Katedra ekonomických studií. Hospodaření příspěvkové organizace Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra ekonomických studií

Hospodaření příspěvkové organizace Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa

Bakalářská práce

Autor: Petra Exnerová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na hospodaření Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa, příspěvková organizace. První část je věnována veřejnému sektoru, příspěvkovým organizacím a jejich financování a hospodaření. V druhé části je popsána charakteristika a financování v oblasti školství v České republice. V praktické části je popsána stručná charakteristika školy. Větší část práce obsahuje zhodnocení hospodaření příspěvkové organizace, návrh řešení a dopad na hospodaření při doplňkové činnosti.

Klíčová slova příspěvková organizace, financování příspěvkové organizace, hlavní činnost, doplňková činnost, kalkulace

Annotation The bachelor work is focused on the managemant of Bohuslav Reynek Primary and Nusery School in Lípa, which is a state-funded institution. The first part is devoted to the public sector, state-funded institutions and their management. In the second section, there is describes the characteristic and financing in the field of education in the Czech Republic. In the practical part a brief description of the school is given. The bigger part of the work includes the evaluation of the management, of the state-funded institution, a proporal of solution, and the impact on the management when doing supplementary activities.

Keys words state-funded institution, financing of the state-funded institution, economic core business, supplementary activities, calculation

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové, za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také PaedDr. Antonínu Geržovi za poskytnutí zapůjčené literatury a možnosti konzultací k danému problému, dále musím poděkovat svým kolegyním Bohumile Bártové a Mgr. Marii Vomelové za pomocnou ruku při konzultaci některých problému, podporu a předání cenných zkušeností. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 12. 20012

......................................................

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1. Principy hospodaření a financování příspěvkové organizace ....................................... 8 1. 1. Veřejný sektor ....................................................................................................... 8 1.2. Příspěvkové organizace ....................................................................................... 10 1.2.1 Založení a činnost příspěvkové organizace ................................................... 10 1.2.2 Hospodaření příspěvkové organizace ............................................................ 11 1.2.3 Rozdělení příspěvkových organizací ............................................................. 12 1.2.4 Financování příspěvkové organizace ............................................................. 15 1.2.5 Účetnictví příspěvkové organizace ................................................................ 15 1.2.6 Legislativa příspěvkové organizace ............................................................... 17 1.2.7 Kalkulace ....................................................................................................... 18 2. Školství v České republice .......................................................................................... 20 2.1. Charakteristika školství........................................................................................ 20 2.2. Orgány figurující v resortu školství ..................................................................... 20 2.3. Školský systém u základních škol ....................................................................... 21 2.4. Financování základních škol ................................................................................ 21 2.4.1 Náklady a jejich členění ................................................................................. 22 2.4.2 Finanční vypořádání vztahů příspěvkových organizací................................. 26 3. Charakteristika, činnost a hospodaření příspěvkové organizace Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa, příspěvková organizace................................ 27 3.1. Základní charakteristika školy ............................................................................. 27 3.2. Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti .................................................... 28

3.3. Personální zajištění školy..................................................................................... 28 3.4. Rozdělení subjektů ............................................................................................... 29 3.5. Organizační dokumenty školy ............................................................................. 31 3.6. Hospodaření základní školy ................................................................................. 32 3.6.1 Hospodaření za rok 2009 ............................................................................... 33 3.6.2 Hospodaření za rok 2010 ............................................................................... 34 3.6.3 Hospodaření za rok 2011 ............................................................................... 35 3.6.4 Analýza hospodaření v letech 2009 až 2011 ................................................. 36 3.6.5 Tvorba a čerpání fondů .................................................................................. 38 3.6.6 Hospodaření s majetkem ................................................................................ 40 3.7. Doplňková činnost (analýza doplňkové činnosti)................................................ 44 3.7.1 Zřízení doplňkové činnosti ............................................................................ 44 3.7.2 Hospodaření doplňkové činnosti ................................................................... 44 3.7.3 Kalkulace obědů ............................................................................................ 46 3.7.4 Vyhodnocení kalkulace.................................................................................. 53 Závěr ............................................................................................................................... 56 Zdroje .............................................................................................................................. 58 Seznam tabulek ............................................................................................................... 59 Seznam obrázků .............................................................................................................. 59 Seznam grafů .................................................................................................................. 59 Seznam zkratek ............................................................................................................... 60 Příloha č. 1 ...................................................................................................................... 61 Příloha č. 2 ...................................................................................................................... 65

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Charakteristika, činnost a hospodaření příspěvkové organizace Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa “. Protože jsem zaměstnankyní příspěvkové organizace, je mi mnou zvolené téma nejbližší. První kapitola bude věnována neziskovému sektoru, přesněji řečeno veřejnému sektoru. Dále bude definováno založení, činnost a hospodaření příspěvkových organizací státu a příspěvkových organizací obcí a krajů. Také bude zmíněna legislativa, která se vztahuje k danému tématu. Poté popíšu kalkulace a skladbu kalkulačního vzorec pro doplňkovou činnost, která souvisí s praktickou částí. Druhá kapitola se zaměřuje na téma „Školství v ČR“, především systém na základních školách, vztah k příslušným orgánům a dále hospodaření škol. Problematika financování školství je důležitou částí této práce, ale je dosti komplikovaná, proto se o tomto tématu zmiňuji jen okrajově. Ve třetí části bude podrobně popsána činnost Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa. Bude stručně zmíněna charakteristika a předmět činnosti. Také je nutno podotknout z jakých subjektů se škola skládá a s jakým majetkem hospodaří. Dále budu zpracovávat analýzu hospodaření školy v letech 2009-2011. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit hospodaření školy a navrhnout řešení a dopad při rozšíření činnosti. Proto se budu zabývat doplňkovou činností v oblasti stravování cizích strávníků. Navrhnu kalkulaci obědů a vyhodnotím případný zisk.

7

1. Principy hospodaření a financování příspěvkové organizace 1. 1. Veřejný sektor „Veřejný sektor je v každém státě významnou částí národního hospodářství. Veřejný sektor je ta část národního hospodářství, která zabezpečuje veřejné statky pro obyvatelstvo na neziskovém principu.“(Peková, Pilný, Jetmar, 2008, strana 29). V současné ekonomické teorii nepřevládá jednoznačná definice veřejného sektoru, proto každý autor zpravidla ve své práci uvádí, jak používá pojem veřejný sektor (dle určitých kritérií). (Halásek, 2008) Autor Rektořík (Brno, 2002) uvádí, že pro členění národního hospodářství používá různá kritéria - např. kritérium odvětví, sektoru, vlastnictví (zakladatele), financování provozu a rozvoje, atd. Členění národního hospodářství z hlediska financování dělíme na ziskový sektor (tržní) a neziskový sektor (netržní), který dále členíme na veřejný neziskový sektor (uváděn jako veřejný sektor, jak již bylo výše zmíněno), soukromý sektor a sektor domácností. Švédský ekonom Victor A. Pestoff používá k znázornění rozdělení národního hospodářství trojúhelníkový model (viz níže). Obrázek 1: Členění národního hospodářství v trojúhelníkovém modelu

Zdroj: Halásek (1994)

8

Veřejný sektor je financován z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě (zejména v soustavě veřejných rozpočtů); je řízen veřejnou správou (státní správa a samospráva); podléhá veřejné kontrole ze strany občanů, respektive jejich volených zástupců. (Peková, Pilný, Jetmar, 2005) Je povinností státu zajišťovat pro občany tzv. veřejné služby. Jedná se zejména o školství, kulturu, dopravu, obranu a bezpečnost, soudnictví, vězeňskou službu, oblast důchodového zabezpečení, zastupitelské úřady v cizině a celou řadu dalších funkcí, se kterými se občané denně setkávají. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) V návaznosti na dosavadní stav poznání v současné době v České republice dochází postupně ke shodě, s tím, že do veřejného sektoru řadíme zejména ty části národního hospodářství, které vlastní a řídí veřejná správa • justice; •

policie;

• armáda; • veřejná správa a nebo jsou hrazeny zcela, příp. více jak 50% z veřejných financí. Patří sem zejména: •

školství;

• věda a výzkum; • kultura, tělesná kultura a sport; • zdravotnictví; • sociální služby; • veřejná doprava a spoje; • ochrana a péče o životní prostředí; • energetické a vodní hospodářství; •

bydlení, zejména sociální;

•

zemědělství a lesnictví. (Halásek, 2003)

Dále se budu zabývat veřejným neziskovým sektorem, přesněji řečeno neziskovou organizací. „V české odborné ekonomické literatuře není jednoznačně definována charakteristika organizací, které působí v neziskovém sektoru. Pro další výklad se vychází 9

z definice uvedené v zákoně č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů § 18, odstavce 7, že jde o organizace charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. V citovaném zákoně je dále v § 18 uvedeno, že se jedná o následující typy organizace: zájmová sdružení právnických osob, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a hnutí, státem uznávané církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy, obce, kraje, organizační složky státu a územních samosprávních celků, příspěvkové organizace, státní fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy.“ (Rektořík, 2007, strana 39)

1.2. Příspěvkové organizace Příspěvkové organizace jsou v rámci veřejného sektoru zřizovány na úrovni státu a na úrovni územními samosprávy. „Tyto organizace využívají pro produkci veřejných statků zpravidla majetek, který jim zřizovatel dá do správy a jsou povinny o něj pečovat. Hospodaří podle svého rozpočtu.“ (Peková, Pilný, Jetmar, 2008, strana 288)

1.2.1 Založení a činnost příspěvkové organizace Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace (dále PO) zřizovací listinu. Zřizovací listina obsahuje kromě uvedení zřizovatele také název a sídlo příspěvkové organizace, vymezení hlavních činností (popř. také hospodářských činností), zabezpečení majetku, statutární orgány a dobu, pokud je zřízena na dobu určitou. Po založení vydá příspěvková organizace svůj statut, který podléhá schválení zřizovatelem, dále vydá organizační řád, pravidla hospodaření, odpisový řád, pravidla pro oběh účetních dokladů a další vnitřní předpisy, kterými se bude příspěvková organizace řídit. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu, tzn., že jsou napojeny na jeho rozpočet příspěvkem. Zřizovatelem těchto organizací je republikový ústřední orgán státní správy nebo orgán územní samosprávy. V závislosti na tom jaké úkoly plní jednotlivé příspěvkové organizace, dělí se jejich působnost na působnost v rámci celé republiky, nebo v rámci příslušného regionu. (Jurajdová, Šelešovský, 2004) Činnost příspěvkové organizace nelze provozovat na principu samofinancování, neboť své služby poskytují většinou bezplatně, v některých případech za ceny nižší než jsou 10

skutečné ceny poskytovaných služeb. Příspěvkové organizace totiž působí v oblasti vědy a výzkumu, zdravotnictví, školství, kultury, sociální péče, obrany a bezpečnosti, apod., jak již bylo zmíněno. (Jurajdová, Šelešovský, 2004) V České republice upravuje základy právního postavení příspěvkových organizací zákon o rozpočtových pravidlech státu a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle nich zřizují příspěvkové organizace organizační složky státu a územní samosprávné celky. Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení její práva a závazky na zřizovatele. (zákon č. 250/1992 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).

1.2.2 Hospodaření příspěvkové organizace Pro charakter a fungování příspěvkové organizace je určující její „hlavní činnost“, tj. přesná formulace a vymezení činnosti příspěvkové organizace. Příspěvková organizace hospodaří zejména s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, získanými hlavní (vlastní) činností, s peněžními dary od fyzických osob a právnických osob. Z rozpočtu zřizovatele získává finanční prostředky ve formě příspěvku, jelikož zabezpečují veřejné statky na neziskovém principu a uživatelské poplatky často nepokryjí ekonomicky nutnou výši nákladů. Tyto organizace dále hospodaří s prostředky svých peněžních fondů, a to rezervního fondu, investičního fondu, fondu odměn a fondu kulturních a sociálních potřeb. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

Příjmy = Výdaje

rozpočet je vyrovnaný

Příjmy > Výdaje

rozpočet je přebytkový

Příjmy < Výdaje

rozpočet je schodkový (deficitní)

11

„Příspěvková organizace může provozovat i tzv. vedlejší hospodářskou (doplňkovou nebo jinou) činnost mimo svoji hlavní činnost za předpokladu, že k výdajům na tuto činnost nepoužijí prostředky zřizovatele a výsledky z hospodářské činnosti použijí pro svoji hlavní činnost. Vedlejší hospodářskou (doplňkovou) činnost může příspěvková organizace provozovat jen v souladu s dalšími zákonnými předpisy (živnostenský zákon, zákon o daních z příjmu) a na základě schválení zřizovatele. Pro výkon hospodářské (doplňkové) činnosti je třeba mít koncesi udělenou příslušným orgánem a je nutné přesně rozlišit, které úkoly organizace zajišťuje v rámci hlavní činnosti a co je předmětem činnosti hospodářské (doplňkové). V účetnictví je hospodářská (doplňková) činnost sledována odděleně od běžného hospodaření příspěvkové organizace. Způsob účtování je shodný s účtováním v hlavní činnosti.“(Jurajdová, Šelešovský, 2004, strana 21) Hospodářská (doplňková) činnost by měla přinášet další finanční prostředky pro hlavní hospodářskou činnost, pokud zřizovatel nepovolí jiné využití tohoto zdroje. (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Předpokládá se, že tato činnost bude zisková. Zisk z hospodářské (doplňkové) činnosti podléhá dani z příjmů právnických osob. (Halásek, 2008)

1.2.3 Rozdělení příspěvkových organizací V této části rozdělím příspěvkové organizace zřízené ústředním orgánem státní správy (státem) a zřízené v rámci územní samosprávy (územních samosprávních celků). Uvedu rozdíly mezi organizacemi vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Příspěvková organizace zřízená ústředním orgánem státní správy (státem) „Příspěvková organizace státu je právnickou osobou zřízenou některým z ústředních orgánů státní správy, podle zákona č. 218/2000 Sb. – rozpočtová pravidla a zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky.“ (Rektořík, 2002, strana 58) Autoři Peková, Pilný, Jetmar uvádí, že příspěvková organizace zřízená státem rozpočtuje pouze příjmy a výdaje, resp. náklady a výnosy, které souvisejí s hlavní činnosti. Hlavními příjmy v rozpočtu jsou příjmy z hlavní činnosti a transferové příjmy ze státního rozpočtu. Organizace může ve své činnosti dosáhnout zlepšeného hospodářského výsledku proti plánovanému (skutečné výnosy jsou větší než plánované výnosy). Pokud hospodaření skončí ztrátou (vznikne tzv. „zhoršený hospodářský výsledek“) je nutné 12

ztrátu uhradit z rezervního fondu nebo ze zlepšeného hospodářského výsledku (zisku) v následujícím roce. (Praha, 2008) Hospodářský výsledek je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Příspěvková organizace hospodaří se státním majetkem. (Havlan, 2010) Příspěvková organizace v rámci územní samosprávy (územní samosprávní celky) „Příspěvkové organizace územních samosprávních celků (dále jen příspěvková organizace) zřizuje kraj nebo obec podle zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen zákon) § 27 - § 37 pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.“ (Rektořík, 2002). Příspěvková organizace je zapsána v Obchodním rejstříku u příslušného krajského soudu a jedná se o právnickou osobu. Příspěvkové organizaci je vydáno samostatné IČO. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. (Svobodová, 2009) Příspěvkové organizace se vyskytují nejvíce v oblasti poskytování smíšených veřejných statků, tj. v kulturní oblasti, ve školství (základní, střední a další typy škol), při zajišťování sociálních služeb, ve zdravotnictví, ve výzkumných organizacích aj. (Mockovčiaková, Prokůpková, 2011) Autorka Jurajdová (Brno, 2004) uvádí, že příspěvková organizace by měla mít vyrovnané hospodaření, tj. hospodaří s příspěvkem od zřizovatele, s vlastními příjmy, které má ze své vlastní hlavní činnosti; s prostředky svých fondů, může přijímat dary od fyzických i právnických osob, a to i ze zahraničí. Příspěvek zřizovatele na provoz se poskytuje v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria. Tyto zdroje by měly být vyrovnané s potřebami. Každá příspěvková organizace sestavuje finanční plán, v kterém se porovnávají plánované náklady a plánované výnosy. Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům (kromě darů z FKSP), organizace může uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru jen po předchozím souhlasu zřizovatele, taktéž může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě. Příspěvková organizace nesmí nakupovat akcie a cenné papíry. (Svobodová, 2009)

13

Peněžní fondy příspěvkové jsou: • rezervní fond – používá se k rozvoji činnosti PO, k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady. Sankce za porušení rozpočtové kázně se rovněž hradí z rezervního fondu. Jestliže vznikla v minulých letech neuhrazená ztráta, hradí se opět z rezervního fondu. Rezervní fond organizace se tvoří přídělem ze zlepšeného výsledku hospodaření a peněžními dary (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) • investiční fond (fond reprodukce majetku) – slouží k financování investičních potřeb, tvoří se především z odpisů, avšak podle odpisového plánu schváleného zřizovatelem. Zdrojem fondu jsou i přijaté investiční dotace jak z rozpočtu zřizovatele, tak ze státních fondů. Příspěvková organizace může přijímat dary a příspěvky od jiných subjektů k investičním účelům, a ty se potom stávají rovněž zdrojem tohoto fondu. Jako doplňkový zdroj financování oprav a udržování ho lze použít jen u oprav a udržování nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele (Mockovčiaková, Prokůpková, 2011) • fond odměn – použije se na případné překročení prostředků na platy v souladu se zvláštním předpisem. Je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření organizace přídělem po schválení zřizovatelem po skončení období. (Peková 2008) • fond kulturních a sociálních potřeb – je typem sociálního fondu, je upraven vyhláškou ministerstva financí (Peková, 2008).

Zlepšený výsledek hospodaření PO se rozděluje takto: • fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku a to do výše jeho 80%, nejvýše však do výše 80% limitu prostředků na platy, (Svobodová, 2009) • zbývající zlepšený výsledek se převede do rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem (Mockovčiaková, Prokůpková, 2011)

14

1.2.4 Financování příspěvkové organizace Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými: a) z vlastní činnosti b) z rozpočtu zřizovatele, ze státního rozpočtu c) z doplňkové/jiné činnosti d) ze smluv o spolupráci nebo sdružení prostředků e) od státních fondů f) z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob g) z vlastních fondů „Zřizovatel poskytuje příspěvek na činnost organizace, zvlášť přiděluje prostředky na dlouhodobý majetek a na provozní činnost. Kromě toho může příspěvková organizace obdržet účelovou dotaci přímo ze státního rozpočtu.“ (Jurajdová, Šelešovský, 2004). Ve školství to jsou např. šablony, školní potřeby pro 1. třídu, hustota-specifika.

1.2.5 Účetnictví příspěvkové organizace Na příspěvkové organizace se vztahuje zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Organizace se stává účetní jednotkou. (Růžičková, 2006) Rektořík (Brno, 2007) popisuje předmět účetnictví jako „stav a pohyb majetku a závazků, náklady a výnosy, příjmy a výdaje a výsledek hospodaření účetní jednotky.“ Stejně jako u podnikatelských subjektů, nebo v jiných typech organizací musí v příspěvkových organizacích účetnictví poskytovat takové údaje, které odpovídají věrnému obrazu ekonomických jevů a dávají tak správné, včasné a věrohodné informace o jejich hospodaření. (Jurajdová, Šelešovský, 2004)

15

Účetnictví lze chápat jako soustavu chronologického, systematického a úplného zobrazení činnosti organizace v hodnotovém vyjádření tak, aby se vyjádřilo jmění příslušného subjektu a jeho změnu a hospodářský výsledek pro potřeby řízení, zejména kontroly. Zobrazuje všechny aktivity ovlivňující finanční situaci, zajišťuje podklady pro řízení a hodnocení činnosti a umožňuje kontrolu hospodaření. (Jurajdová, Šelešovský, 2004). Prvotním zdrojem dat jsou účetní doklady, hlavním úkolem je popsat hospodářský jev (případ), který se uskutečnil a sloužil jako podklad pro účetní zápis v účetních knihách. V účetnictví jsou závazné účetní knihy – deník, hlavní kniha, soustava knih analytické evidence (pokladní kniha, mzdové listy, inventární karty, skladní karty, knihy vydaných a došlých faktur atd.).(Rektořík, 2007) Účetnictví plní řadu funkcí, které se vzájemně prolínají a doplňují. Těmito jsou zejména tyto: • evidenční (registrační) - vedení soustavných zápisů o ekonomických jevech • analytická (vyhodnocovací) - poskytuje podklady pro rozbory hospodaření • kontrolní - z účetních podkladů je možno kontrolovat oprávněnost, správnost, přípustnost, účelnost a hospodárnost vynakládání jednotlivých složek majetku a operací • informační - poskytování údajů pro externí i interní uživatele. (Jurajdová, Šelešovský, 2004).

Zákon stanovuje účetní zásady, obsah účetní dokumentace, obsah účetních zápisů a účetních knih, dále vymezuje obsah účetní závěrky. Každá účetní jednotka provádí inventarizaci majetku a závazků, archivaci účetních písemností. (Rektořík, 2007) Příspěvková organizace vede účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Pokud zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví v plném rozsahu. Změny rozsahu účetnictví se mohou uskutečnit pouze k prvnímu dni účetního období, které následuje po období, ve kterém účetní jednotka zjistila rozhodující skutečnosti pro vedení účetnictví v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, mohou spojit účtování v deníku 16

s účtováním v hlavní knize, tvoří opravné položky a rezervy podle zvláštních předpisů, neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou a sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést například občanská sdružení, církevní instituce, obecně prospěšné organizace, nebo některé typy bytových družstev. (Rektořík, 2007) Potřebnou součástí vedení účetnictví jsou postupy účtování – České účetní standardy, což jsou metodické pokyny k používání jednotlivých účtových skupin (účtů). (Rektořík, 2007) Příspěvková organizace při vedení účetnictví sestavuje a používá účtový rozvrh dle směrné účtové osnovy. Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a označení a uspořádání podrozvahových účtů. Účtový rozvrh sestavuje pro každé účetní období, v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) Každá příspěvková organizace musí provádět účetní závěrku. Účetní závěrka je označována jako soubor předepsaných účetních výkazů. Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih. (Mockovčiaková, Prokůpková, 2011) Účetní závěrka zahrnuje rozvahu (bilanci, kde jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv), výkaz zisků a ztrát (ve výkaze jsou zobrazeny náklady, výnosy a výsledek hospodaření) a přílohu (v níž účetní jednotka vysvětlí a doplní informace deklarované v rozvaze a výkazu zisku a ztráty). (Růžičková, 2006)

1.2.6 Legislativa příspěvkové organizace Zde uvádím výčtem několik důležitých zákonů, vyhlášek, které se vztahují k příspěvkové organizaci. • zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) 17

• zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích • zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví • český účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání (č. 701-708) • vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb

1.2.7 Kalkulace V této části se zmíním o kalkulacích, protože v praktické části budu toto téma řešit. Příspěvková organizace provozuje hospodářskou (doplňkovou) činnost se souhlasem zřizovatele, který stanoví rozsah a podmínky této činnosti. Výrobky, výkon, práce a služby produkované v rámci hospodářské (doplňkové) činnosti se realizují podle obecně platných cenových předpisů. Zpravidla se ceny tvoří jako ceny smluvní. Tvorbu cen v organizaci mají zajistit kalkulace. (Rektořík, 2007) „Kalkulací se rozumí stanovení a zjištění nákladů a ceny na kalkulační jednici. Kalkulační jednicí může být jakýkoliv výkon, který je jednoznačně vymezen množstvím, časem, nebo jiným způsobem.“ (Rektořík, 2007, strana 140) Autorka Švarcová ve své knize popisuje rozlišení kalkulace, dle toho, kdy se sestavují na předběžné a výsledné. Kalkulace předběžné se sestavují před výrobou, výkonem nebo službou. Jiná situace je u kalkulací výsledných, sestavovaných až po dokončení výkonů, výroby nebo služeb. Ty už pracují s reálně dosaženými náklady a slouží k následné kontrole. Pro sestavení kalkulace nám slouží kalkulační vzorec. Zde uvedu kalkulační vzorec pro hospodářskou (doplňkovou) činnost.

Přímé náklady Režijní náklady Vlastní náklady výkonu Zisk Cena bez DPH 18

Mezi přímé náklady patří přímý materiál, přímé mzdy (mzdy pracovníků, kteří se podílejí na zhotovení výrobku, výkonu nebo služby), zákonné zdravotní a sociální pojištění atd. Režijní náklady jsou nepřímé náklady, do nichž patří náklady na spotřebu energie, odpisy, spotřeba režijního materiálu, nákup drobného majetku, opravy, údržba atd. Přímé náklady a režijní náklady nám tvoří tzv. vlastní náklady výkonu. Zisk se kalkuluje ve výkonech hospodářské (doplňkové) činnosti především proto, že se pokryje míra rizika. Hospodářská (doplňková) činnost nemůže být ve svém úhrnu ztrátová. (Rektořík, 2007)

19

2. Školství v České republice 2.1. Charakteristika školství Školství, jako odvětví veřejného sektoru, je řízeno a spravováno veřejnou správou v rozsahu, který odpovídá typu školy. Státní správu ve školství vykonávají ředitelé škol a školských zařízení, obce, kraje, ČŠI, MŠMT a jiné ústřední orgány státní správy. Samosprávu v oblasti školství vykonávají obce, svazky obcí, kraje a rady školy.(Rektořík, 2002) Přístup ke vzdělání je v České republice definován v Listině základních práv a svobod tímto způsobem: „Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.“ (Listina základních práv zákon č. 2/1993 Sb., článek 33) Hlavním cílem vzdělávání je zejména rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními hodnotami. Vzděláváním získáváme informace a učení se v průběhu celého života (celoživotní). Vzdělávání by se dalo klasifikovat jako veřejnou službou. (Školské zákony 2011) Formy vzdělávání v České republice jsou předškolní výchova, základní vzdělávání, střední vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání a vysoké vzdělávání.

2.2. Orgány figurující v resortu školství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) vedle úkolů stanovených zákonem řídí výkon státní správy ve školství v rozsahu stanoveném zákonem a odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy. (Školské zákony 2011) Dalšími institucemi, které spadají do řízení školství, patří také obce, odbory školství krajských úřadů, Česká školní inspekce, Školské rady, atd. (Peková, 2008)

20

2.3. Školský systém u základních škol Základní vzdělávání je v České republice jedinou vzdělávací etapou, které povinně absolvuje každé dítě v ČR a která vytváří základ pro celoživotní učení. Základní vzdělávání v základní škole má dnes již 9 ročníků, člení se na první stupeň a druhý stupeň. Základní vzdělávání se uskutečňuje v denní formě vzdělávání (pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu). Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří pobývají na našem území déle než 90 dnů. Po povinné školní docházce (základní škola) si žák může vybrat, kterou další školu chce navštěvovat. (Školské zákony 2011)

2.4. Financování základních škol V současnosti jsou základní školy zřizovány bezplatně státem, ale setkáváme se i s možností soukromých základních škol, kde dochází k vybírání školného.(Peková, 2008). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy z rozpočtu kapitoly 333 zabezpečuje financování jednotlivých školských úseků. Největší objem finančních prostředků směřuje do oblasti regionálního školství. V rámci tohoto úseku jsou poskytovány finanční prostředky na tzv. přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení zřizované obcemi a svazky obcí a krajů, neinvestiční dotace soukromému a církevnímu školství a plně je zabezpečeno financování přímo řízených organizací. Druhou nejvýznamnější položkou rozpočtu kapitoly 333 jsou výdaje na dotace pro vysoké školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy též finančně podporuje činnost v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportovní reprezentace. (Peková, 2008) Mezi zdroje financování patří neinvestiční dotace MŠMT, úplata za vzdělávání (úplata je příjmem školy, lze využít na úhradu neinvestičních nákladů), příspěvek na provoz, investiční dotace (úhrada investičních nákladů se u jednotlivých obcí a krajů výrazně liší), výnosy z vlastní činnosti, doplňková činnost (hospodářská činnost), školné (soukromé školy, církevní školy) a ostatní zdroje (Programy MŠMT, dary škole, dary žákům, Programy Evropské unie nebo spolufinancované ze strukturálních fondů atd.) (Slavíková, 2009)

21

2.4.1 Náklady a jejich členění Školy a školská zařízení zřizované obcemi a krajem jsou financovány ze dvou zdrojů – neinvestiční náklady a investiční náklady. Neinvestiční náklady •

stát hradí tzv. přímé výdaje na vzdělávání prostřednictvím účelových dotací krajům

• zřizovatel (obec, kraj) hradí provozní výdaje ze svých daňových příjmů Přímé výdaje na vzdělávání jsou finanční prostředky státního rozpočtu poskytované školám a školským zařízením na úhradu mzdových prostředků, sociálního a zdravotního pojištění, přídělů do fondu kulturních a sociálních potřeb, ostatních nákladů vyplývajících z pracovněprávních vztahů, výdajů na učební pomůcky, na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle zákona poskytovány bezplatně, výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků. MŠMT ČR provádí rozpis přímých vzdělávacích výdajů na jednotlivé kraje normativní metodou prostřednictvím republikových normativů a počtu dětí (mateřské školy), žáků (základní a střední školy) a studentů (vyšší odborné školy). Výše republikového normativu obsahuje nejen výdaje na výuku, ale i další aktivity, které je třeba v rámci kraje zajistit – zájmové a další vzdělávání, stravování, ubytování, poradenské služby, vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nástavbové studium, studium při zaměstnání atd. Krajský úřad provádí rozpis přímých vzdělávacích výdajů jednotlivým školám a školským zařízením normativní metodou prostřednictvím krajských normativů a počtu dětí, žáků, studentů, stravovaných, ubytovaných atd., které školy a školská zařízení uvedou ve svých statistických výkazech. (Školské zákony, 2011) Jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy (základní vzdělávání): •

1 dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, s polodenním provozem, s omezením na dobu 4 hodiny denně z důvodu pobírání rodičovského příspěvku, rodičem dítěte nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu rodi-

22

čem nebo prarodičem dítěte, popřípadě jinou osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu •

1 žák v základní škole tvořené pouze třídami prvního stupně,

•

1 žák v prvním stupni základní školy tvořené oběma stupni,

•

1 žák ve druhém stupni základní školy tvořené oběma stupni,

•

1 žák v základní škole speciální,

•

1 dítě v přípravné třídě základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky,

•

1 žák kursu pro získání základního vzdělání, 1 žák kursu pro získání základů vzdělání,

•

1 žák, kterému školní klub zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti, který se zároveň vzdělává v základní škole, v základní škole speciální, v nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídajících ročnících v osmiletém vzdělávacím programu konzervatoře,

•

1 žák ve školní družině, který je přijat k pravidelné denní docházce,

•

1 stravovaný (strávník), který se zároveň vzdělává v mateřské škole, 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v základní škole. (Školské zákony, 2011)

• Krajské normativy NIV vychází z rozhodných ukazatelů: • průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na jeden plný pracovní úvazek pedagogického pracovníka, • průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na jeden plný pracovní úvazek nepedagogického pracovníka, • průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka, • průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV), • průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka. (Školské zákony, 2011). 23

Školy, které chtějí neinvestiční příspěvek, musí splňovat určité limity: • dle počtu zaměstnanců • dle objemu prostředků na platy • dle objemu prostředků na ostatní osobní náklady • dle objemu prostředků na přímé ONIV • dle objemu prostředků na neinvestiční výdaje celkem.

Obrázek 2: Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávními celky na rok 2012 NIV celkem

MP celkem vč.

ONIV celkem

Zam.

Kč/žáka

odvodů Kč/žáka

Kč/žáka

žáka

/1000

3 – 5 let

38 833

38 625

208

128,607

6 – 14 let

49 825

49 380

445

130,600

15 – 18 let

57 718

57 210

508

145,555

19 – 21 let

49 245

48 911

334

128,607

KZÚV

236 720

235 570

1 150

698,862

Zdroj: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/republikove-normativy-skol-a-skolskych-zarizenizrizovanych-3

24

Obrázek 3: Krajské normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávními celky na rok 2012 NIV celkem

MP celkem vč.

ONIV celkem

Zam.

Kč/žáka

odvodů Kč/žáka

Kč/žáka

žáka

/1000

3 – 5 let

38 833

38 625

208

128,607

6 – 14 let

49 825

49 380

445

130,600

15 – 18 let

57 718

57 210

508

145,555

19 – 21 let

49 245

48 911

334

128,607

KZÚV

236 720

235 570

1 150

698,862

Zdroj: http://www.kr-vysocina.cz/financovani-regionalniho-skolstvi/d4003665/p1=10634

Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu hradí školy a školská zařízení z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob. Nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu mají školy a školská zařízení, které jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení. Provozní výdaje zahrnují výdaje na úhradu energií, opravy majetku, odpisy majetku, nákup kancelářského, školního a hygienického materiálu, pohonných hmot, úhradu poštovného, služeb telekomunikací, nájemného, pojistného, pořízení nábytku do škol atd. (Kraj Vysočina [online] http://www.kr-vysocina.cz/financovani-regionalniho-skolstvi/d4003665/p1=10634)

Investiční náklady V poslední době se začal používat ekvivalentní pojem kapitálový výdaj. Investicí rozumíme pořízení dlouhodobého hmotného majetku s pořizovací cenou nad 40 tis. Kč a pořízení dlouhodobého nehmotného majetku s pořizovací cenou nad 60 tis. Kč. (Slavíková, 2009)

25

2.4.2 Finanční vypořádání vztahů příspěvkových organizací Příspěvkové organizace předloží ministerstvu údaje o finančním vypořádání příspěvků a dotací v tištěném i elektronickém formátu s podrobným komentářem na následujících tiskopisech Finanční vypořádání vztahů státních příspěvkových organizací: Část A. Finanční vypořádání dotací (Příloha č. 1a) Část B. Finanční vypořádání příspěvků a dotací poskytnutých zřizovatelem s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů (Příloha č. 1b) Část C. Finanční vypořádání dotací poskytnutých zřizovatelem na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů (Příloha č. 1c)

Komentář k tabulkám bude obsahovat stručné zdůvodnění výsledků, v němž se uvedou skutečnosti, které ovlivnily užití prostředků, které jsou součástí finančního vypořádání a informaci o tom, zda byly vyčerpány veškeré finanční prostředky poskytnuté v daném na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které nebyly ukončeny. V případě, že finanční prostředky nebyly zcela vyčerpány, provede organizace před koncem roku odvod do rezervního fondu ve výši nevyčerpaných prostředků na projekty spolufinancované z rozpočtu EU. ([online] www.msmt.cz/file/13355_1_1/download)

26

3. Charakteristika, činnost a hospodaření příspěvkové organizace Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa, příspěvková organizace 3.1. Základní charakteristika školy Základní škola a Mateřská škola Bohuslava Reynka, Lípa, příspěvková organizace je zřízena Obcí Lípa (IČ 267 805). Tento právní subjekt vznikl dnem 1. 1. 2001 rozhodnutím zastupitelstva Obce Lípa ze dne 13. prosince 2000. Zřizovatel vydal zřizovací listinu ke dni 1. 1. 2001 v souladu s § 14, odst. 2 zákona ČNR č. 564/90 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, podle § 27 zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle § 35, odst. 2, § 84, odst. 2, písmeno e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, podle zákona č. 76/1978 S., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením zákona č. 29 / 1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Základní škola a Mateřská škola Bohuslava Reynka má právní statut, je tedy právnická osoba – příspěvková organizace. Škole bylo přiděleno IČ 708 916 56, a není plátcem DPH. Sídlem základní školy je Lípa č.p. 66, 582 57 Lípa, okres Havlíčkův Brod.

Součástí Základní školy a Mateřské školy jsou: Základní škola Školní družina Mateřská škola Školní jídelna Školní jídelna - výdejna

27

3.2. Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti Hlavním účelem základní školy a mateřské školy je poskytovat: • předškolní vzdělávání dětí a to v souladu s § 33, § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcími předpisy ke školskému zákonu, • základní vzdělávání žáků a to v souladu s částí třetí zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcími předpisy ke školskému zákonu, • zájmové vzdělávání žáků a to v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcími předpisy ke školskému zákonu, • stravování žákům v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména pak s ustanovením § 119 a prováděcími předpisy ke školskému zákonu.

3.3. Personální zajištění školy Vedení školy je zajištěno ředitelem školy PaedDr. Antonínem Geržou. Ředitel je statutárním orgánem příspěvkové organizace. Je jmenován a odvoláván zřizovatelem za podmínek stanovených školským zákonem. Ředitel zodpovídá za chod školy a je oprávněn jednat jménem ZŠ, rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb. Ředitel může být odvolán z funkce zřizovatelem z několika důvodů. Je to především z důvodu organizačních změn (zrušení vykonávané funkce), nedoplnění si znalostí nutných k výkonu této funkce, pozbytí některého z předpokladů pro výkon funkce ředitele školy, dosažením 65 let věku, závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce, které bylo zjištěno inspekční činností ČŠI, zřizovatelem nebo jinými kontrolními orgány.

28

Dále je škola vedena zástupcem ředitele pro 1. – 9. ročník, zástupcem ředitele pro mateřskou školu. Výuka je zajištěna učiteli pro 1. a 2. stupeň, vychovatelkami ve školní družině a učitelkami v mateřské škole. O chod školy se na správním (provozním) úseku stará školník, 3 uklízečky a 5 kuchařek a samostatná administrativní pracovnice (ekonomka). Tabulka 1: Počet pedagogických a nepedagogických pracovníků Pedagogičtí pracovníci Školní rok 2009/2010 2010/2011 2011/2012

Nepedagogičtí pracovníci

Interní pracovníci 21 21 21

Školní rok 2009/2010 2010/2011 2011/2012

Interní pracovníci 10 10 10

Zdroj: Vlastní zpracování

3.4. Rozdělení subjektů V roce 2001 vznikem právního subjektu Základní škola a Mateřská škola Bohuslava Reynka, Lípa došlo ke sloučení základní školy, mateřské školy, školní družiny a školní jídelny. Jsme úplnou venkovskou školou s 1. až 9. postupným ročníkem, s jednou třídou v každém ročníku. Škola nese jméno básníka, překladatele a grafika Bohuslava Reynka, který se narodil a žil v blízkém Petrkově. V duchu jeho díla se snažíme o směřování naší školy. Tabulka 2: Rozdělení subjektů Součást školy

Počet tříd/oddělení

Mateřská škola 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ Školní družina Školní jídelna ZŠ Školní jídelna MŠ Zdroj: Vlastní zpracování

3 5 4 3 X X

Počet dětí/žáků

Počet dětí/žáků na třídu

65 97 75 90 172 65

21,67 19,40 18,75 30,00 X X

29

Základní škola (dále jen ZŠ) Základní škola je plně organizovaná, dělí se na dva stupně. První stupeň je tvořen 1. až 5. ročníkem a druhý stupeň pak 6. až 9. ročníkem. Škola má celkem 172 žáků. Žáci do prvního ročníku jsou přijímáni na základě zápisu do prvního ročníku. V tomto roce a dalších následujících letech předpokládáme mírný nárůst počtu žáků. Kapacita základní školy je vytížena na cca 60%. Škola je dostatečně materiálně vybavená. Tabulka 3: Počet žáků základní školy ZŠ

2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013

I.st. ZŠ

96

88

94

97

II.st. ZŠ

76

71

71

75

159

165

172

Celkem 172 Zdroj: Vlastní zpracování

Ze zpracované tabulky je vidět, jak počet dětí v roce 2010/2011 klesl, snížení je způsobeno odchodem žáků z 9. ročníku na střední školy, a nižším počtem nastupujících dětí do 1. ročníku. V následujících letech se očekává nárůst žáků. Školní družina (dále jen ŠD) O přijímání žáků do ŠD rozhoduje ředitel školy. Žáci všech tříd se přihlašují první týden školního roku. Rodiče mohou dítě odhlásit kdykoliv během školního roku písemnou žádostí. Provoz je zajištěn od ranních hodin (od 7:00) do skončení vyučování (do 15:30). Děti si přebírají jejich zákonní zástupci, nebo osoby oprávněné k vyzvednutí (dále jen zákonní zástupci), případně děti mohou odcházet samy v určitou hodinu po písemné žádosti zákonných zástupců. Docházka přihlášených žáků ŠD je povinná. Školní družina je rozdělena do 3 oddělení. První oddělení navštěvují žáci 1. a 3. třídy, druhé oddělení žáci 2. a 4. třídy a třetí oddělení žáci 5. až 9. třídy. Škola nabízí v odpoledních hodinách v rámci školní družiny činnost zájmových kroužků. Školní jídelna (dále jen ŠJ) Ve školní jídelně se uskutečňuje školní stravování dětí a žáků v době jejich pobytu ve škole. ŠJ zajišťuje také stravování zaměstnanců školy. Ve ŠJ je prováděn dozor učiteli, vychovateli, vedoucí školní jídelny a kuchařkami. V současné době splňuje ŠJ náročné normy pro provoz ŠJ. Jídelna denně vaří cca 240 obědů a připravuje cca 80-90 svačinek pro mateřskou školu. 30

Mateřská škola (dále jen MŠ) Předškolní vzdělávání dětí upravuje § 33 - § 35 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcími předpisy ke školskému zákonu. V mateřské škole jsou tři třídy věkově smíšené s 65 dětmi - pojmenované na oddělení Myšiček, Soviček a Motýlků. Tabulka 4: Seznam dětí v mateřské škole MŠ Počet dětí 28 Oddělení Myšiček 27 Oddělení Soviček 10 Oddělení Motýlků 65 Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

3.5. Organizační dokumenty školy Mezi organizační dokumenty školy patří řády, směrnice, předpisy. Uvedu ty, které považuji za důležité • spisový a skartační řád v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě v platném znění a vyhláškou č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby elektronické zpracování oběhu pošty v systému „EZOP“ • směrnice vnitřního kontrolního systému – finanční kontrola • vnitřní směrnice pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků • směrnice o stravování • vnitroorganizační směrnice o inventarizaci majetku • vnitřní platový předpis • směrnice FKSP • vnitroorganizační směrnice o účetnictví • účtový rozvrh • protokol převzatých razítek • pokyn ředitele školy k cestovním náhradám • školní vzdělávací program 31

3.6. Hospodaření základní školy Základní škola je účetní jednotkou. Účtuje ve zjednodušeném rozsahu dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, v soustavě podvojného účetnictví podle závazné účetní osnovy a postupů účetnictví. Základní škola hospodaří s prostředky přidělenými ze státního rozpočtu, z rozpočtu zřizovatele a s finančními prostředky získanými vlastní činností a přijatými dary. Škola neprovozuje doplňkovou činnost, z níž by mohla mít příjmy. Mezi příjmy se započítávají dotace ze státního rozpočtu, dotace od zřizovatele, vlastní příjmy a dary. Neinvestiční výdaje zahrnují náklady na mzdy a provozní náklady. Dotace poskytnuté ze státního rozpočtu (kraje) financují mzdové prostředky, odvody (sociální a zdravotní pojištění), OPPP, FKSP a ONIV (učebnice, učební pomůcky, cestovné, další vzdělávání pedagogických pracovníků, osobní ochranné pracovní pomůcky, náhrady za pracovní neschopnost, zákonné pojištění odpovědnosti). Finanční prostředky poskytnuté z rozpočtu zřizovatele se používají především na provoz, na sportovní aktivity. Mezi vlastní příjmy jsou zařazeny tržby za stravování, úplaty za mateřskou školu a školní družinu, úroky, zúčtování fondů a ostatní tržby. Se souhlasem zřizovatele může škola přijímat i finanční dary.

32

3.6.1 Hospodaření za rok 2009 Celkové příjmy

13 753 776,97 Kč

z toho: investiční příjmy

0,- Kč

neinvestiční příjmy

13 753 776,97 Kč

• poplatky od zletilých žáků, rodičů

168 770, - Kč

• dotace od KÚ

10 717 101,- Kč

• dotace od OÚ

1 815 691,- Kč

• ostatní příjmy (příjmy za stravování, úroky, atd.)

1 052 214,97 Kč

Celkové výdaje

13 736 302,74 Kč

z toho: investiční výdaje

0,- Kč

neinvestiční výdaje

13 736 302,74 Kč

• náklady na platy zaměstnanců

10 373 750,- Kč

• provozní náklady

3 362 552,74 Kč

Celkové příjmy školy v roce 2009 byly 13 753 776,97 Kč. Dále pak z toho neinvestiční příjmy od zletilých žáků, rodičů nebo jiných zákonných zástupců činily 168 770,- Kč, mezi tyto příjmy patří úplaty za mateřskou školu, školní družinu atd. Mezi ostatní příjmy jsem zařadila dotace od KÚ 10 717 101,- Kč, v tom jsou zahrnuté veškeré dotace (na platy, granty, vybavení na 1. třídy), a dotace od zřizovatele 1 815 691,- Kč (na provoz, na zájmovou činnost). Ostatními příjmy jsou také příjmy za stravování, úroky bankovního účtu, použití rezervního fondu v celkové částce 1 052 214,97 Kč. Celkové výdaje školy v roce 2009 činily 13 736 302,74 Kč. Neinvestiční výdaje tvoří převážně mzdové náklady zaměstnanců a s tím související odvody na zdravotní a soci33

ální pojištění, FKSP atd. v částce 10 373 750,- Kč. Provozní náklady byly ve výši 3 362 552,74 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů 13 753 776,97 – 13 736 302,74 = 17 474,23 Kč V roce 2009 škola dosáhla zisku 17 474,23 Kč, který převedla do rezervního fondu.


13 083 385,34 Kč


0,- Kč


13 083 385,34 Kč


176 700,- Kč

• dotace od KÚ

10 084 000,- Kč

• dotace od OÚ

1 818 410,- Kč

• ostatní příjmy (úroky atd.)

1 004 275,34 Kč

Celkové výdaje

13 077 418,35 Kč


0,- Kč


13 077 418,35 Kč


9 936 526,- Kč


3 140 892,35 Kč

V roce 2010 měla škola snížené příjmy oproti roku 2009. Celkové příjmy byly 13 083 385,34 Kč. Z toho neinvestiční příjmy od zletilých žáků, rodičů nebo jiných zákonných zástupců činily 176 700,- Kč, mezi tyto příjmy patří úplaty za mateřskou ško34

lu, školní družinu atd. V ostatních příjmech dotace od KÚ ve výši 10 084 000,- Kč, je vidět, že příjmy na platy byly sníženy o cca 600 000 Kč, malá část dělají dotace na granty. Dotace od zřizovatele dosáhla na 1 818 410,- Kč (na provoz, na zájmovou činnost). Ostatní příjmy činily 1 004 275,34 Kč. Jelikož měla škola snížené příjmy, tím se muselo více šetřit a celkové výdaje dosáhly částky 13 077 418,35 Kč. Náklady na platy včetně odvodů a FKSP činily ve výši 9 936 526,- Kč. Provozní náklady byly 3 140 892,35 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů 13 083 385,34 – 13 077 418,35 = 5 966,99 Kč V roce 2010 dosáhla škola zisk 5 966,99 Kč, částka byla převedena do rezervního fondu. Díky hospodárnosti školy se rezervní fond navyšuje.


13 495 119,86 Kč


0,- Kč


13 495 119,86 Kč


178 400,- Kč

• dotace od KÚ

10 310 510,32 Kč

• dotace od OÚ

1 956 570,- Kč

• ostatní příjmy (úroky atd.)

1 049 639,54 Kč

35

Celkové výdaje

13 457 364,39 Kč


0,- Kč


13 457 364,39 Kč


10 112 145,11 Kč


3 345 219,28 Kč

Celkové příjmy dosáhly 13 495 119,86 Kč. Dotace od KÚ byla 10 310 510,32 Kč. Dotace od zřizovatele na provoz činila 1 956 570,- Kč. Ostatní příjmy činily 1 049 639,54 Kč, nejvyšší částka je za potraviny. Neinvestiční příjmy od zletilých žáků, rodičů nebo jiných zákonných zástupců činily 178 400,- Kč, mezi tyto příjmy patří úplaty za mateřskou školu, školní družinu atd. Celkové výdaje dosáhly částky 13 457 364,39 Kč. Náklady na platy a s tím související náklady činily 10 112 145,11 Kč. Provozní náklady byly 3 345 219,28 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů 13 495 119,86 – 13 457 364,39 = 37 755,47 Kč, i v roce 2011 škola dosáhla zisku 37 755,47 Kč, který byl opět převeden do rezervního fondu.

3.6.4 Analýza hospodaření v letech 2009 až 2011 Shrnutí hospodaření, tedy hospodářského výsledku, příjmů, výdajů, jsem provedla v tabulkovém zobrazení. Zda je hospodaření efektivní, je možno vidět v tabulkách. Tabulka 5: Tabulka hospodářského výsledku v posledních třech letech 2009

2010

2011

Příjmy

13 753 776,97 Kč

13 083 385,34 Kč

13 495 119,86 Kč

Výdaje

13 736 302,74 Kč

13 077 418,35 Kč

13 457 364,39 Kč

HV

17 474,23 Kč

5 966,99 Kč

37 755,47 Kč


36

Z tabulky je zřejmé, že v posledních letech škola hospodaří efektivně, hospodářský výsledek je vždy kladný, v roce 2011 je nejvyšší a to v částce 37 755,47 Kč. Hospodářský výsledek je převeden do rezervního fondu.

Tabulka 6: Analýza hospodaření v letech 2009 až 2011 Neinvestiční příjmy - Dotace od KÚ - Dotace od zřizovatele - Ostatní příjmy (úplaty, úroky) Investiční příjmy Příjmy celkem Neinvestiční výdaje - neinvestiční výdaje - provozní výdaje Investiční výdaje Výdaje celkem

2009 13 753 776,97 10 717 101,00 1 815 691,00 1 220 984,97 0,13 753 776,97 13 736 302,74 10 373 750,00 3 362 552,74 0,13 736 302,74

2010 13 083 385,34 10 084 000,00 1 818 410,00 1 180 975,34 0,13 083 385,34 13 077 418,35 9 936 526,00 3 140 892,35 0,13 077 418,35

2011 13 495 119,86 10 310 510,32 1 956 570,00 1 228 039,54 0,13 495 119,86 13 457 364,39 10 112 145,11 3 345 219,28 0,13 457 364,39

17 474,23

5 966,99

37 755,47

Hospodářský výsledek

Graf 1: Grafické znázornění hospodářského výsledku Hospodářský výsledek v letech 2009-2011 (v Kč)

17474,20

2009 2011

2010

37755,47

5966,99


Škola sestavuje měsíční závěrku nejpozději k 15. dni následujícího měsíce za uplynulý měsíc. Zřizovatel schvaluje roční uzávěrku. Škola sestavuje návrh rozpočtu nákladů a výnosů pro hlavní činnost, který předloží zřizovateli. Zřizovatel (obec – zastupitelstvo) rozpočet schválí do 31.12. běžného roku. 37

3.6.5 Tvorba a čerpání fondů Zůstatky na účtech fondů na konci kalendářního roku se převádí do následujícího roku. Mezi fondy patří zejména: Rezervní fond se vytváří ze zlepšeného hospodářského výsledku z minulých let. Slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti. Jak je vidět z tabulky, škola z rezervního fondu čerpala v roce 2009 v částce 88 000 Kč na opravu sociálního zařízení v mateřské škole. V ostatních letech se rezervní fond navyšuje. Tabulka 7: Čerpání rezervního fondu 2009

2010

2011

stav k 1.1.

84 905,27

477,22

17 951,45

Příjem

3 571,95

17 474,23

5 966,99

Čerpání

88 000

_

_

stav 31.12.

477,22

17 951,45

23 918,44


Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP) je tvořen 1 % ze mzdových prostředků za uplynulý kalendářní rok. Je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců ZŠ a jejich rodinných příslušníků; a důchodců, kteří při prvním odchodu do starobního/plného invalidního důchodu byli v pracovním poměru k ZŠ a MŠ B. Reynka, Lípa. Nejčastěji škola poskytuje bezúročné půjčky svým zaměstnancům, příspěvek na dovolenou atd. V minulých letech se ze mzdových prostředků odváděly 2 %, proto bylo možné přispívat zaměstnancům na vybavení kanceláří (na zlepšení pracovního prostředí) a také na nákup zdravotnických a lékárnických potřeb.

38

Tabulka 8: Čerpání FKSP Rozpočet

FKSP 2009

FKSP 2010

FKSP 2011

Stav k 1.1.

282 193,97

331 324,37

326 687,37

Čerpání

104 656,60

150 527,-

116 573,50

Tvorba (1%)

153 787,-

145 890,-.

74 027,12

Stav k 31.12

331 324,37

326 687,37

284 140,99


V roce 2009 se čerpalo z fondu kulturních a sociálních potřeb na kulturní a sociální rozvoj 22 302,- Kč, na stravování zaměstnanců 24 360,- Kč, na rekreace 13 300,- Kč, na kulturu a tělovýchovu 38 494,60 Kč, na dary k životnímu nebo pracovnímu jubileu 6 200,- Kč. Byla poskytnuta půjčka na bytové účely ve výši 24 999,- Kč. Poskytnutí půjčky a zároveň i splátka půjčky se účtují jako pohledávka vůči zaměstnanci na účet 335 a ponížení běžného účtu FKSP.

V následujícím roce (tedy v roce 2010) bylo čerpáno z FKSP takto: na kulturní a sociální rozvoj 33 218,- Kč, příspěvek na stravování zaměstnanců 25 484,- Kč, na rekreace 14 200,- Kč, na kulturu a tělovýchovu 65 548,- Kč a na dary 12 077,- Kč. V roce 2010 nebyla poskytnuta půjčka na bytové účely, ani sociální půjčka.

Z FKSP bylo v roce 2011 čerpáno na kulturní a sociální rozvoj 20 702,- Kč, na stravování zaměstnanců 26 897,- Kč, na rekreace 26 585,- Kč, na kulturní a tělovýchovné účely 30 094,50 Kč, poskytnuté dary k životnímu nebo pracovnímu jubileu v částce 12 300,- Kč. V tomto roce byly poskytnuty dvě návratné sociální půjčky ve výši 40 000,- Kč. Poskytnutí půjčky a zároveň i splátka půjčky se účtují jako pohledávka vůči zaměstnanci na účet 335 a ponížení běžného účtu FKSP.

39

3.6.6 Hospodaření s majetkem Základní škola a Mateřská škola hospodaří s majetkem zřizovatele a majetkem vlastním. Do svého vlastnictví může škola nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena: bezúplatným převodem od obce, darem a děděním s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, koupí, vytvořením vlastní činností, atd. Základní škola a Mateřská škola Bohuslava Reynka, Lípa užívá bezplatně zejména objekty - budovu školy, školní tělocvičnu, školní jídelnu, mateřskou školu a další přilehlé pozemky. Jde o tzv. výpůjčku, která je uzavřena samostatnou smlouvou a je přílohou č. 1 zřizovací listiny. Obec Lípa převedla formou výpůjčky na školu hmotný dlouhodobý majetek (převyšující částka 40000 Kč). Tento majetek vede organizace na podrozvahových účtech a pojišťuje ho zřizovatel. Hodnota předmětu výpůjčky nesmí v žádném případě poklesnout pod hodnotu uvedenou ve zřizovací listině bez souhlasu zřizovatele. Škola má ve vlastnictví a ve své evidenci majetek: • drobný dlouhodobý hmotný majetek – doba použitelnosti je delší než 1 rok a ocenění jedné položky je vyšší než 3 000,- Kč a nepřevyšuje 40 000,- Kč • drobný dlouhodobý hmotný majetek – nepřevyšující částku 3 000,- Kč • drobný dlouhodobý nehmotný majetek – doba použitelnosti je delší než 1 rok a ocenění jedné položky nepřevyšuje částku 60 000,- Kč

Škola provádí inventarizaci jedenkrát ročně se stavem k 31. prosinci běžného roku. V dnešní době patří inventarizace k důležité části účetnictví. Ředitel školy jmenuje ústřední inventarizační komisi a dílčí inventarizační komisi. Dílčí inventarizační komise zjistí skutečné fyzické stavy inventarizovaného majetku s evidencí (inventární soupis), poté vypracuje návrh na vyřazení majetku z evidence a inventarizaci ukončí zápisem o provedení inventarizace. Ústřední inventarizační komise je pověřena zároveň i funkcí likvidační komise. Ústřední komise zjistí skutečné fyzické stavy inventarizovaného majetku, provede kontrolu pokladní hotovosti a cenin, převezme od hmotně odpovědných pracovníků prohlášení, že odevzdali všechny doklady k zaúčtování, vyčíslí a zajistí inventarizační rozdíly a po ukončení inventury vyhotoví inventarizační zápis s vyčíslením inventarizačních rozdílů 40

a návrhem na jejich vypořádání. Dále posoudí návrh na vyřazení majetku dílčích inventarizačních komisí, provede likvidaci majetku a vystaví protokol o vyřazení tohoto majetku. Veškerá inventarizace končí vypracováním závěrečného zápisu ústřední inventarizační komise.

Rozdělení majetku při evidenci: Skupiny

021 Nehmotný majetek 022 Hmotný majetek

Podskupiny

Střediska

0 Nehmotný majetek od 0,- do 60 000,-

(účet 018)

0 Hmotný majetek od 0,- do 3000,-

(účet 902)

1 Hmotný majetek od 3 001,- do 40 000,-

(účet 028)

1 Základní škola

3 Školní jídelna

2 Mateřská škola

4 Školní družina

Kabinetní místnost pro středisko 1

101 knihy 102 kazety 110 biologie 111 dějepis 112 zeměpis 113 technické práce 114 český jazyk I.stupeň 115 didaktická technika 41

116 cizí jazyk 117 český jazyk 118 výtvarná výchova 119 matematika 120 fyzika 121 chemie 122 hudební výchova 123 kazety ŠD 124 karta pěstitelské práce 125 karta speciální příprava dívek 126 karta technické práce 127 karta tělesná výchova 128 matematika I. stupeň 129 občanská výchova 130 pěstitelské práce 131 speciální příprava dívek 132 tělesná výchova 135 vlastivěda I. stupeň 136 výpočetní technika 138 zvláštní přístroje 139 výtvarná výchova I. stupeň 140 videotéka 150 zařízení DKP 42


201 knihy 210 učební pomůcky 215 zařízení 250 zařízení


315 programové vybavení 350 zařízení 360 nádobí 361 karty nádobí


410 učební pomůcky

43

3.7. Doplňková činnost (analýza doplňkové činnosti) Jak již jsem se zmínila, škola neprovozuje doplňkovou činnost. Dle mého názoru by mohla škola provozovat tuto činnost ve stravování, poskytovat stravování cizím strávníkům. Informace pro tuto analýzu jsem čerpala z účetnictví školy, z příslušného zákona a další podklady mi také poskytl obecní úřad. V dalších částech se zmíním o zřízení doplňkové činnosti, o hospodaření doplňkové činnosti, o kalkulacích atd.

3.7.1 Zřízení doplňkové činnosti Škola podá návrh zřizovateli na zřízení doplňkové činnosti. Zřizovatel (Obecní úřad) povolí činnost – dá souhlas. Ve zřizovací listině vymezí okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní činnost organizace. Doplňková činnost nesmí být provozována na úkor hlavní činnosti a musí být sledována odděleně (zákon č. 250/2000 Sb.). Nutnou podmínkou pro provozování doplňkové činnosti je živnostenský list vydaný základní škole jako právnické osobě. Na základě ohlášení je udělen živnostenský list k provozování hostinské činnosti školní kuchyně. Poté škola vyhotoví směrnici k doplňkové činnosti. Další bod, který musí jídelna splňovat, jsou hygienické požadavky. Jelikož je jídelna základní školy po rekonstrukci (v roce 2005), myslím, že by daná kritéria splňovala. Doplňková činnost je prováděna současně s přípravou stravy pro žáky a zaměstnance.

3.7.2 Hospodaření doplňkové činnosti Doplňková činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti a nesmí narušovat chod hlavní činnosti. Hospodářský výsledek za provozovanou činnost před zdaněním se zjistí jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtové třídy 6 a nákladů účtovaných na účtech účtové třídy 50 – 55 (s výjimkou účtů vnitropodnikových výnosů a vnitropodnikových nákladů). Náklady a výnosy musí být tedy analyticky odděleny od nákladů a výnosů spojených s provozováním hlavní činnosti. V případě, že činnost vykazuje k 30. září ztrátu, je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla ztráta do konce rozpočtového roku vyrovnána. Pokud by se tak nestalo, musí učinit taková opatření, aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení rozpočtového roku (zákon č. 218/2000 Sb.). Doplňková činnost nesmí být v ročním úhrnu ztrátová. 44

Výnosy z doplňkové činnosti podléhají dani z příjmů právnických osob. Je-li doplňková činnost zisková, je možno použít tyto prostředky ke krytí nezbytných nákladů doplňkové činnosti a dále k dokrytí potřeb hlavní činnosti a jejímu zkvalitnění prostřednictvím hospodářského výsledku a fondů. Zaměstnanci, kteří se podílejí na doplňkové činnosti, jsou vždy zaměstnanci příspěvkové organizace a musí být s nimi uzavřena řádná pracovní smlouva. Pracovník, který vykonává doplňkovou činnost ve školní jídelně, zajišťuje tuto činnost částí svého úvazku nebo má smlouvu uzavřenou pouze na doplňkovou činnost. Má stanovenou pracovní dobu a pracovní náplň ředitelem školy. Pracovníkům v doplňkové činnosti přísluší za jejich práci odměna, která vyplývá z ujednání v pracovní smlouvě nebo v dohodě. Plat je vyplácen výhradně za odvedenou práci a výhradně z prostředků doplňkové činnosti. Prostředky na platy se zahrnují do nákladů doplňkové činnosti, včetně zákonných odvodů na zdravotní (9%) a sociální (25%) pojištění, přídělu do FKSP (1%) a zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele 4,2 ‰. Škola vyhotoví písemné smlouvy na odběr obědů s obecním úřadem (stravování důchodců, obyvatel obce) a také s firmami v obci (stravování zaměstnanců firem). Ve smlouvě budou uvedeny podmínky, tedy kalkulace ceny obědů pro cizí strávníky, výdej stravy, placení stravy atd. Výdej stravy pro cizí strávníky je organizován tak, aby nebyl narušen provoz školní jídelny pro žáky a zaměstnance. Odhlašování stravy může cizí strávník odhlásit telefonicky nebo osobně nejpozději den předem. Neodhlášené a nevyzvednuté obědy propadávají, strávník nemá nárok na náhradu stravy. Platba bude prováděna za skutečně odebrané obědy inkasem z účtu strávníka nebo hotovostní platbou vždy 10. dne následujícího měsíce.

Kompetence ředitele školy: • kompletní zodpovědnost za organizaci a průběh doplňkové činnosti • stanovení vnitřních předpisů, kontrolní činnost • vedení personální evidence, sepisování pracovních smluv

45

Kompetence vedoucí školní jídelny: • rozdělení povinností mezi jednotlivé zaměstnance • příprava smluv s dodavateli • kalkulace • fakturace • průběžné sledování nákladů a tržeb

3.7.3 Kalkulace obědů Při sestavení kalkulace jsem informace čerpala z účetnictví hlavní knihy z roku 2011, poté jsem sestavila kalkulace obědů pro děti, zaměstnance a pro cizí strávníky. Děti za stravné platí pouze přímý materiál - potraviny. Dospělí, přesně řečeno zaměstnanci školy, platí také jen náklady na potraviny. Zaměstnancům je poskytován příspěvek na stravování z FKSP ve výši 4,- Kč na jeden oběd. Zaměstnancům a dětem jsou nepřímé náklady placeny z příspěvku od zřizovatele a mzdové náklady jsou hrazeny z příspěvku od kraje. Dále k výpočtu potřebuji znát finanční limity na nákup potravin, věkové skupiny strávníků, které se řídí vyhláškou č. 463/2011 Sb., o stravování. Důležitá část vyhlášky je uvedena v příloze. V další části uvedu názorné kalkulace školy na 1 porci jídla ve školní jídelně. Náklady budou vypočteny metodou prostého dělení. V následující části budu používat tyto termíny z kalkulačního vzorce. Kalkulace bude sestavena dle tohoto vzorce.

Přímý materiál Přímé mzdy Nepřímé náklady ---------------------Vlastní náklady

46

Rok 2012 - kalkulace na 1 porci jídla ve školní jídelně • Hlavní činnost - pro žáky a zaměstnance školy Počet obědů za rok 2011 44 207

Přímý materiál Účet - název účtu 501 10 Spotřeba materiálu - potraviny (děti) 501 11 Spotřeba materiálu - potraviny (zaměstnanci) Celkem Ø na 1 oběd

náklady ŠJ při náklady na 44207 ks 1 oběd 814 501,34 18,42 150 880,35 3,41 965 381,69 21,84 21,84 Kč

Nepřímé náklady Účet 501 05 Spotřeba materiálů DDHM 501 36 Spotřeba materiálu (čistící prostředky) 501 37 Spotřeba materiálu (všeobecný materiál) 501 38 Spotřeba materiálu (kancelářské potřeby) 501 41 Spotřeba materiálu (knihy, tisk) 502 01 Spotřeba elektrické energie 502 02 Spotřeba plynové energie 511 20 Opravy a udržování (spotřebiče) 511 30 Spotřeba a udržování (revize) 511 32 Opravy a udržování (vodoinstalace, topení) 518 31 Ostatní služby (internet) 518 32 Ostatní služby (odvoz odpadu) 518 33 Ostatní služby (telefonní poplatky) 518 35 Ostatní služby (servisní práce PC) 518 37 Ostatní služby (zpracování mezd) 518 43 Ostatní služby (BOZP) 518 50 Ostatní služby (lapače tuků) 549 37 Ostatní služby (pronájem zařízení) 569 20 Ostatní finanční náklady (pojištění) Celkem Ø na 1 oběd

47

náklady ŠJ při náklady na 1 44207 ks oběd 78 642,00 1,78 19 791,15 0,45 6 437,36 0,15 1 025,30 0,02 834,00 0,02 150 848,70 3,41 148 502,21 3,36 54 389,00 1,23 12 005,00 0,27 23 492,00 0,53 4 320,00 0,10 6 816,00 0,15 10 345,77 0,23 2 344,00 0,05 8 239,80 0,19 2 470,00 0,06 5 038,00 0,11 2,00 0,00 3 292,50 0,07 12,19 538 834,79 12,19 Kč

Přímé mzdy

521 11 Mzdové náklady (KÚ) 521 21 Mzdové náklady (OPPP) 524 11 Zákonné sociální pojištění (SP organizace) 524 12 Zákonné sociální pojištění (ZP organizace VZP) 524 30 Zákonné sociální pojištění (SP organizace ostatní zdroje) 524 31 Zákonné sociální pojištění (ZP organizace VZP ostatní zdroje) 525 10 Jiné sociální pojištění (zákonné pojištění) 527 11 Zákonné sociální náklady (tvorba FKSP) 527 20 Zákonné sociální náklady (OOPP)

náklady ŠJ náklady na při 44207 ks 1 oběd 808 135,00 18,28 5 000,00 0,11 202 019,00 4,57 72 739,00 1,65 303,00 0,01 109,00 0,00 3 306,00 0,07 8 093,35 0,18 7 745,90 0,18

Celkem Ø na 1 oběd

1 107 450,25 25,05 Kč

Účet

Přímý materiál Přímé mzdy Nepřímé náklady Celkem vlastní náklady

965 381,69 Kč

na jeden oběd 21,84 Kč

1 107 450,25 Kč


538 834,79 Kč


2 611 666,73 Kč


25,05

Celkem náklady na 1 porci jídla je po zaokrouhlení 59,- Kč. Žáci a zaměstnanci školy platí pouze náklady na potraviny, zbytek je placen z příspěvku kraje a z příspěvku obce. Průměrný finanční limit pro žáky a zaměstnance je v částce po zaokrouhlení 22,- Kč. Nyní se musím řídit finančním limitem, aby cena byla v rozmezí a příslušného věku dítěte, žáka. MŠ

3 - 6 let

30,- Kč (svač. 6,- , oběd 18,- , svačinka 6,- )

MŠ

7 a více let

34,- Kč (svač. 7,- , oběd 20,- , svačinka 7,- )

ZŠ

7 – 10 let

22,- Kč

ZŠ

11 – 14 let

24,- Kč

ZŠ

15 a více let

26,- Kč

dospělí

26,- Kč

48

• Doplňková činnost – cizí strávníci Při doplňkové činnosti jsem vycházela z předpokladů, které by mohly nastat, kalkulace tedy nebude zcela přesná, můžou se vyskytnout odchylky (např. v počtu strávníků, počtu vařených dnů, atd.). Informaci o počtu obyvatel „seniorů“ nad 65 let jsem získala od obecního úřadu. Obecní úřad mi poskytl tabulku věkového složení obyvatel obce. Počet cizích strávníků jsem stanovila ½ z celkové počtu obyvatel nad 65 let.

• Předpokládám, že bude oběd odebírat 72 cizích strávníků pro rok 2013, 220 dní v roce (11 měsíců v roce), počet vydaných obědů pro cizí strávníky by byl 15840 obědů. Celkem počet obědů pro žáky, zaměstnance a cizí strávníky dle předpokladu bude 60047 obědů.

Počet

Cizí strávníci Senioři Zaměstnanci firem Celkem

přihlášených Počet dnů

osob na 1 den 64 8 72

(v roce) 220 220 X

Celkem 14080 1760 15840

Při sestavení kalkulace jsem navýšila cenu potravin úměrně dle počtu odebraných obědů. Přímý materiál náklady ŠJ při 44207 ks

Účet - název účtu 501 10 Spotřeba materiálu - potraviny (děti) 501 11 Spotřeba materiálu - potraviny (zaměstnanci) Celkem Ø na 1 oběd

814 501,34 150 880,35 965 381,69 21,84 Kč

náklady na 1 oběd (44207) 18,42 3,41 21,84 x

náklady ŠJ při 60047 ks 1 106 348,81 204 942,94 1 311 291,75 21,84 Kč

U mzdových nákladů předpokládám, že přijmu tři pracovnice. – dvě kuchařky a jednu ekonomku. V doplňkové činnosti se bude vařit denně 72 obědů. Na 1,000 úvazku kuchařky počítám 60 obědů, v tom případě na 72 obědů připadá 1,200 úvazku kuchařky. Bude potřeba přijmout jednu kuchařku na plný úvazek, kterou zařadím do platové třídy 5, platový stupeň 6, a část úvazku 0,200 přiřadíme druhé kuchařce. Ekonomka bude 49

náklady na 1 oběd (60047) 18,42 3,41 21,84 x

vykonávat práci 1 hodinu denně, tedy na úvazek 0,125 se zařazením do platové třídy 10, platový stupeň 6. Mzdové náklady kuchařky (1,200 úvazek) za jeden měsíc dle stupnice platových tarifů.

Kuchařky - mzdové náklady - zákonné sociální pojištění (SP organizace) - zákonné sociální pojištění (ZP organizace) - jiné sociální pojištění (zákonné pojištění) - zákonné sociální náklady (tvorba FKSP) Celkem

Rok 157 248,00 39 312,00 14 153,00 661,00 1 573,00 212 947,00

Mzdové náklady ekonomky za jeden měsíc dle stupnice platových tarifů je 16 410,- Kč, protože má ekonomka určen úvazek na 0,125, roční přímé mzdy činí 24 615,- Kč. Ekonomka - mzdové náklady - zákonné sociální pojištění (SP organizace) - zákonné sociální pojištění (ZP organizace) - jiné sociální pojištění (zákonné pojištění) - zákonné sociální náklady (tvorba FKSP) Celkem

Rok 24 615,00 6 154,00 2 216,00 104,00 247,00 33 336,00

Přímé mzdy celkem za kuchařky a ekonomku, tento výpočet použiji pro kalkulaci oběda.

Mzdové náklady

Účet 521 11 Mzdové náklady (KÚ) 524 11 Zákonné sociální pojištění (SP organizace) 524 12 Zákonné sociální pojištění (ZP organizace) 525 10 Jiné sociální pojištění (zákonné pojištění) 527 11 Zákonné sociální náklady (tvorba FKSP) Celkem Ø na 1 oběd

50

náklady ŠJ 181 863,00 45 466,00 16 369,00 765,00 1 820,00 246 283,00 15,55 Kč

náklady na 1 oběd 11,48 2,87 1,03 0,05 0,11 15,55

Nepřímé náklady (věcné, režijní) zůstanou stejné, pouze se mění počet obědů a náklady na jeden oběd se sníží. Nepřímé náklady

Účet 501 05 Spotřeba materiálů DDHM 501 36 Spotřeba materiálu (čistící prostředky) 501 37 Spotřeba materiálu (všeobecný materiál) 501 38 Spotřeba materiálu (kancelářské potřeby) 501 41 Spotřeba materiálu (knihy, tisk) 502 01 Spotřeba elektrické energie 502 02 Spotřeba plynové energie 511 20 Opravy a udržování (spotřebiče) 511 30 Spotřeba a udržování (revize) 511 32 Opravy a udržování (vodoinstalace, topení) 518 31 Ostatní služby (internet) 518 32 Ostatní služby (odvoz odpadu) 518 33 Ostatní služby (telefonní poplatky) 518 35 Ostatní služby (servisní práce PC) 518 37 Ostatní služby (zpracování mezd) 518 43 Ostatní služby (BOZP) 518 50 Ostatní služby (lapače tuků) 549 37 Ostatní služby (pronájem zařízení) 569 20 Ostatní finanční náklady (pojištění) Celkem Ø na 1 oběd

náklady ŠJ 78 642,00 19 791,15 6 437,36 1 025,30 834,00 150 848,70 148 502,21 54 389,00 12 005,00 23 492,00 4 320,00 6 816,00 10 345,77 2 344,00 8 239,80 2 470,00 5 038,00 2,00 3 292,50 538 834,79 8,97 Kč

Přímý materiál


Přímé mzdy


Nepřímé náklady


Celkem vlastní náklady


Kalkulovaný zisk

náklady na 1 oběd 1,31 0,33 0,11 0,02 0,01 2,51 2,47 0,91 0,20 0,39 0,07 0,11 0,17 0,04 0,14 0,04 0,08 0,00 0,05 8,97

3,71 Kč (8 % z vlastních nákladů)

Celkem cena

50,07 Kč

51

Na základě kalkulace jsem zjistila, kolik by platili cizí strávníci za oběd. Kalkulace je sestavena jako součást přímého materiálu (potravin), přímých mezd, nepřímých nákladů (náklady na energie, vodu, údržbu) a ziskové přirážky. Cena obědů pro cizí strávníky je po zaokrouhlení 50,- Kč. Vzhledem k tomu, že není překročen limit obratu, organizace není plátcem daně z přidané hodnoty. Pokud by organizace překročila limit obratu 1.000.000,- Kč, musela by se stát plátcem daně z přidané hodnoty a musela by účtovat cizím strávníkům DPH - pokud by si cizí strávník odnášel oběd v jídlonosiči, sazba daně z přidané hodnoty činí 14 %, při stravování ve školní jídelně 20 %. V praxi to znamená vypočítat obrat: 21 pedagog. prac. x 26 (Kč za oběd) x 180(odpracovaných dní v roce) = 98 280,- Kč U pedagogických pracovníků byl snížen počet dnů na 180, z důvodů samostudia, dovolené o hlavních a vedlejších prázdninách. 10 provozních zaměstn. x 26 (Kč za oběd) x 220(odprac. dní v roce) = 57 200,- Kč 72 cizích strávníků x 50 (Kč za oběd) x 220 (odpracovaných dní v roce) = 792 000,- Kč Obrat celkem 947 480,- Kč

52

3.7.4 Vyhodnocení kalkulace Vzhledem k tomu, že nejde fyzicky oddělit náklady na potraviny a nepřímé (režijní) náklady doplňkové činnosti od hlavní činnosti, vypočítala jsem náklady na potraviny počtem odebraných obědů. Nepřímé náklady jsem zjistila podílem předpokládaných odebraných obědů pro cizí strávníky proti celkovému počtu obědů. Výnosy doplňkové činnosti jsou vypočítány jako výnosy z prodeje služeb, tedy ceny oběda. Podíl (koeficient) pro nepřímé náklady: Cizí strávníci Celkem strávníci Podíl 15840 60047 0,263793

Celkové náklady doplňkové činnosti: Náklady

Náklady celkem

- přímý materiál

x

Náklady na 1 oběd (60047)

Náklady cizí strávníci (15840)

Počet cizích strávníků

Koef. (podíl)

Počet dní

72

x

220

348480,00

21,84

- přímé mzdy

164 796,00

x

x

x

x

246 283,00

- nepřímé nákl.

538 834,79

x

x

0,264

x

142252,3846

x

x

x

x

Celkem

737 015,38

Celkové výnosy doplňkové činnosti: Výnosy - tržby z prodeje

Cena za 1 oběd

Počet dní 50

220

Počet strávníků 72

Celkem 792 000,00

Hospodářský výsledek 792 000 – 737 015,38 = 54 984,62 Kč Z hospodářského výsledku musím vypočítat daň z příjmů právnických osob. Hospodářský výsledek členíme na provozní HV (rozdíl výnosů účtové skupiny 60 až 64 a nákladů 50 až 55), finanční HV (rozdíl výnosů účtové skupiny 66 a nákladů účtové skupiny 56 až 57,) a HV z mimořádné činnosti (rozdíl výnosů účtové skupiny 68 a nákladů účtové skupiny 58).

53

Dále upravím výsledek hospodaření na základ daně, v našem případě nemáme žádné nedaňové náklady, žádné rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy, odčitatelné položky (dary, ztráta minulých let) a ani slevy na dani (zaměstnance se ZPS). Ze zaokrouhleného základu daně vypočítám daň z příjmů právnických osob, sazba daně je 19 %. Výpočet daně z příjmů právnických osob Provozní výnosy Provozní náklady Provozní HV Finanční výnosy Finanční náklady Finanční HV HV z běžné činnosti (provozní HV + finanční HV) Mimořádné výnosy Mimořádné náklady HV z mimořádné činnosti Účetní HV Základ daně (zaokr. na 1000 Kč dolů) Daň z příjmů právnických osob 19 % Disponibilní zisk (zisk po zdanění)

v Kč 792 000 737 015,38 54 984,62 0 0 0 54 984,62 0 0 0 54 984,62 54 000,00 10 260,00 44 724,62

Zisk z doplňkové činnosti by byl 44 724,62 Kč a lze ho použít na úhradu ztráty v hlavní činnosti, případně rozdělit do fondů.

Pokud by škola zrealizovala doplňkovou činnost, je nutné zvážit její klady a zápory, které s sebou nese. Mezi klady doplňkové činnosti by patřil zisk z této činnosti, účelné využití majetku školy (tedy školní kuchyně a jejího vybavení) a také posílení postavení školy v ekonomické oblasti. K záporům doplňkové činnosti by mohlo být vedení odděleného účetnictví doplňkové činnosti od účetnictví hlavní činnosti, administrativní nárůst s provozováním. Je potřeba vše dobře naplánovat, upravit a kalkulovat, aby hospodaření nebylo ztrátové. Dále vytvořit podmínky pro rozdělení nákladů na provoz, údržbu, energie apod. mezi hlavní a doplňkovou činností a vyřešit pracovněprávní vztahy. Také může nastat situace, kdy si budou cizí strávníci odebírat oběd dle jídelníčku, tedy budou docházet pro oběd nepravidelně.

54

Zde uvádím několik organizací, které poskytují stravování pro cizí strávníky. Jedná se o organizace v obci nebo v její blízkosti. Tabulka 9: Srovnání cen obědů jiných subjektů Název organizace Zemědělská akciová společnost Lípa Hostinec na Růžku Lípa Základní škola Štoky Základní škola Herálec Jídelna u Pletařů Havlíčkův Brod

Cena oběda s 20% DPH 60,- Kč 75,- Kč 61,- Kč 58,- Kč 61,- Kč

Oběd do Příspěvek obce jídllonosiče s pro seniory 14% DPH 7,- Kč x x x 58,- Kč 5,- Kč 54,- Kč 3,- Kč 58,- Kč x


Doplňkovou činnost školy by mohla ohrozit Zemědělská akciová společnost Lípa. Zemědělská akciová společnost poskytuje stravování pouze svým zaměstnancům, svým bývalým zaměstnancům ve starobním důchodu nebo lidem, kteří mají ve společnosti podíly (akcie). Ostatní organizace z okolních obcí by neměly ohrozit doplňkovou činnost školy, protože cena obědů by se navýšila o dopravu.

55

Závěr V bakalářské práci jsou vysvětleny pojmy veřejný sektor, příspěvkové organizace, školský systém, financování příspěvkové organizace ve školství a hospodaření škol. U teorie „příspěvková organizace“ jsem se zaměřila na založení a hospodaření. V první a druhé kapitole jsem čerpala informace z odborné literatury, zákonů a vyhlášek. Třetí část bakalářské práce pojednává o vlastním zpracování informací z organizace. Je zde zmíněná charakteristika a personální zajištění školy, ale také hlavní účel školy. V této části jsem se nejvíce zaměřila na hospodaření školy za poslední tři roky, tj. rok 2009 až 2011. Dle mého názoru je možné hospodaření školy označit za efektivní, jelikož za 3 roky hospodaření škola vykazovala zisk, přesněji řečeno kladný hospodářský výsledek. V posledních letech je hospodaření opravdu velmi těžké, příjmy z krajského úřadu a od zřizovatele jsou stejné, ne-li nižší, a v porovnání s narůstajícími cenami služeb, energií, materiálu, povýšení sazby DPH atd. jsou nepřímo úměrné. Cílem bakalářské práce je navrhnout řešení a dopad hospodaření při rozšířené činnosti, snažila jsem se vytvořit analýzu doplňkové činnosti. Nejdříve jsem popsala zřízení a hospodaření doplňkové činnosti, v této části je i zmíněno účetnictví. Dále je uveden rozdíl cen v kalkulaci obědů pro hlavní činnost a v kalkulaci obědů pro doplňkovou činnost. Dle mého názoru cena není vysoká. Vím, že zastupitelstvo obce schválilo na rok 2012 odkoupení budovy, kde by se nacházely byty pro důchodce (možná i pečovatelské byty). Pokud by byla zřízena doplňková činnost, tak obec v rámci řešení sociální politiky by mohla přispívat částkou 5,- Kč na oběd každému důchodci s trvalým bydlištěm v Lípě. Pokud by si důchodce, kterému bude poskytnut příspěvek, odnášel oběd domů v jídlonosiči, cena oběda by byla 45,- Kč. Po rychlém šetření jsem zjistila, že většina seniorů by si jídlo odnášela domů. Závěrem chci říci, že hospodaření příspěvkové organizace je velmi obtížné, protože organizace hospodaří se svěřenými peněžními prostředky. Musím podotknout, že zřizovatel školy (obec Lípa) se snaží školu finančně podporovat. Díky tomu, že obec nabízí stavební parcely, se do Lípy stěhují převážně mladí lidé s rodinami. Proto je třeba plně organizovanou školu udržet pro další generace. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení hospodaření Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa a navrhnout řešení a dopad na hospodaření při rozšíření čin56

nosti. Myslím, že cíl mé práce byl splněn. Veškeré informace jsem čerpala ze zdrojů školy, následné konzultace a případné dotazy s ekonomkou školy.

57

Zdroje Havlan, Petr, 1951-. Majetek státu v platné právní úpravě. Petr Havlan a kol. 3. aktualiz. a podstatně dopl. vyd. Praha : Linde, 2010. 503 s. ; . ISBN 978-80-7201-796-6 (brož.) :. Máče, Miroslav, 1956-. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu 2010. Miroslav Máče. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. Účetnictví a daně. 335 s. ; . ISBN 978-80-247-3343-2 (brož.) :. Peková, Jitka, 1946-. Veřejné finance : úvod do problematiky. Jitka Peková. 3., přeprac. vyd. Praha : ASPI, 2005. 527 s. ; . ISBN 80-7357-049-1 :. Jurajdová, Hana, Šelešovský, Jan, 1947-. Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. Hana Jurajdová, Jan Šelešovský a kol. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 132 s. ; . ISBN 80-2103583-8 :. Rektořík, Jaroslav, 1937-. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Jaroslav Rektořík a kolektiv. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2002. 264 s. : . ISBN 80-86119-60-2 :. Peková, Jitka, 1946-, Pilný, Jaroslav, 1932-, Jetmar, Marek, 1976-. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Jitka Peková, Jaroslav Pilný, Marek Jetmar. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : ASPI, 2008. 712 s. : . ISBN 978-80-7357-351-5 (váz.) :. Rektořík, Jaroslav, 1937-. Organizace neziskového sektoru : základy ekonomiky, teorie a řízení. Jaroslav Rektořík a kolektiv. 2. aktualiz. vyd. Praha : Ekopress, 2007. 187 s. ; . ISBN 978-80-86929-25-5 Pomahač, Richard, 1953-, Vidláková, Olga, 1928-. Veřejná správa. Richard Pomahač, Olga Vidláková. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002. Beckovy mezioborové učebnice. xii, 278 s. ; . ISBN 80-7179-748-0 (brož.) Mockovčiaková, Alena, 1949-, Prokůpková, Danuše, 1943-, Morávek, Zdeněk. Příspěvkové organizace 2011 : výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1.1.2011. [Alena Mockovčiaková, Danuše Prokůpková, Zdeněk Morávek]. Vyd. 5. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. Meritum Segment. 324 s. ; . ISBN 978-80-7357626-4 (brož.) 58

Seznam tabulek Tabulka 1: Počet pedagogických a nepedagogických pracovníků ................................................29 Tabulka 2: Rozdělení subjektů ............................................................................................................29 Tabulka 3: Počet žáků základní školy ................................................................................................30 Tabulka 4: Seznam dětí v mateřské škole .........................................................................................31 Tabulka 5: Tabulka hospodářského výsledku v posledních třech letech ......................................36 Tabulka 6: Analýza hospodaření v letech 2009 až 2011 ...................................................................37 Tabulka 7: Čerpání rezervního fondu .................................................................................................38 Tabulka 8: Čerpání FKSP ....................................................................................................................39 Tabulka 9: Srovnání cen obědů jiných subjektů v blízkosti obce ...................................................55

Seznam obrázků Obrázek 1: Členění národního hospodářství v trojúhelníkovém modelu.........................................8 Obrázek 2: Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávními celky na rok 2012 .............................................................................................24 Obrázek 3: Krajské normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávními celky na rok 2012 .............................................................................................25

Seznam grafů Graf 1: Grafické znázornění hospodářského výsledku ....................................................................37

59

Seznam zkratek PO – příspěvková organizace ČŠI – Česká školní inspekce MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NIV – Neinvestiční výdaje ONIV – Ostatní neinvestiční výdaje OOPP – osobní ochranné pracovní prostředky OPPP – ostatní platy za provedenou práci FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb KÚ – krajský úřad OÚ – obecní úřad HV – hospodářský výsledek

60

Příloha č. 1

Účtová osnova Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa Účtová třída 5 – Náklady

501 05 - Spotřeba materiálu – DDHM 501 10 - Spotřeba materiálu – potraviny (žáci a děti MŠ) 501 11 - Spotřeba materiálu – potraviny (zaměstnanci) 501 13 - Spotřeba materiálu – potraviny (sportovci) 501 36 - Spotřeba materiálu – čistící a úklidové prostředky, toaletní papír 501 37 - Spotřeba materiálu – všeobecný materiál (semena, hnojivo, film, baterie) 501 38 - Spotřeba materiálu – kancelářské potřeby 501 39 - Spotřeba materiálu – legislativní materiál (zákoníky, příručky aj.) 501 40 - Spotřeba materiálu – knihy, učební pomůcky, tisk-předplatné, hračky - KÚ 501 41 - Spotřeba materiálu – knihy, učební pomůcky, tisk-předplatné 501 42 - Spotřeba materiálu – učebnice a školní potřeby (pro 1. tř.) - KÚ 501 43 - Spotřeba materiálu – učebnice, školní potřeby 502 01 - Spotřeba energie – elektrická energie 502 02 - Spotřeba energie – plyn 502 03 - Spotřeba energie – teplo 511 20 - Opravy a udržování – spotřebiče (lednice, váhy, kotel aj. - ŠJ) 511 30 - Opravy a udržování – revize 511 31 - Opravy a udržování – malování, nátěry 61

511 32 - Opravy a udržování – ústřední topení, vodoinstalace, zabezpečení, čistění koberců 511 33 - Opravy a udržování – kopírka, programy PC, výpočetní technika, video 511 35 - Opravy a udržování – učebna chemie a fyziky 511 55 - Opravy a udržování – tělocvična – GRANT 512 10 - Cestovné - KÚ 512 11 - Cestovné - DVPP 518 15 - Ostatní služby – doprava na výlety 518 20 - Ostatní služby – DVPP - KÚ (přeúčtováno na účet 527) 518 31 - Ostatní služby – Internet 518 32 - Ostatní služby – odvoz TDO 518 33 - Ostatní služby – telefonní poplatky 518 35 - Ostatní služby – servisní práce na PC, síť 518 36 - Ostatní služby – programové vybavení - OÚ + KÚ 518 37 - Ostatní služby – zpracování mezd 518 38 - Ostatní služby – školení a vzdělávání (přeúčtováno na účet 527) 518 39 - Ostatní služby – plavecký výcvik (mzdová část) - KÚ 518 40 - Ostatní služby – plavecký výcvik (nájmová část) 518 41 - Ostatní služby – spotřeba cenin, poštovné placené v hotovosti 518 43 - Ostatní služby – PO + BOZP 518 44 - Ostatní služby – daňové poradenství 518 46 - Ostatní služby – upgrade programů 518 47 - Ostatní služby – IQ testy 62

518 48 - Ostatní služby – preventivní prohlídky 518 50 - Ostatní služby – zpracování testů KALIBRO, aj. 521 10 - Mzdové náklady – pedagogové – KÚ 521 11 - Mzdové náklady – nepedagogové – KÚ 521 12 - Mzdové náklady – ŠABLONY 521 20 - Mzdové náklady – pedagogové – OPPP - KÚ 521 21 - Mzdové náklady – nepedagogové – OPPP - KÚ 521 30 - Mzdové náklady – ostatní zdroje (mzdová režie za obědy pro sportovce) 524 00 - Zákonné sociální pojištění – celkem - KÚ 524 01 - Zákonné sociální pojištění – sociální poj. organizace pedagogové - KÚ 524 02 - Zákonné sociální pojištění – zdravotní poj. organizace VZP – pedagogové KÚ 524 03 - Zákonné sociální pojištění – zdravotní poj. organizace Voj. – pedagogové KÚ 524 04 - Zákonné sociální pojištění – zdravotní poj. organizace ZPMV – pedagogové - KÚ 524 05 - Zákonné sociální pojištění – zdravotní poj. organizace – Metal Aliance – pedagogové - KÚ 524 06 - Zákonné sociální pojištění – zdravotní poj. organizace Obor. – pedagogové – KÚ 524 11 - Zákonné sociální pojištění – sociální poj. organizace – nepedagogové - KÚ 524 12 - Zákonné sociální pojištění – zdravotní poj. organizace VZP – nepedagogové - KÚ 524 16 - Zákonné sociální pojištění – zdravotní poj. organizace Obor – nepedagogové - KÚ 63

524 30 - Zákonné sociální pojištění – sociální poj. organizace – ostatní zdroje (mzdová režie za obědy) 524 31 - Zákonné sociální pojištění – zdravotní poj. organizace – VZP – ostatní zdroje (mzdová režie za obědy) 525 10 - Jiné sociální pojištění – zákonné pojištění osob § 125 ( 4,2 0/00 ) - KÚ 527 10 - Zákonné sociální náklady – tvorba FKSP - pedagogové - KÚ 527 11 - Zákonné sociální náklady – tvorba FKSP – nepedagogové – KÚ + ost. zdroje 527 13 - Zákonné sociální náklady – tvorba FKSP – ŠABLONY 527 20 - Zákonné sociální náklady – OOPP - KÚ + OÚ 527 30 - Zákonné sociální náklady – DVPP - KÚ 527 31 - Zákonné sociální náklady – školení - OÚ 528 10 - Jiné sociální náklady – náhrady za pracovní neschopnost - KÚ 542 10 - Jiné pokuty penále 549 05 - Ostatní náklady z činnosti – technické zhodnocení 549 21 - Ostatní náklady z činnosti – startovné na soutěžích, jízdné, odměny pro žáky 549 35 - Ostatní náklady z činnosti – registrační poplatek M.R.K.E.V. 549 36 - Ostatní náklady z činnosti – certifikáty - ověření podpisu 549 37 - Ostatní náklady z činnosti – pronájem stroje v ŠJ 569 10 - Ostatní finanční náklady – poplatky z BÚ 569 11 - Ostatní finanční náklady – poplatky z BÚ FKSP 569 20 - Ostatní finanční náklady – pojištění TREND u České kooperativy

64

Příloha č. 2 Finanční limity na potraviny

Věkové skupiny strávníků, Finanční limity hlavní a doplňková jídla Kč/den/strávník 1. Strávníci do 6 let snídaně 7,00 až 13,00 přesnídávka 6,00 až 9,00 oběd 14,00 až 25,00 svačina 6,00 až 9,00 večeře 12,00 až 19,00 Celkem (celodenní) 45,00 až 75,00 na nápoje 3,00 až 5,00 2. Strávníci 7-10 let snídaně 9,00 až 15,00 přesnídávka 7,00 až 12,00 oběd 16,00 až 32,00 svačina 6,00 až 10,00 večeře 14,00 až 25,00 Celkem (celodenní) 52,00 až 94,00 3. Strávníci 11-14 let snídaně 10,00 až 16,00 přesnídávka 7,00 až 12,00 oběd 19,00 až 34,00 svačina 7,00 až 11,00 večeře 15,00 až 27,00 Celkem (celodenní) 58,00 až 100,00 4. Strávníci 15 a více let snídaně 11,00 až 17,00 přesnídávka 7,00 až 12,00 oběd 20,00 až 37,00 svačina 7,00 až 11,00 večeře 17,00 až 34,00 Celkem (celodenní) 62,00 až 111,00 II. večeře 9,00 až 16,00

65

Katedra ekonomických studií. Hospodaření příspěvkové organizace Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa

Recommend Documents