UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Filozoficka fakulta. Ustav etnologie. Klara PAROLKOvA APACI V 18. STOLETI

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Filozoficka fakulta

Ustav etnologie

Klara PAROLKOvA

APACI V 18. STOLETI

REKONSTRUKCE HMOTNE KULTURY A VLlvU, KTERE JI FORMOVALY

or PLOMOvA PRA.CE

Vedouci diplomove prace: Doc. PhDr. Oldrich Kaspar, CSc.

Praha 2006

Prohlasuji,

ze

jsem

predlozenou

diplomovou

praci

vypracovala

samostatne s pouzitim uvedene literatury. V Praze dne :_::.,1 f ;!'.I?/Je:

Klara Parolkova

e?/~~ ;Z{'U'~£f7' J

2

V prvni fade bych rada podekovala vedoucimu diplomove prace Oldfichu j ej imu

Kasparovi

dalsimu

Markete

cenne

smefovani.

Kfizove

Ii teratury.

za

a

rady a

Dale

Miroslave

me

pfipominky diky

Vesele

Rovnez j sem chtela vyslovi t

j ednotli vcum,

ktefi

materialy

internetu

na

zpfistupnili a

patfi

za

k moj i Simone

poskytnuti

praci

a

Binkove, dulezite

dik vsem organizacim i

svoj e publikace nebo archi vni

umoznili

mi

tak

studium dulezitych

pramenu. V neposledni fade dekuji cele sve rodine, ktera me po celou dobu psani diplomove prace vsestranne podporovala.

3

OBSAH

OBSAH

4

I.UVOD

6

II.

Apacske kmeny

7

Chronologie

9

PRAMENY

11

Typologie pramenu

11

Seznam autoru pouzitych pramenu

14

Juan Antonio BALTHASAR

15

Juan Antonio CORDERO

15

Adam GILG

15

Ignacio LIZASOAIN

16

Jan (Juan) NENTVIG

17

Hugo O'CONOR

18

Ignaz

(Ignacio)

PFEFFERKORN

18

Jacobo SEDELMAYR

19

Felipe SEGESSER

20

Matej STEFFEL

20

Ignac (Ignacio) TIRSCH

21

Bartholome XIMENO

21

I I I . HMOTNA KULTURA

Odevy

23 25

Muzske odevy

25

Zenske odevy

27

Obuv

29

Zdobeni tela i odevu

30

Bydleni

32

Tabofiste

32

Obydli

33

Vybaveni domacnosti

34

4

Nastroje

35

Nacini na vareni

37

Keramicke nadoby

38

Kosiky

39

Zpusob obzivy Zemedi§lstvi

40

Sber a priprava jid1a

41

Lov

43

Valceni

44

Zbrane

45

Doprava

47

IV. KULTURNI VLIVY

V.

40

50

Spanele na Jihozapade

50

Pohyb zbozi

51

Typy zbozi

54

ZAVER

57

SUMMARY

60

OBRAZOvA PRILOHA

61

SEZNAM VYOBRAZENI

85

BIBLIOGRAFIE

91

Prameny a edice pramenu

91

Literatura

92

5

I.

UVOD

Jako tema diplomove praee jsem si vybrala hmotnou kulturu zapadnieh Apacu v 18. a prvni polovine 19. stoleti. Chtela byeh uspofadat

hmotne,

vypovidaei

pisemne

hodnotu

a

i

obrazove

provest

prameny,

pfibli znou

zvazit

rekonstrukei

jejieh kul tury.

Dale byeh se ehtela blize venovat vlivum, ktere apacskou kulturu formovaly - zmene pfirodniho prostfedi a klimatu vlivem migraee, stykum

s okolnimi

kolonisty.

Jsou

kmeny to

a

v neposledni

pfedevsim

Spanele,

fade

i

s

evropskymi

respektive

obyvatele

Noveho Spanelska, kdo do oblasti pfinasi zeela nove vlivy, i

dosud nezname zbozi.

bodeeh

srovnat

ideje

Nakonee se pokusim alespon v zakladnieh

zpusob,

jakym

se

s novymi

podnety

vyrovnali

Apacove, s postojem kmenu z oblasti Severovyehodu. 1 Apacove patfi mezi pocetne a zname kmeny. Byla jim venovana eela fada monografii, 19.

stoleti.

pfevazne

j ej ieh

stfetum s armadou

USA v

Ve studiieh zamefenyeh na kulturu jsou akentovana

temata pro Apace typieka, napfiklad obfad dospivani divek, maskovanyeh ghanu a dalsi, potfeby

postradaj iei

Pokud se omezi

autofi

pouze

stranou.

na

avsak vsedni zivot ci pfedmety denni

vyraznej si

zabyvaj i historii,

tanee

Apaci

zdobeni

j sou

casto

pfed rokem 1800,

hmotna

ci

duehovni

opomij eny.

zpravidla

kultura

se

zustava

Na teehto trendeeh se velkou merou podili stereotypni

vnimani Apace jako bojovnika pro slovo Apac)

(Geronimo se stava temef synonymem

Nezanedbatelnym faktem

je,

ze na uzemi Apacu

zacali pronikat lovei, vojaei a osadniei z USA az ve 20.

leteeh

19. stoleti, a pro mnoho badatelu se lokalita stava zajimavou az teprve v tomto historiekem obdobi.

Nekdy

se

set kame

s oznacenim

Severovychodni

pobrezi

nebo

Vychodni

Lesy,

geograficke vymezeni se rovnez ruzni. Mezi nejvyznamejsimi kmeny teto oblasti patri vliv

Irokezove, zde meli

Skotska,

Huroni,

koloniste

Delewarove z Anglie

a

a

v zapadni

Francie,

oblasti

Ojibwove.

v mensi mire

pak

Urcujici

z Holandska,

Irska a dalsich zemi zapadni Evropy.

6

V neposledni vypovida

jen

rade

male

zpusobu

0

mnozstvi

zivota Apacu pred rokem 1800

pramenu,

casto

hure

tento problem dale rozvadim v kapi tole druhe okolnosti

se tak moj e

strance hi storie

dostupnych,

Prameny.

Shodou

diplomova prace venuj e mene prozkoumane

j inak dobre

znameho etnika a proto verim,

ze

muze byt prinosem.

Apacske kmeny

Definovat predmet zajmu tak, aby byl jednoznacne dany, vsak neni zcela jednoduche. deli t

podle

vice

byva

uzemi

Severni

Puvodni obyvatelstvo Severni Ameriky lze

kri terii.

Z kul turne

Ameriky

geografickeho

cleneno

do

nekolika

hlediska

kulturnich

arealu. 2 Zapadni Apaci spadaji do oblasti Jihozapadu a v obdobi, o ktere se mi jedna, zili na uzemi dnesnich statu Arizona a Nove Mexiko

(USA)

j azykoveho

a

castecne

deleni

i

radime

mexicke

Apace

Sonory

spolu

a

Chihuahuy.

s Navahy

do

Podle

j izni

vetve

Athapaske jazykove rodiny. Apacove Kiowa-Apaci, cyri

se dale

deli

Meskalerove,

kmeny byvaj i

do

sesti

kmenu -

Cirikavove

oznacovany

j ako

a

Jicariila, Apaci. 3

Zapadni

vychodni

Apaci

Lipan, Prvni

(Meskalerove

s jistymi vyhradami), posledni dva jako zapadni Apacove, pricemz za hranici mezi skupiny

nimi

apacskych

je

povazovana

kmenu

se

reka Rio

navzajem

Grande.

lisi

Tyto

zpusobem

dve

zivota.

Vychodni Apaci maji blizko k dalsim kmenum jiznich Plani

(hlavni

lovnou zveri pro ne byli bizoni z jejichz vydelanych kuzi sili stany),

kultura

zapadnich

Apacu

se

vyrazne

lisi

od

okolnich

kmenu. Hlavni pozornost venuji prave zapadnim kmenu,

ktere budu

nadale

chtit

pro

zjednoduseni

Jejich pocet uzus.

V

tE~to

Williamem

se u

nazyvat

Apaci;

ruznych autoru lisi,

pokud

neexistuje

budu

zadny obecne

pod

uznavany

praci vychazim z deleni do deseti kulturnich arealu pouziteho

Scurlockem,

editorem

encyklopedie

Handbook

of

North

American

Indinas vydavane Smitsonian Institution. 3

Viz naprikled BASSO, Keith H.:

The Cibecue Apache, Wawel and Press,

Illinois

1986 s. vii

7

timto pojmenovanim zahrnout veskere apacske kmeny,

upozornim na

to. Hoier 4 odhaduje pocet zapadnich Apacu na konci 17. na osm tisic 1idi, Nentviga,

coz vicemene odpovida i

ktery

ve

sve

zprave

nepravdepodobne,

ze

jejich

z roku

pocet

stoleti

udajum jezuity Jana

1764

pise:

presahuje

tisic

"Neni

tedy

za

rodin"s,

pfedpokladu, ze za rodinu povazuje skupinu obyvatel jedne chyse, kterou (podle pozdejsich poznatku Oplera) j ej ich svobodne deti rodice.

(zhruba

tfi

tvofi1i manzelsky par,

az pet)

a

pfipadne

i

zenini

Jednotli ve kmeny zapadnich Apacu se dale deli do tl up 6,

mezi kterymi vsak nejsou vyznamnejsi kulturni rozdily,

proto je

nebudu dale rozlisovat.

HalER, Harry: Souther Athapascan Languages,

Etnografie mimoevropskych

Frantisek:

1938 viz KASPAR, aldrich,

oblasti

III.,

Severni

VRHEL,

Arnerika,

Statni

(ed.) a RASMUSSEN, Robert R.

(ed.):

pedagogicke nakladatelstvi, Praha 1989, s. 19 5

NENTVlG,

Rudo

Juan, S.J., PRADEAU, Alberto F.

Ensayo,

Arizona

A

Description

Press,

Tuscon

of

1980,

Sonora

str.

and Arizona

82.

Pokud

in

neni

1764,

uvedeno

University jinak,

of

autorem

prekladu citatu je Klara Parolkova. K pojmenovani

moine

je

tlup

rozdelit

prinaleiejicich,

spaniHsky

do

dustojnik

deviti

Juan

skupin

Antonio

nebo

Cordero

hlavnich

nekdy se jmenuji podle hor a rek

te

kmenu

napsal:

a

"Je

dalsich

ktere oblasti,

jindy

podle plodin a zvirat, kterych je tam nejvice hojnost. Jmena, kterymi se sami oznacuji,

jsou

nasledujici:

Iccujen-ne,

Yntajen-ne,

misto

pak

nich

Vinni

Spanele

Sagatajen-ne,

Cuelcajen-ne,

pouiivaji

Chiricaguis, Gilenos, Mimbrenos, Navajos,

ettinen-ne,

Sejen-ne,

v

temi

Lipajen-ne

poradi

Faraones, Mescaleros,

vsechna pod souhrnnym nazvem Apaci." (MATSON,

Albert H.:

Cordero's Description of the Apache -

Revue 32/1957,

s.

336)

Hugo de O'Conor uvadi

1796,

Tjuiccujen-ne, a

Yutajen-ne,

pojmenovani, Llaneros, Daniel S.,

Tontos,

Lipanes and SCHROEDER,

New Mexico Historical

jine nazvy,

zrejme protoze se

sam pohyboval ve vychodnejsich oblastech a mel informatory z jinych skupin:

"Apaci,

kteri

Chiricagui,

nici provincie Sonora

Gilenos,

Mimbrereiios

Segilande, Setocende, Chiquende ... " the Late 18

th

[ ... J.

a

Nueva Prvni

(BRUGGE,

Viscaya tri

jsou

znami pod jmeny:

se v jazyce Apacu nazyvaji

David M.: Notes on the Apaches in

Century, Katunob 2(1), Magnolia 1961, s. 60)

8

Chronologie

Pro

potieby

tE~to

prace

j sem

sestavila

chronologii

dej in

zapadnich Apacu. Rozdelila jsem ji do sesti obdobi v zavislosti na

kulturnich

vychodni i vyvoji.

vlivech,

prvni

tii

zapadni Apace a Navahy,

Moderni

rozpracovat,

obdobi

by

jsou

spolecna

pro

pak ale dochazi k odlisnemu

jiste

ale vzhledem k tomu,

obdobi

bylo

mozne

jeste

detailneji

ze zabyvam piedevsim starsimi

dejinami, nepovazovala jsem to za nutne.

1)

Prehistoricke obdobi do 1000 n.l. V teto dobe jeste nelze mluvit

skupinach

j ej ich

predku,

0

Apacich a Navazich, pouze

Athapasku,

Zij icich

na

uzemi

0

dnesni

Kanady a Aljasky. Prameny jsou vyhradne povahy archeologicke.

2) Obdobi migrace 1000 - 1500 v tomto

Zhruba jednotlivych

casovem

athapasky

V archeologickych

rozpeti

mluvicich je

nalezech

dochazelo

skupin

jiz

k piesunum

smerem

mozne

na

odlisit

j ih.

puvodni

obyvatelstvo a nove piichozi podle odlisneho zpusobu zivota.

3) Ranne obdobi 1500 - 1700 V teto dobe se formuj i

j ednotli ve apacske a navazske tlupy,

zacinaji se vytvaiet trvalejsi kontakty s okolnimi kmeny. setkani

s Evropany

utrzkovite zpravy

4)

jsou

spise

nahodna

a

stejne

tak

Prvni

jsou

i

nich.

0

Tradicni obdobi 1700 - 1850 Dochazi

kmeny i tyto

k pravidelnym

kontaktum

evropskYmi osadniky,

styky

nejsou

vzdy

i

vymene

zbozi

obchodniky a misionaii.

pratelske,

Apaci

ziji

na

s okolnimi Presto ze svem

uzemi

relativne v bezpeci. Pisemne prameny jsou cetnejsi a podrobnejsi. z tohoto

obdobi

pochazi

z archeologickych

Dochovane predmety vykopavkach,

ve

vyjimecnych piipadech i ze sberu v terenu.

9

5)

1900

Prechodne obdobi 1850

V druhe polovine 19. stoleti se konflikty zintenzivnily do te miry,

ze

pusobi

usporadimi.

zmenu

Obj evuj i

tradicni se

hmotne

prvni

kultury

badatele,

i

kteri

socialniho se

Apaci

systematicteji zabyvaji a sbiraji jejich vYrobky.

6) Moderni obdobi 1900 az soucasnost Apacove

ziji,

podobne

jako

naprosta

vetsina

indianskych

kmenu, ve vyhrazenych rezervacich a neopousti hranice USA.

Jsou

objektem jiz zcela profesionalniho zajmu vedcu.

v teto praci jsem se zamerila na stav hmotne kultury a zmeny probihajici obdobim

v tradicnim

migrace

dochazelo

i

a

ranym

obdobi. obdobim.

v prechodnem obdobi,

Castecne

se

budu

K vyznamnym ale

zmenam

k pramenum

obdobi prihli Hm pouze v pripade rekonstrukci,

zabyvat

i

kultury

z prechodneho

nej sou obj ektem

meho hlavniho zajmu.

10

II. PRAMENY

Typologie pramenu

Predmety

z tradicniho

obdobi

se

ve

sbirkach

muzeji

a

soukromych osob vyskytuji jen zridka a vetsinou pochazi z prvni poloviny 19. stoleti. Predmety z 18. stoleti jsou raritou, zde existuj e nebezpeci,

navic

ze j e predmet omylem pripisovan j inemu

kmeni nez ze ktereho pochazi,

udaje

akvizici vetsinou nejsou

0

kompletni. Zdrojem artefaktu jsou take archeologicke vykopavky, vsak mohou vypovidat jen V nalezech

j sou

nekterych aspektech apacske kultury.

0

zastoupeny kostry,

nalezy bez pohrebni vybavy maj etek,

pripadne

ktere

j edna

se vsak

j ednotli ve

0

zvyk davat mrtvym do hrobu jejich

predmety

denni

potreby

nebyl

znam

ani

v prechodnem obdobi. Charakter kocovnicich ohniste,

j ej ich

zijici

sidel

ve

umocnuj e

stanech

se

j en

omezene

nachazeji

vyzkumy,

de

facto

po

pouze

shluky kamenu a artefakty - predevsim kamena a kostena

industrie a keramika. Navic, obdobi

archeologicke

se

v oblastech

neprovadely.

Nalezy

strepy,

cast

zaklade

podobnosti

na

j sou

z nich

vyzkumy zapad

od

omezeny

byla

navic

apacskych reky

temer urcena

s keramikou

sidlist

Rio

vyhradne j ako

ziskanou

Grande na

od

temer

keramicke

apacske

sberem

raneho

pouze

na

Apacu

na

prelomu 19. a 20. stoleti. Ikonografickych

pramenu

k Apacum

nebo

j inym

kmenum

teto

oblasti se z 18. pripadne zacatku 19. stoleti mnoho nezachovalo. Navic,

interpretace

k dvoj imu zrucnosti

zkresleni, autora

v zachycovani chtel

techto

pramenu

zamernemu

kresby

nebo

i

nemuzeme

se

obtizna,

mimovolnemu. malby

realistickych vyj evu,

zachyti t,

byva

nej de

dochazi

Hodne

pokud

zde

zalezi

neni

zbehly

j ednoduse poznat,

spolehnout na detaily.

na

Autor

co

byva

rovnez limitovan technickymi moznostmi a dostupnym materialem.

11

Dobrym

prik1adem

obtizi

spojenych

s interpretaci

ikonografickeho materia1u je kresba indianu kmene Seri na mape, kterou pri1ozi1 ke svemu dopisu do Cech jezuitsky misionar Adam Gi1g

v unoru

mapy,

roku

jedna

je

1692.

u10zena

V soucasne

dobe

varchivu v Rime

j sou

7

znamy

druha

,

dYe

tyto

v Brne 8 •

Neni

jasne, zda obe mapy ma1ova1 Adam Gi1g v1astni rukou, brnenska je mozna kopii porizenou bud' j este v Americe nebo pozdej i v Evrope. Rimska mapa je s nejvetsi pravdepodobnosti origina1em - svedci 0 tom mimojine preciznejsi provedeni. Na

obou

skupina tri zeny,

mapach

je

shodne

dospe1ych indianu

spo1u

s ma1ym

v bedernich

nesou

hornim

z kmene Seri,

ditetem

rouskach

zadech rohoz,

v 1evem

a

horu

dvou muzu a

nem1uvnetem.

1uky

a

sipy,

zachycena

Muzi

zena

jedne

ob1eceni

v sukni

rna

na

na h1ave kosik s nem1uvnetem a za ruku vede di te

s 1ukem a sipem. Na obraze jsou zpodobneny i postavami je napis

9

dYe rost1iny.

Nad

v kazde verzi mirne od1isny, uvadejici jako

,

aut ora mapy Gi1ga. V porovnani

hure

7

s rimskou

zv1adnuta po

verzi

technicke

Archivum Romanum Societatis Jesu, Seri,

v STURTEVANT,

dil X

Southwest,

William C.

je

brnenska

strance,

j e mene

Bohemiae 108.

(red.):

Handbook

na

prvni

poh1ed

zrete1na bederni

Pretistena v BOWEN, of North

American

Smithsonian Institution, Washington 1983, s.

Thomas: Indians,

236. Obrazova

priloha 4a V Cechach Jesuitica, v SOA 60,

by1a Kl.

zrejme

148,

Jos

(Zemskem archivu) (bib1iograficke

82,

1995/4,

s.

28,

f.

Brno,

udaje

cinnost Adama Gi1ga a lid

zasi1ka

rozde1ena, 138-143.

rkp.

dopis

Ka1ista

se

zminuje mapu

Frantiskova musea,

prevzaty

z BINKOVA,

nachazi

GIl,

Simona:

v SUA

jako u1ozenou

557,

Vyzkumne

sv.

se ale

dIe

zrejme

nachazi

I,

cesty

Ignace Xavera Ke11era v Sonore a Horni Pimerii,

290)v soucastnosti

Praha,

pod

f.

a

Cesky

jinou

signaturou. Obrazova pri10ha 4b Vo1ny prek1ad napisu na v roce

1692,

v mesici

rimske mape:

unoru,

do

"Nakres1i1

ceske

tuto

provincie

geografickou mapu

pos1a1

otec

Adam

a

Gi1g

z Tovarysstva Jezsova, misionar mezi Serii. Seriove." Vo1ny prek1ad napisu na brnenske mape: z Tovarysstva

Jezisova,

misionar mezi

"Tuto mapu nakres1i1 otec Adam Gi1g Serii

atd.

roku

1692

v mecici

unoru

posi1a do Prahy v Cechach, odkud sam pochazi. Seriove."

12

rouska

muze

zpusobeno

nalevo

chvatem

byl

obrazek

a

zavinovaci

pri

dokoncovani

obkreslovan

vlastni oci)

sukne mapy

kdo

nek'lm,

a nektere cary chybi

zeny

(muze

to

stejne

jako

tim,

ze

nevidel

na

indiany

nikdy

b'lt

(nuz na ruce muze nalevo ne

namalovan jen z casti), cimz je ztizena interpetace obrazu.

Dale

jsou zde odlisnosti ktere mohly b'lt ale nemusely zamerne:

prvni

muz

nohou

zleva

je

na

brnenske

mape

bos'l,

na

rimske

rna

na

sandaly, dite je v kosiku na hlave zeny zavinuto jin'lm zpusobem. Nejv'lraznejsim

rozdilem

je,

ze

zena

jasne viditelne odhalene poprsi, partiich

jen

nezretelne

jde

jakousi

0

ncenzuru",

rimske

mape

rna

zcela

zatimco na brnenske rna v techto

cary.

neumyslnou nedokonalost kresby,

na

Pochybuji,

jedna

0

spise se priklanim k nazoru,

ze

poburujici

nahe

ze

se

zenske

tela

bylo

zaretusovano zamerne. Tato skutecnost rovnez podporuje domnenku, ze se jedna

soudobou kopii vytvorenou v Cechach.

0

Stej ne

obtine

brnenska verze)

ci telne

j ako

j sou obrazy,

Gilgova mapa

(a

zvlaste

j ej ichz autori se nesnaZili

j ej i verne

zachytit skutecnost a nechali se ovlivnit baroknim idealem krasy ci

soudobou

ktere

predstavou

j sou od soudob'lch

technicke provedeni

0

di vosich.

konvenci

neznesnadnuj e

Existuj i

vsak

i

prameny,

z vetsi miry oprostene j ej ich interpretaci.

a

ani

Me zi

ne

patri napriklad akvarely ilustrovan'l Codex Pictorius Mexicanus 10 Ignace Tirsche. l l Pisemn'lch pramenu se dochovalo relativne dost, pripadech

jsou

nejcasteji posilali zpravy

10

TIRSCH,

velmi

z relaci

sv'lm se

i

(pravideln'lch

nadrizen'lm)

v archivech

Ignac:

Codex

v teto

detailni.

a

obsahlej sich

zachovaly

pictorius

hlaseni,

a

Mexicanus,

praci ktera

spisu

navic,

rukopis

v nekter'lch vychazim misionari

j ezui tu.

praci

z roku

Tyto

misionaru

1762

ulozen

v Narodni knihovne v Praze. 11

Obrazova priloha Sa, Sb, 9a

13

pochazejicich

provincie

z ceske

byla

v poslednich

letech

venovana velka pozornost. 12 Obdobne

zpravy

podavali

i

misionafi

z fad

frantiskanu,

ktefi po vypovezeni jezuitskeho fadu v roce 1767 zaujali jejich mista. Oalsim

zdrojem

informaci

v odlehlych oblastech.

jsou

zpravy

vojaku

pusobicich

0 hmotnych pomerech nejruznejsich vrstev

obyvatel se muzeme dozvedet z obchodnich nebo ufednich dokumentu - seznamu dodaneho zbozi, soupisu pozustalosti a dalsich.

Seznam autoru pouzitych pramenu

Jednotli ve

autory

j sem

fadila

uvest nej en potfebne

informace

strucneho

seznameni

s obsahem),

autorovi.

V tomto

mi

velmi

k pramenu a ale

uvadim

do

databaza

v poznamce,

ma

i

pomohla

spanelskych misii v Pimeria Alta zahrnuta

abecedne.

pfidelene cerpam

v Ceske

republice

j sem

j eho edici

biograficke databaze

Mission 2000 13 •

-

pokud

Snazila

jedinecne

informace

se

(vcetne udaje

zaznamu Kazda

cislo

IO,

z databaze

0

ze

osoba ktere

Mission

2000.

Teto problematice

12

z 0stavu etnologie

se

FF UK a

venovali

Simona Binkova

a

predevsim Oldrich

Marketa

Krizova

ze

Kaspar

Strediska

ibero-americkych studii FF UK. 13

Databaze je pristupna na internetovych strankach Tumacacori National

Historical Park (http://www.nps.gov/tuma), konkretne na adrese http://www.nps.gov/tuma/M2000.html (24.4.2006). Obsahuje naskenovane listiny z misii v Guevavi, Tumacacori, Cocospera and Suamca a presidia Tubac (postupne se pridavaji dalsi lokace). Zaznamy se tykaji predev.sim krtu, svateb a pohrbu, vsechny osoby zminene v dokumentech jsou zaneseny do databaze spolu s dostupnYmi biografickYmi udaji. K 1. 5. 2005 databaze obsahovala 22 031 jmen osob evropskeho i indianskeho puvodu.

14

Juan Antonio BALTHASAR Zil v letech 1697 - 1763, byl clenem jezuitskeho radu, zastaval

funkci

provinciala.

Ve

svych

zpravach 14

dvou

kde

Apace

zminuje pouze okrajove.

Juan Antonio CORDERO Pochazel ze spanelskeho Cadizu. v roce

1756 se svoji vojenskou

Do Noveho Spanelska prisel

jednotkou.

V roce

l789 byl

jiz

dustojnikem a v prubehu prvnich dvaceti let 19. stoleti se stal guvernerem nekolika provincii,

mimo j ine Sonory.

Zemrel v roce

1823. Na zaklade vlastnich pozorovani a vojenskych tazeni proti Apacum, zpravu

j ichz

se v 80.

zi vote

0

a

Apacu:

90. "Rok

letech ucastnil,

sepsal obsahlou

1 796

0

poznamky

narodu

sestavene v roce 1796 podp1ukovnikem Antoniem Cordero v E1

Apacu Paso

del Norte na rozkaz ve1ite1e, po1niho marsa1a Pedra de Nava" kde detailne popsal

j ej ich odev,

stravu,

obydli,

Tato zprava vysla v polovine 19. stoleti tiskem nasledne porizen anglicky preklad

16

zvyky 15

,

i

taktiku.

ze ktereho byl

doplneny poznamkami.

Adam GILG

radu

Narodil se roku 1653 v RYmarove.

Po vstupu do jezuitskeho

(1670)

pak vstupil

studoval

v Brne

a

Praze,

do

terciatu

v Telci. Povoleni k ceste dostal v roce 1686 a do Ameriky doplul v roce 1687. Pusobil v Santa Mari del P6pulo a Matape u indianu

DUNNE,

14

Peter

M.:

Juan

Antonio

Balthasar,

Padre

Visitador

Frontier 1744-1745, Arizona Pioneers'Historical Society, 15

OROZCO Y BERRA,

Mexico, 16

Manuel:

Geografia

de

las

Lenguas

y

to

the

Sonora

Tuscon 1957 Carta

Etnografica

de

1864, kapitola XXV - Apaches.

MATSON, Daniel S., SCHROEDER, Albert H.: Cordero's Description of the Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, s. 335-356

15

Seri.

Datum jeho umrti neni

jasne,

bylo to nekdy v 20.

letech

18. stoleti. 17

V unoru

roku

napsal

1692

dopis,

ktery

byl

adreSOVEl.D

rektorovi brnenske koleje a popisoval v nem svoje pusobeni mezi indiany kmene Seri a

jejich zivot,

soucasti dopisu byla i mapa oblasti ve ktere pusobil doplnena 0 kresbu ctyr Seriu. 1S Nemecky preklad latinskeho originalu dopisu byl zahrnut do Welt-Botu 19 a s touto edici pracuji i dalsi prekladatele. 20 Iqnacio LIZASOAIN Narodil Tovarysstva

nakonec, Mexico.

roku

Jezisova

Kratce

1750.

se

pobyl

1717

ve

prijel

spanelske

do

v misii

Noveho

Guaymas,

Pamlpone,

Spanelska pak

pusobil

uz jako provincial Noveho Spanelska, Zde byl

roku

1767

zatcen a

jako

clen

v srpnu

roku

v

Bacumu

a

v San Gregorio de

deportovan

do

Italie,

kde

v Boloni v roce 1789 zemre 121. Jako

generalni

visitator

napsal

"Noticia

zpravu

de

la

Visita General de P. Ignacio Lizasoain Visitador General, de las Misiones de esta Prova de Nueva Espana, a Comenzo dia quatro de Abril de 1761 A. D. notas

addiciones

y

Estas Misiones,

BINKOvA,

17

Y se

que pueden Provincias

y

Simona:

concluyo a

Vyzkumne

a

de 1763 con algunas

Serviar pa

el

conocimiento de Prekladate1 23 vybral

elias". 22

de

cesty

fines

cinnost

Adama

Gilga

a

Ignace

Xavera

Kellera v Sonore a Horni Pimerii, Cesky lid 82, 1995/4, s. 273 - 292 Obrazova priloha 4a,

18

STOKIEIN,

19

Josef:

4b

Allerhand so

Reisebeschreibungen, beyden

Indien

und

welche anderen

von Uber

lehr den

-

als

geistreiche

Missionariis

Meer

gelegenen

Augsburd, Gratz, Wien 1726 - 1761, konkretne sv.

20

Mimo jine NENTVIG,

I.,

der

Briefschriften

Gesellshaft

Landern

sind,

Jesu 5

und

aus sv.,

c. 53, str. 75 - 82.

Juan, VIVERON, German (ed.): Descripci6n Ge6grafica ... de

Sonora, Publicaciones del Archivo General de la Nacion, Mexico 1971 a BINKOvA, Simona:

Prameny bohemikalniho puvodu k dejinam severozapadniho Mexika,

Kandidatska disertacni prace, FFUK, 21

Mission 2000:

22

Volny preklad nazvu: generalniho

Praha 1990.

ID 10705.

visitatora

"Zprava misii

0

generalni inspekci otce

Noveho

Spanelska,

ktera

Ignacia Lizasoaina,

zacala

4.

dubna

roku

16

pro

uverejneni

uryvky,

v casopise

ktere

z rozsahle

pojednavaji

apacskem

0

taboristi, dalsi podrobnosti

zpravy

0

pouze

obehodu,

tri

kratke

zemedelstvi

a

rukopise neuvadi.

Jan (Juan) NENTVIG Narodil

se ve

slezskem Lobotzu roku

radu vstoupil roku 1744.

1713,

do

jezuitskeho

Do Noveho Spanelska dorazil roku 1750,

kde postupne pusobil v San Javier del Bae,

Sarie,

Busanni,

San

Mereelo, Santa Maria de Suamea, Teearipa, Guasabas, byl rektorem Tres

Santos

Martires

del

Japan

a

visitadorem

Sonory.

Zemrel

behem deportaee roku 1768. 24 Je autorem spisu Deseripei6n Geografiea, Natural y Curiosa de la Provincia de Sonora por un amigo de el servicio de Dios y de el Rey Nuestro Senor. Ano de 1764 25 nyni znamejsiho jako Rudo

Ensayo26. V arehiveeh se zaehovaly tri rukopisy,

anglieka ediee 27

se

1764

kterou

praeuji City,

v Mexico

vyehazi

rovnez

obsahuje

Sonory.28 V kapi tole

z verze

nazvane

datovane

reprodukei

Apaci,

a

ulozene

Nentvigovy

davna metla

mapy

Sonory Nentvig

popisuje zpusob zivota a zvyky Apacu.

1761 LP a

roku 1763,

vcetne ruznych poznamek a dodatku,

mohou sloufit k poznani techto misii a provincii."

kter~ 23

skoncila na konci

BRUGGE,

David M.:

Notes on the Apaches

in the Late 18 th Century,

Katunob

2(1), Magnolia 1961, s. 59 - 63 24

KASPAR, Oldrich: Jezuit~ z ceske provincie v Mexiku,

DanaI, 01omouc 1999, s.

109 25

Volny preklad nazvu:

"Popis geografie,

prirody i

pametihodnosti provincie

Sonory od slufebnika Boha a Krale, na§eho Pana, rok 1764". 26

Tento

nazev

pochazi

z prvniho

ang1ick~ho

vydani

Buckinghamem

Smithem

a

znamena "Hruby, nedokonceny nacrt". 27

NENTVIG, Juan, S.J., PRADEAU, Alberto F. Rudo

Ensayo,

A

Description

of Sonora

Arizona Press, Tuscon 1980. Spanelsky German

(ed.):

and Arizona t~f

M~xico

in

1764,

napriklad: NENTVIG,

Descripci6n Ge6grafica ... de Sonora,

General de la Nacion, 28

(ed.) a RASMUSSEN, Robert R.

(ed.):

University

of

Juan, VIVERON,

Pub1icaciones del Archivo

1971

Mapa je v British Museum pod oznacenim Mentuig, R53/1207, ADD 3424 OB.

17

Hugo O'CONOR Hugh O'Connor se narodil roku 1734 v Dublinu. Kdyz vstoupil do

spanelske armady a

zmenil

si

1767 Tuscon

stal

jmEmo na Hugo.

se dustojnikem v AragonskE§m pluku,

Pozdej i

slouZil na Kube a mezi

1770 byl guvernerem Noveho Spanelska, 29

lety

roku 1775 zaloZil

•

David

Brugge

M.

preklad 30

uverejnil

nekolika

uryvku

z moderni edice 31 zpravy Informe de Hugo O'Conor Sabre el Estado de las Provincias Internas del Norte r 1771-7632 •

Ignaz (Ignacio) PFEFFERKORN Narodil letech

se

vstoupil

Mexika,

pozdeji

jezuitu byl

v nemekem do

Manheimu

jezuitskeho

byl

vyslan

uveznen,

po

v roce

radu.

zalozit

osvobozeni

Roku misii

v roce

Nemecka, kde kratce po roce 1795 zemrel. Po Sonora

navratu samt

z Ameriky

andern

napsal

1725, 1756

dorazil

v Ati. 1777

se

Po

do

odsunu

uchylil

do

33

Beschreibung

merkwurdigen

v sedmnacti

Nachrichten

der

von

Landschaft den

inneren

Theilen Neu-Spaniens und Reise aus Amerika bis in Deutschland, 34 dva dily vysly v letech 1794 a 1795 v Koline nad RYnem. V prvnim dilu popisuje predevsim prirodni podminky v Sonore a pripojuje i

29

OFFICER,

James E.:

Hispanic Arizona, 1536 - 1856, The University of Arizona

Press, Tuscon 1990, s. 50 - 51 30

BRUGGE,

David M.:

Notes

on the Apaches

2 (1), Magnolia 1961, s. 59 31

Enrique

FLORES,

Q'Conor

Sobre

Editorial

Cultura,

Huga Q'Conora 32

el

0

Volny preklad:

Gonzales

Estado


Katunob

63 (ed.) ,

de

T.G.,S.A.,

las

ALMADA,

Francisco

Provincias

Mexico,

D.F,

Internas

1952.

L.:

del

Informe

de

Norte,

Preklad nazvu:

Hugo

1771 76,

"Informace

stavu vnitrnich provincii na severu, 1771-76. "Zprava Huga O'Conora

0

stavu severnich Provincias Internas,

177l-76. 33

TREUTLEIN,

Theodore

E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A Description

of

the

Province, University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, s. 1 - 20 34

Vo1ny

preklad

z vnitrnich

nazvu:

provincii

"Popsani Nov~ho

Sonorsk~ho

Span~lska

a

kraje cesty

v~etn~

zvla§tnich

z Ameriky

do

zprav

N~mecka",

obrazova pri10ha 5

18

kapi tolu indianu

0

i

Apacich a Spanelu

a

Seriich. sprave

vylicit prubeh svych cest, ani znamo,

mluvil

zda byl vubec napsan.

bratru

se

misii.

35

•

Spanely

ale

V kapi tole a

tietim

rovnez

zi votem

dile

kteii

z informaci Apacum

byli

zamyslel neni

od dalsich

poznamenava,

v apacskem

poznamkami

0

autorovi

reprodukci mapy provincie Sonory,

a

ze

zajeti

Zda se byt bystrym interpretem a

popis apacske kultury patii k tem cennejsim. Treutleinovymi

zabyva

Pii praci nevychazel pouze ze

venovane

indiany,

podaiilo se jim uniknout.

Ve

se

ale tento dil nikdy nevysel a

svych vlastnich pozorovani, iadovych

V druhem dile

a

jeho

Pieklad je doplnen

vzniku

spisu,

kterou podle Pfefferkornovych

vlastnich slov misionaii na svych cestach pouzivali. 36

Jacobo SEDELMAYR Pochazel z Bavorska, narodil se 1703, v roce 1722 vstoupil do

jezuitskeho

casto

iadu.

stiidal

V Novem Spanelsku

svoje

pusobiste,

ale

pusobil

od

nejcasteji

roku

1736,

slouzil

v San

Pedro de Tubutama. Zemiel ve Spanelsku v roce 1779. 37 Byl vyslan na dve cesty do oblasti na sever od Tubutama, v roce 1743 a 1744, aby navazal kontakty s indiany z kmene Hopi, Pima,

Maricopa,

Kaveltcadoms a Halchidhomas usidlenych v povodi

iek Gila a Colorado v dnesni Arizone. 1744

napsal

Sedelmayr

generalnimu

visitadorovi

Balthasar) .

Popsal

Kratce po navratu v roce

nedatovany (v

okolnosti

te sve

dopis 38

sestistrankovy

dobe

jim

cesty,

byl

Juan

navstivena

Antonio mista

a

v zaveru shrnul spoje poznatky k tomu co bude tieba vykonat, aby tyto

oblasti

byly

civilizovany.

Apace

zminuje

v souvislosti

s jejich nepratelskym chovanim. V roce 1746 potom sepsal relaci,

35

TREUTLE1N, Province,

36

E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A

Description

of

the

of

the

University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, s. 1 - 20

TREUTLE1N, Province,

Theodore

Theodore

E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

University of New Mexico Press,

Sonora,

A

Description

Albuquerque 1949,

s.

22,

obrazova

pfiloha 6 37

Mission 2000: 10 3544

19

ve ktere podrobne popsal si tuaci v pohranicnich oblastech.

Oba

dokumenty jsou ve spanelstine. Dopis

prelozili

Paul

a

Greta

Ezellovi 39,

opatrili

ho

vysvetlujici poznamkami i mapkou s nacrtkem cesty. Dale podrobne zkoumali

Sedelmeyrem

popisovanou

trasu

a

pokusili

se

presne

urcit mista, kterymi prochazel.

Felipe SEGESSER Narodil prisel

se v roce 1689 ve

jako

misionar

svycarskem Luerne.

Tovarysstva

Jezisova

do

V roce

Pimeria

1731

Alta,

pusobil v San Xavier, Guevari, Tecoripa, byl visitadorem. Zemrel roku 1762. 40 Ve sve relaci Apace zminuje pouze okrajove, pise 0 jejich

zbranich

a

zpusobu

valceni,

ale

podrobneji

se

venuje zivotu Pimu. Relaci do anglictiny prelozil Theodore Treutlein. 41

Matej STEFFEL Narodil se roku 1734 v Jihlave, ve dvaceti letech vstoupil do

jezuitskeho

v tarahumanske vyhn2mi

radu.

V Novem

misii

Tomochi

Spanelsku pusobil a

San

od

Francisco

jezuitu se vratil do ceske provincie,

roku

de

1761,

Borja.

Po

zemrel roku 1806

v Brne. 42 V roce slovnik,43

38 39

sepsal

1791

(nemecky

ktery vysel pozdeji

a

latinsky) tarahumarsky 44 tiskem. Vedle cennych poznatku

Obrazova priloha 7 EZELL,

Paul

Clifford

M.

a

Greta:

(red.):

Sedelmayr's

Brand

Book

Journey to the Colorado,

Number

Eight

-

The

San

1744,

Diego

v GRACE, Corral

of

Westerners, San Diego 1989, s. 135 - 151 40

Mission 2000: ID 3340

41

TREUTLEIN, Theodore T.: The Relation of Philipp Segesser, Mid-Americas XXVII 1945, s. 137 - 187

42

KASPAR, Oldrich:

Jezuite z ceske provincie v Mexiku,

Dana1, Olomouc 1999, s.

III 43

Tarahumarisches Gebrauchen

der

Worterbuch

sammt

Tarahumarischen

einigen

Nation

Nachrichten

im Nort-Amerika

von in

den der

Si tten so

und

genannten

20

filologickych

obsahuje

zvirat

a

rostlin,

Zivot

Tarahumaru.

tarahumarska

v komentarich

o

Apacich

oznaceni

pro

jednotlivych se

hovori

celou

hesel

radu

priblizuje

pouze

ve

spojeni

s hrozbou, kterou predstavuji.

Ignac (Ignacio) TIRSCH Narodil se v Chomutove v roce 1733. Jiz dva roky po vstupu do

Tovarysstva

Jezisova

odjel

do

Veracruzu

a

studia

dokoncil

teprve v zamori. Pusobil v kalifornske misii Santiago a San Jose del Cabo. Zemrel roku 1781 v Chomutove. 45

v Narodni

ceske

knihovne

pictorius Mexicanus,

soubor

republiky 46

ctyriceti

se

sesti

nachazi

akvarelu

Codex

doplneny

nemeckymi popisky, ktery Tirsch nakreslil nekdy okolo roku 1760. Zachycuje

na

nich

mistni

faunu

i

f16ru

a

vyjevy

ze

zivota

v Kalifornii. 47

Bartholome XIMENO Narodil

se

frantiSkanskeho pusobil

j eden

ve

Spanelsku

radu.

Do

okolo

Noveho

rok v Tumacacori,

roku

1742

a

vstoupil

Spanelska prisel

v roce

pozdej i

a

v pi ticu

do

1769,

Queretaro.

Presny rok jeho umrti nebo odjezdu z Ameriky neni znam,

zrejme

48

to bylo na prelomu 70. a 80. let 18. stoleti.

Landschaft Neuviskaya des spanischen Gebittes. Verfasset von einem bey dieser Volkerschaft

JESU,

und

durch

vertrettenden Missionars,

mehrere

Jahre

das

Amt

eines

Seelnsorgers

rUkopis ulozen v Statnim oblastnim archivu v Brne,

rukopisy Frantiskova musea,

G 11

808,

97

f,

viz.

BINKOvA,

bohemikalniho puvodu k dejinam severozapadniho Mexika,

Simona:

Prameny

Kandidatska disertacni

prace, FFUK, Praha 1990, s. 57 - 58 a 235. 44

MURR,

Christoph

Gottlieb

Spanischen Amerika, II. 45

von:

Nachrichten

von

verschiedenen

Landern

des

Theil, Halle 1809, s. 293 - 375.

KASPAR, Oldrich: Jezuite z ceske provincie v Mexiku,

DanaI, Olomouc 1999, s.

112 46

Codex

pictorius

Mexicanus,

Narodni

knihovna,

Praha,

odde1eni

rukopisu

a

vzacnych tisku, XVI B 18. 47

Obrazova priloha 8a, 8b, 9a

48

Mission 2000: ID 4837

21

V roce nadrizene

1773

zpravu

spravovat. nepratelsti

sepsal 0

Zvlaste Apaci

na

vyzvu

stavu misii zde

a

spanelskeho jak by

upozornuje

predstavuji. 49

je bylo

na

Dopis

krale

pro

vhodne

nebezpeci, byl

sve dale ktere

prelozen

anglictiny, opatren biografickymi a historickymi poznamkami.

49

Obrazova priloha 9b

50

KESSEL,

John L.:

San Jose de Tumacacori -

1773,

A Franciscan Reports

do 50

from

Arizona, Arizona and West 6/1964, s. 303 - 312

22

III. HMOTNA KULTURA

Sve aspekty

pokusy apacske

problemy sirsim

rekonstrukci

j sem

kul tury,

i

s interpretaci

chapani

do

ni

ale

v techto

pramenu.

muzeme

omezila

prevazne

narazim

na

duchovni

kul tury

(v

nejen

nabozenstvi,

socialni strukturu, pribuzenske systemy a dalsi) nesrovnatelne

vetsi

dochazi

zde

hmotne

pripadech

V pripade

zaradit

na

jiste

jsou

vedle

ale

i

problemy

mimovolneho

k zcela zamernemu zkreslovani. Nejmarkantneji je to videt v oblasti nabozenstvi. Napriklad j ezui tsky

modly, nerika.

misionar

podle

Jan

slov

Nevime,

Nentvig

zajatcu. ,,51

zda

je

uctivani bohu nebo primo nevyplyva,

zda

se

uvadi, Tento

uctivanim

ze

vyrok

bohuzel

Spanely

0

posleze dostali na svobodu,

temer

modlosluzebnictvim

jejich fyzickych podob.

jednalo

"Neucti vaj i

Apaci:

nebo naopak

zajate 0

Dale

Apaci,

nic

mysleno z uryvku kteri

se

indiany ve spanelskem

zajeti - uhel jejich pohledu se jiste lisi. Nebo dostatecne

muze

nastat

podrobne,

odlisna ale

jen

k nepochopeni apacske kultury:

vnuku, jehoi

synovcu vudcem

spravne

a je

postihl,

situace

privdanych

zcasti

rodinnych

vetsi

ze

jsou

principu pribuznosti,

pravdive,

jsou

protoze

sice doslo

"Fodle toho, kolik ma otec synu,

uznavan, tlupy

informace

nebo ruzne

prislusniku, mensi. velke

,,52

a

je

Cordero

tabor, sice

usporadane

nimene ho zrejme ani nenapadlo,

na

ze by se

pribuznost urcovala po zenske linii a ze by mohla spolecnost byt matrilokalni,

bylo to

totiz v

rozporu s tehdejsimi

spanelskymi

zvyklostmi. Nekteri autori zaujimaji znacne etnocentricky uhel pohledu, jini jsou bystrYmi pozorovateli.

51

Pfefferkorn si vsima napriklad

"No son id61atras, segun los cautivos dicen." NENTVIG, Juan, VIVERON, German (ed.):

Descripci6n Geografica ... de Sonora,

Publicaciones del Archivo General

de la Nacion, Mexico 1971, s. 132 52

MATSON, Daniel S., SCHROEDER, Albert H.: Cordero's Description of the Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, s. 341

23

manzelskeho

zivota

zenam nosy, Cordero tomto

eoz

53

poslednim

praxe

zminuje

znama i

napfiklad

j azyk,

bode

ale

Proto,

spekulacim,

dokonee

je

popisuj e

rozehazi).

a

se

i

v

zvyk ufezavat

2.

polovine

nabozenstvi,

jeho

nazor

nevernym

19.

stoleti.

manzelstvi

(v

s Pfefferkornovym

abych se vyhnula tfisteni tematu a pfilisnym

radej i

se

omezim na

hmotnou

kul turu,

j ej i z

popis

nebyva tolik spekulativni. U temat, jsem

byla

kteryeh primarni prameny ehybi nebo jsou nejasne

0

nueena

pfistoupit

ke

komparaei

se

sekundatnimi

prameny, abyeh mohla vytvofit alespon hypotezy. Velmi pfinosnymi vyzkumu

Apacu,

stoleti,

se ukazaly byt vysledky

ktere

pfedevsim

byly

ve

soustavnej i

30.

letech.

tohoto obdobi byli Morris E. Opler provadeli

dlouholety

terenni

z etnografickyeh

provadeny

az

behem

Nejvyznamejsimi

54

osobnostmi

a Grenville Goodwin 55 ,

vyzkum,

zamefili

se

20.

na

ktefi

nej starsi

respondenty. Jako doplnuj iei metody j sem pouZila rozbor slovni a

jako

podklad

mi

slouzi

slovnik

57

sestaveny

podle

z deniku Johna G. Bourkeho, dustojnika americke armady, 80.

let 19.

stoleti Carol J.

Condieovou,

TREUTLEIN,

Theodore E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

zaznamu ze 70. a

ktera na mnoha misteeh

zaroven vysvetluje vznik jednotlivyeh slov,

53

zasob y 56

ne

Sonora,

A

se vsemi

jejimi

Description

of

the

Province, University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, s. 145

OPLER,

54

Morris E.: An Apache Life-Way,

Ins ti tutions

of

the

Chiricahua

The Economic,

Indians,

The

Social,

Uni versi ty

of

and Religious

Chicago

Press,

Illinois 1941 55

K tematu hmotne ku1tury:

FERG,

Alan:

Western Apache Material Culture,

The

Goodwin and Guenther Collections, The University of Arizona Press, 1987 56

Voditko

pro

spolecnost,

tuto

metodu

poskytuje

SALZMANN,

Uvod do lingvistickE§ antropologie,

Zdenek:

Jazyk,

kultura

a

suplement Cesky lid 83/1996,

Praha 1997, s. 67 - 72 (kapitola Rekonstrukce prakultury). 57

Carol J. New

Mexico

Condie: Vocabulary of the Apache or 'Inde+ Language of Arizona & Collected

by

John

Gregory

Bourke

in

the

1870's

and

1880's,

University of Northern Colorado, Greeley 1980

24

zavery se ale mohu ztozni t.

Rovnez informace

58

ziskane z vypraveni lze s vyhradami vyuzit.

vsednim zi vote

0

59

Odevy Muzske odevy Jediny,

kdo vyslovne zminuje bederni rousku z jelenice,

Ignac Pfefferkorn 60 ,

ale byla obvykla i

zrejme

nestala

pozorovatelum

muzeme

predpokladat,

ze

u okolnich kmenu,

za

zminku.

tvorila,

stejne

u

proto

s Oplerem 61

V souladu jako

je

vetsiny

kmenu

Severni Ameriky, zakladni soucast muzskeho odevu. Na dobovych vyobrazenich je bederni rouska jasne videt na kresbe Seriu z Gilgovy mapy. z pocatku 18.

stoleti,

62

kde by se dala

63

kosile, nicmene domnivam se, namaji. na

Bederni rouska,

detailu

mapy

z roku 1834-8,65

i

Sonory

MEme zretelna j e na malbe na kuzi zameni t

za spodni

ze muzi zde vyobrazeni zadne kosile

kdyz ponekud zdeformovana je videt i z roku

1806 64

a

portretu

muze

techto dvou pripadech se ale j edna

V

cast

0

a

zeny

Lipany,

kteri patri k vychodnim Apacum.

58 59

Carol J. Condie 1980, str. 61, Napriklad,

vypraveni Anny

62,

Price,

69 v te

dobe

temer

stolete,

ktera vyrobila

celou radu predmetu do Goodwinovy sbirky, obsahuje celou radu popisu vsednich cinnosti zen - viz. GOODWIN, Grenville: Myths and Tales of the White Mountain

Apache, J.J. Augustin Publisher, New York 1939 60

TREUTLEIN,

Theodore

E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A

Description

of

the

Province, University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, str. 145 61

OPLER,

Morris E.:

Institutions

of

An Apache Life-Way,

the

Chiricahua

Indians,

The Economic, The

Social,

University

of

and Religious Chicago

Press,

Illinois 1941, str. 19 62

Obrazova priloha 4a, 4b

63

Obrazova priloha 10

64

Obrazova priloha lla

65

Obrazova priloha llb

25

Dalsi

soucasti

muzskeho

odevu

byl

"Muzi si je (vydelane kuze vysoke zvere paze

neehcivaji

"Veskere

volne.,,67

apacske

Nentvig

obleceni

je

66

plast.

Cordero

pripevnuji okolo tela,

)

se

vyjadruje

vyrobeno

pise:

ze

konkretneji:

semisove

kuze.

Muzi

nosi bud kabatek sahajiei nize nez je pas, nebo okolo ramen dva pary kuzi jako na prehozene jako klopy kabatu,

dale kalhoty. .. ,,68

Pravdepodobne tedy ovinovali kuze volne okolo ramen, vetsiny severoameriekyeh kmenu

69

j ako muzi

navie ale zrejme nosili kosile.

,

Kosile siee nejsou videt na zadnem dobovem vyjevu,

jejieh

vzhled vsak muzeme odhadnout podle vyzkumu Grenvilla Goodwina ze 30.

let 20.

stoleti.

(Goodwin se domniva, inspirovany

Krome

zdobenyeh

0

strihu

ze se nosily od poloviny 19. stoleti,

kabaty Americanu

jednalo se pouze

kabatu evropskeho

a

Mexicanu

a

nenosily

se

byli

bezne,

prestizni zalezitost ) mu respondenti popsali

starsi typ kosil - ponco a zvlast dva spojene rukavy, existuji i nacrtky,

ktere

si

udelal. 7o

Tento

typ

kosil

se

ve

sbirkaeh

nedoehoval, pouze ve forme detske kosile opatrene navie popruhem na zvednuti ditete. Podobny typ kosile se nosi Abenakiove z vyehodniho pobrezi a

spojene

66

rukavy jako soucast

Ackoli je obecnYro zvykem mluvit se

0

0

zenskeho odevu jsou znamy mnoha

jelenech a prenesene pak

0

jelenici,

jedna

nepresny preklad - v tomto regionu se vyskytuji predevsim tito zastupci

vysoke zvere: hemionus,

jelen wapati -

Cervus

j elenec virzinsky -

canadensis,

jelenec usaty -

Odocoileus

Odocoileus virginianus a vidloroh amer icky -

Antilocapra americana. 67

MATSON, Daniel S., SCHROEDER, Albert H.: Cordero's Description of the Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957,

68

"Todo su vestuario es de gamuza,

str. 339

como empece a decir.

consiste en unos coletos hasta mas abajo de la cintura, gamuzas NENTVIG,

que

se

amarran

Juan,

VIVERON,

desde German

los

hombros;

(ed.):

como

unas

Descripcion

El 0

de los hombres

unos dos pares de

solapas y

Geografica

...

calzones ... " de

Sonora,

Publicaciones del Archivo General de la Nacion, Mexico 1971, s. 132 69

70

HOTSINDE, Robert: Indian Costumes, New York 1968 FERG,

Alan:

Collections,

Western The

Apache

Material

University of Arizona

Culture, Press,

The

1987,

Goodwin

and

Guenther

s.

91.

Obrazova

90

-

priloha 12a, 12b

26

kmenum. sesiti

Dalsi moznou variantou pripevneni rukavu

k telu

kosile

na

rameni

rukavu

s tim,

ke

ze

kosi Ii

spodni

je

cast

rukavu zustane nesesita. Tento typ kosile se nosil na Planich a j e vyobrazen i

na Gilgove mape, 71 pro j eho pouzi ti u Apacu ale

neexistuji zadne dukazy.

Pouze Nentvig zmiDuje kalhoty toho,

aby

upresnil

j ej ich delku

j sou videt na malbe

calzones (viz. vyse),

nebo

strih.

z prvni poloviny 18.

Prilehave

stol,72

bezy

leginy

podobaj i

se

spise typu nosenemu na Planich (jsou vyssi nez leginy obvykle na Severovychode),

bez

trasni

a

na

malbe

je

videt

i

zpusob

pripevneni k pasku. Cordero z tehoz pefim

si

povsiml,

materialu nebo

ze:

(kuze

vysoke

zvifecimi

rohy.

polokulovitym capkam znamym i si

"Na

v komentarich

hlave

zvere)

nosi nekdy

r

Popis

,,73

capky nebo zdobene

vicemene

kape

ptacim

odpovida

z prelomu stoleti. Carol J. Condie

k apacskemu

slovniku

vsima,

ze

klobouk se foneticky podoba chao coz znamena bobr 74 , ze se opravdu mohly capky sit i

slovo

cha

zda se tedy,

z bobri kuze, protoze i

Cordero

uvadi: "Velmi si ceni bobru a vyder r pro chut' jej ich masa a pro jejich kozky.,,75

Zenske odevy Apacky vzhledem

nosily

k teplemu

dvoudilny klimatu,

odev,

ale

je

coz to

je

dana

prakticke i

tim,

ze

nejen mistni

71


72

Obrazova priloha 10

73

MATSON, Daniel S., SCHROEDER, Albert H.: Cordero's Description of the Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, str. 340

74

CONDIE,

New

Carol J.:

Mexico

Vocabulary of the Apache or

Collected

by

John

Gregory

Bourke

'Inde+ Language of Arizona & in

the

1870's

and

1880's,

University of Northern Colorado, Greeley 1980, str. 32 75


27

lovna

zver

pos kytuj e

j en

pomerne

male

kuze,

ze

kterych

neni

mozne sit takove saty, jake jsou obbvykle napriklad na severnich Planich 76.

Zensky tradicni odev se nam,

na

rozdil

od muzs keho,

mirne pozmeneny zachoval jako soucast iniciacnich obradu divek. Apacske

zeny

vidime

na

malbe

ponekud nezretelne, vetsina jich je zahalena

~.

0

na

k UZl,

pouze na dvou postavach v pravem hornim rohu

ponco

a

s trasnemi.

Podobne

bohuzel

(do prikryvek nebo

kuzi),

sukne

77

ponco

je

je patrne

zachyceno

na

vyobrazeni zeny z kmene Lipanu z 30. let 19. stoleti. 78 Oblekaly se do ponca s bocnimi

kraji

prehnuta kuze s otvorem na hlavu a

rozstrihanymi

na

rasne.

Tomu

by

Corderuv popis: "Odev zen se rovnez sestava z kuzi,

kratkou sukni, kosili

nebo

splyva

az

nesesi te.

ktera

kabatem,

,,79

zakryvajici

jejich

76

od pasu

Vice

Dresses,

hrud'

a

kabatky,

kratke

Sukne,

hrLld'.

ke

k zavislosti

dostupnem

zakryva

lisi se ale

a okolo kolen volna;

pretahuje

se

i

pres

ramena,

hlavu ale

a

odtud

strany

ma

I Nentvig pise: "Obleceni zen, rovnez z jelenice, se

velmi

sahaji

ktery

pasu,

do

na

omezuje

je v pase prevazana

odpovidal

kolenum.

konstrukce

" 81

ze

FAHRENTHOLD,

in SCURLOCK,

William H.

satu

Jerry, (red.):

u

stejneho

Pfefferkorn

zenskych

materialu

tesne

na

SMITH,

krku BO ,

stezi

materialu,

sice

zminuje

jim pouze

klimatickych

podminkach

Cathy:

Trade

Fur

The Book of Buckskinning,

a

Indian dil V.,

Rebel Publishing Company, Texarkana 1989 77

Obrazova priloha 10

78

Obrazova priloha lIb

79


80

Vystrih u ponca se

(v 2. pol.

19. stoleti) byval obvykle velky pouze tak,

jim dala bez potizi prostrcit hlava,

srovnani

s vystrihy

kosil

i

kabatku

coz se mohlo

Spanelek v

18.

jevit

stoleti,

aby

jako tesne ve ktere

mivaly

siroky dekolt. 81

,,£1

[vestuarioj

de

las mujeres,

tambien

de

1a

gamuza,

se

reduce

a

unos

mantelitos muy cortos, ajustados al cuello, y llegan mal a cubrir los pechos. Las naguas - de 10 mismo - no llegan sino desde 1a cinturaa las rodillas."

NENTVIG,

Juan,

VIVERON,

German

(ed.):

Descripcion

Geografica

...

de

Sonora,

Publicaciones del Archivo General de la Nacion, Mexico 1971, s. 132

28

jelenicovou sukni, ale kdyby jim chybelo ponco, dodal:

asi by tezko by

"Apaci jsou nejcudnejsi z indianu Noveho Spanelska.

nej sou videt nazi. Vyse vysoke

poukazuje z cehoz

a

na

zrejme

vyvozuj e,

i

v povodi

sukne

z j ednoho nebo dvou kusu zavinovaci 83 . Carol J. Condie

pribuznost

byly

apacskeho

v minulosti

ze

oznaceni

j ezui ta reky

nepodporuje.

Jacobo

Gily85),

mozna

sukne

a

kuze sice

travy,

stej ne sukenky kury jako treba Yumove nebo Mojavove 84 (0 nich se

z travy nebo zminuj e

NB2

zminovane

zvere

Nikdy

Sedelmayer

ale

zadny

nosili

v dopise

dalsi

0

pramen

svych tuto

cestach hypotezu

Zena z kmene Seri vyobrazene na Gilgove mape rna na

sobe rovnez zavinovaci sukni.86

Obuv Zda se,

ze

zadnemu pozornemu autorovi neunikly typicke apacske

vysoke mokasiny,

ve

spica tych

Pfefferkorn pise: "Nikdy take nechodi bosi, ale

botach bez podpa tku

z kravske

nebo

konske

kuze.

Z toho duvodu se jejich pritomnost v Sonore snadno pozna podle

82

TREUTLEIN,

Theodore

Ignaz

E.:

Pfefferkorn,

Sonora,

A Description

of

the


FAHRENTHOLD, William

H.

Jerry, (red.):

SMITH, The

Cathy:

Book

of

Fur Trade

Indian

Buckskinning,

dil

Company, Texarkana 1989, str. 19, dale v TERRELL,

Dresses, V.,

in SCURLOCK,

Rebel

Publishing

John U.: Apache Chronicle,

World Publishing Co., New York, 1972, str. 54 jsou sukne popisovany jako kilt ze dvou kOfi

pove§en~ch

na opasku,

ale chybi konkretni letopo6et a

apa6sk~

kmen, kdy toto bylo pozorovano. 84

CONDIE, Carol J.: New

Mexico


Collected

by

John

Gregory

Bourke

'Inde+ Language of Arizona & in

the

1870's

and

1880's,


EZELL, Clifford

Paul a Greta: M.

(red.):

Sedelmayr's Journey to the Colorado, Brand

Book

Number

Eight

The

San

1744, Diego

in GRACE, Corral

of

Westerners, San Diego 1989, str.146 86


29

jejich

stop... ,,87 Cordero:

neobejde

dobre

bez

Nikdo

se

udelanych

od

chvile

kdy

jelenicovych

zacne

chodit

s vysokymi

bot

vrsky. .. //88 a Nentvig dodava: "Muzi nosi ... a sandaly usi te na miru. Protoze chodi od detstvi obuti, maji chodidla mensi nez ostatni indiani, a zanechavaj i

tak snadno rozezna telne stopy.

Pres rozdilne pojmenovani se evidentne jedna jake

se

nosily

svrsky, i

i

0

stoleti

pozdeji,

prisitymi k tvrdym podrazkam.

v Oplerovi,

vyobrazenich

Goodwinovi

byva

ci

obtizne

v

tyto

90

0

s vysokymi

,,89

stejne boty, jelenicovymi

Stejny popis se objevuje

mytologii 91. vysoke

Na

mokasiny

dobovych

odlisit

od

prilehavych nohavic.

Zdobeni tela i odevu Jedinym, ale za to pomerne zevrubnym popisem ozdob,

Ruce a krk si

6pravy vlasu a obliceje je Corderova poznamka:

"

zdobi

kopytek,

[zeny]

rybich

obratlu

snurami a

[muZi]

si zavesuj i

mysi,

k

temto

jelenich

koreny

sladce

a

antilopich vonicich

bylin.

TREUTLEIN,

ozdobam

Province, 88

Theodore

[ ... ]

musli, Vsichni

na usi nausnice z musli, peri a kuzi malych obvykle

pridavaji

malovani

cervenou hlinou, kterym s i zdobi tvar, ruce a nohy.

87

sperku,

E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A

kridou

a

//92

Description

of

the

University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, str. 145


89

NENTVIG,

Juan,

VIVERON,

German

(ed.):

Descripci6n

Ge6grafica

...

de Sonora,

Publicaciones del Archivo General de la Nacion, Mexico 1971, s. 132 90 91

Obrazova pfiloha 13a GOODWIN,

Grenville:

Myths

and

Tales

of

the

White

Mountain

Apache,

J.J.

Augustin Publisher, New York 1939, str. 54 92

MATSON, Daniel S., SCHROEDER, Albert H.: Cordero's Description of the Apache 1796,

New Mexico Historical Revue 32/1957,

str. 340

30

Podobne

sperky

popisuje

noseni koralku z perleti,

i

Opler,93

ktery

navie

ktere naehazeli v opustenyeh puebleeh.

Mezi indiany se vzdy tesily velke oblibe koralky, pro

ne

dokonee

tfi

vyrazy:

("vonave")

a

j ednim

koralky"),

"cervene

(doslova

tfetim

zminuje

se

oznacuj i

druhym

z Evropy dovazene

apacstina ma

bobule

koralky

sklenene

94

puskvoreove Na

•

j alovee

nalezisti

v Novem Mexiku se rovnez nasly koralky z kosti 95 • Ucesy

apacskyeh

zen

lici

Cordero

"Nenosi zadne pokryvky hlavy; vlasy,

troehu

svazane do tvaru kastanu,

ve va6ku z jeleni, bizoni nebo vydi:i kuze.

maj i

popisuj e tvrde

to,

co

kuze

pozdej i

uvazany

nosily

vyhradne

drdol

na

pfes

k videni na malbe na kuzi 97 -

nej spi sale

,,96,

svobodne

temeni.

zeny i

nejasne:

di vky

Podobne

muZi maj i

kus

ucesy

j sou

vlasy na temeni

obtoceny, snad pruhem latky nebo kuze. Cordero

pak

pokracuje

"Nejboha tsi

odevu:

a

velmi

zajimavymi

nejelegantnej si

udaji

rodiny

si

zdobeni

0

lemuj i

sa ty a

boty ursonimi ostny, ktere zmek6uji a uhlazuji, nez je pouziji, a mnoho zen si zdobi sukne malymi zvone6ky z poeinovaneho pleehu nebo

malymi

Pleehove

93

OPLER,

kousky

kornoutky

of

se

nosi

diky na

the

Chiricahua

j imz

j sou

platenyeh

An Apache Life-Way,

Morris E.:

Institutions

mosazi,

sateeh

The Economic,

Indians,

The

velmi

dodnes,

Social,

University

of

hl ucne.

,,98

ale


Press,

Illinois 1941, str. 21 - 22, take viz. obrazova priloha 13b 94

CONDIE,

New

Carol J.:

Mexico


Collected

by

John

Gregory

Bourke

'Inde+ Language of Arizona in

University of Northern Colorado, Greeley 1980, str. 95

GUNNERSON,

James H.:

(red.):

Handbook

C.

the

North

American

and

1880's,

in STURTEVANT,

William

60

Southern Athapascan Archeology,

of

1870's

&

Indians,

dil

IX

Southwest,

Smithsonian Institution, Washington 1979, str. 165 96


97

Obrazova priloha 10

98

MATSON, Daniel S., SCHROEDER, Albert H.: Cordero's Description of the Apache

1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, str. 340

31

ursoni ostny zcela nahradily koralky a neexistuji zadne indicie, ktere pomohly osvetlit techniku vysivk y 99.

Bydleni

Taboriste Temer vsichni se shoduji na tom, ze Apaci zili jako nomadi, napriklad Nentvig pise: "Ve sve podstate jsou kocovni, dnes jsou

na jednom miste,

zi tra na druhem.

dalsi autori

,,100

se vyj adruj i

podobne. Mnoho pozornosti bylo venovano umisteni apacskych taborist, protoze

se

"Obvykle

jednalo

si

hiebeny.

pro

tabor

zpusobem

vybiraj i

strategicke

0

nejdrsnej si

a

informace.

nejhorna tej si

Tam nachazi hojnost vody a dieva, potiebne divoke plody

piirozene

a

svym

opevneni,

ktere

nepiatelum.

,,101

malbe

na

kUZl

zachycujici

milici.

102

"Kdyz

v rancerii,

Podobne

prikre

mohou

skaly

j sou

stret

kde

branit

mezi

ziji,

zrejme Apaci

proU

svym

zachyceny a

na

indianskou

zacne byt nouze

0

potravu pro ne a pro jejich zviiata, piestehuji se do jine,

nekdy

jindy pouze

z jednoho na

jinou

hiebeni nebo hoie.

TURNER,

99

Geoffrey:

horskeho sk,Hu

nebo

hiebene utes

na

na tom

druhy, samem

Nejvetsi vliv na toto stehovani a

Hair Embroidery in Siberia and North America,

Papers on Technology,

Pi tt Rivers Museum,

Oxford 1976 -

Occasional

prace srovnavaj ici

vysivky ursonimi ostny a zvirecimi chlupy na Sibiri a v severnich oblastech Ameriky

take

bychom mohli

neudava

zadnou

predpokladat,

"primitivni,

ze

si

ji

archaickou"

Apaci

osvojili,

technologii, jeste

kdyz

0

niz

zili

na

Robert

R.

severu. 100

NENTVIG,

(ed.):

Juan,

S. J. ,

PRADEAU,

Alberto

F.

(ed.)

a

RASMUSSEN,

Rudo Ensayo, A Description of Sonora and Arizona in 1764, University

of Arizona Press, Tuscon 1980, str.81 101

MATSON,

Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero's

Description

of

the

Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, str. 339 102

Obrazova priloha 10

32

hledani

novych mist ma

nutnost preckat

ruzna

rocni

obdobi ve vetsim pohodli. To, je

ze se sejde vice rancerii na jednom miste,

obvykle

vysledkem

nahody,

sbirat nejaky druh ovoce,

ze

se

vsichni

vydali

kterem vedi, ze ho byvaji

0

spousty v urci tou dobu na tom a tom miste.

Jindy se

na

vytvorit

setkani

vetsi

zamerne domluvi,

skupinu

jejich tanci

za

svatku, a

coz

lovem.

dohodnou

ucelem

nejakych

na

obrany

byva

Obvykle

to kdyz chteji nebo

provazeno se

pri

tazenich

pri

slaveni

nocnimi

takovych proti

hrami,

setkanich nepratelum.

V takovem pripade se nespoji jen jednotlive rancerie jedne

tlupy,

ale

casto dve nebo i

vice kompletnich

tlUp.,,103

Pfefferkon hornaty,

upresflUje:

proto

roztrouseni vypatrat. pribuzni.

velmi

v horach,

Nekolik

[jejich

"Je

vhodny

pro

obvykle

na

jich

zije

tyto

zlodeje,

mistech,

dohromady,

hodne

kraj]

kde

zrejme

drsny

ziji

kteri je

tezke

jen

a

je

nejblizsi

,,104

Obydli Dochoval

se

i

popis

chyse jsou kruhovite, koni, typu.

krav ci

bizonu,

nebo

"Bydli

,,105

apacskE§ho

MATSON,

Apache 104

Daniel 1796,

TREUTLEIN,

S.,

cha trce ci

vystavene z vetvi stromu a pokryte kuzemi mnoho

jich

v ubohych

stromu a pokrytych listovim,

103

"Jej ich

obydli:

SCHROEDER,

rovnez pouziva chysich

postavenych

stejne konstrukce,

Albert

H.:

stany

Cordero's

jaka

tohoto z vetvi

je bezna

Description

of

the

New Mexico Historical Revue 32/1957, s. 335-356, str. 342 Theodore

E.:

Ignaz

Pfefferkorn r

Sonora r

A Description

of

the

of

the


MATSON,

Apache -

Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero's

1796, New Mexico Historical Revue 32/1957,

s.

Description

335-356, str. 339

33

v Son ore .

indiany

mezi

Vyse

,,106

pravdepodobne dost podobna tern, stoleti

a

jejichz

kopulovite

chyse

nazyva abriga,

jsou

v Severni

dobre

z ohybanych

tedy pristresky l07,

sveta,

z celeho

obydli

budou

ktere staveli Apa6i na konci 19.

fotografie s kostrou

popsana

zname.

vetvi,

stavi mnoho

Americe

Jednoduche, Lizasoain

je

ko6ovnych narodu

napriklad

kmeny

oblasti

Severovychodu nebo z Velke panve. Tyto chyse byvaji v literature nazyvany wickiupy,

Apa60ve

sami

k 'ungua 108 ,

jim rikaj i

guva

6i

k6va. Dalsi

uryvek

je

zajimavy

Sonoranu,

zvykli

si

ale

na

upravit

rozdil mekke

ze

nam

od

nich

misto

nespi

uvnitr

ohniste, lezelo

chyse,

pres par

podrobnejsi rozdeleni

kde

bydlela

jedna

postele

rozlozeny

domacich

potreb,

informace

o

na

hole

k spocinuti

neupousti od toho zvyku ani na pochodech. ze

alespon

trochu

"Jejich nabytek je stejne chudy jako

osvetluje vnitrni zarizeni:

u

tim,

Opler

nuklearni

nikde

vnitrnim

z listi

,,109

pokryvky

a

zemi.

travy,

doplnuj e,

rodina,

svrsky vsak

se

a

llO

a

na

bylo zemi

nedozvidame

a

usporadani

Jsou

pfipadnem

(napf. podle pohlavi 6i veku obyvatel) .

Vybaveni domacnosti

Nastroje,

pfedmety

denne

pouzivane

na

pfipravu

jidla

a

nutne k chodu domacnosti jsou jednou z nejmene popsanych oblasti

106

TREUTLEIN,

Theodore E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A Description

of the


BRUGGE,

David M.:

Notes on the Apaches

2(1), Magnolia 1961" 108

CONDIE,

New

Carol J.:

Mexico


Katunob

str. 59 Vocabulary of the Apache or

Collected

by

John

Gregory

Bourke


the

1870's

and

&

1880 's,


TREUTLEIN,

Theodore E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A Description

of the


OPLER,

Morris E.: An Apache Life-Way,

Institutions

of

the

Chiricahua

Indians,

The Economic,

The

Social,

University

of

and Religious

Chicago

Press,

Illinois 1941, str. 23

34

Apacu,

zivota

hypotezami.

proto

Castecne

zde

si se

budu

budu

vypomahat

muset

opirat

i

archaicke

0

mnoha

predmety

z Goodwinovy sbirky. Nastroje Predpoklad, obsidianove cepele oprit nejen ze

fakt,

0

k rezani

ze

zasazene do dreva,

nalezy

apacstina

nebo

kosti nebo parohu muzeme

z celeho uzemi oznacuje

pazourkove

slouZily

Severni Ameriky,

pesh

vyrazem

nuz,

ale

i

0

obsidian

i

libovolny kOV ll1 . Mezi

dalsi

nastroje

patri

skrabky

na

maso

a

chlupy

pouzivane pri vydelavani kuzi. Mely rovne nebo zahnute nasady ze dreva

s kamennou

(pozdeji

ostre kosti vysoke zvere Oplerem ve

20.

l12

stoleti

kovovou)

cepeli,

nebo

se

pouzivaly

Udaje z vyzkumu provadeneho Morrisem

•

nam potvrzuj i

archeologicke

nal ezy l13

i

rekonstrukce nastroju pouzivanych v oblasti Velkych jezer v dobe prichodu

belochu 114 ,

prvnich

i

ostre

technice vydelavani kUZl vime j en to,

ze se

skeble a parozi.

0

pri

tuk,

ni

pouzi val

prameny

opakovane

tam

se

navic

nej spise mozek

uvadi

semis,

pouzi valy

zvirete,

coz

je

protoze primarni

zpusob

vydelani

kuze

dosazeny prave timto zpusobem.

III

CONDIE,

New

Carol J.:

Mexico


Collected

by

John

Gregory

Bourke


the

1870 's

and

&

1880's,


OPLER,

Morris E.:

Institutions

of

An Apache Life-Way,

the

Chiricahua

The Economic,

Indians,

The

Social,

University

of

and Religious

Chicago

Press,


C.

GUNNERSON, (red.):

James H.: Southern Athapascan Archeology,

in STURTEVANT, William

Handbook

dil

of

North

American

Indians,

IX

Southwest,


KENT,

Timothy J.:

Tahquamenon

and His Native Familly,

Tales,

Experiences of an Early French

Trader

Silver Fox Enterprises, South Ossineke 1998, str. 86,

88

35

Vydelane tento ucel sesivaly obdobi

kuze se propiehovaly pomoei

je

vhodna napriklad loketni

zvireei

se

slaehou.

Carol

pouzivala trava,

Condie

eoz

na

tvar

l16

,

domniva, tim,

ze

ze

v ranem

v apacstine

podle me toto jako argument

protoze stejne dobre jako na material muze odkazovat

(eoz

stranu

se

zduvodnuje

stejne slovo oznacuje nit i travu neobstoji,

kosteneho sidla, pro kost vysoke zvere 115 , a

neni

pouziti

v tomto

j azyee

rostlinnyeh

protoze

je

to

al ternati va

Severni

Ameriee,

navie

nie

vlaken ke

neobvykleho).

pokladam

zvireeim

v oblasti

za

druhou

pravdepodobne,

slaeham

Jihozapadu

Na

znama

rostouei

po

eele

juka

je

k tomuto ucelu velmi vhodna.

"Provazy vyrabeji v horach bud'spradanim konskych zini nebo surove

ze

namocene

z hrubych vlaken

kuze

"aloe".

narezane

reminky,

na

takto popisuj e Matej

117

v nizinach

Steffel vyrobu

provazu u kmene Tarahumaru a vse nasvedcuj e tomu,

ze i

pouzi vali

syrove

kuze,

ziskane

silne

konske

stej ne materialy:

zine,118

take

prameny spletali

l19

eupovali

listy

spletane

juky a

takto

V Goodwinove sbiree je jednoduehy nastroj na

•

staceni provazu -

stacene nebo

Apacove

dve

tycky upevnene

tak,

ze

navzaj em sviraj i

pravy uhel 120 •

llS

OPLER,

Morris E.:

Insti tutions

of

An Apache Life-Way,

the

Chiricahua

The Economic,

The

Indians,

Social,

University

of

and Religious

Chicago

Press,

Illinois 1941, str. 380, James H. Gunnerson, 1979, str. 165 116

CONDIE,

New

Carol J.:

Mexico


Collected

by

John

Gregory

Bourke


1870 's

the

and

&

1880's,


BINKOVA.,

Simona:

Prameny

bohemikalniho

puvodu

k dejinam

severozapadniho

Mexika, Kandidatska disertacni prace, FFUK, Praha 1990, str. 71 llS

Obrazova pfiloha 14a

119

OPLER, Morris E.:

Institutions

of

the

An Apache Life-Way, Chiricahua

Indians,

The Economic,

The

Social,

University

of

and Religious

Chicago

Press,


FERG,

Alan:

Western

Apache

Material

Culture,

The

Goodwin

and

Guenther

Collections, The University of Arizona Press, 1987, str. 78

36

Apaci

pouzivali

na

rozdelavani

ohne

dve

tycky,

jedna

slouzila jako podlozka se zarezy, druhou se otacelo v dlanich.121 Cordero to popsal nasledovne:

" ... kazdy muz i

potrebne nacini na rozdelavani ohne. ocilku

a

s sebou

troud, nosi

pokud se

dva

zena

s sebou nosi

Radeji pouzivaji pazourek,

jim ho podari

predem pripravene

ziska t,

kousky

kdyz ne,

dreva

ze

tak

sotolu

a

lechuguilly, dobre vysusene, ktere silou trou obema rukama jako maly

rucni

spica te

mlynek,

chvili podari

rozdela t

Tento

ovladaj i

postup

vysvetlit tim,

proti

plochemu,

ohen z hoblin i

deb. ,,122

takze

ci prachu Oblibu

se

jim

trenych

kresani

za

casti.

si

muzeme

ze je snadnejsi uchovat v suchu pouze troud nez

cela treci drivka a navic je to

neco rychlejsi metoda.

0

Nacini na vareni

o predmetech pouzivanych pri vareni primarni prameny zcela mlci,

ale presto existuj i

udelat

alespon

sbirka 123 ,

hrubou

v niz

se

j iste indicie,

predstavu.

nachazi

ze

kterych si muzeme

Predevsim

nekolik

je

velmi

Podobnym

zpusobem

je

zhotoveno

Goodwinova

prostych

zhotovenych z travy a slouZicich na odkladani pripravy.

tu

podnosu

j idla behem j eho

i

sitko

a

dale

me

zaujaly lzice tvorene proste kusem silneho a trochu prohnuteho listu jUky.

Domnenku,

ze se jedna

0

stary typ lzice podporuje i

fakt,

ze soucasti apacskeho slova pro lZici petonne je i oznacujici list, ale nelze to tvrdit s jistotou 124 .

vyraz

Goodwinovych

zeny

jedly

z hrudni

kosti

rukama

121 122

a

informatoru

muzi

pouZivali

v predrezervacnim lzice,

nekdy

obdobi

vyrobene

Podle

Obrazova priloha 14b MATSON,

Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero's

Description

of

the

Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, str. 348 - 349 123

FERG,

Alan:

Western

Apache

Material

Culture,

The

Goodwin

and

Guenther

Collections, The University of Arizona Press, 1987, viz. obrazova priloha 15c 124

CONDIE, Carol J.:

New

Mexico

Vocabulary of the Apache or 'Inde+ Language of Arizona

Collected

by

John

Gregory

Bourke

in

the

1870 's

and

&

1880's,

University of Northern Colorado, Greeley 1980, str. 69

37

krocana 125 •

Opler 126 popisuje lzice a naberacky

I

z listu,

ze dreva

(predevsim vyrustku na kmenech a vetvich,

hustsi a

tedy mene praska,

kmeny

z oblasti

kde je drevo

teto vlastnosti vyuzivaly napriklad jezer 127

Velkych

dale

stejne

jako

Evropane)

nebo

tykvi. Tykve se pouzivaly jako naberacky, na

vodu

v

18.

lagenaria,

stoleti

docela

urcite.

v oblasti Jihozapadu bezna,

se z ni semena,

tvori idealni lehkou,

o jejich pouziti mezi

Tarahumary

materialu jako nadoby v danem pripade pulene

tzn. -

Kdyz

i

misy a nadoby

se

zrala

tykev

necha vyschnout a vyjmou ale pritom pevnou nadobu.

Steffel

"Ze

pise:

stejneho

slupky z vydlabane tykve,

(suche)

jsou

hrnicky,

jejich

lzice

a

naberacky.

"128

Krome tykvi se voda skladovala i ve vysmolenych kosicich.

Keramicke nadoby Na nemusi

vareni byt

techniky

tekutych

nutne

ohrevu

pokrmu

umisteny

je

zapotrebi

primo

nad

ohen.

rozzhavenych

pomoci

s relativne tenkymi stenami

nadob, Dobre

kamenu,

(napriklad z kury)

ktere jsou

ale

zname

navic,

nadoby

naplnene vodou se

mohou zavesit nad plameny a neshori. Apaci zcela jiste pouzivali keramicke nadoby,

nezaznamenal, pouziti

125

FERG,

v archeologickych

strepu

mnozstvi

ze

by

k jinemu

Alan:

se

v hrncich

Western

varilo,

"Tance

ucelu:

Apache

Material

nalezech.

jsou

ale

pri

Culture,

The

cemz svedci

0

Cordero vsiml

sice

si

jejich

setkanich

Goodwin

and

jejich

Guenther

Collections, The University of Arizona Press, 1987, str. 64 126

OPLER,

Morris E.:

Insti tutions

of

An Apache Life-Way,

the

Chiricahua

The Economic,

Indians,

The

Social,

Uni versi ty

and Religious

of

Chicago

Press,


KENT,

and His 134,

Timothy J.:

Native

WILBUR,

Saybrook 1990, 128

BINKOVA,

Tahquamenon Tales, Experiences of an Early French Trader

Familly,

C.

Keith:

Silver

Indian

Fox

Enterprises,

Handcrafts,

The

South Globe

Ossineke

1998,

Pequot

Press,

str. Old

str. 78

Simona:

Prameny

bohemikalniho

puvodu

k de] inam

severozapadniho

Mexika, Kandidatska disertacni prace, FFUK, Praha 1990, str. 71

38

nejoblibenejsi nocni zabavou.

Doprovazi je pouze jejich vlastni

hlasy a hlineny hrnec olla nebo tykev, na ktere je napnuta kuze, do ktere se boucha palickou. D~le m~me

vyroby,

k dispozici hrnce z Goodwinovy sbirky130 a postup

ktery

ziskal

n~doby

keramicke

,,129

Opler

mivaji

od

pIoche

i

inform~toru131.

svych vydute

dno,

coz

znamena,

mohly byt pri vareni postaveny vedle nebo v ohnisti, hrom~dce

jako umisteny do cm.

Hrnce

vyr~bi

se

vyhnetenou misku.

Tyto

stejne tak

popela. Vyska se pohybuje mezi 14 -

nalepov~nim

Povrch

byl

p~sku

sirokych

nezdobeny,

hliny

mozn~

hladky,

ze

35 na

dokonce

zales-covany.

Kosiky Podobne pramenech

jako

keramika

zmineny,

jsme

nejsou

tedy

ani

v

prim~rnich

udaje

z vyzkumu

kosiky

odk~z~ni

na

z poc~tku 20. stoleti a sbirky muzej i. 132 Apacske kosiky se velmi podobaly vyrobkum

kmenu

z oblasti

Velke

p~nve.

vyroby je mozne je rozdelit do dvou skupin: prutu kolem svazku

vl~ken

Podle

techniky

ovijenim stipaneho

se formovaly pIoche osatky nebo vyssi

z~sobni

kose. Kdyz se osatky vymazaly hlinou, mohlo se na nich i

prazit.

Druh~

technologie pripominala keprovou vazbu a pouzivalo

zhotovov~ni

se ji na

(urceny na sberu potravin i

na noseni

n~kladu)

a

okraji i

kolem dna vyztuzene pevnou nevydelanou kuzi a nosily se

na

n~dob

nusi

z~dech

pomoci

MATSON,

jednoho

dzb~ny

pripominaly

129

na vodu. Nuse mely tvar "vedra", byly na hornim

Daniel

a

S.,

popruhu.

aby netekly,

SCHROEDER,

Albert

N~doby

na

byly zevnitr i

H.:

Cordero's

Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, str. 130

FERG,

Alan:

Collections,

Western

Apache

Material

Culture,

The University of Arizona Press,

The

1987,

vodu

tvarem

zvenci vylite

Description

of

the

343

Goodwin

str.

66 -

and 67 a

Guenther 69,

dale

viz. obrazova pfiloha 16, 17a, 17b 131

OPLER,

Morris E.:

Institutions

of

the

An Apache Life-Way, Chiricahua

Indians,

The Economic, The

Social,

University

of


Press,

Illinois 1941, str. 382 - 384 132

Obrazova pfiloha 18a, 18b, 19a,

39

rozehratou

smolou.

mimo

popsane

Domni vam se,

jine

ze

tyto

v encyklopedii

zakladni

typy

kosiku,

Bas k etry 133 ,

Indian

byly

vyrabeny i v 18. stoleti. Na

skladovani

a

prenaseni

potravin,

jmenovite

zaludu

a

piniovych orisku,

se dale pouzivaly vaky z kuzi zvirat prihodne napriklad jezevcu 134 , kolouchu ci telat, a vse

velikosti,

nasvedcuje tomu ze byly stahovany jako pytel pres hlavu, aniz by byla rozri znuta kuze na brise135.

Zpusob obzivy

"Vedle masa, kterym

Apaci kombinovali ruzne zdroje potravy: je zasoben

uzemi,

z neustaleho lovu a kradezi

se

sestava

jeho

rostoucich v jeho kraj i.

ob vyk 1 a

dobytka na nepiAtelskem

z divokych

strava

Ty se meni,

plodu

stejne jako zvei, kraj od

kraje, nektere jsou ale bezne v§ude.~36 Zemedelstvi Prameny

v oblasti

hovori

pomerne

udoli Florida,

si pestuj i

trochu

" ... jej ich

jasne:

kde pestuj i

kukurice,

dyni,

zeny

kukurici... ,,137

fazoli

a

se

zdrzuj i

" ... stejne

tabaku,

to

co

tak se

urodi lze pripsat na vrub spi§ urodnosti zeme nez praci, kterou vynalozi na jeji kultivaci."

138

"Na ruznych mistech, piedev§im v udolich, pestuji kukurici, fazole,

tykve

a

133

MASON, Ottis T.:

134

OPLER,

Illinois 1941, FERG,

Alan:

of

plodiny,

ale

v tak

malem mnozstvi,

ze

Indian Basketry, W. Heinemann, London 1905

Morris E.:

Institutions

135

dal§i

An Apache Life-Way,

the

Chiricahua

Indians,

The Economic, The

Social,

University

of


Press,

str. 379 western

Apache

Material

Culture,

The

Goodwin

and

Guenther

Collections, The University of Arizona Press, 1987, str. 32 136

MATSON,

Daniel

Apache - 1796, 137

NENTVIG,

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero's

Description

of

the

New Mexico Historical Revue 32/1957, str. 338

Juan,

VIVERON,

German

(ed.):

Descripci6n Ge6grafica ... de Sonora,

Publicaciones del Archivo General de la Naci6n, Mexico 1971, str. 132 138

MATSON,

Apache

Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero's

Description

of

the


40

kdyby

si

zustali

hubenou

by

sklizen

hladu.

0

nevylepsovali

Tyto

N139

tri

piepady

uryvky

a

vystihuj i

kradezemi, hlavni

rysy

apacskeho zemedelstvi. Bylo malo intenzivni, vypestovane plodiny netvorily male

podstatny

zahradky

pravdepodobne, Lizasoain

a

podil,

neni

nic

nez

znamo

rozlehla

pole

hnojeni,

0

obdelavali

zato

je

velmi

ze v teto suche krajine sve polnosti zavlazovali. zapsal,

si

spis

nejhorsi

ze

3.

silnici

rij na mij el

Apacu

a

na

cele

pise,

ze zeny zalevaji kukurici,

zavlazovanou

"

inspekci. ,,140

Rovnez

jen neni jasne,

zemi

Cordero

zda byla voda

privadena kanaly nebo od zdroje prinasena. Sber a priprava jidla Zrejme

"spolehaji

nejvetsi

na

dary

cast

zeme,

potravy

ktere

opatrovaly

maji

vsude

zeny

na

sberem

dosah

ruky,,141.

Z primarnich pramenu je znamo jen nekolik malo rostlinnych druhu ktere

zeny

sbiraly,

nekolikanasobne vice, Opler: cele

rostlin.

ryci

jakesi

hole

"metly" na

kamenne

139

svedci

bobule,

Z Goodwinovy jednoduche sklizeni

podlozce pomoci

pravdepodobne,

skutecnosti

cemz

0

vyjmenovava ovoce,

rady

znamy

ve

ze by je Apaci

TREUTLEIN, Theodore E.:

informace,

orechy, sbirky

i

ze

muselo ktere

ziskal

koreny i

dalsi

dalsich

pramenu

zaspicatele

semen 142 •

valce

i

jich

klacky

nebo

casti j sou

kuly

a

Cast potravy se drtila na

stejneho materialu,

sami vyrabeli,

spis

nezda

se

je ziskavali

Ignaz Pfefferkorn, Sonora, A Description of the


BRUGGE,

David

M.:

Notes

on

the

Apaches

in

the

Late

18 th

Century,

Katunob 2(1), Magnolia 1961, str. 59 141

NENTVIG,

(ed.):

Juan,

S.J.,

PRADEAU, Alberto F.

(ed.)

a RASMUSSEN,

Robert R.


of Arizona Press, Tuscon 1980, str.81 142

Obrazova priloha 20b

41

z prehistorickych nalezy143 i

sidlist::,

coz

ostatne

potvrzuji

archeologicke

jejich myty144.

"Mezi bezne plody pa tii

tuna,

da til a pi taya, 145 zal udy a

pinie, ale jejich hlavni pochoutkou je meskal. ... maguey, sotol, palmilla a lechuguilla 146 ,

Jsou ruzne druhy

ty se vaii na mirnem

ohni v podzemnich ohnistich, dokud neziska patiienou sladkost a pikantnost.

Rovnez delaji druh srotu nebo pinoly ze semen trav,

ktera s peei v patiienem obdobi sklizi, i kdyz jich je malo ... "147 Tento

popis

rostlin,

je

zajimavy

vareni

0

dalsiho 6ryvku,

a

tim,

ze

skladovani

uvadi

j idla

"ieny

jen malo:

take

toho

sbiraj i

zpusob

toti z

pripravy

vime,

krome

semena a plody ktera

rostou v okoli, susi je a delaji z nich chleba a placky."148 Vzhledem

ke

klimatickym

podminkam

se

zda

hlavnim zpusobem konzervace potravy bylo suseni surovin i hotovych pokrmu)

logicke,

(nezpracovanych

a nasledne rozemilani ci roztloukani.

Podzemnim ohnistem je zrejme minena jama vylozena kameny, se

rozdelal

zakrylo

a

ohen a

nechalo

po

j eho

nekolik

vyhoreni hodin

se

do

143

C.

jen

trochu

opecene

ni

pripravovat

krome meskalu varilo i maso. Nentvig tvrdi, polosyrove, krku 149 .

a

Handbook

of

North

v pare.

nejradeji

American

nakladlo

v niz j idlo,

Takto

se

ze Apaci jedli maso

GUNNERSON, James H.: Southern Athapascan Archeology, (red.):

ze

Indians,

meli

horni

cast

in STURTEVANT, William dil

IX

Southwest,


GOODWIN,

Grenville:

Myths

and

Tales

of

the

White

Mountain

Apache,

J.J.

Augustin Publisher, New York 1939, str. 52 145

Jedna se

146

Jsou to Agave spp, Dasylirion wheeleri, Yucca a dalsi maly druh agave

147

MATSON,

0

plody Opuntia, Yucca a carnegiea gigantea

Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero' s

Description

of

the

of

the

of

the

Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, str. 338 - 339 148

MATSON,

Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero' s

Description


TREUTLEIN,

Province,

Theodore E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A

Description

University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, s. 145

42

Lov Prameny Apaci

z

lovili:

zver

az

sto1eti

18.

od medvedu,

k jezeveum,

jmenuji

pum a

ursonum,

eelou

radu

koj otu pres kralikum,

zvirat,

ktera

rozlicnou vysokou

zajieum,

veverkam

a

krysam, dale take ptaky, ryby a dalsi vodni zivociehy. Neni vsak j asne, jen

ktera

jako

zvirata byla urcena

nouzovy

kozesine

nebo

zakazujiei

zdroj

peri.

potravy

Si tuaei

konzumaei

ke

konzumaei,

a

ktera

ktera

byla

j este

navie

urcityeh

zvirat,

ktera

teehniky

lovu

slouzila

lovena

kvuli

komplikuj i

tabu

navie

nemusi

byt

univerzalne platna. Cordero

popisuj e

indi vidualni

Jeho postrehy j sou natolik zaj imave,

ze

i

kolekti vni.

je

ei tuj i

temer

eele,

lovu

zvirat

zij ieich ve

potrebuji jen minimalni komentar. Hromadne obkliceni velkyeh stadeeh a jde

0

se pouZi va pri

teehniku znamou jiz od nepameti:

"Na velkyeh loveeh se podileji muzi, zeny i bez

rozdilu,

Prohledaj i zviiata

nekteii

udoli,

ziji,

nasli

velitel

na kteryeh budou za loveu, na

jini

horske hibety,

aby

dohodnou na dni,

pesky,

jejieh

na

plane

konieh. a

stopy.

kiovi

a

ti,

kde

Potom

se

tohoto podniku urci mista,

usvitu stat jednotlive skupinky

dale mista kde budou lucistniei, pesi,

konieh

deti

kteii

budou

na

vzdalenyeh

jezdei misteeh

slouzit jako hlidky proti utokum nepiatel. Pak vsiehni zaujmou poziee na smluvenyeh misteeh, za

usvitu

cast

terenu

pet nebo sest leagui. obklicenem signaly.

uzemi

obklci

v kruhu

0

prumeru

asi

Znameni k zahajeni stvaniee na

se

obvykle

piedava

kouiovymi

Urceni muzi na konieh maji za ukol podpalit

travu a rostlinstvo na eelem obvodu kruhu, proto musi byt na svyeh misteeh vcas piipraveni s poehodnemi ze suehe

kury

kruhu

je

nebo

travy

pak pouze

palmilla.

Vzplanuti

otazkou nekolika

okamziku.

eeleho V

te

43

same chvili zacnou strilet a tropit hluk, zver prcha, nenajde

vsak

rukou

svych

mozne

pouzi t

zadne

unikove

lstivych pouze

misto

lovcu.

kdyz

a

Tento

j sou

tak

padnou

zpusob

trava

a

lovu

kere

do je

suche.

V obdobi zaplav, kdyz neni mozne vypalovat, obklicuji zvira ta s pomoci rek a potokU.

,,150

Druha metoda se zda beznejsi a staci na ni jeden

lovee sam:

"Lov

na

s nejvetsi

jeleny

zrucnosti

k velkemu

uzitku

nebo

antilopy

jedinym

ktery

indianem,

z neho

uprednostiiovan pfed hl ucnou

provaden

je

plyne

stvanici,

vzhledem je

ktera

vzdy slouzi

vice pro pobaveni nez pro ziskani nezbytne potravy. Lovec se oblece do kuze zvifete, ktere chce ulovit, na hlavu si nasadi jeho hlavu, ozbrojen lukem a sipy kraci po vsech ctyrech a pokousi se vmisit do stada. Nepromrha ani jedinou ranu, zabije jich tolik, kolik ze sve poziee dokaze.

pokud jsou nekdy

vystraseni,

timto

zpusobem

kterou objevil.

Pokud prehaji, predstira dostane

utika s nimi,

stejne vzruseni vetsi

cast

a

zvere,

,,151

Valceni Vse nasvedcuje tomu, prvni Evropane i

ze Apaci, v dobe kdy se s nimi setkali

v nasledujieim obdobi,

casto vedli valky proti

okolnim kmenum a podnikali loupezne vypravy. Museli tak byt dost pohyblivi,

proto se ve druhe casti teto kapitoly venuji

jejieh

zpusobum dopravy.

150

MATSON,

Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero's

Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, str. 151

MATSON,

Apache

Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero's

Description

of

the

of

the

343 - 344 Description


44

Podrobny

popis

ruznych

taktik,

ktere

Apaci

valce nebo najezdech kdy chteli ukrast dobytek, teto prace. Primarni prameny shodne tvrdi, vaznou hrozbou a casto pouzivali lsti. ukrytu pouzi vali dorozumely,

a

kourove

byli

signaly,

vytecni

presahuje

pri ramec

ze byli pro sve okoli

Krome utoku z prihodneho

aby se

stopari.

uzivali

ruzne

Nyni

tlupy na

bych

se

rada

dalku trochu

podrobneji venovala jejich zbranim. Zbrane

"Apacska vyzbroj se sestava predevsim z kopi, luku a sipu, v toulci z kuze horske pumy.

ktere maj i na

tom,

ktera

protivniku obvykle luky

a

skupina je pouzi va.

spanelsky

dustojnik

velmi

podrobny,

sipy

vypadaly

,'}52

vzpomina na

Cordero.

nedozvime a

se

muzeme

slova

i

se

pusku)

vyrazy: il tin, el tin nebo ettin

153

I

kdyz

nic

zbrane

svych

jeho

popis

je

bli zsiho

pouze

pravdepodobne vyrabeli ze dreva moruse, v prenesenem smyslu

Jej ich velikost zavisi

tom,

0

dohadovat.

protoze morusi i

oznacuji

v apactine

j ak Luky

luk

(a

stejne

•

o sipech pise detailneji Pfefferkorn: "Neotravuji sipy jako Seriove, ale vyrabeji je

0

hodne delsi, nez ostatni kmeny. Apaci

mistrni lukostrelci a jen zridkakdy chybi. vypusti

je

muskety. ,,154

silna Je

paze,

dost

maji

dobre

vetsi

mozne,

silu ze

i

pouzivali sipy s nasadou ze dvou kusu, a

zadniho opereneho

152

MATSON,

Daniel

S.,

z rakosu,

SCHROEDER,

H.:

nez v

kulka

18.

kdyz

z nejlepsi

stoleti

Apaci

predniho z tvrdeho dreva

ale dukazy

Albert

Jej ich strely,

j sem pro

Cordero's

to

nenasla,

Description

of

the


CONDIE, Carol J.:

New

Mexico


Collected

by

John

Gregory

Bourke


the

1870's

and

&

1880 's,


TREUTLEIN,

Theodore E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A Description

of the

Province, University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, str. 146

45

s vyjimkou toho,

ze stejnym slovem oznacovali sip i

rakos 155 ,

v tomto

opet

a

pripade

material.

Jedine,

muze

co

kaminky se zlabky,

j ito

naehazime

podobnost

pri

tvaru

vykopavkaeh

ne

ale

stejny

taborist',

j sou

ktere se zhavily v ohni a pak se pomoei nieh

srovnavala ratiste. 156 Opler pise hroty

sipu

obvykle

tom,

0

v ohni

sami

ze pokud nemeli kovove sipky,

nebo

pouZi vali

nestipali,

sidlistieh 157 •

Neni

ale

j iste,

pazourkove

radeji

hroty,

hledali

zda podobne

opalovali ktere

ale

v prehistoriekyeh

hroty pouzi vali

Apaci

i

drive a zda umeli stipat pazourky. Dalsi rozsirenou zbrani byly ostepy:

"Nosi

luky

a

sipy

a

take

kopi,

obvykle od Spanelu.

Kdyz jsem byl

jsem

ozbrojenyeh

nekolik

Apacu

temer ctyr i

lok ty159.

stejne tvrde jako zelezo,

v pevnosti,

takovymi

Pfefferkorn j e popisuj e podrobnej i:

dlouha

ktere

maji videl

kopimi.

,,158

"Jej ieh kopi j sou

Jej ieh hroty j sou

temer

protoze je pozvolna

zhavi

nad ohnem. Mnoho Apacu take pouziva kopi s zeleznymi hroty, nebo

ktera

ktere

premohli. nez

155

si

kdyz

Mexico

zabitym

sami

jedou

na

nebo

zajatym

z mecu

zhotovili

5 kopim vladnou

CONDIE, Carol J.:

New

vzali

by

John

vojaku,

ktere

zrucneji kdyz jsou opesali

koni,

nebot'

ho


Collected

Spanelum,

Gregory

Bourke

nejsou

zvykli


1870 's

the

and

&

1880 's,



157

OPLER,

Morris E.:

Institutions

of

An Apache Life-Way,

the

Chiricahua

The Economic,

The

Indians,

Social,

University

of

and Religious

Chicago

Press,


TREUTLEIN,

Theodore

T.:

The

Relation

of

Philipp

Segesser,

Mid-Americas

XXVII 1945, str. 153 159

V anglickem prekladu ell - loket, delkova mira odpovidajici 112,5 cm. V tom

pripade by ostep meril temer 4,5 metru,

C02

je nepravdepodobne, ale spanelsky

loket vara je kratsi, pouze 83,5 cm, v tom pripade by byl ostep dlouhy skoro 3,34 metru.

46

pouzi va t

j inak,

h1avou,

takze

oteze a casto

nez uz

s obema

nemohou

rukama

v tu

vztycenyma

samou

chvi1i

nad drzet

minou.~w

Hroty ostepu nam mohou poskytnou ureite voditko pri uvahach o podobe sipovych hrotu.

Krome spanelskych kopi a meeu

v tomto pripade pujde spise armady nebyIy),

mohli

(i

kdyz

savIe, meee ve vyzbroji spanelske

0

ziskat,

a evidentne i

ziskaIi,

take

jine

zbrane: Opler

popisuje

v pramenech kamennou

z

18.

hlavici

rukoj eti.

jeste

stoleti zasi tou

dalsi ree

do

-

kuze

dve

zbrane,

palice a

a

0

prak

volne

161

kterych

neni

Palice

mela

•

spoj enou

s drevenou

Prak byl prosty kousek kuze s dvemi reminky za

ktere

se roztoeil nad hlavou a uvolnenim jednoho z reminku se vypustil kamen.

Tyto

zbrane

j sou podle meho nazoru tradieni

a mohly se

pouzivat i v 18. stoleti.

Doprava Caste pre suny popisuje Cordero nasledovne:

"Tabor bez oh1edu na to, jak je tezkopadny a pocetny, podnika

nouzove

pfesuny pesky

nebo

na

konich,

pfi

nichz behem neko1ika hodin uniknou pronas1edovate1um. Je

nemozne

pokud

vE§ci

TREUTLEIN,

ve

Maj i -li a

deti,

h1avy v pfenosnych

160

rych10st

zpozoruji

nepfi te1e. sve

zmefi t

Theodore

E.:

s jakou

sve

zvifa ta, ma tky

b1izkosti ve

chvi1i

Pfefferkorn,

ne

na10zi

zavesenymi

od

kterych

je

do

Sonora,

tabor,

si1nej siho na

s nem1 uvfia ty

vrbovych kosicich,

Ignaz

zbouraj i

A Description

of

the


OPLER,

Morris E.:

Institutions Illinois 1941,

of

the

An Apache Life-Way,

Chiricahua

Indians,

The Economic, The

Social,

University

of


Press,

str. 392-3

47

ulozi

s velkou jistotou a klidem,

svych

nejlepsich

vyrazit

do

v bezpeci. vybaveni kryji

i

kraje,

kde

vsichni se

maji

nedostatek

deti.

Muzi

tvofi

kolony,

cestuji

ktera

tak

jsou

pfipraveni

domnivaji,

Pokud

boky

teren,

konich,

ozbrojeni muzi na

koni,

pfedni

si

jako

i

ze

budou

zeny

nesou

zadni

vybira

voj

a

nejnarocnejsi zvef,

divoka

nejneproniknutelnej si drsna mista.

,,162

Vrbove kosiky jsou jiste nositka

z prouti a

skrze

kuze,

podobne

z konce 19. stoleti j sou i ve sbirki3.ch muzej i. 163 Zda se, tahani

ze nez se mezi Apace rozsifili

nakladu

take

psy164,

apacstina pouzi va stej ne

teorii

slovo pro

stoleti se pouZlvani

17.

tuto

kone,

pouzivali na

podporuj e

kone

ipsa -

koni na Jihozapade

i

fakt,

j lin 165 •

rozsifilo,

ze

Behem

zvifata

si Apaci obstaravali pfedevim kradezemi. Pfi

v j izde na koni.

DokfiZi nasednout na hfibe pouze s ohlavkou z

tenkeho provazu misto uzdy a fidi t.

"Zeny jsou obratne

jizde si vystacili opravdu s malem:

Dokazali

,,166

vsak

kostrou potazenou kUZl:

1/

take s tim dokazi kone ovladat a

vyrobit

obstojna

sedla

z dfevenou

Apacske sedlo je velmi hezky udelane a

vespod ma kozene vaky vycpane senem, ktere brani otlaceni kone. Hruska

162

je plocha a ponekud vyklonena

MATSON,

Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

dopfedu,

H.:

aby se v trysku

Cordero's

Description

of

the


Obrazova pfiloha 22a

164

GUNNERSON, (red.):

C.


in STURTEVANT, William

Handbook

dil

of

North

American

Indians,

IX

Southwest,


CONDIE,

New

Carol J.:

Mexico

Vocabulary of the Apache or 'Inde+ Language of Arizona

Collected

by

John

Gregory

Bourke

in

the

1870's

and

&

1880's,


NENTVIG,

(ed.):

Juan,

S.J.,

PRADEAU,

Alberto

F.

(ed.)

a

RASMUSSEN,

Robert

R.


of Arizona Press, Tuscon 1980, s. 82

48

mohl

jezdec naklonit uplne dopredu bez nebezpeci,

modriny.

Na hrusce byva dreveny hak,

Sedlo je diky polstari vyrobenemu kuze velmi pohodlne.

Trmeny j sou

ze

na ktery si

z mekke

kralici

bude mit vesi

nebo

luk.

zajeci

vyrobeny z oblych kusu

dreva

ohnutych do trojuhelniku a jsou vicemene podobna nasim. ,,167 Misto sedla 168 se Dl2kdy jezdilo pouze na kusu kozesiny nebo na dvou vycpanych kozenych vacich. Pfefferkon take pise,

ze: "Na

misto podkov pokryvaji kopyta silnou konskou nebo volskou kuzi, aby je chranili,,169.

167

TREUTLEIN,

Province, 168

CLARK,

Theodore E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A

Description

of

the

University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, s. 147, LaVerne

Harrell:

Early

Horse

Trapping

of

the

Navaj 0

and

Apache

Indians, Arizona and West 5/1963, s. 233 - 247 169

TREUTLEIN,

Province,

Theodore E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A

Description

University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, s.

of

the

147, dale viz

obrazova priloha - 22

49

IV. KULTURNI VLIVY

Spanele na Jihozapade

Prvnim Spanelem a Evropanem vubec, uzemi Apacu,

byl Vasquez

v letech 1540 -

1542.

de

Coronado

ktery se dostal

a

Prvni koloniste,

clenove

j eho

az na

expedice

vedeni Juanem de Onate,

se usidlili v Novem Mexiku v roce 1598. Rada vyzkumnych cest byla vedena snahou kovu. I kdyz se puvodni povesti zlata nepotvrdily,

stale

nalezeni drahych

0

sedmi mestech Ciboly celych ze

0

jeste bylo v oblasti dost

stribra na

to, aby zde byly zrizeny vynosne doly. Nejenom doly, ale i a

castecne

misie

sileo

Z tohoto

okoli

spanelskych

epidemiim

byly

zavisle

duvodu,

kdyz

se

usedlosti

evropskych

na

indianech pozdeji

zacalo

vylidnovat

nemoci) ,

j ako

pracovni

bezprostfedni

(mimo

snazili

na

jine

se

osady

i

kvuli

Spanele

pfimet

indianske kmeny, aby presidlily bliz. Zda se, ze prvni ozbrojeny konflikt mezi Apaci a Spanely se odehral v roce 1599, stalem

kontaktu.

v teto

oblasti

nasledovala

zhruba od 20.

let 17.

stoleti byli j i z ve

Prvnim vetsim stretem mezi byla

rada

vzpoura

dalsich

Pueblanu

povstani,

v roce

do

indany

a

1680,

po

kterych

se

Spanely kterem

zapojili

i

okolni kmeny. V prvni

polovine

18.

stoleti

osadniky v Novem Spanelsku velmi pfimymi

utoky

velkem.

Aby

proti

vaznou hrozbu.

obyvatelstvu,

naj ezdum bylo mozne

predstavovali

ale

celi t,

i

Apacove Skodili

kradezemi

rozhodly

pro nejen

koni

se

ve

spanelske

autority v v roce 1741 vybudovat dalsi opevnene presidio (v teto oblasti

jiz

tehdy

stal

Fronteras)

Terrenate.

Po

dalsim

povstani Pimu bylo postaveno presidio Tubac. V prubehu druhe svoji

dosavadni

poloviny

prevahu.

stoleti Apaci V roce

1786

postupne souhlasila

ztraceli jedna

z Cirikavsky tlup s tim, ze budou zit v establecimiento de paz coz

znamena,

ze

se

usadi

na

jednom

miste

pobliz

presidia

(konkretne Bacoachi), nechaji se zivit a budou chraneni. V roce

50

1793 uz bylo ustanoveno osm takovych establecimiento a nich celkem dva tisice Apacu. Snahy

170

evangelizaci

o

frantiskansti

misionafi

zili v

puvodniho

v roce

1629,

obyvatelstva neco

0

zapocali

pozdeji,

v

70.

letech 17. stoleti, se k nim pripojili jezuite. Mezi nejznamejsi osobnosti vedle

raneho obdobi patfi bezesporu Eusebio Kino,

misijni

prozkoumaneho

cinnosti uzemi.

venoval

Jezuite

rovnez

brzy

mapovani

zaujali

ktery se

dosud

vysadni

malo

postaveni

udrzeli si ho az do sveho vyhnani z Ameriky v roce 1767,

a

kdy je

opetovne nahradili frantiskani. Apaci misie

byli

urcena

ukazuj i,

natolik

konkretne

nepratelSti, pro

ze slo prevazne

casti se tedy nejednalo

0

ne.

ze

Zaznamy

nebyla

0

zadna

Apacu 171

krtech

0

mensi deti a dale

0

zrizena

zeny -

dobrovolne konvartity, ale

nam

z velke

zajatce.

0

Pohyb zbozi Obyvatelstvo Noveho Spanelska je mozne rozdelit do nekolika spolecenskych vrstev. (Pfefferkorn

je

Vedle

nazyvan

indianu byli

coyotes),

nejpocetnej si mi senci

povetsinou

chudi

potomci

Spanelu a puvodniho indianskeho obyvatelstva. Oneco remeslnici.

lepe Dale

byli

existovala

obchodnici,

zamozni

v Americe,

hmotne

snazli

ackoli

zachovat

si

vojaci

urednici,

elita:

kteri,

se

zabezpeceni

se

casto

zivotni

a

drobni

dustojnici narodili

standard

a jiz

bezny

pro

jejich spolecenskou vrstvu v Evrope. Majetkove

pomery

priblizuji

a porustalosti.1 72 Z nich vyplyva,

170

WORCESTER,

Donald E.:

The Apaches,

soupisy

zboZi

ze vyssi spolecenske vrstvy si

Eagles

of the

Southwest,

University of

Oklahoma Press, Norman 1979, s. 25 - 27 171

Tyto

zaznamy

projektu

je

Mission

mozne 2000

a

prohlizet pristupne

napriklad na

v databazi

internetovych

vytvorene

strankach

v ramci

na

adrese

http://www.nps.gov/applications/tuma/search.cfm 172

AHLBORN,

Documents,

Richard

E.:

in MATHER,

Frontier Christine:

Possessions, Colonial

The

Evidence

Frontiers,

Ancient

from

Colonial

City

Press,

Santa Fe 1983

51

mohly

dovolit

nechat

dovezt

i

stolni nacini z drahych kovu, ale

spise

setkame

pomerne

luxusni

hedvabne latky,

s vsednimi

odevy

zbozi

(sperky,

otroky),

bezne se

(v soupisech

zahrnuty

obnosene kusy odevu a nejsou vynechany jako bezcenne),

i

naradim,

postroji na kone a soucastmi vojenske vystroje a vYzbroje. Cela fada zbozi, ktere se v Evrope vyrabelo lokalne bylo do pohranicnich jednak

nedostatek

zalozeni vsak

oblasti

Noveho

Spanelska

femeslniku

(pfedevsim

osad ci misii byval

zajmy

Spanelska.

Dovoz

dovazeno.

do

to

letech

po

v prnvich

jejich nedostatek zbozi

Zpusobil

kolonii

citelny),

dale

omezovala

kazda

evropska zeme svymi vlastnimi pfedpisy - obvykla byla snaha, aby kolonie

zamofske z Evropy.

pfedstavovaly

odbytiste

pro

femeslniky

Zaroven bylo tfeba chranit vlastni trh pfed obchodniky

z dalsich

zemi.

Na

seznamu

zbozi

zkonfiskovaneho

francouzskym

obchodnikum v Novem Spanelsku v roce 1751 jsou pfedevsim latky, hotove odevy a odevni doplnky. 173 V Novem Spanelsku se bud' platilo hotovymi penezi, bezne

praktikoval

rozsifena

vymeny

j ednotka,

obchod.

j akou

byla

Nena pfi

znama

vymenach

zadna na

nebo se

uni ver zalne

Severovychode

bobfi kuze. Indiani nekdy sami pfichazeli k osadam kvuli obchodu, i

zaroven

173

vyuzivali

Kompletni seznam

(cena zbozi

trhu

v peublech,

je uvadena v zavorce -

klobouk z bobri plsti se zlatou vysivkou

(12/-),

ale

znamych

pesos/reales):

a

cerny

prvotridni panske hedvabne

kamase ze spanelskeho Lonu, par za (2/4), tytez damske kamase, par za

(1/4),

karton

batist

se

48

velmi

malY'mi

sti'ibrnY'mi

z francouzskeho Cambrai, loket za (-/2 loket

za

(-/6),

stara

polamana

1

/ 2 ),

knoflicky

(-/2),

Ineny

vzorovany gaz (asi tenke hedvabi),

zelezna

sberacka

(-/4),

damska

z jemneho silesianskeho Inu (1/4), zeleny a modry (damsky punt?) bila

spodni

pruhovana platna

sukne

sukne

s obrubou

(2/-),

(1/-), mouka

stare

(-/4), damske

(psenicna?),

kratky saty

kabatek

(3/-),

jedna fanega

(1/-),

svrchnik

(3/-),

kosile

(-/4),

stara a

dve

stara

cervene

voskovana

semis na kalhoty

(3/-),

hrst tabaku (1/-). AHLBORN, Documents,

Richard

E.:

in MATHER,

Frontier Christine:


The

Evidence

Frontiers,

Ancient

from

Colonial

City

Press,

Santa Fe 1983, s. 44

52

navstevovanych Taos,

Pecos,

Apacove

kmeny

z sirokeho

okoli.

Acoma a puebla Hopiu.

(zrejme

z nektereho

Jednalo

se

zejmena

0

Napriklad roku 1694 prisli

z vychodnich

kmnu)

do

Pecosu

a

nabizeli na prodej kuze z bizonu, jelenu wapity a jelencu s tim, ze se vrati na podzim po sklizni kukurice. 174 fungovali

Nekdy

jako

prostrednici

duchovni,

i

jeden

frantiskansky knez si stezoval, ze guverner Francisco de la Mora y

Ceballos

(1633

obchodniky vymenou

a

za

se

1635)

proto

jeho

"pokusil

nakupujeme

noze.

Knezi

z nis

zbozi

kteri

udela t

teto

toto

sve

male

nestastne

zeme

odmitli

nest'astni f protoze proti nim rozpoutal krutou valku.

byli

velmi

,,175

Krome vymeneho obchodu ziskavali Apaci ruzne evropske zbozi darem,

obvykle

nevycerpatelnym Apacove

pri

zdrojem

ziskavali

vojaku,176

je

veskerych

veci,

vyjednavani

kopi

ale

byly a

kradeze. savle

pravdepodobne, ktere

uniforem, vystroje

primeri.

meli

vojaci

a

Pfefferkorn

od ze

Dalsim

mrtvych krome

u

uvadi,

nebo

kopi

sebe

se

ze

zajatych zmocnili

vsech

zbrani,

(batohy, patrontasky, nadoby na vodu a dalsi)

i

jidla. Dale Pfefferkorn pise, ze zajatci byli svlekani do naha a obleceni se rozdelilo mezi Apace. 177 Krome

majetku

mrtvych

a

zajatych

na kradeze dobytka a koni.

soustre~oval

musel vratit

osob

se

zajem

Apacu

Jezuita Ignac Keller se

ze sve vyzkumne vypravy po te,

co mu nepratelsti

indiani odehnali veskere kone,178 na jejich radeni si stezuji i mnozi dalsi.

174

HUNTER,

Tony:

The Fur Trade in American Southwest,

The Invasion of French

and Americans, Muzzleloader Magazine May/June 1994, s. 25 175

WEBER,

David J.:

The

Taos

Trappers,

University of Oklahoma

Press,

Norman

1971, s. 19 176

TREUTLEIN,

Province, 177

178

KASPAR,

E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A

Description

of

the

of

the

University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, s. 146

TREUTLEIN,

Province,

Theodore

Theodore

E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A

Description

University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, s. Oldrich:

Jezuite

z ceske provincie v Mexiku,

DanaI,

149 Olomouc

1999,

s. 76

53

Kone

se

do

Ameriky

dostali

se

Spanely

a

indiani

meli

nejprve jizdu na koni zakazanou, prvni dekret udelujici jim toto privilegium pratelsky

byl

vydan

naklonene

az

v roce

spanelske

1621

a

korune.

platil

Zajatci

pro

kmeny

z jejich

rad

predali umeni jizdy na koni dalsim kmenum Jihozapadu 179 .

Typy zbozi Pro Spanely byly hlavni sice

zdaleka

nedosahoval

Severovychode presto

se

a

ale

v

rozmeru

19.

pol.

1.

jednalo

komodi tou kozesiny.

0

jako v stoleti

Spanely

pro

17. ve

a

zdroj

rouna)

a

vydelanymi

kuzemi

dalsi kozesiny nebyl tak velky zajem,

18.

stoleti

Skalistych

dulezity

Nejcasteji se obchodovalo z bizonimi kozesinami j ako

Obchod s nimi

vysoke

na

horach,

zdroj

prijmu.

(zcasti slouzily zveze.

bobry a

0

protoze v pohranici nebyl

rozvinuty prumysl na vyrobu plsti. Dale

Spanele

strany,

Apaci

dovolit

pozadovat

chovani

Apacu

usilovali

j ich

vsak

vymenu

0

mi vali

vice

zbozi.

Ignac

k zajatcu,

velmi

zajatcu,

ktere

a

si

proto

Pfefferkorn podobneho

braly obe

mohli

detaine zachazeni

za

ne

popisuje se

jim

dostavalo i v oblasti Severovychodu.

Bylo zvykem usetrit ty, kdo jim [Apacum]padli do rukou

bez

odporu.

Ale

ti to

zaja tci

byli

svleceni,

stejne jako mrtvoly a jejich obleceni bylo rozdeleno mezi Apace, kteri je potom svazali provazy a odtahli pryc jako vezne tito

chudaci

horsi osud. furie.

tim nejhroznejsim zpusobem.

dostali

do

Zeny a deti

zeme Apacu,

cekal

rvaly jim vlasy,

nekdy palily horicimi drevy, az konecne, zabavou,

nechaly nest'astniky

obdivuhodne na techto barbarech je,

179

WORCESTER,

Donald E.:

je

se

jeste

se na ubozaky sesypaly jako

Posmivaly se jim,

hrozi vou

Kdyz

The Apaches,

Eagles

ze

of the

0

bily je a

unavene svou samote.

Ale

od teto chvile

Southwest,

University of

Oklahoma Press, Norman 1979, str. 10

54

se nemusi

zajatci niceho obavat,

ne

pokud na

ovsem

nepadne podezreni, ze se planuj i utek. 180 Vyrobky nakupovali Spanele od indianu jen zridka. je

informace,

z tenke

kuze

pomerne

podobne

nakladna

nejednalo se

ktere

v tomto

Noveho

mokasinum

(vyroba a

a

bot

vyzadovala

Mexika

zacali

prodavali

je

spanelskeho praci

vyrabet

boty

hornikum

typu

byla

ze

tehdy

profesionalniho

sevce,

domaci vyrobu) .

0

Indiani

meli

obyvatele

Mexika 181

severniho

zbozi,

ze

Zajimava

prirozene si

projevovali

nemohli

sami

smeru omezene

nejvetsi

j inym

zajem

zpusobem

znalosti

takove

0

opatri t.

zpracovani,

Protoze

nej vetsi

cenu

pro ne mely predmety z kovu, dale pak ze skla a textil. Zda

se,

ze

Apaci

meli

velky

zajem

noze,

0

obchodovani

s nimi zminuje Pfefferkor .182 Naopak nikde v zaznamech nenajdeme sekery,

ktere

patrily

na

Severovychode

k hlavnimu

artiklu.

Vysvetleni se zda byt na snade, v hustych lesich se sekery jiste upotrebi

castej inez

na

Jihozapade,

kde

je

z velke casti omezena na krovinate porosty. se

stavi

se

silnych

kmenu

stromu,

vegetace

ridsi

a

Dlouhe domy Irokezu

apacske

chyse

maji

pouze

kostru z vetvi pokrytou travou a krovim. //Mezi vychodnimi Apaci je nekolik strelnych zbrani, ale moc si j ich neceni

a

to kvuli

nedosta tku munice i

moznost je opravit pokud jsou rozbite.

protoze nemaj i

Obvykle jim najdou nove

vyuziti, udelaji z nich kopi, noze, hroty sipu a dalsi nastroje, kterych si vazi vic.

//183

Kovove hrotu sipu a kopi si Apaci nekupovali, ale spis sami vyrabeli

180

TREUTLEIN,

Province, 181

z vojenskych savli,

WEBER,

Theodore

E.:

Ignaz

macet a nozu.

Pfefferkorn,

Z kovovych predmetu

Sonora,

A

Description

University of New Mexico Press, Albuquerque 1949s. David J.:

The

Taos

Trappers,

of

the

149

University of Oklahoma

Press,

Norman

1971, s. 315 182

TREUTLEIN,

Province, 183

MATSON,

Theodore

E.:

Ignaz

Pfefferkorn,

Sonora,

A

Description

of

the

of

the

University of New Mexico Press, Albuquerque 1949, s. 150 Daniel

S.,

SCHROEDER,

Albert

H.:

Cordero's

Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957"

Description

str. 341

55

Cordero zminuje dale ocilky na rozdelavani ohne a ozdoby na saty z tenkeho plechu. Dalsim zadanym artiklem byly latky i cele hotove odevy - ty castou slouzily jako dary, spolecne s homolemi cukru. V 18. stoleti byly daleko rozsirenejsi nez drobne vysivaci ktere se nosily navlecene na krku 184 •

koralky velke kusy,

sklenenych koralku se vyskytuj i indianum,

zbozi dodavaneho velikosti

jakou byly vyrob eny 185.

tom,

ze

archeologicke pueblanska kosiky.

v seznamech

bohuzel chybi presnejsi popis jejich barvy,

a techniky,

o

i

Snury

se mezi Apace dostala vykopavky,

keramika,

Keramicke

ale

mozna

nebo

i

maj olika nam podavaj i

daleko

od nich

proutene

beznej si

prilezi tostne

(a

posleze

jsou v horkem podnebi Jihozapadu nutnosti, mechyrich,

ktere

se

hojne

zrejme

pouzivaji

byla

nakupovali

vysmolene)

i

nadoby

protoze ve zvirecich

v severnejsich

oblastech

Ameriky, se voda kazi. Predmety nepouzi vali casto si mohly

pouze

je

vlakna aby

provenience,

zpusobem,

jaky

upravovali podle jako

slouZit

roztepavali

dek

spanelske

na

zdroj

sperky,

Apacove j ej ich

tvurci,

svych potreb.

Hotove

vyrobky tak

materialu: latky

zpestri t

stribrne

rozpletali

duvodu

neupotrebi telne

uplatneni

z pistoli

se

nejruznejsi

nastroje, keramicke

si

koliky strepy

Rozbite

rovnez

ke

ale

se

jednotliva

pri zi pouzi vanou na

predmety

stavaly

mince

na

(odtud vznik typu prikryvek nazyvany bayeta).

z j inych

ziskali,

zamysleli

vlnene

j imy bylo mozne

ktere

nasly

stanum,

nahradily

tkani nebo nove

z hlavni pazourkove

skrabky na kuZi.

184

CHRONISTER, Allen: Beadwork in the American West before 1850,

William H.

(red.):

The Book of Buckskinning,

dil VIII.,

in SCURLOCK,

Scurlock Publishing

Co., Texarkana 1999, s. 224 - 256, str. 229 - 240 185

AHLBORN,

Documents,

Richard

E.:

in MATHER,

Frontier Christine:


The

Evidence

Frontiers,

Ancient

from

Colonial

City

Press,

Santa Fe 1983, str. 41, 48, 52

56

V. ZAVER

Pro rekonstrukci se mi jiste nepodarilo schromazdit vsechny existujici prameny, to ale je, nadto v nasich podminkach, nemozne. Nicmene, mezi pouzitymi prameny jsou zastoupeny dopisy, zpravy, let,

slovniky i

autory

jsou

nejvyznamejsi pristup

dalsi publikace napsane v rozmezi zhruba 100 osoby

dokumenty

k originalOm,

povazuj i

za

svetske

dostacuj ici.

vsak byli odbornici,

duchovni.

neopomenula.

ale

zahrnovaly ne prepisy,

i

Pri

vychazela

jsem

Nedostatkem

j e,

Verim,

praci

jsem

z edic ze

ze

jsem nemela

pramenO,

tyto

ale cizojazycne preklady,

edice

coz casto

jejichz autory

kteri se teto tematice dlouhodobe venuj i,

proto verim, ze pripadne zkresleni nebylo vYznamne. Shromazdene prameny mi umoznily v zakladnch rysech apacskou kul turu rekonstruovat. se

jedna

v prObehu zavery.

pouze

0

psani Je

Pochopi telne

hypotezu,

ziskavala,

prirozene,

ale

j e nutne mit na pameti,

dalsi

obvykle

ze

informace,

potvrzovaly

k rOznam

ktere

moje

aspektOm

ze

jsem

dosavadni

kul tury

marne

k dispozici nestejne mnozstvi informaci. Nektera temata upoutaji na prvni pohled, detailnejsi

zaujmou jiz pri prvnim kontaktu,

zkoumani

nebo

napriklad

jina vyzaduji

pritomnost

pozorovatele

primo v indianskem tabore. Bezesporu nejcasteji se setkame se zminkami ApacO,

0

nepratelstvi

jejich utocich a uzemi, na kterem ziji. Dale je pomerne

0

detailne popisovan vzhled ApacO, predevsim jejich odevy a obuti. Dalsimi

casto

obziva

(byvaji

zminovanymi

tematy

vyjmenovany

jsou

rostliny

kocovny a

zpOsob

zvirata

zivota,

jejichz

maso

jedi), umeni jizdy na konich a zivot v tabore. s nimiz

Apaci

z Mexika

velmi

casto zminuji evangelizovane kmeny zijici usedle u misii -

Pimy,

Existuj e udrzovali

Opaty,

i

rada

kontakty.

Tarahumary

kazdodenni

materialO

0

kmenech,

Napriklad j ezui tske

a

kontakty,

dalsi. vypovidaj i

Protoze 0

nich

prameny

s nimi

meli

misionari

casto podrobnej i

ne z

0

nepratelskych Apacich.

57

Behem odlisneho museli

migrace

se

prost£edi.

naucit

Krome

vyuzivat

dulezi te si uvedomi t, nejednalo

cileny

0

oblasti,

proto

pozvolne

a

Apacove

do

p£ispusobeni

odlisne

druhy

klimaticky

vysokym rostlin

muzeme

ale

postupne

p£edpokladat,

se

zvi£at.

Je

i

t£eba

zadnych

de facto se

pronikani

za

do

adaptace

narazovych

zcela

teplotam

ze migrace probihala pomalu, p£esun

nebylo

dostali

zmen

novych

probihala

v dosavadnim

zpusobu zivota. Prave v tech aspechtech kul tury, je

nej silnej i

vysadni

ktere bylo t£eba zmeni t,

patrny vli v okolnich kmenu.

postaveni

Pueblani

a

to

nimi

svemu

postaveni

skutecnosti,

ze po potlaceni pueblanskeho povstani

cast

jejich

kmene

kulturniho

do

dominantnimu

se

v ramci

diky

Mezi

uchylila

arealu

k Navahum

a

zauj imaj i

jiste

miry

dale

diky

z roku

1680

a

castecne

s nimi

splynula. Od nich Navahove prevzali znalost intenzivnejsi formy zemedelstvi

(vcetne

pestovani

ovocnych

zpracovani ovciho rouna na pri zy a stribrnych vyvojem

sperku

oblivneni

zdobenych i

stromu

chovu

ovci),

tkani vlnenych dek,

vyrobu

tyrkysy.

Apacove,

kteri

a

Sekundarne

meli

byli

s Navahy

timto

velmi

uzke

vztahy. Mene pouze

vyrazny

vychodni

byl

apacske

vliv

indianu

kmeny.

z Plani,

V tomto

kteri

pripade

ovlivnily

byl

zpusob obzivy z velke miry zavisly na lovu bizonu,

barierou

kte£i se na

uzemi zapadnich Apacu vyskytovali jen zcela sporadicky. Apacove prejali vyznamne prvky hmotne kultury od kmenu z oblasti Plateau, oblastem,

Zapadni

(obydli a kosiky)

ktera je klimaticky blizka horskym

ve kterych obvyle tabori.

Navic j e pravdepodobne,

ze

se s temito kmeny kontaktovali behem migrace nebo pozdeji, behem obchodovani. Apacove a Spanele prisli do oblasti Jihozaadu jen v malem casovem rozestupu a v pravidelnem kontaktu byli let

17.

ktere

stoleti

tlupy).

(konkretni

V pripade

z j ihu od Spanelu)

udaje

koni

se

(kteri

a strelnych zbrani

lisi se

do

podle

zhruba od teritoria

Ameriky

30. te

rozsi£ily

(temi zasobovali puvodni

58

obyvate1stvo predevsim Francouzi)

se toto zbozi siri10 nezavis1e

na evroskych obchodnicich, pres indianske trhy. H1avnim zbozim by1y pro Spane1y kuze a kozesiny, trh s nimi se

vsak

nikdy

nerozvinu1

do

te

miry

jako

na

Severovychode,

protoze zde chybe1a dostatecna motivace indianu pro 10v,

zna10st

10vu do pasti i dostatecny odbyt pro kozesiny na vyrobu p1sti na spane1ske strane. Mezi dalsi dulezite komodity nabizene Apacum patrily noze, latky,

odevy,

kozesiny indiani

kora1ky,

vymenu evropske

(predevsim

koni)

cukr. Apacove za ne nabizeli casteji nez

zajatcu. zbozi si

Krome

jako

vymeneho

dary

opatrovali

a

obchodu

nezanedbatelne

kradezemi.

nevenovali chovu koni a to zrejme proto,

Apacove

dostavali mnozstvi se

nikdy

ze si je mohli kdykoli

opatrit jinym zpusobem. Neni nijak neobvykle,

ze kdyz se indiani dostali k predmetu

ktery neznali a neume1i pouzit,

predmet se jim rozbi1 a nebylo

v jejich si1ach ho opravit nebo proste vic potrebovaly pro

jiny

ucel nez pro ktery byl zamyslen, pretvorili ho. Apacska stoleti

je

kultura

v

unikatnim

18.

stoleti

vysledkem

a

v prvni

historickych

po1ovine udalosti

19. a

geografickeho umisteni svych nositelu.

59

SUMMARY

focuse

I

18 th

during sources

on

material

century

used

for

and

culture

first

of

half

reconstruction

western 19 th

of

are

Apache

century.

letters,

tribes Primary

relationes

and

other writing of then missionaries and soldiers. Written sources are

supported

century

by

few

artists.

pictures

Missing

taken

data

by

are

18 th

and

covered

19 th

early by

moder

ethnographical and linguistical research. Not all the topics are in

primary

appearance

sources. and

Most

clothing

for

mentioned with the same frequency detailed

description

both men and women.

exists Almost

for every

author writes about their nomadic life, diet and horse riding. Exact date and route of Apachean migration southward is not known,

but their way of life was shurely influenst by climate

change

after

coming

contacts

with

cuI tural

change.

to

present

neighbouring

day

tribes

area. were

Trading important

and

other

source

Peublos influence was most important,

of

because

part of this tribe joined Navajo short befor 1700 AD and teached them art of weaving, making fine pottery and silver jewellery. Apache

obtained

accompanying

peace

european

negociations

were their favorite target).

goods or

by

simply

trading, stole

as

them

gifts (horses

Spaniards were exchanging good for

furs, bufalo hides and buskskin, frequently also for captives to take

them

back

home.

Apaches

favored

ironworks,

beside

all

knives, clothing, textiles and sugar. Sometimes they transformed things to be sui table

for new purpose -

for example they were

making knives from gun barrels.

60

OBRAZovA PRILOHA

61

I

I

I 10 '0

i« «jg t- . .....J

I

:::>10

jU

R.

,

CHIRICAHUA

I I

r"

J

1: Apacove a Navahove, rozmisteni v 19. stol

62

La!JJj.,1f.R

Ac~a. Isle C<"

'Carrital

o

2: 0zemi zapadnich Apacu v 18. stol

63

The Northern Pimeria Alta, 1691-1767 - - - - - LE(;!;;-JIJ - - - - - - - - - - - - - - . . ,

Jt. J. IQI

•

Mi"i"1l C1h"c,a

•

Indian \'illage

Halirnda. RandlO, or Mining Site

\'j,jl:1

Presi"io

,

I

10

20

Santa Catalina.

J. ' 01,'1'11"011'

Tl1<.:son

SAN XAVIER DEL HAC

Jt. '%."

• 'fTes Alamos

\

,-r",

\

ICl I~

I Bensoll \ 0 ';0".:..

,U

\

Bahoqllit'ari

QUll1uri .,

MillS,

S<>pori.

[JJ i TUBAC

, t' Anvaca n Tumacacori

.r.' t. i alii

Calabazas' Tucubal'ia

o

.'i:lIlla Hila MillS.

('l'ornh~t(lnc)

J. Sonoita Iluacllllca MillS.

GUEVAVI

(Nogales)

.1

Buena~ista •

Plancha~ de Plata.

San i,uis • Arizonac. Santa B:irbara·' , sA RIC .... / .. San La7.aro. • AqUlmufI

±

SANTA MARiA SOAMCA ·1

fOJ

TERRENATE"

±

Cibllla •

0 fCananca)

. , . \ COC()SPERA ~\o

(g ALTAR

II t ,

± . , . TUBUTAMA

I

,n Imuris

± alii

± .,. REMEDIOS

SAN IGNACIO'

~t\o t'

:\'- \~\ . n

..,0'

Magdalena

,,,'. 0 (Sallla Ana)

~/

.it. DOLORES

1l,.I\'-I,!" Ponllulhll

3: Misie a presidia v 17. a 18. stol.

64

:-f:.~~~~-t;.;; 'J~:~~-i~,~~r;;=-=~-J=~~~"-f rt)nm-:r.... -rr:., :,t:r-.,;"r,",", ~J"g,.,..... _1.rr ";!. ,.,:/ .. , p fn~~ (~flk'-~ H~_1rmr" ~ r--r < -=~-='.-:2-i .

[: --Cj

I...\\:r;

G entilc~.

4a: Vyobrazeni seriu na Gilgove brnenske mape 4b: Vyobrazeni Seriu na Gilgove £imske mape

65

·

bet'

atlbf,~aft

J)

n Dt

~"f

.to1len De' !JerflttTer' . '~'~"cft III JoOln am 9ibeifie in ber !-W,'''fc6;tt .H~~RR~'H"' 'Jl1S;

,

5: Titulni strana II, dilu Sonory od Ignace Pfefferkorna,

1795

66

.

q-tJJt

.~------+-----~~-7~--I~

.

.

J-":" ~.

.~ I . ~/

.f-<•

6: Vyrez z Pfefferkornovy mapy zachycujici uzemi Apacu

67

.~--~1

. 1.~'

/ . ' (t....

io

,

t~.L

...{

_,

...

~r-z t'7'/~,I;

d:~ #~_;rJ~

r!'J..t

C:r7; tJ'?:

.,!.l.A "'- ...... ~./J~1.

.I/d_e

II

.~u-r'1~

]",:f!;:"

~G4r.~

4 U...•

J:.u,.J':'L"l~

" ..rl'ddc;

'I a, I ~.... ,._ ~--lt:.2'(.l •.1~ ~u-. Jt7..'J~?~.·nr~ ...[7J/~/~ ';~4.£ :nl4..-..:.t'.l!Z~

r

a tJ.hJz,;·.J..,

t

~

,~ .U.JJ~

#'t.Ul

I

,4l:d..

".,/.

~ ..'7#-.?.L J

. -'/

P.lLp:o·;J-.L / : .h4......J;~

,'A'-LJ .1""3!

ZJr'Jud.t"

./

4 t:t.iJ.,

~ " .. .; It'~U7t 2~c..<"ZJ"k ~;;k7):!~ mlt7ll, ru.-:.t.!.JJ'L. J:"~ ?;~. juL n-IJ /?2ul.~.r_~4.n cu ..~.2! yC:~ J ' ~I r _ , '. C"l. 'f..n ~>U'n1(1. fI:z.~-un'ia. )lJ#I.ud::.t.79.e a ~ ~77... a,n...o ......:U y,~t ~·J.'_";n,"v 1.;·4~,a.

r

J;

,r,

I

r

,<: •

L'"

,

q'"'

-'"

h"e. '-'- V;;
X'~4. A.:

,.

f/'

~'I'

J-...t..J'b

r

~~ r'f""-.-, ~"

:.',~e.

.u. . . ~...t..- ~

..

.J

J

,

,;"

.::z~;:';t',nd..c. i~ t:-l~~' ';u.~.a.:.n.

'tie J~o.L r

7l.,..e.

.:it"".;;(.:.~.~

,LJ,'.--<-c

•~~.Jpl~'1~"~ :i.... :r_t.., E ...

/t.n ~/..LJ

7nU;

,~ ...,.,,;.~.1,'..r /

6?t}ll'ntJ...: ~-n

,r .s:--z _-A

:/

,:.t.'£

J

~':' (!..r7:-~ ~"/4

"''-'J.-

e.nr~

;.':,~;;"d..f) ..:./; IY~~ ;

~

,;.!:-l..l.l..,. ~n;-"'u,n.!'4.,.

!_--"> ):

.,

.:.4.!J

'--''-

...;;;'rr1u/ I"

,,:r;.~

0 .:...rt~ t' ·~:;l:l.e.· C4:?

t-t::,,;t... I

d' .':""";"

,

..:J.:.,uJJT.

~.r: ;q;,;.t'~

~ ..I.~ • ~

'1t . ./ ~~C';Lf!J _~., ..."ft-L .z t:.<",/".21.i.;~L /; ..ZUA4:

J.

,/ /'

~.

<$

-;z...1 ,i7;:'"J/,r;,.'LtJ (u,n(.·.~

'.

'

-u,~

..

,. ( ..' ~... <.:..?-n~!I ..1~:~~t, C-.rn'-:l~r. J?~;:'~-1'(..z.2 ... -<..,~ J:::!~ (..J _ ' . ~n4Jl.. ."C'~ l..tr:. U;.:d.ur... ~

,z~,,:. ",:.zr .1~r."h...:.,,--, ,:. '4Izd. " To

, :"" ;;'c0. 1 ~,.I4.l 4~4-

(i~.en,..t~".z..~ -i.t~'-'~;:_:·n -:~ ,)1J~

'*"1

n~ ~ ;) ~r./;.:t.- ~-L.c'n:~

' ,

",

~

.' ,,.'.r

'.

1',

.

~ :-;;':~d. ~~.r-.., • .{:;_~.~ U

.".-.zu.;':7:

-f'U ..

. ~.»~".L ~

~~.:.'"'«~-:e. ~nU!!' j~ ~.,:.{/ t~,i~:':'

, r, I' r r..,A . : - ... -, a;.;/:o~CJ~ . .l. :-';,-,r; ~ ;l'n~

'I'nn..ht3n.::/...e .-a t

r

41d..J/c.

~

r?~' ..l~#'I/n_' •.~. ~1.-' . . . .

~h;;.....t,.c ~-~""7~,·r;'d- ...'tL
_7r;~..... , ..:/'" /:.~r/.L """ •. ~ .. r./f:'~7.~",,,,,

1.!....-L

~n"j;,7/,U;

<

"':"':!i'1n )':4

. (' , /,t.'?; ,~_

...I..u

~9. ..."'.TC/:L

.

.:zk; ~ ~.

.. .{.~,#:...: 2... ....

•

&-

7:"::

v •• 1..",..I,a..

..

/~-«24.

'

."'

JrJ~4..D ~.:..t..u441 ~ <'" -:1In h;/,~.LO #'...l?.r J."Ln..

J.',r.

"

•

.."'r..e.. }'?'1;f/'l

d;:":' k. '':''_ .,1_1

7: Prvni strana dopisu Jacoba Sede1mayera z roku 1744

68

8a:

Pokrteni kalifornsti indiani na akvarelu Ignace Tirsche

8b: Kalifornska indianka a Spanel, akvare l Ignace Tirsche

69

9a:

Skupinka

indianek

s ucitelkou

jde

sbirat

ovoce

kaktusu,

detail akvarelu Ignace Tirsche 9b:

Zaznam otce ximena

0

pohfbu zeny zabite Apaci , 1772

70

10:

Indianska milice lito ci na apacskou vesnici,

detail malby na

kuzi z pocatku 18. stoleti

71

ZL

8£81 - v£81 4 8 1 z Qued1~

1meAe4sod

em~Ap

. j/U Ji..,/! '"?if,-

" .' ~

8S £0 81

rJ.1 7../ ,V,7 •

1/

l~

n~o~

z

Jn7U¥,,", 4 . .

18~eA~e

A ~OUOS

pn3t'71. ~

cf·

Ir('

'j

J1ued1~

Adem 11e480 :E11

Wl)C/!J

LJr(7

:,'J II

~

~ ~

...

.

.... ~

";' . '\

~~. · ~ 'r

:q11

12a: Muzska kosile, nacrtek na zaklade vyp raveni Johna Ropa 12b: Detska kosile s popruhem, 20 . stol.

73

13a: Divci mokasiny, San Carlos, 1910 13b: Ozdoba na krk, San Carlos, 1910

74

14a: Provaz ze zi n i , Sa n Car l os , 1910 14b : Rozde l avani o hn e tfenim dfev - apacsky zpusob , reko n st ru kce

75

15a: Podlozka z travy pouzivana pri vareni, 20. stol. 15b: Sitko z travy, 20. stol. 15c: Lzice z listu juky, 20. stol.

76

16: Keramicke nadoby a material na jejich vyrobu, 20. stol.

77

17a: Nevypalena keramicka nadoba, Jicarilla Apaci, 1 909 17b: Nevypalena keramicka nadoba, Jicarilla Apaci, 1909

78

l8a : Nuse , 1898 l8b: Nuse , Meskalero Apaci , 1 909

79

19a : Kosik na vodu vymazany smolou , Me s kalero Apaci 1909 19b : Osa t ka , San Carlos , 1910

80

20a: Kamen na mleti obili, Meskalero Apaci, 1910 20b: Metla na sber semen, San Carlos, 1910

81

21a: Kamenny zlabek na rovnani sipu, Belohorsti Apaci, 1910 21b: Kamenny zlabek na rovnani sipu, San Carlos, 1909

82

22a : Nositka na novorozene dite , 20. stol . 22b : Jednoduche sedl o na kone, 20 . stol. 22c: Chranice na konska kopyta z ne vydelane kuze, 20 . stol .

83

23a: Hlaven pusky predelana na skrabadlo na kuzi, pol. 19. stol. 23b: Preslen, skrabka a ozdoba z evropske majoliky 23c: Skrabka na kuzi z keramickeho strepu, konec 19. stol

84

SEZNAM VYOBRAZENI

1: Apacove a Navahove,

rozmisteni v 19. stol

The Cibecue Apache, Wawel and

BASSO, Keith H.:

Press,

Illinois

1986, s. iv

2: Ozemi zapadnich Apacu v 18. stol

WORCESTER,

Donald

The

E.:

Apaches,

Eagles

of

the

Southwest,

University of Oklahoma Press, Norman 1979, s. 6

3: Misie a presidia v 17. a 18. stol.

OFFICER, James E.: Hispanic Arizona, 1536 - 1856, The University of Arizona Press, Tuscon 1990, s. 29

4a: Vyobrazeni Seriu na Gilgove brnenske mape

Vyrez

z mapy

Adama

archivu v Brne,

Gilga,

1692,

ulozene

v

Statnim

oblastnim

(rukopisy Frantiskova muzea)

4b: Vyobrazeni Seriu na Gilgove rimske mape

BOWEN,

of

Thomas:

North

Seri,

American

v STURTEVANT,

Indians,

dil

William C. X

(red.):

Southwest,

Handbook

Smithsonian

Institution, Washington 1983, s. 236

5:

Titulni strana II. dilu Sonory od Ignace Pfefferkorna, 1795


of

the

Province,

Ignaz Pfefferkorn, Sonora, A Description

Uni versi ty

of

New Mexico

Press,

Albuquerque

1949, s. vi

6: Vyrez z Pfefferkornovy mapy zachycujici uzemi Apacu


of

the

Province,

Ignaz Pfefferkorn, Sonora, A Description

University

of

New

Mexico

Press,

Albuquerque

1949, priloha

7: Prvni strana dopisu Jacoba Sedelmayera z roku 1744

85

EZELL,

Paul a Greta:

in GRACE, Clifford

Sedelmayr's Journey to the Colorado, (red.): Brand Book Number Eight -

M.

1744,

The San

Diego Corral of Westerners, San Diego 1989, s. 143

8a: Pokrteni kalifornsti indiani na akvarelu Ignace Tirsche

TIRSCH,

Ignac:

Codex

pictorius

Mexicanus,

rUkopis

ulozen

v Narodni knihovne v Praze, digialni kopie zhotovena AiP Beroun v roce 2001, f. 44r

8b: Kalifornska indianka a Spanel, akvarel Ignace Tirsche

TIRSCH,

Ignac:

Codex

pictorius

Mexicanus,

rUkopis

ulozen


9a:

Skupinka

indianek

s ucitelkou

jde

sbirat

ovoce

kaktusu,

detail akvarelu Ignace Tirsche TIRSCH,

Ignac:

Codex

pictorius

Mexicanus,

rUkopis

ulozen


9b:

Zaznam otce Ximena

KESSEL,

John L.:

0

pohrbu zeny zabite Apaci, 1772

San Jose

de

Tumacacori

-

1773,

A Franciscan

Reports from Arizona, Arizona and West 6/1964, s. 308

10:

Indianska milice utoci na apacskou vesnici,

detail malby na

kuzi z pocatku 18. stoleti European

Challenge,

Time-Life

Books,

Alexandria

1992,

s.

135,

original ulozen v Museum of New Mexico v Santa Fe

11a: Detail mapy Sonory z roku 1803 se dvema postavami Lipanu

FOSTER,

Morris

in STURTEVANT, Indians,

dil

McCOLLOUGH,

W.,

William XIII

C.

(red.):

Plains,

sv.

Martha: Handbook 2,

of

Lipan

Apache,

North

American

Smithsonian

Institution,

Washington 2001, s. 946

86

llb: Lipani,

FOSTER,

akvarel z let 1834 - 1838

Morris

in STURTEVANT, Indians,

dil

McCOLLOUGH,

W.,

William XIII

C.

(red.): sv.

Plains,

Martha: Handbook

2,

of

Lipan

Apache,

North

American

Smithsonian

Institution,

Washington 2001, s. 949

12a: Muzska kosile,

FERG,

Alan:

nacrtek na zaklade vypraveni Johna Ropa

Western Apache Material Culture, The University of

Arizona Press, 1987, s. 91

12b: Detska kosile s popruhem,

FERG,

Alan:

20. stol.


The University of


Divci mokasiny, San Carlos, 1910

13a:

Ze

sbirek

American

Museum

of

Natural

History,

Division

Anthropology, North American Ethnographic Collection,

[50 /

of 8843

AB], http://anthro.amnh.org

13b: Ozdoba na krk,

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

San Carlos, 1910 Museum

of

American

Natural

History,

Ethnographic

Division

Collection,

[50

of /

8869], http://anthro.amnh.org

Provaz ze zini, San Carlos, 1910

14a:

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

Museum American

of

Natural

History,

Ethnographic

Division

Collection,

[50

of

/


14b: Rozdelavani ohne trenim drev - apacsky zpusob,

FERG,

Alan:


rekonstrukce

The University of


87

15a: Podlozka z travy pouzivana pfi vafeni, 20. stol.

FERG,

Western Apache Material

Alan:

Culture r

The University of

Western Apache Ma terial Cul ture r

The Uni versi ty of


15b: Sitko z travy, 20. stol.

FERG,

Alan:


15c: Lzice z listu juky, 20. stol.

FERG,

Western Apache Material Culture r

Alan:

The University of


16: Keramicke nadoby a material na jejich vyrobu,

FERG,

Western Apache Material

Alan:

Culture r

20. stol.

The University of


17a: Nevypalena keramicka nadoba, Jicarilla Apaci,

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

Museum

of

American

Natural

History,

Ethnographic

1909 Division

Collection,

[50

of

/


17b: Nevypalena keramicka nadoba, Jicarilla Apaci, 1909

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

Museum

of

American

Natural

History,

Ethnographic

Division

Collection,

[50

of

/


18a: Nuse,

Ze

sbirek

1898 American

Anthropology,

North

Museum

of

American

Natural

History,

Ethnographic

Division

Collection,

[1

of

/


18b: Nuse, Meskalero Apaci, 1909

88

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

Museum

of

Natural

History,

Ethnographic

American

Division

Collection,

of

[50

/


19a: Kosik na vodu vymazany smolou, Meskalero Apaci 1909

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

Museum

of

American

Natural

History,

Ethnographic

Division

Collection,

of

[50

/


19b: Osatka, San Carlos, 1910

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

Museum

of

Natural

History,

Ethnographic

American

Division

Collection,

of

[50

/


20a: Kamen na mleti obili, Meskalero Apaci, 1910

Ze

sbirek

American

Museum

of

Natural

History,

Division

Anthropology, North American Ethnographic Collection,

[50 /

of 8173

AB], http://anthro.amnh.org

20b: Metla na sber semen, San Carlos, 1910

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

Museum

of

American

Natural

History,

Ethnographic

Division

Collection,

[50

of /


21a: Kamenny zlabek na rovnani sipu, Belohorsti Apaci, 1910

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

Museum

of

American

Natural

History,

Ethnographic

Division

Collection,

[50

of /


21b: Kamenny zlabek na rovnani sipu, San Carlos, 1909

Ze

sbirek

American

Anthropology,

North

Museum American

of

Natural

History,

Ethnographic

Division

Collection,

of

[29.0/


89

22a: Nositka na novorozene dite, 20. stol.

FERG,

Alan:


The University of


22b: Jednoduche sedlo na kone, 20. stol.

FERG,

Alan:

Western Apache Ma terial

The Uni versi ty of

Cul ture,


22c: Chranice na konska kopyta z nevydelane kuze, 20. stol.

FERG,

Alan:


The University of


23a: Hlaven pusky predelana na skrabadlo na kuzi, pol. 19. stol.

GILMAN, Trade,

Carolyn:

Where

Two

Worlds

Meet,

The

Great

Lakes

Fur

Minesota Historical Society, St. Paul 1982, s. 65

23b: Preslen, skrabka a ozdoba z evropske majoliky European Challenge,

Time-Life Books, Alexandria 1992, s. 132,

ze

sbirek Museum of New Mexico, Santa Fe

23c: Skrabka na kuzi z keramickeho strepu, konec 19. stol

GILMAN, Trade,

Carolyn: Minesota

Where

Two

Historical

Worlds

Meet,

Society,

St.

The

Great

Paul

Lakes

1982,

s.

Fur

87

90

BIBLIOGRAFIE

Prameny a edice pramenu

BRUGGE, David M.: Notes on the Apaches in the Late 18 th Century,

Katunob 2(1), Magnolia 1961, s. 59 - 63

DUNNE, Peter M.: Juan Antonio Balthasar, Padre Visitador to the

Sonora Frontier 1744-1745, Arizona Pioneers'Historical Society, Tuscon 1957

EZELL, Paul a Greta: Sedelmayr's Journey to the Colorado, 1744, in GRACE, Clifford M.

(red.): Brand Book Number Eight - The San

Diego Corral of Westerners, San Diego 1989, s. 135 - 151

KESSEL, John L.: San Jose de Tumacacori - 1773, A Franciscan Reports from Arizona, Arizona and West 6/1964, s. 303 - 312

McCARTY, Kieran: Desert Documentary The Spanish Years, 17671821, Arizona Historical Society, Tucson 1976

MARTI, Julio Cesar Montane: Una carta del Padre Adam Gilg J. S. sobre los Seris, 1692, Revista de El Colegio de Sonora, vol VII, no. 12.1996, s. 141 - 160

MATSON, Daniel S., SCHROEDER, Albert H.: Cordero's Description of the Apache - 1796, New Mexico Historical Revue 32/1957, s. 335-356

NENTVIG, Juan, VIVERON, German (ed.): Descripcion Geografica ... de Sonora,

Publicaciones del Archivo General de la Naci6n,

Mexico 1971

91

NENTVIG, Robert

Juan, R.

(ed.)

S.J.,

PRADEAU,

Rudo

Alberto

Ensayo,

A

F.

(ed.)

Description

a of

RASMUSSEN, Sonora

and

Arizona in 1764, University of Arizona Press, Tuscon 1980

TIRSCH, Ignac: Codex pictorius Mexicanus,

rUkopis ulozen

v Narodni knihovne v Praze, digialni kopie zhotovena Aip Beroun v roce 2001

TIRSCH, Ignac, NUNIS, Doyce B. (prekl.):

(ed.), SCHULZ-BISCHOF, Elsbeth

The Drawings of Ignacio Tirsch, A Jessuit Missionary

in Baja California, Dawson's Book Shop, Los Angeles 1972

TREUTLEIN, Theodore E.: The Relation of Philipp Segesser, MidAmericas XXVII 1945, s. 137 - 187

TREUTLEIN, Theodore E.: Ignaz Pfefferkorn, Sonora, A Description of the Province, University of New Mexico Press, Albuquerque 1949

Literatura

AHLBORN, Richard E.: Frontier Possessions, The Evidence from Colonial Documents, in MATHER, Christine: Colonial Frontiers, Ancient City Press, Santa Fe 1983

BASSO, Keith H.:

The Cibecue Apache, Wawel and

Press, Illinois

1986

BINKOVA, Simona: Prameny bohemikalniho puvodu k dejinam severozapadniho Mexika, Kandidatska disertacni prace, FFUK, Praha 1990

92

BINKovA, Simona: Vyzkumne cesty a cinnost Adama Gilga a Ignace Xavera Kellera v Sonore a Horni Pimerii, Cesky lid 82, 1995/4, s. 273 - 292

BOWEN,

of

Thomas:

North

Seri,

American

in STURTEVANT,

Indians,

dil

William C. X

(red. ):

Southwest,

Handbook

Smithsonian

Institution, Washington 1983, s. 230 - 249

BRUGGE, David M.: Navajo Prehistory and Hisory to 1850, in STURTEVANT, William C.

(red.): Handbook of North American

Indians, dil X - Southwest, Smithsonian Institution, Washington 1983, s. 489 - 501

CLARK, LaVerne Harrell: Early Horse Trapping of the Navajo and Apache Indians, Arizona and West 5/1963, s. 233 - 247

CONDIE, Carol J.: Vocabulary of the Apache or 'Inde+ Language of

Arizona & New Mexico Collected by John Gregory Bourke in the 1870's and 1880's, University of Northern Colorado, Greeley 1980

COOK, Sherburne F., MARINO, Cesare: Roman Catholic Missions in California and the Southwest, in STURTEVANT, William C.

(red.):

Handbook of North American Indians, dil IV - History of Indian and White Relations, Smithsonian Institution, Washington 1988, str. 472 - 480

CURTIS, Edward S.:

The North American Indians, Johnson Reprint

Corporation, New York 1970 (pretisk vydani z roku 1907)

DeMALIE, Raymond J., EWERS, John C.: History of Ethnological and Ethnohistorical Research,

in STURTEVANT, William C.

(red.):

Handbook of North American Indians, dil XIII - Plains, sv. 1, Smithsonian Institution, Washington 2001, s. 23 - 27

93

DOBYNS, Henry F.: Spanish Colonial Tuscon, The University of Arizona Press, Tuscon 1976

DOBYNS, Henry F.:

Tubac Throught Four Centuries, An Historical

Resume and Analysis, Tubac Presidio State Historical Park,

Tubac

1995 (revidovane vydani)

European Challenge, Time-Life Books, Alexandria 1992

FAHRENTHOLD, Jerry, SMITH, Cathy: Fur Trade Indian Dresses, in SCURLOCK, William H. V.,

(red.): The Book of Buckskinning, dil

Rebel Publishing Company, Texarkana 1989

FERG, Alan: Western Apache Material Culture, The Goodwin and Guenther Collections, The University of Arizona Press, 1987

FORD, Richard I.: Inter-Indian Exchange in the Southwest, in STURTEVANT, William C.


Indians, dil X - Southwest, Smithsonian Institution, Washington

1983, s. 711 - 722

FOSTER, Morris W., McCOLLOUGH, Martha: Lipan Apache, in STURTEVANT, William C.


Indians, dil XIII - Plains, sv. 2, Smithsonian Institution,

Washington 2001, s. 926 - 940

GILMAN, Carolyn: Where Two Worlds Meet, The Great Lakes Fur Trade, Minesota Historical Society, St. Paul 1982

GOLLA, Victor K., KRAUSS, Michael E.: Northern Athapaskan Languages, in STURTEVANT, William C.

(red.): Handbook of North

American Indians, dil VI - Subarctic, Smithsonian Institution,

Washington 1981, str. 67 - 87

94

GOODWIN, Grenville: Myths and Tales of the White Mountain

Apache, J.J. Augustin Publisher, New York 1939

GREEN, Jesse: Zuni, Selected Writings of Frank Hamilton Cushing, University od Nebrasca Press, Lincoln a London 1979

GUNNERSON, James H.: Plains Village Tradition: Western Periphery, in STURTEVANT, William C.


American Indians, dil XIII - Plains, sv. 1, Smithsonian Institution, Washington 2001, s. 234 - 244

GUNNERSON,


in STURTEVANT, William C.


Indians, dil IX - Southwest, Smithsonian Institution, Washington 1979, s. 162-169

HALLE, Keneth, HARRIS, David: Historical Linguistic and Archeology, in STURTEVANT, William C.


American Indians, dil IX - Southwest, Smithsonian Institution, Washington 1979, s. 170 - 177

HAMMOND, George P.: Pimeria Alta After Kino's Time, New Mexico

Historical Review, October 1938, s. 220-238

HANAKovA, Marketa: Otazky kolem zivota a smrti ceskeho misionare Ignace Xavera Kellera,

Cesky lid 82, 1995/4, s.293 - 306

HEWETT, Edgar L.: Mission Monuments of New Mexico, Handbooks of

Archaeolgical History, The University of New Mexico Press, Albuquerque 1943

HOTSINDE, Robert:

Indian Costumes, New York 1968

95

HUNTER, Tony: The Fur Trade in American Southwest, Before the Mountain Men Arrived, Muzzleloader Magazine March/April 1994, s. 25 - 29

HUNTER, Tony: The Fur Trade in American Southwest, The Invasion of French and Americans, Muzzleloader Magazine May/June 1994, s. 25 - 28

CHRONISTER, Allen: Beadwork in the American West before 1850, in SCURLOCK, William H.

(red.):

The Book of Buckskinning, dil

VIII., Scurlock Publishing Co., Texarkana 1999, s. 224 - 256

JAMES, George Wharton:

Indian Blankets and Their Makers, A.C.

McClure and Co., Chicago 1920

JOST, Thaddeus P.: Missionary-Discovered: Padre Eusebio Kino, Centro de Estudos de Cartografia Antiga, Lisboa 1978

KASPAR, Oldrich: Jezuite z ceske provincie v Mexiku,

DanaI,

Olomouc 1999

KASPAR, Oldrich: Prameny k dejinam cest ceskych, moravskych a slezskych misionaru Tovarysstva Jezisova do Noveho sveta v 17. a 18. stoleti ulozene v Archivo General de Indias v Seville, Cesky

lid 82, 1995/4, s. 307 - 316

KASPAR, Oldrich, VRHEL, Frantisek: Etnografie mimoevropskych

oblasti III., Severni Amerika, Statni pedagogicke nakladatelstvi,

Praha 1989

KENAGY, Suzanne G.: Stepped Cloud and Cross: The Intersection of Pueblo and European Visual Symbolic System, New Mexico

Historical Revue, July 1989, s. 325 - 341

96

KENT, Timothy J.: Ft.

Pontchartrain at Detroit, A Guide to the

Lives of Fur Trade and Military Personnel, Settlers, and Missionaries at French Posts, Silver Fox Enterprises, South Ossineke 2001

KENT, Timothy J.:

Tahquamenon Tales, Experiences of an Early

French Trader and His Native Familly, Silver Fox Enterprises, South Ossineke 1998

KMIECINSKI, Jerzy: Rekonstrukcja minionych kultur, Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Sklodowskiej, Lublin 1997

LEHMER, Donald J.: Plain Village Tradition: Postcontact, in STURTEVANT, William C.


Indians, dil XIII - Plains, sv. 1, Smithsonian Institution, Washington 2001, s. 245 - 255

MASON, Ottis T.:

Indian Basketry, W. Heinemann, London 1905

NOBLE, William C.: Prehistory of the Great Slave Lake and Great Bear Lake Region, in STURTEVANT, William C.

(red.): Handbook of

North American Indians, dil VI - Subarctic, Smithsonian Institution, Washington 1981, s. 97 - 106

OFFICER, James E.: Hispanic Arizona, 1536 - 1856, The University of Arizona Press, Tuscon 1990

OPLER, Morris E.: An Apache Life-Way,

The Economic,

Religious Institutions of the Chiricahua Indians,

Social,

and

The University

of Chicago Press, Illinois 1941

OPLER, Morris E.: in STURTEVANT,

The Apachean Culture Pattern and Its Origins,

William

C.

(red.):

Handbook

of

North

American

97

Indians,

dil X -

Southwest,

Smithsonian Institution,

Washington

1983, s. 368 - 392

OPLER,

Morris E.:

Chiricahua Apache,

in STURTEVANT,

Handbook of North American Indians,

(red.):

William C.

Southwest,

dil X -

Smithsonian Institution, Washington 1983, s. 401 - 420

OPLER,

Morris

Lipan

(red.):

Handbook of North American Indians,

E.:

Apache,

in STURTEVANT,

William

C.

Plains,

dil XIII -

sv. 2, Smithsonian Institution, Washington 2001, s. 941 - 952

PETRAN, Josef a kol.: Dejiny hmotne kultury, dil II., svazek 1., Karolinum, Praha 1995

POKOTYLO,

David L., MITCHEL,

Plateau,

in STURTEVANT,

American

Indians,

dil

Donald:

William

Prehistory of the Northern (red.):

C.

Plateau,

XII

Handbook

Smithsonian

of

North

Institution,

Washington 1998, s. 81 - 102

RAKovA, Svatava: Vira, rasa a etnicita v kolonialni Americe, Nakladatelstvi Lidove noviny, Praha 2005

RIEUPEYROUT,

Dejiny

Jean-Louis:

Navahu,

Indianska

saga

1540-

1990, Argo, Praha 2000

SALZMANN,

Zdenek:

lingvisticke

Jazyk,

antropologie,

kultura

aspol ecnos t,

suplement

Cesky

lid

Uvod

83/1996,

do

Praha

1997

SIMMONS,

Marc:

in STURTEVANT,

History William

of C.

Pueblo-Spanish (red.):

Handbook

Relations

of North

to

1821,

American

Indians, dil IX - Southwest, Smithsonian Institution, Washington 1979, s. 178 - 193

98

STARY,

roku

Vztahy Anglicanu

Miroslav:

1676,

diplomova prace,

FF UK,

a

Indianu Praha

v Nove

2000

Anglii

(upravena

do

verze

z roku 2003)

SWAGERTY, William R.: History of the United States Plains Until 1850, in STURTEVANT, William c.


American Indians, dil XIII - Plains, sv. 1, Smithsonian Institution, Washington 1981, s. 256 - 279

SWAGERTY, William R.: Indian Trade in the Trans Misssissippi West to 1870, in STURTEVANT, William c.

(red.): Handbook of

North American Indians, dil IV - History of Indian White Relations, Smithsonian Institution, Washington 1988, str. 351 374

TERRELL,

John

Apache Chronicle,

U.:

World

Publishing Co.,

New

York, 1972

TOOKER, 1649,

Elisabeth: Smithsonian

An Ethnography of the Institution,

Bureau

of

Huron

Indians,

American

1615-

Ethnology,

Bulletin 190, Washington 1964

TURNER,

Hair Embroidery in Siberia and North America,

Geoffrey:

Occasional Papers on Technology, pitt Rivers Museum, Oxford 1976

WEBER, David J.:

The Spanish Frontier in North America, Yale

Western Americana Series, Yale University Press, New Haven and London 1992

WEBER, David J.:

The Taos Trappers, University of Oklahoma

Press, Norman 1971

WILBUR, C. Keith:

Indian Handcrafts, The Globe Pequot Press, Old

Saybrook 1990

99

WORCESTER, Donald E.:

The Apaches, Eagles of the Southwest,

University of Oklahoma Press, Norman 1979

WRIGHT, James IN.: Prehistory of the Canadian Shield, in STURTEVANT, William C.

(red.):

Handbook of North American

Indians, dil VI - Subarctic, Smithsonian Institution, Washington

1981, s. 86 - 96

YOUNG, Robert W.: Apachean Languages, in STURTEVANT, William C. (red.): Handbook of North American Indians, dil X - Southwest, Smithsonian Institution, Washington 1983, s. 393 - 400

100

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Filozoficka fakulta. Ustav etnologie. Klara PAROLKOvA APACI V 18. STOLETI

Recommend Documents