KARLOVA UNIVERZITA V PRAZE FILOZOFICKA F AKUL TA DIPLOMOVÁ PRÁCE

KARLOVA UNIVERZITA V PRAZE ~

FILOZOFICKA F AKUL TA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

KUNÍN V LETECH 1918 - 1948 Národnostní

proměny

obyvatelstva v obci.

Zuzana Kojetinská Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Jana Čechurová, PhD. květen 2006, 6. ročník historie-politolo gie

1

Potvrzuji, že j sem tuto práci zpracovala pod vedením Doc. Čechurové pouze na základě uvedených pramenů a literatury.

V Praze, dne 10.5.2006.

2

Obsah:

1.

Úvod ... 4 A. Kolektivní

vědomí

a historická

paměť

... 4

B. Zvolená metoda a hodnocení dostupných 2.

Rámec obecných a regionálních

dějin

pramenů

... 7

... 14

A. Česko - německé vztahy v prostoru českých zemí do roku 1948 ... 14 B. Specifika národnostního vývoje v regionu 3.

Kravařsko

... 26

Charakter obce Kunín ... 40 A. Základní údaje o obci ... 40 B. Obyvatelstvo v obci ... 47

4.

Složitě,

5.

Vítězství

6.

Pod

7.

Výměna rolí. "Odsun" Němců a osídlování obce Čechy.

ale spolu. nacismu.

křídly říšské

(květen

8.

Závěr

9.

Seznam

(říjen

1918 -

(březen

orlice.

březen

1938 -

(říjen

říjen

1938-

1938) ... 65 1938) ... 78

květen

1945) ... 91

1945 - 1948) ... 115

... 144 pramenů

a literatury ... 147

3

,

1.Uvod

I.A. Kolektivní

vědomí

společenským

Se

Historické zvraty, nekompromisně

vnímáním

způsobované

a trvale. V

stálé konstanty ve

a historická

dokáží

dělat

zázraky.

konkrétními událostmi, realitu upravují

běhu

společnosti

dějiny

paměť

dní po

určité době

mizí a jsou plynule a

tak

některé zdánlivě

přirozeně

nahrazovány jinými danostmi, o kterých se nepochybuje. Čas jako by skutečnost

vnímání

mazal a nahrazoval

české společnosti

"českých

skutečností

"českých

charakteru

česká veřejnost

zemí" v

novou.

považuje za

Příkladem

zemí":

budiž

"český"

samozřejmý

charakter

a

nezpochybnitelný. Vědomí společnosti

pouze logické

závěry

neodráží objektivní realitu, tj. nebere v potaz

vyvozené z pozitivisticky doložitelných

údajů.

Vnímá-li tedy česká veřejnost české země jako země Čechů, neznamená to ještě, že by Češi nebo jejich kulturně-političtí představitelé tvrdili, že český

charakter

českých

zemí je záležitostí pradávnou. Pravdou je totiž

přesný opak: Český charakter českých zemí není samozřejmý, ani

nezpochybnitelný. České země začaly být svým charakterem českými až v průběhu

moderních

před "českým

dějin,

dokonce tak nedávno, že

charakterem" na vlastní

Společenské vědomí vytlačuje

kůži

pamětníci, kteří

dobu

prožili, stále žijí.

do pozadí

některá

fakta, nejen ta

historická. Realitu zjednodušuje podle základních, rychle použitelných a snadno pochopitelných schémat a pomáhá tímto jedinci snáze se orientovat ve složitém jako

paměť

čistí

však

časem

základě

bolestné

umožňuje člověku

dále žít.

v psychice jednotlivce cestu

zpět

podobných

podvědomí vytlačuje

kapacitu psychiky a

zároveň

traumata, která si podobě

Funguje tedy na

jednotlivce: tím, že do

vzpomínky, Způsobuje

světě.

do

vědomí

stejně

jako ve

- ovšem již v

principů

společnosti

pokřivené

- znovu najdou.

4

dějinách

Historik se s podobnými "uzlovými místy" v pozměněným

obrazem v

přítomnosti

projevují v novodobých regionálních konkrétních mezilidských vytvářejícími

generace se více

méně

izolovaném

kontaktů,

často.

setkává

dějinách,

výrazně

Velice

se

kde nabývají podobu

svázaných pokrevní

příbuzností

Společenské paměť

emotivními vztahy.

mikrosvětě

i s jejich

silnější

vesnice mnohem

a po

má ve

pohnutky

bránit sebe sama a rvát se za svou pravdu, protože brání samu podstatu existence

společnosti. Současný český pohraničí říká,

severomoravského

usedlík bývalé

německé

že vesnice je domovem celé jeho

rodiny, protože on a jeho sourozenci se zde narodili. Bývalý usedlík stejné vesnice však

přesvědčeně

o své

totéž. A oba mají pravdu. Jejich individuální skupiny, ke které

patří,

obce

jim nabízejí

rodině

paměť

protichůdnou

německý

i své vesnici tvrdí

i

paměť společenské

interpretaci minulosti i

současnosti.

Úkolem historika přirozeně není analyzovat myšlení a cítění individua, natož

společnosti.

Chce-li historik

objasnění společenských problémů,

odhalovaní

společenského vědomí

limity. Klasickým přístupů dějin.

k

k minulosti je

těžit

nabízí, a

k pojmenování a

z možností, které

zároveň

nepochopení dvou

respektovat jeho

diametrálně

masarykovsko-pekařovský

Zatímco jeden obě

idejí v

vytvářel

přítomnosti, Pekař

mezi nimi

striktně

vágní hranice mezi

českých

prostředek

historii zkoumal pro ni samu. bořil. Připomeňme,

(výchovný) mýtus, druhý jej

snahy jsou legitimní a pro

odlišných

spor o smysl

Zatímco Masarykovi studium historie sloužilo jako

ospravedlnění

že

příkladem

musí

přispět

společnost potřebné.

Je jen nutné, aby se

rozlišovalo, tj. aby se znovu a znovu rozpoznávaly těmito dvěma

interpretacemi reality.

Česko-německé vztahy patří bezesporu k výše zmiňovaných

"uzlovým

místům"

nepříjemné

v

dějinách českých

zemÍ. Toto

oboustranně

navýsost

představo

skutcích

téma je zatíženo spoustou stereotypních

"nás" i

těch

silnější

realitou než samotná "objektivní pravda", musí se bádání o

nejnovějších

"druhých", "mých" i "tvých". Protože je

regionálních

z gruntu vyrovnat.

Nestačí

dějinách českých

zemí s

společenské vědomí

těmito představami

ale využít jen potenciálu jejich

sdělovací

5

hodnoty, tj. použít je jako specifického pramene. přizvat

tuto kolektivní historickou

jako partnera v diskusi: a mít na

paměti,

přesnými

paměť

Neméně důležité

k jednomu stolu, akceptovat ji

formulacemi

nezraňovat

že za tzv. nezauj atým pozorovatelem

osobnost, formovaná

veřejným míněním podobně

Diplomová práce se zabývá

dějinami

je

číhá

žádnou ze stran badatelova

jako ostatní.

Kunína v

časově

dlouhém a

diferencovaném úseku mezi léty 1918-1948. Toto období je bohaté na události konče.

nejrůznějšího

Z obou stran

druhu,

časové

hospodářskými počínaje

a konfesijními

osy jej od ostatních etap odlišuje fenomén

národnostní problematiky, který najednou a s ohromnou intenzitou vpadl na

dějinnou

postavila do práce je

scénu obce. Sledování národnostní otázky jsem z toho čela

popisu historie obce v letech 1918 - 1948.

ozřejmit důvody,

problematiky na

které

dějinné scéně

způsobily

především

- v

dějinných

Záměrem

"zjevení" národnostní

Kunína. Práce chce proto postihnout její

dynamiku i roli, kterou hrála nejen v každodenním - a

důvodu

milnících,

které mají fatální vliv na formování

oněch

životě občanů,

ale také

"uzlových bodech" historie,

veřejného mínění.

6

1. B. Metoda výzkumu a použité prameny Úskalí výzkumu zvoleného tématu jsem naznačila v úvodu. Vyplývají z regionálního i

časového

vymezení zkoumané problematiky: obec Kunín

(dnes 1800 obyvatel) je malým územním celkem, jehož archivy se dochovaly jen vědomí

torzovitě, časové

bývalých i

současných

období zvolené k bádání je krátké a ve

obyvatel na informace citlivým tématem.

Vedle klasické kritiky archívních

pramenů

Kromě těchto,

které skýtá metoda výzkumu orální historie. v

případě

orální historie,

také ono kolektivní

vědecky

mínění,

tj.

nepřímé

vzpomínky

považuji za cenný zdroj informací, které významově mírně

řízených rozhovorů

o

s

dnes již i

uznávaných metod, jsem v práci využila současných

přiblížené představy současníků

Kunína. Tyto v úvodu

dokonce

jsem využila možností,

přibližují,

obyvatel

o minulosti

potvrzují nebo

posouvají poznatky z výzkumu archiválií i

pamětníky.

archivní pramennou základnu jsem se

při

výzkumu mohla

opřít

jen

zčásti. Část archiválií zmizela v důsledku válečných událostí i liknavosti poválečných

politických

téměř

výměna

totální

přestavitelů

obce. Svou roli

obyvatelstva obce, tak

přírodní

při

tom sehrála jak

živly

(povodně

v padesátých letech 20. století). Ztratilo se množství fotografií, dokládajících k

původní

vzhled obce, obecní archiválie, dokumenty

dějinám nejrůznějších spolků

Němci, kteří měli přirozený

atd. Fotografie

částečně

zachránili sudetští

na uchování zprávo svém zkonfiskovaném majetku

zájem.

V Okresním archivu Nový

Jičín

jsem

čerpala

z nezpracovaných

fondů

Archiv obce (AO) Kunín a Místní národní výbor (MNV) Kunín a Okresní národní výbor (ONV) Nový

Jičín.

K období mezi léty 1938-1945

Kunína jsou ve fondu AO Kunín využitelné

torzovitě

zasedání obecních rad a obecního zastupitelstva, rodů,

neúplná kniha domovních

dokumenty výpovědní

německé

listů

provenience

dějin

zachované knihy ze

méně

už kniha obecních

atp. Bohužel jsou všechny

značně

nekompletní,

čímž

trpí jejich

hodnota. Omezeným zdrojem informací pro získání povšechné

7

představy

o fungování obecního života do roku 1942 jsou v

podstatě

jen

protokoly ze zasedání obecních rad a obecních zastupitelstev z fondu AO Kunín. Lépe je archiváliemi pokryto

poválečné

období, k jehož bádání

jsem využila kapacity fondu MNV Kunín. Relativní dostatek informací poskytuje fond ONV Nový

Jičín. Mimořádně

cenný je oddíl Finance obcí

(obecní spisy MNV Kunín 1945-1953), kde se celý karton situaci v

Kuníně.

věnuje

pouze

Ostatní spisy (okresní osídlovací komise a oddíly Němců

týkající se konfiskace majetku

zmiňují

a jejich odsunu) Kunín

namátkou v jednotlivostech. Informace je z nich zdlouhavou cestou procházením mnoha

metrů

potřeba

doslova dolovat

spisového materiálu.

Protože je archivální základna pro období 1938-1945 malá, Jičíně

jsem svou pozornost na místní tisk.V Novém

jen

dvakrát -

zaměřila

třikrát týdně

vycházely regionální "Deutsche Volkszeitung ftir das KuhUindchen". V pravidelné rubrice "Aus N ah und Fern" noviny otiskovaly

příspěvky

kunínského zpravodaje. Protože byl tehdejší Kunewald stále

poměrně

významnou obcí\ objevovaly se v novinách častěji i větší články o obecním

životě.

Charakter" Volkszeitung" kopíroval

sudetoněmeckých

nacionálně laděny

Rakouska k

proměny

nálad na N ovojičínsku. Noviny byly

poměrně výrazně

- ostrý nacionalistický kurs nabraly po

Německu,

válečné propagandě.

v

březnu

připojení

1938. Od vypuknutí války sloužily

Jejich vydávání bylo,

pravděpodobně kvůli

nedostatku papíru, zastaveno v prosinci 1944. Zajímavým a Věstníku české

celorepublikově ojedinělým

pokusem bylo vydávání

menšiny Vilémem Stanovským, který

čtrnáctideník

koncipoval v duchu kontroverzní spolupráce s nacisty. Snažil se přesvědčit českou

tj. akceptování

menšinu na

výsledků

Novojičínsku,

že

přijetí

stávajících

Mnichovské dohody, je nutným zlem, které

nejen zachránit mnohé lidské životy, ale také udržet existenci menšiny na

Novojičínsku. Soudě

podle

úvodníků,

svou obhajobu, se jeho aktivity nesetkávaly s

může

české

které koncipoval na

příznivým

bylo vydávání novin v roce 1940 zastaveno. Pro výzkum 1

poměrů,

ohlasem. I dějin

přesto

Kunína

Rozkvět obec prožívala ve 2.polovině 18. století.

8

však tyto noviny velkým česká

přínosem

nejsou, protože zdejší už tak slabá

menšina po Mnichovu ztratila na síle.

V

létě

Jičíně začal

1945 v Novém

Kravařsko". Přestože

nákladů

nedosahoval zdaleka takových

rozsáhlého obsahu jako jeho

německý předchůdce,

přinášel poměrně často, čímž poválečných dějinách Konečně třetí

vycházet týdeník "Nové a tím i

informace o

Kuníně

pro budoucno obohatil znalost o

obce. řízené

metodou, na které jsem založila své bádání, byly

rozhovory, které jsem vedla s

pamětníky.

téměř rovnoměrně příslušníky

obou národnostních skupin, sudetské

I když jsem

původně

oslovila Němce

i Čechy, nalezla jsem veskrze pozitivní odezvu jen u prvních z nich. Domnívám se, že sudetští připraveni.

Diskuse o

Němci

válečném

jsou na

i

česko-německý

poválečném

dialog lépe

období v bývalém Západním

Německu, kam byla naprostá většina kunínských Němců "odsunuta,,2, intenzivně Němců

silná,

-

probíhá již od 60. let. Navíc je motivace žijících sudetských

pamětníků

neboť

se týká

vzpomínkami z

- zabývat se touto kapitolou kořenů

dětství

jejich života a je

nebo mládí, Němci

Zatímco tedy sudetští

nerozlučně

klíčovými

projevili

dějin přirozeně

velmi

spjata s osobními

pro osobnost jednotlivce.

upřímné

nadšení, že se jejich

osudy bude někdo seriózně zabývat, Češi mé prosby o rozhovor, až na čestnou

výjimku,

přijali

se, že resentimenty na v

české straně

současné době silnější

faktor právě

s rozpaky, vyhýbavostí a odmítnutím. Domnívám

a

důvody

opožděné celospolečenské

probíhající, avšak

k

mlčení větší.

paměť: Podobně

Jednak zde

diskuze, a z toho

neukončená proměna

i vznik této práce, v neposlední kolektivní

j sou ve srovnání se stranou

řadě

důvodu

německou

působí

teprve

diskursu, jejímž

teď

důkazem

je

také jinou zkušeností prošlá

jako sudetským

Němcům

"kolektivní

vědomí"

2 Sudetští Němci z Kunína byli v převážné většině "odsunuti" do spolkové země Bádensko- Wtirttembersko.; Pro rozhodnutí spojenců z Postupimi ohledně humánního odsunu Němců ze střední východní Evropy používám termín "odsun". Akceptuji tím jednak termín ustálený v českém prostředí (oproti vysídlení), uvozovkami však upozorňuji na jeho bagatelizování skutečnosti. Podobně jako sudetoněmecké vyhnání, kterým se v odborné literatuře označuje období "divokých odsunů", tj. skutečné vyhánění Němců z Československa do srpna 1945, je termín odsun zatížen předsudky

9

umožňuje

(jednostranným nalezením viníka - Beneše, odpoutáním se od

nacistických

zločinů

uplatňování

odvoláváním se na nemožnost

principu

kolektivní viny atp.) sejmout mnohé z toho, co jim brání se k tématu vracet, Čechům jejich "kolektivní vědomí" (strach o ztrátu majetku, respekt ke

skutkům

vyjadřovat

bez obav.

Formou natočila

svých

řízeného

rodičů

atp.) stále

rozhovoru jsem se

třinácti

se k tématu

bývalými

občany

Kunína

dvanáct devadesáti minutových magnetofonových kazet. Dvanáct

pamětníků

jsou zástupci sudetských

pamětnice

je

Určité

otázka

znemožňuje

Němců,

českého původu.

pochybnosti

stáří pamětníků

v

ohledně věrohodnosti výpovědí době,

spokojit se jen s

výpověďmi těch, kteří

plnoletí. (Jak se

ostatně

v

průběhu rozhovorů

podmíněná

šedesáti lety, nebylo možné

by v inkriminované ukázalo,

době

byli

zajímavější

věk pamětníků,

pro problematiku byl nikoli

jejich (sebe)reflexe,

by mohla vyvolat

ke které se rozhovor vztahoval. Protože

věnujeme, proběhly před

události, kterým se

přínosnější

namátkou vybraných, jedna

a

ale spíše míra

vyrovnáním se s minulostí a dosaženým

vzděláním.)

Šest ze dvanácti sudetských Němců, se kterými jsem hovořila, se narodilo dospělí

před

rokem 1928, tzn. že válku i dobu po osvobození prožili jako

a jsou bez pochybností schopni se k událostem

vyjádřit

kompetentně. Čtyřem sudetským Němcům bylo v době odsunu patnáct let,

tj. narodili se

před

rokem 1931. I když

událostí byla zkreslená nízkým výpovědní

připustíme,

věkem, nemůžeme

hodnotu jejich vzpomínek snižovat,

skupina vnímá události se

zátěží

pamětnice

události jako

prožily

nevynechala z

válečné

důvodu,

pro téma za jedny z vzniklé z

svého

že jejich percepce jen z toho

neboť

každá

řízených rozhovorů

a

věková

věku. Dvě sudetoněmecké děti.

Jejich

výpovědi

který jsem nastínila výše: jejich

nejpřínosnějších

důvodu

jsem

postřehy

považuji

nejpodnětnějších. Výpovědi,

s nimi, j sem

důkladně

analyzovala.

nacionálního pohledu. V německé verzi práce použiji ze stejného termín ustálený v německém prostředí - "Vertreibung".

důvodu

jako "odsun"

10

Zohledňovala

především skutečnost,

jsem

než vzpomínky ostatních vystaveny jejich

že jejich vzpomínky byly více pozdější vědomé

reflexi.

Pozoruhodné také je, že pokud už se jim vzpomínky zachovaly, musí být neboť

autentické,

vznikaly z

dětsky

"syrových", tedy velmi silných,

pocitů.

Vzorek

českých pamětníků

se zmenšil na minimum nejen v

důsledku

důvodů, které jsem zmínila výše. Česká menšina byla za války velmi

malá, v obci zůstalo jen několik rodin a svobodných dělníků. Českých pamětníků,

které jsem mohla oslovit, je tedy

německých.

zákonitě míň

Do kontaktu jsem proto vstoupila jen s

Metoda

řízených rozhovorů

než

Andělou

pamětníků

Schillerovou.

je postavena na dvou fázích, ve kterých

se rozhovory vedou. V první fázi pamětník volně vypráví svůj životopis a 3

podrobněji

se

volně

vyj adřuje k událostem,

ohledně

kterých byl osloven.

Po zpracování této první fáze rozhovoru historikem následuje rozhovor upřesňuje

druhý, který se svým charakterem již více blíží dialogu a který sporné nebo

nepřesné

těchto rozhovorů

Tento

Důležitou

Je žádoucí, aby byly rozhovory vedeny v

aby se mezi aktéry rozhovoru navodil vztah způsob

k odlehlosti

roli

při

vedení

hraje vzájemný vztah, který se mezi tazatelem a

pamětníkem vytváří.

atmosféře,

body z rozhovoru prvního.

bádání je ovšem

Německa

časově náročný

pro studenta také

nepodařilo uskutečnit návštěvy

důvěry.

a vzhledem

finančně náročný.

u zpovídaných sudetských

za sebou. Musela j sem proto spojit spokojit se s takovýmito výsledky

uvolněné

obě části rozhovorů

Bohužel se mi Němců

dvakrát

do jedné a

rozhovorů.

Dalšími cennými písemnými zdroji informací, které nejsou uloženy v archivu, jsou pro pro dobu

předválečnou

poválečnou

dobu Kronika

deníkové záznamy

české

německého

menšinové školy a

správce velkostatku.

Česká menšinová škola byla v Kuníně Národní jednotou zřízena po

vzniku Československé republiky na podporu "českého živlu" v pohraničí. 3 Vaněk, M.: Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Ústav pro soudobé dějiny A V ČR, Praha 2004.

11

české

Kroniku ředitel

menšinové školy vedl od roku 1923 do

Julius Busek

1938 její

zápisy od školního roku 1920 - 1921

předchozích ředitelů

pocházejí od českého

(dřívější

října

školy) Kniha byla interní záležitostí potřeby

menšinového školství, na jejíž objednávku a pro jejíž

bezprostředně

vznikala. Busek zaznamenával nejen údaje, které se školy, ale zachycoval povšechný život v obci. věnoval

národnostním a sociálním

pro život místní

české

poměrům,

Mimořádnou

týkaly

pozornost

tedy oblastem, které byly příznivcem

menšiny relevantní. Busek byl

Němci. Kromě

Masaryka, zastáncem systematické spolupráce s

T.G.

lásky

k Československu v dětech podporoval vlastenecké sebevědomí. Byl přesvědčený,

že pozvednutí ze sociálního marasmu je

podmíněno

posílením národní hrdosti, která mezi Čechy v obci do vzniku Československa v podstatě neexistovala. Rétorika, kterou v kronice Busek

používal, byla

umírněně

nacionalistická, resp.

silně

patriotická. brněnského

Adolf Purr pracoval jako správce kunínského velkostatku podnikatele

rytíře

Dr. Viktora Bauera od roku 1934. Purr se narodil ve

smíšené česko-německé rodině ve Východních Čechách. Ze své německé nacionálně

vlažné rodiny (díky matce

hovořil plynně česky)

tolerantní národnostní postoje. Jeho zavedení do pravděpodobně

také souviselo se snahou

si odnesl

úřadu šafáře

statkáře

Bauera

mimo jiné

zaměstnávat

na

statku více Čechů (viz. níže). Během Purrova působení se nacionální poměry

na velkostatku uklidnily.

Svůj

deník Purr

začal

psát

během

byl jako osoba nezbytná pro chod služby a pobýval v

Kuníně,

posledních

říšského hospodářství zproštěn

Kuníně

jak

během

kromě

čítá

kopírovat, z rodinných nebo

prostředky

poskytla vlastní

jej

vojenské

důvodů přepsat

nechce

obyčejnou

půjčovat

zmiňuje

měsících

současnosti

cca. 80 stran, poskytnout k badatelským

dnes již velmi chatrný dokument, psaný

čas

jiného

osvobození, tak v prvních

Bohužel však dcera pana Purra, paní Drost, není v deník, který

(Purr

na rozdíl od jeho rodiny, která se nacházela

v Kadani a pro níž záznamy vedl.) V deníku se o situaci v

válečných dnů.

po

také něm.

ochotná

účelům,

resp.

tužkou, nechce

originál a nemá

údajně

ani

do elektronické podoby. K dispozici však

několikastránkové

shrnutí,

částečně

doslova citované, 12

z něhož čerpám a na jehož objektivitu jsem se musela spolehnout. Časem, podaří

doufám, se

Z regionální literatury je Kunewald" a

zveřejnit

najít cestu, jak deník

české "Dějiny

potřeba

zmínit

celý.

sudetoněmecký

"Heimatbuch

Kunína".

Heimatbuch Kunewald je vzpomínková kniha odsunutých sudetských Němců.

relativně čerstvých

Publikace vychází z

Němců, dokončena

byla v roce 1979. Její vznik podnítila vlna vycházení

podobných vzpomínkových knih obcí Heimatbuch se

vzpomínek odsunutých

věnuje dějinám

sudetoněmeckého

obce od jejího vzniku, jejím institucím,

historickým událostem, každodennímu životu v obci. Je cenným zdrojem informací,

neboť některé čísel

jinde k nalezení: seznamy osob, obecní události atd. Co se precizně

údajů týče,

zpracovanou, navíc

ní

očekávat,

o analýzu

Dějiny

dějinách

vypravenou publikací. Je

tónu: Nepokouší se, a nelze to od poměrů

v obci, ba dokonce

tragédie.

Kunína místního badatele Josefa Kubového informují o

obce od jejích

počátků

amatérským

do tehdej ší

současnosti.

Vznikly u

nové budovy Základní školy v obci v roce 1975. Ve

srovnání s Heimatbuch jsou počinem.

Dějiny

syrovou formou pouhým důvěryhodnost

z obsahového i formálního hlediska

Nesou známky unáhlených, ba

propagandistických hodnocení a

hodnotu i

majitelů, důležité

je Heimatbuch vysoce objektivní,

oj akékoli analýzy národnostních

příležitosti otevření

čistě

popisných a jejich

věcném

příčin sudetoněmecké

mimořádně

údaje, které obsahuje, nejsou

reprezentativně

psán ve stroze faktografickém,

Landsmanschaftu.

závěrů.

Informace Kubový

přepisem dokumentů,

což

často

podává

paradoxně výpovědní

tohoto zdroje zvyšuje.

13

dějin

2. Rámec obecných a regionálních

2. A. Česko - německé vztahy v prostoru českých zemí do roku 1948 Dějiny

podmíněné

regionu jsou

dějin. Záměrně

se

při

byly jakými si

dějinami

Při

"malými".

dějin

úskalí chápat regionální obraz

dějin

Dějiny

k

těmto

regionální

dějinách

je

orientovat, protože mnohé

objasňovat, zároveň

ale musíme

řádu,

jen jako obtisk nižšího

většinou

regionu, tedy menšího územního,

jejich vztah k

národnostním

potřeba explicitně

dějinám

politickým.

čelit

zrcadlový

Dříve

česko-německých vztahů

důvodů

na území

správního, celku

pojmenovávat a tím

specifikům Novojičínska,

dostaneme, považuji z výše uvedených exkurs do

dějiny

politických.

mají své zvláštnosti, které je upřesňovat

přívlastku

bádání o regionálních

dějinách

pomáhají

dějiny

vyhýbám

že v opozici k nim by

dozajista nezbytné se v politických události regionálních

dějin

pojmenování obecných

předpokládal,

"velké", protože by

událostmi obecných (politických)

než se v textu

potažmo Kunína,

za nutné

českých

udělat stručný

zemí. Termínem

české země zde rozumím historické území Čech, Moravy a území Slezska,

patřícího k České republice.

Trvalou konstantou podmiňovala

vznik

středoevropského

středoevropské

přitom z tzv. modernistické teorie

4

ve 2.

přiznat

polovině

status národních 18. a 1.

nejrůznějších směrů průmyslová

a

polovině

vlivů

ovlivňovala

a

kultury, byla multietnicita. Vycházím ,

podle níž nástup nacionalismu souvisí

až s tendencemi moderní doby, a která odmítá

prostoru, která

etnikům

kolektivů

v prostoru

až do série

19. století. V této

střední

revolučních

době,

(osvícenství a racionalizace

Evropy událostí

vlivem mnoha světa,

revoluce a sociální otázka a spousta dalších) prožívají mnohá

etnika na území Evropy své "obrození", tj.

mění

se v národy.

14

představ německého

Nacionalismus vycházel z o

přirozené

existenci kolektivní identity lidí stejného jazyka a stejné

kultury. Jeho člověka,

filosofa J. G. Herdera

kořeny

musíme hledat v krizi identity potřebě

v psychologické

pozdně

lidí sdružovat se a

feudálního

(negativně)

se

vymezovat vůči cizímu, neznámému prostředí. 5 Nacionalismus je přitom nejen politickou ideologií s apelem k integraci, ale také silným osobním přesvědčením podmiňují

jednotlivce.

Obě

tyto roviny nacionalismu se navzájem

a synergií legitimizují nároky na vymezení jednoho národa,

nejlépe formou vzniku samostatného státu. 6 Známým problémem nacionalismu je rozdílné pojetí jeho obsahu, ztělesněné

skupinu stát se

francouzskou a

občanů

členem společenství středoevropský,

každého

člověka dějinami

předkové.

zvláště

a kulturním částečně

německém

Zatímco u prvního z nich orientován na

společný

svobodného rozhodnutí Německý,

akceptováním jeho podmínek.

a

ve kterém žili jeho

částečně

na kulturní

na pokrevní a na kulturní

českém přístupu

převažuje

jazyk a

prostředím,

na pokrevní,

důrazu

(Rozdíl v kladení

patrný v

základně

nacionalismus je založený na determinovanosti

Je tedy založen

příbuznosti.

tradicí. První národ chápe jako

státu, sdružujících se na

potažmo

je

německou

k národní

pokrevní pouto,

společnou

příbuznost

identitě.

český přístup

je více

minulost etnika na jeho území.)

Nacionalismus byl ale, vedle demokratismu, jen jednou z "modernizačních

ideologií" v

Evropě.

složité etnické situaci tyto dva

V prostoru

Střední

Evropy se díky

směry pozoruhodně doplňovaly

a

podporovaly. Politický ideál demokracie, jak jej chápala dobová právní věda,

se

obecně

Ottova slovníku

opíralo

představu

naučného

lidu sdruženého v národ.

Např. autoři

demokracii chápali jako státní formu, "jejíž

podstata záleží v tom, že moc vládní drží celý národ

[zvýrazněno

Z.K.]

sdm".7 Fenomén nacionalismu byl tedy s demokratizačními tendencemi (a Srovnej: Šmahel, F.: Idea národa v husitských Čechách, Praha 2000. Gellner, E.: Nacionalismus, Brno 2003. 6 "Úsilí národů o existenci ve vlastním státě" charakterizuje Blackwellova encyklopedie politického myšlení jako jeden ze základních znaků nacionalismu., in: Blackwellova encyklopedie politického myšlení , heslo Nacionalismus. 7 Ottův slovník naučný, heslo Demokracie. 4

5

15

s idejemi liberalismu a socialismu) úzce propojen, v mnohém ohledu byl dokonce jejich synonymem. V následující pasáži se opírám o soužití se v prostoru

českých

postřeh,

že vzájemné

česko-německé

zemí vyvíjelo v závislosti na nacionálních

vlnách, kterými obě etnika (ne nutně souběžně) procházel~. Pocit příslušnosti

k národu zde

přinejmenším

do poloviny 20. století plnil tradiční

funkci identity, která nahradila modernitou smetené

jistoty a

pravdy člověka: širokou rodinu a víru v boha. 8 Ačkoliv se "dobro národa" po celou

přinejmenším

popularitě,

přece

byly

1. polovinu 20. století jen

určité

těšilo

velké politické

okolnosti, za kterých dovolávání se

národnostních práv bodovalo více než jindy. Jednalo se vždy o jakési krize,

nečastěji

provázené

existenční

nejistotou obyvatelstva.

První mocnou vlnou ve 20. století, kterou nacionalismus vynesl na přední

místo v

následovaly

českých dějinách,

bezprostředně

po jejím

se nacionalismus zajímavým přinejmenším

ve

byla Velká válka a události, která skončení. Během

způsobem

společenských

několik

nejeden z jejich letitých

Rakousko - Uhersko se politické

vůle,

války

se v jejím

důsledku

"sebeurčení"

prosadily

jak individuí, tak

skupin formovaných na národním principu: Na troskách

Rakouska-Uherska vzniklo přinesly

světové

protnul s demokratismem -

středovýchodní Evropě

moderní myšlenky jednak na svobodné

První

tak

často

nástupnických

států,

problémů:

dlouhodobě

potýkalo jak s nedostatkem

také s objektivní nemožností

problémy doby: Pozitivní vývoj v

které si do vínku

hospodářské

století ochromovaly souboje jednotlivých zákonodárství jakýkoliv odpor de facto

řešit

aktuální

i sociální oblasti v 19.

národů Předlitavska

znemožňovalo)

o svá

(uherské

domnělá

národní práva. 9 Toto úsilí národů Rakouska o prosazení národní rovnoprávnosti se za ruku vedlo s bojem za demokratické

uvolnění

politického života. Podobným srovnatelným fenoménem v moderních dějinách je snad jen komunistická ideologie. 9 Kořalka, J.: Češi v Habsburské říši a v Evropě 1815 - 1914, Argo, Praha 1996, s. 138-183

8

16

Napětí

mezi etniky se

nejméně

od poloviny 19. století

vyostřovalo

zejména v českých zemích. 10 Pokus Habsburků o vytvoření jednotného právě

politického rakouského národa ztroskotal

na vzmáhajícím se

nacionálním hnutí. Čeští "obroditelé" si vy tli za cíl znovunabytí kompletní společenské struktury v národě l1 . Národní emancipaci Čechů sledovalo

německé

obyvatelstvo

zpočátku

s jistou dávkou

nedůvěry,

později obezřetnosti, ba zášti. I když se výhrady Čechů vůči monarchii

stále stupňovaly,12 byla to až zahraniční iniciativa T.G.Masaryka během kataklyzmatických událostí války, která politikou

změnila

v

otevřený, všeobecně

český

nesouhlas s rakouskou

a nahlas proklamovaný

český

odpor. Sudetští Uhersko jim

Němci

se naopak s monarchií

umožňovalo

klidnou a plodnou existenci a

podmínky pro národní rozvoj. Jako Němci zajištěná

ztotožňovali.

části

Rakousko-

vytvářelo

vládnoucího národa

kulturní i politická privilegia. Identita

beze zbytku rakouská, tj. cítili se být rakouskou

německého

národa. Rozpoutání "krátkého" konfliktu ve své

akceptovali z loaj álnosti ke svému státu. V mnoha vítali

kvůli vidině případného

velkého

hospodářského

zlepšení

větví

většině

případech

hospodářské

sudetští

českých Němců

téměř

byla

měli

ideální

dokonce

situace, tj.

vytvoření

prostoru "Mitteleuropy", která by sjednotila

všechny Němce, žijící roztroušeně na jejím území. 13 Zatímco tedy Češi na začátku největšího konfliktu v dějinách západní civilizace nejevili známky nadšení k jeho rozpoutání, Němci se za 14 německou a rakouskou agresi bezvýhradně postavili. Postoj obou etnik v

českých

zemích k válce se tak

připravil půdu

pro odlišné

přirozeně

představy

o

ustavil na

poválečném

opačných

pólech a

mezinárodním

uspořádání.

Křen, J.: Konfliktgemeinschaft, Tschechen und Deutsche 1780 - 1918, Miinchen 1996., s. 155 - 225 11 Srovnej: Hroch, M.: V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě, Praha 1999. 12 Urban, O.: Česká společnost 1848 -1918, Praha 1982, s. 456 - 574 13Neumann, F.: Mitteleuropa, vize velkého hospodářského prostoru střední Evropy po válce vyhrané ústředními mocnostmi.; dále Sborník dokumentů k vnitřnímu vývoji v českých zemích za 1. světové války 1914 - 1918, I.-V., Praha 1993-1997. 14 Šedivý, 1.: Češi, české země a Velká válka 1914 - 1918, Praha 2001. JO

17

Osud poražených

států

vítězných

se ve Versailles ocitl zcela v rukou

mocností, za kterou se, díky aktivnímu podílu vlastních vojenských oddílů, považovalo také Československo. Vznik jeho a dalších států

nástupnických, tzv. národních vedení USA v

čele

umožnilo

přesvědčení

politického

s Woodroem Wilsonem, že každý národ má

přirozené

právo žít ve vlastním státě. V Československu se však střetlo dvojí nezadatelné

přirozené

německé

právo,

s

českým.

Z. Kárník národnostní situaci v meziválečném Československu výstižně označil

jako multietnickou, nikoli národnostní. Snažil se tím

poukázat na fakt, že sudetští začali Němci

žijící v

Němci,

českých

jak se po rozpadu Rakouska-Uherska

zemích nazývat, v rámci daného stavu

tvořili jen etnickou skupinu, podobně např. jako Židé, Romové nebo

Poláci. 15 Právě tato vynucená přeměna národnostní skupiny v etnickou menšinu byla pro

Němce nepřij atelná

a na protest proti násilnému

začlenění do Československa se postavili se zbraní v ruce. V říjnu 1918

ustavili

čtyři sudetoněmecké

provincie, na Severní

Sudetenland, a prohlásili je za politického svazku s

součást

Moravě

tzv.

Rakouska s úmyslem vstoupit do

Německem. Připojení

Sudet si tedy mladá republika

musela vynutit použitím voj ska, což se také neobešlo bez ztrát na především

životech,

na

německé straně.

Politováníhodným efektem vzájemné

nedůvěry

na obou stranách.

spolupráci obou etnik v jednom v

důsledku

těchto

okolností

přizváni

státě,

do

ozbrojených

Přes

incidentů

Masarykovu

nebyli zástupci

Revolučního

byl

původní

nárůst

vizi o

českých Němců

národního

shromáždění.

Jakékoli pozdější nabídky o spolupráci s Čechy do roku 1926 v "národní jednotě" začalo

odmítali.

Nicméně

postupem doby se

otupovat a u tzv. aktivistických

zvítězil

pragmatismus. Vstup

ostří

národnostní

sudetoněmeckých

záště

politických stran

německých křesťanských sociálů

a

agrárníků

do "panské" vládní koalice v roce 1926 nechával tušit, že se situace v národnostním ohledu bude nadále jen zlepšovat. Za zmínku stojí také fakt, že Československo patřilo k několika málo evropským zemím, ve 15

Kárník, Z. (Ed.): Sborník k problematice multietnicity, Praha 1996., s. 3 - 13

18

těšily

kterých se národnostní menšiny · 16 pOu k azova 11 uz soUCaSlllCl. v

v

velké

míře

svobody, jak

,.

Bohužel kartami zamíchala Velká

hospodářská

krize.

V Československu propukla sice později než v Německu, ale především v

pohraničních

těžký průběh. předpoklady

oblastech, orientovaných na lehký vývozní

průmysl, měla utvořily

V této druhé krizi, jak jsem je popsala výše, se

pro vznik druhé nacionalistické vlny. V tomto sudetoněmecké straně,

zdvihla sice jen na

ale byla o to

případě

se

mocnější, čím

větší rozdíl byl mezi nezaměstnaností mezi Čechy a Němci. Vidina

možnosti rázného (avšak navýsost kontroverzního) Německu největší

v kontrastu s eklektismem

zbrojení v Němcích

důsledky,

negativní

Německu

ale

řešení

českého řešení,

zároveň

sudetoněmeckým

které sice eliminovalo účinné

nebylo tolik

jako

např.

nebo New Deal v USA, vzbudilo v sudetských

vlnu nevole a touhu po spojení s ostatními

Rázný zákrok

krize v

československé

Němci.

vlády proti extremistickým

organizacím a stranám

(Volkssport, DNSAP, DNP) už však

během

rozvířenou

let 1932 a 1933 nacionální hladinu

v Československu, a zvláště v jeho sudetském pohraničí, neuklidnil. Autoritativní režimy se ustanovovaly ve všech okolních státech a obklopily Československo, až se stalo pověstným "ostrovem demokracie". Nacifikace příčiny

Německa

sobě

je sama o

pozoruhodným fenoménem. Za obecné

Německu

uchycení se nacismu v

se považují

nepřiměřeně

tvrdé

mírové podmínky Versailleského míru, jistá rozpolcenost výmarské demokracie a kruté

důsledky hospodářské

militantní stádovitost, jíž se jednotě. Společenská

konce 60. let, se

Němci ochotně podřídili

diskuse o

často

německé vině,

Sophie Schollové" nebo "Zánik Německu

kolektivní roviny (viny).

16

věcí

je však

v "kolektivní"

rozbíhají se v

Německu

od

pohybuje v konfrontaci kolektivní roviny s rovinou

individuální. Filmy z posledních let,

která dokazuje, že v

krize. Druhou

ať

už se jedná o "Poslední dny

Třetí říše"

tato diskuse

jsou již jen přispívá

Dějinná skutečnost

je ale

k

špičkou

opuštění

ledovce, oné

barvitější:

Sobota, E.: Národnostní autonomie v Československu?, Praha 1938.

19

Právě

podstata nacismu a jeho rétorika, tj. vzývání jednoty národa a způsobilo, proč

nelítostný boj za jeho blaho, k nacismu

současníkům

zdůrazňovat,

že

připojení

většina,

ale jejich

jevilo k

početně

Německu

tak

si

se

sudetoněmecké připojení

totálně.

nepřáli

Je však

potřeba

ohledu na jejich VŮli.

Němci,

všichni sudetští

odvolávající se na to, že bojuje za všechny

znovu

Němce

bez

17

Toto úsilí sudetských z tzv. Heimatsfront) SdP

nacionálně

vyřadit

socialistických stran (zformované

z politického života všechny ostatní

strany a vystupovat jako reprezentant všech sudetských mimořádně úspěšné. Součástí

této taktiky byla také

Němců

bylo

proměna "Němce

z Československa" v "sudetského Němce", tj. zpolitizování sudetoněmecké německé

národní identity. SdP

sveřepě

nacistické složky, antisemitistické

odmítala napojení na

zaměření

i cíl sjednocení

sudetoněmeckého" Volksgemeinschaft" ve "Velkoněmecku". 18

Henlein druhou nacionální vlnu nacionalismus neustále sílil. československých

umně

Neúspěšné

vlád o rozbití

využil - zdá se, že

byly všechny pokusy

sudetoněmecké

i aktualizací novoaktivistické politiky ve 2. sudetoněmecká

jednoty jak

polovině

aby se všichni

Rakušany i sudetskými března

Němci

Němci

štěpením

křídla

přičinit

mohli spojit ve vlastním

SdP

Oficiálně

30. let.

nacistická politika dostala pod Hitlerova

projevu 20. února 1938, ve kterém vyj ádřil odhodlání prostředky,

německý

se

po jeho

se všemi

státě.

Mezi

jeho projev vyvolal vlnu nadšení, která 11.

vyvrcholila Anšlusem Rakouska a o

půl

roku

později

"Anšlusem

československého pohraničí".

Během

prvních

říjnových

dní 1938 se rozsáhlé

československé

pohraničí (včetně oblastí obývaných převážně nebo dokonce jen Čechy)

dostalo do

područí

nacistické

Třetí říše

a

svět

blíže další

světové

válce.

Česko-Slovensko se ocitlo v nezáviděníhodné situaci - bylo obklopeno

17 Tato okolnost pravděpodobně na konci války přispěla k tomu, že vina rozpoutání II. světové války a za zničení Československa padla kolektivně na všechny sudetské

Němce. 18 Kárník, z.: České země v éře První republiky., II. díl, Československo a české země v krizi a v ohrožení, Praha 2002., s. 495 ano

20

totalitním systémem, který dotíral a politické body sbíral také na domácí půdě.

Krátká existence Druhé republiky, jejíž demokratický systém byl již

značně prosáklý nacismem,19 se dala očekávat. 14. března se odštěpilo

jako

německý

satelitní stát Slovensko a následující den byl zbytek

republiky okupován Wehrmachtem. vývoj v sudetské říšské župě procházel oproti zbytku Česko­ pozdějšímu

Slovenska i

Protektorátu Bohmen und Mahren odlišným

trendem, který byl podmíněn příslušností k jinému státnímu celku. Život v Sudetské

župě

byl beze zbytku

ideologie - právní systém byl společenský

K

částí

sudetských

v

se jako vhodná nabízí

vyprchávalo a po vypuknutí II.

se s

proměna

Stalingradu, v níž

oběti

prožitků

sudetoněmecké

u

podzimu

začal

úseku do roku 1945 do

nálad obyvatelstva. Nadšení

války se ustálilo na absolutní vítězství německých

trvala do roku 1942, do

měsíce

vojsk a

trvající bitvy u

rozsáhlé porážky i ztráty na životech.

V tomto období nacistická ideologická masáž v osobních

týdnů

po Mnichovské konferenci pomalu

světové

Němci utrpěli

politický,

"životního prostoru".

časového

nacistickému systému. Víra ve

ochota podstupovat

nacistické

málo

příchodem

německého

následujícího dlouhého

Němců bezprostředně

loajalitě vůči

během několika

pohraničí

na válku za dobytí nového

rozdělení

menších

Průmysl

představ

podle

přizpůsoben říšsko-německému,

i kulturní pluralismus byl

"zgleichšaltizován". připravovat

uspořádán

většiny přestala působit

důsledku bezprostředních

jako spolehlivý

prostředek

a

obyvatelstvo stále více propadalo obavám z prohry i z jeho

následků. 2o Konkrétním důsledkům připojení pohraničí k Německu na

život místních Němců i Čechů se věnuji v následujících kapitolách. S

příchodem

Nového roku 1945 už bylo

porážka je nevyhnutelná a obyvatelé župy, s

hrůzou

upírali zraky na blížící se frontu.

všeobecně zřejmé,

kteří zůstali Válečná

že

na jejím území,

bída i zmar daly do

Rataj, J.: O autoritativní národní stát, Praha 1997. K děj inám československého pohraničí po Mnichovu 1938: Zimmermann, V.: Sudetští Němci v nacistickém státě, Praha 2001. dále: Kural, V., Radvanovský, Z. a kol, "Sudety" pod hákovým křížem, Ústí nad Labem 2002. 19

20

21

pohybu masy lidí. 21 Už během války nacisté prováděli politiku přesídlování soukmenovců

z jihovýchodních

částí

do prostoru

Evropy, od roku 1933 byli

vyháněni Němci

Evropy Rusy

apod. Dostávali se do sudetské župy a Přes

střední

líčili

místním

z

Volyně,

hrůzy,

Besarábie

které zažili.

území proudily transporty materiálu na východní i západní frontu. S

koncem roku 1944

začali

přemisťovali vězně

z

nacisté zahlazovat stopy svých krutostí a

koncentračních táborů

i

válečné

zajatce z frontou

ohrožených oblastí. 22 S příchodem fronty se na východě župy z obav před krvavou pomstou V prvních

Rusů

sudetští

měsících

Němci

vydávali na

pouť

do neznáma.

po osvobozeních celé území osvobozeného

Československa ovládl chaos, nekoordinované násilí a všeobecně pociťovaná

nenávist k

a "odsun" sudetských

tématicky, tak

časově.

společné příčiny

V ruku v ruce s "vyrovnáváním

bezprostředně

s nacisty postupovalo pohraničí

Němcům.

po osvobození "nové osídlování"

Němců.

Osídlování

účtů"

Oba fenomény jsou provázané jak

pohraničí

i minulost. V otázce

Němců

i "odsun"

důsledků

pro

mají

pohraničí

v budoucnosti, potažmo vývoji v celém poválečném Československu, hrají stejně důležitou roli, vzájemně se podmiňují a doplňují.

"odsun" byly diskutovány a

připravovány

v domácím i

23

Osídlování i

zahraničním

odboji

už od roku 1942. Období částí.

bezprostředně

po osvobození lze

Jaro a léto 1945 (do vydání

konference 2.srpna) se

časově rozdělit

Závěrečného

vyznačovalo

do

prohlášení z Postupimské

zhrublou živelností,

českým

nacionálním radikalismem a s ním za ruku se vedoucí touhou po německým

strachem a bezprávím na

počet

Němců

se

sudetských

pověstných

divokých

v

Němcích

českých

"odsunů",

zemích

několika

odplatě,

páchaným. V tomto období výrazně

osobního i masového

zmenšil v

důsledku

vyřizování účtů

se

Kural, V., Radvanovský, Z. a kol.: "Sudety" pod hákovým křížem, s. 366 ano Malá, I., Kubátová, L.: Pochody smrti, Praha 1965. 23 Oba fenomény je z toho důvodu potřeba studovat dohromady. ; In: Arburg, A. von: Tak či onak. Nucené přesídlení v komplexním pojetí poválečné sídelní politiky v českých zemích, In.: Soudobé dějiny, 3/2003., s. 254 21

22

22

sudetskými Němci. 24 Pohraničí čelilo přílivu nových osídlenců nejrůznějších

osobnostních kvalit,

kteří přicházeli

s

nejrůznějšími záměry

povzbuzováni jednak oficiálními provoláními londýnského i moskevského pozdějšími

odboje, tak

výnosy komunistického ministerstva

zabírali majetky a usedlosti sudetských nepřehledné,

vesměs

ale

Němců,

jejichž osudy byly

jak v otázce "odsunu" pohraničí

osídlování

zastaveny, situace v

a

značně

nejisté, ba tragické.

V období od 2. srpna do konce roku 1945 byly přestupky

zemědělství

postupně pohraničí

Němců

a

odplatě

eliminovány. se

začala

dodržování zákonných norem, které,

byť

na nich, tak v otázce

Divoké

uklidňovat

zlatokopové. Podíl na zkonsolidování situace

nejkřiklavější

"odsuny" -

byly

odcházeli tzv.

mělo důsledněj ší

vymáhání

byly kontroverzní, stanovovaly

pravidla a činily situaci přehledněj šL 25 Osídlování pohraničí i "odsun" Němců

se sice v měly

oba proudy

časových

etapách v

některých

ohledech

překrýval,

ale

mírně

svá vlastní specifika, která jejich periodizaci

upravují. Pro osídlování byl mezníkem centrálně

organizováno

červnovými

Ďuriš

1945, kdy

osídlování,

a

začalo

léto

být vládou

1946,

parlamentními volbami staronový ministr

kdy

Do léta byly všechny lukrativní a zadatelné oblasti

obsazeny.

Během

před

zemědělství,

osobně předával dekrety o vlastnictví půdy do rukou

osídlenců. plně

řízené

říjen

J.

nových

pohraničí

následujícího roku, tj. od léta 1946 do podzimu

1947, se cíleně osídlovaly ty oblasti, o které v předchozích etapách Češi nejevili zájem (podhorské a horské oblasti).26 Organizovaný "odsun" Němců začal

kterým se skončil

v

létě

v

až se

začátkem kalendářního

podrobněji

podstatě

v

létě

věnuji

1947.

roku 1946 a v

v poslední kapitole o Nejintenzivněji

několika

etapách,

dějinách

Kunína,

"odsun" probíhal na

jaře

a

roku 1946.

Přesný počet sudetských Němců "odsunutých" v rámci divokých odsunů je nezjistitelný, pohybuje se v počtu stovek tisíc, In.: Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945 - 1947, Praha 1991. 25 Staněk, T.: Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa 1918 - 1948, Ostrava 1992. 26 Čapka, F., Slezák, L., Vaculík, J.: Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005., s. 59 -71 24

23

české,

Na vzedmutí silné vlny nacionálního radikalismu, tentokrát měly

bezesporu vliv také krutosti nacistického režimu, i sama podstata

této ideologie. Tato vyexponovaná masová vlna nacionálního radikalismu, podobně

byla

jako v

podporována, jednak potřeba

však

si

předchozích

usměrňována

uvědomit,

společenské vědomí

případech

že

(také u

Němců)

jednak

oficiálními zákonnými normami. Je tyto normy spíše odrážely

tehdejší

a celkovou atmosféru více než ji zakládaly.

Zákonodárství v osvobozeném Československu bylo do ustavení Prozatímního národního

shromáždění

republiky Dr. Edvarda Beneše. V emigraci ústavní dekret, v mění,

ruší nebo

nově

zatímního státního

členové

říjnu

října

1945 v rukou prezidenta

1940 vydal Beneš v londýnské "Předpisy,

bylo deklarováno:

jimiž se

vydávají zákony, budou vydávány po dobu platnosti

zřízení

k návrhu vlády ve formě respektive

němž

28.

vlády,

v nezbytných

dekretů,

případech

prezidentem republiky

které spolupodepíše

pověření

předseda

vlády,

jejich výkony". Podle ústavního

dekretu prezidenta republiky z 3.8.1944 všechny dekrety podléhaly ratihabici

(dodatečnému

schválení

příslušnými

ústavními

činiteli), čímž

byla jejich platnost později potvrzena. 27 Tyto dekrety, konci složitých

podrobněji

k nim níže, prezidenta republiky stály na

česko-německých vztahů

v

českých

zemích a

uzavřely

historii vln nacionální radikalismu, jak jsem nastínila jejich vývoj v

průběhu

1. poloviny 20. století.

zneužity jako symbol

Sudetoněmeckou

československé zlovůle

a

interpretací byly

sudetoněmecké

tragédie.

J sou také jedním z klíčových uzlů sudetoněmecké kolektivní paměti,28 podobně

jako se staly "dekrety o vlastnictví

půdy" předávané osobně

komunistickým ministrem zemědělství Ďurišem v očích pohraničí osídlujících Čechů. Co se však skutečně stalo během válečných a poválečných

let?

Mikule, V.: Dekrety prezidenta republiky po 50 letech, in: Kural, V. A kol: Studie o otázce, Praha 1996., s. 190 28 Srovnej: Dejmek, J., Kuklík, J. Němeček, J.: Kauza tzv. Benešovy dekrety. Historické kořeny a souvislosti. Tři české hlasy k diskusi. Historický ústav AV ČR, Praha 1999., dále Kuklík, J.: Mýty a realita tzv. Benešových dekretů, Praha 2002. 27

sudetoněmecké

24

V podmínkách nehumánním

střední

způsobům

Evropy došlo k

dříve

nemyslitelných později

zacházení s osudy lidí. Nacistická a

bolševická ideologie zbavili

člověka

jeho individuality,

sevřeli

osobnost v kleštích kolektivu - rasového a tzv. sociálního. V schopnosti podařilo

zaútočit

pro své myšlenky

získat velkou

většinu těch,

vztazích v prostoru v pokusech platností

na citlivá místa psychiky lidí se jim po

na které apelovaly. V

českých

zemí se to v praktické posléze

české

zůstal

Němců. Mělo

v rukou

rovině

strany

"nepřáteli". Pověstný černý

rozmanité na obou stranách národního

to své

společenství.

však již vymyká rozsahu a možnostem této práce, přispívá

určitá

období

česko-německých

se svými

fázi hry o život

důsledku

"konečného řešení" uspořádání společnosti

nejdříve německé,

účty

jeho

odrazilo

vyřídit

si s

konečnou

Petr v této v poslední příčiny

i

důsledky

-

Jejich zhodnocení se

neboť

ta zatím jen

k prohloubení jejich poznání.

25

2. B. Specifika národnostního vývoje v regionu Kravařsko, německy

politického okresu Nový

Nový

KuhUindchen, je národopisná oblast Jičín,

Jičín,

soudní okresy Nový

středně

Fulnek a

Příbor.

počátku

okresům.

válce bylo N ovojičínsko

Severovýchodní jihovýchodní Podle

část

20. století

(sčítání

národnostně

a

Kopřivnicko)

československých

v roce 1938 žila 55 procentní

spíše

počtem

z roku 1910) veliká, Němců

po druhé

smíšeným okresem.

(N ovojičínsko a Fulnecko) byla spíše

(Příborsko

na

Hustota

tj. 153,5 obyvatel na km 2 . Až do "odsunu" sudetských světové

dělil

Kunín ležel v soudním okrese

rozlohou spíše k menším a

velkým moravským

obyvatelstva byla již na

části

který se v období První republiky

Jičín. Novojičínsko patřilo

obyvatel ke

Kravařsko

německá,

česká.

statistik v politickém okrese Nový česká většina.

Nacistické

Jičín

sčítání

obyvatelstva z května 1939 zde však dopadlo v neprospěch Čechů. Na základě jeho výsledků v landrátu Nový Jičín žilo 35,4% Čechů. 29 Aktuální

publikace

českých autorů,

v letech 1938 - 1945, se Zevrubně

která se zabývá

přiklání

k

dějinami

sudetského území

výsledkům německého sčítání.

konstatuje, že landrát Nový

Jičín měl

po

připojení

k

Německu

"více než 20%" českého obyvatelstva. 3o Tato číselná disproporce, tj. výrazný rozdíl mezi počtem Čechů před připojením k Říši a po něm, má zřejmě tři příčiny. Po připojení části

N ovojičínska k Německu část Čechů odešla do vnitrozemí. Druhým činitelem

byla

pravděpodobně různá

motivace lidí hlásit se v té které

politické situaci k té které národnosti. A územně

konečně

nebyl landrát Nový

Jičín

totožný s bývalým politickým okresem - zejména po navrácení

českých obcí ke Druhé republice v listopadu 1939 počet Čechů v landrátu

klesl, mnohem vyšší byl ve vedlejším landrátu Bílovec (62%).31 Mnichov není jen historie, str. 35, SOA NJ, Okresní vlastivědný ústav NJ, 1965 Sudety pod hákovým křížem, str. 80 31 Hanák, 1.: Historická reminiscence na léta okupace v okrese Nový Jičín, In: Almanach obětí nacismu okresu Nový Jičín (ed.), Okr.ÚŤ. Nový Jičín, 1998. 29

30

26

Politický okres dominovalo v jeho

měl převážně zemědělský

německé části

a bylo

Zemědělství

poměrně vyspělé.

začal mocně

centrech se od konce 19. století

charakter.

V

městských

průmysl

rozvíjet

- v Novém

Jičíně a Fulneku textilní a kloboučnický, po vzniku Československa také

tabákový, v

Kopřivnici

Samotné

město

Nový

představovalo

Titschein)

průmysl

vzkvétal Jičín

automobilový.

(Neutitschein, od roku 1918 Neu

kulturní,

hospodářské,

obchodní a politické

centrum německého Kravařska. Česká minorita byla ve městě malá, její počet začal narůstat po vzniku Československa. Od posledního rakouského sčítání

její

obyvatelstva v roce 1910 do

počet

majorita

více než zdvojnásobil.

Němců,

počet

jejíž

sčítání

Opačným

od roku 1930

provedeného v roce 1930 se městě

trendem ve výrazně

v Novém Jičíně žilo 9220 Němců a 4 236 Čechů.

procházela

poklesl. V roce 1930

32

Do styku s Čechy z okolních "ryze českých" vesnic či měst (Bernartice,

Libhošť,

Klímkovice, Studénka,

Příbor, Kopřivnice,

Štramberk, Starý Jičín) přicházeli kunínští Němci už za Rakouska. Po vzniku Československa Češi začali více, i když ne masově, pronikat do "ryze

německých"

obcí, nebo v místech, kde už žili,

začali vytvářet

politicky a kulturně činné komunity (Šenov, Suchdol n. Odrou, Rukovice, Bartošovice, Nový

Jičín,

Bílovec, Fulnek). V

stran ( ze západu, jihu a východu) bylo

podstatě

ze

tří světových

německé Kravařsko

obklopeno

územím obývaným převážně Čechy. vývoj Vše

nasvědčuje

intenzivně

tomu, že i když se na

potkávalo s

českým,

Novojičínsku německé

kontakty mezi

oběma

etnikum

skupinami až do

vzniku Československa nebyly intenzivní. Obě skupiny žily v etnicky relativně

jen ve

homogenních vesnicích, menší národnostní skupiny se

vytvářely

městech.

Vznik Československa obě strany přijaly s protichůdnými reakcemi: Zatímco pro Čechy znamenal vítězství, jak válečné, tak národní, Němci se 32

Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, sv. XIV, Olomouc 1995.

27

s myšlenkou na život ve státě Čechoslováků odmítli smířit. Vznik Československa chápali jako přímý útok na svá práva, ba jako ohrožení

vlastní existence. 33 Často se v pracích regionálních dějin setkáváme s názorem, že

N ovojičínsko toto za

mínění

příliš

patřilo

k

zásadním

radikální a

tradičním

způsobem

obecně

baštám

německých nacionálů.

popírat, ale

upřesnit.

formulované, aby obstálo

potom zcela neodpovídá historické Počet přívrženců německých

Nechci zde

Jednak jej považuji před

širší kritikou,

realitě.

nacionálních stran na

Novojičínsku

prudce vzrostl až po připojení Sudet k Československu. Ve volbách do říšské

rady v letech 1907 a 1911 u

triumfovali

němečtí

německého

sociální demokraté,

obyvatelstva

křesťanští

kteří nacionály nechali v hlubokém závěsu.

34

jednoznačně

sociálové a agrárníci,

Národnostní třenice tedy

eskalovaly až po versailleském rozhodnutí, do té doby se konflikty mezi etniky

výrazně

Přesně

neprojevovaly,

stanovit

příčiny

rozhodně

ne ve volebních výsledcích.

radikalizace národnostních

poměrů

sudetských Němců v Kravařsku po vzniku Československa je obtížné. Jisté je, že se

Němci

obávali nových

podepsal šok z velkých

válečných

poměrů, pravděpodobně

ztrát sudetských

Němců

se také

a z obou

příčin

vyplývající pocit ohroženÍ. Nevoli ze sudetské strany musela vzbudit také okolnost, že Češi v německé části Kravařska byli ve srovnání s Němci hospodářsky

slabší národnostní skupinou.

V této souvislosti na váze nabývají námitky "odsunutých" kteří

vinu za rozpoutání nacionální války mezi

dvěma

Němců,

národnostmi

v Československu i vinu za rozpoutání 2. světové války přimknutím se k nacismu bagatelizují tím, že se odvolávají na podmínky z Versailles, mimo jiné také k

nepřij atelné,

připojení

neadekvátní

Sudet

k Československu. 33 Ke konfrontaci česko - německého státního práva z německé strany viz. např. Epstein, L: Gedanken zum "bohmischen" Staat, Praha 1918. 34 Historický místopis Moravy a Slezska, s. 167-168

28

V tomto zorném úhlu je také tvrzení o

baště

nacismu další z takových

to "vinu snímajících" interpretací (pro tentokrát z účelově

nelze vinu

vysvětlením,

české

strany).

Přestože

snímat z nikoho takovýmto zjednodušujícím

domnívám se, že doposud nebyla z

česko-německých vztahů dostatečně

české

strany ve zkoumání

zhodnocena role, kterou

vytvoření

Československa proti vůli sudetských Němců hrálo při radikalizování

národnostních

poměrů

na obou stranách:

U stavení provincie Sudetenland s úmyslem k

připojení

k

Německu

si

ze strany nové republiky v listopadu 1918 vynutilo vojenský zásah ve Novém Jičíně, Bílovci a Fulneku 35 . (Do Nového Jičína jednotky vstoupily Jičína,

po silnici ze Suchdolu nad Odrou a ze Starého 20. listopadu musela projít Kunínem.) Kravařsku

probíhalo množství

českých

Během

i

tzn. že první z nich

let 1918 - 1920 v

německých

německém

manifestací. Zatímco

Češi se domáhali svých práv (vstup do zastupitelstva, české mše, české Němci

školství apod.),

v únoru protestovali proti zákazu volit do

rakouského parlamentu. Tyto protesty vyústily v den parlamentní ustavující

schůze, 4.března, obdobně

ozbrojených srážek s vojáky

jako v celé republice, do

československé

republiky,

při

kterých bylo

několik lidí zraněno. 36

V této

"revoluční" době

se na

Novojičínsku

zformovalo jádro

nacionálních stran, DNP a DNSAP, které se snažily vystupovat jménem všech sudetských

Němců

a systematicky ve všech soukmenovcích živit

odpor k nové republice. Rozložení politických do parlamentních voleb v roce 1935 barvité. měli

sociální a

Připomeňme,

křesťanští

že

ačkoliv

hlasů

ve

Tradičně

demokraté - v Novém

Jičíně

mezi nacionalistickými a

městě

ale bylo až

silné zastoupení žilo

hodně dělníků.

"sociálně

orientovanými" stranami byly výrazné ideové a ideologické rozdíly, byly přibližně

do roku 1926 všechny

německé

strany jednotné v negativním

Hanák, J.: Historická reminiscence na léta okupace v okrese Nový Jičín, In: Almanach obětí nacismu ... 36 Otto, K.: Přehled dějin Nového Jičína do roku 1938, in: Čtení o Novém jičíně, MNV Nový Jičín 1963.

35

29

přístupu k Československu - sudetské strany beze zbytku v posledních

letech války podlehly více či méně silné nacionalizaci. 37 Rok od roku, v

důsledku neutěšené

poválečná

promítla jednak všeobecná

1921, stoupaly preference sociálních

demokratů

německé

bída, tak

působili

dva

shromáždění

a

zároveň působil

předseda

recese roku

(novojičínský představitel

celostátně

Dr. Arnošt Schollich (starosta Nového

1938 - 1945)

hospodářská

nacionalistické DNP, na úkor

posilovala DNSAP

Gustav Jonak). V okrese

červenec

sociální situace, do které se

Jičína

politicky

činní

dr.

politici:

v letech 1923-1933,

jako poslanec DNP v Národním

starého vlivného spolku Bund der Deutschen

N ordmahrens (který se "zasloužil" o masové

rozšíření

nacismu mezi

řadové sudetské Němce).38 Fulnecký starosta, Leo Schubert, byl

poslancem za DNSAP (do jara 1931

čelný představitel

Volkssportu

s centrálou ve Fulneku). Podobně jako v celém Československu se napjatá národnostní situace

ve 2. polovině 20. let uklidnila. 39 Velká hospodářská krize však v

průmyslovém městě

(textilnictví,

kloboučnictví,

zamíchala kartami a nacionální hladinu v

Německu

soukenictví) znovu

rozbouřila

Hitlerem na konci ledna 1933

mělo

v

nadobro.

dějinách

Převzetí

moci

regionu

podobný radikalizační efekt jako vyhlášení Československa v říjnu 1918. Ačkoliv

byla na konci roku 1933 zakázána nacistická DNSAP a

pozastavena

činnost

DNP, politické preference

převzala nejdříve

Henleinova Vlastenecká fronta (Heimatsfront), která se

před

parlamentními volbami 1935 zformovala v regulérní politickou stranu SdP a v Novém

Jičíně, podobně

jako

celorepublikově,

získala

největší počet

německých hlasů.

S výjimkou německé sociální demokracie, In.: Kural, V.: Konflikt místo Praha 1993, s. 39 an.; K nacionalizaci sudetoněmeckých stran s koncem první světové války.: Křen, J.: Konfliktní společenství, Praha 1999, s. 339 ano 38 Působení Schollicha na novojičínské radnici je velmi kontroverzní. Na jedné straně relativně mladý učitel zemědělské školy v Žilině (obec u Nového Jičína) podněcoval národnostní nenávist na všech frontách, na druhé straně byl však velmi agilní a výkonný také v budování města. Nový Jičín za jeho působení doslova rozkvetl dočkal se mnoha terénních úprav i nových staveb. 39 Čtení o Novém Jičíně, MNV NJ, 1993., s. 144- 147 37

společenství?,

30

Německý

výbojům

nacionalismus dostal další impuls ke svým

rakouském Anšlusu v

březnu

květnové

1938. Obecní

po

volby 1938 byly

v kraji prezentovány jako referendum o připojení k Říši. Aktivistické strany se rozpadly, dokonce ani sociální demokracie nebyla schopná veřejnosti,

zabránit absolutní nacionalizaci široké sjednotila ve svém "soukmenovství". V stranách konaly slety manifestace, sudetských 23.

schůze spolků

Němců,

září

tělovýchovných

létě

která se

poslušně

a na podzim se na obou

organizací (Turnverein, Sokol),

apod. Nový

Jičín

v dubnu navštívil také

vůdce

Konrád Henlein.

prezident Beneš vyhlásil mobilizaci,

starosta Schollich spolu s ostatními rozhodlo o odstoupení

funkcionáři

pohraničí Německu.

24.září

a 30.

byl

září

zatčen

se v

N ovojičínsko bylo,

Mnichově

přes

zděšení a nevěřícnost místních Čechů, přičleněno jako 5. pásmo záboru

10. října 1938 k Říši. Připojeny byly původně také české vesnice jižně od Nového Jičína, tj. oblast Podbeskydí. Po stažení jednotek Československé armády vpochodoval Wehrmacht 10. přes

"státní" silnici z Opavy,

října

do Nového

Kunín. Všude jej,

Jičína

podobně

z Opavska, po

jako v Rakousku,

vítaly davy jásajících lidí. Jičín

Bývalý okres Nový

byl jako nižší správní jednotka

začleněn

do

vládního obvodu Opava územně nejrozsáhlejší Říšské župy Sudety, kterou tvořilo území severozápadních Čech, severní Moravy a Slezska. Landrát

Nový

Jičín

připojeno

však

navíc

původní

několik

Jičín

okres Nový

obcí z

původně

nekopíroval, bylo k

opavského Oderska a

němu

několik

obcí

z Hranicka. 24. listopadu 1938 byly výše Jičína,

pod

díky intenzivnímu úsilí

Hospodářské

Radhoštěm, přičleněny zpět

vzniklá, poloviny

terénně nepřehledná března

1939, byla

existence, tj. blízkost německých vztahů

zmíněné české

hranice,

oficiálně

Ačkoliv

jižně

od Nového

a kulturní rady ve

ke druhé republice. měla svůj

Frenštátě

Přestože nově

praktický význam jen do

zachována až do konce války. Její

českého prostředí,

i nadále:

obce

formovala povahu

česko

-

se nacisté snažili tuto hranici

dokonale kontrolovat a udržovat ji nepropustnou,

dařilo

se jim to jen

31

omezeně. přes

Jednak po odchodu

sudetoněmeckých mužů denně

ni z Protektorátu B5hmen und Mahren

za prací "do Reichu" a podmínky pro

českou

zpět.

na

válečnou

proudilo množství lidí

Pak podhorský ráz krajiny skýtal

odbojovou

činnost,

která se

frontu

začala

příhodné

rozvíjet záhy po

vypuknutí války. Otázkou zůstává, kolik Čechů se rozhodlo z pohraničí odejít do vnitrozemí.

Přesné

všichni státní příklad

statistiky chybí. Jisté je, že se z území evakuovali

zaměstnanci

Nového

Jičína,

a lidé politicky

nepřijatelní.

Uvedeme-li

dle Rudolfa Andrýska, "po odchodu státních

zaměstnanců a mnoha jiných zůstalo ve městě ze 4.236 Čechů jen asi

1 000, většinou dělníci a drobní živnostníci.

,,40

Na venkově však Češi

většinou zůstávali. Možnosti opce využilo jen málo Čechů, protože

materiální podmínky, za kterých opce probíhala, byly pro starousedlíků nepřijatelné.

většinu

Od opce byli lidé dokonce odrazování jak

Česko-Slovenskem, tak Německem. Pohraniční

"anšlus" si nacisté nechali potvrdit v

doplňovacích

volbách do Říšského sněmu v prosinci 1938. Ve volbách bylo umožněno volit také Čechům, kteří prokázali, že v místě žili nejméně od roku 1910. Na německé straně volby dopadly jednoznačným vítězstvím Němců. Češi v mnoha

případech

loajalitu -

přesto

podlehli zastrašování nebo

(proto) v

některých českých

slibům

za

případnou

obcích hlasovalo proti

Hitlerovi až (jen) 48%41 občanů. Důsledky

Mnichova pro

"Neměmce"

v sudetské

župě

jsou

nasnadě:

existenční ohrožení životů Židů, Romů, homosexuálů, tělesně i duševně

handicapovaných,

komunistů

i sociálních

demokratů,

brutální omezení

národního života i individuálních občanských práv Čechů a ostatních / d nostl" "nlZSl . -'h o ,'v./ naro ra d u. 42 v v

Andrýsek, R. :Nový Jičín za německé okupace, In: Čtení o Novém Jičíně, MNV NJ 1963, s. 52 41 Výsledky v české obci Petřvald, In: Hanák, 1.: Historická reminiscence ... 42 Zajímavostí je, že po vypuknutí války Češi začali z odchodu německých mužů na frontu ekonomicky těžit, což bylo Němcům samozřejmě trnem v oku. Mluvili o "Kriegsgewinnerech" - válečných zbohatlících. 40

32

Důsledky jednoznačně:

Mnichova pro sudetské vítězství

Národní

Němce

jsou však

se ukázalo být

zřejmé neméně

vítězstvím

Pyrrhovým. Už

první léta života v Říši byla poznamenána zvyšováním cen, ba celkovým zhoršením

hospodářské

z konfrontace s N ovojičínsko,

Rozčarování

situace.

Němci říšskými, kteří

důkladně

byli sudetští

byli po svém

Němci

příchodu

také

na

zmasírování nacistickou propagandou, mnohým

překvapení: množstvím Čechů i jejich nenávistným postojem,

"blahobytem obyvatelstva obojí národnosti, nadbytkem a lácí dobrého zboží všeho druhu, které nepřetržitě posílali svým rodinám do Říše. Zdejší nacisty

počali

hodnotit kriticky jako lidi nespokojené, starým Rakouskem

zhýčkané, sobecké a bezcharakterní.

ztížený

přístup

do nacistických

43

říšských

důstojníkem

SS. Jedním z mála se

H.

Sudetští nacisté měli navíc institucí,

zvlášť

elitních jednotek

SS stal Josef Barwig, místní

Kreisleiter, mladý sedlák ze Suchdola nad Odrou, nebo Ernst Muller, šéf Úřadu zmocněnce říšského komisaře pro upevnění němectví na fulneckém

zámku. Tento

úřad

byl

zřízen

postupným usídlováním

v roce 1943, aby urychlil germanizaci území

"soukmenovců"

v sudetské

župě.

Heydrichova

velkoněmecká koncepce, která zvítězila nad koncepcí maloněmeckou,44 počítala

s usídlováním

Němců

z celé východní Evropy na statcích

zkonfiskovaných Čechům. Prosazení této velkoněmecké koncepce šlo proti zájmům

Němců, kteří

místních sudetských

varianty snadno

přišli

by v rámci

maloněmecké

k majetku.

Osídlovací akce vzbudila mezi Čechy oprávněné obavy, neboť už od roku 1941 docházelo k neplnění

vyvlastňování statků.

dodávek apod. Ty byly

Tyrolska, Besarábie,

Volyně

Jako

důvod

bylo

přidělovány nově příchozím

uváděno

z jižního

apod. V landrátech Bílovec a Nový

Jičín

bylo

celkem zabráno 247 zemědělských usedlostí a 209 rodinných domů. 45 I když

čísla působí expresivně,

v rámci celého prostoru

nenabralo masového charakteru, jednalo se spíše o

vyvlastňování

ojedinělé případy.

Tamtéž, s. 53 Propagátorem tzv. maloněmecké koncepce osídlování byl Henleinův spolupracovník Franz Kunzel. 43

44

33

Např. v blízkosti Kunína bylo v českých Bernarticích Čechům zabráno pět zemědělských

usedlostí.

Nadšení ze života v Říši sudetské Němce pozvolna opouštělo a společenská atmosféra se zcela zlomila v roce 1942. 46 S koncem války se neúnosně stěžovaly

Z východu

začaly

1944-45 nacisté

životní podmínky všem bez ohledu na národnost.

proudit zástupy

začali

uprchlíků, válečných zajatců,

koncentrační

evakuovat

tábory -

od zimy

pořádali

tzv.

pochody smrti. Novojičínsko skončení

2.-7. S

bylo osvobozeno vojsky 4. ukrajinského frontu po během

ostravské operace (Ostrava byla osvobozena 30. dubna)

května.

Osvobození rozložení sil obou národností obrátilo.

přibližováním

Němců

fronty se mnoho sudetských

evakuovalo - na

západ prchaly celé vesnice. Po návratu s nimi bylo zacházeno jako s bezprávnými

občany.

Do regionu se však se sudetskými

Němci

nevraceli

jen Češi, kteří odsud odešli v roce 1938, nebo čeští osídlenci s čistými úmysly. v

Přicházeli

pohraničí

také

pověstní

novodobí zlatokopové - jaro 1945 se

neslo ve znamení anarchie,

konsolidovala Ačkoliv

nejpozději

a rozkrádání. Situace se

do podzimu.

se v poslední

regionální bázi zabývají

libovůle

době četněji

objevují monografie, které se na

poválečnými dějinami československého

pohraničí 47 , region Novojičínska na badatele, který by problematiku

osídlování a "odsunu" zpracoval Tomuto

časovému

úseku se na

kompletně

a

seriozně,

Novojičínsku věnuje

teprve

čeká.

vzpomínková

stať

Jana Hanáka vydaná v publikaci "Čtení o Novém JiČíně".48 Údaje, které uvádím níže, j sou proto

nutně

jen

orientační

a torzovité (zpracovány ze

sekundární literatury zabývající se osídlováním a "odsunem" v rámci celého Československa, potažmo pohraničí, částečně z archívního bádání). Slouží spíše než k

přesnému

popsání jen k

nastínění

tehdejších událostí.

Hanák, J.: Historická reminiscence ... S. 19 Viz. "Sudety" pod hákovým křížem ... , s. 288 ano 47 viz. např. Theodoridisová, A.: Německá menšina na Královedvorsku po II. světové válce, Ročenka SOkA Trutnov 1999.; Buka, T.: Diplomová práce, FF UK? Osídlení Trutnovska po květnu 1945.; Kastner, Q.: Osídlování českého pohraničí od května 1945 (na příkladu vybraných obcí Litoměřicka, Ústí nad Labem 1999. 45

46

34

Zdá se, že ve srovnání s

českými částmi pohraničí

se vlna radikálního

násilí na sudetských Němcích Novojičínsku vyhnula. 49 Přesto také zde v prvních

poválečných měsících

postavení

ještě dříve

než byli s

se sudetští

konečnou

zbaveni dekretem prezidenta republiky Němci

Sudetští

z

Novojičínska

říšskému evakuačnímu

č.

Němci

platností státního

s blížící se východní frontou podléhali

plánu. S koncem dubna obyvatelé,

nebo

na západ. Jejich

později

německé

pouť ukončila buď

oficiální kapitulace

po osvobození se

občanství

33 ze dne 2. srpna 1945.

sklonku války nacházeli v zázemí, odcházeli s směrem

ocitli v bezprávném

vraceli

se na

nejnutnějšími věcmi

fronta, která je

Německa. Během

různými způsoby

kteří

zpět

prvních

předehnala, týdnů

a

měsíců

(kolaps dopravy, zapírání

identity).

Osídlování zahraničním

pohraničí

byl živelný proces, podporovaný a

i domácím odbojem.

Bezprostředně

po

podněcovaný

průchodu

Rudé

armády se do města "přistěhovalo mnoho Čechů z blízkého okolí z

Loučky, Libhoště,

Přicházeli

v Novém 1938 z

Rybí, Hodslavic, Starého

osídlenci z Valašska a

Jičíně

žili

před

postupně

Jičína

se vraceli

okupací a museli se z

města vystěhovat.

( ... ) Za osm

obyvatelstva ztrojnásobil.

,,50

a jiných obcí.

měsíců

čeští

lidé,

kteří

existenčních důvodů

po válce se

v roce

počet českého

Bylo běžné, že sudetským Němcům byl po

jejich návratu znemožněn přístup do jejich domů a bytŮ. 51 Přinejmenším do poloviny roku 1946 museli osobně

nově příchozí počítat

konfrontování se sudetskými

Němci

- v obecné

konstatovat, že mezilidské vztahy v regionu byly často

průběh

zabírání

Jičíně zřízeny internační

dokonce k

49

rovině můžeme

různě

napjaté, osudy lidí

dramatické. Pro hladší

48

s tím, že budou

těm

sudetoněmeckého

majetku byly v Novém

a pracovní tábory. Okres Nový

moravským

okresům,

ve kterých bylo v

Jičín patřil

květnu

a

červnu

Čtení o Novém Jičíně ... Postřeh paní Drost, která osvobození a první poválečné měsíce prožila v Kadani,

avšak o situaci na Novojičínsku měla podrobné informace., in: Vzpomínky S. Drost, 11, s. A 50 Hanák, J.: Nový Jičín po osvobození, In.: Čtení o Novém Jičíně ... , s. 58 k.č.

35

zřízeno

v

táborů:

nejvíce

v

květnu

září pět. Staněk upozorňuje,

čtyři,

se zde nacházely

v

červnu tři,

vesměs zřizovány

že tábory byly

z iniciativy místních orgánů. 52 Do zimy 1945/1945 byly podmínky v táborech pouhý

vesměs

měsíc

Například

neúnosné. zřízení

táboře

v Suchdole nad Odrou

bylo hlášeno 19 mrtvých.

Případy

týrání byly 53 během této doby hlášeny i z Nového Jičína a Hladkých Životic. Avšak i s

po jeho

v

příchodem

střediska

se zde

sudetským ně měli

zimy s

přeměnou internačních

nezřídka

Němcům

vyskytovaly

a pracovních

případy

sběrného střediska

na

sběrná

násilností (pracujícím

nebyly vydávány potravinové

nárok, velitel

táborů

v Novém

přídavky, přestože Jičíně

na

O. Hajda a

někteří dozorci se dopouštěli svévole na internovaných).54 Omezení však

postihla všechny sudetské z masových příděly,

táborů:

nejen ty,

kteří

internováni v

některém

nošení bílého "N" na rukávu, nízké potravinové

zákaz používat

veřejnou

V samotném Novém sudetských

Němce,

Jičíně

Němců ještě před

dopravu a mnohé další.

bylo v

táboře

internováno asi 600

divokým "odsunem", který

proběhl

5.

července 1945. 55 Podle Hanáka "bylo transportováno asi 3 500 Němců,

ostatní (z

města)

byli až do odsunu v jarních

měsících

1946 postupně

převedeni do sběrných táborů u Bludovic a v Peschlově vile. základě sčítání Jičíně

potravinových

žilo 6 280

(a zdá se, že ano, Němců)

Němců. neboť

byla, dokonce

polovina [sic] Připomínám,

uvádí, že v

Pokud je tento údaj

v roce 1930 ve

ještě před

německého

že v

lístků

průběhu

městě

červnu

,,56

Hanák na

1945 v Novém

alespoň orientačně

pravdivý

žilo cca 9 500 sudetských

zahájením Postupimské konference, celá

obyvatelstva z

města svévolně

"odsunuta".

organizovaného odsunu, který probíhal od

ledna 1946, bylo v jednom transportu "odsunováno" vždy 1200 osob51

"Pořádek" ve městě do konce května střežil partyzánský oddíl z Valašského

Meziříčí,

vojenskou správu nad městem převzal vojenský oddíl armády., in: Tamtéž 52 Staněk, T.: Tábory v českých zemích v letech 1945 -1948, Slezský ústav Slezského zemského muzea v Opavě, Šenov li Ostravy 1996., s. 34-36 53 Staněk, T. Tábory ... , s. 74 54 Tamtéž, s. 148 55 Hanák datum odsunu klade na 6. července., ln: Hanák, J.: Nový Jičín po osvobození, ln.: Čtení o Novém Jičíně ... , s. 58 56 Tamtéž, s. 58-59 17.

května

československé

36

únosná kapacita jedné vlakové soupravy. 3500 lidí tuto kapacitu překračuje

skoro

třikrát.

Počet sudetoněmeckého

obyvatelstva okresu Nový

toku 1946 zmenšil na minimum (v Novém nacházelo 284 sudetských transportů

Němců). Během

Jičíně

Jičín

průběhu

se v

se k 1.1.1947

údajně

roku 1946 bylo v rámci dvaceti

"odsunuto" z území okresu Nový

Jičín

24 000 sudetských

Němců. 57 Toto číslo je zřejmě také pouze orientační, protože archivní

seznamy "odsunovaných" Němců nej sou přesné. 58 První transport novojičínské

"hodslavské" Horní nádraží opustil 11.

března

1946,

poslední odjel 27. listopadu 1946. Všechny transporty vyjma posledního (včetně

divokého transportu z

července

směřovaly

1945)

do americké

okupační zóny Německa, poslední transport do sovětské zóny.59 Sudetští Němci

byli v rámci

Kravařska

odsunováni také z vlakového nádraží

v Odrách, Studénce a Hranicích na Moravě. 60 "Odsun" řízeno

se

Němců

i osídlování

pohraničí

pestrým a obsáhlým souborem

podrobně věnuji

že okres Nový českého

v

příslušné

Jičín patřil

bylo po formální stránce

dekretů, předpisů

kapitole

dějin

a norem, kterým

Kunína. Vzhledem k tomu,

ke smíšeným oblastem s velkým podílem

obyvatelstva, byl v rámci osídlovacího plánu

které byly pouze "dosídlovány", tj.

především

zařazen

k

okresům,

obyvatelstvem z blízkého

okolí. 61 V září 1945 vyšel první souhrnný plán zemědělského osídlování, tzv. Generální plán 62 , jehož cílem bylo zavést do osídlovací politiky řád a kontrolu. Protože průmyslově českého

Novojičínsko patří

k velmi úrodným oblastem a

rozvinutým oblastem a nacházelo se v

území, bylo jeho dosídlení jen otázkou

bezprostřední

několika

prvních

blízkosti týdnů,

57 V soudním okrese Nový Jičín žilo v roce 1930 19 891 sudetských Němců. V celém politickém okrese Nový Jičín (tj. včetně Fulnecka a Příborska pak 37 708 sudetských Němců); in: Historický místopis Novojičínska, s. 161 58 Občas se objevují stejné osoby hned ve dvou transportech, naopak někteří průkazně odsunutí do seznamů nebyli zaneseni., in.: OkA NJ, ONV NJ, Evidence a seznamy odsunutých Němců, kar.č. 287 -295 59 Tamtéž 60 Archiv autorky, in: Blíže neurčený dokument kravařského Landsmanschaftu (autor Fritz Eichler). Údaje o transportech z Nového Jičína, které jsem měla možnost porovnat s údaji v novojičínském okresním archivu, souhlasí. 61 Čapka, F., ... : Nové osídlení pohraničÍ..., s. 56 62 Tamtéž s. 47-48

37

maximálně měsíců. Novojičínsko

bylo

plně

osídleno už v

polovině září

1945. 63 Institutem tzv. národní správy se do užívání majetku sudetských Němců Čechům dostaly rozsáhlé majetky. Národní správci, kteří přicházeli,

ani s

však nebyli vždy osoby s bezúhonným morálním kreditem, ba

čistým

ministerstvo

rejstříkem.

okresům

zemědělství přikročilo

těch, kteří

s nejvyšší mírou tzv.

neúrodě

Také vzhledem ke katastrofální na podzim 1945 k

správců. Novojičínsko patřilo

národních k

trestním

na Severní

neprověřených

prověrkám

Moravě

a Slezsku

správců,

národních

tedy

byli lustrováni jako nevyhovující. V okrese bylo z národní

správy odvoláno 10% hospodařících a dočasných majitelů. že v následujících konsolidovat.

měsících

64

Zdá se však,

se situace v tomto ohledu pomalu

Připomeňme ještě,

že na likvidaci a mizení

začala

statků

se

nepodílely jen fyzické osoby, ale také místní, stranické a státní orgány 65. S

příchodem osídlenců

kulturní život. Na

se

Novojičínsku měly

levicové strany. Ve volbách v a posílilo. Ve

zároveň začal utvářet

městě

nezískali

silnou podporu už

červnu

před

válkou

1946 se toto rozložení sil potvrdilo

nicméně,

v oblasti osídlovací politiky, nejvíce

nový politický i

i

přes

hlasů

velkou agitaci

hlavně

komunisté, ale sociální

demokraté. Podle Hanáka se politická situace ve

městě

(v rámci boje

komunistů o moc) zostřovala během roku 1947 vlivem velké neúrody,66 na

které se

pravděpodobně

sil vzniklý v

důsledku

podepsal jak katastrofální nedostatek pracovních

"odsunu"

Němců,

tak nezkušenost nových

hospodářů.

Analýza dalšího vývoje se však již vymyká možnostem i práce. Velké sociální a národnostní proběhly,

se

negativně

duchovní

potřeby

odrazily v

přeměny,

péči

potřeba

této

které na N ovojičínsku

o krajinu, kulturní statky i

obyvatel. Pro to, aby se lidé s okolím

jako se svým domovem, bylo

cílům

nechat

působit

začali ztotožňovat

mnoha desetiletí.

SOkA NJ, ONV NJ, k.č.298, Osídlování pohraničí, inv. č. 41i6i6 Více neprověřených správců bylo jen v okrese Krnov, in: Čapka, F .... : Nové osídlení pohraničÍ. .. , s. 56 65 Viz. níže případ Kunína, srovnej: Čapka, F ... : Nové osídlení pohraničí..., s. 59 63

64

38

Ačkoliv společenský

život na

Novojičínsku samozřejmě

mocně ovlivňován, pravděpodobně

vlivem

nevymizel, byl

nezakořeněnosti

obyvatel více

než v nedalekém vnitrozemí, komunistickou ideologií - s jejími katastrofálními

důsledky

v oblasti

ekonomicko-hospodářské, společensko­

kulturní i politické pro celý region.

66

Hanák, 1.: Nový Jičín po osvobození, In.: Čtení o Novém JiČíně ... ,s. 61

39

3. Charakter obce Kunín

3. A. Základní údaje o obci Geo grafická charakteristika Severomoravská obec Kunín leží v geografickém prostoru tzv. tvoří přirozenou

Moravské brány, která

hranici mezi historickými

Moravy a Slezska. Kunín byl založen ve 2. německými

polovině

zeměmi

14. století

kolonizátory. Jedná se o typickou tzv. lánovou ves,

orientovanou podél přirozené osy toku potoka JičínkyY Pro oblast v okolí řeky

se vžilo

označení

Katastr obce se táhne podél státní silnice z Valašského

Meziříčí

Odry, tj. pro území s centrem v Novém

Jičíně,

Kravařsko. 68

Opavy. V nejširším směrem

k

vzdálenou

Odře,

bodě

takže

přibližně

na jihu je dlouhý 5 km, na severu se zužuje

vytváří

rovnoramenný trojúhelník se

2 km od posledního domu na severní

severozápadě tvoří přirozenou

železniční trať

do

špičkou

straně.

hranici katastru obce Odra, na

Suchdol n. Odrou - Nový

Jičín,

na

západě

Na

jihozápadě

katastr sousedí

s katastrem obce Rukovice. Jako Moravská brána se Odry, která své

označuje

bezprostřední

okolí

3-8 km široké území podél toku

pravidelně

na

jaře

ohrožuje

záplavami. Rozsáhlé nivní louky se proto nevyužívaly k výrobě,

ale k chovu krav.

Vzdálenější

jedny z

nejúrodnějších

Moravě.

na

zemědělským centrům, dařilo

úseky jsou však považovány za

Kunín v minulosti

se zde

zemědělské

patřil

k jejím

především zelenině, pěstovaly

však také všechny druhy obilí i brambory. Následující údaje

se zde

upřesňují

charakter Kunína a dokládají, že obec byla veskrze orientovaná na 67 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382; in: Retrospektivní lexikon obcí okresu Nový Jičín 1850-1986, SOkA NJl988. 68 Etymologický původ slova, německy Kuhliindchen, připomíná pány z Kravař, kteří panství vlastnili ve 14. století. Často se ale také poukazuje na souvislost s

40

zemědělskou výrobu: Kunín má rozlohu 1732 hektarů 69 , z čehož (v roce hektarů

1935) 1150

zabírala orná

půda,

tvořily

louky

256, zahrady 85,

pastviny 38, lesy 99,5 hektarů a 24 hektarů rozlohy obce bylo zastavěno 70 . Průmyslové

s místními měly

podniky, které se v obci nacházely, byly spjaté

přírodními

hospodářských

zdroji a na celkových

minimální podíl. V obci se nacházel lihovar.

zpracovávalo mléko. V obci byly v provozu zpracovával jíl z blízkých

dvě

Tradičně

výnosech obce Kuníně

se v

cihelny, ve kterých se

nalezišť.

Název obce Název obce Kunín procházel zajímavým vývojem. Odrážely se v

něm

politické

národnostní

změny,

proměny

"Khunewalt". Toto

kterými region procházel a ním související

obyvatelstva. Nejstarší podobou názvu obce je

označení

se dochovalo na obecní

pečeti

z let 1520-

1550 71 a udrželo se nejdéle. Během 19. století se tento původní název ustálil na "Kunnewald". V roce 1925, po vzniku Československé republiky, byl název obce upraven na "Kunwald" a

konečně

po osvobození

s příchodem českého obyvatelstva byl k 1.10. 1947 počeštěn na "Kunín". 72 Tyto oficiální názvy obce však ekvivalenty, jejichž společenské

nikdy

proměny

v

čase

měly

své neoficiální, lidové,

chápu jako symbolické odrazy

reality. Prvorepublikový název "Kunwald" sudetští

nepřij ali

za

svůj.

obecních institucí) se

V lidové

vytvořila

"Kunewald", kterou sudetští

mluvě

(ne v oficiálních dokumentech

zkomolenina

Němci

Němci

původního

názvu s

novějším:

používají dodnes. Použili ji také

v názvu retrospektivní kroniky obce, Heimatbuch Kunewald. Prvorepublikové jméno "Kunwald" však našlo

uplatnění

po

skončení

války. Češi totiž používali výhradně jej. vyšlechtěným druhem skotu, která se zde choval., viz. Kubový, J.: Dějiny Kunína, MNV Kunín 1970. 69 Retrospektivní lexikon obcí okresu N.J., SOkA NJ 1988. 70 Heimatbuch Kunewald, s. 43 71 Tamtéž, s.12 72 SOkA NJ, MNV Kunín, karton č. 3, složka C-počeštění názvu obce

41

příliš

Bylo by

zjednodušené

vybízí, a domnívat se, že nedůvěry

z

Němci

přijmout

vysvětlení,

laciné

které se

název "Kunwald" odmítali používat

k novému státnímu celku, z jehož popudu název vzešel, a

naopak, že Češi starý název znovu začali používat po osvobození jako výraz

vítězství. Pravděpodobnější

Název "Kunewald" se ustálil na vývoje, byl bližší

původnímu

jsou mnohem

prozaičtější důvody:

základě dlouhověkého

morfologického

názvu než nový "Kunwald" a proto bylo

jeho používání pro sudetské Němce přirozenější. Také Češi "Kunwald" přijali

záměrné

bez

k sudetským

většině nováčky, neměli

provokace. Byli v obci ve své

Němcům

jednak osobní vazby a k jejich zvyklostem a

kultuře

přístup.

Na

závěr

úvah o

proměnách

název "Kunín" je moderní realitou a že s nemá žádnou spojitost. Vznikl překladu německého

Německý Podobně

jejich 2.

změně,

světové

uměle

dějinami

obce

podotknout, že

před

rokem 1947

seshora, hledáním vhodného

názvu (les kun - kuní les).

místopis a jeho odrazy v

současných

místních názvech

jako název obce prošly vývojem také místní názvy. Na resp. jejich zmizení se podepsaly první

války. Názvy se na jedné

společným,

chtěla

názvu obce bych

měsíce

po

skončení

straně zajímavě pozměnily

vyhroceným vztahem mezi poraženými

Němci, kteří

v obci

čekali na "odsun", a Čechy, kteří se usazovali v jejich zkonfiskovaným

usedlostech a rodinných domech. V mnoha -

zvláště

mnohé z

regulace toku názvů

V této názvů

Jičínky změnila původní vzezření

práce

přináším

pozměněných

zevrubný

obce natolik, že

přehled německých

podob. Vycházím

přitom

sekundární literatury uvedené v poznámkách pod literatury a potom ze vzpomínek sudetských Jednotlivé

názvy zcela zanikly

ztratily význam.

části

a jejich

případech

části

JiČínky. Nejseverněji

část

jednak ze

čarou

a v Seznamu

Němců.

obce nesly název podle jejich položená

místních

umístění

až ke kostelu byla

Niederdorf (Dolní konec), od kostela k pomyslnému

na toku

označována

středu

jako

obce

42

u Suchdolské cesty Mitteldorf a dále k jihu k šenovskému katastru Oberdorf (Horní konec). Po válce se

běžně

používala

označení

jen pro

okraje vesnice, název Mitteldorf zanikl. Kunínské údolí je z východní i západní strany mocnými valy

kopců.

Na

výškou 282 m.n.m. Na

jihozápadě

leží vrch

opačné straně

údolí

nejvyšší kopec (3l3m.n.m.), pro který se

Hexenhťigel

přes

před

chráněno

s

nízkými, ale nadmořskou

cestu a potok se rozkládá

válkou vžilo

označení

Barwigs Buckem. 73 Po "odsunu" Němců však došlo k zásadní mýlce v pojmenováváné obou

těchto vrchů.

Barwigs Buckel nese název

Čarodějka a kopci Hexenhťigel se říká prostě Suchdolský kopec, neboť přes něj

vede silnice do Suchdola n. Odrou. Vrch na

jmenoval

Fuchshťigel

severovýchodě

se

(279m.n.m.), dnes jednoduše jen Hukovický kopec.

Vrchu za hřbitovem, tj. na západě, se říkalo NuBhťige1 74 (289m.n.m.), dnes se používá

Cihelňák.

Dnešní polní cesty ztratily nejen spojnice mezi okolními vesnicemi

důležitost,

měly,

kterou kdysi jako

ale také své dávné názvy. O

cestě

ze Šenova do Hukovic přes jihovýchodní cíp Kunína se mluvilo jako o GroBer Viehweg, OchsenstraBe nebo Patschendorfer StraBe 75. Oberer Viehweg nebo taky Zauchtler Viehweg byla dnešní Suchdolská, Mittlerer Viehweg nebo Lapatsch- Viehweg domy

obestavěná

cesta, která vede

severně od dnešní Čarodějky na východ, dnes Fibich, a Unterer Viehweg

nebo-li Hausdorfer StraBe vedla do Hukovic. Označení

oddělené

Auf der kleinen Seite se používalo pro dva od sebe

úseky vedlejší cesty na pravém

břehu JiČínky.

První

část

se táhla

od šenovských hranic až k cestě na Čarodějku, druhá začínala u mostu u kostela a v

končila

překladu

u hukovické cesty.

Malá strana. Malá

Označení

část pravobřežní

se zachovalo dodnes cesty, od Fibichu k

můstku

přes Jičínku u č.p. 177, byla známá jako Hinter der Huf,76 území

trojúhelníkvého tvaru 73 74 75 76

přes

vodu k okresní silnici neslo pojmenování Am

V majetku rodiny Barwigů, č.p. 148 Podle v místě vysázených stromů. Partschendorf-Bartošovice, obec na severovýchod od Kunína, vzdálená 6 km Pravděpodobně správně Hube, ohraničená zemědělská výměra půdy, cca7-15 ha

43

Platon,77 z okresní silnice u hospody Schick, tj. č.p.256, vybíhající menší cesta, která kolem školy vedla až k

můstku přes Jičínku

můstku

Schulweg nebo taky Kleiner Weg. Malému Steg

78

•

u kostela, byla

na ní se

říkalo

Goldes

Krátká ulička, vedoucí z okresní silnice u č.p. 20 na západ do

kopce se jmenovala Schlossergasse. Kopci, který se táhl na kterém stály domy s

čísly

9-15, kunewald'ané

Mlýn v blízkosti cesty do Rukovic se do Niedermlihle

(č.p.

říkali

paměti

severně

Der Berg.

lidí vryl jako

205) a odlišoval se tak od Strnadel-Mlihle

který ležel naproti Suchdolské ulici. Rráz na

Jičínce

od ní a

(č.p.

149),

byla postavena za

mostem na cestě do Rukovic. Části Kunewaldu, která se rozkládala dále podél toku potoka na sever, se

říkalo

Am Damm. Die Erbrichterei bylo

území za Panskou stodolou na Dolním konci. Tato panská pole se rozkládala až k hranicím s hukovickým katastrem. Místní názvy se odrazily v kterých bylo v obci hned

přívlastních

79

rodin s totožnými jmény,

několik. Nejrozšířenější

byla jména Bohm,

Miksch, Barwig, Repper, Friedrich, Kunz, Peter, Klemisch, Blaschke a Schindler. 8o Tyto rodinné přívlastky vznikaly nejrůznějšími způsoby: přenesením příjmení původního

majitele nového, podle kvůli

nějakého

rodiny

Goldů

tvořivost

k

Němci

už

vytváření

se od sebe navzájem rozlišovaly

Vlastník domu . . Karoli Gold Rudolf

80

nacházel. Sudetští

vedly.

Například

79

dům

sami neznali motivy, které lidovou

přívlastků

78

výrazného znaku majitele domu, nebo

významnému místu, u kterého se

častokrát

77

majitele a jeho spojením se jménem

Rodinný

následovně:

jJřfřlastek

Goldmoaz . $qll,l o sser g61li

Spisovně Am PIan Vlastníkem přilehlého pozemku byla rodina Goldova, č.p. 177 Eichler, F.: Kulturbilder aus dem KuhHindchen, str. 82-86, Úplný seznam: Heimatbuch, str. 307 -311

44

KleinéGoldes 81

Hold KarI

32

Hold Heiritich

37 173

Josef Gold Josef Gold Edmund K6nig

Pflal(Íllecgo1d

Thekla Gold

Pflaum!!gold 83

Edmund Gold

Scheunegold 84

Josef Gold

Schlessergold

Heinřich

Kirchvatergold

Uold PřívZastky

Na

závěr

rodin

GaZdů

v

Kuníně;

Tab.

Č.

1

ještě připomeňme německé

této kapitoly

místní názvy

blízkého okolí Kunína: Lerchenfeld byla oblíbená výletní hospoda, která se nacházela v

bezprostřední

blízkosti mostu

Také rozlehlé louky v blízkosti Odry a pastviny, nesly svá jména. od soutoku Odry s Jičínky,

Jičínky,

Nejsevernější

Jičínkou

přes

Odru

severně

od obce.

které sloužily jako

cíp kunínského katastru na západ

byl znám jako Weiding. Na

od konce obytných stavení, tj. od

křížku,

k ústí

protější straně

Jičínky

se

rozkládal Stecking. 85 Severozápadní část trojúhelníku, tvořeného cestou do Fulneku, levém

Jičínkou

břehu Jičínky

a Odrou nesla od

křížku

označení

Neues Stiick. Prostor na

k jihu, ale také k západu až k Panské

cihelně se jmenoval Uberschar. 86 Názvem Die Flecken se označovaly

oderské louky na západ od silnice do Fulneku. Hiitwerich nebo Hiitweide Malý výměr půdy: 0.45 ha, vzpomínky E. Golda, kazeta č. 7, s. B U můstku přes Jičínku, in: Eichler, F.: Kulturbilder aus dem KuhUindchen, str. 84 83 Obchodníci se švestkama., in: Heimatbuch, str. 306 84 Statek stál u panské stodoly, in: Heimatbuch; nabízí se ale druhé vysvětlení: statek stál na mírném návrší, jeho bílá barva ve svitu měsíce zářila, vzpomínky E. Golda, kazeta č. 7, s. B 85 Pravděpodobně z "Fische ausgeweidet a gesteckt". 86 Etymologický původ slova nás odkazuje na období kolonizace, kdy se po vyměřování zbylý kus půdy nazýval Uberschar. 81

82

45

se myslely panské louky ležící na západ od

Cihelňáku.

Všechny tyto

názvy zanikly.

46

3. B. Obyvatelstvo v obci Obec Kunín svou rozlohou a velkým obcím. 14. století z

Původní

německo

počtem

obyvatel

patří

kolonizace. Rodným jazykem

pohraničí

zakladatelů

mimořádně

přišli

obyvatelé na severní Moravu

- holandského

k

ve 2.

polovině

v rámci tzv. pozdní

Kunína bylo holandské

nářečí

němčiny,87 jejich etnická příslušnost byla tedy, soudě dle jazyka,

německá. 88 Růst

obyvatelstva obce se ustálil v

polovině

18. století, kdy

počet

2000 lidí. V následující tabulce udávám vývoj l.polovině 20. století 89 :

Počet

Rok

2.116

1910

2.154

Z

údajů

počtu

obyvatelstva v

vyplývají

obyvatelstva v

obyvatel

1900

vývoj

počtu

překročil

Kuníně;

dvě skutečnosti:

Tab.

Č.

2

Jednak vidíme, že

změny

v

počtu

obyvatel obce nejsou nijak dramatické a že obec má po celá desetiletí relativně

že k

stabilní

počet

obyvatel. Z

největším pohybům

obdobích. Nejvíce

v

občanů

počtu

podrobnějšího

zkoumání ale vyplývá,

obyvatel došlo v nestabilních, krizových

ubylo ve dvou historicky zlomových epochách

Heimatbuch, s.19-20 Jak jsem nastínila v úvodu, kloním se k názorům badatelů, kteří vznik národa spojují s nástupem modernity, kterou charakterizují významné společenské proudy jako jsou urbanizace, proletarizace, demokratizace, profanisace apod. Záměrně proto používám termín etnikum, nikoliv národ. 89 Retrospektivní lexikon obcí okresu NJ ... 90 Die Gemeinen des Reichsgaues Sudetenland: Ausftihrliche Ergebnisse der Volks-, Berufs u. Betriebszahlung vom 17.5.1939, Warnsdorf 1941. 91 Kubový, J.:Dějiny Kunína, MNV Kunín 1970, str.70 87

88

47

- po vzniku Československa a po připojení Kunína k Německu. Naopak k přírůstku

obyvatel došlo v klidné

přírůstky

nejsou, až na

meziválečné době. Ačkoliv

poválečné

úbytky a

období, nijak dramatické (mohly být

způsobeny větší či

menší natalitou nebo mortalitou), je vysoce

pravděpodobné,

že

těmito

jistotou to však

můžeme

poklesu obyvatel ničeho

politickými mezníky

tvrdit až o

zřetelný

podmíněny

poválečném

byly. S úplnou

období, kdy byl trend

a dlouhodobý, a nemohl proto být

jiného než "odsunu"

Němců,

tj. totální

výměny

důsledkem

obyvatelstva

v obci.

Národnostní struktura obyvatelstva V kapitole 2.B. jsem se pokusila vymezit širší rámec pro národnostní poměry

v

Kuníně. Viděli

jsme, že

ačkoliv

Kravařsko patřil

region

k oblastem z národnostního hlediska smíšeným, nacházely se zde národnostně patřilo město

Jičín. Právě

přes českou

"němectví"

Toto

jeho

německý

národnostní

převahu,

považováno za

nářečí,

Podobná, v byla také,

místní zvyky,

podstatě

čísla

který až do roku 1947

budovali specifickou řada:

kroje apod.)

o

počtu

První

světovou

válkou, v

Kuníně.

obyvatel, ale také samotný název obce,

neměl svůj český

menšinové školy

územÍ.

obyvatelstva,

o její existenci je celá

písně,

Kravařsko

homogenní, národnostní situace jako v Novém

především před

Dokládají to nejen

české

(Důkazů

Němci

že

německé

původem

bylo dáno jednak geografickým

regionální, folklórní kulturu. dochovaná

způsobil,

charakter

jednak po staletí trvajícím vývojem, po který

Jičíně

německého Kravařska,

také politické a kulturní centrum regionu Nový

bylo, i

jednotné obce, potažmo celá územÍ. K takovýmto obcím

zmiňuje ředitel

ekvivalent. Jak v úvodu Kroniky

Busek, za

"český"

název se

pokládalo jméno "Kunwald"n, tedy název úředně zavedený "Čechy" v roce 1925. Při přesném určování během

92

národnostní struktury obyvatelstva v

let 1918 -1939 j sem se musela

vypořádat

Kuníně

s nedostatkem archivních

Kronika České menšinové školy, zápis ze šk. roku 1920-21

48

pramenů.

zdrojů,

Vycházela jsem ze

které zanechaly

skupiny - "Heimatbuch Kunewald" a "Kroniky

obě

české

národnostní

menšinové školy".

Oba prameny, jejichž kritiku jsem podala výše, se ve velikosti

české

menšiny až na velmi malé odchylky shodují. Bohužel se ale dozvídáme jen údaje z rakouského a

československého sčítání

1910,1921 a 1930. Výsledky Kronika zachytit nemohla.

uvádí

tohoto

počet

Autoři

ročenky

vycházeli ze statistické výsledků

sčítání

sčítání,

obyvatelstva, tj. z let

obyvatelstva ze 17.

Heimatbuch zase

"Gemeinden", tj. z

které národnostní

května

1939 už

pravděpodobně

knižně

příslušnost

publikovaných

netematizuje: pouze

obyvatel v obci a jejich pohlaví. Následující tabulka proto

přináší počet

obyvatel jiné než

německé

národnosti v obci jen do

sčítání

obyvatelstva v roce 1930:

Počet Čechů

ROk

("Neněmců") 26

1910 1921

197~

1930

228%

vývoj Tab.

Č.

94

počtu

obyvatelstva jiné než

německé

národnosti v obci,

3

Pojem

"Neněmci"

lépe vyniklo, jakýma Směrodatné

jsem

očima

úmyslně

ponechala v

původní podobě,

aby

obyvatelé obce pohlíželi na jiné národnosti.

bylo, že se nejednalo o

Němce,

bližší

určení

již dále nehrálo

důležitější roli. Z dostupných informací je zřejmé, že se jedná o Čechy.

Nízký počet Čechů v obci před první světovou válkou a jejich velký nárůst po vzniku Československa byl podmíněn dvěma okolnostmi. Za KČMŠ, zápis ze šk. roku 1920-21 tj. Čechů, Heimatbuch, s. 64 95 Tamtéž, s. 284, KČMŠ udává číslo 188, ale konstatuje, že skutečný počet Čechů je vyšší; zápis ze šk. roku 1920-21 93

94

49

prvé nebylo národní uvědomění u Čechů za Rakouska - Uherska silné, ba naopak: Na malou národní hrdost Čechů Busek v KČMŠ upozorňoval s téměř železnou pravidelností. Česky mluvícímu etniku by přihlášení k

české

německé

národnosti v

obci za Rakouska

nepřineslo

žádné

materiální výhody. Právě z tohoto důvodu prudký nárůst Čechů po skončení války ještě opticky zvýraznil, neboť Češi v obci náhle zaujímali

jiné postavení a svou národní identitu

přehodnocovali.

Za druhé po

skončení války do obce skutečně fyzicky přišlo několik desítek Čechů, ať

už jako

úředníci,

dosazení z moci mladé republiky, nebo jako pracovní

sila. Protože se v této práci ve velké přesné

k dispozici nemáme Orientační

velikost

české

výpočtem

1938, získám

míře věnuji

také období, pro

údaje, pokusím se k nim

menšiny

před připojením

dospět

ke

něž

jinou cestou:

Třetí říši,

tj. v roce

s pomocí dostupných informací z Heimatbuch,

KČMŠ a Dějin Kunína. Údaje, které tyto prameny poskytují, jsou však

bohužel uvedené v jiných "jednotkách", bud' v

počtu

rodin nebo v

počtu

jednotlivců. Abychom se dozvěděli počet Čechů v obci, musíme proto nejdříve

stanovit

že následující

přibližnou průměrnou

početní

úvaha je jen

směrem

se vyvíjela velikost

stanovit

přesné číslo.

české

velikost

české

nepřesný způsob,

rodiny. Podotýkám,

jak zjistit, kterým

minority v obci a za cíl si tedy neklade

Podle Dějin Kunína v obci před říjnem 1938 žilo 28 českých rodin 97 a ze zápisu v KČMŠ se dozvídáme, že do školního roku 1938-39 nastoupilo třicet dětí do obecné a dvanáct dětí do mateřské školy. Žáci obecné školy

přitom

rodin. Jestliže rodin

sečteme

připočteme

ke druhé

pocházeli z dvaceti a všechny

jednoho

polovině českých

povinné, dostaneme

číslo,

děti,

prarodiče,

děti

jejich k

rodin jedno

z

rodiče

polovině dítě,

mateřské

školy z devíti

a navíc ke každé z 28

rodin jedno

nemluvně

a

které již nebylo školou

které by se mohlo blížit minimální velikosti

české menšiny. Jednalo by se o 150 Čechů. K tomuto číslu ale nej sou 96 97

Tamtéž; KČMŠ udává číslo 226, dále Poláků 4, Rusů 1; zápis ze šk. roku 1929-30 Dějiny Kunína, s.65, 66

50

započítaní svobodní dělníci 98 a děvečky a pacholci na zemědělských

usedlostech,

kteří

velikost

české

minority

zvětšovali.

Změny v počtu Čechů v Kuníně během První republiky, i přes

velikou českou migraci 99 , nebyly velké. Češi tvořili průměrně mírně naddesetiprocentní minoritu, konkrétně v roce 1921 byli Češi 10,2 procentní, v roce 1930 11,3 procentní menšinou. Zájmem

orgánů

Československé republiky bylo českou menšinu v obci posilovat.

Zlom v počtu Čechů v obci nastal po připojení pohraničí k Hitlerovu Německu.

Bohužel nám

právě

bychom se mohli odvolat. v obci jestli

zůstaly.

zůstat

Pro

zde

Dějiny

nebo odejít, zcela na

přesný

Kunína

hovoří

o 20 rodinách, které

rodin i

místě.

počet občanů

že

jednotlivců

údaj, na který

bylo rozhodnutí,

Motivace k obojímu však

uplatnění:

pomocné pracovní síly naopak

přicházely. Připomeňme ještě,

celkový

schází

většinu českých

vycházely z možnosti pracovního opouštěli,

citelně

Státní

úředníci

zůstávaly,

při sčítání

Kunín

nebo dokonce

obyvatel v

poklesl na 1896. Rozdíl v

většinou

počtu

květnu

1939

obyvatel mezi léty

1930 a 1939 dělá 120 lidí, což by mohlo odpovídat počtu Čechů, kteří z Kunína odešli, respektive museli prchnout. Pro úplnost dodejme, že v

Kuníně

v 1.

polovině

20. století žilo také

několik rodin jiné než německé nebo české národnosti. 100

Sociální struktura obyvatelstva Sociální rozvrstvení obyvatel Kunína úzce souviselo s národní příslušností Němci

byli

výjimky,

obyvatel, kterou ve

většině případů

sociálně stratifikovanější, česká

sociálně

kopírovalo.

menšina

Početnější

tvořila,

až na

homogenní komunitu.

Češi v obci byli méně kulturně a ekonomicky rozvinutou, níže

situovanou a v 98

podstatě

jednolitou minoritou. Její intelektuální vrstvu

Autor měl k dispozici svědectví pamětníků, viz. Dějiny Kunína, s. 66

99 KČMš

!OO

Většinou měli polskou nebo ruskou národnost. Heimatbuch udává průměrné číslo 23

občanů,

které ale majetek, s. 284

pravděpodobně

zahrnuje také Rakušany a Italy,

kteří

v obci vlastnili

51

představovali úředníci

učitelé.

(poštmistr, policisté) a

Do obce byli

povoláváni za konkrétní prací a homogenitu skupiny narušovali. Představu

o sociálních

poměrech českých

následující tabulka, kterou jsem sestavila na

rodin v

základě

Kuníně

podává

pravidelných

zápisů

v KČMŠ o zaměstnání rodičů dětí. Procenta vyjadřují počet dětí, které pocházely z rodin veřejné

správy a

zemědělských

živnostníků

průmyslových dělníků, zaměstnanců

a

sobě

ve dvou po

následujících školních

letech na sklonku První republiky.

Zeměd'ětství

Školní rok

Pn/mysl

1937-1938

40%

1938-1939

30%

Sociální rozvrstvení Tab.

Č.

českých

Státiií

Živnostníci

10%

rodin v letech 1937- 1938 v

Kuníně,

4

Převážná většina Čechů v Kuníně pracovala jako pomocné síly

v

zemědělské

nebo

průmyslové výrobě. Zemědělští dělníci

dělníci tvořili přitom

stálé pomocné síly u

jedinou sociální skupinu. Ti, sedláků,

si sice

přilepšovali

společenský

status nebyl vyšší než status

námezdních

dělníků.

všemi

dělníků

nepříjemnostmi,

které se k

často

pracovali jako

deputátem, ale jejich z cihelen nebo

Tato sociální skupina v obci

chudinu, bez vidiny na zlepšení situace,

kteří

průmysloví

i

tvořila

typickou

se potýkající s hladem a

němu obyčejně přidružují

- nemocemi a

neš tě s tím. Posty ve státní

správě

v

Kuníně (četnická

stanice a poštovní

úřad)

nadřízené československé úřady svěřovaly převážně do rukou Čechů. Ti

proto do Kunína českou

přicházeli

jen na

minoritu v obci posilovali,

obce. V obci bydlí také

několik

určitou, různě nepatřili

drážních

dlouhou dobu a

k trvale usazeným

úředníků

a

ačkoli v

obyvatelům

dělníků.

52

Na okraj, pro zpřesnění sociálního postavení Čechů v obci, ještě doplním, že jen nepatrná část Čechů v Kuníně vlastnila svůj dům. Iniciativou místního odboru Národní Jednoty se z pozemkové reformy podařilo pro několik českých rodin získal pozemek na stavbu domu. lOl

Německé obyvatelstvo obce tvořilo na rozdíl od Čechů sociálně

mnohem při

diferencovanější

skupinu. Jedním z hlavních kritérií, které jsem

stratifikaci použila, bylo množství

Kunín byl veskrze sudetských

Němců

přes střední

zemědělskou

sahalo od

vesnicí.

které rodiny vlastnily,

Rozpětí

pravděpodobně

neboť

sociálního rozvrstvení

velmi chudých

"domkařů"

a velké sedláky, živnostníky až k inteligenci. Dva prameny,

které se zachovaly, se od sebe počet

půdy,

usedlostí, na

základě

v roce 1939, jednak podle

Velikost

poměrně

výsledků

Statistika - 1939

55

H eimatbuch - 1945

20

při sčítání

velikostních kritérií, použitých tohoto

sčítání,

tak podle Heimatbuch.

20

2 - 5 ha

5 -k>ha

hospodářství

liší: Následující tabulka ukazuje

100 ha

37 9-20 ha

20

29

Srovnání počtu usedlostí podle velikosti podle výsledků sčítání

Tab.

č.

sestavených

Z

obyvatelstva (1939) a Heimatbuch Kunewald (1945);

5

Jak vidíme,

největší

nesrovnalosti jsou u malých

Domnívám se, že Statistika do skupiny 0,5 - 2 ha domů,

údajů

které však

neměly

status

zemědělského

že Heimatbuch udává u jednotlivých jsou její údaje

citlivěji

sloužit pouze jako

nacházelo asi 27 velkých

zařadila

také zahrádky u

podniku. Vzhledem k tomu,

hospodářství přesnou výměru půdy,

a lépe využitelné.

orientační

hospodářství.

Obě

statistiky však mohou

prameny, shodují se však v tom, že v obci se

sedláků

a

přes

20

sedláků středních.

lOl Jsou to domy Štefana Mrliny a Františka Panáka, č.p.273, 274, 275, 280; KČMŠ; V rámci pozemkové reformy však byla pozemky přiděleny také Němcům v obci.

53

V následujícím výkladu využívám

mírně

upravenou klasifikaci podle Z.

Kárníka. 102 I když se o nejchudších sudetských důvod

žádné informace, nemáme

v obci neexistovala. Nebyla však společensky

Němcích

bohužel nedochovaly

se domnívat, že tato sociální skupina jistě početná, tvořili

ji nanejvýš

"problémoví" jedinci nebo i jejich rodiny.

(kovodělníci), kteří

vlastnili rodinný domek, ale

nebylo mnoho. Byli

většinou zaměstnáni

v

Dělníků

neměli půdu,

nějaké

různě

v obci také

nedaleké, nebo také

místní, továrně. Živobytí si přilepšovali zahrádkou do velkosti maximálně půl

hektaru. O jejich existenci v obci nemáme písemné doklady, protože

statistika z roku 1939 zaznamenala až půdu o velikosti od 0,5 ha 103 a Heimatbuch se jim

nevěnuje, neboť

zemědělská hospodářství,

o něco množství

přehled přináší.

více se v obci nacházelo rodin, které již

půdy

vlastnili. Velikost

trpasličích hospodářství,

hospodářství

pomáhajících

dětí. Alespoň před

spočívala většinou

muži museli mít

bídou. Tato

zvířata. Běžné

těchto výhradně

určité, byť

malé

rodinných, tzv.

se pohybovala mezi 0,5 - 2 hektary.

této velikosti

rodinu uchránili ani tažná

jejichž

jejich zahrádky nepovažuje za

Péče

o

na bedrech žen a

ještě

zaměstnání,

stálé

hospodářství neměla

aby

k dispozici stroje,

však byly slepice a jiné drobné

zvířectvo

a

typická koza. Chalupníci, skupina k malým

rolníkům, kteří

větší hospodářství

zemědělců,

si

která vlastnila 2-5 ha,

běžně ještě

této kategorie už

pronajímali další

zaměstnávala

patřili

půdu. Hlavně

celou rodinu.

102 Kárník, Z.: České země v éře První republiky, 1. díl, s. 442 ano Kárník mezník mezi malými a středními sedláky klade na 10 ha, připouští však prostupnost hranice směrem níže vzhledem k výnosnosti půdy nebo jiným okolnostem. Vzhledem k tomu, že v Kuníně je enormně bonitní půda, snížila jsem velikost středních hospodářství na 9 ha, což odpovídá představě o "vyšším sociálním statutu" těchto sedláků, jak ji podal Heimatbuch, když tato hospodářství zařadil do hospodářství velkých. 103 U téhle kategorie občanů se oba prameny výrazně rozcházejí, Statistika uvádí v kolonce 0,5 - 2 ha o 35 hospodářství více než by odpovídalo údajům podle Heimatbuch. Domnívám se proto, že zde došlo k nepřesnosti, tj. sčítání z roku 1939 kategorii do 0,5 ha pravděpodobně zařadilo do kategorie 0,5 - 2 ha. Z toho vyplývá, že domků s obdělávanou zahrádkou do 0,5 ha se v Kuníně nacházelo kolem 35. Všichni tito domkaři samozřejmě nepracovali jako dělníci. Potvrzují to také vzpomínky paní Kratschmar, k. č. 1, s. A

54

Nejdůležitěj ším

která

elementem

zabezpečovala

hospodářství

zemědělských produktů.

odbyt

vlastnili stroje. Typickým užitkovým kráva, kterou využívali

této velikosti byla stále žena,

zároveň

zvířetem

Chalupníci už

v jejich

jako tažnou sílu,

čímž

občas

hospodářství

však

byla

zároveň

snižovali její výnosy mléka. Život chalupníků nebyl jednoduchý, v

podstatě

se tato sociální skupina potácela na okraji bídy, bez vyhlídky

na radikální zlepšení situace. Do skupiny tzv. malých vlastnily 5 - 9

hektarů půdy.

hospodářství označuje

jako

k malorolnickým,

větší

bohatších malých

sedláků

sedláků

jsem

přechodná,

spíše k selským ztrácela

běžně při

Sociální skupiny hektarů,

často

61) tato

patřila

spíše u

rodinný charakter - malí půdu ještě

další

strojů.

sedláků,

a velkých

uzavřená

č.

zemědělským podnikům. Zvláště

pracech využívali sílu

středních

se dvorem

tj. ta menší

hospodářství

představovaly společenskou

hospodářství

usedlosti, které

Kárník (viz. poznámka

sedláci využívali námezdní síly, velmi propachtovávali,

zařadila

tj. vlastnící 9 a více

elitu obce. Jejich výstavní usedlosti,

do obdélníkového tvaru s hlavní

patrovou budovou a menším - ale ne malým - výminkem, stájemi, chlévy, stodolami apod.,

vytvářely

(dodnes

bohatí sedláci byli specifickou

vytvářejí)

společenskou

typický kolorit Kunína. Tito

vrstvou s výsadním

postavením, na kterém si sami zakládali i díky své po staletí trvající spřízněností s místem a půdou. 104 Svého postavení si byli vědomi: 105

V obci však také fakticky hráli půjčovali

důležitou

za proti službu ostatním,

aktivně

politického i kulturního života apod. V K

největším

Blaschkeho,

sedláckým usedlostem č.p.

roli, se

neboť

vlastnili stroje, které

účastnili

Kuníně

patřily č.p.

obecního

se nacházelo 56

"gruntů".

182 - rodina Herberta

146 - rodina Emilie Liebscher a

č.p.

94 - rodina

Heinricha Schindlera. Mein Heimathaus 1963-1932, mlýn rodiny Bonisch, č.p.205, podobné soupisy v průběhu První republiky dělala většina majetných rodin, bohužel se nezachovaly, archiv obce Kunín 105 svědectví paní Drost, kazeta č.ll, s. A 104

pravděpodobně

55

Střední

Obě

pracovních sil.

dělníky. Obě

zaměstnávaly

skupiny natrvalo

velcí sedláci ale mnohem

se

především

sedláci se od velkých lišili

častěji přibírali

hospodářství země,

dětí,

důležitou

podílela celá rodina. Byli

pacholky a

koní. V

Kuníně

hospodářství

na chodu

výrobní skupinou pro

dodávali své výrobky na trh. Vlastnili

hospodářská zvířata, včetně

děvečky,

jako výpomoc na práci sezónní

skupiny využívaly práce svých

intenzivně

mírou najímaní

nejrůznější

se ve 20. letech stal

moderním, protože výnosným, velkochov prasat. V

Kuníně

se nacházel také Czeikeho statek s továrnou na výrobu

Důležitou

cihel (54 ha).

- nejen

hospodářskou

- roli hrál velkostatek

Kunwald novodobého šlechtice Dr. Viktora Bauera s výměrou 181 106 ha. Z tohoto

výměru

bylo za pozemkové reformy rozparcelováno 25 ha. Tzv.

Maierhof s barokním zámkem a v

Kuníně světem

několik

desítek

příslušnými hospodářskými

sám pro sebe. Jeho chod

zemědělských

i

řídil

budovami byl

správce, který

zaměstnával

průmyslových dělníků. Součástí

velkostatku byla cihelna, lihovar a lesní revír. Německou

inteligenci

Rummich, a

učitelé

pokračovací

školy. K jejich

se vrátím v rámci

tvořili především

místní obecné,

příslušné

katolický

měšťanské

působení

na

děti

farář,

a od roku 1935

Wilhelm Zemědělské

a k jejich politické orientaci můžeme

kapitoly. K inteligenci v obci

započítat také bankovní úředníky místní "Raiffeisenky". Úřední místa ve

státní správě byla vyhrazena Čechům. Monopol na živnost v obci 1939 registrováno 58 živností podnikatelů.

V

poměrně

pohostinství a vinárna: Kopetschke), hostinec),

č.p.

č.p.

měli

sudetští

Němci.

obchodníků, řemeslníků

č.p.

104 (Ferdinand Friedrich),

256 (vinárna Heinricha Schicka),

4

a

nejrůznějších

protáhlé obci se podél státní silnice nacházely 4

252 (Kudielka-Gasthaus). V obci

řezníci, zámečník,

V obci bylo v roce

kováři,

6

ševců,

2

č.p.

č.p.56

působili

2

82 (Auguste (obecní pekaři,

kadeřnictví, elektrikář,

3

4

krejčovství ad. 107 106 107

Historický místopis okresu Nový Jičín, s. 190 Heimatbuch, s. 254-256

56

o

českých

živnostnících máme velmi skrovné informace, s jistotou české

víme jen o zahradníku Panákovi a trafikantu Mišunovi, že byli národnosti. Metoda jako

obecně

v

určování

českých

zemích nespolehlivá, ba

rozhovorech se sudetskými představu měla německá

Sudetští

Němci

zaměstnány

se

Němci

přímo zavádějící. Při

jsem se snažila zjistit, jakou obecnou

majorita o sociální stratifikaci

vesměs

podobně

národnosti podle jmen je v regionu

české

menšiny.

upamatovávali na nejchudší rodiny, které byly

na velkostatku,

popřípadě

na

některé

z

pomocníků

sedláků.

u

Na jiné Čechy, kteří by v obci vlastnili živnost (kromě zmíněného zahradníka a trafikanta) nebo nepamatoval. s

českými

Dospěla

jmény -

obecně patřili

jsem proto k

řezník

Machát,

závěru,

německé

Němce

střední vrstvě,

-

si nikdo

že i kdyby živnostníci

pekař Stodůlka, krejčí

obchodník s mléčnými výrobky Strnadl 108 jejich

ke

Lipovský,

náhodou byli Čechy, stupeň

asimilace musel být vysoký, resp. museli se sami za

považovat a vydávat.

Závěr:

Sociální struktura v obci v rozložení. Elitu obce k nejubožejším zaměstnaní

podstatě

tvořili němečtí střední

obyvatelům patřily české

jako

zemědělští, průmysloví

Inteligenci v obci u obou národností místních škol (u

odpovídala národnostnímu a velcí sedláci,

rodiny, jejichž živitelé byli nebo dokonce pomocní

dělníci.

představovali především učitelé

Němců několikanásobně početnější

skupina) a

několik

úředníků ( u Němců bankovní nebo obecní úředníci, u Čechů úředníci

státní). Místním katolickým národnostně

knězem

byl sudetský

Němec, člověk

tolerantní, vnímavý a chápavý.

Česká menšina v obci

Zatímco obecně v českých zemích se Češi jako národ emancipovali od konce 18. století, v vedle sebe -s

občasnou

národnostní prvek viděli

108

německém Kravařsku

tomu tak nebylo. V regionu

spoluprací - koexistovala

nepřehlušil

jiné identity,

dvě

etnika, u nichž

především

v kapitole o specifikách národnostního vývoje v

selské. Jak jsme Kravařsku,

situace

Č.p. 58, 169, 149; in: Heimatbuch, s. 255

57

se zde

radikálně změnila

sudetoněmeckého

nastolena

s koncem Velké války. Po poražení

odporu proti odtržení z Rakouska byla také v

československá

československé

územÍ. Byly

vlády

státní správa. V zájmu jejího udržení

provádět

zřizovány české

politiku

měkké "čechizace"

menšinové školy, na

pohraničí začaly

sudetského

úřednické

posty byli

cíleně dosazováni Češi, doplňovaly se na cedule české ekvivalenty názvů české

obcí i ulic,

nápisy apod.

Emancipace české menšiny v Kuníně je spjata s těmito změnami. Češi v obci žili také před válkou, teprve však po vzniku státu Čechoslováků se začali národnostně projevovat. Podle kroniky ČMŠ si "až po volbách do

Národního shromáždění uvědomili zdejší Češi svou početnost. skupinu v této

době přitom tvořili

Czeikeho cihelny a

jen

několik děveček

anacionální nálady na

venkově

a

zaměstnanci

čeledínů

u

,,109

velkostatku,

dělníci

sedláků. Kromě

pramenila absence národního

Českou

obecné

uvědomění

u

Čechů ze zaostalosti kvůli nedostatku vzdělání, izolaci i chudobě, částečně

však byla jejich osobní svobodnou nebo okolnostmi vynucenou

volbou: Ředitel Busek zmiňuje, že při sčítání obyvatelstva v únoru 1921 se "mnoho vlažných Čechů dalo zastrašit nebo zlákat sliby a rozhodlo se být Němci.

,,110

CA nejen tehdy.

Německé prostředí bylo pro sociálně slabší

Čechy tolik lákavé (nebo dusící), že ani v dobách rozkvětu zdejšího českého

spolkového života se sloužící u

sedláků

do aktivit menšiny

nezapoj ov ali.) Vztahy mezi Čechy před zřízením menšinové školy, která české obyvatelstvo částečně stmelila, popisuje KČMŠ následovně: "Společenský život nebyl žádný. Dvorští (tj. přátelských styků tři

zaměstnanci

mezi nimi nebylo ",

skupiny se ani neznaly a mezi

Soužití jednotlivců bylo spíše

stejně

čeledíny

nepřátelské

velkostatku) se sice stýkali, ale jako v obou cihelnách. "Tyto

a služkami nebylo

styků vůbec.

než přátelské. Jeden druhému

záviděl žebráckou hůl a brašnu . .dll Hlásit se k Čechům zkrátka nepřinášelo

109 110 lil

žádný užitek.

KČMŠ, zápis ze šk. roku 1920-21 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1920-21 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1921-22

58

Nacionální emancipace

české

menšiny v

Kuníně

musela

otřesných

emancipací sociální, tj. s úsilím o zlepšení

začít

životních podmínek.

Ředitel Busek a další lidé, kteří spolkový život Čechů organizovali, nejdříve bořili

strach, neochotu a nezájem

těch,

o jejichž emancipaci

usilovali. Tato schizofrenní situace vyvolávala dojem, že národnostní aktivity byly do Kunína

zavlečeny zvenčí

české

a že byly úsilím

nacionálně zaujatého Československa, proti jehož vzniku vojensky

vystoupili také kunínští Němci. 112 Češi se začali sdružovat okolo činnosti České státní menšinové školy

T.G. Masaryka. Národní školství bylo v Českých zemích citlivým tématem od posledních desetiletí 19. století, v

Kravařsku

však nabyl na významu obě

až po rozpadu Rakouska-Uherska - do té doby si

národnosti

vybudovaly solidní základny základního i středního školství. 113 (V Kuníně na

přelomu

18. a 19. století založila moderní

vzdělávací

ústav

hraběnka

Marie Walburga z Truchses-Zeilu. Škola byla vyhlášená sociální, náboženskou i národnostní tolerancí.) V

Kuníně

však,

soudě

na

základě

výše uvedených citací o národní nedružnosti Čechů, nebyla vůle po vytvoření české

školy. Situace se

pravděpodobně

na popud

zvnějšku

změnila po vzniku Československa. Škola byla v obci zřízena v roce 1921

na popud místního výboru Národní Jednoty v Novém

Jičíně,

který "za

spolupráce zdejšího uvědomělého Čecha, Petra Žerdíka, provedl předběžný zápis (do školy). ředitelé

Od

,,114

Další aktivity menšiny už iniciovali

obecné školy, Jan Mužný a Julius Busek. května

posílat své

děti

1921

měli

tedy

čeští rodiče

do obecné školy, kde se

možnost a také povinnost

děti vzdělávaly

v rodné

češtině.

Do té doby navštěvovaly německou obecnou školu. Česká měšťanka a návazné Pro

střední

školy byly

potřeby

zřízeny

v Novém

Jičíně.

školy byl zprvu adaptován pronajatý

hostinského a obchodníka Adolfa Scheuera,

č.p.

189.

dům německého Dům

stál naproti

112 KČMŠ zmiňuje, že "při převratu roku 1918 prohlásili se zdejší Němci nadšeně pro Sudetenland a také jej střelbou hájili proti procházející hlídce vojenské. ", zápis ze šk. roku 1920-21. 113

59

německé

škole, tj. v její

budova je krátké

zdravotně

bezprostřední

potřeby vyučování

nevyhovující: V

za sebou plícními chorobami

několik ředitelů

závadná a pro

době onemocnělo

blízkosti. Brzy vyšlo najevo, že

školy, kteří měli v budově byt. 115 Katastrofální hygienické podmínky se negativně

odrazily také na zdraví

učebních pomůcek.

a stavu

objektu a

několika

naléhavých prosbách byl z pozemkové reformy menšinové škole

přidělen

Po dlouholetém

neúspěšném

dětí

hledání

vhodněj šího

pozemek pro stavbu nové budovy. Pozemek

měl

velmi dobrou, v

strategickou polohu (pomineme-li, že stál v zátopové oblasti, mnoho budov v v

bezprostřední

Kuníně).

budova, která na pozemku

protahovala.

měla

vzniknout,

jako

německých

měla zároveň

škol. Nová

sloužit jako

života v obci. Stavba nové školní budovy se dlouho

Slavnostně otevřena

jejich prostorách byla divadelní sál s

ostatně

Nacházel se v tehdejším kulturním centru obce -

blízkosti kostela, velkostatku i

středisko českého

podstatě

umístěna

jevištěm,

byla škola až do listopadu 1930. V

také

které bylo

mateřská

zřízeno

za

hospodářské

jeho stavbou zmírnily důsledky nezaměstnanosti Čechů. Vybavení škola získala z

prostředků

učitele

škola, byt

a

krize, aby se

116

olomouckého odboru Národní

Jednoty. Škola měla jednotřídní charakter, vyučovalo v ní nemnoho učitelů

-

především řídící, učitelka

Marie Bursová), ve školce zabezpečoval

pěstounka Anděla

místní katolický

evangelického

vzdělání

domácích prací (ve 2.

farář

docházel

polovině

Kostová. Výuku náboženství

Wilhelm Rummich, pro

kněz

30. let

děti

z evangelického Suchdolu nad

Odrou. Julius Busek, mladý Do obce

přišel

jako

učitel,

do kunínské školy nastoupil v roce 1923.

sebevědomý, uvědomělý

vlastenecký

hraničář.

Pocházel z nedalekého českého Příborska. Úsilí za pozdvižení Čechů ze sociálního marasmu a posílení jejich národnostních pozic v považoval za intenzivně

svůj

životní úkol. Balancoval na tenké hranici mezi

žitým vlastenectvím v masarykovském duchu a neagresivním,

115

KČMŠ, zápis ze šk. roku 1920-21 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1923-24

116

Tamtéž, zápis ze šk. roku 1933-34

114

Kuníně

60

tj.

vůči Němcům

nevystupoval

negativně,

nacionalismem. Podle vzpomínek · / uClte 1em. 117 sprave dl lvym

avšak vyexponovaným

pamětnice

byl

přísným

ale

V·

Jednotřídní

mateřské

obecnou školu

školy docházelo

průměrně

žáků příliš neměnil, vyučování dětí. Některé děti

navštěvovalo průměrně

v

10

dětí. Přesto,

žáků,

do

početní

že se

stav

jednotřídce trpělo častým stěhováním

pracovaly jako sloužící u začátku působení

odcházely za prací. Ze

30

sedláků,

se vedení

řádném

získat žáky nejen zápisem do školy v

jiné se svými

české

rodiči

školy snažilo

termínu, ale také pomocí

tzv. reklamací: Odborná komise 1l8 posoudila národnost žáků, kteří navštěvovali německou

školu, a pokud shledala, že

česky, měl přejít

do

jednotřídní české

přetahování žáků

docházelo,

nebezpečné dětské půtky.

některý

plynně

mluví

školy. Okolnosti, za jakých k

připomínaly

neškodné, ale svou povahou

Stávalo se ale, že

přerostly

v

otevřenou

nenávist, kterou podněcovali sami učitelé. 119 Organizování školní výuky naráželo na

nejrůznější

problémy: Jak

víme, žáci české školy pocházeli z velmi nuzných poměrů. 120 Kunínu se také proto nevyhýbaly především

nebezpečné

nakažlivé choroby, které

mezi chudinou, ale nevyhýbaly se ani

řádily

dětem (německých)

sedláků.

Řídící učitel zpočátku čelil nedůvěře, kterou mezi českými rodiči

budilo

vyučování

osvědčené

a

v rámci

poměrně

jednotřídky. Německé

školy byly

přece

jen

kvalitní. Všechny tyto obavy se ukázaly být liché

bohužel až po zavření české školy nacisty v listopadu 1938. 121 Děti musely nastoupit do

německé

obecné školy. Ukázalo se, že jejich nabyté znalosti

jsou zcela vyhovující, ba naopak: 117 118

děti patřily

k nejlepším

žákům.

Vzpomínky Anděly Schillerové, kazeta č.6, s.B Složené ze zástupců Zemské školní rady v Brně a Ministerstva školství a národní

osvěty. 119 Např. paní Dušková svou dceru odmítla posílat do české školy, protože se obávala problémů, které by jí tímto nastaly u sedláků. aj., KČMŠ, zápis ze školního roku

1921-22 Např. v zimě 1921-22 děti kvůli mrazům a chatrnému oblečení nemohly do školy vůbec docházet., KČMŠ, zápis ze šk.roku 1921-22 121 Vpomínky paní Schillerové, k. č.6, s.B; O kvalitě výuky svědčí také spokojenost, 120

kterou

pravidelně vyjadřovali

státní školní

inspektoři.

61

Zaměstnanecká české

menšiny v

patřila

k

správců

politika

Bauerova velkostatku byla pro život

Kuníně vlastně existenční

úspěšným

záležitostí. Rodina

Bauerů

podnikatelským rodinám reformujícího se Rakouska.

Šlechtická hodnost jí byla udělen v roce 1870. Tato nově vznikající šlechta se v

měla

hospodářské

Bauerové původu.

pilířů,

stát jedním z

oblasti

patřili

k

slibně

na kterých by monarchie, která se

rozvíjela a modernizovala, mohla stát.

německým

rodinám,

údajně

byli také židovského

Kunínské panství (spojené s panstvím v Suchdolu nad Odrou) s

barokním zámkem o rozloze 254 ha koupili v roce 1895 a v jejich majetku zůstalo do konce 2. světové války. Dr. práv Viktor Bauer 122 (1876 - 1939) úspěšný

podnikatel v oboru cukrovarnictví,

patřil

k výrazným osobnostem

Evropy 1. poloviny 19. století. S jistotou šarmantního a vzdělaného světáka

i

mimořádně

se pohyboval v kruzích uznávaných evropských

skvělých umělců.

Byl proslulý svým všeobecným , . po k ro k ovyml ' .nazory. , 123 b enevo I entlllml

přehledem

V roce 1924 se Dr. Bauer Státnímu pozemkovému zavázal, že v budoucnosti bude" zaměstnávat

úřadu

vědců

a

v Olomouci

úředníky, zřízence

a

dělníky

české národnosti", aby se posílil český živel v pohraničí. 124 Motivy, které

k tomuto závazku Bauera vedly, bohužel neznáme. K demokratickému liberálnímu Československu choval sice sympatie, avšak považoval se spíše za Evropana, resp. za Hlavní roli zde

světoobčana.

pravděpodobně

sehrálo blížící se

Pozemkové reformy, které

mělo

případné

při

výhody, které by

Národnostní dimenzi

postihnout také

parcelační Bauerův

přehlížel.

období

velkostatek, a

parcelaci získal. (Z Kunínsko-Suchdolského

panství bylo nakonec rozparcelováno jen 25 ha.) Bauer na zámku nepobýval

často.

Zaměstnaneckou

slib Pozemkovému

politiku

úřadu

do rukou svých

neplnili - po celá dvacátá léta

zaměstnance pravděpodobně především kvůli finanční

plně svěřil

nejen z národnostních

správců

a ti jeho

propouštěli české

předsudků,

tísni, do které se Bauer ve druhé

ale

polovině

20. let

122 Smola, F.: Da erkene ich ihn nur auf Grund der Manchettenknéipfe wieder, ln: Belvedere, 2001,č.2, str. 18-35 123 KČMš

62

dostal. 125 V Kuníně se v létě 1926 začala šířit zpráva, že Bauer uvažuje o odprodeji svého panství,126 což by pro českou komunitu znamenalo velmi nepříjemné

období nejistoty nebo dokonce ohrožení její existence. Situace

nabrala radikální obrat v roce 1932, kdy se správcem na kunínském statku stal Čechům nakloněný Adolf Purr, Němec s českou matkou. Krizi své

početnosti česká

menšina prožívala v letech Němci

lidu v roce 1930. Podle Buska se kunínští

snažili

před sčítáním

cíleně českou

menšinu v obci eliminovat: bezdůvodně dostávali výpověď nejen Češi na statku, ale (údajně) záměrně také služební u sedláků. 12? Tyto informace pocházejí jen z tohoto zdroje a je proto diskutabilní se na jejich věrohodnost plně spolehnout. Češi se v obci cítili permanentně ohrožení a

byli, podporovaní zacházení

zvenčí,

přecitlivělí.

z reality, a Buskovy

na jakékoli

byť

jen náznaky nespravedlivého

To ovšem neznamená, že jejich obavy nevyplývaly

postřehy

zcela nevyvrací, jen upravuje.

Ve srovnání s úsilím zlepšit

zaměstnanecké poměry

v obci

patřilo

organizování společenského života Čechů a pomoc nejchudším rodinám k

úspěšným

V jehož

aktivitám

květnu

podnětů

podniků

představitelů

1922 byl v a jehož

Kuníně

přičiněním

založen místní Odbor Národní Jednoty, z se

stmelovala. Jednou z jeho

pořádání

menšiny.

česká

menšina pomocí

nejrůznějších

sociálně nejprospěšnějších

sbírek pro nejchudší rodiny.

Důležité

byly ale také

aktivit bylo

osvětové

přednášky, kroužky pro děti, plesy,128 divadelní představení, výlety apod.

Při emancipace na poli komunální politiky Češi přirozeně naráželi na

svou malou početnost. Vlastní kandidátní listinu Češi sestavili při prvních obecních volbách v roce 1923. Nezískali však nejvyšší možný

počet hlasů,

který by odpovídal početní síle české menšiny. 129 Členové Národní Jednoty

přitom

nenechali nic

náhodě

a

předvolební kampaň,

kterou

KČMš, zápis ze šk. roku 1923-24 Smola, F.: Da erkenne ... , In: Belvedere 126 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1926-27 127 Tamtéž, zápis ze šk. roku 1928-29 128 Pořádaly se v sále Obecního úřadu, KČMŠ, zápis ze šk. roku 1926-27 129 Ze 147 českých voličů českou kandidátku zvolilo 80.; KČMŠ, zápis ze šk. roku 1923-24 124 125

63

zorganizovali, si nezadala s kampaní

německou. Příčinou

slabé podpory

české kandidátky ze strany Čechů nemohla být národní vlažnost, ale jejich uvědomělé

rozhodnutí

nepřihlásit

se k

české komunitě,

motivované

nechutí nebo strachem. V obecních volbách v roce 1924 Češi získali dva mandáty do zastoupení ve

dvacetičtyřčlenném, později třicetičlenném

obecním zastupitelstvu a jeden mandát do obecní rady. Stejné výsledky zaznamenali i v následujících letech obecních voleb, v roce 1927 a 1931. Závěr

Emancipace Čechů v obci procházela vývojovou křivkou: Nedůvěru, kterou Češi chovali vůči všem novotám a snahám o jejich povznesení, brzy nahradilo nadšení, s nímž se sami zapojili do rozmanitých aktivit své národní skupiny. To však pomalu opadalo tím rychleji, čím více Češi museli

překonávat různé, byť

i pomyslné

překážky.

Faktem je, že se život

Čechů v obci díky vybudování několika institucí během První republiky podařilo zabezpečit

na

českou

kunínští

a stabilizovat. V následující kapitole nastíním, jak se

emancipaci a

Němci

a jak se

české

křivka

pokusy posílit své pozice v obci dívali česko

-

německých vztahů

od konce Velké války do vypuknutí nového

v obci vyvíjela

světového válečného

konfliktu.

64

4.

Složitě,

ale spolu.

(říjen

březen

1918 -

1938)

Česko-německé vztahy v Kuníně po celou dobu soužití obou podmiňovaly dvě

etnik

okolnosti:

Obě

skupiny situaci hodnotily ze svých

vlastních, odlišných perspektiv. Charakter vzájemných neovlivňovaly

jen

vnější

vztahů

prostředí

události, ale také specifické

vesnice.

Němci na Čechy shlíželi z pozice civilizačně vyspělejší skupiny. Početně

i ekonomicky silní

Němci českou

emancipací neztráceli výsadní

postavení v obci. Češi, ze společenského hlediska obyvatelé druhého řádu, hledali vlastní identitu, volali po sociálních i národních právech. 130 Bojovali naopak o národní existenci i její kvalitu.

Důležité

pro to, jak

kunínští Němci Čechy vnímali, bylo také to, ve které části Kunína žili: Obyvatelé Horního konce do styku s Čechy často nepřicházeli, potkávali je nanejvýš

při

mších nebo na

úřadech.

Naopak

Němci

z Dolního konce

byli s Čechy denně v kontaktu a podniky české menšiny pozorovali zblízka. V obci žilo také Ve vesnickém

několik

mikrosvětě

od roviny interpersonálních důležitější

roli než

většině kontaktů

neexistovala

smíšených

Osobní styky hrály na vesnici

k politické

nenávist a nebyla ani

Výjimkou bylo exaltovaného období po Německu

během

převzetí

světonázor.

Ve

První republiky

úmyslně

meziválečného německo-českého

křenovsko-kuralovském

slovy

nebo

vyvolávaná.

moci Hitlerem v

v roce 1933.

Charakter v

straně

mezi konkrétními osobami

otevřená

rodin.

musíme rozlišovat rovinu institucionální

vztahů.

příslušnost

německo-českých

pamětníka

duchu

přívlastkem

soužití lze vystihnout

konfliktnÍ. Vyj ádřím-li se

Edelharda Golda: "Es war nicht ganz gut, aber auch

nicht schlecht. ,,131 Pamětnice Siglind Drost hovoří o "odstupu, rezervovanosti, ne nenávisti". 132 Intenzita česko-německých konfliktů i 130 Jejich společný život se odehrával na pozadí existence Československé republiky, kde vládnoucí skupinou byl naopak národ "československý". 131 Dopis E.Golda Z.K. ze dne 24.8.2003 132 Rozhovoru s S. Drost ze dne 1.9.2003

65

jejich podoba se

měnily

s dobou a s konkrétními osobami, které do styku s

českou menšinou přicházely. Překotné "národní obrození" Čechů v Kuníně Němci všeobecně

pozorovali různě

reakce nabíraly podob

nedůvěřivě

a s obavami. Jejich konkrétní

projevovaných sympatií, (ne )pochopení i

(ne )přátelství. Dříve

než se dostaneme k

příkladům problémů

a reakcím na

ně,

které

pomohou zplastičtit obraz soužití Čechů s Němci, nastíním na základě analýzy

výsledků

"konfliktních"

voleb dynamiku zdej ších

česko-německých

vztahů.

Výsledky parlamentních voleb do národního

shromáždění

z let 1925 a

1929 přebírám z KČMŠ, z roku 1935 z Historického místopisu. 133 Tučně zvýrazňuji tři vítěze

které dostaly

voleb v obci. Tabulka

německé

strany, tabulka

Č.

7

Č.

6

vyjadřuje počet hlasů,

počet hlasů

Za lomítkem uvádím procentuální zastoupení strany. připojuji

pouze tam, kde jsou známé

české

pro

Přepočet

přesné počty voličů:

strany.

na procenta

v roce 1929

volilo 1080, v roce 1935 1171 občanů obce. 134 Tučně udávám vítěze voleb zvlášť u Němců, zvlášť u Čechů, protože se, až na komunisty, nedá předpokládat

národnostní prostupnost. Tabulka

Č.

8 nabízí volební

výsledky kandidátních listin do obecního zastupitelstva. volby

SdP

SdW

1925

1929

136/

707/

38/

12%

60%

3%

Výsledky parlamentních voleb v německé

133

134

135

strany; Tab.

Č.

Kuníně

do Národního

shromáždění,

6

Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960, s. 190 Tamtéž Strany rolníků a něm. průmyslu

66

volby

ČSD

KSČ

1925

36

47

57/5%

54/5%

56/5%

32/3%

ČSL

Výsledky parlamentních voleb v české

strany a komunisté; Tab.

1924

609

1927

448

230

1931

279

203

shromáždění,

do Národního

7

DNS

DNP

volbý

č.

Kuníně

ČNS

DSAP

ČEŠI

BdL

KSČ

11 zasL

J934

Výsledky obecních voleb v Nejsilnější

zastoupení u

Kuníně;

Tab.

č.

8

německých voličů

v obci

měli

po celou

existenci Československa nacionálové. Nezanedbatelné podpoře se ale těšili

i

křesťanští

sociálové a sociální demokraté a

němečtí

Preference jednotlivých stran se vyvíjely s ohledem na celorepublikovou situaci: Velmi silné pozice

měli

letech po vzniku republiky, nejvíce ztratili ve 2. éře německého přiklonili

měnící

demokraté, komunisti a agrárníci

měli

se

nacionálové v prvních

polovině

aktivismu. Po vypuknutí krize se kunínští

k nacionalistickým stranám. Naopak

agrárníci.

němečtí

20. let, ve zlaté Němci

znovu

sociální

po celé období první republiky

stabilní voličskou základnu. Mezi Čechy měla trvale nejsilnější podporu česká

sociální demokracie, komunisti a lidovci, což odpovídalo sociální

struktuře Čechů v obci. Německá politická scéna v prostoru Československa se začalo

formovat až po podpisu mírové smlouvy s Rakouskem v Saint - Germain 67

en - Laye 10.

září

1919, tj. v

době,

kdy byli sudetští

Němci českých

zemím s konečnou platností přičleněni k Československu. Deutsche National-Partei (DNP) byla ultranacionální, Přestože

měla

v celorepublikovém kontextu voličskou

silnou

velkoněmeckou

nepatřila

k

největším,

základnu. DNP se pohybovala na

stranou. v

Kuníně

půdě

permanentního nesouhlasu s připojením německých území Čech k Československu. Její souputnici představovala Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP), jejíž program byl oproti DNP orientován udržovala

čilé

ostře

styky s

antisemitsky a německými

radikálně sociálně.

DNSAP

nacisty a jako proti státní strana byla na

konci roku 1933 v Československu zakázána. DNP byla ve stejné době pozastavena

činnost.

Deutsche christlichsoziale Volkspartei (DCVP) byla

stranou konfesní a katolickou, k

pozdějším

subjektům,

patřila

spolu s Bund der Landwirte

aktivistickým stranám, tj.

těm sudetoněmeckým

politickým

které v roce 1926 jako první vstoupily do vlády. Deutsche

sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslovakischen Republik (DSAP)

kromě tradiční

sociální politiky od svých

počátků

prosazovala

důsledné uplatnění práva na sebeurčení všech národů v Československu.

Její program národnostní autonomie byl však život mladé republiky v podstatě existenčním ohrožením. 136 Německá sociální demokracie vstoupila na vládní

půdu

v roce 1929.

Po zákazu DNSAP a zastavení činnosti DNP se v severních Čechách pod taktovkou Konráda Henleina zformovalo

sudetoněmecké

Sudetendeutscheheimatsfront (SHF), které se

před

volbami

hnutí

přeměnilo

v politickou "stranu nového typU".137 SdP vystupovala jako všechny Němce zastřešující

a pro jejich blaho se

náruče Velkoněmecka. zpočátku

činící

strana s cílem dovést je do

Tento cíl ovšem, spolu s agresivním rasismem,

nebyl vystavován na odiv, ba naopak popírán.

s nacisty v

Německu

vyústily v únoru -

březnu

podporu NSDAP. Po Anšlusu Rakouska 12.

Přímé

1938 v jejich

března

styky SdP

přímou

1938 všechny

137 DNP vláda v roce 1935 obnovila činnost s vírou, že tak oslabí preference SdP, taktika nevyšla, NDP zcela ztratila na síle, viz. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, 2, díl. S. 200-201

68

sudetoněmecké

strany (s výjimkou

německých liberálů

a sociální

demokraci) vstoupily do SdP. českých voličů

Volební preference

podmíněny

byly

sociální skladbou

Čechů v obci: nejsilnější byli radikální komunisté, v těsném závěsu za měli

nimi sociální demokraté. Národní socialisté Soudě německé

po

výsledků

z

války a po nástupu

silné,

agrárníků přes

k moci v

česko­

Německu

- vzhledem

demokratů, křesťanských

sociálních

mírný pokles

sudetoněmeckému

Němce

nacistů

německých

k tomu, že preference i

voleb a analýzy politických stran, nabývaly

vztahy v obci konfliktnosti ve dvou obdobích: v prvních letech

skončení

sociálů

minimální podporu.

zůstaly

i v tomto období

úspěšně podařilo

hnutí, potažmo SdP, se zde

hlasů

sjednotit do "národní jednoty" z velké míry na úkor Němců

politických stran. N acionalizace sudetských polovině

letech a vyvrcholila v tzv. aktivismus

vítězil

ve 2.

polovině

novoaktivismus ve 2.

20. let,

jiných

sílila i v dalších

roku 1938, jak uvidíme

polovině

relativně

německý

později. Německý

tzv.

30. let se ve volebních výsledcích

neprojevil. Sudetoněmecký příklon vysvětlován hospodářskou

v

krizí, která

sudetoněmeckém pohraničí,

převzetí

moci Hitlerem v

a

důsledky

a

měla těžký průběh zvláště

rozjitřením

Německu

však neplatí pro Kunín, jehož zemědělstvím

literatuře

k nacionalismu v roce 1933 bývá v

nacionalistických vášní po

v lednu 1933. Tato obecná formulace

sudetoněmečtí

velké

hospodářské

obyvatelé se živili

převážně

krize se projevily spíše mezi

Čechy než mezi sudetoněmeckými zemědělci, i když ani jim se krize zcela

nevyhnula (nižší odbyt v roce 1933

vysvětlit

výrobků).

Lze tedy nacionalistickou vlnu v

jen nadšením ze

změny poměrů

v

Kuníně

Německu?

Domnívám se, že by to bylo zjednodušující, protože z povahy nacionalismu vyplývá loaj alita kterou tak v

pravděpodobně

Kuníně, byť

Pomocí

národnostních

poměrů

ostatním

členům

bezprostředně

společenství,

svého

pocítili a vyslovili také sudetští

se jich krize

výsledků

vůči

Němci

nedotkla.

voleb jsme získali povšechnou

představu

v obci v letech 1918 - 1938. Nyní se

o vývoji

zaměřím

na

69

příklady konfliktů rozdělila

do dvou

společného

ze

částí,

části

v první

Příklady

života obou národností. věnuji českému

se

jsem

pohledu, v

závěru

německému. Informace pro první část jsem čerpala z KČMŠ a příklady rozdělila

na

rozdělila

podle míry jejich "opravdovosti", tj. podle toho, jestli pro

českou

jsem

příklady

minoritu

vytvořila

národnostní snášenlivosti a ohrožení. Ty jsem dále

představovali skutečné

na

základě

Příklady konfliktů

z

Sudetoněmecký

ohrožení.

pohled

analýzy místních i širších okolností. českého

pohledu jsem

rozdělila

prostupujících, kategorií: Do první skupiny jsem

do

zařadila

tří, někdy

více

méně

jednoznačné projevy německého nepřátelství vůči Čechům, do skupiny

druhé sporné

případy,

které nemusely být provedeny s úmyslem škodit,

anebo které Češi ve své přecitlivělosti mylně interpretovali jako útok proti nim.

Třetí

skupinu jsem zaplnila příhody,

tolerance. Zajímavé

příklady

přetékají

které

národnostní nezaujatosti a

emocemi, prostupovaly

každodenním životem obou národností. Protože je

případů

vybírám jen

několik

výstižných pro toto etnické soužití:

1.

projevy

německého nepřátelství:

mnoho,

Komplikace Čechům, kteří neuměli německy, způsobovala ne ochota úředníků

Obecního

s problematikou tímto tématem

úřadu

komunikovat

úřední řeči

v místní

česky.

V souvislosti

samosprávě

je

zapotřebí

zabývat se

podrobněji:

Jazyková otázka byla po vzniku Československa ošetřena jazykovým zákonem

č.

122 z roku 1920, podle

nějž

byla státní, oficiální

řečí

v zemi

řeč československá. Čechoslovákům tedy mělo být ve všech oblastech země umožněno

dorozumívat se

česky. Ačkoliv němčině

ani po úporných

debatách nebyl přiznán status druhé řeči země,138 v praxi mohlo také 90% sudetských

Němců

komunikovat s

úřady

svým rodným jazykem.

Další úpravu v oblasti jazykové politiky

přineslo

vládní

nařízení č.

17 z roku 1926 a jazyková úprava pro zemská obecní zastupitelstva z roku 1928. Kural 138

upozorňuje

č.

229

že, "byly krokem, který vyhovoval spíše

Kural, V.: Konflikt místo společenství?, Praha 1993, s.34-37

70

hlediskům českého

bojovného nacionalismu než potřebám

česko­

německého dorozumění( ... ) ,.139 Jazyková nařízení byla značně

komplikovanou,

nepřehlednou

normou: v rámci

vnitřní úřední řeči

jednoznačně upřednostněna "čechoslovenština",

byly rozlišována Nový

Jičín

občanů

jednojazyčné

v rámci

byla

vnější úřední řeči

a menšinové (smíšené) územÍ. Soudní okres

spadal do kategorie menšinového území, s 20-66% státních

jiného jazyka než státního, ve kterém

úřady

s

občany

komunikovaly také jejich rodným jazykem. V rámci místní samosprávy se používala tzv. jednací úřadovala uvnitř

jednací

řečí

nemusela (a v mnoha

protože státní v

těch

i navenek. O jednací

řeč

50%

případech

nečeskoslovenská

občanů,

v níž obec

rozhodovaly obce samotné, ani nemohla) být jedna

muselo být možno použít v

obcích, kde

nejméně

řeči

řeč,

samosprávě

řeč,

vždy. Pouze

menšina dosahovala velikosti

kam spadal také Kunín, bylo kodifikováno právo na

ustanovení jednací

řeči

obecní národnostní

většiny.

obce vždy také jazyk národnostní menšiny, resp.

Jinými slovy, na Obecním

úřadě měli

povinnost komunikovat

s občany Československa české nebo jiné národnosti vždy také česky nebo slovensky. N eochota sudetských jazykovým

zákonům

Němců podřídit

v rámci místní samosprávy

se

československým

nadělala

mezi kunínskými

Čechy mnoho zlé krve.

Pro úplnost dodejme, že povinností místní samosprávy bylo také vyměnit

v menšinových oblastech

německé

se v Kuníně nestalo až do roku 1933.

140

cedule za

což

Na základě další z intervencí

ředitele

místní menšinové školy Buska nápravu

činnosti

DNP,

nově

česko-německé,

dosazený starosta za

přislíbil,

po zastavení

německé

agrárníky Heinrich

(Několik

desítek

Schindler. Kunín byla obec veskrze katolická.

evangelíků

docházelo do kostela do vedlejšího Suchdolu nad Odrou.) Jak ukázaly také výsledky jednotlivých voleb, v obci se nacházelo mnoho 139 140

příznivců

Tamtéž, s. 93 Vzpomínky A. Schillerové, k. č.8, s.A

71

německých křesťanských sociálů. české

národnosti -

občany

Náboženství hrálo mezi

Kunína stále velmi

důležitou

řadovými

- i

roli. Rozhodnutí

Wilhelma Rummicha z května 1922 přeložit sv. přijímání Čechům z

neděle

na sobotu s

odůvodněním,

že se chce s

dětmi

pomodlit

česky,

vyvolalo mezi rodiči přirozeně velké roztrpčení. 141 Bohužel už nám dnes zůstanou

přesné důvody,

skryty

Vyplývá však z toho předpisy

které ho k tomuto rozhodnutí vedly.

jednoznačně,

a riskoval konflikt s

že

raději

nerespektoval církevní

českými rodiči,

než aby se v kostele pokusil

prosadit jazykovou toleranci. Faráře Rummicha sudetští Němci i Češka paní Schillerová

svorně

hodnotili jako

směrech umírněného. Předpokládám společenská

sobotu ho vedla

člověka

nekonfliktního, ve všech

proto, že k

přeložení přijímání

nepoměrně

nálada na vesnici

na

více než osobní

pohnutky. K budování s

nedůvěrou.

Ta

české

menšinové školy se kunínští

zvláště

podobě útoků

vyplula v

v prvních letech jejího na školní majetek.

obchodníka Scheuera byly v česká

mezi

oběma

pravidelně

byli žáci

zařizování

na povrch

adaptaci výminku

budově několikrát vytlučená

menšinová škola nacházela v blízkosti

napětí

zde

Při

Němci stavěli

německé

okna. Protože se

školy, promítalo se

národnostními skupinami také do chování

dětí,

které se

potkávaly. K násilnostem docházelo v roce 1933. Tehdy

německé

školy dokonce

naváděni

k fyzickým

útokům

na

české

děti dvěma odbornými učiteli. 142

2.

Národnostní

příkoří

nevyvolaná nacionalismem

Potíže s pronajímatelem školní budovy, kterým museli české

školy, už

národními

zařazuji

předsudky,

do kategorie

případů,

které nebyly

čelit

správci

způsobené

ale nedostatkem mravních hodnot lidí. Obchodník

Scheuer byl obchodníkem každým coulem. Jeho zájmem bylo získat maximální množství

peněz při nečestném

jednání. Drobnými krádežemi

Tamtéž Franz Schilhab a Kari Christ byli ještě v prosinci 1933 přeloženi do vnitrozemí.; KČMŠ, zápis ze šk. roku 1933-34, in: Kubový, J.: Dějiny Kunína, s.56 141

142

72

nebo neoprávněným vymáháním peněz tedy nedorozumění mezi Čechy a Němci jen prohluboval. 143

Výše jsem zmínila problém neodůvodněného propouštění Čechů z práce. Je však otázkou, do jaké míry tyto

výpovědi

z práce byly

motivovány nacionálními předsudky. Ředitel Busek je téměř výhradně důkaz

interpretoval jako

toho, že kunínští

nové nastolení, národnostní přehledná

a

jednoznačná,

dovolat se v takovýchto obtížné.

Zodpovědnost

čistoty

Němci

usilují o zachování, resp.

obce. Situace však ne vždy byla takto

jak uvádím v následujícím

případech

spravedlnosti bylo pro postižené

propuštěných

za osud

příkladu. Nicméně

Busek, který se snažil dosáhnout stažení

a jejich rodin cítil

odpovědi

řídící

intervencemi u Dr.

Bauera. Jedním z jednoznačných projevů nedůvěřivosti vůči Čechům ze strany správce velkostatku Boutschka bylo

propuštění

Pavla

Kováře

za

následujících okolností: V

září

1922 se Pavel

Kovář

na pole vydal na

bolavou nohu. Polekal se, když proti neznámý muž a s

Kovářem

se dal do

němu

křen,

aby jím

léčil

z makového pole vystoupil

řeči. Kovář

se obrátil na cestu

domů,

ale cizí muž šel s ním, prý aby mu ukázal kratší cestu. Najednou vyndal zpod kabátu pušku a hodil ji do jeho

počínání

Kovář

Rozkaz mu

jej splnil

poslal pro výpověď,

vůz, Kovář

přeložil

vzápětí.

četníky.

Když hajný

Kováře

neuposlechl, protože

neuměl

Na statku potkal pana Boutschka, která

Po tomto incidentu dostal Pavel

učitele Buska u Dr. Bauera.

Zarážející na tomto předpokládala,

že Pavel

maření úředního

křížku.

až pan Fibinger, který nedaleko pásl krávy.

která byla stažena teprve po

nazvat, byla

Lekl se hajného Buchbergera, který

zahlédl, a pustil se s ním do

poslal na statek pro provaz a německy.

křoví.

Kováře

Kovář neoprávněně

několika důrazných

intervencí

l44

příběhu

Kovář

je až vrchnostenská povýšenost, která

"splní rozkaz" hajného.

výkonu, jak by se asi dalo

podmíněna ještě

provinění

tou okolností, že Pavel

Výpověď

za

dnešním jazykem Kovář

byl po úraze

143 KČMš 144

Dopis učitele Buska Dr. Bauerovi z 2.10.1922, KČMŠ

73

v

podstatě

nevyužitelnou pracovní silou. (Na statku

Viktora Bauera a pracoval jako 3.

Všeobecně

kočí.)

pamětníků. alespoň

národnostního respektu bych mohla jmenovat

dobré mezilidské vztahy panovaly u

neposuzovali

očima

národní

příslušnosti,

Podmínkou tohoto

přijetí

vztahů

rovnocenně

sedláků,

kde se lidé

pravděpodobně

očekávat,

že by

- sociální nerovné vztahy se

byla

obě

německých

česká,

národnosti

samozřejmě

promítly

národnostních.

Také v komunálních volbách kunínští

Němci

prosadit své zástupce do obecních institucí. Oba Kuníně,

řadu:

jak vzpomíná mnoho

však

jazyková, asimilace. Nelze také

vystupovaly

v

z milosti

Národnostní smír

Příkladů

i do

zůstal

nekladli

překážky

meziváleční

Josef B6hm (NDP) i Heinrich Schindler (BdL)

starostové

patřili

k lidem

rozumným bez potřeby jitřit národnostní obtíže. Od roku 1926 Češi pravidelně pořádali

plesy v obecním hostinci, které dokonce

navštěvovali

také Němci. 145 V

Kuníně

se nenacházely žádné rozsáhlé aristokratické majetky.

Pozemková reforma však v obci

přesto způsobila

velký rozruch,

zde stala zástupným symbolem národnostního boje o

neboť

se

půdu:

Představitelé Čechů v obci vkládali velké naděje na posílení menšiny

do pozemkové reformy zmenšit

nahromaděné

během

celých 20. let. Pozemková reforma

vlastnictví

půdy

ve

prospěch

malých

hospodářů.

Kunínsko-Suchdolském panství, tj. na tzv. Dolním a Horním parcelační řízení

několik

zahájeno na

začátku

stavebních parcel a asi 20 ha

měla

dvoře,

Na

bylo

roku 1924. K dispozici bylo dáno zemědělsky podřadné půdy

v zátopové oblasti v blízkosti Odry. Česká menšina v obci usilovala o to, aby byly stavební pozemky uděleny Čechům a aby velká plocha u Odry, tzv. Rybníky, nebyla

rozdrobena, ale přidělena v celku hospodáři české národnosti. Ředitel Busek v této

věci několikrát

dokonce intervenoval na Státním

74

pozemkovém úřadu i Ústředním výboru Národní Jednoty v Olomouci. Během roku 1926 byly taky stavební parcely uděleny několika Čechům, tj.

zahradníku Panákovi,

železničnímu zřízenci

představiteli německých turnerů

stavbu nové

české

Resetkovi.

školy a místo pro

hřiště

Mrlinovi, Hrabovskému a Vyčleněn

u

byl pozemek pro

německé

školy. Zbylých

pět

pozemků bylo rozděleno mezi německé občany .146 Protože se neobjevil český

zájemce o 20 ha

pravidelně

zaplavované

německé domkaře. Neúspěch českého

půdy,

rozdělena

byla

snažení byl zkrátka

mezi

zaviněn

nezájmem Čechů o stavební místa v německé obci, kde by také obtížně hledali práci, a nezájmem o Výsledky

rozdělování

hospodářsky

nevyužitelnou

nevelkého množství

půdy,

půdu.

25 ha, mohly v obci

uspokojit obě strany, nebot' odpovídali přirozenému zájmu Čechů i Němců a jevily se v tomto ohledu jako "spravedlivé". Jednak se dostalo na etnika a vzhledem k

početnímu

obě

rozložení sil byla více uspokojena v obci

početnější strana. S tímto výkladem se však neztotožnili Češi: Výsledky

pozemkové reformy totiž velkostatku

skončilo,

české hraničáře

aniž

českou

neuspokojily - parcelování

menšinu

výrazně

svalovali na vyšší státní moc a její neochotu

posílilo. Vinu

přičinit

se

silněji

o

český

zájem v německém Kravařsku. Úřady v obci se k pozemkové reformě chovali

nestranně.

Snažení Čechů ale nelibě nesli místní Němci. Z jejich pohledu se představitelé Čechů snažili své etnikum v obci usídlit i přes jeho očividný

nezájem. Ba co víc:

úřední

místa ve státní

správě

byla vyhrazena pouze

Čechům, česká menšinová škola přebírala žáky německé obecné škole.

Museli se

začít učit

zcela nový jazyk, s nímž stále

častěji,

147

ke své

nelibosti, přicházeli do styku. Pozorovali štědrou podporu Čechům z vnitrozemí. kunínské

Vysvětlit příčiny

Němce

ve 2.

polovině

vzniku nacionalistické vlny, která 30. let pohltila

téměř

beze zbytku, však

tyto drobná příkoří, spáchaná Čechy na Němcích, nepomáhají vysvětlit. Tamtéž Tamtéž, zápis ze šk. roku 1926-27 147 Stavy žáků německé školy se během První republiky snižovaly nejen kvůli odchodu českých dětí do české školy, ale především díky nižší natalitě po Velké válce. 145 146

75

Kunínští

Němci

v obci stále

tvořili

silnou a mocnou národnostní

majoritu, jejíž existence nejen že nebyla

sebeméně

ohrožena, ale v rámci

demokratického systému Československa jí byl umožněn poklidný a slibný Přesto

vývoj. řvu

se stále více radikalizovali a

nacionalistických

zapůsobila

tak

funkcionářů.

mocně,

ukázkově

podlehli fanatickému

V ábička "kmenového

že zatemnila myšlení

téměř

souručenství"

všem bez

"pobláznění davů"

(Srovnatelnou paralelou k tomuto

větší příčiny.

je snad

všeobecná socializace české společnosti po osvobození Československa Rudou armádou.

Ačkoliv

také tehdy

přesvědčení

demokraté podávali

nebezpečích

racionální argumenty o nesmyslnosti a

komunistické

ideologie, byli mocným proudem nadšení a víry v lepší když je masová hysterie a samostatně

vlastní

myslícího

všeobecně

platný názor

člověka, přesto

z

něj

zítřky

zničující

nelze snímat

smeteni. I

pro

zodpovědnost

za

činy.)

Závěr

Soužití Němců s Čechy v meziválečném Kuníně bylo poznamenáno nepoměrem

mezi reálnou silou

Němců

v obci a

zvenčí

manifestovanou

mocí minoritních, sociálně slabých, Čechů. Nepřátelství, které kunínští Němci pociťovali vůči Československu v prvních letech po jeho vzniku a

které se také promítlo do národnostních

vztahů

Kuníně,

v

se v

průběhu

20.

let se zmírnilo a proměnilo v nedůvěru v aktivity Čechů. Je přitom potřeba zdůraznit,

pramenů

že z

nevyplývá, že by národnostní konflikty

vyostřovalo stále sebevědoměj ší chování chudých a nevzdělaných Čechů, byť

byly jejich aktivity

zaštiťovány

pravděpodobně německý Křivka konfliktů

20. letech a po

iracionální strach z

zásahu státu do

Přestože

sudetoněmecké

německá nedůvěra

přítomny.

jednak výsledky voleb v obci z roku 1935, tak totální kunínských

politické scény na

od konce roku 1933 do jara 1938 národnostní

strach o svou existenci v obci musely být

početnosti

tak

čechizace.

konflikty v obci nevyplouvaly na povrch, latentní český

zjitřovaly

mezi etniky pozvolna klesala ve dvou obdobích: ve

umělém

konci roku 1933.

státní autoritou a

Němců německé

a

Potvrzují to

příklon

(co se

národnosti i absolutní podpory

76

Henleichových SdP na

jaře

požadavků týče)

kunínských

Němců

k politice Henleinovy

roku 1938.

77

5.

Vítězství

nacismu.

Od jara 1938 vyústila

(březen

stupňovaná

1938 -

říjen

1938)

nacionalizace sudetských

Němců

do absolutní neochoty participovat dále na státě "Čechů a Slováků". Opojení ze síly a Němce, kteří

světové

předurčenosti

se ani

během

První republiky ani

války neprojevovali

úspěchy: podařilo

přeneslo

později

národnostně nesnášenlivě.

se jí (a její

roku 1933, sjednotit

vlastního národa se

předchůdkyni

převážnou většinu

SDH)

sudetských

i na ty

po vypuknutí II. SdP slavila

během několika Němců

let, od

do "národní

fronty" . U dálosti na poli komunální politiky V roce 1938 se už však

všeobecně pociťovala

nutnost vypsat nové

obecní volby, protože v krizovém roce 1933 došlo jen k personálním obměnám

komunálních

politiků, kteří

byli

členy protičeskoslovensky

zaměřených stran. 148 Vláda však dlouho otálela v naději, že oddalováním

voleb dosáhne lepší vyjednávací pozice a oslabí vyhrocený masový nacionalismus sudetských Němců a tím i pozici SdP. 149 Na konci dubna 1938 podnikl Konrád Henlein. Na

propagační

novojičínském náměstí,

cestu po severní

kde se shromáždilo

tisíc lidí, pronesl propagandistický projev, ve kterém znovu cíl sudetských

Němců:

Moravě několik

jasně vyjádřil

heslo "Heim ins Reich" se stalo volebním heslem

SdP v květnových obecních volbách. 150 Je přitom otázkou, zda Henlein při své

cestě

nenavštívil také krátce Kunín, jak se legenda zachovala mezi

Čechy po válce. Sudetští Němci o jeho případné návštěvě nic nevěděli, mlčel

také kunínský zpravodaj Volksdeutsche Zeitung.

pravda jakákoliv, jisté je, že hlas Henleina z pronikl na tehdej ší obecní

úřad

v

Ať

už je však

novojičínského náměstí

Kuníně:

Kubový, J.: Dějiny Kunína, s. 56, 57 Kárník, Z.: České země v éře První republiky, díl třetí, str.530-536 150 Hanák, J. Úsilí sudetských Němců o rozbití ČSR před Mnichovem s přihlédnutím k poměrům na Novojičínsku, in: Mnichov není jen historie, Okr.vl.m.NJ, str. 16-17 148

149

78

Němečtí členové

voleb

nelibě.

obecního zastupitelstva v

Henleinovu

návštěvu

tvořeno příslušníky

křesťanských sociálů, agrárníků

Konráda Henleina v Novém

(Připomínám,

demokratů.)

28. dubna, se

že obecní

německých

politických stran

a sociálních

Jičíně,

nesli oddalování

využili k sepsání petice, v níž

požadovali neodkladné vypsání nových voleb. zastupitelstvo bylo

Kuníně

V den

návštěvy

zároveň přihlásili

k politice SdP.

" Ve jménu obecních zemědělců, křesťansko

zastupitelů, kteří

se doposud hlásili ke Svazu

straně

k sociální demokracii,

sociální

a

zčásti

prohlašuji, že jsme se sjednotili ve frakci SdP a že od tohoto okamžiku chceme pracovat jednotně v duchu zásad Národního vedením Konráda Henleina. Po

úspěšném

sjednocení

SdP více než kdy jindy povolanou zástupkyní čímž

obyvatelstva,

souručenství německých

se jí zavazuje také obec Kunwald. Vydání tohoto

předpisu

v prohlášení, že

sudetoněmeckých občanů

voličstvo. Protože

byla zrušena realizace obecních voleb,

požadujeme urychlené vypsání jejich nového termínu. Věta

stran je

sudetoněmeckého

usnesení však neznamená, že stejné stanovisko zastává podle zákonného

pod

přesvědčení zastupitelů

Kunína, evokuje

,,151

není identické s názory

představu,

že názory

občanů

byly odlišné, tj. protihenleinovské. Pokud ale vezmeme do úvahy, že obecní zastupitelé usilovali o vypsání voleb, které oddalovala z

oprávněného

strachu z absolutního

československá

vítězství

pasáž spíše jako taktický manévr obecních

zastupitelů

zároveň

občanských

výraz

rozhořčení

z nerespektování

a

vláda

SdP, jeví se

hořce

ironicky

práv ze strany

demokratického státu. V

Kravařsku

v Novém podobně

Jičíně

jednoznačně zvítězili

v obecních volbách

se staronovým starostou stal Schollich). V

jako v okolních obcích volby

epidemie kulhavky a slintavky, zemědělsky exponované oblasti.

kvůli 152

nacisté ( Kuníně

však,

vůbec neproběhly, kvůli rozšíření

které musely být izolovány celé

Složení kunínského obecního

151 SOkA NJ, Landrát NJ, Zápisy ze zasedání obecního zastupitelstva Kunwald, 28.4.1938; nezpracováno. Text prohlášení přepisuji ve vlastním překladu. 152 Deutsche Volkszeitung, zpráva o odvolání voleb, 31.5.1938

79

nezměnilo

zastupitelstva ani rady se tedy Starostou obce velkých

zůstal

sedláků,

národnostně

až do ledna následujícího roku. původně

Heinrich Schindler,

který byl do

úřadu původně

agrárník, zástupce

dosazen v roce 1933 jako

vlažný, kompromisní starosta.

Prohlášení obecního zastupitelstva je kamínkem v mozaice politiky, která se

utvářela

na úrovni "velké" politiky. Po Karlovarském sjezdu SdP proběhl

(23.- 24. dubna), který cestou,

sudetoněmecký

politicky

upozaďovala

sjednocení. Proto

krátce

před

Henleinovou severomoravskou

masový fanatismus nabíral na síle. SdP nadále všechny své

nutně potřebovala

odpůrce

a horovala pro

sudetoněmecké

do svých sítí zachytit všechny složky

sudetoněmecké společnosti: nejrůznější

spolky, sdružení,

představitele

bývalých aktivistických stran na místní úrovni apod. Atmosféra v obci a vojenská

opatření před

Nacionální vlažnost se ale v

Kuníně

Rakouska k

Německu

v

polovině března

Mnichovskou konferencí

vytratila už 1938. Tato

dříve,

po

německá

připojení

"agrese",

kterou Rakušané oslavovali, zapálila jiskru nadšení z možného velkoněmeckého

sjednocení i mezi sudetskými

v ruce s tímto nadšením však

přicházely

Němci

také projevy

v

Kuníně.

Ruku

nepřátelství vůči

Čechům. 153 Houstnoucí atmosféra v Kuníně na jaře roku 1938 plasticky

vystupuje díky zápiskům učitele ČMŠ: "Po okupaci Rakouska nacisty značně

stouplo

sebevědomí německých

ulicích se objevují stále ve vysoké boty, jezdecké vždy ve

větším

černé

obyvatel -

větším počtu

bílé

hlavně

punčochy,

kalhoty a dirndle. Sem tam

mládeže. Na

krátké kabátce, jednotlivě, později

množství, objevují se v noci pohozené letáky na chodnících

a ulici s heslem ,Es kommt der Tag '. ,,154 Někteří sudetští Němci provokativně zdravili "Heil Hitler" se zdviženou pravicí. Žáci německých

škol vykřikovali na české děti nadávky.155 Vzpomínky S. Drost, kazeta č.l0, S.B Kronika ČMŠ, zápis ze šk. roku 1937-38; Symbolika je důležitou součástí manifestace síly každého politického systému a soudržnosti jeho příznivců. Také S. Drost vzpomíná na hrdost, se kterou si jako děti oblékali nejen historické kunínské kroje, ale také symboly německé příslušnosti - jihoněmecké dirndle a bílé podkolenky.; in: Vzpomínky S. Drost, kazeta č.l0, S.B 155 Tamtéž 153

154

80

Výjimku v

sudetoněmeckém

celorepublikově,

komunisté.

156

ale také

regionálně, představovali

sociální demokraté a

Voličská základna těchto stran v obci nebyla zanedbatelná,

ve volbách do parlamentu v Socialistické strany s politikou SdP Novém

národním "semknutí" nejen

Jičíně.

svůj

otevřeně

Podle

květnu

nesouhlas, projevili

pamětníků

občanů.

1935 je volilo 17,6% byť

při

podložený jinými motivy,

prvomájové manifestaci roku 1938 v

se této demonstrace

zúčastnili

také

sudetští Němci a Češi z Kunína. 157 Důležitou

roli v

předmnichovské atmosféře

vyzbrojovací stanice pro voj áky 40.

pěšího

v obci sehrála

pluku, která byla

zřízena

v prostorách české menšinové školy. Československá vláda odpověděla na německé

manévry na

částečné

mobilizace 21.

právě

československo-německých května

v menšinové škole, je

bezpochyby

vojákům přátelské,

ubytovací kapacity - mužstvo a stodolách za školní budovou, budově samotné.

Důvod, proč

1938.

zřejmý:

hranicích provedením byla stanice

jednak se jednalo o

dále

prostředí

blízké budovy ze statku nabízely

poddůstojníci

důstojníci

byli ubytování v panských

ve vedlejší

faře

a ve školní

158

Nutno dodat, že všechny incidenty v letním období průběh,

umístěna

spíše se jednalo o provokace,

prováděné

měly

nenásilný

nahodile jednotlivci, než

o masové projevy nenávisti. Život v obci se i nadále odehrával z velké části

v apolitické

zatím

vyčkávaly,

rovině. Oheň

nacismu zatím doutnal,

jak se vše vyvine. Naplno se

rozhořel

obě

s

národnosti

příchodem

podzimu. Do

přímé

konfrontace s armádou a s hrozbou války se však

nedostali jen díky vojenské stanici. Militantní sudetští SdP

Němci

vytvořila

v celém

pohraničním

regionu:

speciální

pořadatelské

a

Kuníňané

přípravy prováděli Před

pořádkové

sami

komunálními volbami oddíly FS (Freiwilliger

156 Podle vzpomínek ve sborníku "Mnichov není jen historie" z roku 1965 se proti nacistické ideologii na Novojičínsku odhodlali protestovat jen členové české i německé sociální demokracie a komunistické strany a jejich přívrženci. 157 Jedná se o vzpomínky pamětníků, které v l.polovině 60.let pro sborník sesbíral ředitel ZDŠ Jan Škarka, in: Mnichov není jen historie., Okr.vl.muzeum NJ 1965. 158 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1937-38

81

Schutzdienst), jejíž

členové

byli známí jako

"ordneři".

Dalšími

polovojenskými organizacemi, které zcela podléhaly vlivu sudetoněmecký noční

bojová

Freikorps a Turnverein, který v okolí Kunína

cvičení

s cílem probudit strach mezi

sklonku léta se na vesnici zbraněmi.

nacistů,

začalo

šeptat, že

českými

cvičení

byl

pořádal

obyvateli. Na

probíhají naostro, se

V polích nad Kunínem se ozývaly hrozivé

výstřely

z pušek i z

kulometů. 159 Kolem 17. září ordneři a Freikorps podnikali protistátní puče ' k I k' h . 160 V ce I em ces os ovens em po rall1Cl. v

v,

Každodenní život na místní

četnické

úřední zbraně

odvedení

občanů

obou národností ovlivnily rozkazy odevzdat

stanici veškeré

a pod.,

nařízení

zbraně

zbraně,

- lovecké

k odebrání rozhlasových

revolvery,

přijímačů

a

většiny koňů.

Jednou z prvních akcí nové obrany), která vznikla 22. všeobecné mobilizace v

září

československé

vlády (vláda Národní

1938, bylo vyhlášení

nočních

hodinách 23.

září.

netrpělivě očekávané

Muži

německé

národnosti v Kuníně se povolávacím rozkazům, až na výjimky, 161 vyhnuli. Jak vzpomíná paní Drost, scházeli se potají v prvních dnech mobilizace v uzavřeném

prostoru panského velkostatku, kde v prostorném skleníku šili

vlajky s hákovým křížem na výzdobu obce. 162 O kunínských občanech české

národnosti nemáme k dispozici žádné údaje.

Bezprostřední důsledky

Mnichova

O pár dní později, 29. září, osud Československa zpečetila dohoda v

Mnichově představitelů

Velké Británie, Francie a Itálie s

Německem,

že

"pro udržení míru" v Evropě musí Československo Německu během 1.-10. října

podstoupit

pohraniční

kterých žije obyvatelstvo

oblasti republiky,

německé

rozdělené

do

pěti

pásem, ve

národnosti. N ovojičínsko, území s

KČMš, zápis ze šk. roku 1938-39 Myška, M: Novojičínsko od Mnichova k 15. březnu 1939, in: Sborník Mnichov není jen historie, Okr. vl. úst. v NJ 1965. 161 Výslovně zmiňuje KČMŠ, zápis ze šk. roku 1938-39; neznáme však konkrétní jména sudetských Němců, kteří splnili brannou povinnost. S. Drost toto popírá, je si jistá, že žádný z Němců nenarukoval - což spíše vypovídá o všeobecné náladě, není pravděpodobné, aby byla informovaná o všech mužích v obci, na druhou stranu však by takový případ ve vesnici vzbudil velký rozruch; k. č.l0, S.B 162 Vzpomínky S. Drost, kazeta č.l0, s.B 159

160

82

většinou českého

5. pásma obsadil s

obyvatelstva, se rozkládalo v oblasti jen

(střední,

během

konečnou

severovýchodní Morava a Slezsko), které Wehrmacht

posledních dvou

dnů,

9. a 10.

října,

dokonce

dříve

než byla

platností ustanovena platná hranice. Novojičínsko

První dny po Mnichovské konferenci hurónské nadšení i

děsivý

hranice, dohady o vedení

úlek. Nikdo hraniční

Státní hranice se v plánech konečnou

vágně určeného

přesně nevěděl,

linie se

nacistů

měnily

ovládl zmatek,

kudy povede

z hodiny na hodinu.

posouvala dále do vnitrozemí a s

platností byla ustanovena až po více než

měsíčním

oboustranném tápání a nejistotě - ve druhé polovině listopadu. 163 Češi v Kuníně zpočátku, podobně jako v ostatních částech Kravařska,

informacím z Mnichova nemohli jen velmi

nepřesné

spekulovat,

přesto

před 6.říjnem

uvěřit.

ztěžovalo,

Jejich pozici

měli

že

informace, nikdo z vyšších míst nebyl ochotný se však do obce dostaly

například přijel činitel novojičínské

do Kunína

jednoty s oficiálním

předčasně učiněné závěry

uklidňujícím oběžníkem,

podle

-

Národní

něhož mělo

Novojičínsko zůstat součástí Československa. Mezi Čechy však budilo hrůzu,

že sudetští

Němci

v

Kuníně

byli o chystaných

opatřeních

informováni údajně z předstihem. 164 Tato až mystická okolnost byla pravděpodobně podmíněna

nekompromisní vyjednávací pozicí Henleina.

Hitler sám už jen systematicky

pokračoval

v

uskutečňovaní

plánu na

likvidaci Československa. V

Kuníně začala

zaměstnance české

života - místní

být situace po Mnichovu

národnosti a také

učitele.

osobně

naléhavá pro státní

představitele českého společenského

Pokud by se totiž rozhodlo o

přičlenění

Kunína

k Říši, znamenalo by to pro ně bezodkladný odchod do vnitrozemí: Odpoledne ve

čtvrtek

6.

října

se z Nového

Jičína

ředitele

vrátila žena

školy Buska se zprávou, že "v pátém pásmu, které bude obsazeno 1 O. října,

je zahrnuto

vesnicemi na 163 164

téměř

Příborsku.

celé

Novojičínsko

" Busek se

běžel

i s ryze

českými městy

informovat na

a

četnickou

stanici,

Myška, M.: Novojičínsko od Mnichova k 15. březnu ... KČMŠ, zápis ze šk. roku 1938-39

83

kde

neměli

urychleně

žádné informace. Se strážmistrem Brodziakem proto oba

na motorce odjeli do Nového

na okresním

úřadě

Jičína.

Na školním

úředníci

panoval zmatek. Všude

inspektorátě

a

balili spisový materiál,

bohužel však ani oni neznali přesnou budoucí hranici. 165 Události

přitom kupředu

pádily dramatickou rychlostí. Evakuaci

podléhalo vojsko, úřady a pošty, státní a vojenský majetek. 166 Četnická stanice, poštovní

úřad

česká

a

škola rozkaz k evakuaci obdržely v pátek 7.

října. Četníci vesnici opustili okamžitě, pošta se vystěhovala v sobotu

dopoledne. české

V

dětmi učitel

kdy

děti

škole se naposledy Busek

rozloučil

odcházely ze školy,

prapory starosta Schindler s

vyučovalo

a rozdal jim přijel

ve

čtvrtek

6.

října,

učební pomůcky.

kdy se s

V okamžiku,

ke škole autem ozdobeným hákovými

několika

dalšími muži a vyžadoval

klíče

od

budovy. Správce budovy Busek mu je odmítl odevzdat s poukázáním na to, že k

předání

od nikoho nedostal rozkaz. Vypjatou situaci se snažila

uklidnit jeho žena, která

měla německé příbuzné

a v inkriminovaném

okamžiku klíče držela v rukou. 167 V sobotu dopoledne, 7. října, už učitele navštívil Busek

člen

ještě

Skutečně

převzal

NSDAP Joseph Barwig, se vzkazem, že školní budovu

toho dne odpoledne musí

ve 14 hodin

přijel

předat představitelům

starosta Schindler a budovu bez

do obecního vlastnictví.

Učitel

obce. incidentů

Busek se svou rodinou Kunín

opustilo hodinu později. 168 V tuto dobu západní sudetskými

Němci

v

části pohraničí patřily

Kuníně

se

začaly šířit

už

Německu.

Mezi

obavy, že Wehrmacht na

Novojičínsko nevmašíruje. 169 Jednalo se však jen o falešný zprávu. Ačkoliv se od bývalé hraniční čáry Československa stále stahovalo československé

vojsko,

následující den, 8.

město

Nový

října. Ordneři

v

Jičín

se v moci

ordnerů

ocitl hned

místě střežili "bezpečnost", řídili

dopravu a terorizovali Čechy i demokraticky smýšlející Němce. 165 166 167 168

KČMš, zápis ze šk.roku 1938-39 Myška, M.: Novojičínsko od Mnichovak 15. březnu ... Vzpomínky A.Schillerové, k. č.6, S.B KČMŠ, zápis ze šk. roku 1938-39

84

Také v si

účty

Kuníně

odpůrci.

se svými

funkcionáři

vzali nacisté spravedlnost do svých rukou a

SdP sešli na

probrat situace v obci a Předsedající

elementy".

schůzi

měl

oznámil, že je

Ačkoliv

neděli

V

v

října,

brzy ráno, 9.

domě

se vedoucí

zapotřebí umlčet občané

měla

Raiffeisenky, na které se odpůrcům

se dohodnout postup proti

se starší

vyřizovali

ohradili,

a

přesvědčit

ordneři

nacismu.

"pochybující

podle

vypracovaného seznamu zatkli několik Čechů i Němců a uvěznili je ve sklepě české školy.170 O chvíli později tento akt nacistický politického česko-německou

násilí rozpoutal místní

válku.

Kolem desáté hodiny dopoledne se z Rukovic stahovala do vnitrozemí jedna z posledních kostela na

mostě přes Jičínku

československých

vojenských jednotek. U

si vojáci všimli chlapce, který pod kabátem

schovával srolovanou hákovou vlajku. Zatímco malému provokatérovi vojáci "prášili kožich", z verandy

české

české

školy na

vojáky

začali

střílet místní sudetoněmečtí nacisté. l71 Připomínám, že ve sklepě školy

byly od rána uvězněni nepřátelé nacistického režimu. Škola stojí jen sto metrů

od kostela, za mostem

přes

potok

JiČínku.

jednotky neváhalo a vydalo rozkaz na útok kterém byli nacisté odzbrojeni a jejich

Velení

odpovědět

vězňové

československé

protiútokem,

osvobozeni.

Při

při

této

přestřelce byli zraněni tři čeští vojáci. l72

Incident

způsobil

dopoledne bylo krásné

mezi

vesničany

ohromnou paniku. V toto

nedělní

počasí,

lidé se pohybovali venku na ulicích, v 10 hodin dopoledne se navíc konala pravidelná nedělní bohoslužba.1 73 Farář Rummich poté, co se incident věřící

vyzval, aby se

domů

seběhl,

bohoslužbu

předčasně ukončil

vraceli zadními cestami. Netušil, že také

a např.

za panskými stodolami, tj. na jedné ze zadních cest, u zahradníka Panáka se také pohybovali ozbrojení muži,

před

kterými se lidé v domech museli schovávat pod okny. V těchto místech ale žádnému zranění nedošlo. 174 169 170 171 172 173 174

Vzpomínky S. Drost, k. č.IO, s.B Heimatbuch, s.249 Vzpomínky A. Schillerové, k. č.6, s.B Heimatbuch, s. 249-250 N a k rasne / / pocasl vzpomllla S . D rost, k . c. 10 , Vzpomínky M. Kratschmar, k. č.l, s.A V

/

/

/

v

S. B

85

V obavách o bezpečnost dalších Čechů v obci ještě u hřbitova vojáci varovali malou českou skupinu na statku 175 a s odjištěnými zbraněmi pokračovali v cestě do vnitrozemí, tj. přes Šenov do Nového Jičína. V středu

pomyslném

kulka, která v napjaté

atmosféře zapůsobila

prachu. Voj áci se opevnili v níž byli Schwarz zemřel

nešťastně (č.p.

po

Resetka

Několik

Blaschkeho

156)

zranění

do

Moravě

u silnice a spustili palbu,

podlehla na

novojičínské

místě,

tři Němci.

Aloisia (č.p.

Rudolf Schwarz Těžce zraněn

nemocnice.

během

167)

byl Alois

274). mladých

(č.p.182)

mužů,

zhatili

mimo jiné Josefa Golda

vojáci ztloukli a

nákladního auta. Jejich na

příkopech

střelného

jako zapálená nálož

(zbloudilými) kulkami zasaženi

převozu

(č.p.

odněkud přiletěla

obce, u obecního hostince však

záměr

novojičínští

přinutili

postavit je nacisté,

jednotky hrozili, že pokud spoutané

před

(č.p.177)

nastoupit do

soud v

a Herberta

otevřeného

českých

Hranicích

kteří československému

sudetoněmecké Kuníňany

svobodu, budou jako rukojmí zajaty místní

české

velení

nepustí na

rodiny. Kunínští mladíci

se do domů vrátili kolem půlnoci. 176 Hned příští den sudetští Němci na oplátku zmlátili českého mládence Josefa Čáru, který se do Kunína vrátil pro své věci. 177 Díky tomuto incidentu máme také zprávy o antifašistech v

Kuníně.

sudetoněmeckých

Walter Freissler (18 let) se

při

odchodu

československého vojska přidal k Čechům a na Starém Jičíně při výslechu údajně

udal Josefa Barwiga, že na

Zpráva byla

zveřejněna

v

československé

novojičínském

vojáky

začal střílet.

Vokszeitung, který

střelbu

Barwiga prohlásil za "holý nesmysl".178 Po svém návratu do Kunína v listopadu 1938 byl Freissler Následujícího

slunečného

zatčen

a odsouzen na rok.

dne, 10.

října

1938, už do Kunína,

vyzdobeného nacistickými symboly, po Suchdolské ulici vmašíroval Vzpomínky A. Schillerové, k.č.6, S.B Heimatbuch, s.250; 177 Otec Josefa Čáry byl kominík. Se svou početnou rodinou Kunín opustil už v předchozích dnech z bytových důvodů, bez souvislosti s Mnichovem. Němci Čáru považovali za českého nacionalistu in: Rozhovor se S. Drost ze dne 31.8.2003 178 Deutsche Volkszeitung, 17.1.1939 175

176

86

Wehrmacht. Paní Drost na událost vzpomíná takto: "Stáli jsme s vlajkami úřadu

a ve stejnokrojích u obecního Večer

vojáky vítali. hořely svíčky.

Byl to

pohraničí

od

základů.

okna zámku,

obrázek Kunewaldu, jaký jsem kdy

viděla. Ale byl to taky začátek konce.

Mnichovská konference

obce a s ohromným jásotem

včetně každičkého

za každým oknem, nejkrásnější

středu

ve

změnila

,,179

život v celém "okupovaném" občany

Pro jednotlivé

především

znamenala

automatické přijetí občanství Říše. Dohoda o optování pro jiné občanství byla mezi Česko-Slovenskem a Německem uzavřena 22. listopadu, ale možnosti opce využilo minimum lidí ze neoficiálně

příslušníci

tří důvodů:

nepodporovaly oba státy, protože bylo v jejich zájmu, aby jejich národa

tento prostor

dříve

nebo

opce probíhala, byly

zůstali později

materiálně

nepřítele, neboť

v prostoru

neměla

doufali, že

(znovu)získají. Podmínky, za kterých občany, zvlášť

nevýhodné pro samotné

pro usedlé s vlastním nemovitým majetkem. A fakticky

Dohodu jednak

dlouhého trvání, protože

konečně

skončila

dohoda sama

okupací zbytku

Československa v polovině března 1939.

Nejistoty, vyplývající z obyvatele Kunína

napříč

a

válečného nebezpečí,

zasáhly

národnostmi. Dramatické okolnosti

některé německé

ženy, aby s

dočasné útočiště

volily

příbuzné

napětí

dětmi

Německem

odjely do

bezpečí. Nejčastěji

obsazené Rakousko, kde

nebo známé. Vracely se co

nejdříve

přinutily

po

připojení

jako

měly

své

Sudet k

Německu, aby mohly připravit hospodářství na zimu. 180

Jestliže však pro sudetské

Němce

byla situace

nepříjemná,

v

podstatě

existenčním ohrožením byla pro místní Čechy. Jak jsme viděli, už na jaře

1938 se ocitli pod permanentním tlakem nenávisti, arogantního chování a nesnášenlivosti (vytloukání oken apod.). V rodin

začalo

zvažovat, jestli opustit (nyní

září

a

říjnu

mnoho

zpochybněné)

vydají se s celými rodinami do neznáma, nebo jestli

přes

českých

životní jistoty a jisté riziko

zůstanou. I když učitel Busek, uznávaná autorita mezi místními Čechy, 179 180

Vzpomínky S. Drost, k.č.l0, s.B Dopis E.Golda, 24.8.2003

87

k odchodu nenabádal, v osobním rozhovoru s

kočím

na statku, Pavlem

Kovářem, přiznal, že kdyby nebyl státní zaměstnanec, sám by odeše1. 181

Většina Čechů však zvolila druhou variantu a rozhodla se v obci zůstat. Důvody,

byly obavy z nového zůstat

motivů

které je k tomu vedly, byly rozmanité. Jedním z začátku

v neznámém

prostředí

ale nevyplývalo z jejich malé národní

domníval Julius Busek,

182

apod. Rozhodnutí

uvědomělostí,

jak se

protože německá nenávist počátečním

fanatickém nadšení expandovala proti všem Čechům bez rozdílu bez ohledu na sílu jejich národní hrdosti. K problému přesného určení počtu Čechů v obci po Mnichovu jsem se z

věnovala

května

v kapitole o obyvatelstvu obce. Protože výsledky

1939 zaznamenávají jen celkový

počet

sčítání

lidu

stálého obyvatelstva

v obci a ne národnostní skladbu, je jediným ukazatelem záznam v Dějinách

Kunína, podle nichž se z obce

odstěhovalo

osm rodin.

Během

války v obci zůstalo dvacet rodin a několik svobodných dělníků. 183 Počet osmi rodin

mírně přesahuje počet

z obce odejít museli,

neboť

byli

místních státních

existenčně

zaměstnanců, kteří

vázaní na státní službu.

Ostatním připojení k Říši nebylo dostatečným motivem k odchodu. Přestože Češi v obci extrémně vítaní pravděpodobně nebyli, nikdo

nevyvinul žádný nátlak, aby obec opustili. Byli vystaveni tlaku a museli se potýkat s

různými nepříjemnostmi.

germanizačnímu

Stáhli se do

rodinného kruhu a snažili se nebýt nápadní. Paní Schillerová období od jara 1938

označila

za nejhorší ve svém

životě,

právě

i když

při

osvobozování prožila osobní katastrofu. Vzpomíná také na panický strach, který Češi zažívali v den příchodu Wehrmachtu, lO.října. Byla se svou rodinou schovaná a o sváteční výzdobě Kunewaldu, kterou popisuje její V , pam'D rost, nemeVl a tusenl. V ,184 su d etonemec k'a k amara'dk a z d etstvl, v

181 182 183 184

Vzpomínky A.Schillerové, k. č.6, s.B KČMŠ, zápis ze šk. r. 1938-39 Dějiny Kunína, str. 66-67 Vzpomínky A.Schillerové, k.č.6, str.B

88

Podobně

péči

pozornost a

věnovalo

jako každý režim

Německo

také nacistické

velkou

mládeži, kterou oslavoval jako budovatele lepších

zítřků.

Žáci německé obecné a měšťanské školy v Kuníně nebyli vystaveni jen různorodé výchově

rodičů,

vlastních

ale také cílené a promyšlené

manipulaci ze strany místních učitelů. 185 O její skutečné podobě si můžeme udělat představu

díky vzpomínkám sudetských

Němců, kteří

byli

v roce 1938 školou povinní. Působení učitelů 186 se dotýkalo mnoha stránek života. Jejich snažení

bylo o to jednodušší, že obecnou školu.

Učitelé

budovali a posilovali

české děti dětmi

mezi

představu

o

od listopadu

navštěvovaly německou

rozdmychávali národností nenávist,

německé

vyvolenosti,

před

Mnichovem

horovali pro připojení k Říši. Silná nacistická výchova se neomezovala jen na

vědomé působení

na

děti,

zasahovala také jejich podprahové

vnímání. Empatická paní Drost, dcera správce velkostatku Purra, která vyrůstala

s

českými dětmi,

osudného roku 1938 bariéra mezi

vůči

vzpomíná na odcizení, které

svým

dětmi zůstala

i

ideologicky využít. německého

českým kamarádům pociťovat.

během

Nešťastný

jazyka v jedné ze

incident z

tříd

v

létě

Jistá

války a nezmizela dodnes.

přihodily, učitelé

Události, které se v obci

začala

dokázali

9.října měl

umně

dohru v

obecné školy, kterou

hodině

navštěvovala

paní

Drost, na které žáci dostali za úkol napsat úvahu na téma "Die

tschechische Soldateska hat bei uns gewiitet." Žáci se ve škole aktivně zapojovali do prací na nacistické výzdobě obce apod. 187 Propagandisticky byl v byli

Kuníně

také

uspořádán

a využit

společný pohřeb

nešťastně zastřeleni 9.října. (Zemřeli údajně

sudetoněmeckého

národa, jejich hrdinský

čin

ženy a muže,

kteří

pro blaho

bude

sudetoněmeckým

společenstvím vykoupen odplatou.)188

185 K nacistické péči o mládež viz. Schoerken, R.: Jugend, In.: Benz, W., Graml, H., Weiss, H.: Enzyklopadie des Nationalsozialismus ... , s. 34-50, 203-220 186 Např. Walter Hirsch, In: Deutsche Volkszeitung, 18.3:1939 187 Vzpomínky S. Drost, k.č. 10, s.B 188 Paní Schillerová pohřeb pozorovala z pole, na kterém zrovna pracovala; k. Č. 6, s.B

89

Závěr Připojení pohraniční

Sudet k

oblast

Německu mělo

českých

Zatímco pro Sudety

přijetí

stranického symbolu hákového

mezinárodněpolitickém několika

druhým z

německého Němci

českými

Hitlerových

se na

naplnění

a moravskými

řadách

projevů

vítězných kroků

Hitlerových

na

cestě

světové

války. Sudetští

rozdílnost

Tyto názorové rozdíly

němu,

nevyhnuly se však, jak jsme

s ostatními

potřeba

názorů

měly

- oscilovaly mezi nadšenou podporou nacismu a

odporem proti

rozšíření

k

plánů společně

podíleli. Je však

připomenout

Němců.

sudetských

i soukromého

ohledu bylo mnichovské rozhodnutí

Němci aktivně

paušalizujícímu odsudku a v

vztahů.

kříže

společenského

"Lebensraumu" a vypuknutí druhé

Kuníně

v

nejen pro

zemí, ale také na poli mezinárodních

znamenalo absolutní nacifikaci všech oblastí života, v

důsledky

dalekosáhlé

viděli,

i

se vyhnout

postojů

širokou škálu skutečným

ani

těmto

krajním pozicím. Druhou otázkou, samotnými sudetskými míra znalostí sudetských

Němců

režimu. Do jaké míry sudetští Německu

a do jaké míry je

Němci často předesílanou,

o Hitlerových plánech a nacistickém

Němci

vědomě

v

Kuníně

znali

reflektovali?

poměry

v nacistickém

Odpovědět jednoznačně

na tyto otázky není jednoduché a ani možné. Pokusím se proto nepřímo: Ztotožňuji křížem, kteří vágně něco

o tom, do

se s názorem

autorů

velká

většina

z nich

odpovědět

publikace Sudety pod hákovým

konstatují, že sudetští

čeho

je

Němci"

nemohli

dobrovolně

nevědět aspoň

jde. " (do totalitního

státu, jehož zákonný systém se opíralo norimberské rasové zákony)

"Nemohli

nevědět,

že cesta do Hitlerovy

problematické nacionální

vítězství

říše

znamená nejen

a pro mnohé i momentální vylepšení

osobní bídy ( ... ), ale i ztrátu takové zásadní hodnoty, jakou je politická demokracie.

189

,,189

Kural, V., Radvanovský,

z.: "Sudety" pod hákovým

křížem ... , s. 92

90

křídly říšské

6. Pod

(říjen

orlice.

1938 -

Sjednocujícím prvkem života v Sudetech od skončení

II.

světové

války byl

ačkoliv

připojení

nacionálně-socialistický

nivelizující element o dlouhém období šesti a jedné kapitoly,

květen

se jedná o

časově

půl

1945)

Německu

k

po

režim. Pro tento

let pojednávám v rámci

velmi diferencovaný úsek.

Člením jej na základě mezinárodně-politického vývoje na dvě období: na

etapu do vypuknutí II.

světové

březen

Německem

1939, kdy bylo

války, v níž je pro Kunín relevantní 15. české

okupováno

a moravské

vnitrozemÍ. Po tomto datu se zjednodušil styk mezi vesnicemi v nedalekém protektorátu, odkud do Kunína, přicházelo

zvláště během

války,

mnoho pracovních sil. světová

Dalším obdobím je II.

válka, kterou je

potřeba

dále

diferencovat na tři časové úseky190 - na období do bitvy u Stalingradu (podzim/zima 1942/1943), kdy se nacistické výboje podpoře

kterého

sudetských převážila

Němců.

skepse a obavy z

důsledků

válečných

nepříznivými

zvláště

sudetští

Němci

zajatců

Z

přesouvání

vyhlášení "totální

frontových útrap do měsíce

roku 1945, kdy

ve východních oblastech propadli (časté

a "pochody smrti") a

existenční

zdařilé

etapou byly zimní a jarní

z fyzicky blížící se fronty

obavy vyústily v

konfliktnost. Zdánlivý klid

útěk civilistů

vřel

zděšení

spojenecké nálety, pochody

příchodu vojáků

česko-německých vztahů

válečné

zprávami z východní i západní fronty.

války", které fakticky znamenalo jen Konečně třetí

během

prohrané války. Ochota

událostech a snášet

Tyto nálady nezlomilo ani propagandisticky

zázemÍ.

bezmezné

Dále na období do konce roku 1944,

obyvatelstva participovat na události klesala s

těšily

a

hrůze

sovětských

Rudé armády. Tyto

na západ (oficiální evakuaci).

v tomto období zcela vymizela pod

pokličkou:

byl

samozřejmě

dán

absolutním stažením se Čechů z veřejného života a čekal na první 190 Jako výstižné kritérium se jeví proměny obyvatelstva., dělení podle Kurala. V, In: "Sudety" pod hákovým křížem ... , srovnej Zimmermann, V.: Sudetští Němci v nacistickém státě ...

91

příležitost k explozi. Styky sudetských Němců s Čechy však přirozeně pokračovaly

i nadále: ustavily se však na

charakter byl německé

podmíněn

strany). O

čistě

osobními kvalitami

česko-německých

osobní

rovině.

Jejich

jednotlivců (zvláště

z

kontaktech v tomto období však

máme minimum informací, což je dáno nezájmem oficiální propagandy o nižší slovanskou rasu. Proměna

v

Kuníně

politického,

hospodářského,

sociálního a kulturního života

v duchu nacionálního socialismu

Kunín se

připojením československého pohraničí

k

Německu

ocitl v

Říšské župě Sudety, kterou tvořily tři Vládní obvody (konečná ustanovení

o zřízení Říšské župy Sudety specifikoval zákon z března roku 1939).191 Pro Vládní obvod Opava se používalo

označení

česká

které byla charakteristická velká

Východní Sudety, pro

minorita, oproti ostatním oblastem

Sudet relativní zaostalost podmíněná převažující zemědělskou výrobou. l92 V

říjnu

a v listopadu v

panovalo krásné teplé a

Kuníně

zavládla spokojenost. Na podzim 1938

slunečné počasí,

umožnilo sklidit bohatou úrodu.

Němečtí

které kunínským vojáci

sedlákům

zemědělcům

až do poloviny

listopadu pomáhali s pracemi na polích a zdálo se, že se díky nim žije lépe a radostněji. 193 Sudetští Němci se radovali z národního vítězství. Díky

výměně českých úředníků

že mají osud obce Skutečnost

své

většině

konečně

však byla

za

německé

mohli nabýt iluzorního dojmu,

jen ve svých rukou. složitější: Sudetoněmečtí

život v demokratickém

státě vyměnili

obyvatelé Kunína ve

za život v nacistickém

politickém systému. Zákonná pravidla v novém státním útvaru nacisté vytvářeli postupně, bezprostředně

ale

některé skutečnosti

na obyvatele Kunína dopadly

po vstupu Wehrmachtu. Cílem

říšskoněmeckých nacistů

bylo adaptovat veškeré projevy

společenského

velkoněmecké poměry: veřejná

správa, justice a policie byly vybudovány

191 192 193

i osobního života na

"Sudety" pod hákovým křížem, s.93 Tamtéž, s.70-87 Heimatbuch, s. 251

92

na vůdcovském principu, život v Říši podléhal rasovým zákonům, uzákoněn

byl monopol jedné strany.

Politickou pluralitu, kterou svým

příklonem

letech,

zničil

straně

ke

začali

omezovat sami sudetští

zastupující "národní

souručenství"

Němci

ve

třicátých

monopol NSDAP. Stranická základna SdP nebyla do strany

přejata kompletně,

ale každý

člen

strany se stával novým

členem

NSDAP

k 5. listopadu 1938 zvlášť .194 Velkoněmecké

obecní

zřízení

20.11.1938. Podle tohoto obecního samosprávy obecnímu z

sladěna

zřízení

být

se zákony a zájmy státu. Oproti

bylo

Starosta obce a tzv. byli jmenováni na

opuštění

přidělenci

základě

činnost

změny.

Kreisleiter)

dohodě

funkcionářů.

pověřence

příslušnými

NSDAP

státními

se starostou jmenoval na dobu 6 let

Nejdůležitějším článkem

nacionálně-socialistického

Jednou

(Beigeordnete), jeho úzcí spolupracovníci,

tzv. Fiihrerprinzipu na návrh

NSDAP po

obecní

československému

od volitelnosti obecních

většinou

(Beaufragte der NSDAP -

obecní rady.

zřízení měla

nastaly na poli samosprávy výrazné

nejdůležitějších

úřady. Pověřenec

bylo na území Sudet zavedeno ke

samosprávy, prodlouženou

režimu byl starosta, ostatní obecní

funkcionáři

měli pouze poradní hlas. 195

Demokratické obecní volby, po kterých obecní zastupitelstvo ve jménu

občanů

volalo v dubnu 1938, se tak již

starosta Ferdinand Bohm

(č.p.

171),

stejně

neuskutečnily.

Nový

jako nové zastupitelstvo, již

nebyl zvolen, nýbrž v prosinci nebo v lednu jmenován na

doporučení

194 "Sudety" pod hákovým křížem, s.102; "Ortsgruppe" sdružuvala od roku 1936 nejvýše 1500 domácností, "Ortsleiteři" byli jmenování na návrh "Kreisleitera" "Gauleiterem". Jeho úkolem bylo kontrolovat jemu podřízené "Zellenleitery" (podřízení "Kreisleiterům") a "Blockleitery" na území, které kontroloval. Kunínská NSDAP tvořila "Zelle" - 40 - 60 domácností (buňku) a skládala ze 4-8 bloků (Block). V Kuníně byla velmi aktivní, pravidelně pořádala "Zelleabendy". Hlavním úkolem Blockleiterů bylo pečovat o obyvatelstvo a kontrolovat je. Vybírali členské příspěvky, zajišťovali účast na oficiálních slavnostech apod. Prováděli domovní sbírky, lákali pro vstup do strany. Ve své osobě většinou kumulovali více funkcí: vedoucí NSV nebo DAF., In.: Enzyklopedie ... 195 Vrtbata, J.: Přehled veřejné správy v odtržených zemích Československa po Mnichovu, in: ČČH, 12, 1962., s. 53-54

93

Kreisleitera NSDAP. 196 V roce 1939 jej vystřídal Josef Klemisch 197 (č.p. 218), dosavadní

člen

důvodu

zastupitelstva, který se "vzdal funkce z

vyčerpání,,198 v roce 1943.23. října jej ve funkci nahradil Gustav Mayer

(č.p.286), původně Beigeordnete pro NSV. 199

Také

kulturně-společenský

velkoněmeckým poměrům.

život v

Podobně

Kuníně

se musel

přizpůsobit

jako na celém území snažili se

nacisté i zde společenský život sjednotit, "glajchšaltovat".200 Spolky, sdružení a

různé

organizace byla zrušeny a nahrazeny množstvím

stranických organizací. Do života v některých.

Rozmanité množství

Kuníně

sociálně

se promítla

orientovaných

činnost

spolků

nahrazeno Nationalsozialistische Volkswohlfahrt (NS V výpomoc a

dobročinnost).

v Hitlerjugend (HJ). V organizace. Muži se v

Ještě

řidičů),

Kuníně

byly

postupně

Kuníně nejčastěji

ženy v NS-Frauenschaft

v roce 1938 byla

Turngemeinde

bylo

Národněsociální

Chlapci a dívky byly organizováni ustanoveny i další nacistické

sdružovali v

Nationalsozialistisches Kraftfahrerkorps (NSKK svaz

jen

vytvořená

Národně

(Národně socialistický

nacistická

tělovýchovná

socialistický svaz žen).

jednota - NS-

přechodem členů původního Tělovýchovného

(Turnverein). Také sbor místních socialistického hávu - jeho

hasičů

představitelé

a seznamovat s novými pravidly

členy

byl

oděn

museli

do

spolku

nacionálně­

navštěvovat různá

mužů

na frontu zodpovědnost za hašení požárů a jiné práce v obci spadla na bedra žen. 201 Nejvýrazněji

se v

Kuníně

sboru. S odchodem

školení

projevovala NSV. Jednalo se o druhou

člensky nejpočetnější nacionálně-socialistickou

která si osobovala nárok na ovládnutí veškerých

organizaci v

Německu,

dobročinných

aktivit

v Říši. Úspěšně se jí dařilo odříznout ostatní dobročinné spolky (obecní, 196 SOkA NJ, f. Archiv obce, knihy, Zápisy ze zasedání obecního zastupitelstva, zápis ze dne 26.1.1939 197 Heimatbuch, s. 326; do roku 1944 byl novojičínským "Kreisleiterem" sedlák ze Suchdola nad Odrou, Josef Barwig, po jeho odchodu na frontu funkci v roce 1944 převzal "Kriegskreisleiter" Eduard Burkert, in: Zimmermann, V.: Sudetští Němci ... , s. 386 ano 198 Deutsche Volkszeitung, zpráva ze dne 1.11.1943 199 Deutsche Volkszeitung, zpráva ze dne 28.1.1939 200 Zimmermann, V.: Sudetští Němci ... , S. 120 ano 201 Heimatbuch, S. 285 -288

94

církevní) od

finančních prostředků.

dotací,

členských příspěvků

Němci

se NSV

všech sfér

těšila

a

Sama byla financována ze státních

výnosů veřejných

sbírek. Mezi sudetskými

velké oblíbenosti, díky které mohla expandovat do

společnosti.

" Vzhledem ke své zdánlivé distanci od ideologie

byla činnost NSV populární. Členství v této organizaci bylo důvodu přijatelné

také pro ty,

kteří

kriticky, ale z oportunistických vstoupit chtěli. řídila

,,202

se k režimu

důvodů

do

nějaké

přestárlým

a nemocným. Místní

stranické organizace

Z nich byla

činnost dobročinné

která pomáhala

částečně

část

v

"méněcenným"

dařilo

-

U ohann

Kuníně

pravidelně především

(Winterhilfswerk - WHW), na kterou se částky.

nebo

Ve skutečnosti se jednalo o organizaci, která se plně

Habicht, Gustav Mayer) organizovala

vysoké

tohoto

stavěli váhavě

norimberskými rasovými zákony a odmítala pomoc

nižším rasám,

Z

zimní sbírku

v domácnostech vybírat

podporována

činnost

HJ,

částečně

nacistické organizaci "Hilfswerk Mutter und Kind",

potřebným

rodinám, vybíraným podle

přísných

rasových

kritérií. Mládežnická organizace Hitlerjugend sdružovala 10 do 18 let. Na

základě věku

a pohlaví se

dělila

děti

a mladistvé od

Hitlerjugend (HJ) pro

chlapce od 14 do 18 let, na Bund deutscher Madel (BDM), ve které se sdružovaly dívky od 14 let, Deutsches Jungvolk (Dl) pro chlapce od 10 do 14 let a Jungmadel UM) pro dívky stejného

věku.

HJ byl jako" významný

prostředek udržení vlády národně-socialistického režimu ,,203 vedle rodiny

a školy prohlášen v roce 1936 za oficiální výchovnou instituci. Její vliv na mládež byl ohromný. Údajně v důsledku důmyslné ideologické masáže HJ se v

Kuníně

s postupem

času

mladou a starší generací. HJ byl mladými lidmi, v

podstatě

stále více prohlubovala bariéra mezi vystavěn

vrstevníky (v

na armádním principu, veden

Kuníně např.

Walter

Kopetschke). Jednalo se o uniformovanou organizaci. Nošení uniformy manifestovalo

příslušnost

Organizace se

členila

vytvořených

podle

k organizaci i poslušnost jejím

do menších,

počtu členů.

sobě

navzájem

pravidlům.

podřízených

skupin,

Od vyhlášení "totální války" v lednu 1943

Enzyklopedie ... , s. 619 KlOnne, A.: Hitlerjugend. Die Jugend und ihre Organisation im Dritten Reich. Hannover, Frankfurt a. Main, 1955., Enzyklopedie, s. 513, 514 202 203

95

byli

členové

HJ povinni zapojit se do

v sociální oblasti, v

začleňováni

mladí muži jako

řádní

rodiči,

mladého

většina dětí

člověka

sousedská výpomoc, s koncem války byli

bojů.

organizace HJ v

naprostá

prací: pomocné práce

obranných bojových jednotek "Volkssturmu" a

vojáci do frontových

členské

Do

zemědělství,

nejrůznějších

Kuníně

a mládeže.

vstupoval, motivována

Nečlenství

učiteli

i

bylo výjimkou a pro

handicapem: Paní M. Gold s nelibostí vzpomíná na zákaz

vstoupit do BDM, který dostala od svého otce. 204 Pamětníci své členství v HJ s odstupem

času

bagatelizují s poukazováním na fakt, že se jednalo o

masovou organizaci ("byli jsme tam všichni") i na neškodnost jejího působení

("Byli jsme 2-3krát

cvičení, vaření

spektáklu: hlavně

měli

apod. - to

týdně

ostatně

povinni chodit na

různé

akce -

bylo to pozitivní na celém tom

jsme co na práci. ").

Přesto

však jistá míra

mezi staršími mladistvými existovala (" ale

uvědomělosti

nadřazení

jsme v Hl

byli ,,).205 Členství v HJ bylo pro mladé přirozeně silně lákavé, mnozí si vzpomínají na podrobnosti ze života HL vzpomíná na vzhled uniformy BDM

Např.

(tmavě

F. B6hm si

modrá

sukně,

přesně

bílá košile,

černý šátek, hnědé sako). 206

NS-Frauenschaft byla organizace sdružovala

německé

ženy,

podobně

přímo řízená

jako HJ

děti

NSDAP a

masově

a mladistvé. Jejím úkolem

bylo vést práci žen v duchu nacionálně-socialistické ideologie. 207 Organizace se omezovala na cílená ideologická a praktická školení žen v rámci

prostředí,

do kterého byly ženy

nacionálně-socialistickou

ideologií "vykázány", tj. v domácnosti a v zřízena

rodině.

Za tímto

účelem

byla

složka NS-Frauenschaft "Mutterdienst", jejímž úkolem bylo

organizovat školení o vedení domácnosti, zdravotnictví, které probíhaly v rámci speciálních škol. Absolvování školení bylo podmínkou

případného udělení

státní

výchově

těchto

finanční

apod.,

speciálních

pomoci

rodinám, které se ocitly v nouzi. Ideologická základna NS-Frauenschaft se 204 205 206 207

Vzpomínky Vzpomínky Vzpomínky V Německu

M. Gold, k.č. 7, s. B H. Layer, k.č. 12, s. A F.Bohm, k.č. 5, s. A působil kromě NS-Frauenschaft také Deutsches Frauenwerk (DFW).

96

Německá

opírala o kult matky.

matka byla uctívána jako symbol

plodnosti, stability a růstu plnohodnotné, čisté rasy.20S V

Kuníně

Pravidelně

aktivity.

jaře

na

od roku 1940 organizovala kurzy pro matky,

ve kterých odbornice ženám radily, jak čistotu.

S postupem

produktů

pořádal nejrůznější

NS-Frauenschaft (Kamilla Mayer)

času

a se

stupňováním

zaměřovaly

v zázemí se kurzy

pečovat

nebo náhražkových potravin, na

a o jejich rasovou

nedostatku potravin i ostatních

na levné

přešívání

děti

o

vaření

ze základních

oblečení

starého

a starých

hadrů

apod. NS-Frauenschaft o Velikonocích 1940 zorganizoval bohatý program pro

děti,

v dubnu následujícího roku

rodičovský večer,

v

březnu

1943

čistotu Němců"

"Heimatabend" na téma "Povinnost udržovat rasovou ("Haltet das deutsche Blut rein") aj.209 Po vypuknutí války a iniciativa NS-Frauenschaft

častějšími německými válečnými neúspěchy

přesunula

na pole

péče

o

zraněné

se

vojáky a

pomocné práce pro frontu. (spravování vojenských rukavic, sbírky doutníků a cigaret, pečení koláčů pro lazarety).210 V březnu 1942 NS-

Frauenschaft nemocnici.

uspořádal

Situační

jaké událost

líčí:

akci

zaopatření zraněných

zprávu z denního tisku

zveřejňuji

koláče!

tuhle

odštíplo, támhle určeno

během

obětovalo

pro naše

zraněné

dříve,

posledních

kdy

týdnů

sousto. A však každý to vojáky v Novém

Místní funkcionářky ze žádného domu neodešly s prázdnou:

obdržely 3600

koláčů,

jablečné dřeně,

11.

něco

rád, protože vše bylo

Jičíně.

pro plasticitu, v

Ale nebylo to tak jednoduché jako

bylo všeho dostatek! Ve všech domácnostech se

dělal

novojičínské

"V posledních dne byly kunínské ženy v domácnosti ve

svém živlu: Pekly se

pilně šetřilo,

v

března

7400 cigaret, 26 piškotů, 20 kg jablek, 50 sklenic

15 kg cikorky a dokonce i 1,5 kg pravé kávy. Odpoledne

vyjely dva

plně

naložené vozy k okresnímu vedení NS-

Frauenschaft. Odtud se pak všechny tyto dobroty

rozdělovaly

mezi

nemocnici, zvláštní lazaret ve škole (Pestalozzi-Schule - současná ZŠ Tyršova, pozn. Z.K.) a chorobinec. V nemocnici,

stejně

jako v chorobinci,

Enzyklopedie ... , s. 617, 618 Deutsche Volkszeitung, zprávy z Kunína ze 6.4.1940, 4.4.1941, 9.4.1941, 29.4.1942,5.3.1943 208 209

97

zranění

kde jsou mnozí

stále upoutáni na

většího

radost, obešlo bez

lůžko,

se

předání, přes

povyku. Jinak tomu ale bylo v lazaretu, kde se

odpojila skupina 24 dívek a mladých žen, podle hodnocení svěžejších

čerstvě upečené koláče.

než

Během

frischgebackenen Kuchen") u

stolů

kouřící

ozdobených kávou

před

květinami

toho, co vojáci

s velkými

součástí

potřeby

nasazováni pro

SA,

později

těšila

Dříve

než

velké

potřebám,

zraněné.

Nálada

podobně

se stala,

členové

při různých příležitostech 212

byli

- jako logistická

Mezi muži v Kuníně

k

líčení

událostí podle výše

nastíněných

chci se zastavit u nacistické propagandy. Pestrý soubor

sudetoněmeckých

svým

cigaret a

oblibě.

přistoupíme

časových úseků,

jídelně

NSDAP. Organizace sledovala vojensko-

podpora Luftwaffe, při transportech vojska apod. se NSKK

ve velké

koláčů,

s horou

v oblasti motorismu, její

vojska

-

,,211

původně součástí oddílů

vzdělávala

politické cíle:

talíři

seděli

sebou, nebylo poznat, že se jedná o

jako NS-Frauenschaft,

zraněných

("noch frischer wie die

dosáhla vrcholu při bohatém programu. NSKK byla

všechnu

lidových slavností nacisté z malé

z velké

části

části přizpůsobili

zlikvidovali a nahradili vlastním

národně­

socialistickým kalendářem pevných a pohyblivých svátků. 213 V Říši se slavily následující státní svátky: Den uchopení moci (30.1.), Den založení NSDAP/Den ohlášení stranického programu (24. 2.),

(16.3.), Narozeniny (druhá

neděle

v

sv. Michaelovi),

vůdce

květnu),

Pamětní

hrdinů

(20.4.), Národní den práce (1.5.), Den matek

letní slunovrat (21./22. 6.), dožínky

Pamětný

den

den

mučedníků

(neděle

po

nacistického hnutí (8./9. 11.),

zimní slunovrat (21./22.12.) V

Kuníně

pořádaly součástí

místní organizace NSDAP a její

slavnosti ke všem

svátkům. Největší

211 212

ohlas

měly

byly lidové slavnosti: Dožínky navazovaly na

slavnost, jejíž program nacisté 210

organizační

přizpůsobily potřebám

složky

ty, jejichž

tradiční

folklórní

propagace režimu.

Deutsche Volkszeitung, zprávy z Kunína ze 29.4. 1942,22.5.1942,5.3.1943 Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 15.3.1942 Enzyklopedie ... , s. 609

98

Hlavním mottem dožínek bylo uctívání významu venkovského hospodářství.

obyvatelstva pro národní v

Německu

Od roku 1933

propracované schéma oslav: vlajkový

měly

dožínky

průvod, předání

představách

veselice. Zimní a letní slunovrat v nacistických

úrody a

navazoval na

starou germánskou tradici. Zatímco oslavám zimního slunovratu s

předáváním dárků

se

nepodařilo vytlačit tradiční

se slavil buj aře.

Večer

čestné věnce

uctění mučedníků

nacistický

na

puč

úspěch měly

v

se zapaloval táborový

Mnichově

oheň,

(tj. padlých z

v roce 1923) a

Vánoce, letní slunovrat do kterého se házely

nevydařeného

válečných hrdinů.

pokusu o

Podobný

slavnosti NS- Turnvereinu, které navazovaly na mezi válečné

"Turnfesty", ovšem neobešly se bez ovací režimu, zpívání rasistických písní apod. 214 Na V

tradiční

Kuníně

hrdinů.

slavnosti nebo vzpomínkové akce navazoval Den Němce

si padlé

světové

z první

tradičně připomínali

války

v meziválečném období. Za Říše se organizace oslav chopil kunínský počátečním

Ortsleiter (v

období Edmund Gewolker) a organizoval

průvod

k pomníku před kostelem. 215 Den matek se slavil v rámci večerní oslavy od roku 1942 podle

pevně

daného programu:

zpěvy

přednášky.

HJ, proslovy,

Na konci večera se předával "Ehrenmutterkreuz" (Čestný kříž německé matky). Na

základě

mateřský kříž

Kunína.

Kříž

II.

informací

stupně

matky se v

zveřejněných

získaly

tři

ženy,

matkám 4-6

dětí, stříbrný

matkám více než 8

dětí.

kříž

Německu předával

se "zasloužily" o národ a rasu. Bronzový (II.

O

stupně)

v tisku do konce roku 1944 III.

stupně

od roku 1938 matkám, které

kříž

(III.

matkám 6-8

stupně) dětí

udělení Mateřského kříže

mohl být, shledaly-li se nedostatky ve

sedm žen z

se

uděloval

a zlatý (I.

stupně)

se muselo žádat.

Kříž

výchově rasově-ideologického

rázu,

odejmut. Narozeniny sloužily

vůdce

čistě potřebám

Narozeniny

vůdce

a

Pamětný

den

mučedníků

nacistického hnutí už

propagandy a ideologické masáži mladistvých.

byly spojeny s

přijímáním

desetiletých

dětí

do

řad

213 Ranke, W.: Propaganda, in: Enzyklopedie ... , s. 43 - 44, poukazuje na souvislost mezi církevním a nacistickým kalendářem 214 Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 27.9. 1940

99

Jungvolk a Jungmadel a se slavnostním BDM.

Při příležitosti přijímání

funkcionáři

slavnostně

sešli ve

přechodem čtrnáctiletých

do organizace se mladiství,

do HJ a

rodiče

i

vyzdobeném obecním sále, jak popisuje

kunínský zpravodaj: "Od rána na všech budovách vlály vlajky. Dopoledne se

provádělo

slavnostní přijímání

čtrnáctiletých

"FahnleinfUhrer" (vedoucí skupiny JV o

počtu

do Hl a BDM.

cca 160

členů,

tj. vedoucí

Kunínského oddílu) a "GruppenfUhrerin" (ekvivalentní funkce pro JM) se krátkým proslovem

rozloučili

(označení členů

s "Pimpfen" a "lungmadel"

JV a JM, pozn. Z.K.). Místní školící vedoucí NSDAP poukázal na převratný

význam doby a

Velkoněmeckou říši.

nasměroval děti

na cestu práce pro

Odpoledne místní vedoucí NSDAP pozval

na vzpomínkovou slavnost do obecního sálu. Ve zkratce vůdce. Důstojnou

mladých. z

,,216

vůdce

slavnost obohatily a orámovaly

básně

zúčastněné

připomněl

a

a

život

přednášky

V rámci Pamětného dne mučedníků se uctívalo 16 mrtvých

nevydařeného

fašistického

pro život mladých v

Kuníně

puče

Mnichově

v

v roce 1923. Tento den

podobný význam jako Narozeniny

vůdce.

měl

Do

NSDAP vstupovali osmnáctiletí z HJ. Slavnostní vstup byl spojen s

nočními přísahami věrnosti straně,

militaristické

které byly aranžovány v

podobě.

Setkání s nacistickým militarismem bylo z

Kravařska

podkapitole.

velkým

rozčarováním,

Součástí

jak

údajně

upozorňuji

pro sudetské

Němce

v následující

ideologické masáže byly pravidelné

"Heimatabendy" a "Dorfabendy", do jejichž programu byly zapojovány také

děti.

Paní S. Drost vzpomíná na militaristické

písně,

které

děti

zpívaly. Některé písně byly ostře antisemitské: 217 "Haut sie raus die ganze lugendbande Haut sie raus aus unserem Vaterlande Haut sie raus wohl nach Amerika Und haut ihn beide Beine ab Sonst sind sie wieder da.

Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 21.3.1939 Deutsche Volkszeitung, zpráva ze dne 25.4.1941 217 Píseň v S. Drost vyvolávala odpor, odmítala ji zpívat, in: Vzpomínky S. Drost, k.č. 9, s. B 215

216

100

Tej, Tej, Tej, was konnte da gejahren, Tej, Tej, Tef, es ist ein Kinderwagen Tef, Tej, Tef, sitzt ein lude drin Der will wohl nach Amerika Wo alle lude sind. "

V obci se

pravidelně

konaly

veřejné schůze

NSDAP,

speciálními oslavami Vánoc, Velikonoc nebo Letnic. V

občas

říjnu

spojené se

1940 a 1941

se v Kuníně oslavovalo připojení k Německu, tzv. "Befreiungsfeier". 218 Intenzita slavností s postupem války klesala, zlom je patrný na roku 1942/1943. Na konci války

údajně

již

společenský

přelomu

život

neexistoval. 219 Krátká a ošemetná doba míru Bezprostřední důsledky připojení k Říši však nebyly jednoznačně

pozitivní, jak se

očekávalo.

Pro období do vypuknutí války je

charakteristické jisté pomalé "prozírání" které však nikdy neopustilo Nespokojenost sudetských nečekaného tváří tvář

Němci

břehy

Němců

byli

kulturně

V obecné

obyvatelé Kunína podřídit

Kuníně

marku

1938

oblasti,

Německu.

pramenila z nenadálého a

Rozčarování Kuníňané

nepřerušili

vojenské

dříve,

že

prožívali

kravařští

opatření

přinesla

ani

během

První republiky.

disciplíně, pořádku

a

ukázněnosti,

22o

rovině sudetoněmeckou

zchladila první nacistická počátku října

kravařské

orientováni na Rakousko, kulturní styky

které vyžadovali říšští Němci.

důstojníci

v

nacistickému militarismu. Zmínila jsem již

Nebyli ochotni se

říšskou

v celé

loaj ality k nacistickému

zhoršení ekonomické situace.

sudetoněmečtí

z

Němců

euforii ve Východních Sudetech

ekonomického rázu.

výhodnou

říšským Němcům

Wehrmachtu v krátké

Měnová

směnu československé

a katastrofu

Němcům

době výhodně

reforma

koruny za

sudetským. Zatímco

k nelibosti sudetských

Němců vykoupili obchody (zboží posílali rodinám do Říše), pro sudetské 218 219 220

Deutsche Volkszeitung, zprávy ze dne 9.10.1940 a 10.10.1940 Vzpomínky M. Gold, k.č. 7, S. B Vzpomínky S. Drost, kazeta č.11, s.A

101

Němce

znamenala reforma zdražení zboží a jeho postupné mizení z nařízení negativně

Následující rolníků

i velkých

Měnovou

zejména počet.

zasáhla do ekonomické situace drobných

sedláků. nákladů

reformou a zvýšením

příslušníků

měsících

dodávat mléko a

některým sedlákům

hospodářství,

drobných

(výše) V podzimních

zemědělcům

pultů.

mléčné

se snížila životní kterých byl v

Kuníně

okupační úřady

vydaly

výrobky do Ostravy,

úroveň

velký

zákaz

čímž

se

snížily ceny za výkup - všechny produkty byli nuceni

prodávat státu za nízké výkupní ceny. Velkou nespokojenost vyvolala nucená rekvizice třetiny [sic] hospodářského zvířectva. 221 Kunínských sedláků

se také ekonomicky

nezaměstnanosti,

negativně

zemědělským

které

nařizovalo zaměstnávat nejméně

za

úředně

stanovený plat.

náklady na provoz

opatření

usedlostem do

byla

často

na snížení

určité výměry

jednoho pomocného

Výměra

zemědělské

dotklo

dělníka

nebo

dělnici

stanovena velmi nízko a

usedlosti se proto

sedlákům neúnosně

zvedly.222 Nespokojenost sudetských v kraji: O konání občané

doplňovacích

potvrdit a schválit

ideologii a okupačních průběhu

vůdci

voleb do

změny

operací. Termín byl příprav

protestům

odloženo o

se projevila

a

během průběhu

říšského sněmu,

oficiálně

se

přihlásit

čtrnáct

původně

voleb

ve kterých

měli

k nacistické

vyvoleného národa, bylo rozhodnuto krátce po

volebních

masovým

Němců

ukončení

stanoven na 20.11.1938. V

se ale zjistilo, že termín voleb je

kvůli

naprosto nevhodný a konání voleb muselo být Zdárně proběhly

dní.

Výsledky však byly v regionu a "vzorné". Hlasovalo se

4. prosince.

zvláště

zakřížkováním

potom v

Kuníně

samotném

ANO (pro Hitlera a Henleina) nebo

NE, přičemž Němci dostali hlasovací lístky bílé barvy, Češi barvy zelené. V landrátu Nový

Jičín

pro Hitlera hlasovalo 85% obyvatel, v

Kuníně

se

Myška, M.: Novojičínsko od Mnichova k 15. březnu ... , str.35 Alois Schindler, řídící učitel, autor příspěvku "Weg ins Dritte Reich" v Heimatbuch zastává jiný názor: "Rychle se zotavil stav zemědělství. (S předmnichovskou recesí v zemědělské výrobě jsem se nesetkala, pozn. Z.K.) Výsledky sedláků a pěstitelů zeleniny měly stále stoupající úroveň. ", in: Tamtéž, s. 251 221

222

102

zakroužkováním Ano pro Hitlera vyslovilo celých 100% voličů. 223 Bohužel nemáme zprávy o tom, jestli se voleb v

Kuníně zúčastnili

také

někteří

Češi. Nicméně je to spíše nepravděpodobné vzhledem k výnosu, podle

kterého se voleb směli Češi účastnit pouze tehdy, pokud v obci žili už před

rokem 1910.

Připomínám

výpovědní

také, že

hodnota

těchto

volebních výsledků má své limity. 224 Ty se promítly nekonsekventní, že čtyři voliči

právě

v následujících dnech. Je logicky

ačkoliv

NSDSP v obci získala 100% podporu

odevzdali neplatné lístky a

vyústila ve vyhlášení stanného práva v viděli

výše,

některé

odmítli volit), v

projevů

prosince v oblasti propukla silná vlna

obcích. Jak jsme

tři

polovině

nespokojenosti, která

Kuníně

obce v

(údajně

i v

některých

bezprostřední

okolních

blízkosti

Kunína měly ryze český charakter. Tito Češi byli z připojení Novojičínska k

Německu

konsternováni. V

polovině

listopadu 1938 se na

Novojičínsku

roznesla zpráva, že nejen celý okres, ale dalších 190 obcí bude vráceno Československu. Zpráva se šířila lavinovitě a pobízela nespokojené k

odvaze vyj ádřit nesouhlas se změnami. 225 V některých českých obcích rozměrů,

nabyly demonstrace takových

že

úřady

v

několika případech

znovu otevřely české školy dokonce i tam, kde Češi představovali menšinu. Nejednalo se ovšem o případ Kunína. 226 Vlna nespokojenosti (nejen z národního útlaku), zdá se, se V okolí nabíraly

nesmělé

přelévala

do

německých

protesty na obrátkách už

vlakovém nádraží Opava - východ se už na

začátku

dříve.

obcí. Na

prosince zaleskl nápis

" Wir dankem unserem Fuhrer, es ist schon dreimal so teuer wie fruher!" Také v Novém

Jičíně

protinacistického

i jiných vesnicích se ráno objevovaly plakáty

zaměření

typu" Pryč s Hitlerem". V

Kuníně

se nápisy a

plakáty, které vyj adřovaly touhu vrátit se zpět do Československa, objevily 19. prosince. Nesly text" Zlaté Československo", "My nechceme

k Německu, ale k Československu" a "Ať nám dají autonomii". Ještě týž den podnikly 223 224 225

úřady

nezbytná

opatření

k pacifikování odporu a v obci

Věstník české menšiny, 9.12.1938 Tamtéž; Myška, M. dospěl k závěru, že výsledky voleb byly zfalšovány., str.46 Tamtéž, str. 39

103

přesnější

vyhlásily stanné právo, o jehož délce trvání nemáme Dá se

předpokládat,

obyvatelstva

že bylo zrušeno za

zaměřily

Kunína (bez bližšího

jiným

určení

směrem.

několik

informace.

dní a že Vánoce pozornost

K poslední provokaci se

národnosti) odhodlal 8. ledna, kdy

občan vyvěsil

československou státní vlajku. 227

Dostupná fakta nás

neopravňují

myslet si, že nálada v obci se

změnila tak rychle a zásadně po připojení k Říši, a výsledky voleb v obci

tím

absolutně

bagatelizovat. Protesty v obci byly

pravděpodobně

vyprovokovány jednotlivci a na celkovou atmosféru v obci výraznější

z

vliv. Nacisté

rázně

zasáhli spíše

preventivně

případného rozšiřování protestů

z

českých

Němců

z

německých

Nespokojenost sudetských v žádném

případě

obcí do

z obav

německých.

zákonných norem

neznamenala odmítnutí Hitlera.

Analýza vývoje nálad obyvatelstva v

Kuníně

po Mnichovu je ztížena

nánosem propagandistických zpráv ze života obce. Je zvážit, kdy se projevy režimu.

neměly

upřímného

Bezprostředně

nadšení

mění

potřeba důkladně

v "pouhou" poslušnost

po mnichovském rozhodnutí do Kunína zavítala

vysoká oficiální návštěva, Kunínem projížděl Říšský ministr výchovy Dr. RUSt. 228 V obci byl s jásotem vítán podobně jako několik dní před tím vojáci Wehrmachtu. Akce

umně

využili

především učitelé

škol, kterým se

zapojením žáků podařilo zorganizovat působivý uvítací ceremoniá1. 229 Upřímné

pokračovaly

ovace režimu

také v

březnu

1939 po okupaci zbytku

Československa průvody a slavnostmi. 230 Zprávy o ideologických oslavách

jsou v tisku

poměrně časté

a pomalu

začaly vytlačovat

lidových slavnostech. Na druhou stranu však, nabývají stále

ostřejší

propagandistický kurs,

zvláště čímž

informace o

po vypuknutí války,

klesá míra jejich

důvěryhodnosti.

S

uzavřením české

menšinové školy došlo

zároveň

k

zavření mateřské

školy, která byla provozována Čechy. Do české mateřské školy však své 226 227 228 229

Tamtéž, str.41 Myška, M.: Novojičínsko od Mnichova k 15.3.1939 ... Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 21.10.1938 Vzpomínky M. Kratschmar, k.č. 1, s. A

104

děti

posílali také

nebyla.

Ačkoliv

němečtí rodině,

její

zřízení

naléhavé vzhledem ke

protože v obci

v obci nebylo

způsobu

německá mateřská

pravděpodobně pociťováno

byla

otevřena

v den Narozenin

poprvé slavily, 20.4.1939. Její

jako

života, který kunínské selky vedly, v obci

byla NSV v bývalé české menšinové škole zřízena školka nová. Slavnostně

škola

otevření

vůdce,

231

které se v Sudetech

bylo spojeno s velkolepými

oslavami Hitlerových narozenin. S postupem

času

se také

války. Obyvatelstvu bylo

začaly

objevovat první známky blížící se

předkládáno,

že válka jej nevyhnutelná a

nezbytná pro udržení podmínek pro rozvoj

německého

národa a germánské

rasy. Budova bývalé České menšinové školy byla od srpna 1939 využívaná kancelář

také jako

Wehrmachtu. Sedláci museli

spolek na ochranná

Německu

opatření

volných budov na

dělostřelectvu, pěšímu

svých usedlostech dát k dispozici / Je . d not k am. / 232 tan k ovym V roce 1933 byl v

část

vojsku i

založen "Reichsluftschutzbund" (RLB -

proti spojeneckým bombovým

útokům).

Spolek organizoval školení dobrovolných protileteckých hlídek, které vznikaly v

částech

obce. Jejich úkolem bylo

provádění

protileteckých

opatření: zatemňování oken, protiletecký alarm, likvidace požárů apod. 233

V

březnu

1939 se nábor do spolku protiletecké obrany konal v

Kuníně:

"Náborové schůze byla velmi podnětná. Řečníci, řídící učitel Josef Baier ze Suchdola a místní vedoucí NSDAP Edmund Gewolker důležitost

účinek.

Z toho

důvodu

případná

jakýchkoli zpráv

ohledně činnosti

agitační přednáška

231 232 233 234

minula

obranná

opatření

jen

se ve spolku protiletecké obrany musí

sjednotit všichni obyvatelé Kunína.

230

fatální

protiletecké ochrany v blížící se válce. Bez propracované

protiletecké ochrany mají všechna omezený

zdůraznili

,,234

Vzhledem k následné absenci

tohoto spolku je

účinkem.

pravděpodobné,

Zpráva o ní je však

důkazem,

že se

že se

Deutsche Vo1kszeitung, zpráva z Kunína ze dne 23.3.1939 Heimatbuch, s. 252 Tamtéž Enzyk1opedie, S.575 Deutsche Vo1kszeitung, zpráva z Kunína ze dne 18.3.1939

105

spolu s prušáckým militarismem do Kunína dostávalo

čím

dál více zprávo

nadcházející válce. V osidlech války Válečné

období bylo konsekventním

Vzhledem k tomu, že se úsilí záborem

důsledkem

sudetoněmečtí Kuníňané připojili

československého pohraničí

sjednotit

"Volksstamm", a posunout tak hranice nacistického východ, ocitli se

Hitlerovy politiky.

bezprostředně

k nacistickému

německý přímého

vlivu dále na válečného

s vypuknutím války v pozici

agresora. Pro sudetské

Němce

v

rapidní snížení životní

úrovně

(dodávky na frontu), politizaci

života i soukromých

Kuníně

vztahů (schůze,

znamenala

německá

zemědělské

pozitivní vývoj na celkový vliv

zvláště

na

pěstování

veřejného

školení, udání i rozsudky), odchody

na frontu i ztráty na životech. Na druhou stranu však mělo

agrese

připojení

produkce v

k

Německu

Kuníně,

zeleniny.

Češi v obci se dostali do role outsiderů, v důsledku nedostatku německých dělníků trpěných

pracovních sil.

Bezprostřední

ohrožení života

Čechům nehrozilo, jejich život byl však zbaven roviny komunitního

sdružování bez vyhlídky na zlepšení. frontu do Kunína

přicházely dělnické

Během

síly

odchodu

převážně

německých mužů

na

z valašského

vnitrozemí, ale také z okolních českých nebo smíšených obcí. Češi pomáhali Z

při

pracích na polích, byli

těchto dělníků

Národnostní přístupem

zaměstnáni

v obou cihelnách.

se po válce rekrutovali první kunínští novoosídlenci.

poměry během

nacistické éry byly

podmíněny

osobním

konkrétních lidí a jejich osobnostními kvalitami. Obchodník

Josef Kubesch

(Č.p.192) např. během

celých šesti let ve své

prodejně

zaměstnával Češku, která tak denně přicházela do kontaktu s velkým

množstvím lidí. 235 sedláci Blaschke 180 před koncem války nahnali všechen dobytek k

českým kamarádům

do Bernartice, nakonec

zůstali

v Čechách (současná paní Adámková), jejich statek přebírá Černoch, 235

S. Drost to vzhledem k dobové atmosféře vysoce hodnotí, in: Vzpomínky S. Drost, 10, s. A

k.č.

106

Úspěchy bleskové války byly v Kuníně, podobně jako v celé Říši, patřičně

zveličovány.

oslavovány a

přidružovaly

politice.

K

celkově

optimistickému tónu se

informace o pozitivním trendu v nacistické prorodinné

Během května

roku 1940 padl rekord v Sudetské

župě

v

počtu

svateb a porodů. 236 Také Kunín prožíval nebývalý rozkvět v počtu uzavřených sňatků

i narozených

dětí. Během

roku 1940 bylo v

Kuníně

uzavřeno 18, během roku 1941 19 manželství!237 V následujících letech se počet sňatků

snižoval. během

Obrat nastal Sovětského

svazu

druhé poloviny roku 1941 po napadení

Německem,

tj. s narukováním dalších

ročníků.

Na konci

roku 1941 už také v oficiálním tisku probleskávaly zprávy, signalizující pomalu

přicházející

únavu z války. Nedostatek mužské pracovní síly byl

negativně pociťován zvlášť zveřejněná

v novinách

na

venkově.

polovině

Už v

roku 1941 byla

naléhavá výzva všem ženám, aby šly pomáhat do

domácností sedláků, ve kterých chybí hospodář. 238 V Kuníně, kromě Čechů, na hospodářských usedlostech pomáhali také

váleční

zajateckém

zajatci. Francouzi byli

táboře

umístěni

Angličany

na statku, pro

v jakémsi provizorním zřízen

byl

v areálu Czeikeho cihelny. Vzhledem k tomu, že byli norimberskými rasovými zákony bylo s nimi také zacházeno slušným

stavěni

způsobem.

Angličané roveň

na

speciální tábor i Francouzi

germánské rase,

Ostraha francouzských

vojáků byla minimální, na práce k sedlákům docházeli nestřeženi [sic],239

jejich kontakty s místními v

podstatě

Němci

byly

vřelé.

Pro sudetské

exotickými pracovníky, od kterých mohli

Němce

načerpat

byli

spoustu

v jiné zemi. Počet francouzských zajatců se 24o pohyboval okolo pěti osob. Vzhledem k tomu, že Angličané byli zajímavých informací o

životě

internováni ve zvláštním V zajateckém

táboře,

táboře,

žili

relativně

izolovaným životem.

který byl zrušen v prvních

měsících

roku 1945,

měli

Deutsche Volkszeitung, 31.5.1940 SOkA NJ, f. Archiv obce, knihy, Kniha obecních příslušníků (rodů) vedená farářem W. Rummichem, dále Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 12.19. 1940 238 Deutsche Volkszeitung, 9.6.1941 239 Vzpomínky E. Golda, k.č. 6, s. A 240 Vzpomínky S. Drost, k.č. 10, s. A 236 237

107

k dispozici veškerý komfort, zbudováno pro hřiště.

ně

bylo dokonce fotbalové

241

Během

války v

Kuníně

na

Bauerově

statku pobývala také jedna

polská a jedna slovenská rodina. S postupem války se v

Kuníně začali

jako pomocné pracovní síly objevovat také sovětští zajatci, Ostarbeiteři.

Na konci války byli spolu s

několika

podílet. Místní s nimi v se o "oprav d ove/ outSl·d ery " . 243 V álečné

hospodářství

podstatě

odbytištěm

nekonečných

měli značnou

neudržovali žádné styky, jednalo

kladlo zvýšené nároky na dodávky

zemědělských produktů. Vzrůst

širším

a tzv.

polskými vyhnanými

rodinami ubytováni na zámku, na jehož zplundrování se měrou

242

poptávky po

v rámci stále se

zelenině

rozšiřující říše,

byl

způsoben

ale také v

nejen

důsledku

dodávek na frontu. Díky obrovskému zvýšení odbytu

zeleniny Kunín

skočil

z 19. století rovnýma nohama do masového 20.

století. Kunín fungoval jako

sběrné středisko,

odkud se zelenina

převážela

do vlakové stanice v Suchdole nad Odrou. Obec samotná byla schopná týdně dodávat 10-15 vagónů zeleniny, na podzim dokonce 30_40. 244

V oblasti produkce zeleniny Kunín z války Upozorněme válečné

zelenině exponenciálně

v posledních letech války. Bez výroby a jejím

V

profitoval.

v této souvislosti na fakt, že zvýšení dodávek bylo vázáno na

události. Poptávka po

Klemisch

jednoznačně

(č.p.

úspěchům

229),

německé

rostla

zvláště

agrese by k tak prudkému

vzrůstu

nedošlo. V roce 1943 byl místní sedlák, Franz

oceněn

titulem "Reichssieger" za

úspěchy

. 245 pestovall1 ze I enllly. v

/

/

S odchodem

mužů

se starost o chod

hospodářství přenesla

z velké

části na bedra žen a jejich dětí. Ženy však kromě řízení hospodářství značnou měrou

sbírkami

(částečně

nejrůznějších potřeb přímo

sbírek WHW (viz. výše) v 241 242 243 244

pod tlakem)

přispívaly

na frontu. Jen v roce 1942 Kuníně

NSV

uspořádal

dodávkami

kromě

pravidelných

zimní sbírku, ve které

Vzpomínky F. Bohm, k.č. 5, s. A Vzpomínky E. Golda, k.č. 6, s. A Vzpomínky S. Drost, k.č. 10, s. A Heimatbuch, s. 306

108

se vybralo 1300 ks sbírku knih. 246

oblečení

a lyží, sbírku starého

Muži z Kunína byli nasazováni v na

východě.

oblečení

různých částech

a

hadrů

fronty, na

a

západě

i

Jejich osudy jsou velmi pestré a naprosto se vymykají

možnostem a

kapacitě

této práce. Už v prvních

měsících

války

začaly

do

zprávy o padlých. Ztráty na životech přitom nebyly malé. Jen do května 1941 padlo 23 mužů z Kunína. 247 Do konce války se

Kunína

přicházet

číslo vyšplhalo na 109 obětí padlých nebo pohřešovaných. 248 Nejvyššího

vojenského ocenění, Železného kříže I. stupně se do konce roku 1944, za který máme k dispozici údaje,

dočkali

4 muži: Willhelm Repper, Otto

Klos, Franz Grosser, Heiz Jung. Willhelm Repper byl vyznamenán dvakrát. Železným křížem II. stupně bylo za vojenské zásluhy oceněno 43 mužů:

Wilhelm Tropper, Walter Bonisch, Rudolf Konig, Ernst Hans, Fritz

Junger, Friedl Barwig, Stephan Radek (2X), Heinrich Gold, Erich Schubert, Otto Jahn, Heinrich Bohm, Josef Klos, Julius Bayer (2X), Heinrich Schneider, Wilhelm Gold, Heinrich Jung, Josef Bohm, Leo Hickel, Bruno Nowak, Bonisch, Helmut Mayer, Heinz Bohm, Alois Schneider, Fritz FreiBler, Rudolf Speil, Otto Schramm, Willhelm Repper (2X), Willhelm Blaschke, Emil Eichhorn, Alois Friedrich, Alfred

Randisek, Alois Maak, Josef Nowak, Josef Feikus, Josef Bill, Franz Bonisch, Erwin Menzel, Franz Grosser, Rudolf Quitt, Walter Hickel, Fritz Dvorsky, Willhelm Krischke a Heinz Hickel. Železný kříž III. stupně obdržel Hugo Jahn. Informace o vývoji událostí na

frontě

civilisté v

Kuníně nečerpali

z oficiálního tisku a vysílání rozhlasu. Dostávaly se k nim voj áků,

přicházejících

na

několikatýdenní

dovolenou, i

jen

prostřednictvím

zraněných

nebo

invalidních vojáků,249 kteří propagandistický povinný optimismus náležitě korigovali. 25o Už před vypuknutím války byli civilisté připravováni na Deutsche Volkszeitung, zprávy z Kunína ze dne Deutsche Volkszeitung, zprávy z Kunína ze dne 247 Detusche Volkszeitung, 21.5.1941 248 Heimatbuch, s. 278 249 Vzpomínky M. Gold, k.č. 7, s. B 250 Srovnej Sudety pod hákovým křížem., s.335 ano sudetští Němci věřili ve vítězství v podstatě až do 245

246

2.4.1943 1.5. 1942, 12.6. 1942

Autoři jsou toho názoru, že posledních válečných dnů.

109

válečná

omezení, jedním z

nejdůležitějších

byla protiletecká obrana,

protože zázemí bylo snadno napadnutelné leteckými útoky. V

říjnu

1943

se namísto oslav připojení Sudet k Říši se v Hospodě u Kopetschků konala přednáška o zatemňovacích opatřeních. Ačkoliv

se masové

pravděpodobně

byly

určeny

ostřelování

omylem shodili

251

několik

1944 spojenci

bomb na Czeikeho cihelnu (bomby nezpůsobily přes

pro Slezskou Ostravu). Letecké nálety

ohromný rozruch v obci ztráty na životech ani přímo

létě

Kunínu vyhnulo, v

větší

škody. Bomby spadly dříve

na anglický zajatecký tábor, ze kterého však byli zajatci už

odvedeni. 252 Úsměvnou příhodou, která je symptomem stupňující se německé

obrany i

přibližování

fronty, bylo náhodné setkání dvou

čerstvě

sestřelených voj áků Luftwaffe s účastníky panského lovu v lednu 1945. 253

Od

března sovětská

letadla prolétala nad Kunínem

pravidelně

každý

večer. 254 průchod pravděpodobně sovětských

V lednu 1945 Kunín zažil

zajatců. 255 Jednalo se o natolik šokující a depresivní událost, že se vryla

do

paměti

všech sudetských

Němců, kteří měli

pochod popisuje následujícím z

koncentračního

tábora v

způsobem:

Osvětimi.

možnost ji zažít. S. Drost

Kunínem "procházeli

Pochod

vězňů

se opakoval více

Lidé (o lidech se už ani nedá mluvit - byly to ubohé měla

vlekli, spousta

vězňové

vzezření)

na nohou omotané hadry místo bot,

dnů.

se sotva

dřeváky

nebo

žádnou obuv. Byli v zuboženém stavu, mnoho z nich se sotva drželo na nohou, navzájem se podpírali, kteří úzkostlivě

obecního

úřadu

z potoka vody. zážitek je pro jistě

střežení

dbali, aby nikdo byl

mě

nevybočil

zastřelen vězen,

Můžu dosvědčit,

byli uniformovanými muži se psy, Vyprávělo

ze zástupu.

který se v blízkosti školy

že zástup lidí budil

děs

a

se, že u

chtěl

hrůzu.

napít

Ten

nezapomenutelný. Pro tyto lidi byl tento pochod zcela

pochodem smrti. ( ... ) Na naše

dětské

dotazy jsme

přesto

dostávali

Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 8.10. 1943 Vzpomínky p. Schwajda, k.č. 9, s. B 253 Vzpomínky S. Drost, k.č. 10, s. B 254 Vzpomínky E. Buchholz, In: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem 255 Je dodatečně obtížné s jistotou zjistit, zda se skutečně jednalo o sovětské zajatce a ne evakuované vězně z koncentračních táborů. Informace nasvědčují, že se jednalo o sovětské zajatce., In.: Malá, I., Kubátová, L.: Pochody smrti, Praha 1965. 251

252

110

odpověď,

oblečení

Možná byli přesně sobě.

vězně

že se jedná o ruské zajatce (a ne do zajateckých

úborů,

z

Osvětimi,

přes

sebe

měli přehozené

nezřetelné

Bylo slyšet šoupání nohou,

času

nemohu to s odstupem

posoudit. Byli tak špinaví, že se nedalo poznat, co

S jistotou jen vím, že

pozn. Z.K.).

vlastně

mají na

špinavé deky. ( ... )

mumlající hlasy. Ze všeho nejhorší

však byl zápach, který se ve vzduchu držel

ještě

dlouho. To

celém průvodu bylo to nejodpudivějŠí. (. .. ) Bylo to strašné.

vlastně

na

,,256

Tento "pochod smrti", ve smyslu jak jej chápe S. Drost, znamenal zlom v

náladě

svědomím Němců

Strach z

Němců

sudetských

následků

a probouzely stoupal s

jimiž se v posledních

v

Kuníně. Otřesné průvody

hrůzu

měsících

důsledků.

z prohrané války a jejích

přibývajícím

uprchlíků

množstvím

černým

byly

z východu,

války plnily ulice i poslední volné

ubytovací kapacity. Útěk kunínských Němců před blížící se frontou

S postupem fronty nervozita v jižní

straně,

Kuníně

houstla. V horní

části

obce, na

připravoval

v blízkosti šenovského kostela Wehrmacht

terén

k obraně (zákopy, bunkry).257 Kunínem proudili uprchlíci před frontou z obcí, položených na východ od Kunína. V obci bylo mnoho žen s malými dětmi,

jejichž muži byli odveleni na frontu. Organizace evakuace

obyvatelstva spadala pod povoz,

měl

povinnost

nejnutnější potřeby

působnost

zaopatřit

úřadu.

obecního

Každý, kdo vlastnil

neúplné rodiny a vzít je a jejich

na cestu s sebou.

Ačkoliv

byl

příchod sovětské

na spadnutí, místní vedení NSDAP oficiální

evakuační

května

většina

1945 ve 23 hod. V tuto dobu už byla

na cestu: lidé se sdružovali u obecního společně směrem

úřadu,

rozkaz vydalo až 2.

obyvatel

odkud

část

připravena

vyrazila

na Suchdol nad Odrou.

Bylo by chybou domnívat se, že sudetští

Němci

z Kunína odjeli

organizovaně dohromady, s čímž se setkáváme ve starší literatuře.

obyvatelstva Kunín 256 257 258

armády

patrně

opustila již

dříve,

skupiny

vyjížděly

v

258

Část

různou

Vzpomínky S. Drost, k.č. 9, s. B Vzpomínky M. Friedrich, materiál poskytnutý H. Friedrichem. Kubový, : Dějiny Kunína ...

111

dobu, se

patrně

patrně

pomáhal

od konce dubna do 3.

míní hlavní skupina nepříliš úspěšně

května.

nezaopatřených

organizovat obecní

zmatku odjeli sami, aniž by vzali ty, evakuoval na svém kteří měli

sedláci,

Před

útěku

"Sudetskými

kteří

žen s úřad:

jim byli

dětmi,

odjezdem sudetští

případně

z Kunína"

jejichž odjezd

mnozí s povozy ve přidělení.

Wehrmacht. Zdánlivou výhodu

k dispozici traktor,

Němci

Zbytek žen

při útěku měli

automobil.

Němci učinili několik nejdůležitějších

opatření. Členové Volkssturmu, domobrany složené z místních mužů, kteří zůstali

v

Kuníně,

vyhnali dobytek na pastviny, aby

během

doby, kdy

budou Němci pryč, nepošel hlady. 259 V domácnostech se lidé pokoušeli schovávat cennosti i před

věci

denní

potřeby (peřiny, oblečení)

zdecimováním vojskem i rabováním.

způsobem

- zazdívali, zahrabávali apod.

Věci

schovávali

Většinu

skrýší se

a potraviny nejrůznějším Rusům

a

Čechům podařilo odhalit. 260

Osudy

Kuníňanů

na

cestě

byly

různorodé.

Vzhledem k

přeplněnosti

cest prchajícími civilisty, vojáky i dobytkem byl pohyb na silnicích v

podstatě znemožněn. Ačkoliv

se

některým

shodou okolností

podařilo

dostat až do amerického osvobozovacího pásma,261 většinu obyvatel kapitulace zastihla v oblasti Svitava Moravské

Třebové. Němci, kteří

udržovali s Čechy přátelské styky také během války,262 neutíkali přirozeně daleko. Schovali se u svých známých Čechů v nedalekých vesnicích (Bernartice) nebo odjeli jen kus cesty. Velkou obavu mezi

Němci

vyvolávalo setkání s vojáky Rudé armády,

které propaganda líčila jako nelítostné, krvelačné, fyzicky odpudivé bytosti. 263 Zkušenosti s nimi byly vázané na okolnosti, za jakých ke kontaktu došlo, neobešly se ovšem bez znásilňování a ponižování. Ženy se s

dětmi

ocitly samy bez ochrany a pomoci. Schovávaly se na

různých

Vzpomínky M. Friedrich, In: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem. Vzpomínky E. Golda, k.č. 7, s. A 261 Vzpomínky E. Buchholz, in: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem; rodina se do konce června vrátila zpět do Kunína. Doufali, že v Kuníně naleznou alespoň potraviny pro přežití. Situace v Německu byla katastrofální. 262 Např. sociálně-demokratická rodina Nitschmannů, in: Vzpomínky E. Nitschmanna, k.č. 3, s. A antinacisté, selská rodina Blaschke (č.94), in: Vzpomínky F.Bohm, k.č. 5, s. A 259 260

112

místech

(půdy,

stodoly apod.). Obyvatelé Kunína byli vystaveni hladu a

strádání. Sovětští vojáci, bezprizorní ozbrojené osoby (Poláci) i Češi Kuníňané

zabavovali veškerý majetek, který s sebou domácích

zvířat),

mezi

hodinkách a bicyklech.

sovětskými

Němci

nezůstali ušetřeni ostřelování

(včetně

vezli

vojáky byla velká poptávka po

však

během

posledních

válečných dnů

útěku zemřely

a ztrát na životech. Na

nebo

se ztratily 4 osoby - Ferdinand Kuntscher, Aloisia Bohm, Marie Kunz a Gerda Axmann. Zabiti byli 4 lidé - Hermann Gold, Josef Heikenwalder se . H·k synem, Al OIS eI enwa··ld er. 264 Návrat do Kunína byl obtížný a protáhl se Mnozí

Němci

byli na

nějakou

dobu internováni

nacházeli v okamžiku osvobození,

někdy

Byli povinni pracovat. Nejhorší návaly Němci

z Kunína tedy

vesměs

většinou přímo

nechvalně

kde se

na jiné místo.

nacionalismu sudetští

prožívali mimo obec.

se shodou událostí dostala až do

místě,

přeloženi

dokonce

českého

v

několik týdnů.

na

Např.

M. Kratschmar

proslulého "pochodu smrti"

v Pohořelicích u Brna. 265 Do Kunína se Němci vraceli v naprosté většině pěšky

nebo na

zapřenou

vlakem (zákaz cestování

veřejnou

dopravou).

Ještě deset dní od osvobození se v Kuníně nacházelo minimum Němců. 266

V tu dobu už však byli pány situace Češi a Rudá armáda. Závěr:

Připojení Kunína k Německu ovlivnilo životy Němců i Čechů v obci. Češi, kteří v obci zůstali, byli prohlášeni za méněcennou rasu. Byl jim znemožněn

jakýkoliv

Nebyli sice

přímo

společenský

život a

spoluúčast

na

správě

obce.

ohroženi na životech, avšak prožívali období nejistoty,

strachu a neblahých vyhlídek do budoucnosti. Život Němců se však změnil neméně: plně

je ovládla nacistická propaganda.

sdružení a spolky pod 263 264 265 266

stejně

Viděli

jsme, že dosavadní

jako samospráva, policie i pošta byly

křídla nacionálně-socialistických

převedeny

institucí.

Vzpomínky E. Buchholz, In: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem. Heimatbuch, s. 279 Vzpomínky M. Krattschmar, k.č. 2, s. A Vzpomínky M. Friedrich, materiál poskytnutý H. Friedrichem.

113

Druhá

světová

válka obec ovlivnila ve dvou

se prudce zvýšil odbyt válka obdobím

neuvěřitelné

jen kompenzovala národnosti. V

zemědělských produktů,

válečné

na jednu stranu

na druhou stranu byla

kulturní i politické stagnace. Zvýšená natalita

ztráty na životech

konečném důsledku

Němcům především

směrech:

Kuníňanů německé

však spojenecké

vítězství

sudetským

nasadilo chomout "kolektivní" viny, v jejímž

důsledku byli v rámci osvobozeného Československa zbaveni občanských

práva "odsunuti" z vlasti.

114

7.

Výměna

rolí.

(květen

zásadně změnily poválečné

Charakter obce Kunín důsledku

1945- cca 1948)

proměnila kompletně

se

nejen národnostní struktura obyvatelstva

obce, ale také veškeré politické, ekonomické i kulturní komunismus

vystřídal

hospodaření

selské

pohledu však ani

a kulturní nejednotnost

úsekem, ale rozpadá se na

období v

základě

německý

Kuníně

poměry

-

zemědělské

národní socialismus, Jednotné

poválečné

události. V jejich

Při

folklór.

není jednolitým

charakteristických

znaků

družstvo bližším

časovým několika

do

částí.

První období je ohraničeno příchodem Čechů a jejich zabíráním povětšinou

z

volných usedlostí a

útěku před

domů

sudetských

Němců, kteří

se

domů

frontou vraceli teprve v prvních týdnech po osvobození, a

končí

relativní konsolidací

druhé

poválečné

poměrů

na

přelomu

období je charakteristický

léta a podzimu 1945. Pro

společný

více

méně

normální

život sudetských Němců a Čechů v obci. Tento "normální" život byl formovaný jednak

německou

legislativou prezidentských 1945 a

končil různě

internováni ve týdnů, během

a

dekretů,

sběrném středisku

Tento

v Novém

léta a podzimu 1946

před

českým vítězstvím, časový

s "odsunem" kunínských

tohoto druhého období správců

porážkou a

proběhly

volbami v

červnu

v

před

úsek

začal

Němců, kteří

také

s podzimem

byli

Jičíně několik dnů,

transportem do

Kuníně

de iure pak

většinou

nejvýše

Německa. Během

řádné prověrky

národních

1946 byly dekrety o vlastnictví

půdy

novým vlastníkům předány osobně z rukou ministra zemědělství J. Ďuriše. Pro

třetí

typické

období od konce roku 1946 do února roku 1948 je na jedné

uklidňování poměrů

angažovanosti a politických

a na

straně

půtek

druhé

zostřování

straně

politické

v obci.

115

Osvobození Již delší dobu před 5. květnem,267 do každodenního života v obci pronikaly známky blížící se fronty. Se

začátkem

dubna na

severovýchodním obzoru probleskávaly výbuchy, ozývaly se dunivé tankové

střely,

doprovázené mohutnými tlakovými vlnami. Adolf Purr

atmosféru 4. května popsal následovně 268 : "Střelba dělostřelectva stále sílí.

Střelba kulometů

je na doslech,

působí hrozivě.

duše. Kunín opustila i posádka Wehrmachtu. jednotky. ( ... ) Všechno

působí neuvěřitelně:

Zůstaly

Na ulici není živé tu jen tankové bojové

ulice jsou

vylidněné,

statky

ztichlé. Ženy, které ještě předevčírem čekaly před obecním hostincem, přibrala

na

útěku

auta Wehrmachtu. Dnes se

šenovského kostela. Dva

střelba

dělostřelecké výstřely

mi

ozývá už od

zasvištěly

kolem uší

v blízkosti Schindlerových polí. Vesnice je pustá a prázdná. " Po střeny p. Purra o stahování Wehrmachtu na západ potvrzuje hlášení náčelníka

štábu 52. štábní divize plukovníka Misjury a

operačního

svodce

Č.

jednotky pěchoty),

náčelníka

oddílu 52. štábní divize Rudé armády plukovníka

0109 ze 5.5. ke 12.30 hod.: "Pozorováním nepřítele

z Kunína

projelo 11 krytých

směrem

37 povozů, 3 kanóny. Ve

vojáků, jižně

mužů

směru

od nádraží v Suchdolu ( ... )

dělostřelecké baterie, v prostoru Kunína zpozorovány tanky nepřítele.

Kunín byl osvobozen v odpoledních hodinách 5. bojů

na katastru obce

příliš

května

,,269

1945. O tuhosti

informací nemáme k dispozici. Ve svodce se

pouze konstatuje, že za 24 hodin bylo 300

vojáků "zničeno"

vzato do zajetí. Tyto údaje se však vztahují k širšímu než katastru Kunína. Na kunínském dnech po osvobození ve

ve

pohyb

na Suchdol nad Odrou (asi 120

automobilů,

na Suchdol seskupeno asi 200

zjištěn

Choměce

hřbitově

bylo

vojáků

a 24

operačnímu

provizorně

prostoru

v prvních

společném hrobě pohřbeno devět vojínů

Rudé

armády.27o Také sudetští Němci vzpomínají na padlé sovětské i německé vojáky, jejichž rozkládající se ostatky, ne však v masovém 267 268 269

měřítku,

datum osvobození Kunína Tamtéž, s. 1, překlad Z.K. Archiv obce Suchdolu nad Odrou, k dispozici dáno p. Bartošíkem, 15.1.2002

116

nacházeli na polích v Kuníně po návratu z útěku před frontou. 271 Tito vojíni byli bez

pohřbeni většinou

na

místě

podle spáchaných

válečných

do narychlo vykopané jámy,

často

křížku. Soudě

škod,

soustřeďovaly

se bojové

operace především v dolní části Kunína, tj. v okolí zámku. 272 Poškozeny byly zejména zemědělské usedlosti a domy na dolním toku Jičínky. 273 P. Gold vzpomíná, že na statku části

č.

199, naproti zámku

přes Jičínku

Kunína, ve stáji po návratu našli velké díry po

střílení.

V

v dolní domě

byly

patrné známky oslav vojáků Rudé armády.274 Bujaré oslavy se však promítly i do stavu jiných domů. Za nejasných okolností např. lehl popelem dům č. 227. 275 Domy ve střední a horní části Kunína však absolutní destrukci byly

ušetřeny.

V bojích byla poškozena

střecha

a fara. Zdá se však, že ve srovnání s okolními vesnicemi byly škody v obci 315.000,-

relativně

Kčs,

nízké. V

Kuníně

byly

vyčísleny

v Suchdole nad Odrou na 410.000,-

Kčs

kostela

válečné

na celkovou sumu a v sousedním

Šenově dokonce na 3.296.000,- Kčs.

Majetkové škody, které s

průchodem

vesměs

nezpůsobily přímo

bojové operace, ale

fronty souvisely, však byly mnohem vyšší. Sudetští

vzpomínají na vyjedené zásoby potravin a

vojáků, kteří často

bezpředmětně

nepořádek

likvidovali také bytová

Němci

po pobytu

zařízení,

a

pokoušeli se objevit tajné skrýše sudetských Němců, kteří před útěkem zazdívali nebo zakopávali svůj majetek. 276 Usedlosti a domy ještě před V únoru 1946 byly ostatky exhumovány a uloženy v rakvích zpět. Hrob byl ohrazen, památka vojáků uctěna pomníkem s rudou hvězdou.; in: SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č.4, složka B: Hroby vojenské - exhumace krasnoarmějců 1945-1951 271 Vzpomínky E. Golda, k.č. 5, s. B 272 Jednotky Rudé Armády postupovaly směrem od Hladkých Životic a Hukovic, in: SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č.4, složka G, soupisy válečných škod, srovnej: SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č. 286, Přehledný výkaz škod vzniklých válečnými a politickými událostmi, 18.9.1945, 8061/III., dále vzpomínky S. Drost, k.č. ll, s. A 273 Poškozené domy a statky už nikdo neobsadil, postupně pustly a během 50. let byly zbořeny: č.p.: 212, 213, 214, 215, 223, 224, 225, 226, 227, 228, 229 274 Vzpomínky E. Golda, k.č. 5, s. A: stopy po vajíčkách smažených přímo na plotně, 3 zabité prasnice s odřezanýma zadníma nohama, zabitá klisna apod. 275 Vzpomínky M. Krattschmar, k.č. 2, s. A, jednalo se o dům, ve kterém s rodiči bydlela. 276 Vzpomínky A. Schweida, k.č. 9, s. A, Domů se z útěku před frontou vrátili cca po 3 týdnech. Dům (č.134) našli v hrozném stavu: otevřený, peřiny roztrhané a v peří rozlité a rozsypané potraviny, z potravin zbylo jen několik brambor ve sklepě. Dům jejích rodičů (č. 262) se nacházel ve stejném stavu. 270

117

příchodem

Rudé armády rabovali vojáci Wehrmachtu se slovy, že by

všechno stejně dostal "Ivan".277 Nevhodné chování a rabování postihlo především

zámek, jehož

umělecko-historické

vysloveně

frontou otrlými vojáky, likvidovány. Na žalostném stavu zámku

i kulturní hodnoty byly

podepsali také tzv. Ostarbeiteři,278 kteří byli ubytování v přízemí zámku ještě před příchodem

fronty. Do vestibulu zámku a zámeckého parku byly

Rudou armádou po osvobození vehnány krávy, 279 sehnané muži z "Volkssturmu" před útěkem na pastviny, aby nepošly hladem. 28o Následky bojových operací a patrné

ještě

18.

května,

válečného

kdy se do Kunína z

plundrování byly v obci

útěku před

správce statku Purr: "Park je zpustošený. Jsou do dobytka. Zámek

totálně

zplundrovali

Správu statku má na starosti ruský společně

s dalšími

německými

úkolem je úklid vesnice a němečtí

pohřbený. Německé

Kuníně

Válka Ačkoliv

(19.

května

se A. Purr

č.???

Jejich

odpadu k odvezení.) Do dnešního dne už

většinu válečných

stop, mrtvý dobytek už je

sovětských vojáků. Většina zvířat

má kulhavku. "

se do normálu dostávala jen pozvolna.

skončila

boje dále

zvěrolékař.

"Ostarbeiteři".

ženy jsou povinny dojit ohromná, bezprizorní stáda

dobytka pod dohledem Situace v

nahnána stáda

z Polska a

muži musí hlásit ve vile

třídění

muži stihli odstranit

dělníci

něj

frontou vrátil

8.

května,

v den

nepokračovaly,

bezpodmínečné

situace

kapitulace

zůstala zvláště

v

Německa.

pohraničí

nepřehledná

a napjatá i po následující týdny, ba měsíce. Pořádkovou službu v obci drželi partyzáni 281 , jednotka Rudé armády, okupační

jednotka Československé armády,282 která situaci v obci převzala pod kontrolu ve 2. polovině května. 283 Národní stráž v obci fungovala do října 1945. 284 Nejpozději do konce června byla v obci zřízena četnická stanice. Vzpomínky S. Drost, k.č. ll, s. A Obecný název pro dělníky nižší rasy, kteří do Říše přicházeli za prací. 279 Vzpomínky E. Golda, k.č. 6, s. A 280 Vzpomínky M. Friedrich, In: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem 281 SOkA NJ, ONV NJ, osídlování pohraničí, k.č.75, zpráva místní četnické stanice, 754/45 282 SOkA NJ, ONV NJ, Okresní osídlovací komise, k.č.300, č.90 - zabavení radiolamp v Kunwaldu 283 H ana 'kJ ' I n: eV, 'J'v,v , .: N ovy'J'v, ICln po osvo b ozen!., tenlO N ovem IClne ... , s. 58 284 SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č. 677, Obec Kunín 1945-1953 277 278

118

A však ani ta nebyla schopna dostat situaci plně pod kontrolu. V

pozdějším

přihodily:

285

období se dozvídáme o mnoha excesech, které se v obci

drancování, krádeže, násilnosti na sudetských

Němcích

i

Češích. Podle vzpomínek M. Friedrich právě velení sovětské jednotky zabraňovalo největším přestupkům Čechů i řadových sovětských vojáků. přítomnosti

Díky

velení byla situace v

Kuníně

oproti jiným obcím

údajně

relativně klidná. 286 viděli

Jak jsme staří

předchozí

v

lidé ad. obec opustili

kapitole,

nejpozději

2.

německé

května,

ženy s

dětmi,

invalidé,

kdy byl vydán rozkaz

evakuovat Kunín. 287 Zpět se sudetští Němci vraceli v rozmezí prvních dnů, spíše však teprve

týdnů

někteří

podotknout, že

místě) vůbec

kunínští

válečné

(nacistická minulost, jiném

po osvobozenÍ. V této souvislosti je občané

se do Kunína z

okolnosti, internování v

potřeba

různých důvodů nějakém táboře

na

nevrátili. V obci se v prvních dnech po osvobození

vyskytovali především Češi, kteří zde působili také za války, pravděpodobně několik válečných zajatců

(Francouzi aj.) a ruští vojáci.

Velmi rychle se však obec začala zaplňovat nově příchozími Čechy a vracejícími se

Němci.

Atmosféra v obci byla prosycena nacionalismem

Čechů, který vzedmula radost z vítězství i uvolnění po celou válku potlačovaných

averzí k sudetským

Němcům.

Ti se naopak ocitli de facto

v bezprávném postavení. Postavení

Němců

v

Revoluční poměry

května.

K

Němců

ve

ze 2. srpna 1945 "o

státní

maďarské občané

německou

se

po válce.

začaly legislativně

nejvýznamnějším dekretům,

sudetských

nebo

Kuníně

státě,

upravovat od druhé poloviny

které upravovaly postavení

byl dekret prezidenta republiky 33/1945. Sb.

úpravě československého občanství

osob

národnosti". Podle tohoto dekretu všichni

ztratili

státní

československé

příslušnost.

státní

Sudetských

občanství

Němců

německé

českoslovenští

dne, kdy nabyli

se dále týkal dekret

č.

285 Tamtéž, dokument zmiňuje vtrhnutí několika vojáků Rudé armády do domu Č. 230 a následné zabavení věcí vojáky a partyzány národnímu správci R. Holišovi a jeho výslech na konci června 1945. Četnická stanice o incidentu nevěděla. 286 Vzpomínky M. Friedrich, In: Archiv autorky, materiál poskytnutá H. Friedrichem

119

května"

5/1945 Sb. z 19.

o neplatnosti

správě

jednání z doby nesvobody a o národní Maďarů, zrádců správě),

národní

nacistických

kolaborantů

a

dekret

Č.

některých majetkově-právních

některých

a

organizací a

16/1945 Sb. z 19.

zločinců, zrádců

lidových soudech" - Velký

a jejich

retribuční

června

pomahačů

června

Němců, Maďarů

kolaborantů" (konfiskační

a

71/1945Sb. z 19. října

z 24.

října"

září

o konfiskaci

stěžejním

podniků",

nebo

legislativním

očistě),

rozdělení

dekret), dekret

dekret

Č.

Č.

místě

na

oblečení

nařízení

viditelné a výrazné "N". Toto

majetku

100-103/1945 Sb.

108/1945 Sb. z 25.

bylo vydáno více, tyto

na

patří

základě

po osvobození byli přes

Č.

majetku a Fondech národní obnovy". I

opatřením,

(páska

dekret

Č.

kterých sudetští upadli do v podstatě ve státě bezprávného postavení de iure. 288 Bezprostředně

(dekret o

mimořádných

o pracovní povinnosti, dekrety

nepřátelského

dekretů, směrnic

když

a o

"o konfiskaci a urychleném

"o konfiskaci velkých

ústavů"

"o potrestání

dekret (o národní

12/1945 Sb. z 21.

Němců,

majetkových hodnot

Němci

ke

Němci

povinni nosit na viditelném

ruku, nášivka na prsou nebo na rameni) nařízení

vydávaly formou vyhlášek

jednotlivé okresní národní výbory,289 Na Novojičínsku se jednalo o černé "N" v bílém oválu na černém podkladě. 29o Toto označení "N" evokovalo situaci, v jaké se v nacistickém Německu ocitli Židé. Nacistickými zločiny

se zacházení se sudetskými

Němci

také

vysvětlovalo

a postavení

Němců se explicitně k tehdejšímu postavení Židů přirovnávalo. Němci

byli

často

hned v prvních týdnech internováni v pracovních nebo

internačních

táborech za katastrofálních hygienických podmínek.

Měli

nárok na podobné příděly potravin jako Židé ve Třetí Říši, nesměli dopravou a navštěvovat veřejné místnosti, vycházet z domu od 20 do 6 hodin. 291 Podléhali zpočátku automaticky pracovní

cestovat

veřejnou

povinnosti. 287

Paměti Adolfa Purra, s. 1

Sbírka zákonů a nařízení státu Československého. Doba svobody. Roč. 1945 Teodoridisová, A.: Německá menšina na Královedvorsku po druhé světové válce, in: Ročenka SOkA v Trutnově, 1999., s. 59 290 Vzpomínky E. Golda, k.č. 7, s. A 291 Staněk, T.: Odsun Němců z Československa, s. 78-84 288 289

120

Tato praxe byla na

začátku

později (zvláště

srpna) reglementována. V

podmínky v

internačních

po

skončení

září

a v

Postupimské konference

říjnu

byly upraveny Němci mělo

táborech, podle kterých se s

zacházet sice přísně, ale lidsky. 292 Ve druhé polovině roku se taky začaly upravovat podmínky

přidělování Němců

na práci. Na podzim 1945

Československý stát zasáhl také do sféry intimních vztahů mezi Němci a Čechy. Důsledně se měly dodržovat předpisy ministerstva vnitra o

povolování sňatků s osobami německé národnosti. 293 Vyučování dětí bylo značně října

po

omezeno a upraveno výnosem ministerstva školství a

1945, podle kterého o

prověření

žádostí

rodičů

přijetí německých dětí

a na návrh místních

osvěty

českých

do

úřadů

škol

ze 4. měly

rozhodovat

příslušné okresní správní orgány.294 Tato praxe byla zdlouhavá a způsobovala,

děti

že

ve školním roce 1945/1946 školní docházku

často

vůbec nenastoupil~295

Sudetští

Němci

v

Kuníně

byli po návratu z

útěku před

frontou

vystaveni šikanování, někdy dokonce fyzickým "trestům". 296 V Kuníně se tímto "vyrovnáváním" Svaťa

Z

tabák.

Zubří"

Fabián ze

polí. Zdejšího

účtů

faráře

Zastřelili

proslavilo

bil hrubým

několik

způsobem

skupin. Velitel

vracející se muže a ženy

(partyzáni) zbili a žádali po

chlapce

německé

partyzánů

něm

víno, zlato a

národnosti Hanse ". Kolem p. Slabého

(cca 20 let), který pracoval v panské

cihelně,

se

vytvořila

skupina

mužů,

kteří se na Němcích dopouštěli surovostí. 297 Hrůzu mezi německými

ženami budilo

znásilňování sovětskými

vojáky,

před

kterými se ženy na

noc musely schovávat. 298 Neoficiální vězení bylo v Kuníně zřízeno v Horní

hospodě,

kde byla H. Layer krátce (po návratu z

útěku před

frontou) svědkem mučení německých mužů. 299 292 Jednalo se o táborní řád ze 17. září a speciální směrnice pro internační střediska ze 29. října, in: Staněk, T.: Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa, s. 53 293 Šebestík, J., Lukeš, z.: Přehled předpisů o Němcích a osobách považovaných za Němce, Praha, Ministerstvo vnitra 1946. 294 Staněk, T.: Odsun Němců, s. 121 295 Vzpomínky A. Husar, k. č. 6, s. A 296 SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č.4, složka C: Trestní spisy, spory 1945-1946 297 Vzpomínky A. Husar, k. č. 6, s. A 298 Vzpomínky M. Gold, k.č. 7, s. B 299 Vězení bylo zřízeno sovětskými vojáky, Vzpomínky H. Layer, k.č. 12, s. B

121

Princip kolektivní viny dopadl na všechny kunínské

Němce

bez

ohledu na to, jestli se jednalo o fašisty nebo o osoby politicky vlažné. 18. května místní starousedlí i noví Češi v součinnosti s Rudou armádou vzali

"spravedlnost" do svých rukou. 30o Ve sklepě Gewolker-vily301 uvěznili 23 sudetoněmeckých mužů, údajně členy "Volkssturmu,,302 v mnoha případech

s neopodstatněným obviněním z týrání Čechů během války a z propagování nacismu. i

řádnými

ve

Někteří

těchto mužů

z

někteří

soudy odsouzeni jako fašisté,

veřejné správě

byli

poválečnými během

byli

lidovými

nacismu

činní

(Josef Klemisch, Ernst Schindler, Herbert Blaschke, Někteří patřili

Gustav Mayer, Johann Habicht). politickým

představitelům

Schindler).

Uvězněni

obce

(předválečný

k

předválečným

starosta za BdL Gustav

byli také mladiství (KarI Friedel, 15 let, Josef

Schwarz, 15 let). Tito muži byli nuceni podstoupit pochod z Kunína do Nového

Jičína, během

a v místním okresním byli odvezeni do bývalého

z

vězení

sovětského

koncentračního

zemřely dvě Osvětimi

ně

kterého na

byly

byli cca 8

pokřikovány

dnů

"nadávky"

vystaveni týrání.

Němci,

Následně

zajateckého tábora u Ostravy, posléze do

tábora v

Osvětimi. Během

tohoto martýria

osoby (Josef Miksch a Gustav Schneider). A. Purr se

vrátil na

začátku září

1945.

Zajímavý je přitom nepoměr mezi reálnou mocí Čechů a jejich početností

v obci

ještě

v únoru roku 1946. V

2080 obyvatel, z čehož jen 800 bylo Čechů. dobu dle oficiálních zpráv v domech správci,

pravděpodobně

kteří

měla

celé

být

plně

české

Zarážející je také velmi nízký

číslo přibližně

V

důsledku německých válečných

o 600 nižší než byl

Ačkoliv obec již v tuto

osídlena, nežili na usedlostech a

si nemovitosti v tomto období

je

k tomuto datu žilo

rodiny, ale jen jednotliví národní

podle libosti a za kterými jejich rodiny Němců.

Kuníně

303

často svévolně vyměňovali

přicestovaly

počet Němců

počet

až

později

v obci: 1200 obyvatel

obyvatel v obci v roce 1939.

ztrát, viz níže, se toto

cca na 500 osob, o nichž nemáme zprávy.

po odsunu

Někteří

z

číslo

zmenšuje

těchto občanů

se do

Deníkové záznamy A. Purra; k zajímání bývalých nacistů byli Češi také vyzýváni z oficiálních míst (armádou i vládou): ln: Staněk, T.: Odsun Němců ... 301 neznámé č. p. 302 Vzpomínky M. Friedrich, ln: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem 300

122

Kunína

pravděpodobně

válečnými

v

událostmi

Německu,

nevrátili z

zavlečeni

někteří

frontou,

zvláště

Mnozí,

vojáci byli přímo

mimo území republiky - ocitli

zůstali.

kde už také

útěku před

muži, byli internování

v okolních pracovních táborech (Bludovice, Štramberk). Přes

všechny peripetie, kterým museli sudetští

čelit,

válce

mohli ve velké

většině

střežených střediscích, neboť

pracovní tábor. někteří Němci

"odsunu"

volně

Kuníně

k tzv. "volným"

z Kunína byli

uvězněni

Především

V

Patřili

v

žít

Kuníně

zřízen internační

Němcům.

Není však

vyloučeno,

z

muži byli

odváděni

do pracovního tábora v Bludovicích.

v okolních obcí (viz. výše).

většina německých mužů

odvezena

hromadně

vlakem ze Suchdola nad Odrou na práci do dolů v Ostravě. Nejblíže Kunínu se nacházel

že

zahájením organizovaného

některém

srpna byla

po

ani

v

polovině

táborů

v

bez nuceného pobytu ve

nebyl

měsíce před

Němci

internační

304

tábor v Suchdole nad Odrou.

Životní podmínky v tomto táboře byly katastrofální. Staněk zmiňuje, že v internačním táboře,

v

polovině

části

který byl

soustředěno

srpna 1945

o ženy s

dětmi.

se "výkaly vylévaly možnost se bránit.

umístěný

V

táboře

téměř

v objektu fy Baar, bylo

ještě

kolem 1700 osob. Jednalo se z velké

byly k dispozici jen

čtyři

pod okna ubikací. " Sudetští

Staněk uveřejňuje

záchody, z nichž

Němci neměli

ani

stížnost suchdolsko-kunínského

lékaře

MUDr. N awratila z konce srpna 1945, který byl v suchdolském

táboře

také internován a

"Informoval jsem hned v v

táboře

měl

na starosti zdravotnickou službu:

začátku odpovědné činitele,

(. .. ) neodpovídají

nejprimitivnějším

byly odmítnuty s poukazem na to, že moje činností ošetřujícího lékaře

b U d e przsne trestano. v,

v

' "

a jakékoliv

provinění

304 305

v

táboře

jest pouze

proti tomuto

nařízení

305

Němců

byla

různá

a

tím, za jak dlouhou dobu po osvobození byly jejich domy nebo

usedlosti obsazeny národními správci. V 303

podmínkám. (. .. ) Moje návrhy

činnost

Kvalita bytových podmínek sudetských podmíněná

že zdravotní poměry

některých případech

se

Němci

1.2.1946: Nové Kravařsko - Kunwald, okresní zásobárna zeleninou Vzpomínky M Friedrich, ln: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem Staněk, Pracovní tábory, s. 67-71

123

domů

nemohli

nastěhovat

hned po návratu z

útěku před

frontou,

někdy

v domě zůstali až do svého "odsunu". Spolužití Čechů s Němci v jednom domě většinou

řídilo

nebylo konfliktní,

se však jasnými pravidly danými

faktem, že novými pány jsou Češi. Němci byli ve svých domovech s nelibostí trpěni. Češi se často snažili sudetské Němce vystěhovat. Němci se také

nastěhovali

do "sociálních"

bytů,

tj. do ubytoven v panské

cihelně,

kde před válkou i během ní bydleli výhradně Češi. 306 V několika případech se však v

Kuníně

se sudetskými nejméně

lidé také

Němkami,

tři děti.

intimně

sblížili. Ze

vztahů

správců

národních

které na statku pracovaly, se dokonce narodily

Tyto intimní vztahy však byly posuzovány jako

zločin,

jednotliví národní správci (Antonín Kelnar, Jan Navrátil, dalším byl rozsudek

kvůli polehčujícím

okolnostem

později

zrušen) byli odsouzeni

k pěti měsícům vězení nebo k pokutě 25.000,- KČS. 307 Buchholz: návrat do K. v

červnu,

ze Suchdola jdou

přes

pole k panské

cihelně,

tam ubytovaní

Němci, které už vyhnali Češi z domovů.

Osídlování obce po válce. pohraničí

Plán osídlování

vzešel z iniciativy domácího odboje.

případě Novojičínska,

Proces osídlování,v

prezidenta republiky

Č.

dosídlování, se opíralo dekret července

28/1945 ze dne 20.

zemědělské půdy Němců, Maďarů

a jiných

nepřátel

1945 "o osídlení

státu

českými,

slovenskými a jinými slovanskými zemědělci" (tzv. osídlovací dekret) 308 a

o množství dalších Všechny tyto

dekretů, pokynů,

nařízení

však, jak

vyhlášek a ministerských

upozorňuje

výnosů.

Slezák, osídlovací proces

spíše jen usměrňovaly, než aby jej iniciovaly.309 Osídlování bylo během prvních české

čtyř měsíců

euforie z

živelným procesem, který vyplynul ze všeobecné

vítězství, podněcované

i reálnými "divokými odsuny" v ministerstvo

zemědělství

létě

sliby o "odsunu"

1945. Až na

Němců

a fakticky

začátku září

vypracovalo Plán na osídlení

pohraničí

(tzv.

Generální plán), jehož mottem byla myšlenka, že do osídlování má být Vzpomínky E. Buchholz, ln: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené 308 Grulich, T: Problematika počátku osídlování pohraničí a plány na osídlování.; in: Etnické procesy v novoosídleneckém pohraničí (Dělnictvo v etnických procesech), sv. 2. Praha 1986, s. 11-18 306 307

124

řád

vnesen

a

pořádek.

V této Nový Jičín, plně dosídlen. 31O

době

byl však již nejen Kunín, ale celý okres

Jak víme, do února 1946 do Kunína přišlo 800 Čechů, z nichž asi 100 válku v Kuníně prožilo. Tito Češi, k nimž je nutně připočítat také dělníky z cihelen,

kteří

přirozeně

v

v

Kuníně během

počátcích revoluční

institucích i

při

války pracovali (viz. výše), doby

při

měli

ustanovování prvních obecních

obsazování usedlostí jistou výhodu, danou znalostí

prostředí i časovým náskokem před ostatními Čechy. Zabírání nemovitostí

a

hospodářství

kunínským

Němcům

tak probíhalo

pravděpodobně

od

prvních dnů, potažmo týdnů od osvobození. 311 Kunín patřil k bohatým, Největší část

malebným obcím, o které osídlenci projevovali velký zájem. národních

správců přišla

části

z velké

reemigrantů

z okolních obcí a z oblasti Valašska (odkud

pocházeli také z

Volyně

dělníci, kteří

do Kunína

přišlo

v obci byli za války). 26 rodin

už v rámci regulovaného

osídlování na podzim 1946. V roce 1948 v Kuníně žilo kromě Čechů 28 312 Němců, 36 Slováků, 8 Rumunů, 2 Bulhaři a 1 RUS. V

důsledku

velmi rychlého osídlení do Kunína s výjimkou skupiny

volyňských Čechů nepřišly obyvatelé jedné vesnice, jak by bylo logické,

pro komunitní život obce žádoucí a jak to plán.

Pozdější

oficiální žádosti

části

později

vyžadoval Generální

obcí nebo zájmových skupin musely

být z nedostatku "kapacit" odmítány.313 To ovšem mělo za následek kulturní

roztříštěnost,

sousedskou nesvázanost, malý zájem o

věci veřejné

a velký zájem o soukromé blaho. Kritériem, které do procesu

udělování

usedlostí do národních správ

vnesl Generální plán, byla odbornost a trestní bezúhonnost. byla

přirozeně zvláště

správců

v

v

Kuníně

v

Kuníně příliš

počátečním

vysokou

Obě

kritéria

období pro množství národních

laťkou. Během

prvních

měsíců

se

objevili "zlatokopové", osídlenci na oko, jejichž prioritním

Nové osídlení pohraničí ... , s.47 AOkA NJ, f. ONV NJ, spisy, k.č. 298: Osídlování pohraničí. Konfiskace, směrnice a vyhlášky., č. 4/i6i6 3ll srovnej: Kubačák, A.:Dějiny zemědělství v českých zemích, Praha 1995.str.155 312 Kubový, J.:Dějiny Kunína, MNV Kunín 1970, str.70 309

310

125

zájmem bylo odvézt co některých

největší

množství majetku do svých

incidentech podávají zprávy vyšetřeno

O

trestní spisy, mnoho

případů

však

Hřívovi

ze Zašové (Bohumil, Miroslav, Stanislav), kterým bylo

nebylo. V

létě

pozdější

domovů.

Kuníně působili bratři

1945 v

postupně

do národní správy svěřeno šest [sic] hospodářství, která vyrabovali. 314 O revolučnosti

doby vypovídá také fakt, že

důvodu

členové

údajně

kryli

k tomu, že Kunín

patří

zelenině,

náročná

k

hospodářství

zemědělským

daří

způsobilost

národních

správců zvláště

většině případů měli

se

výrobou jen minimální zkušenost, což se projevilo už v při

a na podzim 1945 byla v

mu

Vzhledem

oblastem, ve kterým se

vysoké. Lidé z Valašska však v naprosté

Běžná

výborně.

Jičíně, kteří

na technologii výroby i množství pracovní síly,

byly nároky kladené na odbornou

zemědělskou

vede

nějakého

Stanislava z

Okresní osídlovací komise v Novém

vydali dobrozdání, že

která je

počínání

létě

sklizních (viz. níže)

Kuníně

obývali za sebou hned

také praxe

střídání

několik hospodářství,

usedlostí. Národní správci než zakotvili na tom "svém".

Často se však také stalo, že z Kunína po nějaké době úplně odešli.

Neklidná doba však nahrávala nejen živlům,

účtů

s

zlatokopům,

ale

všeobecně

otrlým a zdecimovaným frontou. Výše jsem popisovala

Němci.

všem vyřizování

Rabování však ignorovalo národnostní bariéry a postihovalo

přirozeně i Čechy. Okresní národní výbor v Novém Jičíně varoval

vyhláškou ze 30. sovětským

června

místní národní výbory v okolních obcích

rabováním a vyzýval je, aby proti tomuto

před

rázně zakročovali,

neboť je v rozporu s morálkou i rozkazy sovětského velení. 315 Paní Layer,

která pracovala a bydlela u národního správce Zeisbergera vzpomíná na blíže

neurčenou

noc v roce 1946, kdy

přes

(č.21),

Kunín

projížděla

ruská jednotka. Český správce" stál u dveří s puškou a střežil svůj

majetek. Byl ve stejném napětí jako my. " Často se také stávaly incidenty, při

kterých byl

svévolně

zabavován majetek do soukromých rukou

SOkA NJ, f. ONV NJ, spisy, k.č. 300, Okresní osídlovací komise, žádost 124 314 SOkA NJ, f. MNV Kunín, spisy, k.č.4, složka C: Trestní spisy, spory 1945-1946 315 SOkA NJ, f. ONV NJ, spisy, k.č. 298, Osídlování pohraničí. Konfiskace, směrnice, vyhlášky., 4/427, konkrétně ke Kunínu in: SOkA NJ, f. ONV NJ, k.č. 75: Osídlování pohraničí, hlášení četnické stanice, 4/1454 313

z

Prostřední Bečvy, Č.

126

(zlatokopů, sovětských vojáků) nejen Němcům, ale také Čechům. Některé

těchto zločinů

z

316

byly v následujících letech potrestány.

N a svévoli, která v obci panovala, poukázali v denním tisku

někteří

z volyňských Čechů, kteří do obci přišli v říjnu 1945 v rámci osídlovací akce, kterou organizovala okresní osídlovací komise. nepřátelským přístupem

nový

předseda

zajištění

tehdejšího

předsedy

317

Byli rozčarováni

(pravděpodobně

MNV

už

J. Szkatula), který nejenže odmítl spolupracovat na jejich

v obci, ale

explicitně

dokonce pod výhružkami zbavení národní

správy nabádal ostatní Čechy, aby volyňským Čechům neposkytovali žádnou pomoc, zejména ne potraviny. Po skupina devíti

vojáků

nechána napospas,

příchodu

do obce byla tato

formálně

jí však byl

přidělen

zničený statek, o který nikdo z ostatních Čechů nejevil zájem. Volyňští

Češi se divili, že "v místě, které bylo z nejbohatších obcí v okrese a kde zůstaly

ani

po

Němcích nepřeberné

několik

starších

aspoň přikrýt.

peřin,

zásoby všeho druhu, nebylo možno najít

jimiž by se lidé,

kteří

léta bojovali (. .. ) mohli

"

Příchod volyňských Čechů vzbudil vlnu nevole mezi staršími

osídlenci

pravděpodobně

z toho

důvodu,

žádné volné usedlosti, které by k

přidělení připadaly

vzhledem k rozvíjejícím se debatám o které na podzim 1945 vskutku strachovat o

svůj

že v obci již nebyly k dispozici

začaly,

prověrkách

v úvahu. Také

národních

správců,

se dosavadní národní správci

osud na usedlostech, které

ještě

začali

nebyly v jejich

vlastnictví. Jak psali volyňští Češi, "příčinou tohoto jednání vůči nám bylo bezmezné sobectví, jaké

dějiny

našeho národa dosud nezažily ( ... ). "

Připomeňme jen, že volyňští Češi byli vesměs kvalitními hospodáři, kteří

se v oblasti

zemědělské

o výsledcích

výroby

prověrek

dobře

národních

orientovali. správců

se souhrnné informace

bohužel nezachovaly. V archívních fondech MNV Kunín i ONV Nový Jičín

je možno najít

poměrně

správci odvoláni. Na 316 317

velké množství

případů,

základě těchto (předpokládám

kdy byli národní

torzovitých)

údajů

si

Vzpomínky p. Layer, k.č. 12, s. B Nové Kravařsko, 24.1.1947- Volyňští Češi v našem kraji

127

však

nemůžeme udělat přesnou představu

národních nebo

správců

alespoň

a o

poměru

nevyhovujících

snaživým a poctivým

Správně-politické poměry Bezprostředně

o množství odvolaných hospodářů

ke kompetentním

osídlencům.

v obci. začaly

po osvobození se

české

formovat také první

správně-politické instituce v obci. Čechům, kteří se v obci nacházeli,

v tom napomohla jednak absence

Němců

v

Kuníně

a

přítomnost sovětské

jednotky, jejíž velitelství si základnu zřídilo v prostorách zámku. 318 První Národní výbor (MNV), který v revolučním způsobem.

retrospektivně,

Kuníně

září

fungoval až do

Podle Kroniky Kunína, která událost zaznamenává

bylo ustanovení MNV dílem dvou

mužů,

L. Mrliny a V.

Hývnara. Mrlina, "mladý, průbojný člověk s jasným cílem, Kunína vrátil

bezprostředně

po osvobozenÍ.

Společně

Hývnara "zvolili" prvním české

předsedou

,,319

se do

se správcem občany

Bauerovy cihelny "zhodnotil situaci" a s dalšími osmi

v bývalé

1945, vznikl

MNV. Tento MNV

Kunína V.

zpočátku

sídlil

menšinové škole.

Úkolem revolučního MNV bylo zajistit relativní klid v obci, tzn. odebírat

zbraně

vracejícím se sudetským

Němcům

a obstarávat potraviny

pro nově příchozí obyvatelstvo. 32o Po vydání dekretu o národní správě (l9. května) měl

po vydání

koordinovat

konfiskačního

přidělování

dekretu (21.

prioritou stát zabavování, majetku. K obojímu

318

320

a

(kromě uskladňování živelně

války. Role MNV byla omezená také

319

června)

uskladňování

majetku) docházelo de facto však

předsedů

usedlostí a

MNV a dobu jejich

do národní správy,

kromě

tohoto

mělo

jeho

zapečeťování německého

a

zapečeťování německého

již od prvních

později.

působení

se

domů

dnů

po

skončení

Tabulka níže udává

výčet

do roku 1964.

Deníkové záznamy A. Purra Kronika Kunína Kronika Kunína

128

Poznámká

5/ 'uze." .•••"'- 9/1945

VladjritírHývnar

9/1945

.~?11946

JanSzkatula

? II94p

- ? /1946

Josef Mitasz

?/1946 - 3/1948

Puvodněnen pohraniční stť.gže

Nár()dní jt;dhoty, v roce 1938 ri:ú:(sel bhec opustit. 32 !

Ludvík Pelikán

3/1948 - 9/1949

Po Františku před

4/1953 - 12/1953

- 5/1954

- 5/1957

5/1957 - 1

Předsedové

1.

Jarmila Pekniková

Josef Poruba

Iqemept Mli;;il

MNV Kunín v letech 1945 - 1964; Tab.

MNV. Ve dnech 21. - 26.

června

finančního oddělení

hospodaření, při

1946 na MNV v

ONV v Novém

touhou po obohacení. Další

322

Jičíně

č.

poměrů

na jednotlivých na

revize obecního

funkcionářů, částečně

přestupky

9

Kuníně proběhla

které vyšly najevo nesrovnalosti vzniklé

nepozorností a nedbalostí obecních

321

předseda.

jiný

Jaroslav Fusek

Celková anarchie v obci se promítla také do

popud

Novg!'oviÚejmě působil

Fusk;~Vl Je~tě

vyšly najevo

částečně

tristní

jejich zištnou

později.

OkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka G: Soupisy válečných škod SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené

129

Škody, které obci vznikly v důsledku nedbalosti, se týkaly pohledávek u bank a

pojišťoven,

sudetoněmeckých starostů,

které odmítli

které vyplývaly ze

o kterých

závazků

čeští předsedové nevěděli

převzít zodpovědnost, ačkoliv

kontinuita mezi

nebo za

německými

a

českými závazky musela být zachována. 323 Jednalo se o nedoplatky u předseda

Raiffeisenkasse, o jejichž nesplácení tehdejší musel na

vědět.

zřízení

Vzhledem k nesplácení

úroků

u

Pelikán

Investiční

banky za

obecního vodovodu z 20. let, nabíhalo obecní

penále. Jeho splácení bylo

soudně

uloženo

několika

údajně

půjčku

pokladně

u banky

osobám a rozložilo se

na období do roku 1952. Další

přestupky

hospodářství,

se k

ale

sice

svědčí

prohřeškům často

neměly

neblahé

finanční

dopady na obecní

trestuhodné laxnosti obecních

sami

deníku daroval MNV Rudé

nevědomky přiznávali:

armádě částku

9.600,-

funkcionářů, kteří

"Podle dokladu

Kčs.

Ve

č.

80

skutečnosti,

podle prohlášení funkcionářů MNV jde o výdej za lihoviny, resp. za stravu na slavnosti pořádané na rozloučenou s ruskými vojáky. ex post objevily ve vyplácení působila

do

října

odměn

,,324

tzv. Národní stráži, která v

1945: Podle protokolu MNV Národní stráž

dotovalo nemalými

částkami,

které

Problémy se

vojákům

v hostincích. V roce 1945 zmizela také

Kuníně

štědře

vyplácel na stravování

část peněz

fond 1. Porubou. Trestní udání bylo podáno na

vybraných na školní

předsedu

MNV L. Pelikána

za podezření z krádeže sedla Čechovi z Hladkých Životic. 325 Krádež se měla

způsobem,

odehrát kuriózním

Pelikán sedlo

svévolně

majitele a Kunínem Další

byly již s jistotou

obviněn zpronevěry

jej bránil následujícím

z propití

částky

zabavil muži, který ho

měl půjčené

od

zmíněného

projížděl.

prohřešky

Poruba ml., byl

který vypovídá o charakteru doby:

způsobem:

60.000,-

Kč,

podmíněny

60.000,-

Kčs

touhou obohatit se: J. za prodané

"Není pravda, že jsem

je však pravda, že jsem na

dřevo.

nařkl členy

Otec

MNV

členské schůzi

KSČ v červnu (1946) veřejně prohlásil: Jestliže je mému synovi J. 323 324

SOkA NI, ONV NI, spisy, k.č. 677: Obec Kunín 1945-1953 Tamtéž, Protokol o revizi obecního hospodaření

130

Porobo vi kladena za vinu neprávem jím za prodané vězněn,

dřevo,

že tuto vyinkasovanou

částku

zpronevěra

mohla

komise a ji propít. To jsem

prověřovací

komise byli

člena

MNV p. Galatíka. "

je mu

řekl

vyinkasované

byl šest

týdnů

neprávem a

odložit stranou

z toho

výkonu služby na MNV

Během

Kč,

přisuzována

stejně dobře

prověřovací

při

60.000, -

domnělou zpronevěru

za kteroužto

pak prohlašuji, že tato

zpronevěra

důvodu,

že

několikrát

členové

opilí

včetně

první poloviny roku 1946 z obecní

kartotéky zmizely výkazy o zaplacení nájemného. Protože bylo z obce v krátké

době

"odsunuto"

nejméně

500 lidí, nebylo už možné

zjistit, kolik kdo zaplatil. "Je zarážející, že

dosud

nevědí,

která popisná

čísla patří

nynější

polovině

zpronevěřil částku

Kčs.

Všechny tyto nejasnosti i prokázané chaosu a

obecní funkcionáři

obci a kdo je obývá. " V

roku 1946 tehdejší obecní pokladník, V. Martínek, 80.000,-

dodatečně

nepřehledné

situaci, která v

zpronevěry

se mohly udát díky

Kuníně nejméně

do roku 1948

panovala bez ohledu na charakteristické znaky jednotlivých kratších časových úseků,

těchto zmatků

jak jsem je nastínila v úvodu této kapitoly. Projevem

bylo také

časté střídání předsedů

Politické preference nových

osídlenců

MNV do roku 1949.

byly

podmíněny

jejich

původem i politikou KSČ v pohraničí, která nahrávala velké parcelaci půdy

a tím také uspokojení velkého

počtu zájemců

v následující podkapitole). Výsledky shromáždění

se

příliš

červnových

neliší od celkových

(K tomuto více

voleb do Národního

výsledků

v

českých

zemích:

V Kuníně zvítězila KSČ (60%), na druhém místě skončila ČSL (25 %), sociální demokracie byla třetí (10%), národní socialisté čtvrtí (5%).326 Kunínský zpravodaj situaci způsobem:

" V Obci

před

Kunwaldě

volbami 1946 okomentoval následujícím

probíhá

jakýchkoliv štvanic až na to, že na

předvolební

veřejné schůzi

boj

mírně

3.5. (1946)

bez většina

Trestní stíhání bylo zastaveno v říjnu 1946. in: SOkA NI, ONV NI, spisy, k.č. 286, 1576/III. 326 SOkA NI, složka OV KSČ, V. kniha, zápisy z jednání předsednictva KSČ 325

131

občanů

zamítla zastoupení strany národních

v Kunwaldě. "

poměrů

v MNV

327

Politická situace v obci roku 1948,

socialistů

začala

zůstala

houstnout s

klidná a

nevyhraněná přibližně

vyostřováním mezinárodně

scéně. Explicitně

i situace na domácí politické

veřejné schůzi občanů

politických

se o "politizaci"

místních

poměrů

předseda

MNV Pelikán. Tvrdil, že ve vztazích mezi lidmi hraje

na

do

23. prosince 1947 zmínil čím

dál

větší roli jejich politická příslušnost. 328 Pelikán byl akčním výborem

Národní fronty funkce zbaven v březnu 1948. 329 Získat však informace o konkrétním politickém smýšlení

veřejně činných

osob je problematické.

Nejvíce zmínek se přirozeně vztahuje k členům KSČ, kteří na venkově od roku 1948 byl tzv.

začali

propagovat myšlenku

Přípravný

výbor Jednotného

společného hospodaření.

zemědělského

V

Kuníně

družstva založen hned

v následujícím roce. Krátce po únorovém komunistická rétorika. V

převratu

březnu

do Kunína

1948

začala

předseda

pronikat

místní organizace

akčního

výboru Národní fronty soudruh Černocký" zdůraznil, že ještě dnes jsou u nás

různé

živly, které by

chtěly

rozvrátit náš stát a všeobecný

pořádek.

Važme si takové vlády, která hájí pracující lid všech vrstev národa. " Zdá se, že komunistická strana a její hájili pozice urovnání a excesy Tento

poválečné

počáteční

prosycen

zklidnění poměrů

v obci vysoký kredit a

v obci. Nahrávaly jim v tom

doby, kterým se nevyhnuli ani obecní

političtí činitelé.

komunismus ve svých obecních pionýrských dobách byl

upřímnou

hospodaření

členové měli

330

vírou ve

zmírnění

bídy obyvatelstva i

efektivnější

v kolektivní pospolitosti.

SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené SOkA NJ, složka MNV Kunín, 1. kniha 329 Motivy jeho odvolání však nutně nemusely být politické, neboť byl údajně alkoholik. 327 328

132

Hospodářská

situace v obci.

Změny vlastnictví půdy v poválečném Československu probíhaly ve třech

Během

etapách.

rozdělovala

konfiskovala, zrádců".

první a

části,

která se Kunína dotkla

následně

osídlovala

různých

Proces osídlování trval na

dlouho (viz. kapitola Rámec obecných situace v

pohraničí měla

se

"půda Němců, Maďarů

místech

dějin).

nejcitelněji,

a

pohraničí různě

Podle oficiálních prognóz se počítalo

uklidnit do konce roku 1950, kdy se

již

se zaknihovaným majetkem. 331 Ve skutečnosti se velkou část pohraničí podařilo

osídlit mnohem Během

osvobození.

dříve,

a to již

během několika

málo

měsíců

po

roku 1948, v rámci tzv. druhé etapy se revidovala

První pozemková reforma z roku 1919. Po únorovém

převratu

se

přešlo

k

realizaci tzv. Nové pozemkové reformy. 332 Na

způsobu,

osídlencům,

se

půda přidělovala

jakým se

významně

podílelo

poválečné

do Národní správy novým zemědělství,

ministerstvo

v jehož čele stál komunista Julius Ďuriš. Kromě tohoto zvláště po osvobození významného postu komunistická strana získala

křeslo

ministra

vnitra. Sílící vliv komunistické strany v poválečném Československu byl umocněn

všeobecným politickým

příklonem společnosti

do leva, na

kterém mělo lví podíl osvobození velké části Československa sovětskou Rudou armádou. Pozice komunistické strany sílila původně

politicky

agrárně

orientovaném. Vzhledem k

neobnovení agrární strany se volební preference právě

na komunistickou stranu, což však nebyl

válkou v

Kuníně

nežili

hlavně

voliči

venkově,

poválečnému

přenesly

případ

na

z velké

Kunína.

části

Před

agrární strany (viz. výše).

V debatách o způsobu nového osídlování pohraničí KSČ maximálně prosadila

svůj

charakteru

popředí

pohraničí významně

hospodářství

programům

program. Do

a platby za

vystoupily dva problémy, které do

zasáhly: Velikost

přidělený

přidělovaných

majetek. Komunisté prosadili oproti

ostatních politických stran Národní fronty koncepci parcelace

SOkA NJ ,MNV Kunín,l.kniha, zápisy rad MNV, březen 1948 Juněcová, J.: Vznik JZD 1948-49, Edice dokumentů ke vzniku JZD - Zemědělské družstevnictví, Praha 1995, str.147, srovnej etapy o.sídlování in : Nové osídlení pohraničí. .. , s. 33-82 330

331

133

půdy

zemědělských

velkých

usedlostí

Němců

na menší

části,

nejvýše na

13 hektarů. 333 Oponenti komunistického návrhu, zastávající požadavek obdělávání půdy,

soukromého

selského podniku, která by oprávněný

ukázal jako

velikostí v

pohraničí.

ve velikosti

hospodářství

Majetková držba se

s velkou

vyznačovala

později

výraznými rozdíly

nacházelo se zde velké množství

výměrou půdy

pro uspokojení všech

jejich prosperitu, což se

limitováno množstvím usedlostí a jejich

hospodářství:

s velmi malou

vylučovala

argument. Na druhou stranu však bylo tehdejší

zemědělství

ministerstvo

argumentovali malou velikostí takového

(do lha) a

výměrou půdy

velké množství

(nad 30 ha). Bylo proto

zájemců vytvořit

by uspokojil všechny zájemce, a

zároveň

hospodářství

počet hospodářství,

takový

hospodářství

zapotřebí

který ně

takového rozsahu, aby o

mezi osídlenci byl dostatečný zájem. 334 Druhým velkým otazníkem byly platby za

přidělený

majetek.

Komunisté navrhovali jako úhradu za získané pozemky platbu ve výši nejméně

jedné a nejvýše dvou

vyrovnání se

mělo

průměrných ročních

pohybovat v rozsahu jedno až

Finanční

sklizní.

tříročního

nájemného

z objektů. Ministr financí, V. Šrobár, kontroval, že tak nízká úhrada nepomůže

zlepšit stav státních financí. Prezident Beneš apeloval na

princip nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, který se porušovat a

vytvářet

tak

případně nebezpečný

Se svým návrhem vyšších úhrad

zůstal

neměl

dále

precedens pro budoucnost.

Beneš nakonec osamocen, za

komunistický návrh se postavili sociální demokraté, lidovci i národní socialisté. 335 V

Kuníně

velikostní typy přitom,

bylo

půdní

vlastnictví

hospodářství.

Za

332 333 334

Limitní hranice výnosnosti

hospodářství

se

pohybovala níže než jaký byl

hospodářství,

které bylo schopno bez obtíží

uživit celou rodinu, kunínští hektarů.

rozvrstveno mezi všechny

bonitě půdy,

vzhledem k výborné

československý průměr.

početně

Němci

považovali usedlost o velikosti 9

(viz. kapitola Obyvatelstvo v obci) Hranice 13 ha,

uměle

Kubačák, J: Dějiny zemědělství v českých zemích, Praha 1995, str.I50 No vé osídlení po hraničí..., s. 39-42, s. 86 Tamtéž

134

vytvořená

komunisty by proto v

Kuníně neměla způsobovat větší hospodářství mělo

problémy, i když je pravda, že velké množství

nad 20 ha. Kamenem úrazu se však stala nezkušenost národních nedostatek pracovních sil, které

způsobili,

že

sklizeň

rozlohu

správců

a

v prvních letech

byla velmi nízká. Na neodborné V

září

Jičíně

pěstování

zeleniny v

příliš růžových

asi v

"zásobování obdělána,

z

děje

odsunu

řádně

orgány.

a konstatoval tragickou

Místní zpravodaj v květnu 1946 situaci

barvách. Na ONV v Novém

se v obci

důvodu

336

příslušné

svaz urgoval na ONV v Novém

Kuníně

neodbornost národních správců. viděl

v obci poukazovaly

zahradnicko-ovocnářský

1945 na

hospodaření

podle

Němců

předpisu, půda

Jičíně

hlásil, že

je všechna

z obce je (však) cítit nedostatek

pracovních sil, jelikož v obci se pěstuje značné procento zeleniny, " která je

náročná

na výrobu. Tuto zprávu však v místním tisku v únoru a

v srpnu 1946 popírají dva zostřujícím

337,

články

o

pěstování

se tónem, že pokud se pole rychle

zeleniny v nezačnou

Kuníně

se

znalecky

obdělávat, doj de ke kolapsu dodávek. 338 Kromě

neodbornosti národních

zemědělských

správců

bylo hlavním problémem

pracích nedostatek pracovních sil. Dekretem

Č.

při

71 z 19.

září

byla na všechny sudetské Němce, a vzápětí také na Čechy uvalena pracovní povinnost. Vzhledem k tomu, že v obci se nacházelo málo německých mužů,

práce na polích i

péče

o dobytek

jako za války, na bedrech žen. Jestliže se muži v

Kuníně

nacházeli, byli

většinou

spočívala, podobně

německé

nasazováni na práce v

národnosti důlním průmyslu

v Ostravské uhelné pánvi. 339 Do zemědělských prací v Kuníně byli zapojeni také v srpnu jich v

váleční Kuníně

zajatci ze zajateckého tábora v Novém

Jičíně

-

pracovalo dvanáct, jednalo se však již o jejich

Nové osídlení pohraničí..., s. 44-45 SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č.75 - Okresní osídlovací komise, 4/1885 337 SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené 338 Nové Kravařsko, 1.2.1946: Kunwald - okresní zásobárna zeleninou, Nové Kravařsko, 9.8.1946: Kunwald - zásobárna zeleniny 339 Hornictví v Československu trpělo po válce extrémním nedostatkem pracovních sil.

335

336

135

"odsunu" do Německa. 340 Do obce na práci byli také každý den přiváženi internovaní sudetští Němci z tábora v Novém Jičíně.

I přes tyto

341

pomocné síly a pomocné studentské brigády a nově příchozí Čechy však lidé v

Kuníně

nebyli schopni pole

řádně obdělávat

první poloviny roku 1946 byla z obce "odsunuta" sudetských

Němců

1948, kdy v

a

Kuníně

původní počtu

a sklízet úrodu.

převážná část

obyvatel obec nedosáhla ani v roce

žilo 1545 osob.

N a problém nedostatku pracovních sil narážela také výroba v

Kuníně. Bezprostředně

důvodů

z ekonomických

Během

po osvobození došlo

sloučení provozů

ke

průmyslová

pravděpodobně

obou cihelen - panské

Bauerovy i statkářské Czeikeho pod jednotnou správou B. Kužílka. 342 Zatímco Czeikeho cihelna

začala

dobře

velmi

prosperovat, v

cihelně byl provoz z nedostatku pracovních sil zastaven.

mlékárna, která byla v nové

budově zřízená

jako Czeikeho cihelna výrobní združstevnění

v Kunwaldě.

a

změně

úspěchy.

názvu na

343

Bauerově

Kunínská

v roce 1942, slavila

podobně

V roce 1946 došlo k jejímu

Kravařské mlékařské

družstvo

344

Velkostatek v konfiskačního

Kuníně

rodině Bauerů

zkonfiskován na

dekretu. Rodina Bauerova byla dokonce v tisku

prohlášena na německou. rozparcelována a zemědělcům.

byl

345

přidělena

základě explicitně

Velkostatkářská půda však nebyla

v drobných

Statek byl v celku

přídělech

přidělen

jednotlivým

Jednotnému svazu

českých

zemědělců (JSČZ). V odůvodnění žádosti o přidělení velkostatku JSČZ se

konstatuje, že "pokud jde o sebe, protože

zmíněný

zemědělce,

statek je v

nemají zájem o

německých

příděl

statku pro

obcích (také v Suchdole nad

Odrou) s převážnou většinou větších usedlostí.

,,346

Připomeňme v této

SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č. 282 - Odsun Němců, váleční zajatci; váleční zajatci mají být odsunuti 341 SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č. 286, 12912/III. 342 Nové Kravařsko, 8.6.1945 343 SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené. Zprávy předsedy MNV Kunín J. Mitasze ONV NJ, 21. 5. 1946 344 Nové Kravařsko, 1.3.1946 345 Nové Kravařsko, 22.2.1946 346 SOkA NJ, f. ONV NJ, k.č. 300: Okresní osídlovací komise, č.j .625 - doporučení přídělu velkostatku 340

136

příděl půdy

souvislosti množství žádostí o kvůli

nedostatku

Zemědělská

půdy

v obci zamítnuty.

výroba v obci po válce podléhala stále

zespolečenšťování.

zemědělci

trendu

oficiálně

hospodářsko-technické úpravě půdy,

rozorání mezí a

vzhledu krajiny,

silnějšímu

Jak jsem zmínila výše, JZD bylo v obci

ustanoveno v roce 1949, k pověstnému

z roku 1946, které byly

tj.

zničení tradičního způsobu hospodaření

v

Kuníně přistoupili

převratu

které obec postihly po únorovém vymykají rozsahu této práce.

Uzavřeme

i

v roce 1954. Události,

v roce 1948, se však již

tuto podkapitolu konstatováním,

že úrovně objemu produkce potravin v Československu z přelomu let 1936/37 bylo dosaženo až v roce 1960. 347 Odsun kunínských

Němců.

"Odsun" Němců z Československa byl právně podmíněn rozhodnutím "Velké trojky" v Postupimi v

létě

1945 o organizovaném humánním

"odsunu" Němců z Československa a z dalších částí středovýchodní a východní Evropy. Ústřední směrnice k provádění soustavného "odsunu" schválila

československá

vláda 14. prosince 1945. Rámcové plány

být vypracovány Osídlovacími

úřady

postup v jednotlivých regionech

v Praze a

měl zajišťovat

resp. správních komisí ve spolupráci s okresními

úřady

Bratislavě,

konkrétní

aparát národních

bezpečnostními

měly

výborů,

složkami,

ochrany práce, fondy národní obnovy, s orgány

pověřenými zemědělským osídlováním a oblastními osídlovacími úřady.348

"Odsun" podléhal směrnicím ministerstva vnitra. 349 V

podstatě

bezprávné postavení kunínských

Němců

bylo v roce

dovršeno jejich "odsunem" z Československa během března až listopadu

1946. Kunínští

Němci

nádraží v Novém

byli "odsunováni" z Horního (tzv. Hodslavického)

Jičíně. Před

10 dní internování v

samotným transportem byli vždy

novojičínském sběrném středisku

přibližně

v Anenské ulici

Burešová, J.: Osudy československého zemědělství po lI.světové válce, in: HO, str.177 348 Staněk, T.: Předpoklady, průběh .. s. 52-53 349 Zejména Směrnice k provádění soustavného odsunu Němců č.j. B-300/1990-45, která byla později dalšími směrnicemi doplňována a upravována 347

8.ročník,

137

(Anna-Berg).350 Délka pobytu byla různá, ve středisku pobývali několik týdnů.

sudetští Němci panickou hrůzu. Obávali se otravy jídla i zlovůle stráže. 351 Jak jsme viděli, jejich dní, avšak i

Z pobytu ve

obavy byly podložené

středisku měli

skutečnými

událostmi.

Následující tabulka uvádí data Němci

;::

;::

:-....: "1::1 ~

~

N

'"' ~ c =:

z Kunína "odsunuti", a

::! ..... ;...

c

l:l..

:::'" ~ .....;...

~ ~

......

'c"'

~

' ,\.)

.....

i

Q.,

<:.)

0;:: <:.)

'

.....

....

~

'" >~ ' .... ~ ~

::!

~

N

11.3.1946

8

30.3.1946

3

6

2

26.4.1946

257

2.5.1946

18 6

3

350 351 352

16.6.1946

218

26.6.1946

8

30.6.1946

10

7.7.1946

40

21.7. L946

7

28.7.1946

13

1.8. 1946

193

počet

transportů,

ve kterých byli sudetští

"odsunutých" osob.

. Poznámka (cíl, hraniční přechod, vypLacgná peněžní

.~

částka)

...:::

Dále platí, cQyýše.

Podle

oficiálníchlJd~jů mělo

být z obce

odsunuto 300 osob.

Ačkol~y m~TQ>být podleoficiáJiiiho údaje odsunuto z I\).Inínán 5 osob, vevýčtíjse nachází ieh ~~te]á. olovina 352,5Q(1;--RN1 Podobriěnresibvnalosti v pqčtl.fOsob jako . . předchozího transportu.

PQslobné nesrovnalosti ypočtu oSQb předchozího tran$pgrtu. Rozpisy

já~Qu

počtu

osob z jedriotlivých óbcí dále už jen sppradicky.

SOkA NI, f. ONV NI, k.č. 285, hlášení ONV NI, 9.4.1946 Vzpomínky E. Golda, k.č. 7, s. A SOkA NI, ONV NI, k.č. 288: Transporty 26.4,2.5., 19.5.1946, evidence, seznamy

138

7.8.1946 1946

13 19 Seznamy chybí Transport vypraven zóny.,

12 Celkový

db$ť)vetské okupační

RiM

počet

1050

odsunutých osob

Data transportu kunínských

Němců

a jejich

počty;

Tab.

č.

10

Kunínští Němci byli "odsunuti" v 19 - 20 transportech. 353 Odsunuto bylo 510 žen, 231

mužů

a 309

"odsunutých" osob je však

dětí

do 15 let. Celkový

přibližně

počet oficiálně

o 700 osob nižší, než jak by

odpovídalo počtu kunínských obyvatel německé národnosti. 354 Jak si tuto nesrovnalost

vysvětlit? Především

musíme odmítnout měsících

masových ztrátách na životech v prvních byli

Němci

v

Kuníně

vystaveni

životech s výjimkou prvních oficiálními údaji a předpokládáme,

jiné

počtem

že by se v

šikaně

hypotézy o

po osvobození.

Ačkoliv

a nesvéprávnému zacházení, na

poválečných týdnů

osob

případné

německé

Kuníně měly

v

nebyli.

Nepřesnost

mezi

národnosti, o kterých době

"odsunu" nacházet, mají

příčiny:

Nesrovnalostmi trpí samotné seznamy, které jsou

značně

neúplné a

které nebyly vedeny

pečlivě

- podle hlášení z Kunína ze dne 13.2.1946 k

"evakuaci" je v obci

určeno

346

mužů,

644 žen a 342

dětí,

což je o více

než 100 osob více než v seznamech transportů. 355 Vzhledem k tomu, že se sudetským

Němcům před

"odsunem" vydávaly

evidenční

lístky, je

SOkA NI, ONV NI, Odsun Němců - transporty, evidence, seznamy, k.č. 287 - 296 Podle sčítání lidu z roku 1939 v Kuníně žilo 1896 osob, viz. výše., rozdíl cca 100 osob nechávám jako rezervu pro Čechy, kteří v obci žili během války. 355 Tamtéž, k.č. 284, hlášení MNV Kunín, 13.2.1946 353

354

139

pravděpodobné, Z

přesnější

že je tento údaj

než samotné seznamy

o 356 transportu.

Početní

po válce v

nutno

Kuníně

někteří

frontou,

Někteří

nacházeli.

se nevrátili

odjeli už v posledních

připočítat válečné

zajatců

Němci

rozdíly pramení také z faktu, že ne všichni kunínští

měsících

zpět

z

útěku před

válečné

těmto

války. K

zajatce a padlé vojáky. Zatímco

z Kunína neexistují,

se

osobám je

počty válečných

ztráty na životech zaznamenává

Heimatbuch. 357 Na základě jeho údajů v důsledku válečných událostí zemřelo

139

zařazeny

občanů

i úmrtí v

rodin, osoby

důsledku přestřelky

zemřelé

na

"vypořádávání účtů". vojáků

kunínských

dětí.

Kunína, z toho 8 žen a 5

útěku před

Na

frontě

z

října

frontou i

Do tohoto

jsou

1938, sebevražda dvou

oběti českého

příslušníků

a

zemřelo

padlo nebo v zajetí

Wehrmachtu, 41

počtu

sovětského

68

Wehrmachtu zmizelo beze

stopy. Pomůžeme-li odečteme

od

si jednoduchými matematickými

počtu

německé

obyvatel

národnosti,

počty

zůstane přibližně

osob, o jejichž osudu statistiky nepodávají informace. Toto zmenší na asi 460, vyjdeme-li z

dopočtu mužů

zemřelé

a tyto

číslo

580

se

k "odsunutým" ženám nad

16 let bez partnera. Technické provedení odsunu jednotlivých jednotným

scénářem.

bezpečnosti

(SNB)

uzavřeno

řídilo

Horní nádraží v Novém určených

Jičíně.

SNB

k odsunu s jinými osobami" -

ulice, kterými "odsunovaní" procházeli. Ve 4 hod. ráno se

sběrném středisku

Budíček

ve

byl ráno v 5 hod., v 6 hod. následovala

snídaně.

Tzv.

vagónovaní, tj. nástup důsledku

začala

začaly

být dovážena na nádraží.

nakládat zavazadla, resp.

v

se

Ve 4 hod. ráno bylo vojskem a Sborem národní

znemožnilo "jakýkoliv styk osob uzavřelo

transportů

Němců

do

dobytčích vagónů,

probíhal na

nedostatku personálu. Jednotlivé vlakové soupravy

třikrát

odjížděly

z Horního nádraží vždy v 11.30, 13.00 a 15.30, a spojily se v Hodslavicích, odkud dále 356 357

pokračovaly

dále do Valašského

Meziříčí

a

SOkA NJ, ONV NJ, k.č. 283, hlášení MNV Kunín Heimatbuch Kunewald, s. 271-279

140

Hranic na

Moravě.

Německa přes

Do

hraničního

Furth im Wald v americkém pásmu

Prahu transporty dorazily

z Nového Jičína.

většinou tři

dny po výjezdu

358

Vidíme, že transporty byly po technické stránce připravovány.

nánosem

Jejich

úředního

oficiálně

pečlivě

proklamovaný humánní ráz však zaniká po

slovníku, popisujícího masové

přesuny

obyvatelstva.

Nejvíce osob z Kunína bylo "odsunuto" v transportu ze 26. dubna, jehož osnova zněla takto: přikázaných lékařem.

359

,,16.4. bude odsunuto z Kunwaldu 300 osob do

hostinských místností, dne 15.4. budou prohlédnuty obvodním

Téhož dne dostaví se na MNV do Kunwaldu okresní

referent Válka a velitel odchodu 300

Němců Z

sběrného střediska

kteří

Hajda,

bezpečnostní přítomni

budou

obce Kunwald do továrny ESKA v Novém

Jičíně.

Dostaví se v 5 hod., odkud odpochodují do N.J. Zavazadla jim budou členové

odvezena povozy místních obyvatel. ( ... ) Dva odvozu zavazadel a odchodu

Němců,

prohlídky zavazadel. Prohlídka bezpečnostního

započne

referenta V., velitele

tajemníka berné správy, jednoho SNB,

dozorkyně,

v 7.30 za

v

továrně

účasti:

sběrného střediska

člena finanční

přítomni

ESKA

okresního

H., vrchního

stráže, jednoho

člena

které provedou osobní prohlídku u žen a dozorci,

provedou osobní prohlídku u zařídí,

zúčastní

kde se

MNV budou

aby osoby

muŽů.( ...

přicházející

kteří

) MNV Fulnek, Kunwald a N.J.

v úvahu pro odsun si vzaly s sebou kbelíky

a aby se zásobily potravinami na sedm dní. Po

opuštění

bytu aby tyto

zalepili páskou. ( ... )." Následující zpráva podává hlášení o transportu ze 7. srpna, v rámci kterého bylo z Kunína "odsunuto" 196 osob: byly

převzaty

po prohlídce v

střediska přišly pěšky.

dopraveny autem do finanční

správy

střediska pěšky.

358 359

budově

Jen osoby

přestárlé

K odsunu

"Osoby určené k odsunu

ESKA v Novém

sběrného střediska.

Z Přerova.

360

Jičíně

a do

sběrného

a všechna zavazadla byly

Prohlídky

určení

prováděli úředníci

byli odvedeni ze

Všechna zavazadla a všechny osoby

sběrného

přestárlé

byly

SokA NJ, ONV NJ, k.č.282, Odsun Němců, plán III. odsunu SokA NJ, ONV NJ, k.č. 282, Odsun Němců, plán IV. odsunu

141

dopraveny nákladními auty na nádraží. Evakuovaní byli ze 70% vybaveni vlastními svršky a ze 30% určen

k transportu lékařů

sběrným střediskem.

zaprášení D.D. T. za

Dne 4.8. byli všichni

součinnosti

obou táborových

Dr. Kozla a Dr. Blaschkeho(. .. ) a pod dozorem

MuDr. Cholevy Dne 6.8. byli všichni k transportu úředním lékařem

úředního lékaře

určení

prohlédnutí

MuDr. Cholevou, který shledal jejich stav dobrým.

Každému z evakuovaných bylo vyplaceno 500, - RM. Odsun probíhal členů

hladce, za spolupráce třech částech

vezen ve

Sanitní personál byl Na

SNB, a bez závad. Vlak s odsunovanými byl

do Hodslavic, kde byl dopravován dále. ( ... )

určen Z

základě směrnice

odsunovaných. "

ze 20.6.1946 si sudetští

Němci

do amerického

pásma mohli vyvézt 70 kg na hlavu. 361 Doporučováno bylo vzít si vše, čeho

bylo v

Německu

ložní prádlo,

nedostatek:

kuchyňské nářadí

přikrývky, peřiny, kočárky

polštáře

a nádobí,

a

a menší skladné vozíky, speciální

výbavu pro výkon povolání. Váha zavazadel, které bylo možno vyvézt, stoupala s

časem.

Na

"odsunů" měli Němci

začátku

roku 1946 se jednalo o 50 kg. Od

také právo vzít si s sebou snubní prsten,

začátku

později

mohli vyvézt hodinky a budík, jestliže nebyly z drahého kovu, bible, potřebné

osobní doklady,

spořitelní

knížky a doklady o vlastnictví

v Německu. 362 Vzhledem k "mizení" majetku po válce však sudetští Němci často

nedisponovali ani základními

věcmi

k životu, natož aby byli schopni

vyvézt 70 kg na osobu. Kunínští Němci se nesnažili (nebyli schopni) brát / Sl. S se b ou vIce nez b y I opovo I eno. 363 V

Nejméně tři

lidé

namačkáni

dny trvající jízda v

dobytčích

bez ohledu na zdravotní stav,

osob, byla traumatizujícím zážitkem. Sudetští do neznáma. Dorazili do

zničeného Německa,

vagónech, ve kterých byli

staří

i pohlaví jednotlivých

Němci

byli transportováni

ve kterém byla

několik

let

po válce nouze o potraviny i ubytování. 364 Němečtí starousedlíci je přitom SOkA NJ, ONV NJ, k.č. 282, Odsun Němců, hlášení: Zpráva o XVI. odsunu z okr. N.J. ze dne 7.8.1946 361 Podle p. Schwajdy si při transportu v červnu 1946 mohli odvézt jen 50 kg. " Vždyť jsme ale ani těch 50 kg neměli!", in: Vzpomínky A. Schwajda, k.č. 9, s. A 362 Tamtéž, směrnice ze 20.6.1946 363 SOkA NJ, ONV NJ, k.č. 283, hlášení SNB Kunín, 1.3.1946 364 Vzpomínky p. Nitschmanna, k.č. 3, s. A 360

142

nevítali s

otevřenou náručí,

osudu kunínští

ba naopak. Pocitem bezpráví a

Němci, kteří

válečné

prožili

a

poválečné

těžké

rány

události, trpí

dodnes. Přesto konečně

však pro mnohé,

nový

zvláště

začátek. Poválečná

mladší generaci, znamenal "odsun"

doba byla pro tuto generaci natolik očekávali.

stresujícím obdobím, že "odsun" mnohdy s úlevou

Německu konečně

vzpomíná na osvobozující pocit, když se v

H. Layer nemusela

ohlížet, kdo za ní jde. 365 O poznání hůř však "odsun" snášela starší větší část

generace, která prostředí

se orientovala

života prožila v

obtížně

Kravařsku

a s nevolí.

Zvláště

německém

a v novém

pro ni byl "odsun"

životním traumatem. Závěr:

Poválečné

roky jsou pro Kunín obdobím bohatým na události i

dalekosáhlého charakteru. V první

řadě

Němci

triumfoval nacionalismus. Sudetští znemožněno byť

kterých jim bylo

osvobození Kunín prožil totální sudetských

jen

české veřejnosti

prioritním zájmem

Němců

z

útěku před

v

Kuníně

s

konečnou

platností

byli vystaveni podmínkám, ve

minimálně normálně

stal jejich "odsun".

výměnu

změny

žít,

neboť

se

Bezprostředně

po

obyvatelstva. Po návratu

frontou už obec nebyla

německá,

ale

česká.

Češi v obci začali hned v prvních dnech vzali situaci do svých rukou:

Založili Národní výbor, obsazovali zkušenosti s

hospodařením

německé

však byly v naprosté

minimální, což se

negativně

kvalitě veřejného

života. Konfiskace

přidělování

v

vzápětí

se

nesemknutost s

i touha po

překotné podpoře

365

německého

mělo

hospodářství,

tak

majetku bez náhrady i

dalekosáhlé

důsledky

i budoucnosti. Jednak došlo k velkým materiálním škodám,

česká

hospodaření

většině případů

odrazilo jak na stavu

bez vyšší kompenzace

přítomnosti

domy i usedlosti. Jejich

větší

půdou

a majetkem, nezkušenost v oblasti

provázanosti mezilidských

vztahů

promítly

kolektivizaci.

Vzpomínky H.Layer, k.č. 12, s. B

143

8.

Závěr

Pro připojení německé obce Kunín k Československu po skončení světové

druhé

důležitosti,

války

začala

umělé upozaďování

z

německé

začala

ba co více,

Na jejím uspokojivém

nebo z

národnostní otázka v obci nabírat na

řešení

být pro ostatní události v obci

neprospěšné především

občanů.

závisel rozvoj obce i jejích

strany, se v

Její

"konečným" řešením, ať

mocenskými silami

české

podmiňující.

konečném důsledku

ukázalo

pro obec samotnou, pro její vzhled, prosperitu a

tím i kvalitu života jejích

občanů.

Období mezi koncem První

světové

války a "odsunem"

Němců

z Československa je tématicky velmi bohatým úsekem. Toto časové rozpětí

j sem zvolila z toho

podmiňují: ačkoliv

není

důvodu,

že jeho jednotlivé etapy se navzájem

však jedna událost

plně vysvětlitelná

zapříčiňuje

druhou, ona druhá již

jen událostí první. K úvaze nabízím tvrzení k

nejvíce kontroverznímu tématu postavení sudetských

Němců

v Československu po roce 1945. Česká vlna nenávisti vůči Němcům byla zapříčiněna sudetoněmeckým úsilím o rozbití Československa i připisováním

Dokáže tato

přesvědčení

rozmanitější. bojů,

Němcům

na

válečných zvěrstvech

výpověď plně vysvětlit poválečné všeobecně

revoluční

nehumánní nálad,

viny sudetským

právo? Domnívám se, že nikoliv.

o tom, co je a co není v

pořádku

mínění,

díky kterému bylo v zapříčinilo

zavádění

rozmístění

ději přispět

co se v minulosti událo, nesmí se vyhýbat burcujícím dodržení badatelských pravidel takovouto tematizací

dějinách

dobových

do praxe)

kulturně vyspělé Evropě

tehdejší

Má-li historické bádání novodobých

o

Příčiny

Vedle objektivních okolností (jako jsou délka i urputnost

"odsunout" miliony lidí,

přítomnosti

akceptované

a lidské, j sou mnohem

nacistické rasové zákony a jejich nekompromisní

ono obecné

nacismu.

k

sil i

možno

potřeby

porozumění

doby.

toho,

tématům. Při

nejednoznačného

vnáší prvek neklidu. S nutkáním hodnotit jsem se

během

do

práce

Kunína ve sledovaném období setkávala na každém kroku. Ze

144

mě

strany obou národností na

jedině

"vypadala", resp. jak

prostředím,

s osobami a

dorážely

představy

vypadat mohla. Tento tlak bylo to

bouřlivými

poměry

zvraty.

Kuníně

v

Ačkoliv

způsobem

- nebrat na

může

se na první pohled

souvislosti i tehdejší diskurs, které podobné

faktů,

něj

ohledy.

zdát, že se jedná o

jednoznačné

závěry zpochybňují,

jako

např.

dějinné

premisy

důkazů

Tímto nemám na mysli pouze snesení

které takovéto

že

v letech 1918 - 1946 prošly

historii boje "kdo z koho", bylo mou snahou poukázat na širší

zpochybňují.

silnější,

o kterých tato práce pojednává, jsem v blízkém

osobním vztahu. Odolat mu šlo jediným Národnostní

o tom, jak minulost

o existenci

smíšená manželství

v Kuníně mezi válkami nebo přátelská pomoc Čecha sudetskému Němci po osvobození, i když i ty jsou

samozřejmě

permanentně přítomné

zodpovídání

relevantní. Ale

otázky

"proč"? Proč

především

sudetští

Němci

jasně nerozeznali nebezpečí nacismu? Proč Češí za války zůstali

v

Kuníně? Proč

se sudetští

Kunína? Na tyto otázky odpovědí. Přesto

Němci

samozřejmě

však žádná z nich

nepodávají uspokojivou

nezodpovědné. Skutečnost

upozorňování

téměř

na

na nejasné.

skutečnost.

nerelativizuji Připomínám

závěry,

jen, že

poukázáním na to, že

Přestože

ani všechny dohromady

odpověďmi

by bylo

důvodu

ona

Tváří tvář pamětníkům uvědomuji zřetelně.

krajně

potřeba

si

kontroverze,

nebezpečí

případě

ke kterým j sem na konci každé z kapitol

porozumění

kromě

a

hodnocení

smíření

mezi

mocenských sil ve

dospěla.

striktně řídila vědeckými

se práce na tématu vědomě

osvojit si

Pravd je tolik, kolik je

Tímto konstatováním v žádném

pravidly, vnášela j sem do textu

mnoho jiných

osamoceně

možných

je natolik barvitá, že postihnout ji v její

přestože

století, usilujícího o

několik

existuje hned

nemožné - z toho

v práci monopol na pravdu pohledů

frontou vrátili do

odpověď.

Spokojit se totiž s jakýmikoli

celistvosti je

útěku před

po

člověka počátku

oběma

21.

národy

veřejném životě působí

prvků.

však všechny události nejsou jen výslednicí

působení

mocenských sil, spravedlnost v historii hledat nelze. Více než znalost

145

dějin

Kunína v letech 1918 - 1948 nám proto pro

reflexe o našem vzpomínky na

způsobu přemýšlení

něž

jsou dokonce i v

jednání možná víc, než si přiznávat

svým

pokusům

o

oněch klíčových

přítomnosti

připouštíme.

přítomnost pomůže

živé a

místech

dějin,

ovlivňují

naše

spíše

Bádejme pro historii samu,

domoci se pravdy

větší důležitost

je bláhové.

146 ,/

9. Seznam

pramenů

a literatury

Prameny: a) Archivní prameny: Státní okresní archiv v Novém Jičíně - fond Archiv Obce Kunín, 1785- 1940, • Kniha obecních příslušníků • Kniha protokolů obecní rady (1927 - 1942) • Kniha domovních listů • Kniha příjmů a výdajů obce Kunewald pro pracovní rok 1940 • Kniha ze zasedání obecního zastupitelstva - fond Landrát NJ, spisy - fond MNV Kunín, 1945 - 1975, spis y - fond JZD Kunín, 1953 - 1967, spisy - fond Okresní osídlovací komise - úřadovna NPF, spisy - fond ONV NJ, spisy Kronika Kunína (1953 -

současnost),

uložená na Obecním

úřadě

v

Kuníně

Kronika České menšinové školy (1920 - 1938), uložená na Základní škole v Kuníně b) Periodika: Deutsche Volkszeitung Nové Kravařsko Věstník české menšiny c)

Paměti:

Paměti

Adolfa Purra

d) Vzpomínky

pamětníků:

Rozhovor s Anneliese Husar, roz. Peter (nar. v Kuníně v roce 62), natočený 25.8.2003 v Neckarsulmu, BRD Rozhovor s Hildegard Layer, roz. Kopetschke (nar. v Kuníně v roce 1922, č. p. 82), natočený 30.8.2003. ve Vaihingen, BRD Rozhovor s Edmundem Nitschmann (nar. v Kuníně v roce 1930, č.p. 126), natočený 24.8.2003 v Leimenu, BRD Rozhovor s Melittou Kratschmar, roz. Barwig (nar. v Kuníně v roce 1930, č. p. 277), natočený 22.8.2003 v Leimenu, BRD Rozhovor s Fridericke Bohm, roz. Schindler (nar. v Bělotíně v roce 1922, Kunín - č.p. 13), natočený 24. a 25.8.2003 v Bad-Rappenau, BRD Rozhovor se Siglind Drost, roz. Purr (nar. v Kuníně v roce 1929, č.p. 6), natočený 1.9.2003 v Teutschentalu u Halle , BRD 1937,

č.p.

147

Rozhovor s Aloisií Schwajda, roz. Holaschke (nar. v Kuníně v roce 1918, č.p.134), natočený 31.8.2003 v Ludwigsburgu, BRD Rozhovor s Edelhardem Gold (nar. v Kuníně v roce 1930, č.p. 199), natočený v 26.8.2003 v Tiibingen, BRD; dopis E. Golda autorce ze dne 24.8. 2003 Rozhovor s Martou Gold, roz. Konig (nar. v Kuníně v roce 1927, č.p. 194) a Heinrichem Gold (nar. v Kuníně v roce 1921, č.p. 173), natočený 29.8.2003 v Albershausenu, BRD Rozhovor s manžely Friedrichovými, natočený 23.8.2003 v Leimenu, BRD; materiály poskytnuté autorce Heinrichem Fridrichem EIsy Buchholz, roz. Hiickel (č.p. 222) a Marthy Friedrich (č.p. 111) Rozhovor s Andělou Schillerovou, roz. Kovářovou (nar. v Kuníně 1925, č.p. 6), natočený 10.9.2003 v Bartošovicích u Nového Jičína, ČR

Literatura: Andrýsek, R.:Nový Jičín za německé okupace, in: Čtení o Novém Jičíně, MNV NJ 1963. Arburg, A. von: Tak či onak. Nucené přesídlení v komplexním pojetí sídelní politiky v českých zemích, In.: Soudobé dějiny, 3/2003. Beneš, Z.: Rozumět Praha 2002.

dějinám:

vývoj

česko-německých vztahů

poválečné

na našem území,

Benz, W., Graml, H., Weiss, H.: Enzyklopadie des Nationalsozialismus, M iinchen 2001. Blackwellova encyklopedie politického myšlení Broklová, E.: Československá demokracie: politický systém ČSR 1918-1938, Praha 1998. Buka, T.: Osídlení Trutnovska po

květnu

Burešová, 1.: Osudy československého 8.ročník (1997), Č. 7/8

1945., Diplomová práce, FF UK 2005.

zemědělství

po

II.světové

válce, in: HO,

Čapka, F., Slezák, L., Vaculík, 1.: Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005.

Dejmek, 1., Kuklík, 1.

Němeček,

1.: Kauza tzv. Benešovy dekrety. Historické

kořeny a souvislosti. Tři české hlasy k diskusi. Historický ústav AV ČR, Praha

1999. Epstein, L: Gedanken zum "bohmischen" Staat, Praha 1918. Gellner, E.: Nacionalismus, Brno 2003. Die Gemeinen des Reichsgaues Sudetenland: Ausfiihrliche Ergebnisse der Volks-, Berufs u. Betriebszahlung vom 17.5.1939, Warnsdorf 1941. Grulich, T: Problematika počátku osídlování pohraničí a plány na osídlování.; in: Etnické procesy v novoosídleneckém pohraničí (Dělnictvo v etnických procesech), sv. 2. Praha 1986 Hanák, 1. Úsilí sudetských Němců o rozbití ČSR před Mnichovem s k poměrům na Novojičínsku, in: Mnichov není jen historie, Okr. vl.m.NJ 1965.

přihlédnutím

148

Hanák, J.: Historická reminiscence na léta okupace v okrese Nový Jičín, In: Almanach obětí nacismu okresu Nový Jičín, (ed.), Okr. Úř. Nový Jičín 1998. Hanák, J.: Nový Jičín po osvobození, In.: Čtení o Novém Jičíně, MNV NJ 1963. Heimatbuch Kunewald, Oberhaching 1979. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, sv. XIV, Olomouc 1995. Hobsbawm, E.J.: Národy a nacionalismus od roku 1780: program, mýtus, realita, Brno, 2000. Hroch, M.: V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě, Praha 1999. Juněcová,

J.: Vznik JZD 1948-49, Edice družstevnictví, Praha 1995

dokumentů

ke vzniku JZD -

Zemědělské

Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948, Praha 1993. Kárník, Z. (Ed.): Sborník k problematice multietnicity, Praha 1996. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, I. díl, Vznik, budování a zlatá éra republiky, Praha 2003. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, III. díl, O přežití a o život, Praha 2003. Kárník, Z.: České země v éře První republiky., II. díl,Československo a české v krizi a v ohrožení, Praha 2002.

země

Kastner, Q.: Osídlování českého pohraničí od května 1945 (na vybraných o bcí Litoměřicka, Ústí nad Labem 1999.

příkladu

Klimek, A.: Říjen 1918: Vznik Československa, Praha 1998. Kolektiv

autorů:

Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno 2000.

Kolektiv autorů: Československé dějiny v datech. Praha 1986. Kolektiv

autorů: Ottův

slovník

naučný.

Fotoreprint vydání z roku 1867.

Kořalka, J.: Češi v Habsburské říši a v Evropě 1815 - 1914, Argo, Praha 1996

Kuklík, J.: Mýty a realita tzv. Benešových Křen,

J.: Konfliktní

společenství,

Kubačák, A.:Dějiny zemědělství

Kubový, J.:

Dějiny

v

dekretů,

Praha 2002.

Praha 1999 českých

zemích, Praha 1995

Kunína, MNV Kunín 1970.

Kučera,

J.: Odsun nebo vyhnání?, Praha 1992.

Kučera,

R.: Kapitoly z

dějin střední

Evropy, Praha 1989.

Kural, V., Radvanovský, Z. a kol, "Sudety" pod hákovým křížem, Ústí nad Labem 2002. Kural, V.: Češi, Němci a mnichovská křižovatka, Praha 2002. Kural, V.: Konflikt místo

společenství?,

Praha 1993

Malá, 1., Kubátová, L.: Pochody smrti, Praha 1965. Mikule, V.: Dekrety prezidenta republiky po 50 letech, in: Kural, V. A kol: Studie o sudetoněmecké otázce, Praha 1996. Myška, M: Novojičínsko od Mnichova k 15. není jen historie, Okr. vl. úst. v NJ 1965.

březnu

1939, in: Sborník Mnichov

149

Nebeský, 1.1.K.: Příběh lágru, Internační tábor a perzekuce (1945-1946), Hranice na Moravě 2003.

Němců

v Hranicích

Nosková, H.: Národní a národnostní politika Československa v letech 19451946, In: Acta contermporeanea, ed. 1. Pecka, Praha 1998. Obraz Křen,

Němců, Rakouska a Německa v 1., Broklová, E.,Praha 1998.

české společnosti

19. a 20. století, ed.:

Otto, K.: Přehled dějin Nového Jičína do roku 1938, in: Čtení o Novém Jičíně, MNV Nový Jičín 1963. Ottův

slovník

naučný

Rataj, 1.: O autoritativní národní stát, Praha 1997. Retrospektivní lexikon obcí okresu Nový

Jičín,

Sborník dokumentů k vnitřnímu vývoji v 1914 - 1918, I.-V., Praha 1993-1997.

českých

SOkA NJ 1988. zemích za 1.

světové

války

Slezák, L.: Osídlování pohraničí českých zemí v letech 1945-1959, In: Hospodářské dějiny 6, Praha 1998. Smola, F.: Da erkene ich ihn nur auf Grund der Manchettenknopfe wieder, In: Belvedere, 2001/2 Sobota, E.: Národnostní autonomie v Československu?, Praha 1938. Sobota, E.: Naše ústava, jak zní a jak ji máme

čísti,

Praha 2935.

Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945 - 1947, Praha 1991. Staněk, T.: Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa

1918 - 1948, Ostrava 1992. Staněk, T.: Tábory v českých zemích v letech 1945 -1948, Slezský ústav Slezského zemského muzea v Opavě, Šenov u Ostravy 1996.

Šebestík, 1., Lukeš, Z.: Přehled předpisů o Němcích a osobách považovaných za Praha, Ministerstvo vnitra 1946.

Němce,

Šedivý, 1.: Češi, české země a Velká válka 1914 - 1918, Praha 2001. Šmahel, F.: Idea národa v husitských Čechách, Praha 2000. Theodoridisová, A.: Německá menšina na Královedvorsku po II. Ročenka SOkA Trutnov 1999. Třeštík,

D.: Mysliti

dějiny,

světové

válce,

Praha - Litomyšl 1999.

Urban, O.: Česká společnost 1848 -1918, Praha 1982. Vaněk, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2004.

Veber, V.:

Dějiny

Rakouska, Praha 2002.

Vrtbata, J.: Přehled veřejné správy v odtržených zemích Československa po Mnichovu, in: ČČH, 12, 1962. Zimmermann, V.: Sudetští

Němci

v nacistickém

státě,

Praha 2001.

150

Jméno uživatele ~A;& tl0~kl, \.í\\

Škola, fakulta, katedra ~t-

OV,

Bydliště

Datum

Podpis

uživatele '- "!:~" vt

f\ \""~()L\l\J

\\1\ t\~'" 'l~

,

>~'1.\ .(LOOú\ l~ ,1~C· 54\

151