Ke stavebnímu v voji jiïního prûãelí Horního hradu v âeském Krumlovû

Ke stavebnímu v˘voji jiÏního prÛãelí Horního hradu v âeském Krumlovû Daniel ·NEJD

1

SoubûÏnû s obnovou jiÏního prÛãelí Horního

nou polychromií. V textové ãásti prÛzkumu je po-

Obr. 1. Obraz Dûlení rÛÏí od A. Streera z roku 1742.

hradu zámku v âeském Krumlovû byl bûhem

psána struãná historie Horního hradu se zamûfie-

(Foto autor, 2004)

dvou let, kdy probíhaly konzervaãní práce, také

ním na jiÏní prÛãelí, pfievzatá ze star‰ích prací, pfie-

provádûn jeho podrobn˘ prÛzkum a dokumenta-

dev‰ím PhDr. L. Lancingera a Mgr. A. Kubíkové.

ce. V roce 2003 byla zpracována levá ãást prÛãelí v rozsahu od jihozápadního nároÏí aÏ k první

Historick˘ v˘voj prÛãelí

2

■ Poznámky

ose sdruÏen˘ch oken náleÏejících k prostoru

V˘voj jiÏního prÛãelí je spjat s cel˘mi dûjinami

hlavního zámeckého schodi‰tû. V roce 2004 se

Horního hradu jiÏ od samého poãátku jeho zalo-

1 Daniel ·NEJD: Stavebnû-historick˘ prÛzkum západní fa-

pokraãovalo aÏ k jihov˘chodnímu nároÏí hradu.

Ïení. SloÏit˘ v˘voj bûhem stfiedovûku i pozdûj‰í

sády Horního hradu v âeském Krumlovû, I. a II. etapa,

Metodicky prÛzkum navazoval na pfiedchozí prá-

postupná pfiemûna na zámek v‰ak znesnadÀují

2002–2003.

urãení jeho pÛvodní rané podoby.

2 V kapitole Historick˘ v˘voj prÛãelí jsou pouÏity v˘Àatky

1

ce s dÛrazem na podrobnou fotodokumentaci a zanesení v˘znamn˘ch nálezÛ do plánu prÛãelí.

První zmínka o ãeskokrumlovském panském

vãetnû odkazÛ ze stavebnû-historického prÛzkumu âesk˘

Vzhledem k rozloze plochy prÛãelí, mnoÏství ná-

sídle pochází z roku 1253, kdy se v písemnos-

Krumlov – Horní zámek, dûjiny objektu, z roku 1991 od

lezov˘ch situací, prvkÛ a pofiízen˘ch snímkÛ bylo

tech poprvé objevuje jméno pánÛ z Krumlova. PÛ-

autorÛ PhDr. Lubo‰e LANCINGERA, CSc., a Ing. PhDr. Ja-

v zákresu oproti prÛzkumu západního prÛãelí

vodní jádro sídla z tohoto období patrnû tvofiil

na MUKA.

upu‰tûno od kódového oznaãení omítkov˘ch vrs-

pouze tzv. hrádek s vûÏí na druhém nádvofií. S v˘-

tev. Z dÛvodu lep‰í pfiehlednosti bylo upfiednost-

stavbou Horního hradu zapoãali snad aÏ noví maji-

nûno barevné vyhodnocení a uspofiené místo

telé panství – RoÏmberkové. Jindfiich z RoÏmberka

umoÏnilo v plánu vyznaãit cca 335 snímkÛ pofií-

se ujal panství v roce 1302, kdy se král Václav II.

zen˘ch digitálním fotoaparátem, jeÏ zaznamená-

vzdal v jeho prospûch odúmrti po právû vymfielé

vají stav prÛãelí pfied zapoãatou obnovou. Takto

krumlovské vûtvi VítkovcÛ. JindfiichÛv syn Petr byl

byly dokumentovány ve‰keré okenní otvor y, v˘-

náruÏiv˘m stavebníkem, usilujícím vybudovat

znamné architektonické prvky a vût‰ina typÛ

z Krumlova sídlo pfiibliÏující se v˘znamem praÏské

svrchních omítkov˘ch vrstev i s lokálnû dochova-

metropoli. Písemnû je Horní hrad poprvé doloÏen

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | D a n i e l · N E J D / K e s t a v e b n í m u v ˘ v o j i j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u v â e s k é m K r u m l o v û

191

k roku 1334, kdy je uvádûna existence hradní kap-

stropy vrchem poloÏeny… Stfiecha nad tûmi po-

rou jídelnou; pfiimûfienû se zv˘‰í dvefie a okna

le sv. Jifií. V roce 1346 povolil arcibiskupsk˘ vikáfi

koji bude podle zprávy pokr ˘vaãe hotova do de-

a náleÏitû se podle potfieby upraví. V pátém bodû

pfiechovávat v kapli trvale svátost oltáfiní. DÛvo-

seti, dvanácti dnÛ, neboÈ k mûstu je jiÏ skoro ho-

je uvedeno, Ïe poãínaje od malého ãtverhranné-

dem byla argumentace Petrovy manÏelky Katefiiny,

tová a uvnitfi v zámku je jiÏ také nemálo

ho schodi‰tû na stranû k Vltavû se snesou

Ïe hrad ob˘vá velké mnoÏství osob, které by pfii ná-

pokryto“. V nekrologu z roku 1592 Bfiezan uvá-

v‰echny stfiechy a stropy, zv˘‰í se hlavní zeì

3

hlém onemocnûní mohly zemfiít nezaopatfieny.

6

dí, Ïe pan Vilém „hrad Krumlov star˘, nepofiádn˘,

s pfiíãn˘mi aÏ ke kabinetu Na‰í kníÏecí manÏelky

Dal‰í dochovanou zprávu, která se pfiímo vzta-

úzk˘, tmav˘ a nevesel˘ v zpÛsob vesel˘ a pro-

na rohu, aby byly nejen hlavní zdi stejné, ale i po-

huje k jiÏnímu prÛãelí, interpretoval ve své kroni-

strann˘ vystavûti dal, takÏe kromû vûÏe staré po-

koje ve správné proporci a v˘‰ce, také nové dvo-

ce Václav Bfiezan. K roku 1508 uvádí sdûlení Pet-

dobenství starého nezÛstalo“.

7

jité trámy a pozednice zazdûny, také se má po

rovi IV. z RoÏmberka, Ïe v horním zámku nad

Po Vilémovi z RoÏmberka pfiebral panství jeho

obou stranách, uvnitfi i vnû zámku vyloÏit nová

fiekou smûrem k mûstu obrácená zeì od nároÏí

bratr Petr Vok, kter˘ byl posledním vladafiem do-

hlavní fiímsa. Dal‰í body se jiÏ t˘kají západního

aÏ ke staré vûÏi dostala tak nebezpeãné trhliny,

mu roÏmberského. Ten také z dÛvodu umofiení

prÛãelí zámku a úprav interiéru. Za celou stavbu

Ïe hrozí zfiícením a musí b˘t snesena. Petr poÏá-

dluhu pfievedl smlouvou z 24. 10. 1601 zámek

mûl Maggi dostat 3700 r˘nsk˘ch zlat˘ch a viktuá-

dal tehdy panujícího falckrabûte r˘nského Viléma

i s ãeskokrumlovsk˘m panstvím do vlastnictví cí-

lie pro sebe a stavební dûlníky.

o poskytnutí sluÏeb vûhlasného stavitele Ulricha

safie Rudolfa II. Po dobu vlády císafiské komor y

Pessnitzera z Burghausenu. Starou vûÏí se zde

stavební ãinnost na dlouho dobu utichla.

Od roku 1683 rozhodovala o stavbû pfieváÏnû manÏelka kníÏete Marie Ernestina rozená ze

patrnû myslí hranolová vûÏ mezi tfietím a ãtvrt˘m

Roku 1622 císafi Ferdinand II. postoupil krum-

Schwarzenberka. O prÛbûhu stavby jí podával

nádvofiím, dodnes v mocnosti zdí v pÛdoryse ãitel-

lovské panství se zámkem v rámci krytí váleãn˘ch

zprávy krumlovsk˘ hejtman Petr Putz. V hlá‰eních

ná. Práce byly hotovy v roce 1513.

pohledávek svému finanãníkovi Kristiánu z Eggen-

je uvedeno, Ïe demolice vûÏe byla zahájena

Na této zdi byly provedeny znaky Petra z RoÏm-

berka. První v˘raznûj‰í stavební aktivity nov˘ch

16. února 1683. Oproti smlouvû bylo nakonec

berka, jeho choti Eli‰ky z Kravafi a poruãníka Vilé-

majitelÛ, které by se mohly t˘kat i námi sledova-

ustanoveno, Ïe pokoje knûÏny budou mít niÏ‰í

ma z Pern‰tejna. V Bfiezanovû dobû tyto znaky

ného jiÏního prÛãelí, jsou zaznamenány v rukopise

úroveÀ stropÛ neÏ jídelna. Pro nûkolik následují-

je‰tû existovaly, do souãasnosti se v‰ak bohuÏel

stavebních dûjin krumlovského zámku od schwar-

cích let zprávy o Maggiho ãinnosti chybûjí, av‰ak

nedochovaly. Stejné znaky byly ztvárnûny také na

zenberského archiváfie Th. Wagnera a stavebního

o tom, Ïe stavební ãinnost nepochybnû pokraão-

„na jednom ark˘fii pod sklenûn˘mi okny do nádvo-

rady Emila von Hartenthal z roku 1914. Stavitel

vala, svûdãí úãet z 22. 1. 1687, kter ˘ Maggi

4

fií“, kde jsou doposud.

8

z Hluboké Jakub Antonín de Maggi pfiestavoval ro-

knûÏnû pfiedloÏil. Mimo jiné se v nûm uvádí: „Také

Ve druhé polovinû 16. století, za vlády Viléma

ku 1675 okolí hlavní vûÏe Horního zámku. Kromû

se pro altán na stranû k mûstu vedle nové jídelny

z RoÏmberka, pro‰el hrad radikální postupnou pfie-

úprav v interiéru byla zfiizována i nová okna, komí-

s velkou námahou vylamovalo v hlavní zdi k pro-

stavbou, bûhem níÏ byl pfiemûnûn v renesanãní zá-

ny, fiímsy a vyloÏena byla i nová pavlaã. BliÏ‰í infor-

taÏení Ïelezn˘ch kle‰tí a dubov˘ch kmenÛ, ty vez-

mek. NejdÛleÏitûj‰ími podnûty k rozsáhl˘m staveb-

mace ani pÛvodní doklady k tûmto úpravám v‰ak

dûny, na nû osazeny velké kamenné desky s ba-

ním úpravám byly pfiedev‰ím ãtyfii Vilémovy sÀatky

nalezeny nebyly.

lustr y a parapetní kameny; v celé staré zdi pod

v letech 1557, 1561, 1577 a 1587. Konkrétnû jiÏ-

K akcím probíhajícím po roce 1682 jsou v‰ak

fieãen˘m altánem prolomeno 9 oken, do dvou

ního prÛãelí se patrnû t˘ká zpráva z 30. 3. 1575,

jiÏ v mnohem vût‰í mífie zachovány doklady, a tak

vsazeny mfiíÏe, do ostatních okenní rámy; jakoÏ

ve které Slatinsk˘ referoval: „Co se zdej‰ího sta-

je v˘ãet úprav také mnohem konkrétnûj‰í. Podle

základové zdi se musely podezdít, protoÏe byly

vení t˘ãe, …jiÏ také zeì z vinice z gruntu nahoru

pfiedbûÏné smlouvy krumlovského vévody Jana

zcela se‰lé a nemohly unést takové tûÏké bfieme-

se staví a Ïene, mistr Balcar nezahálí.“ TéhoÏ ro-

Kristiána kníÏete z Eggenberka s J. A. de Maggi

no, také odzdola aÏ nahoru ohozeny vápnem za

ku byla také pfiestavûna kaple, neboÈ z 31. srpna

z 24. 11. 1682 mûl b˘t zámek pfiestavûn k lep‰í-

55 zl.; …pfied hlavními schody, kudy se jde z po-

následujícího roku je zpráva o jejím svûcení. V ro-

mu pohodlí a obyvatelnosti. Základním úkolem

kojÛ do kaple, bylo vylámáno 8 star˘ch okenních

ce 1577 byl zfiízen strm˘ prÛjezd ze druhého na

byla demolice hlavní vûÏe a sjednocení a pfiipo-

rámÛ a osazeny nové; …v téÏe kapli, kde mil.

tfietí nádvofií.

dobnûní pfiilehlého traktu „ostatním star˘m poko-

vrchnost poslouchá m‰i, bylo staré dvojité okno

K poslednímu Vilémovu sÀatku v roce 1587 s Po-

jÛm k v˘chodu poloÏen˘m“. Toto pak bylo níÏe

s pfiíãkou odbouráno a místo nûj na jiném, poho-

lyxenou z Pern‰tejna se váÏí zprávy o stavebních

rozvedeno do osmi bodÛ. V prvním bodû se pí‰e

dlnûj‰ím, osazeno jiné dvojité okno a nad ním

úpravách proveden˘ch roku 1588. Dne 13. ãer-

o vybudování hlavního schodi‰tû pfii tfietím nádvo-

opût provedena pfiíãka na 1 sáh aÏ pod klenbu.“

vna 1588 uzavfiel regent Jakub Krãín Vilémov˘m

fií – odbourat klenby s pfiíãn˘mi zdmi a star ˘mi

jménem smlouvu s Baldassarem Maggim z Arog-

schody a pak provést nové, dobfie rozvrÏené kle-

na „na postavení a vyrovnání zdi na krumlovském

nuté schody ze základu aÏ k hornímu podlaÏí a ta-

■ Poznámky

zámku od kostela (kaple) zaãnouc aÏ do t˘ stfiechy

ké dále pod stfiechu. Ve druhém bodû je záznam

3 V. SMIDT, A. PICHA (ed.): Urkundenbuch der Stadt

‰indelní zároveÀ se zdí kostelní v tûch v‰ech po-

o jiÏ zmínûném snesení vûÏe – má se snést zmí-

Krummau in Böhmen, I, 1908, s. 14.

kojích“ a na zarovnání zdi zadního nádvofií a zvût-

nûná horní zámecká vûÏ od vrcholu aÏ k podlaze

4 M. Klimesch (ed.): Norber t Heermann’s Rosenberg-

‰ení oken, „tu i nad palácem pfiezdíti“. Za tuto

staré jídelny. Tfietí bod hovofií o knûÏnin˘ch poko-

sche Chronik, 1897, s. 186.

a dal‰í práci mûl Maggi dostat 150 kop mí‰eÀ-

jích pfiiléhajících k jídelnû – protoÏe pokoj Na‰í

5 SOkA âesk˘ Krumlov, Vs âK, zn. I 7 B beta 10.

sk˘ch gro‰Û a naturálie. Dne 4. 9. 1588 sdûlil

kníÏecí manÏelky je zcela nízk˘ na rozdíl od Na‰í

6 TamtéÏ.

panu vladafii jeho úfiedník Niklas Schreibersdorf,

staré jídelny, vytrhají se zde a v pfiilehl˘ch dvou

7 Václav B¤EZAN: Îivoty posledních RoÏmberkÛ I., ed.

Ïe „pfiednû tûch pokojÛ, které se mûli zv˘‰it, jsou

pokojích stropy (Fussböden), vyjmou se staré

J. PÁNEK, Praha 1985, s. 371.

jiÏ v oknech obloÏeny tesan˘mi kameny a také

a do star˘ch hlavních zdí se vezdí shodnû se sta-

8 SOkA âesk˘ Krumlov, âK, rkp. 187 a 188.

5

192


hrubá barokní omítka

omítka z 19. století

cementov˘ torkret ze 60. let 20. století

gotická omítka

renesanãní omítka v rozmezí let 1557–1558

renesanãní kletovaná omítka 1576–1577

barokní omítka tûsnû po roce 1682

barokní omítka 1750 gotická omítka z doby pfied pfiístavbou presbytáfie

2

Obr. 2. âást nákresu jiÏního prÛãelí Horního hradu v âeském Krumlovû s vyznaãením nejdÛleÏitûj‰ích nálezÛ. (·nejd, Simotová, 2004)


193

3 4

5

Roku 1710 zemfiel Jan Kristián z Eggenberku. Panství zdûdila jeho manÏelka Marie Ernestina,

a vût‰inou se k nim neváÏou Ïádné písemné

Obr. 3. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, pÛvodní,

zprávy.

obdivuhodnû trvanlivá úprava renesanãní nadokenní fiímsy. Spádování je provedeno z pfiisekan˘ch kusÛ cihel a uta-

která je odkázala svému synovci Adamu Franti‰ku ze Schwarzenberka. Ten majetek roku 1719 pfievzal; je‰tû téhoÏ roku pak zaãal upravovat svá

Naznaãení stavebního v˘voje prÛãelí na základû zji‰tûn˘ch údajÛ

hované vápenné omítky opatfiené spolu s cel˘m prÛãelím bíl˘m vápenn˘m nátûrem. (Foto autor, 2004)

Rozlehlé jiÏní prÛãelí, dlouhé 104 m a v nejvy‰-

Obr. 4. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, otisk stfií‰ky

K roku 1749 jsou v úãetním soupise uvedeny

‰ím místû vysoké 36 m, sk˘tá pfii pohledu z mûs-

renesanãní odpadní ‰achty, kter˘ vznikl pfiiloÏením kon-

úpravy interiéru kaple, které se patrnû prÛãelí vÛ-

ta, nad kter˘m se vypíná, zcela jedineãn˘ pohled.

strukce k ãerstvé omítce fasády. Kolem otisku je patrn˘ bíl˘

bec nedotkly. K jiÏnímu prÛãelí se váÏe aÏ blíÏe ne-

Díky své v˘jimeãné poloze na skalnatém srázu

vápenn˘ nátûr, jímÏ bylo prÛãelí zároveÀ opatfieno. (Foto

datovaná zpráva z roku 1750, v níÏ polír Josef For-

nad fiekou je nejménû pfiístupné ze v‰ech prÛãelí

autor, 2004)

tin oznamoval: „Nejprve byla na ãtyfiech stranách

Horního hradu. Tato skuteãnost umocnûná jeho

Obr. 5. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, star‰í náro-

zbofiena zdûná vûÏ nad kaplí i s cihelnou stfiechou

rozlohou limitovala ve‰keré snahy o jakékoliv poz-

Ïí armované tesan˘m kamenem, nalezené ve zdivu kaple

a odstranûna aÏ k vrcholu klenby. Potom se

dûj‰í slohové sjednocení. Stavební etapy, valnou

sv. Jifií. (Foto autor, 2004)

v presbytáfii i v kapli strhla klenba, místo ní po vy-

vût‰inou odkázané na komplikované provedení

lámání a vyrovnání zdí byl zcela poloÏen povalov˘

z nitra hradu, se tak na prÛãelí projevily pouze ja-

strop, orákosován a omítnut.“ Dále se uvádí od-

ko lokální zásahy soustfiedûné pfiedev‰ím na

apartmá na severní stranû hradu.

stranûní staré oratofie a vybudování nové. V sou-

úpravu okenních otvorÛ a jejich blízkého okolí.

vislosti s pfiestavbou kaple byly také vyrovnány

V místech s lep‰í pfiístupností, která umoÏÀovala

obû zdi s prÛãelní zdí od nároÏí zámku aÏ k hlav-

v˘stavbu le‰ení, jsou ãásti komplexnûji fie‰ené

ním schodÛm, nasazen krov a pokryt háky a prej-

ranû novovûk˘mi úpravami, ov‰em s patrnou

zy. Kter ˘ch zdí se v‰ak tato zpráva t˘kala, není

snahou se v zájmu celistvosti pfiizpÛsobit stále

moÏné urãit.

je‰tû silnû dominantní stfiedovûké podobû vnûj-

Polovina 18. století je obdobím, kdy velké pfie-

‰ích prÛãelí. Tato skuteãnost kontrastnûji vyniká

stavby Horního hradu skonãily. Od této doby mûly

ve srovnání s pojetím fasád nádvofií, pfiípadnû fa-

práce na jiÏním prÛãelí spí‰e udrÏovací charakter

sád zástavby kolem druhého nádvofií, pfiedev‰ím

194


takzvaného Hrádku s vûÏí, které byly zcela pfie-

nální úpravou vápenn˘m nátûrem, tvofií svrchní

le‰ení. Tuto variantu také dokládají v˘sledky

stavûny v duchu renesance. V prÛbûhu staletého

vrstvu pfieváÏné ãásti prÛãelí vlevo od rizalitu.

dendrochronologie, které ve spodní ãásti potvr-

v˘voje se jiÏní prÛãelí stalo pestrou paletou rÛz-

Rozkládá se od paty skály aÏ po ãtvercová okna

zují star‰í zdivo do roku 1430. Dfievo z roku

n˘ch architektonick˘ch slohÛ, mezi kter˘mi je‰tû

druhého patra, kde ji pfiekr ˘vá barokní vrstva.

1511 bylo nalezeno pouze v tûsné blízkosti go-

stále, i kdyÏ ve znaãnû pozmûnûné podobû, pfie-

Z barokní omítky vystupují fragmenty hlazen˘ch

tického sdruÏeného okna vlevo od ark˘fie. O nû-

vládá charakter stfiedovûkého hradu.

paspar t fiady zanikl˘ch gotick˘ch oken, které po-

co star‰í dfievo, z pfielomu let 1502–1503, se

Jednoznaãnû nejstar‰ím prostorem Horního

kraãují na západním prÛãelí. Tato okna náleÏela

podafiilo datovat nad rozmûrn˘m ranû renesanã-

hradu v místû jiÏního prÛãelí je malá, tzv. RoÏm-

nejvy‰‰ímu prokazatelnému podlaÏí pÛvodní gotic-

ním oknem v prvním patfie zcela vlevo. Jedná se

berská kaple. Podle kruÏbov˘ch lomen˘ch oken

ké v˘stavby kolem jihozápadního nároÏí hradu.

v‰ak o tesan˘ trám, kter˘ mohl b˘t pouÏit jiÏ dru-

lze dobu její v˘stavby zafiadit do 14. století. S ob-

Podle v˘sledkÛ dílãího dendrochronologického prÛ-

hotnû.

dobím v˘stavby kaple ãasovû souvisí i nález pozÛ-

zkumu odebran˘ch vzorkÛ le‰enov˘ch nosníkÛ

PfiestoÏe se renesanãní okno sv˘m provede-

statku kamenného armovaného nároÏí pohlcené-

spadá v˘stavba této ãásti jiÏního hradu do rozmezí

ním vymyká jak˘mkoliv analogiím v celém areálu,

ho v obvodovém zdivu vpravo od druhého okna

let 1428–1430, kdy byl vladafiem roÏmberského

zdá se, Ïe pochází spolu s gotick˘mi okny z jedné

velké kaple sv. Jifií. Armované nároÏí je posazeno

domu Oldfiich II. z RoÏmberka. Jeho stavební akti-

stavební etapy. Okno je opatfieno naprosto iden-

na vystupujícím soklu, kter ˘ pokraãuje dále zá-

vity tedy zapoãaly témûfi o dvanáct let dfiíve, neÏ

tickou kletovanou paspar tou jako okna pozdnû

padním smûrem a postupnû se ztrácí ve zdivu

se na základû archivních zpráv doposud pfiedpo-

gotická a i okolní omítka má stejn˘ charakter.

RoÏmberské kaple. V rohu mezi obûma kaplemi,

kládalo.

Zdá se tedy (a datovaná dfieva by tomu nasvûdão-

tûsnû nad soklem je zdivo provázáno a není zde

Povrch gotické omítky je zachován do té míry,

vala), Ïe bûhem jednoho stavebního zásahu se

patrná Ïádná svislá stavební spára. Je tedy zjev-

Ïe jsou doposud jasnû patrné tahy zednické lÏíce

setkáváme zároveÀ se dvûma architektonick˘mi

né, Ïe v dobû, kdy byla vystavûna malá kaple, by-

a z vût‰ího odstupu i horizontální pruhy postup-

slohy. Podle tvarosloví lze v‰echna pozdnû gotic-

la postavena i ãást jiÏního prÛãelí vpravo od ní. Za

ného omítání. Je tak pozoruhodn˘m dokladem

ká okna spojovat nejspí‰e s pÛsobením v˘znam-

souãasn˘m druh˘m oknem velké kaple konãil te-

dobové technologie provádûní omítek shora dolÛ

né „domácí“ huti Hanse Gezingera. Renesanãní

dy v nejstar‰í dobû jiÏní hradní palác, a to v celé

za postupného odfiezávání le‰ení. Tímto zpÛso-

okno je oproti tomu v prostfiedí âeského Krumlo-

v˘‰ce, neboÈ svislá spára od kamenného nároÏí

bem bylo docíleno úhledného fie‰ení, jeÏ zahladi-

va novotvarem a mÛÏe b˘t jednou z pfiipomínek

a soklu pokraãuje aÏ k patû skály. PÛdorysn˘ úhel

lo ve‰keré nechtûné stopy po le‰enov˘ch trám-

roãního pÛsobení stavitele Ulricha Pessnitzera

armovaného nároÏí naznaãuje, Ïe místnost uvnitfi

cích.

z Burghausenu.

paláce mûla v˘chodním smûrem polygonální zá-

V letech 1508–1513 probûhla archivnû doloÏe-

Ranû renesanãní okno a rozmûrné pozdnû go-

vûr. Pokud se jiÏ tehdy jednalo o kapli, nepochyb-

ná rozsáhlá pozdnû gotická pfiestavba jiÏního kfií-

tické okno vpravo od rizalitu mají je‰tû jeden zají-

nû se zde nacházel presbytáfi.

dla v úseku ãtvrtého nádvofií. Na jiÏním prÛãelí je

mav˘ spoleãn˘ znak. Jsou jím stopy po konstrukci

V dal‰í gotické etapû, jejíÏ ãasové zafiazení bo-

jejím v˘sledkem fiada velk˘ch, umnû proveden˘ch

stfií‰ek, jejichÏ podobu zachytil Hörner na své ve-

huÏel blíÏe neznáme, byla ãást prÛãelí vlevo od

pozdnû gotick˘ch oken a na krakorcích vyloÏen˘

dutû zámku z roku 1743. Souvislá linie otisku

malé kaple snesena aÏ na v˘‰ku jednoho metru

ark˘fi. Kromû tfií oken kolem ark˘fie bylo osazeno

v omítce zhruba 1,5 m nad hlazen˘mi pasparta-

od pÛvodní, jiÏ popisované fiímsy. Rozvrh oken

dal‰í rozmûrné okno nalevo od rizalitu a ze stejné

mi je místem, kde byla pfiiloÏena kr ytina stfií‰ky

v novû vystavûné stûnû byl zvolen tak, Ïe okno

strany k rizalitu pfiiléhající obdélné okno. Nad tû-

k prÛãelí. U rozmûrného pozdnû gotického okna

zcela vpravo bylo nepfiirozenû natlaãeno do rohu

mito okny jsou ve zdivu dochovány dvû parapetní

vlevo od rizalitu byly po obou stranách nalezeny

mezi obûma kaplemi. Pro ‰ikmou ‰paletu bylo

fiímsy dal‰ích dvou zanikl˘ch pozdnû gotick˘ch

stopy tekoucí vody podél hrany stfií‰ky s v˘razn˘m

tfieba odlámat i ãást zdiva malé kaple. Byl pfiista-

oken. Ke stejné stavební etapû patrnû náleÏí

pigmentem z ciheln˘ch splavenin. U tohoto okna

vûn nov˘ presbytáfi a nad ním patrnû jiÏ tehdy vy-

i okénko v úrovni prvního podzemního podlaÏí pfii

se také pod linií dochovala fiada zaomítan˘ch ka-

stavûna vûÏ. Pfii pfiestavbû byl pouÏit materiál

jihozápadním nároÏí. Spoleãn˘m znakem tûchto

pes po trámech, které byly nepochybnû konzolami

z pÛvodních konstrukcí. Z nálezu malovan˘ch ka-

oken je kromû typick˘ch pozdnû gotick˘ch ostûní

nesoucími konstrukci krÛvku. PozÛstatkem tohoto

menÛ druhotnû pouÏit˘ch pfii v˘stavbû mezioken-

i nad okolní omítku mírnû vystupující kletovaná

zastfie‰ení je patrnû i trámek nad renesanãním

ních pilífiÛ se ãásteãnû dozvídáme, jak bohatou

a bílená pasparta.

oknem, dendrochronologicky datovan˘ do roku

v˘zdobu mûl interiér pÛvodní místnosti. Jeden

Ve stejné zprávû je ponûkud v rozporu s reali-

1502/1503. Lze se tedy domnívat, Ïe stfií‰ky

z kamenÛ nese ãtyfilistou ãervenou rÛÏi na svût-

tou informace o znaãném statickém naru‰ení zdi

vznikly jiÏ na poãátku 16. století zároveÀ s osa-

lej‰ím ãerveném podkladu. Dal‰í dva kameny

v úseku mezi starou vûÏí a nároÏím, která musela

zením pod nimi poloÏen˘ch oken, a nejsou tedy

jsou malovány okrov˘m páskem lemovan˘m ãer-

b˘t snesena a znovu vystavûna. Tomuto úseku

v˘sledkem dodateãn˘ch úprav.

nou linkou a navazujícím ãerven˘m polem, stejné-

zhruba odpovídá prÛãelí mezi jihozápadním náro-

Gotického pÛvodu je aÏ nad úroveÀ druhého

ho odstínu jako podklad rÛÏe. Zdivo paláce vlevo

Ïím hradu a rizalitem. Îádné stopy po rozsáhlé

patra i úsek prÛãelí od jihov˘chodního nároÏí tûs-

od RoÏmberské kaple bylo v renesanci odlámáno

stavební ãinnosti tohoto druhu a v tomto období

nû za otisk zbourané renesanãní odpadní ‰achty,

a nahrazeno novostavbou, takÏe bohuÏel nevíme,

zde v‰ak nalezeny nebyly. Pfiedev‰ím na osazení

doposud na fasádû patrn˘. Zde bylo nalezeno

jaká byla nejstar‰í podoba paláce na této stranû.

krakorcÛ ark˘fie je zjevné, Ïe místo snesení celé

pod renesanãní vrstvou gotické nároÏí s pÛvodní

Na západním i na jiÏním prÛãelí se ve znaãné

zdi byly pouze proraÏeny nové otvory, kter˘mi by-

omítkou. Jedná se nepochybnû o objekt brány,

mífie dochovaly pÛvodní gotické omítky z doby v˘-

ly zevnitfi krakorce vysunuty. Stejnû tak byla nová

kter˘m se z druhého nádvofií vstupovalo do pro-

stavby hradu. Hrubá, lÏící strhávaná omítka, jeÏ

ostûní oken instalována z interiéru a celá akce

stor Horního hradu. Pod prav˘m nejspodnûj‰ím

je kolem oken utaÏena v hlazené paspar ty s fi-

se obe‰la bez konstrukãnû nároãného vnûj‰ího

oknem bylo nalezeno zazdûné gotické okénko


195

s kamenn˘m ostûním. Stopy po dal‰ích dvou za-

¤ada je uzavfiena oknem s kamenn˘m ostûním

Po pÛvodních gotick˘ch oknech se dochovaly ve

nikl˘ch okenních otvorech se dochovaly nad obû-

stejného provedení jako sdruÏená okna. V pfiíze-

stejné ose pouze hrubé obrysy v zazdívce. Okna

ma nejníÏe poloÏen˘mi souãasn˘mi okny. Podoba

mí a v prvním patfie nové renesanãní zdi jsou ve

byla patrnû opatfiena kamenn˘mi ostûními, neboÈ

vjezdu do hradu pfied renesanãní pfiestavbou je

svisl˘ch osách obdobná sdruÏená okna stejného

okraj otvoru pod omítkovou plombou je nerovn˘

zachycena na obraze Dûlení rÛÏí. Je zde zachy-

formátu, tentokrát v‰ak pouze s ciheln˘m omíta-

a pÛvodní gotická omítka kolem je olámána.

cen i pozoruhodn˘ rozmûrn˘ obloukov˘ otvor ve

n˘m ostûním opût s ‰edou paspar tou. Stejné

Celé prÛãelí bylo opatfieno bíl˘m vápenn˘m ná-

zdi vestavûné mezi hmotu kaple a objekt brány.

úpravy se dostalo ãtyfiem oknÛm v pfiízemí vlevo

tûrem, pouze kolem spodních oken byla malovaná

Jeho gotick˘ pÛvod byl potvrzen nálezem omítky

od rizalitu a také dal‰ím dvûma vpravo od rizalitu,

‰edá pasparta.

dochované pod renesanãní vrstvou na hranû ob-

pod pozdnû gotick˘m sdruÏen˘m oknem. Této

S renesancí se zmûnily i hygienické poÏadavky

louku. Podle návaznosti omítek je zfiejmé, Ïe byl

stavební etapy se patrnû t˘ká zpráva z roku

a nároky v oblasti komfortu bydlení. To se v pfiípa-

mezi obû budovy vestavûn dodateãnû. Na obraze

1575, v níÏ se hovofií o novû vystavûné zdi nad vi-

dû jiÏního prÛãelí mimo jiné projevilo vybudováním

Dûlení rÛÏí je koruna zdiva oblouku ukonãena

nicemi v sousedství kaple, pfiípadnû zpráva z ro-

dvou odpadních kanalizaãních ‰achet. První byla

cimbufiím.

ku 1588.

vloÏena do novû postavené zdi jiÏního kfiídla tfietí-

Stavební úpravy zásadnûj‰ího v˘znamu se po

Dal‰í renesanãní fází bylo vybudování nového

ho nádvofií vlevo od kaple a sahala do v˘‰e první-

vût‰í ãást 16. století patrnû celému hradu vyhnu-

reprezentativního vjezdu do Horního hradu, které

ho patra, kde na ni byl usazen záchod pfiístupn˘

ly, situace se zmûnila aÏ v závûru století za Viléma

je na jednom z por tálÛ datováno rokem 1577.

z interiéru dvefimi s jednoduch˘m stuhov˘m ostû-

z RoÏmberka. Pfii jiÏním prÛãelí byla ãást gotického

Tato rozsáhlá stavební akce se dotkla i vy‰‰ích pod-

ním. Podle zji‰tûní A. Kubíkové je tento záchod

paláce západnû od kaple, patfiící k nejstar‰ímu

laÏí pÛvodního objektu brány. Zv˘‰ením klenby

zmiÀován jiÏ v inventáfiích z roku 1602. Vstupova-

jádru hradu (viz v˘‰e), zbourána a vystavûno nové

prÛjezdu a patrnû i svûtlosti místností do‰lo

lo se do nûj z komory mezi kaplí a pelikánov˘m

jiÏní kfiídlo tfietího nádvofií. Také byl srovnán ozub

k pfiepatrování budovy. Do té doby voln˘ prostor

pokojem.

mezi zástavbou kolem tfietího a ãtvrtého nádvofií,

za obloukov˘m otvorem byl zaklenut a ve dvou

Dal‰í záchody byly zfiízeny pro místnosti v prv-

takÏe od západního nároÏí aÏ po malou kapli bylo

nov˘ch patrech nad ním vznikly pokoje. Tím do‰lo

ním a druhém patfie nového paláce v místû pÛ-

prÛãelí nadále bez v˘razn˘ch pÛdorysn˘ch zlomÛ.

k dal‰ímu scelení jiÏního prÛãelí.

vodního objektu brány. JelikoÏ zde nebyla novû

9

Ve druhém patfie nového prÛãelí byla osazena

Okna zde byla opatfiena kamenn˘mi profilova-

budována Ïádná zeì, do které by mohla b˘t ‰ach-

sdruÏená okna s kamenn˘m stuhov˘m ostûním.

n˘mi renesanãními ostûními s mohutnou nad-

ta schována, byla pfiiloÏena k vnûj‰í stranû levého

Dále vlevo smûrem k rizalitu, jiÏ opût ve star‰ím

okenní fiímsou a parapetní fiímsou s profilem si-

nároÏí a toalety byly vylámany v pÛvodním gotic-

gotickém zdivu, byla proraÏena nová okna stejné-

my. Nad fiímsami oken byla z cihel a malty vytvo-

kém zdivu. Podle otisku renesanãní omítky byla

ho formátu, ov‰em s hrub˘mi kamenn˘mi ostûní-

fiena ‰ikmina s povrchem z utaÏené omítky, opat-

‰achta vyzdûna z cihel o tlou‰Èce 15 cm a zastfie-

mi, jejichÏ finální úprava byla provedena v omítce

fiené bíl˘m vápenn˘m nátûrem. Prostfiední okno

‰ena sedlovou nebo valbovou stfií‰kou. Posazena

s rytou paspartou s ‰ed˘m nátûrem, se zfiejm˘m

ve druhém patfie má parapet z druhotnû pouÏité-

byla na kamenném dutém pilífii, kter˘ se dochoval

úmyslem budit z dálky dojem kamenného ostûní.

ho pozdnû gotického okna – patrnû nûkterého ze

dodnes. Se zdivem hradu byla ‰achta provázána

Tûmito okny byla nahrazena okna pozdnû gotická,

zanikl˘ch oken objektu brány. Okna v nejspodnûj-

ve dvou úrovních dfievûn˘mi trámy, jejichÏ odfiíz-

ze kter˘ch se dochovaly parapetní bloky, jimÏ byly

‰í úrovni jiÏ nemají kamenná ostûní a byla pouze

nuté konce jsou dodnes ve zdivu viditelné.

osekány fiímsy.

lemována typickou paspartou s ‰ed˘m nátûrem.

V úrovni tfietího patra je místo trámu pouÏita jiÏ pouze horizontálnû poloÏená fo‰na. PfiestoÏe ‰achta stoupá aÏ do úrovnû tfietího patra, není tam ãiteln˘ Ïádn˘ zanikl˘ otvor. Podle toho je zfiejmé, Ïe nejv˘‰e poloÏená toaleta byla ve druhém

6

patfie.

■ Poznámky 9 Daniel ·NEJD: Dílãí stavebnû-historick˘ prÛzkum jiÏní fasády Horního hradu zámku v âeském Krumlovû – ark˘fi v I. patfie, 2004.

Obr. 6. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, nález druhotnû pouÏitého renesanãního ostûní zdobeného reliéfem roÏmberské rÛÏe s pozÛstatky polychromie. (Foto autor, 2003)

196


7

Tento fakt byl potvrzen i nálezem zazdûného

V roce 1719 byla nad altánem instalována dfie-

Obr. 7. Velice pfiesné vyobrazení zámku od G. A. Hörnera

vstupního otvoru na prÛãelí. Záchod zde byl po-

vûná stfií‰ka s fiezbáfisky zdoben˘m podhledem. Ze

z roku 1743 zachycuje stfií‰ky nad okny. Okna spolu se

sazen pfiímo na ‰achtû, kdeÏto o patro níÏ byla

stejného roku pochází zmínka o budování nov˘ch

stfií‰kami vznikla pfii pozdnû gotické pfiestavbû v letech

toaleta v síle zdi a napojení odpadu do ‰achty by-

vla‰sk˘ch komínÛ. Na komínû nad západní ãástí

1503–1511. (Foto autor, 2003)

lo fie‰eno ‰ikm˘m spadi‰tûm. Záchod, ov‰em ve

prÛãelí byl nalezen letopoãet 1711, v roce 1933

zmodernizované podobû, se v prvním patfie do-

obnoven˘. Je moÏné, Ïe pfii obnovû byla uãinûna

choval dodnes. Tûleso pÛvodní ‰achty nahradila

chyba a Ïe se pÛvodnû jednalo o letopoãet 1719.

‰achta subtilnûj‰í, s instalovanou litinovou rou-

Ponûkud problematické je ãasové zafiazení

rou, jeÏ je vyvedena do zahrady pod hradem cca

osazení oken druhého patra vlevo od rizalitu. By-

v polovinû v˘‰ky pÛvodního dutého pilífie.

lo by pochopitelné, Ïe jejich instalace probûhla

I baroko pfiineslo jiÏnímu prÛãelí fiadu zmûn,

v tûsné návaznosti na pfiestavbu v roce 1682,

aãkoli ne jiÏ tak zásadních. V roce 1682 bylo pfii-

neboÈ si lze jen tûÏko pfiedstavit ponechání tako-

stoupeno k nav˘‰ení druhého patra západního

vého prostoru bez patfiiãného osvûtlení. Patrnû

kfiídla. Stejnû jako na západním prÛãelí byla i na

k ní v‰ak do‰lo aÏ nûkdy po roce 1743, neboÈ ve-

jiÏním osazena nová okna s kamenn˘m stuhov˘m

lice pfiesné Hörnerovo zobrazení tuto fiadu oken

ostûním s u‰ima. Mûla poloviãní vyjímatelné mfií-

neuvádí. To, Ïe se jejich osazení uskuteãnilo v ur-

Ïe, po kter ˘ch se dodnes v ostûních dochovaly

ãitém ãasovém odstupu, dokládá i pod omítkou

závûsy a obrtlíky. Na rizalitu vznikl altán s balu-

kolem tûchto oken dochovan˘ oranÏov˘ nátûr

strádou a byly zde osazeny dvefie s kamenn˘m

z roku 1682.

ostûním stejn˘m jako u oken. Rizalit byl opatfien

Barokního pÛvodu je patrnû také hrázdûná

novou omítkou a slepá okna byla vymalována ilu-

nadstavba nad malou kaplí. Podle pfiekryvu omí-

zivní v˘plní se zasklením do olovûn˘ch ‰estihra-

tek je mlad‰í neÏ zleva pfiiléhající renesanãní zeì

nÛ. PrÛãelí od jihozápadního nároÏí aÏ k altánu

a je zároveÀ zachycena na Hörnerovû vyobrazení

bylo ukonãeno mohutnou fabionovou fiímsou.

z roku 1743. Vznikla tedy nûkdy mezi lety


197

1575–1743. Prokazatelnû barokní je mal˘ ark˘fi

Snad nejstar‰ím vyobrazením jiÏní strany hra-

vlevo od kaple. PÛvodní domnûnka, Ïe se jedná

du je obraz Dûlení rÛÏí od Antonína Streera z roku

o prevet, byla bûhem prÛzkumu vyvrácena. Zá-

1742, malovan˘ podle pfiedlohy ze 16. století.

chod vybudovan˘ v renesanci (viz v˘‰e) zde sku-

Jeho v˘povûdní hodnota je v detailech bohuÏel

teãnû byl, mûl v‰ak odpadní ‰achtu v síle zdi

nedostateãná, v porovnání s realitou zde shledá-

a klasického prevetu zde nebylo tfieba. Otevfie-

váme hrubé nepfiesnosti. Pfiesto v‰ak na nûm lze

ním zazdívky vstupního portálu bylo zji‰tûno, Ïe

identifikovat nûkteré v˘razné prvky prÛãelí, napfií-

odpadní ‰achta byla v rámci budování barokního

klad pozdnû gotick˘ ark˘fi, dokonce zhruba v mís-

schodi‰tû po roce 1682 vyuÏita jako komínov˘

tû jeho skuteãného osazení. Je zde zachycena

prÛduch, umoÏÀující vytápûní místností v pfiízemí

i fiada zanikl˘ch gotick˘ch oken druhého patra,

pod schodi‰tûm. Vzhledem k tomu, Ïe ‰achta

která by v‰ak mûla b˘t posazena o nûco v˘‰e nad

vedla pouze do prvního patra, bylo nutné provizor-

ark˘fi.

nû vyfie‰it odvod spalin do doby, neÏ byl prÛduch

Na obraze je namalováno i sdruÏené ranû re-

vylámán v˘‰e a vyveden nad stfiechu. Proto byly

nesanãní okno pfii jihozápadním nároÏí hradu.

z prÛãelí vysazeny dva krakorce nesoucí mal˘ ar-

Vpravo od ark˘fie je pak skupina rozmûrn˘ch

k˘fi, kter˘ mûl d˘m odvádût do exteriéru. Svému

oken, která lze povaÏovat za pozdnû gotická

úãelu slouÏil doãasnû, patrnû pouze v dobû v˘-

a z nichÏ jedno je nepochybnû sdruÏen˘m oknem

stavby barokního schodi‰tû.

vpravo od rizalitu. Dále je zde zachycen rozvrh

Dal‰í barokní pfiestavba probûhla v roce 1750

otvorÛ vûÏe nad presbytáfiem, i kdyÏ oproti sku-

a zasáhla pfiedev‰ím velkou kapli. Byla pfii ní sne-

teãnosti posunut˘ ponûkud v˘‰e. Pod vysok˘mi

sena vûÏ nad presbytáfiem a upravena okna.

okny presbytáfie je v jejich ose zakreslen otvor vy-

Zfiejmû aÏ tehdy byla vybourána lomená gotická

hlídky, je ov‰em chybnû umístûn aÏ nad odsko-

kruÏbová okna a nadpraÏí dostala souãasn˘ pÛl-

kem prÛãelí kryt˘m patrnû jiÏ tehdy pálenou kryti-

kruhov˘ tvar. Okna v presbytáfii byla do jedné tfieti-

nou. Je zde zachycen i impozantní oblouk okna

ny zazdûna, neboÈ v interiéru do‰lo v místû mezi-

prÛjezdu. Dal‰í obdobn˘ otvor, tentokrát smy‰le-

okenního pilífie k vylámání sedile. Spolu s touto

n˘, je zakreslen o nûco níÏe vlevo, v místû, kudy

úpravou bylo nad malou kaplí nadstavûno je‰tû

ve skuteãnosti vede vstup na vyhlídku.

8

9

Obr. 8. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, druhotnû

jedno hrázdûné patro a mírnû nadezdûna korunní

Mlad‰í ikonografie je jiÏ mnohem pfiesnûj‰í,

osazen˘ kámen v meziokenním pilífii presbytáfie sv. Jifií

fiímsa zdiva vpravo od kaple. Tím se okapní hrana

pfiesto se i zde setkáváme s chybami. Na vyobra-

s dochovanou polychromií. Pfied prodlouÏením kaple

celého jiÏního prÛãelí srovnala do jedné roviny.

zení z KfiíÏové hory je znázornûn v místû ranû re-

o souãasn˘ presbytáfi nepochybnû náleÏel do interiéru.

Podle ikonografie byla nûkdy v rozmezí let

nesanãního okna v prvním patfie druh˘ ark˘fi.

(Foto autor, 2004)

1743–1824 snesena odpadová ‰achta vpravo od

Na Wernerovû panorámatu Krumlova (1750)

Obr. 9. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, profil para-

oblouku. Otisk po odstranûné konstrukci byl pfie-

jsou v‰echna okna vãetnû ark˘fie zpodobena veli-

petu ranû renesanãního okna osazeného v roce 1503. (Foto

kryt omítkovou plombou.

ce schematicky, pouze se stfií‰kou.

autor, 2003)

Ocelové kle‰tiny stahující objekt v tûchto mís-

Nejpfiesnûj‰í je Hörnerovo vyobrazení od jihozá-

tech byly nepochybnû osazeny aÏ po odstranûní

padu (1743), kde je správnû zachycen ark˘fi

‰achty, neboÈ jedna z kotev je opfiena do omítky

a nad obûma rozmûrn˘mi okny jsou zfietelné stfií‰-

plomby, jeÏ pfiekr ˘vá místo po jejím odstranûní.

ky. Je zde také správnû vystiÏeno rozvrÏení ‰ik-

Nûkdy v první polovinû 20. století byl obnoven zá-

m˘ch oken rizalitu. Na obraze chybí fiada oken

chod v prvním patfie a vyzdûna nová odpadní ‰ach-

mezipatra, z ãehoÏ lze usoudit, Ïe bylo zbudováno

ta krytá betonovou stfií‰kou. V 70. letech 20. sto-

pozdûji, snad zároveÀ se schodi‰tûm z ma‰karní-

letí byla ãást ploch pfii patû zdi opatfiena

ho sálu, jehoÏ obdobnû provedená okna, viditelná

torkretem.

na západním prÛãelí, Hörner také nezobrazil. Je aÏ obdivuhodné, jak je toto dílo ve srovnání

Závûr

s ostatními vedutami detailní. Jsou zde dokonce

Kromû archivních pramenÛ a vlastních zji‰tûní

odstínovû odli‰eny povrchy jednotliv˘ch staveb-

v terénu je u kaÏdého prÛzkumu vítan˘m zdrojem

ních etap tak, jak je vidíme na prÛãelí i dnes.

informací jakákoliv dochovaná historická ikonogra-

Ve srovnatelné kvalitû zachytil jiÏní prÛãelí na

fie objektu. Vûrohodnost zobrazen˘ch skuteãností

svém obraze z roku 1824 také Ferdinad Runk.

v‰ak b˘vá pfiedmûtem ãast˘ch diskusí a nejinak je

V té dobû v‰ak jiÏ byl stavební v˘voj Horního hra-

tomu i v pfiípadû ãeskokrumlovského zámku. Závû-

du aÏ na drobné detaily ukonãen.

rem bych zde rád zmínil nûkolik postfiehÛ, k nimÏ jsem bûhem svého prÛzkumu dospûl.

198


Ke stavebnímu v voji jiïního prûãelí Horního hradu v âeském Krumlovû

Recommend Documents