Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Katedra pomocných věd historických a archivnictví
Pomocné vědy historické Lenka Habartová
Správní vývoj obce Napajedla Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Štouračová
2015
1
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
V Napajedlích dne 25.6.2015 podpis
2
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské diplomové práce paní PhDr. Jiřině Štouračové za cenné rady a připomínky.
3
Obsah: Úvod: ......................................................................................................................................... 5 1. Základní údaje o obci ........................................................................................................... 6 1.1 Vývoj názvu obce ............................................................................................................. 6 2. Historie obce Napajedla ....................................................................................................... 7 2.1 Z pravěké minulosti .......................................................................................................... 7 2.2 Vznik Napajedel ............................................................................................................... 7 2.3 První písemné zmínky o Napajedlích ............................................................................... 8 3. Napajedla v držení šlechty ................................................................................................... 9 3.1 Město v době husitské ...................................................................................................... 9 3.2 Napajedla za vlády zástavních drţitelů .......................................................................... 10 3.3 Město v době Ţerotínů .................................................................................................... 13 3.4 Páni z Vartemberka na napajedelském panství .............................................................. 16 3.5 Napajedla v letech 1620-1850 ........................................................................................ 17 3.6 Historický a správní vývoj Napajedel do r. 1848 ........................................................... 19 3.7 Poslední napajedelská šlechta ......................................................................................... 23 4. Zrod a vývoj obecní samosprávy v monarchii ................................................................. 23 5. Historický a správní vývoj Napajedel po roce 1848 ........................................................ 27 5.1 Správní vývoj Napajedel od roku 1848 .......................................................................... 27 5.1.1 Správa městečka v 2. polovině 19. Století ............................................................... 27 5.1.2 Povýšení na město a rozvoj města: .......................................................................... 28 5.1.3 Napajedla v letech 1918-1935 ................................................................................. 30 5.1.4 Výsledky parlamentních voleb: ............................................................................... 32 5.1.5 Vývoj Napajedel 1935-1938 .................................................................................... 34 5.1.6 Napajedla v době nacistické okupace ...................................................................... 35 6. Archiv města Napajedla..................................................................................................... 35 6.1 Ze zápisů obecních orgánů (1918-1938) ........................................................................ 36 4
Závěr ........................................................................................................................................ 49 Seznam pramenů a literatury: .............................................................................................. 49 Archivní fondy:..................................................................................................................... 49 Literatura: ............................................................................................................................. 50 Internetové zdroje: ................................................................................................................ 51 Seznam příloh: ........................................................................................................................ 51 Přílohy: .............................................................................................................................. 52
Úvod: Téma bakalářské diplomové práce Správní vývoj obce Napajedla jsem si zvolila z mého osobního zájmu o město Napajedla. Cílem mé práce bude nejen podat ucelený přehled historického vývoje města, ale také přiblíţit jeho správní vývoj. Při své práci budu vycházet z literatury, která se týká města Napajedla i z literatury týkající se obecně fungováním státní správy a samosprávy. Moje práce je rozvrţena do? kapitol. V první kapitole se zabývám základními údaji o Napajedlích, jako je jejich zeměpisná poloha a vývoj jejich názvu. Druhá kapitola má název Historie obce Napajedla, v ní se zaměřuji na nejstarší dějiny města aţ od pravěku, dále pak rozebírám podrobněji samotný vznik Napajedel a ve třetí podkapitole se zabývám prvními písemnými zmínkami o Napajedlích. Třetí kapitola, uvedená pod názvem Napajedla v drţení šlechty je rozčleněna do několika podkapitol, z nichţ kaţdá, vypovídá o šlechtě, která spravovala, nebo vlastnila napajedelská panství. Čtvrtá část má název má název Zrod a vývoj obecní samosprávy v monarchii a v ní nahlédneme do samotného vzniku obcí a obecní samosprávy. Snaţila jsem se zde přiblíţit vznik obcí a obecní samosprávy obecně. Konkrétní situaci v Napajedlích pak podrobněji rozvádím v Kapitole páté: Historický a správní vývoj Napajedel po roce 1848. Zde rozvádím také školství, soudnictví a politické poměry města. 5
Jde o velmi rozsáhlý časový úsek, ale přesto jsem se snaţila podat ucelený obraz o vývoji obecní samosprávy města Napajedla. V šesté části mé práce se věnuji Archivu města Napajedla, který je umístěn ve Státním okresním archivu města Zlína na Klečůvce. V závěru práce jsem uvedla seznam příloh a nakonec samotné přílohy.
1. Základní údaje o obci Napajedla jsou městem se zajímavou historií a bohatou kulturní tradicí. Leţí na rozhraní tří regionů – Hané, Valašska a Slovácka, na předělu Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, v místech tzv. Napajedelské průrvy, kde řeka Morava rozdělila území na dva vrcholy tak, ţe si prorazila cestu pohořím. Ve vzniklém údolí docházelo k pravidelným záplavám, a díky tomu se zde během času vytvořilo úrodné a příhodné ţivotní prostředí. 1
1.1 Vývoj názvu obce Nejdříve se jméno Napajedla obyčejně odvozovalo od slova napájet, protoţe sem prý, podle pověstí, ze sousedních státků napájet dobytek honili. To je ale nepravděpodobné, protoţe sousední panství měla vodu buď svou anebo měla blíţe řeku Moravu. 2 Kloníme se tedy spíše k názoru, ţe Napajedla své jméno dostala jako přirozená stanice při důleţité obchodní cestě, u které byl brod přes řeku Moravu. Toto je velmi pravděpodobné, jelikoţ Napajedla opravdu leţela na významné obchodní, vojenské a politické cestě z Prahy přes Olomouc a dále do Uher. Tato byla do poloviny 13. století nejvýznamnější a hlavní obchodní cestou. 3 Nejstarší název města zní Napagyedl, ten se pak opakuje v různých verzích. V roce 1850 se vedle německého názvu Napajedl uţívalo českého Napajedla nebo Napajedly, po roce 1918 zůstal úřední název Napajedla. 4
1
PÍSKOVÁ, Milada: Město Napajedla Průvodce památkami a zajímavostmi města. Luhačovice 2008, str. 1-2 PRASEK, V: Paměti městečka Napajedel a dědin k panství napajedelskému odedávna příslušných. Praha 2011. Str. 12 3 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 11 4 Tamtéţ, str. 11 2
6
2. Historie obce Napajedla 2.1 Z pravěké minulosti K osídlení Napajedel a jejich okolí v pravěku máme poměrně hodně dokladů. To způsobila jejich výhodná poloha na řece Moravě mezi podhůřím Chřibů a Vizovických vrchů. Většina nálezů se dostala do místního vlastivědného muzea, ale část z nich byla umístěna například do Moravského muzea v Brně, do Slováckého muzea v Uherském Hradišti nebo do regionálního muzea ve Veselí. Tyto exponáty pak slouţí k poznání pravěkého ţivota města. 5 První zprávy z prostředí Napajedel máme ze starší doby kamenné. V roce 1926 byly v blízkosti Napajedel dokonce nalezeny kosti mamuta. Velké mnoţství nálezů máme také z doby bronzové a počátků doby ţelezné. Dochovalo se velké mnoţství pohřebišť. Po těchto nálezech, které se datují do první poloviny 1 tisíciletí př. n. l., následuje několik století, která dosud na tomto území nejsou doloţena ţádnými nálezy. Z Napajedel nemáme rovněţ ţádné nálezy ani z doby stěhování národů, na jehoţ konci přišli na naše území naši předkové Slované. 6 V Napajedlech byly na staveništi místní spořitelny objeveny také střepy ze 13. a 14. století, které byly umístěny do městského muzea. Tyto nálezy nám mohou doplnit naše vědomosti z dob, které jsou dobře osvětleny i písemnými prameny. 7
2.2 Vznik Napajedel Krajina, v níţ jsou Napajedla poloţena, byla hojně obydlena uţ ve 12. století. V seznamu vesnic a statků ke kostelům moravských náleţitých, který pořídil roku 1131 Olomoucký biskup Jindřich Zdík, se mluví o mnoha vesnicích, které s Napajedly sousedí. Samotná Napajedla zde však jmenována nejsou. To ovšem nemusí znamenat, ţe neexistovala jako samostatná obec, mohla být pouze zastíněna obcí Spytihněv. K jehoţ kostelu příslušelo mnoho okolních obcí.8
5
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 11 Tamtéţ, str. 13 7 HRUBÝ, V.: Osídlení uherskohradišťského okresu v době hradištní, Sborník Velehradský 12, 1941, str. 60 8 PRASEK, V: Paměti městečka Napajedel a dědin k panství napajedelskému odedávna příslušných. Praha 2011. Str. 14 6
7
Právě Spytihněv bývala při Napajedelské bráně předním místem. Protoţe tam od doby, kdy se Přemyslovci zmocnili Moravy, stál hrad pojmenovaný podle syna kníţete Břetislava I. Spytihněva a právě při tomto hradě existoval i krstný9 kostel a tento hrad byl střediskem jednoho z šesti hradských obvodů, na které se tehdy dělila Morava. Někdy mezi lety 11311200 však tento hrad zanikl a můţeme se domnívat, ţe toto poté způsobilo další rozvoj Napajedel. Poloha původních Napajedel, na ostrově řeky Moravy, byla z určitostí, kvůli vojenským a bezpečnostním důvodům. Původní Napajedelský hrádek totiţ uzavíral Napajedelskou bránu proti útokům z Uher. Přicházeli a usazovali se zde řemeslníci a konaly se zde také trhy, takţe město vystupovalo nejméně v první polovině 14. století jako obchodní a hospodářské středisko buchlovského panství.10
2.3 První písemné zmínky o Napajedlích Prvním, historicky spolehlivým dokladem o Napajedlích, je záznam soudního jednání o přečinu, kterého se dopustil jeden zdejší usedlík. Nevíme, kdy se tento zločin udál, ale zápisy o něm a o rozsudku, které jsou zaznamenány v soudních knihách Uherského Hradiště a Brna, existovaly nejpozději roku 1355. Z dochovaného textu vyplývá, ţe jeden napajedelský sedlák podezříval svého sluhu z krádeţe, chtěl na něm vynutit přiznání a mučil ho. Jeho velký křik upoutal sousedy, kteří to oznámili. Rychtářův sluha pak vysvobodil mučeného a předvedl ho před soud, před rychtáře a konšely. Obviněny vše popíral a bylo zřejmé, ţe sedlák se provinil, protoţe nebyl oprávněn sám mučit a vyslýchat svého sluhu. Napajedelští radní pro něj ale nebyly schopni nalézt odpovídající trest, proto se obrátili o pomoc k radě královského města Hradiště. Zdejší radní ale také váhali s rozsudkem, protoţe šlo o neobvyklé provinění a záleţitost nechali k posouzení vyšší soudní instanci brněnské radě. Zde byl tento sedlák odsouzen k tomu, aby mu byly uťaty oba palce, ale z tohoto trestu se mohl vykoupit penězi. Pokuta byla stanovena na 10 hřiven, z toho měl jeho sluha dostat 5 hřiven, rychtáři měly připadnout 3 hřivny a Napajedlům 2 hřivny. Soudní výrok byl z Brna odeslán do Uherského Hradiště a zde se dodnes dochoval v nejstarší hradišťské městské knize stručný zápis o nálezu. Dále se uţ ale nedozvídáme, jak byl rozsudek vykonán. 11
9
Tzn. Plnoprávný kostel UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 16-17 11 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla – Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 75 - 76 10
8
Po několika dalších strohých zprávách se konečně objevuje několik dokumentů, které vrhají na osudy Napajedel alespoň trochu světla. Dochovalo se osm listin členů vládnoucí lucemburské dynastie. Listiny jsou z rozmezí let 1366-1386. Jde například o listinu markraběte Jana Jindřicha z roku 1366. Jedná se o jeho závěť, kterou rozdělil majetek mezi své syny Jošta, Prokopa a Jana Soběslava. V ní se mimo jiné zmiňuje i hrad Napajedla. Toto dělení ještě téhoţ roku schválil i Janův bratr, císař Karel. Jan však brzy svůj názor na dělení majetku změnil a roku 1371 vydal v Brně svůj poslední testament, kterým odkázal Napajedla i s hradem a mýtem svému synu Prokopovi. Téhoţ roku císař Karel potvrdil toto rozhodnutí svého bratra dvěma zvláštními listinami (latinskou a německou). Za Janova ţivota pak byly vyhotoveny další dvě listiny, kterými svým budoucím snachám zajišťoval věno na statcích v Napajedlích, Bzenci a Cimburku. Šlo o listiny z let 1372 a 1374. 12 V těchto nejstarších historických dokumentech můţeme najít důleţité poznatky o Napajedlích. Za prvé to, ţe v polovině 14. století byla Napajedla městečkem, protoţe původní osada těţila z výhodné polohy při dálkové silnici, z vybírání mýta a byly zde příznivé podmínky pro obchodování. Dále zde vynikají také zmínky o opevněném napajedelském sídle, které je označováno jako hrad (castrum, burk, vestre ) nebo tvrz (municio). Z hraběcích listin (1366, 1371, 1372 a 1374) vyplývá, ţe Napajedla patřila k panovnickému majetku.13
3. Napajedla v držení šlechty 3.1 Město v době husitské Doba vlády markrabat Prokopa a Jošta na Moravě byla velmi bouřlivá. Oba bratři spolu vedli neustálé spory o moc a majetek. Kvůli těmto sporům se majetek nashromáţděný markrabětem Janem rychle tenčil, protoţe Jošt i Prokop museli odměňovat své spojence. Mezi Joštovy přívrţence patřil i Heralt z Kunštátu. Právě tomu udělil markrabě Jošt listinou datovanou v Brně 27. ledna 1386 lénem drţbu Napajedel spolu s tamní tvrzí, s mlýnem i mýtem, nebyl zde však plnoprávným dědičným vlastníkem, ale dostal město do lenního drţení, tedy s určitými omezeními (právo drţby pouze v muţském pokolení). Po jeho smrti se
12 13
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 17 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla – Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 77
9
vlády v Napajedlích ujal jeho nejstarší syn Heralt. Konec vlády pánů z Kunštátu zůstává nejasný a další zprávy o napajedelských pánech máme aţ po delší odmlce.14 Husitství mělo jiţ ve svých počátcích ve městě i jeho okolí značný ohlas. Počátkem února 1418 olomoucký biskup Jan Ţelezný povolal do Litomyšle několik kněţí, kvůli nařčení z kacířství. Mezi nimi byli mimo jiných i Mikuláš, kněz z Napajedel, Petr, kněz z Kvasic, Jan, kněz z Tlumačova a Václav, kněz ze Šarova.15 Reformní husitství tedy podle všeho mělo ve městě své stoupence uţ v jeho počátcích. Nevíme, kolik obyvatel se hlásilo k reformním myšlenkám, ale objevuje se zpráva o události důleţité pro celé městečko. Na podzim roku 1421 pobýval v nedalekém Hradišti král Zikmund, toho napajedelští vyuţili a obrátili se na něj se ţádostí, aby jim povolil právo těţby stavebního dříví z chřibských lesů. Připomněli také, ţe toto jim uţ dříve povolil císař Karel, avšak původní Karlova listina shořela. Král jim vyhověl a za přítomnosti hradišťského hejtmana nechal vyhotovit dne 28. října 1421 listinu, kterou Napajedlům potvrdil právo kácet, odebírat a kácet stavební dříví v těchto lesích Hříběcích a Luţe.16(„ in praedictis sylvis videlicet Hrzebiczech et Luzie ligna pro aedificiis… succidere, recipereet abducere“). Touto listinou král učinil konec napajedelskému husitství, neboť mu velmi záleţelo na tom, aby v boji s husitskými stoupenci v Uherském Ostroze udrţel přechod v průrvě u Napajedel ve svých rukou. Listinou si zajistil oddanost napajedelských obyvatel.17
3.2 Napajedla za vlády zástavních držitelů Král Zikmund za blíţe nezjištěných okolností postoupil Napajedla Dobšovi z Tvorkova. Ten patřil k těm moravským pánům, kteří sympatizovali s husitstvím, ale udrţovali styky i s opačnou stranou. Svůj hrad Hluboký vydal Dobeš Husitům zcela dobrovolně, ti tak zablokovali město Olomouc.18 Dobeš z Tvorkova se dostal k drţbě Napajedel tedy zřejmě někdy ve 20 letech a udrţel se zde natrvalo. Měl tu i své hlavní sídlo, jak se dozvídáme ze zápisu v knihách zemského soudu, kde je roku 1437 zapsán jako Dobeška z Napajedel. Městečko s tvrzí nebylo jeho
14
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 19 Tamtéţ, str. 20 16 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla – Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 78 17 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 21 18 Tamtéţ 15
10
plným dědičným vlastnictvím, ale vládl tu jen jako zástavní pán.19 Po skončení husitských válek se Dobeš více věnoval správě svého majetku, který musel hájit i ve sporech s okolními šlechtici. Mezi lety 1437 – 1447 se dochovalo poměrně dost záznamů z různých ţalob, ale většina z nich byla snadno urovnána. Váţnější rozepři měl pan Dobeš jen z malenovickou paní Annou z Šonvaldu, vůči které obhajoval
v letech 1446-1447 své právo vybírat
napajedelské mýto. Dobeš vlastnil Napajedla aţ do své smrti a podařilo se mu k napajedelskému panství připojit i obec Prusínky se dvorem. Toto připojení si nechal zapsat do zemských desek roku 1447, a tím zprávy o něm, jako o napajedelském pánovi končí. Kdyţ Dobeš zemřel, právo převzít zástavní drţbu Napajedel a dědičná vlastnická práva k Prusínkám připadly jeho synovi Janovi.20 Po celé další desetiletí prameny o dění v Napajedlích mlčí. Zpráva o další důleţité události se objevuje aţ v roce 1457. Toho roku se Napajedelští obrátil na krále Ladislava s prosbou o potvrzení svých výsad. Připomínali mu také, ţe od předešlých panovníků měli uděleno i právo odúmrti21, ale příslušné listiny shořely. Panovník jim nechal ve Vídni 14. července 1457 vyhotovit listinu, která potvrzovala výše zmíněné právo odúmrti, dále právo volného disponování s majetkem a zároveň obnovovala starou výsadu na odebírání dříví z lesů Hříběcích a Luţe.22(„plenum et integruj ius alienandi bona et res suas ac de eisdem disponendi inter vivos et in ultima voluntate duem admodum civitas nostra Radisst, pro edificiis eiusdem opidi instraurandis in sylvis Hrzebiczech et Luzie ligna succidere, recipere et exportare“). Práva odúmrti a volného disponování s majetkem, měla nepochybně velký vliv na další rozkvět městečka. V době vydání této listiny se uţ doba vlády Jana z Tvorkova v Napajedlích, chýlila ke svému konci. Zástavní práva v Napajedlích odstoupil uţ někdy před rokem 1460 Dobeši Kuţelovi ze Ţeravic a tomu prodal také Prusínky.23 Dobeš Kuţel ze Ţeravic ale nevládl v Napajedlích příliš dlouho, protoţe k příchodu nového drţitele, se vztahuje královský zástavní zápis moţná uţ z roku 1459, tento zápis je 19
Tzn., ţe Napajedla stále zůstávala panovnickým majetkem a králi nad nimi zůstávala vrchní vlastnická práva, král pouze majetek propůjčil zástavnímu drţiteli k uţívání. Tato zástavní drţba mohla být ukončena tehdy, kdyţ panovník splatil předem stanovenou peněţní sumu a majetek vyplatil. Zástavní drţitel byl pak povinen majetek vrátit panovníkovi. 20 POKLUDA, Z.: Tvrze na Zlínsku. Zlínsko od minulosti k současnosti. Zlín 1993, str. 137 21 Tzn., ţe aţ do té doby po napajedelských měšťanech dědili zanechaný majetek jen přímí potomci, kdyţ však městečko dosáhlo toto privilegium odúmrtě, mohl kaţdý odkázat svůj majetek, komu chtěl. 22 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla – Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 79 23 POKLUDA, Z.: Tvrze na Zlínsku. Zlínsko od minulosti k současnosti. Zlín 1993, str. 137-138
11
bohuţel nedatovaný). Sděluje, ţe tvrz a městečko byly panovníkem zastaveny Janu Svojšovi ze Zahrádky. Ten pocházel z Čech a příslušel ke kališnické straně. Pohyboval se v okolí Jiřího z Poděbrad a nějaký čas spravoval i jeho panství Bouzov. Právě Jiří Poděbradský mu uţ jako král, dopomohl k získání napajedelské zástavy. Vláda Jana Svojše v Napajedlích však moc dlouho netrvala, podle všeho skončila uţ někdy na jaře 1466, pak se o něm prameny uţ nezmiňují. Jeho potomci v kraji zůstali a po nějakém čase se vrátili na napajedelskou tvrz.24 Jana vystřídal na napajedelské tvrzi nový zástavní drţitel a to Albrecht Kostka z Postupic, ten byl nesrovnatelně významnější neţ Jan Svojše a také to byl jeden z nejbliţších králových rádců. S tím souvisí i to, ţe kdyţ Albrecht koupil zástavní práva k Napajedlům, král nechal do příslušných register zapsat záznam, kterým se zástavní suma na Napajedla zvyšovala o 300 kop grošů25, zápis ale není datován. Albrecht spravoval napajedelské panství právě v době, kdy propukla česko – uherská válka. Během ní Albrecht přešel na uherskou stranu a v únoru 1471 uţ obhajoval jako vyjednavač Korvínovi zájmy. To bylo na české straně vnímáno jako zrada. Po skončení války ovšem Albrecht získal ještě do zástavního drţení hrad Buchlov od rodu Landštejnů (1475) a předpokládáme-li, ţe stále drţel napajedelskou zástavu, pak soustředil do svých rukou oba sousedící majetky. V závěru ţivota se mu moc nedařilo, odprodal Bouzov, odstoupil zástavu Buchlova a podle všeho se zřekl také drţby Napajedel.26 Kostku vystřídal na napajedelském panství nepříliš významný šlechtic Štěpán z Popelova, který se jako drţitel této zástavy připomíná roku 1480 a tituluje se podle Napajedel. O jeho vládě nemáme bliţší zprávy kromě toho, ţe měl spory s některými sousedními šlechtici. Po roce 1481 uţ o něm zprávy mizí, prodal zástavní práva k Napajedlům a odešel jinam.27 Spolehlivou zmínku o dalším drţiteli napajedelského panství můţeme v pramenech nalézt aţ roku 1486. Jako drţitel napajedelské zástavy je zde uveden Jan Bořita z Bystřice, kterému hospodářskou správu statku vedl napajedelský úředník Martin. Jan měl na Napajedlích trvalé sídlo. Tituloval se jako Jan Bořita z Bystřice a z Napajedel nebo Jan Bořita
24
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 21 Z původních 1000 kop grošů na 1300 kop grošů 26 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla – Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 81 27 POKLUDA, Z.: Tvrze na Zlínsku. Zlínsko od minulosti k současnosti. Zlín 1993, str. 139 25
12
z Bystřice Napajedelský. Také on měl soudní spory se sousedy, především o vybírání mýta. Pan Bořita vládl Napajedlům deset let a pak se rozhodl svá zástavní práva prodat.28 Na sklonku 15 století drţeli městečko v zástavě Václav Šturm a Diviš, synové bývalého pána napajedelského panství Jana Svojše ze Zahrádky. Tito soustředili do svých rukou celý komplex statků s Napajedly, Spytihněvý a Buchlovem. 14. 5. 1489 udělili Napajedlům výsadu, aby vymýtili vysoký dubový les za řekou Moravou, patřící k hradu Buchlovu. Bratři ze Zahrádky drţeli Napajedla ještě v roce 1507, jak však městečko vyšlo z vlastnictví tohoto rodu, nevíme.29
3.3 Město v době Žerotínů Aţ do počátku 16. století zůstala Napajedla a také Buchlov v zástavním drţení Zahrádků, takţe oba statky mohly být kdykoliv vyplaceny panovníkem. Proto také Napajedla nebyla zapisována do zemských desek. K výplatě zástavního práva došlo dne 12. ledna 1511. Král Vladislav II. přepustil hrad Buchlov s příslušenstvím, tím i tvrz Napajedla s městečkem, do úplného vlastnictví panu Arklebovi Trnavskému z Boskovic. Od té doby Napajedla nepodléhala královské komoře, ale stala se soukromým majetkem a byla zapisována do zemských desek. Arkleb však o napajedelský a buchlovský majetek příliš nedbal a zastavil jej Divišovi ze Zahrádky a dne 17. ledna 1520 odprodal městečko i hrad Buchlov Václavovi z Ţerotína30. Václav z Ţerotína byl manţelem Divišovy neteře Anny ze Zahrádky31, Václav se snaţil co nejvíce upevnit a rozšířit získaný majetek. Podařilo se mu prodlouţit zástavní právo Huštěnovic, přikoupil díl Kudlovic a dvůr s pozemky patřící ke vsi Prusínkám. Dále se mu podařilo získat panství Zdounky (1523) a ves Ratají (1531). Ovládal nyní velký pás země, od Ratají (před Kroměříţí) aţ po jiţní úpatí Chřibů. Zaslouţil se také o hospodářský rozvoj městečka, například 12. dubna 1527 udělil napajedelským výsadu na vybudování nových vinohradů, ta obsahovala také ustanovení, ţe poplatky (desátek) z těchto vinic mají odvádět aţ po uplynutí sedmileté lhůty a ustanovil pravidla pro šenkování vína v Napajedlích.32
28
POKLUDA, Z.: Tvrze na Zlínsku. Zlínsko od minulosti k současnosti. Zlín 1993, str. 139 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 22 30 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 23 31 Zemřela 26. 12. 1521 a byla pohřbena v napajedelském kostele 32 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla – Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 85 29
13
Václav z Ţerotína zemřel, jak víme v pondělí po svatém Jakubovi, ale rok smrti neznáme a byl také pohřben v napajedelském kostele. Buchlovský hrad s celým komplexem majetků dědili jeho tři synové: Pavel, Jan a Václav. Tito celý majetek drţeli společně v nedílu33, ale správu vedl nejstarší Pavel. V městečku neustále přibývalo obyvatel, a ti hledali místo pro nová obydlí a pro hospodaření. Pavel Ţerotín proto nechal dne 6. 12. 1540 na Napajedlích vyhotovit listinu, ve které se říká, ţe pán přenechává osmi zdejším lidem panskou zahradu na vystavění usedlostí a dalšímu dává uţ postavenou usedlost. Tito noví obyvatelé jsou zde přímo jmenováni: Matys Krejčí, Jan Kochan, Procek Ryšavý, Pavel Kučalků, Jan Janek, Tesař Havel, Jan Hlavatý, Jan Kolář a Valoušek Holý, dále se zde říká, ţe po uplynutí sedmileté lhůty mají platit vrchnosti roční poplatek 40 grošů.34 Městečko se tedy rozrůstalo a zvelebovalo, páni sem zajeli jen velmi zřídka, protoţe měli své trvalé sídlo na Buchlově. Na správu majetku v Napajedlích dohlíţel jako hlavní osoba jejich úředník, který zde měl své trvalé sídlo. Bratři chtěli provést velké majetkové přesuny, v důsledku toho odprodali roku 1542 ves Rataje a celé zdounecké panství. Důvod k tomu byl zřejmě zájem Ţerotínů zakoupit bzenecké panství, a uţ na jaře 1542 opravdu vládli na polovině Bzence. U toho nezůstalo a ještě toho roku v létě bratři prodali svému švagrovi Janu Ţdánskému ze Zástřizl hrad Buchlov, s částí dosavadního panství, s Buchlovicemi a Stříbrnicemi. Tak se Buchlovské panství rozpadlo na dva kusy, neboť jeho velkou část (Kostelany, Lubnou, Kunovice a Sušice), spolu s Napajedly a Prusínkami, si Ţerotínové ponechali. Po těchto majetkových přeskupeních vlastnili tedy Ţerotínové dvě od sebe odlehlá panství: Napajedla a Bzenec.35 Výsledek těchto změn byl pro Napajedla velmi důleţitý, protoţe se stala sídlem velmi rozsáhlého a samostatného feudálního panství. Tím přirozeně stoupal význam městečka a zdejší tvrze. Na ní ale páni stále trvale nebydleli, přesídlili totiţ z Buchlova na Bzenec. Roku 1545 však skončila Ţerotínská vláda i v Bzenci, panství prodali a ponechali si jen panství napajedelské. Ţerotínové se tedy přestěhovali na napajedelskou tvrz. Tak jako dříve i nyní vedl správu majetku nejstarší z bratrů Pavel a jeho titulace odpovídá, ţe někdy na přelomu let 1545 – 1546 bydlel trvale na Napajedlích. Někdy ve 40. letech nechal Ţerotín zřídit nový stav na řece Moravě, to proto, aby zvýšeným přívodem vody vzrostla výkonnost mlýna. Tento nový stav skutečně pomohl napajedelskému mlýnu, ale zvýšená hladina vody zase škodila
33
Tzn., jako společný majetek CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla – Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 85 35 Tamtéţ, str. 86 34
14
pozemkům vzhůru proti proudu aţ k Otrokovicím a Kvasicím. Kvůli tomu pak měli Ţerotínové mnoho sporů se sousedy36 Pavel ze Ţerotína rozšířil svá panství, neţ zemřel, ještě o zástavu velehradských Huštěnovic, biskupskou Spytihněv a Topolnou a o velehradské panství. On a jeho dva bratři drţeli správu svých statků pohromadě, po jejich smrti se však majetek rychle rozpadl. Pavel ze Ţerotína zemřel 28. 3. 1551 a je pohřeben v napajedelském kostele stejně jako jeho bratr Václav, který zemřel 11. 11. 1555. O třetím z bratrů Janovi, nemáme další zprávy. Z těchto tří měl jediný Pavel legitimní potomky a jeho synové Fridrich, Bartoloměj, Jan Jetřich, Václav a Bedřich dědili jejich statky.37 Zpočátku hospodařili Pavlovi synové společně, při rozdělení dostal Bartoloměj Milotice a Napajedla si podrţel Fridrich ze Ţerotína. Právě za něj se poddanské poměry na napajedelském panství velmi zhoršily. Fridrich zemřel 18. 8. 1568 a byl pochován v napajedelském kostele. Po jeho smrti se panství ujal jeho bratr Bedřich, jeho vláda znamenala zlepšení poměrů v městečku. Na jaře roku 1568 musel řešit spory s biskupem o pozemky u Spytihněvi a Topolné. Brzy na to, uţ 18.8 1568 zemřel a byl pochován také v napajedelském kostele stejně jako jeho milotický bratr Bartoloměj. Oba tyto bratry připomínají dodnes dochované renesanční náhrobky.38
V 80. letech se napajedelského panství ujal Jan Jetřich. O jeho hospodaření tady, toho moc nevíme, významnější bylo to, ţe tento Ţerotín zde nechal vystavět věţ místního kostela, a to roku 1580. Téhoţ roku na jaře nechal vyhotovit listinu potvrzující zde práva 36
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 25, TESAŘ, P.: Tlumačov. Tlumačov 1921, str. 277-278, CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla -Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 86 37 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla -Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 87 38
PRASEK, V: Paměti městečka Napajedel a dědin k panství napajedelskému odedávna příslušných. Praha 2011. Str. 43-45, Přepis textů na náhrobcích: 1)
Leta Panie 1568 we strzedu przed Swatym Bartolomiegem Pan Buoh urozeneho Pana Pana Bedrzicha z Zierotjna a na Napagedljich prostrzedkem smrti z tohoto bidneho swieta powolati raczil, gehož tielo w tomto mjstie pochowano gest. 2) Leta Panie 1568 w pondieli po swatym Martinu Pan Buoh urozeneho Pana Pana Bartolomiege z Zierotjna a na Milotyczych prostredkem smrti z tohoto Swieta powolati raczil, gehož tielo mrtwy sem przenesseno a w tomto kostele pochowano gest.
15
českobratrských věřících.
39
Tím skončilo jeho působení v Napajedlích, panství prodal a
natrvalo se přesunul do východních Čech. Z jeho odchodem, zde skončila vláda Ţerotínů, kteří byli s Napajedly spjati celé tři generace.40 Hospodářství a rozvoji městečka věnovali Ţerotínové opravdu velkou péči, i kdyţ zde příliš nepobývali. Napajedelské sídlo ale bylo vţdy dobře udrţované, označovalo se jako tvrz nebo častěji i jako zámek. Trvale zde bydleli úředníci a sluţebnictvo. Za nepřítomnosti majitelů panství pak stoupal vliv úředníka, v jehoţ rukách bylo kaţdodenní rozhodování. Tuto funkci zpravidla zastávali zchudlí šlechtici. Známe i některé z těch, kteří působili na zdejším panství např. Zdeněk ze Zástřizl, Jan Vlček z Dubenska, Jakub z Pickovic (1557, 1558), Mikuláš Baderský (1560), jakýsi Valentin (1568), Jan Pergar z Perku (1573), Jindřich Šubíř z Chobyně (1573). Úředník stál v čele správy panství, a jemu podléhalo sluţebnictvo.41
3.4 Páni z Vartemberka na napajedelském panství Po posledním Ţerotínovi se novým pánem Napajedel stal Zdeněk z Vartemberka, byl to člen zámoţného a významného českého rodu, který kvůli druhému sňatku přesídlil na Moravu. Jeho ţenou se stala bohatá vdova Magdaléna z Kunovic a společně zakoupili napajedelské panství. Zdeněk z Vartemberka měl na Napajedlích své trvalé sídlo a měl zájem rozšiřovat svůj majetek. V roce 1582 se mu podařilo za 8000 zlatých koupit od biskupa vsi Spytihněv a Topolnou, které se uţ natrvalo staly součástí napajedelského panství. Zdeněk z Vartemberka nevládl na panství dlouho, zemřel v lednu 1583 a jeho majetek pak ve prospěch sirotků spravovala jeho vdova. Ta zemřela uţ roku 1590 a majetek sirotků pak spravovalo mnoţství poručníků (mimo jiných i bývalí napajedelští Ţerotínové). Ze všech dětí Zdeňka z Vartemberka zůstal do roku 1591 naţivu jen syn Jan, kterému poručníci dohlíţeli na dědictví a jako vychovatele mu určili známého učence Matyáše Borbonia. Napajedelské sídlo Janovi poručníci příliš často nenavštěvovali, a proto opět vzrůstala role napajedelských úředníků, kteří mohli rozhodovat a ovlivňovat dění v městečku. Kdyţ Jan Vartemberk dosáhl plnoletosti, převzal dědictví a uţ v roce 1597 spravoval svá panství. Měl však chatrné zdraví a uţ v roce 1599 s povolením panovníka sepisoval testament, kterým odkázal tvrz Napajedla, 39
Příznivcem jednoty bratrské byl Bedřich z Ţerotína, ten udělil roku 1547 napajedelským bratřím výsadu, ţe směli mít sbor s kazatelem a se sluţebnictvem v bratrském domě. Toto privilegium znovu potvrdil v roce 1580 Jan Jetřich. 40 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla- Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 89 41 PRASEK, V: Paměti městečka Napajedel a dědin k panství napajedelskému odedávna příslušných. Praha 2011. Str. 44, TESAŘ, P.: Tlumačov. Tlumačov 1921, str. 256, 272-275, 277, UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 28
16
pivovar, mlýn a městečko svému příteli Vilémovi z Roupova. Jan z Vartemberka zemřel v prosinci 1599 a jeho smrtí skončila vláda Vartemberků na napajedelském panství. Jan byl pohřben v místním kostele a panství převzal Vilém z Roupova.42
3.5 Napajedla v letech 1620-1850 V roce 1611 koupil napajedelské panství Jakub Jan z Rotalu. Nástupem Rotálů nastalo pro Napajedla období nového rozmachu. Tento rod pocházel ze Štýrska (původně téţ Rotthalé nebo Rottalaré), kde jim náleţel dědičný úřad komorníka stříbra. Jakub Jan z Rotalu zemřel uţ v roce 1617, takţe do vývoje městečka výrazně nezasáhl. Zanechal po sobě dva nezletilé syny Jana a Ondřeje a vdovu Marii, rozenou Thurzo, ta spravovala majetek v letech 1617 1624, tzn. v době, kdy bylo panství neustále ohroţováno válkou a pustošeno vojsky obou stran.43 Jan z Rotalu se ujal správy napajedelského panství roku 1624, kdyţ vyplatil svého bratra Ondřeje. Stal se nejvýznamnějším představitelem rodu a jedením z předních pánů v zemi. Vyţenil kvasické panství44 a dále kupoval další panství např.: Tlumačov, Veselí, Cetechovice, Otrokovice, Holešov, Bystřici pod Hostýnem, Prusinovice, část Dřebohostic Vinary u Přerova,… tak se stal jedním z nejbohatších muţů v zemi, protoţe vytvořil na jihovýchodní Moravě velký majetkový komplex. Zastával dokonce funkce hradišťského hejtmana (1633) a komorníka kardinála Ditrichštejna. Od roku 1637 byl moravským nejvyšším sudím a od roku 1640 byl členem triumvirátu spravujícího Moravu. V letech 1648 – 1655 zastával i úřad moravského zemského hejtmana. Spolu se svým bratrem Ondřejem byl roku 1641 povýšen do hraběcího stavu. Jan z Rotalu zemřel 5. 12. 1674 ve Vídni, protoţe neměl muţského dědice, odkázal všechny své moravské statky vzdáleným příbuzným Janu Kryštofovi z Rotalu (Holešov, Bystřici pod Hostýnem a část Kyselovic) a Juliu Vilémovi z Rotalu (Napajedla, Tlumačov a Kvasice).45 Z nástupců Jana Rotala ţádný nevládl příliš dlouho. Všichni ale usilovali o rozšíření a zvelebení panství.
42
CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 91 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 35 44 Sňatkem s Alinou, vdovou po Jiřím Bruntálském z Vrbna. Mimo jiné byly v letech 1626-1634 byly zaloţeny Alenkovice (dnes Halenkovice), a to na počest Janovi manţelky Aliny. 45 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 91 43
17
Julius Vilém z Rotalu pocházel ze Štýrska. Spolu s bratrem Janem se snaţili o to, aby se z jejich statků (napajedelského a holešovského) staly svěřenecké statky.46 Julius Vilém se toho ale nedočkal. Zemřel v roce 1691 a ţádosti byly vyřízeny aţ o rok později. Jeho nástupcem byl syn František Helfríd, za jehoţ nezletilosti spravoval panství jeho strýc Jan. František se oţenil v roce 1706 s Marii Markétou, rozenou hraběnkou z Herberštejnu. Zemřel však uţ v roce 1709 a zanechal po sobě nezletilého syna Jáchyma Adama. Za něj se o panství starala jeho matka spolu s úředníkem panství Františkem Valsem, který se stal vrchním správcem statků. Marie přikoupila roku 1716 k panství i Zlínský velkostatek.47 Panství spravovala aţ do roku 1730 neţ byl Jáchym Adam plnoletý a ujal se svých statků. Měl velký zájem o umění a v Napajedlích nechal v roce 1731 postavit kříţovou cestu vedoucí na vrchol Kalvárie48 ke třem kříţům. Z dobových map můţeme vyčíst, ţe cesta se skládala z pěti zastávek a zakončená byla právě třemi barokními kříţi na vrcholu kalvárie. Z kroniky místní fary se můţeme dozvědět něco o podobě Kalvárie před rokem 1905: „Východní vrch Kalvárie, kdež se nachází lom pískovce ku stavbě se dobře hodícího, a patřící velkostatku, jest porostly lesním stromovím a upraven k procházkám. Na temeni stojí tři kamenné kříže a níže tři kapličky s obrazy křížové cesty.“49 Jáchym Adam zemřel v roce 1746 bez muţských potomků. Napajedelské panství zdědil po jeho smrti Leopold z Rotalu z holešovské větve.50 Rotaly připomínají na všech jejich panství velkolepé stavby zámků, kostelů a jiných budov. Také Marie Anna z Rotalu, která zdědila napajedelské panství se spolu se svým manţelem hrabětem Quidobaldem z Ditrichštejna pustila roku 1764 do stavby dnešního napajedelského zámku. Jeho dokončení se nedoţila, zemřela roku 1767 a v závěti svěřila napajedelské panství k uţívání svému manţelovi. Vlastní dědičkou ale ustanovila svou neteř Marii Terezii hraběnku Monte l´Abbate. Ta se provdala za hraběte Jana Ludvíka Kobenzla. Marie Terezie vykonávala správu panství buď sama, nebo za pomoci vrchního úředníka. Zemřela v roce 1824 ve Vídni. Po její smrti se drţitelkou napajedelského panství stala hraběnka z Funfkirchen. Jejím druhým manţelem byl hrabě Jiří Stocksu, kterému dne 15. 9.
46
Tj. stálé rodinné statky, děděné v nástupnictví muţských dědiců. SOVA V. Dějiny Napajedel a blízkého okolí. Uherské Hradiště 1929, str. 58 48 Zalesněná oblast na okraji města Napajedel, její vrchol v nadmořské výšce 259m je zdoben třemi barokními kříţi, které zde nechal vystavět Jáchym Adam. 49 SoKa Zlín, Farní úřad Napajedla, inv. č. 46, Farní kronika 50 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 101 47
18
1840 postoupila polovinu napajedelského panství, takţe ho přijala za spolumajitele. Hrabě Stocksu zemřel 12. 4. 1865 a je pohřben na napajedelském hřbitově.51
3.6 Historický a správní vývoj Napajedel do r. 1848 O organizaci městské správy v nejstarším období dějin Napajedel je moţné učinit si představu pouze z velmi mála zpráv dochovaných v jiných fondech. Nejstarší zprava je pak z let 1350-1360, ta se týká kriminálního přestupku a je zde zmíněn napajedelský rychtář, z této zprávy je tak jasně patrné, ţe uţ tehdy se napajedla obracela o radu do Uherského Hradiště. Rychtář (neboli fojt), jak je nazýván i ve výše zmíněné listině, byl vrchnostenským zástupcem v obci. Z původně hlavního představitele obecní správy se postupně stal pouze úředníkem obecní rady. Nejvíce zpráv o městské správě přináší Kniha obecní městečka Napajedel, zaloţená v roce 1644, kterou vedl městský písař.52 Je rozdělena na několik částí, v nichţ jsou zapsány záleţitosti soudní, svatební smlouvy, testamenty, kupní smlouvy atd. Dnes je uloţena v Státním okresním archivu Zlín se sídlem na Klečůvce. Od této doby (rok 1644) je známo, ţe se obecní rada skládala z purkmistra staršího a mladšího a ze šesti konšelů (úředních osob). Jedním z nich byl rychtář. Purkmistr reprezentoval městečko navenek, spolu s rychtářem a konšely. Listiny pak podepisoval purkmistr spolu s rychtářem a k tomu přidával dovětek „a celá obec Napajedla“. Obec měla svou pečeť, kterou přitiskovala k listinám. Purkmistr měl obtíţné postavení, protoţe zastupoval město před vrchností. Za výkon své funkce byl osvobozen od jízdních i pěších robot, ubytování vojska atd. Dále také zodpovídal za uchování úředních listin a za vedení úředních knih. Purkmistr zodpovídal za činnost celé rady.53
51
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 42-43 Nejstarší známý je Martin Malčík Vizovský (1694) 53 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 106 52
19
Tab. č. 1 purkmistři v obci:54 Purkmistr
období:
Purkmistr
období:
Martin Pavelčík
1669
Jan Kovářik
1737-1738
Václav Hložek Jan Havránek
1687 1691
Václav Fila Pavel Valenta
1739 1739
Pavel Bureš Jiřík Ranofrej
1692 1693
1740 1740-1741
Jan Havránek Martin Baďura Mikuláš Šefránek Mikuláš Silnůšek Mikuláš Úředníček Bernard Čáňa
1694-1696 1697 1699-1702 1705-1706 1705-1706 1707
Václav Fila Mikuláš Bartůsek Martin Mikulajský Pavel Valenta Václav Fila Pavel Valenta
Martin Vrzala Jan Uhlíř Jan Úředníček Eliáš Bedroš Pavel Navrátil Martin Silnůšek Jan Úředníček
1708-1709 1708-1709 1710-1712 1730 1732 1734 1734
Josef Černoch
1742 1743-1744 1743-1744 1745-1746 1747-1751 1747-1751
Jan Jančík Václav Bureš Jan Mišurec Jan Jančík Josef Černoch Josef Šalša K.J.Valenta
1752 1754-1757 1758-1759 1760 1761-1765 1766-1770 1771-1772
Purkmistr František Sukup Václav Úředníček Jan Pavelčík Václav Úředníček Václav Poslušný František Sukup Jan Havránek F.K.Valenta Václav Anyščík Jakub Stopka Karel Valenta Matúš Přerovský Valentin Stopka Martin Hudeček
Období: 1771-1772 1773 1774-1776 1774-1776 1777-1778 1778-1780 1781-1785 1786 1787-1789 1797 1810 1814 1817 1819-1824
Konšelé byli podřízeni purkmistrovi a ten je svolával ke společným zasedáním. Obecní rada byla obnovována kaţdoročně v lednu nebo v březnu. Vrchnostenský úřad nevhodné osoby zamítl a nahradil jinými kandidáty. Za obnovu obec platila poplatek. Pro městečko Napajedla je například z konce 18. století doloţen údaj 8 zlatých a 48 krejcarů. Obecní rada zasedala na radnici, která stávala na náměstí. Několikrát vyhořela, zvlášť hodně poničena byla při poţárech v letech 1662 a 1813. Podle záznamu z 6. ledna 1694 se obecní rada skládala z těchto osob: Starší purkmistr - Jiřík Ranofrej, mladší purkmistr-Mikuláš Silnoušek, konšelé – Pavel Zálešák, Mikuláš Šefránek, Pavel Koval, Jiřík Tobola. Zástupcem vrchnosti byl rychtář, který měl na starosti soudní záleţitosti a měl plnit funkci jakési místní policie.55
54
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 63 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 106, HANZAL Jiří a ŠTROBLÍK Vladimír: Inventář Fond města Napajedla 1421-1945(1951), AM Napajedla 55
20
Napajedelská rada měla také rozsáhlou soudní pravomoc. Soudil rychtář za přítomnosti purkmistra a přísedícího konšela. Soudilo se na městském soudu. Ve většině případů běţelo o drobné spory, policejní záleţitosti nebo malé rozepře. Od konce 15 století patřilo Napajedlům i právo hrdelní, i kdyţ městečko nemělo vlastního kata (přicházel z Hradiště). Bylo – li potřeba, obraceli se o radu k magistrátu královského města Hradiště. Hrdelní právo bylo Napajedlům odebráno roku 1749, protoţe byl v Uherském Hradišti zřízen krajský soud. Po zrušení hrdelního práva byla i soudní pravomoc výrazně omezena a to v rámci Josefínských reforem r. 1783.56 Od té doby, se všechny záleţitosti projednávaly u vrchnostenského úřadu v Napajedlech.57 Velmi důleţitou výsadou pro městečko bylo také právo trhů. Ty byly Napajedlům povoleny privilegiem ze dne 22. ledna 1733 a 27. 3. 1735 a to na pondělí po Hromnicích, na pondělí po Janu Nepomuckém, pondělí po sv. Bartolomějovi a v pondělí po Všech svatých. Kromě toho mělo městečko i právo týdenního trhu kaţdé úterý. Právo trhu bylo významné z toho důvodu, ţe do městečka trh přiváděl mnoţství obchodníků i kupujících z celého okolí. Ferdinand V. rozšířil v roce 1835 právo výročních trhů o právo konat v uvedené dny také trhy dobytčí. S rozvojem trhů a obchodu velmi úzce souvisela řemesla. Řemeslníci se organizovali do cechů a podmínkou k přijetí do cechu bylo vyučení, ţenitba a rok vandru. Cech chránil své členy mnoha ustanoveními. Především to bylo právo mílové,58 stejně tak měl kaţdý mistr právo jen na určitý počet pomocníků. Nejstarší z Napajedelských cechů by cech ševcovský, řídil se pravidly, která mu poskytli ševcovští mistři z Uherského Hradiště. K nim se měli obracet ve svých záleţitostech. V roce 1649 došlo k ustanovení, ţe členem cechu se můţe stát jen ten, kdo je katolického vyznání. Za porušení zákazu následovala pokuta a odebrání zboţí.59 O řemeslnících v Napajedlích se dochovalo pro 17. a 18. století málo zpráv. Působili tu ševci, řezníci, krejčí, hrnčíř, kameníci, tkalci, pekaři, tesaři a soukeníci.60
56
Tehdy v rámci soudní i správní reorganizace došlo k posílení vlivu vrchnostenských úřadů. UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 65, HANZAL Jiří a ŠTROBLÍK Vladimír: Inventář Fond města Napajedla 1421-1945(1951), AM Napajedla 58 Tzn.: na míli daleko nesměl nikdo jiný zhotovovat cechovní výrobky, pokud nenáleţel k cechu. 59 SOkA Zlín, cech ševcovský, inv.č. 2, artikule z 19. 2. 1649 60 Soka Zlín, fond Cechy Napajedl , inv. č. 7 57
21
Počet obyvatel ve městě vzrůstal zvláště v 18 a 1. pol. 19. století. To souviselo s rozvojem hospodářství i podnikání a s výstavbou ţeleznice. Úměrně tomu rostl i počet domů, které byly od roku 1771 označovány domovními čísly.
Tab. č. 2: Nárůst počtu obyvatel a domů:61 rok 1674 1715 1760 1777 1787 1791 1834 1869
S existencí
počet obyv. 900-1000 1366 2130 2250 2305 2293 2389 3041
samostatné
počet domů 118 118 302 378 392 394 412 522
školy
v Napajedlech
můţeme
počítat
uţ
v době
předbělohorské. Byla totiţ zařízením, o které usilovala jak Napajedelská obec, tak i sama vrchnost. Je pravděpodobné, ţe škola v době třicetileté války zanikla a znovu obnovena byla při zřízení samostatné fary. To se stalo určitě ještě před rokem 1672, protoţe o tomto roce se dozvídáme, ţe rektor školy pobíral od obce 12 zl. V době tereziánských reforem došlo k reorganizaci veškerého tehdejšího školství. Dekretem z 6. 12. 1774 byl zaveden nový školní řád, který nařizoval zakládání tzv. triviálních škol v kaţdé obci, kde existovala fara nebo filiální kostel. Povinná školní docházka měla být do 12 – ti let a mělo se učit především čtení, psaní a počítání. V novém řádu byly stanoveny i přísnější poţadavky na vzdělání učitele. K zlepšení dosavadní školní organizace mělo přispět i zřízení krajských školních komisařů. Ti měli za úkol dohlíţet na obecní školství. V Uherském hradišti byla zřízena hlavní škola pro celý uherskohradišťský kraj. Dosavadní farní škola v Napajedlích byla proměněna na školu triviální. Správcem školy byl místní farář, který vyučoval náboţenství, dohlíţel na výuku a na učitele.62 Symbolem obecní autority byla pečeť. Pouţívala se k ověřování určitého právního aktu. Pokud ji obec neměla, musela čekat, dokud jiná obec nebo vrchnost listinu neověří svou pečetí. Obce i vrchnost za takové ověřování listin vybíraly poplatek. Napajedelská pečeť
61 62
CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 106 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 70-75
22
pochází z roku 1623. V pečetním poli je vyobrazen sv. Jiří v brnění a v pravé ruce s praporem na koni jedoucím vpravo, jezdcův kůň šlape po hřbetě leţící saně. Kolem zobrazení je nápis: Peczet + Miesteczka + Napajedl 1623. Pečeť, všechny listiny a spisy a peněţní hotovosti bývaly uloţeny v obecní truhlici. Klíče od ní měli jen dva občané, které ale volilo shromáţdění celé obce.63
3.7 Poslední napajedelská šlechta Po roce 1848 se změnilo postavení šlechty, která, jestliţe si chtěla udrţet svůj majetek a hospodářské zázemí, musela změnit zdroje svých příjmů. Proto musela stále více podnikat. V polovině 19. století sídlil na napajedelském zámku hraběcí rod ze Stockau. Hrabě Jiří Adolf ze Stockau se na napajedelské panství přiţenil roku 1830, kdyţ si vzal ovdovělou hraběnku Františku z Funfkirchen a Kesselstattu. Na Napajedlích se pak natrvalo usadil jejich nejstarší syn Bedřich ze Stockau, který se oţenil s hraběnkou Matyldou Chorinskou. Ti spolu měli dvě dcery Pavlínu a Marii Terezii. Právě Marie Terezie zdědila napajedelské panství a v roce 1884 se provdala za Aristida Baltazziho. Ten pocházel z velmi bohatého a vlivného rodu. Právě jeho příchod do Napajedel je spojen s rozvojem zdejšího šlechtického hřebčína. Baltazzi hřebčín rozšířil a zaloţil zde evropsky proslulý chov anglických plnokrevníků. Po smrti Aristida Baltazziho (1914) napajedelské panství upadalo, aţ skončilo ve veřejné draţbě. Jeho novým majitelem se stal roku 1935 Jan A. Baťa. Ten zde ještě téhoţ roku zaloţil podnik Fatra,64 který vyráběl protiplynové masky. Tento závod byl vystavěn na místě původního napajedelského cukrovaru. Podnik si postupně získal i monopol, neboť hlavní zakázky dostával od Ministerstva národní obrany ČSR. Postupem času zde došlo k rozšíření výroby i o jiné výrobky, například z pryţe.65
4. Zrod a vývoj obecní samosprávy v monarchii Samospráva byla u nás v českých zemích, dalo-by se říci novou institucí. Důleţitou událostí bylo zavedení ústavnosti spolu se zrušením poddanství roku 1848. Bylo potřeba vyřešit otázku, na které úřady by měla přejít správa, kterou do té doby vykonávaly magistráty 63
CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 111 Tento zde funguje dodnes 65 CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 105-110 64
23
a patrimonia. Původně se uvaţovalo o tom, převést správu na země. To se ale nakonec neuskutečnilo. Řešením této otázky se stala myšlenka, aby některé úkoly politické správy přešly na samotné občany, vystupující jako veřejné korporace. Toto pojetí samosprávy bylo výhodné i pro burţoazii, která měla podíl na vedení správy nejprve v obcích, později v okresech a částečně v zemích. Takto pojatá samospráva navazovala na dosavadní vývoj, tedy na korunní země. Myšlenka samosprávy provedené na úrovni zemí se měla rozšířit i směrem dolů a v jednotlivých zemích byly vytvořeny mimo zemská zastupitelstva i niţší samosprávné svazy, totiţ obce, okresy a kraje.66 Hlavní
zásady
samosprávy
se
objevily
jiţ
v návrhu
Kroměříţské
ústavy,
kde se jako nezadatelná práva obce prohlašovala svobodná volba zástupců, přijímání členů do obecního svazku, správa vlastního jmění a výkon místní policie, veřejnost výsledků obecního hospodářství veřejnost výsledků obecního hospodářství a zpravidla veřejnost jednání. Tyto zásady přešly i do oktrojované březnové ústavy roku 1849.67 „První zákonnou úpravu dostaly obce tzv. Stadiónovým prozatímním obecním zřízením z 20. března 1849.“68 Hlavní myšlenkou tohoto zákona bylo, ţe základem svobodného státu je svobodná obec. Mluví se zde o obcích místních, okresních a krajských. V platnost však vešly jen obce místní. Tím se obce staly neniţšími články územní samosprávy. Pokud jde o územní určení obcí, vycházelo se z josefínských katastrálních obcí. Stadionovo zřízení rozeznávalo dvojí působnost obce: přirozenou a přenesenou. Přirozená obsahovala vše, co se týkalo zájmů obce, v této působnosti nemohla být obec omezována. Přenesená působnost spočívala v obstarávání určitých veřejných věcí, které byly obci od státu delegační cestou přikázány.69 Struktura orgánů obecní samosprávy byla ve všech obcích stejná a rozdílný počet obyvatelstva se promítal pouze v různém počtu členů obecních orgánů.70
V kaţdé obci
musely být zřízeny dva povinné orgány samosprávy a to obecní výbor a obecní představenstvo. Obecní výbor byl orgánem širším voleným na tři roky. Obecní výbor rozhodoval většinou hlasů a z jeho středu se volilo obecní představenstvo jako uţší orgán. 66
JANÁK, Jan: Dějiny správy v českých zemích v letech 1848-1918 se soupisy pramenů a literatury. Praha 1987, str. 225. 67 HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. JANÁK, Jan. DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. s. 298. 68 Tamtéţ 69 Tamtéţ 70 JANÁK, Jan: Dějiny správy v českých zemích v letech 1848-1918 se soupisy pramenů a literatury. Praha 1987, str. 228.
24
Obecní představenstvo se pak skládalo z purkmistra (starosty, obecního představeného) a alespoň dvou radních, radní byly pomocným a zastupujícím orgánem purkmistra. Purkmistr byl výkonným orgánem, který prováděl usnesení výboru. Purkmistr měl právo sistace (odloţení výkonu rozhodnutí obecního výboru), toto právo mělo dozorčí funkci. Tato dozorčí moc byla v roce 1850 rozšířena ještě o místní policii.71 „Obecní samospráva byla uvedena v ţivot, jakmile zahájily roku 1850 svou činnost nově zřízené státní politické úřady.“ Uskutečnění Stadionova obecního zřízení bylo velmi důleţitým krokem ve státní správě. Na jeho základech je vybudována státní správa ve značné míře aţ dodnes.72 Obecní zastupitelstvo (obecní výbor) : Toto zastupitelstvo se skládalo z obecního výboru, podle počtu voličů a podle počtu voličských sborů, a z obecního představenstva Je základním usnášejícím orgánem obce. Ze svého středu volí starostu a jeho náměstka. Starosta obce: Starosta svolává schůze obecního zastupitelstva a obecní rady a předsedá obecní radě. Reprezentuje obec navenek. Obecní rada: Obecní radu tvoří starosta, jeho náměstek a radní. Počet členů rady činí jednu třetinu počtu obecního zastupitelstva. Obecní rada v čele se starostou je výkonným orgánem obce. V roce 1852 byly provedeny podstatné změny v obecní samosprávě. Podle zásad o organických zařízeních v korunních zemích rakouského císařství mělo být vypracováno nové obecní zřízení (toto se uskutečnilo aţ v roce 1859). Dle těchto zásad byla odstraněna veřejnost jednání obecních orgánů, (kromě zvlášť slavnostních příleţitostí). Volbu představenstva obcí mely schvalovat krajské úřady a členové představenstva museli při potvrzování sloţit slib věrnosti. V roce 1854, kdy skončilo první tříleté funkční období volených orgánů, se nové volby neuskutečnily. Ve svých úřadech byli ponecháni dosavadní členové. Pokud došlo k úmrtí nebo jiné nečekané události mohl ministr vnitra na návrh místodrţitele chybějící členy jmenovat. V roce 1859 bylo vydáno nové obecní zřízení, které nevstoupilo v platnost celé, ale pouze jeho ustanovení o domovském právu.
71
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. JANÁK, Jan. DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. s. 298-299 72 Tamtéţ
25
Po vydání Říjnového diplomu 20. října 186073 byly zásahy do samosprávy postupně odstraňovány. V roce 1861 byly opět vyhlášeny volby do obecních orgánů. Tyto skončily vítězstvím Čechů v Praze. To většinou znamenalo znovuobnovení veřejnosti jednání. V březnu 1862 byl vydán rámcový říšský obecný zákoník.74 Měly být vedle obcí místních zřízeny i obce okresní a krajské (ţupní). Došlo k úpravě, podle níţ byla obec dána pod dvojí dohled, a to vyšších obcí a státu. Uţ roku 1863 bylo vydáno obecní zřízení a volební řád pro Slezsko a v roce 1864 pro Moravu a Čechy. Toto se opět vztahovalo na všechny obce v zemi, výjimkou byla jen statutární města. Obce se mohly slučovat a rozlučovat a za určitých okolností měnit své hranice, o tom s konečnou platností rozhodovaly zemské sněmy. Volební právo do obecních orgánů bylo zaloţeno na principu zastoupení jmění a podmíněno majetkovým censem. Být zvoleni a volit mohli jen muţi75se státním občanstvím. Dále volební právo náleţelo právnickým osobám (druţstva, akciové a obchodní společnosti atd.) a také tzv. honoracím (státní a zemští úředníci, křesťanští duchovní, rabíni, učitelé, aj.) v Čechách bylo uplatněno i tzv. virilní zastoupení poplatníků, kteří platili více neţ šestinu výše daní odváděných z obce. Volby do obcí se konaly zpravidla ve třech voličských sborech, pouze v menších obcích byly jen dva. Pořadí těchto sborů určovala výše berních poplatků, kaţdý sbor volil jednu třetinu obecního výboru (uţ v této době se poţíval název obecní zastupitelstvo). Počet členů obecního výboru pak záleţel na počtu obyvatel obce. V Čechách to bylo od 8 do 36 členů, na Moravě pak 7 aţ 30 členů. Obecní výbor měl dozírací a usnášecí moc a byl sekundárním orgánem. Jeho zasedání byla veřejná. Působnost obcí se i v tomto období dělilo na dvě základní skupiny. Změnilo se označení přirozené působnosti na působnost samostatnou a další zůstala označována jako přenesená působnost. Do samostatné působnosti obcí patřila správa obecního jmění, udělování čestného občanství a měšťanského a domovského práva. Sem patřila například i obecní policie. Do přenesené působnosti patřily záleţitosti, které byly na obec přeneseny zákonem. Především vybírání příspěvků na fary, školy, atd.), dále pak působení při sňatcích, udrţování státních silnic, sčítání lidu, a mimo jiné i vybírání pokut. Rozhodující dozor nad činností samosprávných úřadů měly orgány státní správy. V mnohem menším rozsahu byl dozor vyšších instancí územní samosprávy. Postupně
73
Vydal jej František Josef I. Výsledek kompromisu mezi vládou a parlamentem 75 Volební právo v České republice měly ţeny aţ od roku 1920 74
26
se ovšem dostavila krize samosprávy, a to z důvodu nedostatečného finančního zajištění obcí.76
5. Historický a správní vývoj Napajedel po roce 1848 5.1 Správní vývoj Napajedel od roku 1848 Napajedla
byla
městečkem
správně
podřízeným
napajedelskému
panství
v uherskohradišťském kraji. Revoluční rok 1848 sebou přinesl mnoho změn. Důleţitou událostí pro následující vývoj bylo zavedení ústavnosti, zrušení poddanství a začátek samosprávných obcí. Novými organizacemi veřejné správy se staly politické okresy.
5.1.1 Správa městečka v 2. polovině 19. Století Od roku 1850 patřila Napajedla (kromě let 1855-1868) do obvodu okresního hejtmanství a později okresního úřadu v Uherském Hradišti. V letech 1855-1868 byla Napajedla sídlem smíšeného okresního úřadu, který byl umístěn v budově starého zámku na nynějším náměstí. V čele okresu stál okresní hejtman. Jeho pravomoce byly velmi rozsáhlé, vztahovaly se v podstatě na všechny veřejné a politické záleţitosti. Základní jednotkou soudní pravomoci byly nadále okresní soudy a Napajedla se v tomto roce 1850 stala sídelním městem okresního soudu a centrem soudního okresu. Ten zahrnoval obce: Napajedla, Zlín, Malenovice, Tlumačov, Bohuslavice, Březnice, Březolupy, Halenkovice, Jankovice, Karlovice, Komárov, Košíky, Kudlovice, Kvítkovice, Lhota u Malenovic, Lhotka, Louky, Mladcová, Oldřichovice, Otrokovice, Pohořelice, Prštné, Salaš, Sazovice, Spytihněv, Svárov, Šarovy, Tečovice, Topolná a Ţlutava. Později zde byl zřízen i katastrální měřičský úřad a duchovní kontrolní úřad (zrušeny roku 1941), dále pak pošta četnická stanice, děkanský a farní úřad a v letech 1922-1924 i expositura státního pozemkového úřadu.77 K zásadní změně obecní správy došlo právě roku 1850, tehdy dosavadní správu městečka, která byla dosazována vrchností, vystřídaly volené orgány. První obecní volby proběhly v Napajedlích 19. - 20. července 1850. Starostou byl zvolen Jan Maruštík, radními Jan Bedroš, Kryštof Pinkalský a Vilém Nevrlý. Dále bylo zvoleno 18 členů obecního výboru, tento počet byl zřejmě v 80. letech zvýšen na 30. V roce 1854 byly dosavadní soudní obvody přeměněny v politicko – soudní celky, proto i v Napajedlích vznikl politicko – soudní úřad, který spravoval soudní agendu i agendu veřejné správy. Roku 1867 byla znovu obnovena hejtmanství a svou činnost zahájili i okresní soudy. Napajedla musela uhájit okresní soud v městečku před sousedním Zlínem. To se podařilo, aţ
76
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. JANÁK, Jan. DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. s. 299-303. 77
CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 111, HANZAL Jiří a ŠTROBLÍK Vladimír: Inventář Fond města Napajedla 1421-1945(1951), AM Napajedla
27
do roku 1923 soudní okres zůstal nezměněný. Další reformou, která se dotkla Napajedel, bylo zrušení roboty cestou výkupu. Velkou pozornost věnovalo obecní zastupitelstvo rozvoji školství v Napajedlích. Po dlouhém jednání s hrabětem ze Stockau byla jeho přispěním postavena nová školní budova se 2 školními místnostmi a bytem pro učitele. Roku 1866 převzala obec školu do své správy a hraběcí patronát nad školou byl zrušen. Roku 1874 měla škola uţ 5 tříd. Jednání o měšťanskou školu začalo v roce 1886, původně bylo rozhodnuto ji postavit na místě obecního úřadu, ale velkostatek kladl nesmyslné podmínky. Proto v roce 1887 obecní zastupitelstvo zakoupilo část farní zahrady a další domky a dalo postavit novou školní budovu vedle dosavadní školy. Otevření měšťanské školy bylo povoleno uţ od roku 1887, ale první třída zahájila vyučování aţ v září 1890. Tím se ale, bohuţel, nedostatek školních objektů nevyřešil.78 Kromě těchto škol vznikla ještě roku 1879 Soukromá německá škola, ale roku 1886 získala právo veřejnosti. Vznikla v klášteře sester svatého Kříţe. Roku 1883 otevřel klášter také českou dívčí obecnou školu. Budova kláštera se postupně měnila v budovu dívčích škol s penzionátem. Roku 1889 byla otevřena ţivnostenská škola pokračovací.
5.1.2 Povýšení na město a rozvoj města: V 80. letech 19. století se pomalu začala mezi napajedelskými občany rodit myšlenka o ţádost na povýšení Napajedel na město. Oficiálně byl tento návrh přednesen v obecním zastupitelstvu roku 1882 starostou Josefem Filou a roku 1883 podalo zastupitelstvo poprvé oficiální ţádost císaři, ale bez úspěchu, nedočkali se ani odpovědi. V roce 1886 byla ţádost podána znovu a následujícího roku přišla zamítavá odpověď. Představitelé obce v čele se starostou Josefem Filou usilovali o povýšení Napajedel na město více neţ 10 let. Teprve 1. prosince 1898 prohlásil starosta na schůzi obecního zastupitelstva, ţe císařským rozhodnutím ze dne 13. listopadu 1898 byla Napajedla povýšena na město. Jmenovací listinu podepsanou Františkem Josefem I. obdrţela městská rada dne 4. března 1900. Císař povolil obci uţívat městský znak. Jedním z prvních činů nové městské rady bylo určení nových názvů ulic města. Hlavní ulice doposud zvaná „Městečko“ dostala název Palackého, dále vznikly například ulice Komenského, Bartošova nebo Chmelnice. V roce 1901 se městské zastupitelstvo dohodlo na vybudování prvních chodníků. Pro obyvatele samotné bylo asi nejdůleţitější, ţe od roku 1902 začalo budování kanalizace. Počátkem 20. století se začala stavět napajedelská radnice. Architekt Dominik Frey z Uherského hradiště vypracoval návrh na stavbu 78
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 88
28
v novorenesančním stylu. Na vlastních provedeních stavby byli zainteresováni hlavně napajedelští občané. Dne 3. 3. 1903 byla srovnána se zemí budova bývalé radnice a byl poloţen základní kámen stavby nové. Nová napajedelská radnice byla otevřena ve dnech 13. a 14. Srpna 1904, coţ bylo i první oslavou povýšení Napajedel na město. Slavnost byla spojena se sjezdem delegátů moravských měst a městeček.79 Velký rozvoj zaznamenaly po povýšení Napajedel na město i zdejší ţivnosti. Dne 1. ledna 1900 byla v Napajedlích otevřena městská spořitelna. Její počátky byly velmi úspěšné, protoţe uţ roku 1908 vrátila městečku náklady na své zřízení. Do jejího čela byl městským zastupitelstvem volen 18-ti členný výbor. Značné úsilí město vyvíjelo i o stavbu nemocnice, ale k tomu nikdo nedošlo. Roku 1913 se zde vybudovaly nové lázně, ty ale neprosperovaly a po válce byly odprodány.80 Do politického ţivota města zasáhly volby do zemského sněmu a říšské rady. Zvláště po uzákonění všeobecného, tajného a rovného (pro muţe) hlasovacího práva. Do říšské rady proběhly volby v roce 1907. Město Napajedla bylo v 5. městském volebním obvodě spolu s městy: Zdounky, Holešov, Kroměříţ, Ţdánice, Klobouky u Brna, Hulín, Vyškov, Ivanovice na Hané, Kyjov. V tomto obvodě zvítězili ,,staročeši“, kteří v Napajedlích se 153 hlasy skončili aţ za stranou pokrokovou (318 hlasů) a sociálními demokraty (213 hlasů). V celém obvodě byly nejsilnější strany staročeská a sociálně demokratická, měla rozhodnout uţší volba a volilo se v Napajedlích znovu mezi nimi. Zvítězila strana sociálně demokratická 334 hlasy a jejich poslanec byl za V. městský obvod zvolen. Ve volbách do říšské rady v roce 1911 zvítězila ve městě lidovo – pokroková strana v první i ve druhé volbě a její kandidát byl zvolen poslancem v městském obvodě. 81 Od počátku 20. století se zvyšoval i počet napajedelských škol. Po tom co byla zrušena roku 1903 klášterní německá škola, začalo se více rozvíjet školství české. Měšťanská škola rozšířila své prostory, takţe se skládala z 16 učeben, 1 tělocvičny, 1 kreslírny, ředitelny a bytu školníka. Byla zřízena i zimní hospodářská škola (1901), pro tuto byla v roce 1902 vystavěna nová budova. Vzrůstal i počet ţáků Ţivnostenské školy pokračovací a v roce 1904 byla zaloţena i kupecká pokračovací škola. Rozvíjelo se i klášterní školství, v roce 1898 byla
79
Soka Zlín: AM NAPAJEDLA: Povýšení Napajedel na město (1899), inv.č. 105, folia 1. - 80, UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 90 - 93 80 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 93 81 Tamtéţ, str. 96-97, CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 128
29
v klášteře zaloţena měšťanská dívčí škola, které bylo roku 1907 přiznáno právo veřejnosti. Další školou, která vznikla v klášteře, byla Dívčí obchodní škola (r. 1910).82 Období od povýšení Napajedel na město aţ po vypuknutí první světové války můţeme charakterizovat jako období významného rozvoje města. Došlo k velkým změnám v jeho vzhledu, byly vydláţděny jeho hlavní prostory, byla postavena nová radniční budova a vyřešena městská kanalizace. V roce 1916 rezignoval na svůj úřad starosty, po dvaceti letech, František Čejka. Zůstal však oficiálně ve funkci, ale zastupoval jej jeho náměstek Josef Konečný.
5.1.3 Napajedla v letech 1918-1935 V noci z 28. na 29. října 1918 přišla do Napajedel zpráva o vzniku samostatného československého státu. Dne 29. října se zastupitelstvo sešlo k mimořádné slavnostní schůzi, kde byla přečtena první vyhláška praţského národního výboru, a byly zahájeny oslavy státní samostatnosti. Rok 1919 přinesl v Napajedlích i jejich okolí velký rozmach sociálně demokratické strany. Sociálně demokratická organizace vyvíjela v městečku aktivní revoluční činnost. První volby do obecního zastupitelstva se v Napajedlích konaly v červnu 1919. S velkou převahou, zvítězila v celém napajedelském soudním okrese Československá sociálně demokratická strana dělnická, získala 6840 hlasů. Další místa obsadily strany lidová (katolická) strana 2403 hlasy, republikánská (agrární) strana 2386 hlasů a ţivnostenská strana 589 hlasů. Tyto volby znamenaly největší vítězství sociálně demokratické strany v celém uherskohradišťském okrese.83 Po vzniku Československa byl opět obnoven spor Zlína a Napajedel o sídlo okresního soudu. Nakonec došlo ke kompromisu. Okresní soud zůstal v Napajedlích, ale roku 1923 byl zaloţen samostatný okresní soud i ve Zlíně. K jeho obvodu bylo přiřazeno i 9 obcí, které původně spadaly pod napajedelský soudní okres. A to obce: Malenovice, Tečovice, Sazovice, Louky, Lhotka, Bohuslavice, Březnice, Mladcová a Prštné. Tím se výrazně sníţil počet obyvatel a domů a zmenšil se rozsah napajedelského soudního okresu. Zastavení růstu Napajedel bylo také značně ovlivněno stěhováním obyvatel do blízkého průmyslového Zlína. Na plenární schůzi, konané dne 5. 4. 1921 bylo rozhodnuto, ţe je třeba zřídit v Napajedlích komunistickou organizaci. Další organizace vznikly i v Otrokovicích a ve 82 83
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 100 Tamtéţ, str. 103
30
Spytihněvy. Pro část napajedelského soudního okresu bylo vytvořeno okresní vedení KSČ Napajedla
- Otrokovice. K tomuto vedení patřily organizace: Napajedla, Otrokovice,
Halenkovice, Karlovice, Komárov, Oldřichovice, Pohořelice, Spytihněv, Tlumačov, Topolná a Ţlutava. Druhé centrum bylo jiţ tehdy ve Zlíně. 84 KSČ se v Napajedlích ujala protikatolické a protináboţenské propagandy. To se ukázalo jako neúčinné, protoţe Lidová strana (reprezentovala katolické politické hnutí), se dokázala dále udrţet a posílit svůj původně slábnoucí vliv. To se projevilo uţ v obecních volbách v září 1923, ve kterých zvítězila lidová strana (586 hlasů a 9 mandátů), KSČ byla na druhém místě (347 hlasů a 5 mandátů). Čtyři mandáty získali agrární strana, ţivnostensko – obchodnická strana a sociální demokracie a tři mandáty národní demokracie. Navíc KSČ vyšla z úspěšných voleb bez zástupce ve vedení města. Starostou byl zvolen agrárník Josef Konečný, jeho prvním náměstkem byl J. Kotala (soc. demokracie), a druhým náměstkem byl J. Obdrţálek (strana lidová). Další obecní volby se konaly v roce 1927, v tomto roce byl zvýšen počet náměstků na dva, prvenství ve volbách opět získala lidová strana, která získala v zastupitelstvu 9 mandátů (587 hlasů), druhá byla agrární strana s pěti mandáty (343 hlasů), komunisté (332 hlasů) a ţivnostníci (303hlasů) s pěti mandáty, po dvou mandátech získali soc. demokraté (143 hlasů) a nár. Socialisté (93 hlasů). Jeden mandát získala nepolitická strana národního cukrovaru. Josef Konečný byl opět zvolen starostou, prvním náměstkem se stal Jaroslav Pastyřík (ţivnostenská strana), druhým náměstkem byl sociální demokrat dr. A Horák. KSČ získala jen místa radních.85 Starosta byl volen obecními volbami a jmenoval předsedy odborů a členy odborů jmenovaly jednotlivé volební skupiny. V roce 1927 měl městský úřad následující odbory: 1) Policejní a ubytovací odbor, předseda: Josef Urban a 7 členů 2) Hospodářský odbor, předseda: František Klableňa a 8 členů 3) Stavební odbor, předseda: Emil Popelák a 6 členů 4) Zdravotní odbor, předseda: MUDr Florík a 4 členi 5) Hřbitovní odbor, předseda: Baltazar Hříva a 7 členů 84 85
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973,str. 111 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 113
31
6) Chudinský odbor, předseda: František Hubáček a 7 členů Z řad radních byli starostou jmenováni i obecní funkcionáři: policejní komisař, obecní hospodář a pokladník. Pouze starosta a tito funkcionáři byly odměňováni, ostatní funkce byly jen čestné. Pro přehlednost uvedu rozloţení sil jednotlivých politických stran v obecních volbách86: Tab. 3 Obecní volby: Čs. soc. demokr. Čs. str. živn. obch. středostav. KSČ Čs. str. nár. dem.(1938- Nár. sjednocení) Čs. str. nár. soc. Čs. str. agrárnická Čs. lidová nepol. kand. cukrovar
1919 633 271 ---
1923 235 278 347
1927 143 303 332
1931 191 317 228
1938 319 478 324
238 --254 463 ---
188 --278 568 ---
65 93 343 587 99
92 266 579 484 ---
116 398 385 552 ---
5.1.4 Výsledky parlamentních voleb: V parlamentních volbách v roce 1920 získala nejvyšší počet hlasů, jako nejsilnější strana v napajedelském soudním okrese, opět sociální demokracie. Získala 5349 hlasů. Měla značný náskok před dalšími politickými stranami-lidovou (3401 hlasů) a agrární (3269 hlasů).87 V roce 1925 se konaly parlamentní volby a jejich výsledky byly v soudním okrese a ve městě následující:
86 87
SOkA Zlín: AM Napajedla, Obecní volby ( 1850-1942), inv.č. 115 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 109
32
Tab. č. 4 strana
soudní okres
Napajedla
KSČ
3162
419
lidová
2944
593
agrární
1843
155
ţivnostenská
589
301
nar. demokratická
544
91
soc. demokratická
431
116
práce
231
98
V napajedelském
soudním
okrese
zvítězila
KSČ,
a
to
jako
v jediném
uherskohradišťském okrese. Silnou oporou KSČ v její činnosti byly přidruţené tělovýchovné organizace a kulturní a podpůrná sdruţení proletariátu. Kromě toho to byla právě KSČ, která se postavila za dělnictvo a podpořila jejich poţadavky v boji o mzdy, o práci a proti propouštění dělníků ze závodů. Vedle obecních voleb se oslabení KSČ projevilo i ve volbách do zemských a okresních zastupitelstev 2.12 1928, kdy KSČ získala 247 hlasů a byla předstiţena lidovou stranou. V parlamentních volbách v roce 1929 byly tyto výsledky: Tab. č. 5 strana lidová KSČ agrární soc. demokratická ţivnostenská nár. socialistická nár. demokracie
soudní okres 2790 2374 2245 1466 667 607 387
Napajedla 549 322 223 326 334 168 67
Z tabulky číslo 4 jasně vyplývá, ţe KSČ ztratila své vedoucí postavení jak v soudním okrese, tak i ve městě. Proto musela vyvinout velké úsilí, aby v následujících letech získala zpět své přední pozice. Z toho důvodu napajedelští komunisté v době hospodářské krize hájili 33
zájmy nezaměstnaných a rozpoutali vlnu stávek a demonstrací za zlepšení postavení dělnictva. Ve volbách do poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v roce 1935, měli úspěch Komunisté, a v napajedelském soudním okrese zvítězili. Tab. č. 6 strana KSČ lidová agrární soc. demokratická ţivnostenská nár. Socialistická národní sjednocení
soudní okres 1933 1925 1731 911 747 712 487
Napajedla 441 489 248 302 408 345 130
5.1.5 Vývoj Napajedel 1935-1938 Rozhodující události pro další vývoj Napajedel bylo zaloţení podniku Fatra, jako koncernové společnosti baťových závodů. Tomáš Baťa chtěl původně svůj podnik zaloţit v Napajedlích, ale neuspěl u obecních představitelů. Základ nové továrny byl vybudován na pozemcích bývalého cukrovaru. V druhé polovině 30. let došlo k řadě změn ve výstavbě města. Kromě výstavby Fatry, byl postaven místo starého dřevěného, nový, ţelezobetonový most přes řeku Moravu. V roce 1935 došlo téţ k dalšímu zmenšení napajedelského soudního okresu. Obce Otrokovice, Tlumačov, Kvítkovice, Ţlutava a Lhota byly 1. dubna 1935 připojeny k soudnímu okresu Zlín. V tomto roce působil v Napajedlích kromě okresního soudu berní úřad, důchodkový kontrolní úřad a katastrální vyměřovací úřad. Kromě toho zde působila i četnická stanice.88
88
UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 120, CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 136
34
5.1.6 Napajedla v době nacistické okupace V Napajedlích neţila významnější německá menšina, přesto se poměry ve městě výrazně změnily. Napajedelský zámek byl majetkem J. A. Bati a v době války ho zde navštěvovalo mnoho představitelů německé branné moci. Střediskem okupační moci byly tzv. oberlandráty, které byly podřízené přímo říšskému protektorovi. Gestapo bylo nejobávanějším orgánem okupantů a jeho hlavní sídlo na východní Moravě byla ve Zlíně. Také v Napajedlích sídlilo gestapo a dále zde byla protektorátní policie. V Napajedlích na vrcholu Kalvárie byla zřízena německá vysílací a odposlouchávací stanice. Významným střediskem protektorátní správy se stal Napajedlům blízký Zlín. Ţidé v Napajedlích trpěli nejrůznějšími postihy, museli chodit s označením, jejich majetek byl arizován, děti nesměli navštěvovat české školy. Mladí ţidé utíkali z protektorátu, ti starší většinou končili v koncentračních táborech. Nejvíce napajedelských ţidů zahynulo v Terezíně a Osvětimi.89 Podobně jako ţidé na tom bylo i romské obyvatelstvo Napajedel. Jako první v Napajedlích zahájili odbojovou činnost komunisté. Napajedla se v této době stala významným centrem komunistického odboje v celé oblasti. Druhou nejaktivnější odbojovou sloţkou byla v Napajedlích Obrana národa, ta bohuţel byla brzy prozrazena. Ale zásahy gestapa úplně nezastavily odbojovou činnost na napajedelsku. V roce 1940 byl u Fatry nalezen balík protinacistických letáků a v roce 1941 byly odcizeny vlajky říšskoněmecké a naopak na stromě na Kalvárii někdo vyvěsil československou vlajku. Dne 1. května 1945 odešla z Napajedel hlavní část německého vojska, zůstali jen menší jednotky. Napajedla byla osvobozena 2. května ráno.90
6. Archiv města Napajedla Písemnosti města Napajedel bývaly původně uloţeny v obecní truhlici na radnici. Při velkých poţárech, které Napajedla postihly v letech 1662, 1741, 1769 a 1813 shořely i obecní písemnosti. S obsahem obecní truhlice se tedy můţeme seznámit aţ z poměrně pozdní doby z nedatovaného „seznamu původních listů, chovaných v obecní truhlici napajedelské“, který zřejmě podle písma pochází z 2. pol. 19 století. V roce 1926 byl ve městě zaloţen muzejní 89
CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998, str. 139, KRÁTKÝ V., Osudy a tragédie napajedelského lidu Davidovi hvězdy. Napajedla 1998, str. 5-8 90 Tamtéţ, str. 140, UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973, str. 127-129
35
spolek, který převzal všechny tyto písemnosti do své péče. V roce 1947 ţádal městský archiv v Brně Městský národní výbor v Napajedlích o ustanovení osoby, která by městský archiv uspořádala a spravovala. K tomu však nedošlo. V roce 1952 byl jmenován archivářem městského archivu v Napajedlích ředitel měšťanské školy, ale nedokázal archiv správně uspořádat. Byly zde zařazeny i písemnosti, které nepatří do archivu města jako například spisy spolků, cechovní,…Na základě archivní organizace a vytvoření okresních archivů zajistil archivář ONV Gottwaldov Jaroslav Otčenášek písemnosti. Archiv města byl uspořádán a pořízen k němu inventář, takţe dnes můţe plně slouţit badatelům. Je umístěn ve Státním okresním archívu města Zlína se sídlem na Klečůvce.
6.1 Ze zápisů obecních orgánů (1918-1938) První zápis, který bych chtěla zmínit je z 21. 2. 1918. Jedná se o zápis o schůzi obecního výboru města Napajedla, konané o 6. hodině večer v místnostech městské kanceláře. Dostavilo se na ni 23 členů. Předmětem schůze bylo: 1) Vzpomínka na zemřelého radního pana Kajetána Klevetu 2) Čten zápis o schůzi minulé 3) Sdělení představenstva 4) Volba 2 zástupců do kostelního konkurenčního výboru: zvoleni byli Josef Konečný a František Úředníček 5) Volba dvanácti členů výboru spořitelny Napajedla. Zvoleni byli: František Čejka, Josef Kolm, Karel Jančík, František Valenta, František Šiška, Rudolf Forst, Alois Horák, František Obdrţálek, Josef Vrzala, Vendelín Hnilica, Josef Kučera, Jan Uhlíř. 6) Schválení rozpočtu na rok 1916 7) Jednání o ţádosti stráţníka Františka Přikryla o regulaci platu 8) Schválen návrh finančního odboru města Napajedla z 29. 1. 1918 9) Schválení návrhů městské rady, finančního a lázeňského odboru 10) Rokování ohledně městských lázní 11) Vypovězení Františky Horákové z Napajedel (pobyt jí byl zakázán) 12) Vyřízení podaných ţádostí 13) Projev obecního zastupitelstva k deklaracím českého poselstva z 30. 5. 1917 a 6. 1. 1918 36
14) Volné návrhy91
Další zápis je ze dne 29. října 1918 a jedná se v něm o první slavnostní schůzi obecního zastupitelstva Napajedel v „samostatné naší drahé domovině.“ Členové obecního zastupitelstva, zástupcové úřadů, místní učitelé, členové okresního silničního výboru s předsedou se odebrali do zasedací síně městské radnice. Zazněla hymna a schůzi zahájil náměstek starosty Josef Konečný svým proslovem. Na této schůzi byl také jednohlasně přijat návrh, aby bylo napajedelské náměstí přejmenováno na Masarykovo náměstí (do té doby Náměstí císaře Františka Josefa). Potom byli zvoleni čestní občané Napajedel a to: Dr. Karel Kramář, spisovatel Alois Jirásek a František Staněk. A bylo usneseno, ţe v den dušiček budou uspořádány sbírky pro sirotky a vdovy po padlých českých legionářích. Tím byla schůze skončena.92
Zápis ze 14. ledna 1919 se týká schůze finančního odboru města Napajedel. Pan Jančík podrobně, poloţku za poloţkou předčítal obecní rozpočet. Řádná potřeba v roce 1919 činila 88 130Kč86h, úhrada byla 30.602Kč 09h a schodek je tudíţ 57 528Kč77h. bylo usneseno vybírat v roce 1919 160% obecní přiráţku a dále bylo schváleno pronajmutí trhů na rok 1919 Amálii Gotmanové za 100 Kč. Poté byla schůze ukončena.93
Dalším protokolem je zápis o volbě starosty, 2 náměstků, radních a odborů dne 28. června 1919. Schůzi zahájil dle volebního řádu nejstarší člen městského zastupitelstva pan Josef Popelka z Napajedel. Přivítal přítomného okresního hejtmana pana Josefa Janaštíka a přikročeno k jednání. Okresní hejtman Janaštík po předchozím slavnostním proslovu vzal především všechny přítomné členy zastupitelstva do slibu věrnosti československé republice a konstatoval, ţe vzhledem k tomu, ţe výnosem okresního hejtmanství v Uherském Hradišti z 26. června 1919 č. 10828 volba pana Josefa Vičánka učitele z Napajedel, byla pro
91
SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích obecního výboru (městského zastupitelstva) města Napajedla r. 19151928,inv.č. 31 92 Tamtéţ 93 SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích městské rady r. 1913- 1929,inv.č. 37
37
nedostatek předpokladů volebního řádu zrušena a ţe na jeho místo byl prohlášen za zvoleného pan Jan Valůch, ţelezniční zřízenec z Napajedel. Jsou tudíţ zvoleni dle výsledku voleb ze dne 15. června 1919 do městského zastupitelstva tito pánové a dámy: Tab.č.7 Soc. demokracie Benedikt František Brzobohatý Karel Forst Rudolf Horák Alois Kotal Josef Neděle Antonín Obdrţálková Marie Popelka Josef Ryba Richard Ţidlík Jakub
lidová s. Chovanec František Hloţek Alois Hříva Baltazar Obdrţálek Fr. Krajča Jan Lecián Alois Obdrţálek Josef Valůch Jan
s. zemědělců Fila Vladimír Gajdůšek Zdeněk Konečný Josef
nár.demokracie Forst Jiří Florík Alois
živnostenská Pařík Jaroslav Plichta Antonín Topič Leopold Urban Josef
V tomto zápise se dozvídáme, ţe 2. volební skupina (strana lidová), která má 8 členů, si činí nárok na úřad 2. náměstka. Zatímco 1. volební skupina (soc. demokracie) si činí nárok na úřad 1. náměstka. Tyto nároky byly uznány. Nejprve byl volen první volební skupinou (sdruţené strany zemědělců, ţivnostenská a národní demokracie) starosta. Odevzdáno bylo 12 hlasů pro Josefa Konečného, tedy zvolen. Na to vykonala 2. volební skupina (soc. demokracie) volbu prvního náměstka starosty. Odevzdáno 10 hlasů. Jednohlasně zvolen Josef Kotál odborný učitel z Napajedel. Poté vykonala 3. volební skupina volbu 2. náměstka. Odevzdáno 8 hlasů. Jednohlasně zvolen pan František Obdrţálek rolník č. 136 z Napajedel. První volební skupina zvolila za radní: Aloise Horáka, Aloise Floríka a Josefa Urbana. Druhá volební skupina: Jindřicha Forsta a Richarda Rybu. Třetí volební skupina pak: Jana Valůcha a Jana Krajču. Dále byly provedeny volby odborů a zvoleni byli:
A. Do finanční komise zvoleni dle 14. doplňku k obecnímu zřízení: předsedou Alois Horák, za členy Jakub Ţidlík, Topič Leopold, Jan Krajča, Vladimír Fila jmenováni dohlédacím úřadem: moravským zemským výborem v Brně dle rozhodnutí výnosu číslo 67027 pánové: Josef Válek, Vincenc Stoček, Josef Bartoš, Cyril Seifert a Josef Kučera. 38
B. Do policejního a ubytovacího odboru: předsedou Josef Urban, za členy: Karel Brzobohatý, Rudolf Forst, Josef Gajdůšek a František Obdrţálek. C. Do hospodářského odboru: předsedou: František Obdrţálek, za členy: František Klableňa, Jakob Ţidlík, Antonín Plichta D. Do stavebního odboru: předsedou: Josef Kotal, za členy: Alois Horák, Josef Obdrţálek, Vladimír Fila, Rudolf Forst a stavitel Alois Dostál E. Do odboru zdravotního: předsedou: Josef Konečný, za členy: MuDr. Florík Alois, Mudr. Wurz Richard, zvěrolékař Heřman Kottner a tajemník Vítězslav Wagner F. Do odboru národohospodářského: předsedou: Jan Krajča, členové: Pařík Jaroslav, Forst Rudolf, Fila Vladimír a Richard Ryba. G. Do odboru hřbitovního: předsedou: Hříva Baltazar, Forst Rudolf, Gajdůšek Josef, Popelka Josef a František Chovanec H. Do sirotčí a chudinské rady: předseda: Richard Ryba, členové: Fila Vladimír, Hříva Baltazar, Forst Rudolf, Alois horák, Topič Leopold, Trapl Jan, Špaček Alois a Hýţa Bedřich Vyplácením vyţivovacích prostředků byl jednohlasně jmenován pan Karel Brzobohatý. Pořadí členů obecní rady dle znění §65 bylo následovné: 1) Josef Konečný, rolník č. 114, starosta 2) Josef Kotal, odborný učitel, 1. náměstek starosty 3) František Obdrţálek, rolník č. 136, 2. náměstek starosty 4) MuDr Alois Frolík, lékař 5) Forst Jindřich, skladník dráhy 6) Urban Josef, krejčovský mistr 7) Valůch Jan, ţelezniční zřízenec 8) JuDr Horák Alois, advokát 9) Krajča Jan, účetní 10) Ryba Richard, ţelezniční zřízenec
39
Zápis je ukončen slovy „tím slavnostní ustanovující schůze končena“. Po přečtení schváleno. Jsou připojeny podpisy starosty a tajemníka.94
Dále se dochoval například zápis o schůzi městského zastupitelstva z 20. 4. 1920, schůzi řídí starosta Josef Konečný. Ten konstatoval, ţe městské zastupitelstvo má 30 členů, a přítomných bylo 26 členů. Tím je schůze usnášení schopná a byla zahájena. Předmětem schůze byly tyto body: 1) Byl přečten zápis schůze minulé 2) Sdělení představenstva 3) Schválení obecního účtu za rok 1919 4) Rokování o zřízení 4. třídy měšťanských škol v Napajedlích, toto bylo schváleno a 4. třídy byly ve školním roce 1920/1921 zavedeny 5) Rokování ohledně lázní (lázně byly městem Napajedla odkoupeny) 6) Volba bytové komise. Zvoleni byli: K. Jančík, Josef Kučera, Jan Uhlíř (za majitele domů), Jan Krajča, Jan Hubáček, Josef Kotal, Jindřich Forst a Josef Urban (za pol. organizace) 7) Vyřízení došlých ţádostí (převáţně udělení domovského práva)95
Následujícím protokolem je zápis z 25. 8. 1921, jde o schůzi městského zastupitelstva, která se konala v zasedací síni městské radnice. Schůzi řídí starosta Josef Konečný. Ten konstatoval, ţe byli všichni členové obecního zastupitelstva na schůzi řádně pozváni a ţe je přítomných 20 členů včetně 2 náhradníku z celkového počtu 30 členů. Tím je schůze usnášení schopná a zahájená. Nejprve byl čten zápis schůze minulé a jednohlasně schválen. Poté se přistoupilo ke sdělení představenstva. Starosta referoval ohledně úpravy hranic města Napajedla a obce Otrokovice. Dále se jednalo o schválení nájemců obecních pozemků a posledním bodem k projednání byla oprava hospodářského mostu přes řeku Moravu.96
94
SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích obecního výboru (městského zastupitelstva) města Napajedla r. 19151928,inv.č. 31 95 SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích obecního výboru (městského zastupitelstva) města Napajedla r. 19151928,inv.č. 31 96 Tamtéţ
40
Dalším protokolem je zápis o schůzi ze dne 10. 9. 1923, městské zastupitelstvo má i nadále 30 členů. Schůzi je přítomno 20 členů, jsou tedy přítomny 2/3 členů obecního zastupitelstva, a proto jsou schopni přítomní členové právoplatně rozhodovat. Schůzi řídí starosta Josef Konečný. Předměty jednání je vyměření hranic mezi lázeňskou zahradou a drţbou sousedky paní Úředníčkové. Dále bylo schváleno, aby byl kronikáři vyplacen honorář 900Kč. Byla schválena oprava Zábraní se zídkou. Bylo usneseno se ucházet při parcelaci místního velkostatku o příděl panských pozemků. Byla dočasně odloţena ţádost pana Františka Mišurce o přenechání části těchto pozemků na stavbu domku.97 Další zápis je z 29. záři 1923. Opět jde o volbu starosty, 2 náměstků, radních a odborů. Schůzi zahájil dle §60 volebního řádu nejstarší člen městského zastupitelstva pan Vincenc Horka. Ten přivítal přítomného místodrţitelského radu a vedoucího okresní politické správy v Uherském Hradišti pana Josefa Janaštíka a bylo přikročeno k jednání. Po krátkém proslovu pana Janaštíka byly všichni zastupitelé, kteří se dostavili v plném počtu, vyzváni ke slibu věrnosti československé republice. Dále konstatoval, ţe na základě voleb z 16. září byli do městského zastupitelstva podle politických stran zvoleni: Tab.č.8 Soc. str.čsl.komunistů demokracie František Hubáček František Jaša
živnostenská a obchodní nár.demokracie strana Jaroslav Alois Špaček Pařík
Josef Šmelík
Alois Horák
Rudolf Forst
František Spakoš
Jindřich Forst
Alois Florík
Emil Popelák Rudolf Mlýnek
strana lidová Josef Vičánek František Josef Kučera Obdrţálek Rudolf Valenta Jan Krajča Alois Josef Dobeš Lecián František Josef Urban Mléčka Karel Zavadil Josef Paukner Jan Valůch Hlavačka Antonín
strana zemědělců Josef Konečný František Klableňa Vincenc Horka Josef Gajdůšek
97
SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích obecního výboru (městského zastupitelstva) města Napajedla r. 19151928,inv.č. 31
41
Dále bylo přikročeno k volbě starosty a 2 náměstků, radních a odborů. Volbu řídí nejstarší člen zastupitelstva pan Vincenc Horka s důvěrníky. 2. volební skupina (strana lidová), si činila nárok na 2. náměstka. Tento nárok byl uznán. Ostatních 5 stran prohlásilo, ţe se spojují pro volbu starosty. Nejprve byla provedena první volební skupinou (sdruţené politické strany), volba starosty. Odevzdáno bylo 21 hlasů pro Josefa Konečného, který byl zvolen. Tato volební skupina vykonala ještě volbu prvního náměstka. Odevzdáno bylo 21 hlasů pro Josefa Kotala (odborného učitele z Napajedel), který byl tedy také zvolen. Druhou volební skupinou byl jednohlasně zvolen za druhého náměstka pan František Obdrţálek. První volební skupina zvolila za radní: Aloise Florika, Františka Hubáčka, Josefa Šmelíka, Jaroslava Paříka a Josefa Urbana. Druhá volební skupina zvolila za radní: Josefa Vičánka a Jana Krajču. Dále byly provedeny volby do odborů: a) Do finanční komise zvoleni dle 14. doplňku k obecnímu zřízení: předsedou: Horák Alois, za členy: Špaček Alois, Kučera Josef, Krajča Jan, Spakoš František, Gajdůšek Josef. Jmenováni dohlédacím úřadem: Leopold \Topič, Josef Vičánek, František Krátký, František Hrubý, Josef Bartoň b) Do policejního a ubytovacího odboru: předseda: Josef Urban, za členy: Rudolf Forst, Vičánek Josef, Jan Nosek, Rudolf Mlýnek, Klableňa František. c) Do odboru národohospodářského: předseda: Jan Krajča, za členy: Alois Špaček, Rudolf Valenta, Bachmánek Vladislav, Popelák Emil, Gajdůšek Josef. d) Do odboru hospodářského: předseda: František Obdrţálek, členové: Jan Švancr, Josef Dobeš, Jan Nosek, František Hubáček, Vincenc Horka, Karel Zavadil. e) Do stavebního odboru: předseda: Jaroslav Pařík, členové: Rudolf Forst, Josef Paukner, Josef Popelka, Josef Šmelík, František Klableňa. f) Do zdravotního odboru: předseda: starosta Josef Konečný, členové: Alois Florík, Richard Wurz, Rudolf Valenta, Vít Vágner, Jan Saner. g) Do hřbitovního odboru: předseda: Baltazar Hříva, členové: Rudolf Forst, Josef Dobeš, František Mléčka, Josef Popelka, Josef Šmelík. h) Do chudinského odboru: předseda: František Hubáček, členové: Jaroslav Šebík, Josef Urban, Jan Valůch, František Jaša, František Hubáček, Josef Gajdůšek. Pořadí členů obecní rady dle znění §65 bylo následovné: 1) Josef Konečný, starosta 2) Josef Kotal, 1. náměstek 42
3) František Obdrţálek, 2. náměstek 4) Alois Florík 5) Josef Urban 6) František Hubáček 7) Jaroslav Pařík 8) Josef Šmelík 9) Jan Krajča 10) Josef Vičánek Tímto byla schůze ukončena a zápis potvrzen podpisy starosty a tajemníků.98
Další protokol je ze dne 19. listopadu 1927 a jedná se o volbu starosty, náměstků radních v Napajedlích. Přítomni byli: a) Jako zástupce dohlédacího úřadu pan pol. rada JUDr. Josef Januštík b) Členové zastupitelstva: Hubáček František, Smělík Josef, Mlýnek Rudolf, Popelák Emil, Strakoš František, Henzl Alois, Horák Alois, Forst Rudolf, Sova Břetislav, Pařík Jaroslav, Urban Josef, Kučera Josef, Dobeš Josef, Dostál Alois, Lidmenský Bohumil, Alois Florik, Krajča Jan, Obdrţálek František, Krátký Baltazar, Lecián Alois, Hradečný Alois, Nesrsta Vladimír, Smýkal Antonín, Valůch Jan, Obdrţálek Jan, Konečný Josef, Klableňa František, Horák František, Bohm Rudolf, Dostál Metoděj. Všichni členové zastupitelstva byli vyzváni ke slibu věrnosti Československé republice a bylo přikročeno k jednání. Volbu řídil nejstarší člen zastupitelstva pan Rudolf Forst. Nejprve byl volen starosta. Odevzdáno bylo 21 hlasů:
Josef Konečný získal 20 hlasů Jaroslav Pařík získal 1 hlas
Nadpoloviční většina činí 11 hlasů. Starostou byl tedy zvolen pan Josef Konečný.
98
SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích obecního výboru (městského zastupitelstva) města Napajedla r. 19151928,inv.č. 31
43
Po té se konala volba 1. náměstka starosty. Odevzdáno bylo 21 hlasů. Jaroslav Pařík obdrţel 20 hlasů, Josef Urban 1 hlas. Byl tedy zvolen pan Jaroslav Pařík. Následovala volba 2. náměstka starosty. Odevzdáno opět 21 hlasů. 20 hlasů obdrţel pan Alois Horák a 2 byly odevzdány prázdné. Zvolen tedy pan Alois horák. Pak bylo voleno 7 radních. Zvoleni byli: Obdrţálek František, Hradečný Alois, Krajča Jan, Dostál Metoděj, Popelák Emil, Urban Josef, Hubáček František. Na to byly provedeny volby do následujících odborů a zvoleni byli: a) Do policejního a ubytovacího odboru: předseda: Josef Urban, za členy: Strakoš František, Henzl Alois, Smolík Julius, Vlček Josef, Kozáček Emanuel, Nesrsta Vladimír, Mišurec František. b) Do odboru hospodářského: předseda: František Klableňa, členové: Hrubý František, Forst Rudolf, Dobeš Jan, František Strakoš, Oskar Waldek, Jančík Karel, Obdrţálek František, Horák František. c) Do stavebního odboru: předseda:Emil Popelák, členové: Rudolf Forst, Josef Kotal, Pařík Jaroslav, Jančík Karel, Obdrţálek Jan, Bohm Rudolf. d) Do zdravotního odboru: předseda: starosta MUDr Florik, členové: MUDr. Truksa, Richard Wurz, Popelák Emil, Dr. Doleţal. e) Do hřbitovního odboru: předseda: Baltazar Hříva, členové: Vaněk František, Hubáček František, Maňas František, Dostál Alois, Zapletal Antonín, Sova Václav, Horka Jan. f) Do chudinského odboru: předseda: František Hubáček, členové: Henzl Alois, David Vilém, Urban Josef, Veselý František, Janiš Josef, Smýkal Antonín, Svarz František. Tím byla tato schůze ukončena.99
Dále zmíním zápis o schůzi městského zastupitelstva ze dne 14. 4. 1930. Koná se v zasedací síni v napajedelské radnici. Městské zastupitelstvo se skládá ze třiceti členů. Konání schůze bylo 10. 4. veřejně vyhlášeno. Schůzi bylo přítomno 27 členů zastupitelstva. Schůzi řídí starosta Josef Konečný. Předmětem jednání bylo: 1) Pan starosta věnuje vzpomínku zemřelému čestnému občanu města, spisovateli Aloisi Jiráskovi. 2) Čteny zápisy o schůzích ze dne 9.12 1929 a 7.3 1930. 99
SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích obecního výboru (městského zastupitelstva) města Napajedla r. 19151928,inv.č. 31
44
3) Sdělení městské rady, bylo vzato na vědomí a schváleno: zakoupení potřebného mnoţství betonových rour na přejezdné můstky k obecním pozemkům Pronájem domu č. 299 Františku Filovi za 50 korun měsíčně Poplatek 1500 korun za vývoz písku z řeky Moravy na rok 1930 Františku Vykoukalovi a soudruhům z Napajedel Provedení elektrizace místního nádraţí 4) Vyřízení došlých ţádostí100
Ze dne 27. srpna 1931 pochází další zápis o schůzi městské rady v Napajedlích. Obsahem schůze bylo: 1) Čten a schválen zápis schůze minulé 2) Ţádost stavebníků „ na Lánech“ – za sníţení kupní ceny na ulici 3) Ţádost Josefa Štěpáníka – za další slevu poplatků za prohlídku dobytka 4) Ţádost o udělení státních stavebních prostor – Fr. Divílkovi a Fr. Tastlovi (doporučeno k příznivému vyřízení) 5) Ţádost Josefa Úředníčka ohledně pozemků u chudobince – měl ji na místě vyšetřit stavební odbor. 6) Stráţníkům místo nekonané a nevybrané dovolené doplatit kaţdoročně 350 Kč. 7) Sbírka pro Váţec na Slovensku – vynesla 2290Kč. 8) Ţádost cikánů o postavení bud z cihel – má být prozkoumána stavebním odborem. 9) Rozpočty: na ţumpu u Tomaštíkového a na opravu poráţky. Tím byla schůze skončena.101
Dalším protokolem je opět zápis o volbě starosty, náměstků a radních v Napajedlích ze dne 28. října 1931. Přítomni byli:
100
SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích obecního výboru (městského zastupitelstva) města Napajedla r. 19281942,inv.č. 32 101 SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích městské rady r. 1930-1936,inv.č. 38
45
c) Jako zástupce dohlédacího úřadu pan Bedřich Hýţa d) Členové zastupitelstva Všichni členové zastupitelstva byli vyzváni ke slibu věrnosti Československé republice a bylo přikročeno k jednání. Volbu řídil nejstarší člen zastupitelstva pan Rudolf Forst s důvěrníky. Nejprve byl volen starosta. Odevzdáno bylo 30 hlasů:
Josef Konečný získal 25 hlasů Jaroslav Pařík získal 2 hlas Prázdné byly 3
Nadpoloviční většina činí 16 hlasů. Starostou byl tedy zvolen pan Josef Konečný.Po té se konala volba 1. náměstka starosty. Odevzdáno bylo 30 hlasů. Jaroslav Pařík obdrţel 24 hlasů, Alois Horák 1 hlas, Josef Kučera 1 hlas a prázdné byly 4. Byl tedy zvolen pan Jaroslav Pařík.Následovala volba 2. náměstka starosty. Odevzdáno opět 30 hlasů. 25 hlasů obdrţel pan Jan Krajča, Alois Horák 1 hlas a 4 byly odevzdány prázdné. Zvolen tedy pan Alois horák.Pak bylo přikročeno k volbě radních. Obecní rada měla mít 10 členů. Zvoleni byli: František Klableňa, Josef Janiš, František Obdrţálek, Josef Kučera, Emil Popelák, Rudolf Forst, Alois Horák. Na to byly provedeny volby do následujících odborů a zvoleni byli: a) Do finanční komise zvoleni: předsedou:Jan Krajča, za členy: Tomáš Kubeš, Rudolf Valenta, Josef Gajdůšek, Vincenc Jirušek, Alois Hradečný, Josef Janiš, mimo zastupitelstvo byli jmenováni: František Zvěřina, Josef Urban, František Vyoral, Vladimír Fila, Švarc František a Josef Přidal. b) Do policejního a ubytovacího odboru: předseda:Bedřich Obdrţálek, za členy: Smolík Julius, Kubeš Tomáš, Urban Josef, Pšenčík Antonín, Benedikt Hynek, Hnilica Josef, Kratochvíl František. c) Do stavebního odboru: předseda: Emil Popelák, členové: Forst Rudolf, Petrţelka Josef, Pařík Jaroslav, Kozáček Emanuel, Úředníček Josef, Obdrţálek Jan, Bohm Rudolf. d) Do hřbitovního odboru: předseda: Baltazar Hříva, členové: Lízal František, Krajča Jan, Kašpárek Vojtěch, Dvořák František, Zelinka František, Řihák Antonín, Sova Václav. e) Do chudinského odboru: předseda: Josef Janiš, členové: Šupák Rudolf, Vyoral František, Kučera Josef, David Vilém, Chudárková Marie, Henzl Alois, Horáčková Amálie. 46
f) Do odboru hospodářského: předseda: František Klableňa, členové: Dvořánek Ladislav, Šamánek Leopold, Zelina František, Lecián Alois, Vykoukal Jiří, Flareček Vilém. Po vykonaných volbách následoval ještě proslov pana starosty a po něm byla schůze ukončena.102 Další je zápis o volbě starosty, náměstků a radních v Napajedlích ze dne 20. června 1938. Schůzi byli přítomni: zástupce dohlédacího úřadu pan JUDr. Vratislav Knap a členové zastupitelstva. Schůzi zahájil nejstarší člen zastupitelstva pan R. Forst svým proslovem. Všichni přítomní pak byli vyzváni ke slibu věrnosti Československé republice. Po-té byla zahájena volba. Nejprve proběhla volba starosty: bylo odevzdáno 29 hlasů, 14 hlasů obdrţel Jaroslav Pařík, 12 hlasů obdrţel Josef Konečný a 3 lístky zůstaly prázdné. Nadpoloviční většina činí 15 hlasů. Protoţe ţádný kandidát nezískal nadpoloviční většinu, byla vykonána uţší volba mezi J. Paříkem a J. Konečným. V této uţší volbě bylo odevzdáno 29 hlasů. Jaroslav Pařík obdrţel 14 hlasů a Josef Konečný 13 hlasů. Starostou se tedy stal Jaroslav Pařík. Pak byla vykonána volba 1. náměstka, odevzdáno bylo 29 hlasů. Jan Krajča obdrţel 26 hlasů a 3 lístky byly prázdné. Jan Krajča byl tedy zvolen. Při volbě 2. náměstka starosty obdrţel JUDr. Alois Horák 27 hlasů a byl tedy zvolen. Dále se volilo 7 radních. Zvoleni byli: František Obdrţálek, Inocenc Kukla, Josef Přidal, Václav Pelc, Rudolf Forst, Jan Novák, Josef Kučera. Tím byla schůze ukončena.103
Posledním zápisem, který budu zmiňovat je zápis o schůzi městské rady v Napajedlích ze dne 9. června 1938. Obsahem schůze bylo: 1) Čten a schválen zápis schůze minulé 2) Dar na obranu svobody – jednohlasné usnesení věnovat částku 25.000 Kč, která měla být uhrazena z běţného účtu. 3) Slavnosti v Otrokovicích 4) Asfaltování okresní silnice Napajedla – Topolná. 102
SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích obecního výboru (městského zastupitelstva) města Napajedla r. 19281942,inv.č. 32 103 Tamtéţ
47
5) Volby starosty, náměstka a radních – bylo usneseno poţádat okresní úřad v Uherském Hradišti o stanovení volebního termínu. 6) Volné návrhy – nečiněno. Tím byla schůze ukončena.104
104
SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích městské rady r. 1936-1941,inv.č. 39
48
Závěr Ve své bakalářské práci Správní vývoj obce Napajedla jsem podala celistvý vývoj historie Napajedel, ale také se mi podařilo přiblíţit jejich správní vývoj. Nejprve jsem se obšírněji zabývala dějinami Napajedel. Od nejstarších pravěkých, přes první zmínky o obci aţ po Napajedla v drţení šlechtických rodů aţ do roku 1848. Jedním ze základních záměrů této práce bylo aspoň trochu proniknout do správního vývoje města Napajedla a popsat vznik obcí a obecní samosprávy obecně. Okrajově jsem se zaměřila také na soudnictví a na vývoj školství v některých obdobích. Prošla jsem zápisy ze zasedání jak obecního zastupitelstva, tak obecní rady a přiblíţila jsem záleţitosti na těchto schůzích řešené a projednávané. Zaměřila jsem se převáţně na období v letech 1918-1938. Z této doby jsem zjistila, ţe zde fungoval obecní výbor, ze kterého se volil starosta, náměstkové a radní. Ze zápisů, které jsem prošla, jsem vysledovala i výsledky jednotlivých voleb a počty členů obecního představenstva. Protokoly ze schůzí obecních orgánů jsou v některých letech bohuţel neúplné a často zápisy úplně chybí. Z protokolů o volbách do obecního zastupitelstva a do parlamentu se dozvídáme něco o rozloţení sil jednotlivých politických stran. Ve volbách do obecního zastupitelstva měla kromě roku 1919 vţdy převahu strana lidová. V roce 1919 zvítězila sociální demokracie. Výsledky do parlamentních voleb pak můţeme sledovat z tabulek č. 4,5,6 (viz. Kapitola: Výsledky Parlamentních voleb). Ze zápisů ve sledovaném období 1918-1938 jsem také zjistila, ţe nejčastěji se projednávala otázka zvelebení města, ať uţ šlo o městské lázně nebo vyasfaltování silnic. Často se jednalo o udělení čestného občanství, schvalování obecního rozpočtu, výše poplatků za pronájem obecních prostor nebo rozvoj škol ve městě. Sepsání této práce pro mne bylo velmi přínosné. Naučila jsem se vyhledávat v archivních materiálech a zpracovávat velké mnoţství archivního materiálu do uceleného celku.
Seznam pramenů a literatury: Archivní fondy: Státní okresní archiv Zlín (SOkA Zlín), Fond 670 Archiv Města Napajedla (AM Napajedla): HANZAL Jiří a ŠTROBLÍK Vladimír: Inventář Fond města Napajedla 1421-1945(1951), AM Napajedla 49
SOkA Zlín, cech ševcovský, inv.č. 2, artikule z 19. 2. 1649 SOkA Zlín, fond Cechy Napajedla, inv. č. 7 SOkA Zlín, Farní úřad Napajedla, inv. č. 46, Farní kronika SOkA Zlín, Kniha zápisů o schůzích obecního výboru města Napajedla 1928-1942, inv. č. 32 SOkA Zlín, Kniha zápisů o schůzích obecního výboru města Napajedla 1915-1928, inv. č. 31 SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích městské rady r. 1913-1929,inv.č. 37 SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích městské rady r. 1930-1936,inv.č. 38 SOkA Zlín: Kniha zápisů o schůzích městské rady r. 1936-1941,inv.č. 39 SOkA Zlín: Povýšení Napajedel na město (1899), inv.č. 105, folia 1. - 80.
Literatura: CEKOTA Vojtěch a kol.: Napajedla-Příroda, dějiny, kultura. Olomouc 1998 HLEDÍKOVÁ Zdeňka, JANÁK Jan, DOBEŠ Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha 2005. HRUBÝ, V.: Osídlení uherskohradišťského okresu v době hradištní, Sborník Velehradský 12, 1941 JANÁK, Jan: Dějiny správy v českých zemích v letech 1848-1918 se soupisy pramenů a literatury. Praha 1987. KRÁTKÝ V., Osudy a tragédie napajedelského lidu Davidovi hvězdy. Napajedla 1998 POKLUDA, Z.: Tvrze na Zlínsku. Zlínsko od minulosti k současnosti. Zlín 1993 PRASEK, V: Paměti městečka Napajedel a dědin k panství napajedelskému odedávna příslušných. Praha 2011. SOVA, V. Dějiny Napajedel a blízkého okolí. Uherské Hradiště 1929 TESAŘ, P.: Tlumačov. Tlumačov 1921 UNGER, J a kol.: Napajedla minulost a současnost města. Gottwaldov 1973
50
Internetové zdroje: http://www.napajedla.cz/cs/historie-osobnosti http://www.jirikalab.estranky.cz/fotoalbum/napajedla/napajedla/
Seznam příloh: Příloha č 1: Napajedelská radnice Příloha č. 2: Budova, kde sídlí knihovna Napajedla (dříve budova Kláštera) Příloha č. 3: Kostel svatého Bartoloměje Příloha č. 4: Zámek Napajedla Příloha č. 5: Letecké pohledy na město Příloha č. 6: Pomníček K. H. Borovskému v parčíku u zámku Příloha č 7: Znak Napajedel
51
Přílohy:
Příloha č 1: Napajedelská radnice105
Příloha č. 2: Budova, kde sídlí knihovna Napajedla (dříve budova Kláštera)106
105 106
Město Napajedla, Průvodce památkami a zajímavostmi města, str. 39 Tamtéţ, str. 46
52
Příloha č. 3: Kostel svatého Bartoloměje107
107
Město Napajedla, Průvodce památkami a zajímavostmi města, str. 46
53
Příloha č. 4: Zámek Napajedla108
108
Město Napajedla, Průvodce památkami a zajímavostmi města, str. 50
54
Příloha č. 5: Letecké pohledy na město
55
Příloha č. 6: Pomníček K. H. Borovskému v parčíku u zámku109
Příloha č 7: Znak Napajedel110
109 110
http://www.jirikalab.estranky.cz/fotoalbum/napajedla/napajedla/ tamtéţ
56
