Kategorizace pstruhových rybářských revírů v České republice na základě intenzity rybářského managementu

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Kategorizace pstruhových rybářských revírů v České republice na základě intenzity rybářského managementu Diplomová práce

Vedoucí práce: prof. Ing. Petr Spurný, CSc.

Vypracoval: Bc. Petr Chalupa

Konzultant: Ing. Tomáš Vítek, Ph.D. Brno 2012

TATO STRÁNKA BUDE ODSTRANĚNA PO TISKU DIPLOMOVÉ PRÁCE A BUDE ZDE VLOŽENO PŮVODNÍ ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE!!!!

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji,

že

jsem

diplomovou

práci

na

téma

KATEGORIZACE

PSTRUHOVÝCH RYBÁŘSKÝCH REVÍRŮ V ČESKÉ REPUBLICE NA ZÁKLADĚ INTENZITY RYBÁŘSKÉHO MANAGEMENTU vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne

…………………………..

podpis diplomanta

…………………………..

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé diplomové práce prof. Ing. Petru Spurnému CSc. za možnost vypracovat diplomovou práci na oddělení rybářství a hydrobiologie. Dále bych chtěl poděkovat konzultantovi mé diplomové práce ing. Tomáši Vítkovi Ph.D. za podrobné připomínky a postřehy k diplomové práci a především za pomoc se statistickým vyhodnocením dat. Mé velké díky patří také zaměstnancům Jihočeského územního svazu (především panu Ing. Tomáši Keprovi), Výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko (Ing. Přemyslu Jaroňovi, Ing. Rostislavu Trybučkovi, paní Evě Grygarčíkové a paní Karle Gabalové) a zaměstnancům Moravského rybářského svazu (Ing. Václavu Habánovi) za poskytnutí údajů, dat a informací, bez kterých by tato diplomová práce nemohla vzniknout. Diplomová

práce

byla

zpracována

s

podporou

výzkumného

záměru

č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Na závěr bych chtěl poděkovat mým rodičům za možnost studia na Mendlově univerzitě v Brně.

ABSTRAKT Název diplomové práce: Kategorizace pstruhových rybářských revírů v České republice na základě intenzity rybářského managementu Hlavním cílem této diplomové práce bylo rozčlenění pstruhových revírů obhospodařovaných Českým rybářským svazem (konkrétně Jihočeským územním svazem a Výborem územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko) a Moravským rybářským svazem do kategorií podle intenzity rybolovu a vysazování rybích násad. Kategorizace pstruhových revírů byla zhotovena na základě dostupných údajů hospodářské evidence (úroveň zarybnění a množství úlovků pstruha obecného, lipana podhorního, pstruha duhového a sivena amerického) z let 2000 - 2010. Spočívala ve vytvoření žebříčku nejlépe až nejhůře obhospodařovaných pstruhových revírů dle stanovených parametrů (důraz kladen na hospodaření se pstruhem obecným a lipanem podhorním). Také byl vyhodnocen trend úrovně zarybnění a vývoj úlovků vybraných druhů lososovitých ryb. V této diplomové práci bylo potvrzeno, že úlovky pstruha obecného a lipana podhorního i přes zvyšující se zarybnění stále klesají (pokles úlovků pstruha o 66 %, lipana o 81 %). Tento pokles však není v mnoha případech kompenzován zvýšenými úlovky pstruha duhového a sivena amerického. Kategorizací pstruhových revírů bylo prokázáno, že pstruhové revíry, z hodnocených uživatelů, nejlépe obhospodařuje Moravský rybářský svaz. Úroveň hospodaření ve pstruhových revírech Jihočeského územního svazu a Výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko je oproti MRS nižší. Klíčová slova: pstruh obecný, lipan podhorní, pstruh duhový, siven americký, úlovek, úroveň zarybnění

ABSTRACT Title of thesis: The categorization of trout fishing reserves in the Czech Republic on the basis of the fishing effort management

The main objective of this thesis was the breakdown of the reserves where trout are operated by Czech fishing Union (specifically Southern Bohemian territorial association and the Committee of the territorial Union of Northern Moravia and Silesia) and the Moravian fishing Union into categories according to the fishing effort and the introduction of young fishes. Categorization reserves where trout was made on the basis the available of the facts of evidence (the level of fishing restocking and quantity of catches brown trout, grayling, rainbow trout and brook trout) from the years 2000 -2010. It consisted in creating a ranking of best to worst-managed reserves where trout according to specified parameters (emphasis on the management of brown trout and grayling). The trend has also been evaluated fishing restocking and development of the catches of the selected types of salmonids fish. In this work, it was confirmed that the catches of brown trout and grayling despite the increasing level of introduction still fall (decline in catches of brown trout about 66%, grayling about 81%). This decline, however, in many cases, is not compensated for by increased catches of rainbow trout and brook trout. Categorizations of trout reserves where it has been shown, that these grounds of investigational users, preferably holds Moravian fishing Union. The level of management in the areas of the South Bohemian regional Union of trout and the Committee of the territorial Union of Northern Moravia and Silesia is MFU of the lower.

Keywords: brown trout, grayling, rainbow trout, brook trout, catch, the level of introduction

OBSAH 1

ÚVOD

10

2

CÍL PRÁCE

12

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

13

3.1

Sportovní rybolov

13

3.2

Význam sportovního rybolovu

13

3.3

Rybářské revíry

14

3.3.1 3.4

3.5

Sportovní rybolov ve světě

3.7

16

Sportovní rybolov v USA

16

3.4.2

Sportovní rybolov v Evropě

16

Sportovní rybolov v ČR Organizační uspořádání sportovního rybolovu v ČR

Aktuální problémy pstruhových revírů v ČR

20 20 24

3.6.1

Biotické faktory

24

3.6.2

Abiotické antropogenní faktory

25

Hospodářsky nejvýznamnější rybí druhy pstruhových revírů v ČR

4

14

3.4.1

3.5.1 3.6

Pstruhové rybářské revíry ČR

28

3.7.1

Salmo trutta m. fario

28

3.7.2

Thymallus thymallus

30

3.7.3

Oncorhynchus mykiss

32

3.7.4

Salvelinus fontinalis

32

METODIKA

34

4.1

Sběr dat z hospodářské evidence rybářských revírů

34

4.2

Statistické zpracování údajů

35

VÝSLEDKY

5 5.1

Vývoj výměry pstruhových revírů ve třech sledovaných svazech

5.2

38

38

Celková úroveň zarybnění a množství úlovků lososovitých ryb v rámci sledovaných svazů

39

5.2.1

Úroveň zarybnění

39

5.2.2

Množství úlovků

40

5.2.3

Sumarizace úrovně zarybnění a množství úlovků ve sledovaných svazech

5.2.4

Vyhodnocení sledovaných svazů z hlediska úrovně zarybnění a množství úlovků

5.3

5.3.1

Jihočeský územní svaz

45

5.3.2

Výbor územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko

45

5.3.3

Moravský rybářský svaz

46

5.3.4

Sumarizace vysazovaných násad a úlovků všech tří hodnocených

5.4.1


49

5.4.2


49

5.4.3


50

5.4.4


5.5.1


52

5.5.2


53

5.5.3


54

5.5.4


5.8

54

Vývoj úrovně zarybnění a množství úlovků sivena amerického 56 5.6.1


56

5.6.2


56

5.6.3


57

5.6.4

Sumarizace vysazovaných násad a úlovků všech tří hodnocených svazů

5.7

51

Vývoj úrovně zarybnění a množství úlovků pstruha duhového 52

svazů 5.6

47

Vývoj úrovně zarybnění a množství úlovků lipana podhorního 49

svazů 5.5

44

Vývoj úrovně zarybnění a množství úlovků pstruha obecného 45

svazů 5.4

42

Rybářský tlak na pstruhové revíry zájmových svazů

58 59

5.7.1


59

5.7.2


60

Kategorizace pstruhových revírů

61

5.8.1

Kategorizace dle závislosti revírů na úrovni vybraných znaků

61

5.8.2

Kategorizace revírů dle významných znaků

63

5.8.3

Finální kategorizace hodnocených revírů

68

5.8.4

Shrnutí výsledků kategorizace pstruhových revírů

71

Zhodnocení výsledků

5.9

72

6

DISKUZE

74

7

ZÁVĚR

77

8

POUŽITÁ LITERATURA

80

9

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

88

9.1

Seznam tabulek

88

9.2

Seznam grafů

88

10

SEZNAM ZKRATEK

91

11

PŘÍLOHY

92

11.1

Seznam příloh

92

11.2

Přílohy

93

ÚVOD

1

Příroda je v obecně velmi citlivý a zranitelný ekosystém, jehož narušení vyvolává pro všechny zemské organismy nedozírné následky. Podmínkou života na planetě Zemi je voda, která je součástí všech živých organismů a nezbytnou substancí pro samotný život organismů. Ať už je to voda mořská či sladká, právě vodní ekosystémy byly, jsou a nejspíš budou poškozovány lidskou činností. V podmínkách střední Evropy patří mezi nejvíce zranitelný ekosystém povrchové sladkovodní vodstvo. Především v druhé polovině 20. století došlo vlivem mnoha lidských faktorů ke značnému narušení vodního ekosystému. Říční toky byly napřímeny a přehrazeny výstavbou údolních nádrží, různorodou činností značně znečištěny, lužní lesy podél toků vykáceny, a mnoha dalšími lidskými faktory ohroženy. V 21. století je příroda střední Evropy silně ovlivněna lidskou činností a o původních populacích mnoha organismů, tak jak si je vykládají mnohé ochranářské organizace, není ani památky. Bohudík si někteří lidé začali uvědomovat následky této činnosti. Tito lidé se snaží neprohlubovat současný stav životního prostředí, ale spíše hledat nová opatření pro zlepšení stávající situace. Člověk v dnešní přetechnizované Evropě již nemůže nechat přírodu dělat to, „co se jí zlíbí“, ale musí za následky svých činů zodpovídat a udržovat přírodu v optimálním stavu, který je akceptovatelný jak pro život člověka, tak pro ostatní organismy. Člověk na současný stav přírody musí nahlížet objektivně a zohlednit všechna možná pozitiva i negativa. Přístup jednosměrného pohledu na danou problematiku, kterou lidé dokáží často masově a mediálně vštípit ostatním, kteří nemají o dané problematice ani potuchu (např. problematika vydry říční) je zcela nelogický, nerozvážný a nezodpovědný. Přestože se může zdát, že výše uvedené informace jen málo souvisí s tématem diplomové práce, opak je pravdou. V přírodě souvisí vše se vším, a to se týká v současné době i neuspokojivého stavu populací ryb ve pstruhových revírech České republiky. Každopádně několik pozitivních zpráv existuje. V České republice již po mnoho desetiletí fungují velmi spolehlivě, organizačně na vysoké úrovni, občanská sdružení sportovních rybářů, tzv. rybářské svazy. V současné době hlavními rybářskými svazy jsou Český rybářský svaz se sídlem v Praze (dále jen ČRS) a Moravský rybářský svaz

- 10 -

se sídlem v Brně (dále jen MRS). Tyto rybářské svazy jsou tvořeny základními jednotkami v podobě místních organizací. Členové místních organizací svou nezištnou prací zajišťují to, že mnohé rybí druhy (zejména hospodářsky významné) z našich vod dosud nevymizely. Neznalost a často zastaralé domněnky některých členů místních organizací mají i negativní dopad (problematika snížení vnitrodruhové diverzity převážením násad do jiných povodí, šíření nepůvodních druhů ryb a nebezpečných nákaz, snižování variability genetické informace tvrdou selekcí a umělou reprodukcí apod.). Budoucnost pro zlepšení stávající situace, nejen pstruhových revírů, je především v hledání a realizaci nových vědeckých poznatků, ve vzdělávání odborníků v dané problematice, v aktivní spolupráci s akademickými institucemi, finanční a celospolečenské podpoře vědeckých pracovišť. V České republice zajišťují odbornou působnost v oboru rybářství, hydrobiologie, ochrany vod, apod. tyto instituce: Mendelova univerzita v Brně – oddělení rybářství a hydrobiologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Fakulta rybářství a ochrany vod, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Akademie věd ČR, přírodovědecké fakulty univerzit, atd.

- 11 -

2

CÍL PRÁCE Prioritním

cílem

diplomové

práce

je

provést

kategorizaci

intenzity

obhospodařování pstruhových revírů v užívání ČRS (JÚS a VÚS Ostrava) a MRS na základě dostupných údajů (množství úlovků a násad a intenzita rybářského tlaku). Kategorizace pstruhových rybářských revírů spočívá ve vytvoření pořadí nejlépe až nejhůře obhospodařovaných revírů, které slouží jako podklad pro definování nejrůznějších kategorií, např. histogramu četností dle vybraných parametrů. Dalším cílem diplomové práce je vyhodnocení trendu vývoje úlovků hospodářsky významných rybích druhů pro pstruhové revíry ČRS (JÚS a VÚS Ostrava) a MRS; vyhodnocení úrovně zarybnění hospodářsky významných rybích druhů pro tyto hodnocené revíry. Doplňkově je také vyhodnocena úroveň rybářského tlaku na tyto pstruhové revíry a také bližší podmínky výkonu rybářského práva v rámci jednotlivých rybářských svazů. Výsledky diplomové práce budou pro uživatele rybářských revírů představovat významné podklady pro nové přístupy k efektivnímu managementu s cílem vysoké atraktivity pro rybáře při současném zachování biodiverzity.

- 12 -

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3 3.1

Sportovní rybolov

Jak uvádí POKORNÝ et al., (2004), rybolov můžeme rozdělit na mořský a sladkovodní, komerční a sportovní, nebo rekreační a závodní. V rámci této diplomové práce se budu věnovat pouze sladkovodnímu sportovnímu rybolovu ve pstruhových revírech ČR. Dle zákona č. 99/2004 Sb. je sportovní rybolov definován jako činnost směřující k ulovení a přisvojení si ryby při výkonu rybářského práva za podmínek stanovených tímto zákonem. Sportovním rybolovem se u nás zabývá zhruba 350 tisíc zájemců registrovaných v rybářských svazech (tj. asi 3 % populace ČR) (SPURNÝ et al., 2010).

3.2

Význam sportovního rybolovu

Při současném hektickém způsobu života je zcela logické, že spousta lidí se potřebuje nějakým způsobem odreagovat od každodenních problémů. Lidé proto hledají klid a pohodu, kterou často naleznou v přírodě. A právě sportovní rybolov je jednou z optimálních možností aktivního odpočinku v přírodě. Vždyť zhruba 56 % aktivních sportovních rybářů (hlavně studenti a zaměstnanci) provozují rybolov především za účelem pobytu v přírodě, nikoliv jako významného zdroje obživy (SPURNÝ et al., 2009). Sportovní rybolov je pro mnoho sportovních rybářů celoživotním a často jediným koníčkem. Sportovní rybáři průměrně vynaloží za rybářskou výbavu každoročně 8 114 Kč. V přepočtu na všechny registrované sportovní rybáře ČR je celková vynaložená částka 2,67 mld. Kč. Je tedy jasné, že sportovní rybolov představuje i významnou ekonomickou základnu pro trh s rybářskými potřebami.

Důležitým

ekonomickým přínosem není tento koníček jen pro rybářské obchody, ale taktéž pro různé rybářské cestovní kanceláře. Průměrné roční výdaje za zahraniční rybářskou turistiku dosahují 357,6 mil. Kč (SPURNÝ et al., 2009). Do těchto výdajů nejsou započítány výdaje za pohonné hmoty, dopravu, apod. Je však jednoznačně vypovídající, že samotný sportovní rybolov v celé ČR není zrovna levným koníčkem.

- 13 -

3.3

Rybářské revíry

Dle zákona č. 99/2004 Sb. se rybářským revírem rozumí část vodního útvaru povrchových vod o výměře nejméně 500 m2 souvislé vodní plochy, umožňující život rybí obsádce a vodním organizmům, a který je vyhlášený rozhodnutím příslušného orgánu státní správy rybářství podle § 19 až 24. V ČR se nachází více jak 2 000 rybářských revírů o výměře přibližně 42 tisíc ha (ODBOR STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ, MYSLIVOSTI A RYBÁŘSTVÍ Mze, 2011). V České republice rozdělujeme rybářské revíry na revíry (vody) pstruhové a mimopstruhové. Výměra mimopstruhových rybářských revírů činí zhruba 38 600 ha (tj. 1 056 MP revírů) a pstruhových rybářských revírů 3 800 ha (tj. 531 P revírů) (http://www.rybsvaz.cz/; http://www.mrsbrno.cz/). Sportovnímu rybolovu na mimopstruhových vodách se věnuje 88,40 % rybářů a rybolovu na pstruhových vodách 13,66 % rybářů (SPURNÝ et al., 2009).

3.3.1

Pstruhové rybářské revíry ČR

Pstruhové rybářské revíry České republiky jsou vyhlašovány v oblastech pstruhového, lipanového a částečně také parmového pásma. Jedná se o různé horské bystřiny, říčky, potoky v podhůřích, pahorkatinách a vrchovinách s chladnou a dobře prokysličenou vodou (revíry jsou oligotrofního charakteru). Významnými pstruhovými revíry jsou také sekundární pstruhová pásma vyskytující se pod údolními nádržemi. Maximální teplota vody v pstruhových rybářských revírech se pohybuje v rozpětí 15 – 22 °C, nasycení vody kyslíkem cca. 6 – 12 mg/l. Typickými zástupci ichtyofauny pstruhových revírů jsou pstruh obecný, lipan podhorní, vranka obecná i pruhoploutvá, střevle potoční, mřenka mramorovaná, ostroretka stěhovavá, jelec tloušť i proudník, mník jednovousý (ADÁMEK et al., 1997). Velmi významnou součástí ichtyofauny nejen pstruhových rybářských revírů jsou introdukované druhy lososovitých ryb a to pstruh duhový a siven americký. V pstruhových rybářských revírech se dravé druhy ryb považují za ryby škodlivé. Pstruhové revíry v České republice představují přibližně 9% výměry všech rybářských revírů. Od roku 2000 se zvýšila výměra pstruhových revírů v ČRS a MRS meziročně o 9,5 ha (v ČRS se meziročně zvýšila výměra o 10,5 ha, v MRS poklesla

- 14 -

výměra meziročně o 1 ha) – viz Tabulka 1. V zahraničí jsou pstruhové revíry obvykle označovány

jako

vody

tzv.

I.

kategorie

(SPURNÝ

et

al.,

2010).

Dle

LIBOSVÁRSKÉHO (1971) můžeme klasifikovat pstruhové revíry dle intenzity hospodaření do tří skupin: 1. toky s intenzivním hospodařením (obsádka je zcela závislá na vysazování násad, přirozená reprodukce má zanedbatelný význam), 2. toky s polointenzivním hospodařením (obsádka je z poloviny výsledkem přirozené reprodukce a vysazování násad), 3. toky s extenzivním hospodařením (toky zcela závislé na přirozeném rozmnožování, zarybňování se neprovádí, toky s nízkou návštěvností). Atraktivita pstruhových rybářských revírů se posuzuje dle podílu ryb v lovné velikosti v daném společenstvu. Hmotnostní podíl ryb dosahující nejmenší lovné délky se vyjadřuje koeficientem AT. Hodnoty se udávají v procentech a za optimální je považován AT 60 – 85 % (HOLČÍK et HENSEL, 1972). Tabulka 1:

Vývoj výměry pstruhových revírů v ČRS a MRS v letech 2000 – 2010 v ha (SPURNÝ et al., 2010)

Rok

Pstruhové revíry ČRS

MRS

Celkem

2000

3 188

537

3 725

2001

3 302

520

3 822

2002

3 216

519

3 735

2003

3 234

522

3 756

2004

3 239

530

3 769

2005

3 685

527

4 212

2006

3 367

527

3 894

2007

3 280

527

3 807

2008

3 280

527

3 807

2009

3 330

527

3 857

2010

3 293

527

3 820

- 15 -

3.4

Sportovní rybolov ve světě

Je potřeba si uvědomit, že sportovní rybolov (mořský i sladkovodní) představuje pro mnoho států světa (především rozvojových) důležitý ekonomický přínos. Jedná se především o státy Jižní Ameriky, Asie a Afriky (SPURNÝ et al., 2003c). Sportovní rybolov v USA

3.4.1

Spojené státy americké jsou zemí, kde se sportovnímu rybolovu věnuje zhruba 20 % populace. Jedná se o zemi, která je největším trhem pro výrobce rybářského náčiní a spolu s Kanadou také nejvyhledávanějším cílem v rámci rybářské turistiky. V USA je rekreační rybolov plně uznáván jako důležitý sociální, ekonomický a ekologický faktor (SPURNÝ et al., 2003c). Aljaška je zemí zaslíbenou sportovnímu rybolovu. Z důvodu každoročního tahu miliónů lososů se zde sjíždí rybáři z celého světa. Pro místní obyvatelé je sportovní rybolov jednak zdrojem obživy, ale také zdrojem zábavy. Zahraniční turisté jezdí především na Aljašku z důvodu sportovního rybářského vyžití a pravé divočiny. V průběhu roku se zde vyskytují různé druhy lososovitých druhů ryb. I přes jejich obrovská množství jsou zde zavedena přísná pravidla rybolovu a vysoké ceny rybářských licencí (například roční licence k rybolovu pro místní obyvatele $24.00 tj.

480

Kč,

14.

denní

licence

pro

cizince

$80.00,

tj.

1600

Kč)

(http://www.adfg.alaska.gov/).

3.4.2

Sportovní rybolov v Evropě

V Evropě se nachází asi 25,1 mil. (údaj k roku 2003) aktivních rekreačních rybářů. Počet aktivních rekreačních rybářů zahrnuje pouze rybáře z 25 zemí Evropy a toto číslo je podhodnocené, protože zde nejsou započítáni rybáři z některých států Evropy. U některých zemí Evropy chybí údaje o rybářích mladších 15 let, atd. Do uvedeného počtu jsou samozřejmě započítáni i rybáři lovící rekreačně v mořích a oceánech (KAPPEL, 2003).

- 16 -

Tabulka 2: Počet obyvatelstva a aktivních rekreačních rybářů v zemích Evropy s nejatraktivnějšími pstruhovými revíry (KAPPEL, 2003) počet aktivních

státy Evropy

rekreačních rybářů

% populace celkový počet obyvatel

Rakousko

410 000

5,1

8 100 000

Norsko (1)

1 450 000

32,2

4 500 000

Švédsko (2)

2 020 000

22,7

8 900 000

Slovinsko

neuveden

neuveden

2 000 000

Česká republika (3)

263 000

2,6

10 300 000

pozn.

uvedeny tyto čtyři země z důvodu výskytu nejatraktivnějších pstruhových revírů Evropy, viz níže.

(1)

více než polovina obyvatel Norska rybaří nejméně 1 x za rok

(2)

počet aktivních rekreačních rybářů pouze ve věku 15 – 75 let

(3)

Česká republika uvedena jen pro srovnání

Nejatraktivnější pstruhové revíry v Evropě nalezneme v Rakousku, Slovinsku, Švédsku a Norsku. Mezi 5 TOP revírů Evropy bych rád uvedl: (http://www.rybolov.com/ - ústní podání) 

Rakouské alpské řeky obhospodařované za účelem sportovního rybolovu (například řeka Traun) – povolenky od 30 Euro / den



Slovinské pstruhové revíry: především řeka Sáva Bohinjka, revír Tolmin jehož součástí je řeka Soča a její přítoky. Cena povolenek je od 50 Euro / den.



Švédské pstruhové revíry: o revír Hokensas: Cena povolenek od 15 Euro / den. o revír Tjuonajokk: nejlepší lipanový a pstruhový revír Evropy s původní populací ryb. Cena povolenky 10 Euro / den.



Norské pstruhové revíry: pouze některé revíry jsou obhospodařované za účelem sportovního rybolovu (např. Skolestrommen).

- 17 -

Nejpočetněji rybařící populaci dle uvedené tabulky najdeme v Norsku a Švédsku. V těchto zemích se obyvatelé věnují jak sladkovodnímu, tak mořskému rybolovu. V porovnání s Českou republikou zde ale nalezneme několik významných a rozhodujících nepoměrů. Hustota obyvatelstva ve Švédském království je 22,2 obyvatel/km2, v Norském království 12,9 obyvatel/km2 (http://www.mzv.cz/) a v České republice 129 obyvatel/km2 (http://www.czso.cz/). Ve Švédsku se nachází 40 080 km2 (http://www.scb.se/) a v Norsku 19 520 km2 sladkovodních vodních ploch (http://www.worldatlas.com/1), zatímco v České republice se jedná o pouhých 1 620 km2 (http://www.worldatlas.com/2). Uvedené údaje o výměře sladkovodních vodních ploch nezaznamenávají skutečnou plochu rybářských revírů. Z tohoto výčtu je patrné, že skandinávské země oplývají obrovským množstvím vodních ploch a i při nízké hustotě obyvatelstva mají zavedená přísná pravidla rybolovu a ceny povolenek na pstruhových revírech jsou poměrně vysoké (viz nejatraktivnější pstruhové revíry v Evropě). Na druhou stranu aktivním rekreačním rybolovem se v Rakouské republice zabývá zhruba o 150 000 více rybářů než v České republice a ceny pstruhových povolenek jsou na úrovni skandinávských zemí (zde je důležité si uvědomit rozdílnost průměrných platů obyvatelstva daných zemí). Nespornou

výhodou

sportovního

rybolovu

v zahraničních

destinacích

(především ve skandinávských zemích) je jednoduchost v pořízení rybářské licence. Rybářskou licenci (rybářský lístek) si může pořídit každý, kdo má zájem o rybolov u majitele revíru, v informačních centrech, online přes internet, přes mobilní telefon pomocí SMS, na benzinkách a v automatech. Rybář si zaplatí rybářskou licenci na požadovaný počet dnů a jediné co musí, je respektovat pravidla pro daný revír (http://www.svenskafiskevatten.se/). V podmínkách České republiky takovýto systém vydávání rybářských lístků nefunguje. Cizinec, ať už rybář či klasický turista, který si chce v České republice zarybařit, má cestu k vyřízení rybářského povolení poněkud delší a komplikovanou. Ale možná je dobře, že je systém vydávání rybářského povolení u nás takhle zavedený, protože při mentalitě českého národa (nerespektování pravidel, obcházení zákonů), by byly rybářské revíry časem zcela bez ryb. Na druhou stranu je v zahraničí velmi uznávaná vysoká odborná úroveň v obhospodařování rybářských revírů (zarybňování a vedení hospodářské evidence) České republiky.

- 18 -

Pstruhové revíry nejen v Evropě, ale i v jiných zemích světa (např. Aljaška), patří mezi nejcennější rybářské lokality daného státu. Na těchto pstruhových revírech jsou nastavena striktní pravidla, která musí rybář dodržovat. Mezi známá pravidla rybolovu na pstruhových revírech v zahraničí například jsou: lov pouze muškařením, přičemž na jedné udici smí být nejvýše jedna muška a to výhradně s háčkem bez protihrotů (Slovinsko, Švédsko, Norsko,…); rozdělení revíru na několik zón, přičemž v některých zónách, jinde dokonce na celých revírech, je povolen lov pouze metodou „Chyť a pusť“ (Rakousko, Švédsko, ….); zákaz brodění v celém revíru nebo určitých částech revíru (Švédsko); min. a max. velikost háčku, nástrahy, tloušťka návazce a šňůry, minimální vrhací zátěž prutu, atd. (Švédsko, Norsko,….); minimální povolená míra úlovku lososa je 50 cm, pstruha 40 cm a lipana 30 cm (některé revíry ve Švédsku). Rybář si smí ponechat maximálně jednoho mlíčáka lososa nebo jednoho pstruha nebo jiné 3 lososovité ryby za den (některé revíry ve Švédsku) (http://www.rybolov.com/). Jak jde vidět z tohoto výčtu vybraných pravidel rybolovu ve světě, tak mnohé z nich a často i řada dalších a mnohem přísnějších jsou již zavedeny i na našich pstruhových revírech. Nutné je uvést, že ve zmíněných zahraničních lokalitách (především ve skandinávských) je organizován sportovní rybolov odlišným způsobem (pstruhové revíry v soukromém vlastnictví), čemuž odpovídá i výše ceny povolenek. V České republice jsou náklady na povolenku stále relativně nízké. Je to dáno nastaveným systémem, protože cena povolenky je stanovena kalkulačně a slouží pouze k pokrytí nákladů na obhospodařování revírů. Nemají tedy tržní funkci. Tento systém je nastaven z důvodu bezúplatného přenechání výkonu rybářského práva uživatelům rybářských revírů státem a taktéž zohledňuje nejpočetnější sociální skupiny sportovních rybářů (zaměstnanci, důchodci a studenti) (SPURNÝ et al., 2009). V České republice se aktuálně nacházejí pouze 3 „poplatkové“ pstruhové revíry (Vltava 29 P, Vltava 24, Ostravice 2). Obhospodařování těchto poplatkových pstruhových revírů zajišťují JÚS a VÚS Ostrava. Ceny na těchto poplatkových revírech jsou nastaveny v rozmezí od 250 do 350 Kč/den, (tj. asi 10 – 14 €). Jedná se o pstruhové revíry s přísnými pravidly rybolovu. Na těchto revírech není vždy použit systém lovu „Chyť a pusť“. Atraktivita těchto revírů spočívá především v zarybnění trofejními jedinci

pstruha

duhového,

popř.

sivena

http://www.rybsvaz-ms.cz/).

- 19 -

amerického

(http://www.crscb.cz/,

3.5

Sportovní rybolov v ČR

3.5.1

Organizační uspořádání sportovního rybolovu v ČR

V současné době na území České republiky působí dva rybářské svazy, které vznikly z dlouhodobě stabilizované organizační struktury Československého, respektive Českého rybářského svazu. Tento svaz byl v souladu s dřívějším krajským uspořádáním členěn na tzv. krajské výbory (dnes územní svazy) a řízen ústředním výborem se sídlem v Praze. V roce 1990 došlo k odštěpení jihomoravské krajské organizace z tohoto svazu a k její transformaci na samostatný právní subjekt s názvem Moravský rybářský svaz, se sídlem v Brně a s vlastními stanovami. Také Český rybářský svaz doznal určitou změnu organizační struktury. Jeho činnost je nyní řízena republikovou radou a jednotlivé územní svazy získaly plnou právní subjektivitu (SPURNÝ et al., 2010).

Obrázek 1

(http://www.rybsvaz.cz/)

3.5.1.1

Český rybářský svaz

Český rybářský svaz je rozdělen na 7 územních svazů (Obrázek 1). Územní svazy jsou dále rozděleny na 482 místních organizací.

- 20 -

ČRS sdružuje k roku 2011 přes 246 tisíc členů (z toho téměř 220 tisíc dospělých členů a přes 26 tisíc členů mladších 18 let). ČRS obhospodařuje k roku 2011 celkem 1 227 rybářských revírů (z toho 823 mimopstruhových a 454 pstruhových) o rozloze 35 064 hektarů (z toho 31 771 ha MP a 3 293 ha P revírů) (http://www.rybsvaz.cz/).

3.5.1.1.1

Jihočeský územní svaz ČRS

Jihočeský územní svaz působí v regionu jižních Čech, kraji Budějovickém. Jižní Čechy jsou především rybníkářskou oblastí, ale vyskytuje se zde i mnoho pstruhových revírů. Jižní Čechy jsou velice atraktivní rybářskou destinací i pro zahraniční turisty (až čtyři tisíce povolenek každoročně vydá Český rybářský svaz cizincům). Ze zahraničí jezdí do jižních Čech za rybolovem (převážně muškařením) nejvíce Rakušané, Němci, Holanďané, Belgičané, Francouzi a rybáři z Britských ostrovů. Zahraniční turisté nejvíce navštěvují pstruhové revíry, především řeku Vltavu (http://www.jiznicechy.cz/). Jihočeský územní svaz ČRS sdružuje přibližně 30 tisíc sportovních rybářů. Organizační struktura je založena na 61 místních organizacích (http://www.crscb.cz/). JÚS obhospodařuje pstruhové revíry v povodí řeky Vltavy (úmoří Severního moře). Cena územní roční pstruhové povolenky se zvýšila z 850 Kč (rok 2004) na 1 200 Kč (rok 2010) (http://www.rybsvaz.cz/). Jihočeský územní svaz ČRS zavedl již v roce 2006 exkluzivní „sportovní“ pstruhové revíry. Na těchto exkluzivních revírech neplatí územní povolenky (tedy ani celosvazové) a je třeba si zakoupit samostatnou povolenku. Cena této zvláštní povolenky je sice vyšší oproti územní povolence, ale je zde nabídnuta nesrovnatelně lepší úroveň zarybnění těchto revírů především introdukovanými lososovitými druhy ryb (i trofejními rybami). Především revír Vltava 24 je ale pouze revírem, kde podstatnou část obsádky tvoří pouze pstruh duhový a siven americký. Atraktivita revíru je tedy dána především výskytem a možností dosažení trofejních úlovků pstruha duhového (dále jen Pd) a sivena amerického (Si), nikoli pstruha obecného (Po) a lipana podhorního (Li).

- 21 -

Tabulka 3:

Rámcový plán zarybnění revíru Vltava 24 pro rok 2011 prům. hm. (kg) celkem kg Celkem ks 1-3 800 400 0,5 - 1 800 1000 0,5 700 1400 Po 0,5 - 1 300 500 Celkem 2600 3300 druh Pd/Si

Poplatkovými pstruhovými revíry v JÚS jsou: (http://www.crscb.cz/) 423 059 Vltava 29 P – MO ČRS Loučovice: Jedná se zhruba o 3 km dlouhou část pstruhového revíru Vltava 29P těsně pod ÚN Lipno, která tímto způsobem funguje od roku 2006. Cena jednodenní povolenky v roce 2012 činí 250 Kč (vydává MO Loučovice). Opatření na revíru Vltava 29 jsou uvedena v příloze diplomové práce (příloha 13). 423 058 Vltava 24 – MO ČRS České Budějovice 1: Tento revír byl zaveden v roce 2010. Jedná se přibližně o 6 km dlouhý úsek řeky Vltavy nad Českými Budějovicemi od jezu v Rožnově po jez v Boršově nad Vltavou. Na revíru platí pouze zvláštní povolenky. Cena zvláštních povolenek v roce 2012: roční 4000 Kč, jednodenní 350 Kč. Opatření na revíru Vltava 24 jsou uvedena v příloze diplomové práce (příloha 13). Revíry, které mají status „Chyť a pusť“: 423 040 Vltava 27 - MO ČRS Český Krumlov 423 041 Vltava 28 - MO ČRS Vyšší Brod

3.5.1.1.2

Výbor územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko ČRS

Občanské sdružení Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko se rozprostírá v regionu Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. VÚS Ostrava

- 22 -

obhospodařuje pstruhové revíry v povodí řek Odry (úmoří Baltského moře), Bečvy a Moravy (úmoří Černého moře). VÚS Ostrava zahrnuje 59 místních organizací s téměř 50 000 aktivními členy, dětmi a mládeží (http://www.rybsvaz-ms.cz/). Cena územní roční pstruhové povolenky se zvýšila z 1000 Kč (rok 2004) na 1 400 Kč (rok 2010) (http://www.rybsvaz.cz/). Členům Územního výboru pro Severní Moravu a Slezsko (stejně jako Jihočeskému územnímu svazu) se podařilo vytvořit v roce 2009 prozatím jeden placený exkluzivní „sportovní“ úsek pstruhového revíru s „nadprůměrným“ zarybněním a výskytem trofejních exemplářů především pstruha duhového. Tento „sportovní“ revír se nachází v příměstské oblasti Ostravy a je tak snadno dostupný všem rybářům. Zarybňování místenkového úseku je hrazeno ze sponzorských darů a z prostředků získaných prodejem místenek. V roce 2009 bylo vydáno na tento úsek revíru 293 místenek s tržbou 87 300 Kč, která pokryla spolu se sponzorskými dary zarybňování celého revíru Ostravice 2 (JAROŇ, 2010). Ve VÚS Ostrava také vzniklo mnoho revírů, na kterých platí pravidla rybolovu jako na „sportovním“ revíru. Tyto revíry jsou dostupné všem rybářům, kteří mají zakoupenou svazovou pstruhovou povolenku. Exkluzivním placeným pstruhovým revírem ve VÚS Ostrava je revír: (http://www.rybsvaz-ms.cz/) 473 104 Ostravice 2 - MO ČRS Ostrava: Revír se nachází ve městě a okolí města Ostrava. Délka revíru je 13 km (32 ha). K lovu na tomto úseku opravňuje pstruhová povolenka ČRS a denní místenka. Cena místenky je 300 Kč/den. Opatření na revíru Ostravice 2 jsou uvedena v příloze diplomové práce (příloha 14). Revíry, které mají status „Chyť a pusť“: 473 043 Lučina 1 P - MO ČRS Havířov 473 300 Bečva Rožnovská 1 - MO ČRS Valašské Meziříčí 473 301 Černý potok 1 – MO Bruntál

- 23 -

3.5.1.2


V roce 1990 se z ČRS oddělil tehdejší Jihomoravský územní svaz, který dal základ vzniku Moravského rybářského svazu (dále jen „MRS“). Občanské sdružení MRS má působnost rozšíření v kraji jihomoravském, olomouckém, zlínském a v kraji Vysočina. MRS obhospodařuje pstruhové revíry v povodí řek Moravy a Dyje (úmoří Černého moře) a Vltavy (revír Sázava 16, úmoří Severního moře). V MRS je ke konci roku 2009 registrováno celkem 71.559 členů, z toho je 61.991 dospělých členů a 9.568 mladých členů. Ti jsou zastoupeni 2.860 dětmi ve věku od 8 do 15 let a mládeží v kategorii 16 – 18 let v počtu 6.708 členů (SPURNÝ et al., 2010). Cena územní roční pstruhové povolenky se zvýšila v průběhu let 2004 – 2010 o 150 Kč, přičemž cena povolenky je v letech 2006 - 2011 neměnná (950 Kč). K roku 2012 se zvýšila cena povolenky na 1 000 Kč (http://www.rybsvaz.cz/).

3.6

Aktuální problémy pstruhových revírů v ČR

Ve pstruhových vodách úlovky pstruha obecného a lipana podhorního v posledních letech prudce klesají a dramatický pokles je kompenzován strmě rostoucími úlovky pstruha duhového. Hrozivě se zvyšují škody způsobované rybožravými predátory, které se za poslední desetiletí zvýšily mnohonásobně. Problematika nejen pstruhových vod, ale komplexně současného stavu vodstva České republiky je široce popisována SPURNÝM et al., (2008). Faktory, které negativně ovlivňují atraktivitu pstruhových revírů ČR, jsou biotického a abiotického původu.

3.6.1

Biotické faktory

Mezi hlavní biotické faktory, které silně ohrožují rybí společenstva pstruhových vod, můžeme především zařadit výskyt rybožravých predátorů. Mezi nejvýznamnější rybožravé predátory v rámci České republiky patří vydra říční, volavka popelavá, norek americký a s celoevropským dopadem kormorán velký. Především problematika kormorána velkého se musí řešit nejen na úrovni České republiky, ale v rámci celé

- 24 -

Evropy.

Doslova zkázu, kterou na rybích populacích způsobuje kormorán velký,

dokazuje fakt, že kormoráni denně v Evropě zkonzumují v průměru přes 1 000 tun ryb v ceně asi tří miliónů eur. K roku 2010 bylo evidováno v Evropě přes dva milióny jedinců kormorána velkého (ODBOR STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ, MYSLIVOSTI A RYBÁŘSTVÍ, 2011). Škody způsobené kormoránem velkým, evidované v Rybářském sdružení ČR a v ČRS, byly v roce 2010 vyčísleny na 161 518 000 Kč, škody způsobené kormoránem velkým, volavkou popelavou a vydrou říční v roce 2010 na 257 835 000 Kč. A to jsou „pouze“ škody uvedené v Rybářském sdružení ČR a v ČRS a nezahrnují škody způsobené rybožravými predátory mimo Rybářské sdružení ČR a v MRS (ODBOR STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ, MYSLIVOSTI A RYBÁŘSTVÍ, 2011). O biologii a škodách rybožravých predátorů na rybářských revírech již bylo podrobně referováno v mnoha pracích (např. MAREŠ et HABÁN, 2003; SPURNÝ et RŮŽIČKA, 1999; SPURNÝ, 2003b; SUKUP, 2006; GRMELA, 2008; ČECH, 2005).

3.6.2

Abiotické antropogenní faktory

Tyto faktory, které nepříznivě ovlivňují kvantitativní i kvalitativní stav populace ryb v našich tocích, jsou většinou vyvolány lidskou činností. Všechny důsledky lidské činnosti jsou poté na úkor nejenom rybích společenstev ale i ostatních zástupců fauny a flóry.

3.6.2.1

Klimatické změny

Klimatické změny se projevují extrémními jevy (často suchem), které zásadním způsobem mění průtokové poměry v tocích. Letní minimální průtoky bývají stále kritičtější a déletrvající, záplavy se objevují častěji a jsou intenzivnější (SPURNÝ, 2008). Důsledkem těchto klimatickým změn v podobě sucha a kritických minimálních průtoků je například významné omezení využití odchovných potoků k produkci násad pstruha obecného (nutnost předčasného slovení, významné ztráty).

- 25 -

3.6.2.2

Úbytek přirozených stanovišť, snížení diverzity vodního prostředí

Při regulacích vodních toků dochází ke zkrácení břehové linie, k redukci ekologické rozmanitosti toku (zánik tůněk, tišin), ke zmenšení vodní plochy, k likvidaci břehových porostů, snížení samočisticí schopnosti vody (ADÁMEK et al., 1997). Tato lidská opatření mají poté velký vliv na ztrátu úkrytů. Při ztrátě úkrytů dochází ke zvýšení vnitrodruhové i mezidruhové predace. Například LUSK et al., (1983) popisují u ryb s teritoriálním chováním, že každý jedinec obsazuje vlastní teritorium, v němž nesmí dojít k vizuálnímu kontaktu s jiným jedincem téhož druhu. Jinak dochází ke vzniku sociálního stresu, ke snížení možnosti odpočinku ryb při zvýšeném průtoku vody a také k větší úspěšnosti při predaci rybožravými predátory.

3.6.2.3

a)

Změny hydrologického režimu vodních toků

Napřímením toku, opevněním koryta dochází ke zrychlení odtoku, snížení

celkového objemu vody a k vysoké kulminaci povodňových vln v úsecích pod regulovanými partiemi (ADÁMEK et al., 1997).

b)

Na vodních tocích se vybudovaly a stále budují nerůznější příčné vodní stavby

(ÚN, jezy, stupně, atd.), které zabraňují přirozené migraci ryb (výtěrové i potravní). SPURNÝ (1998b) uvádí, že pstruh obecný dokáže překonat překážku až 1,5 m vysokou. Tedy absolutní většina příčných vodních staveb jsou pro ryby nepřekonatelnou překážkou, a proto se musí budovat rybí přechody. Ovšem tyto rybí přechody musí být funkční. Funkčnost rybích přechodů je třeba posuzovat při různých průtocích, v různých obdobích a s ohledem na poproudové i protiproudové migrace různých druhů ryb (SPURNÝ et al., 2008). Současným významným problémem jsou také různá odběrná zařízení povrchových

vod,

které

slouží

k plnění

různých

hospodářských

účelů

(např. energetickým). Tato odběrná zařízení musí dodržovat při provozu minimální průtok Q300 (SPURNÝ et al., 2008). Minimální průtok, který umožňuje přežití rybího společenstva, považuje KUBÍČEK (1991, cit. SPURNÝ et al., 2008) průtok Q330. Ovšem majitelé především malých vodních elektráren (dále jen MVE) často vůbec

- 26 -

nedodržují stanovené minimální průtoky a vodní tok pod nimi bývá často bez vody, což je z hlediska nejen rybích společenstev zcela nepřípustné. Z hlediska fyziologických procesů ryb jsou velmi důležité jarní a letní povodně, které zajišťují „pročištění koryta“ a mnoho živočichů je na nich existenčně závislých. Údolní nádrže zachycují tyto povodňové vlny a v nadjezích dochází ke zpomalení toku a silnému zanášení koryta. JURAJDA et. al., (2002, cit. SPURNÝ et al., 2008) uvádějí, že na dlouhodobé i krátkodobé záplavy během jarního a letního období jsou citlivá především juvenilní společenstva ryb. Mezi nejdůležitější faktory, které přímo i nepřímo ovlivňují výskyt a početnost rybích společenstev i potravních organismů pstruhových vod jsou fyzikálně – chemické parametry vody (teplota, nasycení vody kyslíkem) a zásadní ekologické faktory, mezi které patří rychlost proudu, výška vodního sloupce, typ a zrnitost substrátu dna (SPURNÝ et al., 2008). Typ a zrnitost substrátu dna je limitující pro úspěšný výtěr především pstruha obecného a lipana podhorního. Dle SPURNÉHO (1998a) pstruh obecný vyžaduje pro úspěšnou inkubaci jiker štěrkovitý substrát zrnitosti lískového až vlašského ořechu, lipan podhorní jemně štěrkovitý až písčitý substrát. Kvalita substrátu taktéž ovlivňuje rozhodujícím způsobem prostorovou distribuci pstruha obecného a lipana podhorního, která se výrazně mění s věkem ryby. Juvenilní jedinci pstruha obecného obvykle vyhledávají mělké okraje toku s pomalým proudem. Starší ryby obývají hlubší širší partie s hrubým substrátem, který jim poskytuje úkryty (SPURNÝ et al., 2008). U lipana podhorního preferují všechny věkové kategorie štěrkový substrát (RILEY et al., 2006, cit. SPURNÝ et al., 2008), ale pro zdárný vývoj juvenilních

jedinců

jsou

rozhodující

příbřežní

partie

s mírným

proudem

(ARMSTRONG et NISLOW, 2006, cit. SPURNÝ et al., 2008).

3.6.2.4

Znečištění vodních toků

Po období poklesu počtu havárií v čistotě vody a snižování jimi působenými škodami v letech 1990 – 1999 dochází v letech 2000 - 2009 opět k nárustu jak frekvence havárií, tak výše způsobených škod (SPURNÝ et al., 2010). Česká republika měla povinnost do 31. 12. 2010 dle směrnice 91/271/EHS vybudovat čistírny odpadních vod (ČOV) pro obce nad 2000 ekvivalentních obyvatel a zajistit odstranění dusíku a fosforu v obcích nad 10000 ekvivalentních obyvatel (https://www.sfzp.cz/).

- 27 -

Česká republika tento požadavek nesplnila. Seznam aglomerací, které ještě nejsou napojeny na ČOV a tedy nesplnily směrnici EU je uveden na stránkách www.eagri.cz. Mezi nejzávažnější látky, které působí toxicky na vodní organismy, patří organické sloučeniny chlóru (např. DDT, PCB), karcinogenní polycyklické uhlovodíky a těžké kovy (SPURNÝ, 1993). Specifické polutanty v ekosystémech toku vyvolávají u ryb chronický stres, narušují přirozenou reprodukci ryb a ovlivňují bezpečnost konzumace ryb z hlediska platných hygienických limitů (SPURNÝ et al., 2002).

3.7

Hospodářsky nejvýznamnější rybí druhy pstruhových revírů v ČR

3.7.1

Salmo trutta m. fario (LINNAEUS, 1758)

Na našem území se původně vyskytovala populace poddruhu Salmo trutta trutta v povodí Labe, Odry a Visly a poddruh Salmo trutta labrax v povodí Dunaje. Jako hlavní rozlišovací znak mezi oběma poddruhy je využíván rozdílný počet žaberních tyčinek na prvním žaberním oblouku, ale jedná se o značně variabilní znak. Zavedení umělého výtěru a převozy odchovaných násad mezi povodími v rámci rybářského hospodaření způsobilo splynutí původních populací těchto poddruhů (SPURNÝ, 1998a). Na území České republiky se vyskytují i dovezené vyšlechtěné populace, které se vyznačují vhodností pro intenzivní výkrm (Kolowrat z Rakouska, italský pstruh) (KOUŘIL et al., 2008). Hlavní potravu pstruha obecného tvoří bentické organizmy (larvy chrostíků, jepic, pošvatek, blešivci). Významný doplněk potravy představuje i náletový hmyz a červi, u větších exemplářů také drobné ryby a žáby (SPURNÝ, 1998a). Pstruh je taktéž kanibalem (ŠIMEK, 1959). V zimě, kdy je teplota vody nízká, aktivita pstruha klesá a vyhledává úkryty v blízkosti dna v pomalu tekoucích vodách a přijímá potravu až do teploty vody 0,8 °C. Hranice mezi letní a zimní aktivitou nastává na rozhraní teploty 8,8 °C (KLEMETSEN et al., 2003). Pstruh obecný je výrazně stanovištní ryba s teritoriálním chováním, která obývá především horní toky řek a podhorské potoky pstruhového a lipanového pásma s chladnou, čistou a dobře prokysličenou vodou (SPURNÝ, 1998a).

- 28 -

Zarybňovací povinnost tímto druhem bývá na jednotlivých rybářských revírech ČRS a MRS plněna z části vysazováním ročka (Po1) o velikosti 10 – 12 cm a z části vysazováním dvouleté násady (Po2) o velikosti okolo 18 cm (ADÁMEK et al., 1997). V současné době se do některých pstruhových revírů vysazuje i Pok, Po1/4, Po

½

a Po3.

Na 1 km i na 1 ha vodního toku se běžně vysazuje i přes 200 ks Po1, nebo 1 ks Po1 na 5 m2 nebo 1 ks Po2 na 10 – 20 m2. Důležité je vysazovat násadu pstruha obecného, ale i ostatních lososovitých druhů ryb rovnoměrně po celé délce toku. Dle ADÁMKA et al., (1997) je vhodné vysazovat násadu pstruha obecného (Po1, Po2) do pstruhových revírů především v jarním období. Větší jedince pstruha obecného je vhodné vysazovat do spodních úseků toku, menší jedince do horních úseků toku, kde nepředpokládáme takový výskyt rybích predátorů. Dle tohoto autora návratnost pstruha obecného všeobecně činí 10 – 20 %. V současné době je aktuálním problémem především nedostatek generačních pstruhů obecných a tedy i nedostatek dostatečného množství násadového materiálu do pstruhových revírů. Odlov odpovídajícího množství generačních ryb ze pstruhových revírů, či chráněných rybích oblastí (dále jen CHRO), které jsou vystaveny mnoha nepříznivým faktorům, je neuspokojivý. Proto se musí hledat nová řešení pro chov generačních pstruhů obecných a co nejúčinnějšího odchovu násad pstruha obecného s následnou, co největší adaptibilitou v novém prostředí (pstruhovém revíru). Mezi možná opatření, která by vedla k lepšímu využití genetického materiálu generačních ryb (menší ztráty během embryonálního a larválního vývoje) je počáteční odchov plůdku pstruha obecného v kontrolovaných podmínkách. PETREK (2009) zjistil, že při odchovu v kontrolovaných podmínkách získaná roční násada pstruha obecného měla úroveň přežití 39,5 % - 72,3 %. Naopak pokud byl odchov realizován ihned v odchovných potocích bez počátečního odchovu v kontrolovaných podmínkách, tak úroveň přežití se pohybovalo v rozmezí 8,85 % - 23,5 %. Na druhou stranu, adaptibilita ryb z extenzivního způsobu hospodaření je vyšší než u ryb chovaných v intenzivních podmínkách.

- 29 -

3.7.2

Thymallus thymallus (LINNAEUS, 1758)

Lipan podhorní se s pstruhem obecným snáší celkem dobře. Nejlepším důkazem toho je zase skutečnost, že obě ryby se vedle sebe udržují v našich vodách od nepaměti (ŠIMEK, 1959). Ovšem na rozdíl od pstruha obecného nevyhledává úkryty a zdržuje se volně nade dnem nebo ve vodním sloupci a má tedy větší nároky na prostor. I když je chladnomilným druhem, je odolnější vůči vyšším teplotám než pstruh obecný a snáší i mírné znečištění. Juvenilní lipani se sdružují do větších hejn, starší jedinci vytvářejí menší skupiny a největší exempláře žijí samotářsky. Lipan se také dobře přizpůsobuje životu ve stojatých vodách, odkud pouze v období výtěru vyplouvá do přítoků. Z hlediska potravní specializace je lipan typický bentofág, který se živí především larvami chrostíků, pakomárů, jepic a také blešivci (SPURNÝ, 1998a). Lipan využívá spíše jemnější, kdežto pstruh hrubší živou potravu. Takže obě ryby se vzájemně doplňují (ŠIMEK, 1959). Lipan taktéž přijímá velmi intenzivně potravu na podzim, na rozdíl od pstruha obecného (ADÁMEK et al., 1997). Do pstruhových rybářských revírů je lipan podhorní vysazován nejčastěji jako jednoletá násada (velikost 10 – 12 cm), výjimečně jako dvouletá násada. Na 1 km i 1 ha toku se vysazuje zhruba 100 ks Li1 (ADÁMEK et al., 1997). Jak uvádí PAVLÍK (2003), nejenom u nás, ale i na Slovensku se provádělo i provádí zarybňování pstruhových revírů lipanem podhorním na podzim, v období září – říjen, při velikosti 6 – 15 cm. SPURNÝ (2003a) doporučuje vysazovat ročka lipana koncem měsíce srpna při velikosti 8 – 12 cm, kdy roček lipana do příchodu zimy ještě o 3 – 4 cm povyroste (lipan přijímá potravu do pozdního podzimu, s ochlazením vody se potravní aktivita dokonce zvyšuje a lipan vytváří výrazné rezervy vnitřnostního tuku pro zimní období) (SPURNÝ, 1998a). Lipan přijímá potravu i v zimě (POKORNÝ et KOUŘIL, 1999). V současné době mnoho rybářských organizací již přechází na jarní vysazování násad lipana podhorního a to především z důvodu toho, že přes zimní období je lipan podhorní vystaven enormní predaci rybožravých predátorů (zejména kormorán velký) a tedy na mnoha revírech se potom jeví podzimní vysazování jako zcela bezúčelné. Velmi důležitá je také pravidelnost vysazování násad lipana podhorního do pstruhových revírů. VÍTEK et SPURNÝ (2006a) uvádějí, že nepravidelnost ve vysazování násad vede často k nestabilitě populací krátkověkých druhů ryb a tedy i lipana podhorního. Dle ADÁMKA et al., (1997) se návratnost lipana podhorního pohybuje mezi 10 – 25 %.

- 30 -

Výskyt lipana podhorního ve pstruhových revírech České republiky nebyl v minulosti nikdy velký. V letech 1948 – 1965 se na našich pstruhových revírech lovilo „jen“ 4070 – 9000 ks lipana podhorního. Je to dáno tím, že přirozená reprodukce lipana podhorního není tolik úspěšná, protože v období tření (dle ADÁMKA et al., 1997 přelom dubna a května, dle SPURNÉHO, 1998a od poloviny května při teplotě vody 7-10 °C) dochází velmi často ke zvýšení průtoků, které zničí vyvíjející se jikry nebo váčkový plůdek. Ztráty během přirozené reprodukce se odhadují na 90 % – 99 %. Nízké přežití je výrazně eliminováno metodou umělého výtěru, inkubací jiker a odchovem plůdku v líhních (POKORNÝ et KOUŘIL, 1999). Proto, když se začalo s postupným uplatňováním umělého výtěru, tak se populace lipana podhorního mnohonásobně zvětšily. SPURNÝ (1998a) uvádí, že první umělý výtěr lipana podhorního v České republice se uskutečnil v roce 1874. Dle ADÁMKA et al., (1997) se umělý výtěr začal postupně uplatňovat v šedesátých letech dvacátého století a právě v těchto letech se populace lipana podhorního mnohonásobně zvětšily. Tím pádem i úlovky sportovních rybářů byly vyšší (podle citovaného autora se v roce 1986 ulovilo ve pstruhových revírech České republiky 96 840 ks Li). Obrovskou nevýhodou umělého výtěru lipana podhorního je velká povýtěrová mortalita generačních ryb. SPURNÝ (1998a) přisuzuje povýtěrovou mortalitu k biologickým vlastnostem daného druhu. Lipan je krátkověká ryba a právě krátkověkost je spojována s následky výtěru (výtěr pro lipana představuje vysokou stresovou zátěž spojenou s vyčerpáním). Vlivem zvýšené hormonální aktivity dochází k oslabení imunity organizmu a zhoršení baktericidní funkce kožního slizu. Proto velká část ryb po výtěru povrchově silně zaplísní a uhyne. Jako hlavní důvod vysoké povýtěrové mortality generačních ryb lipana podhorního uvádí RANDÁK (2002) vlastní manipulaci s nimi v průběhu výtěrového období. Podle tohoto autora se povýtěrová mortalita zjišťována po 5 měsících pohybovala podle různých hormonálních přípravků od 54 % (samice) do 86,4 % (samice při aplikaci hypofýzy). Dle KUPKY (1967, cit. LIBOSVÁRSKÝ et al., 1971) lze snížit povýtěrovou mortalitu generačních ryb lipana podhorního vhodnou aplikací antibiotik a protiplísňových koupelí. V současné době se uplatňuje především intenzivní odchov ročka lipana podhorního. NIESLANÍK (2003) uvádí růstové schopnosti lipana při intenzivním odchovu v jednotlivých letech: Li1: 8 – 12 cm, Li2: 14 – 18 cm, Li3: 20 – 25 cm, Li4: 30 – 35 cm, Li5 nad 35 cm. Taktéž zmiňuje, že lipan podhorní v dobrých podmínkách

- 31 -

(např. v nádržích) vykazuje velmi dobré růstové schopnosti, které se mohou výrazně odlišovat od průměru. Při současném rybářském tlaku na pstruhové revíry, stále dokonalejším rybářským vybavením sportovních rybářů a také rostoucím vlivem rybožravých predátorů a dalších nejrůznějších faktorů (viz kapitola 3.6) je rozšíření populace lipana podhorního (taktéž pstruha obecného) v České republice zcela závislé na umělém výtěru. V současné době je ale výskyt lipana podhorního v revírech ČRS a MRS více než katastrofální. I přes zavedený umělý výtěr úlovky lipana podhorního činily v roce 2009 na revírech ČRS a MRS jen 13 522 ks (v porovnání s úlovky před rokem 1970 je množství úlovků v roce 2009 zhruba dvojnásobně vyšší).

3.7.3

Oncorhynchus mykiss (WALBAUM, 1792)

Pstruh duhový se stále více uplatňuje pro zarybňování pstruhových rybářských revírů. A bude se uplatňovat i nadále, pokud se stavy pstruha obecného a lipana podhorního v našich tocích nezlepší. Je velmi vhodný pro zarybnění stojatých pstruhových vod (ADÁMEK et al., 1997). Do pstruhových revírů bývá vysazován nejčastěji pstruh duhový druhé věkové kategorie, tedy v tržní velikosti. Jak uvádí PAVLÍK (2003), tak vysazování pstruha duhového má význam především v údolních nádržích, v jim podobných uzavřených vodách a ve vodnatějších řekách, odkud tato ryba neuniká, anebo systémem „put and také“ jedinci v lovné velikosti před zahájením pstruhové sezóny. Dle ADÁMKA et al.,(1997) se návratnost pstruha duhového pohybuje v rozmezí 20 – 40 %.

3.7.4

Salvelinus fontinalis (MITCHILL, 1814)

Siven americký bývá vysazován jako další geograficky nepůvodní rybí druh do pstruhových revírů. Je vhodný především pro zarybnění revírů s nízkým pH a také do stojatých vod a regulovaných úseků toků (ADÁMEK et al., 1997). Dle DYKA et DYKOVÉ (1965, cit. LIBOSVÁRSKÝ et al., 1971) mu vyhovují stanoviště s rychle proudící vodou (0,5 – 2 m/s), hlubokou do 0,5 m a tvrdším dnem. Dle ADÁMKA et al., (1997) siven americký v našich vodách konkuruje pstruhovi obecnému, a jelikož se výtěrové období u nás překrývá se pstruhem obecným, mohou v našich tekoucích

- 32 -

vodách vznikat kříženci (Salmo trutta morpha fario x Salvelinus fontinalis), kteří vynikají ostře meandrovitou kresbou na těle a absencí červených skvrn. Podle tohoto zbarvení jsou označováni jako "tygrovité ryby" a jsou dále neplodní (SPURNÝ, 1998a). Dle ADÁMKA et al., (1997) by se měly pstruhové revíry zarybňovat ročkem sivena ve velikosti 10 – 12 cm. V současné době se vysazuje sivena americký v podobě tržní ryby, nejčastěji ve velikosti dvouleté násady. Zmíněný autor uvádí, že kusová návratnost sivena amerického nedosahuje ani 10 %.

- 33 -

4

METODIKA 4.1

Sběr dat z hospodářské evidence rybářských revírů

Podrobná analýza byla zpracována z dostupných podkladů hospodářské evidence všech pstruhových revírů Jihočeského územního svazu, Výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko a Moravského rybářského svazu. Za sledované období 2000 – 2010 bylo zpracováno ve třech zájmových svazech celkem 216 pstruhových revírů o výměře 1853 ha (v JÚS bylo zpracováno 49 pstruhových revírů, z toho 6 revírů vzniklo nebo zaniklo během jedenáctiletého sledovaného období; ve VÚS Ostrava bylo zpracováno 104 pstruhových revírů, z toho 13 revírů vzniklo nebo zaniklo během jedenáctiletého sledovaného období a v MRS bylo zpracováno 63 pstruhových revírů, z toho 9 revírů vzniklo nebo zaniklo během jedenáctiletého sledovaného období) JÚS v Českých Budějovicích byl zahrnut do zpracování této diplomové práce z důvodu, že výměra pstruhových revírů tohoto svazu je v porovnání se všemi ostatními svazy čtvrtá nejnižší. Ale atraktivita pstruhových vod JÚS je určitě mnohonásobně větší, než v územních svazech s první až třetí nejnižší výměrou pstruhových vod. JÚS byl vybrán také proto, že má poměrně přísně nastavená pravidla rybolovu. VÚS v Ostravě byl vybrán jako subjekt s největší výměrou a počtem pstruhových revírů v České republice a je zde dosahováno největšího množství ulovených pstruhů obecných v rámci ČRS. MRS v Brně byl zahrnut do této analýzy především z důvodu, že působnost tohoto svazu je v kraji naší univerzity, která úzce spolupracuje s MRS (pstruhové revíry MRS slouží jako podklad pro vypracování nejrůznějších bakalářských, diplomových, disertačních a mnoha dalších prací). Údaje o počtu a výměře revírů jednotlivých územních svazů ČRS a MRS jsou uvedeny v příloze diplomové práce (příloha 1). Údaje porovnávající množství úlovků vybraných lososovitých druhů ryb sportovními rybáři v jednotlivých územních svazech ČRS a MRS jsou uvedeny v příloze této práce (přílohy 2 - 5). Mezi

primární

podklady

k vyhotovení

všech

analýz,

tabulek,

grafů

a statistického vyhodnocení dat byly použity sumární údaje jednotlivých revírů o úlovcích a vysazovaných násadách lososovitých ryb.

- 34 -

Sumární údaje o úlovcích ze všech tří sledovaných svazů v jednotlivých letech 2000 – 2010 byly poskytnuty v kusovém a hmotnostním vyjádření dle kategorií: pstruh obecný, lipan podhorní, pstruh duhový a siven americký. Údaje o počtu vysazovaných násad ze všech tří sledovaných svazů v jednotlivých letech 2000 – 2010 byly k dispozici jen v kusovém vyjádření dle zmíněných kategorií ryb. Údaje o množství vysazovaných násad do pstruhových revírů byly dodány z JÚS a VÚS Ostrava ve věkových kategoriích Po2, Li1, Pd2 a Si2. Ve VÚS Ostrava byly na třech revírech (Bělá jesenická 1, Černý potok 1, Ondřejnice 2) v roce 2010 hlášeny údaje o zarybnění také ve věkové kategorii Po1/4 a Po2. Údaje z těchto tří revírů v roce 2010 však nebyly přepočteny z Po1/4 na Po2 – přesné údaje o Po1/4 nebyly k dispozici, proto tyto revíry byly z prováděné kategorizace pstruhových revírů vyřazeny. V JÚS byly uvedeny taktéž údaje o zarybnění nejenom Po2, ale v jednotlivých letech 2000 – 2008 se také zarybňovalo plůdkem Po1/4. Zarybnění Po1/4 činilo 5% celkového zarybnění pstruhem obecným (max. 10 000 ks ročně – přesné údaje o množství zarybnění Po1/4 v letech 2000 - 2008 jsem neměl k dispozici, proto se počítá s nepřesností). Údaje o zarybnění v MRS byly dodány odděleně pro jednotlivé věkové kategorie Po, Pd, Li a Si, a proto byly přepočítány dle koeficientů uvedených ve vyhlášce č. 197/2004 na stejné věkové kategorie (Po2, Li1, Pd2 a Si2) jako v JÚS a VÚS Ostrava. Další údaje, které byly k dispozici pouze od MRS (2000 – 2010) a JÚS (od roku 2005), jsou hodnoty o počtu docházek (rybářském tlaku) na jednotlivé pstruhové revíry. Ve VÚS Ostrava nebyly údaje o počtu docházek k dispozici. Veškeré údaje o kusovém a hmotnostním množství úlovků, kusovém množství vysazovaných násad a počtu docházek v letech 2000 – 2010 ze sledovaných oblastí byly přepočteny na jeden hektar vodní plochy, aby bylo možné vybrané pstruhové revíry mezi sebou porovnávat. Výsledné údaje o úlovcích a vysazovaných násadách sledovaných druhů lososovitých ryb jsou zpracovány pro pstruhové revíry JÚS, VÚS Ostrava a MRS ve formě grafů i tabulek samostatně.

4.2

Statistické zpracování údajů

Data o revírech byla hodnocena vícerozměrnými statistikami založenými na korelační matici, především metodou hlavních komponent (PCA) a faktorovou analýzou (FA). Po nalezení nejvhodnějšího kriteria pro hodnocení revírů byly

- 35 -

porovnány jednotlivé územní svazy jednofaktorovou analýzou variance (ANOVA). Revíry, u kterých byly uvedeny neúplné údaje (chybějící data za tři a více let), byly z hodnocení vyřazeny (celkem 16 revírů, šest JÚS, šest VÚS Ostrava a čtyři MRS – přehled nehodnocených revírů je uveden v příloze diplomové práce – příloha 9) Jako vstupní data pro vícerozměrné metody byly použity mediány jednotlivých parametrů (kusových a hmotnostních úlovků a množství násad – tzv. vstupní proměnné) za období let 2000-2010. Medián lze považovat za vhodnější střední hodnotu díky své robustnosti, a to vzhledem k nenormální distribuci hodnot v rámci jednotlivých let (MELOUN et MILITKÝ., 2006). Z mediánů byla tedy vytvořena matice o 12 sloupcích (vstupní proměnné) a 200 řádcích (jednotlivé revíry). Před vlastní aplikací vícerozměrných metod byla posouzena vzájemná korelovanost proměnných na základě analýzy párových Pearsonových korelačních koeficientů. Významnost těchto koeficientů byla testována pro p < 0,05 (tzn. pro 95 % pravděpodobnost). Z důvodu výskytu statisticky významných proměnných mohlo být provedeno vícerozměrné statistické vyhodnocení dat. V rámci vícerozměrného statistického vyhodnocení dat byla nejdříve použita metoda PCA (tzv. metoda hlavních komponent). Výstupy byly sumarizovány ve formě podvojných grafů (tzv. biplotů) znázorňujících revíry v závislosti na úrovni znaků (úlovky a násady) při projekci do prvních dvou hlavních komponent, které jsou vždy lineární kombinací všech zkoumaných znaků. Poté byly po prosté rotaci Varimax (faktorové zátěže) vyhodnoceny faktorovou analýzou faktorově čisté znaky. Výčet faktorových zátěží hlavních komponent je uveden v příloze 6. V příloze 7 jsou uvedeny tři nejvýznamnější faktory, které popisují převážnou část variability. Na základě faktorových zátěží hlavních komponent byla vypočítaná faktorová skore jednotlivých revírů. Faktorová skore revírů byla použita jako kritéria pro vyhodnocení revírů z hlediska jejich kvality vztažené k úlovkům a úrovni vysazování násad. Jedná se o vstupní hodnoty, ze kterých je třeba vycházet při tvorbě žebříčku nejlepších a nejhorších pstruhových revírů. Na základě vážených faktorových skore, ke kterým byla přiřazena významnost kritéria faktorů, byl vytvořen žebříček nejlepších a nejhorších revírů (pozn. žebříček nejlepších a nejhorších revírů nebyl sestaven jen dle úlovků a násad pstruha obecného a lipana podhorního, ale i dle pstruha duhového a sivena amerického. Pouze na Po a Li, jakožto prioritní druhy ryb, byla kladena větší statistická významnost) – viz příloha 6. Na závěr byly testovány pomocí analýzy

- 36 -

variance (ANOVA) a pomocí Scheffeho mnohonásobného porovnávání rozdíly mezi JÚS, VÚS Ostrava a MRS. V příloze této diplomové práce jsou také uvedeny zpracované údaje o různých legislativních rozdílech, nařízeních a opatřeních všech tří porovnávaných svazů v letech 2000 – 2010, které významně ovlivňují především množství přivlastněných úlovků sportovními rybáři a tím i významně celkové hodnocení porovnávaných svazů a jejími obhospodařovanými pstruhovými revíry (přílohy 11 - 15). Údaje o těchto rozdílech byly získány z bližších podmínek výkonu rybářského práva hodnocených svazů.

- 37 -

VÝSLEDKY

5 5.1

Vývoj výměry pstruhových revírů ve třech sledovaných svazech

V JÚS, VÚS Ostrava a v MRS klesla výměra pstruhových revírů k roku 2010 oproti roku 2000 o 3 % (tj. o 60 ha). Pokles plochy v těchto letech byl způsoben správním opatřením, kdy MZe přeřadilo pstruhové revíry (většinou rybničního charakteru) mezi revíry mimopstruhové. Nejdramatičtější pokles výměry pstruhových vod byl zaznamenaný v JÚS: meziročně klesla výměra pstruhových vod o 2,7 ha (k roku 2010, oproti roku 2000, o 27,2 ha). O něco méně výrazný pokles pstruhových vod byl zaznamenán ve VÚS Ostrava, meziročně stejně jako v JÚS, o 2,7 ha (ale k roku 2010, oproti roku 2000, poklesla výměra o 26,8 ha). Nejmenší pokles pstruhových vod byl zaznamenaný v MRS, meziročně pouze o 0,6 ha (k roku 2010, oproti roku 2000, pokles o 5,6 ha). Průměrná výměra pstruhových revírů za období let 2000 – 2010 byla v JÚS 399 ha, ve VÚS Ostrava 928,6 ha a v MRS 526 ha. Podrobný vývoj výměry pstruhových revírů je uveden v Grafu 1.

Graf 1: 1200 1000

Vývoj výměry P revírů v JÚS, MRS a VÚS Ostrava v průběhu let 2000 - 2010

929,3

902,5

532,3

526,7

424,7

397,48

800 ha 600

400 200

JÚS

MRS

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

- 38 -

VÚS Ostrava

5.2

Celková úroveň zarybnění a množství úlovků lososovitých ryb v rámci sledovaných svazů

5.2.1

Úroveň zarybnění

V letech 2000 – 2010 bylo vysazeno do pstruhových revírů JÚS, MRS a VÚS Ostrava více než 10,5 mil. ks vybraných lososovitých druhů ryb. Úroveň zarybnění byla nejvyšší u pstruha obecného, celkem ho bylo vysazeno více než 5,73 mil. ks. Lipana podhorního se vysadilo do pstruhových revírů zhruba 2,78 mil. ks. Pstruha duhového a sivena amerického se vysadilo do pstruhových revírů podstatně méně, Pd více než 1,8 mil. ks a Si zhruba 259 tis. ks. (viz Graf 2).

Graf 2: Procentický (kusový) podíl násad lososovitých ryb v JÚS, MRS a VÚS Ostrava (kumulativně za období 2000 - 2010) 2,4% 26,3%

54,2% 17,1%

Po

Pd

Li

Si

Úroveň zarybnění vybranými druhy lososovitých ryb v JÚS, VÚS Ostrava a v MRS v letech 2000 – 2010 je uvedena v Grafu 3. V JÚS bylo ve sledovaném jedenáctiletí do pstruhových revírů průměrně vysazeno 531 ks/ha/rok Po, Pd, Li a Si (celkem 2 331 000 ks/11 let). Jihočeský územní svaz, jakožto svaz s nejmenší výměrou pstruhových revírů, vykazuje největší úroveň zarybnění pstruhem duhovým a sivenem americkým a druhé největší zarybnění lipanem podhorním. Zarybnění pstruhem obecným je zkreslené (v jednotlivých letech 2000 – 2008 se zarybňovalo násadou Po1/4, což činilo 5% celkového zarybnění (max. 10 000 ks ročně) - údaje o množství zarybnění Po1/4 mi nebyly k dispozici, proto se počítá s chybou).

- 39 -

V MRS bylo v letech 2000 – 2010 průměrně vysazeno do pstruhových vod 593 ks/ha/rok vybraných druhů lososovitých ryb (celkem 3 433 000 ks/11 let). Moravský rybářský svaz, jakožto občanské sdružení s druhou největší výměrou pstruhových revírů, vykazuje největší úroveň zarybnění ve sledovaném jedenáctiletí u pstruha obecného a lipana podhorního. Zarybnění pstruhem duhovým je nejnižší a sivenem americkým druhé nejvyšší v rámci porovnávaných svazů. Do pstruhových revírů VÚS Ostrava bylo ve sledovaném jedenáctiletém období průměrně vysazeno do pstruhových revírů 472 ks/ha/rok vybraných druhů lososovitých ryb (celkem 4 817 000 ks/11 let). VÚS Ostrava, který obhospodařuje největší množství pstruhových revírů, vykazuje nejnižší úroveň zarybnění lipanem podhorním a sivenem americkým. Zarybnění pstruhem obecným a duhovým je druhé nejvyšší. Výše zarybnění pstruhem obecným je ve VÚS Ostrava zkreslené (v revírech Bělá jesenická 1, Černý potok 1, Ondřejnice 2 se zarybňovalo v roce 2010 celkem 228 254 ks Po2 a Po1/4)

Graf 3:

Úroveň zarybnění lososovitými rybami v JÚS, MRS, VÚS Ostrava z let 2000 - 2010

350 300 250 ks/ha

200

150

301

284

250 203

Po

121 134

80

78

100 50

26

11

100

8

Pd Li Si

0 JÚS

*

MRS

VÚS Ostrava

průměrné hodnoty s chybovými úsečkami vyjádřené s 5 % chybou

5.2.2

Množství úlovků

V úlovcích sportovních rybářů převládal v letech 2000 – 2010 ze pstruhových revírů JÚS, MRS a VÚS Ostrava se zhruba 685 000 ks (241 000 kg) pstruh duhový, dále zhruba s 671 000 ks (178 000 kg) pstruh obecný, se 123 000 ks (38 500 kg) lipan podhorní a s 56 000 ks (17 500 kg) siven americký. Celkem bylo uloveno ve sledovaném jedenáctiletí ve třech sledovaných svazech 1 534 000 ks (475 000 kg)

- 40 -

vybraných druhů lososovitých ryb. Kusové množství úlovků pstruha duhového a pstruha obecného je víceméně na stejné úrovni, ale z hlediska hmotnosti úlovků jasně převládá pstruh duhový (viz Graf 4 a Graf 5).

Graf 4:

Procentický (kusový) podíl úlovků lososovitých ryb v JÚS, MRS a VÚS Ostrava (kumulativně za období 2000 - 2010) 8,0%

3,6% 43,7%

44,6%

Po

Graf 5:

Pd

Li

Si

Procentický (hmotnostní) podíl úlovků lososovitých ryb v JÚS, MRS a VÚS Ostrava (kumulativně za období 2000 - 2010) 8,2%

3,8% 37,4%

50,6%

Po

Pd

Li

Si

Celkové množství ulovených lososovitých ryb sportovními rybáři z JÚS, MRS a VÚS Ostrava dokumentuje Graf 6. Množství ulovených ryb je ovlivněné také nastavenou, v průběhu jedenácti let, měnící se legislativou jednotlivých svazů (přílohy 11 – 15) V JÚS bylo v letech 2000 – 2010 průměrně uloveno ze pstruhových revírů 62 ks/ha/rok vybraných druhů lososovitých ryb (celkem 274 108 ks/11 let). Jihočeský územní svaz vykazuje druhé největší množství úlovků pstruha duhového a nejvyšší množství úlovků sivena amerického, čímž kompenzuje sportovním rybářům velmi nízké

- 41 -

úlovky především lipana podhorního (nejnižší úlovky Li), které jsou dány přísně zavedenou legislativou (od roku 2005 zavedená míra Li 40 cm). Množství úlovků pstruha obecného je v JÚS nejnižší (nejmenší výměra P revírů). V Moravském rybářském svazu bylo sportovními rybáři v letech 2000 – 2010 průměrně uloveno 119 ks/ha/rok Po, Pd, Li a Si (celkem 685 913 ks/11 let). Největší množství úlovků sportovních rybářů vykazuje MRS, který má ze tří porovnávaných svazů nejméně komplikovaná pravidla rybolovu. Vykazuje největší množství úlovků pstruha obecného (největší zarybnění), pstruha duhového (3. největší zarybnění) a lipana podhorního (největší zarybnění). Ve Výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko bylo v letech 2000 – 2010 průměrně uloveno 56 ks/ha/rok vybraných druhů lososovitých ryb (celkem 574 188 ks/11 let). VÚS Ostrava vykazuje druhé největší množství úlovků pstruha obecného (2. největší zarybnění) a lipana podhorního (3. největší zarybnění). Úlovky pstruha duhového a sivena amerického jsou nejnižší (zarybnění pstruhem duhovým 2. nejvyšší, sivenem americkým 3. nejvyšší).

Graf 6:

Úroveň úlovků lososovitých ryb v JÚS, MRS, VÚS Ostrava z let 2000 - 2010

60 50

53 52 45

40

ks/ha 30 20 10

Po

31

Pd

18 10

10 1

6

3

Li

6 1

Si

0 JÚS

*

MRS

VÚS Ostrava

průměrné hodnoty s chybovými úsečkami vyjádřené s 5 % chybou

5.2.3

Sumarizace úrovně zarybnění a množství úlovků ve sledovaných svazech

Pstruhové revíry, které vykazují největší úroveň zarybnění či největší množství úlovků sportovních rybářů dokumentuje tabulka v příloze diplomové práce (příloha 8). V tabulce je uvedeno vždy 10 nejlepších revírů z daného svazu pro daný druh lososovité

- 42 -

ryby. Jak je z tabulek patrné, tak ne vždy výše úlovků odpovídá i výši zarybnění a naopak. Například nejvyšší množství úlovků lipana podhorního ve VÚS Ostrava na revíru 473 075 dosahuje 28 ks/ha, ale výše zarybnění je v celkovém pořadí až 23. (126 ks/ha). Na pstruhových revírech JÚS a VÚS Ostrava nelze vyhodnotit tlak na pstruhové revíry ve sledovaném jedenáctiletí a nelze tedy i odvodit, zda je zarybňování revírů dostatečné. Údaje o rybářském tlaku na 10 nejlepších pstruhových revírech MRS jsou uvedeny taktéž v příloze diplomové práce (příloha 8).

5.2.3.1

Úroveň zarybňování hodnocených revírů

Celková úroveň zarybnění vybranými druhy lososovitých ryb v JÚS, VÚS Ostrava a v MRS se zvýšila k roku 2010 oproti roku 2000 o 22 % (tj. o 355 ks/ha). Ve sledovaném jedenáctiletí se zvýšila úroveň zarybnění pstruhem obecným o 15 % (tj. o 131 ks/ha) a lipanem podhorním o 69 % (tj. o 232 ks/ha), a také pstruhem duhovým o 1 % (tj. o 2 ks/ha) Naopak zarybnění sivenem americkým se snížilo k roku 2010 oproti roku 2000 o 20 % (tj. o 10 ks/ha). V jednotlivých svazech se zvýšila úroveň zarybnění Po, Pd, Li a Si k roku 2010 oproti roku 2000 v JÚS o 0,55 % (tj. o 3 ks/ha), v MRS o 43 % (tj. o 230 ks/ha) a VÚS Ostrava o 24 % (tj. o 122 ks/ha).

Graf 7:

Vývoj zarybnění vybranými druhy lososovitých ryb v porovnávaných svazech v letech 2000 - 2010

1200 1000

1034

903

800 ks/ha 600

400

334

Po

296

Pd Li

200 0

566

51

294

41

Si

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.2.3.2

Množství úlovků z hodnocených revírů

Úlovky sportovních rybářů ve pstruhových revírech JÚS, VÚS Ostrava a MRS ve sledovaném jedenáctiletí poklesly k roku 2010 oproti roku 2000 o 42 %

- 43 -

(tj. o 126 ks/ha). Ke zvýšení úlovků sportovních rybářů došlo jen v případě sivena amerického, a to o 25 % (tj. o 2 ks/ha). Největší pokles byl zaznamenaný u lipana podhorního, jehož úlovky poklesly k roku 2010 oproti roku 2000 o 81 % (tj. o 24 ks/ha). Úlovky pstruha obecného se snížily k roku 2010 oproti roku 2000 o 66 % (tj. o 97 ks/ha). Sportovní rybáři také ulovili méně pstruha duhového, a to o 8 % (tj. o 9 ks/ha). V JÚS poklesly úlovky Po, Pd, Li a Si ze pstruhových revírů k roku 2010 oproti roku 2000 o 49 % (tj. o 39 ks/ha), ve VÚS Ostrava o 64 % (tj. o 54 ks/ha) a v MRS o 25 % (tj. o 33 ks/ha).

Graf 8:

Vývoj úlovků vybraných druhů lososovitých ryb v porovnávaných svazech v letech 2000 - 2010

200 147 150 ks/ha 100

107 116

0

Pd

50

29

50

Po

Li

10 8

5

Si

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.2.4

Vyhodnocení sledovaných svazů z hlediska úrovně zarybnění a množství úlovků

Výbor územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko, jakožto územní svaz s největší výměrou obhospodařovaných P revírů, vykazuje o 17 ks/ha nižší zarybnění pstruhem obecným než Moravský rybářský svaz. Dále zarybnění lipanem podhorním je o 34 ks/ha nižší než v JÚS a o 103 ks/ha nižší než v MRS, přitom má JÚS o 529,6 ha a MRS o 403 ha méně pstruhových vod. Přestože Moravský rybářský svaz vykazuje největší zarybnění pstruhem obecným a lipanem podhorním, tak vykazuje oproti VÚS Ostrava jen o 2 ks/ha nižší zarybnění pstruhem duhovým. Jelikož nelze vyhodnotit rybářský tlak na pstruhové revíry VÚS Ostrava, tak lze těžko doporučit vhodná opatření.

- 44 -

Vývoj úrovně zarybnění a množství úlovků pstruha

5.3

obecného Jihočeský územní svaz

5.3.1

V JÚS se zvýšila úroveň zarybnění pstruhem obecný k roku 2010 oproti roku 2000 o 2,7 % (tj. o 7 ks/ha). Zarybnění bylo realizováno v rozpětí 86 575 – 118 387 ks. Ve sledovaném jedenáctiletém období bylo průměrně vysazeno 99 574 ks/rok (250 ks/ha/rok) pstruha obecného. Množství úlovků pstruha obecného se pohybovalo ve pstruhových revírech JÚS ve sledovaném jedenáctiletí v rozmezí 1 835 - 6 643 ks. Úlovky pstruha obecného k roku 2010 oproti roku 2000 klesly o 69 % (tj. o 11 ks/ha). Průměrně bylo uloveno 4 145 ks/rok (10 ks/ha/rok); 1 172,3 kg/rok (2,94 kg/ha/rok) pstruha obecného. Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 283 g. Návratnost úlovků se pohybovala v letech 2000 – 2010 v rozmezí 2 – 7 %.

Graf 9: 350

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Po v revírech JÚS v letech 2000 - 2010

300 250 ks/ha

200 150

násady

100

úlovky

50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

*

do roku 2008 se zarybňovalo také násadou Po 1/4 (max. 10 000 ks ročně), která tvořila v jednotlivých letech max. 5 % celkového zarybnění pstruhem obecným

5.3.2


Úroveň zarybnění má vzrůstající tendenci a množství vysazeného pstruha obecného vzrostlo k roku 2010 oproti roku 2000 o 45 % (tj. o 145 ks/ha). Pstruhové

- 45 -

revíry byly zarybněny pstruhem obecným v rozmezí 196 998 – 300 307 ks. Průměrně bylo vysazeno ve sledovaném jedenáctiletí 263 415 ks/rok (284 ks/ha/rok) Po. Ve VÚS Ostrava poklesy úlovky pstruha obecného k roku 2010 oproti roku 2000 o 78 % (tj. o 42 ks/ha). Sportovní rybáři lovili pstruha obecného v revírech VÚS Ostrava v množství 11 057 – 50 540 ks. Průměrně bylo za období 2000 – 2010 uloveno 28 862 ks/rok (31 ks/ha/rok); 7 239 kg/rok (7,80 kg/ha/rok). Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 251 g. Návratnost úlovků činila 3 – 17 %.

Graf 10:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Po v revírech VÚS Ostrava v letech 2000 - 2010

500 400 300 ks/ha

200

násady

100

úlovky

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

* na revírech Bělá jesenická 1, Černý potok 1 a Ondřejnice 2 se zarybňovalo v roce 2010 celkem 228 254 ks Po2 a Po1/4

5.3.3


V MRS poklesla úroveň zarybnění pstruhových revírů pstruhem obecným k roku 2010 oproti roku 2000 o 6,5 % (tj. o 21 ks/ha). Zarybnění pstruhem probíhalo na úrovni 132 012 – 188 140 ks. Ve sledovaném jedenáctiletí bylo průměrně do revírů Moravského rybářského svazu vysazeno 158 193 ks/rok (301 ks/ha/rok). V MRS kleslo množství úlovků mezi lety 2000 – 2010 o 56 % (tj. o 43 ks/ha). Sportovní

rybáři

lovili

pstruha

obecného

v jedenáctiletém

období

v rozpětí

17 324 – 47 141 ks. Průměrně bylo uloveno 27 987 ks/rok (53 ks/ha/rok); 7 738 kg/rok (14,71 kg/ha/rok) pstruha obecného. Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 277 g. Návratnost úlovků dosahovala v letech 2000 – 2010 rozmezí 10 – 25 %.

- 46 -

Graf 11:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Po v revírech MRS v letech 2000 - 2010

400 350 300 250 ks/ha 200 150 100 50 0

násady úlovky

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.3.4


Vývoj zarybnění je patrný z Grafu 12. VÚS Ostrava, jakožto územní svaz s největší výměrou pstruhových revírů má nižší úroveň zarybnění než MRS (výměra P revírů je o 403 ha nižší než u VÚS Ostrava). Dokonce od roku 2005 vykazuje vyšší úroveň zarybnění i JÚS, který obhospodařuje o 530 ha méně revírů než VÚS Ostrava. Nárůst zarybnění v roce 2010 ve VÚS Ostrava je dán především zkreslenými údaji ze třech revírů (Ondřejnice 2, Černý potok 1, Bělá jesenická 1), kde se zarybňovalo i Po1/4. V JÚS a VÚS Ostrava došlo v jedenáctiletém období k meziročnímu nárůstu vysazovaných násad pstruha obecného, v JÚS o 0,7 ks/ha, ve VÚS Ostrava o 14,5 ks/ha (do roku 2009 pokles o 6 ks/ha). Pouze v MRS je zaznamenán zanedbatelný meziroční pokles vysazovaných násad, a to o 2 ks/ha. Údaje o zarybnění v JÚS jsou taktéž zkreslené (do roku 2008 se zarybňovalo také násadou Po1/4, která tvořila max. 5 % celkového zarybnění (max. 10 000 ks ročně) pstruhem obecným.

- 47 -

Graf 12:

Trend úrovně zarybnění Po v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 - 2010

500 400 300 ks/ha

200

468 323

301

322 258

265

JÚS

MRS

100

VÚS Ostrava

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Vývoj úlovků je patrný z Grafu 13. Ve všech třech svazech je zaznamenán výrazný pokles úlovků pstruha obecného. Nejdramatičtější meziroční pokles úlovků vykazuje VÚS Ostrava, a to o 4,2 ks/ha (o 3 948 ks); o 0,9 kg/ha a MRS o 4,3 ks/ha (o 2 324 ks); o 1 kg/ha. JÚS vykazuje pokles úlovků o pouhých 1,1 ks/ha (o 481 ks); o 0,3 kg/ha. Každopádně ve všech třech svazech je úbytek úlovků pstruha obecného velmi nápadný i přes rostoucí úroveň zarybnění. Úlovky pstruha obecného ve pstruhových revírech JÚS, VÚS Ostrava a v MRS představují 54 % všech úlovků v ČRS a MRS. V rámci jen ČRS představují úlovky pstruha obecného z JÚS a VÚS Ostrava 39 % všech úlovků.

Graf 13:

Trend vývoje úlovků Po v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 - 2010

100 90 80 60 ks/ha

77

77 54

51

JÚS 50

40

51 40

47 31

20 0

16

15

15

16

11

51

43

48

35

24 9

17 8

24

20

8

7

MRS 33

34

15 5

12 5

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

- 48 -

VÚS Ostrava

5.4

Vývoj úrovně zarybnění a množství úlovků lipana podhorního Jihočeský územní svaz

5.4.1

Úroveň zarybnění lipanem podhorním klesla k roku 2010 oproti roku 2000 o 2,3 % (tj. o 3 ks/ha). Lipan podhorní byl vysazen do revírů JÚS v letech 2000 – 2010 v množství 42 018 – 63 989 ks. Průměrně bylo vysazeno 53 602 ks/rok (134 ks/ha/rok) lipana podhorního. Množství úlovků lipana podhorního kleslo k roku 2010 oproti roku 2000 o 97% (tj. o 4 ks/ha). Úlovky lipana podhorního se pohybovaly ve sledovaném jedenáctiletí v rozpětí 42 - 1 581 ks. Průměrně bylo uloveno na revírech JÚS 425 ks/rok (1 ks/ha/rok); 146,9 kg/rok (0,37 kg/ha/rok) Li. Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 346 g. Návratnost úlovků lipana podhorního dosahovala 0,08 – 3 %.

Graf 14:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Li v revírech JÚS v letech 2000 - 2010

200 150 ks/ha 100

násady

50

úlovky

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.4.2


Úroveň zarybnění lipanem podhorním se ve pstruhových revírech VÚS Ostrava zvýšila k roku 2010 oproti roku 2000 o 14 % (tj. o 11 ks/ha). Zarybnění lipanem podhorním se realizovalo v rozpětí 67 552 – 145 699 ks. Průměrně bylo vysazeno 92 556 ks/rok (100 ks/ha/rok) lipana podhorního.

- 49 -

Množství úlovků v roce 2010 se snížilo oproti roku 2000 o 90 % (tj. o 9 ks/ha). Úlovky lipana se pohybovaly v letech 2000 – 2010 v rozmezí 1 110 – 9 870 ks. Průměrně bylo uloveno 5 327 ks/rok (6 ks/ha/rok); 1 633 kg/rok (1,76 kg/ha/rok) lipana podhorního. Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 307 g. Návratnost úlovků lipana podhorního byla v jedenáctiletém období v rozmezí 1 – 13 %.

Graf 15:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Li v revírech VÚS Ostrava v letech 2000 - 2010

200 150 ks/ha 100

násady

50

úlovky

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.4.3


Úroveň zarybnění lipanem podhorním se zvýšila k roku 2010 oproti roku 2000 o 174 % (tj. o 223 ks/ha). Zarybnění lipanem podhorním bylo realizováno v rozpětí 56 528 – 185 073 ks. Průměrně bylo vysazeno 106 577 ks/rok (203 ks/ha/rok) lipana podhorního. Množství úlovků v roce 2010 kleslo vůči roku 2000 o 74 % (tj. o 11 ks/ha). V MRS se pohybovaly úlovky lipana v rozmezí 2 097 – 10 656 ks. Průměrně bylo uloveno na pstruhových revírech MRS 5 434 ks/rok (10 ks/ha/rok); 1 721,2 kg/rok (3,27 kg/ha/rok) lipana podhorního. Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 317 g. Návratnost úlovků lipana podhorního dosahovala 1 – 16 %.

- 50 -

Graf 16:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Li v revírech MRS v letech 2000 - 2010

400 300 ks/ha 200

násady

100

úlovky

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.4.4


VÚS Ostrava jakožto územní svaz s největší výměrou pstruhových vod vykazuje nejmenší množství vysazovaných násad lipana podhorního. V JÚS, jako jediném z porovnávaných svazů, kleslo meziročně vysazování násad o 0,3 ks/ha. Ve VÚS Ostrava, o 1,1 ks/ha a v MRS o 22,3 ks/ha meziročně vzrostla úroveň zarybnění lipanem podhorním.

Graf 17:

Trend úrovně zarybnění Li v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 - 2010

400

351

300 ks/ha 200

128 126

123

MRS

100 0

JÚS

91 80

VÚS Ostrava

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

U lipana podhorního můžeme ze všech 4 zkoumaných hospodářsky významných druhů ryb zaznamenat nejdramatičtější pokles úlovků. Současná situace je u lipana podhorního na revírech ČRS i MRS více než alarmující. Ve všech třech svazech došlo

- 51 -

k významnému meziročnímu poklesu úlovků, nejdramatičtějšímu v MRS o 1,1 ks/ha (o 584 ks); o 0,3 kg/ha a ve VÚS Ostrava o 0,9 ks/ha (o 816 ks); o 0,2 kg/ha. V JÚS došlo k meziročnímu poklesu o 0,4 ks/ha (o 154 ks); o 0,1 kg/ha., kde tento „mírný“ pokles je dán především zavedením zvýšené míry lipana podhorního na 40 cm. Úlovky lipana podhorního ve pstruhových revírech třech porovnávaných svazů představují 50 % všech úlovků Li v rámci ČRS a MRS. V ČRS připadá 34 % úlovků Li právě na pstruhové revíry JÚS a VÚS Ostrava.

Graf 18:

Trend vývoje úlovků Li v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 - 2010

25 21

20 17 15

15

10

10

JÚS

ks/ha 10

10

12 6

5

MRS 8 6

8 5

6

7

9

7

VÚS Ostrava

4 4 3 3 3 1 1 0 0 0 0 0 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 4

0

5.5

3

2

2

Vývoj úrovně zarybnění a množství úlovků pstruha duhového

5.5.1


Úroveň zarybnění pstruhem duhovým ve pstruhových revírech JÚS se k roku 2010 oproti roku 2000 zvýšila o 5,4 % (tj. o 7 ks/ha). Pstruh duhový se vysazoval do pstruhových revírů v rozpětí 41 694 – 60 399 ks. Průměrně bylo vysazeno 48 326 ks/rok (121 ks/ha/rok) pstruha duhového. Úlovky pstruha duhového poklesly k roku 2010 oproti roku 2000 o 39 % (tj. o 21 ks/ha). Pstruh duhový se uplatňoval v úlovcích sportovních rybářů ve sledovaném jedenáctiletí v rozmezí 12 406 – 26 983 ks. Průměrně bylo uloveno 18 000 ks/rok (45 ks/ha/rok); 6 784,2 kg/rok (17 kg/ha/rok). Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 377 g. Návratnost úlovků pstruha duhového se pohybovala v hodnotách 24 – 56 %.

- 52 -

Graf 19:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Pd v revírech JÚS v letech 2000 - 2010

150 100 ks/ha

násady

50

úlovky

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok


5.5.2

Úroveň zarybnění se snížila k roku 2010 oproti roku 2000 o 31 % (tj. o 29 ks/ha). Zarybnění bylo realizováno v množství 58 669 – 113 741 ks. Průměrně bylo vysazeno 74 699 ks/rok (80 ks/ha/rok) pstruhů duhových. Množství úlovků pstruha duhového pokleslo k roku 2010 oproti roku 2000 o 16 % (tj. o 3 ks/ha). Úlovky pstruha duhového se ve sledovaném jedenáctiletí pohybovaly v rozpětí 14 423 – 20 800 ks. Průměrně bylo uloveno na pstruhových revírech VÚS Ostrava 16 977 ks/rok (18 ks/ha/rok); 5 280,3 kg/rok (5,69 kg/ha/rok) pstruha duhového. Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 311 g. Návratnost pstruha duhového dosahovala 18 – 29 %.

Graf 20:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Pd v revírech VÚS Ostrava v letech 2000 - 2010

140 120 100 80 ks/ha 60 40 20 0

násady úlovky

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

- 53 -

5.5.3


Úroveň zarybnění pstruhem duhovým v MRS se zvýšila k roku 2010 oproti roku 2000 o 32 % (tj. o 23 ks/ha). Úroveň zarybnění pstruhem duhovým se pohybovala v rozpětí 33 738 – 49 715 ks. Průměrně bylo vysazeno v letech 2000 – 2010 41 264 ks/rok (78 ks/ha/rok) pstruha duhového. V MRS byl zaznamenán nárůst úlovků pstruha duhového k roku 2010 oproti roku 2000 o 35 % (tj. o 15 ks/ha). Sportovní rybáři lovili pstruha duhového v letech 2000 – 2010 v množství 23 046 – 30 742 ks. Pstruha duhového bylo průměrně uloveno v MRS ve sledovaném jedenáctiletí 27 255 ks/rok (52 ks/ha/rok); 9 854,5 kg/rok (18,73 kg/ha/rok). Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 362 g. Návratnost úlovků Pd dosahovala ve sledovaném jedenáctiletí rozpětí 61 – 73 %.

Graf 21:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Pd v revírech MRS v letech 2000 - 2010

100 80 60 ks/ha

40

násady

20

úlovky

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.5.4


Zarybnění pstruhem duhovým má meziročně vzrůstající tendenci v JÚS o 0,7 ks ha a v MRS o 2,4 ks/ha. Ve VÚS Ostrava poklesla úroveň zarybnění meziročně o 2,9 ks/ha. Největší úroveň zarybnění pstruhem duhovým dlouhodobě vykazuje JÚS – viz Graf 22.

- 54 -

Graf 22: 150 100

Trend úrovně zarybnění Pd v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 - 2010 137

130 94

94 JÚS

ks/ha

50

71

65

MRS VÚS Ostrava

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Přestože úroveň zarybnění pstruhem duhovým je v JÚS nejvyšší, tak množství úlovků má výrazně klesající tendenci (meziroční pokles o 2,1 ks/ha, o 1000 ks). Úroveň úlovků ve VÚS Ostrava vykazuje setrvalý stav (pokles meziročně jen o 0,3 ks/ha, o 284 ks). Pouze v MRS stejně jako úroveň zarybnění, tak i úlovky sportovních rybářů meziročně vzrůstají, a to o 1,5 ks/ha (o 770 ks). Ve všech třech svazech meziročně vzrostla celková hmotnost úlovků pstruha duhového, v JÚS o 0,03 kg/ha, ve VÚS Ostrava o 0,1 kg/ha a v MRS o 0,6 kg/ha. Úlovky pstruha duhového představují ve pstruhových revírech JÚS, VÚS Ostrava a MRS celkem 58 % všech úlovků v rámci ČRS a MRS. V rámci ČRS bylo 44 % úlovků pstruha duhového uloveno na pstruhových revírech JÚS a VÚS Ostrava.

Graf 23:

Trend vývoje úlovků Pd v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 - 2010

70 64

60 50 ks/ha

40

54 43

47

60 47

57

46

57

58

51

50 45

39

19

19

18

22 16

20

56

58

43

30 20

56

16

10

32

32

19

19

36 17

JÚS 33 16

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

- 55 -

MRS VÚS Ostrava

5.6

Vývoj úrovně zarybnění a množství úlovků sivena amerického Jihočeský územní svaz

5.6.1

Úroveň zarybnění sivenem americkým k roku 2010 oproti roku 2000 poklesla o 26 % (tj. o 8 ks/ha). Zarybnění Si bylo realizováno v rozpětí 7 186 – 14 542 ks. Ve sledovaném jedenáctiletí bylo průměrně vysazeno 10 187 ks/rok (26 ks/ha/rok) sivena amerického. K roku 2010 pokleslo množství úlovků sivena amerického oproti roku 2000 o 50 % (tj. o 3 ks/ha). Siven americký byl v úlovcích rybářů zastoupen 1 143 – 5 255 ks. Sivena bylo průměrně uloveno na revírech JÚS 2 349 ks/rok (6 ks/ha/rok): 703,4 kg/rok (1,76 kg/ha/rok). Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 300 g, návratnost 13 – 38 %.

Graf 24: 40

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Si v revírech JÚS v letech 2000 - 2010

35 30 25 ks/ha 20 15

násady

10

úlovky

5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.6.2


Úroveň zarybnění sivenem americkým ve VÚS Ostrava poklesla k roku 2010 oproti roku 2000 o 67 % (tj. o 6 ks/ha). Zarybnění sivenem americkým se pohybovalo v rozpětí 2 953 – 15 565 ks. Sivena bylo průměrně vysazeno 7 281 ks/rok (8 ks/ha/rok). K roku 2010 došlo k poklesu úlovků sivena oproti roku 2000 o 25 % (tj. o 0,3 ks/ha). Siven americký se v úlovcích rybářů podílel v rozpětí 417 – 1 722 ks. Množství úlovků sivena amerického ze pstruhových revírů VÚS Ostrava má velmi

- 56 -

vyrovnaný charakter. Průměrně bylo uloveno 1 034 ks/rok (1 ks/ha/rok); 330,2 kg/rok (0,36 kg/ha/rok) sivena amerického. Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 320 g, návratnost 7 – 27 %.

Graf 25:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Si v revírech VÚS Ostrava v letech 2000 - 2010

20 15 ks/ha 10

násady

5

úlovky

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.6.3


Úroveň zarybnění pstruhových revírů sivenem americkým se zvýšila k roku 2010 oproti roku 2000 o 36 % (tj. o 4 ks/ha). V letech 2000 – 2010 se zarybňovalo v množství 4 445 – 8 326 ks. Do pstruhových revírů MRS bylo v jedenáctiletém období průměrně vysazeno 6 028 ks/rok (11 ks/ha/rok) sivena amerického. K roku 2010 stouplo množství úlovků sivena amerického oproti roku 2000 o 814 % (tj. o 6 ks/ha). Siven americký se vyskytoval v úlovcích sportovních rybářů v množství 382 – 3 457 ks. Průměrně ho bylo uloveno 1 680 ks/rok (3 ks/ha/rok); 559 kg/rok (1,06 kg/ha/rok). Průměrná kusová hmotnost úlovků činila 333 g, návratnost 6 – 56 %.

- 57 -

Graf 26:

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Si v revírech MRS v letech 2000 - 2010

20 15 ks/ha 10

násady

5

úlovky

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

5.6.4


Ve sledovaných územních svazech Českého rybářského svazu došlo k poklesu úrovně zarybnění sivenem americkým (meziročně v JÚS o 0,9 ks/ha, ve VÚS Ostrava o 0,5 ks/ha). Naopak v MRS došlo k nárůstu v počtu vysazovaných násad, meziročně o 0,4 ks/ha. Zarybnění sivenem americkým se neuskutečnilo na 16 revírech JÚS, na 29 revírech MRS a na 73 revírech VÚS Ostrava.

Graf 27:

Trend úrovně zarybnění Si v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 - 2010

40 31 30

23

ks/ha 20

JÚS

15 11

10

MRS

9

3

0

VÚS Ostrava

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Úlovky sivena amerického ve sledovaném jedenáctiletí v JÚS a ve VÚS Ostrava, stejně jako úroveň zarybnění, poklesly. V JÚS meziročně o 0,3 ks/ha

- 58 -

(o 130 ks); o 0,1 kg/ha. Ve VÚS Ostrava meziročně o 0,03 ks/ha (o 30 ks). Pouze v MRS je vykazován meziroční nárůst úlovků o 0,6 ks/ha (o 308 ks); o 0,2 kg/ha. Úlovky sivena amerického na pstruhových revírech sledovaných svazů představují 32 % všech úlovků sivena z celého ČRS a MRS. Ze pstruhových revírů JÚS a VÚS Ostrava bylo uloveno 24 % všech úlovků sivena v rámci ČRS.

Graf 28:

Trend vývoje úlovků Si v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 - 2010

16 14

14

12 10

10 ks/ha 8 6

6

2 1

1 1

0

7

7

3 2

3

5

4 2

JÚS

1 1

2 1

1

5 5

4 3

5 3

3

0

1

1

7

MRS VÚS Ostrava

3 1

1

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

5.7

Rybářský tlak na pstruhové revíry zájmových svazů

Rybářský tlak na pstruhové revíry ve sledovaném jedenáctiletém období lze vyhodnotit pouze v MRS. V JÚS pouze v letech 2005 – 2010. Ve VÚS Ostrava nebyly informace o rybářském tlaku k dispozici. Vývoj rybářského tlaku na pstruhové revíry v letech 2000 – 2010 je uveden v Grafu 29.

5.7.1


V Jihočeském územním svazu je zaznamenán meziroční pokles docházek na pstruhové revíry o 1 docházku/ha. Průměrná návštěvnost pstruhových revírů v letech 2005 – 2010 dosahovala 33 968 docházek/rok (85 docházek/ha/rok). Na 1 docházku z šestiletého období bylo uloveno 0,55 ks (0,23 kg) lososovitých ryb. Největší rybářský tlak v letech 2005 – 2010 byl vykazován průměrně v sestupném pořadí na těchto revírech:

423 010

–

Černá 2

(86 docházek/ha/rok), 423 057

–

Malše 6

(64 docházek/ha/rok), 423 032 – Nežárka 5 (57 docházek/ha/rok), 423 054 – Lužnice 12 (42 docházek/ha/rok) a 423 028 – Malše 4 P (38 docházek/ha/rok). Pět pstruhových

- 59 -

revírů s nejnižší návštěvností ve vzestupném pořadí: 423 023 – Turovecký potok 1 P (1,3 docházky/ha/rok), 423 019 – Kájovský potok 1 (1,4 docházky/ha/rok), 423 012 – Černovický potok 3 (1,5 docházky/ha/rok), 423 061 – Košínský potok 1 (1,6 docházky/ha/rok) a 423 056 – Smutná 2 P (2 docházky/ha/rok).

5.7.2


V Moravském rybářském svazu poklesla návštěvnost pstruhových vod k roku 2010 oproti roku 2000 o 40 %. Meziročně poklesl rybářský tlak na pstruhové revíry o 8 docházek/ha. V letech 2000 – 2010 bylo zaznamenáno na pstruhových revírech MRS průměrně 72 827 docházek/rok (138 docházek/ha/rok). Největší návštěvnost pstruhových revírů byla v roce 2000 (105 777 docházek; 199 docházek/ha), naopak nejnižší v roce 2010 (63 029 docházek; 120 docházek/ha). Na 1 docházku bylo uloveno 0,86 ks (0,27 kg) lososovitých ryb. V MRS patří mezi nejnavštěvovanější pstruhové revíry v sestupném pořadí: 463 055 – Rusava 1 (81 docházek/ha/rok), 463 052 – Oslava 6 (41 docházek/ha/rok), 463 050 – Olšava 3 (39 docházek/ha/rok), 463 038 – Líšeňská říčka 2 (33 docházek/ha/rok) a 463 011 – Bystřice hostýnská 1 (32 docházek/ha/rok). Naopak pět pstruhových revírů MRS s nejnižší návštěvností ve vzestupném pořadí jsou: 463 018

–

Dyje

13

(0,8

docházky/ha/rok),

463 073

–

Tresný

potok

1

(2 docházky/ha/rok), 463 035 – Kudlovický potok 1 (2,6 docházky/ha/rok), 463 053 – Radějovský potok 1 (2,9 docházky/ha/rok) a 463 006 – Biskupský potok 1 (3 docházky/ha/rok).

Graf 29: 250 200 150 ryb tlak/ha

100

50

Rybářský tlak na pstruhové revíry JÚS a MRS v letech 2000 - 2010 199 144 147 137 131 136 126 125 132 125 104 82 82 83 87

0

rok

- 60 -

120 77

JÚS MRS

5.8

Kategorizace pstruhových revírů

Kategorizaci pstruhových rybářských revírů musíme chápat, v rámci této diplomové práce, pouze jako souhrn vybraných sledovaných faktorů, které ve výsledku určují úroveň obhospodařování daného pstruhového revíru a tím také atraktivitu revíru pro sportovní rybáře. Kategorizace pstruhových revírů může být využita jako nástroj, který pomůže u některých revírů výrazně změnit pohled na stávající management revírů.

5.8.1

Kategorizace dle závislosti revírů na úrovni vybraných znaků

První kategorizace pstruhových revírů byla vypracována pomocí metody PCA – metody hlavních komponent, jejímž výstupem byl podvojný graf, tzv. Biplot (Graf 30). Většina pstruhových revírů tvoří jeden velký shluk kolem počátku s minimální variabilitou. Jedná se tedy o silně podobné revíry (podobná úroveň zarybnění, či množství úlovků). Revíry, které se významně liší od „běžných“ revírů jsou rozprostřeny mimo tento shluk ve směru vektorů (směr, velikost a vzdálenost vektorů určuje statistickou významnost daného revíru; čím je vektor delší a čím jsou vektory blíže u sebe, tím je mezi jimi větší závislost; vektory orientované ve směru osy x významně ovlivňují první hlavní komponentu, která je lineární kombinací původních znaků, a naopak). Z grafu můžeme vyčíst, že existuje velmi silná pozitivní korelace mezi zarybňováním a množstvím dosažených úlovků pstruha obecného, pstruha duhového a sivena amerického. Slabší závislost mezi úrovní zarybnění a množstvím úlovků je zaznamenána u lipana podhorního. Jednou z příčin může být například zkreslení údajů o úlovcích z JÚS – zavedená míra Li 40 cm, jiné doby hájení v jednotlivých svazech, významné škody rybožravými predátory, atd. Dále je z grafu patrné, že údaje týkající se pstruha obecného a lipana podhorního jsou závislé na komponentu osy x, kdežto pstruha duhového a sivena amerického na komponentu osy y (osa x a osa y jsou ortogonální, tj. vzájemně nezávislé) latentní proměnné vzniklé lineární kombinací všech sledovaných znaků). JÚS vykazuje v rámci tří porovnávaných svazů nejmenší různorodost revírů, vyjma několika revírů se zastoupením sivena amerického (ve pstruhových revírech JÚS

- 61 -

je největší zastoupení Si v porovnání s VÚS Ostrava a MRS). Zbytek revírů JÚS se nachází ve shluku ostatních revírů s nízkou variabilitou, které lze jen těžko vzájemně odlišit. Pstruhové toky VÚS Ostrava, oproti ostatním svazům, nevynikají revíry s extrémním rozptylem, ale jsou poměrně různorodé. Nalezneme zde skupinu revírů s vyšším zastoupením lipana podhorního a sivena amerického, naopak pouze jeden revír s vyšším zastoupením pstruha obecného a pstruha duhového. Největší variabilita (rozdíly mezi revíry) byla zjištěna v MRS. V rámci MRS byla zjištěna menší skupina revírů s vyšším podílem sivena amerického (podstatně menší než v JÚS), dále několik revírů s vyšším uplatněním pstruha duhového. Vyštěpeny byly také revíry s převahou pstruha obecného a lipana podhorního.

*

v grafu jsou příslušné revíry rybářského svazu barevně odlišeny

- 62 -

JÚS VÚS Ostrava MRS Legenda (evidenční čísla revírů, názvy revírů jsou uvedeny v příloze 10): 1. 9. 13. 18. 22. 23. 29. 35. 42.

423 002 423 010 423 015 423 054 423 057 423 029 423 037 423 041 423 050

49. 67. 78. 89. 90. 94. 99. 146. 148.

473 005 473 024 473 036 473 048 473 102 473 053 473 059 463 011 463 014

152. 159. 160. 164. 168. 171. 177. 178. 179.

463 019 463 028 463 029 463 034 463 038 463 041 463 047 463 050 463 052

182. 185. 186. 190. 191. 194. 198.

463 055 463 059 463 061 463 066 463 067 463 070 463 076

Výše uvedené rozčlenění pstruhových revírů zahrnovalo působení všech 15 původních znaků. Jelikož se nepodařilo najít faktorově čisté znaky pomocí metody PCA, které by se daly popsat pouze jedinou latentní proměnou, tak musela být použita jiná metoda – faktorová analýza (faktory jsou opět vyjádřeny jako lineární kombinace původních znaků). Při použití faktorové analýzy byly pomocí rotace „Varimax prostý“, nalezeny faktorově čisté znaky (faktorově čisté znaky jsou takové, které se silně podílejí na tvorbě jedné z latentních proměnných, tj. mají nejvyšší faktorové zátěže pro daný faktor). Faktorově čisté znaky, které mají silný vliv na pstruhové revíry, jsou uvedeny v příloze diplomové práce (přílohy 6 - 7).

5.8.2

Kategorizace revírů dle významných znaků

Na základě faktorových zátěží původních znaků, ve vztahu k prvním třem faktorům ve faktorové analýze, byla vypočtena faktorová skore jednotlivých pstruhových revírů. Tato faktorová skore byla použita pro následnou kategorizaci pstruhových

revírů.

Kategorizace

pstruhových

revírů dle

nejvýznamnějších faktorů je uvedena v Grafu 31 a Grafu 32.

- 63 -

faktorových skore

Z Grafu 31 je patrné, že většina revírů tvoří jeden velký shluk poblíž průsečíku os. Dále to znamená, že v tomto shluku lze těžko rozlišovat revíry na základě uvedených faktorů 1 a 2. Některé revíry však jsou odlišeny, ty jsou podrobněji popsány níže v tabulkách. Na základě tohoto grafu můžeme rozdělit „významné“ pstruhové revíry JÚS, VÚS Ostrava a MRS do dvou základních kategorií: (pozn. údaje uvedeny v následujících tabulkách jsou mediánové hodnoty – medián jako střední hodnota za sledované období)

1. Pstruhové revíry významně dotované sivenem americkým (vysoká hodnota faktoru 2) – viz Tabulka 4 2. Pstruhové revíry bez významného obhospodařovaní pstruhem obecným a sivenem americkým (nízké hodnoty faktoru 1 a faktoru 2) – viz Tabulka 5

- 64 -

Tabulka 4:

Výčet pstruhových revírů významně dotovaných sivenem americkým celkové zaryb. úlovky zaryb. úlovky

název revíru

MO

pořadí

Po

Po

Si

Si

(1)

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

423 054 – Lužnice 12

Č. V. *

121.

220

31

100

45

423 050 – Želivka 7

Humpolec

72.

756

53

100

36

463 052 – Oslava 6

V – M**

5.

561

96

57

43

463 059 – Staroh. potok 1

Bojkovice

24.

886

81

0 (2)

33

423 015 – Hejlovka 1P

Pelhřimov

105.

418

18

100

27

423 010 – Černá 2

Č. B. 2 ***

198.

252

10

119

28

423 037 – Svinenský potok 1

T. S. ***

182.

169

24

62

29

463 054 – Rakovec 3

Vyškov

46.

561

50

250

4

423 049 – Volyňka 3P

Vimperk

54.

1 106

18

150

11

473 102 – Mírovka 1

Mohelnice

181.

175

17

75

19

*

Č. V.

České Velenice

***

Č. B. 2 České Budějovice 2

**

V – M Velké Meziříčí

****

T. S.

(1)

Celkové pořadí bylo vytvořeno kombinací vážených faktorových skore pro faktory 1 a 3, použité

Trhové Sviny

váhy 0,5 faktor*1 + 0,5 faktor*3 (2)

na revíru se zarybňovalo, ale z hlediska mediánového vyhodnocení bylo zarybnění ve sledovaném jedenáctiletí bezvýznamné

Tabulka 5:

Výčet pstruhových revírů bez významného obhospodařování pstruhem obecným a sivenem americkým celkové zaryb. úlovky zaryb. úlovky

název revíru 473 105 – Moštěnka 2

MO

pořadí

Po

Po

Si

Si

(1)

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

197.

0

4

0

0

200.

0

20

0

0

Přerov

463 061 – Sudoměřický potok 1 Hodonín

*

473 072 – Oskava 4

Uničov

152.

392

23

0

0

463 047 – Olešnický potok 1

O. M.*

125.

106

67

0 **

2

473 038 – Libina 1P

Uničov

193.

83

6

0

0

O. M.

Olešnice na Moravě

- 65 -

**

na revíru se zarybňovalo, ale z hlediska mediánového vyhodnocení bylo zarybnění ve sledovaném jedenáctiletí bezvýznamné

(1)

Celkové pořadí bylo vytvořeno kombinací vážených faktorových skore pro faktory 1 a 3, použité váhy 0,5*faktor 1 + 0,5*faktor 3

Na základě Grafu 32 můžeme rozdělit „významné“ pstruhové revíry JÚS, VÚS Ostrava a MRS do tří základních kategorií: (pozn. údaje uvedeny v následujících tabulkách jsou mediánové hodnoty – medián jako střední hodnota za sledované období)

1. Pstruhové revíry významně dotované lipanem podhorním (vysoká hodnota faktoru 3) – viz Tabulka 6 2. Pstruhové revíry dominantně dotované pstruhem obecným (vysoká hodnota faktoru 1) – viz Tabulka 7 3. Pstruhové revíry bez významného obhospodařování pstruhem obecným a lipanem podhorním (nízké hodnoty faktoru 1 a faktoru 3) – viz Tabulka 8

- 66 -

Tabulka 6:

Výčet pstruhových revírů významně dotovaných lipanem podhorním

název revíru

celkové

MO

zaryb. úlovky zaryb. úlovky Po

Po

Li

Li

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

pořadí (1)

463 067 – Svratka 7 - 8

Tišnov

4.

272

58

325

39

463 068 – Svratka 9 - 10

Nedvědice

2.

425

107

423

37

463 052 – Oslava 6

V – M*

5.

561

96

452

31

463 070 – Svratka 12

J**

7.

287

32

362

30

473 054 – Moravice 4

Vítkov

8.

539

40

332

23

473 005 – Bečva vsetínská 3

Vsetín

6.

532

146

164

25

463 065 – Svitava 4

B***

17.

204

38

115

20

473 053 – Moravice 3 P

Vítkov

11.

390

53

244

16

473 075 – Ostravice 3

F. M. ****

20.

135

16

308

44

473 083 – Sázava Mor. 2P

Z. M. *****

26.

255

14

242

18

*

V – M Velké Meziříčí

****

F. M.

Frýdek Místek

**

J

Jimramov

*****

Z. M.

Zábřeh na Moravě

***

B

Boskovice

(1)


Tabulka 7:

Výčet pstruhových revírů dominantně dotovaných pstruhem obecným celkové zaryb. úlovky zaryb. úlovky

název revíru

MO

pořadí

Po

Po

Li

Li

(1)

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

463 055 – Rusava 1

H*

1.

3 272

375

500

1

463 050 – Olšava 3

B**

3.

1 088

243

621

1

463 011 – Bystřice hostýnská 1

B. H***

10.

1 050

151

500

2

473 081 – Rokytenka 1

Vsetín

18.

888

155

0

0

423 033 – Novosedelský potok 1

S****

42.

1 060

85

0

1

*

H

Holešov

***

B. H

Bystřice pod Hostýnem

**

B

Bojkovice

****

S.

Strakonice

(1)


- 67 -

Tabulka 8:

Výčet pstruhových revírů bez významného obhospodařování pstruhem obecným a lipanem podhorním celkové zaryb. úlovky zaryb. úlovky

název revíru

MO

pořadí

Po

Po

Li

Li

(1)

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

(ks/ha)

200.

0

20

0

0

463 061 – Sudoměřický potok1 Hodonín 423 057 – Malše 6

Kaplice

199.

0

5

0

0

423 010 – Černá 2

Č. B. 2 *

198.

252

10

119

0

473 105 – Moštěnka 2

Přerov

197.

0

4

0

0

423 002 – Bělá 1 P

P **

190.

147

4

0

0

*

Č. B. 2 České Budějovice 2

(1)

Celkové pořadí bylo vytvořeno kombinací vážených faktorových skore pro faktory 1 a 3, použité

**

P

Pelhřimov

váhy 0,5*faktor 1 + 0,5*faktor 3 Pozn.: Tyto revíry budou logicky v celkovém pořadí (příloha 10) na konci, protože pro hodnocení bereme pouze faktor pstruha obecného a lipana podhorního, jako našich původních druhů. Samozřejmě lze vytvořit jiný žebříček s jinými váhami pro jednotlivé faktory.

5.8.3

Finální kategorizace hodnocených revírů

Závěrečná kategorizace pstruhových revírů, která definuje seznam nejlépe až nejhůře obhospodařovaných revírů (z hlediska úrovně zarybnění a úlovků), byla vytvořena na základě vážených faktorových skore. Největší důraz byl kladen na hospodaření s původními lososovitými druhy ryb. Proto byla přiřazena 50 % významnost faktoru 1 (pstruh obecný) a faktoru 3 (lipan podhorní). Finální kategorizace pstruhových revírů ale nezahrnuje jen vliv pstruha obecného a lipana podhorního. Je zde uplatněn i vliv pstruha duhového a sivena amerického, protože zmíněné faktory jsou kombinací všech původních znaků, pouze mají nižší váhy (zátěže). Seznam nejlépe až nejhůře obhospodařovaných revírů (z hlediska úrovně zarybnění a úlovků) za období let 2000 – 2010 je uveden v příloze diplomové práce (příloha 10). Celý tento žebříček pstruhových revírů by měl být vnímán pouze tak, že byl sestaven jen na základě evidovaných dostupných dat (úroveň zarybnění a úlovky), které mají z hlediska posouzení kvality revírů jen částečnou vypovídající hodnotu. Aby mohla být posouzena kvalita pstruhových revírů komplexně, musela by

- 68 -

být brána v úvahu řada specifik v podobě podmínek ovlivňujících prosperitu populací ryb (klimatické podmínky, kvalita vody, mikrohabitaty, potravní základna, konkurence, predátoři, apod.), podmínek ovlivňujících preference sportovních rybářů (vzdálenost od města, dostupnost motorovými vozidly, reliéf krajiny, broditelnost, apod.). Sestavený žebříček pstruhových revírů uvedený v příloze 10 je také ovlivněn nastavenými legislativními opatřeními, ať už celosvazovými či tykající se jen jednotlivých revírů (přílohy 11 - 15). Na základě vytvořeného žebříčku nejlépe až nejhůře obhospodařovaných revírů (z hlediska úrovně zarybnění a úlovků) byl vytvořen histogram (Graf 33) Dle tohoto grafu pstruhový revíry byly rozčleněny do 5 kategorií. Kategorie E jsou nejhůře obhospodařované pstruhové revíry (především z hlediska Po a Li), které tvoří 16 % statisticky vyhodnocených pstruhových revírů. Nejvíce pstruhových revírů se nachází v kategorii D, které tvoří 68 % statisticky vyhodnocených pstruhových revírů. V dalších dvou kategoriích (C, B) se vyskytují pouze pstruhové revíry obhospodařované VÚS Ostrava a MRS, které tvoří celkem 14 % statisticky vyhodnocených pstruhových revírů. Mezi nejlépe obhospodařované pstruhové revíry (především z hlediska Po a Li), které jsou uvedeny v kategorii A, jsou pouze revíry MRS a tvoří pouhé 2 % statisticky vyhodnocených pstruhových revírů.

- 69 -

V rámci MRS bylo statisticky zpracováno 59 pstruhových revírů, přičemž 20 revírů se nachází v kategoriích C, B, A, pouze 39 pstruhových revírů v kategoriích E a D. Ve VÚS Ostrava bylo statisticky zpracováno 98 pstruhových revírů, z toho 86 revírů se nachází v kategorii E a D, a 12 revírů v kategoriích C, B. V JÚS bylo statisticky zpracováno 43 pstruhových revírů, které se nacházejí jen v kategoriích E a D (viz příloha 10). V Tabulkách 9 a 10 je uvedena úroveň zarybnění a výše vykázaných úlovků pro jednotlivé skupiny revírů. Především v Tabulce 9 je velmi patrná rozdílnost jednotlivých kategorií revírů. Kategorie revírů A je tvořena pouze 4 pstruhovými revíry a tyto revíry patří mezi nejnavštěvovanější v rámci MRS (průměrná návštěvnost těchto 4 revírů ve sledovaném jedenáctiletí je 430 docházek/ha. Průměrná návštěvnost všech P revírů MRS ve sledovaném jedenáctiletí je 160 docházek/ha). Tyto 4 pstruhové revíry kategorie A byly pravidelně přerybňovány nejen pstruhem obecným a lipanem podhorním, ale často také pstruhem duhovým. Údaje o rybářském tlaku v dalších kategoriích revírů již nelze vyhodnotit z důvodu neúplných údajů. Stejně tak nelze hodnotit, zda byla plněna zarybňovací povinnost místními organizacemi. Úroveň zarybnění a výše úlovků pstruha obecného a lipana podhorního

Tabulka 9:

v jednotlivých kategoriích revírů Pstruh obecný úroveň úlovky zarybnění (ks/ha) (ks/ha) 272 - 3272 58 - 375 (1264) (196)

skupina revírů A

14 - 100 (56)

Lipan podhorní úroveň úlovky zarybnění (ks/ha) (ks/ha) 325 - 621 1 - 39 (467) (19)

úlovky (kg/ha)

úlovky (kg/ha) 0 - 13 (6)

B

287 - 561 (480)

33 - 146 (79)

10 - 35 (21)

164 - 452 (327)

23 - 31 (27)

7 - 10 (8)

C

167 - 1050 (462)

18 - 155 (72)

5 - 40 (20)

0 - 667 (279)

0 - 20 (9)

0-7 (3)

D

69 - 1185 (332)

0 - 85 (24)

0 - 25 (7)

0 - 500 (91)

0 - 12 (1)

0-4 (0,4)

0-1

0

E *

0 - 877 0 - 28 0-7 0 - 167 (142) (7) (2) (17) uvedená čísla jsou mediánové hodnoty

**

v závorce uvedená čísla jsou průměry mediánových hodnot

***

zarybnění Po a Li je ovlivněno také tím, zda uživatelé revírů mají povinnost zarybňovaní těmito druhy ryb v jednotlivých revírech

- 70 -

Úroveň zarybnění a výše úlovků pstruha duhového a sivena amerického

Tabulka 10:

v jednotlivých kategoriích revírů

Pstruh duhový úroveň úlovky zarybnění (ks/ha) (ks/ha) 42 - 700 33 - 660 (241) (225)

skupina revírů A

(a)

úlovky (kg/ha)

Siven americký úroveň úlovky zarybnění (ks/ha) (ks/ha)

úlovky (kg/ha)

12 - 240 (80)

0

0

0

B

0 - 343 (155)

6 - 319 (88)

3 - 118 (32)

0 - 57 (14)

0 - 43 (12)

0 - 15 (4)

C

0 - 362 (95)

0 - 205 (48)

0 - 73 (17)

0 - 28 (5)

0 - 33 (2)

0 - 15 (1)

D

0 - 373 (79)

0 - 262 (30)

0 - 94 (10)

0 - 250 (15)

0 - 45 (2)

0 - 15 (0,6)

0 - 667 0 - 448 0 - 145 0 - 119 (146) (49) (19) (16) uvedená čísla jsou mediánové hodnoty

0 - 29 (3)

0 - 10 (1)

E * **

v závorce uvedená čísla jsou průměry mediánových hodnot

***

zarybnění a výše úlovků Pd a Si je ovlivněno také tím, zda uživatelé revírů mají povinnost zarybňovaní těmito druhy ryb v jednotlivých revírech

(a)

v revírech kategorie A se zarybňovalo i byly hlášeny úlovky Si, ale v jedenáctileté sledované řadě byly hodnoty z hlediska mediánu nevýznamné

5.8.4

Shrnutí výsledků kategorizace pstruhových revírů

Jak je patrné z Grafů 30, 31 a 32, tak zhruba 64 % statisticky vyhodnocených pstruhových revírů patří mezi revíry obdobné kvality (revíry tvoří jeden velký shluk kolem počátku s minimální variabilitou). Pouze asi 36 % pstruhových revírů je pozitivně i negativně odlišných – především skupina revírů A, B a E. Na základě přílohy 10 a Grafu 33 lze vyhodnotit nejlépe obhospodařované pstruhové revíry hodnocených rybářských svazů. Mezi 10 nejlépe obhospodařovaných pstruhových revírů (z hlediska úrovně zarybnění a úlovků) patří revíry Moravského rybářského svazu a Výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko. V první desítce se nachází 8 revírů MRS (prvních 5 míst tvoří revíry MRS) a 2 revíry VÚS Ostrava (6. a 8. místo). V první „padesátce“ nejlepších revírů se nachází již pstruhové revíry všech tří hodnocených svazů: 1 pstruhový revír JÚS (2 % vyhodnocených revírů JÚS), 22 pstruhových revírů VÚS Ostrava (22 % vyhodnocených revírů VÚS Ostrava) a 27 pstruhových revírů MRS (46 % vyhodnocených revírů MRS). Mezi nejhůře

- 71 -

obhospodařované pstruhové revíry patří 3 revíry JÚS (423 057, 423 010, 423 024), 1 revír MRS (463 052) a 1 revír VÚS Ostrava (473 105).

5.9

Zhodnocení výsledků

Z výše uvedených výsledků, také dle přílohy 10 a dle analýzy variance ANOVA a Scheffeho mnohonásobného porovnání skupin (Graf 34) je patrné, že nejlépe obhospodařované pstruhové revíry vykazuje MRS (p < 0,001). Mezi JÚS a VÚS nebyl zjištěn významný pravděpodobný rozdíl (p = 0,125). Tento přehled nejlépe hospodařících rybářských svazů, ale i úrovně kvality samotných revírů je částečně zkreslen specifickými omezujícími pravidly (např. přílohy 11 - 15).

Pozn.: Krabicové grafy znázorňují hodnoty vypočteného kritéria kategorizace pro pstruhové rybářské revíry dle příslušnosti svazů (nejužší místo krabice značí medián, šikmé úsečky směrodatnou odchylku na bázi mediánu, šrafovaný box kvantily 25 – 75, outlierům jsou přiřazena identifikační čísla P revírů.

- 72 -

V MRS je dle uvedených výsledků hospodaření a dle platného rybářského řádu nastaven tradiční způsob obhospodařování pstruhových revírů, tzn. úroveň pstruhových revírů lze vyhodnotit pomocí výtěžnosti. Opačná situace, ale nastává v JÚS. Z důvodu přísně nastaveného rybářského řádu, nelze kvalitu tamních pstruhových revírů srovnávat například se pstruhovými revíry MRS. Například pstruhový revír JÚS Vltava 27: od roku 2000 je zde nastavena zákonná míra Li 33 cm a od roku 2005 je na všech pstruhových revírech JÚS zákonná míra Li 40 cm. Takže je zcela jasné, že vykázaná výše úlovků lipana podhorního ve sledovaném jedenáctiletí, oproti ostatním svazům, je podhodnocená. Z toho vyplývá, že vyhodnocovat pstruhové revíry JÚS dle výtěžnosti, především pstruha obecného a lipana podhorního, není zcela objektivní a výsledná kategorizace jednotlivých pstruhových revírů nemusí u některých revírů zcela odpovídat jejich kvalitě. Pokud by byl nastaven ve všech pstruhových revírech ČR způsob hospodaření jako např. v MRS, tak by bylo snadné mezi sebou pstruhové revíry porovnávat (např. z hlediska výtěžnosti). Ale jestli budou do budoucna uplatňována na pstruhových revírech razantní a možná i nezbytná opatření v rybolovu (jako např. v JÚS), tak bude nutné hledat nová kritéria, jak vyhodnotit kvalitu a úroveň obhospodařovaných pstruhových revírů. Jednou z možností je modifikovat zdrojová data ze současných zápisů o ponechaných úlovcích ryb na zápisy o všech ulovených rybách. Tento způsob získávání dat o všech ulovených rybách z daného revíru již funguje na revírech NP Šumava (např. tok Křemelné). Sportovní rybář by zapsal do povolenky k rybolovu každou ulovenou rybu a poté by rybářské svazy dle určitých koeficientů mohly vyhodnotit současný stav revíru.

- 73 -

6

DISKUZE Výrazný pokles úlovků pstruha obecného a lipana podhorního se netýká pouze

pstruhových revírů obhospodařovaných JÚS, VÚS Ostrava a MRS. Pokles úlovků je zaznamenaný v celé ČR. Ve všech územních svazech ČRS a v MRS došlo v roce 2010 k poklesu úlovků pstruha obecného o 72 % a úlovků lipana podhorního o 80 % oproti roku 2000. V JÚS, VÚS Ostrava a MRS poklesly úlovky pstruha obecného a lipana podhorního o 66 % a o 81 % v roce 2010 oproti roku 2000. Jak lze porovnat, tak pokles úlovků těchto původních druhů lososovitých ryb je stejný jako celostátní. Naopak množství úlovků pstruha duhového a sivena amerického se ve všech územních svazech ČRS a v MRS zvýšilo o 6 % a o 115 % k roku 2010 vůči roku 2000. Ve třech hodnocených svazech se ale projevilo ve sledovaném jedenáctiletí snížení úlovků pstruha duhového o 8 %. A stejně jako v celostátním nárůstu úlovků sivena amerického se i zvýšily úlovky Si v JÚS, VÚS Ostrava a MRS o 25 %. Pokles úlovků pstruha obecného a lipana podhorního není zaznamenán jen v posledních jedenácti letech. Úbytek úlovků Po a Li je dlouhodobý. Dle statistických údajů ze všech územních svazů ČRS a z MRS (http://www.rybsvaz.cz/, http://www.mrsbrno.cz/) pokleslo množství úlovků pstruha obecného od roku 1990 ve pstruhových revírech ČRS a MRS k roku 2010 o 80 % (v ČRS o 83 %, v MRS o 73 %). Přičemž v letech 1990 - 1999 byl zaznamenán pokles úlovků pstruha obecného ve pstruhových revírech ČRS a MRS o 18 % (v ČRS o 14 %, v MRS o 30 %) a v letech 2000 – 2010 o 72 % (v ČRS o 76 %, v MRS o 56 %). Ovšem nejdramatičtěji poklesly úlovky lipana podhorního. V letech 1990 – 2010 se snížily úlovky lipana podhorního ve pstruhových revírech ČRS a MRS o 91 % (v ČRS o 92 %, v MRS o 89 %). V letech 1990 – 1999 poklesly úlovky lipana podhorního ve pstruhových revírech ČRS a MRS „jen“ o 57 % (v ČRS o 55 %, v MRS o 64 %). Největší pokles úlovků Li byl ale zaznamenán v letech 2000 – 2010, celkem o 80 % (v ČRS o 82 %, v MRS o 74 %). Z tohoto výčtu je patrné, že pokles úlovků původních druhů lososovitých ryb má již dlouhodobý charakter, přičemž v posledním jedenáctiletí je pokles nejdramatičtější. Na druhou stranu se úlovky pstruha duhového a sivena amerického od roku 1990 k roku 2010 ve pstruhových revírech všech územních svazů ČRS a v MRS zvýšily celkem o 29 % (Pd o 13 %, Si o 416 %) a úlovky těchto druhů ryb v roce 2010 2x převyšovaly úlovky původních druhů lososovitých ryb. SPURNÝ et al., (2001) popisují, že v letech 1990 – 1999 vývoj úlovků lososovitých ryb stagnuje nebo má jen mírný pokles (dle statistik ČRS a MRS poklesla výtěžnost

- 74 -

lososovitých ryb ze pstruhových revírů v letech 1990 – 1999 ze 443 tis. ks na 348 tis.ks, resp. ze 117 t na 99 t). Dle studie vypracované SPURNÝM et al., (2010) došlo v letech 2000 – 2009 již k prudkému poklesu úlovků lososovitých druhů ryb (dle statistik ČRS a MRS poklesla výtěžnost lososovitých ryb ze pstruhových revírů v letech 2000 – 2009 (2010) ze 327 tis. ks na 193 tis. ks (183 tis. ks), resp. z 94 t na 69 t (67 t). Nejenom v podmínkách České republiky, ale i v jiných zemích Evropy dochází k poklesu úlovků pstruha obecného a lipana podhorního. Například ZIMMERLI et al., (2007) uvádějí, že úlovky pstruha obecného na mnoha řekách ve Švýcarsku výrazně poklesly, od roku 1990 zhruba o 20 – 90 %. BURKHARDT et HOLM (2009) uvádějí, že pokles úlovků pstruha obecného ve švýcarských řekách je zaznamenán již od roku 1970. Ve Švýcarsku je zaznamenaný i výrazný pokles úlovků lipana podhorního. HERTIG (2006) uvádí, že v letech 1970 – 1979 se průměrně lovilo na revíru Linthkanal 5 609 ks/Li/rok, v roce 1990 se lovilo průměrně 2 048 ks/Li/rok. V letech 2000 – 2003 se lovilo už jen 1 749 ks/Li/rok (tj. pokles úlovků Li zhruba o 30 %). Také v tomto revíru byl zaznamenaný významný pokles úlovků pstruha obecného. Před rokem 1980 se ulovilo ročně dle HERTIGA (2006) několik tisíc ks pstruha obecného a od roku 1990 dosahují roční úlovky pstruha obecného jen několika set kusů. Také například ve Švédském království je zaznamenán pokles populací pstruha obecného. GUSTAFSSON (2009) uvádí, že například na toku Storån (ve studii Gustafssona byl zaznamenán pokles populací Po ve více tocích) v letech 2003 – 2008 výrazně kleslo množství generačních ryb (údaje zjištěny při ichtyologickém průzkumu pomocí elektrolovu). Stav populací pstruha obecného a lipana podhorního v revírech České republiky nelze vyhodnocovat pouze v rámci úlovků sportovních rybářů. Mnohdy je obsádka pstruha či lipana velmi početná, ale netvoří ji jedinci, kteří dosahují zákonem stanovené minimální délky těla. Ke skutečnému posouzení stavu populací pstruha obecného a lipana podhorního slouží ichtyologické průzkumy. Například na revíru Svratka 7 – 8 (4. místo dle přílohy 9) byl proveden v roce 2009 ichtyologický průzkum. GRMELA (2010) uvádí, že 95 % ulovených pstruhů obecných dosahovala celkové délky těla (dále jen „TL“) od 149 mm do 247 mm a největší část populace lipana podhorního dosahovala TL od 152 mm do 346 mm. Dalším příkladem může být provedený ichtyologický průzkum na revíru Svratka 12 (7. místo dle přílohy 9), provedený v letech 2009 – 2010. HOLČÁK (2010) a TOKIČ (2011) uvádějí, že populace pstruha obecného se vyskytovala v rozmezí TL od 75 mm do 291 mm a lipana podhorního od 72 mm

- 75 -

do 304 mm. Také byl proveden ichtyologický průzkum například na řece Moravici. SPURNÝ et al. (2006) uvádějí, že na revírech Moravice 7 a 8 (76. a 168. místo dle přílohy 9) byla průměrná TL ulovených pstruhů obecných v závislosti na lokalitě 49 – 236 mm. Jak je patrné z těchto ichtyologických průzkumů, tak podstatnou část populací pstruha obecného na těchto revírech tvoří jedinci pod hranicí zákonné míry s nedostatkem generačních ryb. Jak jsem se již zmiňoval, populace pstruhů obecných a lipanů podhorních jsou ovlivněny negativně mnoha abiotickými a biotickými činiteli. Rád bych ale ještě zdůraznil, že v současné době se na stav populací pstruha obecného a lipana podhorního velkou mírou podílí především kormorán velký a vydra říční. HERTIG (2006) uvádí, že výrazný pokles úlovků v 80. a 90. letech je právě připisován kormoránu velkému. STEWART (2005) uvádí, že na skotském jezeře tvořil z 85 % pstruh obecný veškerou potravu kormorána velkého. V ČR provedl podrobnou analýzu potravy kormorána velkého ČECH (2005), který zjistil, že ve pstruhových revírech Vltava 27 a 28 a na mimopstruhovém revíru Vltava 29 tvořily lososovité ryby pouze 0,8 % potravy. ČECH (2005) tuto skutečnost připisuje tomu, že především populace lipana podhorního byly zdecimovány kormoránem již v předchozích letech a také vysoký podíl přisuzuje sportovním rybářům. Naopak malý podíl potravy kormorána velkého tvořil Po, což přisuzuje teritoriálnímu chování pstruha (v porovnání s jinými studiemi velmi odvážné tvrzení). Také vydra říční se významně podílí na stavu populací lososovitých ryb v našich tocích. Například SPURNÝ (ústní vysvětlení) uvádí, že za nevyhovujícím stavem populací lososovitých druhů ryb v revírech Moravice 7 a 8, které byly podrobeny důkladnému hydrobiologicko – ichtyologickému průzkumu, jednoznačně stojí vydra říční, která byla do této oblasti záměrně rozšiřována.

- 76 -

7

ZÁVĚR Aby se současná hrozivá situace pstruhových revírů v České republice dále

neprohlubovala, ale měla tendenci spíše k optimistickým zprávám, tak se musí nejenom v naší legislativě, ale i u samotných rybářů změnit pohled na pstruhové revíry a jejich ichtyofaunu. Jak uvádějí MAREŠ et HABÁN (2003), ochrana tekoucích vod se potýká bohužel s celou řadou problémů, komplikovanými jednáními s často nekompetentními či alibistickými úředníky. Z výsledků hospodaření na pstruhových tocích v České republice a mnoha ichtyologických průzkumů vyplývá, že stav populací pstruha obecného a zejména lipana podhorního je na většině toků velmi oslaben. Proto musí být kladen velký důraz na hospodaření s tímto „cenným“ materiálem a musí se hledat nové možnosti pro zlepšení stávající situace. Hlavním předpokladem je, aby hospodáři místních organizací pohlíželi na každý revír samostatně, přizpůsobovali hospodaření na toku aktuálním možnostem (finančním, podmínkám prostředí, ale také požadavkům sportovních rybářů, kteří obhospodařování pstruhových revírů platí prostřednictvím povolenek) a management pstruhových revírů byl prováděn zodpovědně. Jelikož došlo ke značnému úbytku pstruhů obecných a lipanů podhorních a tím i nedostatku generačních ryb z volných vod, tak tradiční způsoby produkce násadového materiálu pomocí odlovu generačních ryb elektrickým agregátem s následným extenzivním odchovem, již nelze tolik uplatňovat. Jak uvádí RANDÁK (2003), tak jedním ze základních předpokladů pro zvyšování množství vyprodukovaných kvalitních násad pstruha obecného a lipana podhorního je vytvoření hejn generačních ryb pocházejících z místních populací, které budou chovány v kontrolovaných podmínkách a následně bude produkován násadový materiál s co největším zachováním původních vlastností divoce žijících ryb. Tento předpoklad v současné době již splňují někteří profesionální producenti lososovitých ryb. Většina místních organizací ČRS i MRS bohužel této vize těžko dosáhnou a to především z finančních důvodů. Pro zlepšení stávajícího managementu na pstruhových revírech je potřeba hledat chyby i u samotných rybářů (rybářských hospodářů). Jako nejdůležitější opatření je nutné v prvé řadě zkorigovat každoroční systém vysazování násad, dodržování zarybňovacího plánu a správné techniky vysazování lososovitých ryb do revírů (VÍTEK, 2006b). Jako další možná opatření pro zlepšení stávajícího managementu lze například uvést – podpora přirozeného výtěru ryb (ochrana trdlišť), zodpovědné

- 77 -

nakládání s plůdkem lososovitých ryb (především často neodůvodněné plýtvání plůdkem ryb, který se vysazuje do odchovných potoků v nadbytku a tím dochází ke zbytečným ztrátám na plůdku), v odchovných potocích i menších tocích regulace dravých druhů ryb (především jelce tlouště), atd. Bohužel, dokud nebude vyřešena otázka tlumení rybožravých predátorů, zejména kormoránů velkých a vydry říční, budou zmíněné návrhy pro zlepšení stávajícího managementu víceméně bezúčelné. Jedinou možností, jak bojovat proti kormoránům velkým je to, že zarybňování lososovitými rybami bude uplatňováno pouze v jarním období, a to po odletu zimujících kormoránů. Do budoucna bude nutné také vyřešit problematiku zvyšování atraktivity pstruhových vod pro sportovní rybáře. A to především z důvodu toho, že k roku 2009 (oproti roku 2003) poklesl počet sportovních rybářů rybářících na pstruhových vodách o 13, 2 % (SPURNÝ et al., 2009). Pokud bude i nadále klesat zájem sportovních rybářů o pstruhové revíry, tak budou mít rybářské organizace menší finanční příjmy z prodeje povolenek a to bude mít za následek, že nebude dostatek finančních prostředků na nákup násadového materiálu. Zvyšování cen pstruhových povolenek, ale tuto situaci neřeší (ústní podání SPURNÉHO – čím více jsou pstruhové povolenky dražší, tím více klesá počet zájemců o pstruhovou povolenku). Navíc zarybňování pstruhových revírů se neuskutečňuje jen z prodeje pstruhových povolenek, ale také částečně z prodeje povolenek mimopstruhových. Jestliže se situace pstruhových revírů i v budoucnu nezlepší, budou si muset sportovní rybáři položit zásadní otázku: Budeme respektovat zdražování pstruhových povolenek za cenu toho, že udržíme alespoň částečně populace původních druhů lososovitých ryb a tyto ryby nebudou zdrojem obživy, ale pouze zdrojem zábavy a pobytu v přírodě? Nebo se těchto ryb vzdáme, ceny povolenek zůstanou zhruba stejné a pstruhové revíry se budou zarybňovat pouze pstruhem duhovým a sivenem americkým a to systémem chyť a ulov? Tyto otázky by mohla vyřešit právě vypracovaná kategorizace pstruhových revírů. Pstruhové revíry by se do budoucna mohly rozdělit na ty, které budou obhospodařovány ve prospěch původních druhů lososovitých ryb a na revíry, které budou upřednostňovány pstruhem duhovým a sivenem americkým pro uspokojení rybářů orientovaných na konzum. Vyřešení zmíněných otázek a návrhů, ale není v pravomoci rybářských svazů. Rybářské svazy, jakožto uživatelé revírů, musí plnit zákonem stanovenou zarybňovací povinnost vymezenou pro jednotlivé revíry. Takže jedinou možností jak realizovat zmíněné

- 78 -

návrhy je, aby uživatelům revírů byl změněn zarybňovací plán, který zohledňuje uvedené rozčlenění. Na úplný závěr diplomové práce bych chtěl zmínit, važme si toho, že naše vody stále oplývají populacemi pstruha obecného a lipana podhorního. Nedopusťme, aby z našich toků tyto lososovité ryby zmizely podobně jako losos obecný. Vymizení lososa obecného z našich toků bylo rychlé, ale poté ho úspěšně reintrodukovat zpět do našich vod stálo určitě nemalé úsilí a finanční prostředky. Úspěšná reintrodukce lososa obecného byla realizována v rámci programu Losos 2000, jehož součástí je program Návrat lososů (http://www.navratlososu.cz/). V roce 2011 vznikl program Cesta pstruha, jehož účelem je podpora populací původních druhů lososovitých ryb v našich tocích. (URBAN, 2012). V rámci tohoto programu a nejen jeho, ale i všeobecného zájmu rybářů, jde především o to, aby pstruh obecný a lipan podhorní v našich tocích zůstal, a ne abychom ho museli zpět pracně reintrodukovat.

- 79 -

8

POUŽITÁ LITERATURA

ADÁMEK Z., VOSTRADOVSKÝ J., DUBSKÝ K., NOVÁČEK J., HARTVICH P., 1997: Rybářství ve volných vodách. East publishing, Praha, 205 s ISBN 80–7187008–0. ARMSTRONG J. D., NISLOW K. H., 2006: Critical habitat during the transitition from maternal provisioning in freshwater fish, with emphasis on Atlantic salmon (Salmo salar) and brown trout (Salmo trutta). Journal of Zoology, 269 (4), 403 – 413 Bližší podmínky výkonu rybářského práva a soupis revírů pstruhových MRS (2000 – 2010) ČECH M., 2005: Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Vltavě ve Vyšším Brodu v zimním období 2004/2005 (závěrečná zpráva). Hydrobiologický ústav AV ČR, České Budějovice, 18 s DYK V., DYKOVÁ S., 1965: Stanoviště sivena v tatranské bystřině Javorince. In: Sb. práce TANAPu, s. 83-96 GRMELA J., 2008: Zhodnocení vývoje škodlivého působení savčích rybožravých predátorů v českém rybářství. Bakalářská práce, MZLU v Brně, Brno, 32 s GRMELA J., 2010: Revize rybářského obhospodařování pstruhového revíru Svratka 7 – 8. Diplomová práce. Mendelu v Brně, Brno, 66 s GUSTAFSSON

P.,

2009:

Östergötlands

elfiskeprogram

–

miljöövervakning

i vattendrag 2003 – 2008. Länsstyrelsen Östergötland Linköping, 80 s ISBN: 978-917488-257-5 HOLČÁK M., 2010: Ichtyologický monitoring salmonidních společenstev vybraných malých toků v klimatických podmínkách Českomoravské vrchoviny. Diplomová práce, Mendelu v Brně, Brno, 88 s HOLČÍK J., HENSEL K., 1972: Ichtyologická příručka. Obzor, Bratislava, 217 s

- 80 -

HERTIG A., 2006: Populationsdynamik der Äschen (Thymallus thymallus) im Linthkanal mit besonderer Berücksichtigung der Habitatnutzung der Äschenlarven. Disssertationarbeit, Universität Zürich, Zürich, 161 s JAROŇ P., 2010: Rybářský revír Ostravice 2: Rybářství, 3: 11 – 12 JURAJDA P., SLAVÍK O., REICHARD M., ONDRAČKOVÁ M., 2002: Monitoring plůdku jako indikátoru kvality říčního prostředí. In: Biodiverzita ichtyofauny ČR (IV). Brno, s. 93 – 98 KOUŘIL J., MAREŠ J., POKORNÝ J., ADÁMEK Z., RANDÁK T., KOLÁŘOVÁ J., PALÍKOVÁ M., 2008: Chov lososovitých druhů ryb, lipana a síhů. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým ve Vodňanech, Vodňany, 141 s ISBN 978-80-85887-80-8. KUBÍČEK F., 1991: Problematika minimálních průtoků ve vztahu k biotě a zejména k makrozoobentosu tekoucích vod. In: Sb. 5. determinačního kurzu. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno, s. 26 – 31 KUPKA J., 1967: Upotřebitelnost matečných lipanů k opakovanému výtěru. Bulettin VÚR Vodňany, s. 23 – 33 LIBOSVÁRSKÝ J., LUSK S., KRČÁL J., 1971: Hospodaříme na pstruhových vodách. Československá akademie věd, Brno, 156 s PAVLÍK L., 2003: Zarybňování lososovitými rybami v rybářské praxi SR. In: Sb. příspěvků ze semináře Produkce násadového materiálu pro pstruhové revíry. Pasohlávky, s. 12 - 20 LUSK S., BARUŠ V., VOSTRADOVSKÝ J., 1983: Ryby v našich vodách. Academia, Praha, 212 s MAREŠ J., HABÁN V., 2003: Dopad nepřiměřeného výskytu vydry a kormorána na hospodaření na revírech MRS. In: Sb. referátů z odborného semináře „ Rybářství a predátoři“. ČRS Praha, s. 36 - 40

- 81 -

MELOUN M., MILITKÝ J., 2006: Kompendium statistického zpracování dat, Metody a řešené úlohy včetně CD. Academia, Praha, 985 s ISBN 80–200–1396–2. NIESLANÍK M., 2003: Intenzivní odchov ročka lipana podhorního. In: Sb. příspěvků ze semináře Produkce násadového materiálu pro pstruhové revíry. Pasohlávky, s. 32 - 35 ODBOR STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ, MYSLIVOSTI A RYBÁŘSTVÍ MZe, 2011: Situační a výhledová zpráva RYBY 2011. MZe, Praha, 44s ISBN 978-80-7084-978-1 PETREK R., 2009: Zhodnocení efektu počátečního odchovu plůdku pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) v kontrolovaných podmínkách při produkci ročka z odchovných potoků. Bakalářská práce, MZLU v Brně, Brno, 40 s POKORNÝ J., KOUŘIL J., 1999: Chov lipana a jeho umělý výtěr. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech., s. 18 ISBN 80 – 85887 – 28 – 2 POKORNÝ J., LUCKÝ Z., LUSK S., POHUNEK M., JURÁK M., ŠTĚDRONSKÝ E., PRÁŠIL O., 2004: Velký encyklopedický rybářský slovník. Fraus, Plzeň, 649 s ISBN 80 – 7238 – 117 – 2 RANDÁK T., 2003: Produkce násad pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) a lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) v kontrolovaných podmínkách a jejich uplatnění ve volných vodách. In: Sb. příspěvků ze semináře Produkce násadového materiálu pro pstruhové revíry. Pasohlávky, s. 36 – 42 RILEY W. D., IVE M. J., PAWSON M. G., MAXWELL D. L., 2006: Seasonal variation in habitat user by salmon, Salmo salar, trout, Salmo trutta and grayling, Thymallus thymallus, in a chalk stream. Fisheries Management and Ecology, 13 (4): 221 – 236 Soupis revírů Jihočeského územního svazu s bližšími podmínkami výkonu rybářského práva (2000 – 2010) Soupis revírů Výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko a výpis ustanovení z předpisů o rybářství a bližší podmínky výkonu rybářského práva (2000 – 2010)

- 82 -

SPURNÝ P., 1993: Působení nepříznivých faktorů prostředí na rybí organismus. Habilitační práce, Brno, 180 s SPURNÝ P., 1998a: Ichtyologie: systematická část. MZLU, Brno, 138 s SPURNÝ P., 1998b: Ichtyologie: obecná část. MZLU, Brno, 138 s SPURNÝ P., MAREŠ J., 2001: Zhodnocení úrovně zajišťování výkonu rybářského práva rybářskými svazy České republiky v letech 1990 – 1999. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, ústav rybářství a hydrobiologie, Brno, 77 s SPURNÝ P., MAREŠ J., HEDBÁVNÝ J., SUKOP I., 2002: Heavy metal distribution in the ecosystems of the upper course of the Jihlava river. Czech J. Anim. Sci. 47 (4): 160 – 167 (ISSN 1212-1819) SPURNÝ P., 2003a: Produkce násadového materiálu pro pstruhové vody. In: Sb. příspěvků ze semináře Produkce násadového materiálu pro pstruhové revíry. Pasohlávky, s. 28 - 31 SPURNÝ P., 2003b: Vliv predátorů na rybí společenstva pstruhových vod. In: Sb. referátů z odborného semináře „Rybářství a predátoři“. ČRS Praha, 41 – 47 s SPURNÝ P., MAREŠ J., KOPP R., FIALA J., 2003c: Socioekonomická studie sportovního rybolovu v České republice. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Oddělení rybářství a hydrobiologie, Brno, 28 s SPURNÝ P., MAREŠ J., SUKOP I., KOPP R., FIALA J., 2006: Zhodnocení prosperity pstruha obecného a lipana podhorního v horním úseku řeky Moravice. In: Sb. příspěvků z IX. České ichtyologické konference s mezinárodní účastí. Vodňany, s. 153 - 156 ISBN: 80 – 85887 – 57 – 6 SPURNÝ P., KOPP R., SUKOP I., MAREŠ J., VÍTEK T., 2008: Metodika stanovení indikátorů udržitelnosti ekosystémů povrchových vod v podmínkách klimatické změny. In: Žalud, Z. (ed.) Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu – metodiky stanovení indikátorů ekosystémových služeb. Folia Univ. Agric. et Silvic. Mendel. Brun., (4): 75-116 (ISSN 1803-2109, ISBN 978-80-7375-221-7)

- 83 -

SPURNÝ P., MAREŠ J., KOPP R., FIALA J., VÍTEK T., 2009: Socioekonomická studie sportovního rybolovu v České republice. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Oddělení rybářství a hydrobiologie, Brno, 38 s SPURNÝ P., MAREŠ J., VÍTEK T., 2010: Zhodnocení úrovně zajišťování výkonu rybářského práva rybářskými svazy České republiky v letech 2000 – 2009. Mendelova univerzita v Brně, Brno, 82 s SPURNÝ P., RŮŽIČKA P., 1999: Zhodnocení predačního tlaku kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na pstruhové revíry Národního parku Podyjí. In: Sb. referátů mezinárodní konference „ 50 let výuky rybářské specializace na MZLU v Brně“. Brno, s. 236 – 241 SUKUP J., 2006: Vliv zimní predace kormorána velkého na rybí společenstva vybraných pstruhových vod. Bakalářská práce, MZLU v Brně, Brno, 45 s ŠIMEK Z., 1959: Rybářství na tekoucích vodách. Statní zemědělské nakladatelství, Praha, 476 s TOKIČ J., 2011: Ichtyologická charakteristika povodí řeky Svratky nad vodárenskou přehradní nádrží Vír. Diplomová práce, Mendelu v Brně, Brno, 73 s URBAN V., 2012: Pomoc přírodě, Cesta pstruha: Rybářství, 2: 3 VÍTEK T., SPURNÝ P., 2006a: Aktuální problémy managementu pstruhových vod na příkladu říčky Loučky. In: IX. Česká ichtyologická konference. VÚRH JU Vodňany: JU v Českých Budějovicích, s. 180 – 185 ISBN 80-85887-57-6 VÍTEK T., 2006b: Vliv nepříznivých faktorů prostředí na prosperitu ichtyocenózy řeky Loučky. Disertační práce, MZLU v Brně, Brno, 100 s Výroční zprávy ČRS 2000 – 2009

- 84 -

Internetové zdroje: BURKHARDT – HOLM P., 2009: Klimawandel und Bachforellenrückgang gibt es einen Zusammenhang ?Resultate aus der Schweiz. Sprinter – Verlag. Databáze online [cit. 2012 – 04 - 13]. Dostupné na: < www.scorpus.com > KAPPEL J., 2003: Numbers of Anglers in Europe. Databáze online [cit. 2012-02-28]. Dostupné na: < http://www.eaa-europe.org/ > KLEMETSEN A., AMUNDSEN P – A., DEMPSON J. B., JONSSON N., O´CONNELL M. F., MORTENSEN E., 2003: Atlantic salmon Salmo salar L., brown trout Salmo trutta L. and Arctic charr Salvelinus alpinus (L.): A review of aspects of their life histories. Ecology of Freshwater Fish, vers. 12 (1), 221 s. Databáze online [cit. 2011 – 12 - 8]. Dostupné na: < www.scorpus.com >

STEWART D. C., MIDDLEMAS S. J., GARDINER W. R., MACKAY S., ARMSTRONG J. D., 2005: Diet and prey selection of cormorants (Phalacrocorax carbo) at Loch Leven, a major stocked trout fishery. United Kingdom. Databáze online [cit. 2012 – 04 - 13]. Dostupné na: < www.scorpus.com > ZIMMERLI S., BERNET D., BURKHARDT – HOLM P., SCHMIDT – POSTHAUS H., VOLANTHEN P., WAHLI T., SEGNER H., 2007: Assessment of fish health status in four Swiss rivers showing a dechne of brown trout catches. Dübendorf, Squat. Sci. 69 (2007), 11 – 25 S. Databáze online [cit. 2012 – 04 - 13]. Dostupné na: < www.scorpus.com > http://www.rybsvaz.cz/., online [cit. 2012-03-19]. Dostupné na: < www.rybsvaz.cz > http://www.mrsbrno.cz/., online [cit. 2012-03-19]. Dostupné na: < www.mrsbrno.cz> Směrnice Rady 91/271/EHS: Dostupné na:

- 85 -

https://www.sfzp.cz/., online [cit. 2012 – 02 – 01]. Dostupné na: < https://www.sfzp.cz/sekce/120/strucne-o-op-infrastruktura/ > http://www.jiznicechy.cz/., online [cit. 2011-01-28]. Dostupné na: < http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/aktuality,20534.html > http://www.crscb.cz/., online [cit. 2011-01-27]. Dostupné na: < http://www.crscb.cz/main.php?lang=cs&menu_id=2 > http://www.rybsvaz-ms.cz/., online [2012-03-19]. Dostupné na: < http://www.rybsvaz-ms.cz/uvod.html > http://www.mzv.cz/., online [2012-02-16]. Dostupné na: < http://www.mzv.cz/ > http://www.czso.cz/., online [2012-03-12]. Dostupné na: http://www.worldatlas.com/1., online [2012-02-13]. Dostupné na: < http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/europe/norway/nolandst.htm > http://www.worldatlas.com/2., online [2012-02-13]. Dostupné na: < http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/europe/czechrepublic/czlandst.htm > http://www.scb.se/., 2012: Sveriges officiella statistik Statistika meddelanden. Databáze online [2012-03-11]. Dostupné na:

http://www.svenskafiskevatten.se/., online [2012/-02-18]. Dostupné na: < http://www.svenskafiskevatten.se/ > http://www.rybolov.com/., online [2012-02-17]. Dostupné na: < http://www.rybolov.com/ >

- 86 -

http://www.adfg.alaska.gov/., online [2012-02-02]. Dostupné na: < http://www.adfg.alaska.gov/ > http://www.sagit.cz/., online [2012 – 04 – 01]. Dostupné na: < http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb04099&cd=76&typ=r > http://www.navratlososu.cz/., online [2012 – 04 – 07]. Dostupné na: < http://www.navratlososu.cz/ >

- 87 -

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

9 9.1

Seznam tabulek

Tabulka 1

Vývoj výměry pstruhových revírů v ČRS a MRS v letech 2000 – 2010 v ha

Tabulka 2

Počet obyvatelstva a aktivních rekreačních rybářů v zemích Evropy s nejatraktivnějšími pstruhovými revíry

Tabulka 3

Rámcový plán zarybnění revíru Vltava 24 pro rok 2011

Tabulka 4

Výčet pstruhových revírů významně dotovaných sivenem americkým

Tabulka 5

Výčet pstruhových revírů bez významného obhospodařování pstruhem obecným a sivenem americkým

Tabulka 6

Výčet pstruhových revírů významně dotovaných lipanem podhorním

Tabulka 7

Výčet pstruhových revírů dominantně dotovaných pstruhem obecným

Tabulka 8

Výčet pstruhových revírů bez významného obhospodařování pstruhem obecným a lipanem podhorním

Tabulka 9

Úroveň zarybnění a výše úlovků pstruha obecného a lipana podhorního v jednotlivých kategoriích revírů

Tabulka 10

Úroveň zarybnění a výše úlovků pstruha duhového a sivena amerického v jednotlivých kategoriích revírů

9.2 Graf 1

Seznam grafů Vývoj výměry P revírů v JÚS, MRS a VÚS Ostrava v průběhu let 2000 – 2010

Graf 2

Procentický (kusový) podíl násad lososovitých ryb v JÚS, MRS a VÚS Ostrava (kumulativně za období 2000 – 2010)

Graf 3

Úroveň zarybnění lososovitými rybami v JÚS, MRS, VÚS Ostrava z let 2000 – 2010

Graf 4

Procentický (kusový) podíl úlovků lososovitých ryb v JÚS, MRS a VÚS Ostrava (kumulativně za období 2000 – 2010)

Graf 5

Procentický (hmotnostní) podíl úlovků lososovitých ryb v JÚS, MRS a VÚS Ostrava (kumulativně za období 2000 – 2010)

Graf 6

Úroveň úlovků lososovitých ryb v JÚS, MRS, VÚS Ostrava z let 2000 – 2010

- 88 -

Graf 7

Vývoj zarybnění vybranými druhy lososovitých ryb v porovnávaných svazech v letech 2000 - 2010

Graf 8

Vývoj úlovků vybraných druhů lososovitých ryb v porovnávaných svazech v letech 2000 - 2010

Graf 9

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Po v revírech JÚS v letech 2000 - 2010

Graf 10

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Po v revírech VÚS Ostrava v letech 2000 - 2010

Graf 11

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Po v revírech MRS v letech 2000 - 2010

Graf 12

Trend úrovně zarybnění Po v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 – 2010

Graf 13

Trend vývoje úlovků Po v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 – 2010

Graf 14

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Li v revírech JÚS v letech 2000 - 2010

Graf 15

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Li v revírech VÚS Ostrava v letech 2000 - 2010

Graf 16

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Li v revírech MRS v letech 2000 - 2010

Graf 17

Trend úrovně zarybnění Li v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 – 2010

Graf 18

Trend vývoje úlovků Li v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 – 2010

Graf 19

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Pd v revírech JÚS v letech 2000 - 2010

Graf 20

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Pd v revírech VÚS Ostrava v letech 2000 - 2010

Graf 21

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Pd v revírech MRS v letech 2000 - 2010

Graf 22

Trend úrovně zarybnění Pd v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 – 2010

Graf 23

Trend vývoje úlovků Pd v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 – 2010

- 89 -

Graf 24

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Si v revírech JÚS v letech 2000 - 2010

Graf 25

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Si v revírech VÚS Ostrava v letech 2000 - 2010

Graf 26

Celkové úlovky a úroveň zarybnění Si v revírech MRS v letech 2000 - 2010

Graf 27

Trend úrovně zarybnění Si v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 – 2010

Graf 28

Trend vývoje úlovků Si v revírech JÚS, MRS, VÚS Ostrava v jednotlivých letech 2000 – 2010

Graf 29

Rybářský tlak na pstruhové revíry v JÚS a MRS v letech 2000 – 2010

Graf 30

Biplot PCA - závislost revírů na úrovni znaků

Graf 31

Bodový graf závislosti pstruha obecného a lipana podhorního

Graf 32

Bodový graf závislosti pstruha obecného a sivena amerického

Graf 33

Histogram četnosti jednotlivých kategorií revírů

Graf 34

Scheffeho mnohonásobné porovnání svazů

- 90 -

10

SEZNAM ZKRATEK

ANOVA

jednofaktorová analýza variance

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČRS

Český rybářský svaz

DDT

C14H9Cl5

EU

Evropská unie

FA

faktorová analýza

CHRO

chráněná rybí oblast

JÚS


Li

lipan podhorní

Li1

lipan podhorní – věk 1 rok

Li2

lipan podhorní – věk 2 roky

Li3


Li4


Li5

lipan podhorní – věk 5 roků

MO

místní organizace

MP revíry

mimopstruhové revíry

MRS


MVE

malá vodní elektrárna

MZe

Ministerstvo zemědělství

P revíry

pstruhové revíry

PCA

metoda hlavních komponent

PCB

polychlorované bifenyly

Pd

pstruh duhový

Pd2

pstruh duhový – věk 2 roky

Po

pstruh obecný

Pok

pstruh obecný – odkrmený

Po1/4

pstruh obecný – věk 3 měsíce

Po1/2

pstruh obecný – věk 6 měsíců

Po1

pstruh obecný – věk 1 rok

Po2

pstruh obecný – věk 2 roky

Po3

pstruh obecný – věk 3 roky

- 91 -

Si

siven americký

Si2

siven americký – věk 2 roky

TL

celková délka těla

VÚS Ostrava


PŘÍLOHY

11

11.1 Seznam příloh Příloha 1

Přehled územních svazů ČRS a MRS

Příloha 2

Porovnání úlovků Po ze pstruhových revírů MRS a 7 územních svazů ČRS v letech 2000 – 2009

Příloha 3

Porovnání úlovků Li ze pstruhových revírů MRS a 7 územních svazů ČRS v letech 2000 – 2010

Příloha 4

Porovnání úlovků Pd ze pstruhových revírů MRS a 7 územních svazů ČRS v letech 2000 - 2009

Příloha 5

Porovnání úlovků Si ze pstruhových revírů MRS a 7 územních svazů ČRS v letech 2000 – 2009

Příloha 6

Faktorové zátěže hlavních komponent

Příloha 7

Tři nejvýznamnější faktory, popisující převážnou část variability

Příloha 8

TOP 10 pstruhových revírů s nejvyšším zarybněním a množstvím úlovků vybraných druhů lososovitých ryb

Příloha 9

Seznam revírů, ve kterých v průběhu let 2000 – 2010 došlo ke změnám, či neplnění požadovaných povinností

Příloha 10

Žebříček nejlépe až nejhůře obhospodařovaných pstruhových revírů v JÚS, VÚS Ostrava a v MRS v průběhu let 2000 – 2010

Příloha 11

Odlišná pravidla rybolovu v ČRS a MRS

Příloha 12

Odchylky bližších podmínek výkonu rybářského práva

Příloha 13

Bližší podmínky výkonu rybářského práva na vodách pstruhových, platných na revírech JÚS v letech 2000 – 2010

Příloha 14

Bližší podmínky výkonu rybářského práva na vodách pstruhových, platných na revírech VÚS Ostrava v letech 2000 – 2010

Příloha 15

Bližší podmínky výkonu rybářského práva na vodách pstruhových, platných na revírech MRS v letech 2000 – 2010

- 92 -

Kategorizace pstruhových rybářských revírů v České republice na základě intenzity rybářského managementu

Recommend Documents