Obec Chrášťany se nachází zhruba 8,5 km severně od Týna nad Vltavou a asi 6 km západně od Bechyně, na silnici II/105. Skládá se z pěti částí: Doubrava nad Vltavou, Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice a Pašovice. Z HISTORIE první písemná zmínka o vsi je z roku 1352, obec je však ještě o několik století starší, již na počátku 11. století byla pravděpodobně část vsi součástí biskupského panství Týn nad Vltavou; v roce 1384 byl ve vsi založen gotický kostel sv. Bartoloměje (dnes barokně přestavený); kolem poloviny 14. století se ves neznámým způsobem dostala do majetku majitelů hradu Újezdce u Neznašova; v průběhu husitského hnutí, 22. července 1419, se nedaleko vsi na vrchu Holý konal jeden z významných táborů lidu; při vzniku okresu Týn nad Vltavou v roce 1850 byla do tohoto územněsprávního celku začleněna také část Chrášťan, až dosud náležející Bechyni, Chrášťany tak byly po dlouhých staletích sloučeny v jedinou obec; v roce 1960 byl zrušen okres Týn nad Vltavou a přičleněn k okresu České Budějovice. Chrášťany měly podle plánu připadnout okresu Písek, na žádost občanů byla obec přivtělena okresu České Budějovice; v roce 1960 se osadami obce staly Koloměřice a Doubravka, v roce 1976 pak také Hosty, Pašovice a Doubrava. SOUČASNOST
LAND USE [ha]
katastrální území
výměra
Doubrava nad Vltavou Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice, Pašovice
73
počet obyvatel
27
567
2293
[ha]
146
1083
728
[k 31.12.2013]
průměrný věk
42,9
[k 31.12.2013]
nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti]
stav pozemkových úprav
352 46 orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní
451 Územní plán Chrášťany 18.02.2009 nezahájeny
Rok
2013
2011
2009
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1 000 800 600 1977
Počet obyvatel
VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE
VYHODNOCENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy
celková rozloha
[m2]
plochy bydlení
využito
počet staveb
[m2]
174 687
16 814
9
1 977
0
0
plochy rekreace
80 063
4 922
2
plochy výroby
16 211
0
0
plochy občanského vybavení
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Malé sídlo Doubrava je rozloženo kolem malého návesního prostoru a tvořeno několika menšími dvorcovými usedlostmi. Centrální část je zahuštěna objekty menších měřítek. V jižní části sídla byl v 70. letech minulého století vybudován areál zemědělské výroby. Sídlo si do současnosti zachovalo semknutý venkovský charakter s dostatkem zeleně. Specifický charakter rozvolněné výstavby dvorců je v lokalitě Rudolfov v jižní části katastru. V dnešní době zejména rekreačně využívaná lokalita. Krajina v okolí je ovlivňována řekou Vltavou, na jejímž pravém břehu se táhne linie porostů, přecházející směrem k Doubravě do zemědělského využití. Pole jsou střídána loukami a pastvinami, které jsou lemovány lesními porosty na východě katastru. V plužině, která byla v minulosti traťová, je ještě zachována cestní síť, spojující jednotlivé samoty v jižní části katastru.
KULTURNÍ Hdv-1
architekt.
NKP špýchar u venkovské usedlosti čp. 23
Hdv-2
historická
NKP mohylník v Habrovci
Hdv-3
historická
NKP mohylník Kamenný vrch
Hdv-4
urbanistická
veřejný prostor s pomníkem padlých a vzrostlou zelení v Doubravě
Hdv-5
urbanistická
charakter rozptýlených dvorců v lokalitě Rudolfov a Pletka v jižní části katastru
Hdv-6
urbanistická
samota Rybárna čp. 29
PŘÍRODNÍ Hdv-7 Hdv-8
VKP ze zákona VKP ze zákona
Hdv-9 Hdv-10
lesní komplex ve východní části katastru údolní niva Málkova potoka porosty na pravém břehu Vltavy alej z Doubravy do Doubravky
CIVILIZAČNÍ Hdv-11
kulturní dům se společenským sálem
Popis ve výkresu
Dokumentace řešící problém
Popis problému
Pdv-1
Není problém ÚPD
Chátrající zemědělská usedlost
Pdv-2
ÚP
Absence izolační zeleně u zemědělského areálu
Pdv-3
V ÚP vyřešeno
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV
Pdv-4
ZÚR
Absence silničního mostu v nadřazené ÚPD – tento most slouží ke zlepšení dopravní dostupnosti oblasti zejména při uzavírce stávajících mostů
Zdv-1
z ÚP
Záměr vybudování vodní plochy
Záměry ze ZÚR: NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC781 - Břehy
I. Aktualizace ZÚR: NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC781 - Břehy
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Dle snímků stabilního katastru byla vesnice Doubravka již v roce 1828 tvořena zděnými několika zděnými usedlostmi, které byly volně rozloženy v mírně svažitém údolí. Během 19. století došlo k přestavbám zemědělských dvorců a to zejména v jižní části sídla, kde v současnosti můžeme spatřit spíše hmoty menších měřítek. V centrálním prostoru vznikly dvě menší návsi. Severní část návsi kolem pomníku padlých a jižní u autobusové zastávky a požární nádrže. V současné době je vesnice Doubravka hodně pozměněna novou výstavbou, avšak stále si zachovává venkovský charakter. Krajina v okolí Doubravky má krajinou matrici pole, do níž jsou vklíněny enklávy krajinné zeleně v podobě remízů. Celá severní část katastru sousedí s lesním komplexem navazujícím na pravé břehy řeky Vltavy. Dřívější traťová plužina a hustá cestní síť zbíhající se do sídla byla ztracena pod velkými lány orné půdy.
KULTURNÍ Hdk-1
architekt.
kaplička v jižní části sídla
Hdk-2
urbanistická
veřejný prostor s požární nádrží
Hdk-3
urbanistická
veřejný prostor s pomníkem padlých
Hdk-4
urbanistická
přístupná humna v západní části sídla
PŘÍRODNÍ Hdk-5
remíz severně od Doubravky
Hdk-6
zeleň v jižní části katastru propojující sídlo s plužinou
Hdk-7
alej podél komunikace z Doubravky do Doubravy
Hdk-8
alej podél komunikace z Doubravky do Chrášťan
Popis ve výkresu
Dokumentace řešící problém
Popis problému
Pdk-1
V ÚP vyřešeno
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV
Pdk-2
ÚP, KPÚ
Absence krajinné zeleně
Pdk-3
ÚS
Nevzhledné veřejné prostranství návsi (asfaltové plochy, zeravy…)
Zdk-1
z ÚP
Záměr vybudování vodní plochy
Zdk-2
z ÚP
Záměr vybudování ČOV
Záměry ze ZÚR: NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC781 - Břehy
I. Aktualizace ZÚR: NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC781 - Břehy
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Sídlo Chrášťany bylo dle map stabilního katastru rozvolněné sídlo s návesním rybníčkem, menšími zděnými usedlostmi se stodolami v oblasti humen. Ještě v polovině 20. století je možné v Chrášťanech nalézt menší zemědělské dvorce v jižní části specificky složeny do okrouhlice. Během 2. pol 20. století však došlo k intenzivnímu stavebnímu nárůstu, jenž navždy setřel venkovský charakter obce. V současnosti je obce obestavěna vilkami a rodinnými domy v blokové zástavbě a bytovými domy, které dominují centrálnímu prostoru sídla spolu s kostelem sv. Bartoloměje. Na východě obce vyrostl v 70. letech minulého století areál zemědělské výroby, na severozápadě pak areál školy a sportoviště. Plužina v minulosti traťová, je od 2. pol. 20. st. intenzivně zemědělsky využívána. Chybí krajinná zeleň a doplňková cestní síť. Na část území ve východní části katastru zasahuje přírodní park Plziny, tvořený lesním komplexem. Vodní plochy se vyskytují prakticky jenom v sídle.
KULTURNÍ Hch-1
architekt.
NKP kostel sv. Bartoloměje
Hch-2
urbanistická
návesní prostor kolem kostela sv. Bartoloměje
Hch-3
urbanistická
hospodářský dvůr čp. 26 v severní části návsi
Hch-4
urbanistická
veřejný prostor s požární nádrží před nákupním střediskem
Hch-5
urbanistická
samota Šternberk na východě katastru
Hch-6
urbanistická
hřbitov v jižní části sídla a okolí se vzrostlými stromy
PŘÍRODNÍ Hch-7
alej z Chrášťan do Doubravky
Hch-8
měkký přechod sídla a plužiny v podobě sadů a liniové zeleně po okrajích sídla
Hch-9
izolační zeleň u areálu zemědělské výroby
Hch-10
zpustlá cesta z Chrášťan ke Štenberskému rybníku s liniovou zelení
Hch-11
remíz jižně od Chrášťan
CIVILIZAČNÍ Hch-12
podnik Richmont – strojírenská a elektronická výroba
Popis ve výkresu
Dokumentace řešící problém
Popis problému
Pch-1
Nelze řešit v ÚP
Chátrající budova na návsi ohrožující chodce
Pch-2
V ÚP vyřešeno
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV
Pch-3
ÚP, KPÚ
Absence krajinné zeleně
Pch-4
ÚS
Nevzhledné budovy II. poloviny 20. století ohraničující současný návesní prostor
Pch-5
V ÚP vyřešeno
Chátrající vojenské letecké zařízení Chrášťany
Pch-6
Středem obce prochází hlavní tah frekventované silnice II/105
Zch-1
z ÚP
Záměr vybudování ČOV
Záměry ze ZÚR: V15 - skupinový vodovod Bernartice Ep/A - VTL plynovod Hvožďany – Chrášťany, územní rezerva pro rozšíření vysokotlakého plynovodu a nová regulační stanice na území obce Chrášťany
I. Aktualizace ZÚR: V15 Skupinový vodovod Bernartice Ep/A - VTL plynovod Hvožďany – Chrášťany, územní rezerva pro rozšíření vysokotlakého plynovodu a nová regulační stanice na území obce Chrášťany
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Koloměřice se historicky vyvinula kolem údolní nivy Koloměřického potoka. Byla tvořena několika shluky dvorců, které byly volně loženy do údolního reliéfu. Sídlo vyloženě nemá návesní prostor, ten se v průběhu století zformoval při silnici II/105 v místě, kde křižuje Koloměřický potok. Sídlo se během 20. století zahustilo další výstavbou a pokračovalo v nové ose podél komunikace II/105. V jižní části sídla v té době přibil i areál zemědělské výroby. Významným prvkem sídlení zeleně jsou porosty v údolnici Koloměřického potoka. Krajina je ovlivňována několika drobnými toky, jenž nejvýznamnější je Koloměřický potok a Bilinský potok. Na ně se váží porosty krajinné zeleně, které tak tvoří ekologicky stabilní část v katastru Koloměřice. Celá východní část katastrálního území je ovlivňována lesním komplexem na Dubovém vrchu. V zemědělské krajině byla zachována základní cestní síť. Dříve traťová plužina je v současnosti scelena do větších bloků orné půdy, pouze severně od sídla je ještě patrné drobné dělení záhumenicového prostoru.
KULTURNÍ Hkl-1
historická
NKP mohylník V Kopcích
Hkl-2
historická
NKP mohylník Les Holubice
Hkl-3
architekt.
Hkl-4
urbanistická
Hkl-5
urbanistická
prostor kolem kapličky sv. Barbory se vzrostlou zelení
Hkl-6
urbanistická
samoty Doliny v jižní části katastru
výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého v centrální části sídla u mostku přes Koloměřický potok veřejný prostor podél Koloměřického potoka s požární nádrží, autobusovou zastávkou a hasičskou zbrojnicí
PŘÍRODNÍ Hkl-7
VKP ze zákona
údolní niva Koloměřického potoka
Hkl-8
VKP ze zákona
údolní niva Bilinského potoka
Hkl-9
Popis ve výkresu
remíz jihozápadně od areálu zemědělské výroby
Dokumentace řešící problém
Popis problému
Pkl-1
V ÚP vyřešeno
Absence izolační zeleně u zemědělského areálu
Pkl-2
V ÚP vyřešeno
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV
Pkl-3
KPÚ, ÚP
Stok z louky v zimním období způsobuje náledí na silnici
Pkl-4
Středem obce prochází hlavní tah frekventované silnice II/105
není
Záměry ze ZÚR: není
I. Aktualizace ZÚR: není
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Pašovice jsou malá osada na pravém břehu Vltavy původně profitující z obchodní vodní cesty po Vltavě do hl. města Prahy. Sídlo je návesního typu s malou návsí s kapličkou v centrálním prostoru. Objemy staveb jsou poměrně velké vhledem ke složitější morfologii svažujícího se pravého břehu Vltavy. Historický urbanismus sídla byl zachován i přes obě stavební revoluce v 1. pol 19. století a 2. pol. 20. století a sídlo má stále klidný venkovský charakter. Krajina v okolí Pašovic je ovlivňována řekou Vltavou. Na ní navazují břehové porosty Vltavy a porostlé údolnice drobných vodních toků Pašovického potoka a Burdova potoka. V jižní části katastru je větší lesní komplex, který se severně zařezává do otevřené zemědělské krajiny. Dříve traťová plužina je v současnosti rozčleněna do několika menších bloků orné půdy, pastvin a luk, které jsou lemovány liniovou zelení. Cestní síť je z části zachována.
KULTURNÍ Hpa-1
historická
NKP mohylník v severní části katastrálního území
Hpa-2
urbanistická
centrální prostor s kapličkou a vzrostlými stromy a parterem venkovských usedlostí
Hpa-3
urbanistická
samota čp. 25
PŘÍRODNÍ Hpa-4
VKP ze zákona
řeka Vltava
Hpa-5
VKP ze zákona
údolní niva Burdova potoka
Hpa-6
VKP ze zákona
údolní niva Pašovického potoka
Popis ve výkresu
Dokumentace řešící problém
Popis problému
Ppa-1
ÚP
Nevyužívaný zemědělský areál
Ppa-2
Nelze řešit v ÚPD
Katastrální území Pašovice je bez přímé vazby na centrální část a je poměrně daleko od Chrášťan – obec Hosty je pro občany dostupnější
Ppa-3
Nelze řešit v ÚPD
Výrazné zalesnění svahů nad Vltavou invazní rostlinou – akátem bílým
Ppa-4
ÚP
Absence izolační zeleně u skládky komunálního odpadu
Ppa-5
ÚP
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV, není navržena v ÚP
není
Záměry ze ZÚR: D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad Vltavou NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC780 - Nový Dvůr
I. Aktualizace ZÚR:
VODOVOD
KANALIZACE
ČOV
PLYNOFIKACE
ŠKOLA
ŠKOLKA
POŠTA
KNIHOVNA
OBCHOD
LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ
DĚTSKÉ HŘIŠTĚ
VÍCEÚČELOVÉ HŘIŠTĚ
KOUPALIŠTĚ
HŘBITOV
STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ
SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ
LOŽISKO NEROST. SUROVIN
ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ
ZRANITELNÁ OBLAST
CHOPAV
MZCHÚ, NATURA, PŘÍRODNÍ PARK
I. TŘÍDA OCHRANY ZPF
+
+
I
I
+
+
+
+
+
I
+
I
+
+
+
I
+
I
+
+
I
+
D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad Vltavou (změna ve vymezení) NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC780 - Nový Dvůr (změna ve vymezení)
SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE
přítomnost občanské vybavenosti v obslužné obci Chrášťrany dostatek pracovních příležitostí v obci a dobré dopravní napojení na větší města dobrá sociální soudržnost obyvatel a aktivity pro mladé klidné bydlení ve venkovském prostředí
přemostění Vltavy vybudování kvalitního rekreačního zázemí ve vazbě na řeku Lužnici a Vltavu využívající přírodní charakter území vybudování ČOV realizace KPÚ zpřístupnit turisticky pravý břeh Vltavy
správní území obce netvoří souvislý celek z katastrálních území velké bloky orné půdy bez krajinné zeleně zvyšující ekologickou stabilitu krajiny chybějící cestní síť v krajině malé zastoupení lesních pozemků malý podíl vodních ploch velký podíl rekreačních objektů k celkovému počtu staveb nízká míra podnikatelské aktivity
otevření dobývacího prostoru na ložiscích nerostů nebo vymezení ložisek nových ohrožení srážkovými vodami, splachy z polí při přívalových deštích
