Katefiina SAMOJSKÁ. Zniãená archeologie rekapitulace pfiípadu V pfiípadû Císafiského ml na stavebník nerespektoval

Císafisk˘ ml˘n a jeho rekonstrukce Katefiina SAMOJSKÁ

1

2

Zniãená archeologie – rekapitulace

se na plo‰e mohly nacházet, a nálezy z tûchto ob-

Obr. 1. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, celkov˘ pohled na stavbu

pfiípadu

jektÛ pocházející odvezl spolu s vykopanou zemi-

od západu z Ml˘nské ulice – dobfie patrná je vybetonova-

V pfiípadû Císafiského ml˘na stavebník nere-

nou neznámo kam. O nanejv˘‰ pravdûpodobné

ná stavební jáma. Její provedení znamenalo z archeologic-

spektoval zákonnou povinnost, neohlásil a ne-

existenci archeologick˘ch památek a situací

kého hlediska kompletní zánik potenciálních archeologic-

umoÏnil provedení archeologického v˘zkumu.

pfiitom svûdãilo pfiímo na pozemku se nalézající

k˘ch nálezÛ a situací, protoÏe do‰lo k úplnému zniãení

V roce 2005 pokraãovala v Bubenãi v Ml˘nské uli-

torzo Císafiského ml˘na, které bylo kompletnû ob-

nadloÏních vrstev. (Foto Jan Jefiáb)

ci rekonstrukce areálu Císafiského ml˘na a v˘stavba

kopáno, odtrÏeno od archeologick˘ch vrstev

Obr. 2. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, pohled k jihu na ãásteãnû

podzemních garáÏí. Pro investora, firmu Seisin, a. s.

a zbaveno sv˘ch vypovídacích schopností.

2

odtûÏenou skálu pfiírodní památky Pecka, která tvofiila

(Pod Havránkou 657/108, Praha 7), provádûla pro-

Pfii nehlá‰en˘ch zemních pracích do‰lo s vyso-

malebn˘ rámec, do nûhoÏ byl historick˘ areál zámûrnû

jekãní ãinnost firma Faber Project, s. r. o., Hellichova

kou mírou pravdûpodobnosti k po‰kození situací

komponován. Pfiírodní reliéf tak byl jednou provÏdy po-

632/11b, Praha 1 (zástupci Ing. arch. P‰eniãka

souvisejících nejen s rudolfinsk˘m areálem, ale ta-

zmûnûn. OdtûÏen˘ povrch skály musel b˘t zpevnûn betono-

a I. Zemanová), dodavatelem stavby byla firma Fe-

ké se star‰ím, stfiedovûk˘m ml˘nem, pfiedcházejí-

v˘mi bloky a nové budovy k nûmu pfiímo pfiiléhají. (Foto

ronastav, a. s., Ka‰parova 26, Liberec 6. Na do-

cím v˘stavbû císafiského letohrádku. V neposlední

Jan Jefiáb)

poruãení praÏské archeologické komise mûla

fiadû byly zlikvidovány zcela unikátní a neopakova-

Obr. 3. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, v˘kopy pro inÏen˘rské

pfiedstihov˘ archeologick˘ v˘zkum provádût spo-

telné doklady v˘roby související se zdej‰í brusírnou

sítû byly pofiízeny asi pÛl roku po vyhloubení stavební

leãnost Archaia Praha, o. p. s. S investorem a pro-

drah˘ch kamenÛ, ve které ve 30. letech 17. století

jámy. Byly vedeny jen v recentních naváÏkách, které pfiímo

jektantem probûhla v tomto smyslu vstupní kores-

pÛsobil slavn˘ brusiã Dionysio Miseroni s rodinou.

nasedaly na vltavské ‰tûrkopísky, proto nebyly zachyceny

pondence o archeologickém v˘zkumu. Stavebník

Jen pár krokÛ odtud, u bubeneãského nádraÏí se

Ïádné star‰í nálezové situace. V‰echny nadloÏní úrovnû

byl je‰tû pfied zahájením stavebních prací informo-

navíc nalézá proslulá pravûká lokalita, jejíÏ v˘zku-

zde byly evidentnû odtûÏeny v posledních cca tfiiceti letech,

ván, Ïe zam˘‰lená stavba se nachází na území

my stály u zrodu moderní ãeské archeologie.

coÏ bylo moÏné urãit podle charakteru nálezÛ, které obsa-

s archeologick˘mi nálezy podle § 22 odstavce 2

JiÏ kompletnû zabetonovaná stavební jáma byla

hovaly recentní naváÏky (betony, pivní lahve a podobnû).

zákona 20/1987 Sb., a byl upozornûn na povin-

objevena pfii namátkové kontrole (po upozornûní

Tyto vrstvy pravdûpodobnû vznikly ãinností podniku Art

nost vypl˘vající z v˘‰e uvedeného zákona umoÏnit

pracovníka Národního památkového ústavu) pra-

Centrum v roce 1990. (Foto Jan Jefiáb)

záchrann˘ archeologick˘ v˘zkum v dostateãném

covníkem spoleãnosti Archaia, o. p. s., Janem Je-

1

pfiedstihu pfied zahájením stavby. V rozporu s uve-

fiábem dne 31. 3. 2005. Stavebník bezpochyby

■ Poznámky

den˘m upozornûním i zákonem stavebník v období

poru‰il zákon a tím, Ïe neohlásil v˘kopové práce

1 Rozhodnutí OPP MHMP ã. j. 89198/2000 a vyjádfiení

pfied 31. 3. 2005 vyhloubil stavebními stroji zákla-

a neumoÏnil oprávnûné organizaci provést na do-

NPÚ – ÚOP v hlavním mûstû Praze ã. j. 19729/2000.

dové jámy pro nové budovy, ãímÏ znemoÏnil prove-

tãeném území záchrann˘ archeologick˘ v˘zkum,

2 Informace byly pouÏity z V˘roãní zprávy spoleãnosti

dení v˘zkumu a zniãil archeologické objekty, které

a realizací stavební jámy provedení v˘zkumu natr-

Archaia Praha, o. p. s., za rok 2005, s. 18–19.

96

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S : C Í S A ¤ S K ¯ M L¯ N | K a t e fi i n a S A M O J S K Á / C í s a fi s k ˘ m l ˘ n a j e h o r e k o n s t r u k c e

valo znemoÏnil. Z tohoto dÛvodu bylo spoleãností

by tomu tak bylo, archeologick˘ v˘zkum by probûhl

Mezi paragrafy – co dûlat,

Archaia Odboru památkové péãe Magistrátu hlav-

formou dohledu a byl by pouhou formalitou s mizi-

kdyÏ se setkáme s niãením

ního mûsta Prahy neprodlenû doruãeno oznámení

v˘mi ãasov˘mi a finanãními nároky – stavebník by

archeologické lokality a nálezÛ

o poru‰ení zákona 20/1987 Sb., které bylo za-

se ho nemusel „obávat“.

sláno na vûdomí Archeologickému ústavu AV âR a Památkové inspekci MK âR.

Faktem zÛstává, Ïe firma Seisin, a. s., vyvázla

Tento text si klade za cíl zcela laick˘m zpÛso-

z poru‰ení zákona bez jak˘chkoli následkÛ. U‰etfii-

bem vysvûtlit, jaké moÏnosti dává zákon, kdyÏ

Spoleãnost Archaia nakonec nepodala pfiímo

la nejen peníze za v˘zkum, ale také ãas, po kter˘

dojde ke zniãení archeologick˘ch dokladÛ na‰í

trestní oznámení, protoÏe ve‰keré dÛkazy o pfií-

by byla nucena v˘zkum strpût a kter˘ je pro staveb-

minulosti, a co hrozí pfiípadnému viníkovi. V ta-

tomnosti archeologick˘ch nálezÛ jiÏ byly zniãeny

ní projekty tak dÛleÏit˘. Dopadla tak nepomûrnû lé-

bulkách je vysvûtlen nejvhodnûj‰í postup práv-

a trestná ãinnost by byla v tomto pfiípadû velmi

pe, neÏ kdyby poctivû dodrÏovala literu zákona. Ne-

ních krokÛ v rÛzn˘ch situacích. Obecnû lze fiíci,

obtíÏnû prokazatelná. Odbor památkové péãe

ní tûÏké si domyslet, Ïe tato cesta se jeví pro

Ïe archeologické památky jsou ve srovnání

Magistrátu hlavního mûsta Prahy zahájil proti sta-

stavebníky s neãestn˘mi úmysly jako velice schÛd-

s ostatními kulturními památkami ve zjevné nev˘-

vebníkovi správní fiízení s moÏností udûlení pokuty

né fie‰ení. Pokud chtûjí od poãátku archeologick˘

hodû. Pod zem totiÏ není vidût, a tak jejich pfií-

aÏ do v˘‰e 500 000 Kã. O v˘‰i této sankce by roz-

v˘zkum obejít, pak je lep‰í, kdyÏ plochu, na níÏ by

padná likvidace není tak zfietelná jako u nadzem-

hodovali právníci pfiíslu‰ného odboru magistrátu

mûl b˘t provádûn, zniãí co nejrychleji, je‰tû pfied

ních objektÛ – ty jednoho dne stály a druhého

na doporuãení archeologického oddûlení Národní-

náv‰tûvou archeologa. A nebudou-li dÛslednû vy-

dne uÏ prokazatelnû nestojí, o ãemÏ se mohou

ho památkového ústavu. Po nûkolika mûsících

uÏívány alespoÀ ty sankce, které správní fiád

v‰ichni snadno pfiesvûdãit na vlastní oãi. DÛkazní

v‰ak bylo fiízení proti stavebníkovi ukonãeno z dÛ-

a trestní zákon umoÏÀuje, lze pfiedpokládat, Ïe po-

nouze je u v‰ech pfiípadÛ niãení archeologick˘ch

vodu ãasového promlãení a sankce umoÏnûná

ãet firem vyh˘bajících se provedení archeologické-

památek tím nejváÏnûj‰ím problémem. Obecnû

zákonem nakonec udûlena nebyla.

ho v˘zkumu bude narÛstat. Problematická je i po-

platí, Ïe nejlépe se pfied zákonem prokazuje poni-

Zhruba po pÛl roce tent˘Ï investor vstoupil do

mûrnû nízká ãástka nejvy‰‰í moÏné udûlené

ãení archeologické památky tehdy, kdyÏ mÛÏeme

kontaktu se spoleãností Archaia znovu, a to s Ïá-

pokuty. I pokud by nakonec byla udûlena, nedo-

pfiesnû definovat, co a do jaké míry bylo zniãeno

dostí o provedení archeologického dohledu pfii

sáhla by v˘‰e nákladÛ na nároãnûj‰í archeologick˘

a kdo to má na svûdomí.

pokládání inÏen˘rsk˘ch sítí. Tento dohled fiádnû

v˘zkum a to si investiãní spoleãnosti dovedou leh-

a podle v‰ech pravidel probûhl, ov‰em s negativ-

ce spoãítat. Skuteãnost bohuÏel tuto nepfiíznivou

na urãení kompetencí vedoucích pracovníkÛ sta-

ním v˘sledkem. V˘kopy byly totiÏ vedeny pouze

prognózu potvrzuje – jen v praxi archeologické

vebníka na stavbû, ktefií si v pfiípadû potfieby pfie-

v recentních naváÏkách a vrstvách vznikl˘ch

spoleãnosti Archaia se za poslední léta objevilo

hazují odpovûdnost jako hork˘ brambor.

v 80. a 90. letech 20. století.

nûkolik stavebníkÛ, ktefií takto bez vût‰ích násled-

V této souvislosti b˘vá tvrd˘m ofií‰kem zejmé-

Z hlediska profesionální etiky stavebníka zÛstá-

kÛ zákon obe‰li. Není bez zajímavosti, Ïe na-

První pfiípad –

vá v pfiípadû Císafiského ml˘na mnoho nevyfiãe-

prostá vût‰ina z nich vyvíjela stavební aktivitu na

niãení archeologie je zji‰tûno pfii probíhající stavbû

n˘ch otázek. Napfiíklad proã nechal provést v˘-

území Prahy 6. Bylo by úãelné, aby se oprávnûné

zkum pouze v místû pokládání sítí, a ne na hlavní

archeologické subjekty spolu s orgány státní sprá-

Tato situace je ve srovnání s ostatními po-

plo‰e stavby. Není moÏné se zbavit podezfiení, Ïe

vy a památkov˘mi orgány dohodly na vytvofiení re-

mûrnû pfiíznivá. Lze totiÏ obvykle opatfiit konkrét-

si byl dobfie vûdom toho, Ïe v prvním pfiípadû bude

gistru tûchto „neplatiãÛ“. Pokud by firmy, které se

ní dÛkazy a je‰tû se zasadit o záchranu zb˘vají-

archeologick˘ v˘zkum negativní, zatímco ve dru-

ocitnou na seznamu, realizovaly dal‰í projekt, byly

cích památek. V první fiadû je tfieba pokusit se

hém by byl nejen pozitivní, ale i ãasovû a finanãnû

by od poãátku pod zv˘‰en˘m dohledem v‰ech zú-

o zastavení stavby, a to podáním podnûtu na pfií-

nároãn˘. Není ov‰em vylouãeno, Ïe i na hlavní plo-

ãastnûn˘ch subjektÛ s dÛsledn˘m vyuÏitím v‰ech

slu‰n˘ stavební úfiad. Podle § 176 odst. 1 sta-

‰e stavby byla archeologická situace zniãena pfii

moÏností trestÛ a sankcí pfii poru‰ení zákona.

vebního zákona mÛÏe pfiíslu‰n˘ stavební úfiad roz-

úpravách ml˘na na konci minulého století; pokud

hodnout o pfieru‰ení prací. Podle téhoÏ odstavce má stavebník (nebo i jiná osoba) povinnost, dojde-li k nálezÛm kulturnû cenn˘ch pfiedmûtÛ ãi 3

detailÛ stavby nebo k archeologick˘m nálezÛm, tuto skuteãnost neprodlenû oznámit stavebnímu úfiadu a ten ve spolupráci s v˘konn˘m orgánem památkové péãe zabezpeãí podmínky k ochranû nálezu, popfiípadû rozhodne pfiímo o pfieru‰ení prací. Dojde-li k zastavení stavby, mÛÏe stavebník znovu pokraãovat aÏ na základû písemného souhlasu úfiadu, kter˘ o pfieru‰ení prací rozhodl. V podobném, i kdyÏ ne tak radikálním duchu je formulován i § 137 odst. 1 písm. i) stavebního zákona, jenÏ urãuje, Ïe stavební úfiad mÛÏe nafiídit vlastníkovi stavby nebo stavebního pozemku provedení nezbytn˘ch úprav k zaji‰tûní ochrany architektonického a archeologického dûdictví. (Viz tabulku na s. 98, kroky 1 a 2.)


97

Dal‰í moÏností v tomto pfiípadû je podání trest-

ktefií v posudku stanoví, kolik fyzick˘ch nálezÛ

pokud zjistí nedostatky v péãi o kulturní památ-

ního oznámení na neznámého pachatele podle

a jakého typu mÛÏe v prÛmûru takov˘ objekt obsa-

ky, navrhne pfiíslu‰nému orgánu státní památko-

§ 257 odst. 2 písmena d) trestního zákona. Podle

hovat. Podle tabulek ústavu, ve kter˘ch je jednot-

vé péãe opatfiení k odstranûní zji‰tûn˘ch nedo-

tohoto ustanovení se pachatel mohl dopustit trest-

liv˘m nálezÛm pfiifiazen ekvivalent v korunách, je

statkÛ, popfiípadû uloÏení pokuty, a dozírá, aby

ního ãinu po‰kozování cizí vûci tím, Ïe zniãil archeo-

pak moÏné spoãítat pfiibliÏnou hodnotu nálezÛ.

se uloÏená opatfiení fiádnû plnila.

logickou lokalitu vãetnû nálezÛ, které se na ní na-

Takto, aãkoli ponûkud krkolomnû, je ohodnocena

cházely a které jsou státním majetkem.

‰koda vzniklá státu na kulturním dûdictví. Její v˘-

krajského úfiadu o povinnosti provést archeologick˘

Archeologické nálezy se v souãasné praxi povaÏují

‰e by pak byla smûrodatná pro soud v urãení v˘‰e

v˘zkum ãi to mûl pfiímo uloÏeno v územním povole-

za majetek obce, respektive kraje, kde se na‰ly,

vyneseného rozsudku. Viník mÛÏe b˘t teoreticky

ní, je moÏné zváÏit je‰tû jednu moÏnost. Tou je po-

stát je ov‰em oprávnûn je od kraje nebo obce zís-

pfii následném procesu odsouzen aÏ ke dvûma le-

dání trestního oznámení z dÛvodu mafiení v˘konu

kat, pokud jsou splnûny podmínky v˘‰e uvedeného

tÛm odnûtí svobody nebo k penûÏité pokutû.

úfiedního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a)

Pokud stavebník obdrÏel vyjádfiení pfiíslu‰ného

3

zákona.

trestního zákona. (Viz tabulku, kroky 3 a 4.)

Trestní oznámení by bylo také teoreticky moÏ-

Druh˘ pfiípad –

né zaloÏit na § 258 trestního zákona o zneuÏívání

zniãení archeologické situace bylo zji‰tûno

Tabulka

vlastnictví, tedy i vlastního majetku, pokud tím do-

po probûhlé stavbû (vyhloubení stavební jámy,

Krok 1 – Zastavení stavby podle § 176

jde k po‰kození obecného kulturního zájmu. Apli-

postavení novostavby)

stavebního zákona (186/2006 Sb.) niãení archeologick˘ch situací a nálezÛ pfii

kace daného ustanovení v praxi je v‰ak velmi obtíÏná. V souãasné dobû je znám pouze jeden

Zde je situace komplikovanûj‰í vzhledem ke

probíhající stavbû

pfiípad, kdy do‰lo k pokusu o vyuÏití uvedené skut-

skuteãnosti, Ïe je obtíÏné dokázat, co pfiesnû by-

podnût na stavební úfiad

kové podstaty pro památkovou péãi, a tím je de-

lo stavbou zniãeno. Podání trestního oznámení

zastavení stavby

vastace památkovû chránûného objektu v Rytífiské

podle § 257 a 258 trestního zákona neb˘vá pro-

zaji‰tûní archeologického v˘zkumu

ulici v Praze 1. ¤e‰ení této kauzy pfiitom trvá jiÏ

to efektivním fie‰ením, jelikoÏ ãasto chybí prÛ-

nûkolik let bez valné nadûje na úspûch. Aplikace

kazní materiál. Soud i orgány ãinné v trestním fií-

tohoto trestnûprávního nástroje je proto moÏností

zení vyÏadují popis a ohodnocení zniãen˘ch

Krok 2 - podání trestního oznámení podle

spí‰e akademickou, která by musela b˘t v na‰em

(ztracen˘ch, po‰kozen˘ch) objektÛ a nálezÛ. Po-

§ 257, 258 trestního zákona

právním systému nejprve úspû‰nû prosazena.

kud jsou v‰ak v‰echny stopy jiÏ zahlazeny, nelze

zniãení archeologick˘ch situací a nálezÛ

se k tûmto skuteãnostem vyjádfiit jinak neÏ velmi

pfii stavbû

obecnû, a to nestaãí.

podání trestního oznámení

BohuÏel ani paragraf o po‰kození cizí vûci se nezdá b˘t v archeologické praxi dosti efektivní. Aãkoli fiada trestních oznámení byla jiÏ na tomto

Povinnost stavebníka nechat provést archeolo-

vy‰etfiování policie soudní proces

podkladû podána, policie zpravidla podobné pfií-

gick˘ v˘zkum v pfiedstihu v‰ak vypl˘vá ze zákona

pady odkládá a ‰etfiení ãasto konãí na mrtvém bo-

a stavebník o tom musí b˘t informován dopfiedu

dû. V obou pfiípadech je totiÏ nutné v následném

v˘konn˘m orgánem státní památkové péãe. Sou-

fiízení prokázat, Ïe k po‰kození konkrétních objek-

ãasnû je mu oznámeno, kdo je v jeho regionu

Krok 3 - oznámení o nesplnûní ohla‰ovací

tÛ konkrétní osobou skuteãnû do‰lo a Ïe bylo

oprávnûn k provádûní archeologick˘ch v˘zkumÛ.

povinnosti podle § 22 zákona o památkové péãi

úmyslné. A to b˘vá obtíÏné. V pfiípadû § 257 b˘vá

Podle § 22 odst. 2 zákona o státní památkové péãi


kamenem úrazu jiÏ zmiÀované vymezení

je pak stavebník povinen oznámit zam˘‰len˘ termín

pfii stavbû

kompetencí na stavbû. V pfiípadû § 258 se musí

zemních prací oprávnûné archeologické spoleãnosti

podnût na krajsk˘ úfiad,

navíc prokázat, Ïe vûc vûdomû zniãil pfiímo vlast-

ãi instituci, která následnû provede archeologick˘

odbor památkové péãe

ník nemovitosti. ZáleÏitost navíc komplikuje

v˘zkum. Poru‰ení uvedené oznamovací povinnosti

správní fiízení

i fakt, Ïe zatímco nálezy jsou podle zákona stát-

je podle zákona pod sankcí. Je tedy moÏné podat

uloÏení pokuty

ním majetkem, samotn˘ pozemek – ãili archeolo-

oznámení o poru‰ení této oznamovací povinnosti na

gická lokalita neboli kontext – je oãima právníkÛ

pfiíslu‰n˘ obecní úfiad s roz‰ífienou pÛsobností. Ten

majetkem stavebníka. Potom se nejedná v pra-

mÛÏe zahájit proti stavebníkovi správní fiízení, ve

Krok 4 - podnût na Památkovou inspekci

vém slova smyslu o niãení „cizí vûci“. Problé-

kterém mÛÏe stavebník, není-li fyzickou osobou,

MK âR

mem je zkrátka mimofiádnû obtíÏné dokazování

dostat pokutu aÏ do v˘‰e 500 000 Kã podle § 35


naplnûní skutkové podstaty.

odst. 2 písm. f) zákona 20/1987 Sb. Sankci udûlí

pfii stavbû

pfiíslu‰n˘ krajsk˘ úfiad a její v˘‰i stanoví právníci to-

podnût na Památkovou inspekci MK âR

fiování na základû trestního oznámení, pak je v je-

hoto orgánu, pfiípadnû po konzultaci s odborníky

pfie‰etfiení ãinnosti krajského úfiadu,

ho prÛbûhu nutné urãit, jakou hodnotu mûly poni-

z archeologického oddûlení Národního památkové-

odboru památkové péãe

ãené vûci. V této fázi je velmi dÛleÏité mít

ho ústavu ãi Archeologického ústavu AV âR. Fyzic-

správní fiízení, uloÏení pokuty

zaji‰tûné dÛkazy (fotografie, vzorky nálezÛ) a oãitá

ká osoba by ov‰em byla pokutována pouze v maxi-

svûdectví archeologÛ, ktefií se s danou lokalitou

mální v˘‰i 50 000,- Kã podle ustanovení § 39

osobnû obeznámili. Ti mohou dosvûdãit, kolik se

odst. 2 písm. g) památkového zákona.

Pokud se jiÏ pfiece jen rozbûhne policejní vy‰et-

na zniãené plo‰e asi nalézalo objektÛ a z které do-

Nejsme-li spokojeni s postupem v˘konného

by. V tomto okamÏiku se vy‰etfiovací orgány obrátí

orgánu státní památkové péãe, je moÏné také

na odborníky z Archeologického ústavu AV âR,

podat podnût Památkové inspekci MK âR. Ta,

98

■ Poznámky 3 Za konzultaci právních postupÛ dûkuji Mgr. Stanislavu Hole‰ovi z domácí rady Klubu Za starou Prahu.


V˘ v o j p a m á t k o v é p é ã e o C í s a fi s k ˘ ml˘n v uplynul˘ch dvou desetiletích Z památkového hlediska je historie Císafiského ml˘na v uplynul˘ch dvou desetiletích smutnou ukázkou devastace v˘znamné kulturní památky za víceménû rezignované úãasti státních orgánÛ. Jin˘mi slovy – je pfiíkladem toho, jak je moÏné legálním zpÛsobem pfiivést pfiední chránûnou kulturní památku bûhem pouh˘ch dvaceti let k témûfi naprostému fyzickému zániku. Polehãující okolností mÛÏe b˘t zãásti fakt, Ïe celá kauza zaãala velmi ne‰Èastnû je‰tû za minulého reÏimu. Nyní, kdy je 4

architektonická a urbanistická promûna Císafiského ml˘na definitivnû zavr‰ena, je tfieba pfiiznat toto opakované selhání nástrojÛ památkové ochrany a zhodnotit soudobou dostavbu. Podle mého názoru se jedná o dvû témata, která

skladi‰È umûleck˘ch pfiedmûtÛ. Ar t Centrum se

Obr. 4. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, stav po obnovû. (Foto Jan

musí b˘t pojednána samostatnû. Faktem je, Ïe

staãilo promûnit na akciovou spoleãnost a zahá-

Beãka, 2007)

dne‰ní Císafisk˘ ml˘n má jiÏ jen málo spoleãného

jilo v areálu ur ychlenou devastaci historick˘ch

s pÛvodním historick˘m areálem. Je to prakticky

objektÛ s cílem jeho komerãního vyuÏití.

vestorÛ v historickém centru – nechat zchátrat

novostavba zbudovaná na pozemku b˘valého histo-

V prÛbûhu roku 1990 probûhlo bourání klasi-

chránûn˘ objekt natolik, Ïe jeho obnova jiÏ nebude

rického objektu. A to bez ohledu na to, jak intenziv-

cistních budov (mimo jiné i kfiídla pfied grottou, tak-

v budoucnu reálnû moÏná. Tehdej‰í fieditelka PraÏ-

nû její architekti odkazují na man˘ristické reminis-

Ïe byla obnaÏena její man˘ristická fasáda), klasi-

ského ústavu památkové péãe majitele upozornila

cence projektu. Zatímco stát pfii‰el o v˘znamnou

cistního domu pfied branou a více neÏ poloviny

na moÏnost vyvlastnûní památky podle § 15

kulturní hodnotu a doklad rudolfinské doby, znám˘

galerie. Bagrování a zemní práce byly takového

odst. 3 zákona 20/1987 Sb. z dÛvodu soustav-

také mezi odborníky ve svûtû, investor a pfiedcho-

rozsahu, Ïe dokonce do‰lo i k odstranûní ãásti

ného zanedbávání povinnosti údrÏby, a tím ohro-

zí i nynûj‰í majitelé stavby mohou b˘t spokojeni.

svahu nad grottou, kter˘ byl dosud v majetku hlav-

Ïení její fyzické existence. Vlastní podnût k vy-

Kromû pravdûpodobné, ov‰em nedoloÏené ma-

ního mûsta Prahy. Zemní práce vymazaly definitiv-

vlastnûní v‰ak podán nebyl.

jetkové spekulace (prodej areálu, stfiídání majite-

nû z povrchu zemského i takzvanou Rudolfovu vod-

Druhá chyba: PraÏsk˘ ústav památkové péãe

lÛ) bude nynûj‰í vlastník provozovat komerãnû

ní nádrÏ za galerií, jejíÏ stopy byly v terénu do té

nepodal podnût k zahájení vyvlastnûní kulturní

dobfie zaji‰tûn˘ areál: novostavby bytov˘ch do-

doby patrné.

památky v majetku spoleãnosti EDERA, s. r. o.,

mÛ, obklopené pfiírodou, postavené v centru Pra-

O nûkolik let pozdûji zaloÏilo Ar t Centrum ná-

hy na zcela v˘luãném místû ve Stromovce, které

stupnickou spoleãnost EDERA, s. r. o., s cílem

je jinak pro bytovou zástavbu zapovûzené. Je

pfievedení majetku a prostfiedkÛ na jin˘ subjekt,

moÏné uvést nûjak˘ jin˘ pfiíklad takové komerãní

ãímÏ bylo úãinnû znejasnûno sledování kompeten-

exploatace historického areálu, kter˘ se pÛvod-

cí osob odpovûdn˘ch za pfiedchozí ãinnost a nové

V roce 1994 nastal ve v˘voji kauzy zásadní

nû nalézal ve vlastnictví státu? V následujícím

organizaci bylo umoÏnûno neru‰enû pokraãovat

zlom. Spoleãnost EDERA, s. r. o., pfiedloÏila studii

chronologickém pfiehledu jsou uvedeny základní

v zapoãatém díle.

rekonstrukce objektu na hotel, kterou posoudily

z dÛvodu zanedbávání údrÏby, pro kter˘ byly splnûny zákonné podmínky. 1994–2001

„chybné kroky“, kter ˘ch se pfiedev‰ím odborná

První chyba: Po pfievedení v˘znamné kulturní

a schválily Odbor územního rozvoje a Odbor v˘-

sloÏka státní památkové péãe dopustila v ochra-

památky do soukromého vlastnictví a její devas-

stavby úfiadu mûstské ãásti Praha 6. V letech

nû historického Císafiského ml˘na.

taci nebylo podáno trestní oznámení za zniãení

1994–2000 v‰ak ani pfies vydané územní rozhod-

památky na akciovou spoleãnost Ar t Centrum.

nutí vlastník nepfiikroãil k vypracování projektu

Nebylo také provûfieno majetkové vyrovnání mezi

a zahájení stavby. V roce 2000 dokonce poÏádal

Art Centrem a nástupnickou akciovou spoleãnos-

prostfiednictvím sv˘ch právních zástupcÛ o sejmutí

tí EDERA, s. r. o.

památkové ochrany, coÏ na‰tûstí nebylo Minister-

1989–1990 Do roku 1990 byl Císafisk˘ ml˘n solidnû zachovanou památkou se dvûma hlavními, v˘raznû se uplatÀujícími stavebními vrstvami – man˘ristickou a klasicistní. Na konci 80. let minulého sto-

stvem kultury âR schváleno. Odbor památkové pé1990–1994

ãe Magistrátu hlavního mûsta Prahy proti nûmu za-

letí ov‰em stát pfievedl Císafisk˘ ml˘n na podnik

V letech 1990–1994 byla vlastníkem areálu

Art Centrum, kter˘ byl zaloÏen se zámûrem pro-

(EDERA, s. r. o.) systematicky zanedbávána zá-

deje umûleck˘ch dûl z ãeskoslovensk˘ch sbírek

kladní péãe o staticky nezaji‰tûné a poniãené ob-

Projekt zrealizoval do stávající podoby teprve

do ciziny, a tím získávání cenn˘ch valutov˘ch pro-

jekty Císafiského ml˘na a ty dále chátraly. Magist-

nov˘ vlastník, Seisin, s. r. o., kterému byl areál

stfiedkÛ pro socialistick˘ stát. Projekt se po listo-

rát sice zahájil správní fiízení a uloÏil pokutu, ale

prodán prostfiednictvím realitní kanceláfie. Dra-

padu 1989 sice zhroutil, ale v platnosti zÛstal jak

bez valného v˘sledku. S vlastníkem probûhla fiada

matick˘ posun pfiípadu nastal v prvních mûsících

majetkov˘ vztah k areálu, tak vydané stavební

jednání, opût bezv˘slednû. Strategie vlastníka ná-

roku 2001. PraÏsk˘ ústav památkové péãe na-

povolení na zemní práce spojené s vybudováním

padnû pfiipomínala postup nûkter˘ch praÏsk˘ch in-

jednou zásadnû pfiehodnotil své jen mûsíc staré


99

hájil dal‰í správní fiízení, které vyústilo opût v uloÏení pokuty.

5 6

Obr. 5. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, stav v roce 1927. (Fotoarchiv Klubu Za starou Prahu) Obr. 6. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, stav v roce 1990. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP)

100


stanovisko z ledna roku 2001 (PhDr. J. Outrata),

Zhodnocení dostavby Císafiského

ve kterém poÏadoval dÛslednou obnovu klasicist-

ml˘na ve vztahu k jeho pÛvodnímu

s budovou na místû starého ml˘na, ale zároveÀ

ní podoby Císafiského ml˘na a kultivaci pfiírodního

historickému stavu

by odtud byla pfiístupná i vyzdûná okrasná nádrÏ,

terénu. Bûhem pouhého mûsíce vydal novû zpra-

Tato galerie by spojovala nejen terasu u grotty

komponovaná na osu kolmou k hlavní ose areálu

cované stanovisko, kde uvítal pfiedloÏenou studii

Dne‰ní stav Císafiského ml˘na nelze chápat ja-

se zapojením fragmentÛ objektu jako jedinou ‰an-

ko památkovou rekonstrukci historického stavu,

Zásadní dÛraz by musel b˘t poloÏen na obnovu

ci a v˘chodisko na záchranu toho, co z Císafiského

ale nanejv˘‰ jako dostavbu torzovitû zachované-

pfiírodního a zahradního rámce areálu – pÛvodního

ml˘na zbylo (vypracovala arch. KfiíÏová, podepsán

ho areálu. Mnohem pfiesnûj‰í by bylo uvést, Ïe

letohrádku, u kterého se jedineãn˘m zpÛsobem

je tehdej‰í fieditel ústavu PhDr. ·paãek). Zcela tak

zde do‰lo k v˘stavbû nov˘ch objektÛ v pÛdorysné

snoubila divoká pfiíroda s kultivovanou zahradní

rezignoval na obnovu poslední dochované podoby

a hmotové stopû nûkter ˘ch historick˘ch budov

úpravou. To by musel vyjadfiovat i hrav˘ a pÛvabn˘

památky, jak existovala je‰tû v 80. letech 20. sto-

pÛvodního komplexu.

styl samotné architektury s fiadou detailÛ. Celkov˘

letí.

Zámûrem nebylo rekonstruovat historickou po-

a vstupní brány.

charakter zástavby by musel b˘t komornûj‰í a spí-

Ochrana fragmentÛ, vytrÏen˘ch z jejich pÛvod-

dobu areálu, ani renesanãní, ani jinou, ale vysta-

ního kontextu, tak byla z hlediska odborné sloÏky

vût bytov˘ komplex. Rekonstrukce, aÈ jiÏ man˘ris-

Závûrem lze fiíci, Ïe to, co dnes zb˘vá z historic-

státní památkové péãe víceménû pov˘‰ena na le-

tické, nebo klasicistní podoby, by totiÏ vypadala

kého Císafiského ml˘na, je pestrou smûsicí rene-

gitimní a pro tento pfiípad nejvhodnûj‰í metodu

úplnû jinak. Císafisk˘ ml˘n pfiestal b˘t jednou pro-

sanãních i klasicistních reminiscencí, ov‰em v po-

památkové obnovy.

vÏdy historick˘m Císafisk˘m ml˘nem a stal se no-

dobû, v jaké ve skuteãnosti nikdy nemohly vedle

vodob˘m architektonick˘m komplexem.

sebe existovat. Obytné novostavby pfiímo navázaly

„Proinvestorské stanovisko“ PraÏského ústa-

‰e drobného mûfiítka.

vu památkové péãe v pfiípadû Císafiského ml˘na

Architekti dostavby od poãátku uvádûli jako v˘-

na hmoty klasicistních kfiídel, které byly ve vztahu

bylo jedním z prvních signálÛ, ohla‰ujících ten-

znamnou souãást svého projektu vûdomé navázání

k pÛvodnímu renesanãnímu letohrádku naddimen-

denci tohoto ústavu, jeÏ sílí dodnes. Paradoxnû

na man˘ristickou podobu areálu. Není bez zajíma-

zované a utilitární. To, co bychom ale byli ochotni

mnohem zodpovûdnûji se v tomto pfiípadû posta-

vosti se zamyslet nad tím, jak byl ve skuteãnosti

„prominout“ autentick˘m stavbám z první poloviny

vil k pfiípadu Odbor památkové péãe Magistrátu

realizován tento avizovan˘ pfiíklon k rudolfinské

19. století, tûÏko promíjíme novotvarÛm. Zatímco

hlavního mûsta Prahy. V jednom z jeho pfiedbûÏ-

stavební fázi Císafiského ml˘na. Po bliÏ‰í anal˘ze

v˘‰kovû a hmotovû architekti navázali na stav

n˘ch stanovisek byly v˘slovnû pfied koneãn˘m po-

se totiÏ zdá, Ïe projektanti mnohem více podvûdo-

z 19. století, nebyla obnovena zajímavá kompozi-

souzením vyÏádány dvû varianty návrhu galerie:

mû navázali na klasicistní etapu.

ce dvou klasicistních fasád, vytváfiející zarámování

varianta s rehabilitací klasicistní hmoty a rekon-

Byla sice obnovena arkádová chodba – galerie

portálu grotty. Hrav˘ a komorní charakter man˘ris-

strukcí klasicistní fasády podle v˘sledkÛ staveb-

–, ale nad ní také dal‰í dvû podlaÏí obytného kfiíd-

tické architektury pak nebyl revokován v Ïádném

nû-historického prÛzkumu (ke které se pfiiklánûl

la, a to zcela ve shodû s objemem a ãlenûním pÛ-

ohledu. Obnova man˘ristického ãlenûní detailÛ

napfiíklad i Klub Za starou Prahu) a varianta vol-

vodního klasicistního objektu. Dojem dlouhého

grotty je spí‰e rozpaãitá a schematická, málo pod-

ného fie‰ení bez zachování historick˘ch prvkÛ

neãlenûného pfiev˘‰eného kfiídla, které vzniklo aÏ

kladÛ bylo i pro obnovu polosloupÛ galerie, aãkoli

(kterou prosazovali projektanti). Nicménû bez

v první polovinû 19. století, tak zÛstal zachován

jejich rámcová podoba je jistû v pofiádku. Dlouhá,

nutné podpory odborné sloÏky Odbor památkové

a byl je‰tû umocnûn.

neãlenûná hmota galerie s podloubím a okenními

péãe Magistrátu nakonec vydal závazné stanovis-

Druh˘ bytov˘ objekt byl postaven ve hmotové

‰ambránami pfiipomíná pokus o lidskou tváfi socia-

a pÛdorysné stopû klasicistního domu pfied bra-

listické obytné architektur y v historizujícím stylu

Tím byl budoucí osud památky zpeãetûn. Bylo

nou a jeho v˘‰ka byla oproti stavu z 19. století

50. a 60. let 20. století. Druhá základní kompoziã-

rozhodnuto, Ïe do novostavby hotelu budou za-

je‰tû vystupÀována (pÛvodnû byl jednopatrov˘,

ní osa man˘ristického areálu, vyvaÏující dlouhou

pojeny pouze stávající zbytky historického stavu.

nyní je tfiípatrov˘). Tento klasicistní dÛm by nutnû

vstupní osu, nebyla obnovena vÛbec.

Investor pfiitom k prosazení projektu obratnû vyu-

musel b˘t oznaãen z hlediska obnovy man˘ristic-

Ïil i stanoviska nûkter ˘ch odborníkÛ – historikÛ

ké podoby areálu jako „urbanistická chyba“.

ko ve smyslu návrhu projektantÛ.

Bylo by koncepãní chybou chápat dostavbu Císafiského ml˘na jako jedinou a poslední ‰anci na

umûní, ktefií uvítali projekt jako ‰anci na experi-

Kompoziãní osa kolmá na hlavní vstupní osu

záchranu jeho historické podoby. Jak bylo dosta-

mentální pokus o rekonstrukci man˘ristické po-

areálu vedoucí pÛvodnû k rudolfinskému rybníã-

teãnû ukázáno v pfiedchozím textu, nepodafiilo se

doby této ojedinûlé památky na rudolfinskou do-

ku byla zcela vypu‰tûna. Tím projektanti znovu

památkové péãi uhájit a zachovat skuteãn˘ histo-

bu.

navázali na stav z první poloviny 19. století, kdy

rick˘ stav areálu v maximální moÏné mífie. Jeho

v˘znam tohoto prvku postupnû slábl, aÏ na konci

dostavba se zapojením historick˘ch fragmentÛ je

20. století zcela zanikl.

tedy z hlediska památkové péãe pouze jak˘msi v˘-

Tfietí chyba: Teoreticky a metodologicky neujasnûn˘ postup PraÏského ústavu památkové péãe, jenÏ si nepoãínal dÛslednû v obhajování státních památkov˘ch zájmÛ.

Puristicky ãistá obnova man˘ristického vzhle-

chodiskem z nouze. Je jistû dobfie, Ïe zachované

du areálu podle v‰ech dostupn˘ch informací

ãásti byly nûjak˘m zpÛsobem zviditelnûny a pre-

a dochovan˘ch detailÛ by pfiitom mûla vypadat

zentovány – ale ruku na srdce, zase tak velká zá-

asi následovnû:

sluha to není. Ony tam totiÏ sv˘m zpÛsobem zbyly

Kfiídlo galerie by muselo b˘t pouze jednopatro-

a pfieÏily, a to bez velkého úsilí jak kulturní vefiej-

vé, s otevfienou arkádovou chodbou v patfie, kryté

nosti, tak investora a projektantÛ. Nyní jsou – ve

nízkou sedlovou ãi pultovou stfiechou. Arkády by

své schematické a okle‰tûné podobû – jak˘msi

musely sk˘tat v˘hled na vodní plochu Vltavy (dnes

ozvlá‰tnûním a originálním doplÀkem moderní ar-

zasypané rameno s jezem), coÏ bylo nepochybnû

chitektury bytového komplexu, nikoli v‰ak v˘kladní

jejich pÛvodním úãelem.

skfiíní vzorové památkové rekonstrukce.


101

8

7

1

9

10

11

12

Autorem fotografií 7–12 je Jan Beãka. Obr. 7. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, stav bûhem obnovy, 2006. Obr. 8. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, stav bûhem obnovy, 2007. Obr. 9. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, stav po obnovû, 2007. Obr. 10. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, stav po obnovû, 2007. Obr. 11. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, stav bûhem obnovy, 2006. Obr. 12. Císafisk˘ ml˘n, Praha 6, stav po obnovû, 2007.

102

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S : C Í S A ¤ S K ¯ M L¯ N | K a t e fi i n a S A M O J S K Á / C í s a fi s k ¯ m l ˘ n a j e h o r e k o n s t r u k c e

Katefiina SAMOJSKÁ. Zniãená archeologie rekapitulace pfiípadu V pfiípadû Císafiského ml na stavebník nerespektoval

Recommend Documents