Obec Temelín se nachází cca 6 km jihozápadně od Týna nad Vltavou při silnici II/141. Správní území obce se skládá z 10 katastrů: Březí u Týna n/Vlt., Kočín, Knín, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Temelín, Temelínec, Sedlec u Temelína, Zvěrkovice u Týna nad Vltavou. Z HISTORIE • první písemná zmínka se datuje k roku 1381; • pro odlišení od blízké vsi Temelínec, původně nazývané Malý Temelín (zanikla při výstavbě elektrárny), se název obce objevoval také v podobě Velký Temelín; • od svého počátku byla osada Temelín drobným vladyckým zbožím, část náležela k majetku tvrze ve Vlhlavech; • v roce 1482 prodali tehdejší majitelé Vlhlav, vladykové z Chlumu, Temelín Petru Kořenskému z Terešova. Kořenští vybudovali tvrz v Neznašově, Temelín připadl neznašovskému panství, jehož součástí byl až do poloviny 19. století; • v roce 1980 byla vládou Československa schválena výstavba jaderné elektrárny Temelín. LAND USE [ha]
SOUČASNOST Březí u Týna n/Vlt., Kočín, Knín, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Temelín, Temelínec, Sedlec u Temelína, Zvěrkovice u Týna nad Vltavou
katastrální území
výměra
499,5 117 53,5 2224,5
5040
[ha]
počet obyvatel
1592
881
[k 31.12.2015]
průměrný věk
41,3
[k 31.12.2015]
nadmořská výška
478 orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní
443
[m n. m.]
Územní plán Temelín 11.12.2010 Změna č. 1 21.05.2013 Změna č. 2 07.01.2014 Změna č. 3 24.06.2016
platný územní plán [datum nabytí účinnosti]
stav pozemkových úprav
76
nezahájeny
VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE
2014
2012
2010
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
1978
1976
1974
1972
1 050 1 000 950 900 850 800 750 700 650 600
I. TŘÍDA OCHRANY ZPF
I
MZCHÚ, NATURA, PŘÍRODNÍ PARK
I
CHOPAV
HŘBITOV +
I
KOUPALIŠTĚ I
ZRANITELNÁ OBLAST
VÍCEÚČELOVÉ HŘIŠTĚ
+
+
DĚTSKÉ HŘIŠTĚ +
ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ
LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ
+
I
OBCHOD +
LOŽISKO NEROST. SUROVIN
KNIHOVNA +
I
POŠTA +
SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ
ŠKOLKA +
I
ŠKOLA +
STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ
PLYNOFIKACE +
+
ČOV
KANALIZACE +
+
VODOVOD +
VYHODNOCENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy
celková rozloha
využito
[m2]
[m2]
počet staveb
plochy bydlení
378 383
7 362
0
plochy občanského vybavení
119 788
0
0
3 067
6 536
0
1 304 637
9 021
0
plochy rekreace plochy výroby
V některých bývalých sídlech – Březí u Týna n. Vlt. a Podhájí je evidováno mnoho zaniklých stavebních objektů. Stavební úřad by měl z vlastního podnětu tyto stavby vymazat z RUIAN.
SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE
•
• •
nadace ČEZ financující projekty veřejné vybavenosti v obci dostatek pracovních příležitostí v obci a dobré dopravní napojení na větší města veškerá veřejná vybavenost v obci s nabídkou služeb fungující areály zemědělské výroby neustálý zájem o výstavbu rodinných domů v obci a s tím spojený nárůst počtu obyvatel stabilizace počtu trvale žijících obyvatel vysoká míra podnikatelské aktivity
• •
vybudování ČOV v místních částech realizace KPÚ
• • • •
• • • • •
•
negativní dominanta a krajinná bariéra jaderná elektrárna Temelín velké bloky orné půdy bez krajinné zeleně naddimenzované rozvojové plochy malý podíl vodních ploch půdy ZPF v nižších třídách ochrany
teroristický útok na jadernou elektrárnu Temelín
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín, která začala v roce 1985, byla obec Březí zbourána. V současnosti je severní část katastru zalesněna. Jižní část opanuje zemědělský půdní fond.
KULTURNÍ Hbr-1
historická
NKP mohylové pohřebiště západně od hájovny U Pištory
Hbr-2
historická
NKP mohylové pohřebiště Velký les
Hbr-3
architekt.
kapličky na východě JE Temelín severně od silnice na Litoradlice
Hbr-4
architekt.
kaplička na východě JE Temelín jižně od silnice na Litoradlice
PŘÍRODNÍ Hbr-5
VKP ze zákona
Hůrecký rybník
Zbr-1
z ÚP
doplnění prvků ÚSES jihovýchodně od sídla
Záměry ze ZÚR: Ee33 - VVN 400kV Kočín – Mírovka Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín – Hartmanice Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí NBK 60 – nadregionální biokoridor Štěchovice – Hlubocká obora (Et1 – dálkový horkovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice – zasahuje pouze okrajově, navíc v místech, kde je silnice II/105) – je tedy možné záměr zpřesnit tak, že nebude do tohoto katastrálního území zasahovat
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Sídlo Kočín je klasický příklad návesního typu vesnice s velkými zemědělskými usedlostmi rozestavěnými kolem pravidelného návesního prostoru. Mladší výstavba v průběhu 19. a 20. století je v obci situována východně od centrálního prostoru. Obec si dochovala svou historickou strukturu, která je patrná ještě ze snímkování z roku 1952. Na jihu obce byl v 2. pol. 20 století vystavěn areál zemědělské výroby. Krajinná matrice je pole. Dřívější traťová plužina a cestní síť se nedochovala. V katastru je velice málo krajinné zeleně. Ta je tvořena jen několika malými remízky v jižní části katastru a v severní části katastru v návaznosti na drobný vodní tok s malou vodní nádrží.
KULTURNÍ Hkc-1
architekt.
Hkc-2
architekt.
zděná boží muka severovýchodně od transformovny Kočín
urbanistická
rozlehlý návesní prostor s rybníčkem, kapličkou, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí
Hkc-3
PŘÍRODNÍ
NKP venkovská usedlost čp. 13
Hkc-4
remízky jihozápadně od Kočína
Hkc-5
břehové porosty kolem Dvorčického potoka
Hkc-6
VKP ze zákona
rybník Dvorčice
Zkc-1
z ÚP
doplnění prvků ÚSES jihovýchodně od sídla
Záměry ze ZÚR: Et1 - Dálkový horkovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice Ee35 - Rozšíření stávající rozvodny Kočín Ee33 - VVN 400kV Kočín – Mírovka Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín – Hartmanice Ee32 - ZVN 400kV a VVN 110kV ETE – Kočín - záměr vyvedení výkonu z 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí Ee37 – záměr vedení ZVN 400 kV z rozvodny Kovčín do rozvodny Dasné
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín, která začala v roce 1985, byla obec Knín zbourána. Pouze v západní části se nachází tvrz Býšov. Býšovská tvrz patří k jedné z nejlépe dochovaných drobných šlechtických staveb Vltavotýnska. Díky jejímu dlouhodobému využívání pro zemědělské účely nedošlo k téměř žádným stavebním úpravám, ani k její větší devastaci. V současnosti západní část katastru náleží zemědělskému půdnímu fondu a východní část je zalesněna.
KULTURNÍ Hkn-1
historická
NKP mohylové pohřebiště U remízu – V hrobech – Za hroby
Hkn-2
historická
NKP mohylové pohřebiště Na hrobcích – V hrobcích
Hkn-3
architekt.
tvrz Býšov
Hkn-4
historická
zaniklá ves Knín
Hkn-5
architekt.
kaplička na jihozápadě zaniklé vsi Knín
PŘÍRODNÍ Hkn-6 Hkn-7
VKP ze zákona VKP ze zákona
Hkn-8
Zkn-1
kaskáda rybníků severně nad tvrzí Býšov Libívský rybník členité lesní porosty v jižní a jihovýchodní části katastru
z ÚP
doplnění prvků ÚSES
Záměry ze ZÚR: Et1 - Dálkový horkovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice Ee33 - VVN 400kV Kočín – Mírovka Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín – Hartmanice Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín, která začala v roce 1985, byla obec Křtěnov zbourána. Na celém katastrálním území se rozkládá zařízení jaderné elektrárny Temelín.
KULTURNÍ Hkt-1
architekt.
NKP kostel sv. Prokopa se hřbitovem
Hkt-2
historická
NKP mohylové pohřebiště Les Hroby
Hkt-3
architekt.
zámek Vysoký hrádek
CIVILIZAČNÍ Hkt-4
Zkt-1
jaderná elektrárna Temelín
z ÚP
doplnění prvků ÚSES
Záměry ze ZÚR: D31/1 - jižní obchvat Temelína Et1 - Dálkový horkovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice Ee32 - ZVN 400kV a VVN 110kV ETE – Kočín - záměr vyvedení výkonu z 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Lhota pod Horami je malé shlukové sídlo složené z dvorcových usedlostí, uprostřed s malou návsí. Jižní část se vyznačuje hmotami uzavřených zemědělských usedlostí. Severní část sídla pak skýtá menší chalupy z druhé pol. 19. století a z průběhu 20. století. Ve východní části bylo v posledních letech vybudováno víceúčelové hřiště s fotbalovým areálem a zázemím v blízkém restauračním zařízením. Lhota pod Horami má velice tvrdý přechod sídla a plužiny, jelikož je zde velice málo sídelní zeleně po okrajích zastavěného území. Krajina v okolí je intenzivně zemědělsky využívána. Severní část katastru je ovlivňována sousedním lesním komplexem. Krajinou matricí je pole. Dříve traťová plužina je již nečitelná, ztratila se i cestní síť v krajině.
KULTURNÍ Hlh-1
architekt.
NKP venkovská usedlost při čp. 4
Hlh-2
urbanistická
centrální prostor s kapličkou, požární nádrží a vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí
Hlh-3
urbanistická
veřejný prostor s pomníkem padlých a ostrůvky zeleně
Hlh-4
urbanistická
samota čp. 19 v severní části katastru
PŘÍRODNÍ Hlh-5
VKP registrovaný
Dolní Lhotský rybník
Hlh-6
remíz severně od obce fungující jako izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby
Hlh-7
alej podél cesty ze Lhoty pod Horami do Sedlece
CIVILIZAČNÍ Hlh-8
víceúčelové sportoviště se zázemím
Hlh-9
fungující areál zemědělské výroby severně od sídla
Zlh-1
z ÚP
Vybudování ČOV
Záměry ze ZÚR: není
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Litoradlice je malá obec semknutá kolem oválné návsi. Je tvořena menšími venkovskými usedlostmi a sídlo se zvolna rozvíjí východním směrem, kde při silnici směrem k Vltavě vyrostlo v průběhu 20. století několik menších staveb, a v začátku 21. století víceúčelové hřiště. Obec byla ušetřena výstavby areálu zemědělské výroby, které se hojně v kraji stavěly v 2. pol. 20. století. Sídlo je poměrně dobře dochováno bez další rušivé výstavby, která byla v českých sídlech nejintenzivnější v polovině 19. století a v 2. pol. 20. století. Krajina v okolí měla dříve traťovou plužinu s hustou cestní sítí, která se v průběhu 2. pol. 20. století ztratila pod sceleným zemědělským půdním fondem. Krajinný prostor kolem sídla je lemován členitým ekotonem lesních pozemků. Lesní plochy zasahují až na levé břehy řeky Vltavy, která je na pomezí katastru Litoradlice a Žimutice.
KULTURNÍ Hli-1
historická
NKP hraniční kámen schwarzenberský mezník
Hli-2
historická
NKP mohylové pohřebiště Janochův vrch
Hli-3
historická
NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Na vlčici
Hli-4
historická
NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Schořová I
Hli-5
historická
NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Na hrobech
Hli-6
historická
NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Schořová II
Hli-7
historická
NKP hradiště Na hradu
Hli-8
urbanistická
centrální prostor s kapličkou, vrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí
Hli-9
urbanistická
veřejný prostor kolem návesního rybníčku se vzrostlou zelení
PŘÍRODNÍ Hli-10 Hli-11
není
památný strom
Lípa v Litoradlicích členitý ekoton lesa
Záměry ze ZÚR: D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad Vltavou Ee33 - VVN 400kV Kočín – Mírovka Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín – Hartmanice Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora (biokoridor má dvě ramena) RBC763 – Janoch RBC4027 - Velký les
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Obec Sedlec je malá ves ulicového typu složená s podlouhlých dvorcových usedlostí s rybníčkem v centrálním prostoru sídla. Obec nemá návesní prostor, usedlosti jsou rozloženy podél komunikace. Vesnice si zachovala svůj historický ráz téměř nezměněný přes obě hlavní vývojové období v pol. 19. století i 2. pol. 20. století. V obci chybí zemědělský areál a vesnice si zachovala svůj klidný venkovský charakter. Obec má velice chudý systém sídlení zeleně. Krajina v okolí se vyznačuje velkými bloky orné půdy, které překryly dříve traťovou plužinu a krajinou cestní síť. V katastru téměř chybí krajinná zeleň. Ta se vyskytuje pouze v návaznosti na břehové partie rybníků v jižní části katastru.
KULTURNÍ Hse-1
urbanistická
centrální prostor s kapličkou a vzrostlou zelení
Hse-2
urbanistická
veřejný prostor kolem návesního rybníčku s břehovými porosty
Hse-3
architekt.
objekt čp. 19 občanské vybavenosti zahrnující obecní úřad a hospodu v návesním prostoru
PŘÍRODNÍ Hse-4
VKP ze zákona
Hse-5
rybník Cihelna s břehovými porosty remízek v severní části katastru
není
Záměry ze ZÚR: není
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Obec Temelín je návesní forma vesnice. Z map stabilního katastru z roku 1828 je patrné, že byla složena z menších usedlostí dvorcového typu s velkým návesním prostorem, který byl zahuštěn stavbami pro veřejné užívání. V průběhu 20. století se vesnice rozvinula severním směrem k nově vybudované železniční trati. Návesní rybník v západní části sídla se zachoval až do současnosti. Obec Temelín doznala největšího rozvoje až v závěru 20. století při dostavbě JE Temelín. Sídlo bylo v severní části obohaceno o výrobní areál v návaznosti na železniční trať a v jihovýchodní menší areál zemědělské výroby. Největšího rozkvětu se obec dočkala až v posledních několika letech, kdy z fondů nadace ČEZ byly upraveny veřejné prostory a dobudována veřejná vybavenost v obci.
Krajina v okolí měla v minulosti traťovou plužinu s poměrně hustou cestní sítí. Ta je v současné době zcelena do bloků orné půdy, avšak cestní síť se z části zachovala. Plochy orné půdy jsou střídány enklávami trvalých travních porostů. Na severní část katastru navazuje velký komplex lesních pozemků. Krajinná zeleň je nevyvinutá a vyskytuje se zejména ve vazbě na vodní plochy v katastru.
KULTURNÍ Hte-1
architekt.
NKP chalupa čp. 28
Hte-2
urbanistická
veřejný prostor s kapličkou, parterem veřejných budov a vzrostou zelení na východě sídla
Hte-3
urbanistická
rozlehlý veřejný prostor s vodním prvkem, pomníkem padlých a parkovou úpavou
Hte-4
urbanistická
veřejný prostor kolem Panského rybníka se vzrostlou zelení
PŘÍRODNÍ Hte-5
VKP ze zákona
Zelený rybník s břehovými porosty
Hte-6
izolační zeleň kolem železniční tratě na severu sídla
Hte-7
členité lesní pozemky s enklávami TTP na severu katastru
CIVILIZAČNÍ Hte-8
Zte-1
meteorologická stanice na severu obce
z ÚP
Vybudování ČOV
Záměry ze ZÚR: D31/1 - jižní obchvat Temelína D40/3 – jihozápadní obchvat Temelína D40/2 – homogenizace silnice II/138 v úseku Albrechtice nad Vltavou – Všeteč – Temelín NBK176 – nadregionální biokoridor – Dědovické stráně – K60
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín, která začala v roce 1985, byla obec Temelínec zbourána. Krajinou matricí v katastru je orná půda. Krajinná zeleň je zastoupena pouze menšími remízky v severní a jižní části katastru.
PŘÍRODNÍ Htm-1
VKP ze zákona
rybník na Temelínském potoce
Htm-2
remíz v severní části katastru
Htm-3
členité remízky na jihu katastru
není
Záměry ze ZÚR: Ee32 - ZVN 400kV a VVN 110kV ETE – Kočín - záměr vyvedení výkonu z 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín.
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Obec Zvěrkovice jako malá shluková ves se zastavěným návesním prostorem tvoří jedno ze sídel správního území obce Temelín, jež nebylo mnoho pozměněno výstavbou v průběhu 19. a 20. století. Sídlo je složeno z dvorcových usedlostí větších měřítek, které neprošly zásadními stavebními úpravami, a tak si vesnice zachovala svůj venkovský charakter. Pouze v západní části došlo v průběhu 20. století k výstavbě menšího zemědělského areálu. Na sever od Zvěrkovic leží malá osada Záluží, skládající se z několika menších dvorců. Krajina v okolí Zvěrkovic je intenzivně zemědělsky využívána. Dříve traťová plužina je scelena do velkých bloků orné půdy, jež pohltily i doplňkovou cestní síť. V katastru se nachází velmi málo krajinné zeleně.
KULTURNÍ Hzv-1
urbanistická
centrální veřejný prostor s kapličkou, ostrůvky zeleně a parterem venkovských usedlostí ve Zvěrkovicích
Hzv-2
urbanistická
veřejný prostor kolem rybníčku v jižní části sídla Zvěrkovice
Hzv-3
architekt.
výklenková kaplička při silnici II/141 v Záluží
Hzv-4
urbanistická
veřejný prostor s rybníčkem a vzrostlou zelení v severní části Záluží
PŘÍRODNÍ Hzv-5
remíz podél levostranného přítoku Palečkova potoka
Hzv-6
izolační zeleň mezi silnicí II/105 a sídlem Zvěrkovice
Hzv-7
remíz v jihozápadní části katastru
CIVILIZAČNÍ Hzv-8
víceúčelové sportoviště
není
Záměry ze ZÚR: NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora
PROBLÉMY k.ú Březí u Týna nad Vltavou PROBLÉMY Pbr-1
Chátrající budova v bývalé vsi Podhájí - v V ÚP řešeno ÚP navrženo jako nezastavěné území, budova spadne bez náhrady
k.ú. Kočín PROBLÉMY Pkc-1
ÚAP/ÚP
chybí zákonná ochrana sídla - nová výstavba a změny staveb mohou nevratně narušit historický urbanismus sídla
prověřit možnost doplnění dat UAP o historické jádro/urbanistický kompoziční prvek - v textové části ÚP prověřit možnost ochrany urbanistické hodnoty
Pkc-2
ÚP
Naddimenzovaná zastavitelná plocha pro fotovoltaické elektrárny na exponovaném místě - velká plocha navržená pro FVE v místech, kde je rozhled na Blanský les
Pkc-3
ÚP
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální prověřit možnost vymezení ČOV ČOV-ČOV není navržena v ÚP ani v PRVKÚK
prověřit nutnost vymezení této plochy
k.ú. Knín PROBLÉMY Pkn-1
ÚP
Naddimenzované plochy pro průmysl v blízkosti tvrze Býšov (turistický cíl)
Pkn-2
ÚP jiné obce
Nenávaznost LBK Coufalka na LBK v ÚPD Olešník - v případě Olešníka se jedná o ÚSES vymezený ve změně č. 2 ÚPNSÚ v měřítku 1:25 000, změnu vymezení ÚSES je vhodné prověřit při změně ÚPD Olešníku
Pkn-3
Nelze řešit v ÚP
Absence napojení atraktivního cíle (tvrz Býšov) na turistickou dálkovou trasu Týn n. V. – Č. Budějovice - lze provést bez doplňování cestní sítě
prověřit možnost redukce plochy výroby
k.ú. Křtěnov PROBLÉMY Pkt-1
Nelze řešit Negativní stavební dominanta JETE - stavba má takové v ÚPD rozměry, že pořád bude dominantou.
k.ú. Lhota pod Horami PROBLÉMY Plh-1
V ÚP vyřešeno
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV - ČOV v ÚP navržena
Plh-2
V ÚP vyřešeno
Chátrající zemědělský areál na jihu sídla - v ÚP navrženo jako plocha přestavby
Plh-3
Nelze řešit Nevzhledné umístění kontejnerů na komunální a tříděný odpad na v ÚP návsi - ideálně oddělit nějakou zídkou
Plh-4
Cyklogene Absence propojení cyklotras Temelínska s Píseckými horami rel
k.ú. Litoradlice PROBLÉMY Pli-1
ÚP
ÚP neodpovídá aktuálnímu stavu území – chybí plochy rekreace U Boučků
prověřit legálnost těchto ploch (stavební úřad), prověřit možné dokreslení stavu do ÚP
Pli-2
ÚP
Polovina plochy LBC15a je vymezena přes oplocené území hydroelektrárny Hněvkovice
prověřit vymezení LBC tak, aby nezasahovalo do oploceného areálu a splňovalo minimální rozlohu LBC
Pli-3
ÚP
Zastavitelná plocha pro fotovoltaiku v přírodním prostředí - po aktualizaci ZUR je plocha součástí ploch vhodných pro výstavbu FVE, nicméně se jedná prověřit vhodnost vymezení plochy pro Fve blízké okolí Vltavy, lokalitu kudy prochází dálková turistická stezka a plocha sprotovně rekreační
Pli-4
ÚP
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV ČOV není navržena v ÚP ani v PRVKÚK
prověřit možnost vymezení plochy pro ČOV
k.ú. Sedlec u Temelína PROBLÉMY Nelze Pse-1 řešit v ÚP
Zhoršená kvalita vody v návesním rybníce – vodní květ
Cyklog Pse-2 enerel
Nevhodně vedená cyklotrasa 1078 po silnici II/141 s možností alternativní trasy po silnici nižší třídy - cyklotrasa by mohla vést ze Sedlce na Lhotu pod Horami a pak na Temelín
Pse-3 ÚP
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV - ČOV není navržena v ÚP, v PRVKÚK navrženo likvidování odpadních vod z jímek na nejbližší ČOV
prověřit možnost vymezení ČOV
k.ú. Temelín PROBLÉMY Pte-1 ÚP
Naddimenzované rozvojové plochy
Pte-2 ÚP
Plochy pro fotovoltaickou elektrárnu – vzhledem k omezení dotování FVE to není již aktuální záměr
Pte-3
Již vyřešeno
Křižovatka s velkým počtem dopravních nehod - v ÚP i ZUR navržen obchvat
Pte-4
V ÚP již vyřešeno
Soukromá skládka u osady Shon - v ÚP plocha vymezena jako smíšeně obytná
Pte-5 ÚP
Nesoulad ÚP se ZUR – chybí NBK 176
prověřit možnost redukce rozvojových ploch prověřit možnost jiného funkčního využití
převzít ÚSES se ZUR, prověřit jeho zpřesnění
k.ú. Temelínec – nebyl identifikován problém k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou PROBLÉMY Pzv-1 ÚP Pzv-2 ÚP Pzv-3 ÚP, KPÚ
Naddimenzované rozvojové plochy v části Záluží - zastavitelné plochy naruší charakter vesnice Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV - ČOV není v ÚP navržena Velké půdní celky bez krajinné zeleně
prověřit možnost redukce zastavitelných ploch prověřit možnost vymezení ČOV prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení
