MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
KARTOGRAFICKÝ PROJEKT PLÁNU GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU A PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY Diplomová práce
Iva Sendlerová
Vedoucí práce: Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
Brno 2012
Bibliografický záznam Autor:
Název práce:
Bc. Iva Sendlerová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Kartografický projekt plánu Geografického ústavu a Přírodovědecké fakulty
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Geografická kartografie a geoinformatika
Vedoucí práce:
Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
Akademický rok:
2011/2012
Počet stran:
88+11
Klíčová slova:
Plán budovy; Plán školy, Geografický ústav; Interaktivní mapa; Webová kartografie; Testování mapových znaků; SVG; Image mapa
Bibliographic Entry Author:
Title of Thesis:
Bc. Iva Sendlerová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Cartogrpahic project of maps for the Department of Geography and Faculty of Science
Degree programme:
Geography and Cartography
Field of Study:
Geographical Cartography and Geoinformatics
Supervisor:
Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
Academic Year:
2011/2012
Number of Pages:
88+11
Keyword:
Building plan; Faculty plan; Department of Geography; Interactive map; Web cartography; Testing of map symbols, SVG; Image map; Clickable map
Abstrakt Diplomová práce se zabývá tvorbou webového a analogového plánu Geografického ústavu a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. V úvodu se zaměřuje na problematiku webových map včetně kritického zhodnocení vybraných případů. Následně podrobně analyzuje dostupné datové zdroje, především data, kterými disponuje Ústav výpočetní techniky MU. Podstatnou součástí je návrh symboliky pro webový i analogový plán, a to z teoretického i praktického hlediska. V rámci něj řeší testování mapových znaků včetně jeho vyhodnocení a aplikace. Stěžejním bodem práce je praktická část, která řeší samotnou tvorbu webového i analogového plánu za pomocí image mapy a SVG.
Abstract This diploma thesis is concerned with creation of web and analogue plans of the Department of Geography and the Faculty of Science, Masaryk University. The introduction focuses on the issue of web maps and includes a critical evaluation of selected examples. Following chapter is dedicated to a thorough analysis of available data sources, in particular those accessible via the Institute of Computer Science, Masaryk University. A significant part of this thesis is concerned with a theoretical concept and a practical proposal of a symbolic system for the web and analogue ground plans, including map signs testing, its evaluation, and application. The key contribution of this work lies in the practical part, where a clickable map and SVG are employed with a view of creating the aforementioned web and analogue ground plans.
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:
Iva Sendlerová Geografie a kartografie Geografická kartografie a geoinformatika
Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem:
Kartografický projekt plánu Geografického ústavu a Přírodovědecké fakulty Cartographic project of maps for the Department of Geography and Faculty of Science Zásady pro vypracování: Při zpracování Vaší diplomové práce se zaměřte na následující kroky: 1. Porovnejte koncepty plánů GÚ a PřF s konceptem velkoměřítkových map 2. Inventarizace dostupných dat pro mapu GÚ a PřF ) 3. Inventarizace dostupných vnitrouniverzitních dat (tj. z Ústavu výpočetní techniky MU) 4. Návrh značkového klíče pro analogový plán 5. Návrh značkového klíče pro plán na webu GÚ 6. Vytvořte analogový a webový plán GÚ a PřF 7. Proveďte zhodnocení a srovnání vytvořených plánů s obdobnými existujícími plány
Rozsah grafických prací:
podle potřeby
Rozsah průvodní zprávy:
cca 70-80 stran
Seznam odborné literatury: BROWN, A., KRAAK, M.J..: Web Cartography - developments and prospects. 1. vyd., Taylor and Francis, London, 2001. 213 s. ISBN 0-7484-0869-X. DRÁPELA, M. V.: Vybrané kapitoly z kartografie. 1. vyd., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983, 128 s. PETERSON, M. P. et al.: Maps and the internet. 1. vyd., Elsevier Press, Oxford, Amsterdam, 2003. 451 s. ISBN 0-780080-442013. SLOCUM, T. A.: Thematic cartography and geographic visualization. 2. vyd., Upper Saddle River, N.J. Pearson Prentice Hall, 2005, 518 s. ISBN 0-13-035123-7. VOŽENÍLEK, V. et al: Aplikovaná kartografie. 2. vyd., Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2001. 187 s. ISBN 802440270X. 3D model na Institutu geoinformatiky VŠB-TU Ostrava - dostupné na WWW: http://gis.vsb.cz/.
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
Podpis vedoucího práce:
..............................................................
Datum zadání diplomové práce: Datum odevzdání diplomové práce:
říjen 2010 do 11. května 2012
RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu
Zadání práce převzal(a): ............................................................... dne ......................................
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Bc. Zdeňku Stachoňovi, Ph.D. za odborné a přínosné rady při psaní této diplomové práce. Za roční vedení práce patří velké dík i RNDr. Tomáši Řezníkovi, Ph.D.. Dále děkuji oddělení GIS ÚVT MU, přesněji Mgr. Davidu Miksteinovi za poskytnutá data a osobitý přístup. V neposlední řadě děkuji i svým blízkým za trpělivost a podporu.
Prohlášení Prohlašuji,
že
jsem
svoji
diplomovou
práci
vypracovala
samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 10. května 2012
……………………………… Iva Sendlerová
OBSAH 1
ÚVOD ...........................................................................................................11 1.1
Cíle práce..................................................................................................... 11
1.2
Vymezení a charakteristika území.............................................................. 11
2
HODNOCENÍ DOSAVADNÍ LITERATURY A PRAMENŮ ...........................13
3
METODY ZPRACOVÁNÍ A POUŽITÉ DATOVÉ ZDROJE ..........................14
4
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ .............................................................15
5
SOUČASNÉ INTERAKTIVNÍ PLÁNY A MODELY BUDOV ........................18 5.1
5.2
5.3
6
5.1.1
Interaktivní plán Louvre ................................................................................... 18
5.1.2
Interaktivní plán Letiště Praha......................................................................... 19
Interaktivní plány a modely areálů vysokých škol.................................... 21 5.2.1
Interaktivní plán Harvardské univerzity ........................................................... 21
5.2.2
Model areálu VŠB-TUO v Porubě ................................................................... 22
5.2.3
Interaktivní plán Univerzitního kampusu Bohunice v Brně.............................. 24
Shrnutí ......................................................................................................... 25
INVENTARIZACE DOSTUPNÝCH DAT ......................................................26 6.1
Veřejně dostupná data................................................................................ 26
6.2
Vnitrouniverzitní data.................................................................................. 28 6.2.1
Univerzitní mapový portál maps.muni.cz ........................................................ 28
6.2.2
Data od Ústavu výpočetní techniky MU .......................................................... 29
6.2.3
Úprava dat ....................................................................................................... 31
6.3
Data získaná geodetickým zaměřením ...................................................... 32
6.4
Data získaná vlastním mapováním ............................................................ 33
6.5
7
Interaktivní plány budov ............................................................................. 18
6.4.1
Mapování budov areálu PřF ............................................................................ 33
6.4.2
Mapování místností GÚ................................................................................... 34
6.4.3
Mapování bodových prvků .............................................................................. 37
Shrnutí ......................................................................................................... 38
TEORIE TVORBY ZNAKŮ A ZNAKOVÝCH SAD .......................................39 7.1
Mapový znak................................................................................................ 39 7.1.1
Grafické proměnné u analogových map ......................................................... 40
7.1.2
7.2
Klasifikace mapových znaků...................................................................... 41
7.3
Morfografie mapových znaků..................................................................... 42 7.3.1
7.4
Návrh symboliky plošných prvků .............................................................. 45 8.1.1
Návrh symboliky pro kategorie budov ............................................................. 45
8.1.2
Návrh symboliky ostatních prvků .................................................................... 46
NÁVRH SYMBOLIKY PRO PLÁN GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU...............48 9.1
9.2
Návrh symboliky plošných prvků .............................................................. 48 9.1.1
Návrh symboliky pro kategorie místností ........................................................ 48
9.1.2
Návrh symboliky ostatních prvků .................................................................... 49
Návrh symboliky bodových prvků ............................................................. 51 9.2.1
9.3
10
Bezpečné barvy............................................................................................... 43
NÁVRH SYMBOLIKY PRO PLÁN PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY...........45 8.1
9
Morfografické operace..................................................................................... 42
Barevné modely .......................................................................................... 43 7.4.1
8
Grafické proměnné u elektronických map....................................................... 40
Tvorba bodových symbolů .............................................................................. 51
Testování navržené bodové symboliky ..................................................... 52 9.3.1
Stanovení hypotéz........................................................................................... 53
9.3.2
Zpracování výsledků ....................................................................................... 54
9.3.3
Charakteristika respondentů ........................................................................... 55
9.3.4
Výsledky testování bodových znaků ............................................................... 55
9.3.5
Vyhodnocení testování bodové symboliky ...................................................... 61
9.3.6
Konečný návrh bodové symboliky................................................................... 64
ANALOGOVÝ PLÁN GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU A PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY .....................................................................................................65 10.1
Návrh mapové kompozice ..................................................................... 65
10.2
Tvorba analogových plánů .................................................................... 66 10.2.1 Analogový plán Geografického ústavu............................................................ 66 10.2.2 Vizualizace plánu Přírodovědecké fakulty....................................................... 67
11
WEBOVÝ PLÁN GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU A PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY .....................................................................................................68 11.1
Způsob vizualizace plánu ...................................................................... 68 11.1.1 Možné způsoby vizualizace plánu................................................................... 68
11.1.2 Volba vhodného způsobu vizualizace plánu ................................................... 68
11.2
Návrh mapové kompozice ..................................................................... 69 11.2.1 Mapová kompozice plánu Přírodovědecké fakulty.......................................... 69 11.2.2 Mapová kompozice plánu Geografického ústavu ........................................... 70
11.3
Webový plán Přírodovědecké fakulty ................................................... 71
11.4
Webový plán Geografického ústavu..................................................... 72 11.4.1 Formát SVG .................................................................................................... 72 11.4.2 Tvorba plánu v SVG ........................................................................................ 73
12
DISKUSE......................................................................................................78
13
ZÁVĚR .........................................................................................................80
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.......................................................................82 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .......................................................................86 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................88
1 ÚVOD Diplomová práce se zabývá především návrhem vizualizace a následnou tvorbou analogového i webového plánu Geografického ústavu (dále GÚ) a Přírodovědecké fakulty (dále PřF). Webový plán by měl být dostupný na nových oficiálních stránkách GÚ (z roku 2011) a sloužit by měl hlavně jejich návštěvníkům. U staré verze webových stránek nebyl uživatelům k dispozici žádný plán, v případě té nové je nabízen plán celého areálu PřF s doplňujícími informacemi o poloze učeben GÚ. Plánem celého areálu PřF se mimo jiné zabývalo už i několik diplomových prací, například práce J. Russnáka (2012) řešící 3D vizualizaci celé fakulty. Co se týče plánu GÚ ve webové podobě, nemělo by se jednat pouze o statickou mapu, ale o mapu s určitou mírou interaktivity na straně uživatele. Z tohoto důvodu lze hovořit o tzv. interaktivní mapě, jejíž problematika je nezbytnou součástí současné kartografie a geoinformatiky. S rozvojem výpočetní techniky a internetu se jejich počet neustále zvyšuje, ať už se jedná o nejjednodušší mapy vzniklé digitalizací a poskytující jen minimální interaktivitu či velmi propracované interaktivní mapy nabízející nespočet funkcí a informací. V případě plánu GÚ by jeho hlavní předností měla být jednoduchost, ale i informační obsáhlost.
1.1
Cíle práce Hlavním cílem diplomové práce je sestavení plánu Geografického ústavu
a Přírodovědecké fakulty v analogové i webové podobě. Tvorba plánu by měla být založena na kritickém zhodnocení vybraných dosavadních webových plánů a dostupné literatury a dále být podložena výsledky zjištěnými v rámci diplomové práce. Přesněji se jedná o výsledky analýzy možných datových zdrojů (veřejných i soukromých vnitrouniverzitních) a výsledky návrhu mapové symboliky, jenž jsou vedlejšími cíli práce. Návrh mapové symboliky by měl být opřen o teorii tvorby mapových znaků a především o výsledky testování mapových znaků.
1.2
Vymezení a charakteristika území Zájmové území je dáno názvem a zadáním diplomové práce. Jedná se o areál
Přírodovědecké fakulty (dále PřF) ležící na ulici Kotlářské 2 v Brně. Areál se skládá z celkem 16 budov, počítame-li i budovy botanické zahrady, trafostanici a odpadové
- 11 -
hospodářství. Podrobný plán by se však měl týkat pouze dvou budov, ve kterých sídlí GÚ (budovy č. 4 a 5). Každá z budov se skládá ze 4 podlaží – přízemí, 1. a 2. patra a suterénu. Areál PřF je vymezen na Obr. 1., který zachycuje prostor fakulty na mapovém serveru amapy.cz (tento zdroj byl vybrán, jelikož znázorňuje areál nejdetailněji). Vymezíme-li zájmové území polohopisně, leží fakulta zhruba na souřadnicích 49°12‘ s.š. a 16°35‘ v.d. (viz. Obr. 1) . Celý areál včetně botanické zahrady zabírá asi 33 360 m2.
49°12‘20‘‘
49°12‘ 17‘‘
49°12‘ 14‘‘
49°12‘ 11‘‘ 16°35‘44‘‘
16°35‘50‘‘ 16°35‘51‘‘
16°35‘56‘‘
Obr. 1. Poloha a vymezení areálu PřF na ulici Kotlářská v Brně (převzato z: http://amapy.centrum.cz/?search=kotlarska%20brno)
- 12 -
2 HODNOCENÍ DOSAVADNÍ LITERATURY A PRAMENŮ Problematika interaktivních či webových map je aktuálním tématem v oblasti kartografie a geoinformatiky. I přesto nebylo v rámci České ani Slovenské republiky doposud vydáno kvalitní literární dílo, které by se touto problematikou uceleně zabývalo. Daleko více je toto téma řešeno v zahraniční literatuře. Za nejvhodnější dílo lze považovat publikaci Web Cartography – developments and prospects (KRAAK, M. J.; BROWN, A., 2001), jenž se zabývá charakteristikou webových map, jejím užitím, publikováním a vizualizací. Dále pak se zaměřuje na jednotlivé mapové produkty v různých oblastech. Mimo Kraaka a Browna se problematice věnuje dílo Maps and the internet (PETERSON, M. P., 2003) či Multimedia Cartography (CARTWRIGHT, W. et al., 2007) řešící technický i teoretický rozvoj webových map. Soustředí se na prezentaci prostorových dat na internetu pomocí různých nástrojů či formátů, mimo jiné se věnuje i konkrétním případům užití a problémům. K danému tématu existuje i mnoho odborných článků z vědeckých časopisů. Z těch mně dostupných a prostudovaných byl využit především články Cartography, GIS and the Word Wide Web (MACEACHREN, A. M., 1998) a A Decade of Maps and the Internet (PETERSON, M. P., 2005b). Samotné metodě SVG se věnuje článek SVG v kartografii (ČERBA, O., 2006). Problematice tohoto tématu se věnuje i několik vysokoškolských závěrečných prací. Za zmínku stojí například diplomová práce Interaktivní mapy na příkladu Letovic (ŘEZNÍK, T., 2005), modelováním areálu vysoké školy se zabývá práce 3D model areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (RUSSNÁK, J., 2012) nebo diplomová práce 3D vizualizace vybraného zastavěného areálu – Univerzitní kampus MU v Brně Bohunicích (MALÝ, M., 2009). Dalším povedeným dílem je i bakalářská práce Využití formátu SVG pro webovou kartografii (KOZEL, J., 2006), věnující se přímo problematice SVG a map. Diplomová práce se z části zabývá i teoretickou a následně praktickou tvorbou mapové symboliky. Toto téma je zastoupeno ve většině kartografických publikací a je kvalitně zpracováno. Velmi podrobně se problematikou zabývá kniha Mapový jazyk (PRAVDA, J., 2003a) či skriptum Vybrané kapitoly z kartografie (DRÁPELA, M. V., 1983). Ze zahraniční literatury je velmi důležitá kniha Semiology of graphics - diagrams, networks, maps (BERTIN, J.; BERG, W. J., 2011), jež se detailně zabývá Bertinovou sémiologií. Za zmínku stojí i publikace Thematic cartography and geovisualization (SLOCUM, T. A., 2005).
- 13 -
3 METODY ZPRACOVÁNÍ A POUŽITÉ DATOVÉ ZDROJE V první části se práce zabývá příklady webových plánů budov či školních areálů a jejich srovnáním. Tyto plány posléze sloužily jako inspirace při tvorbě vlastního plánu GÚ a PřF. Stěžejní částí je zhodnocení dostupných datových zdrojů vhodných pro znázornění plánu PřF a GÚ. Po důkladné analýze zdrojů byla vybrána data od ÚVT MU, která obsahují prostorové informace o budovách a jednotlivých patrech budov MU. Získaná data byla poupravena a doplněna informacemi z vlastního mapování, jež bylo provedeno přímo v terénu, tedy v areálu PřF. Informace byly zaznamenávány ručně do vytištěných plánů budov a jejich pater a posléze vepsány do atributových sloupců jednotlivých mapových vrstev. Mimo ÚVT MU byla dalším datovým zdrojem diplomová práce J. Russnáka (2012), v rámci které byly získány informace o poloze všech prvků vyjma budov v areálu PřF na Kotlářské (ty byly získány od ÚVT MU). Pro samotnou vizualizaci byly použity metody obecné i tematické kartografie, především byly aplikovány metody figurálních a areálových znaků. Konečnému zobrazení předcházel návrh mapové symboliky, který byl sestaven na základě teorie uváděné Drápelou (1983) a Pravdou (2003a). Navržená symbolika byla testována mezi lidmi ve věku 17 – 26 let (odpovídá věku jednomu z okruhů budoucích uživatelů) pomocí testovacího programu MUTEP, získané výsledky byly vyhodnoceny a ověřeny v programu Statistica. Finální tvorba analogového i webového plánu je podložena výsledky testování. Analogový plán byl vykreslen pomocí programů ArcGIS 10 a Inkscape. Pro webový plán byl použit opět ArcGIS, ze kterého byly plány vyexportovány do vektorového formátu SVG, jenž je vhodný pro prezentaci map v prostředí internetu. Následně byly SVG soubory editovány v textovém programu Notepad++. Editace spočívala v přidání atributů jednotlivým prvkům a v nastavení funkcionality pomocí skriptovacího jazyka JavaScript. Webový plán celého areálu PřF je zhotoven ve formě image mapy. Oblasti, ke kterým byly přiřazeny hypertextové odkazy, byly nadefinovány v grafickém programu GIMP. Na závěr byly zhotovené plány zakomponovány do webové stránky GÚ (HTML dokumentu).
- 14 -
4 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ V případě map PřF a GÚ lze hovořit o mapách velkoměřítkových. Ty je možné na našem území vymezit dle dvou rozdílných dělení, geografického a geodetického. V geografii se za velkoměřítkové mapy považují mapy do měřítka 1 : 200 000, v geodézii pak pouze mapy v měřítku od 1 : 500 do 1 : 5 000 (VOŽENÍLEK, V., 1999). Samotný rozdíl mezi plánem a mapou je velmi složité definovat. Na našem území lze za plány všeobecně považovat mapová vyjádření ve velkém měřítku jako je 1:20, 1:50, 1:100 či 1:200. V Německu se snaží za plán považovat díla v měřítku 1:500 a vyšším (PRAVDA, J., 2003b). Přesnou definici plánu uvádí kupříkladu Veverka (2004, s. 12): „Jedná se podstatně jednodušší strukturu než je mapa Pod tímto pojmem se v kartografii rozumí zmenšený pravoúhlý průmět malé části zemského povrchu a s ním spojených objektů do roviny. Je pro něj typické velké měřítko, polohopisná kresba se sestává z převážně minimálně generalizovaných obrysových čar zájmových, zpravidla stavebních objektů. Často bývá vyhotovován v místním souřadném systému.“ Mimo plán či velkoměřítkovou mapu je nutné vymezit i termín webová mapa. Za prvotní webové mapy se považují tzv. hypermapy. Poprvé byl tento pojem použit v roce 1990 Laurinim a Millert-Raffortem, kteří hypermapy popisují jako interaktivní, digitalizované multimediální mapy, jenž dovolují uživatelům zoomovat (přibližovat či oddalovat mapu) a hledat lokality pomocí hyperlinkového místopisného seznamu (PETERSON, M. P., 2003). K původnímu šíření map prostřednictvím internetu dochází zhruba v roce 1993, a to díky prvnímu grafickému prohlížeči jménem Mosaic (později Netscape). Přibližně od roku 1997 začíná být internet hlavním prostředkem pro sdílení map (především se jedná o interaktivní mapy ulic), postupem času se objevují i různé způsoby uživatelských přístupů do map (CARTWRIGHT, W. et al., 2007). Většina autorů vyčleňuje dva základní druhy webových map – mapy statické a mapy dynamické. Na následujícím Obr. 2. je znázorněno schéma dělení webových map podle M. J. Kraaka a A. Browna (2001).
- 15 -
Obr. 2. Dělení webových map (převzato z: KRAAK, M. J.; BROWN, A., 2001, s. 3)
Ve většině případů se na internetu vyskytují mapy statické, které vznikly skenováním analogových map. I ty mohou představovat určitou míru interaktivity v podobě zoomování, posunu či výběru vrstev, řadí se sem i tzv. image mapy (definice oblasti s přiřazením URL odkazujícího na danou webovou stránku). Naopak mapy dynamické, jak už z názvu vyplývá, se vyznačují větší dynamikou. V případě neinteraktivních se převážně jedná o animace. Interaktivní dynamické mapy ve většině případů vyžadují nainstalování plug-inu a jsou vytvořeny například v Javě, JavaScriptu či VRML (KRAAK, M. J.; BROWN, A., 2001). Definici interaktivní mapy uvádí ICA1 (2003), jež interaktivní mapy vymezuje na základě doplňkových funkcí: „Containing hyperlinks to connect with additional information within the related database, thus offering sources well beyond their visible content. Acting as hyperlinked interfaces to help users navigate through geospace, via associated networklinked databases of geospatially-related information. Designed with new variables such as sound.“ Podle definice jsou interaktivními mapami ty mapy, které obsahují hypertextové odkazy pro připojení k doplňujícím informacím v rámci související databáze, čímž poskytují zdroje i mimo svůj viditelný obsah. Dále říká, že fungují jako hypertextová rozhraní, která pomáhají uživatelům v navigaci v geoprostoru pomocí síťově propojených databází a geografických příbuzných informací. Na závěr dodává, že mohou být vizualizovány s novými proměnnými jako je například zvuk.
1
International Cartographic Association = Mezinárodní kartografická asociace
- 16 -
Samotných dělení interaktivních map existuje více. Řezník (2005) rozlišil a definoval interaktivní mapy na základě 3 hledisek: - z hlediska použití prostředku pro výměnu informací:
internetové
intranetové
místní
hybridní
- z hlediska použitých multimédií:
textové
obrázkové
animační
zvukové
kombinace výše uvedených
- z hlediska způsobu zobrazení prostoru:
2D interaktivní mapy
pseudo3D interaktivní mapy
- 17 -
5 SOUČASNÉ INTERAKTIVNÍ PLÁNY A MODELY BUDOV 5.1 Interaktivní plány budov Interaktivních plánů je dnes, vzhledem k rozvoji internetu, nepřeberné množství. Pro srovnání bylo vybráno celkem 5 plánů, kdy se ve dvou případech jedná o plány budov jiného zařazení a ve třech případech přímo plány či modely vysokých škol. Při hodnocení byl brán zřetel především na míru použité interaktivity, datový formát, strukturu, obsah mapy a grafického zpracování. Inspirací byla i kritéria pro hodnocení kartografických děl stanovená Miklošíkem (2002), jenž jsou však vhodnější spíše pro statické mapy a na webové plány je nelze plně aplikovat.
5.1.1 Interaktivní plán Louvre Na oficiálních stránkách pařížského muzea Louvre (www.louvre.fr) je v kategorii „Plan Your Visit“ → „Floor Plans“ k dispozici interaktivní plán celé budovy muzea (Obr. 3.). Plán je zcela nový, vytvořený v prosinci 2011. Dříve byl k dispozici jiný poměrně jednoduchý interaktivní plán muzea ve fomátu Flash.
3a
3b
3c Obr. 3a-c. Interaktivní plán pařížského muzea Louvre (převzato z: http://www.louvre.fr/en/plan)
- 18 -
Interaktivní plán jednotlivých podlaží muzea je poskytován prostřednictvím Adobe Flash Playeru. Primárně se zobrazuje 3D vizualizace celého muzea s popisky (Obr. 3a.), dalšími prvky jsou zastávky metra a autobusů, kdy se po najetí kurzorem na daný prvek zobrazí popis linek a jméno zastávky. Vyznačena jsou ještě stání taxislužby, parkoviště a také místa vyhrazená pro zapůjčení městských kol. Po vybrání volby „Enter the museum“ se zobrazí jednoduchý přehled plánů všech podlaží, které jsou na levé straně popsány. Barvy byly zvoleny nevýrazné, jak je vidět i na Obr. 3b.. Při najetí na podlaží se plán daného patra zvětší a po jeho zvolení se zobrazí samostatně ve velkém měřítku. Ukázka plánu podlaží je na Obr. 3c., jednotlivé sekce muzea jsou odděleny barvou a popsány v legendě pod plánem. Bodovým symbolem jsou v plánu zobrazena informační místa, naprosto však chybí další základní informace pro návštěvníky jako je poloha záchodů či výtahu. Bohužel samotný plán podlaží již nenabízí žádnou interaktivitu alespoň v podobě zobrazení atributů po najetí na prvek, jak tomu bylo u předchozího, dnes již starého plánu. Plán každého podlaží si lze stáhnout i ve formátu PDF, jedná se však o identický plán, který je k dispozici v tištěné formě při vstupu do muzea.
5.1.2 Interaktivní plán Letiště Praha Na webových stránkách největšího českého mezinárodního Letiště Praha v Ruzyni (http://map.prg.aero/) je k dispozici interaktivní plán letiště nabízený v podobě Adobe Flash Playeru. V úvodu je zobrazen celkový 3D pohled na letiště s příjezdovými cestami (Obr. 4a.) umožňující výběr terminálu č. 1-3. Po zvolení terminálu se uživatel dostane do samotné mapové aplikace, která přehledně zobrazuje nad sebou poskládaná patra (Obr. 4c.). Aplikace umožňuje základní funkce v podobě přiblížení, posunu či vytištění plánu. V horní části je k dispozici přepínání mezi jednotlivými terminály, ve spodní pak přiblížení na dané patro terminálu. Plošné prvky mapy jsou logicky rozčleněny do 4, respektive 3 kategorií (jednou kategorií je parkování, které je mimo terminály). Kategorie jsou zvoleny dle funkčnosti na restaurace, obchody a služby a jsou odlišeny barvou. Šedou barvou jsou pak znázorněny prostory samotného letiště. V plánu jsou dále umístěny bodové prvky udávající polohu důležitých míst pro návštěvníky – například toalet, bankomatu, informací, výtahu, zastávky autobusu a taxislužby apod. Při najetí na bodový či plošný prvek se zobrazí název daného prvku v češtině i angličtině, v případě plošných prvků se při jejich označení vypíší i doplňující informace (popis, provozní doba, internetové stránky atd.), ukázka je vidět na Obr. 4b.
- 19 -
4a
4b
4c Obr. 4a-c. Interaktivní plán Letiště Praha (převzato z: http://map.prg.aero/)
Jednotlivé prvky v mapě lze vyhledávat pomocí základního vyhledávače, čtenáři je umožněno i vyhledávání pomocí navigace v pravé části aplikace, kde si lze zvolit kategorii a dále pak přímo daný prvek dle názvu či čísla.
- 20 -
5.2
Interaktivní plány a modely areálů vysokých škol
5.2.1 Interaktivní plán Harvardské univerzity Oficiální stránky Harvardské univerzity (http://www.harvard.edu/) ve Spojených státech amerických nabízí v sekci „About Harvard“ & „Maps & Directions“ javaScriptovou mapovou aplikaci (Obr. 5.). Webový plán znázorňuje celou Harvardskou univerzitu a její okolí (město Boston).
Obr. 5. Mapová aplikace Harvardské univerzity (převzato z: http://map.harvard.edu/)
Aplikace umožňuje uživateli manipulovat s mapou pomocí zoomu či posunu, dále je možné si na liště na pravé straně mapového pole vypnout či zapnout mapovou vrstvu. Všechny prvky v mapě jsou podrobně popsány, a to v samostatné vrstvě popisů. Při vybrání prvku se objekt barevně odliší od ostatních a vypíší se základní informace jako je název budovy, přesná adresa nebo rok výstavby, dále je také přiložena fotografie objektu. Aplikace je velmi povedená a jako další funkce mimo již vyjmenovaných umožňuje vyhledávání v mapě, přiblížení na uživatelem vybranou fakultu, uživatelskou nápovědu či vygenerování hypertextového odkazu na zobrazenou část mapového pole. Mapa je doplněna měřítkem ve stopách v levém dolním rohu, v pravém horním rohu nabízí stáhnutí mapy areálu kampusu ve formátu PDF.
- 21 -
5.2.2 Model areálu VŠB-TUO v Porubě Model areálu Vysoké školy Báňské - Technické univerzity Ostrava v Porubě je uživatelům k dispozici na internetových stránkách vysoké školy (http://gis.vsb.cz/), je ale poměrně obtížné jej najít. Na úvodní straně Institutu geoinformatiky je sice ukázka 3D modelu areálu VŠB-TUO, není zde ale uveden jakýkoli odkaz na něj. Po delším hledání je možné jej nalézt v odkazu „Kontakty“, kde si lze zaprvé stáhnout 3D model areálu ve formátu KMZ, což ale znamená nutnost instalace softwaru Google Earth na straně uživatele. Dále je zde nabízena mapa Porubských areálů VŠB-TUO (Obr. 6.), již sestavil David Vojtek z Institutu geoinformatiky v roce 2008.
Obr. 6. Mapa Porubských areálů VŠB-TUO (převzato z: http://gis.vsb.cz/kontakty)
- 22 -
Co se týče mapy, je možné si ji otevřít ve vysoké kvalitě (velikost 4,5 MB) a detailně do ní nahlížet. Bohužel se jedná pouze o mapu v obrázkovém formátu PNG, a tak postrádá jakoukoli interaktivitu. Znázorňuje celkem 6 areálů VŠB-TUO včetně kolejí či hvězdárny, které jsou vymezeny barevným pravoúhelníkem. Budovy mají charakter 3D, barvou jsou odlišeny jejich funkce (typ užití) a písmenem se odkazují přímo na vlastní název uvedený v legendě. Pokud si uživatel stáhne soubor KMZ a otevře si jej v programu Google Earth (Obr. 7.), nabídnou se mu ve stromě na levé straně 3 složky s názvy „Tour“, „Model“ a „VŠB-TUO Ostrava“. Při zvolení „Tour“ se zobrazí několik 3D budov v jiné části Ostravy, které však nejsou nikterak popsány. Při vybrání volby „Model“ se dostaneme na přehled celé Ostravy. Samotný model je tedy ve 3. složce a v jejím úvodu se zobrazí základní informace o vysoké škole včetně fotografie a kontaktu. Budovy jsou rozděleny do dvou kategorií, na ty ,které spadají do některého z areálů VŠB-TUO, a na ostatní budovy. Přímo v mapovém poli jsou rozlišeny jednotlivé budovy pomocí jejich loga. Při výběru budovy či areálu ve stromu se opět zobrazí základní charakteristika daného prvku. Samotná 3D vizualizace budov je poměrně jednoduchá a nepropracovaná. Povrchy budov jsou barevné, co ale barva znamená, není nikde poznamenáno.
Obr. 7. Vizualizace areálu VŠB-TUO v programu Google Earth (soubor *.kmz) (převzato z: http://gis.vsb.cz/kontakty)
- 23 -
5.2.3 Interaktivní plán Univerzitního kampusu Bohunice v Brně S výstavbou univerzitního kampusu MU v Brně-Bohunicích vznikla i interaktivní mapa areálu kampusu, jejímž autorem je Pavel Jílek z Exactdesignu. K dispozici je ve formě Adobe Flash Playeru na oficiálních stránkách Správy Univerzitního kampusu Bohunice (http://www.ukb.muni.cz/), který uživateli nabízí určitou míru interaktivity (Obr. 8.). Prvky mapy jsou rozřazeny do celkem pěti kategorií (vstupy, knihovna, bufety a jídelny, umělecká díla a zastávky MHD), které si může čtenář mapy zobrazit pomocí vlastní volby. Nevýhodou je absence zobrazení více kategorií zároveň či dalších nástrojů mapy jako je zoomování (přibližování a oddalování) či posun v mapě. Pro návrat na
původní
mapu
areálu
slouží
tlačítko
křížku
v pravém
horním
rohu.
Dalším nedostatkem je znázornění lokace Správy UKB, která překrývá podstatnou část mapového pole a nejde ji vypnout. Samotný plán je možné si stáhnout i ve formě PDF, kdy si jej lze posléze vytisknout ve velikosti formátu A4. Samotná mapa není nikterak podrobná, zobrazuje pouze jednotlivé pavilony a dále výše zmíněné kategorie. Poloha jednotlivých učeben či pracoven učitelů zde není zobrazena. Krom mapy areálu kampusu nabízí internetové stránky také jeho virtuální prohlídku.
Obr. 8. Interaktivní plán Univerzitního kampusu Bohunice (převzato z: http://www.ukb.muni.cz/index.php/doprava.html)
- 24 -
5.3
Shrnutí Všechny výše charakterizované plány budov mají své klady a zápory. Nejvíce lze
vyzdvihnout interaktivní plán Letiště Praha a interaktivní mapu Harvardské univerzity. Oba plány poskytují uživateli velké množství informací s prvky interaktivity. Plán Letiště Praha je intuitivně uspořádaný a kvalitně vizualizovaný pomocí výrazných barev. V případě znázornění může plán americké univerzity Harvard působit místy chaoticky, jelikož obsahuje daleko větší počet různorodých informací zobrazených na podkladové mapě města Boston. U plánu francouzského muzea Louvre jsou velmi povedené úvodní vizualizace, které čtenáři zprostředkovávají reálný pohled na muzeum. Jedná se o šikmý vnější pohled na budovy muzea a dále pak hromadná vizualizace všech pater. Horší je již znázornění jednotlivých podlaží, které nenabízí žádnou interaktivitu ani přidanou informační hodnotu (oproti plánu analogovému). Malé množství informací obsahuje i interaktivní plán UKB, kde jsou prvky mapy rozděleny do několika kategorií, více údajů není uživateli předáváno. I samotná vizualizace je poměrně nevýrazná a jasně v ní převažují odstíny modré barvy. Nejméně povedeným dílem je model areálu VŠB TUO, který nenabízí vůbec žádnou interaktivitu či přidanou informaci. V rámci diplomové práce byl sice vytvořen velmi povedený interaktivní plán areálu, na stránkách však není uživatelům k dispozici.
- 25 -
6 INVENTARIZACE DOSTUPNÝCH DAT Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2 (str. 11), do areálu PřF spadá celkem 16 budov, z toho 15 pavilonů. Samotný GÚ se skládá ze dvou budov, které jsou v rámci fakulty označovány budovami č. 4 a 5. Prostorové informace o budovách lze získat jak z veřejně přístupných dat, tak i z dat soukromých vnitrouniverzitních. Další možností k jejich získání je vlastní mapování daných objektů, a to například pomocí PDA se zabudovaným GPS systémem. Tato varianta však může znamenat nižší kvalitu dat a větší časovou náročnost.
6.1
Veřejně dostupná data Veřejně dostupná prostorová data poskytují ve všech případech maximální
informace o obrysu jednotlivých budov areálu PřF na Kotlářské, a to v rastrové i vektorové podobě. Kvalita dat se významně liší, ty podrobnější a přesnější z nich mají potenciál použití pro plán PřF. V případě plánu GÚ jsou však velice nedostačující, jelikož postrádají jakékoli informace o vnitřním uspořádání prvků. Jako příklad může sloužit geoportál ČÚZK (http://geoportal.cuzk.cz), jenž poskytuje prostorová data v podobě on-line katastrální mapy, základních a státních map, ortofota apod.. U katastrální mapy se zobrazí obrys každé budovy doplněný číslem parcely (viz Obr. 9.), informace o prvku se však nevypíší žádné. Velmi podobný výsledek je i u státní mapy 1 : 5 000 ve vektorové podobě, kdy obrys budovy je také poměrně detailní. U zbylých map je obrys buď již zgeneralizován nebo není v dostatečném rozlišení a data jsou tedy nevyhovující jak pro plán PřF, tak hlavně pro plán GÚ.
Obr. 9. Budova č. 5 na katastrální mapě poskytované geoportálem ČÚZK (převzato z: http://geoportal.cuzk.cz)
- 26 -
Při využití jiných datových zdrojů jsou výsledky identické či ještě horší. Na národním
geoportálu (http://geoportal.gov.cz)
jsou
při
základním
zobrazení
vykresleny budovy pouze obdélníkem. Dále je možné si zobrazit vrstvy katastru nemovitostí, kdy je poskytovatelem dat ČÚZK a data jsou shodná s daty na geoportálu ČÚZK. Dalšími veřejnými zdroji prostorových dat jsou data dostupná na mapových serverech
jako
jsou
Mapy
Google
(maps.google.cz),
Mapy.cz
či
Amapy.cz.
Ve všech zmíněných případech jsou budovy do určité míry zgeneralizované, přičemž nejlepší kvalitu nabízí server Amapy.cz, jenž oproti ostatním poskytuje o něco málo podrobnější informace o obrysu budov (viz Obr. 1. v kap. 1.2 na str.11). Výše jmenované mapové portály obsahují i rastrová data, kdy se vždy jedná o ortofoto od firmy GEODIS BRNO, spol. s.r.o.. Na serveru Mapy.cz je zajímavým doplňkem funkce pod názvem „ptačí pohled“, kdy se dané budovy vykreslí zdánlivě ve 3D a umožňují uživateli boční pohled na data z několika úhlů a směrů. Ukázka je zobrazena na Obr. 10.
Obr. 10. Vizualizace „ptačí pohled“ budovy č. 5 na serveru Mapy.cz (převzato z: http://mapy.cz/#x=16.597483&y=49.204803&z=19&d=addr_8900157_1&t=s)
V případě dat vhodných pro plán PřF je možné jako potenciální zdroj zmínit i data, jež byla použita při znázornění plánu PřF v článku od P. Davídka (2009) o rekonstrukci areálu PřF v časopise Stavebnictví. Jak je možné vidět na Obr. 11., data jsou velmi podrobná a mimo přesného zakreslení budov obsahují i informace o poloze venkovních cest, stromů, schodů apod.. Bohužel zdroj samotných dat není nikde uveden, nejspíše se však bude jednat o data soukromá.
- 27 -
Obr. 11. Mapa areálu PřF v časopise Stavebnictví (převzato z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/fakulta-v-novem_N2559)
6.2
Vnitrouniverzitní data Nejpodrobnější vektorová data o jednotlivých budovách a místnostech celé
Masarykovy univerzity spravuje Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity (dále ÚVT MU). Jde o vysokoškolský ústav, který je zodpovědný za rozvoj informačních a komunikačních technologií na univerzitě. Součástí ÚVT je i oddělení GIS, jenž se zabývá vývojem IS BAPS2 a stavebního a technologického pasportu MU. Stavební a technologický pasport MU obsahuje podrobné informace o jednotlivých budovách a místnostech univerzity. Pasport je rozdělen na dvě části – atributovou, jenž spravuje oddělení IS, a grafickou, o níž se stará již zmiňované oddělení GIS. Obě části jsou propojeny pomocí tzv. polohového kódu, který je jednoznačným identifikátorem místnosti na MU (kód je složen z označení areálu, budovy, nadzemního podlaží a čísla místnosti). Areál PřF je označen písmeny BV, dále pak následuje identifikace budovy, podlaží a místnosti.
6.2.1 Univerzitní mapový portál maps.muni.cz Zlomek svých dat poskytuje oddělení GIS i prostřednictvím portálu Maps.muni.cz, kde je pro uživatele vlastnící UČO (univerzitní číslo osoby) k dispozici mimo jiné již zmiňovaný stavební a technologický pasport. Pasport znázorňuje rozmístění jednotlivých
2
Informační systém brněnské akademické počítačové sítě
- 28 -
budov a místností včetně umístění dveří a oken, dále obsahuje základní atributové informace, ve kterých jsou uloženy údaje o výměrách ploch, názvu a účelu místnosti či počtu oken a dveří. Tato data jsou dostupná pomocí mapové aplikace umístěné na portálu, která používá technologii ArcGIS Serveru. Uživatel zde může provádět základní funkce jako je zoomování, posun, vyhledávání, měření vzdáleností či získávání atributů o daném prvku v mapě. Budovy školy si lze vyhledat pomocí navigace na levé straně, vždy si lze vybrat i dané patro budovy. Ukázka nabízených prostorových dat je na Obr. 12.. Dále jsou na portále i 3D modely budov MU (pouze rektorát, fakulta informatiky a budova ÚVT MU), webový klient IS BAPS, digitální archeologický atlas a jiné.
Obr. 12. Technologický pasport zasedací místnosti Z2 v budově č. 5 (převzato z: http://maps.muni.cz)
6.2.2 Data od Ústavu výpočetní techniky MU Další cestou k získání vnitrouniverzitních dat je přímé požádání ÚVT MU o poskytnutí daných dat jako tomu bylo i v případě této diplomové práce. Data byla získána v databázovém formátu MDB, který je nativním formátem programu Microsoft Access. Data pro plán areálu PřF byla dodána ve zvláštní MDB databázi, kde jsou uloženy v souboru BuildingFootprints.shp. Jedná se pouze o jednoduché obrysy budov, které by měly stačit k vymezení GÚ a ostatních ústavů, děkanátu či knihovny.
- 29 -
Co se týče plánu GÚ, každá budova (č. 4 a 5) je uložena ve 4 MDB souborech (celkově tedy 8), kde jeden soubor obsahuje data za jedno podlaží:
1. podzemní podlaží (suterén),
1. nadzemní podlaží (přízemí),
2. nadzemní podlaží (1. patro),
3. nadzemní podlaží (2. patro).
Každé podlaží je složeno z 6 shapefilů, které jsou popsány v následující Tab. 1.. Všechny polohové informace jsou uloženy v souřadnicovém systému S-JTSK. Tab. 1. Název a charakteristika shapefilů popisujících jedno podlaží Název vrstvy (souboru)
Typ geometrie
Popis vrstvy
linie
schodiště (vnitřní i venkovní)
Q3_kce_stena.shp
polygon
stěny (vnitřní i venkovní)
Q3_op_dvere.shp
polygon
dveře zavřené – vyznačení dveří v rámci stěn
Q3_op_okno.shp
polygon
Q3_vo_dvere.shp
polygon
Q6_fm_vne.shp
polygon
okna (normální i střešní) dveře otevřené – vyznačení dveří jejich plochou při otevření celá plocha podlaží
Q3_kce_schodis.shp
Poloha dveří je zaznamenána ve dvou vrstvách, jedna vyznačuje dveře stejně jako okna, tedy pouze v rámci daných stěn (tzv. dveře zavřené). Naopak druhá vymezuje plochu dveří při jejich otevření, tedy i směr jejich otvírání (tzv. dveře otevřené). Rozdíl je zobrazen na Obr. 13.
Obr. 13. Rozdíl mezi vrstvami Q3_op_dvere.shp (vlevo) a Q3_vo_dvere.shp (uprostřed), vpravo jsou znázorněny obě vrstvy současně
- 30 -
Co se týče atributů jednotlivých vrstev, každá vrstva obsahuje pouze základní údaje týkající se polohového kódu, data vytvoření prvku a informací o délce či ploše prvku. Například u vrstvy oken jsou vytvořeny i sloupce o výměře skla a rámu, data však nejsou naplněna. Viditelným problémem je absence vrstvy, která by obsahovala data o jednotlivých místnostech a údaje o nich, jež jsou k dispozici na zmiňovaném mapovém portálu maps.muni.cz. V případě potřeby rozlišení místností (např. podle funkce) je zapotřebí ruční vytvoření mapové vrstvy z již dostupných dat a doplnění atributů vlastním mapováním.
6.2.3 Úprava dat Data poskytnutá ÚVT MU obsahovala v některých situacích malé nepřesnosti, které bylo upravit. Kupříkladu vrstva schodišť je v původních datech znázorněna pomocí liniových prvků, jež však nejsou přesně přichyceny („nasnapovány“) na okolní zdi. Další chybou je překryv některých schodišť v důsledku jejich kombinace z různých nadzemních podlaží (viz Obr. 14.). Po odstranění těchto chyb byly na základě mapových vrstev Q3_kce_schodis.shp pro každou budovu vytvořeny nové, tentokrát polygonové vrstvy venkovních schodišť (ČB_venkovnischody.shp, ČB = číslo budovy), které budou sloužit jako podklad pro schodiště v liniové podobě.
Obr. 14. Znázornění mapové vrstvy schodiště před a po úpravě
Další chyby obsahovaly i shapefily s informacemi o poloze dveří. Opět se jednalo o nedostatky vzniklé v oblasti schodiště, kdy dochází k průniku jednotlivých podlaží. Ukázka takové chyby a jejího řešení je zobrazena na Obr. 15. na další straně.
- 31 -
Obr. 15. Znázornění mapové vrstvy dveří před a po úpravě
6.3
Data získaná geodetickým zaměřením Polohové informace o jednotlivých budovách PřF jsou obsaženy v databázi
poskytnuté od ÚVT MU. Data jsou však nedostačující, jelikož zobrazení samotných budov bez přístupových cest a zbylého okolí by uživateli poskytovalo jen částečnou informaci a celkově by plán působil prázdně. Údaje o poloze dalších plošných prvků v areálu PřF zahrnují data, jež jsou výsledkem diplomové práce J. Russnáka (2012) zabývající se tvorbou 3D modelu areálu PřF. Tato data byla získána pomocí měření totální stanicí, případně použitím pásma v zahuštěných místech. Správnost měření byla ověřena pomocí zaměření již známých bodů z MDB databáze – rohů budov. Získaná data byla zpracována a výsledkem jsou hotové SHP soubory obsahující informace o poloze dlážděných a ploch zeleně, venkovních schodišť, zídek, plotu či vodních ploch v celém areálu PřF včetně botanické zahrady. Vzhledem k vysoké detailnosti těchto prvků a k míře podrobnosti plánu PřF byly vrstvy zpracovány a pospojovány do 4 mapových vrstev. Jedna vrstva hromadně znázorňuje zatravněné plochy (zelen_PrF.shp), druhá vydlážděnou plochu (dlazba_PrF.shp), třetí vodní plochy (vodniplocha_PrF.shp) a čtvrtá plot okolo celého areálu PřF (plot_PrF.shp). Tyto polohové údaje budou vhodně doplňovat data od ÚVT MU a dohromady budou podávat základní informace o areálu PřF. Data byla získána přímo od jejich autora a budou použita s jeho svolením.
- 32 -
6.4
Data získaná vlastním mapováním Pro mapy PřF a GÚ nejsou výše popsaná data od ÚVT MU plně dostačující,
poněvadž neobsahují informace o jednotlivých budovách a jejich místnostech. Dále by v plánu měly být zahrnuty i informace o poloze hlásičů požáru, hasicích přístrojů, únikových východech či možných přístupových bodech pro invalidy.
6.4.1 Mapování budov areálu PřF Jednotlivé budovy areálu PřF obsahují v datech pouze atributy o číslu pavilonu, ID budovy a délce a ploše prvků. Samotným mapováním byly zjištěny informace o názvech ústavů či jiných sídlících orgánů fakulty, které byly následně doplněny do původní vrstvy BuildingFootprints.shp. V areálu PřF na Kotlářské sídlí celkem 6 přírodovědeckých ústavů, dále pak děkanát, knihovna, botanická zahrada atd.. Seznam a doplňující informace jsou k dispozici na oficiálních stránkách PřF MU (http://sci.muni.cz/). Problémem je rozdílnost číslování budov v rámci areálu PřF a v datech od ÚVT MU. Neliší se přímo čísla budov, ale jejich rozdělení a tedy i počet. Na plánech, které jsou k dispozici návštěvníkům areálu, je znázorněno celkem 12 budov očíslovaných od 1 do 13 (č. 10 je vynecháno - vrátnice), kdy jde o budovy důležité pro návštěvníky fakulty. Naopak v datech od ÚVT MU je vymezeno celkem 16 budov s tím, že 15 z nich je očíslovaných. Přibyly zde budovy botanické zahrady či trafostanice, 16. neočíslovanou budovou je odpadové hospodářství. Jelikož je v areálu PřF vyšší počet budov různého zaměření, byly budovy rozděleny do 6 kategorií podle nichž budou následně vykresleny:
Budovy GÚ
Děkanát
Knihovna, aula
Vrátnice
Ostatní ústavy PřF
Jiné budovy (botanická zahrada, trafostanice, …).
- 33 -
Atributové
informace
byly
vepsány
do
atributové
tabulky
souboru
BuildingFootprints.shp. Jejich součástí je i URL odkaz na oficiální webové stránky daného orgánu. Všechny tyhle informace popisuje níže uvedená Tab. 2. Tab. 2. Seznam orgánů sídlících v jednotlivých budovách areálu PřF na Kotlářské Číslo budovy
Název sídlícího orgánu
Kategorie
01
Děkanát
děkanát
02
Ústav geologických věd
ostatní ústavy PřF
03
ostatní ústavy PřF
07
Ústav geologických věd Geografický ústav, knihkupectví, stravování, botanická zahrada Geografický ústav Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Ústav fyzikální elektroniky Ústav fyzikální elektroniky
08
Ústav matematiky a statistiky
ostatní ústavy PřF
09
Ústav fyziky kondenzovaných látek
ostatní ústavy PřF
10
Vrátnice
vrátnice
11
Ústav geologických věd, Institut biostatistiky a analýz
ostatní ústavy PřF
12
Knihovna, aula
knihovna, aula
13
Botanická zahrada, skleníky
jiné budovy
14
Společné údržbářské dílny
jiné budovy
15
Trafostanice
jiné budovy
04 05 06
budovy GÚ budovy GÚ ostatní ústavy PřF ostatní ústavy PřF
6.4.2 Mapování místností GÚ Prostorové ani atributové informace o jednotlivých místnostech GÚ se v původní databázi vůbec nenacházely. Z tohoto důvodu byly vytvořeny nové mapové polygonové vrstvy ČB_mistnosti_ČP.shp (pro každé patro jednotlivých budov byla vytvořena samostatná vrstva identifikována pomocí ČB = čísla budovy a ČP = čísla patra; např. 05_mistnosti_N01.shp). Prostorové informace o poloze vnitřních a vnějších stěn obsahuje vrstva Q3_kce_stena.shp, na základě které byly prostorově vymezeny i jednotlivé místnosti. Atributové informace o každé místnosti byly zjištěny vlastním mapováním obou budov GÚ. Mapováním bylo zjištěno, že na GÚ se nachází okolo 20-30 druhů místností. Je nutné zmínit, že prostory, ve kterých je provozována jídelna či bufet a akademické
- 34 -
knihkupectví, nespadají pod GÚ. I přesto jsou však v plánu zahrnuty, jelikož se může jednat o důležité body, jež mohou být čtenáři vyhledávány. Na základě výsledků mapování bylo pro následnou vizualizaci vytvořeno celkem 8 kategorií místností:
učebny
pracovny zaměstnanců
toalety
provozní místnosti
studijní prostory
služby
chodby
nepřístupné prostory
Každá z místností byla co nejpodrobněji popsána pomocí atributových informací. Celkový počet atributových sloupců je 10, z čehož 4 atributy jsou pro všechny místnosti povinné. Jedná se o název místnosti v češtině i angličtině, zařazení místnosti do kategorie dle výše uvedeného dělení a data o unikátním kódu místnosti. Zbývající atributy jsou povinné jen pro některé typy místností (viz Tab. 3. na další straně). Ve většině případů je obsah samotných atributů jasný a jednoznačný. Upřesnit lze snad sloupce „URL na IS“, „e-mail“ a „telefon“, které nesou kontaktní informace na daného zaměstnance či provozovatele (menza, knihkupectví atd.). Ve sloupci „popis“ se nachází doplňující informace k dané místnosti, většinou se jedná o provozní dobu. Posledním atributem je „bodový znak“, jenž pouze vymezuje druhy místností, u kterých bude ve vizualizaci znázorněn i bodový symbol (tyto místnosti mají ve sloupci hodnotu 1). Souhrn a přehled všech místností a jejich atributů znázorňuje Tab. 3. na další straně.
- 35 -
Tab. 3. Atributové vlastnosti polygonové vrstvy ČB_mistnosti_ČP.shp
kód místnosti (TEXT 10)
zaměstnanec (TEXT 50)
URL na IS (TEXT 100)
e-mail (TEXT 50)
telefon (LONG INTEGER)
popis (TEXT 100)
bodový znak (SHORT INTEGER)
pracovna zaměstnance
●
●
●
●
●
●
-
-
vedoucí ústavu
●
●
●
●
●
●
-
●
sekretariát
●
●
●
●
●
●
●
-
pracovna doktorandů
●
●
-
-
-
-
-
-
pracovna technických pracovníků
●
●
●
●
●
●
-
-
posluchárna
●
●
-
●
-
-
-
●
zasedací místnost
●
●
-
●
-
-
-
●
počítačová učebna
●
●
-
●
-
-
-
●
dámské
●
●
-
-
-
-
-
●
pánské
●
●
-
-
-
-
-
●
pro invalidy
●
●
-
-
-
-
-
●
úklidová místnost
●
●
-
-
-
-
-
-
kuchyňka
●
●
-
-
-
-
-
-
bufet, jídelna
●
●
-
●
●
●
●
●
knihkupectví
●
●
-
●
●
●
●
●
mapovna
●
●
-
-
-
-
●
●
studovna
●
●
-
-
-
-
-
●
chodba
●
●
-
-
-
-
-
-
výtah
●
●
-
-
-
-
-
●
schody
●
●
-
-
-
-
-
-
meteorologická laboratoř
●
●
-
-
-
-
-
-
mapová sbírka
●
●
-
-
-
-
-
-
místnost pro hosta
●
●
-
-
-
-
-
-
sklad
●
●
-
-
-
-
-
-
rozvodna elektřiny
●
●
-
-
-
-
-
-
kategorie (TEXT 50)
název místnosti (TEXT 100)
anglický název (TEXT 50)
ATRIBUT
Pracovny zaměstnanců (*)
Učebny
Toalety
Provozní místnosti Služby Studijní prostory
Chodby
Nepřístupné prostory
* v případě více zaměstnanců v jedné pracovně byly v datech vytvořeny nové sloupce pro atributy „ZAMESTNANEC“, „URL_IS“, „EMAIL“ a „TELEFON“
Co se týče datového typu atributů, kromě dvou případů byl pokaždé zvolen datový typ TEXT, lišil se pouze počet povolených znaků (délka textu). Výjimkou je atribut
- 36 -
„telefon“, kde byl nastaven datový typ LONG INTEGER, a atribut „bodový znak“, kde byl zvolen typ SHORT INTEGER. Posledním problémem je skutečnost, že ne celé budovy č. 4 a 5 spadají pod GÚ. V některých částech zde sídlí i jiné orgány či ústavy PřF (botanická zahrada, Ústav experimentální biologie apod.) a je nutné je v plánu GÚ vymezit. Proto v těchto případech byly sloučeny místnosti do jedné a do atributového sloupce „kategorie“ bylo vepsáno, že se nejedná o prostory GÚ, aby tato skutečnost mohla být následně znázorněna i v mapě.
6.4.3 Mapování bodových prvků Již v úvodu do této kapitoly bylo zmíněno, že v plánu budou zobrazeny bodové prvky udávající údaje o poloze bezpečnostních prvků jako je hlásič požáru či hasící přístroj a dále informace o umístění únikového východu a vstupu pro invalidy. Poloha bezpečnostních symbolů byla zjištěna vlastním mapováním v podobě ručního zakreslování do plánu. U těchto prvků není nutné znát jejich polohu s přesností na centimetry, ale spíše přibližnou (přesnost na desítky centimetrů až metry) a hlavně polohu vzhledem k ostatním prvkům v mapě (dveře, okna, schody apod.). Pro uživatele je dostačující informací povědomí o tom, že například hasicí přístroj se nachází u ústí schodiště napravo od dveří, přesnější znalost je pro něj bezpředmětná. Samozřejmě by se v této situaci daly použít i jiné techniky jako je třeba přístroj PDA, kdy je poloha jednotlivých zařízení zaznamenávána přímo do shapefilu. Nicméně při mapování ve velkém měřítku nevykazuje tento typ zaměřování velkou přesnost (některé bodové prvky se vyskytují blízko sebe) z důvodu kolísání družicového signálu. Mimo těchto prvků byly na základě atributu „bodový znak“ v polygonové vrstvě ČB_mistnosti_ČP.shp (viz Tab. 3) určeny body, které budou v plánu doplňovat vrstvu místností. Pro tyto bodové prvky a pro prvky znázorňující vstup pro invalidy a únikový východ byla pro každé patro vytvořeny mapové vrstvy ČB_bodyplan_ČP.shp. Pro hasicí přístroj a hlásič požáru byly vytvořeny jiné vrstvy, a to ČB_bodybezpecnost_ČP.shp, do kterých byly přidány všechny zmapované body s tím, že byly přichycovány na stěny samotných budov (vrstva Q3_kce_stena.shp). Důvodem rozdělení bodových prvků do dvou mapových bylo případně možné použití či zapnutí pouze jedné z nich. Dále byl do nových shapefilů přidán atributový sloupec „typ prvku“ (datový typ TEXT), ve kterém byl definován druh prvku. Na základě tohoto atributu se následně budou znázorňovat jednotlivé elementy v plánu GÚ.
- 37 -
6.5
Shrnutí Pro tvorbu plánu GÚ jsou potřebné velmi podrobné informace ve velkém mapovém
měřítku. Z tohoto důvodu není možné využít veřejně dostupná data, která většinou obsahují informace o obrysu budov s různou přesností. Vybrané z nich mají však potenciál případného využití pro mapu areálu PřF. Mezi ty vhodnější lze zahrnout katastrální mapy od ČÚZK dostupné na jeho geoportálu, z mapových serverů je nejlepší portál amapy.cz. Jako kvalitní datový zdroj pro mapu GÚ i PřF se jeví data od ÚVT MU a data vytvořená v diplomové práci J. Russnáka (2012). ÚVT MU poskytuje podrobné informace o poloze budov, jejich vnějších i vnitřních stěn, oken, dveří a schodišť. Bohužel však k datům nebyly dodány žádné atributové informace, jenž musely být zjištěny vlastním mapováním. Přehled všech vhodných vrstev spolu s jejich nezbytnými parametry znázorňuje Tab. 4. sestavená na základě teorie tvorby dat a datového modelu mapy, kterou uvádí Voženílek et al. (2011). Tab. 4. Výčet mapových vrstev pro plán GÚ a PřF spolu s dalšími parametry VRSTVA
JAN RUSSNÁK
ÚVT MU
NOVÉ VRSTVY
Název
ČB_mistnosti_ČP
ATRIBUT Typ dat
SHP
Typ geoprvku
polygon
Název
Datový typ
KATEGORIE
TEXT ()
NAZEV
TEXT ()
ENG_NAZ
TEXT ()
KOD_MIST
TEXT ()
ZAMESTNANEC
TEXT ()
URL_IS
TEXT ()
EMAIL
TEXT ()
TELEFON POPIS
LONG INTEGER TEXT ()
BOD_ZNAK
SHORT INTEGER
ČB_bodyplan_ČP
SHP
bod
TYP_PRVKU
TEXT (50)
ČB_bodybezpecnost_ČP
SHP
bod
TYP_PRVKU
TEXT (50)
ČB_venkovnischody
SHP
polygon
-
-
Q3_kce_schodis
SHP
linie
-
-
Q3_kce_stena
SHP
polygon
-
-
Q3_op_dvere
SHP
polygon
-
-
Q3_op_okno
SHP
polygon
-
-
Q3_vo_dvere
SHP
polygon
-
-
Q6_fm_vne
SHP
polygon
-
-
zelen_PrF
SHP
polygon
-
-
dlazba_PrF
SHP
polygon
-
-
plot_PrF
SHP
polygon
-
-
vodniplocha_PrF
SHP
polygon
-
-
- 38 -
7 TEORIE TVORBY ZNAKŮ A ZNAKOVÝCH SAD Teorií tvorby kartografických znaků a znakových soustav a jejich užíváním, podstatou a vztahy se zabývá kartografická sémiologie (sémiotika). Jde o poměrně mladé odvětví kartografie, které vychází z obecné sémiologie, teoretické kartografie, teorie informace, kybernetiky a inženýrské psychologie. Kartografickou sémiologii lze rozdělit do několika disciplín - na syntaktiku, sémantiku, sygmatiku a pragmatiku. Za jejího zakladatele se považuje francouzský kartograf Jacques Bertin (KAŇOK, J., 1999).
7.1
Mapový znak Základním pojmem kartografické sémiologie je mapový (kartografický) znak.
Mapový znak je grafický prostředek či souhrn prostředků, který je schopný být nositelem významu a vyjadřovat něco o základních prvcích obsahu v kartografickém díle (DRÁPELA, M. V., 1983). Mapový znak je definován tzv. triádou vlastností mapového znaku:
formou (vzhledem),
významem (obsahem),
polohou (lokalizací).
Tyto vlastnosti jsou blíže vysvětleny na následujícím Obr. 16.
Obr. 16. Grafická jednotka, znak a mapový znak (převzato z: PRAVDA, J., 2003, s. 19)
- 39 -
7.1.1 Grafické proměnné u analogových map Podle Bertina (1967) tvoří znaky specifický grafický systém. Na základě toho definoval 6 grafických proměnných (optických vlastností) u mapového znaku, které jsou zobrazeny na Obr. 17.
Obr. 17. Grafické proměnné kartografického znaku (převzato z: BERTIN, J.; BERG, W. J., 2011, s. 51)
Výše zmíněné proměnné mají 5 signifikantních charakteristik:
proporcionalita (kvantita),
ordinace (uspořádání),
selekce (výběr),
asociace (shoda, podobnost),
disociace (kvalitativní rozdíl).
Všechny uvedené proměnné a signifikantní charakteristiky dávají dohromady celkem 63 relevantních kombinací, jež se dají využít i pro mapové vyjádření (PRAVDA, J., 2003a).
7.1.2 Grafické proměnné u elektronických map U interaktivních map se možnosti kartografické reprezentace jasně rozšiřují (např. pomocí kliknutí, posunu atd.), poněvadž zde odpadají faktory limitující prezentaci dat
- 40 -
u map analogových. I tak by ale měl být brán zřetel na potřeby uživatele, kdy jednou z nich může být tisk webové mapy (KRAAK, M. J.; BROWN, A., 2001). Díky těmto novým možnostem vznikají i nové modifikace grafických proměnných, jež ve velké míře využívají například principy animace. Tyto nové typy se snažili definovat například Pravda a Kusendová (2004):
7.2
blikání znaků,
prskání znaků,
změna rozměrů znaku (tzv. pulzování),
rozpad a vznik znaků různorodým složením,
pohyb znaků,
změna barvy,
změna tvaru,
změna vzoru,
změna orientace,
kombinace několika změn.
Klasifikace mapových znaků Podle většiny autorů zabývajících se mapovými znaky lze rozlišit tři třídy mapových
znaků:
bodové (metoda figurálních znaků),
liniové (metoda čárových znaků),
plošné (metoda areálová).
Podle Pravdy (2003a) je však toto dělení již zastaralé a nekorektní, jelikož bodové i liniové znaky zabírají v určité míře část plochy. Z tohoto důvodu odlišil znaky jednoduché, tzv. mapové syntagmy, které mají pouze jeden význam, a znaky složené, tzv. mapové synsyntagmy, jež mají významů více. Jednoduché znaky rozdělil na figurální, čárové a areálové, složené znaky na diskrétní složené a spojitě složené. Dle Kaňoka (1999) je možné znaky rozčlenit podle toho, zda vyjadřují kvalitu či kvantitu, tedy na kvalitativní či kvantitativní. Kvalitativní znaky charakterizují statistické jednotky prostorového jevu a jsou většinou popisovány pomocí slova či jsou exaktně definovány. Naopak znaky kvantitativní vyjadřují vlastnosti statistických jednotek pomocí čísla a lze je dále rozdělit na extenzivní (velikost, objem, rozsah) a intenzivní (úroveň, intenzita).
- 41 -
7.3
Morfografie mapových znaků Morfografie mapových znaků se zabývá složením mapového znaku z jednotlivých
komponentů a elementů, jedná se tedy o tzv. znakotvorbu. V rámci morfografie lze vymezit dva základní procesy:
morfografickou analýzu,
morfografickou syntézu.
Morfografickou analýzu je možné definovat jako rozklad složených znaků na jednotlivé mapové znaky, mapové morfémy a mapové grafémy. Opakem je morfografická syntéza, kdy dochází k vytváření znaku z komponentů a elementů za použití morfografických operací (PRAVDA, J. 2003a).
7.3.1 Morfografické operace Pod morfografické operace spadají postupy, jež slouží k tvorbě mapových znaků z komponentů a elementů. Patří sem i vznik složených mapových znaků z více znaků jednoduchých. Cílem je vytvořit mapový znak (samostatnou graficko-významovou jednotku) tak, aby správně reprezentoval daný význam, a to jak z hlediska sémantické úplnosti, tak i v souvislosti s jinými významy a topologií.
Celkově bylo definováno
nejméně 8 skupin morfografických operací, jimiž se podrobně zabývá Pravda (2003a):
sdružování (konsociace)
skládání (konjugace), uspořádání (ordinace) a rozkládání (distribuce),
spojení (konexace),
afixace,
otočení (rotace), převrácení (konvertace) a vyplňování (komplementace),
vzorkování, rastrování,
vybarvení (kolorace),
změna rozměrů.
- 42 -
7.4
Barevné modely Při tvorbě mapových znaků je důležité brát zřetel i na zvolené barvy. Jedním
ze způsobů, jak zorganizovat barevný prostor, je definice tzv. barevného modelu. Lammens (1994) vymezuje 4 skupiny barevných modelů:
modely založené na fyziologii oka - RGB, CMYK,
kolorimetrické barevné modely - diagram CIE,
komplementární modely,
modely psychologické a psychofyzikální - Munsell Colour System, HSV, HSL.
Nejvíce jsou v dnešní kartografii využívány modely RGB a CMYK. Ty pracují na principu, že při použití červené, zelené a modré (RGB) při aditivním míchání barev nebo tyrkysové, purpurové a žluté (CMYK) při použití subtraktivního míchání barev lze získat libovolnou jinou barvu (Obr. 18.).
Obr. 18. Princip subtraktivního a aditivního sčítání barev (převzato z: http://www.duggal.com/connect/wp-content/uploads/2011/01/cmyk-rgb.jpg)
K aditivnímu míchání barev dochází na obrazovkách monitorů a modely RGB se tedy využívají hlavně v elektronickém prostředí. Naopak subtraktivní míchání barev a tím pádem i CMYK model se používá při tisku (FRIEDMANNOVÁ, L., 1999).
7.4.1 Bezpečné barvy V dnešní době se používají počítače, které dokáží zobrazit od 65 tisíc až po 16 miliónů barevných odstínů (lidské oko dokáže rozlišit zhruba 17 000 z nich), avšak ne všechny jsou bezpečné v elektronickém prostředí či pro tisk. Příčinou je odlišná konfigurace přístrojů na straně tvůrce a na straně uživatele, odesílatel mapy nemá nikde jistotu, že její příjemce uvidí stejnou mapu stejně jako on. Jedním z řešení je používání tzv. bezpečných barev, které tvoří škálu 216 barev vhodných pro aplikaci v elektronickém prostředí.
- 43 -
Palety bezpečných barev pro užití na webu uvádí Kraak a Brown (2001), mimo to je lze snáze vyhledat i na internetu (Obr. 19.). Tyto barvy jsou definovány pomocí hexadecimálního kódu, jenž lze převést pomocí aplikace Hex to RGB Conversion na stránce Javascripter.net do modelu RGB a následně aplikovat při tvorbě webového plánu GÚ. Pro analogové mapy lze k nalezení bezpečných barev pro tisk nebo pro lidi s oční vadou využít aplikace Colorbrewer 2.03, kterou sestavili Cynthia Brewer a Mark Harrower z Pensylvánské univerzity.
Obr. 19. Paleta 216 bezpečných barev pro užití v počítačovém prostředí (převzato z: KRAAK, M. J.; BROWN, A., 2001, s. 100)
3
Zabývá se pravidly a radami ohledně používání barev v kartografii, k dispozici je i plug-in ke stažení pro ArcGIS či Adobe programy a Excel. Dostupné na http://colorbrewer2.org/.
- 44 -
8 NÁVRH SYMBOLIKY PRO PLÁN PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY 8.1
Návrh symboliky plošných prvků Plán PřF bude sloužit jako přehledová mapa celého areálu fakulty na ulici
Kotlářská. Celá mapa areálu se skládá především z plošných prvků, jež jsou doplněny čísly budov (stejné číslování je použito i přímo v areálu PřF) a bodovými znaky zastávek MHD.
8.1.1 Návrh symboliky pro kategorie budov Stěžejním tématem plánu PřF jsou informace o poloze budov GÚ, případně knihovny a děkanátu, které jsou proto vykresleny nejvýrazněji. Dále jsou všechny budovy jasně vymezeny ohraničující linií hnědé barvy (RGB: 137, 90, 68; CMYK: 46, 65, 73, 0) o tloušťce 0,5 mm. Jednotlivé budovy jsou rozlišeny barvou na základě příslušné kategorie (rozdělení viz kap. 6.4.1 na str. 33). Při výběru barevné škály byl brán zřetel na doporučené užití barev ve webovém prostředí podle Kraaka a Browna (2001) a barev pro tisk podle aplikace Colorbrewer2.0 (viz kap. 7.4 na str. 43). Ke slévání jednotlivých kategorií a tedy i barev by docházet nemělo, jelikož jsou vždy odděleny okolím a nikdy neleží přímo vedle sebe. Zvolená barevná škála je definována na Obr. 20., kde je uvedena barva pro analogový plán a tedy i pro tisk (CMYK model) a pro elektronické prostředí (RGB model). Pro zvýraznění je v případě budov GÚ k barvě přidána i šrafura (sklon 45° a odstup 1,8 mm).
- 45 -
ANALOGOVÁ MAPA
WEBOVÁ MAPA
(CMYK)
(HEXADECIMÁLNÍ KÓD, RGB)
Budovy GÚ (podklad) Budovy GÚ (textura)
#FF9966 1, 45, 62, 0
255, 153, 102 #CC0033
10, 100, 100, 0
204, 0, 51
Budovy GÚ (výsledný znak)
Děkanát
45, 37, 20, 0
Knihovna, aula
35, 15, 67, 0
Vrátnice
9, 46, 24, 0
Ostatní ústavy PřF
0, 0, 55, 0
Jiné budovy
0, 8, 25, 0
#6699CC 102, 153, 204 #99CC33 153, 204, 51 #FF99FF 255, 153, 255 #FFFF66 255, 255, 102 #FFCC99 255, 204, 153
Obr. 20. Návrh vizualizace jednotlivých kategorií budov pro analogovu a webovou mapu
8.1.2 Návrh symboliky ostatních prvků Dále plán dokreslují ostatní prvky v podobě ploch zeleně, dlažby a vodních ploch (v botanické zahradě). Jedná se o plochy, jež mají charakterizovat okolí budov fakulty a slouží spíše jako mapový podklad. Proto i zvolené barvy jsou nevýrazných odstínů a jsou zvoleny stejně pro analogovou i webovou mapu (viz Obr. 21.). Od bezpečných webových barev bylo tentokrát upuštěno, jelikož všechny odstíny jsou poměrně výrazné a samotné znázornění budov by v nich zanikalo.
- 46 -
ANALOGOVÁ MAPA (CMYK)
Dlážděná plocha
16, 24, 38, 0
Plocha zeleně 17, 0, 25, 0
(podklad) Plocha zeleně
29, 16, 38, 0
(textura)
WEBOVÁ MAPA (HEX. KÓD, RGB) #D6C29E 214, 194, 158 #D4FFBF 211, 255, 190 #B5D69E, 181, 214, 158
Plocha zeleně (výsledný znak)
Vodní plocha
25, 18, 0, 0
#BFD1FF, 191, 209, 255
Obr. 21. Návrh vizualizace podkladových prvků pro analogovu a webovou mapu Dalšími mapovými prvky v plánu PřF je okolí celého areálu. Přesněji se jedná o plošné vymezení okolních ulic a bodové znázornění zastávek MHD. Pro jejich jasné oddělení od areálu PřF jsou zobrazeny v odstínech šedi. Mimo tyto prvky je dále vyznačen vstup do areálu pomocí šipky a popisu. Kompletní návrh vizualizace webového a analogového plánu je na Obr. 22.
Obr. 22. Ukázka konečné vizualizace plánu PřF (analogová vs. webová mapa)
- 47 -
9 NÁVRH SYMBOLIKY PRO PLÁN GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU 9.1
Návrh symboliky plošných prvků Hlavními prvky plánu GÚ jsou plošné symboly znázorňující stěžejní tematiku
plánu, charakteristiku místností a dále doplňující informace týkající se umístění stěn, oken, dveří apod. Pro odlišení těchto dvou skupin prvků byla jako grafická proměnná zvolena barva. Rozdíl v symbolice analogového a elektronického plánu je opět v použití rozdílných barevných modelů a doporučení o používání barev (viz kap. 7.4 na str. 43).
9.1.1 Návrh symboliky pro kategorie místností Jednotlivé kategorie místností byly vymezeny v kapitole 6.4.2 (str. 34) . Celkově se jedná o 8 kategorií a tedy i 8 barevných odstínů. Stejně jako u plánu PřF byl výběr barevné škály inspirován aplikací Colorbrewer 2.0 (analogová mapa) a paletou bezpečných webových barev, kterou uvádí například Kraak a Brown (2001). Pro rozlišení kategorií místností byla zvolena kvalitativní barevná škála o 8 barevných odstínech. Při tomto počtu tříd se již nedá plně zaručit bezpečnost barev pro uživatele s oční vadou, barvy jsou však bezpečné alespoň pro tisk. Ke splývání zvolených odstínů by nemělo docházet ani v této situaci, jelikož v žádném z případů se nevyskytují barvy přímo vedle sebe (vždy jsou odděleny stěnami či dveřmi, které mají bílou barvu). Jediným problémem by mohlo být nerozlišení barevného bodového znaku na podkladu místnosti. S ohledem na tento fakt byly zvoleny dané odstíny barev, jež byly i ozkoušeny při testování bodových znaků (viz dále). Pro prostory nespadající pod GÚ byla namísto barvy použita šrafura (prostory kategorie služeb sice také nespadají pod GÚ, ale díky své významnosti jsou v plánu znázorněny). Tímto způsobem by měly bát jasně odděleny od prostor GÚ.
- 48 -
ANALOGOVÁ MAPA
WEBOVÁ MAPA
(CMYK)
(HEXADECIMÁLNÍ KÓD, RGB)
Pracovny zaměstnanců
0, 7, 56, 0
Učebny
0, 35, 50, 0
Toalety
25, 18, 0, 0
Provozní místnosti
24, 38, 16, 0
Služby
33, 20, 60, 0
Studijní prostory
0, 25, 25, 0
Chodby
0, 0, 0, 20
Nepřístupné prostory
20, 33, 60, 0
Prostory nepatřící pod GÚ
0, 0, 0, 49
#FFFF66 255, 255, 102 #FF9966 255, 153, 102 #99CCFF 153, 204, 255 #CC99CC 204, 153, 204 #99CC66 153, 204, 102 #FFCCCC 255, 204, 204 #CCCCCC 204, 204, 204 #CC9933 204, 153, 51 #828282 130, 130, 130
Obr. 23. Návrh vizualizace jednotlivých kategorií místností pro analogovou a webovou mapu
9.1.2 Návrh symboliky ostatních prvků Ostatní plošné prvky v plánu jsou spíše doplňkového charakteru a celý plán dokreslují. Neměly by jej tedy přeplňovat a zatěžovat. Z tohoto důvodu byly například dveře a stěny vykresleny pouze pomocí obrysové čáry (RGB: 78, 78, 78; CMYK: 0, 0, 0, 69) o tloušťce 0,7 mm a venkovní schodiště stejným odstínem barvy jako veřejné prostory (viz Obr. 24.).
- 49 -
ANALOGOVÁ MAPA
WEBOVÁ MAPA
(CMYK)
(HEXADECIMÁLNÍ KÓD, RGB) #000000
Stěny
0, 0, 0, 0
Dveře
0, 0, 0, 0
Okna
20, 10, 0, 0
255, 255, 255 #000000 255, 255, 255 #CCFFFF
Schody (plocha) Schody (linie)
204, 255, 255 #CCCCCC
0, 0, 0, 30
204, 204, 204 #333333
0, 0, 0, 80
51, 51, 51
Schody (výsledný znak)
Obr. 24. Návrh vizualizace ostatních prvků plánu pro analogovou a webovou mapu
Obr. 25. Ukázka kompletní vizualizace plošných prvků plánu PřF (analogová vs. webová mapa)
- 50 -
9.2
Návrh symboliky bodových prvků Narozdíl od plošných znaků pomocí bodových znaků nejsou znázorněny všechny
prvky v plánu, ale pouze jen některé. Přesněji se jedná o vybrané místnosti a „bezpečnostní“ prvky (vstup pro invalidy, únikový východ, požární zařízení). V případě místností byly bodovým symbolem vizualizovány ty z nich, které jsou v rámci GÚ důležité a které by měly být i nejčastěji vyhledávány uživateli. Dále by tyto znaky měly sloužit k rozlišení místností v rámci stejných kategorií a v neposlední řadě se může jednat i o významné orientační body. Místnosti, jež budou mimo plošného symbolu znázorněny i bodovým symbolem, jsou označeny ve zdrojových datech v atributu „bodový znak“ (viz Tab. 3. v kapitole 6.4.2 na str. 36). Celkově bylo vybráno 16 druhů míst, které budou znázorněny pomocí bodového znaku, z toho ve 12 případech se jedná o symboly dokreslující danou místnost a ve zbylých 4 o polohopisné body ležící mimo samotné místnosti (hasicí přístroje a hlásiče požáru jsou vyznačeny na stěnách chodeb, vstupy pro invalidy a únikové východy jsou znázorněny u vstupů do budov či venkovních schodů).
9.2.1 Tvorba bodových symbolů Slovenský kartograf Pravda (2003a) dělí bodové (figurální) znaky podle motivovanosti či tvaru na znaky nemotivované, geometrické (konvexní, nekonvexní), alfanumerické (alfabetické, numerické, kombinované) a motivované (symbolické, obrázkové, piktogramové). V rámci tohoto vymezení byly pro plán GÚ vybrány symbolické signatury, jež spadají do kategorie znaků motivovaných. Štěrba et al. (2011) uvádí, že použití motivovaných znaků je důležité zejména u tvorby znakových sad pro širokou veřejnost, jelikož značně ulehčí čtení mapy. Samotnou motivovanost (asociativnost) definuje jako míru podobnosti výsledného znaku s reprezentovaným objektem. Bodové znaky pro jednotlivé místnosti byly navrženy jednoduše a ve spoustě případů se vycházelo z ustálených symbolů, jež se u prostorů podobného účelu používají. Pro jejich tvorbu byl použit grafický program CorelDRAW Graphics Suite X5, a to jeho 30-denní trial verze nabízená na oficiálních stránkách firmy Corel Corporation. Vytvořené symboly byly uloženy ve formátu EMF, který je grafickým formátem od společnosti Microsoft. Jedná se o binárně uložená data vhodná pro vektorovou kresbu, jež jsou plně kompatibilní s prostředím ArcGIS Desktop.
- 51 -
Bodové prvky doplňující charakteristiku místnosti jsou znázorněny pomocí odstínu modré barvy, hasicí přístroje a požární hlásiče jsou vizualizovány odstínem oranžové a únikové východy a vstupy pro invalidy odstínem zelené. Všechny symboly mají identický tvar (čtverec se zaoblenými rohy) i rozměr. Ukázka všech tří zvolených odstínů a tvaru je na následujícím Obr. 26. Hasicí přístroj,
Únikový východ,
požární hlásič
vstup pro invalidy
RGB: 57, 49, 133
RGB: 239, 127, 26
RGB: 61, 129, 50
CMYK: 100, 100, 0, 0
CMYK: 0, 60, 100, 0
CMYK: 74, 7, 100, 32
Druh místnosti
Obr. 26. Tvar a barva podkladu bodových symbolů Z důvodu testování navržených znaků byly ke každému významu vytvořeny celkem 4 varianty symbolů. Jejich kompletní přehled je v kapitole 9.3.4 na str. 55, kde jsou znázorněny spolu s výsledky testování znaků.
9.3
Testování navržené bodové symboliky Konečný návrh symbolů byl podmíněn výsledkům testování bodových znaků, jímž
se podrobně zabývá Štěrba et al. (2011). Testování znaků bylo provedeno multivariantním testovacím programem (MUTEP), který vyvinula Laboratoř kartografie a geoinformatiky MU a jenž umožňuje vytváření a administraci mapových testů včetně exportu získaných dat. Cílem bylo zjištění kvantifikovaných výsledků vypovídajících základní informace o daných znacích a na základě kterých se vyloučí nevhodné symboly a zároveň stanoví výsledný návrh bodové symboliky. Pro testování byly ke každému významu navrženy 3 odpovídající symboly a jeden symbol absurdní, který sloužil k vyřazení nesprávných odpovědí. K této sadě byl dále přiřazen jeden znak stejného významu použitý v jiné legendě. Celkově se test skládal ze 3 částí, kdy v první a třetí části byly testovány pouze 2 vybrané návrhy znaků z každé sady (varianty 1 a 2). První část testu byla zaměřena na motivovanost mapových znaků, která spočívala v přiřazení správného významu k danému znaku. Respondentovi byl na každé stránce
- 52 -
představen jeden mapový symbol a pod ním na tlačítkách 5 možných variant jeho významu, kdy jeden význam byl správný, další dva podobné, jeden normální a jeden naprosto odlišný. Ve druhé části testu byl pak respondentovi prezentován samotný význam prvku spolu se všemi 5 variantami jeho znázornění. Pomocí tlačítek ve spodní části stránky měl za úkol vybrat podle něj nejvhodnější znak k příslušnému významu. Nejstěžejnější částí byla poslední část zaměřující se na percepci (vnímání) mapových znaků přímo v mapě. Úkolem bylo najít k uvedenému významu odpovídající mapový symbol přímo v mapovém poli, přičemž byla zaznamenávána doba označení znaku v mapě a samozřejmě i jeho správnost. Ukázky každé části testu jsou zobrazeny v přílohách (Příl. 5., Příl. 6. a Příl. 7.)
9.3.1 Stanovení hypotéz Před spuštěním testování byly stanoveny jeho očekávané výsledky (viz Tab. 5.). U symbolů, jenž jsou běžně zažité, je předpokládáno, že jej zvolí 90-100 % respondentů. Naopak místa se specifičtějším významem, který na mapách nebývá většinou znázorněn či pro který je navrženo více poměrně vhodných znaků, by měla obdržet menší podíl hlasů. Tab. 5. Stanovené hypotézy pro testování bodové symboliky VARIANTA ZNAKU VÝZNAM ZNAKU
1
2
3
ABS.
CIZÍ
1. část
2. část
3. část
1. část
2. část
3. část
2. část
2. část
2. část
Hasicí přístroj
98 %
60 %
80 %
40 %
5%
20 %
5%
0%
30 %
Hlásič požáru
60 %
35 %
50 %
55 %
20 %
50 %
20 %
0%
25 %
Jídelna, bufet
80 %
30 %
70 %
85 %
20 %
30 %
20 %
0%
30 %
Knihkupectví
90 %
40 %
75 %
90 %
20 %
25 %
25 %
0%
15 %
Mapovna
85 %
40 %
85 %
65 %
15 %
15 %
30 %
0%
15 %
Počítačová učebna
90 %
30 %
60 %
80 %
30 %
40 %
15 %
0%
25 %
Studovna
90 %
40 %
50 %
85 %
25 %
50 %
5%
0%
30 %
Učebna, posluch.
90 %
50 %
65 %
90 %
15 %
35 %
15 %
0%
30 %
Únikový východ
90 %
50 %
75 %
95 %
20 %
25 %
15 %
0%
15 %
Vedoucí ústavu
75 %
50 %
65 %
95 %
20 %
35 %
15 %
0%
15 %
Vstup pro invalidy
85 %
40 %
70 %
70 %
20 %
30 %
10 %
0%
30 %
Výtah
95 %
45 %
50 %
90 %
40 %
50 %
5%
0%
10 %
Záchody - invalida
100 %
75 %
75 %
80 %
10 %
25 %
2%
0%
13 %
Záchody - muži
100 %
80 %
75 %
95 %
13 %
25 %
2%
0%
5%
Záchody - ženy
100 %
80 %
75 %
95 %
10 %
25 %
2%
0%
8%
Zasedací místnost
80 %
40 %
75 %
50 %
10 %
25 %
10 %
0%
40 %
- 53 -
9.3.2 Zpracování výsledků Výsledky byly vyexportovány ve formátu CSV, kde obsahovaly podrobné informace o každém označení vyplňující osobou (čas, volba, správnost odpovědi, souřadnice kurzoru apod.). Odpovědi byly zpracovány a každá část postupně vyhodnocena. Test vyplnilo celkem 77 respondentů, z toho 75 odpovědí bylo platných. Dva testy byly vyřazeny, jelikož se v nich opakovaně vyskytovaly absurdní odpovědi a výsledky těchto testů byly zcela nesměrodatné. Celkově byly vyhodnoceny jen ty testy, jejichž části byly zodpovězeny celé. Přesněji řečeno, pokud byl test vyplněn jen částečně, byla do výsledků započítána pouze ta část, která byla kompletní (jestliže nebyla úplná ani jedna, test byl z klasifikace zcela vyškrtnut - takovýchto případů bylo celkem 8). První část byla vyhodnocena ze 75 odpovědí, druhá ze 73 a třetí ze 70. Výsledkem části, která testovala motivovanost znaků (1.), je správnost odpovědi vyjádřená v procentech. Mimo tuto hodnotu byla zaznamenávána i doba označení některého z významů, jejíž průměr poskytuje informaci o rychlosti rozhodování respondentů nad odpovědí k danému znaku (např. většina mohla vybrat sice správný význam, nad odpovědí ale dlouho váhala či naopak). U druhé části byl sečten počet hlasů pro každý znak a převeden na procentuální podíl dané odpovědi. Časový údaj byl měřen i v tomto případě, ale do vyhodnocení nebyl zahrnut, jelikož odlišuje pouze doby volby mezi jednotlivými významy, ale již ne v rámci jednoho významu (vždy byla respondentovi představena celá navržená sada k danému prvku). Nejsložitější bylo zpracování výsledků 3. části testu, poněvadž se v tomto případě porovnává rychlost označení znaků stejného významu. Výsledky této části se skládají ze 3 hodnot. Nejdůležitější z nich je průměrný čas správného nalezení symbolu v mapě, pomocí kterého bude možné znaky stejného významu porovnat. Druhou získanou charakteristikou je chybovost nebo-li podíl špatné identifikace znaku v mapovém poli ze všech vyhodnocených odpovědí. Poslední doplňující hodnotou je procentuální podíl případů, kdy byl znak rychleji nalezen oproti znaku druhému. Pro získání tohoto výsledku byla znaku s nižším časovým údajem vždy přiřazena hodnota „1“ a znaku s vyšším časovým údajem „0“ (i v případě, že znak nebyl vůbec nalezen), pokud byl čas u obou znaků identický, byla ke každému přiřazena hodnota „0,5“. Na závěr byly hodnoty pro každý znak sečteny a přepočteny na procenta. Samozřejmě tento výsledek je jen orientační,
- 54 -
jelikož rychlost označení symbolu se může lišit jen minimálně, a proto je chápán spíše jako doplňující charakteristika k průměrnému času odpovědi (ŠTĚRBA, Z. et al., 2011). Jak již bylo zmíněno, výsledkem 1. a především 3. části je časový údaj, který je však měřen na desetiny sekundy a rozdíly mezi znaky tedy mohou být zanedbatelné. Z tohoto důvodu byly získané hodnoty statisticky testovány, a to pomocí Studentova t-testu v programu Statistica. T-test je parametrický statistický test zkoumající významnost rozdílu dvou veličin, v tomto případě průměrů. Zvolenou hladinou významnosti byla hranice 5 % (p=0,05) a jako nulovou hypotézou byl stanoven předpoklad, že mezi danými soubory není statistiky významný rozdíl (BRÁZDIL, R. et al., 1995).
9.3.3 Charakteristika respondentů Výsledky testu byly vyhodnocovány ze 75 platně vyplněných testů. Pohlaví respondentů bylo vyvážené, test vyplnilo 50,5 % mužů a 48 % žen (1,5 %, tj. zhruba jedna odpovídající osoba, pohlaví neuvedla) s tím, že třetina zmínila nějaký druh oční vady (dalekozrakost, krátkozrakost, astigmatismus). Věk lidí, jež na test odpověděli, se pohyboval mezi 17. až 26. rokem, což věkově odpovídá i jednomu z okruhů budoucích uživatelů plánu – věku studentů. Všichni respondenti jsou počítačově gramotní (96 % používá počítač každý den) a celkem 63 % odpovídajících uvedlo, že několikrát za týden přichází do styku i s mapou (z toho 13 % každý den). Přesná charakteristika respondentů je uvedena v příloze. Při analýze výsledků nebyly zjištěny významné rozdíly mezi odpověďmi mužů a žen, respondentů s oční vadou a bez ní či odlišnou frekvencí používání mapy.
9.3.4 Výsledky testování bodových znaků V kapitole 9.3.1 byly určeny předpokládané rezultáty testu. Zda byly stanovené hypotézy potvrzeny či ne, shrnují kompletní výsledky testu znázorněné v následujících Tab. 7. a grafech na Obr. 27., Obr. 28. a Obr. 29. a Obr. 30. Dále jsou výsledky doplněny v příloze, kde jsou vypsány jejich absolutní hodnoty. U všech 3 částí testu je vypsán procentuální podíl počtu odpovědí pro daný mapový symbol (nelze použít termín správná odpovědí, jelikož u druhé a třetí části není správný výsledek dán ani znám). První a třetí část je doplněna průměrným časem odpovědi v sekundách s tím, že pokud se jedná o statisticky významné rozdíly mezi hodnotami dvojice znaků, je u časového údaje uvedena „*“. Na posledním řádku je u každého
- 55 -
testovaného znaku uvedena chybovost (tj. procentuální podíl označení špatného znaku) vztahující se ke 3. části. Všechny tyto výsledky jsou dokresleny pomocí barevné stupnice definované v Tab. 6., v případě charakteristiky chybovosti byly hranice intervalů odvozeny z počtu špatných odpovědí (necelých 1,5 % odpovídá jednomu respondentovi, tedy jedné odpovědi). Tab. 6. Legenda k výsledkům v následující Tab. 6
velmi dobré dobré průměrné špatné velmi špatné
Procentuální podíl 80 – 100 % 60 – 79 % 40 – 59 % 20 – 39 % 0 – 19 %
Chybovost (jen 3. část) 0 – 1,5 % 1,6 – 6,0 % 6,1 – 10,5 % 10,6 % - 15,0 % 15,1 % a více
(0 – 1 špatná odpověď) (2 – 4 špatné odpovědi) (5 – 7 špatných odpovědí) (8 – 10 špatných odpovědí) (více než 11 špatných odpovědí)
Tab. 7. Výsledky testování pro jednotlivé bodové znaky (1., 2. a 3. část testu) VARIANTA ZNAKU 1
2
3
ABSURDNÍ
CIZÍ
-
-
-
0%
0%
53,5 %
-
-
-
-
-
-
-
-
-
11 %
0%
15 %
-
-
-
-
-
-
-
-
-
35,5 %
0%
7%
-
-
-
-
-
-
Hasicí přístroj 1. část 2. část
100 %
11,3 s
45 % 61 %
4,0 s
16 %
9,5 s
1,5 % 39 %
4,0 s
3. část 0%
0%
SOS
Hlásič požáru 1. část 2. část
31 %
12,0 s
15 % 65 %
3,3 s
55 %
11,6 s
59 % 35 %
3,4 s
3. část 0%
0%
Jídelna, bufet 1. část 2. část
75 %
18,9 s
44 % 65 %
3,9 s
88 %
12,0 s
13,5 % 35 %
4,2 s
3. část 1,5 %
0%
- 56 -
1
2
Knihkupectví 1. část 2. část
3
ABSURDNÍ
CIZÍ
-
-
-
9,5 %
0%
8%
-
-
-
-
-
-
S 88 %
21,6 s
51 % 70 %
3,7 s*
92 %
13,0 s
31,5 % 30 %
4,4 s*
3. část 1,5 %
1,5 % N W
Mapovna
MAPS
E S
1. část 2. část
92 %
10,3 s*
39 %
81 % 69 %
4,3 s
17,6 s* 1%
31 %
4,5 s
3. část 0%
4,5 %
-
-
-
11 %
0%
7%
-
-
-
-
-
-
-
-
-
10 %
0%
7%
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0%
0%
22 %
-
-
-
-
-
-
-
-
-
7%
0%
1%
-
-
-
-
-
-
Počítačová učebna 1. část 2. část
97 %
7,3 s
88 %
38 % 57 %
4,1 s
15,1 s
45 % 43 %
4,2 s
3. část 6%
0%
?!
Studovna 1. část 2. část
99 %
10,6 s
92 %
30 % 56 %
4,6 s
11,5 s
48 % 44 %
4,4 s
3. část 33 %
4,5 %
Učebna, posluchárna 1. část 2. část
96 %
11,4 s
99 %
74 % 91 %
6,2 s*
10,9 s
18 % 9%
8,2 s*
3. část 9%
14 %
- 57 -
1
2
3 EXIT
Únikový východ 1. část 2. část
100 %
4,9 s
49 % 64 %
3,6 s
100 %
7,1 s
27 % 36 %
3,8 s
3. část 0%
1,5 %
ABSURDNÍ
CIZÍ
-
-
-
10 %
0%
14 %
-
-
-
-
-
-
-
-
-
33 %
0%
18 %
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0%
0%
21 %
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0%
0%
0%
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1,5 %
0%
5,5 %
-
-
-
-
-
-
EXIT
Vedoucí ústavu 1. část 2. část
61 %
14,7 s
23 % 73 %
4,1 s*
97 %
12,1 s
26 % 27 %
5,8 s*
3. část 0%
1,5 %
Vstup pro invalidy 1. část 2. část
99 %
7,3 s
52 % 32 %
4,3 s
67 %
7,8 s
27 % 68 %
3,7 s
3. část 1,5 %
0%
Výtah 1. část 2. část
96 %
9,0 s
56 % 37 %
3,2 s
88 %
14,5 s
44 % 63 %
3,9 s
3. část 1,5 %
0%
WC
WC
Záchody - invalida 1. část 2. část
100 %
6,7 s*
82 % 80 %
3,6 s
52 %
9,7 s*
11 % 20 %
4,2 s
3. část 0%
6%
- 58 -
1
2
3
ABSURDNÍ
CIZÍ
-
-
-
0%
0%
0%
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0%
0%
5,5 %
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0%
0%
40 %
-
-
-
-
-
-
WC
Záchody - muži 100 %
1. část
6,0 s
100 %
74 %
2. část
80 %
5,2 s
26 %
3,3 s
20 %
4,3 s
3. část 0%
0%
WC
Záchody - ženy 100 %
1. část
4,9 s*
100 %
70 %
2. část
46 % 3. část
8,2 s*
24,5 %
3,3 s
54 %
0%
3,2 s
1,5 %
Zasedací místnost 95 %
1. část
9,1 s
39 %
57,5 %
2. část
44 %
11,6 s
2,5 %
4,6 s
56 %
4,6 s
3. část 0%
0%
1. ČÁST TESTU
varianta 1
varianta 2
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%
Zasedací místnost
Záchody - ženy
Záchody - muži
Záchody - invalida
Výtah
Vstup pro invalidy
Vedoucí ústavu
Únikový východ
Učebna, posluchárna
Studovna
Počítačová učebna
Mapovna
Knihkupectví
Jídelna, bufet
Hlásič požáru
0%
Hasicí přístroj
10%
Obr. 27. Procentuální podíl označení správného významu u daného mapového znaku
- 59 -
0%
- 60 Zasedací místnost
Zasedací místnost
Záchody - ženy
Záchody - muži
Záchody - invalida varianta 3
Zasedací místnost
varianta 1 Záchody ženy
varianta 1
Záchody - ženy
Záchody muži
Záchody invalida
Výtah
Vstup pro invalidy
Vedoucí ústavu
Únikový východ
Učebna, posluchárna
Studovna
Počítačová učebna
Mapovna
Knihkupectví
varianta 2
Záchody - muži
Záchody invalida
3. ČÁST TESTU Výtah
3. ČÁST TESTU absolutní hodnoty
Výtah
Vstup pro invalidy
Vedoucí ústavu
Únikový východ
Učebna, posluchárna
Studovna
Počítačová učebna
Mapovna
Knihkupectví
Jídelna, bufet
Hlásič požáru
Hasicí přístroj
varianta 1
Vstup pro invalidy
Vedoucí ústavu
Únikový východ
Učebna, posluchárna
Studovna
Počítačová učebna
Mapovna
Knihkupectví
Jídelna, bufet
0
Jídelna, bufet
Hlásič požáru
Hasicí přístroj
0%
Hlásič požáru
Hasicí přístroj
rychlostodpovědi v sekundách rychlost [s]
2. ČÁST TESTU
100%
cizí
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
Obr. 28. Procentuální podíl označení daného návrhu mapového znaku (absurdní varianta není uvedena, jelikož v žádném případě nebyla zvolena)
9
varianta 2
8
7
6
5
4
3
2
1
Obr. 29. Průměrná rychlost nalezení bodového znaku v mapě
100%
varianta 2
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
Obr. 30. Procentuální podíl počtu rychlejšího nalezení daného mapového znaku v mapě
9.3.5 Vyhodnocení testování bodové symboliky Pro vyhodnocení správnosti znaků a výběr těch nejvhodnějších pro plán GÚ je k dispozici dostatečný počet výsledků získaných testováním. Všechny části testu jsou důležité, avšak tou nejpodstatnější je 3. část, jelikož v ní byly testovány znaky přímo v mapovém poli. Před analýzou výsledků testu byly stanoveny hraniční hodnoty posuzující vhodnost daného znaku. Jednalo se především o 1. část, ve které byla zvolena prahová hodnota 70 %. Pro 2. část není určení hranice rozhodující, jelikož nelze považovat žádnou z odpovědí za špatnou či správnou a ve sporných případech se mohly hlasy rozložit mezi více znaků, což nutně nevypovídá o jejich nevhodnosti. Přesto byla zvolena pomyslná hranice zhruba 40 %. V případě 3. části byly rozhodujícími hodnotami časy, znak nalezený do 6-7 sekund byl považován za vhodný. Na základě takto vymezených hranic lze testované znaky rozdělit do tří skupin. Do první skupiny se řadí znaky, jehož obě varianty splnili stanovenou hranici (míní se tím především výsledky 1. a 3. části, jež se orientují na rozpoznání správného významu znaku a nalezení znaku v mapě). Druhou skupinou jsou ty případy, kdy jeden ze symbolů z dané sady je výrazně vhodnější oproti druhému. Poslední skupinou jsou znaky problémové či kontroverzní. Sem spadají ty symboly, jejichž výsledky nepřekročily prahové hodnoty a bude nutné je upravit či výsledky, jež vyšly výrazně odlišně jednotlivých částech testu. 1. Oba znaky jsou vhodné (bezproblémové znaky) Do této kategorie se řadí především symboly, které jsou tzv. zažité (znázornění podobným způsobem je časté). U většiny z nich byly dobré výsledky předem odhadovány a test akorát potvrdil původní hypotézy. Jedná se zejména o obě varianty znaků pro dámské a pánské záchody, které byly jasně rozpoznány či označeny ve všech částech testu. Jako vhodnější se jeví ten s upřesňujícím nápisem „WC“ (varianta 1), jelikož v první části testu byl u znaku dámských záchodů zaznamenán statisticky významný rozdíl mezi průměrnými časy odpovědí (přitom v obou případech byl ve všech případech označen správný význam, u 2. varianty se ale respondenti déle rozhodovali). Dalším důvodem pro výběr 1. varianty je podmínka identické vizualizace všech druhů toalet (2. varianta znaku záchodu pro invalidy se jeví hůř oproti variantě 1 – viz dále). Dále sem lze ještě zařadit symboly pro výtah, únikový východ či jídelnu (bufet). Ani u jednoho z nich nebyly zaznamenány výrazné rozdíly mezi znaky
- 61 -
v 1. a 3. části. Pouze u znaku jídelny je k 1. části nutné dodat, že u obou znaků byla zaznamenána delší průměrná doba odpovědi (přes 10 sekund), která však může být způsobena váháním nad jiným nabízeným podobným významem. V případě výtahu byla pro konečnou vizualizaci vybrána 1. varianta znaku, a to z důvodu jednodušší kresby a o něco málo lepších výsledků v 1. a 2. části testu. U symbolu únikového východu jsou jediným relativně významným rozdílem rezultáty 2. části testu , jež ovlivnily volbu 1. symbolu pro znázornění v plánu. Druhá část testu rozhodla i o výběru znaku pro jídelnu (bufet), ve které dopadla lépe varianta 1, jelikož varianta 2 obdržela menší podíl hlasů na úkor 3. návrhu bodové vizualizace. 2. Jeden znak je vhodný Znaků, u kterých vyšly výsledky rozdílně pro příslušnou dvojici (skupinu) znaků a výběr znaku je tím pádem snadný, je nejvíce. Jako první je nezbytné zmínit symbol záchodů pro invalidy, který oproti zbylým znakům pro toalety vyšel odlišně ve všech 3 částech. V první části byl navíc zaznamenán i statisticky významný rozdíl mezi zvolenou dvojicí znaků. Z těchto příčin byl pro plán GÚ vybrán 1. návrh symbolu. Velmi podobně dopadly i znaky pro mapovnu, hasicí přístroj, zasedací místnost a vstup pro invalidy. Část testu č. 3 dopadla pro všechny jmenované znaky shodně (nebyla shledána podstatná rozdílnost mezi průměrnými dobami nalezení znaku ani velká chybovost při hledání odpovídajícího znaku). Naopak znatelně odlišné výsledky jsou u 1. části testu, kdy u ani jedné varianty znaku č. 2 nebyla překročena stanovená hranice 70 %, což znamená, že respondenti měli problém se správnou identifikací významu. V případě mapovny se dokonce prokázala i statisticky znatelná odlišnost v časovém údaji (u zbylých znaků se doba rozhodování výrazně nelišila). Z výše zmíněných důvodů a i na základě výsledků 2. části byly u všech významů jasně vybrány 1. varianty znaků (u symbolu hasicího přístroje je ještě nutné vzít v potaz vysoký podíl hlasů pro znak z cizí legendy). Samostatným případem je znak pro knihkupectví, u kterého většina respondentů správně označila význam, ale v části zabývající se percepcí symbolů v mapovém poli jsou již významné rozdíly v rychlosti nalezení znaku. Tato skutečnost podpořená výsledky 2. části upřednostnila variantu 1 před variantou 2. Dalším ojedinělým jevem jsou výsledky znaku pro studovnu. Alarmující hodnotou je chybovost 1. varianty znaku ve 3. části, přestože byl význam znaku snadno a správně
- 62 -
identifikován v 1. části testu. Tento podstatný fakt (chybný znak označila v mapě třetina respondentů) zapříčinil snadnou volbu 2. varianty znaku pro plán GÚ (ta ve všech částech testu obstála dobře). Zvláštní
skupinu
v rámci
této
kategorie
tvoří
symboly
pro
učebnu
(posluchárnu) a počítačovou učebnu. Stejně jako u záchodů byl hlavním požadavkem identický způsob vizualizace obou znaků, tedy u obou symbolů výběr shodné varianty mapových znaků. Symbol počítačové učebny nezaznamenal markantní rozdíly mezi navrženými znaky v ani jedné části, zatímco symbol učebny (posluchárny) dopadl lépe u jeho 1. varianty. Přesněji se jedná o výsledky 2. a především 3. části, kde byl zaregistrován statisticky významný rozdíl mezi průměrnými časy označení znaku a dále i chybovost přesahující hranici 10 % u 2. varianty symbolu. 3. Kontroverzní znaky Největším problémem jsou mapové znaky, u kterých podle výsledků testování nelze jasně vybrat nebo zavrhnout ani jeden ze znaků, a mapové znaky, u nichž není vhodný ani jeden z návrhů vizualizace pro daný význam. V rámci tohoto vymezení a na základě výsledků testování lze do této skupiny zařadit celkem 2 znaky. Prvním z nich je symbol znázorňující vedoucího (ředitele), u jehož 2. varianty byl většinou správně vybrán význam na rozdíl od varianty 1, která nepřesáhla hranici 70 %. Ve 2. části se hlasy respondentů rozvrhly téměř rovnoměrně mezi všechny navržené mapové znaky, částečně i do znaku z cizí legendy (18 %). Stěžejní je 3. část testu, jež ukázala, že s označením varianty 2 v mapovém poli měly vyplňující osoby problémy. Na základě těchto výsledků bude lepší mapový symbol pro vedoucího ústavu poupravit, vhodným řešením by mohla být kombinace 1. a 3. návrhu znaku. Ve druhém případě se jedná o asi nejproblémovější symbol ze všech navržených mapových znaků, a to o znak hlásiče požáru. Podobný výsledek byl do jisté míry předpokládán i před začátkem testování, přestože 1. varianta znaku byla znázorněna stejně jako jsou běžně označovány požární hlásiče přímo v budovách. Možnou příčinou je přílišná obecnost znaku, což znamená, že k danému symbolu lze přiřadit více významů. Řešením může být buď úplná či částečná obměna znaku, u níž však není jistota jeho lepšího a asociativnějšího provedení, poněvadž nový návrh nebude již otestován. Jelikož oba navržené symboly obstály při vizualizaci přímo v plánu (0 % chybovost), je další možností výběr jednoho z nich a spolehnutí se na domyšlení významu čtenářem mapy při pochopení tematiky mapy.
- 63 -
9.3.6 Konečný návrh bodové symboliky Shrneme-li všechny zmíněné výsledky z předchozí kapitoly, u 13 významů byl pro vizualizaci vybrán 1. návrh znaku a u 1 významu (studovny) naopak 2. návrh znaku. Dále byly 2 symboly (vedoucí ústavu a hlásič požáru) na základě testu předělány. Kompletní konečný návrh bodové symboliky pro plán GÚ znázorňuje Obr. 31.
Učebna, posluchárna
Počítačová učebna
Zasedací místnost
Mapovna
Vedoucí ústavu
Jídelna, bufet
Knihkupectví
Studovna
Záchody - muži
Záchody - ženy
Záchody - invalida
Výtah
WC
WC
Vstup pro invalidy
WC
Únikový východ
Hasicí přístroj
Hlásič požáru
Obr. 31. Konečný návrh bodové symboliky pro plán GÚ Při následné tvorbě plánu bylo zjištěno, že mapové znaky pro hasicí přístroj a hlásič požáru vysoce zvyšují grafické zaplnění mapy a tím i nepřehlednost. Proto bylo od výše uvedených symbolů upuštěno a byl pro ně vytvořen nový návrh, ve kterém jsou znázorněny pomocí jednoduchých geometrických symbolů (Obr. 32.). Díky tomuto faktu bude možné do plánu zahrnout i požární hadice, s jejichž zobrazením se původně nepočítalo.
Hasicí přístroj
Hlásič požáru
Požární hadice
Obr. 32. Návrh vizualizace požárních zařízení v plánu GÚ
- 64 -
10 ANALOGOVÝ PLÁN GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU A PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY Analogový plán bude umístěn na webových stránkách GÚ spolu s plánem interaktivním. Jednou z jeho hlavních funkcí by měla být možnost jeho vytištění, a proto bude optimalizován na stranu A4 a uložen ve formátu PDF.
10.1 Návrh mapové kompozice Prostory GÚ se rozkládají ve dvou budovách o 4 patrech. Jejich znázornění na jedné straně A4 by tedy bylo dosti komplikované a nepřehledné, a proto bude lepší znázornit každou budov zvlášť na samostatné stránce. Tento způsob vizualizace bude uživateli umožňovat i tisk pouze jedné z budov. Co se týče jednotlivých mapových prvků, základem je mapové pole zabírající největší část mapového listu. Dále je velmi důležitá legenda, která je v případě plánu GÚ obsáhlá a podstatná. Její umístění bude nejlepší spolu s tiráží v zápatí listu, přímo pod mapovým polem, jež je v části centrální. V horní části mapového listu je pak umístěn nadpis spolu s logem GÚ a přehledová mapa zobrazující celý areál PřF s vyznačenou příslušnou budovou. Směrovka není uvedena, jelikož se jedná o podrobný plán (mapu velkého měřítka), u kterého se ve většině případů neuvádí a znalost severního směru není důležitá pro orientaci (přestože mapa nebude orientována k severu). Rozmístění výše uvedených prvků mapové kompozice zobrazuje následující Obr. 33.
Obr. 33. Návrh mapové kompozice pro analogový plán (strana A4)
- 65 -
10.2 Tvorba analogových plánů 10.2.1 Analogový plán Geografického ústavu Samotné znázornění plánu obou budov GÚ bylo postaveno na návrhu symboliky plošných prvků (kap. 9.1 na str. 48) a na výsledcích testování bodové symboliky (kap. 9.3.4 na str. 55). Pro znázornění v analogovém plánu byla vybrána jen ta patra, která čtenáři mapy poskytnou určitou míru informací. Kupříkladu v suterénu a ve 2. patře budovy č. 5 jsou pouze sklady, případně toalety, což nejsou prostory spadající do okruhu zájmu většiny uživatelů. S jejich nezobrazením v analogovém plánu se zároveň zvětší místo v mapovém poli a bude možné znázornit zbylá patra ve větším měřítku. Výsledně se tedy analogový plán budovy č. 5 bude skládat ze 2 pater, a plán budovy č. 4 ze 3 pater (ve 2. patře se nachází pracovny doktorandů). Pro názorné a přehledné vykreslení všech poldaží byla zvolena boční vizualizace, která bude vyvolávat dojem 3D efektu. Vizualizace symboliky plošných prvků byla provedena v prostředí ArcGIS Desktop, kde jednotlivé polygony byly rozbarveny na základě atributů uložených v mapových vrstvách. Vytvořený plán místností a dalších doplňujících prvků byl vyexportován do formátu SVG, který je vhodný k ukládání a distribuci dvourozměrných vektorových dat. Zbytek plánu byl vykreslen v open source vektorovém grafickém editoru Inkscape, jenž plně podporuje vektorovou grafiku a tedy i SVG, a to jako svůj nativní formát. Jednou z dalších variant by mohla být i desktopová aplikace ArcScene, jež je součástí programu ArcGIS. Nebyla však použita, jelikož uchovává data v rastrovém formátu a dochází tím pádem k rozostření čar a dalších objektů. Jednotlivá vyexportovaná patra byla v Inkscapu natočena pomocí transformační matice a umístěna nad sebe tak, jak je to v reálné podobě. Dále byly do plánu vykresleny bodové symboly místností a požárních zařízení, informace byly přebírány z mapových vrstev ČB_bodyplan_ČP.shp a ČB_bodybezpecnost_ČP.shp. Na závěr byly do plánu přidány polohové kódy pracoven (viz kap. 6.2 na str. 28), jejichž pomocí bude možné najít polohu pracovny vybraného zaměstnance GÚ. Číslo pracovny má každý zaměstnanec uvedené na svém profilu na IS MUNI, k plánu bude připojen i seznam polohových kódů pracoven s informacemi týkajícími se zaměstnance GÚ a kontaktu na něj. Ke zhotovenému mapovému poli byly přidány další mapové prvky, a to na základě návrhu mapové kompozice (kap. 11.2.2 na str. 70). Přehledka, zobrazující plán PřF
- 66 -
s vyznačenou příslušnou budovou, byla vykreslena v ArcGISu a posléze vyexportována do SVG a přidána do plánu v Inkscapu. Výsledkem jsou 2 analogové plány v českém i anglickém provedení, každý znázorňující jednu budovu GÚ. Oba byly vyexportovány do formátu PDF a jsou optimalizovány pro tisk na stranu A4. Plány obou budov v české verzi spolu se seznamem pracoven a zaměstnanců GÚ se nachází v příloze (Příl. 1., Příl. 2. a Příl. 4.).
10.2.2 Vizualizace plánu Přírodovědecké fakulty V analogové podobě byl vytvořen i plán celého areálu PřF na Kotlářské. Charakter mapy byl zachován stejný jako u mapy GÚ. Byla zvolena stejná mapová kompozice (vyjma přehledky, jež je v případě plánu PřF bezpředmětná) a styl zobrazení. Při znázornění jednotlivých prvků se vycházelo z návrhu vizualizace popsané v kapitole 8 na str. 45. Mapové pole spolu s ostatními mapovými prvky bylo vykresleno v ArcGISu a následně vyexportováno do formátu SVG. Pro finální úpravy byl opět zvolen program Inkscape. Do již vytvořené šablony (z předchozího plánu GÚ) byly jednotlivé elementy ve vektorové formě přidány a nakonec vyexportovány do formátu PDF. Česká varianta plánu PřF je zobrazena v příloze (Příl. 3.).
- 67 -
11 WEBOVÝ PLÁN GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU A PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY 11.1 Způsob vizualizace plánu V následujících podkapitolách budou představeny jednotlivé metody vizualizace dat na internetu a dále přímo metody, jež byly pro webovou prezentaci plánu PřF a GÚ vybrány (jejich volba je odůvodněna na základě stanovených požadavků – viz kap. 11.1.2) .
11.1.1 Možné způsoby vizualizace plánu Prostředí internetu nabízí mnoho možností vizualizace map, ať už se jedná o mapy statické či plně interaktivní. Využíváno je několik druhů datových formátů:
rastrové formáty – např. GIF, JPEG, PNG
vektorové formáty – např. SVG, SLD
animace - např. SWF, VRML
video – např. AVI, MPEG
zvuk – např. AIFF, MP3, WAV, MIDI
multimediální prezentace - např. SMIL, RTSP/RTP, ASF (KRAAK, M. J.; BROWN, A., 2001).
Jednou z případných variant je prezentace dat napojených na databázi ÚVT MU, která by umožňovala zobrazení aktuálních prostorových informací a případně i použití dynamické vizualizace. Přesněji řečeno, pokud by došlo ke změnám polohy některého z prvků (stěn, dveří apod.) v databázi ÚVT MU, došlo by i ke stejným změnám ve webovém plánu GÚ. Tato možnost byla ale zavrhnuta z důvodu přílišné náročnosti, jež není adekvátní účelu tohoto plánu. Navíc by přinášela řadu komplikací způsobených ve zobrazení vlastních mapových vrstev (například vrstva místností by se v případě změn nemusela shodovat s vrstvou stěn).
11.1.2 Volba vhodného způsobu vizualizace plánu Při volbě vhodného způsobu znázornění byl kladen důraz na jednoduchost a datovou nenáročnost. Dalším požadavkem byla podpora ve většině webových prohlížečů a nepotřebnost jakéhokoli zásuvného modulu (plug-inu) ke zobrazení dat. V případě dlouhého načítání dat či nutné instalace plug-inu by totiž velká část uživatelů stránky opustila.
- 68 -
Z těchto důvodů byla pro vizualizaci webového plánu zvolena image mapa a formát SVG (viz dále). Úvodem se uživateli představí plán celého areálu PřF orientovaný vzhledem ke vstupu do areálu. V plánu budou zvýrazněny budovy GÚ a výběrem jedné z nich se automaticky zobrazí plán přízemí dané budovy, u kterého bude možnost přepnutí do jiného podlaží pomocí volby na postraní liště. Schéma těchto kroků spolu s vybranými metodami pro zobrazení plánu ukazuje následující Obr. 34.
Obr. 34. Schéma zobrazení scén, pořadí výběru prvků a zvolený způsob vizualizace ve webovém plánu
11.2 Návrh mapové kompozice Webový plán GÚ a PřF by měl být umístěn na oficiálních stránkách GÚ (http://geogr.muni.cz) a s ohledem na ně byl i vytvořen. Při návrhu mapové kompozice se vycházelo ze zvolených metod znázornění. Poněvadž se tyto metody liší, byla vybrána i odlišná mapová kompozice, jež byla přizpůsobena zvolenému způsobu znázornění.
11.2.1 Mapová kompozice plánu Přírodovědecké fakulty Rozměry plánu PřF byly odvozeny na základě formátování webových stránek GÚ. Plán PřF bude orientovaný na šířku, přičemž samotné mapové pole má tvar čtverce (zvoleno vzhledem k tvaru areálu PřF a jeho okolí). Na základě tohoto faktu byla navržena následující mapová kompozice (Obr. 35.), kdy světle žlutou barvou jsou vyznačeny mapové prvky a světle modrou barvou webové prvky mající určitou funkcionalitu. Nejdůležitější části plánu jsou zobrazeny v jeho centrální části (mapové pole zabírá levou polovinu stránky a legenda, měřítko a směrovka polovinu pravou). Ostatní prvky budou definovány přímo v HTML dokumentu, a proto se nachází v horní či spodní části plánu.
- 69 -
Obr. 35. Návrh mapové kompozice pro webový plán PřF
11.2.2 Mapová kompozice plánu Geografického ústavu V případě plánu GÚ je mapové pole orientováno na šířku (vzhledem k tvaru podlaží budov) a vzhledem k tomu byl vytvořen i návrh mapové kompozice. Mapové pole bude jakožto hlavní prvek mapy umístěno ve vrchní části stránky a po jeho pravé straně se pak budou nacházet tlačítka sloužící k přepínání mezi jednotlivými podlažími či k návratu na plán areálu PřF. Poměrně velkou plochu plánu bude zabírat i obsáhlá legenda, jež bude znázorněna pod mapovým polem na pravé straně. Naopak na straně levé se bude nacházet textové okno, ve kterém se budou vypisovat atributy o místnostech, a pod ním měřítko a směrovka. Celkový návrh mapové kompozice včetně rozměrů je zobrazen na Obr. 36. (rozdílné barvy mají stejný význam jako u návrhu mapové kompozice plánu PřF).
Obr. 36. Návrh mapové kompozice pro webový plán GÚ
- 70 -
11.3 Webový plán Přírodovědecké fakulty Pro webový plán areálu PřF byla jako metoda vizualizace zvolena tzv. image mapa (v angličtině též jako tzv. clickable map). Jedná se o jednoduchý způsob prezentace map na internetu, kdy k obrázku (mapě), jenž je součástí HTML souboru, jsou pomocí souřadnic nadefinovány tzv. sensitive areas („citlivé oblasti“). K těmto oblastem (polygonům) jsou přiřazeny určité akce jako je odkaz na jinou stránku či spuštění skriptu.
Obr. 37. Princip image mapy (převzato z: KRAAK, M. J.; BROWN, A., 2001, s. 79) Lze vymezit dva druhy image map – serverové a klientské. V případě serverových image map nejsou souřadnice oblastí přímou součástí souboru, ale jsou definovány v odlišném mapovém souboru, jenž je uložen na webovém serveru. Nevýhodou je, že tento způsob vytváří další datové toky mezi klientem a serverem a navíc vyžaduje „živé“ spojení s dodavatelským serverem. Schůdnější a dnes nejvíce používanou variantou jsou proto klientské image mapy, u kterých jsou souřadnice spolu s hypertextovými odkazy určeny přímo v HTML dokumentu (KRAAK, M. J.; BROWN, A., 2001). Image mapa byla pro plán PřF zvolena z toho důvodu, že se jedná o velmi jednoduchý způsob webové prezentace prostorových dat, který je podporován všemi webovými prohlížeči, není datově náročný a plně zajistí potřebnou funkcionalitu. Celý plán byl vytvořen v ArcMapu a uložen ve formátu PNG. Nad ním byly v bitmapovém grafickém programu GIMP (funkce „Filtry - WWW – obrázková mapa“) stanoveny souřadnice budov, které vymezují jednotlivé oblasti, a k nim přidány hypertextové odkazy. Oblasti budov GÚ odkazují na plány jednotlivých pater GÚ, ke zbylým budovám v areálu PřF byly připojeny odkazy na oficiální stránky příslušných ústavů či PřF. Vzniklý zdrojový kód byl vložen do HTML souboru (Obr. 38.)
- 71 -
a k jednotlivých oblastem byly přidány atributy „title“, do kterých byly vepsány názvy budov sloužící k jejich zobrazení při najetí kurzorem na danou budovu.
Obr. 38. Ukázka zdrojového kódu definujícího oblasti image mapy
11.4 Webový plán Geografického ústavu 11.4.1 Formát SVG Pro webový plán znázorňující jednotlivá patra a místnosti GÚ byl vybrán způsob vizualizace s použitím formátu SVG (Scalable Vector Graphics). Jedná se o značkovací jazyk popisující dvojrozměrnou vektorovou grafiku pomocí XML. SVG podporuje 3 základní typy grafických objektů: vektorovou grafiku, rastrové obrázky a text. Formát SVG je vyvíjen od roku 1998 World Wide Web Consortiem (W3C) a jedná se o jeho standard (doporučení). V současnosti je k dispozici 2. verze SVG 1.1 (od srpna 2011) a na verzi 2.0 se momentálně pracuje. Mimo to byl navržen i standard SVG Tiny 1.2 (od prosince 2008) orientující se na mobilní zařízení a PDA (WORLD WIDE WEB CONSORTIUM, 2010). Vizualizace pomocí formát SVG byla vybrána z několika důvodů. Obecně je vektorová grafika oproti té rastrové polohově přesnější a není závislá na měřítku, jelikož je definovaná pomocí souřadnic a ne buněk a nedochází tím pádem ke ztrátě kvality informace při změně měřítka. Dalšími plusy je paměťová nenáročnost (pro vykreslení linie stačí pár bodů a není nutné zadávat hodnotu každému pixelu) či nezávislost jednotlivých prvků mezi sebou, což znamená, že je možné každou část grafiky samostatně editovat (KRAAK, M. J.; BROWN, A., 2001; KOZEL, J., 2006; ČERBA, O., 2006).
- 72 -
Dalším důvodem je jeho poměrně jednoduché použití. Uživatel obvykle nepotřebuje žádný speciální software pro prohlížení map a pro práci s nimi, jelikož formát SVG už dnes nativně podporuje většina webových prohlížečů (Mozilla Firefox, Safari, Opera, Google Chrome, Internet Explorer 9). Jediným problémem je prohlížeč Internet Explorer od Microsoftu, poněvadž jej stále používá zhruba polovina uživatelů a formát SVG podporuje jen jeho poslední verze (Internet Explorer 9). Tu je však možné nainstalovat jen na operačních systémech Windows Vista nebo Windows 7, tedy již ne na dodnes hojně používaných Windows XP. U starších verzí tohoto prohlížeče je nutné si doinstalovat zásuvný modul, asi nejznámější je Adobe SVG Viewer (nejnovější verze je 3.03), jenž je plně kompatibilní jak s Internet Explorer, tak i s jinými prohlížeči. Odkaz na stažení tohoto plug-inu bude uveden u plánu GÚ. Mimo klasické webové prohlížeče si lze SVG dokumenty prohlížet i pomocí speciálních prohlížečů jako je například Batik (ČERBA, O., 2006; MACICH, J., 2012; MICROSOFT, 2012).
11.4.2 Tvorba plánu v SVG Existuje mnoho způsobů tvorby map v SVG. Použít lze například WYSIWYG editory, grafické a GIS programy podporující export do SVG, XSLT transformace či generování z databáze (ČERBA, O., 2006). Pro plán GÚ byl
vybrán druhý zmíněný způsob. Plán každého patra spolu
s legendou a dalšími mapovými prvky byl vytvořen v programu ArcGIS a následně vyexportován do formátu SVG. Ten byl otevřen v textovém editoru Notepad++, kde k němu byly pomocí JavaScriptu definovány funkce zajišťující požadovanou interaktivitu plánu. Nyní budou blíže představeny jednotlivé funkce a prvky, které byly do plánu postupně zakomponovány. Hlavními používanými zdroji byly portály Carto.net, Interval.cz, W3.org a Jakpsatweb.cz. Nejpodstatnější funkcí plánu je poskytnutí informací o vybrané místnosti (uživatel si kurzorem zvolí určitou místnost, o které se mu následně v textovém poli vypíší všechny atributy). K dosažení tohoto cíle bylo nutné nejprve definovat atributy všech místností, ty byly zjištěny ze zdrojových SHP souborů. Po tom, co každý prvek popisující místnost (element path) měl vyplněny všechny atributy, byly ve skriptu nastaveny funkce, jež je při kliknutí zobrazí. Ukázka nastavení funkce je na Obr. 39. a byla identicky použita pro všechny atributy.
- 73 -
Obr. 39. Funkce vyvolávající vypsání atributů místností Příkaz na řádku 77 vyvolává objekt (místnost), který celou funkci spustil. Na dalších řádcích jsou příkazy, jež odkazují na elementy s uvedeným ID (příkaz „firstChild“ vybírá pouze prvního potomka – element) a vybírají z něj požadované atributy. Následně byl definován i text (poloha, velikost, font apod.), kterým se vybrané atributy vypíšou (viz Obr. 40.).
Obr. 40. Definice textu pro vypsání atributů místností Spuštění celé funkce „showInfo“ (vypsání atributů) vyvolá událost onclick, tedy se spustí při kliknutí na vybraný objekt. V JavaScriptu existuje i mnoho jiných událostí, zvažován byl také onmouseover, jenž spustí funkci při najetí kurzorem na objekt. Problémem však byla nemožnost otevření zobrazeného hypertextového odkazu či zkopírování některého z údajů (e-mailu, telefonu atd.). Události onmouseover a onmouseout byly ale použity pro vyvolání funkce „colorChange“ (viz Obr. 41.) způsobující pomocí příkazu na řádku 55 změnu barvy místnosti při najetí myší na objekt. Druhá část Obr. 41. zobrazuje příklad definování všech 3 zmíněných událostí v elementu <path> definující danou místnost.
Obr. 41. Funkce vyvolávající změnu barvy místnosti a definice událostí pro spuštění funkcí „showInfo“ a „colorChange“
- 74 -
Posledním problémem u vypsání atributů místnosti byl hypertextový odkaz. Ten je uváděn u pracoven zaměstnanců GÚ, kdy odkazuje na osobní profil na IS MUNI, a dále u učeben či jiných orgánů (menza, akademické knihkupectví). Aby bylo možné otevřít hypertextový odkaz přímo při kliknutí na něj, bylo nutné do skriptu vložit funkci „makeLink“ a v ní příkaz „window.open“ (Obr. 42.), jež to umožňuje.
Obr. 42. Funkce vytvářející hypertextový odkaz Mimo vypsání atributů byla do plánu přidána funkce umožňující vypnutí či zapnutí některých vrstev (Obr. 43.). Funkce je vyvolána při zatrhnutí tzv. checkboxu (políčka) a je definována pomocí podmínky (řádky 77 – 81), která odkazovanému elementu nastavuje atribut viditelnosti vrstvy. Do této úlohy byly zahrnuty ty vrstvy, jež pro některé uživatele nemusí být podstatné a pouze zvyšují zaplnění celé mapy. Jedná se o popisky pracoven a učeben, bodové znaky místností a požární zařízení.
Obr. 43. Funkce zajišťující vypnutí či zapnutí mapových vrstev Dále bylo nutné nastavit i cyklus „for“, jenž zajistí automatické zapnutí všech vrstev při otevření nebo obnovení stránky (pomocí přiřazení hodnoty „true“ všem checkboxům). Ta je spolu s definováním tabulky, ve které bude možné tyhle úkony provést, zobrazena na Obr. 44. na další stránce.
- 75 -
Obr. 44. Nastavení tabulky vyvolávající funkci „toggle_layer“ a cyklu „for“ Na závěr byla přidána funkcionalita i k tlačítkům na pravém boku plánu, která slouží k přepínání mezi jednotlivými podlažími budovy. Na grafické objekty (obdélníky) i text byly navázány hypertextové odkazy (viz Obr. 45.), pro barevné odlišení při najetí kurzorem byla použita opět funkce „colorChange“ a události onmouseover a onmouseout.
Obr. 45. Navázání hypertextového odkazu na grafický objekt Vzniklé SVG soubory (spolu s JavaScriptem) byly po jednom vloženy do HTML dokumentu získaného z oficiálních stránek GÚ, přičemž bylo zachováno původní formátování webových stránek. Pomocí textových a odkazových elementů byly přidány hypertextové odkazy směřující na stránky Adobe SVG Vieweru pro stažení plug-inu a na PDF soubory obsahující analogové plány GÚ a PřF vhodné pro vytištění. Výsledkem je tedy 9 HTML souborů (pro každé podlaží jeden) se vnořeným SVG dokumentem. Vytvořeny byly i jejich anglické verze, které jsou však odlišné svým formátováním (bylo vycházeno z anglické verze stánek GÚ). Odkazy na anglické varianty HTML souborů byly navázány na ikonku anglické vlajky, jež byla součástí původní webové stránky.
- 76 -
Všechny zhotovené soubory jsou uloženy na přiloženém CD-ROMu a pro ukázku byly nahrány i na internetové stránky http://plan-gu.wz.cz, které byly založeny za účelem této diplomové práce. Funkčnost plánu byla testována v internetových prohlížečích Mozilla Firefox (verze 9.0 a 11.0), Google Chrome (verze 18.0.1025.168) , Opera (verze 11.51), Internet Explorer 9 a 7 (s použitím plug-inu od Adobe) a v žádném z nich nebyl shledán s jakýkoliv problém.
- 77 -
12 DISKUSE Hlavní cíl diplomové práce spočívající ve vytvoření webového a analogového plánu GÚ a PřF byl splněn. Na základě dílčích výsledků byly zhotoveny oba plány, a to v anglické i české variantě. Webový plán GÚ a PřF používá jednoduché metody znázornění s přidanými prvky interaktivity (image mapa, SVG). Z rešeršní části vyplývá, že většina dnešních interaktivních plánů používá především formát Flash (SWF), který je sice graficky přívětivější, avšak technologicky náročnější. Mezi jeho nevýhody patří nutná instalace zásuvných modulů, delší načítání dat a především jeho uzavřenost spočívající v odkázání na aplikace podporující export do tohoto formátu. Naopak SVG je možné vytvářet otevřeně v jakémkoli textovém editoru a s postupným vývojem webových prohlížečů dochází k jeho nativní podpoře v prostředí internetu (HEJRAL, M., 2003). Jeho další výhodou je i možnost přiblížení či oddálení („zoomování“) nahlížených dat bez ohledu na změnu samotné kvality jejich zobrazení. Jako rozcestník mezi budovami GÚ (nejen) posloužil plán PřF znázorněný pomocí tzv. image mapy. Jde o poměrně rozšířenou a oblíbenou metodu jednoduché grafické prezentace na webu (např. ji využívají orgány státní správy jako je ČSÚ, kraje apod.), která odpovídá jeho účelu a požadavkům plánu PřF. Jedním z uvažovaných způsobů znázornění byla možnost vykreslení vybraných mapových vrstev posílaných přímo z připojené databáze ÚVT MU. Jednalo by se o ty vrstvy, jež jsou ve správě tohoto orgánu (tedy spíše podkladové prvky – okna, dveře, stěny apod.) a tím pádem by docházelo k jejich automatické aktualizaci. Tato varianta byla navržena ze strany ÚVT MU (kontaktovanou osobou byl Mgr. David Mikstein), ale po konzultaci s Geografickým ústavem (přesněji s RNDr. Tomášem Řezníkem, Ph.D. a Mgr. Bc. Zdeňkem Stachoněm, Ph.D.) bylo od návrhu opuštěno z důvodu technické náročnosti neodpovídající účelu plánu. V porovnání s jinými interaktivními mapami nabízí webový plán GÚ a PřF maximální míru dostupných informací, která je srovnatelná s mírou poskytovaných dat u webových plánů Letiště Praha a Harvardské univerzity. Kvalitou obsahu však dokonce převyšuje například plány Louvre, UKB či VŠB-TUO, jež uživateli zdaleka nepředávají takové množství informací, přestože jde o areály s vysokým potenciálem dat. Oproti plánu webovému bylo nutné počet prvků v analogovém plánu snížit z důvodu velkého grafického zaplnění mapy (u interaktivní mapy je možné některé prvky vypnout a navíc jsou veškeré údaje o místnostech obsaženy zejména v atributech objektu).
- 78 -
I přesto lze říci, že díky vhodné kombinaci několika kartografických metod a jejich graficky přívětivé prezentaci je obsahová náplň mapy na vysoké úrovni. Jak již bylo zmíněno, vzniklý plán je charakteristický jednoduchým a po vzhledové stránce kvalitním znázorněním dat, jež by mělo směřovat k jeho snadnému pochopení běžným uživatelem. V prostředí internetu by měl konkurovat obdobným mapovým dílům a měl by splňovat všechny stanovené požadavky včetně vytvoření jeho anglické verze. Do budoucna by bylo možné jej rozšířit o možnost vyhledávání údajů v atributech prvků, které by uživateli usnadnilo a urychlilo nalezení potřebné informace.
- 79 -
13 ZÁVĚR Statické i interaktivní mapy publikované prostřednictvím internetu se vyvíjí od dob jeho vzniku v roce 1989 (pojem hypermapa byl poprvé použit v roce 1990). S jeho rozvojem začaly významně stoupat i počty webových map a jejich provedení se čím dál více zdokonalovalo. Dnes se množství interaktivních a statických map na internetu dennodenně zvyšuje. Do jejich celkového počtu lze započítat i plán GÚ a PřF, který je hlavním výsledkem této diplomové práce. Vytvořený plán se opírá o výsledky zjištěné v jednotlivých částech práce. Prvotně byl prostudován a zhodnocen
vzorek obdobných interaktivních plánů, přičemž byly
kladně posouzeny především plány Letiště Praha a Harvardské univerzity. Hlavními pozitivy těchto plánů byla vysoká míra poskytovaných informací a jejich grafické provedení, které byly inspirací pro vlastní tvorbu webového plánu GÚ a PřF. Podstatnou částí byla analýza dostupných datových zdrojů soustředící se jak na data veřejně přístupná, tak na data soukromá – vnitrouniverzitní. V případě veřejně dostupných dat nebyl žádný ze zkoumaných zdrojů shledán vhodným pro plán GÚ a PřF, a to především z důvodu nedostačující podrobnosti poskytovaných dat. Naopak vysokou detailností jsou charakteristická data spravovaná ÚVT MU, která byla z tohoto důvodu i pro plán použita. Potřebné údaje byly dodány v mapových vrstvách SHP uložených v MDB databázi. U některých z nich byly zjištěny menší nedostatky, které byly následně odstraněny. Dalším problémem byla absence jakýchkoliv atributů, jež byla napravena vlastním mapováním areálu školy. Výsledky mapování byly posléze zaneseny do nových i již stávajících mapových vrstev. Mimo zmíněných dat byla jako vhodný datový zdroj pro plán PřF nalezena i data vzniklá v rámci diplomové práce J. Russnáka (2012), která byla použita k doplnění údajů získaných od ÚVT MU (ty znázorňují pouze budovy). Jedná se o data obsahující geodeticky přesně zaměřené informace o poloze většiny okolních prvků v areálu PřF jako jsou cesty, plochy zeleně, vodní plochy apod.. Celkově tedy byly pro tvorbu plánu využity 3 datové zdroje, a to ÚVT MU, J. Russnák a data vzniklá vlastním mapováním za účelem této diplomové práce. Při návrhu mapové symboliky bylo vycházeno z nastudované teorie tvorby mapových znaků (kartografické sémiologie). Stěžejním bodem byly především bodové znaky, které byly navrženy pro vybrané prvky plánu v několika variantách. Ty byly posléze testovány
pomocí
programu
MUTEP,
jenž
vyvinula
Laboratoř
kartografie
a geoinformatiky. Test složený ze 3 částí orientujících se na percepci a motivovanost mapových znaků vyplnilo celkem 75 respondentů ve věku 17 – 26 let. Výsledky každé části
- 80 -
byly
vyhodnoceny
a
jejich
významnost
byla
ověřena
Studentovým
t-testem.
Na základě celého testu byl sestaven výsledný návrh bodové symboliky, který byl následně aplikován přímo v analogovém i webovém plánu. Při tvorbě obou plánů byly uplatněny všechny výše zmíněné poznatky. Webový plán PřF je vizualizován pomocí image mapy, která odkazuje na jednotlivé internetové stránky ústavů a v případě budov GÚ na vytvořený plán. Pro ten byl vybrán vektorový formát SVG, nad kterým byla v JavaScriptu nadefinována funkcionalita zajišťující především vypsání atributů o zvolené místnosti (při jejím označení) či vypnutí vrstev popisků a bodových znaků. Hlavním účelem analogového plánu je možnost jeho vytištění, jež je nabízena u plánu webového. Z tohoto důvodu byl optimalizován na stranu A4 a uložen ve formátu PDF. Narozdíl od webového plánu však neznázorňuje všechna podlaží budov GÚ, ale pouze ta, jež poskytují čtenáři podstatné a nejčastěji hledané informace. Vybraná podlaží byla zobrazena z bočního pohledu vyvolávajícího dojem 3D, který by měl uživateli usnadnit prostorovou orientaci. Celkově plán v analogové podobě zabírá 4 listy A4, kdy jedna strana je věnována plánu PřF a zbylé tři plánu GÚ. V případě plánu GÚ je každá budova znázorněna zvlášť a společně doplněna seznamem zaměstnanců s čísly jejich pracoven. Jak webový, tak analogový plán byl vytvořen v české i anglické verzi. Nejpodstatnějšími přednostmi obou plánů je jejich technologická nenáročnost (vybrané způsoby vizualizace podporuje většina dnešních webových prohlížečů, popřípadě je možné si stáhnout plug-in) a rozsah poskytovaných informací. Jeho hlavní využití spočívá v případném umístění na oficiální stránky GÚ, kde by uživatelům měl sloužit ke snadné orientaci v areálu a k nalezení potřebných informací.
- 81 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy a odborné časopisy [1]
BERTIN, J.; BERG, W. J. 2011. Semiology of graphics: diagrams, networks, maps. 1st ed. Redlands, California: ESRI Press, 2011. 438 s. ISBN 978-1-58948261-6.
[2]
BRÁZDIL, R. et al. 1995. Statistické metody v geografii: cvičení. 3. vyd. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995. 177 s. ISBN 80-210-1260-9.
[3]
CARTWRIGHT, W.; PETERSON, M. P.; GARTNER, G. 2007. Multimedia Cartography. 2nd ed. Berlin: Springer, 2007. 546 s. ISBN 9783540366508.
[4]
DRÁPELA, M. V. 1983. Vybrané kapitoly z kartografie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 128 s.
[5]
FRIEDMANNOVÁ, L. 1999. Srovnání barevných modelů z hlediska jejich využití v digitální kartografii. In Integrace prostorových dat – sborník příspěvků. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci – Vydavatelství, 1999. s. 78 – 85. ISBN 80-244-0003-0.
[6]
KAŇOK, J. 1999. Tematická kartografie. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava, 1999, 318 s. ISBN 80-704-2781-7.
[7]
KRAAK, M. J.; BROWN, A. 2001. Web Cartography: developments and prospects. 1st ed. London: Taylor & Francis, 2001. 213 s. ISBN 0-7484-0869-X.
[8]
KOZEL, J. 2006. Využití formátu SVG pro webovou kartografii. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky.
[9]
LAMMENS, J. M. G. 1994. A Computational Model of Color Perception and Color Naming. Dissertation at State University of New York at Buffalo, 1994, 253s.
[10]
MALÝ, M. 2009. 3D vizualizace vybraného zastavěného areálu: Univerzitní kampus MU v Brně-Bohunicích. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav.
[11]
MIKLOŠÍK, F. 2002. Objektivizace hodnocení map a mapových děl. Brno: Vojenská akademie v Brně, 2002. 92 s.
[12]
PETERSON, M. P. 2003. Maps and the internet. 1st ed. Amsterdam: Elsevier, 2005. 451 s. ISBN 0-780080-442013.
[13]
PRAVDA, J. 2003a. Mapový jazyk. 2. dopl. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2003. 104 s. ISBN 80-223-1102-2.
[14]
PRAVDA, J. 2003b. Stručný lexikón kartografie. 1. vyd. Bratislava: VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie ved, 2003. 325 s. ISBN 80-224-0763-1.
- 82 -
[15]
PRAVDA, J.; KUSENDOVÁ, D. 2004. Počítačová tvorba tematických map. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislavě, 2004, 264 s. ISBN 80-223-2011-0.
[16]
RUSSNÁK, J. 2012. 3D model areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav.
[17]
ŘEZNÍK, T. 2005. Interaktivní mapy na příkladu Letovic. Brno, 2005. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav.
[18]
SLOCUM, T. A. 2005. Thematic cartography and geovisualization. 2nd ed. Upper Saddle River: Pearson Prentice Hall, 2005. 518 s. ISBN 0-13-035123-7.
[19]
ŠTĚRBA, Z. - STACHOŇ, Z. - ŠAŠINKA, Č. - ZBOŘIL, J. - BŘEZINOVÁ, Š. TALOHFER, V. 2011. Metodika evaluace kartografických znakových sad v kontextu osobnosti uživatele. Geografický a kartografický obzor, 2011, roč. 57, č. 8, s. 199 - 205. ISSN 0016-7096.
[20]
VEVERKA, B. 2004. Topografická a tematická kartografie 10. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004. 220 s. ISBN 80-01-02381-8.
[21]
VOŽENÍLEK, V. 1999. Aplikovaná kartografie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 168 s. ISBN 8070679719.
[22]
VOŽENÍLEK, V.; KAŇOK, J. et al. 2011. Metody tematické kartografie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 216 s. ISBN 978-80-244-27904.
Elektronické dokumenty [23]
ČERBA, O. 2006. SVG v kartografii. In Geoinformatics FCE CTU 2006. [online]. 1st ed. Prague: Geoinformatics, FCE CTU, 2006. s. 112 – 121. [cit. 2011-04-10]. Dostupné na WWW: < http://geoinformatics.fsv.cvut.cz/pdf/geoinformatics-fcectu-2006-01.pdf>. ISSN 1802-2669.
[24]
DAVÍDEK, P. 2009. Fakulta v novém. Časopis Stavebnictví, 2009, č. 8. [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné na WWW:
[25]
International Cartographic Association 2003. A Strategic Plan for the International Cartographic Association: 2003 – 2011. [online]. [cit. 2011-12-20]. Dostupné na WWW:
- 83 -
[26]
MACEACHREN, A. M. 1998. Cartography, GIS and the World Wide Web. In Progress in Human Geography. [online]. College: Penn State University, 1998. [cit. 2011-02-26]. Dostupné na WWW:
[27]
PETERSON, M. P. 2005. A Decade of Maps and the Internet. [online]. Omaha: University of Nebraska, 2005. [cit. 2011-01-20]. Dostupné na WWW:
Internetové zdroje [28]
Amapy.cz. [online]. [cit. 2011-12-18]. Dostupné na WWW:
[29]
BREWER, C.; HARROWER, M.. Colorbrewer 2.0. [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné na WWW:
[30]
Carto:net. [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné na WWW: < http://carto.net/>
[31]
Corel Corporation. [online]. [cit. 2012-01-23]. Dostupné na WWW:
[32]
Duggal Visual Solutions. [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné na WWW:
[33]
Geoportál ČÚZK. [online]. [cit. 2011-12-18]. Dostupné na WWW:
[34]
Geografický ústav PřF MU. [online]. [cit. 2011-04-13]. Dostupné na WWW:
[35]
Gimp.cz. [online]. [cit. 2011-03-10]. Dostupné na WWW:
[36]
Harvard University, University Planning Office. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné na WWW:
[37]
HEJRAL, M. 2003. Průvodce SVG – SVG versus Flash. [online]. [cit. 2011-04-25]. Dostupné na WWW:
[38]
Inkscape. [online]. [cit. 2011-04-05]. Dostupné na WWW:
[39]
Institut geoinformatiky VŠB TUO. [online]. [cit. 2011-11-8]. Dostupné na WWW:
- 84 -
[40]
Interval.cz. [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné na WWW: < http://www.interval.cz/>
[41]
Jakpsatweb.cz. [online]. ]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné na WWW: < http://jakpsatweb.cz/>
[42]
Javascripter.net. [online].[cit. 2012-04-15]. Dostupné na WWW:
[43]
MACICH, J. 2012. Prohlížeče za 2011: rychlost na všech frontách. [online]. [cit. 2011-04-20]. Dostupné na WWW:
[44]
Maps.muni.cz. [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné na WWW:
[45]
Mapy.cz. [online]. [cit. 2011-12-18]. Dostupné na WWW:
[46]
Mapy Google. [online]. [cit. 2011-12-18]. Dostupné na WWW:
[47]
Microsoft.com. [online]. [cit. 2011-04-20]. Dostupné na WWW:
[48]
Musée du Louvre. [online]. [cit. 2011-12-08]. Dostupné na WWW:
[49]
Národní geoportál. [online]. [cit. 2011-12-18]. Dostupné na WWW:
[50]
Oddělení GIS ÚVT MU. [online]. [cit. 2011-12-19]. Dostupné na WWW:
[51]
Prague Airport. [online]. [cit. 2011-12-14]. Dostupné na WWW:
[52]
Přírodovědecká fakulta MU. [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné na WWW:
[53]
Správa Univerzitního kampusu Bohunice. [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné na WWW:
[54]
World Wide Web Consortium. [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné na WWW:
- 85 -
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 3D
3 dimenze
AIFF
Audio Interchange File Format
ASF
Advanced Systém Format
AVI
Audio Video Interleave
CMYK
Cyan, Magenta, Yellow, Kalt
CSV
Comma Separated Values
ČSÚ
Český statistický úřad
ČÚZK
Český úřad zeměměřičský a katastrální
EMF
Enhanced Metafile
GIF
Graphics Interchange Format
GIMP
GNU (GNU’s Not Unix) Image Manipulation Program
GIS
geografické informační systémy
GÚ
Geografický ústav
HTML
Hyper Text Markup Language
ICA
International Cartographic Association
IS
Informační systémy
IS BAPS
Informační systém brněnské akademické sítě
IS MUNI
Informační systém Masarykovy univerzity
JPEG
The Joint Photographics Experts Group
KML (KMZ)
Keyhole Markup Language (*.zip)
MP3
MPEG-3 (Motion Picture Experts Group)
MIDI
Musical Instrument Digital Interface
MPEG
Motion Picture Experts Group
MDB
Microsoft Access Database
MHD
Městská hromadná doprava
MU
Masarykova univerzita
MUTEP
Multivariantní testovací program
PDA
Personal Digital Assistant
- 86 -
PDF
Portable Document Format
PNG
Portable Network Graphics
PřF
Přírodovědecká fakulta
RGB
Red, Green, Blue
RTSP/RTP
Real Time Streaming Protocol / Real-time Transport Protocol
SHP
Shapefile
S-JTSK
Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální
SMIL
Synchronized Multimedie Integration Language
SVG
Scalable Vector Graphics
SWF
ShockWave Flash (Small Web Format)
UČO
Univerzitní číslo osoby
UKB
Univerzitní kampus Bohunice
URL
Unique Resource Locator
ÚVT MU
Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity
W3C
World Wide Web Consortium
VRML
Virtual Reality Modeling Language
VŠB-TUO
Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava
WAV
Waveform Audio File Format
WYSIWYG
What You See Is What You Get
XML
eXtensible Markup Language
- 87 -
SEZNAM PŘÍLOH Vázané přílohy Příl. 1.
Analogový plán Geografického ústavu – budova č. 5 (95 % velikost)
Příl. 2.
Analogový plán Geografického ústavu – budova č. 4 (95 % velikost)
Příl. 3.
Analogový plán areálu Přírodovědecké fakulty (95 % velikost)
Příl. 4.
Seznam zaměstnanců GÚ s čísly jejich pracoven
Příl. 5.
Ukázka otázky z 1. části testu mapových znaků
Příl. 6.
Ukázka otázky z 2. části testu mapových znaků
Příl. 7.
Ukázka otázky z 3. části testu mapových znaků
Příl. 8.
Charakteristika respondentů testu mapových znaků
Příl. 9.
Absolutní výsledky 1. části testu mapových znaků
Příl. 10. Absolutní výsledky 2. části testu mapových znaků
Přílohy na CD-ROMU Webový plán GÚ a PřF Analogové plány GÚ a PřF Text diplomové práce
- 88 -
Příl.51.55Analogový5plán5Geografického5ústavu5-5budova5č.555(955%5velikost) 11
PLÁN GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU
3
BUDOVA Č. 5
8
4
1
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA IehPATRO
12
7
9
6
13
5
2
WC
WC
WC
! žSžDS
!
Z4
žSžSI
žSžSS
!
žSžSN
#"
žSžžS
žSžžN žSžžL
WC
WC
žSžDN žSžSV
žSžžG
žSžžV žSžžÁ
#
žSžIL
žSžIV
Z3
žSžIG
PŘÍZEMÍ
žSžIÚ
!
WC
žSžSž
WC
! žIžIÚ
žIžNž žIžSIb
žIžSIc
žIžNža
! žIžSId
!
#"
WC WC
žIžIÁ
l
Z2
WC
!
Z1
žIžžIc
# žIžžÚ
VSTUP
Druh5místnosti WC
učebnaúhposluchárna
mapovna
počítačováhučebna
vedoucíhústavu
zasedacíhmístnost
výtah
záchodyhprohinvalidy
učebny
studijníhprostory
provozníhmístnosti
pracovnyhzaměstnanců
toalety
nepřístupnéhprostory
WC WC
pánskéhzáchody
vstuphprohinvalidy
dámskéhzáchody
únikovýhvýchod
Z3
číslohučebny
žIžNž číslohpracovny
WC
Kategorie5místnosti
Obr. 1. Geografický ústav
Požární5zařízení
!
hasicíhpřístroj
chodby
"
hlásičhpožáru
#
požárníhhadice
IvahSENDLEROVÁehGÚhPřFhMUhBrnohSžISe ZdrojhdatFhÚVThMUhSžIIe
Příl.42.44Analogový4plán4Geografického4ústavu4-4budova4č.444(954)4velikost) 11
PLÁN GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU
3
BUDOVA Č. 4
12
4
1
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA
2
5
8
7
9
6
13
yé:PATRO cpchy cpchp cpccu
! # cpccl
WC
hé:PATRO
cyccú
#
cychp
Z5
!
!
cyccí
WC
"#
cychub
!
!
#
WC
cychí cycyc
Z6
cycyh cycyy WC
PŘÍZEMÍ
WC
#
cycyp
! !
"# !
WC
!
l
VSTUP
Druh9místnosti WC
učebnas:posluchárna
pánské:záchody
studovna
vstup:pro:invalidy
dámské:záchody
výtah
únikový:východ
Z5
číslo:učebny
WC
jídelnas:bufet akademické: knihkupectví
WC
záchody:pro:invalidy
Kategorie9místnosti učebny
studijní:prostory
toalety
nepřístupné:prostory
pracovny:zaměstnanců
služby
provozní:místnosti
chodby
Požární9zařízení
!
hasicí:přístroj
cycyp číslo:pracovny
"
hlásič:požáru
#
požární:hadice
prostory:jiného: ústavu
Iva:SENDLEROVÁé:GÚ:PřF:MU:Brno:ychyé Zdroj:date:ÚVT:MU:ychhé
Příl.)3.))Analogový)plán)areálu)Přírodovědecké)fakulty)(95)%)velikost)
PLÁN PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY MASARYKOVA UNIVERZITA mm !
MHD
!3
!5
m, !
ústavfImimofGÚV děkanát knihovnaSfaula vrátnice jináfbudova
OstatníVprvky dlážděnáfplocha zeleň vodnífplocha hranicefareálufPřF
!6
TramÁVčÁ 3ÍVmmÍV m2ÍVm3
m3 !
MHD
l
VSTUP BudovyVvVareáluVPřF
!9
MHD
!m !2 !3 !4 !5 !6 !7 !8
MHD TrolÁVčÁ 25ÍV26
uliceVKOTLÁŘSKÁ
N
zástavkafMHD Děkanát
Ústavfgeologickýchfvěd Ústavfgeologickýchfvěd GeografickýfústavSfMenza Geografickýfústav ÚstavfteoretickéffyzikyfafastrofyzikyS Ústavffyzikálnífelektroniky Ústavffyzikálnífelektroniky
RN
ÁN m
S
uliceVKOUNICOVA
!7
!m
Í uliceVVEVEŘ
m4 !
!2
Geografickýfústav
m5 !8 !
!4
¯
TrolÁVčÁ 29ÍV32ÍV34ÍV36
m2 !
!9 m, ! mm ! m2 ! m3 ! m4 ! m5 !
Ústavffyzikyfkondenzovanýchflátek Vrátnice ÚstavfgeologickýchfvědS Institutfbiostatistikyfafanalýz KnihovnaSfaula BotanickáfzahradaSfskleníky Společnéfúdržbářskéfdílny Trafostanice IvafSENDLEROVÁTfGÚfPřFfMUfBrnofRNLRT ZdrojfdatZfÚVTfMUSfJanfRussnákSfRNLLT
Ústavfmatematikyfafstatistiky
MHD
T
Příl. 4. Seznam zaměstnanců GÚ s čísly jejich pracoven OBSAZENÍ JEDNOTLIVÝCH PRACOVEN ZAMĚSTNANCI GEOGRAFICKÉHO ÚSTAVU
BUDOVA Č. 5
PŘÍZEMÍ 01001c
Mgr. Karel Staněk, Ph.D.
[email protected]
549 497 430
Mgr. Lucie Friedmannová, Ph.D.
[email protected]
549 497 430
Radek Neužil
[email protected]
549 496 160
Jana Vaverková
[email protected]
549 498 168
01017
doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
[email protected]
549 494 438
01019
Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
[email protected]
549 494 925
RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
[email protected]
549 494 460
01021b
RNDr. Petr Kubíček, CSc.
[email protected]
549 493 209
01021c
Mgr. Bc. Jiří Kozel, Ph.D.
[email protected]
549 491 062
Mgr. Radim Štampach, Ph.D.
[email protected]
549 491 062
doc. RNDr. Milan V. Drápela, CSc.
[email protected]
549 493 578
01009
01021d
Ing. Kateřina Tajovská, Ph.D.
[email protected]
549 495 214
01030
prof. RNDr. Milan Konečný, CSc.
[email protected]
549 495 135
01030a
Mgr. Eva Mulíčková
[email protected]
549 494 435
02002
doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.
[email protected]
549 497 964
02003
Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.
[email protected]
549 497 228
02005
RNDr. Petr Daněk, Ph.D.
[email protected]
549 493 421
02006
Mgr. Jarmila Burianová, Ph.D.
[email protected]
549 495 791
02007
Mgr. Ivan Andráško, Ph.D.
[email protected]
549 494 380
02008
prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.
[email protected]
549 493 167
02015
Mgr. Kamil Láska, Ph.D.
[email protected]
549 495 750
02016
RNDr. Martin Culek, Ph.D.
[email protected]
549 493 371
02018
RNDr. Miroslav Kolář, CSc.
[email protected]
549 495 053
02019
Mgr. Zdeněk Máčka, Ph.D.
[email protected]
549 495 689
02020
prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc.
[email protected]
549 496 734
1. PATRO
02021
Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.
[email protected]
549 496 078
02022
Mgr. Monika Bělínová, Ph.D.
[email protected]
549 493 695
Mgr. Ladislava Řezníčková, Ph.D.
[email protected]
549 497 691
02023
RNDr. Vladimír Herber, CSc.
[email protected]
549 494 110
02026
doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
[email protected]
549 498 210
02042
Ing. Barbora Kopecká
[email protected]
549 496 126
Eva Zedníčková
[email protected]
549 491 490
RNDr. Petr Dobrovolný, CSc.
[email protected]
549 491 491
02043
BUDOVA Č. 4
1. a 2. PATRO 02013
Ing. Pavel Kapler, Ph.D.
02008
02022
02009
02023
02017b
03005
02019
03007
02020
03012
02021
03013
[email protected]
PRACOVNY DOKTORANDŮ
549 496 829
Příl. 5. Ukázka otázky z 1. části testu mapových znaků
Příl. 6. Ukázka otázky z 2. části testu mapových znaků
Příl. 7. Ukázka otázky z 3. části testu mapových znaků
Příl. 8. Charakteristika respondentů testu mapových znaků POHLAVÍ muži 38 50,5 %
absolutní počet procentuální podíl
ženy 36 48 %
VĚK absolutní počet procentuální podíl
17 1 1,3 %
18 1 1,3 %
19 4 5,3 %
20 7 9,3 %
21 5 6,7 %
22 4 5,3 %
23 24 32 %
24 19 25,3 %
25 9 12 %
26 1 1,3 %
OČNÍ VADA absolutní počet procentuální podíl
krátkozrakost 12 16%
dalekozrakost 1 1,3 %
dioptrie (DZ / KZ) 9 12 %
astigmatismus 3 4%
občas
velmi málo
0 0%
0 0%
občas
velmi málo
20 26,7 %
6 8%
POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST každý den absolutní počet procentuální podíl
72 96 %
několikrát za týden 2 2,7 %
MAPOVÁ GRAMOTNOST každý den absolutní počet procentuální podíl
10 13,3 %
několikrát za týden 38 50,7 %
Pozn.. Jeden korespondent údaje nevyplnil (cca 1,33 %)
Příl. 9. Absolutní výsledky 1. části testu mapových znaků HASICÍ PŘÍSTROJ hasicí přístroj
tábořiště
var. 1
75
0
oddělení popálenin 0
var. 2
12
54
hlásič požáru var. 2 var. 1
drogerie
škola
0
0
9
0
0
televizní studio
zvonek
centrum
tunel
23
0
45
7
0
41
0
32
2
0
fast-food
hospoda
cirkus
HLÁSIČ POŽÁRU
JÍDELNA, BUFET
var. 1
56
obchod s domácími potřebami 0
4
15
0
var. 2
66
0
1
8
0
knihkupectví
klenotnictví
továrna
knihovna
hostel
var. 1
66
0
0
9
0
var. 2
69
4
0
2
0
mapovna
námořní muzeum
supermarket
geodetický bod
var. 1
69
2
planetárium, hvězdárna 4
0
0
var. 2
29
4
2
0
40
jídelna/bufet
KNIHKUPECTVÍ
MAPOVNA
POČÍTAČOVÁ UČEBNA počítačová učebna var. 1 var. 2
benzínová pumpa veřejný internet
73 66
0 0
0 9
studovna
třída
var. 1
74
1
potápečské centrum 0
var. 2
69
6
obchod s výpočetní technikou 2 0
pokladna 0 0
STUDOVNA
UČEBNA, POSLUCHÁRNA učebna/posluchár na var. 1 72 var. 2
74
zastávka MHD
hotel
0
0
0
0
0
kino
kadeřnictví
galerie
parkoviště
2
0
1
0
1
0
0
0
ÚNIKOVÝ VÝCHOD únikový východ
atletický stadión
nádraží
var. 1
75
0
0
přechod pro chodce 0
var. 2
75
0
0
0
0
trezor
kadeřnictví
zámek
4
1
3
1
0
0
čekárna
wellness-centrum
0
0 0
park 0
VEDOUCÍ, ŘEDITEL
var. 1
46
korunovační klenoty 21
var. 2
73
1
vedoucí, ředitel
VSTUP PRO INVALIDY vstup pro invalidy
hřiště
var. 1
50
0
stezka pro invalidy 25
var. 2
74
0
1
0
výtah
lanovka
teleport
rozhledna
var. 1
66
9
0
0
zoologická zahrada 0
var. 2
72
2
1
0
0
rehabilitace
vinotéka
restaurace
VÝTAH
ZÁCHODY - INVALIDA záchody pro invalidy var. 1 75
parkoviště pro invalidy 0
0
0
0
36
0
0
0
pánské záchody
sportbar
řeznictví
var. 1
75
0
0
údržbová místnost 0
var. 2
75
0
0
0
0
var. 2
39
ZÁCHODY - MUŽI doktor 0
ZÁCHODY - ŽENY dámské záchody
gynekologie
hodinový hotel
kavárna
klášter
var. 1
75
0
0
0
0
var. 2
75
0
0
0
0
přístav
divadlo
prodejna nábytku
salónek
0
0
0
4
0
0
14
32
ZASEDACÍ MÍSTNOST zasedací místnost var. 1 71 var. 2
29
Příl. 10. Absolutní výsledky 2. části testu mapových znaků VARIANTA 1
VARIANTA 2
VARIANTA 3
ABSURDNÍ
CIZÍ
HASICÍ PŘÍSTROJ
33
1
0
0
39
HLÁSIČ POŽÁRU
11
43
8
0
11
JÍDELNA, BUFET
32
10
26
0
5
KNIHKUPECTVÍ
37
23
7
0
6
MAPOVNA
59
1
8
0
5
POČÍTAČOVÁ UČEBNA
7
28
33
0
5
STUDOVNA
22
35
0
0
16
UČEBNA, POSLUCHÁRNA
54
13
5
0
1
ÚNIKOVÝ VÝCHOD
36
20
7
0
10
VEDOUCÍ ÚSTAVU
17
19
24
0
13
VSTUP PRO INVALIDY
38
20
0
0
15
VÝTAH
41
32
0
0
0
ZÁCHODY - INVALIDA
60
8
1
0
4
ZÁCHODY - MUŽI
54
19
0
0
0
ZÁCHODY - ŽENY
51
18
0
0
4
ZASEDACÍ MÍSTNOST
42
2
0
0
29
