Oddílový občasník
10/Červenec/2008
Samo doma Petra už mě vařit příliš nedovoluje. Největší šanci dostanu, když se jí nedaří nějaká omáčka nebo sós, až pak je občas ochotná spustit SOS a zavolat mistra Rolfa, aby pomohl a dochutil. Také mohu na sebe prásknout, že netoužím po výrobě příloh, dávám přednost specialitkám a zvláštním kombinacím koření a zeleniny. Spíše připravuji jídla s masíčkem – smažená a někdy dušená. Čili ta jídla, která nejsou právě zdravá výživa, a při vaření se ne vždy úplně soustředím, abych zamatlal co nejméně nádobí. Opravdovou výzvou je situace, kdy je Petra s klukama pryč a já si mám něco vyrobit z ledničky. Vznikají tak díky omezeným možnostem potravin originální recepty, některé z těchto experimentů, jsou označovány ochutnávači jako pochoutky. Říkám: „To by si chtělo zapsat.“ nebo – „Tohle jen tak nezapomenu.“ Jenže ruka je líná a paměť milosrdná. Včera byla Petra s klukama u zubaře a pak šli společně s kamarádkou, které bude za nedlouho svědčit na svatbě, na pizzu. Po telefonu jsem byl Petrou informován o tom, že jsem odkázán jen na své schopnosti. Když jsem v chlebníku našel pouze dva rohlíky, které by se dali použít jako paličky na bubínek, úplně jsem pookřál – nastala krize a krize je výzva. Na plotně jsem poměrně snadno identifikoval pánev s olejem, kde se ještě včera „proháněly“ rybí prsty. Po rekognoskaci terénu v ledničce a almaře, jsem ulovil 2 druhy salámů, jednu cibuli, svazek jarních cibulek, česnek, zralou Nivu a větší rajče. Pak jsem pokračoval dál a zrentgenoval kredenc. Našel jsem poklad v podobě na přípravu nenáročné přílohy – gnocchi /takové nočky z bramborového těsta, které se dají koupit v Plusu občas i zlevněné/. Vytáhl jsem jeden půlkilový pytlík a asi polovinu z něj odsypal do hrnce. Pro urychlení jsem nočky zalil horkou vodou z rychlovarky, posolil a lehce povařil dle návodu na pytlíku. Rozehřál jsem pánev a lehce rozškvířil cibuli nakrájenou nadrobno. Po chvíli jsem přidal salámy nakrájené na fleky /tj. na 2cm čtverce/. Česnek byl už hnědý a „blemcavý“, a tak jsem ho jen vytlačil jako pastu a vzápětí jsem přidal i gnocchi, neboť cibulka už začínala zlátnout a na nudličky nakrájené mladé cibulky /tímto zchlazením se oddálí opět proces zlátnutí nebo připálení cibulky/. Za pár minut jsem do pánve nahrubo nastrouhal malinko Nivy /ty části pod ochranným alobalem, které jsou nejzralejší a nejaromatičtější/ a pak rajče nakrájené na centimetrové kostičky. Na závěr jsem aplikoval to, co bylo po ruce – z mlýnku vydrcený zbyteček pepře 4 barev. Na závěr dosolíme, je-li potřeba /Niva je poměrně slaná/. Tím lze prohlásit baštu za hotovou. Tento recept není udávaný s přesným množstvím ingrediencí, musíte ho dělat podle citu. Důležité je správné načasování, aby Vám nezčernala nebo naopak se cibulka neuvařila. Dobrou chuť! Rolf
Chrastava má novou klubovnu
Musím se přiznat, že když jsme se rozhodli založit v Chrastavě oddíl a sháněli jsme klubovnu, chodila jsem okolo domečku městské policie a říkala si, že by to byla bezvadná klubovna (jako z doby Rychlých šípů). No a ono uběhlo několik let. A v Chrastavský listech se objevil inzerát, že je domeček k mání a přednost mají zájemci, kteří ho použijí na klubovní činnost. Následovala žádost na Městský úřad, schůzka s panem starostou, výběrové řízení, jednání s bytovým družstvem, plno telefonátů a na podruhé slavnostní předání klubovny u pana starosty. Klubovnu nám Město Chrastava pronajímá za 1,- Kč za rok, což zní krásně, ale je tu i jisté ale. Musíme se o klubovnu starat, domeček musí být nově natřený, musíme čistit střechu a tak dále a tak dále, prostě nesmí dělat v Chrastvě ostudu. Kromě jedné koruny musíme platit vodu, elektřinu a plyn na topení. Takže nezapomínejte zhasínat a neplýtvejte vodou aby se vám na konci roku nezbláznili vedoucí ze složenek. To, jak si klubovnu zařídíme uvnitř je jenom na nás. Začali jsme podlahou v přízemí, a horní pokoj – ložnice už je téměř hotový. (Zbývá pověsit záclony a nastěhovat postele.) Od Hormonů máme slíbený gauček do modrého salonku. Práce je plno, ale náš oddíl má mnoho rukou, takže se s tím jistě popereme. S největší pravděpodobností si dovolíme oslovit o pomoc i Vaše rodiče, jen co najdeme prázdný víkend. Na závěr bych chtěla poděkovat maminkám Kačky Procházkové, Marušky Proboštové a babičce a dědovi Vojty a Pepy za nezanedbatelnou pomoc při rozjezdu brigádnických prací na klubovně děkujeme.
Už to vím!!! V minulém dopejsku jsem se s Vámi pokoušela podělit o postřehy a pocity z účasti na „Květinovém dni“, který se konal 14.5.2008. V článku jsem slíbila, že vám povím kolik peněz jste nasbírali.
A tady to je: Objednáno bylo 1200 ks kytiček Prodali jsme 946 ks kytiček 254 ks kytiček jsme museli vrátit. To bylo způsobemo i tím, že jsme nemohli prodávat odpoledne, protože nás pan starosta pozval ve tři hodiny na sodovku. Skupinka Macík 3.104,- Kč (Hrádek n.N.) Skupinka Zubatá 1.828,- Kč (Hrádek n.N.) Skupinka Maládka, Vojta, Adam 2.496,- Kč (Hrádek n.N.) Skupinka Ťůťa, Mirko, Pepíno 4.384,- Kč (Chrastava) Skupinka Míša, Candát, Kapr 4.016,- Kč (Chrastava) Skupinka Bráška, Šošon 3.978,- Kč (Chrastava) Celkem jsme společnými silami nasbírali 19.806,- Kč Což je v průměru na jednu kytičku 20,936 Kč Tak a už to víte také Ťůťa
Strana 2
http: //pe r seus. i pl. c z
Celoroční hra PONY EXPRESS 2008 Proč potřebujeme dolary? Abychom mohli podnikat, investovat, být úspěšní, uznávaní a nezávislý – svobodní ve svém rozhodování a také být bohatí. Nejprve bude potřeba se spojit do finančních skupin, nakoupit dostavníky, neboť XP je nahrazován telegrafem a hrozí mu bankrot, kdežto přeprava větších zásilek, lidí a peněz je na rozkvětu. Šance se musí chytit za pačesy. Za peníze si např. budeme moci na táboře koupit i drink pro sebe nebo pro přítele. Detaily k další hře – dostavníky: Finanční skupiny se tvoří zpravidla ze 4 členů. Musí v nich být alespoň 1 zkušený jezdec XP a naopak alespoň 1 čerstvý nováček. Nákup 1 dostavníku činí 1000 $. Zásilky se vozí ze stanice, do které vybraný člen finanční skupiny na herním plánu zaboří prst, ještě předtím se dohodne preferovaný směr jízdy /po směru nebo v protisměru hodinových ručiček/.
Nakonec se hodem kostky určí cena zásilky a druhým hodem také cíl – kam zásilku dopravit. Každý den na táboře se provede počet hodů dle organizátora hry /v závislosti na luštění a dalších objektivních důvodech/. Smrt jezdce se platí 200 – 500 $ /náklady na pohřeb, nového jezdce nebo kočího a výstroj, koně, …/. Cenu určí organizátor hry. Jezdci – závěr Ještě si zopakujeme stručně informace z prosincového Dopejsku. Stáváš se díky svým zkušenostem společníkem dostavníkové společnosti Wells and Fargo. Pomáháš vytyčovat trasu pro dostavníky. Dostáváš informace od geodetů společnosti pomocí telegrafu zejména v abecedě veleváženého pana Samuela Morse nebo i zašifrované smotky od jezdců společnosti. Provádíš kontroly prostupnosti těchto tras pro krásné červené dostavníky společnosti. Na jedné z křižovatek cest potkáš postřeleného umírajícího trapera, který ti sděluje tajemství asi takhle ….
„Byli jsme tři společnící. Jeli jsme parníkem ze Seattlu do přístavu Dyea. Prošli jsme peklem zvaným Chilcootský /čti šilkutský/ průsmyk. Pak jsme došli do blátivé a smradlavé díry honosně nazvané Dawson City. A pak jsme pokračovali dál. Našli jsme zlato – to prokletý zlato. Jen jednou jsme potraviny zaplatili valounkem zlata a od té chvíle jsme za sebou cítili stíny. Jmenuji se Brett Hurley a mladíku mám zde plánek cesty k potoku, který odrolil na svém toku zlatou žílu. Je to jeden z přítoků říčky Klondike v Kanadě, která se vlévá do Yukonu. Říkáme mu Bonanza, Zlatá Bonanza. Ten plánek mne teď bude stát život. Mé dva společníky ty krysy odstřelili a nyní se plíží všude kolem nás jak lační kojoti. Vědí, že bez mé třetí části plánku se nedostanou ke zlatu. Zde Ti dám plánek, synu. Nevím jestli je to dar či spíše prokletí“ Brett se propadal do horečnatých stavů, oči se mu nepřítomně leskly.Obtížně na sucho polkl a drmolil dál: “Chtěli jsme použít to zlato pro stavbu železniční trati, která by spojila východ se západem od pobřeží k pobřeží. Musíš se odsud dostat i s mým plánkem a splnit můj sen!“ Po těchto slovech se jeho tělo mírně vzepjalo, napnulo jak struna a pak se sesulo zpátky na zem. Předem prohraný boj o život skončil. Věděl jsem, že ho nebudu moci ani pohřbít, neboť bych na sebe přilákal ty zloduchy, co tu kolem krouží jako supi, schopni všeho. A tak jsem nad jeho mrtvým tělem přísahal, že se pokusím uskutečnit jeho sen, neboť sny se chlap musí pokoušet plnit. Celoroční bodování Když se podívám na vršek tabulky, jsou tam hlavní tahouni oddílové činnosti, kteří se objevují téměř na všech oddílových akcích. Patří jim díky i ocenění. Na konci tabulky jsou hodně zaměstnané děti a mládež či spíše výběráři, opravdu fajnšmekři, kteří se dvakrát nebo třikrát rozmyslí než s oddílem někam vyjedou. Jinak by je přece nemohl předhonit Miro složitě dojíždějící z Frýdlantu nebo nováčci z letošního jara. Naproti tomu stav kont /pouze u jezdců XP, ne u cowboyů nemajících dokoupenou výstroj/ vyjadřuje dobrou docházku, štěstí i um ve hrách i také účast na konkrétní výpravě, kde se hrál XP a těch bohužel nebylo mnoho. Dlužno dodat, že ke stavu kont je nutno dopočítat také hotovost jednotlivých jezdců a také, že díky nálezu staré ztracené výplatní listiny byli přičteny každému dolárky ve spravedlivém poměru –rozdílu – zájemcům vysvětlím. Rolf
http : //perse us.ipl.cz
Strana 3
stav prašulí před LT LP 2008 Jméno Janako XP Modrej XP Chips XP Heřmánek XP Hormon Ondra XP Pája XP Kačka Honzik XP Vojta XP Gedžita XP Eliss XP Šimon Mirko XP Martin Maruška XP Dominik Candát Dandy
po vkladech a výběrech $906,00 $710,00 $666,00 $642,00 $323,50 $445,00 $855,50 $223,00 $984,50 $792,50 $486,50 $316,50 $351,00 $95,50 $168,50 $514,00 $42,50 $83,00 $15,00
pořadí 2 5 6 7 9 3 1 4 10 11 12 8
BODOVÁNÍ VÝSLEDKY pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.
Jméno Modrej Jana-Ko Kuliočko Vojta Žigul Chips Gedžita Heřmánek Kačka Eliss Zelenej Hormon Šošon Maruška Jana Li Miro Martin Macík Prskavka Mišuge Zoubek Maládka Candát Žíža Šárka
body 438 406 399 389 388 387 378 358 353 345 310 293 268 255 195 156 147 113 107 100 87 77 75 70 46
Vajíčka ala Italia Suroviny na jednu omeletu: • 2 vajíčka • 2 rajčata • sůl • oregano • máslo nebo Ramu Vajíčka rozklepneme do hrnečku, osolíme (na jedno vajíčko jednu špetku soli) a rozkvedláme. Rajčata omyjeme a nakrájíme na plátky asi 5 mm široké. Na sporák dáme pánev, do ní kousek másla nebo Ramy a když se rozpustí, rozprostřeme na pánvičku plátky rajčat jedno vedle druhého (neměli by se překrývat). Rajčata osolíme, posypeme oreganem a necháme chvíli podusit až pustí šťávu. Potom na rajčata vylijeme rozkvedlaná vajíčka. Aby omeleta lépe držela tvar každé rajče vidličkou trochu nadzvedneme aby pod něj zateklo vajíčko. Pomalu smažíme až vajíčka ztuhnou, potom omeletu přehneme na polovinu a podáváme s chlebem. Výborná a voňavá večeře. Schválně zkuste připravit pro mamku a taťku prázdninové pohoštění a určitě se setkáte s úspěchem. Hodně kuchařských úspěchů přeje Ťůťa. Strana 4
http: //pe r seus. i pl. c z
Omrzel tě Travian? Nebaví tě věčné rvačky v aréně Gladiata? buněčná, živočišná, kmenová, civilizační a vesmírná. Každá fáze Nudí Tě Kmen a jiné on-line hry? přináší jiné problémy a úkoly. ZKUS SPORE!!! :-) PROMĚŇTE svůj mikroskopický vesmír až po makrokosmos – Od nejmenších vodních améb až po prosperující civilizace a intergalaktická vesmírná plavidla, vše je ve vašich rukách. ŘIĎTE VÝVOJ vašich příšerek v pěti fázích – Přežijí jen ty nejzábavnější, jelikož vaše volby ovlivní mnoho další generací a nakonec rozhodnou o osudu vaší civilizace. OBJEVUJTE galaxie dalších hráčů – Budou vaše příšerky vládnout vesmíru nebo vaši milovanou planetu rozmetá na cimprcampr mocná mimozemská rasa? SDÍLEJTE s celým světem – Vše, co vytvoříte, bude sdíleno s ostatními hráči a naopak. Budete se tak moci setkávat s nekonečným množstvím pozoruhodných živočichů a navštěvovat záhadná místa. A stojí to něco? Jistě. Nic není zadarmo. Zdarma je omezený přístup. Spore: Tvoření Příšerek (Creature Creator) - Cena: 149 Kč Spore - předobjednávka - Cena: 1099 Kč
Co je vlastně Spore? Je hlavním tématem opravdu přežití? Spore vám nabízí možnost hrát tak, jak sami chcete. http://www.spore-planet.cz/ Jak moc je tento ekosystém rozmanitý? http://www.spore.com/ Ve Spore můžete naplno rozvinout svou kreativitu – pomocí integrovaných kreativních nástrojů si udělejte cokoli vás napadne. Nebude vadit, když na chvíli galaxii opustím? Ve Spore budete mít v tvorbě a řízení vašich příšerek na jejich objevitelských cestách zcela volnou ruku. Tvoření příšerek je teprve začátkem vašich zážitků se Spore! Spore je váš osobní vesmír. Můžete rozvíjet život, zakládat kmeny, budovat civilizace, formovat další světy a zkoumat kosmos. Spore tvoří pět her, odpovídajících jednotlivým fázím evoluce:
http : //perse us.ipl.cz
Strana 5
V hořícím domě je skupina přátel. Chce se dostat za každou cenu ven, neboť dům za 12 minut spadne. Musí proběhnout chodbou která je celá v plamenech. Pokud skrz ní chce někdo projít, tak musí mít u sebe hasící přístroj a plameny alespoň trochu krotit. Problém je, že přátelé mají jen jeden. Chodbou mohou jít zároveň maximálně dva lidé. Pak se někdo musí vrátit s přístrojem a mohou jít další dva. Mezi přáteli je jeden hasič, který se v plamenech pohybuje běžně, a tak dokáže chodbou proběhnout během minuty. Jeho nejlepší kamarád, taky docela korba, proběhne za minuty dvě. Pak je tam ještě jeden starší pán, kterému to trvá čtyři minuty, a ožrala, který se bude chodbou motat pět minut. Pokud jde dvojice, pohybuje se rychlostí pomalejšího. Jak budou postupovat, aby se dostali ven do 12 minut, než dům spadne? Řešení: Hasič a korba ven.........2min • Hasič zpět....................1min • Ožrala a důchodce ven..5min • Korba zpět...................2min Hasič a korba ven.........2min • Dva nejlepší kamarádi vybíhají ze dveří a dům za nimi vylítá do povětří...:)
Zlý černokněžník nemá rád trpaslíky. Proto si čtyři z nich vybere a zakope je po hlavu do země. Trpaslíci se tak nemůžou vůbec pohybovat a vidí jen před sebe. Trpaslíci jsou zakopáni v řadě, jeden z nich je oddělen zdí. Všichni se dívají stejným směrem: poslední trpaslík vidí dva kamarády před sebou a zeď. Předposlední vidí jen druhého. Druhý trpaslík v řadě kouká do zdi a ten úplně první je osamocen, za zády má zeď a dívá se do dálky, kde se ale neděje nic zajímavého. Černokněžník vysvětlí trpaslíkům jaká je situace, a řekne jim, že jim dal na hlavy čepičky - dvě modré a dvě čevené. Jeden trpaslík má promluvit a říci, jakou barvu čepičky má na své hlavě. Pokud řekne správnou barvu, tak je černokněžník hned vykope. Pokud řekne cokoli jiného, tak tam všichni čtyři zůstanou až do konce. Jak trpaslíci tento drobný problém vyřeší?
ŘEŠENÍ SUDOKU
Pokud na to poslední trpaslík nepřijde, tak mají dva trpaslíci ve středu různé čepičky. Tak předposlední trpaslík jednoduše řekne druhou barvu, než vidí na druhém trpaslíkovi. Samozřejmě až po chvilce, ve které dal čas kamarádu vzadu něco říci, pokud by věděl.
Strana 6
http: //pe r seus. i pl. c z
Protože se blíží čas tábora, tentokráte putovního, tak by bylo dobré naučit se ošetřovat puchýře. A ačkoliv to tak venku nevypadá, tak je léto, proto si povíme také něco o úžehu a úpalu. Puchýře Každý z vás už určitě nějaký ten puchýř na noze měl. Ještě než se puchýř udělá, cítíte na noze pálení kůže v místě, kde se puchýř tvoří. V té chvíli je nejlepší vzít širokou náplast bez polštářku a přelepit postižené místo. Tím se zabrání většímu tření a je tu ještě šance, že se puchýř vůbec neudělá.
můžete ho propíchnout (ale jak už jsem psala, já tohoto zastáncem nejsem). Myslete ale na to, že tím vytvoříte otevřenou ránu, do které je velice snadné si zavléct infekci. Proto nohu pořádně omyjte, osušte, potřete puchýř i okolí desinfekcí a vydesinfikujte si i věci, které budete na propíchnutí používat. Nejlépe se osvědčilo propichovat puchýř jehlou, na kterou je navlečená nit. Puchýř prošijete nití a tu tam dočasně ponecháte, nit bude odvádět tekutinu z puchýře. Až se puchýř vyprázdní, nit vytáhněte. Znovu místo vydesinfikujte (tentokrát musíte desinfekcí do ran, například peroxidem) a překryjte pečlivě náplastí. Nejlépe je ale puchýřům předcházet. Mít dobré ponožky, výborné jsou funkční, nebo alespoň poctivé bavlněné. Pro smradlavé nohy a hlavně k velké úlevě okolí, které je musí čichat, se začaly vyrábět ponožky se stříbrnými vlákny. Mají výborné vlastnosti: Zabraňují pachu nohou – tip na vánoční dárek. Jakmile máte ponožky mokré, převlékněte se do suchých. NIKDY hlavně nechoďte naboso. A když si pořídíte nové boty, tak je před výletem alespoň trochu rozšlápněte.
Úžeh, úpal
Já jsem zastáncem toho, že tělo povětšinu ví, proč co jak dělá. Proto mé doporučení je puchýře nepropichovat. Nezavlečete si do rány infekci, postupně se tekutina v puchýři vstřebá a celé se to vyhojí. Nohu si omyjte, důkladně osušte, puchýř přelepte polštářkovou náplastí (ale pozor, nikde vás to nesmí dřít, abyste si nevytvořili další puchýř). Velice dobré jsou na puchýře speciální náplasti, jmenují se hydrogelové (seženete je v lékárně). Pěkně puchýř překryjí, netlačí a chrání ho před dalším rozdíráním a prasknutím Pokud je ale puchýř opravdu veliký, vy s ním nemůžete chodit a máte před sebou ještě pořádný kus cesty, http : //perse us.ipl.cz
Asi už jste si na našich lekcích zdravovědy všimli, že úžeh a úpal nejsou totéž. Úpal vás potká jen na přímém slunci. Jeho paprsky nejsou jen příjemné, ale mohou také pěkně zavařit vaše hlavinky. Úžeh naproti tomu máte, pokud se přehřejete celí. Je to zkrátka úplné přehřátí těla – nejen od sluníčka, ale třeba i od kamen v přetopené místnosti. Protože je postižený při úžehu rozhicovaný celý, je úžeh mnohem nebezpečnější. Při úžehu i úpalu bolí postiženého hlava, je malátný, unavený, může mu být zle, může dokonce zvracet. Naměříme také teplotu, klidně až 40 stupňů. Téměř jistě se setkáme i se zimnicí. Postiženého je třeba přesunout do stínu, nebo chladnější místnosti. Měl by být v klidu. Podáváme dostatek tekutin. Objeví-li se teplota, musíme proti ní bojovat Paralenem, je-li opravdu vysoká (39 a více stupňů), sáhneme i po studených zábalech.
Xaya Strana 7
Spoj čísla a dokresli obrázek.
OMALOVÁNKY
Strana 8
http: //pe r seus. i pl. c z
Čertova zeď
Návrší (430 m.n.m.) se známým skalním útvarem jihovýchodně od Osečné. Po hřbetu návrší prochází část vyvýšené, kolem dvou až tří metrů široké čedičové žíly, tvořené vodorovně uloženými 3 – 6tibokými sloupky. V nejvyšší části návrší je dosud dochováno až 8 m vysoké (asi 15 m dlouhé) torzo zvané Čertův stolec. Jihozápadně od něj se táhne sice nižší, ale až několik stovek metrů dlouhý skoro souvislý úsek zdi. Severovýchodně od Čertova stolce se dochovaly výrazné příkopy, které vznikly
kamene. Velký rozvoj této těžby byl zejména ve 2. pol. 18. stol., kdy sloužila jako zdroj stavebního materiálu na stavbu tzv. císařských silnic. Přesto byla ještě v roce 1850 dochována v podstatě v celé délce. Těžba však pokračovala až do 20. let 20. stol. Nepomohl ani zákaz těžby, vyhlášený na základě naléhání geologa a učitele ze Světlé v Podještědí Otakara Fendrycha, ani fakt, že dodržování tohoto zákazu měli hlídat četníci. Až v roce 1923 torzo Čertovy zdi zabezpečeno a kolem roku 1930 státem odkoupeno. A od roku 1964 je Čertova zeď vedena jako národní přírodní památka. Ke zdi se také váže pověst, podle které se sedlák ze Zábrdí vsadil s čertem, že ten za jedinou noc postaví zeď od Ještědu až k Bezdězu. Když to zvládne do kuropění, zaplatí sedlák vlastní duší. Když už byla zeď skoro dostavená a se sedlákem to vypadalo špatně, dostal nápad a zakokrhal, tím probudil všechny kohouty v okolí a začalo předčasně kuropění. Počátkem 20. stol. byl v místech tzv. Čertovy brány při těžbě čedičové žíly nalezen v nádobě překryté čedičovou destičkou poklad 300 lužických brakteátů z konce 13. stol. (jediný u nás). Jeho dochovaná část je uložený v českodubském muzeu. Tak to bylo něco málo o Čertově zdi a já všem přeji pěkný zbytek prázdnin.
Pramen Ploučnice
vytěžením žíly. Původně byly snad až 20 m hluboké, dnes jsou z větší části zavezené. Skalní zeď má původ ve třetihorách, kdy vznikla trhlina, kterou proniklo k povrchu roztavené magma, které vytvořilo žílu čedičové horniny. Ta sahá místy až do výše 20 metrů. Jelikož zeď tvořila velkou terénní překážku, byla v ní na jihozápadním konci hřebene na stezce z Čech do Lužice, vylámána tzv. Čertova brána. Bylo to obávané místo, kde poutníky přepadali loupežnické tlupy. Zda byla takováto brána také na severním konci hřebene poblíž dnešní silnice ze Smržova do Kotle není však jisté. Zeď však byla po staletí využívána jako snadno dostupný zdroj kvalitního http : //perse us.ipl.cz
Určitě si ještě vzpomenete, že když jsme odjížděli z posledního výletu domů, odbočili jsme na polní cestu a zanedlouho dorazili k rybníku a pramenům Ploučnice. A pro ty z vás, co si nečetli tabuli přímo u pramenu, tu mám pár informací. Prameniště Ploučnice se nachází nedaleko obce Osečná. Toto prameniště je označováno za jedno z nejvydatnějších pramenišť ve střední Evropě. Vydatnost pramenů neklesá ani v době dlouhotrvajícího sucha. Velké množství vody z prameniště odtéká do Jenišovského rybníka, který na toto prameniště navazuje. Z rybníka odtékala část vody náhonem na nedaleký mlýn, poháněný vodní turbínou. Jenišovský mlýn byl v provozu ještě v roce 1962. Větší část vody přímo z prameniště i z Jenišovského rybníka odtéká do vodoteče a tvoří základ pro tok Ploučnice. Tento potok v obci Osečná a v Lázních Kundratice ještě ve třicátých letech zajišťoval pohon dalších čtyř mlýnů a dvou provozoven, kde voda poháněla mlýnská kola či vodní turbíny. Kousek od prameniště Ploučnice je čerpací stanice pitné vody pro Osečnou i Lázně Kundratice. Velká vydatnost tohoto prameniště byla v letech 1970 - 1980 snížena asi o pětinu velkou činností nedalekých uranových dolů ve Stráži pod Ralskem, když pracovníci vyvrtali v oblasti velké množství průzkumných vrtů. Délka celého toku Ploučnice z Osečné až po Děčín měří asi 105 km a ústí do Labe pod děčínským zámkem. Mýval Strana 9
Zajímavosti ze života včel Včela nás živí, včela nás léčí, včela obohacuje naší přírodu
vytažení žihadla včelou Při vpichu se dostává cca 0,012 mg jedu do kůže Od jedné včely můžeme získat cca 0,085 mg jedu Matka má buňku tzv.matečník ve tvaru žaludu a dno tvar polokoule, stěny silné, zesílené mřížováním, hloubka cca 25 mm Průměr trubčí buňky je 6,85 mm - tvar šestiboký hranol Průměr dělničí buňky je 5,35 mm - tvar šestiboký hranol Hloubka buňky ode dna je asi 13 mm, síla stěny jsou setiny mm Dno těchto buněk tvoří 3 kosočtverce nízkého trojbokého jehlanu Plást o velikosti 39 x 24 cm má plochu 8,25 dm2 a je v něm 6600 buněk Mladuška v úle - nejmladší včela vykonávající v úle čištění apod. Ve stáří: 3-6 dní je krmičkou - ošetřuje plod starší 3 dnů 6-12 dní je kojičkou a krmí nejmladší plod
Včela se podílí na opylení hmyzosnubných rostlin asi 95 %
12-20 dní krmí matku, trubce a pomalu se stává stavitelkou- staví včelí dílo a produkují vosk, zpracovává nektar a mění jej v med, pěchuje pyl do buněk, pak se z stane strážkyně- stráží úl, aby něco cizího nevniklo dovnitř.
U řepky ozimé se zvyšuje výnos přísunem včel o 33% a u hořčice o 50 %
Od-20 tého dne se stane létavkou a nosí do úlu nektar, propolis a pyl, vodu až do konce svého života.
Včela přejímá vůně okolí tykadly
V době rozvoje musí být teplota v plodovém tělese 35°C
Oplozená vajíčka může klást jen matka
Plnou pohyblivost má včela při 15°C, úplnou nehybnost při 6°C
V úle je obyčejně jen jedna matka
Matka při kladení má 30°C, včela při práci 37°C, trubec 39-40°C, vylíhlá mladuška 11°C
Včela žila na zemi již před 15 miliony lety
Matka nepoužívá žihadla k obraně - nepíchá Matka naklade v době nejvyššího rozvoje asi 1500 vajíček denně, což je asi dvojnásobek vlastní váhy Během roku naklade matka 150-200 tisíc vajíček, za celý život kolem 1 miliónu Vývoj matky trvá 16,5 dne a líhne se v tzv. matečníku Vývoj trubce trvá 24 dní a líhne se v tzv. trubčině. Buňky jsou větší, než u včel. Vývoj včely trvá 21 dní Úkolem trubce ve včelstvu je oplodnit matku, a pomáhá v chladných dnech udržovat teplotu. Trubec je v úlu trpěn od jara do konce léta a poté (když přestane snůška) jsou vyhladověni a vyhnáni z úlu ven. Tento neblahý osud je vyvážen tím, že v době páření matek jsou včelami hýčkání a krmeni. Trubec není schopný se sám živit Trubec nemá žihalo Při píchnutí včela hyne, žihadlo má tzv.vratné zoubky, které brání Strana 10
Teplota v zimním chumáči 22-25°C Na 1 kg pylu je potřeba asi 50 tisíc výletů včely Tvar pylu je více méně koule o velikosti 20-75 mikrometry Pylové rousky váží maximálně 110 miligramů Silné včelstvo spotřebuje více než 25 kg pylu za rok Dolet za snůškou je 1,8 - 3,6 km Život létavek je 10-14 dní, zimní včela až 8 měsíců (nepracovaly tolik) Do zimy musíme mít alespoň 15000 včel a ty se sesednou do koule o průměru 20-21 cm Ve středu koule je matka a mladé včely a čím starší včely, tím blíže k povrchu jsou Přes zimu má včela spotřebu cca 2 mg zásob denně, záleží na síle včelstva a průběhu zimy Medem se nedá přejíst!! Tím že je okamžitě vstřebáván do krve, tak si náš organismus včas řekne „dost“ a přestaneme na něj mít chuť. Převzato z http:www.pleva.cz http: //pe r seus. i pl. c z
