Karviná - Ráj

S T A N O V Y Stavebního bytového družstva DRUBYD Ciolkovského 625/54 734 01 Karviná - Ráj

Obsah : Část Část Část Část Část Část Část Část Část Část Část Část Část Část

I. II. III. IV.

Základní ustanovení Činnost družstva Členství v družstvu Dispozice s členskými právy a povinnostmi V. Přidělování bytů a nebytových prostor VI. Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) VII. Zánik členství a majetkové vypořádání VIII. Orgány družstva IX. Předseda družstva X. Působnost a zastupování družstva ve společenství vlastníků jednotek XI. Hospodaření družstva XII. Zrušení, změna právní formy, likvidace a zánik družstva XIII. Společná ustanovení XIV. Přechodná a závěrečná ustanovení

Část I. 1

čl.1-2 čl.3 čl.4-20 čl.21-26 čl.27-31 čl.32-53 čl.54-61 čl.62-90 čl.91-93 čl.94 čl.95-103 čl.104-109 čl.110-113 čl.114-116

Základní ustanovení Čl. l Firma přijala název Stavební bytové družstvo DRUBYD se sídlem v Karviné - Ráji, Ciolkovského 625/54, IČ: 000 52 159. Je zapsána v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Ostravě, odd. Dr XXII, vložka 239.

Čl. 2 l) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, jehož hlavním posláním je opatřovat si společnou činností a společnými prostředky byty a nebytové prostory, hospodařit s nimi a tak se podílet na uspokojování potřeb svých členů a tím i obecného zájmu. 2) Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem.

Část II. Činnost družstva Čl. 3 1) Činnost družstva je založena na družstevním vlastnictví domů, bytů, objektů s nebytovými prostorami (garáže), na správě a udržování tohoto i ostatního majetku družstva a dále na udržování provozu bytů a nebytových prostorů v objektech, které jsou ve správě družstva bez ohledu na majetkové vlastnictví. 2)

Předmětem činnosti družstva je zejména: a) činnost za účelem zajišťování potřeb svých členů, spočívající především v: - organizování přípravy a provádění, popř. zabezpečování výstavby bytů a nebytových prostor, - provádění, popř. zajišťování správy, údržby, oprav, modernizací a rekonstrukcí bytových a nebytových objektů, - zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor, - přidělování bytů a nebytových prostor a uzavírání příslušných smluv, b) činnosti za účelem podnikání spočívající především v: - provádění, popř. zajišťování správy, údržby, oprav, modernizací a rekonstrukcí bytů a nebytových prostor, popř. bytových a nebytových objektů ve vlastnictví jiných osob, - zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor ve vlastnictví jiných osob, - vykonávání i dalších činností schválených představenstvem, pokud si k jejich vykonávání družstvo opatří příslušná oprávnění: * výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona * činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

2

3) Pokud by majetková účast družstva v jiném subjektu měla přesáhnout 100.000,-- Kč, podléhá tato účast schválení shromáždění delegátů.

Část III. Členství v družstvu Čl. 4 Vznik členství 1) Za člena družstva může být přijata zletilá osoba ze státu Evropské unie. Toto ustanovení se použije, nestanoví-li závazné předpisy práva evropských společenství jinak. Nezletilá osoba se může stát členem družstva z důvodu dědění nebo v případech uvedených v čl. 21 a čl. 24. 2) Osoba jiného státu se může stát členem družstva v případech uvedených v čl. 60, převodem členských práv a povinností na druhého manžela za trvání manželství nebo převodem členských práv a povinností na býv. druhého manžela po rozvodu manželství. 3) Za člena družstva nemusí být přijata osoba, družstvu zaniklo již dříve vyloučením podle čl. 58.

jemuž

členství

v

Čl. 5 l) Členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení zápisného ve výši 3OO,-- Kč a základního členského vkladu ve výši 5OO,-- Kč. Zápisné netvoří součást základního členského vkladu a jeli žádosti vyhověno, je nevratné. 2) Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na první schůzi v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu doručena. Toto rozhodnutí musí být členu doručeno doporučeným dopisem. Zamítavé rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění a poučení o právu podat odvolání. 3) Družstvo vrátí zápisné a základní členský vklad uchazeči o členství, kterého nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena družstva.

Čl. 6 1) Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě jména, bydliště, rodné číslo fyzické osoby jako i výše jejího základního členského vkladu, výše členského podílu, který splatila a popř. další rozhodné skutečnosti. 2) Bez zbytečného odkladu se do seznamu vyznačí evidovaných skutečností, o nichž se družstvo dozví.

všechny

změny

3) Představenstvo umožní každému, kdo prokáže právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat o vydání potvrzení o svém členství a obsahu zápisu v seznamu. V otázkách nakládání s osobními údaji členů družstva se družstvo řídí zák. č. 101/2000

3

Sb., o ochraně osobních pozdějších předpisů.

údajů

a

o

změně

některých

zákonů,

ve

znění

Čl. 7 Společné členství manželů l) Vznikne - li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu i společné členství manželů v družstvu. 2) Právo společného nájmu družstevního bytu manželi i společné členství manželů v družstvu vznikne také v případě převodu členství na jednoho z manželů podle čl. 9. 3) Společné členství manželů podle odst. l) a 2) nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. 4) Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Manželé jako společní členové mají jeden hlas. 5) Vznikne-li právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu některému z manželů před uzavřením manželství nebo stal-li se před uzavřením manželství některý z manželů nájemcem družstevního bytu, vzniká uzavřením manželství právo společného nájmu bytu se všemi povinnostmi, společné členství manželů však nevznikne.

Čl. 8 l) Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné. 2) Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném bytovém družstvu.

Čl. 9

Přechod a převod členství l) Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský podíl. Členem družstva z titulu dědění se může stát i fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt. Pokud na základě rozhodnutí soudu je více dědiců, uzavře družstvo nájemní smlouvu k bytu nebo nebytovému prostoru pouze s jedním dědicem určeným dodatečnou dohodou dědiců nebo dodatečným rozhodnutím soudu. 2) Člen může převést svá práva a povinnosti spojené s družstvu na fyzickou osobu, která splňuje podmínky dle čl. 4.

členstvím

v

3) Členství v družstvu přechází i dnem vzniku nájmu družstevního bytu na základě dohody o výměně družstevního bytu. 4) Členství přechází i jiným způsobem stanoveným zákonem (např. § 707 odst. 1,2 obč. zák.).

4

Čl. 10 Splynutí členství l) Jestliže člen získá v témž družstvu další členství, např. z důvodu dědění, převodem členských práv a povinností, sloučením družstev a převodem části majetku, vyzve družstvo člena, aby provedl některou z dispozic s členstvím podle čl. 21 a 22. Jestliže člen nevykoná tuto dispozici do tří měsíců od výzvy družstva, splyne takto získané členství s členstvím původním v členství jediné. 2) Z důvodů uvedených v odst. l) splynou navzájem i společná členství manželů. Vznikem společného členství manželů nesplyne samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich společné členství. 3) Při splynutí členství podle odst. l) a 2) platí délka nejstaršího členství. Členská práva a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členovi zachovány.

Čl. l1 Přeměna členství K přeměně členství dochází v těchto případech: a) společné členství manželů se mění na samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo na samostatné členství každého z nich v případě uvedeném v čl. 60 , b) samostatné členství zůstavitele se v případě uvedeném v čl. 57 odst. 2) mění na samostatné členství každého z dědiců jednotlivých členských podílů zůstavitele, c) samostatné členství jednoho z manželů, společných nájemců družstevního bytu, se výměnou družstevního bytu mění na společné členství manželů, d) samostatné členství nájemce družstevního bytu se převodem členských práv a povinností na jednoho z manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů.

Čl. l2 Rozdělení členství K rozdělení členství dochází v případech rozdělení družstva, vyčleněním části družstva nebo převodu části jeho majetku, jestliže člen nebo manželé - společní členové budou po jeho uskutečnění užívat nadále byt v jiném družstvu, než nebytový prostor.

Čl. l3 Členská práva a povinnosti Člen družstva má právo zejména: a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce na jednání a rozhodování členské schůze samosprávy a nebo prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů, b)

být volen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům a při splnění podmínek dle čl. 63 stanov, c) účastnit se veškeré družstevní činnosti a používat výhod, které

5

družstvo svým členům poskytuje, d) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi týkajícími se činnosti družstva k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřízení informován, e) na uzavření nájemní smlouvy ke konkrétně určenému bytu (nebytovému prostoru), splatí-li členský podíl na výzvu vedení družstva, ve lhůtě jím stanovené, dále na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě usnesení představenstva družstva o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich části, na základě dohody o výměně bytů a na základě zdědění členského podílu, f) na roční vyúčtování zaplacených záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) a na vypořádání podle Zásad schválených shromážděním delegátů, g) disponovat s členskými právy a povinnostmi v souladu se stanovami, h) na převod bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena družstva nájemce za podmínek daných zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a to i po datu 30.6.2010, vyzval-li k tomu člen družstva - nájemce písemně družstvo ve stanoveném termínu.

Čl. l4 Člen družstva je povinen zejména: a) b)

dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva, uhradit zálohu na členský podíl, popřípadě doplatek členského podílu a dodatečný členský vklad nebo jinou majetkovou účast ve stanovené výši a lhůtě, c) platit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a zálohy na ně, d) platit úhradu za činnost a úkony družstva ve výši určené shromážděním delegátů, e) chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, předpisy o požární ochraně a řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru), f) neprovádět úpravy bytu a jeho zařízení, jimiž by byl bez souhlasu vlastníka (vlastníků) měněn vzhled domu, ohrožena statická bezpečnost konstrukcí a narušena činnost technického zařízení domu (plyn, vytápění, voda, kanalizace, elektroinstalace, vzduchotechnika, STA apod.), g) zajistit předepsané revize technických zařízení, zejména elektrozařízení v bytě ve stanovených lhůtách tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví ostatních nájemců (vlastníků). Ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena., h) umožnit provedení revizí a porevizních oprav v bytě hrazených z dlouhodobé zálohy, o kterých byl běžným způsobem informován (vývěskou, oznámenímˇ). V případě neumožnění hradí nájemce vzniklé vícenáklady ., ch) převzít byt na základě smlouvy o nájmu bytu, který je způsobilý k užívání, ve lhůtě stanovené družstvem nebo uhradit družstvu újmu, která mu vznikne opožděným převzetím bytu, i) osobně se dostavit na správu družstva a písemně potvrdit družstvu změny, a to do 15-ti dnů, ode dne kdy ke změnám došlo, týkající se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence a rozúčtování záloh úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Nesplní-li nájemce povinnost podle předchozí věty ani do 30-ti dnů, považuje se to za hrubé porušení

6

j)

k)

l) m) n) o)

p)

povinností podle ust. § 711 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku., umožnit osobám pověřeným družstvem, aby po předchozím písemném oznámení provedly kontrolu pro zjištění stavu bytu nebo nebytového prostoru a jejich technického zařízení za účelem provedení povinných revizí, zjištění závad, které se vyskytly v sousedních bytech nebo nebytových prostorách nebo za účelem kontroly, popřípadě výměny měřičů spotřeby vody a tepla v bytě a odečtu jejich údajů, odstranit závady a poškození, která na jiných bytech nebo na společných částech nebo zařízeních domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním byt užívají, případně se tam s jeho vědomím zdržují. V případě neodstranění těchto závad nebo poškození bude toto provedeno na jeho náklady, podílet se na úhradě ztráty z ostatního hospodaření (čl. 97) a při likvidačním schodku podle rozhodnutí shromáždění delegátů, přispívat podle svých možností k plnění úkolů družstva, podílet se na úhradě schodku základní ekonomické jednotky střediska bytového hospodářství, zajišťovat úklid společných prostor domu. V případě neprovádění úklidu může být tento na základě písemného sdělení výboru samosprávy zajištěn družstvem na náklady člena - nájemce. V případě opakovaného neprovedení úklidu některým z nájemníků v domě může představenstvo družstva rozhodnout o zajišťování úklidu společných částí příslušného bloku dodavatelsky., v případě vzniku škody na majetku družstva neprodleně nahlásit událost družstvu.

Čl. l5 Členské vklady a členský podíl l) Členské vklady v družstvu tvoří základní členský vklad a další členský vklad. Členským podílem ve smyslu ust. § 706 odst. 3 a § 707 odst. 2 obč. zák. se rozumí souhrn všech členských vkladů člena v družstvu vyjádřený v účetní hodnotě. 2) Základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný, je ve výši 500,-- Kč a po dobu trvání členství člena v družstvu nesmí klesnout pod tuto hodnotu.

Čl. l6 Další členský vklad l) Dalším členským vkladem je majetková účast člena na družstevní výstavbě, technickém zhodnocení domu, případně na pořízení pozemku příslušejícího k domu převyšující základní členský vklad. Další členský vklad se neodpisuje. 2) Zálohu na další členský vklad určí družstvo před zahájením družstevní výstavby tak, aby jeho výše kryla rozpočtem stanovené náklady připadající na byt (nebytový prostor), který byl členovi přidělen, snížený o státní příspěvek poskytnutý na výstavbu, o úvěr poskytnutý peněžním ústavem na výstavbu, případně o jiné zdroje financování družstevní výstavby. 3) Člen je povinen zaplatit zálohu na další členský vklad před zahájením výstavby ve výši a lhůtě stanovené družstvem. Tato část dalšího členského vkladu se skládá ze základního členského vkladu a dalšího peněžitého případně jiného plnění ve výši připadající na družstevní byt (nebytový prostor), který má být členovi předán do nájmu. Jiné než peněžní plnění na další členský vklad spočívá v hodnotě práce, příp. v hodnotě věcného plnění při svépomocné výstavbě. Rozsah této části

7

dalšího členského vkladu je určen smlouvou o jiném plnění na další členský vklad, uzavřenou mezi družstvem a členem. Další členský vklad může mít formu nepeněžního vkladu, o jehož způsobu ocenění rozhodne představenstvo družstva. 4) V případě nutnosti zvýšit zálohu na další členský vklad je člen povinný zvýšení dalšího členského vkladu uhradit ve výši, lhůtě a způsobem stanoveným družstvem. 5) Po dokončení výstavby vypořádá družstvo s financujícím peněžním ústavem finanční zdroje. Po finančním uzavření stavby rozdělí družstvo náklady a zdroje financování objektu na jednotlivé byty (nebytové prostory) a představenstvo rozhodne o konečné výši dalšího členského vkladu. 6) S rozdělením nákladů a zdrojů financování na byty (nebytové prostory) a s rozhodnutím o konečné výši dalšího členského vkladu seznámí družstvo člena nejpozději do 6 měsíců od finančního uzavření stavby. Rozhodnutí o konečné výši dalšího členského vkladu musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti tomuto rozhodnutí se může člen písemně odvolat. Odvolání nemá odkladný účinek. Nedoplatek dalšího členského vkladu je splatný do 3O dnů od doručení rozhodnutí (pokud představenstvo nerozhodne jinak), v této lhůtě je družstvo povinno uhradit případný přeplatek dalšího členského vkladu. Při svépomocné družstevní výstavbě vypořádá družstvo se členem i hodnotu jiného plnění na další členský vklad. 7) Doklad o rozdělení nákladů a zdrojů financování objektu na jednotlivé byty (nebytové prostory) zašle družstvo na vědomí také výboru samosprávy. 8) Další členský vklad se zhodnocuje o členem splacenou část úmoru úvěru, poskytnutého peněžním ústavem na výstavbu družstevního objektu. 9) Obdobně jako v odstavcích 2) - 7) se postupuje technického zhodnocení domu, případně pořízení pozemku vkladem.

při financování dalším členským

Čl. 17 Členský podíl uvolněného bytu l) Před uzavřením nájemní smlouvy k uvolněnému bytu (nebytovému prostoru) určí družstvo výši členského podílu následujícího nájemce částkou odpovídající hodnotě členského podílu zvýšeného o částku do té doby splacené hodnoty úmoru úvěru všech předcházejících členů, poskytnutého na družstevní výstavbu. 2) Případný rozdíl mezi výší členského podílu určeného podle odst. l) a výší členského podílu zhodnoceného o členem splacenou část úmoru úvěru vyplacenou dosavadnímu nájemci se zúčtuje do výnosu správy družstva. 3) Uzavření smlouvy o nájmu uvolněného bytu (nebytového prostoru) lze vedle úhrady dalšího členského vkladu podle čl. 16 podmínit splacením dalšího členského vkladu dle čl. 17. 4) Další členský vklad podle čl. 16 a odst. 3) čl. 17 může mít formu nepeněžitého vkladu. Nepeněžitý vklad se ocení pořizovacími náklady ve výši doložené vkladatelem nebo cenou stanovenou znaleckým posudkem zpracovaným na náklad vkladatele.

8

Čl. 18 Členství v družstvu při současném vlastnictví bytu (nebytového prostoru) Vlastníci bytů v družstevních domech, kteří se stali členy družstva mají práva a povinnosti jako nebydlící členové družstva.

Čl. 19 Práva a povinnosti vlastníka bytu zúčastňovat se na rozhodování o zajišťování správy společných částí budovy a jejího provozu dle jeho spoluvlastnického podílu řeší smlouva uzavřená mezi správcem a vlastníkem bytu nebo společenstvím vlastníků jednotek jakožto právnickou osobou (zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů).

Čl. 20 1) Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena je člen povinen uhradit družstvu náklady, které mu vznikly v souvislosti s převodem bytu a to ve výši stanovené představenstvem družstva. 2) Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena je člen povinen uhradit družstvu částku odpovídající výši nesplaceného úvěru s příslušenstvím poskytnutého družstvu a připadající na převáděný byt a dále veškeré závazky, které má vůči družstvu.

Část IV. Dispozice s členskými právy a povinnostmi Čl. 21 Převod členských práv a povinností l) Převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. 2) Členská práva a povinnosti spojené s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením dohody (smlouvy) o převodu členství v družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této dohodě (smlouvě). Dohodou (smlouvou) o převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu nepřechází automaticky právo nájmu k družstevnímu bytu, ale nabyvateli členských práv a povinností vzniká právo na uzavření nájemní smlouvy dle čl. 32 odst. 2 písm. b). 3) Tytéž účinky jako předložení dohody (smlouvy) o převodu členství nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena (společných členů) o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele (nabyvatelů) členství. 4)

U nezletilých nabyvatelů nabývá dohoda (smlouva) o převodu členských

9

práv a povinností účinnosti až schválením opatrovnickým soudem. 5) Před vyhotovením nájemní smlouvy družstvem nabyvateli musí být provedeno finanční vypořádání, tj. uhrazen členský vklad, splacený úmor úvěru, náklady na správu družstva, záloha na budoucí vyúčtování služeb s nájmem spojených, případné pohledávky (dluh na úhradě za užívání bytu apod.). Podmínky a výši zálohy na budoucí vyúčtování služeb s nájmem spojených stanoví svým rozhodnutím předseda družstva.

Čl. 22 Převod části členských práv a povinností l) Člen může převést část svých členských práv a povinností za podmínek uvedených v čl. 21 na jiného člena téhož družstva v případech kdy člen nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) získal právo na přidělení jiného bytu (nebytového prostoru) v družstvu (např. z důvodu dědění, sloučení družstev nebo převodu části majetku družstva získal právo na přidělení jiného bytu (nebytového prostoru) v témž družstvu nebo právo takový byt užívat). 2) Převod části členských práv a povinností nepodléhá souhlasu orgánů družstva.

Čl. 23 Podnájem bytu (části bytu) l) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určitou, tj. na dobu nejdéle dva roky. Přenechání bytu do podnájmu lze neomezeně opakovat, pokaždé s písemným souhlasem družstva. Porušení povinnosti písemného souhlasu družstva se považuje za porušení povinnosti podle článku 58 a ust. § 719 občanského zákoníku. 2)

Po skončení podnájmu podnájemce nemá právo na náhradní podnájem.

Čl. 24 Výměna bytu l) Člen-nájemce družstevního bytu může uzavřít se souhlasem družstva dohodu o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat dohodu účastníků výměny o převodu členských práv a povinností. Pokud družstvo odepře souhlas s výměnou, nelze jeho projev vůle nahradit rozhodnutím soudu. 2) Jde-li o výměnu bytů v témž družstvu, nabývá dohoda účinnosti dnem uvedeným v dohodě. Jde-li o výměnu bytů v různých družstvech nebo o výměnu bytu družstevního za byt nedružstevní, nabývá dohoda účinnosti dnem uvedeným v dohodě, nejdříve však dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí posledního orgánu příslušného k udělení souhlasu. 3) Zrušení dohody o výměně bytů již schválené všemi účastníky před nabytím účinnosti v ní uvedené je možné pouze s písemným souhlasem všech účastníků a po úhradě nákladů na správu družstva. 4) Jestliže člen-nájemce družstevního bytu i nebytového prostoru vyměňuje odděleně pouze byt nebo nebytový prostor s osobou, která není

10

členem družstva, družstvo dohodu neschválí, dokud se tato osoba nestane členem družstva. 5) Převod členských práv a povinností na základě dohody o výměně bytů nastane dnem uvedeným v dohodě, nejdříve však dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí posledního orgánu příslušného k udělení souhlasu. 6) Před vyhotovením nájemní smlouvy družstvem nabyvateli musí být provedeno finanční vypořádání, tj. uhrazen členský vklad, splacený úmor úvěru, náklady na správu družstva na činnost a úkony družstva a záloha na budoucí vyúčtování služeb s bytem spojených, případné pohledávky (dluh na úhradě za užívání bytu apod.). Podmínky a výši zálohy na budoucí vyúčtování služeb s nájmem spojených stanoví svým rozhodnutím předseda družstva.

Čl. 25 l) Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo zanikne. 2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

Čl. 26 Přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu Představenstvo může smlouvou o nájmu přenechat družstevní byt (nebytový prostor) fyzické osobě, popř. právnické osobě, i když nepůjde o člena družstva v případě, kdy o byt (nebytový prostor) nemá zájem žádný z členů družstva. Stejně může představenstvo přenechat byt (nebytový prostor) tomu, kdo zabezpečuje provoz družstevního domu. V těchto případech nevzniká povinnost ke splacení dalšího členského vkladu podle čl. 16. Výše nájemného a úhrady za plnění poskytována s užíváním bytu (nebytového prostoru) se určí ve smlouvě.

Část V. Přidělování bytů a nebytových prostor Čl. 27 Pořadníky 1) Představenstvo družstva sestavuje pořadníky pro přidělování bytů a nebytových prostorů z nové výstavby před jejím zahájením. Pro přidělování bytů uvolněných sestavuje družstvo pořadníky za podmínek stanovených v čl. 27 odst. 2),3) stanov. 2) Představenstvo družstva je povinno sestavit a schválit pořadník pro přidělování uvolněných bytů v případě, pokud v jednom roce jsou přiděleny alespoň 2 uvolněné byty. Pořadník platí nejméně 1 rok od jeho schválení. 3) Členové družstva se zařazují do pořadníku zejména podle délky členství v družstvu s přihlédnutím k naléhavosti jejich bytové potřeby.

11

4) Pořadníky schválené představenstvem platnosti zveřejněny způsobem obvyklým.

družstva

musí

být

po

dobu

Čl. 28 Přidělování bytů l) Byty přiděluje představenstvo členům podle jejich pořadí v pořadníku. Nepřidělí-li představenstvo po dobu platnosti pořadníku alespoň 2 byty, na další období se pořadník nesestavuje a ponechává se v platnosti stávající pořadník. 2) Představenstvo může přidělit byty mimo pořadník v případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu důležitých potřeb bytového družstva, kdy družstvo přidělením bytu mimo pořadník řeší např. úhradu dlužného nájmu a plnění poskytovaných s užíváním bytu v případech zrušení užívacího práva nájemce, v případech výpovědi z nájmu bytu nájemce a z důvodu exekučního příkazu na postižení majetkové účasti člena družstva. Představenstvo přidělí byt tomu zájemci, který uhradí dluhy na bytu váznoucí, splní-li další kritéria stanovená představenstvem a za podmínky, že se stane členem družstva. 3) Mimo pořadník může dále představenstvo přidělit byt členu, jehož byt, který v družstvu užívá, se stal neobyvatelným nebo byl-li člen družstva zbaven práva na přidělení bytu nebo práva na jeho užívání nesprávným postupem družstva. Představenstvo může na základě návrhu obecního úřadu přidělit byt mimo pořadník též v případech, kdy přidělovaný byt byl uvolněn vyklizením dosavadního nájemce do náhradního bytu (ubytování) poskytnutého tímto obecním úřadem. 4) Mimo pořadník může představenstvo na návrh výboru příslušné samosprávy přidělit uvolněný byt členu, který v témž družstevním domě již užívá byt nevyhovující jeho bytové potřebě, uzavřel-li člen s družstvem písemnou dohodu, že dosud užívaný byt družstvu vrátí. 5) Mimo pořadník přidělí představenstvo i uvolněný byt v případech, kdy družstvo nesestavilo pořadník nebo členové v něm zařazeni byli již uspokojeni, popř. nemají o přidělení bytu zájem, a to podle délky členství.

Čl. 29 l) Před přidělením bytu předseda vyzve písemně člena ke splacení dalších členských vkladů podle čl. 16 a při přidělení uvolněného bytu podle čl. 17. Lhůta na zaplacení se stanoví nejméně na l5 dnů ode dne doručení výzvy do vlastních rukou. 2) Nesplatí-li člen ve stanovené lhůtě další členské vklady podle odst.l) nebo odmítne-li písemně přidělení bytu, představenstvo mu byt nepřidělí.

Čl. 30 Změna usnesení představenstva o přidělení bytu Představenstvo družstva může po dohodě se členem změnit své usnesení o přidělení družstevního bytu, jestliže se členem nebyla dosud uzavřena nájemní smlouva. Nové přidělení se považuje za realizaci původního pořadníku, popř. šlo-li o přidělení mimo pořadník, za realizaci tohoto přidělení.

12

Čl. 31 Zrušení usnesení představenstva o přidělení bytu 1) Představenstvo může zrušit své usnesení o přidělení bytu v případech, kdy: a) člen na výzvu předsedy neuhradil ve stanovené lhůtě doplatek dalšího členského vkladu podle čl. 16, b) člen odmítl převzít byt, který je způsobilý k užívání, ve lhůtě stanovené představenstvem. 2) Usnesení představenstva o zrušení pravoplatného usnesení o přidělení bytu musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti usnesení podle odst. 1) se může člen odvolat ke shromáždění delegátů. Odvolání má odkladný účinek. 3) V případě zrušení usnesení představenstva podle odst. 1) vzniká členovi nárok na vrácení zálohy na další členský vklad snížený o základní členský vklad. Tento nárok vzniká uplynutím dvou měsíců ode dne pravoplatného usnesení představenstva, kterým bylo zrušeno usnesení o přidělení družstevního bytu.

Část VI. Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) Čl. 32 Vznik nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) l) Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechává svému členu (nájemci) do užívání družstevní byt (nebytový prostor). Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou. 2) Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy: a) na základě usnesení představenstva o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), b) převodem členských práv a povinností podle čl. 21 nebo převodem části členských práv a povinností podle čl. 22, c) na základě dohody o výměně bytu, d) na základě zdědění členského podílu. 3) Nájemní smlouva musí obsahovat označení předmětu a rozsah užívání, výši nájemného a způsob výpočtu úhrady za plnění spojená s užíváním bytu. Nájemní smlouva musí mít vždy písemnou formu.

Čl. 33 Práva a povinnosti z nájmu bytu l) V bytě může bydlet – žít jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny osoby mohly řádně užívat byt a žít v hygienicky vyhovujících podmínkách.

13

2) Pronajímatel má právo vyhradit si v nájemní smlouvě souhlas s přijetím další osoby do bytu. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo o další případy zvláštního zřetele hodné. 3) Nájemce oznámí pronajímateli písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu, jménech, příjmeních a datech narození osob v bytě, v případě, že lze mít za to, že tato změna potrvá déle než 2 měsíce; nájemce je rovněž povinen oznámit pronajímateli uzavření manželství nebo přechod nájmu. Neučiní-li to nájemce ani do 2 měsíců ode dne, kdy změna nastala, má se za to, že hrubě porušil svoji povinnost. 4) Jestliže nájemce ví předem o své dlouhodobé nepřítomnosti v bytě spojené se složitou dosažitelností své osoby, oznámí tuto skutečnost pronajímateli. Současně označí osobu, která po tuto dobu zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy to bude nezbytně nutné. 5) Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

Čl. 34 l) Družstvo je povinno zajistit členu - nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. Zejména je povinno odevzdat mu byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání. Toto neplatí pokud je přidělován byt po dlužníkovi mimo pořadník. 2) Odstraňování vad vzniklých na stavebních součástech bytu, kterými je myšleno: např. podlahy, dlažby, omítky a obklady, pokud byly stavební součástí bytu, opravy ústředního topení, opravy zařízení v instalační šachtě včetně uzavíracích armatur, opravy, popř. výměny vodoměrů včetně zaplombování (v případě, že nájemce nezavinil poškození neodborným zásahem), nátěry oken, stolařské opravy oken a rámů před nátěrem včetně oprav, popř. výměny a seřízení kování oken sloužících k plné funkci oken, revize plynového potrubí po spotřebič a revize plynových spotřebičů se hradí z dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice do bytového fondu. 3) Nájemce je provozovatelem elektrických zařízení v bytě. Jejich revize a opravy zajišťuje na své náklady nájemce. 4) Veškeré náklady na opravy v bytě související s jeho užíváním, včetně výměn zařizovacích předmětů, příp. další opravy, na kterých se dohodne nájemce s pronajímatelem, hradí nájemce. Totéž se týká porevizních oprav plynových spotřebičů, příp. nákladů na odstranění vad vzniklých v důsledku svévolného zásahu nájemce do odběrného plynového zařízení. 5) V mimořádných případech na základě rozhodnutí členské schůze samosprávy a po schválení představenstvem družstva lze z dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice hradit i dohodnuté opravy v bytech (rekonstrukce elektřiny, výměna zařizovacích předmětů apod.) za předpokladu, že na dlouhodobé záloze na opravy a dodatečné investice bude dostatek finančních prostředků k pokrytí plánovaných oprav společných částí domu a výtahů a neplánovaných oprav k odstranění vad vzniklých na společných částech domu a stavebních součástech bytů. 6) Členu družstva - nájemci, který si na vlastní náklady se souhlasem družstva provedl ve svém bytě výměnu nebo nátěry oken, bude poskytnuta náhrada. Náhrada bude poskytnuta na základě písemné žádosti nájemce, po splnění podmínek stanovených VTÚ družstva a až po provedení hromadné výměny nebo nátěrech oken v rámci celého domu (bloku). Výše náhrady z vypočtených nákladů na hromadnou výměnu nebo nátěry oken v celém domě (bloku) snížených

14

o podíl připadající na vlastníky bytových jednotek, bude stanovena podle poměru celkového součtu plochy všech vyměněných oken v bytě k celkovému součtu plochy všech vyměněných, či natřených oken domu (bloku). 7) Členu družstva – nájemci, který na vlastní náklady se souhlasem družstva v ním užívané jednotce instaloval lodžii, vyměnil otopné těleso, bytové jádro či jinou blíže nespecifikovanou společnou část domu, bude poskytnuta náhrada až po provedení hromadné instalace nebo výměny v celém domě (bloku). Náhrada bude poskytnuta na základě písemné žádosti nájemce za podmínky, že tato bude schválena na členské schůzi domu (bloku) a shromážděním SVJ, pokud v domě (bloku) již vzniklo. Výše náhrad bude vypočtena dle „Zásad o výplatě náhrad za provedené opravy“.

Čl. 35 l) Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které jsou hrazeny z dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice do bytového fondu a brání řádnému užívání bytu nebo jimiž je výkon práva člena nájemce družstevního bytu ohrožen, má člen právo po předchozím upozornění družstva závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něho náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo -li uplatněno nejpozději do šesti měsíců od termínu odstranění závad. 2) Nepostará-li se člen-nájemce družstevního bytu o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena na jeho náklad samo a požadovat od něj náhradu. 3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit družstvu nebo jím pověřené osobě, aby provedlo instalaci, kontrolu a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit kontroly a opravy dalších technických zařízení, pokud jsou součástí bytu a patří družstvu.

Čl. 36 Člen-nájemce družstevního odkladu družstvu potřebu těch dlouhodobé zálohy na opravy a umožnit jejich provedení, jinak povinnosti vznikla.

bytu je povinen oznámit bez zbytečného oprav v bytě, které mají být hrazeny z dodatečné investice do bytového fondu a odpovídá za škodu, která nesplněním této

Čl. 37 Člen-nájemce družstevního bytu je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí nebo se s jeho vědomím v bytě zdržují. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena závady a poškození odstranit a požadovat od něho náhradu.

Čl. 38 Člen-nájemce družstevního bytu nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu družstva (mezi tyto patří i např. instalace spotřebiče na propan-butan, zrušení otopného tělesa apod.),

15

a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat, aby člen - nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil. Pokud takto neučiní, bude toto považováno za hrubé porušení povinností nájemce. I když člen družstva – nájemce provádí stavební úpravy bytu se souhlasem družstva, nemá nárok na úhradu vynaložených nákladů, nejedná-li se o úpravy dle čl. 34 odst. 6.

Čl. 39 Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem člena-nájemce družstevního bytu. Provádí-li družstvo takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je člen povinen jejich provedení umožnit, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

Čl. 40 Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) l) Člen-nájemce družstevního bytu je povinen platit nájemné za užívání bytu (nebytového prostoru) a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. V případě neplnění této povinnosti nebude v rámci technických možností umožněno členu-nájemci využívání společných částí technických zařízení domu k přenosu dodávek tepla, TUV, SV, plynu a elektřiny. 2) Stanovení záloh na úhrady za užívání bytu a místností nesloužících k bydlení, za služby s nimi spojené a způsob jejich vyúčtování se řídí "Zásadami pro stanovení záloh na úhrady za užívání bytu a místností nesloužících k bydlení, za služby s nimi spojené a pro jejich vyúčtování", které schvaluje shromáždění delegátů družstva (čl. 72 stanov).

Čl. 41 Člen-nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud řádně plní ustanovení čl. 40 odst. 1) a družstvo přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu nebo byla poskytována vadně a jestliže užívání bytu se v důsledku toho zhoršilo.

Čl. 42 1) Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu je třeba uplatnit u družstva bez zbytečných odkladů. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději do šesti měsíců ode dne odstranění závad. 2) O přiznání slevy, její výši a době trvání přiznané slevy nájemného rozhoduje představenstvo družstva.

Čl. 43 Společný nájem družstevního bytu mezi manžely 16

l)

Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manžely.

2) Společný nájem družstevního bytu vznikne, jestliže za trvání manželství se manželé nebo jeden z nich stane nájemcem bytu. Jestliže se stal nájemcem družstevního bytu některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne společný nájem bytu uzavřením manželství. 3) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. 4) Ustanovení odstavců 2) a 3) neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

Čl. 44 Běžné záležitosti týkající se společného nájmu družstevního bytu manžely může vyřizovat každý z manželů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z právních úkonů týkajících se společného nájmu družstevního bytu jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně.

Čl. 45 Právo společného nájmu družstevního bytu manžely zanikne: l) rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu, 2) dohodou manželů - společných členů na základě písemné dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství, jestliže se jedná o postup podle ust. § 24a zákona o rodině, 3) dohodou rozvedených rozhodnutím soudu,

manželů

-

4)

smrtí jednoho z manželů,

5)

smrtí jednoho z bývalých manželů,

6)

zánikem nájmu družstevního bytu.

společných

členů

družstva,

popř.

Čl. 46 l) Vzniklo-li společné členství manželů v družstvu, zůstává členství a právo užívat družstevní byt tomu z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou. Nedohodnou - li se, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud. 2) Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní byt po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva. 3) Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, přechází členství v družstvu a nájem družstevního bytu na dědice, kterému připadl členský podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy družstva,

17

zůstává členem družstva a jediným nájemcem družstevního bytu pozůstalý manžel.

4) Smrtí jednoho z bývalých manželů, kteří po rozvodu manželství do doby úmrtí jednoho z nich neuzavřeli dohodu, ani nerozhodl soud o zrušení společného nájmu bytu a o tom, který z nich bude nadále byt užívat jako člen družstva, zaniká společný nájem bytu i společné členství v družstvu a nájemcem bytu a členem družstva zůstává bývalý žijící manžel.

Čl. 47 Zánik nájmu družstevního bytu Nájem družstevního bytu zaniká: a) zánikem členství nájemce družstevního bytu (čl. 54), b) písemnou dohodou mezi družstvem a členem-nájemcem družstevního bytu ke dni stanoveném v dohodě, c) písemnou výpovědí člena-nájemce družstevního bytu, ve které musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce: není-li lhůta uvedena, skončí nájem bytu posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla družstvu, d) výpovědí z nájmu (ze společného nájmu) družstevního bytu bez přivolení soudu podle ust. § 711 obč. zákoníku nebo s přivolením soudu podle ust. § 711a obč. zákoníku, e) uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu, f) převedením bytu do vlastnictví člena družstva - nájemce podle zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 48 Bytové náhrady l) Člen - nájemce družstevního bytu, jemuž zanikl nájem bytu jinak než dohodou, není povinen se z bytu vystěhovat, dokud mu není zajištěna bytová náhrada. I bez zajištění bytové náhrady je povinen se z bytu vystěhovat, jestli-že mu, dle usnesení představenstva družstva nebo rozhodnutí soudu, není třeba poskytnout ani náhradní byt ani náhradní ubytování. 2) Co se rozumí v konkrétních případech bytovou náhradou, stanovuje občanský zákoník (§ 712). 3) V období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají družstvo a člen, jehož nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 až § 699 a přiměřeně § 7OO až 7O2 odst. l občanského zákoníku (nájem bytu, společný nájem bytu).

Čl. 49 Nájem nebytových prostor 1)

O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně ustanovení o nájmu bytů.

2)

Jde-li

o

nájem

nebytových

prostor,

18

které

jsou

určeny

k

výkonu

povolání jen jednoho z manželů, právo společného nájmu nevznikne. 3) Nájem a podnájem nebytových prostor postavených bez finanční účasti členů upravuje zvláštní předpis.

Čl. 50 Zajištění řádného využití bytů (nebytových prostor) l) Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří byly řádně a účelně využívány k bytovým účelům. 2) Zjistí-li družstvo, že člen přidělený byt (nebytový prostor) bez vážných důvodů neužívá, vyzve člena, aby byt (nebytový prostor) řádně užíval nebo provedl takové dispozice s bytem (nebytovým prostorem), které podle stanov jsou přípustné nebo byt (nebytový prostor) odevzdal družstvu. Nestane-li se tak, družstvo může nájem (společný nájem) družstevního bytu (nebytového prostoru) vypovědět. 3) Byt nebo jeho část může člen-nájemce družstevního bytu nebo členové jeho domácnosti dočasně používat i k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem představenstva družstva. Tento souhlas nenahrazuje splnění povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů.

Čl. 51 Sloučení bytů Byt je možné sloučit se sousedním bytem (části bytu) jen se souhlasem a za podmínek stanovených představenstvem družstva.

Čl. 52 Rozdělení bytu Byt je možné rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen se souhlasem a za podmínek stanovených představenstvem družstva.

Čl. 53 l) Souhlas představenstva družstva se sloučením nebo rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů. 2) V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu představenstvo družstva současně přerozdělí náklady a zdroje financování sloučených nebo rozdělených bytů a určí výši členských podílů a zůstatek nesplaceného investičního úvěru připadajících na příslušné byty.

VII. Zánik členství a majetkové vypořádání Čl. 54 Zánik členství 19

1)

Členství v družstvu zaniká: a) b) c) d) e) f) g)

písemnou dohodou vystoupením smrtí člena, pokud jeho členství nepřejde na dědice vyloučením zánikem družstva likvidací prohlášením konkursu na majetek člena zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena h) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností i) vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce j) převedením bytu do vlastnictví člena družstva - nájemce podle zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku, jeho členství se obnovuje; jestliže již družstvo vyplatilo jeho vypořádací podíl, musí jej do 2 měsíců od zrušení konkursu družstvu nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu.

Čl. 55 Zánik členství dohodou l) Dohodne - li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem. 2) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.

Čl. 56 Zánik členství vystoupením l) Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím doby dvou měsíců. Tato doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva. 2) Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva, může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, když to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Nárok na vypořádací podíl je povinný uhradit členovi, který z družstva vystoupil právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něho přešlo jmění družstva. 3) Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva.

Čl. 57 20

Zánik členství úmrtím člena l) Zemře - li člen a nejde - li o společné členství manželů nebo bývalých manželů, přechází dnem jeho smrti členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský podíl. S přechodem členství přechází na dědice i nájem družstevního bytu (nebytového prostoru), popř. právo na uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). Nepřešlo li členství na dědice, zaniká smrtí člena. 2) Náležely-li zůstaviteli dva nebo více členských podílů v jednom a témž družstvu, mohou jednotlivé členské podíly připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den jeho smrti přemění na dvě nebo více samostatných členství jednotlivých dědiců.

Čl. 58 Zánik členství vyloučením l)

Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena jestliže: a) opětovně a přes výstrahu porušuje své členské povinnosti nebo z jiných důležitých důvodů uvedených v obecně závažných právních předpisech a nebo ve stanovách, b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu, nebo proti členu družstva.

2) O vyloučení dle odst. 1 písm. a) se rozhodne poté, co člen obdržel písemnou výstrahu a jedná-li se o manžele – společné členy, doručenou do rukou každého z nich a člen družstva výstrahu v dané lhůtě nerespektoval. Tato lhůta musí být nejméně 15 dnů ode dne oznámení výstrahy. Rozhodnutí o vyloučení z družstva musí být členu písemně oznámeno a jedná-li se o manžele - společné členy, doručené každému z nich. V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odst. 1, který nelze dodatečně měnit. 3) Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení má právo podat člen odvolání k shromáždění delegátů. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dozvěděl nebo mohl dozvědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. 4) Soud na návrh člena, kterého se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nebo jestliže nebylo řádně svoláno, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nejpozději ale do jednoho roku od jeho konání, toto zaniká. 5) Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 4, že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat návrh do tří měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání shromáždění delegátů.

Čl. 59 Zánik členství zánikem družstva 21

Členství zaniká dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku.

Čl. 60 Zánik společného členství manželů l)

Společné členství manželů v družstvu zaniká: a) b) c) d)

smrtí jednoho z manželů, smrtí jednoho z bývalých manželů, dohodou rozvedených manželů, rozhodnutím soudu o zrušení práva společného nájmu bytu (nebytového prostoru) rozvedenými manželi, e) dohodou manželů – společných členů na základě písemné dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství, jestliže se jedná o rozvod tzv. nesporný, podle ust. § 24a zákona o rodině. 2) Zanikne-li společné členství manželů v družstvu smrtí jednoho z nich, zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) pozůstalý manžel - manželka. 3) Po rozvodu manželství zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru, místnosti nesloužící k bydlení) ten z rozvedených manželů, který byl určen dohodou rozvedených manželů nebo rozhodnutím soudu. 4) Dohodnou-li se po rozvodu manželství rozvedení manželé - společní členové družstva užívající společně družstevní byt i nebytový prostor, že jeden z nich bude jako člen družstva užívat družstevní byt a druhý nebytový prostor nebo rozhodne-li tak soud, zaniká společné členství manželů jeho přeměnou na samostatné členství každého z nich dnem uzavření dohody nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. 5) Společné členství manželů v družstvu zaniká i převodem jejich členských práv a povinností, jejich písemnou dohodou s družstvem, vystoupením z družstva, vyloučením a zánikem družstva po ukončení likvidací a převodem bytu do vlastnictví.

Čl. 61 Majetkové vypořádání při zániku členství za trvání družstva l) Zánikem členství za trvání družstva vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se rovná výplatě členského vkladu dosavadního člena družstva. U nebydlícího člena se rovná výplatě základního členského vkladu. U nájemce družstevního bytu při zániku jeho členství se vypořádací podíl rovná výplatě členského vkladu zhodnoceného o splacený úvěr. Do vypořádacího podílu může případně patřit i další majetková účast člena na podnikání družstva. 2) Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po schválení roční účetní uzávěrky za rok, ve kterém členství zaniklo. Pokud to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok nebo

22

jeho část i dříve. 3) Výplata členského vkladu zvýšeného o úmor úvěru uhrazeného členem je vázána vždy na uvolnění bytu (nebytového prostoru). 4) Zanikne-li nájemní poměr člena k družstvu, vznikne členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu sníženého o základní členský vklad uplynutím 3 měsíců od schválení roční závěrky za rok, ve kterém po zániku nájmu přestal byt užívat a vyklizený jej předal družstvu. 5) Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva. 6) Při výplatě vypořádacího pohledávky vůči bývalému členu.

podílu

započte

družstvo

své

splatné

7) Při převodu bytu do vlastnictví nájemce nevzniká dosavadnímu členovi nárok na vypořádací podíl, neboť byl zdrojem financování převedeného bytu nebo nebytového prostoru. 8) Zánikem členství v důsledku převodu práv a povinností spojených s členstvím a nebo výměny bytu nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu nebo výměny vypořádají mezi sebou.

Část VIII. Orgány družstva Čl. 62 Orgány družstva jsou: a) b) c) d) e)

shromáždění delegátů, představenstvo, kontrolní komise, členské schůze samosprávy, výbor samosprávy.

Čl. 63 Do orgánů družstva mohou být voleni a jeho členy být jen členové družstva starší 18 let, kteří splňují podmínky zvláštních zákonů.

Čl. 64 1) Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle stanov družstva spadají jen do jejich působnosti. 2) Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánů. 3) Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-

23

li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud stanovy neurčují jinak.

l . 65 1) Funkční období volených členů orgánů družstva činí pět let. Pokud však byl člen orgánu zvolen do orgánu družstva k pozdějšímu dni, než je den počátku funkčního období nejdříve zvoleného člena téhož orgánu družstva, končí jeho volební období současně se skončením volebního období tohoto nejdříve zvoleného člena orgánu družstva. 2)

Členové orgánu družstva mohou být voleni opětovně.

Čl. 66 1) Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat obecně závazné právní předpisy a stanovy. Zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo členům družstva nebo družstvu způsobit škodu. Pokud při výkonu funkce způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni v rozsahu stanoveném zákonem. 2) Členové představenstva a kontrolní komise musí splňovat podmínky stanovené zákonem o živnostenském podnikání, tj. dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Dále členové představenstva a kontrolní komise musí prokázat, že nemají vůči finančním orgánům státu daňové nedoplatky. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje, se členem představenstva nebo kontrolní komise nestane, i když ji shromáždění delegátů zvolilo. 3) Odpovědnost členů orgánů družstva je řešena příslušnými ustanoveními § 194 odst. 5,6 obchodního zákoníku a stanovami družstva. 4) Každý člen družstva je oprávněn podat jménem družstva žalobu proti členovi představenstva nebo proti členovi jiného orgánu podílejícího se na řízení družstva nebo jeho organizační jednotky o náhradu škody, kterou družstvu způsobil. Jiná osoba, než člen družstva, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná, nemůže v řízení činit úkony jménem družstva či za družstvo. 5) Ustanovení představenstvo.

odst.

4)

se

nepoužije,

vymáhá-li

náhradu

škody

Čl. 67 1) Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, může jej před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil a povolat dnem účinnosti odvolání náhradníka podle stanoveného pořadí. 2) Člen družstva, který je do své funkce zvolen, může z funkce odstoupit, je však povinen oznámit to orgánu, jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal orgán, který ho zvolil. Příslušný orgán musí projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o

24

odstoupení dověděl, nejdéle však do tří měsíců. Po marném uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané. 3) Zvolení náhradníci členů orgánů družstva nastupují na místo odstoupivšího člena dnem účinnosti odstoupení podle stanoveného pořadí. 4) Není-li náhradník zvolen, může orgán povolat zastupujícího člena až do doby, kdy může být provedena řádná volba nového člena. Zastupující člen má práva a povinnosti řádného člena. 5) Ustanovení odst. 2), 3), 4) platí i v případě, že členství zanikne smrtí. 6) Členům orgánů družstva může být za výkon funkce přiznána odměna podle zásad stanovených shromážděním delegátů, popř. i poskytnuta náhrada ušlé mzdy a nákladů spojených s výkonem funkce.

Čl. 68 1) Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. 2) Členové představenstva a kontrolní komise družstva nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti, s výjimkou právnických osob, v nichž má družstvo majetkovou účast nebo když zastupují členy družstva ve společenství vlastníků jednotek.

Čl. 69 1) Každému členu družstva i každému členu orgánu družstva náleží jeden hlas. 2) V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednající orgán usnést na hlasování tajném. 3) V představenstvu a kontrolní komisi lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo pomocí prostředků sdělovací techniky, jestliže s tímto způsobem hlasování projeví souhlas všichni členové orgánu. Pro tento případ se hlasující pokládají za přítomné.

Čl. 70 1) Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl. 2) Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci. 3) Jednání orgánů jsou neveřejná. Svolavatelé jednotlivých orgánů mohou rozhodnout o přizvání dalších osob k jednotlivým záležitostem.

Čl. 71 1) O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis, který musí obsahovat:

25

a) datum a místo konání schůze, b) program jednání, c) popis průběhu jednání o jednotlivých bodech programu včetně hlasování a příp. nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování, d) diskusi, e) přednesení návrhu usnesení, f) závěr. 2)

Nedílnou součástí zápisu je usnesení, které obsahuje: a) datum a místo konání schůze, b) výsledky projednání jednotlivých bodů (schvaluje, bere na vědomí, zamítá, ukládá).

3) Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků jednání, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. 4) Každý člen k nahlédnutí.

má

právo

vyžádat

si

zápis,

jeho

přílohy

i

usnesení

5) Schválené usnesení shromáždění delegátů družstvo zveřejní způsobem v družstvu obvyklým do sedmi dnů ode dne jeho přijetí. 6) Podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvoláních, o jednání a rozhodování a ověřování zápisu upravuje volební a jednací řád, které schvaluje shromáždění delegátů.

Čl. 72 Shromáždění delegátů 1) Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva, kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze. 2)

Do výlučné působnosti shromáždění delegátů patří: a) přijímat a měnit stanovy, jednací řád a volební řád, b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise v počtu a způsobem určeným v souladu se stanovami a volebním řádem, c) volit náhradníky členů představenstva a kontrolní komise a stanovit pořadí, podle kterého náhradníci nastupují na místo odstoupivších členů představenstva a kontrolní komise, d) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva, e) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje, schvalovat zásady hospodaření, řádnou účetní závěrku a rozhodovat o tom, jak se naloží se ziskem a uhradí případná ztráta, f) schvalovat statuty fondů, g) rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu h) rozhodovat o odvoláních proti usnesením představenstva, i) rozhodovat o rozdělení, přeměně, sloučení, splynutí a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy, a to jen za účasti a se souhlasem nejméně 3/4 všech zvolených delegátů, j) stanovit zásady pro určování výše nájemného za užívání bytu (nebytového prostoru) a za plnění poskytovaná s užíváním bytu, způsob jejich vyúčtování a způsob placení, k) prodej a nákup družstevního majetku od částky 500 tisíc Kč a výše, l) schvalovat zásady pro poskytování odměn členům orgánů družstva.

26

3) Do působnosti shromáždění delegátů patří i rozhodování týkající se družstva a jeho činnosti, pokud si rozhodování o některé věci vyhradilo. Schvaluje činnosti, při nichž majetková účast družstva přesahuje 100.000,-- Kč. 4) Shromáždění delegátů může na návrh kontrolní komise změnit nebo zrušit usnesení představenstva nebo rozhodnutí předsedy družstva, kterým byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo stanovy družstva, jestliže ode dne usnesení představenstva nebo rozhodnutí předsedy družstva do podání návrhu neuplynuly více než dva roky.

Čl. 73 1) Jednání shromáždění delegátů družstva svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jedenkrát ročně. 2)

Shromáždění delegátů musí

být svoláno, požádá-li o to písemně:

a) jedna třetina členů družstva, b) jedna třetina delegátů, c) kontrolní komise. 3) Jestliže představenstvo nesvolá shromáždění delegátů tak, aby se konalo do 40-ti dnů ode dne doručení žádosti, je osoba písemně pověřená osobami nebo orgánem, který požádal o svolání shromáždění delegátů, oprávněna svolat shromáždění delegátů sama. Členové představenstva jsou společně a nerozdílně povinni vydat této osobě na její žádost seznam členů, popř. delegátů družstva. 4) Pořad jednání musí být oznámen na pozvánkách zaslaných nejpozději patnáct dnů před zasedáním shromáždění delegátů, písemné pozvánky dále obsahují datum, hodinu a místo jednání. Spolu s pozvánkou se zpravidla zasílají i písemné podkladové materiály. 5) Na žádost jedné třetiny členů družstva nebo kontrolní komise, popř. tří delegátů zařadí představenstvo jimi určenou záležitost na pořad jednání shromáždění delegátů. V případě, že bude jejich žádost doručena představenstvu ve lhůtě 10-ti a méně dnů před konáním shromáždění delegátů, lze uvedenou záležitost zařadit na program jednání a rozhodnout o ní jen za účasti a se souhlasem všech zvolených delegátů (§185 odst. 4 obchodního zákoníku). 6) Na shromáždění delegátů musí být pozváni všichni zvolení delegáti. Členové představenstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů účastní z titulu své funkce. 7)

Při hlasování má každý delegát jeden hlas.

Čl. 74 Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá představenstvo náhradní shromáždění delegátů tak, aby se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů, nejpozději však deset dnů před konáním náhradního shromáždění delegátů. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna čtvrtina delegátů.

27

Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných delegátů.

Čl. 75 1) Na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení shromáždění delegátů, pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může člen podat, požádal-li o zaprotokolování námitky na shromáždění delegátů, které usnesení přijalo, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání tohoto shromáždění a nebylo-li svoláno řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jeho konání dověděl, nejdéle však do jednoho roku od konání shromáždění delegátů. Návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu. 2) Jestliže je důvodem návrhu podle odst. 1), že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo, že obsah rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání shromáždění delegátů. V ostatním se použije ust. § 131 obch. zákoníku obdobně.

Čl. 76 Představenstvo 1) Představenstvo je statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu. Za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů. 2) Představenstvo delegátů, pravidelně svolává a připravuje 3) Představenstvo

zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení shromáždění mu podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva, jeho jednání. má 9 členů a 2 náhradníky.

4) Představenstvo a jeho náhradníci se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci a aby počet zaměstnanců družstva v představenstvu nepřesáhl 30% všech členů. 5) Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (dále jen "předseda") a maximálně dva místopředsedy. Při jejich volbě se postupuje podle schváleného volebního řádu. Představenstvo určí pořadí, ve kterém místopředsedové zastupují předsedu v době jeho nepřítomnosti. Zastupováním mohou být pověřeni i další členové představenstva v určitém pořadí stanoveném představenstvem. 6) Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do lO-ti dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků. 7) Schůze představenstva se může zúčastnit s hlasem poradním pověřený člen kontrolní komise.

Čl. 77 28

1) Představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva jedná předseda družstva a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva a to v pořadí stanoveném představenstvem. 2) Právní úkony představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popřípadě místopředseda) a další člen představenstva. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena představenstva. 3) Členové představenstva nebo zaměstnanci družstva jsou oprávněni činit jménem družstva právní úkony nutné ke splnění uložených pracovních úkolů pouze tehdy, kdy je to stanoveno organizačním řádem nebo je to v obchodním styku obvyklé. 4) Představenstvo může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné osoby a organizace.

Čl. 78 1) Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda) popř. pověřený člen představenstva. 2) Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je překládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení.

Čl. 79 Kontrolní komise 1) Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti členů družstva. 2) Kontrolní komise se vyjadřuje k roční účetní uzávěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva. 3) Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat od představenstva jakékoli informace o hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Pověřený člen kontrolní komise je oprávněn se zúčastnit zasedání všech orgánů družstva. 4) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje sjednání nápravy. 5) K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise. 6) Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo o svolání shromáždění delegátů.

Čl. 80 29

1)

Kontrolní komise má 5 členů a 1 náhradníka.

2) Kontrolní komise a její náhradníci se volí ze členů družstva tak, aby její členové nebyli mezi sebou nebo se členy představenstva manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva ani členové výboru samosprávy a zaměstnanci družstva. 3) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Při volbě předsedy se postupuje podle schváleného volebního řádu. 4) Kontrolní komise je nezávislá na ostatních orgánech družstva a za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů, kterému předkládá pravidelně zprávy o své činnosti. V těchto zprávách vyhodnocuje plnění schváleného ročního plánu své kontrolní činnosti a podává informace o zjištěných skutečnostech a navržených opatřeních a také informace o všech stížnostech podaných kontrolní komisí a o způsobu jejich vyřízení.

Čl. 81 1) Kontrolní měsíce.

komise

se

schází

podle

potřeby,

nejméně

jednou

za

tři

2) Schůzi svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen kontrolní komise. 3) Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy na opatření připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také komisi informují o průběhu prověrek a kontrol.

Čl. 82 Samospráva 1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti. 2) Jednotlivé družstevní domy a nebytové prostory postavené podle samostatné projektové a rozpočtové dokumentace, jejichž výstavba byla samostatně financována, tvoří na sobě ekonomicky nezávislá střediska bytového hospodářství samosprávy. 3) Úkolem samosprávy je aktivizovat členy a umožňovat jim přímou účast na společenské a hospodářské činnosti družstva. 4) Orgány družstva zajišťující činnost samosprávy jsou členská schůze a výbor samosprávy.

Čl. 83 Členská schůze samosprávy 1) Členská schůze samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové projednávají záležitosti v okruhu působnosti samosprávy a seznamují se s činností a celkovým stavem družstva.

30

2)

Členská schůze samosprávy zejména: a) rozhoduje o způsobu zajištění úkolů, které jí byly uloženy představenstvem v souladu s hlavními směry činnosti družstva, b) projednává návrh hospodářského plánu samosprávy v členění na jednotlivá střediska bytového hospodářství, c) projednává výsledky hospodaření jednotlivých středisek bytového hospodářství a ukládá výboru samosprávy úkoly k odstranění zjištěných nedostatků hospodaření, d) volí ze svého středu členy výboru samosprávy v počtu nejméně tři, e) projednává a schvaluje zprávy výboru samosprávy o jeho činnosti, f) volí delegáty a jejich náhradníky na shromáždění delegátů v počtu stanoveném představenstvem, přičemž vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva může představenstvo určit, že každý z delegátů se nemusí volit stejným počtem hlasů, g) projednává zprávy delegátů o výkonu jejich funkce na shromáždění delegátů, h) rozhoduje o návrhu na vložení zástavního práva na blok (dům, byt) do katastru nemovitostí.

3) Pokud v okruhu působnosti samosprávy vznikne společenství vlastníků jednotek podle zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, ztrácí samospráva pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou tímto zákonem vyhrazeny rozhodnutí společenství vlastníků jednotek. Členové samosprávy se v tomto případě podílejí na rozhodování společenství vlastníků jednotek způsobem stanoveným v zákoně a čl. 94 těchto stanov.

Čl. 84 1) Členskou schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy podle potřeby, nejméně však jednou do roka. 2) Výbor samosprávy musí svolat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to: a) jedna třetina všech členů samosprávy b) představenstvo družstva c) delegát samosprávy na SD 3) Nevyhoví-li výbor samosprávy žádosti podle odst. 2) do jednoho měsíce, je představenstvo oprávněno svolat členskou schůzi samosprávy samo. 4) Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy. V případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva. 5) O svolání členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědoměni nejméně osm dnů před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech domech v okruhu působnosti samosprávy.

Čl. 85 1) Členská schůze samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů samosprávy. 2)

Není-li

v

hodinu

uvedenou

pro

31

konání

členské

schůze

samosprávy

přítomna nadpoloviční většina jejich členů, může se schůze konat o čtvrt hodiny později za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy. Může však jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny na pořadu jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů.

Čl. 86 1) Člen-nájemce družstevního bytu a nebytového prostoru se zúčastňuje členské schůze samosprávy, které je členem. 2) Člen-nájemce družstevního bytu a nebytového prostoru, které se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv je členem každé z nich, zúčastňuje se jejich členských schůzí a může být zvolen do každého z jejich výborů. Pouze jednou členskou schůzí samosprávy však může být zvolen delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů. 3) Právo účasti na členských schůzích samosprávy, kterých jsou členy, mají oba manželé - společní členové. Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoliv z nich. V případě uvedeném v odst. 2) může být kterýkoliv z manželů zvolen do výboru každé ze samospráv, kterých jsou členy. Delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů může být zvolen pouze jeden z navržených manželů - společných členů na jedné z členských schůzí samospráv. 4) Člen, který má v jednom a tomtéž družstvu samostatné členství a současně je jeho členem na základě společného členství manželů má z obou těchto členství, pokud jsou v jedné samosprávě společně s druhým manželem společným členem, pouze jeden hlas. Pokud jeho samostatné členství a společné členství manželů, jehož je účastníkem, se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasivní volební právo ustanoveními odst. 1) a 2). 5) Zásada účasti člena (manželů - společných členů) na členských schůzích samospráv, jakož i zásada jednoho hlasu a pasivního volebního práva uvedená v odst. 1) až 4) platí pro všechny druhy okruhů působnosti samospráv. 6) O námitkách proti usnesení členské schůze samosprávy jedná představenstvo družstva, jehož rozhodnutí je konečné. Návrh představenstvu může podat člen jen do jednoho měsíce ode dne, kdy požádal o zaprotokolování své námitky na členské schůzi samosprávy nebo ji ve stejné lhůtě písemně oznámí představenstvu družstva, tj. do jednoho měsíce ode dne konání členské schůze.

Čl. 87 Výbor samosprávy 1) Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi samosprávy a je povinen řídit se jejími usneseními. 2)

Výbor samosprávy zejména: a) plní úkoly na úseku předmětu činnosti družstva v okruhu působnosti samosprávy, b) sleduje technický stav objektů středisek bytového hospodářství. Upozorňuje družstvo na nutnost provedení oprav a údržby, spolupracuje při jejich zajišťování., c) dbá na dodržování domovního řádu a zásad slušnosti mezi členy

32

užívajícími družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy, d) podle pokynů představenstva sestavuje návrh hospodářského plánu v členění na jednotlivá střediska bytového hospodářství a po jeho projednání členskou schůzí samosprávy jej předkládá představenstvu, e) podle místních podmínek kontroluje správnost vyúčtování nákladů vynaložených družstvem na zajištění plnění poskytovaných s užíváním družstevního bytu (nebyt. prostoru), f) průběžně kontroluje tvorbu a čerpání dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice do bytového fondu jednotlivých středisek bytového hospodářství, g) seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření jednotlivých středisek bytového hospodářství, h) projednává návrhy představenstva na vyloučení člena z družstva a oznamuje mu své stanovisko, i) informuje představenstvo o činnosti a stavu samosprávy, j) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva, k) na výzvu družstva se vyjadřuje ke smlouvám o přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) v daném domě do nájmu na určitou dobu uzavíraným podle čl. 26, l) písemně reklamuje kvalitu a rozsah provedených prací dle vystavených faktur a zakázkových listů, u zjevných vad nejpozději do tří měsíců ode dne ukončení prací, m) na výzvu družstva se vyjadřuje ke smlouvám o dílo s dodavatelskými organizacemi v okruhu své působnosti, n) dává souhlas ke změně charakteru užívání společných prostor domu a k uzavření dohody o dočasném užívání společného prostoru týkající se tohoto prostoru, stejně jako k uzavření nájemní smlouvy u nebytových prostor pronajímaných podle zvláštních předpisů. Souhlas předkládá představenstvu družstva k dalšímu projednání.

Čl. 88 1) Výbor samosprávy má nejméně tři členy. Počet členů výboru stanoví členská schůze samosprávy před zahájením voleb. 2) Výbor samosprávy se volí z bydlících členů samosprávy tak, aby členové výboru nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.

Čl. 89 1) Výbor samosprávy zvolí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy vystupuje za výbor navenek a jedná se správou družstva. 2) Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. 3) O svolání výboru samosprávy a o pořadu jednání musí být členové výboru uvědomeni obvyklým způsobem nejméně tři dny před jejím konáním. 4) Výbor samosprávy může určit, že členská schůze samosprávy se bude konat formou dílčích schůzí samosprávy.

33

5) Není-li ani po opakované schůzi samosprávy zvolen výbor samosprávy, může představenstvo rozhodnout o tom, že úkoly výboru samosprávy přejímá zaměstnanec družstva - správce, který k tomu bude pověřen představenstvem: - povinnost správce je obdobná jako u výboru samosprávy podle čl. 87 odst. 2 stanov - mzda správce, jako i ostatní finanční výdaje spojené s jeho činností, se hradí k tíži příslušného střediska bytového hospodářství - usnesení představenstva o zřízení funkce správce musí být vyvěšeno ve všech vchodech domů v obvodu samosprávy, které se týká.

Čl. 90 Pomocné orgány 1) K zajištění své činnosti mohou orgány družstva vytvářet pomocné orgány, které nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil. 2)

Úkoly pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil.

3) Členové pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenováni orgánem, který je zřídil. 4)

Je-li pomocný orgán jmenován, může být jeho členem i nečlen družstva.

Část IX. Předseda družstva Čl. 91 1) Představenstvo volí ze svého středu předsedu družstva, jemuž současně s touto volbou vzniká pracovní poměr podle ust. § 33 odst. 1 zákoníku práce. 2) Předseda družstva řídí běžnou činnost družstva v postavení vedoucího organizace ve smyslu pracovněprávních a ostatních obecně závazných právních předpisů. 3) Předseda stanovách.

rozhoduje

o

bytových

otázkách

v

rozsahu

určeném

ve

Čl. 92 Organizování práce představenstva Předseda družstva v pozici předsedy představenstva: a) svolává a řídí schůze představenstva a navrhuje program jeho jednání, b) organizuje přípravu schůzí představenstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání, c) jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva, d) podepisuje s dalším členem představenstva právní úkony, pro které je předepsána požadující písemná forma.

Čl. 93 Organizování práce správy družstva a rozhodování o bytových 34

otázkách 1)

Předseda družstva v pozici vedoucího organizace: a) řídí běžnou činnost všech hospodářských středisek družstva, b) v pracovně právní oblasti zodpovídá za veškeré úkony související s přijímáním a propouštěním zaměstnanců družstva,

2)

V oblasti bytových otázek předseda družstva: a) na základě dohody s členem - nájemcem bytu (nebytového prostoru) rozhoduje o výši zálohy na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru), b) dává souhlas ke smlouvě o podnájmu bytu (části bytu) podle ustanovení čl. 23, c) dává souhlas k dohodám o výměně bytu podle čl. 24 a 25, d) uzavírá se členem - nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) dohodu o zániku smlouvy o nájmu družstevního bytu podle ustanovení čl. 47, e) podepisuje dohodu o převodu části členských práv a povinností podle čl. 22, f) uzavírá nové smlouvy o nájmu družstevních bytů v těch případech, ve kterých došlo ke skončení nájemního poměru, kde rozhodlo představenstvo družstva o přidělení náhradního bytu na dobu určitou a prodloužení nájemního poměru podmínilo řádným plněním povinností z nájemního poměru, g) uzavírá smlouvy o nájmu družstevních bytů na základě družstvu oznámených dohod o převodu členských práv a povinností podle ust. § 230 obchodního zákoníku, dále na základě usnesení soudu ve věci dědictví, dohody rozvedených manželů, soudně zrušeného společného členství manželů, změny příjmení apod.

3)

O žádosti členů dle odst. 2) písm. a) nejdéle do třiceti dnů od jejich podání.

4)

O své činnosti představenstvo.

podle

až

g)

rozhoduje

odst. 1) a odst. 2) informuje

předseda předseda

Část X. Působnost a zastupování družstva ve společenství vlastníků jednotek Čl. 94 1) Jestliže v okruhu působnosti družstva vznikne podle zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, společenství vlastníků jednotek, ztrácí družstvo i jeho orgány pravomoc rozhodovat ve věcech, které jsou tímto zákonem vyhrazeny rozhodnutí společenství vlastníků jednotek. 2) Družstvo pověřuje zastupováním ve společenství vlastníků jednotek v domech, kterých je spoluvlastníkem zmocněnce a to podle těchto pravidel: a) V samosprávách, v nichž je zvolen a působí výbor samosprávy, uděluje představenstvo družstva toto zmocnění předsedovi výboru

35

samosprávy. Takto zmocněný předseda může k výkonu svých povinností zmocnit jiného člena výboru samosprávy, který se pak stává zmocněncem družstva se všemi právy a povinnostmi, jak jsou uvedeny v tomto článku. V případě absence zmocněnce představenstvo k zastupování družstva ve společenství vlastníků jednotek příslušného domu zmocňuje předsedu družstva. b) V samosprávách, v nichž je ustanoven správce objektu, uděluje představenstvo družstva toto zmocnění zpravidla správci objektu. Ten však nemůže zmocnit k výkonu práv a povinností zmocněnce jinou osobu. c) Představenstvo může právnické osobě.

udělit

toto

zmocnění

i

jiné

fyzické

nebo

d) Představenstvo může v jednotlivých případech již udělenou plnou moc odvolat v případě, že zmocněnec neplní svoji funkci nebo ji plní tak, že by to poškozovalo zájmy družstva. 3) Zmocněnec družstva jedná a hlasuje ve společenství vlastníků jednotek v souladu s rozhodnutím členské schůze samosprávy. Pokud bylo schváleno v dané věci usnesení shromáždění delegátů nebo představenstva, je povinen při hlasování ve společenství vlastníků jednotek řídit se tímto usnesením, příp. vnitrodružstevním předpisem.

Část XI. Hospodaření družstva Čl. 95 Financování činnosti družstva 1) Družstvo hradí náklady a výdaje své činnosti z příjmů získaných z bytového hospodářství a z ostatní hospodářské činnosti, příp. z jiných zdrojů. 2)

Družstvo k zajištění svého hospodaření vytváří příslušné fondy.

Čl. 96 Bytové hospodářství l) Základní ekonomickou jednotkou bytového hospodářství je středisko bytového hospodářství, které představuje bytový dům či domy nebo nebytový objekt, jehož výstavba byla samostatně financována nebo dům vymezený zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, jestliže byl rozdělen na jednotky prohlášením vlastníka. 2) Náklady střediska bytového hospodářství se hradí z nájemného bytů, garáží, nebytových prostor a prostor, vyčleněných se souhlasem členské samosprávy ze společných prostor domu, z příspěvků vlastníků jednotek podle ust. § 15 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, případně z jiných zdrojů. 3) Zálohové platby za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebyt. prostoru) družstvo vyúčtuje podle zásad stanovených shromážděním delegátů.

36

4) Přebytek nebo schodek z hospodaření střediska bytového hospodářství se každoročně vypořádá podle rozhodnutí shromáždění delegátů na návrh představenstva družstva. Člen družstva je povinen přispívat na úhradu schodku hospodaření střediska bytového hospodářství, v němž užívá byt (nebytový prostor).

Čl. 97 Ostatní hospodaření l) Příjmy na úhradu nákladů a výdajů ostatního hospodaření získává družstvo zejména z tržeb z realizace jeho výkonů, ze zápisného a úhrad nákladů na činnost a úkony družstva, příp. z dalších zdrojů. 2) Náklady ostatního hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo střediska bytového hospodářství. 3) Ze zisku ostatního hospodaření hradí družstvo přednostně své povinnosti vůči státu, zbylý zisk použije podle rozhodnutí shromáždění delegátů k přídělům do nedělitelného fondu nebo do dalších zajišťovacích fondů družstva, příp. k rozdělení členům družstva. 4) Ztrátu z ostatního shromáždění delegátů: -

hospodaření

hradí

družstvo

podle

rozhodnutí

z nedělitelného fondu rozvržením na členy v poměru podle rozhodnutí shromáždění delegátů z fondu ze zisku středisek bytového hospodářství snížením základních členských vkladů kombinací výše uvedených způsobů

5) Při vykázané ztrátě z ostatního hospodaření družstva a při likvidačním schodku rozhodne shromáždění delegátů o výši uhrazovací povinnosti členů přesahující základní členský vklad. Uhrazovací povinnost člena nemůže přesáhnout trojnásobek základního členského vkladu.

Čl. 98 Základní kapitál 1) Základní kapitál tvoří souhrn základních a dalších členských vkladů, které členové splatili nebo se k jeho splacení zavázali při vstupu do družstva a které jsou vedeny ve fondech členských podílů a fondech dodatečných investic družstevní bytové výstavby. 2) Zapisovaný základní kapitál družstva činí lOO.OOO,-základního kapitálu nesmí klesnout pod částku 5O.OOO,-- Kč.

Kč.

Výše

3) Základní kapitál se zvyšuje, resp. snižuje přijetím nových členů, resp. skončením členství v družstvu. 4)

Základní kapitál se eviduje podle jednotlivých členů.

5) Fond členských podílů a) tvoří se z peněžního, osobního nebo věcného plnění na členský podíl, příp. aktivací splaceného investičního úvěru poskytnutého na družstevní výstavbu,

37

b) prostředky fondu členských podílů se používají na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou, technickým zhodnocením domu, nebo s pořízením pozemku příslušejícího k domu, k vrácení členských podílů při zániku členství, resp. uvolnění bytu, c) zdroje fondu členských podílů se snižují ve výši zůstatkové hodnoty členských podílů připadajících na byty převáděné do vlastnictví člena-nájemce podle platných předpisů, d) fond členských podílů se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství a v rámci nich podle jednotlivých členů. 6) Fond dodatečných investic družstevní bytové výstavby (FDIDBV) a) FDIDBV se tvoří: 1. převodem statutárního fondu bytového hospodářství (základního fondu BH) 2. převodem z nedělitelného fondu 3. převodem z dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice 4. příspěvky členů družstva ve výši stanovené představenstvem družstva b) prostředky FDIDBV se použijí na úhradu nákladů spojených s dodatečnou výstavbou (výbavou) a modernizací a technického zhodnocení družstevního bytového fondu, c) zdroje FDIDBV se použijí při převodu družstevních vlastnictví člena- nájemce podle platných předpisů.

bytů

do

Čl. 99 Fondy a dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice do bytového fondu l) Kromě základního kapitálu družstvo vytváří povinně nedělitelný fond, dlouhodobou zálohu na opravy a dodatečné investice do bytového fondu. Dále vytváří kapitálové fondy, statutární fond (základní fond bytového hospodářství) a ostatní fondy. 2) Tvorba a použití fondů a dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice do bytového fondu se řídí zvláštními předpisy, těmito stanovami a dalšími předpisy schválenými nejvyšším orgánem družstva.

Čl. 100 Nedělitelný fond 1) Nedělitelný fond se tvoří ze zisku ostatního hospodaření. Družstvo povinně doplňuje nedělitelný fond nejméně lO% ročního čistého zisku až do doby, kdy výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se minimálně polovině zapisovaného základního kapitálu družstva, tj. 5O.OOO,-- Kč. 2) Zdroje nedělitelného fondu se používají na úhradu ztráty z ostatního hospodaření družstva, případně na tvorbu kapitálových fondů (např. fond dodatečných investic DBF).

38

3) Nedělitelný fond se nesmí použít za trvání družstva k rozdělení mezi členy s výjimkou případů stanovených zákonem.

Čl. 101 Kapitálové fondy 1) Fond družstevní výstavby a) tvoří se z poskytnutých státních příspěvků na družstevní výstavbu. Dále se tvoří z příspěvků jiných právnických, případně fyzických osob, které se sdružují na družstevní výstavbu za účelem vybudování nebytových vestavěných zařízení., b) prostředky fondu družstevní výstavby se použijí na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou, technickým zhodnocením domu nebo s pořízením pozemku příslušejícího k domu, c) prostředky fondu družstevní výstavby družstevních bytů do vlastnictví člena předpisů. 2) Doplňkový fond družstevní výstavby

se snižují při převodu - nájemce podle platných

a) tvoří se převodem z fondu družstevní výstavby ve výši odpisů investičního majetku, zejm. nebytových prostor pronajímaných v domě, v rámci podnikání družstva, b) prostředky fondu se použijí na financování investičních výdajů při současném převodu do fondu družstevní výstavby, c) dále se fond snižuje při převodu bytu (nebytového prostoru) z družstevního vlastnictví podle zvláštního zákona v těch případech, kdy nabyvatel bytu (nebytového prostoru) se současně s převodem bytu (nebytového prostoru) stává spoluvlastníkem nebytového prostoru, z jehož odpisů byl fond tvořen. 3) Fond darů a) tvoří se z přijatých darů, b) snižuje se při převodu bytu platných předpisů.

do

vlastnictví

člena-nájemce

podle

Čl. lO2 Statutární fond - základní fond bytového hospodářství

l) Základní fond bytového hospodářství se tvoří z přebytku hospodaření středisek bytového hospodářství, případně z jiných zdrojů. 2) Prostředky použití.

základního

fondu

bytového

hospodářství

jsou

volně

k

3) Zdroje základního fondu bytového hospodářství se používají k úhradě ztráty středisek bytového hospodářství a k převodu do fondu družstevní

39

výstavby na pořízení dodatečných investic družstevní výstavby. Fond se snižuje při vypořádání vlastníka jednotky podle § 24 odst. 7 zákona č. 72/1994 Sb. 4) Základní fond bytového hospodářství se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.

Čl. lO3 Dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice do bytového fondu 1)

Dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice do bytového fondu: a) dlouhodobá záloha se tvoří pravidelnými splátkami předepsanými v nájemném a mimořádnými platbami (jednorázové platby, stavební spoření, převod zůstatku krátkodobé zálohy, náhrady škod uhrazené v minulosti z dlouhodobé zálohy, půjčky), b) způsob tvorby a použití zálohy upravují "Zásady pro stanovení záloh na úhrady za užívání bytu a místností nesloužících k bydlení, za služby s nimi spojené a pro jejich vyúčtování", c) nevyčerpaná dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné bytového fondu se převádí do příštího roku,

investice do

d) dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice do bytového fondu se vede podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.

Část XII. Zrušení, změna právní formy, likvidace a zánik družstva Čl. l04 Zrušení a změna právní formy 1)

Družstvo se zrušuje: a) usnesením shromáždění delegátů, b) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, c) rozhodnutím soudu, d) uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno, e) dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno.

2) O rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení družstva musí být pořízen notářský zápis. 3)

Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

4) Přeměna družstva (fúze, rozdělení či změna právní formy) se řídí právními předpisy o přeměnách obchodních společností a družstev (zákon č. 125/2008 Sb., ve znění zákonů č. 215/2009 Sb. a č. 227/2009 Sb.).

40

5) Bytové družstvo může změnit svoji formu jen tehdy, jestliže s tím souhlasí všichni členové bytového družstva; tento souhlas nelze nahradit souhlasem všech delegátů.

Čl. 105 Zrušení družstva bez likvidace sloučením, splynutím nebo rozdělením. 1) Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí a rozdělení družstva musí obsahovat určení právního nástupce a vymezení obchodního jmění (dále jen „jmění”), které na něj přechází. Při rozdělení družstva shromáždění delegátů určí, jak se jmění družstva a jeho členové rozdělí. Při tomto určení se zohlední oprávněné zájmy jednotlivých členů. 2) Při splynutí družstev přechází jmění a členství na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé družstvo zapsáno do obchodního rejstříku. 3) Při sloučení družstva s jiným družstvem jmění slučovaného družstva a členství přecházejí na přejímající družstvo ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku. 4) Při rozdělení družstva přechází jmění družstva a členství na družstva vzniklá rozdělením ke dni, kdy tato družstva byla zapsána do obchodního rejstříku. 5) V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikajícího družstva a zápis družstva vzniklého splynutím nebo družstev vzniklých rozdělením. Výmaz družstva zaniklého sloučením a zápis změny u družstva, s nímž bylo sloučeno, se provede rovněž k témuž dni. 6) Pokud z rozhodnutí shromáždění delegátů nevyplývá něco jiného, účastní se člen družstva na podnikání nástupnického družstva členským vkladem ve výši, jež by odpovídala jeho nároku na likvidačním zůstatku v případě, že by družstvo likvidovalo. 7) Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva, může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, jestliže to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Nárok na vypořádací podíl dle čl. 61 stanov je povinen uhradit členu, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něj přešlo jmění družstva.

Čl. 106 Převod části majetku družstva Převádí-li družstvo jednotlivé obytné domy nebo objekty s nebytovými prostory jinému bytovému družstvu, musí s přejímajícím družstvem dohodnout i převod členství nájemců družstevních bytů a nebytových prostor v těchto domech nebo objektech. K takovému převodu není třeba souhlasu členů-nájemců těchto bytů (nebyt. prostorů). Souhlas nájemců je však třeba v případě, máli být družstevní objekt odprodán jinému právnímu subjektu než družstvu. Současně s převodem jednotlivých obytných domů nebo objektů s nebytovými

41

prostorami převede družstvo převádějící družstvu přejímajícímu: a) zůstatky všech fondů příslušných k objektu, b) zůstatek půjčky poskytnuté peněžním ústavem na výstavbu převáděného objektu, c) veškeré ostatní práva a závazky, týkající se převáděného majetku.

Čl. l07 Zrušení družstva s likvidací 1) V případě, že celé jmění zrušeného družstva nepřechází na právního nástupce, zrušené družstvo vstupuje do likvidace. Likvidátora jmenuje shromáždění delegátů, popř. soud, kteří také určí jeho odměnu. 2)

Vstup družstva do likvidace se zapisuje v obchodním rejstříku.

3) Likvidátor je povinen vypracovat před rozdělením likvidačního zůstatku návrh na jeho rozdělení, který projednává shromáždění delegátů. Návrh na rozdělení musí být na požádání členům předložen. 4) Likvidační zůstatek se rozdělí postupně tak, že každému členu se uhradí částka do výše jeho základního členského vkladu, popřípadě dalšího členského vkladu. Zbytek likvidačního zůstatku nad tuto výši se rozdělí mezi členy, jejichž členství ke dni zrušení družstva trvalo alespoň jeden rok, a to podle rozsahu, v jakém se podílejí na základním kapitálu družstva. 5) Každý člen družstva nebo jiná oprávněná osoba může do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů navrhnout, aby soud prohlásil usnesení shromáždění delegátů o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne zároveň o rozdělení likvidačního zůstatku. Do uplynutí lhůty tří měsíců anebo do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí být likvidační zůstatek rozdělen. 6) Do třiceti dnů po schválení likvidace podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz družstva z obchodního rejstříku. 7) Při likvidaci družstva obchodního zákoníku.

se

použijí

přiměřeně

ustanovení

§

70-75b

Čl. 108 Zrušení družstva rozhodnutím soudu 1) Soud může na návrh státního orgánu, orgánu nebo člena družstva nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstva a jeho likvidaci, jestliže: a) počet členů družstva klesl pod pět členů, b) souhrn členských vkladů klesl pod částku 50.000,-- Kč, c) uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva a nebyly zvoleny nové orgány nebo byla porušena povinnost svolat shromáždění delegátů nebo družstvo po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, d) družstvo porušilo povinnost vytvářet nedělitelný fond, e) družstvo porušuje ustanovení o předmětu činnosti, f) založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen příslušný zákon.

42

2) Soud může před rozhodnutím o zrušení družstva odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo.

stanovit

lhůtu

k

Čl. 109 Zánik družstva Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

Část XIII. Společná ustanovení Čl. 110 1) Rozhodnutí orgánů družstva dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva, se oznamují těmto členům nebo orgánům. 2) Lhůta k podání odvolání činí patnáct dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí, pokud příslušný zákon nebo stanovy neurčují lhůtu jinou. 3) Za včas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do tří měsíců ode dne doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánu družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno. 4) O odvolání proti rozhodnutí představenstva rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí je konečné, pokud stanovy neurčují jinak. 5) Představenstvo může rozhodnout o odvolání samo, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.

Čl. 111 Podněty členů 1) O podnětech členů k rozhodnutím a činnosti orgánů družstva rozhodují orgány družstva nejdéle do šedesáti dnů ode dne jejich podání. O jejich vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena doporučeným dopisem. 2) U podnětů výboru samosprávy týkajících se domů v okruhu její působnosti umožní pověřenému členu této samosprávy zúčastnit se jednání příslušného orgánu.

Čl. 112 Doručování 1) Doručení písemností doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné pouze v případech určených těmito stanovami nebo jednacím řádem družstva. 2) Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, např. prostřednictvím veřejné datové sítě, a to na adresu, kterou člen sdělil, nebo do místa, které je družstvu známé.

43

3)

Povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna: a) při doručování písemností funkcionářem nebo zaměstnancem družstva, jakmile člen její převzetí písemně potvrdí nebo při odmítnutí převzetí písemnosti doručením za přítomnosti tří svědků, b) při doručování poštou, jakmile pošta písemnost do vlastních rukou doručí. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení zmařil nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl.

Čl. 113 Počítání času 1) Lhůta určená podle dní rozhodující pro její počátek.

počíná

dnem,

který

následuje

po

události

2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den. 3) Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynutí lhůty původní. 4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den. 5) Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu nebo jestliže byla podána na poštu. 6) Představenstvo může ze závažných důvodů prominout požádá-li o to člen do patnácti dnů ode dne, kdy pominula a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden zmeškání lhůty k úhradě základního členského vkladu.

zmeškání lhůty, příčina zmeškání nelze prominout, rok a v případě

Část XIV. Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 114 1) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními těchto stanov i právní vztahy mezi družstvem a jeho členy a mezi jeho členy navzájem, které vznikly před nabytím účinnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních daných stanov. 2) O žádostech a odvoláních členů, o nichž před nabytím účinnosti těchto stanov družstvo s konečnou platností nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov.

44

Čl. 115 1) Spory ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi družstvem a jeho členy navzájem, vztahy týkající se členského vztahu k družstvu, členských práv a povinností a spory mezi družstvem a jeho statutárními orgány řeší jako soud prvého stupně krajský soud. 2) Spory týkající se nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostorů řeší jakou soud prvého stupně okresní soud.

Čl. 116 Dosavadní stanovy SBD DRUBYD se změnami schválenými delegátů dne 24.11.2011 nabývají účinnosti tímto schválením.

shromážděním

Ing. Ladislav Tkadlec v.r. předseda družstva

45