Český rozhlas Brno - redakce literárně dramatická Vedoucí redaktor: PhDr. Tomáš Sedláček Odpovědný redaktor: Mgr. Hana Hložková Natáčení: 25.-28. květen 2012 Vysílání: 2. 10. 2012 Stanice: ČRo3 Vltava Stopáž: 52 min.
Elfriede Jelinek
Když slunce zapadá, většina lidí konečně odchází z kanceláří! Z němčiny přeložila Barbora Schnelle
Režie: Martina Schlegelová Osoby a obsazení: gábinka markus kamarádka lékařka hostinský doktor moderátor v rádiu posluchač posluchačka
Natálie Řehořová Jan Kolařík Anežka Kubátová Jana Glocová Vladimír Hauser Robert Mikluš Roman Blumaier Pavel Vacek Alžběta Kynclová
1. doma gábinka
jmenuji se gábinka. moje ořechově hnědé vlasy se na slunci rudě lesknou. kadeře mi sahají až po ramena. mám štíhlé téměř chlapecké tělo. možná až moc štíhlé a chlapecké. ale hodně lidí si myslí že mám svůj půvab. nemyslím si že jsem nějak zvlášť atraktivní možná jsem trochu moc štíhlá a chlapecká. ale spoustě lidí se to asi líbí. jsem prodavačka. pracuji v jednom velkém obchodním domě v oddělení pro teenagery.
2. obchod (zvuky obchodního domu) kamarádka támhleten tě celou dobu pozoruje gábinko. gábinka
ale ne. to si jenom namlouváš. blbost. co by na mně pozoroval?
kamarádka ale jo gábinko. celou dobu se sem dívá. neotáčej se! gábinka
tak se prostě dívá na oblečení.
kamarádka na oblečení se člověk takhle nedívá. ten se dívá na tebe gábinko! dívá se na tebe jako by do něho uhodil blesk. markus
připadám si jako by do mě uhodil blesk. pořád dokola se musím dívat na tuto dívku. promiňte slečno. hledám šaty pro jednou mladou dámu.
kamarádka ten lahodný hlas který vás pohladí když ho uslyšíte patří jednomu elegantnímu pánovi okolo čtyřicítky. středně vysoký sympatický mužný hrubší obličej. lehce prošedlé spánky. na mě ještě nikdo takhle nepromluvil. na vás určitě taky ne. markus
ten lahodný hlas který vás pohladí když ho uslyšíte patří mně. jsem elegantní pán okolo čtyřicítky. středně vysoký. sympatický mužný hrubší obličej. lehce prošedlé spánky. na nikoho jiného bych takto nepromluvil. jen na tuto dívku. na vás už vůbec ne.
gábinka
víte pane není to tak jednoduché vybrat správnou barvu. jakoupak barvu vlasů má vaše žena?
markus
to není pro mou ženu. nejsem ženatý. je to pro dceru jednoho přítele. tady tohle se mi líbí. to by vám skvěle slušelo slečno.
gábinka
proč mě to tak zvláštně rozrušilo že není ženatý? přece ho vůbec neznám. to je náš nejkrásnější model pane.
kamarádka ten je určitě prachatý.
2
markus
vypadá to že jí to rozrušilo že nejsem ženatý. ačkoliv mě vůbec nezná. mám spoustu peněz. ale nejsem šťastný.
kamarádka je na něm nějak vidět že není moc šťastný. gábinka
doufám že ty šaty budou sedět pane.
markus
když nebudou přijdu je zítra vyměnit. po kom se pak smím ptát?
gábinka
já jsem gábinka.
markus
děkuji. ty šaty jsem koupil jen kvůli tomu abych se směl podívat do těchto černých očí.
kamarádka ten ty šaty koupil jenom kvůli tvé chlapecké postavě gábinko. gábinka
ne. kvůli mým černým očím. aby se do nich směl podívat.
3. rádio (moderátor vždy klade otázky, posluchač nebo posluchačka střídavě odpovídají) – a tím nám končí pracovní doba a den je prakticky u konce. čas do příštího rána vám vážené dámy a pánové zkrátí naše studiová kapela. – co se vám líbí na vašem příteli především že je? – kamarádský – má ty samé zájmy jako kdo jako? – já. – co také rád dělá? – sportuje. – co pro vás není tak důležité aby muž? – dobře vypadal. – jaké ženy si totiž spíše vybere muž který dobře vypadá nežli muž který vypadá méně dobře? – hezčí. – jakému ideálu váš přítel neodpovídá tomu co jste měla? – dříve. – jakého muže jste si vždycky přála vysokého s tmavými vlasy a aby hodně co? - vydělával. – aby vám toho mohl co? – hodně přinést. – co je váš nynější snoubenec sice méně? – krásný. – je pro vás ale dobrý? – kamarád. – přejete si aby váš muž měl jakou pozici? – dobrou. – jak by měl vydělávat a jaký by měl být váš byt? – dobře. hezký. – takže si vyberete muže, který vydělává jak? – dobře. – abyste si mohla zařídit byt jaký? – elegantní. – víte již přesně jak by měla vypadat ona hluboká co? – ano. křesla. – z bílé čeho? – kůže. – a jak hluboká? – velmi. – a jaká plazmová? – obrazovka. – a všechno ne jaké nýbrž jaké? – ne staré. ale moderní. – co víte přesně jak to máte udělat? – zařídit byt.
4. obchod gábinka
dnes už je další den. věděla jsem že přijde. je těsně před polední pauzou. jsou věci které člověk prostě ví.
markus
od včerejška jsou věci které prostě vím. slečno gábinko? 3
gábinka
ano pane. my se známe?
markus
včera jsem přece u vás koupil tyto šaty. vzpomínáte si? jsem velmi nesmělý. je to s podivem u člověka v mé pozici.
gábinka
jak je nesmělý. je to s podivem u člověka v jeho pozici. od včerejška čekám každou vteřinu až znovu přijde. úplně mi zrudly uši. ano na ty šaty si matně vzpomínám.
markus
omlouvám se slečno gábinko že jsem sem tak vrazil.
gábinka
ale prosím vás jen vrážejte. tento obchodní dům mi přece nepatří. bohužel cha cha. chcete svůj včerejší nákup vyměnit?
markus
vlastně nnnne. ehm. chtěl jsem se vás jenom zeptat vlastně dovolíte abych se vás zeptal jestli byste mi neudělala tu radost a dnes večer se mnou nepovečeřela? jenom jestli máte chuť samozřejmě.
gábinka
všechny které teď poslouchají určitě blednou závistí. ty nikdy takový muž neosloví. takový co takhle vypadá. a co má tolik peněz. a ještě k tomu je nesmělý jako velký kluk.
markus
nevím jak to ale jsem najednou nesmělý jako velký kluk.
5. restaurace markus
a tady je už ta drahá restaurace. pojďte slečno gábinko sedneme si.
gábinka
je to nádherné. z mého platu si něco takového samozřejmě nemůžu dovolit. jak se vlastně jmenujete?
markus
mé jméno je markus tessner.
gábinka
němec?
markus
ode všeho trochu. směsice paříže londýna new yorku ženevy. nikde pořádně doma. pořád hledám to pravé.
gábinka
takže nemáte trochu klidu.
markus
doposud jsem neměl.
gábinka
a teď? jak je to teď?
markus
o tom nemohu a nechci nyní mluvit. jsou věci které se mluvením zničí rychleji nežli vlákna pavučin.
gábinka
nerada bych zničila věci které se mluvením zničí rychleji nežli vlákna pavučin. řekněte mi něco jiného: bydlíte vůbec tady?
4
markus
ne bydlím jednou tady podruhé tam. všude a nikde doma. zítra letím pracovně do říma.
gábinka
tak šťastnou cestu a ať pilot neletí moc rychle.
markus
(se směje) vyřídím. vy jste vážně roztomilá malá holčička.
6. rádio (moderátor vždy klade otázky, posluchač nebo posluchačka střídavě odpovídají) – kdybyste se teď dívali na televizi mohli byste sledovat romantickou cestu domů anglickou zahradou. mezi gábinkou a markusem něco je. ještě nevíme co. ale tušíme to. jsou věci které se musejí dát do pohybu pomalu nekonečně pomalu aby se nezničily. tyhle věci se začínají dávat do pohybu právě teď přesně v téhle vteřině. zatímco se věci mezi gábinkou a markusem dávají do pohybu zaposloucháme se zase trochu do hudby naší studiové kapely! – takže kde jste se seznámil s vaší přítelkyní bylo to na? – bowlingu. – jak často se scházíte každý? – čtvrtek. – co si s ní užíváte? – zábavu. – co musí být za každou cenu? – sranda. – jak vám to připadá když žena neskočí na každý? – dobré. vtip. – ženy jsou prostě jaké? – takové. – chtěl byste vůbec ženu která jde hned s každým? – ne. – co se vám nelíbí na vašem muži že musíte vždycky jít kam? – tam. kam jde on. – kam byste se jednou ráda podívala od nějaké příjemné? – restaurace. – nebo si taky někdy co? – zatančila. – kam jste už nešla od té doby co jste co? – zatančit si. vdaná. – kam ale chodí váš muž kdykoliv se mu zachce? – do hospody. – co si myslí váš muž že by jeho kamarádi řekli kdyby vás přivedl že je pod čím? – pod pantoflem. – připadá vám to jaké? – nesprávné. – co by se taky jednou každá žena ráda? – pobavila. – kam se vůbec může podívat když se pak narodí děti? – nikam. (hudba dohraje) – avšak za každou cestou domů čeká domov. a tady ho máme.
7. před domem gábinka
nedali se náhodou mezi námi nějak věci do pohybu?
markus
něco se dává do pohybu. to je pravda.
gábinka
vůbec netuším co se to mezi námi najednou dává do pohybu. myslím že mi šampaňské trochu stouplo do hlavy.
markus
nesmíme to zničit to co je mezi námi. je to křehčí než sklo. gábinko. přece tě držím pevně tě držím.
gábinka
já spadnu. drž mě pevně markusi.
markus
se mnou nespadneš gábinko. moje holčičko. pojď! 5
gábinka
ne to ne. prosím ne. nedělej to!
markus
proč ne? pojď ke mně. prosím. zůstaň prosím.
gábinka
to nesmíme. zítra už přece budeš pryč. daleko odsud.
markus
mám zůstat? u tebe? ano?
gábinka
nenechejte se mnou nijak zdržovat pane tessnere. tahle slova říkám křečovitě. nejsem to já kdo to říká.
markus
to přece nejsi ty kdo to říká gábinko. mluvíš tak křečovitě.
8. obchod gábinka
dnes už je další den a za chvíli v obchodním domě zavíráme. tajně se pořád dívám na dveře. jestlipak přijde vezme mě za ruku a řekne jsem tady moje malá holčičko.
markus
jsem tady moje malá holčičko.
gábinka
myslela jsme že jsi odjel.
markus
nemohl jsem odjet gábinko. říkám to jako by to bylo samozřejmé. beru tvou ruku jako by to bylo samozřejmé. jako by to bylo samozřejmé jdeme do drahé restaurace a pijeme šampaňské. jako by to bylo samozřejmé strávíme spolu i další večery.
gábinka
první večer pak druhý a třetí a pak ještě spoustu dalších večerů. markus je den ode dne uvolněnější a veselejší.
markus
připadám si den ode dne uvolněnější a veselejší. je to gábinka která mě činí den ode dne uvolněnějším a veselejším. teď jsem už úplně uvolněný a veselý.
gábinka
dnes nepůjdeme znovu do některé z těch exkluzivních restaurací markusi.
markus
jak chceš moje holčičko. kam půjdeme?
gábinka
dnes půjdeme ke mně do mého malého bytu. uvařím pro nás. bude to mít atmosféru.
markus
nemůžu skoro jíst gábinko. musím se na tebe pořád dívat jenom dívat jsi tak krásná gábinko.
gábinka
ne nejsem krásná. mám štíhlé téměř chlapecké tělo. možná příliš štíhlé a příliš chlapecké.
markus
gábinko. jednou se poprvé políbíme. jednou u tebe poprvé zůstanu přes noc.
6
9. rádio – okamžitě následuje první noc gábinky a markuse tessnera. během této první noci uslyšíte naši studiovou kapelu která je dnes u nás opět na návštěvě. (tichá hudba) – ženy se dnes staly svobodnější než byly dříve a sice čím? – antikoncepční pilulkou. – jaké je vaše povolání jste asistent čeho? – prodeje. – proti čemu jste proti? – antikoncepci. – léky jsou přece vždycky co a do čeho? – zásah. do organismu. – to pak vůbec není nic co? – přirozeného. – co byste nechtěla nikdy brát? – antikoncepci. – myslíte si totiž že tomu všemu bere co? – přirozený půvab. – koho bych se na to měl zeptat vašeho? – muže. – vy mi na to nemůžete co? – odpovědět. – kdo u vás v rodině o takových věcech rozhoduje váš? – muž. – pro co byste se určitě rozhodla pro? – antikoncepci. – kdo u vás doma rozhoduje na co se budete dívat v televizi je to váš? – muž. – která televizní hvězda je vám nejsympatičtější je to karel? – gott. – ztělesňuje pro vás pohodu humor a šarm? – ano. – tak skončí i první noc gábinky a markuse. brzy na slyšenou. (hudba utichne)
10. doma gábinka
byli jsme spolu celou noc. tiskli jsme se k sobě. něco takového jsem nikdy předtím nezažila.
markus
něco takového jsem nikdy předtím nezažil moje malá holčičko.
gábinka
nebudu se tě ptát co se teď stane. zabraňuje mi v tom neurčitý ostych.
markus
nemyslím na budoucnost. zabraňuje mi v tom neurčitý ostych. pověz mi nestojím v cestě nějakému jinému muži?
gábinka
ne. a co ty? je v tvém životě nějaká jiná žena?
markus
ne moje holčičko. už se dál neptej abys neohrozila naše štěstí.
gábinka
jaké máš vlastně povolání markusi?
markus
to je přece nedůležité. důležití jsme teď jenom my dva ty a já.
gábinka
ale přece musíš z něčeho žít.
markus
už do raného mládí jsem měl peníze. částečně zděděné ale z větší části vydělané. tvrdě vydělané. nikdy jsem neznal nic jiného než svou práci. teprve teď poznávám že existuje i něco jiného.
gábinka
mám pocit že je naše láska bez budoucnosti. prostě to cítím. přece existuje i něco jiného než práce milý markusi.
markus
slzy? starosti moje holčičko? 7
gábinka
já jenom… myslím že tě miluju.
markus
kvůli tomu se přece nepláče. to je něco co mě činí velmi šťastným.
gábinka
ty přede mnou něco tajíš markusi.
markus
ano gábinko něco jsem před tebou zatajil. právě teď. a pořád ještě mlčím.
gábinka
řekni mi to markusi. prosím. bude to pak pro nás mnohem lehčí!
markus
dobrá. řeknu ti to. musím na několik dní odjet. pracovně. jsi smutná?
gábinka
statečně odpovídám že ne. kdy odjíždíš?
markus
zítra. do říma. ranním letadlem.
gábinka
doprovodím tě na letiště
markus
ne prosím ne. nebudeme si to dělat ještě těžší. raději si dejme sbohem tady a teď.
gábinka
sbohem.
markus
dejme si sbohem až zítra ráno miláčku!
11. rádio – zatímco si gábinka a markus dávají sbohem pustíme si naši studiovou kapelu s evergreeny. včera dnes i zítra populární. (hudba) – co považujete za důležité že se žena upravuje aby se líbila komu? – svému muži. – vidíte to na kom na svém? – manželovi. – kde sedí ženy které musejí být vždy pečlivě upraveny? – v kanceláři. – kdo bude mít užitek z toho když doma žena pobíhá v noční košili a s natáčkami na hlavě bude ho mít mužova? – sekretářka. – na co tedy u ní dáváte pozor na její? – vzhled. – co byste občas jednou ráda udělala se vším? – praštila. – co si myslíte že máte nejkrásnější na světě? – povolání. – kdo vždycky přijde zkrátka když chodí matka do práce zkrátka přijdou? – děti. – neměnila byste ráda s kým? – s nikým. – co máte za povolání? – jsem řezník. – máte své povolání rád? – ano. – jaká je vaše práce je to práce? – krvavá. – jak se na ni lidi občas dívají? – přes prsty. – čím jste přesto rád? – řezníkem. – co máte jako řezníci za pěkné? – přísloví. – jak zní? – život zvířeti darovat nemůžeš rychlou smrt ale ano. – bravo. připadá vám to taky takové? – správné. – co může žena kdykoliv kamkoliv? – někam si se mnou zajít. – a také my pokračujeme s naším programem: (hudba pryč)
8
12. auto; ulice gábinka
a pořád je ještě dnešní ráno. musím dodat že v noci byl markus tak něžný jako nikdy předtím. nechtěl abych ho doprovodila na letiště. ale tajně sleduji jeho taxíka. chci ho ještě aspoň naposledy uvidět! (hluk motoru.) stop! kam to jedou? to je přece špatný směr. tam přece nikdy v životě nebylo a nebude letiště. to je přece cesta do centra města! přece mě markus neobelhal. právě si uvědomuji že mě markus přece jenom obelhal i když to pořádně bolí. zasáhne mě to takovou silou až se mi udělá špatně. proč jenom proč? přece mohl říct že všechno skončilo.
(auto zastaví. skřípění. otevírají se dveře. kroky atd.) lékařka
je mi tak nejvíc pětatřicet. vysoká štíhlá elegantní s bezchybnou postavou a velmi udržovaná. také můj obličej všichni považují za krásný. na rozdíl od gábinky která je spíš tmavší typ jsem já spíš světlejší. blondýna. zvedám se z měkkého hlubokého křesla. markus se sklání nad mou drobnou ručkou a líbá ji. je to spíše zdvořilost. ale pro gábinku která tu stojí za zlatým sloupem a pozoruje nás znamená tento polibek konec světa. v úprku se vyřítí na ulici. oči zalité slzami.
(hluk ulice) gábinka
v obrovské noblesní hotelové hale se markus sklonil nad rukou krásné vysoké štíhlé ženy s bezchybnou postavou. políbil jí ruku. tento polibek pro mě znamenal konec světa. krom toho mám oči zalité slzami. krom toho mě čekají dvě probdělé noci. silně mě bolí u srdce ale po druhé noci se pomalu uklidňuji. zapomenout na něj ale nemohu.
13. rádio – následuje další z již známých přestávek. vyplníme ji hudbou ze záznamu. hudba nezná hranic. to říká také vždycky gábinka markusovi (hudba) – kdo je váš idol je to Pavel? – Nedvěd. – Pavel je příkladným čím? – sportovcem. – jaký vždycky byl a co měl? – férový. bojovného ducha. – jaké manželství vede? – dobré. – jaký je váš ideál kam to chcete v práci dotáhnout? – daleko. – co byste chtěl aby všechno? – vyšlo. – kde v současnosti ještě bydlíte? – v internátě. – proč? protože vaši rodiče nebydlí kde? – v Praze. – kdy musíte být bohužel vždycky na pokoji? – brzy. – v kolik hodin? – v 10. – co je pro vás nejdůležitější? – světový mír. – co považujete za důležité aby měla žena vlastní co? – povolání. – ale důležitější je to u koho? – u muže.
14. doma markus
pauza kterou jsme právě slyšeli trvala pět týdnů. během těchto pěti týdnů žádný dopis ani jediné slovo ode mě.
9
(zvonek u dveří. otevírání dveří atd.) gábinka
ty! to jsi ty! (pauza) a s nádhernou kyticí obrovských rudých růží v náručí. beze slov tě zvu dál. beze slov ukazuji na křeslo. můj obličej je nehybný jako krásná ale mrtvá maska.
markus
nemohl jsem přijít dřív gábinko. věř mi. nešlo to. věř mi prosím!
gábinka
proč mi lžeš markusi?
markus
nelžu ti. věř mi. jednou se to dozvíš. teď ale ne. neptej se mě. mám zase odejít?
gábinka
ne. zůstaň! ale chci vědět pravdu.
markus
pravda je právě to co se nesmíš dozvědět. věř mi to. je to tak lepší pro tebe i pro mě.
gábinka
je to… je to nějaká jiná žena?
markus
téměř s ulehčením odpovídám ne. není to žádná jiná žena. pojď. půjdeme se projít. jako dřív. pamatuješ?
15. rádio – v následující pauze jdou gábinka a markus už podesáté na procházku. představíme si jak gábinka a markus jdou a jdou. mezitím se tady sešli hudebníci naší studiové kapely a hrají žhavou muziku. – kdo je vaším idolem je to váš? – otec. – proč je váš otec vaším idolem protože byl vždycky co? – pilný. – copak nemáte vy? – idol. – na něco takového totiž nemáte vůbec žádný co? – čas. – co děláte v době kdy jiní mají své idoly? – dívám se na televizi. – máte tam jistě nějakého oblíbeného interpreta není to karel? – gott. – všichni jsme podřízeni čemu? – době. – a v jaké době se nalézáme? – v moderní. – co je přesto jiné když to dělá kdo? – muž a žena. – jak hodnotíte náš program? – dobře. (hudba skončí)
16. obchod gábinka
právě skončila pauza. právě jsme k sobě zase našli cestu. navždy. vím to. ačkoliv je postava markuse tessnera opředena ještě spoustou hádanek.
markus
právě jsme k sobě našli mlčky cestu ačkoliv je moje postava opředena pořád ještě spoustou hádanek.
gábinka
jednou z těch hádanek je například to že si muž takového formátu bohatý inteligentní něžný dobře vypadající a tak dále začne něco s průměrnou dívkou jako jsem já. mám sice štíhlé chlapecké tělo ale možná příliš štíhlé a chlapecké. 10
markus
gábinka se zřejmě podivuje nad tím proč si muž mého formátu a s mým zevnějškem začne něco s průměrnou dívkou. ale gábinka rozhodně není žádná průměrná dívka. krom toho se každé průměrné dívce může jednou přihodit něco takového když je hezky pilná a snaží se. štíhlé chlapecké tělo hraje ovšem také svou roli.
gábinka
možná přece jenom nejsem průměrná.
markus
právě znovu nastala zavírací doba. vyzvedávám gábinku z práce. změnil jsem se. jsem klidnější zamyšlenější a tišší. gábinka je ale příliš zamilovaná na to aby si té změny všimla.
gábinka
to je fajn když mě markus vyzvedává z práce. markus je asi trochu tišší. jsem ale příliš zamilovaná na to abych si té změny všimla.
17. auto (zvuk motoru) markus
slyšíš gábinko jak si jaguár pobrukuje? tohle auto snů si pobrukuje jen pro tebe!
gábinka
jen pro mě jsi pronajal tohle auto. markusi ty jsi tak milý a hodný. a ten výlet byl tak krásný. ke krásnému jezeru.
18. rádio – jak jistě slyšíte milí posluchači je i návrat od krásného jezera překrásný. zase si mezitím zkrátíme čas hudbou. – proč se učíš abys jednou měl co? – nějaké povolání. – co teprve činí život hodný žití? – práce. – práce znamená vlastně co? – život. – co by sis jednou rád koupil? – auto. – jaké auto by sis koupil ze začátku? – fabii. – a jaké by sis koupil později. – sporťáka. – kdo je tvůj ideál všichni kteří pilně co? – pracují. – co se dnes už nevidí tak často právě? – tohle. – co? – slušnost, čistota. – co se má udělat s těmi kteří naši společnosti ničím neprospívají poslat je? – pryč! – cesta nazpět uběhla jako nic. cesta nazpět od jezera právě skončila. škoda že už skončila! ale zrovna včas abychom uslyšeli jak to teď bude dál. (hudba utichne)
19. auto gábinka
škoda. cesta skončila.
markus
všechno krásné jednou končí gábinko. mám jednou obrovskou prosbu moje malá holčičko. možná až příliš velkou na tak malou holčičku.
gábinka
jiná žena? máš přece jenom nějakou jinou ženu markusi? 11
markus
ne. žádnou jinou ženu žádnou snoubenku nikoho. jenom tebe. prosím tě. přitisknu tě tak mocně k sobě až to bolí a ty skoro vykřikneš. prosím pojeď se mnou k moři. chci s tebou jet do itálie. být s tebou sám na místě kde nás nikdo nezná. neodmítni prosím moje holčičko!
gábinka
skoro jsem vykřikla tak mocně jsi mě přitisknul k sobě. nevím jestli se mám smát nebo plakat. ani se nesměju ani nepláču. věcně se ptám: co mám říct svému šéfovi? jen tak si vzít dovolenou uprostřed sezóny?
20. itálie, moře markus
teď jsme už u moře. v malé romantické rybářské vesničce.
gábinka
nejprve jsem si myslela že to nepůjde. ale moje kolegyně byly skvělé. na poslední chvíli mi umožnily odjet. cítím se jako by obchod ani šéf nikdy neexistovali. a hlavně ty odporné tlusté upocené zákaznice.
markus
existuje vůbec nějaký obchodní dům ve kterém pracuješ?
gábinka
existuješ jenom ty.
markus
bydlíme v malém penzionu v jedné křivolaké uličce. pijeme hodně červeného vína a jíme špagety a pořád se koupeme.
gábinka
náš penzion stojí v jedné křivolaké uličce. pijeme tady levné stolní víno. je to jako v nějakém příběhu z ženského časopisu.
markus
je to jako v nějakém příběhu z ženského časopisu který je opsán ze života.
oba
čtrnáct dní uběhne jako v letu. bydlíme v malém penzionu s výhledem na moře. každý den plaveme a lenošíme a pijeme červené stolní víno. každou noc si ležíme v náručí.
markus
gábinka už není ta malá uhoněná prodavačka. je to bytost plná slunce vody a větru.
gábinka
cítím se jako bytost plná slunce vody a větru. dokonce i markus mi připadá mladší radostnější uvolněnější veselejší bezstarostnější.
markus
s tebou jsem zase skoro mladý moje malá holčičko. dnes je náš poslední večer.
gábinka
ty přece nejsi starý markusi. víš že jsi se mnou ještě nikdy netančil?
markus
vím. jsi zklamaná?
gábinka
ne. ale jednou by ses se mnou po parketu prohnat mohl.
markus
říkám to slavnostně a zcela jiným tónem: co kdybychom zůstali moje malá holčičko? co kdybychom tady zůstali? čtyři týdny šest týdnů tři měsíce. jak dlouho budeš chtít? 12
gábinka
mluvíš úplně jiným tónem než normálně markusi. a zůstat. chacha. to nejde. co firma…
markus
myslím to naprosto vážně miláčku.
gábinka
to je zvláštní markusi: miluju tě spím s tebou žiju s tebou cestuju s tebou a pořád ještě nevím kdo vlastně jsi.
markus
je to tak důležité?
gábinka
je to důležité. odkud máš třeba tolik peněz markusi? co děláš teď? už nepracuješ? nebo jsi sám sebe poslal do penze?
markus
už do raného mládí jsem měl hodně peněz. částečně zděděných částečně vydělaných. po celé roky jsem neznal nic jiného než svou práci. sám sebe jsem do penze neposlal.
gábinka
kdo tedy? nějaká společnice?
markus
jak jsi prosím tě přišla na tohle? až do teď jsem byl vždycky svým vlastním pánem.
gábinka
a teď?
markus
zlehčuji to a odpovídám polibkem na čelo: teď mám tebe.
gábinka
přemýšlím. hlavou se mi honí otázky. proč se markus nikdy neoženil? je přece jako stvořený pro manželství. něžný hodný milý. je vážně tak bohatý? proč se dal dohromady s tak průměrnou dívkou jako jsem já? nemůžu mu dát přece nic jiného než trochu radosti. a svoje štíhlé chlapecké tělo které je trochu moc štíhlé a chlapecké. na žádnou z těchto otázek nenalézám odpověď. jedno vím ale jistě: miluji ho!
21. rádio – nastávající doba trvá dva měsíce. ale i tuhle dobu nějak přečkáme. nejlépe to půjde zase s hudbou (hudba) – co i přes svůj věk ještě pořád nemáte nějakou? – přítelkyni. – u dívek totiž nemáte žádnou? – šanci. – co jste přitom za člověka jaký jste ve skutečnosti? – vtipný. rád tančím. – nemáte ovšem rád každou? – ženu. – jaká by se vám líbila nejvíce nějaká která je známá z čeho? – z filmu. kateřina brožová to by byla bomba! (pauza) – čím jste krom toho ještě? – amatérským zpěvákem. – jakou ženu byste upřednostňoval takovou která by vám pomohla co? – nazpívat duety pro mou novou nahrávku! (pauza) – na co se už moc těšíte na vaši? – dovolenou. – byl byste velmi šťastný kdybyste ještě k tomu potkal koho? – velkou lásku! – co
13
člověk vždycky doufá když vyráží sám na dovolenou že se s někým? – seznámí. – doma sedíte nejradši před čím? – před televizí. – co se člověk musí taky trochu? – snažit. – konec dvou měsíců. i ty uběhly jako voda. někdy mám pocit že jsou lidé kterým čas neubíhá tak rychle jako vám milé děti. někdy mám pocit že určitý čas neubíhá tak rychle jako tyhle prázdniny milé děti. například pobyt v nemocnici a tak. (hudba utichne)
22. itálie, moře markus
teď jsme tady už celé dva měsíce. žijeme jako v opojení. uznávám gábinku jako ženu. jednou je to něžná milenka pak zase rozverná malá holčička.
gábinka
jednou jsem něžná milenka pak zase rozverná malá holčička. to je moje tajemství. takových dívek by mělo být víc! možná že vážně nejsem průměrná. zase jednou se procházíme. markusi?
markus
ano?
gábinka
miluji tě.
markus
pevně si tě k sobě přitáhnu a učiním doznání: být s tebou je krásné. jsi pro mě jako droga. je to jako nový život.
23. itálie, pokoj gábinka
teď už jsme na pokoji. pojď. lehni si ke mně! pojďme jen tak ležet vedle sebe. úplně potichu.
markus
ano. za chvíli zapadne do ruda rozžhavené slunce do moře. zrovna zapadlo.
24. rádio – a máme tady noc. taková noc může být krátká ale může být i nekonečně dlouhá. ale všechno nám ulehčí hudba. takže pane zvukaři! (hudba) – kdo je vaše oblíbená herečka je to kateřina? – brožová. – jak byste chtěla vypadat tak jako kdo jako? – ona. tak štíhlá a křehká a s takovýma velkýma modrýma očima. (pauza) – a jak vypadáte ve skutečnosti? – jsem malá a tlustá. – čím se to dá ovšem hodně zamaskovat? – líčením. – jak dlouho jste už vdaná? – šest měsíců. – co cítíte vůči svému muži? – nenávist. odpor. – jaký máte pocit když za vámi přijde v noci a vám se udělá skoro špatně? – hnusí se mi. – co potom řeknete že máte? – bolesti hlavy. – sice je váš muž jaký? – hodný. dobrák od srdce. – vaše chování je mu ale občas co? – příliš. – co potom udělá? kam potom jde? – do hospody. – co tam až do rána dělá? – pije. – jak to už nejde dál? – takhle. – jak stará jste nyní a jak starou máte dceru? – jednadvacet. tři roky. toho malého řvouna mám plné zuby. nikam 14
se teď nedostanu. dřív jsem si šla zatančit ale teď musím s tímhle spratkem pořád sedět doma. ještě se z toho zblázním. často to děcko mlátím jen tak bezdůvodně to se teda musím přiznat. muž potom hrozně nadává. teď se chce nechat rozvést. já nechci. často se proto válím po zemi a řvu. (pauza) – konec noci. náš hudební program opět přerušíme jedním hlášením. (hudba utichne)
25. itálie, pokoj gábinka
usnula jsem a teď jsem se probudila. markus není ve své posteli kde jinak vždycky je. postel je prázdná. zároveň uslyším: (zaklepání)
markus
právě vcházím. s potlačovanou námahou se ptám: budeme dnes snídat v posteli?
gábinka
ty už jsi vzhůru? málem vykřiknu nahlas proboha ty jsi v obličeji celý zešedl. ale potlačím to a odpovím: ano v posteli. je vůbec něco krásnějšího než být milována takovým mužem? dává mi důvěru a jistotu. dnes je ještě něžnější než jindy.
markus
dávám gábince důvěru a jistotu. a lásku velkou lásku.
gábinka
pomalu odchází léto. turisté začínají odjíždět. dělá to na mě romantický a smutný dojem. jako kdyby v nějakém filmu něco končilo. neodvolatelně. taky něco neodvolatelně končí. pláž se pomalu vyprazdňuje.
markus
mám pocit že ve mně pomalu něco končí. kolem mě je čím dál větší tma.
26. itálie, moře gábinka
tady je pláž. procházím se po ní aniž bych cokoliv tušila. najednou uvidím zase tu krásnou ženu které markus tenkrát líbal ruku. vyděsím se. něco pomalu končí. mám takový pocit. jako štvaná zvěř utíkám pryč.
markus
gábinka ke mně přibíhá jako štvaná zvěř. sedím na kamenné zídce schoulený do sebe. můj obličej ještě nikdy nebyl takhle šedý.
gábinka
ty spíš za bílého dne markusi? nedám na sobě nic poznat.
markus
něco se muselo stát ale člověk to na ní nepozná. nic se neděje. jenom na mě přišla únava. už je to pryč miláčku!
gábinka
najíme se dnes v našem malém penzionu. sami? jenom my dva?
markus
ano miláčku. sami. půjdeme nakoupit co říkáš? zase červené víno sýry a obrovský meloun jenom pro nás dva. prostíráme stůl starým selským servisem který nám půjčil hostinský. vypadá to hezky barevně.
gábinka
hotovo! polibkem tě zvu ke stolu. 15
markus
pojď ke mně!
gábinka
jdu k tobě. drž mě pevně!
markus
na gábince je vidět, že ji něco trápí.
gábinka
něco mě trápí: je to ta krásná neznámá žena na pláži. proč ke mně markus není upřímný? ale co! nechci se pořád jenom ptát a ptát. jsou věci které člověk prostě cítí. a já cítím že mě markus miluje. možná že jsem se spletla a tahle neznámá je jenom strašně podobná té první neznámé.
markus
co tě trápí miláčku?
gábinka
nic markusi. nic to není. vůbec nic.
markus
nejraději bych tady s tebou zůstal napořád moje malá holčičko.
gábinka
tak tady přece zůstaň markusi!
markus
to bohužel nejde. ale není to moje vina.
gábinka
proč ne?
markus
neptej se gábinko. jednou se to dozvíš. teď ne.
gábinka
jen s námahou potlačuji svou žárlivost.
markus
kdybych tak mohl tenhle den prodloužit.
27. rádio – kdo jiný by mohl tento den lépe prodloužit než naše studiová kapela? – jak dlouho jste vdaná? – sedm měsíců? – a co jste velmi? – zamilovaná. ale bohužel ne do svého muže. na cestě po francii jsem se seznámila s jedním fantastickým klukem černé vousy dlouhé vlasy muzikant v kapele která doprovází turisty. byla to úžasná romantika. s koncem dovolené bylo po ní. můj miláček mi věnoval jednu svou písničku. dokud bude tahle písnička existovat nikdy na něj nezapomenu. – co prostě patří k životu? – práce. – co při ní většinou nepociťujete? – radost. – co je někdy skoro nekonečné? – pracovní den. – co vás doma naučili jak a co to bylo? – dobře. způsobné chování. – při čem vám to pomáhá? – při práci ve které se člověk setkává s tolika různými lidmi. – jaký druh práce to je? – toaletářka. – kdo je vaším idolem je to jarda? – jágr. žádný jiný sportovec se neudržel tak dlouho na světové špičce. je prostě skvělý! – kdo je skvělý je to jarda? – jágr. – co musí mít každý člověk svůj? – životní úkol. – co jste občas hrozně? – unavená až si myslím že ten den snad nikdy neskončí. někdy 16
jsem tak unavená že už ani nemůžu stát na nohách. – jak se jmenuje vaše oblíbená herečka je to kateřina? – brožová. – tak a den je prodloužený a konečně může nastat noc. (hudba utichne)
28. itálie, pokoj gábinka
tahle noc bude naší nejkrásnější.
markus
proč byla tahle noc naší nejkrásnější? (pauza)
gábinka
ale i ta nejkrásnější noc jednou skončí. konec začíná tím že markuse nemůžu nikde najít. není ve svém pokoji a na pláži taky ne. nejprve sním sama obrovskou porci špaget. jako nějaká fotomodelka z časopisu. pak jedu na pláž a plavu až daleko do moře. moje chlapecké tělo mně při tom prokazuje dobrou službu. teprve když se večer vrátím a markus pořad ještě nikde zneklidním. následuje neklidná noc. (pauza) teď skončila neklidná noc (pauza) teď už jsem hrozně neklidná. co se jenom mohlo stát?
29. itálie, pizzerie hostinský
máte telefon siňora. siňore tessner je v neapoli.
gábinka
cože v neapoli tak mluvte proboha! kdo byl u telefonu sám siňore?
hostinský
ne. jen cizí muž. jenom jméno a adresa v neapoli. tady to stát. capito?
gábinka
jako v horečce si zapisuji adresu. jako v horečce spěchám na trajekt. trvá to věčnost když konečně jako v horečce stojím před oním domem.
30. itálie, nemocnice lékařka
jsem sněhobíle oděná lékařka. pohybuji se neslyšně. tady jsou samé sněhobíle oděné lékařky.
gábinka
chci za panem tessnerem. prosím! hned teď! kde je? tak mluvte přece!
lékařka
můžete mě prosím následovat. sem! (dveře) prosím posaďte se!
gábinka
tomu nerozumím…
doktor
jsem malý doktor s šedivými vlasy. mluvím lámanou němčinou. mám na sobě bílý plášť. dívám se s vážnou tváří na tuto mladou ženu. říkám ženu ne slečnu. konečně promluvím: musím vám bohužel sdělit velmi smutnou zprávu. buďte statečná! týká se to siňora tessnera.
gábinka
ne! ne! ne! stalo se mu něco? 17
doktor
ale musíte být teď silná! mohu vám ještě sdělit že na konci netrpěl žádnou bolestí. však víte injekce…
gábinka
vypadám jako ve filmu kdy krásná dívka zrovna obdrží hroznou zprávu. je mrtvý? ne! nemůže být mrtvý!
doktor
bohužel siňora.
gábinka
mlčím a s hrůzou zírám na toho malého muže. zdá se že uplyne věčnost.
31. rádio – zatímco to vypadá že právě ubíhá věčnost pustíme si zase trochu hudby milí posluchači. (hudba) – jaká je vaše práce sice? – těžká. – naplňuje ovšem koho? – člověka. – co musí mít každý člověk svůj? – životní úkol. – pracovně jste spíše jaký typ? – kancelářský. – jak to u vás probíhá? – takže: nejprve čekáme na polední pauzu a pak čekáme až už bude konečně po práci. žádné vlastní názory mít nemůžeme. každou hodinu přijde někdo ze šéfů a kontroluje nás a ptá se jestli něco nepotřebujeme. (pauza) – co máte ráda svou? – práci. – koho byste si jednou ráda vzala někoho kdo vás co? – respektuje. někoho kdo nechodí každý den do hospody a má pořádnou práci. kdo není takový jako můj táta. – na koho se nejradši díváte v televizi na karla? – gotta. – co děláte? – pracuji v kanceláři. není to žádná špinavá práce. konec konců jsem studoval na to abych dostal pořádné místo. jednou bych se chtěl dostat až na nějakou šéfovskou pozici. učím se anglicky a navštěvuju různé kurzy. každý večer se učím do jedenácti. ale platově se to určitě vyplatí. – čím je váš muž obchodním? – zástupcem. – kde sedí ve velké? – kanceláři. – koho byste si nikdy nevzala? – dělníka. – co dělá váš muž často? – přesčasy. protože si chceme koupit nové auto. já pak doma uklízím a hraju si s malým. že bych si sama někam vyšla to by se mému muži nelíbilo a mně samotné taky ne. bez něho by mě to ani nebavilo. – kvůli čemu děláte svou práci? – kvůli týdenní mzdě. – co vám u toho chybí? – radost. – co byste se nejradši ráno? – nikdy neprobudila. – a právě v této chvíli skončila věčnost. (hudba utichne)
32. itálie, nemocnice doktor
pojďte se mnou! dovedu vás dolů. buďte nadále statečná. klidně si poplačte když se vám uleví!
gábinka
ani nemůžu plakat. jsem jako vyhořelá. je to pocit který pozná jen málo lidí.
18
lékařka
pojďte sem!
gábinka
ale my se přece známe. už jsme se viděly.
lékařka
ano to je možné.
gábinka
vy jste ta neznámá žena, které tehdy markus v hotelu políbil ruku.
lékařka
v posledních letech jsem byla jeho privátní lékařkou. neexistovala žádná možnost jako ho zachránit. rakovina. už dlouho neléčitelná. mohli jsme mu pouze tišit bolest ale vyléčit ho už nešlo. zkoušeli jsme všechno. ale jsou případy kde i lékařské umění selhává. kde někdo jiný přebírá zodpovědnost. buďte silná! pan tessner nechtěl abyste plakala. velmi vás miloval. víte to?
gábinka
odpovím jednoduše: ano. vím to.
lékařka
mám vám předat tento dopis. jako pozdrav na rozloučenou. a ještě něco: ve své závěti z vás učinil jedinou dědičku. jako kdybyste byla jeho manželkou. vlastníte teď obrovský majetek holčičko. věděla jste že pan tessner byl hlavním akcionářem obchodního domu ve kterém jste pracovala?
gábinka
peníze. co už znamenají peníze!
lékařka
přece jste ještě velmi mladá holčičko. chcete si ten dopis teď přečíst nechám vás o samotě. (trhání papíru)
gábinka
trhám papír obálky čtu a polykám při tom slzy
marcus/gáb. moje malá holčičko. jak ti mám jen poděkovat? za všechno. tys můj život neučinila jenom delším ale také krásnějším a bohatším. tys mě teprve naučila co to vlastně znamená žít! za to ti budu vždycky vděčný. miloval jsem tě pro tvou veselost ale také proto žes byla ženou po které jsem vždycky toužil. vykradl jsem se od tebe po špičkách. bylo to tak lepší. ať máš vzpomínky na to jak jsem se s tebou smál moje malá holčičko. bolest neměla v našem světě žádné místo. nezapomeň na mě! a občas si na nás vzpomeň když nebudeš mít nic lepšího na práci! ale ne smutně. spíš tak jako kdybych šel po tvém boku a já po tvém boku budu chodit navždy. žij blaze moje malá holčičko! život jde dál.
33. rádio – zatímco život jde pořád dál a dál a vy vážené dámy a pánové si právě představujete jak si teď gábinka dále žije s tou spoustou peněz dáme si ještě pár taktů hudby na závěr. ale snad bychom si mohli vzít malé poučení z tohoto příběhu který začal jako pohádka a ještě není u konce. – co můžete dělat dál milí posluchači? – můžeme dál tvořit věty. – co je sice u konce? – rozhlasová hra je sice u konce ale věty se dají tvořit dál až do aleluja. – povšimnete si u toho něčeho? – u toho si něčeho povšimneme. – čeho? – povšimneme si toho že jsou to pořád jedny a ty samé věty které nás napadají. 19
– jaké jsou vaše věty? – naše věty jsou zaměnitelné. – víte o něčem co by bylo lepší? – ano. bylo by lepší držet hubu. – nenudí vás pořád to samé? – nudí nás pořád to samé. – víte o něčem s čím je to o hodně zábavnější? – ano víme o dobrém prostředku: naší studiové kapele!
34. někde zdálky gábinka
co všechno si teď můžu koupit! co všechno si teď můžu koupit! co všechno si teď můžu koupit! co všechno si teď můžu koupit!
20
