAG, a. s., tel.: 236 040 000.

Pevnost – České centrum znakového jazyka připravila Intenzivní kurzy

NP2/47/2007

K dispozici zÛstávají pouze dva VOK v Perucké 10 v areálu firmy KOMWAG®, a. s. (tel.: 236 040 000), a to vÏdy od pondûlí do pátku, v dobû od 7:00 do 17:00. Zde mohou obyvatelé Prahy 2 zdarma uloÏit mûsíãnû aÏ 3 m3 objemného odpadu. MnoÏství nad tento mûsíãní limit je zpoplatnûno, a to v cenû 700 Kã za 1 m3 odpadu. Kontejnery nejsou urãeny k likvidaci Ïivnostenského odpadu. Objemn˘ odpad je takov˘ druh komunálního odpadu, kter˘ vzhledem ke sv˘m rozmûrÛm, pfiípadnû hmotnosti, nemÛÏe b˘t umístûn do normalizovan˘ch sbûrn˘ch nádob (napfi. nábytek, koberce).

REGISTRACE DO VŠECH KROUŽKŮ I KURZŮ PROBÍHAJÍ NYNÍ NA

Španělská odrůdová sudová vína Bag in Box 15 l červená - růžová - bílá od 39,- do 45,- vč. DPH Tel.: 606 339 527

VELKOOBJEMOVÉ KONTEJNERY Z provozních důvodů nejsou v červenci a v srpnu 2007 přistavovány na obvyklá stanoviště velkoobjemové kontejnery (VOK).

KURZY PRO OBDOBÍ ZÁŘÍ – PROSINEC 2007

oznámení

Funguje na tel.: 224 256 063 ve v‰ední dny od 8:00 do 16:30. Dotazy a pfiipomínky zodpoví pracovnice odboru Ïivotního prostfiedí. Internetová adresa: [email protected].

Tel.: 608 446 643, 606 556 547

KURZY IKEBANY – ARANŽOVÁNÍ KVĚTIN Od září pořádá květinové studio PUGET Vratislavova 11, Praha 2, tel.: 777 141 053, e-mail: [email protected], www.puget.cz. PŘIHLASTE SE JIŽ NYNÍ.

INFOLINKA âISTOTA PRAHY 2

NP2/38/2007

Malířské a lakýrnické práce

Rodiče pozor, již teď se můžete registrovat!

pořádá v rámci vzdělávacího projektu ZDrSEM semináře první pomoci pro veřejnost. Praktické nácviky probíhají v parku Folimanka. Termíny kurzů v září: 13. – 16. 9. a 26. – 30. 9. 2007 Podrobnosti: www.zdrsem.cz.

Pracovníka pro technickou správu činžovního domu (1 – 3) v Praze 2 hledají majitelé. Tel.: 608 777 977, 602 395 937

NP2/48/2007

NP2/49/2007

Adresa: 1) Vodičkova 28, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected] tel.: 602 192 872 tel./fax: 224 243 530 2) Náměstí Českého ráje 25, 511 01 Turnov

10% sleva pro studující mládež

NP2/46/2007

AURA - realitní kancelář Ing. Luboš Hlavatý

NABÍDKA ZAMĚSTNÁNÍ - částečný úvazek - vhodné i pro důchodce

NP2/39/2007

Máte zájem prodat v Praze či jinde v ČR: činžovní dům, hotel, komerční objekt, pozemek a jinou nemovitost?

Květiny a dárky, Ječná 22

oznámení

WWW.ANTIKMAPE.CZ

NP2/40/2007

NÁKUP A PRODEJ: hodiny, mince, šperky, zlato, obrazy, nábytek, sběratelské kuriozity, hračky, porcelán. VYKUPUJEME CELÉ POZŮSTALOSTI. ZNALECKÉ POSUDKY, RESTAUROVÁNÍ. Rumunská 28, Praha 2 222 511 871, 602 299 964, 776 772 164,

NP2/27/2007

ANTIK RUMUNSKÁ

Poznámka: stabilní sbûrna nebezpeãn˘ch odpadÛ je umístûna v areálu firmy KOMWAG v Perucké 10 (kromû lednic, TV a PC monitorÛ); tel.: 236 040 000, pondûlí aÏ pátek: 7:00 – 15:00.

08_2007_.qxd:NP2

2.8.2007

14:13

Stránka 8

strana 8 Novomûstská radnice

Fejeton

Divadlo Minor bude hrát na nádvofií Novomûstské radnice ve dnech 29., 30., 31. srpna a 1. záfií od 20:00 loutkovou hru Johannes doktor FAUST. Pfiedstavení jsou pfiístupná dûtem od 9 let. VûÏ Novomûstské radnice: Od 28. srpna do konce sezóny zde bude otevfiena v˘stava fotografií Vystupte si na Stfiechu Afriky, která nahradí souãasnou expozici o Praze 2 a v˘stavu panoramatick˘ch fotografií. V jednotliv˘ch patrech vûÏe se náv‰tûvníci budou moci seznámit s programem expedice Afrikaonline HumiOUTDOOR & ALPINEPRO KilimandÏáro 2007: s v˘stupem na KilimandÏáro a se snímky z dal‰ích nav‰tíven˘ch míst v Tanzánii a na Zanzibaru. Otevfieno dennû od 10:00 do 18:00 kromû pondûlí. V˘stava: 1. lékafiská fakulta UK pofiádá od 4. do 21. záfií v˘stavu Anatomické kresby, pfiedstavující ilustrace akademického malífie Ivana Helekala a Mgr. Jana Kacvinského z oboru anatomie a klinické medicíny V˘tvarného kabinetu Anatomického ústavu a zároveÀ ukázky volné tvorby obou autorÛ. Radniãní v˘stavní prostory jsou otevfieny dennû od 10:00 do 18:00 kromû pondûlí; vstup na v˘stavu je zdarma.

Kouzlo dopravních výluk

Na kterém místû v Praze 2 je umístûna socha sv. Ludmily? VáÏení ãtenáfii, vût‰ina odpovûdí zaslan˘ch redakci byla správná: dÛm, na kterém je umístûna pamûtní deska slavné pûvkynû Emmy Destinnové, stojí v Katefiinské ulici ãp. 1526/7.

NKP Vy‰ehrad

Fotosoutěž

Historick˘ areál NKP Vy‰ehrad je bezbariérov˘. ● GALERIE VY·EHRAD (Nad Libu‰inou lázní): âernobílé a barevné v˘tvarné fotografie Blanky Lamrové a Ivany MatûjkovéHavlíkové pod názvem Praha (1. srpna – 2. záfií). ● STÁLÉ EXPOZICE: Pevnost Vy‰ehrad v dûjinách praÏského opevnûní; vstup do kasemat a podzemního sálu Gorlice, kde je umístûno ‰est originálních barokních soch z Karlova mostu. Stálá expozice Historické podoby Vy‰ehradu ve zrekonstruovaném Gotickém sklepu (bezbariérov˘ pfiístup od Starého purkrabství). V˘stavy a expozice otevfieny dennû 9:30 – 18:00. ● KOMORNÍ SÁL STARÉHO PURKRABSTVÍ (bezbariérov˘ vstup): V srpnu se zde nehraje. ● VY·EHRADSK¯ H¤BITOV SE SLAVÍNEM: otevfieno dennû 8:00 – 19:00. ● NEDùLNÍ PROMENÁDNÍ KONCERTY (v parku u Myslbekov˘ch soch): 2., 9., 16., 23. a 30. záfií od 14:30. ● Internetová adresa: www.praha-vysehrad.cz.

Dárek za správnou odpovûì zasíláme V. Wenclové ze Sázavské ul., M. Rosíkovi ze Slezské ul. a Ing. J. Halbychovi z Dittrichovy ul. Srpnová soutûÏní otázka se bude t˘kat sochy oblíbené ãeské svûtice sv. Ludmily. KnûÏna Ludmila, muãednice a patronka ãeské zemû (b˘vá také naz˘vána její babiãkou), je zakladatelkou pfiemyslovské dynastie. Matka Spytihnûva I. a Vratislava pr˘ pfiekáÏela sna‰e Drahomífie, vdovû po Vratislavovi I. a matce budoucího vévody Václava I., na cestû k moci: podle nûkter˘ch pramenÛ pr˘ Drahomíra najala vikingské bojovníky a ti Ludmilu 16. záfií 921 na jejím vdovském sídle Tetín zavraÏdili. KnûÏna Ludmila byla pohfibena v románské bazilice sv. Jifií na PraÏském hradû. K poctû sv. Ludmily je na nám. Míru zasvûcen novogotick˘ kostel se dvûma prÛãelními vûÏemi a pfiíãnou lodí, postaven˘ v letech 1888 – 1893 podle plánÛ architekta Josefa Mockera. V tympanonu hlavního portálu se nacházejí reliéfy JeÏí‰e Krista se sv. Václavem a sv. Ludmilou od J. V. Myslbeka. Stejn˘ autor tuto svûtici zafiadil také do spoleãnosti ãesk˘ch svûtcÛ na podstavci pomníku sv. Václava na Václavském námûstí. Ludmilu najdeme i na Karlovû mostû: barokní práce neznámého sochafie z okruhu dílny Matyá‰e Bernarda Brauna ji zpodobÀuje, jak vyuãuje svého vnuka Václava z otevfiené knihy.

Muzeum Policie âR V˘stavy: Draci a bájná stvofiení – v˘tvarné práce dûtí z E-dílny manÏelÛ El‰íkov˘ch (do 19. srpna). Konû a lov – exponáty z Hippologického muzea ve SlatiÀanech (21. ãervence – 26. srpna). Prostituce staré Prahy (stálá v˘stava). Stálá expozice je otevfiena dennû kromû pondûlí od 10:00 do 17:00, tel.: 974 824 862. ●Dûtské dopravní hfii‰tû pro vefiejnost: ãtvrtek: 13:00 – 15:00, sobota a nedûle 10:00 – 12:00, 14:00 – 16:00; cyklisté jsou povinni pouÏívat na dopravním hfii‰ti pfiilbu. ● Internet: http://www.mvcr.cz/muzeum.

pevné palivo

slovenská fieka

1. ãást tajenky

barva v kartách

fiímsky 49

pták bûÏec

deset na druhou

nûmecká automobilka

vír

2. ãást tajenky

tyãe vozÛ

poslání unyle

nízká dfievina

Jedna socha sv. Ludmily se nachází také v Praze 2. PÛvodnû byla umístûna v zadní ãásti b˘valé Spoleãenské zahrady Na Slupi, dne‰ní Botanické zahrady UK. Barokní plastika z druhého desetiletí 18. století je zfiejmû dílem Michala Jana Josefa Brokoffa, bratra sochafie Ferdinanda Maxmiliána. Od roku 1880, kdy byla získána darem, stojí v novorománské okrouhlé v˘klenkové kapli postavené podle návrhu architekta Antonína Bauma na jednom z nejdÛleÏitûj‰ích míst na‰í historie. Ptáme se proto: Na kterém místû v Praze 2 je umístûna socha sv. Ludmily? Odpovûì zasílejte po‰tou na adresu ÚMâ Praha 2, redakce novin, nám. Míru 20, 120 39 Praha 2 nebo e-mailem na [email protected], nejpozdûji do 22. srpna. U odpovûdí posílan˘ch e-mailem uvádûjte kromû jména také svoji po‰tovní adresu, na kterou bychom vám mohli zaslat pfiípadnou v˘hru. Text: Eva Hrube‰ová/van, foto: hru

DÛm s pamûtní deskou Emy Destinnové stojí v Katefiinské ulici

Kino MAT v srpnu uvádí Kino MAT na Karlovû nám. 19 (vchod z ulice OdborÛ) bude v srpnu hrát napfi. anglicko-francouzsko-ãeské Ïivotopisné drama Edith Piaf, ãeskou komedii Tajnosti, animovanou americkou komedii Simpsonovi ve filmu, francouzské milostné drama Angel nebo americké drama Warholka. Ve druhé polovinû mûsíce bude v kinû probíhat rekonstrukce. Dal‰í podrobnosti na www.mat.cz. red

MoÏná, Ïe mnohého ze ãtenáfiÛ uÏ jen titulek rozpálí dobûla. Co je pûkného na rozkopan˘ch ulicích a pfiestupování z jednoho dopravního prostfiedku do druhého? Obãan má svou navyklou trasu, leckdy je‰tû v polospánku nastupuje do své tramvaje, pak pfiestoupí na metro ãi autobus, kde se v podstatû probouzí do pracovního dne. Cesta do práce se stává druhou pfiirozeností a dopravní v˘luka nበzaÏit˘ mechanismus cestování pofiádnû nabourá. Ale má to své v˘hody. Od ãasného rána musíme b˘t bdûlí a ostraÏití. Provûfiíme své kombinaãní schopnosti a najednou zji‰Èujeme, Ïe dopravovat se do práce mÛÏe b˘t i malé dobrodruÏství. Co tfieba jít kousek pû‰ky, jet pár zastávek vlakem nebo vyuÏít pfiívoz? A cestou domÛ objevujeme nové kraje. Tamhle na rohu b˘vala dfiív pfiece jídelna, nebo ne? Teì tam prodávají mobily. A tamhle je otevfiená pasáÏ. MÛÏeme nakoupit zeleninu, spoãinout u kavárenského stoleãku pfii ‰álku tmavého moku a tfieba chvilku snít o luxusním prádle, které nabízejí v protûj‰ím butiku. Neb˘t dopravní v˘luky tohoto léta, sotva bych se dostala tfieba na nádraÏí. Dnes naveãer pulsovalo oãekáváním davu rodiãÛ, tedy pfiedev‰ím matek. Prázdniny nabraly druh˘ dech a nûkteré ratolesti se uÏ vracejí domÛ. Jestlipak ãekající matky napadají tak kacífiské

my‰lenky, jako druhdy mne? Co takhle koupit si jízdenku, jedno kam, nasednout do vlaku a odjet na pár dní prostû pryã. ManÏel a dûti ãekají doma na matku, ale ta nepfiichází. Dûti zba‰tí vajíãka namûkko a jdou spát, zatímco otec usedá k telefonu. „U tebe taky není? Tak kde, ksakru, je!?“ Dny ubíhají, otec se zmítá v pochybnostech a dûti si myslí, Ïe maminka je u babiãky. Tfietí veãer se otvírají dvefie, matka se vrací a tváfií se jako by nic. Nákup pro tentokrát nevyndává z ta‰ek, ale z batohu. Dûti se vrhají na borÛvkov˘ koláã od babiãky. Znaveny dojmy usínají, a teprve teì se manÏel zeptá: „Kdes byla!? Îena se k nûmu trochu pfiitulí a odpoví: „Trochu jsem se rozjela do svûta, byla jsem taková rozmrzelá a unavená. Pofiád ten sam˘ kolotoã a nikdo tu moji práci a starost nevidí. Potfiebovala jsem vypadnout a srovnat si to v hlavû. I u té babiãky jsem byla.“ Ale jízda vlakem se pfiece jen mÛÏe nûkomu zdát ponûkud v‰ední (tedy pokud zrovna nejde o Orient Express). Plavba lodí, to je to pravé pro romantické du‰e! Pfiívoz má opravdu kouzlo, modrav˘ch dálek volání nelze pfieslechnout a vítr ve vlasech pfiipomíná loÀskou dovolenou. Sen o úniku za hranice v‰edních dnÛ mÛÏe umocnit i taková maliãkost, jakou je pruhované triko spolucestujícího nebo sluneãní odlesky na fiíãní hladinû. Za tu chvilku, kterou strávíte na fiece, se mÛÏete pfienést do DráÏìan ãi do Hamburku a tam moÏná stihnete i zaoceánsk˘ parník. Pak ov‰em nepoãítejte s návratem do tfií dnÛ. A aÏ se doprava vrátí do star˘ch (tedy vlastnû nov˘ch) kolejí, moÏná si v duchu fieknete, Ïe je to vlastnû trochu nuda… Eva Vlachová

Vinobraní (nejen) na Grébovce V rámci 11. roãníku Vinohradského vinobraní pofiádá mûstská ãást Praha 2 ve dnech 21. a 22. záfií Vinobraní na Grébovce. JiÏ v pátek 21. záfií vyroste na námûstí Míru od 14:00 do 20:00 jako pfiedzvûst vinobraní stylové trÏi‰tû s ukázkami fiemesel a stánky s tradiãním zboÏím. Hlavní ãást oslav skliznû vinné révy se v‰ak odehraje v sobotu 22. záfií v areálu parku Grébovka. Vinobraní na Grébovce slavnostnû zahájí ve 14:00 starostka Mâ Praha 2 Jana âernochová a uzavfie ho ohÀová show ve 21:30. Po celé odpoledne si zde, v bezprostfiední blízkosti autentické historické vinice, budete moci odpoãinout, ochutnat nûkter˘ z pûti druhÛ burãáku, podívat se na ukázky dobov˘ch fiemesel ãi podniknout spolu s dûtmi v˘let do doby rytífiské. V odpoledni plném her si kaÏd˘ mÛÏe najít to své: vyzkou‰et si metání sekerou nebo stfielbu z ku‰e, otestovat rytífisk˘ trenaÏér, zúãastnit se molitanové bitvy, pochytit nûco z historick˘ch tancÛ, svézt se na koni ãi podniknout nûjaké dal‰í dobrodruÏství. V‰e je zatím ve stadiu pfiíprav, ale na nûkteré atrakce vás mÛÏeme nalákat uÏ nyní. Hned u vchodu do Grébovky získají náv‰tûvníci vinobraní pro lep‰í orientaci v areálu podrobn˘ program a plánek v‰ech stanovi‰È. Centrem v‰eho dûní bude pódium s hlavním programem: chystá se exhibice kejklífiÛ a umûlcÛ, vystoupení kouzelníka, fakíra, klauna. Na pódiu také pfiivítáme vítûze literární a v˘tvarné soutûÏe na téma To byla slavná doba rytífiská, kterou mûstská ãást uspofiádala pro dûti matefisk˘ch

a základních ‰kol z Prahy 2. Jedno ze stanovi‰È bude vyhrazeno nejmen‰ím dûtem – ãekají na nû soutûÏe jako házení vûneãkem na meã, hod míãkem do chfitánu pfií‰ery (namalované), dûtská stfielnice s ku‰í. Stylové trÏi‰tû na terase vily nabídne náv‰tûvníkÛm na 30 stánkÛ s takov˘m sortimentem, jako jsou dfievûné kopie stfiedovûk˘ch zbraní, pfiívûsky z kamenÛ nebo v˘robky ze dfieva. Pfied Dolní Landhauskou se bude konat exhibice stfieln˘ch a paln˘ch historick˘ch zbraní, o kousek dál v˘uka stfiedovûkého tance. Své umûní pfiedvedou Ïáci ‰ermífiské ‰koly, která pÛsobí v Horní Landhausce. To v‰e a mnohá dal‰í dobrodruÏství ãekají na dûti i dospûlé v sobotu 22. záfií v prostfiedí unikátního parku Grébovka. Podrobn˘ program Vinobraní na Grébovce pfiineseme v záfiijovém ãísle. Text a foto: len

Ïenijní ãlun

domácí pták

Ind

váhová jednotka

Ïenské jméno dravá ryba chem. zn. osmia

nûmecky „jedle“

klep ãásti roku star‰í SPZ Berounska

oãistit vodou

pobídka

nemoc pohybového ústrojí

plo‰ná míra

netlouct

Dnes si málokdo dokáÏe pfiedstavit svÛj Ïivot bez telefonu. Jeho vynález z roku 1876 byl dfiíve pfiipisován Ameriãanovi A. G. Bellovi. Podle novûj‰ích údajÛ ale telefon vynalezl uÏ v roce 1846 Ital A. Meucci, coÏ pfied pûti lety oficiálnû potvrdil i americk˘ kongres. V Praze byl (viz tajenka) provoz zahájen 11. srpna 1882. UÏ v prosinci téhoÏ roku mûla síÈ 30 úãastníkÛ a v ãervnu 1883 jich byla rovná stovka. Tajenku posílejte na po‰tovní adresu ÚMâ Praha 2, redakce novin, nám. Míru 20, 120 39 Praha 2 nebo e-mailem na [email protected], nejpozdûji do 22. srpna. Správné znûní tajenky z minulého ãísla: Josef Schulz. Vylosovanému v˘herci, Jifiinû Pipové z Francouzské ul., zasíláme dárek.

NIC NA ODIV..? Praha 2 získala koncem ãervna dvû nové doãasné dominanty ze sféry vizuálního umûní. Monumentální projekt ko‰ického v˘tvarníka Mariána Straky „Instalace na chodníku“ najdeme na náplavce u Îelezniãního mostu; speciální nasvícení vûÏe kostela sv. Katefiiny nazvané „Zázrak“, jehoÏ autorem je Petr Závorka, si mÛÏeme vychutnat v Katefiinské zahradû Psychiatrické kliniky VFN. Obû instalace pfiipravilo obãanské sdruÏení Dvojka sobû v rámci v˘stavního projektu Nic na odiv…? K vidûní budou aÏ do konce fiíjna 2007. Petr Závorka o svém díle v kostele sv. Katefiiny fiíká: „Modré svûtlo ve vûÏi není jenom symbolistickou hrou. Jde o zintimnûní architektury. Pokus o zobrazení ,svatého zázraku'. Po formální stránce je dílo trochu inspirováno Danem Flavinem. V arabském svûtû jsou me‰ity osvíceny zelen˘m svûtlem. V kfiesÈanství je modrá barva o nadûji, vífie a duchovní ãistotû. V této instalaci se snaÏím o úvahu nad zázrakem obecnû.“ Marián Straka ke své „Instalaci na chodníku“, kterou tvofií deset stromÛ s kofieny vzhÛru, zasazen˘ch tak, aby vytváfiely úzk˘ prÛchod pro ãlovûka, podot˘ká: „Tento koncept sochy, architektury sloupofiadí, pfiiná‰í odkazy na antickou kulturu. Je varováním pfied vykofienûním nejen lidské, ale i kulturní identity.“ Text: len, foto: o. s. Dvojka sobû

Mûsíãník obãanÛ mûstské ãásti Praha 2. Vydává Úfiad mûstské ãásti Praha 2 pod reg. ã. MK âR E 12 404. Roãník 9, ãíslo 8. Vychází 12 x roãnû. • Redakãní rada: pfiedseda – TomበJubánek • Jana Babická • Mgr. Michaela Marksová • RNDr. Radim Perlín • Mgr. Jan Stoss • Franti‰ek Tlapák • Michal Uhl • tajemnice – Mgr. NadûÏda Vandurková. • Vedoucí redaktorka: Mgr. Lenka Prokopová • Adresa redakce: ÚMâ Praha 2, 120 39 Praha 2, nám. Míru 20 (tel.: 236 044 119, 236 044 182, e-mail: [email protected], internet: www.praha2.cz). • Za vûcnou správnost pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. NevyÏádané rukopisy a fotografie se nevracejí. • Pfietisk je povolen s vûdomím redakce. • Uzávûrka pfií‰tího ãísla: 22. 8. 2007, expedice 4. 9. 2007. • Mûsíãník slouÏí k informování obãanÛ Prahy 2, není periodikem Ïádného politického subjektu. • Grafické zpracování zaji‰Èuje AMOS Typografické studio s. r. o. • Tisk: MoraviaPress, a. s. • Distribuce: âeská po‰ta, s. p. • Náklad: 30 000 v˘tiskÛ.