1914 - 1918 Kgl.Sächs. 3.Infanterie-Rgt König Ludwig III von Bayern Nr. 102
Kontakt na jednotku Ladislav Ottl
[email protected]
1914 - 1918
Naším zájmem v rámci první světové války je 102. pěší pluk saského království původem z města Žitava (Zittau). Tento pěší pluk byl nasazen pouze na západní frontě. Byl součástí 3. saské královské divize číslo 32, jedna z divizí nasazených v Belgii již na samém počátku války. Prvním bojovým křestem 102. pluku byla bitva u belgického města Dinant o přechod přes řeku Másu (23. – 24. 8. 1914). Po překročení řeky narazili sasové na silný odpor u města Leffe. Postup celé divize dále pokračoval na Lenharré a na Conantray ale odtud byla donucena ustoupit křece Suippe. V této oblasti 102. pěší pluk utrpěl značné ztráty a byl převelen do pozic u řeky Aisny. Na počátku roku 1915 se vojáci dostali do těžkých bojů u městečka Craonne, kde díky úspěšné dělostřelecké a ženijní přípravě dobili první linie francouzských zákopů. Jejich postup zastavila palba z kulometů. Později se stáhli k řece Aisně, kde se budovala obranná linie.
Př íslušníci Landwehr infanterie regiment 102 Dne 20.7.1916 102. infanterie regiment jako součást divize „Francke“ dorazil zpět k Sommě jako posily kde byl očekáván útok zde bojovali proti francouzské armádě průběžně 2 měsíce až do 19.9.1916 převážně v oblasti Estrés a Dinécourt. V září a říjnu je pluk přesunut do oblasti Argonského lesa a 5. listopadu do Bouchavesnes. Touto dobou se situace regimentu uklidnila a postupně přešla na běžnou zákopovou činnost. Počátkem roku 1917 pronikly saské hlídky do britských linií. Angličané odpověděli protiútokem, který se probil až do 3. linie německých zákopů. Poté co se fronta stabilizovala, němci byli staženi na Siegfriedovu linii a následně do Champagne. Po zbytek roku se vojáci 102. pluku občas střetávali s Australany. V únoru 1918 byl 102. pěší pluk přecvičen u města Lille na úderný pluk a uspěšně bojoval u Armentiéres, západně od Lille, Le Papaet a Le Rapot. Později zautočil na linii Meulehoeck Blawenhardt, jenže útok se zastavil předčasně, ale protiútoky byly odraženy. V polovině roku 1918 byli přeloženi do Rouillon Pontu a zde zůstali až do konce války.
Zdroje fotek: Google obrázky, Andrew Lucas( http://www.royalsaxonarmy.co.uk/ )
Zdroje fotek: Michaela Jonášová, KVH Patria, http://www.kk8lir.com/ceska-zemebraneckatelesa-/lir-nr-7-plzen-pilsen-/ Pozn.: Na vyobrazených fotkách našich uplynulých akcí se nalézají i kolegové z jiných klubů vojenské historie (KVH Patria, KVH Předměřice nad Labem)
Červený kříž za první světové války Součástí sekce první světové války je i zdravotnická skupina tvořená zdravotníky – vojáky přímo v poli, zdravotnicemi na obvazišti, popřípadě dobovým civilem, označeným červeným křížem.
Sestra Německého Červeného kříže za 1. světové války Sestra Německého Červeného kříže nosila při své práci nejčastěji šedý pratelný oděv, takzvaný waschkleid s bílým límečkem, bílými manžetami, bílou zástěrou, bílým čepcem a předepsané brože.
Z historie ČK Jakmile se vojenské oddíly rozvinuli k boji, shromáždili se za každým praporem nosiči s nosítky, kteří ještě za probíhající bitvy vyhledávali raněné na bojišti. Po boji pak prohledávali nosiči raněných bojiště a blízké okolí znovu a to co nejdůkladněji a to často i za pomoci tzv. válečných psů. Jakmile situace bitvy umožnila trvalou pomoc na záchranu raněných, zřídilo se pro konkrétní pluk obvaziště. Zde se ranění nejprve shromáždili, roztřídili dle vážnosti zranění a provizorně ošetřili. Obvaziště se označovalo vlajkou příslušného státu a vlajkou Červeného kříže, v noci pak rudými svítilnami. Těžce ranění se pak odváželi do polních nemocnic čili lazaretů zřízených na blízku hlavního obvaziště za oblastí boje. Tyto lazarety byly označeny stejně jako obvaziště. Když to stav raněných dovolil, tak se pak dopravovali z polních lazaretů do stálých nemocnic (zřízených na různých místech – v kasárnách, školách a dalších objektech) zdravotními či nemocničními vlaky nebo i vlaky obyčejnými.
