UNIVERZITNÍ KNIHOVNA ALBERTOV Alexandra Jamnická
autor: Bc. Alexandra Jamnická vedoucí práce: MgA. Ondřej Císler, Ph.D. asistent: Ing. arch. Miroslav Pazdera diplomní projekt Fakulta architektury České vysoké učení technické v Praze Květen 2016
Kampus Albertov se stává nejmodernejším centrem vzdělávání a výzkumu v oblasti přírodních věd. To je podpořeno vznikem dvou nových budov - Biocentra a Globcentra - výzkumných institucí na poli biologie, medicíny a přírodovědy. Jejich technologiemi nabité laboratoře mají potenciál přilákat množství zahraničních i místních kapacit. Zde bude probíhat výzkum a výuka praktická. Jako jejich teoretickou základnu, společenské a intelektuální centrum kampusu navrhuji Knihovnu, dům s vizí koncentrovat a sdílet pod jednou střechou všechny poznatky z oborů přírodních věd.
4
5
OBSAH
1 DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
9 - 21
Univerzita Karlova Místo - Kampus Albertov
2 ANALÝZY
23 - 39
Parcela Dům - knihovna
3 NÁVRH
41 - 79
Urbanistický koncept Situace Koncept domu Řezy Půdorysy, axonometrie Pohledy Vizualizace
6
4 DOKUMENTY
80 - 81
5 ZDROJE
82 - 83
7
1. DIPLOMNÍ SEMINÁŘ Univerzita Karlova Místo - Kampus Albertov
8
9
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
UNIVERZITA KARLOVA
STRUČNÁ HISTORIE
„A tak, aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění prostřený a aby se ti, jež vyznamená vrozená bystrost a nad ni, stali poznáním věd vzdělanými, a nebyli již více nuceni a za zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění bylo ukojeno, v cizích končinách žebrat, nýbrž aby za svou slávu považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát a účastny je činit té lahodné vůně a tak velikého vděku.“
Zakládací listina Univerzity Karlovy v Praze ze 7. dubna 1348
10
7 / 4 / 1348 - univerzita založena Karlem IV - měla 4 fakulty - svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou
17 / 11 / 1939 - během nacistické okupace, studentských demonstracích a pohřbu Jana Opletala jsou všechny vysoké školy zavřeny
15. století - vliv rektora Mistra Jana Husa - redukována na 1 fakultu - svobodných umění
1945 - obnovena činnost Karlovy Univerzity
1654 - Ferdinandem III. spojena s jezuitskou univerzitou, vzniká Karlo - Ferdinandova univerzita 1882 - František Josef I. rozděluje univerzitu na 2 českou a německou
1950 - zákon o vysokých školách - konec akademické autonomie a podřízení komunistické straně 17 / 11 / 1989 - demonstrace podněcující pád komunismu 1990 - zákon o VŠ - obnova akademické autonomie
1920 - česká univerzita je nazvána Karlovou Univerzitou
SOUČASNOST Pracoviště UK
Zaměstnanci
- 17 fakult - 4 vysokoškolské ústavy - 5 dalších pracovišť (výzkum, věda, vývoj) - 5 účelových zařízení
- spolu - akademičtí a vědečtí - ostatní
Studenti
Fakulty
- spolu - bakalářské studium - magisterské studium - magisterské studium navazující - doktorských studium
50 992 18 560 15 222 9 559 7 651
8 098 4 657 3 441
Univerzita Karlova má v současnotsi 17 fakult. Kromě pražských 14 fakult má také jednu Lékařskou fakultu v Plzni, a dvě fakulty v Hradci Králové - lékařskou a farmaceutickou.
11
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
3.
1. 2.
Roztříštěnost fakult Univerzity Karlovy v Praze Právnická fakulta - PrF
Fakulty lékařské - 1.LF, 2.LF, 3.LF
Filozofická fakulta - FF
Katolická teologická fakulta - KTF
Fakulta humanitních studií - FHS
Evangelická teologická fakulta - ETF
Pedagogická fakulta - PedF
Husitská teologická fakulta - HTF
Fakulta sociálních věd - FSV
Fak. tělesné výchovy a sportu - FTVS
Přírodovědecká fakulta - PřF
Karolinum
Matematicko - fyzikální fakulta - MFF
12
Koncept “minikampusů” Univerzita Karlova je v současnosti roztříštěna po celé Praze a netvoří jeden celek. Za její srdce lze považovat Karolinum ve Starém Městě, kolem kterého se koncentrují některé humanitně zaměřené fakulty. Zbytek fakult je rozmístněn po celé Praze a postrádá vzájemné vazby. Zájmem univerzity by v rámci svého dalšího rozvoje měla být koncentrace všech svých součástí a snaha o udržení své pozice v centru města. Jednou z možností, jak toho dosáhnout je vytvoření tzv. minikampusů. Spolu tvoří jeden celek, ale každý dokáže fungovat autonomně - mají vlastní správu, vybavení a knihovny. Pracujeme se 3 minikampusy - Kampus Staré Město, zaměřen na humanitní studia, Kampus Albertov, zaměřen na přírodovědní studia a Kampus Troja, zaměřen na matematiku, fyziku a tělovýchovu. Samostatnou pozici mají lékařské
fakulty které jsou vázány na nemocnice. Výjimku tvoří 1. Lékařská fakulta u Nemocnice na Karlově náměstí, která se díky své poloze stává součásti Kampusu Albertov.
1. Kampus Staré Město 2. Kampus Albertov 3. Kampus Troja Lékařské fakulty
13
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
MÍSTO - KAMPUS ALBERTOV
Ke Karlovu
Vyše hr
adsk
á
Viničná
á átsk Ben
ká nářs
li Apo
kova Studnič
pi Na Slu
Vin aři cké ho
Bo tičs ká
Kampus Albertov se nachází na pravém břehu řeky Vltavy v blízkosti hradeb Nového Města. Jeho největší část leží v kotlině obklopené zelenými Albertovskými svahy. Další univerzitní budovy se nacházejí směrem na sever ke Karlovu náměstí a prolínají se s budovami Všeobecné fakultní nemocnice, která je rovněž využívána Univerzitou, a to její První lekařskou fakultou. V diplomním semináři jsme řešili část kampusu vymezenou ulicemi Na Slupi, Apolinářská, Ke Karlovu a dále pak původními hradbami. Tato část tvoří díky morfologii terénu ucelený areál, který má několik územních rezerv a potenciál pro další rozvoj univerzity i kampusu. Ze severu k němu přiléhá botanická zahrada, z východu Karlov a budovy nemocnice a z jihu park Folimanka.
Hlavní osu kampusu tvoří ulice Albertov, pokračující Velkými albertovskými schody na Karlov. Do této osy se otáčejí všechny budovy. Další čitelnou osou je ulice Studničkova, která navazuje na Malé albertovské schody vedoucí od Karlova náměstí a bude pokračovat do parku Folimanka, díky nově budovaným schodům skrz hradby. Uliční síť je ortogonální, ulice jsou ukončené ve svahu. Univerzitní budovy jsou většinou solitéry bez parteru s vnitřním atriem nebo dvorem. Svahy, kterými jsou obklopeny jsou z větší části nepřístupné a neprůchozí. Tento stav se snaží město ve spolupráci z univerzitou změnit a zpřístupnit všechny parky veřejnosti.
ov Albert
Svo bod ova
a
ova Korčák
ov Votočk
va Hlavo
á Horsk
Ne k la no va
a ov av isl Vn
va vo sla ati Vr
a ov
ysl em Př
va no ani
Sek
Oldřichova ilo vo
Nezamyslo va
O str č
ná m
.
Jaromírova
14
15
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
MÍSTO - KAMPUS ALBERTOV
Území Kampusu Albertov bylo po dlouhou dobu nezastavěné, sloužilo jako územní rezerva a bylo využíváno zdejšími kláštery jako vinice a užitné zahrady. Kláštery a kostely z období mezi 14. - 18. tým stoletím jsou dodnes zachovány a tvoří nejstarší vrstvu areálu. Jsou to zejména klášter alžbetinek s kostelem Panny Marie a kaplí Sv. Tekly, klášter servitů s kostelem Zvěstování Panny Marie (Na Trávníčku) a klášter augustinianů kanovníků s kostelem Panny Marie a Sv. Karla Velikého na Karlově. Dále se zde nachází kostel Sv. Apolináře. Významným zásahem do území bylo postavení zemské porodnice v letech 1865 - 1875 architektem Hlávkou, která zde stojí a slouží dodnes. V roce 1890 sem byla ze Smíchova přesunuta botanická zahrada, která začala být využívána přírodovědeckou fakultou. Samotný vysokoškolský kampus na Albertově vznikal od počátku 20. století. Jeho urbanistickou koncepci navrhl Rudolf Vomáčka společně s Ing. Novotným a architektem Kožíškem. Realizace kampusu měla několik etap, první byla dokončena roku 1905 a další probíhala mezi lety 1910 a 1950. V 2. polovině 20. století byla přistavena budova Fakulty ekonomicko-inženýrské
ČVUT a budova Revmatologického ústavu. Po roce 2000 zde vznikl uzavřený obytný arél a sportoviště Matematicko - fyzikální fakult. Dnes v kampusu probíhá architektonická soutěž na 2 nová výzkumní centra - Biocentrum a Globcentrum.
Morfologie terénu nejnižší nadmorská výška nejvyšší nadmorská výška
16
17
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
Hlavní přístupové trasy Kampus Albertov se nachází v docházkové vzdálenosti (10 - 15 min.) od dvou zastávek metra - Karlovo náměstí na lince B a I. P. Pavlova na lince C. U vstupu do kampusu na ulici Na Slupi se nachází také zastávka tramvaje. Hlavní přístupovou cestu od Karlova náměstí tvoří ulice Na Slupi a ulice Albertov a od stanice I. P. Pavlova jsou to ulice Kateřinská a Viničná.
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
Univerzitní budovy metro C - I. P. Pavlova metro B - Karlovo náměstí budovy UK zastávka tramvaje hlavní přístupová cesta od metra C hlavní přístupová cesta od metra B
V kampusu Albertov sídlí 3 fakulty Univerzity Karlovy - 1. lékařská fakulta, která je soustředěná zejména kolem nemocnice na Karlově náměstí, Přírodovědecká fakulta s hlavní budovou v ulici Albertov a Matematicko - fyzikální fakulta, která zde má jenom rektorát a její ostatní budovy jsou rozmístěny v jiných čáśtech Prahy - v Karlíně, na Malostranském náměstí a hlavně V Holešovičkách. Kromě Univerzity Karlovy zde sídlí i dvě fakulty ČVUT - Fakulta dopravní a Fakulta strojní. Nachází se zde menza a několik bufetů. Dvě nové budovy Bioncentrum a Globcentrum budou sdílené mezi Přírodovědeckou a 1. Lékařskou fakultou.
1. LF - výuka
1. LF - kliniky
Přírodovědecká fakulta Zahrady Přírodovědecké f. Matematicko - fyzikální f. ČVUT koleje, menzy parcely pro Biocentrum a Globcentrum
18
19
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
KONCEPT ROZVOJE V rámci diplomního semináře byla v ateliéru vytvořena koncepce rozvoje celého abertovského údolí. Hlavním cílem bylo zvýšit jeho prostupnost, propojit ho s městem a využít potenciálu morfologie terénu. Prvním principem je propojení zelených Albertovských svahů a navržení nových stezek tak, aby byl celý pás prostupný. Dalším prvkem je navržení nových přístupových bodů, které budou navazovat na stávající i nově vytvořenou uliční síť. Ulice Albertov zůstává hlavní osou kampusu, což bude podpořeno novou výtstavbou a orientací budov. Tato osa je spíš kompoziční, uměle vytvořená. Další důležitou osou se stává ulice Studničkova, která díky novým schodům u hradeb umožňuje mimo jiné propojení parku Folimanka až s Karlovým náměstím.
20
DIPLOMNÍ SEMINÁŘ
Nová uličí síť a parcely k řešení Hlavní kompoziční principy
navrhovaná uliční síť
propojené zelené svahy
stávající uliční síť
hlavní kompoziční osa
navrhované pěšiny
příčná, propojovací osa
stávající pěšiny
vstupy do kampusu
rozvojové parcely transformační parcely parcely určeny k stavbě Biocentra a Globcentra
21
2. ANALÝZY Parcela Dům - knihovna
22
23
ANALÝZY
PARCELA
Viničná
á átsk Ben
Vyše hr
adsk
á
Ke Karlovu
řská liná Apo
kova Studnič
pi Na Slu
Vin aři cké ho
Bo tičs ká
než jako městotvorný prvek odpovídající důležitosti místa. I přesto je pro univerzitu a výzkum důležitá, proto ji zachovávám a koncentruji do jižní a západní části parcely, čímž navazuji na koncept zeleného pásu ve svahu. Ze severu k parcele přiléhá rozlehlý předprostor Patologického ústavu, který ale díky své současné úpravě působí jako bariéra a není plnohodnotným veřejným prostorem. Terén parcely je svažitý a klesá směrem k severozápadu, převýšení je asi 14 metrů.
V současnosti se na parcele nachází univerzitní genetická zahrada, která zasahuje až do místa křížení a působí spíše jako zahradkářská kolonie,
10 200 m2
ov Albert
Svo bod ova
Pro stavbu knihovny si vybírám parcelu na křížení ulic Albertov a Studničkova, na křížení dvou hlavních os kampusu. První, „kampusová“ osa je přístupovou cestou od zastávky tramvaje a pokračuje do Velkých albertovských schodů, druhá, „městská“ osa je přístupovou cestou od metra I. P. Pavlova a zaroveň přirozeným propojením Karlova náměstí a parku Folimanka. Ze západu parcelu obklopuje zelený svah, který pokračuje parkem Ztracenka. Toto místo vnímám jako těžiště, srdce kampusu. Na tomto místě se každoročně se připomínají události 17. listopadu.
a
ova Korčák
ov Votočk
va Hlavo
á Horsk
Ne k la no va
va vo sla ati Vr
a ov
a ov av isl Vn
ysl em Př
va no ani
Sek
Oldřichova ilo vo
Nezamyslo va
O str č
ná m
.
Jaromírova
24
25
ANALÝZY
ANALÝZY
DŮM - KNIHOVNA 1.
V současnosti nemá Univerzita Karlova žádnou centrální knihovnu, pouze fakultní knihovny, které jsou podobně jako samotné fakulty roztříštěny po celé Praze. V návaznosti na koncept mikrokampusů je potřeba koncentrovat i tyto knihovny. Pro humanitní obory s mikrokampusem ve Starém M ěstě se nabízí využítí Klementina, jako centrální knihovny, pro přírodovědné obory navrhuji knihovnu novou, v Kampusu Albertov, kde je koncetrace přírodovědných oborů nejvyšší. Fakulta matematicko - fyzikální bude mít svou knihovnu v mikrokampusu V Holešovičkách.
4. 5. 6. 2. 3.
Na Albertově se dnes nachází devět oborových univerzitních knihoven, které jsou rozmístěny po celém kampusu, jako součást fakultních budov. To komplikuje mezioborové vzdělávání a spolupráci. Tyto knihovny rovněž neposkytují dostatek studijních prostror potřebných pro univerzitní kampus tohoto významu. Ten by se ve vyspělých zemích měl pohybovat v rozmezí 5% - 20% z celkového počtu registrovaných čtenářů.
7. 8. 9.
FAKULTNÍ KNIHOVNY NA ALBETOVĚ - SOUČASNOST
Univerzitní knihovny na Albertově 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
26
Ústav vědeckých informací 1. LF a VFN Knihovna botaniky Knihovna Ústavu pro životní prostředí Knihovna biologie Knihovna filosofie Knihovna antropologie Knihovna geografie Knihovna geologie Knihovna chemie
FAKULTA
Velikost fondu
Tituly časopisů
Počet přírůstků / za rok
1. Lékařská
182 145
103
3 330
Přírodovědecká
641 023
1 064
6 546
CELKEM
823 168
1 167
9876
FAKULTA
Počet studentů (+ doktoranti)
Počet míst ve studovně
Počet registr. uživatelů
1. Lékařská
4 500 (+700)
325
8 530
Přírodovědecká
3 456 (+1 452)
190
7 745
CELKEM
7 956 (+2 152) = 10 108
515
16 275
STUDENTI NA ALBERTOVĚ - SOUČASNOST
27
ANALÝZY
ANALÝZY
KNIHOVNY - HISTORIE A TYPOLOGIE
2.
2.
2.
“Řecký typ” - Knihovna v Pergamonu: hlavní (1.) a vedlejší (2.) místnosti
1.
Během své dlouhé historie sehrávali knihovny významnou roli ve vývoji civilizace, šíření jazyka, vzdělávání společnosti a uchovávání národního kulturního dědisctví. Vznik knihoven je spojován s potřebou uchovávat a organizovat dokumenty a jiné cenné předměty. První zmínky sahají do období Mezopotámie kolem roku 2600 p. K. , kdy Sumerové uchovávali záznamy o transakcích a zásobách ve formě hliněných tabulek s klínovým písmem. Podobně to bylo i v Egyptě - zde se podobné záznamy uchovávali na papyrech. Nejvýznamnější starověkou knihovnou byla Knihovna Ashurbanipala v Ninive, která obsahovala přes 30 000 hliněných tabulek s literárními, náboženskými a administrativními texty, ale i první vědecké texty o astronomii, medicíne a jazykovědě. V období antiky sehrávala nejvýznamnejší roli ve vzdělávání knihovna v Alexandrii, která byla ve své době největší svého druhu. Postavena byla v 3. století p. K. a fungovala až do dobytí Egypta
Římany v roce 30 p. K. Knihovna byla součástí Alexandrijského músaionu a kromě sbírek se zde nacházeli přednáškové sály, studovny, pracovny a zahrady. Druhou největší knihovnou byla knihovna v Pergamonu z 2. století p. K. Tyto dvě knihovny reprezentují „řecký typ“ knihovny hlavní otevřená hala jako čítárna a přilehlé menší místnosti pro uskladnění svitků. V době Římského impéria byla také v Římě založena první veřejná knihovna, která se měla vyrovnat té v Alexandrii. Jejím zakladatelem byl Asinius Pollio a knihovna sídlila v centru Říma poblíž Forum Romanum. Knihovna reprezentuje „římský typ“ - měla 2 oddělené místnosti, jednu pro řeckou a druhou pro latinskou literaturu. Knihy byly uloženy přímo v místnostech po obvodu zdí. Po jejím vzoru vznikli i další knihovny, mezi nimi například Vespiánova Bibilotheca Pacis z roku 70 n.l., nebo Trajánova Bibliotheca Ulpia z roku 112 n.l. V Římě se knihovny často stavěli i jako součást veřejných lázní.
Knihovna v Alexandrii
Bibliotheca Ulpia
2. 3. 1.
“Římský typ” - Bibliotheca Ulpia: místnosti pro řeckou a římskou literaturu (1.,2.) a basilica (3.)
28
29
ANALÝZY
Klášter St. Gallen, 8. století - původní skriptorium a knihovna
Kirkstall Abbey, 1150 - knihovna ve výklenku přístupná z ambitu
30
ANALÝZY
Poslední velkou antickou knihovnou byla Knihovna v Konstantinopolu z 3. století, vedle které fungovalo skriptorium, kde se přepisovali díla řecké literatury z papyru na trvanlivější pergamen, aby zůstali zachovány. V 5. století u ní vznikla univerzita. Univerzální antický typ knihovny začal postupně od 3. století zanikat a knihovny se začali specializovat. Vznikali knihovny císařské, vědecké a klášterní. Středověké knihovny se rozvíjejí hlavně vedle vzikajících klášterů. Od 5. století se tak, jako kostely stávají jejich nedílnou součástí. Knihy se mezi kláštery půjčovali, aby se díky ručnímu přepisování mnichy mohly dál šířit. Čtení a propisování knih bylo vedle manuální práce důležitou součástí jejich života. Nejdřív byly knihy umístěny ve speciálních výklencích přístupných z ambitu. Ty se postupně vyvinuly v menší místnosti s policemi a pulty. Jedna z prvních významných knihoven byla v opatsví Monte Cassion, v Companii v Itálii. Klášter byl založen v 6. století Sv. Benediktem.
Byl zde kladen důraz na důležitost čtení a vzdělávání, ale i na bezbečné uchovávání rukopisů. Dalším významným středověkým klášterem bylo opatství St. Gallen ze začátku 8 století, jehož součástí byla i knihovna a skriptorium. Knihovna, která byla několikrát přestavěna, naposled v 16. století, funguje dodnes a je součástí kulturního dědictví UNESCO. Kromě klášterních knihoven vznikaly i knihovny u katedrál. Významnou byla například knihovna u katedrály v Gloucestru z 14. století, v které se nacházelo i 20 studoven - kamenných výklenků s oknem, sezením a pultem, uspořádaných za sebou podél chodby. Tyto studovny sloužily jako náhrada za scriptorium a měly poskytovat dostatek soukromý pro studium nebo psaní. Ve středověkých knihovnách byly knihy často připoutány řeťezy k pultům nebo policím, aby se zabránilo kradežím. Řeťez byl dostatečně dlouhý na to, aby se dala kniha z police vyndat, ale nedala se odnést. Nejdochovalejším příkladem „připoutané knihovny“ je knihovna u katedrály v Herefordu v Anglii.
Studovny u katedrály v Gloucestru
Knihovna u katedrály v Herefordu
31
ANALÝZY
ANALÝZY
Anglický typ univerzitní knihovny
Knihovna San Marco, Florencie
32
Evropský typ univerzitní knihovny
Ve 12. století se začali rozvíjet univerzitní knihovny. Na rozdíl od klášterů, které poskytovali vzdělání jenom v rámci své komunity byly univerzity určeny pro vzdělávání širší veřejnosti. Knihy v univerzitních knihovnách se lišily od těch klášterních. Kvůli potřebě produkovat je ve velkém množství a za málo peněz byli svazky menší, na tenčím papíře a s hustším písmem. Knihy se začaly členit na kapitoly a jejich součástí byl i obsah a rejstřík. Mezi nejvýznamnější instituce vzniklé v tomto období patří univerzita v Bologni a univerzita v Paříži s knihovnou, která byla ve své době považována za největší a nejbohatší. Univerzitní knihovna byla většinou podlouhlá místnost se zaklenutým stropem, okny po stranách a studijními místy uprostřed. Vyvinuly se 2 typy uspořádání univerzitních knihoven. První, anglický, měl police s knihami uspořádány kolmo ke stěnám tak, aby okny proniklo co nejvíce světla. Pulty pro studium se nacházely v příčných uličkách a byly součástí polic s knihami. Typickým příkladem tohto typu knihovny je knihovna v Merton college ze 14. století, která je dodnes v provozu. Druhý, evropský typ, měl police rozmístěny podél stěn a okna bývala nad nimi, nebo v čele místnosti. Stoly pro studium byly samostatné a nacházely se uprostřed místnosti. Tento typ je například použitý u knihovny Istituto delle Scienze v Palazzo Poggi v Bologni.
Důležitým mezníkem pro vývoj knihoven bylo vynalezení knihtisku a jeho uvedení do praxe. Dříve se tiskly pouze celé vyřezávané stránky, což bylo pomalé a nákladné. V polovině 15. století dostal Johannes Gutenberg nápad vyskládat stránku z jednotlivých znaků, které mohly být libovolně přeskládány a znovu použity. To podstatně zlevnilo a urychlilo tisk a umožnilo velkou expanzi knihoven. První knihy tištěné tímto způsobem se nazývají inkunábuly. Dalším důležitým faktorem bylo reformační hnutí probíhající od 16. století, které se mohlo snáz šířit právě díky zdokonalení knihtisku. V neposlední řadě to byl také humanismus a renesance s jejím kulturním obrozením, které měly podstatný vliv na vznik moderních knihoven. Za první renesanční veřejnou knihovnu je považována knihovna u dominikánskeho kláštera San Marco ve Florencii z roku 1444 od architekta Michelozza. Pod pojmem „veřejná“ se však nemyslelo „přístupná veřejnosti“, ale to, že její kolekce je přístupná členům instituce, která slouží veřejnosti. V roku 1452 byla otevřena v Itálii, v Ceseně první občanská knihovna, Biblioteca Malatestiana, patřící městu a ne církvi. Teprve ta byla skutečně přístupná i veřejnosti. Knihovnu tvořil 40 metrů dlouhý zaklenutý prostor s knihovnami, lavicemi a pulty ke čtení. Jako bývalo zvykem, i zde byly knihy připutány k pultu řetězem.
Anglický typ univerzitní knihovny
Evropský typ univerzitní knihovny
33
ANALÝZY
Redwood library - půdorys původní části a perspektiva
34
ANALÝZY
Biblioteca Malatestiana
Vatikánská knihovna
Na konci 16. století započala i stavba nejvýznamnější knihovny té doby - Vatikánské apoštolské knihovny. Jejím architektem byl Domenico Fontana najmutý papežem Sixtem V. Hlavní sál je dlouhý 56 metrů a knihy v něm jsou uloženy v dřevěný kabinetech podél stěn a kolem sloupů. Sál je osvětlen 7 okny a fresky na stěnách zobrazují významné světové knihovny. Reformační hnutí, ale i vynález knihtisku, který nahradil ručné propisování knih zapříčinil postupný zánik některých klášterních knihoven. Zejména v Anglii se proměnily na vzdělávací instituce a posléze připojily k univerzitám. Obdobně na tom byl i zbytek Evropy - množství klášterů se rozpustilo a jejich majetek byl skonfiskován. V 17. století se začali rozšiřovat veřejné knihovny. Města ale často neměla dostatek financí na jejich rozvoj, proto byly sbírky ve většině případů poměrně chudé. Kromě veřejných knihoven se rozvíjely i univerzitní, v Anglii hlavně v Oxfordu
a Cambridge, dále také v Holandsku u university v Leiden, z amerických pak knihovna Harvardu a Yale. Tyto knihovny byly většinou prezenční, ale postupně se začali využívat i výpujčky. Na přelomu 17. a 18. století se začali formovat knižní kluby, ze kterých vznikly „předplatitelské knihovny“. Ty byly financovány především z členských příspěvků svých členů. Jednou z nejstarších byla i dodnes fungující Redwood Library z roku 1750 na Rhode Island v USA. Byla postavena v georgiánsko-palladiánském stylu a představuje uplně novou typologii knihoven. Klasická architektura se postupně stávala modelem pro všechny veřejné budovy. Tento typ členských knihoven rozkvétal i v Evropě, na rozdíl od knihoven městských, které měly často problémy s financováním. Dodnes fungujícím příkladem je knihovna v Leeds v Anglii založena v roku 1768. Kromě vzdělávání měla sloužit i k zábavě a poskytovat prostor pro setkávání a debatování svých členů.
Redwood Library
Knihovna v Leeds
35
ANALÝZY
ANALÝZY
Knihovna Strahovského kláštera
Knihovna u British Museum, Londýn
Knihovna u British Museum, Londýn
V 18. století vzniká i další typ výpujčkových knihoven - komerční podniky, jejichž cílem je zisk z poplatků za vypůjčení knih. Za svůj úspěch vděčily zvýšenému zájmu o čtení, které se stalo způsobem trávení volného času a společenskou aktivitou. V této době vznikají i první romány. Tento způsob půjčování zpřístupnil knihy i nižším vrstvám. Počas 18. století se rovněž začaly přestavovat klášterní knihovny, kterým původní prostory už nestačily nebo sbírkám nevyhovovaly. To byl případ knihovny u Strahovského klášter, knihovny v opatství Admont, která je největší klášterní knihovnou na světě, nebo další významné barokní knihovny v opatsví Melk, obě v Rakousku. Vedle rozvíjejících se muzeií začaly vznikat i muzeiní knihovny. Asi nejznámější je Knihovna Britského muzea založena roku 1753. Sídlí v budově Britského muzea v Londýně a její čitárna z roku 1857 se nachází v obrovském kupolou zaklenutém kruhovém prostoru. Na začátku 19. století vzniká další typ knihovny - národní knihovna zřizovaná státem. Spo-
čátku sloužily hlavně jako úložiště informací a vzácných děl a fungovaly pouze prezenčně. Každý vydavatel byl povinný poskytnout knihovně aspoň jeden výtisk, čímž národní knihovna také kontrolovala vydavatelskou činnost v zemi. Tyto knihovny byly založeny buď na královských sbírkach, nebo na původních klášterních či univerzitních sbírkach. Knihovny byly projevem národní identity, nezávislosti a kulturního dědictví. Mezi první patří Bibliothèque Nationale de France z roku 1868, které stavbu započal Henri Labrouste a dokončil Jean - Louise Pascal, včetně hlavního schodiště a oválneho sálu. Další národní knihovny vznikly v Stockholmu, Madridu, Kodani, Varšavě, Vídni i v St. Petersburgu. Ve Washingtonu byla v roce 1800 založena národní knihovna USA - Knihovna Kongresu. Původně sídlila v budově Kapitolu, pak se v roku 1897 přesunula do vlastní budovy - Thomas Jefferson Building - postavené ve stylu Beuax-Arts. V současnosti vlastní největší sbírku knih na světě, má 2 další knihovní budovy, propojené spolu tunely a další provozní budovy.
Bibliothèque Nationale de France - Henri Labrouste, Paříž
Bibliothèque Nationale de France - Henri Labrouste, Paříž
Knihovna Kongresu, Washington
36
37
ANALÝZY
ANALÝZY
Knihovna Kongresu, Washington
Bibliothèque Sainte-Geneviève - Henri Labrouste, Paříž
38
Bibliothèque Sainte-Geneviève - Henri Labrouste, Paříž
George Peabody Library, Baltimore, USA
Pro rozrůstající se knihovny bylo potřeba čím dál tím větší prostory a sály. Kromě klasických klenbových a kupolových konstrukcí se začaly v 19. století používat i materiály jako litina a sklo. To je patrné například i u Bibliothèque Nationale de France, Bibliothèque Sainte-Geneviève z roku 1850, rovněž od Labrousta, nebo z amerických George Peabody Library. 19. století se neslo ve znamení rozvoje vědy, techniky a vzdělání, co se ozrcadlilo i na rozvoji nových druhů a typologií knihoven. Vznikalo množství vědeckých spolků a postupně i vědeckých institucí, které zakládaly vlastní knihovny. Jednou s prvních ve střední Evropě byla knihovna Hornolužické vědecké společnosti v Görlitz v Německu. Knihovny ze začaly specializovat. Byly otevřeny knihovny pro děti, mládež, obchodníky, strojaře stavaře, lékařské, vězenské a školní knihovny, knihovny historických společností a ve velkém se rozvíjely i městské veřejné knihovny. Už nebyly jenom výsadou elity, ale staly se přístupné i nižším robotnickým vrstvám. Ti měli díky eko-
nomickým reformám více volného času a byli nabádáni k tomu, aby ho trávili v knihovnách. Také univerzitní knihovny změnily svůj přístup - jejich úlohou už nebylo jenom shromažďovat a chránit sbírky, ale snažily se poskytnout dostatek podkladů a prostoru pro výzkum. Mnoho z nich bylo přestavěno nebo dostavěno. Typickým příkladem je slavná knihovna Trinity College v Dublinu, kterou v roku 1860 zvedli o celé jedno patro. Zásadním přelomem ve vývoji knihoven byl vynález elektrického osvětlení. Nejen že se mohly prodloužit jejich otevírací doby, ale také to významně ovlivnilo jejich architekturu. Velké knihovny vzniklé v 18. a 19. storočí měly podobu městských paláců. Můžeme zde sledovat 2 základní typologie. První, patrná hlavně u národních knihoven, je několikakřídlá palácová stavba s okrouhlou nebo oválnou zaklenutou čítárnou uprostřed. Druhým typem je podlouhlá, jedno nebo více traktová zaklenutá knihovna, která má předobraz ve středověkých klášterních a univerzitních knihovnách.
Knihovna Hornolužické vědecké společnosti v Görlitz
Stará knihovna, Trinity College, Dublin
39
3. NÁVRH Urbanistický koncept Situace Koncept domu Řezy Půdorysy a axonometrie Pohledy Vizualizace
40
41
42
43
NÁVRH
URBANISTICKÝ KONCEPT
Parcelu pro knihovnu vnímám jako rozhraní 2 prostředí a měřítek. Na jedné straně přiléhá k údolí s paláci fakult a monumentálním měřítkem, ze strany druhé sousedí se zeleným Albertovským svahem a jeho drobným měřítkem. Na tyto dvě prostředí reaguji také formou domu. Směrem ke kampusu tvoří dům pevnou hranu, kterou uzavírá náměstí a vytváří knihovně předprostor. Tato hrana kopíruje vrstevnice a navazuje na uliční čáry okolních budov. Směrem do zahrady se dům rozvíjí prostřednictvím 3 křídel které probíhají kolmo na vrstevnice, zabořují se do terénu a prolínají se se zahradou. Poměrně vysoká hmota směrem do náměstí se tak přizpůsobuje měřítku zahrady a působí jako menší pavilony v parku. Terasovitost terénu a jeho konfigurace se také propisuje do vnitřního členění domu.
Nově vytvořený předprostor knihovny rovněž kopíruje terén - jeho převýšení je podobně jako u Patologického ústavu přibližně 3 metry a stoupá směrem k Albertovským schodům. Je orientován severozápadně a dostává pozdní odpolední slunce. Směrem na západ proto vytvářím venkovní pobytové schodiště, které směřuje k hlavnímu vstupu. Osa ulice Alberov pokračuje pozvolným stoupáním k Albertovským schodům tak, jak je to řešeno v současnosti. Parter ulice Studničkova je oproti hlavnímu vstupu posazen o 3 metry níž, nachází se zde vstup do knihkupectví, vjezd do podzemních garáží, vstup pro zaměstnance a přednáškový sál. V zahradě prodlužuji stávající pěšiny na 2 terasách svahu a propojuji je s parkem Ztracenka a okolními ulicemi.
v Alberto
ova Votočk a Hlavov
kova
Studnič
ova Korčák
Potkávání 2 měřítek - měrítka paláců a měřítka zahrady.
Půdorysná stopa - pevná hrana do náměstí a rozvinutí do zahrady
Horská
Situace hlavní vstup vstupy do parteru
10
20
30
40
50
vjezd do garáží 44
45
Pohled od náměstí 46
47
Pohled ze zahrady 48
49
NÁVRH
KONCEPT DOMU
Půdorysný tvar vycházející z urbanistické koncepce
Regál knih procházející celým domem
Tak jak plyne svah ze kterého knihovna vyrůstá, plyne i prostor samotné knihovny. Z jedné strany se obtáčí kolem obrovského regálu, z druhé strany je lemován světlem. Stoupá a klesá s terénem, navazuje na něj, kopíruje ho a propojuje se se zahradou. Tvoří plynulou cestu skrz celý dům. 50
Plošiny plynoucí kolem regálu reagující na terén
51
NÁVRH
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Základním kamenem a sjednocujícím prvkem knihovny je regál s knihami procházející celým domem skrz všechna jeho patra. Nachází se uprostřed dispozice tak, aby se zamezilo nadměrnému oslňování knih. Zároveň sehrává důležitou orientační a statickou funkci - integruje pilíře a průvlaky, které nesou obíhající plošiny a působí také jako ztužující element. Na něj pak navazují terasovité plošiny a rampy, které stoupají a klesají a propojují tak jednotlivá patra. Jsou navrženy tak aby respektovaly stávající terén a zahradu a opticky i fyzicky ji propojily s knihovnou. Vzájemný přibližováním a oddalováním plošin vznikají prostory s různou mírou intimity. Strmost jejich stoupání zase udává typ studijních míst, které se zde nacházejí. Probíhají vždy podél fasád, čímž je zabezpečen dostatek denního světla pro studijní místa. Uvnitř dispozice, z druhé strany regálu, se nachází rovná komunikační část, na kterou jsou napojena jádra s vertikálními komunikacemi (výtahy a úniková schodiště), hygienickým zázemím a dalšími obslužnými prostory. Při přechodu do křídel začíná pozvolna klesat nebo stoupat. Pro bezbariérové užívání je navržen dostatek míst přístupných po rovině nebo rampě, komponovaných tak, aby poskytovali stejný prostorový zážitek jako místa na terasách. Celý dům je zkoordinován 2 základními moduly: délkovým modulem 310 mm a jeho násobky, určující šírku stupnic a hloubku knihovny a výškovým modulem 150 mm určujícím výšku stupně. Jeho trojnásobek - 450 mm určuje výškový rozdíl mezi plošinami a výšku police v hlavním regálu. Dům má 6 nadzemních podlaží a 2 podzemní podlaží. Je dimenzován na 400 000 knih ve volném výběru a 600 000 knih v depozitu a zahrnuje fondy Přírodovědecké a 1. Lékařské fakul-
52
ty Univerzity Karlovy. Poskytuje studijní místa pro 1100 čtenářů. Ty jsou rozdělena dle míry soukromí a hluku na studovny pro jednotlivce, hromadné studovny tiché, hromadné studovny hovorové, skupinové studovny a noční studovnu která je samostatně přístupná z ulice Studničkova. Studovny se nacházejí na stupňovitých plošinách kolem regálu a jsou umisťovány k dennímu světlu u fasády. Parter domu je díky konfiguraci terénu dvouúrovňový. Vstupní parter je přístupný z náměstí a nachází se zde hlavní recepce a informace, kavárna kopírující začátek Albertovských schodů a otevírající se do náměstí a stupňovité knihkupectví které propojuje horní parter s dolním v ulici Studničkova. Z této ulice je kromě vstupu do knihkupectví také vstup do administrativní části, vjezd do podzemních garáží a přednáškový sál. Podzemní garáže jsou dle platných Pražských stavebních předpsů dimenzovány na 30 parkovacích míst, z toho 2 jsou vyčleněny jako bezbariérová. V podzemí jsou také umístěny technologie a sklad fondu řešený systémem posuvných polic.
53
NÁVRH
KONSTRUKČNÍ A MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ, TECHNOLOGIE
KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ
TECHNOLOGIE
Dům je navržen jako železobetonový skelet s 2 ztužujícími jádry a ztužujícím rámem v každém křídle. Hlavní osu nosné konstrukce tvoří osa regálu který integruje nosné pilíře. Tyto pilíře spolu se sloupy podél fasády podpírají zalamované nosníky, které nesou zalamované desky stupňovitých plošin. Svislá část zalamované desky má ztužující funkci. Rozpon sloupů je 4,9 m. Dům je rozdělen do dvou dilatačních celků, dilatační spára probíhá mezi prostředním křídlem a západním jádrem.
Technologie knihovny jsou umítěny v podzemních podlažích. Dům se napojuje na inženýrské sítě v ulici Studničkova. Větrání je řešeno jako kombinované přirozené a nucené. Přirozená výměna vzduchu je sprostředkována větracími štěrbinami v rámech okenních výplní. Vertikální rozvod instalací je v instalačních šachtách umístěných v rámci jader. Rozvod vzduchu v jedlotlivých patrech je schován v podhledu, ostatní instalace jsou vedeny v podlahách. Vytápění je zabezpečeno vlastní plynovou kotelnou. V objektu je instalována elektronická požární signalizace a systém stabilního zhášení vysokotlakou vodní mlhou, která je ke knihám šetrnější. Jednotlivé požární úseky jsou odděleny požárními roletami.
FASÁDA Stupňovité plošiny se promítají do fasády a na venek zobrazují vnitřní členění domu. Dle charakteru jednotlivých prostorů a požadované světelné nálady v interiéru se na fasádě některé tyto křivky zvyšují do parapetu nebo snižují do podhledu. Konstrukčně je fasáda řešena jako zavěšená. Plné části tvoří stěnové nosníky spražené s deskami. Pohledová část je navržena jako torkretový nástřik na ocelové síťi. Průhledná část je řešena jako lehký obvodový plášť. INTERIÉR Nejvýraznějším prvkem interiéru je regál s knihami z bíle lakovaných dřevěných desek. Vzhledem k jeho výšce je doplněn schůdky a žebříky pro dosažení vyšších polic. Povrch podlahy je pokrytý kobercem s nízkým vlasem antracitové barvy. V parteru je podlaha z teraca ve stejné barvě. Stoly a stolky pro studium a menší police s knihami jsou z březové spárovky. Všechna studijní místa jsou opatřena zásuvkou a vlastní lampičkou. Hlavní osvětlení je integrováno do podhledu stupňovitých desek.
54
55
Řez A - A´
+ 24.750 + 21.150 + 17.550 + 13.950 + 10.350 + 6.750 + 3.150 ± 0.000
ul. Studničkova
- 3.150
Řez B - B´
+ 24.750 + 21.150 + 17.550 + 13.950 + 10.350 + 6.750 + 3.150 ± 0.000 - 3.150
56
57
NÁVRH
A´
NÁVRH
B´ 12.
8.
7.
11.
9.
6. 17.
5. 4.
2.
3.
A
1.
B
10.
18.
19. 20.
14.
15.
16.
13.
Půdorys 1.NP 1. zádveří 2. recepce 3. šatna 4. úschovna 5. badatelna 6. kozervační dílna 7. historické fondy 8. archiv 9. komunikace knih 10. lobby 11. kavárna 12. zázemí kavárny
58
13. knihkupectví 14. noční studovna 15. lobby sálu 16. přednáškový sál 17. toalety 18. automaty 19. rozvadečě 20. automaty, občerstvení
1 2
5
10
15
59
NÁVRH
NÁVRH
1.
7.
8.
2.
3.
4. 5.
6. 9.
10.
11.
Půdorys 2.NP 1. registrace, absenční výpujčky 2. informační systémy 3. knihovníci 4. příruční sklad 5. technologie 6. skupinové studovny 7. toalety 8. úklid 9. toalety zamestnanci 10. denní místnost zaměstnanci 11. administrativa
60
1 2
5
10
15
61
NÁVRH
NÁVRH
5.
1.
2.
3. 4.
6.
7.
8.
Půdorys 3.NP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
knihovna, studovny knihovníci příruční sklad technologie toalety toalety zaměstnanci denní místnost zaměstnanci administrativa
1 2
62
5
10
15
63
NÁVRH
5.
NÁVRH
6.
1.
2.
3. 4.
7.
8.
9.
10.
Půdorys 4.NP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
knihovna, studovny knihovníci příruční sklad technologie toalety úklid toalety zaměstnanci denní místnost zaměstnanci administrativa 1 2
64
5
10
15
65
NÁVRH
NÁVRH
5.
1.
2.
3. 4.
8. 6.
7.
9.
Půdorys 5.NP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
knihovna, studovny knihovníci příruční sklad technologie toalety učebny hromadná studovna kuchyňka skupinové studovny 1 2
66
5
10
15
67
NÁVRH
5.
NÁVRH
6.
1.
2.
3. 4. 7.
Půdorys 6.NP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
knihovna, studovny knihovníci příruční sklad technologie toalety úklid individuální studovny
1 2
68
5
10
15
69
NÁVRH
NÁVRH
14.
16.
15.
13.
12.
11.
10. 8.
7.
4.
5.
2.
1.
3.
9.
6.
Půdorys 0.NP 1. knihkupectví 2. sklad knihkupectví 3. zázemí knihkupectví 4. recepce administrativa 5. zázemí sálu 6. přednáškový sál 7. šatna zaměstnanci muži 8. šatna zaměstnanci ženy 9. vjezd do podzemních garáží 10. technologie 11. dílna 12. sklad
70
13. sklad fondu 14. sklad vozíků 15. dílna, kopírování 16. komunikace skladu
1 2
5
10
15
71
NÁVRH
NÁVRH
19.
14. 18.
17.
16. 15.
13.
12.
11.
10.
6.
9.
1.
2.
3.
4.
5.
5.
6.
6.
7.
8.
Půdorys 1.PP 1. parking 2. odpady 3. HUP, HUV 4. hlavní rozvadeč 5. dílny 6. sklady 7. archiv 8. vzduchotechnika 9. kotelna 10. zázemí skladníci 11. skladníci 12. příjem
72
13. sklad fondu 14. sklad vozíků 15. zázemí údržbáři 16. úklidové stroje 17. EPS 18. záložní zdroj energie 19. vzduchotechnika
1 2
5
10
15
73
NÁVRH
Pohled ze severu (Albertovské schody)
Pohled ze západu (ulice Studničkova)
74
75
76
77
78
79
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: BC. ALEXANDRA JAMNICKÁ AR 2015/2016, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: UNIVERZITNÍ KNIHOVNA ALBERTOV (ČJ) UNIVERSITY LIBRARY ALBERTOV (AJ) JAZYK PRÁCE: ČESKÝ Vedoucí práce:
MgA. Ondřej Císler Ph.D.
Ústav: 15118
Oponent práce: Klíčová slova (česká):
Knihovna, univerzita, kampus, Albertov, Univerzita Karlova
Anotace (česká):
Návrh přírodovědecké knihovny Univerzity Karlovy, jako nového intelektuálního a společenského centra kampusu Albertov.
Anotace (anglická):
The proposal of the new Library of natural science for the Charles University, as a new intelectual and social centre of the campus Albertov.
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne 23.5.2016
80
podpis autora-diplomanta
81
KONZULTACE Ing. Jiřina Kurzová, Odbor výstavby UK MUDr. Jitka Feberová, Ph.D., řediteka Ústřední knihovny UK Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., statické řešení ZDROJE 1. url: http://www.geoportalpraha.cz/cs/opendata#.VtMetvnhDtQ [2D mapové podklady] 2. CCEA; Univerzita Karlova v Praze, Zadání architektonické soutěže o návrh, Kampus Albertov Biocentrum, Globcentrum 3. HOUBA Matyáš, Historický vývoj území Albertova a vysokoškolského areálu v Praze 2, Praha : s. n., 2012, 1. 4. CEJPEK, J. Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0 5. MŠMT ČR. Projekt výstavby NTK jako uzlu informační infrastruktury výzkumu a vývoje, vzdělávání a veřejných informačních služeb ČR. červen 2015 6. Předdiplmní seminář, Kampus Albertov, zpracovaný kolektivem autorů; Březovská Tereza, Cirmaciu Tomáš, Hes Lukáš, Hoffmann Jakub, Choc Josef, Jamnická Alexandra, Poláčková Markéta, Pozdníček Richard, Ptáček Jiří, Rašek Filip. Praha ČVUT Leden 2016 7. url: http://vizeuk2030.cuni.cz/VU-7.html 8. url: http://www.ukacko.cz/ 9. url: http://knihovna.cuni.cz/ 10. url: https://www.natur.cuni.cz/fakulta/oddeleni-pro-vedu/knihovny 11. url: http://eduscapes.com/history/
ILUSTRACE 1. HOUBA Matyáš, Historický vývoj území Albertova a vysokoškolského areálu v Praze 2, Praha : s. n., 2012, 1. [str. 17, dole] 2. url: http://zpravy.aktualne.cz/albertov-17-listopad-1989/r~14c7d952637211e48e3002590604f2e/ [str. 25, vlevo nahoře] 3. url: http://www.mlahanas.de/Greeks/Cities/Pergamon.html [str. 28, nahoře] 4. url: http://eduscapes.com/history/ancient/trajan.jpg [str. 28, dole] 5. url: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Ancientlibraryalex.jpg [str. 29, vlevo dole] 6. url: https://oakknollbooks.files.wordpress.com/2011/06/literature-of-collecting-image2.jpg [str. 29, vlevo nahoře]
82
7. url: http://instructional1.calstatela.edu/bevans/art101/art101b-7-earlymedieval/webpagefull.00050.html [str. 30, nahoře] 8. url: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kirkstall_Abbey_ground_plan.svg [str. 30, dole] 9. url: http://www.oberlin.edu/images/Art336/366-0516.JPG [str. 31, vlevo] 10. url: http://assets.atlasobscura.com/article_images/8422/image [str. 31, vpravo] 11. url: http://classconnection.s3.amazonaws.com/939/flashcards/3615939/jpg/20-141D82E2F814718AFC3.jpg [str. 32, dole] 12. url: http://i2.cdn.turner.com/cnnnext/dam/assets/131126202037-merton-college-library-2-horizontal-large-gallery.jpg [str. 33, vlevo] 13. url: https://farm8.staticflickr.com/7097/7251395776_26c2b62abc_b.jpg [str. 33, vpravo] 14. url: http://www.redwoodlibrary.org/facilities-map [str. 34, nahoře] 15. url: https://downeastdilettante.files.wordpress.com/2009/12/redwoodbookplate.jpg [str. 34, dole] 16. url: http://www.acesena.com/public/fotostruttura/234.jpg 17. url: https://en.wikipedia.org/wiki/Vatican_Library#/media/File:The_Sistine_Hall_of_the_Vatican_Library_(2994335291).jpg [str. 35, vlevo nahoře] 18. url: http://www.historic-structures.com/ri/newport/images/144421pr.jpg [str. 35, vlevo dole] 19. url: http://www.northleedslifegroup.com/wp-content/uploads/2013/12/Leeds-Library.jpg7_.jpg [str. 35, vpravo dole] 20. url: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:L-british-museum-london.png [str. 36, nahoře] 21. url: http://gluedideas.com/content-collection/Encyclopedia-Britannica-Volume-14-Part-1-Libido-Hans-Luther/images/Library-Architecture1.jpg [str. 36, dole] 22. utl: http://pamiatkyamesta.pise.sk/obrazky/pamiatkyamesta.pise.sk/131126191411-strahov -abbey-library-horizontal-large-gallery1.jpg 23. url: http://www.telegraph.co.uk/culture/books/10944804/The-Reading-Room-can-save-its-soul-by-telling-its-own-story.html [str. 37, vpravo nahoře] 24. url: http://www.iefimerida.gr/sites/default/files/1411.jpg [str. 37, vlevo dole] 25. url: https://www.awesomestories.com/images/user/2d1d239661a7050100fcd5d5e6b1cd1e.jpg [str. 37, vpravo dole] 26. url: http://cdn.loc.gov/service/pnp/cph/3c00000/3c09000/3c09500/3c09565v.jpg [str. 38, nahoře] 27. url: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Biblioth%C3%A8que_Sainte-Genevi%C3%A8ve_floor_plan.jpg [str. 38, dole] 28. url: http://static1.squarespace.com/static/5481f9f6e4b09ac020f3b5a7/t/55a6c0d3e4b0a25379759307/1436991700932/Sainte+Genevieve+Library+Paris?format=500w [str. 39, vlevo nahoře] 29. url: https://en.wikipedia.org/wiki/George_Peabody_Library#/media/File:George-peabody-library.jpg [str. 39, vpravo nahoře] 30. url: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:13-11-02-olb-by-RalfR-03.jpg [str. 39, vlevo dole] 31. url: https://en.wikipedia.org/wiki/Trinity_College_Library#/media/File:Long_Room_Interior,_Trinity_College_Dublin,_Ireland_-_Diliff.jpg [str. 39, vpravo dole]
83
84
