UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKA FAKUL TA KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONALNIHO RIZENI

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKA FAKUL TA KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONALNIHO RIZENI

Mgr. Lenka Vlckova

Rekvalifikacni vzdelavani v Ceske republice a jeho problemy

Retraining in the Czech Republic and its problems

RIGORDZNf pRACE

Praha 2010

Prohlasuji,

ze jsem tuto predlozenou rigor6znf praci vypracovala zcela samostatne a uvadfm v nf veskere prameny, kterYch jsem pouzila.

(/ #1!W Itc-t1 ./

•••••••••••••••••••

,p~ .............

Lenka Vlckova

2

OBSAH: ,

o UVOD...... ...... ...... ...... ..... .......... .......... ......... ....... .............. .........

6

1 REKVALIFIKACE JAKO PODPORA KOMPENTECI.. ............ 13

2 SOUCASNE FUNGOVANI REKVALlFIKACNiHO v

,

,

,

VZDELAVANI ............................................................... 2.1 Akreditacnikomise ..................................................... 2.2 Udelovani akreditaci................................................... 2.3 Realizace rekvalifikacnich kurzu .................................. 2.4 Kontroly rekvalifikaci.................................................... 3 EMPIRICKE SETRENi VZDELAvACicH PROGRAMO ........ 3.1 Cile setren i........................................... ........... .... 3.2 Charakteristika souboru........ ..... ..................... ..... 3.3 Metody sberu dat............................................ ..... 3.4 Vysledky............................................................ 3.4.1 Velikost vzdelavacich instituci podle poctu pracovn iku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .... 3.4.2 Akreditovane vzdelavaci programy ............ . 3.4.3 Neakreditovane vzdelavaci programy ........ . 3.5 Shrnuti...............................................................

19 19 21 26 31 37

37 38 40

43 43 45 61

71

4 PROBLEMY SOUCASNEHO FUNGOVANI REKVALlFIKACNiHO VZDELAvANi A NAVRHY v , NA JEHO ZLEPSENI. .... ..................... ....................... .... 76 5 VARIANTY ROZVOJE REKVALlFIKACi V CR .................... 5.1 Cil projektu .......................................................... 5.2 Cilovil skupina projektu........... ....... ................. ..... 5.3 Klicove aktivity projektu....... .................. .............. v

85 86 87 89

,

6 POUZITE ZKRATKY..................................................... 97 7 BIBLIOGRAFIE............................................................ 98 v,

8 PRILOHY .................................................................... 101

3

Anotace Tato

prace

se

zabyva

nekolika

pohledy

na

fungovanf

systemu

rekvalifikacnfho vzdelavanf v Geske republice. Cflem prace je nejen popsat silne a slabe stranky soucasneho fungovanf systemu rekvalifikacf v GR, ale i nastfnit moznosti dalsfho vyvoje tohoto sektoru.

Vychodiskem prace je rozvoj kompetencf, nebof prave rozvoj profesnfch kompetencf a zvysovanf kvalifikace pracovnfku, ktera je pri vykonu konkretnf pracovnf cinnosti nepostradatelna, je predmetem i rekvalifikacnfch kurzu.

Prace podrobne popisuje institucionalnf zabezpecenf procesu udelovanf akreditacf,

realizaci

rekvalifikacnfch

kurzu,

kontroly

dodrZovanf

kvality

poskytovanych kurzu a problemy s tfm spojene. Obsahem prace je i seznamenf s vysledky uskutecneneho setrenf poskytovanych kurzu v oblasti dalsfho vzdelavanf v roce 2009 a jejich porovnanf se zfskanymi daty z setrenf z predeslych let. Tato prace prinasf i radu navrhu na zlepsenf a zkvalitnenf systemu rekvalifikacf, ktere by mely vest k uprave systemoveho pojetf rekvalifikacf tak, aby absolventi rekvalifikacnfch kurzu byli v co nejsirsf mfre uplatnitelnf na trhu prace, ke snfzenf nezamestnanosti a ke zmfrnenf dopadu ekonomicke a hospodarske krize na spolecnost.

4

This work deals with several views on the operation of retraining in the Czech Republic. The aim of this work is not only to describe the strengths and weaknesses in the functioning of retraining in the Czech Republic, as well as outline opportunities for further development of this sector.

The starting point is the development of competencies, because the development of professional competencies and skills upgrading, which is in the performance of specific work indispensable, is the subject of retraining courses.

The work describes in detail the institutional support accreditation process, the implementation of retraining courses, monitoring compliance with the quality of courses and associated problems. The research work includes studying the results of investigations carried out provided courses in further education in 2009 and their comparison with data obtained from investigations of previous years. This work offers a number of proposals to improve the quality of the retraining, which should be made to the system concept of retraining so that graduates of retraining courses have the widest possible employable in the labor market, reduce unemployment and to mitigate the impact of the economic crisis on human society.

5

o

OVOD Dalsf vzdelavanf narusta v poslednfch letech na vyznamu a v souvislosti

s ekonomickou

krizf

jsou

zejmena

rekvalifikace

povazovany

za jeden

ze stezejnfch nastroju pri zvysovani konkurenceschopnosti obcanu na trhu prace. Hlavnim

cilem

teto

prace

je

analyzovat

system

rekvalifikacniho

vzdelavanf, identifikovat jeho klady a zapory, moznosti a meze a hlavni problemove oblasti. Analyza byla provedena temito cestami: a) institucionalni zabezpeceni systemu rekvalifikaci Die zakona c. 435/2004 Sb., 0 zamestnanosti, ve zneni pozdejsfch predpisu, ma Ministerstvo skolstvi, mladeze a telovychovy (dale jen "MSMT") povinnost akreditovat rekvalifikacni

programy,

ktere

pripravujf

k vykonu

konkretnf pracovnf cinnosti uplatnitelne na trhu prace nebo pripravujf k ziskani konkretnich pracovnich dovednostf. Odpovednost

za

cinnosti

souvisejici

s udelovanfm

akreditacf

pro rekvalifikacni programy ma na MSMT v gesci odbor dalsiho vzdelavani Dsek akreditace rekvalifikacnich programu, jehoz vedenim je poverena autorka teto prace. Ve sve funkci odpovida zejmena za cinnosti souvisejfci s utvarenfm celkove koncepce rekvalifikaci a realizaci kontrol ve vzdelavacfch zarfzeni vlastnicich akreditaci MSMT k poradanf rekvalifikacnfch kurzu. V ramci sve pracovni cinnosti se autorka teto prace velkou merou podilela i na vytvoreni soucasnych pravnfch predpisu upravujfci rekvalifikace. Aby MSMT mohlo zabezpecit proces udelovanf akreditaci a sjednotilo podmfnky pro realizaci rekvalifikacf, je v soucasne dobe v planosti vyhlaska c. 176/2009 Sb., kterou se kterou se stanovf nalezitosti zadosti vzdelavaciho

programu,

organizace

a

zpusob

ukonceni

0

akreditaci vzdelavanf

v rekvalifikacnfm zarizenf. Tato vyhlaska prinasf nove systemove pojetf rekvalifikaci

a

zprisr1uje

nalezitosti

podavanych

zadosti

0

akreditaci

i realizovanych rekvalifikacf. Hlavne vsak prinasi zasadni zmenu v provazani rekvalifikacf s jiz platnymi pravnfmi predpisy. Rekvalifikacni kurzy tedy mohou pripravovat jak k zaverecne zkousce, ktera je zapotrebi k vykonu pracovnf cinnosti upravene jinymi pravnfmi

6

predpisy, tak k pracovni cinnosti, jejfz vykon zadnym pravnim predpisem upravovan nenf. Pri sve cinnosti autorka teto prace velmi uzce spolupracuje s pracovniky Ministerstva prace a socialnich vecf, potazmo s urady prace, ktere rekvalifikacni kurzy ve velke mire realizuji.

b) financovani rekvalifikaci Rekvalifikacni kurzy jsou primarne urceny pro nezamestnane, kteri jsou evidovani na uradech prace. Temto lidem jsou kurzy financovany z aktivni politiky zamestnanosti, pricemz od roku 2002 je cast nakladu spojenych s rekvalifikacemi hrazena z financnich prostredku Evropskych socialnich fondu. V roce 2009 bylo na tyto rekvalifikacni kurzy vynalozeno 8.477.578,80 Kc. Za prvni polovinu letosniho roku bylo na tyto rekvalifikacni kurzy vynalozeno 6.616.398 Kc. Rekvalifikacni kurzy jsou vsak urceny i pro zajemce

0

zamestnani nebo

osoby, ktere jsou ohrozeni ztratou zamestnanf. Tyto kurzy jsou placeny bud' jejich zamestnavateli, nebo z vlastnich zdroju ucastniku rekvalifikacnich kurzu. Vzhledem k tomu, ze se v nasledujicfch letech pravdepodobne chystajf rozpoctove uspory prostredku na aktivni politiku zamestnanosti, autorka teto prace se domniva, ze by bylo vhodne zajistit plynule financovani aktivni politiky zamestnanosti z financnich prostredku z Evropskych socialnich fondu. Autorka prace se zaroven domniva, ze by nemelo dojft k vypadku realizace aktivni politiky zamestnanosti urady prace, nebof jejf preruseni, zvlaste v dobe ekonomicke krize, by znamenalo ztratu nekterYch stavajfcfch pracovnich mist a v pripade rekvalifikacf rovnez ztratu zamestnavateli prislibenych pracovnich mist. Tato situace by mela za nasledek negativni dopady na statni rozpocet a rovnez by znamenala pokles duvery zamestnavatelu ve sluzby zamestnanosti.

c) kontroly rekvalifikaci MSMT ma moznost kontrolovat, zda rekvalifikacni zarizeni realizuje akreditovany vzdelavacf program v souladu s udelenou akreditacf MSMT, pricemz kontroly realizuje autorka teto prace. Pri realizovanych kontrolach je samozrejme kontrolovana i kvalita poskytovanych rekvalifikacnich kurzu. Vzhledem k tomu, ze v soucasne dobe je 7

tvorba vetSiny ucebnfch planu individualni zalezitosti vzdelavacfho zafizenl, jsou mezi poskytovanymi kurzy velke rozdfly jak v rozsahu, tak v obsahu kurzu. Ackoliv jsou ucebni plany kontrolovany pri podavanf zadostf

0

akreditaci, je

velmi tezke porovnavat kvalitu rekvalifikacniho programu a moznosti uplatnenl ucastnfku rekvalifikace na trhu prace. Pri sve kontrolni cinnosti dospela autorka teto prace k zaveru, ze vzdelavacf zarlzenl se nejcasteji dopoust[ chyb souvisejicfch se zmenami v realizaci rekvalifikacnlho programu oproti podane a schvalene zadosti o akreditaci. Vzdelavacf zarlzeni ve velke mire upravuje napr. lektorsky sbor, prostorove zabezpecenf kurzu, vstupnf predpoklady ucastnfku vzdelavanl ci nearchivuje dokumenty souvisejfcl s vyukou (napr. trfdnf knihu, vydavana osvedcenl apod.). Jiz v nekolika prfpadech byla pri kontrole zjistena zavazna pochybenf v realizaci rekvalifikacniho kurzu (napr. nedodrZovanl ucebnfho planu, ucebnfch osnov ci hodinoveho rozsahu kurzu) a z tohoto duvodu byla vzdelavacfmu zarizeni odejmuta udelena akreditace MSMT.

d) terenni setreni vzdelavacich programu V ramci sve pracovni cinnosti se autorka teto prace velkou merou podilela na prlprave seVeni vzdelavacfch programu, ktere bylo realizovano v obdobl od 2. listopadu do 20. listopadu 2009. Hlavnim cflem tohoto setrenl bylo zmapovat oblast organizovanych kurzu v oblasti

dalsfho

vzdelavani,

a

to

prostrednictvlm

akreditovanych

ci neakreditovanych vzdelavacfch programu realizovanych v letech 2007 a 2008. Ucelem setreni vsak bylo nejen zlskanf prehledu 0 realizovanych vzdelavacfch programech, ale i 0 poskytovatelich tohoto typu vzdelavani. V pripravne fazi seVenf vytvorila autorka teto prace dotaznfk, kterY obsahoval otazky tykajicf se napr. zamerenf vsech organizovanych kurzu v oblasti dalsfho vzdelavanf, jejich hodinoveho rozsahu, pocet realizovanych kurzu, pocet ucastnfku vzdelavanf, pocet uspesnych absolventU kurzu, pocet pracovnfku zajisfujfcfch vzdelavani a dalsi dophlujicf otazky.

Dotaznfk tvorl

pfilohu teto prace. Sber dat byl uskutecnen vyhradne elektronickou formou.

Sberem,

zpracovanfm a vyhodnocenlm pozadovanych informacf byl poveren Ustav 8

pro informace ve vzdelavanf, kterY pro ucely sberu dat zpracoval webovou aplikaci, ktera oslovenym subjektllm nabfzela jednak pred vyplnene udaje o samotnem vzdelavacfm zarfzenf, jednak udaje

0

jednotlivych programech

akreditovanych MSMT. Dotaznfk byl umfsten na webovych strankach Ustavu pro

informace

ve vzdelavanf,

kde

se

oslovene

subjekty

prihlasovaly

pod konkretnfm prihlasovacfm k6dem a heslem. Pri setrenf byla oslovena vsechna vzdelavacf zarfzenf, ktera v letech 2007 a 2008 mela alespon jednu

platnou akreditaci od

MSMT k provadenf

rekvalifikacnfch kurzu. Ackoliv zfskane informace z takto omezeneho souboru nejsou reprezentativnf, prece jen mohou poskytnout vodftko pro sledovanf tohoto sektoru vzdelavanf. V neposlednf rade bylo zamerem tohoto setrenf umoznit srovnanf zjistenych vYsledu s podobnymi setrenfmi realizovanymi v letech 2003 a 2004. Pri realizovanem setrenf v roce 2009 bylo celkem obeslano 1 097 subjektu, vlastnfcfch akreditaci MSMT k provadenf rekvalifikacnfch programu. Celkem 50 dopisu s zadostf

0

spolupraci bylo vraceno jako nedorucitelne. Realne tedy bylo

osloveno 1 027 subjektu, z nichz dotaznfk vyplnilo 266 z nich. Prumerna uspesnost sberu tak cinila cca 26 %. Na prvnf pohled se tate hodnota muze jevit jako neprflis vysoka, avsak pn jejfm porovnanf s minulymi koly srovnatelneho setrenf zjistfme, ze v roce 2004 bylo realne osloveno celkem 932 subjektu a tate hodnota cinila cca 27%. V roce 2003 bylo realne osloveno celkem 960 subjektu a tate hodnota cinila cca 29%. Je vsak nutne podotknout, ze pn setrenfch v letech 2003 a 2004 doslo k dodatecnemu obeslanf nedorucenych zasilek, coz v roce 2009 ucineno nebylo. Z setrenf v roce 2009 vyplynulo, ze nejcasteji jsou organizovany kurzy zamerene na osobnf sluzby (27 % v roce 2008, 26 % v roce 2007), dale na obchod, rfzenf a spravu (25 %, resp. 24 %), z nichz vetsinu tvorf kurzy orientovane na ucetnictvf, dane, marketing, management, ekonomii, sekretarske a kancelarske prace. Nasledujf kurzy zamerene na informatiku a uzitf pocftacu (21 %, resp. 24 %), ktere jsou tvoreny nejcasteji kurzy zakladu vYpocetnf techniky a pokrocileho uzfvanf vYpocetnf techniky. U ostatnfch oborU nedosahlo jejich zastoupenf desetiprocentnf hranice. Technicke obory byly zastoupeny v 7 % (4 %), zemedelstvf, lesnictvf v 5 %, resp. 8 % (vetsinou orientovane na ovladanf

9

zahradnicke techniky a lesnicke prace) a vyrobni obory ve 3 % (v obou letech). Zastoupeni ostatnich oboru bylo jiz velmi nizke. Oproti tomu z setreni v roce 2004 vyplynulo, ze podilova struktura siroce vymezenych oboru je temer totozna jako u realizovanych rekvalifikaenich kurzu v roce 2003. Nejsilneji zustavaji zastoupeny programy orientovane na spoleeenske vedy, obchod a pravo (27 %) (v roce 2003 einil podil 25 %). Druhou nejpoeetneji zastoupenou orientaci v cele etvrtine uvedenych pripadu rekvalifikaeni kurzy zamerene na prirodni vedy, matematiku a informatiku 23 % (v roce 2003 einil podil 20 %), v 17 % jsou zminovany programy sluzeb (v roce 2003 einil podil 18 %), temer kazdy desaty kurz je zameren na techniku, vyrobu a stavebnictvi - cca 12 % (v roce 2003 einil podil12 %) ei na zdravotnictvi a socialni peei (7 %) (v roce 2003 = 9 % ) a zemedelstvi (7 %) (v roce 2003 = 5 %) Mensinove jsou zastoupeny rekvalifikace na vzdelavani a vychovu a humanitni vedy (okolo 2 %).

V navaznosti na Analyzy systemu rekvalifikaci u nas, bylo dalsim cHern prace nastfnit dalsi mozne pojetf rekvalifikaeniho vzdelavanL Tim je planovany projekt REKVAL, na jehoz priprave se podflela i autorka teto prace. Hlavnim

cHern

planovaneho

projektu

je

upravit

systemove

pojeti

rekvalifikaci tak, aby rekvalifikaeni kurzy byly mezi sebou lepe porovnatelne a absolventi rekvalifikaenich kurzu byli v co nejsirsi mire uplatnitelni na trhu prace. Dfky tomu by se mel vytvorit prostor pro snizeni nezamestnanosti a zmirneni dopadu ekonomicke a hospodarske krize na spoleenost. Obsahem projektu je napr. stanoveni minimalnich standardu obsahu jednotlivych kurzu a vytvoreni takovych nastroju, ktere umozni lepe sledovat,

porovnavat a

kontrolovat uroven poskytovanych rekvalifikaenich kurzu a jejich kvalitu. Jednou z klfeovych aktivit projektu je vytvoreni elektronickeho systemu podani, posuzovani a evidence zadostf

0

akreditaci, kterY by mel zjednodusit

administrativni proces spojeny s udelovanim akreditaci. Projekt je v soueasne dobe schvalen vedenim MSMT, jeho rozpoeet eini 50 milionu Ke a mel by by! financovan z prostredku Evropskeho socialniho fondu. Vzhledem k soueasne finaneni a politicke situaci statu vsak zustava otazkou, jestli bude skuteene realizovan, ei zda bude pozastaven ei zrusen.

10

Dalsim cilem prace je analyzovat vztah rekvalifikaci a Narodni soustavy kvalifikaci. Na zaklade vyhlasky e. 176/2009 Sb., doslo k provazani rekvalifikaci s jiz platnymi pravnimi predpisy a to napr. se zakonem e. 179/2006 Sb., o uznavani vysledku dalsfho vzdelavanL Tim doslo k propojeni rekvalifikaci s Narodni soustavou kvalifikacL Narodnf soustava kvalifikaci je zalozena na einnosti sektorovych rad, ktere jsou slozeny ze zastupcu zamestnavatelu, sdruzeni a komor pusobfcich na eeskem trhu. Narodni soustava kvalifikaci se sklada z uplnych kvalifikaci, ktere jsou definovany na zaklade existujicich skolskych ueebnfch oboru, a dilefch kvalifikacL Dilef kvalifikace jsou samostatne uplatnitelne celky na trhu prace, ktere se mohou napr. skladat v kvalifikace uplne nebo mohou uplnou kvalifikaci rozvijet. Aekoliv je tato soustava naplnovana dilefmi kvalifikacemi uz od roku 2006, neexistujf jeste drlei kvalifikace pro vsechny oblasti. Nynf je chvaleno cca 232 dileich kvalifikaci a do roku 2015 se predpoklada schvaleni celkem cca 1500 dilefch kvalifikacL Pri naplnovanf Narodni soustavy kvalifikaci nejprve vznikaly dilei kvalifikace v oblasti remeslnych einnosti a nyni se pokraeuje do urovni vyssich. V Soueasne dobe je zaroven pripravovano i tzv. TOP 20 drleich kvalifikaci, coz by mely bYt nejzadanejsi dilef kvalifikace na trhu prace. Do teto skupiny budou zahrnuty napr. pracovni einnosti Personalista, Asistentka, Finaneni poradce. I kdyz se manazeri Narodni soustavy kvalifikaci i sektorove rady snazi, o vytvorenf a nasledne schvalenf co nejvyssiho poetu dileich kvalifikaci, casto se potykajf s rozdilnymi nazory ze strany zastupcu zamestnavatelu, sdruzeni a komor, coz v ojedinelych pripadech vede k nemoznosti se na obsahu dflef kvalifikace dohodnout. Rekvalifikaenf kurzy nemohou pripravovat k uplnym kvalifikacim, ale mohou

pripravovat

k jednotlivym

dilefm

kvalifikacim.

V prfpade,

rekvalifikaenf kurz smeruje ke konkretni drlef kvalifikaci, jedna se

0

kdy

prfpravny

kurz k zavereene zkousce, ktera je definovana hodnotfcim a kvalifikaenfm standardem konkretnf drlef kvalifikace. Kvalifikaenf standard definuje, co musf ueastnik zkousky umet a znat, aby byl schopen zavereenou zkousku slozit, a hodnotfci standard definuje zpusob, jakym se dana znalost a dovednost prokaze. 11

Rekvalifikacnf kurzy smerujfcf k dflcfm kvalifikacfm sice prinasf vyssl administrativnf narocnost, ale vetsf flexibilitu. Urady prace mohou v navaznosti individualnf akcnf plan ci na rozhodnutf odvfjejfcf se od aktivnf prace s klientem realizovat kurz smerujfcf k jedne ci vfce dflcfch kvalifikacf. Klient v tomto prfpade bude v prubehu rekvalifikace prochazet vfce zkouskami. System prakticky odpovfda modulovemu usporadanf vetSfmu bloku rekvalifikacnfho vzdelavanf. V tomto prfpade jednotliyYmi rekvalifikacemi. Vzhledem k tomu, ze je nutne aby Narodnf soustava kvalifikacf pruzne reagovala na menfcf se potreby trhu prace, je nutne aby byla neustale doph10vana a upravovana. Ackoliv se autori Narodnf soustavy kvalifikacf snazf o maximalnf kvalitu a naplnenost, je na tuto soustavu nutne pohlfzet jako na "zivy" system, kterY se neustale vyvijf a zdokonaluje.

12

1 REKVALIFIKACE JAKO PODPORA KOMPETENCi Proces evropske integrace je stale vfce ovlivnovan globalizacnfmi trendy, ktere pusobf nejen na ekonomiku jako celek, ale take na regionalni hospodarske uskupeni a jejich individualnf cleny, tedy na jednotlive podniky, organizace a instituce. V soucastne dobe se ukazuje, ze evropska integrace ma vliv i na ceske podniky a prispiva take k jejich konkurenceschopnosti. Konkurence vsak ziskava novY rozmer vlivem globalizace. Uroven, vyspelost a konkurenceschopnost spolecnosti zavisi na rustu jejiho intelektualniho potencialu. Jiz dnes je zrejme, ze korporace a staty si mezi sebou konkuruji ve vseobecne urovni znalosti a schopnosti jejich vyuziti v realnem zivote, cimz mimoradne roste uloha vzdelavanf. Zverejnena studie IPTS (Institute for Prospective Technology Studies, 2001)

uvadi,

ze

v nejblizsfm

desetileti

bude

70

az

80%

rustu

a

konkurenceschopnosti zalozeno na nOvYch znalostech. Duvodem jsou zmeny v podnikatelskem prostredi na pocatku 21. stoletf, nebot' ceske podniky musi celit ostre konkurenci, podminkach.

Kvalifikace

a to a

nejen v evropskych, kompetence

porovnavany nejen s ceskymi

ale

jednotlivych

i v celosvetovYch pracovniku

nebo evropskymi podniky,

jsou

ale s podniky

svetovymi (casopis Andragogika 2001).

Osobnostni rys byl nazvany jako kompetence poprve v roce 1959, pricemz autorem teto myslenky byl Robert White (Kubes a kol., 2004). Zajem o kompetence se datuje od roku 1973, kdy David C. McClelland publikoval svuj clanek nazvany "Testing for Competence rather than Intelligence", v nemz uvedl, ze pri vyberu kandidatu na pracovnf pozici se mely brat v uvahu jejich kompetence a nikoliv inteligence. Zlomovym krokem pro kompetence byl i rok 1982, ve kterem Boyatzis napsal knihu The Kompetent Manager: A Model for Effective Performance. Kniha

vychazela

z vyzkumu

provadeneho

pro

American

Management

Association, jehoz diem byla definice obecneho kompetencnfho modelu manazera. Jednou z Boyatzisovych definic

0

vyznamu

kompetence je:

"Kompetence je mnozina chovani pracovnika, ktere musi v dane pozici pouzit, aby ukoly z teto pozice kompletne zvladl." 13

Ke spravnemu zvladanf ukolu by mel kompetentnf pracovnfk die Kampa splnovat nasledujfcf predpoklady: •

Vnitrnf

vybavenf

vlastnostmi,

schopnostmi,

vedomostmi,

dovednostmi a zkusenostmi, ktere k takovemu chovanf nezbytne potrebuje. •

Motivace takove chovanf pouzft, tedy vidf v pozadovanem chovanf hodnotu a je ochoten vynalozit potrebnou energii.

•

Moznost v danem prostredf takove chovanf pouzft.

Ten pravy impuls k sirsfmu pouzitf tohoto pojmu dali Prahalad a Hamel (1990) a to svym zasadnfm elankem v Harvard Business Review (Kamp, 2000). Pojem kompetence ma nekolik vYznamu, ktere se mnohdy mezi sebou list. Slovnfk cizfch slov uvadf, ze kompetence jsou souhrnem vsech opravnenf a povinnostf, sverenych pravnf normou ureitemu organu nebo osobe (slovnfk cizfch slov 1997). Otevrena encyklopedie Wikipedie na svych webovych strankach

charakterizuje

klfeove

kompetence

jako

souhrn

vedomostf,

dovednostf, schopnostf, postoju a hod not dulezitych pro osobnf rozvoj a uplatnenf kazdeho elena spoleenosti. Pojem kompetence se v eestine bezne pouzfva ve dvou zakladnfch vyznamech. Prvnfm vyznamem je kompetence jako pravomoc, opravnenf, obyeejne udelene nejakou autoritou nebo patrfcf nejake auto rite (instituci nebo jednotlivci). Druhy vyznam slova kompetence popisuje schopnost vykonavat nejakou einnost a umet ji vykonavat. Druhy pojem pochazf s anglosaskeho prostredf a v tomto vyznamu se pouzfva zejmena vlivem manazerske literatury. To dvojf pojetf vyvolalo u laicke verejnosti pomerne znaenou nezretelnost, ktera vedla k pokusum nahradit vYraz kompetence ve smyslu schopnost naprfklad slovem zpusobilost. Existuje vsak cela rada dalsfch definic pojmu kompetence, ktera je na jedne strane podporovana dlouho trvajfcf diskuzf mezi Stalkem, Evansem a na druhe strane Hulmanem (1992) a Prahaladem spolu s Hamelem. Definice rozlisujf mezi zpusobilostf ei kompetencf (anglicky competency) a schopnostmi (anglicky skills). Obecne je mozne konstatovat, ze "kompetence odrazejf kombinaci dovednostf, znalostf, schopnostf a chovanf, ktera prochazf naprfe organizacf a jejich pracovnfku a projevuje se v systemech, procesech a 14

strukturach. Kompetence mohou bYt manazerske i technicke" (Crawford a Turner, 1995). Zajfmavou charakteristiku kompetenci uvadi napriklad Holmes (1992), v jehoz pojeti jsou kompetence ne to, co clovek ve skutecnosti cini, nybrZ: to, co je clovek schopny cinit. Jiny pohled na kompetence prinasi i Kochanski (1996), kterY definuje kompetence jako

faktory

uspechu,

ktere

umoznuji

provadeni

procesu

hodnoceni, zpetne vazby, rozvoje a ocenovani. Britsky

psychologicky

slovnik

(Reber,

1995)

uvadi,

ze

anglicky

kompetence je schopnost provadet nejake ukony, schopnost vykonavat nejakou cinnost (Kubes a kol., 2004). V dalsim pojeti zpusobilost neboli kompetence jsou mnozinou chovani pracovnika, ktere musi na dane pozici pouzit, aby ukoly teto pozice zvladnul na profesionalni urovni a prispel tak k tvorbe hodnot pro zakaznika (Nahlovsky, 2004). Kubes a kol. ve sve publikaci Manazerske kompetence (2004) uvadi, ze kompetence jsou komplexni schopnosti a dalsi predpoklady (zejmena motivace) podavat urcity vYkon. Komplexni proto, nebot' obvykle zahrnuji vice schopnosti, dovednosti a mnoz.stvi vedomosti, k nimz. obvykle mnoho autoru pridava i potrebne postoje, motivaci, zkusenosti apod. Dalsi deleni die zpusobu pristupu ke kompetencim v prvnim pojeti spociva v odliseni pracovniku dostatecne dobrYch pro vykonavani dane cinnosti, coz je definovani minimalnich postacujicich poz.adavku, tzn. zakladnich, prahovych kompetenci, jak je charakterizoval Boyatzis (Armstrong, 2005, s. 283). Druhe pojeti poklada za kompetentniho toho pracovnika, jenz podava lepsi nez. prumerny vYkon. Odlisny pohled na kompetence podava Tyron (Kubes a kol., 2004), jehoz profil pracovni pozice je tvoren kombinaci manaz.erskych kompetenci (napr. reseni konfliktu, koucovani, delegovani, hodnoceni zamestnancu apod.), interpersonalnich

kompetenci

dovednosti

a technickych

atd.)

(napr.

empatie,

vyjednavani,

kompetenci (napr. ucetnictvi,

prezentacni sber dat,

programovani. .. ) Armstrong (2005, s. 283) dale rozlisuje i kompetence genericke (zrejme ve shode s Belzem a Seigristem) a specificke.

15

Podle Milana Benese jsou kompetence navfc chapany jako zaruka uspesneho jednanf v konkretnfch

situacfch, jsou tedy svym zpusobem

jedineene a individualnL V neposlednf rade zahrnujf kompetence, na rozdfl od vzdelanf nebo kvalifikace, i postoje a motivaci svych nositelu (Veteska, Tureckiova, 2008). Boyatzis spolu s autorem McKee v poslednfch letech analyzovali vfce nez 500 kompetenenfch modelu nejruznejsfch firem a zpusobilosti rozdelili do

m

skupin: •

eiste technicke dovednosti (ueetnictvf, tvorba reportu a analyz, vytvarenf rozpoetu)

•

kognitivnf schopnosti (vyhledavanf informacf, analyticke myslenf)

•

rysy emoenf inteligence (dovednost vytvaret a udrZovat vztahy) (Kamp, 2000)

Dalsf pohled na typologii poskytuje model Belze a Siegrista (2001, s.165), kterY definuje sest zakladnfch kompetencL Toto rozdelenf vychazf ze stud ie, jez zkoumala mfru vyznamu jednotlivYch kompetencf pri obsazovanf noveho pracovnfho mfsta. Jde tedy

0

typologii zalozenou na pozadovanych potrebach

trhu prace. Podle teto studie byly vyzadovany nasledujfcf kompetence:

Tabulka 1 - Vyskyt kompetencf pri obsazovanf nOvYch pracovnfch mfst % vyskytu

KOMPETENCE

Komunikativnost a kooperativnost

37,4

Samostatnost a vykonnost

25,1

Schopnost resit problemy a tvorivost

15,5

Odpovednost

11,4

Schopnost uvazovat a ueit se

8,7

Schopnost zduvodnovat a hodnotit

4,6

Zdroj: 8elz a Siegrist (2001, 5.165)

Struene shrnutf zakladnfch kompetencf vyplyvajfcf z Belzova modelu vystizne charakterizuje Muzfk ve sve praci Androdidaktika (2004, s. 48), kdy rozdeluje zamerenf kompetencf do

mzakladnfch oblastf: 16

1. kompetence zamefene k vlastnf osobe 2. kompetence k fesenf problemu 3. kompetence k jinym osobam

Armstrong (2005, s. 282) se dale zabyva i zakladnfmi slozkami kompetencf, mezi ktere pam: 1) motivy, ktere jedince podnecujf, orientujf a ovlivnujf volbu jeho chovanf 2) rysy,

nebo-li

vseobecne

sklony

chovat

se

urcitym

zpusobem

(napf. sebeduvera, odolnost vuci stresu) 3) pojetf sama sebe 4) znalost obsahu odbornych nebo interpersonalnfch postupu 5) dovednosti v oblasti poznavanf a chovanf

Pojem kompetence je mozne rozdelit i na kompetence ffdfcf a profesnf. Za ffdfcf kompetence Ize povazovat oblast prace, ktera zahrnuje rozhodovacf procesy, odpovednost, urcovanf pravidel a spoluprace, stanovovanf postupu a podobne. Za profesnf kompetence Ize povazovat schopnosti, vlastnosti, dovednosti a znalosti nutne pro vykon dane profese. V 70. letech McBer spolu s McCleliandem provedli vyzkum zamefeny na hodnocenf profesnfch kompetencf. Na zaklade jejich yYzkumu identifikovali pet zakladnfch kompetencf povazovanych za velmi dulezite pro manazerskou praci: specialnf vedomosti intelektualnf zralost podnikatelska zralost mezilidska zralost pracovnf zralost

Aby byl zamestnanec kompetentnf pro vykonavanf cinnostf, mel by bYt v tomto oboru kvalifikovany. Kvalifikace nenf totez co kompetence, ale tvoff souhrn kompetencf potfebnych pro vykon konkretnf cinnosti v konkretnfm oboru. Kvalifikace ma v ceskem jazyce jiz zazity vyznam, a to ve smyslu zfskanf obvykle pfsemneho potvrzenf

0

vzdelanf a zfskane praxi v oboru, na jehoz 17

zaklade se prepoklada ovladanf urcitych schopnostf, teoretickych znalostf a dovednostf. Obecne by se dalo rfci, ze je to doklad

0

kompetencfch zfskanych

jednak studiem a jednak yYkonem prakticke cinnosti. Kvalifikace je ovsem sirsf pojem nez vzdelanf samotne. Vzdelanf je soucast kvalifikace, nebof napr. absolvovanf oboru personalnf manager nestacf k zfskanf kvalifikace pro vykon funkce personalnfho manazera. Ke kvalifikaci se absolvent vypracuje az praxf a dalsfm vzdelavanfm. Z tohoto konstatovanf vyplyva, ze az zfskanfm rozlicnych kompetencf v danem oboru na zaklade praxe a studia dane problematiky se pracovnfk stava kvalifikovanym. Je idealnf, pokud pracovnfk disponuje jak odpovfdajfcf vzdelanfm, tak dalsfmi obecnymi kompetencemi. Prestoze i pracovnfci bez vzdelanf v oboru mohou svoji praci vykonavat velmi dobre, vzdelanf v dane oblasti je prfnosne pro lepsf orientaci v dane oblasti a byva zarukou, ze pracovnik bude umet resit ukoly na urcite urovni. Je to z duvodu, ze se s obdobnymi problemy a resenfmi potykal a trenoval je v podobe teoretickych uloh v ramci studia. Tento pracovnfk by tedy mel vedet, jak postupovat a jak se na takove resenf pripravit. Pracovnik vzdelany v jinem oboru si mel sve vzdelanf doplnit odbornymi kurzy nebo samostudiem.

Klfcove kompetence jsou tedy chapany i jako zakladnf rozvoj vseobecnych predpokladu zamestnance k rozvoji jeho kvalifikace.

Prave na rozvoj profesnfch kompetencf a na zvysovanf kvalifikace pracovnfku, ktera je pri vykonu konkretnf pracovnf cinnosti nepostradatelna, se zamerujf i rekvalifikacnf kurzy, jejfz cflem je, aby jejich absolventi byli v maximalnf mfre konkurenceschopnf a uplatnitelnf na trhu prace.

18

2 SOUCASNE FUNGOVANI REKVALIFIKACNiHO VZDELAvANi Na zaklade § 108 zakona c. 435/2004 Sb., 0 zamestnanosti, ve znenf pozdejsich predpisu (dale jen "zakon rekvalifikacni

akreditovat

0

programy,

zamestnanosti") ma MSMT povinnost ktere

vedou

k ziskani

znalosti

a

dovednosti, ktere jsou potreba k vykonu konkretnf pracovni cinnosti uplatnitelne na trhu prace. K zabezpecenf akreditacniho rizeni si jako poradni organ MSMT zridilo Akreditacnf

komisi

pro

akreditaci

vzdelavaciho

programu

k provadenf

rekvalifikace (dale jen "Akreditacni komise").

2.1 Akreditacni komise Soucasna podoba Akreditacnf komise, Statut a Jednaci fad komise, kterY popisuje prava a povinnosti komise, zpusob akreditacnfho rfzenf a pravidla jednani byla ustavena dne 24.9.2009. Cllem prace komise je posoudit zadosti

0

akreditaci vzdelavacich zarizeni,

tj. udelenf povereni vydavat po skonceni rekvalifikacnich vzdelavacich aktivit osvedceni

0

rekvalifikaci s celostatni platnosti a nasledne dohlfzet, jak jsou

dodrzovany podminky, na zaklade kterYch bylo rozhodnutf MSMT vydano. Vzhledem k tomu, ze MSMT udeluje akreditace pro vsechny pracovni cinnosti existujici na trhu prace, ktere nejsou upraveny zadnym zvlastnim pravnim predpisem, je odborny rozsah prace komise velice siroky. Aby bylo akreditacni rfzenf objektivni a transparentni, je Akreditacni komise slozena z odborniku na ruzne oblasti vzdelavanf. Akreditacni komise je slozena z: 1) predsedy (reditel odboru MSMT, kterY zabezpecuje proces udelovani akreditaci rekvalifikacnich programu) 2)

mistopredsedy

3) tajemnice (pracovnice odboru MSMT, kterY administrativne zabezpecuji proces udelovanf akreditaci rekvalifikacnich programu) 4) ministrem jmenovanych clenu, coz jsou zastupci jednotlivych ministerstev, hospodarske komory a vzdelavacich zarizeni 19

Rocne se uskutecni cca 10 jednani komise. Komise zaseda kazdy mesic vyjma cervence a prosince. Narocnost posuzovani predlozenych zadosti o akreditaci je dana take tim , ze jde ktere

je

posuzovano

v ramci

rozhodovani

0

spravniho

pravech dotcenych osob,

0

rizeni

na

zaklade

zakona

c. 500/2004 Sb. , spravni rad, ve zneni pozdejsich predpisu a 0 jeho vysledku se vydava prislusne rozhodnuti. Pocty prijatych zadosti

0

akreditaci v jednotlivych

mesicich zobrazuje nasledujici graf. Graf 1 - Pocet

zadosti

0

akreditaci

rekvalifikacniho

programu

prijatych

na jednotliva jednani Akreditacni komise MSMT 450 - --- . 400 350 300 250 . 2007 200

. 2008

150

- 2009

. 2010 100 50 0 Leden

Unor

Bi'ezen

Duben Kveten Cerven

Srpen

ZaN

Rijen

Listopad

Zdroj : auterka tete prace

Z vyse uvedeneho grafu je patrne, ze v prubehu predchozich let doslo k vyraznemu

narustu

zadosti

0

akreditaci.

Behem

roku

2009

doslo

k dvojnasobnemu narustu zadosti oproti roku 2007 a predpoklada se i dalsi narust.

Ole nazoru autorky teto prace byl narust podavanych zadosti

o akreditaci zpusoben jak kazdorocne rostoucim zajmem

0

dalsi vzdelavani, tak

zmenou metodiky uradu prace a velkym mnozstvim vyhlasovanych verejnych 20

zakazek

v souvislosti

s predkladanim

projektU

k cerpani

prostredku

z Evropskeho socialniho fondu. Tento narust predkladanych zadosti

0

akreditaci zpusobil velke problemy

pri jejich administrativnim zpracovani, nebof nektere zadosti nebylo mozne vyridit v zakonem stanovene Ihute. 0 podrobnostech v udelovani akreditaci pojednava nasledujici kapitola.

2.2 Udelovani akreditaci Aby MSMT mohlo zabezpecit proces udelovani akreditaci a sjednotilo podminky pro realizaci rekvalifikaci, byly od roku 1991 postupne vytvoreny tri vyhlasky, ktere rekvalifikace upravujL Od 5. 6. 2009 je v planosti vyhlaska c. 176/2009 Sb., kterou se kterou se stanovi nalezitosti zadosti vzdelavaciho

programu,

organizace

a

zpusob

ukonceni

0

akreditaci vzdelavani

v rekvalifikacnim zarizeni (dale jen "nova vyhlaska k rekvalifikacim"), ktera se nachazi i na webovych strankach MSMT. MSMT udeluje akreditace vsem fyzickym a pravnickym osobam, ktere maji v predmetu sve cinnosti mimoskolni vzdelavani, a ktere splni vsechny podminky pro udeleni akreditace. Akreditace jsou udelovany pro vsechny rekvalifikacni kurzy, ktere pripravuji k vykonu konkretni pracovni cinnosti uplatnitelne na trhu prace nebo pripravuji k ziskani konkretnich pracovnich dovednosti. Jedna se napr. -

0

tyto vzdelavaci programy:

vzdelavaci programy k ziskani pine kvalifikace k vykonu konkretni pracovni cinnosti uplatnitelne na trhu prace (napr. Holicske a kadernicke prace, personalista, pocitacovy grafik ... )

-

vzdelavaci programy k ziskani konkretnich

pracovnich

dovednosti

(napr. pocitacove kurzy, zaklady podnikanL .. ) -

vzdelavaci programy vedouci k dflcim kvalifikacim die Narodni soustavy kvalifikaci die zakona c. 179/2006 Sb.,

0

uznavani vysledku dalsiho

vzdelavani (nap!'. malir, manazer prodeje, pi'fprava teplych pokrmu ... ) -

vzdelavaci programy vedouci k zaverecne zkousce die zvlastnich pravnich predpisu (napr. Pracovnik znaly prace v elektrotechnice, Osoba odborne zpusobila pro ukoly v prevenci rizik v oblasti bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci. .. ) 21

nespecificke rekvalifikacni kurzy zamerene na pocitacovou uzivatelskou gramotnost, management, marketing, ucetnictvi, bankovnictvi, system prace s lidmi a pripravu na soukrome podnikani v kombinaci s intenzivni jazykovou pripravou (urcene pouze pro neumistene absolventy skol)

Na

webovych

strankach

rekvalifikace -> zadost pokyny

k vyplneni,

0

MSMT

(www.msmt.cz

->

vzdelavani

akreditaci) je ke stazeni formular zadosti

tabulka

minimalnfch

hodinovych

0

dotacf

->

akreditaci, vybranych

rekvalifikacnfch kurzu a dalsi informace. Zadost 0 akreditaci musf splnovat kriteria stanovena novou vyhlaskou k rekvalifikacfm a metodikou MSMT. Soucastf zadosti

0

akreditaci je ucebni

plan a ucebnf osnovy, ktere musf by! pri yYuce dodrZovany. Obsah ucebnfho planu a ucebnich os nov je ve vetsine prfpadu individualnf zalezitostf prfslusneho vzdelavacfho zarfzenf. Obsah ucebniho planu a ucebnfch osnov je stanoven pouze utech prfpadu, kdy rekvalifikacni kurz pripravuje k zaverecne zkousce die jinych pravnich predpisu (napr. Osoba odborne zpusobila pro ukoly v prevenci rizik v oblasti bezpecnosti a ochrany zdravf pri praci, kurz vedoucf k dilcim kvalifikacfm apod.). Existujicf pravni predpis nebo hodnoticf standard konkretni dilci kvalifikace presne stanovuje obsah zaverecne zkousky a rekvalifikacni kurzy jsou tedy kurzy pripravnymi k zaverecne zkousce. Pro jednotlive rekvalifikacni kurzy jsou stanoveny minimalni hodinove dotace, ktere pro vsechny realizovane rekvalifikacni kurzy stanovuji minimalni rozsah vyuky. Pri podavani zadosti 0 akreditaci zalezi pouze na rozhodnuti vzdelavacfho zarizeni, zda pozada

0

akreditaci v minimalnim hodinovem

rozsahu, nebo rozsahu vyssim. Rekvalifikacnf kurzy jsou vzdy akreditovany pro urcitou pracovni cinnost v konkretni hodinove dotaci - napr. "Asistentka (v rozsahu 120 vyucovacfch hodin teoreticke vyuky)", ktera je od roku 2005 uvadena i na rozhodnutich

0

udeleni akreditace. Minimalni hodinove dotace

vybranych rekvalifikacnfch kurzu, ktere jsou uvadeny na webovych strankach MSMT, se odviji od pozadavku trhu prace tak, aby rekvalifikacni kurzy v plnem rozsahu pripravily uchazece ci zajemce pracovni cinnosti.

0

zamestnani na vykon konkretni

V pripade oduvodnene

potreby upravy nekterYch jiz

stanovenych minimalnich hodinoyYch dotacf, je MSMT pripraveno minimalni hodinove dotace upravit die aktualnfch pozadavku trhu prace.

22

Vystupem

ze

vsech

rekvalifikacnfch

kurzu

je

bud'

"Osvedcenf

o rekvalifikaci" (v prfpade klasicke rekvalifikace) nebo "Osvedcenf

0

ucasti

v akreditovanem vzdelavacfm programu" (v prfpade, ze kurz pripravuje na slozenf zaverecne zkousky die jineho pravnfho predpisu), ktere ma dozivotnf platnost. Vzhledem k tomu, ze rekvalifikacnfm kurzem ucastnfk nezfskava stupen vzdelanf, jedna se jen

0

celostatne platne osvedcenf, jehoz uznanf

v zahranicnf nenf pravne vymahatelne. Rozdflne pozadavky uradu prace pri vyhlasovanf verejnych zakazek, ktere jsou die nazoru autorky teto prace zpusobene zejm. specifiky cflovych skupin

a

rozdflnostf

pozadavku

jednotlivych

kraju,

vedou

administrativnf zatezi jak podnikatelu pri prfprave zadostf

0

k neumerne

akreditaci, tak

i MSMT pri zpracovanf zadostf. Na zaklade vyse uvedeneho a na zaklade konsenzu s Ministerstvem prace a socialnfch vecf upravila Akreditacnf komise metodicky vyklad k hodinovym dotacfm uvedenym na rozhodnutf

0

udelenf

akreditace nasledujfcfm zpusobem: Hodinova dotace uvedena na rozhodnutf o udelenf akreditace je chapana (a to i se zpetnou platnostf) jakozto hodinova dotace

minimalnf.

Rekvalifikacnf

kurzy

akreditovane

die

zakona

o zamestnanosti mohou by! poskytovany i v rozsahu vyssfm, nez v hodinove dotaci uvedene v zadosti

0

akreditaci a v rozhodnutf

0

udelenf akreditace.

Pflpadne rozsfrenf hodinove dotace se musf odvfjet od stavajfcfho ucebnfho planu a ucebnfch osnov. Tematicke celky uvedene v ucebnfm planu musf by! zachovany, zadne tematicke celky nesmf by! pridavany ci nerealizovany. Rekvalifikace vsak nesmf by! poskytovana v hodinove dotaci nizsf, nez v dotaci uvedene na rozhodnutf

0

udelenf akreditace. Nenf prfpustne, aby rekvalifikace

smerovala k jine pracovnf cinnosti, nez k te, pro kterou je akreditace udelena.

°

tomto kroku a

existenci tabulky minimalnfch hodinovych dotacf byly

0

informovany vsechny urady prace a to z duvodu, aby zadna z verejnych zakazek nebyla vyhlasovana v rozporu s nf. Autorka teto prace se domnfva, ze toto opatrenf a zmena metodiky MSMT

vedla

pozadavkum

k pruznejsfmu

trhu

prace,

i uchazecu a zajemcu

0

prizpusobovanf

samoplatcu,

uradu

vzdelavacfch prace

programu

a zprostredkovane

zamestnanf. Soucasne vedla i k vyrovnanf podmfnek

pro zadatele, kteff se hlasf do VybEkovych rfzenf vyhlasovanych urady prace,

23

i ke snfzenf

administrativnf

zateze

podnikatelu.

K vyraznemu

snfzenf

administrativnf zateze doslo i na strane MSMT. Vsechny akreditace jsou udelovany s platnost! 3 roky. Aby ucastnfk rekvalifikace mohl po uspesnem absolvovanf kurzu obdrZet platne osvedcenf o rekvalifikaci, je zapotrebf, aby byl kurz zahajen nejpozdeji v poslednf den platnosti udelene akreditace. V pffpade, ze vzdelavacfmu zarfzenf vyprsf platnost udelene akreditace, muze si vzdelavacf zarfzenf podat zadost

0

novou

akreditaci. MSMT nezvyhodfluje vzdelavacf zarfzenf, ktera jiz v minulosti akreditaci zfskala, a proto musf bYt soucastf nove zadosti

0

akreditaci vsechny

pozadovane prflohy. Udelovane akreditace MSMT majf navaznost i na dalsf cinnosti a zakony. Vzdelavacf

zarfzenf

mohou

na

zaklade

udelene

akreditace

MSMT

spolupracovat s urady prace a nabfdnout akreditovane vzdelavacf programy pro rekvalifikaci nezamestnanych. Dale majf navaznost na Zivnostensky zakon, kdy osvedcenf

0

rekvalifikaci, je v nekterYch prfpadech (zejmena pokud se tyka

remeslnych cinnostf) dostacujfcfm dokladem i pro zfskanf zivnostenskeho opravnenf. Akreditace MSMT je i jednou z podmfnek pro zfskanf financnfch prostredku z Evropskych socialnfch fondu.

V navaznosti na udelene akreditace MSMT spravuje Databazi udelenych akreditacf, ktera slouzf jako transparentnf ukazatel vystupu z akreditacnfho procesu. Na zaklade databaze udelenych akreditacf MSMT overuje verejnost, zivnostenske urady a urady prace spravnost predkladanych rozhodnuti a osvedcenf (napr. pro udelovanf zivnostenskych listu). Vzhledem k tomu, ze urady prace majf povinnost spolupracovat pouze se vzdelavacfmi institucemi vlastnicfmi akreditaci, slouzf tate databaze i jako seznam vsech vzdelavacfch zarfzenf vlastnfcfch akreditaci MSMT k poradanf rekvalifikacnfch kurzu. Z tohoto duvodu je potrebne, aby v databazi byly umfsteny aktualnf udaje

0

vsech

udelenych akreditacfch (napr. identifikacni udaje spolecnostf, nazvy a rozsahy akreditovanych vzdelavacfch programu, apod.).

24

V soucasne do be existujf dve verze databaze - starsf a nova. Obe databaze jsou prfstupne na webovych strankach MSMT. 1) Databaze udelenych akreditacf - nova Zde jsou uvedene Informace 0 akreditacfch udelenych od 1. 1. 2006 do soucasnosti a je nekolikrat tydne aktualizovana. V soucasne dobe tate databaze obsahuje naskenovane vzory osvedcenf ke vsem kurzum, ktere zfskaly akreditaci od 1. 1. 2008 do soucasne doby. Prfstup k temto dokumentum majf pouze vybranf zamestnanci uradu prace, MSMT a MPSV.

Naskenovane vzory

osvedcenf

obsahujf

stezejnf

informace

o prfslusnem akreditovanem kurzu (napr. pocet hodin teoreticke a prakticke vyukya ucebnf plan, kterY je pro urady prace velmi dulezity). Tato databaze je

propojena

s DAT.CZ.

U

spolecnosti,

ktere

jsou

zaregistrovany

na DAT.CZ, po kliknutf na nazev pi'fslusneho vzdelavacfho programu je mozne zfskat podrobnejsf informace

0

aktualnf realizaci kurzu (napr. termfn

a mfsto konanf, rozsah kurzu, cena). 2)

Databaze udelenych akreditacf Obsahuje informace

0

akreditacfch udelenych od roku 1991 do poloviny

roku 2008. Jedna se 0 databazi pouzfvanou v minulosti, ktera v soucasne dobe jiz

neni

aktualizovana.

Nynf

slouzf

predevsim

pro

potreby

zivnostenskych uradu, ktere pri vydavanf zivnostenskych listu zpetne overujf platnost udelenych akreditacf v danem obdobf.

Ole zkusenostf autorky teto prace jsou v cca 90% zadateli predkladany neuplne zadosti

0

akreditaci. V takovychto prfpadech je MSMT nuceno spravni

rfzenf prerusit a vyzvat zadatele

0

akreditaci k odstraneni zjistenych nedostatku.

V okamziku, kdy je uspesne absolvovan cely proces akreditacniho rfzeni, je vzdelavacf zarfzeni opravneno rea Iizovat rekvalifikacnf kurzy a v prfpade uspesneho ukonceni vzdelavani i vydavat prfslusna osvedcenf.

25

2.3 Realizace rekvalifikacnich kurzu Na zaklade zakona

0

zamestnanosti ma MSMT povinnost akreditovat

rekvalifikacnf programy vedoucf k pracovnf cinnosti uplatnitelne na trhu prace. Poslednf novelizace zakona

zamestnanosti je platna od 1. 1. 2009 a

0

pro rekvalifikace prinesla radu zpresnenf a novinek. Jednou z nejdulezitejsfch novinek je vycet vzdelavadch zarfzenf, ktera smejf realizovat rekvalifikace. Ole § 108 odst. 2 zakona

0

zamestnanosti, muze

rekvalifikace provadet pouze: a) zarfzenf s akreditovanym vzdelavacfm programem podle tohoto zakona,

V tomto pfipade udeluje akreditaci MSMT. b)

zaffzenf s akreditovanym vzdelavacfm

programem

pravnfho predpisu (napr. zakon c. 96/2004 Sb.,

0

podle zvlastnfho

podmfnkach zfskavanf a

uznavanf zpusobilosti vykonu nelekarskych zdravotnickych povolanf a k vykonu cinnostf souvisejfcfch s poskytovanfm zdravotnf pece a 0 zmene nekter-ych souvisejfcfch zakonu (zakon

0

nelekarskych zdravotnickych

povolanfch), ve znenf pozdejsfch predpisu, zakon c.

108/2006

Sb.,

o socialnfch sluzbach, ve znenf pozdejsfch predpisu), Jedna se 0 pravni pfedpisy, ktere upravuji obsah a rozsah vzdelavani; v tomto pfipade udeluje akreditaci ministerstvo, do jehoz gesce spada dany pravni pfedpis)

c) skola v ramci oboru vzdelanf, kter-y ma zapsany v rejstrfku skol a skolskych zarfzenf nebo vysoka skola s akreditovanym studijnfm programem podle zvlastnfho pravnfho predpisu,

V tomto pfipade muze skola realizovat rekvalifikace, ktere jsou obsahem studijniho

a

oboru,

neudeluje

se

akreditace

MSMT

k pofadani

rekvalifikacnich kurzu.

d)

zarfzenf se vzdelavacfm programem podle zvlastnfho pravnfho predpisu overovanf vysledku dalsfho vzdelavanf a

(napr. zakon c. 179/2006 Sb.,

0

vyhlaska c. 77/1965 Sb.,

vYcviku, zpusobilosti a registraci obsluh

0

stavebnfch stroju) Jedna se jednak

0

pravni pfedpisy, ktere neupravuji obsah a rozsah

vzdelavani, ale upravuji obsah zaverecne zkousky (napf. zakon

c.

179/2006

Sb.) - v tomto pfipade MSMT udeluje akreditaci pro kurzy pfipravujici

26

k zaverecne zkousce, ktera je nasledne realizovana die pfislusneho pravniho pfedpisu. Dale sem spadaji pravni pfedpisy, ktere upravuji obsah a rozsah samotneho vzdelani (napf vyhlaska

c.

7711968 Sb.) - v tomto pfipade neni

udelovana zadna akreditace MSMT a rekvalifikace se realizuji v souladu s danym pravnim pfedpisem.

Vzdelavacf zarizeni, ktere potrebuje k realizaci rekvalifikacnich kurzu udelenou akreditaci MSMT, je opravneno realizovat rekvalifikacni kurzy az dnem udeleni akreditace, nikoliv v okamziku podani zadosti 0 akreditaci na MSMT.

Vyhlaska k rekvalifikacfm zprisnila jak realizaci rekvalifikacnich kurzu, tak prinesla nove systemove pojeti rekvalifikaci. Zasadni zmena je v provazani rekvalifikaci s jiz platnymi pravnimi predpisy a to napr. se zakonem c. 179/2006 Sb., 0 uznavani vysledku dalsiho vzdelavani (dale zakon c. 179/2006 Sb.). Nektere rekvalifikacni kurzy pripravuji k zaverecne zkousce, jejiz uspesne slozeni je zapotrebi k vykonu pracovni cinnosti upravene jinymi pravnimi predpisy. Ostatni rekvalifikacni kurzy vedou k pracovni cinnosti, jejiz vykon neni upraven zadnym pravnim predpisem. Na zaklade provazani rekvalifikacf se zakonem c. 179/2006 Sb., doslo k propojeni rekvalifikaci s Narodni soustavou kvalifikaci, ktera je slozena z kvalifikacf uplatnitelnych na trhu prace.

Naphl0vani Narodni soustavy

kvalifikacf je zalozeno na cinnosti sektorovych rad, ktere jsou slozeny ze zastupcu zamestnavatelu, sdruzeni a komor pusobicfch na ceskem trhu. Sektorove rady na zaklade existujicfch skolskych ucebnich oboru stanovuji uplne kvalifikace, a na zaklade potreb trhu prace definuji dilci kvalifikace (dale jen "OK"). OK jsou samostatne uplatnitelne celky na trhu prace, a mohou se napr. skladat v kvalifikace uplne nebo mohou uplnou kvalifikaci rozvijet. Rekvalifikacni kurzy nemohou pripravovat k uplnym kvalifikacim, ale mohou

pripravovat

k jednotlivym

dilcim

kvalifikacfm.

V pripade,

kdy

rekvalifikacni kurz smeruje ke konkretni dilci kvalifikaci, jedna se 0 pfipravny kurz k zaverecne zkousce, ktera je definovana hodnoticfm a kvalifikacnim standardem konkretni dilci kvalifikace. Kvalifikacni standard definuje, co musi 27

ucastnlk zkousky umet a znat, aby byl schopen zaverecnou zkousku slozit, a hodnotfC[ standard definuje zpusob, jakym se dana znalost a dovednost prokaze. K zaverecne zkousce z OK se muze prihlasit jakykoliv clovek starsl 18-ti let. Rekvalifikacni kurzy Ize die nove vyhlasky k rekvalifikac[m realizovat tremi zpusoby: 1) V pflpade, ze vzdelavaci zarizenl chce poradat rekvalifikacnlch kurz, pro kterY jiz byla vytvorena OK, je nutne, aby poradany kurz smeroval ke slozeni zaverecne zkousky z OK, stanovene Narodnl soustavou kvalifikacL Rekvalifikace musi splnovat napr. tyto podminky: •

obsah rekvalifikacniho programu musl by! v souladu s hodnotic[m standardem dane OK, ale muze by! rozslren ktere jsou pro rekvalifikace nezbytne (napr.

0

0

dais! tematicke celky,

praxi).

•

nazev pracovn! cinnosti musl by! v souladu s nazvem dane OK

•

rozsah kurzu musl by! v souladu s minimalnimi hodinovymi dotacemi stanovenymi MSMT

•

ucastnfk rekvalifikace mus! absolvovat alespon 80% vyuky

•

na zaver kurzu je ucastnlkum rekvalifikace vzdelavac[m zaflzenim vydavano "Osvedcenl 0 ucasti v akreditovanem vzdelavac[m programu"

•

zaverecna zkouska se

c.

kona u autorizovane osoby die zakona

179/2006 Sb.

2) V prlpade, ze rekvalifikace smeruje k zaverecne zkousce, ktera je upravena jinym pravnlm predpisem, musl rekvalifikace splnovat napr. tyto podmfnky: •

obsah rekvalifikacnlho programu musi by! v souladu s danym pravnim predpisem

•

nazev pracovni cinnosti musl by! v souladu s nazvem stanovenym MSMT

•

rozsah kurzu musl by! v souladu s minimalnimi hodinovymi dotacemi stanovenymi MSMT

•

ucastnlk rekvalifikace musi absolvovat alespon 80% vYuky

•

na zaver kurzu je ucastnlkum rekvalifikace vzdelavac[m zafizenim vydavano "Osvedcenl 0 ucasti v akreditovanem vzdelavac[m programu"

•

zaverecna zkouska se kona die pflslusneho pravniho predpisu. 28

3) V prfpade, ze rekvalifikace nenf upravena zadnym pravnfm predpisem, kterY by upravoval obsah a rozsah vzdelavanf nebo zaverecnou zkousku, musl rekvalifikace splnovat napr. tyto podmfnky: •

obsah rekvalifikacnfho programu je tvoren vzdelavaclm zarfzenfm

•

nazev pracovnf cinnosti musf bYt v souladu s nazvem stanovenym MSMT

•

rozsah kurzu musf bYt v souladu s minimalnfmi hodinovymi dotacemi stanovenymi MSMT

•

ucastnfk rekvalifikace musf absolvovat alespon 80% vYuky

•

na zaver kurzu je ucastnfkum rekvalifikace vzdelavaclm zarfzenfm vydavano "Osvedcenf 0 rekvalifikaci"

•

zaverecna zkouska se kona pred trfclennou zkusebnf komisf slozenou ze zastupcu vzdelavaclho zarfzenf, jejfz predsedou je osoba odpovedna za odbornou uroven rekvalifikace

Zpusob,

jakym

bude

vzdelavacf

zarfzenf

rekvalifikacnf

programy

realizovat, se vzdy odvfjf od druhu rekvalifikacnfho kurzu. Nezalezf tedy na vYberu vzdelavaclho zarfzenf, ale zpusob realizace urcujf aktualne platne pravnf predpisy a aktualnf seznam schvalenych dflcfch kvalifikacf.

Rekvalifikacnf kurzy jsou primarne urceny pro nezamestnane, kterf jsou evidovani na uradech prace. Temto lidem jsou kurzy financovany z aktivnf politiky zamestnanosti, pricemz od roku 2002 je cast nakladu spojenych s rekvalifikacemi hrazena z financnfch prostredku Evropskych socialnfch fondu. Takto realizovane rekvalifikacnf kurzy jsou zabezpecovany urady prace, ktere o poskytovanem vzdelavanf uzavfrajf se vzdelavaclmi zarfzenfmi ramcove smlouvy. Nasledujfcl graf ukazuje souhrnne vydaje vynakladane na rekvalifikace a poradenstvf z prostredku aktivnf politiky zamestnanosti v jednotlivych letech.

29

Graf 2

Vydaje na rekvalifikace a poradenstvf z prostredku aktivnf politiky zamestnanosti

Vydaje na rekvalifikace a poradenstvi z prostredku aktivni politiky zamestnanosti ~ ·U

ou :IIi: to-

22 000 000 Kc ~ 20 000 000 Ki: 18 000 000 Kc ~ -- I/') 16 000 000 Kc .u -- ~ -- en -- ~ 14000000Kc :IIi: -- ~ -- I/') --~-12000000Ki: ~ -- I/') - - N -- ~ 10000 000 Ki: to- -- ~ -- ~--~ 8000000Ki: ... -- to- -- ~ -- ~ 6000 000 Kc ; -- to- -- ~ -4000 000 Kc ... __ ~ __ N 2 000 000 Kc -l-_--='--......, OKc - .........~

;r

.... ~

!

~~

0,

....~

~

:IIi:

I/')

~

I/')

s:: ~

N

s:: -- ~

~

N

~

~

...

en

ou :IIi: to-

ou :IIi: >(J

en

:IIi:

N __

- - ...

~

I/') ~

......

__

°to-

~ to-

:IIi:

~

~_I/')

°

.;-

~ ~

~

0

~ ::- ...

~ ~

~ ~

~ ~

0(,)

:IIi:

__

O--N--o(,) en -- ~ _ :lli: -- flO to- - 0(,) :IIi:

~ --=----

~ ~

0(,) :IIi:

>(J

0(,)

:IIi:

~ ___ ~ _ to- __ .., _ en __ ~ o_~ __ I/')_~_ ~-~--"'-~--N=~_~ __ ~_~_ ..,

;1 -- i -- ~ - ~ ~

"'--o--~-~

to- __ to-

~ ~

(;; ~

~ ~

~ ~

....<:>

~

-..;

,.;~ Od roku 2002 je cast nakladu rekvalifikace a nakladu spojenych s rekvaliflkaci hrazena z flnancnich prosti'edku ESF.

Zdroj: Ministerstvo prace a socialnfeh veef

Z vyse

uvedeneho

grafu

vyplyva,

ze

nejvyssf

narust

vydaju

na rekvalifikace z prosUedku aktivnf politiky zamestnanosti byl mezi lety 1998 a 1999. Absolutne nejvyssf vydaje byly vynakladany v roce 2001, pricemz od tohoto roku majf vydaje na rekvalifikace spfse klesajfcf tendenci. K urcitemu narustu dochazf az v poslednfch letech, nebot' vydaje vynalozene v 1. polovine roku 2010 jsou temer shodne s celkovymi vydaji za rok 2008. Rekvalifikacnf kurzy jsou vsak urceny i pro zajemce

° zamestnanf nebo

osoby, ktere jsou ohrozeni ztratou zamestnanf. Tyto kurzy jsou placeny bud' jejich zamestnavateli, nebo z vlastnfch zdroju ucastnfku rekvalifikacnfch kurzu.

Kazde vzdelavacf zarfzenf realizujfcf akreditovane rekvalifikacnf kurzy, je povinno dodrzovat nalezitosti zadosti pravnf predpisy.

° akreditaci,

Aby MSMT zjistilo,

metodiku MSMT a aktualnf

zda vzdelavacf zarfzenf

realizuje

rekvalifikacnf kurzy v souladu s udelenou akreditacf, realizuje MSMT kontrolnf cinnost.

30

_

2.4 Kontroly rekvalifikaci Vyuzfvanf rekvalifikaenfch kurzu je zavisle na jejich kvalite a na mnozstvf a rozmanitosti jejich nabfdky. Od kvalitne realizovanych rekvalifikacf je v prve rade

odvisla

uplatnitelnost

konkurenceschopnost

na

absolventu trhu

prace.

rekvalifikaenfch Z tohoto

kurzu

duvodu

na dodrzovanf stanovenych podmfnek a snazf se

0

a

jejich

MSMT

dba

nastavenf podmfnek

akreditace tak, aby bylo dosazeno maximalnf kvality poskytovanych kurzu. Do roku 2009 existovala pro MSMT moznost realizovat ve vzdelavacfch zarfzenfch pouze dohledy, pri kterYch vsak neexistovala povinnost vzdelavacfho zarfzenf predkladat pozadovane dokumenty a neexistovala ani moznost udelovat sankce ei odejfmat akreditace. Od 1. 1. 2009 ma MSMT na zaklade zakona

0

zamestnanosti moznost

kontrolovat, zda rekvalifikaenf zarfzenf realizuje akreditovany vzdelavacf program v souladu s udelenou akreditacf. Kontrola se realizuje v souladu se zakonem e.552/1991 Sb., 0 statnf kontrole, ve znenf pozdejsfch predpisu. Tento zakon upravuje vsechny podmfnky kontroly jako napr. oznamenf o konane kontrole, zpusob dorueovanf pfsemnostf, nalezitosti zasflanych dokumentU, jednacf jazyk apod. Kontroly se pod Ie potreby mohou zueastnit dalsf odbornf a kontrolnf pracovnfci.

Kontrolnf

pracovnfci

jsou

opravneni

vstupovat

do

objektu

kontrolovane osoby, vyzadovat informace, originalnf pfsemnosti a doklady souvisejfcf s predmetem kontroly. Ve vetsine prfpadu se kontroly zueastnuje povereny pracovnfk z odboru dalsfho vzdelavanf MSMT, kterY zabezpeeuje proces udelovanf akreditacf rekvalifikaenfch programu a povereny elen akreditaenf komise, do jehoz gesce spada kontrolovana oblast.

Kontrola se uskuteenuje na zaklade poverenf namestka ministra skolstvf a je realizovana die predem stanoveneho programu kontroly. Predmetem kontroly jsou predevsfm nasledujfcf dokumenty: 1)

original dokladu, na zaklade kterYch je vzdelavacf zarfzenf opravneno realizovat

vzdelavacf

einnost

(napr.

vypis

z obchodnfho

zivnostenskeho rejstrfku, zivnostensky list, stanovy, zrizovacf listina),

31

nebo

2) dokumentace

0

poradanych kurzech

zahajeni, prubehu a ukonceni

(0

akreditovaneho kurzu, vc. kopie vydanych osvedceni), 3)

originaly dokumentU

0

kvalifikaci a praxi garanta a lektoru kurzu (doklad

o ukoncenem vzdelani v oboru rekvalifikace a doklad

0

deice a zamereni

praxe), 4)

doklad

prostorovem

0

zabezpeceni

kurzu

(napr.

najemni

smlouva

na prostory, kde je realizovana teoreticka a prakticka vyuka), 5)

prakticka ukazka materialne-technickeho zabezpeceni kurzu.

Pri kontrole je zjisfovana i kvalita poskytovanych kurzu. Vzhledem k tomu, ze v soucasne dobe je tvorba vetsiny ucebnich planu individualni zalezitosti vzdelavacfho zarizeni, jsou mezi poskytovanymi kurzy velke rozdfly a to jak v rozsahu, tak v obsahu kurzu. Pri kontrole je casto zjisfovana i otazka uplatnitelnosti absolventu kurzu na trhu prace. V soucasne dobe se kontroly realizuji prevazne na zaklade zaslanych stiznosti

ci

podnetu

nespokojenost

ke

s kvalitou,

kontrole.

Predmetem

personalnim

a

nekterYch

prostorovYm

stiznosti

je

zabezpecenim

rekvalifikacniho kurzu, coz die zkusenosti autorky teto prace b9va nejcastejsim duvodem realizovanych kontrol. Kontroly realizuje autorka teto prace, ktera pri sve kontrolni cinnosti dospela k zaveru, ze vzdelavaci zarizeni se nejcasteji dopousti techto chyb: 1)

U vzdelavacfho zarizeni doslo ke zmenam souvisejicfm primo se vzdelavacfm zarizenim (napr. zmena nazvu a sfdla spolecnosti), ktere nebyly neprodlene nahlaseny na odbor dalsfho vzdelavanf MSMT.

2)

U vzdelavacfho zarizeni doslo ke zmenam souvisejfcfm s realizacf akreditovanych rekvalifikacnich kurzu oproti podane zadosti (napr. zmena prostoru pro vYuku, zmena lektoru ... ), ktere nebyly neprodlene nahlaseny na odbor dalsfho vzdelavani MSMT.

3)

Ackoliv je u akreditovanych rekvalifikacnfch kurzu vstupnfm predpokladem stredni

vzdelani,

vzdelavacf

zarfzenf

nearchivuje

kopie

dokladu

o dosazenem stupni vzdelani frekventantU kurzu. Nenf archivovano ani podepsane cestne prohlaseni frekventantu

0

jejich nejvyssfm ukoncenem

vzdelani ci jina dokumentace, ve ktere by bylo mozne overit vstupni predpoklady, ktere byly uvedeny v zadosti 32

0

akreditaci.

4)

U kurzu nenf vedena takova dokumentace

0

kurzu, na zaklade ktere by bylo

mozne overit skutecne oducene predmety, jejich hodinovou dotaci a jmeno a pod pis vyucujfcfho lektora. 5) Vzdelavacf zarfzenf neuchovava pozadovane doklady 0 realizovanych kurzech (napr. trfdnf knihu), ktere jsou nutne uchovavat po dobu platnosti udelene akreditace. 6) Vzdelavacf zarfzenf

neuchovava

pozadovane doklady

absolvovanf realizovanych kurzu (napr. osvedcenf

0

0

uspesnem

rekvalifikaci), ktere

jsou nutne uchovavat po celou dobu existence vzdelavacfho zaffzenf. 7) Vzdelavacf zarfzenf nedodrZuje nazev pracovnf cinnosti a vzdelavacfho programu. 8)

Vzdelavacf zaffzenf nedodrZuje obsah ucebnfho planu a ucebnich osnov, ktere byly soucastf predlozene zadosti

0

akreditaci rekvalifikacniho

programu. 9)

Vzdelavacf zarizeni nedodrZuje minimalni hodinoyY rozsah kurzu podle predlozene zadosti

0

akreditaci rekvalifikacniho programu.

10) Vzdelavacf zarfzenf porada praktickou vyuku/praxi, ktera neni realizovana pod dohledem lektora.

Jiz v nekolika pffpadech byla pri kontrole zjistena zavazna pochybenf v realizaci rekvalifikacniho kurzu (napr. nedodrZovanf ucebniho planu ci rozsahu kurzu) a z tohoto duvodu byla vzdelavacfmu zarfzenf odejmuta udelena akreditace MSMT. MSMT je opravneno udelene akreditace odejfmat v prfpade, ze vzdelavacf zarfzenf nedodrZuje akreditovany vzdelavacf program, nenf schopno zabezpecit odpovfdajfcf uroven rekvalifikace nebo pozada

0

odejmutf

akreditace.

v pffpade,

ze vzdelavacf zarfzenf jim poskytovane kurzy oznacuje

za rekvalifikacnf, aniz by vlastnilo akreditaci k poradanf rekvalifikacnfch kurzu MSMT, nenf MSMT opravneno ve vzdelavacfm zarfzenf uskutecnit kontrolu. V takovychto prfpadech sice dochazf ke klamanf verejnosti, ale vzhledem k tomu, ze vzdelavanf je volnou zivnostf, neexistuje zadna opora v zakone, jak teto cinnosti zamezit.

33

Nektere

stfznosti z rad

verejnosti

se

vsak tykajf

nespokojenostf

s prfstupem vzdelavacfho zarfzenf ci nepravdive poskytnutych informacf (vzdelavacf zarfzenf napr. uvadf, ze ma platnou akreditaci, coz ve skutecnosti nenf pravda). Uvadene skutecnosti vsak nejsou soucastf podavane zadosti o akreditaci, a tudfz nenf v kompetenci MSMT do techto sporu zasahovat. V tomto okamziku je MSMT pouhym poradnfm organem, kterY ucastnfkum vzdelavanf poskytuje rady, jak dale postupovat. Tyto prfpady je mozne resit napr. prostrednictvfm Sdruzenf obrany spotrebitelu Ceske Republiky nebo soudnf cestou. Z duvodu prevence soudnfch sporu a podavanych stfznosti vypracovala autorka teto prace manual pro ucastnfky vzdelavanf, kterY obsahuje nasledujfcf radya doporucenf pri vyberu rekvalifikacnfho kurzu: 1. platnost akreditace •

MSMT udeluje akreditaci vzdelavacfmu zarfzenf pro organizovanf konkretnfho kurzu. V prfpade rekvalifikacnich kurzu se nikdy neudeluje univerzalnf akreditace, ktera by byla platna pro vsechny realizovane kurzy.

•

Udelena akreditace je vzdy oznacena cfslem jednacfm, na zaklade ktereho Ize platnost akreditace overit v databazi udelenych akreditacf rekvalifikacnfch programu

•

Akreditace se vzdy udeluje na dobu 3 let.

•

Kurz musf by! vzdy zahajen v dobe platnosti udelene akreditace, tedy nejpozdeji posledni den platnosti akreditace, jinak je kurz povazovan za neakreditovany a po ukonceni kurzu nemuze by! vydano "Osvedcenf o rekvalifikaci".

•

Datum dokonceni kurzu muze by! az po uplynutf platnosti akreditace

2. doklad •

0

zaplaceni kurzovneho a smlouva

0

poskytnutem vzdelavani

vzdelani je klasicka sluzba ameli byste pozadovat doklad

0

jejfm

zaplacenf •

dale byste meli obdrZet smlouvu, ve ktere bude uvedeno cfslo jednacf udelene akreditace, nazev rekvalifikacnfho programu, nazev pracovnf cinnosti, hodinoyY rozsah kurzu, cena kurzu a presny harmonogram vyuky (napr. jestli bude vyuka probfhat pres den, 0 vikendech, frekvence prednasek, slozenf predmetU, ucitele apod.). 34

•

uvedene doklady je vhodne si uschovat pro prfpad nespokojenosti s absolvovanym kurzem, nebot' je dobre je predlozit pri prfpadne reklamaci nebo soudnfm sporu

3. osvedceni •

0

uspesnem ukonceni rekvalifikacniho programu

po uspesnem absolvovanf rekvalifikacnfho programu je vydavano "Osvedcenf

0

rekvalifikaci" nebo "Osvedcenf

0

ucasti vakreditovanem

vzdelavacfm programu" (zalezf na druhu absolvovaneho kurzu) •

vydavane osvedcenf ma neomezenou platnost na uzemf cele Ceske republiky

•

osvedcenf vydane v CR byva v mnoha prfpadech uznavano i na uzemf sousednfch statu, je vsak pouze na zamestnavateli, jestli osvedcenf uzna ci nikoliv

•

osvedcenf vydane v zahranicf byva v mnoha prfpadech uznavano i vCR, je vsak pouze na zamestnavateli, jestli osvedcenf uzna ci nikoliv

•

osvedcenf by melD obsahovat stanovene nalezitosti (napr. nazev a adresu vzdelavacfho zarfzenf, cfslo jednacf udelene akreditace, jmeno ucastnfka, nazev vzdelavacfho programu, nazev pracovnf cinnosti, hodinoyY rozsah vyuky, absolvovane predmety, datum od kdy do kdy probfhal kurz a zaverecna zkouska, pod pis statutarnfho zastupce vzdelavacfho zaFfzenf atd.)

•

na osvedcenf nenf otisk razftka MSMT

•

v nekterYch prfpadech je na zaklade osvedcenf zivnostensky

list

(podrobne

informace

0

rekvalifikaci vystavovan

Vam

poskytne

prfslusny

zivnostensky urad)

Na zaklade zakona

0

zamestnanosti ma moznost uskutecnovat kontroly

take Ministerstvo prace a socialnfch vecf, poprfpade urady prace, ktere o poskytovanem vzdelavanf uzavfrajf se vzdelavacfmi zarfzenfmi ramcove smlouvy. Predmetem techto kontrol je zjistenf, zda realizace vzdelavanf je v souladu s uzavrenou ramcovou smlouvou. Kontrola muze bYt realizovana jak prfmo pri realizaci vyuky, tak pri zaverecnych zkouskach.

Vysledky takto

realizovanych kontrol vsak nemela autorka teto prace k dispozici.

35

Urcita moznost kontrol v minulosti existovala i pro zivnostenske urady. Jednalo se zadaly

0

0

kontrolu kvalifikace a praxe v oboru vzdelavani u osob, ktere

vystaveni zivnostenskeho opravneni k provozovani vzdelavaci

cinnosti. Vzhledem k tomu, ze v soucasne dobe je vzdelavani volnou zivnosti, muze jakakoliv fyzicka ci pravnicka osoba, pozadat

0

udeleni zivnostenskeho

opravneni a na jeho zaklade poradat jakekoliv vzdelavaci kurzy (napr. i z oblasti zdravotnictvi).

36

3 EMPIRICKE SETRENi VZDELAvACicH PROGRAMO Z mnozstvi podavanych zadostf

0

akreditaci a skutecne realizovanych

rekvalifikacnich a ostatnich kurzu vyplYva, ze v soucasne dobe je dalsi vzdelavani trend, kteremu je venovan znacny prostor. Ziskani statistickych ukazatelu je vsak velmi obtfzne, nebof poskytovatele vzdelavacfch programu nemaji zadnou povinnost yYkaznictvi, a tudiz nevykazuji zadne statisticke udaje

0

sve cinnosti. Nekteri z nich nemusi zadat

0

povoleni

k yYuce, jako je tomu u poskytovatelu pocatecniho vzdelavanf. Urcitou yYjimkou jsou organizace, ktere pro sve poskytovane vzdelavani zadajf

0

akreditaci MSMT,

nebof ta jim umozni organizovat rekvalifikacni vzdelavaci programy. Akreditace MSMT je udelovana rekvalifikacnim vzdelavacfm programum, ktere maji napomoci jejich absolventum s uplatnenim na trhu prace. Naroky pracovniho trhu se neustale meni a maji rostoucf tendenci, coz s sebou nese nutnost dovzdelavani se ci dokonce zmeny profese. Praxe ukazuje, ze v dnesni dobe si jen minimum lidi vystaci s pocatecnim vzdelavanim a naprosta vetsina je nucena zmenit behem sveho pracovniho zivota svou profesi, nekdy i vicekrat. Tomu mohou yYrazne napomoci rekvalifikacni vzdelavacf programy. Na poptavku po zmene profese a nutnosti rekvalifikace reaguji vzdelavacf zarizeni, ktera ziskavajf na tyto programy akreditaci od MSMT. Na akreditovane i neakreditovane programy a subjekty, ktere je realizuji, se zamerilo setreni MSMT, ktere bylo realizovano v obdobi od 2. listopadu do 20. listopadu 2009, a jehoz zavery se tate kapitola zabYva. Uskutecnene setreni navazovalo na uskutecnena setreni v roce 2003 a 2004.

3.1 Cile setreni

Cflem tohoto setreni bylo zmapovat oblast organizovanych kurzu v oblasti dalsiho vzdelavani, a to prostrednictvim akreditovanych ci neakreditovanych vzdelavacfch programu realizovanych v letech 2007 a 2008. Zejmena

se

jednalo

0

zjisteni,

jake

je

procento

rea lizova nych

akreditovanych ci neakreditovanych kurzu a do jake miry jsou akreditovane kurzy vyuzivany.

Hlavnim

cflem

setreni bylo

zjisteni zamereni vsech

organizovanych kurzu v oblasti dalsiho vzdelavani, hodinoveho rozsahu kurzu, 37

pocet realizovanych kurzu, pocet ucastnfku vzdelavanf, pocet uspesnych absolventu kurzu apod. Predmetem setrenf bylo vsak i zjistenf, jakym zpusobem jsou kurzy financovany

(napr.

prostrednictvfm

uradu

prace,

ze

strany

ucastnfku,

zamestnavatelu, strukturalnimi fondy apod.). Tyto udaje byly vyplnovany v %. Setrenf se v zadne casti nezabyvalo cenou jednotlivych kurzu. cnem setrenf vsak bylo nejen zfskanf prehledu

0

realizovanych vzdelavacfch

programech, ale i 0 poskytovatelich tohoto typu vzdelavanf (napr. pocet pracovnfku zajisfujfcfch vzdelavani). Dotaznfk byl na zaver rozsfren zarfzenf zadalo

0

0

doplnujicf otazky typu: proc si vzdelavacf

akreditaci, jestli bude vzdelavacf zafizenf zadat v okamziku

uplynutf planosti soucasne akreditace

0

novou, zda by vzdelavacf zarfzenf

uvitalo informacnf servis ze strany MSMT apod. V neposledni rade bylo zamerem tohoto setrenf umoznit srovnanf zjistenych yYsledu s podobnymi setrenfmi realizovanymi v letech 2003 a 2004. Na zaklade yYsledku z tohoto setreni zjistilo MSMT vyvoj realizovanych rekvalifikacnfch programu a mohlo porovnat nejen zamerenf realizovanych kurzu ale i jejich mnozstvL

3.2 Metody sberu dat Sber dat probfhal v obdobi od 2.11. - 20.11.2009. Dnem zahajeni setrenf probehlo oslovenf subjektu prostrednictvfm dopisu reditele odboru dalsfho vzdelavanf MSMT s zadostf Zadost

0

0

ucast v probihajicim setrenL

ucast na setreni byla oslovenym subjektUm zasflana predevsfm

e-mailem. V pripade, ze vzdelavacf zarfzeni e-mail neuvedlo v zadosti o akreditaci, bylo vzdelavacf zarizenf osloveno postou. E-mailove a postovni adresy

byly

cerpany

z databaze

udelenych

akreditacf

rekvalifikacnfch

programu, kterou spravuje MSMT. V zasflane zadosti

0

ucast na setreni byl uveden i kontaktni e-mail,

na kterY se oslovene subjekty mohly obracet se syYmi dotazy ci problemy. Na tento e-mail oslovene subjekty psaly ruzne dotazy ohledne nefunkcnosti webove adresy, prihlasovacfho hesla, i v pripade neporozumeni nejake otazce. Se svymi dotazy a problemy se oslovene subjekty casto obracely i na MSMT. 38

Sberem, zpracovanfm a vyhodnocenfm pozadovanych informacf byl poveren Ustav pro informace ve vzdelavanf. Sber dat byl uskutecnen vyhradne elektronickou formou. Dotaznfk byl umfsten na webovych strankach Ustavu pro informace ve vzdelavanf (na http://stistko.uiv.czlvykazy/rekv.asp.), kde se oslovene subjekty prihlasovaly pod konkretnfm prihlasovacfm k6dem a heslem. Pro prvnf prihlasenf do sytemu byl k6d a heslo totozny, a to

Ie

daneho

vzdelavacfho zarfzenf. Oslovene subjekty mohly k6d a heslo kdykoliv zmenit. Pro ucely sberu dat byla zpracovana webova aplikace, ktera oslovenym subjektum nabfzela jednak pred vyplnene udaje 0 samotnem vzdelavacfm zarfzenf, jednak udaje

0

jednotlivych programech akreditovanych MSMT v letech

2005-2008. Pokud osloveny subjekt krome techto programu mel akreditovany jeste nejaky z roku 2004, vyplnil jej do samostatne tabulky, kterou zaslal e-mailem. Celkem bylo obeslano 1 097 subjektu z databaze udelenych akreditacf MSMT, pricemz 50 dopisu s zadostf

0

spolupraci bylo vraceno jako nedorucitelne,

tedy ze adresy subjektu nebyly spravne nebo se subjekt prestehoval. Realne tedy bylo osloveno 1 027 subjektU, z nichz dotaznfk vyplnilo 266 z nich. Vzorek subjektu s akreditovanym rekvalifikacnfm vzdelavacfm programem byl tedy zastoupen zhruba kazdym ctvrtym reprezentantem. Prumerna uspesnost sberu tak cinf zhruba 26 %. Graf 3: Pocty vyplnenych dotaznfku podle dne sberu 35 30 30

27

25

14 14 14

15

10 5

o

20

19

20

12

12

3~ n ~~n~~~~~~~n~n

4

2 3 3 3

n nnnn

1

n

mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmrnmrnrnmmmm

00000000000000000000000000000000000 00000000000000000000000000000000000

Nd Nd NN N. N. N. N. NN d .N .N . N .N . N .N .N . N .N . N . N .N . N . N .N . N .N . NN . N. N N N . .N N ~

mo~

NMM

'

~~

~~

NM~~0~oomd~NM~~0~oomd~NM~~~~oomd~N ~

~

~NNNNNNNNNNM

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdeiavanf

39

Z grafu je zrejme, ze vyplnovanf dotaznfku se odehravalo ve vlnach, kdy nejvyrovnanejsf byl prvnf a druhy tyden sberu. V obdobf od 18.11. az do 20.11. doslo k narustu, nebot' sber mel by! ukoncen a respondentum bylo pripomenuto, ze sber bude koncit. Ackoliv byl v poslednfm tYdnu sber de facto ukoncen, bylo umozneno vyplnene dotaznfky jeste odeslat a dotaznfk byl do setrenf zarazen. Z hlediska efektivity se v porovnanf sberu dat podle tYdnu projevilo jako signifikantnf, ze optimalnf delka je pro sber dat v trvanf kolem ctyr tydnu.

3.3 Charakteristika souboru CHem setrenf bylo zmapovat oblast organizovanych kurzu v oblasti dalsfho a

vzdelavanf,

to

prostrednictvfm

akreditovanych

ci

neakreditovanych

vzdelavacfch programu realizovanych v letech 2007 a 2008. Vzhledem k tomu, ze vzdelavanf je zivnost volna, neexistuje na trhu uceleny prehled vsech vzdelavacfch zarfzenf, ktera realizujf jakekoliv kurzy v oblasti dalsfho vzdelavanf. Z duvodu, ze predmetem setrenf byla i vzdelavacf zarizenf vlastnfcf akreditaci k poradanf rekvalifikacnfch kurzu MSMT, byla pri setfenf oslovena vsechna vzdelavacf zarfzenf, ktera v letech 2007 a 2008 mela alespon jednu platnou akreditaci od MSMT k provadenf rekvalifikacnfch kurzu. Udaje

poskytlo

MSMT,

ktere

databazi

vsech

udelenych

akreditacf

udelenych

akreditacf

rekvalifikacnfch programu spravuje. vetsine

Ve

prfpadu

skoly nejsou

v databazi

rekvalifikacnfch programu uvedeny, nebot' realizujf rekvalifikacnf kurzy prfmo na zaklade zakona informovat prehled

0

0

0

zamestnanosti. Tfm, ze skoly nemajf povinnost MSMT

skutecnosti, ze realizujf rekvalifikacnf ci jine kurzy, nema MSMT

tom, jake skoly dalsf vzdelavanf skutecne realizujf. Z tohoto duvodu

nebyla vetsina skol oslovena a nezucastnila se tedy provadeneho setrenf. Ackoliv

zfskane

informace

z takto

omezeneho

souboru

nejsou

reprezentativnf, prece jen mohou poskytnout vodftko pro sledovanf tohoto sektoru vzdelavanf. Regionalnf zastoupenf vzdelavacfch zarfzenf, ktera se zucastnila setrenf, bylo ruznorode. Podrobnosti ukazuje nasledujfcf tabulka.

40

Tabulka 2: Zastoupenf vzdelavacfch zarfzenf pod Ie kraju

Pocet organizaci

Kraj Hlavni mesto Praha StredoCesky kraj Jihoces kY kraj Plzensky kraj Karlovarsky kraj Ustecky kraj LibereckY kraj Kralovehradecky kraj PardubickY kraj

57 34 8 5 5 26 10 13 9 12 32 10 15 30 266

~ysocina

WihomoravskY kraj Olomoucky kraj Zii nsky kraj MoravskoslezskY kraj Celkem

%

21,4 12,8 3,0 1,9 1,9 9,8 3,8 4,9 3,4 4,5 12,0 3,8 5,6 11,3 100,0

Zdroj: Zaverecna zprava 8etrenf akreditovanych programu M8MT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

Z vYse uvedenych udaju je zrejme, ze nejvYrazneji byla zastoupena Praha, kde ma sfdlo vfce nez 21 % dotazanych. Druhym nejcasteji zastoupenym regionem byl kraj Stredocesky kraj s 13 % nasledovany krajem Jihomoravsky, kde sfdlf 12 % dotazanych subjektll. Ctvrtou prfcku obsadil kraj Moravskoslezsky s 11 %. V ostatnfch krajfch byl podfl zucastnenych institucf nizsf nez 10 %. Nejmensfm procentem byl zastoupen kraj Plzensky a Karlovarsky, pricemz v kazdem z nich sfdlf pouze 2 % organizacf ucastnfcfch se setrenL

41

Nasledujfef graf zobrazuje strukturu vzdelavaefeh zaffzenf, ktera se zucastnila setfenf podle velikosti sfdla. Graf 4: Rozlozenf vzdelavacfeh zai'fzenf podle poctu obyvatel obee, ve ktere sfdlf (v %) do 499

500-1 999 2 000-4 999

100000 a vice

5000-19999

40%

13%

20 000-99 999 35%

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

Z uvedeneho grafu vyplyva, ze jako velikost sfdla uvedlo 40 % respondentu velka mesta nad 100 tisfe obyvatel, vfee nez ti'etina respondentU uvedla sfdlo o velikosti od 20 do 100 tisfe obyvatel a zbyla petina dotazanyeh uvedla, ze sfdlf v aglomeracfeh pod 20 tisfe obyvatel.

Vzdelavacf zai'fzenf, ktera se zucastnila seti'enf, se lisila i podle pravnf formy podnikanf. Nfze uvedeny graf popisuje seskupene rozlozenf zastoupenyeh subjektU. Graf 5: Podfl vzdelavacfeh zai'fzenf podle pravnf formy podnikanf Fyzicka osoba podnikajici 32%

Spolecnost 41%

Stalni organizace

Skolski! zarizeni

12%

4%

Sdruzeni, organizace 11%

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

42

Z grafu je patrne, ze na trhu se vzdelavacimi kurzy zaujfmajf nejvetsf podfl vzdelavaci instituce se statutem spolecnosti (41 %). Druhou nejcastejsf pravnf formou

podnikanf bylo podnikanf fyzickou

osobou,

kterou

uvedlo 32 %

respondentU. Statnf organizace pi'edstavujf 12% a sdruzenf pi'edstavujf 11% respondentU. Nejmensf prostor pokrivajf skolska zai'fzenf, ktera byla uvedena ve 4% pi'fpadu. Z podrobnejsfch ti'fdenf podle kraju vyplynulo, ze ruzne obchodnf spolecnosti

umoznujfci

rekvalifikace jsou

zastoupeny pi'evazne v Praze a

v regionech s vyssf mfrou nezamestnanosti (Zlfnsky, Olomoucky, Moravskoslezsky a UsteckY). Fyzicke osoby jsou nadprumerne zastoupeny v Jihomoravskem a Sti'edoceskem kraji. Dale piaU i vztah, ze s vyssf mfrou nezamestnanosti stoupa i podfl statnfch instituci, ktere nabfzejf a realizujf rekvalifikacnf kurzy.

3.4 Vysledky setreni 3.4.1 Velikost vzdelavacich instituci podle poctu pracovniku V minulych seti'enfch bylo pouzito 8 kategorif ti'fdemf vzdelavacich zai'fzenf podle poctu pracovnfku . Toto rozdelenf bylo ponechano i v tomto seti'enf. Strukturu vzdelavacich zai'fzenf,

ktera se zucastnila setreni,

podle poctu

zamestnancu pi'ehledne popisuje nasledujfci graf. Graf 6: Velikost vzdelavacich zai'izeni podle poctu zamestnancu

t"-, .' -:,' .' • :"~. ~,.,:.r,,,, ... " .f"

18,4

2008

.......-4,.-.

:""~.

'.

.:

~...'" ~;..;J\f'::l:~. :.~~';

2007

o 01-2

. 1<

.

1"-~';-

~

1

. .'

!F"' '';':" fi~·.': '~'~:'~. ,~~,::~,,,~ ~1:·" -';,",

10

20

[J

3-5

30

. 6-9

40

.10-14

2

~

J"J""" . -,

16,7

41

114

140

50

. 15-20

60

70

021-25

80

. 26-30

t. f.

90

l'

•

100

031 a vice

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'enf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

43

Z uvedenych udaju v grafu vyplyva, ze pod Ie techto kategorii nejvice organizaci (cca ti'etina) zamestnava 3-5 zamestnancu. Necela petina organizaci rna pak 6-9 zamestnancu nebo 1-2 zamestnance. Nasleduje kategorie 10-14 zamestnancu, kterou uvedla vice nez desetina respondentU. 15-20 zamestnancu pak zamestnava okolo 7 % dotazanych subjektU.

Jen malo organizaci

zamestnava 21-25 nebo 26-30 zamestnancu, a to mezi 3-1 % respondentU. Za zajimave muzeme povazovat, ze zatimco organizaci s 21-30 zamestnanci je velmi malo, organizaci s vice nez 31 zamestnanci je vice nez 5 %. Oproti pi'edchozim seti'enim se posililo zastoupeni mensich organizaci (zejmena do 10 pracovniku), kdezto pocet velkych organizaci se snizil. Jedna

z otazek v seti'eni

mapovala

celkove

pocty

pracovniku,

ktei'i

u vzdelavacich zai'izeni zajist'uji vzdelavani. Otazku za rok 2007 zodpovedelo 186 subjektU, za rok 2008 pak 228 subjektU. Prumerny pocet pracovnfku zajist'ujf vzdelavani za kazdy subjekt tak cinil 13 pracovniku v roce 2007 a v roce 2008 pak 11

pracovniku. Prumerny pocet externich pracovniku v roce 2007 cinil 8

pracovniku, v roce 2008 slo

0

7 externich pracovniku na organizaci. Ze seti'eni

vyplynulo, ze pi'evazna vetsina subjektU zajist'uje sve vyucujici z externich zdroju, a to u vice jak dvou ti'etin (61 %) v obou letech. Soucasne udaje ukazuji, ze pokracuje trend

z minulych

let,

kdy organizace zajist'uji vYuku

pi'evazne

prosti'ednictvim externich pracovniku. Soucasne je vsak nezbytne upozornit, ze jde o

udaje z relativne

maleho vzorku,

a tudiz neni mozne zjistene

udaje

generalizovat. Pi'evahu externich pedagogu oproti internim uvadeji subjekty pi'evazne z Jihomoravskeho a Zlinskeho kraje, kde jde

0

vice nez 70% podil externich

pracovniku. Opacny stav, tedy vetsi podil internich pracovniku, je charakteristicky pi'evazne pro kraj Vysocina a Moravskoslezsky kraj (mene nez 45 % externich pracovniku). Podle pravni formy podnikani vyuzivaji vice externich zdroju "sdruzeni" (ze 65 %), nejvice kmenove kapacity vyuzivaji pi'irozene statni organizace, ci ruzna skolska zai'izeni (kolem 85 %) Organizace podnikajici jako fyzicke osoby se vice spolehaji na interni pracovniky. Tyto udaje plati jak pro rok 2007, tak pro rok 2008. Vyrazne rozdily mezi rokem 2007 a rokem 2008 byly u podilu

externich

pracovniku

zaznamenany

pouze

v kraji

Plzenskem

a Karlovarskem. V Plzenskem kraji vzdelavaci organizace za rok 2007 vykazali 9% podil externich pracovniku, kdezto v roce 2008 jejich podil vzrostl na 66,7 %.

44

V Karlovarskem

kraji

doslo

k meziracnimu

poklesu

zastoupeni

externich

pracovniku 020 pracentnich bodu.

3.4.2 Akreditovane vzdelavaci programy

V ramci vzdelavacich zarizeni, ktera se zucastnila setreni, bylo v race 2007 MSMT akreditovano 683 rekvalifikacnich pragramu, v race 2008 slo

1 130

0

rekvalifikacnich programu. Z tohoto celkoveho poctu bylo v race 2007 realizovano 372 pragramu a v race 2008 bylo realizovano 525 rekvalifikacnich pragramu. Z toho vyplyva, ze, ackoliv v race 2008 byl akreditovan takrka dvojnasobek kurzu roku 2007, realizovana byla necela polovina kurzu. Poskytovatele organizuji krame akreditovanych pragramu take pragramy neakreditovane. Temito programy se podrabneji zabyvam v samostatne kapitole. V nasledujicim grafu uvadim prehled poskytovanych kurzu akreditovanych, realizovanych akreditovanych i realizovanych neakreditovanych. Graf 7: Pocty

vzdelavacich

pragramu

(akreditovanych

rekvalifikacnich

i neakreditovanych) v jednotlivych krajlch v letech 2007 a 2008 400

350

r-

300 .::>

E

~

0>

250

ea.

r-

-

.s:::: u

.>.

-

~ . 200 .8

-

oo ~ -""

'"

Q) oU 0 (L

-

150

-

r-

r- -

,..- r--

100

t--

-

r--

-

50 t--

I-

-

F=l

f=!

1----ll----illnF't1=!!

0 ..... C>

C> N

00 C> C> N

Praha

..... C>

C> N

00 C> C> N

Stfed.

..... C>

C> N

00 C> C> N

Je

C> ..... C> N

00 1 C> C> N

Pizer;.

C> ..... C> N

00 1 C> C> N

..... C>

C> N

Karl.

o akreditov ane realizovane

00 C> C> N

Us!.

-

r,..-

I--

..... C>

C> N

Lib.

00 C> C> N

r-

,..-

I--

-

r--

-

-

r-

,..-

'--

r-

t--1-r--lr---1

I--I-I==lH ..... C>

C> N

00 C> C> N

Knilhr.

..... C>

C> N

00 C> C> N

Pard.

.....

C> C> N

I--

f0-

-

00 C> C> N

Vysoeina

r-

r-

r-I--

t--

'--

I-

-

I--

l-

_t--

.....

C> C> N

00 C> C> N

JM

.....

C> C> N

00 C> C> N

Olom.

.....

C> C> N

00 C> C> N

Zlin.

.....

C> C> N

00 C> C> N

Morslez.

0 akreditovane nerealizovane 0 neakreditovane realizovane

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdeiavanf

45

Graf ukazuje, ze vzdelavacf zarfzenf, ktera se zucastnila setrenf, mela v prumeru v roce 2007 akreditovano 2,6 rekvalifikace, z cehoz uskutecnila v prumeru 1,4 programu. V roce 2008 slo v prumeru 0 4,2 rekvalifikacnfho programu na jedno vzdelavacf zarfzenf, pricemz realizovany byly v prumeru 2 kurzy.

Nejvetsf podfl udelenych akreditacf i realizovanych rekvalifikacnfch

programu nalezneme ve Strednf Morave a v Moravskoslezske oblasti. Naopak v oblasti Jihozapadu byl podfl udelenych akreditacf i realizovanych rekvalifikacnfch programu nejnizsf. Graf 8: Podfl realizovanych kurzu podle oblasti v letech 2007 a 2008

.

r:·'·~"',-:;,.

16,4

2008

"'.'..~.' ~~;

!J

135

' ...A ·'t~·i:, i. • . _~.

2007

o

10

o

20

HI. m. Praha

• Severovychod

30 [J

40

50

Sti'edni Cechy

o Jihovychod

60

70

100

90

80

• Jihozapad

• Severozapad

• Sti'edni Morava

o

Moravskoslezsko

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

V grafu je uveden pocet uvedenych rekvalifikacnfch programu podle velikosti mfsta, kde subjekt sfdH, kdy vetsf prumerny pocet uskutecnenych rekvalifikacnfch kurzu casteji deklarujf prevazne vzdelavacf instituce z malych lokalit

0

kapacite

do 500 obyvatel a prirozene pak od 20 do 100 tisfc a vfce obyvatel. Obdobne jako v predchozfch setrenfch v roce 2003 a 2004 se take v tomto setrenf za roky 2007 a 2008 se projevil vztah mezi poctem uskutecnenych programu a poctem externfch pracovnfku. Z vYsledku vyplynulo,

ze se vzrustajfcfm poctem

nabfzenych

rekvalifikacnfch kurzu zajist'ujf skoHcf instituce vYuku vyssf merou prostrednictvfm externfch pedagogu.

46

Graf 9: Prumerne pocty realizovanych rekvalifikacnich kurzu podle regionu v letech 2007 a 2008 4,0 3.5

3,5 !::

~

3,0

0>

~ 2,5

a; '0

8. 2.0

->.

E E

1,5

a:

1.0

, 0)

. ::J

0.5 0,0 co

.s:: ~

a..

->. -"" (J) 0)

'0

0

E

'0

:r:

en

.~

->. -"" (J) 0)

>U

0

.s:: ~

->. -"" (J)

.c:: 0)

N

a::

->. -""

f!1 co >

.g

->. -"" 0

2

(J)

-:::J

co

->. -""

->. -""

0

0

0)

~

'0

~ .s::

0)

-'" :.::;

-0)

g>

~

->. -"" 0

:0 ::J

'E co

a..

co c::

)(3

0 >.

(J)

>

-~

->. -""

~

~ 0

E 0

.s:: ~

~

->. -"" 0 ::J

0

E 0 (5

->. -"" (J)

->.

N

~

c::

-"" (J) N

(J)

0

-"" (J)

>

~ 0

:::;:

kraj

02007 . 2008

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

Jak je mozne videt ve vyse uvedenem grafu, doslo mezi lety 2007 a 2008 v nekterYch krajich k narustu realizovanych rekvalifikacnich programu, naopak zejmena v Karlovarskem kraji a take v Pardubickem a Moravskoslezskem kraji doslo k poklesu . Stabilni situace zustava ve Sti'edoceskem a Jihoceskem kraji.

1) Financovani rekvalifikacnich kurzu

Rekvalifikacni kurzy jsou primarne urceny pro nezamestnane, ktei'i jsou evidovani na ui'adech prace. Temto lidem jsou kurzy financovany z aktivni politiky zamestnanosti, pi'icemz od roku 2002 je cast nakladu spojenych s rekvalifikacemi hrazena z financnich prosti'edku Evropskych socialnich fondu. Takto realizovane rekvalifikacni kurzy jsou zabezpecovany ui'ady prace, ktere o poskytovanem vzdelavani uzaviraji se vzdelavacimi zai'izenimi ramcove smlouvy. Rekvalifikacni kurzy jsou vsak urceny i pro zajemce

0

zamestnani nebo

osoby, ktere jsou ohrozeni ztratou zamestnani. Tyto kurzy jsou placeny bud' jejich zamestnavateli, nebo z vlastnich zdroju ucastniku rekvalifikacnich kurzu.

47

Graf 10: Financovanf realizovanych akreditovanych rekvalifikacnfch pragramu v pracentualnfm razlozenf v letech 2007 a 2008 40,6 ..~-- .--- -· l~~~-~---t

40 35

30 25 20 15 10 5

o

2007

Strukturani fondy

Zdroj: Zaverecna zprava setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelani

Z uvedeneho

grafu

vyplYva,

ze

v roce

2007

bylo

spolufinancovano ui'ady prace (36 %), pi'icemz v race 2008 slo

nejvfce 0

kurzu

41 % kurzu.

Druhym nejcastejsfm platcem byli sami ucastnici, a to v 30 % v race 2007 a v 34 % v roce 2008. Financni prasti'edky ze strukturalnich fondu EU se na financovani akreditovanych rekvalifikacnfch kurzu podilely v roce 2008 celkem 18 %, v race 2007 se jednalo 0 10 %. Podniky ci jine instituce hradily kurzy v 15 % (rok 2007) nebo v 13 % (rak 2008). Jine zdraje financovanf byly uvedeny v 1-2 %. Ui'ady prace se podle dalsfho ti'idenf nejvice podileji na spolufinancovani rekvalifikacf zejmena v Karlovarskem kraji, kde v race 2007 financovaly 100 % kurzu, v race 2008 to bylo 60 %. K dalsim krajum, kde ui'ady prace maji velky podil na financovanf rekvalifikacnich kurzu, pam zejmena kraj Ustecky (66 % kurzu v roce 2008, 63 % v race 2007) a Zlinsky (62 % kurzu v race 2008, kdeZto v race 2007 to bylo pouhych 36 %). Naopak nizkou financni spoluucast za rak 2008 deklaravali plzensti (13% ucast ui'adu prace), pardubicti (19%), jihocesti (20%), prazsti (21%) a sti'edocestf (26%) poskytovatele akreditovanych vzdelavacfch programu . Pokud jde uvedenem

0

rak 2007, pak nejcastejsi spoluucast ui'adu prace byla v jiz

Karlovarskem

kraji

(100

%)

a

dale

v Usteckem

(63

%),

Kralovehradeckem (58 %) a Moravskoslezskem kraji (50 %). Pokud se podivame

48

na velikost mfsta sfdla organizace, Ize rfci, ze jak v roce 2008, tak v roce 2007 se na spolufinancovanf kurzu nejvYrazneji podflf urady prace ve mestech od 20 do 99 tisfe obyvatel, kde financujf 60 % rekvalifikacnfch kurzu. Nasledujf urady prace v obcfch od 5 do 20 tisfc obyvatel, kde se podflf na financovanf 43 % kurzu. Naopak nejmensf financnf ucast uradu prace vykazujf organizace sfdlfcf v malych obefch do 500 o byvate I (15 %) a pak organizace z velkych urbanistickych sfdel nad 100000 o byvate I (20 %). Pokud se na financovanf kurzu podfvame skrze ekonomicko-pravnf formu poskytovatele, vidfme, ze v roce 2008 nejvyssf financnf ucast uradu prace najdeme u kurzu poskytovanych spolecnostmi a skolskymi zarfzenfmi. V predchozfm roce 2007 byla nejvyssf spoluucast uradu prace u kurzu, ktere organizovala skolska zarfzenf a obecne prospesne spolecnosti. Ucastnfci kurzu se v roce 2008 podfleli na placenf kurzovneho nejvyrazneji v Plzenskem (82 % kurzu v roce 2008), Stredoceskem (62 %), Jihoceskem (54 %), Jihomoravskem kraji (45 %). V hlavnfm meste Praze (44 %) a v Libereckem kraji (41 %). Naopak v Usteckem kraji a v kraji Vysocina platf ucastnfci mene nez desetinu kurzu (6 %, respektive 9 %). V roce 2007 byla situace obdobna, k vYraznym

mezirocnfm

rozdflum

doslo

pouze

v Karlovarskem

a Kralovehradeckem kraji. V Karlovarskem kraji se spoluucast ucastnfku zvedla z nuly v roce 2007 na 34 % v roce 2008. Take v Kralovehradeckem kraji doslo k narustu spoluucasti, kdy v roce 2007 se podfleli ucastnfci v 17 %, kdeZto v roce 2008 jiz v 32 %. Z pohledu velikosti sfdla organizace se jak v roce 2008, tak v roce 2007 na financovanf nejcasteji podfleli lide navstevujfcf kurzy v malych obcfch (vfce nez 80 % kurzu). Take v jinych aglomeracfch je financovanf ucastnfky kurzu dost obvykle, vYjimkou jsou kurzy poskytovane organizacemi v mestech od 20 do 100 tisfe obyvatel, kde ucastnfci hradili v roce 2008 necelych 20 % kurzu (v roce 2007 slo 019 %). Podle ekonomicko-pravnf formy poskytovatele deklarujf pro oba sledovane roky nejvyssf financnf spoluucast frekventantu kurzu subjekty vedene jako fyzicke osoby. Instituce vychazejf financne vstrfc ucastnfkum kurzu casteji v Pardubickem (v race 2008 to bylo 34 %, v roce 2007 slo

0

32 %), Jihoceskem kraji (25 % v roce

2008,43 % v roce 2007), v Praze (2008 - 21 %,2007 - 26 %) a Olomouckem kraji (2009 - 21 %, 2007 - 37 %). Vyssf financnf podfl v obou letech dale casteji zduraznujf instituce z malych mest 0 velikosti od 5 do 20 tisfc obyvatel. Vyssf financnf spoluucast deklarujf subjekty nabfzejfcf rekvalifikacnf programy se

49

statutem statni organizace a spolecnosti, a to opet jak v roce 2008, tak v roce 2007. Je patrne, ze se instituce a podniky na financnim zajisteni podilely casteji v roce 2007. JednIm z duvodu muze bYt i soucasna ekonomicka krize, ktera se projevovala jiz v roce 2008. Financni zdroje ze strukturalnich fondu Evropske unie se na zajisteni kurzu vyuzivali v roce 2008 nejcasteji na Vysocine (37 %), v Pardubickem (27 %) a Usteckem (25 %) kraji. V roce 2007 se financni zdroje ze strukturalnich fondu vyuzivaly nejcasteji v kraji Vysocina (64 %) a ve Zlinskem kraji (52 %). Pokud jde o podporu vzdelavacich instituci z hlediska jejich ekonomicko-pravni subjektivity, pak v roce 2008 byly nejcasteji podporovany obcanska sdruzeni a take obecne pospesne spolecnosti. Naopak v roce 2007 sla nejvyraznejsi podpora kurzum organizovanym

skolskymi

zai'izenimi.

Pokud

jde

0

velikost

mista

sidla

vzdelavacich organizaci, pak organizace z nejmensich obci nevykazaly zadnou podporu, a to v obou letech. "Jine formy" financovani frekventovaneji uvedly pouze instituce v Praze, v Moravskoslezskem, v Usteckem a v Jihomoravskem kraji.

2) Hodinove dotace rekvalifikacnich kurzu

Delsi hodinove dotace se vyskytuji v organizacich sidlicich ve mestech od 20 do 100 tisic obyvatel a take v malych obcich do 500 obyvatel. Tabulka 3: Prumerne hodinove rozsahy rekvalifikacnich programu podle kraju v letech 2007 a 2008 2007

Kraj

Hlavn i masto Praha Stfedocesry kr~ JihoceskY krei PlzenskY kraj KarbvarskY kraj UsteckY kraj Lb ereckY kraj Krab veh radeckY kraj Pardub ckY kraj VysoCina JihomoravskY kraj ObmouckY kraj ZlinskY kraj MoravskoslezskY kraj Celkem

___ L -

Prumer 186,5 190,3 143,2 242,4 210,8 254,8 114,2 110,7 103,0 131,3 180,7 263,1 221,6 305,5

217,8

2008

2007

2008

183,0 175,7 199,9 198,6 99,7 232,1 116,1 122,8 100,0 113,1 187,6 338,2 222,6 248,9

Median 150,0 150,0 80,0 158,0 158,0 202,0 120,0 88,0 90,0 126,0 120,0 106,0 121,5 180,0

150,0 145,0 155,0 140,0 40,0 152,5 84,0 118,0 90,O! 120,0 140,0 106,0 140,0' 140,0

199,9

150,0

140,0

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro jnformace ve vzdelavanf

50

Z udaju uvedenych v tabulce vyplYva, ze prumerny hodinovy rozsah kurzu v roce 2007 cinil 218 hodin na kazdy kurz, v roce 2008 slo

0

200 hodin. Median 1

poctu hodin kurzu cinil v roce 2007 150 hodin, v roce 2008 pak 140 hod in. Kurzy s nejdelsf hodinovou dotacf poskytovaly v roce 2008 prevazne regiony zasazene vyssf mfrou nezamestnanosti, tedy kraje Olomoucky (v prumeru 338 hodin, median 106 hodin), Moravskoslezsky (v prumeru 249 hodin, median 140 hodin), Ustecky (232 hodin v prumeru, median 152 hodin), Zlfnsky (223 hodin v prumeru, median 140 hodin) a Jihocesky (200 hodin v prumeru, median 155 hodin). Delsf hodinove dotace se vyskytujf v organizacfch sfdlfcfch ve mestech od 20 do 100 tisfc obyvatel a take v malych obcfch do 500 obyvatel. Zajfmave je dale srovnanf podle pravnf formy podnikanf, kde neJvlce hodinovych dotacf poskytujf ruzna skolska zarfzenf (301 hodin v prumeru, median 240 hodin) a obchodnf spolecnosti (v prumeru 228 hodin, median 126 hodin). Naopak organizace zarazene jako sdruzenf a pod podnikanf fyzicke osoby poskytujf nejkratsf kurzy. Z porovnanf hodnot z roku 2007 a 2008 je zrejme, ze v prumeru doslo ke kracenf hodinovych dotacf kurzu, ale naprfklad skolska zarfzenf naopak delku kurzu vyznamne posflila (ze 188 prumernych hodin v roce 2007 na 301 prumernych hodin v roce 2008). Tabulka 4: Prumerne hodinove rozsahy rekvalifikacnfch programu pod Ie pravnf formy podnikanf v letech 2007 a 2008 Ekonomicko-pravni forma organizace

2007

Prumer 184,4 172,8 188,4 201,4 252,3 217,8

Fyzicka osoba pod nikajfcf Sdruzenf, organizace Skols kezarf zen f Statnf organizace Spolecnost Celkem

2008 175,0 150,6 301,0 182,0 227,9 199,9

2007

2008 Median 150,0 149,0 130,0 120,0 160,0 240,0 120,0 120,0 126,0 140,0 150,0 140,0

Zdroj: Zaverecna zprava Setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavani

Zajfmave je dale srovnanf podle pravnf formy podnikanf, kde neJvlce hodinovych dotacf poskytujf ruzna skolska zarfzenf (301 hodin v prumeru, median 240 hod in) a obchodnf spolecnosti (v prumeru 228 hodin, median 126 hodin).

1

Median - hodnota, ktera deli i'adu podle velikosti sei'azenych vy-sledkU na dye stejne poloviny.

51

Naopak organizace zarazene jako sdruzeni a pod podnikani fyzicke osoby poskytuji nejkratsi kurzy. Z porovnani hodnot z roku 2007 a 2008 je zrejme, ze v prumeru doslo ke kraceni hodinovych dotaci kurzu , ale napriklad skolska zarizeni naopak delku kurzu vyznamne posilila (ze 188 prumernych hodin v roce 2007 na 301 prumernych hodin v roce 2008).

Stejne jako v minulych setrenich byly kurzy podle delky trvani rozdeleny do 9 kategorii. Nasledujici graf prinasi pohled na delku realizovanych kurzu. Graf 11: Rozlozeni realizovanych akreditovanych rekvalifikacnich programu podle hodinoveho rozsahu v letech 2007 a 2008 (v %)

200B

2007

o

10

20

40

30

.

50

60

70

BO

o do 30h

o 31-60h

. 61-120h

.121-160h

• 161-220h

o 221-2BOh

. 2B1-350h

D351-500h

0 nad 500h

• neuvedl

90

100

Zdroj: Zaverecna zprava 8eti'enf akreditovanych programu M8MT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

Jak je z grafu patrne, nejcasteji realizovane kurzy se pohybuji v limitu od 61 do 120 (29 %) hodin, druhou nejsilneji reprezentovanou kategorii je dotace v intervalu od 121-160 hodin. Z dlouhodobeho zaberu, tedy od roku 1995, jsou vesmes trendy hodinovych trvani nemenne a nijak se vyznamne neodchyluji z casove rady.

52

3) Frekventovanost kurzu

Tabulka 5: Frekventovanost kurzu: prumerny pocet opakovanf kurzu pod Ie kraju v letech 2007 a 2008 Kraj

2008

2007 Prumer 4,7 3,1 4,8 3,0 2,5 2,2 2,4 10,9 7,6 3,5 4,6 3,4 7,5 3,2 4,2

Hlavn i m esto Praha Sti'edoceskY kraj JihoceskY kraj P lzenskY kraj KarbvarskY kraj UsteckY kraj LV ereckY kraj K rab veh radeckY krai P ardub i::kY kraj Vysocina JihomoravskY kraj ObmouckY kraj ZlinskY kraj MoravskoslezskY kraj Celkem

2008

2007 Median 2,0 1,0 3,0 2,0 1,5 2,0 2,0 5,0 8,0 2,0 4,0 1,0 3,0 1,0 2,0

3,5 3,5 5,4 3,1 3,3 2,2 3,1 4,4 7,3 2,2 3,9 4,3 4,5 4,0 3,7

2,0 2,0 4,0 2,0 3,0 1,0 2,0 1,0 8,0 1,0 2,5 1,0 2,0 2,0 2,0

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'enf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

Z uvedene tabulky vyplyva, ze cfm vetsf uvadejf dotazanf pocet absolventu rekvalifikacnfch kurzu, tim vetsf je i uvedeny pocet opakovanf jednotlivych kurzu. Nejcasteji uvadejf subjekty pouze 1, pi'fpadne 2 opakovanf. V prumeru se vsak pohybuje frekvence kurzu na hodnote 3,7 opakovanf. Median pi'edstavuje hodnotu dvou opakovanf za rok. V roce 2007 udavali poskytovatele v Kralovehradeckem kraji vyrazne vyssf pocet opakovanf nez poskytovatele kurzu z jinych kraju, a to 10,6 opakovanf. V race 2008 vsak jiz nejsou mezi kraji vyraznejsf rozdfly a prumerne opakovanf odpovfda s ruznymi odchylkami prumerne hod note.

Tabulka 6: Frekventovanost kurzu: prumerny pocet opakovanf kurzu podle pravnf formy podnikanf vzdelavacfch institucf v letech 2007 a 2008 Ekonomicka pravni forma organizace

2007

2008 Pru mer 4,5 2,6 2,9 2,5 4,5 4,2

Fyzicka osoba podnikaJici Sdruzeni, organizace Skolske zafi ze ni Slain i 0 rganizace Spolecnosl Celkem

2008

2007 4,1 2,8 1,0 1,7 3,8 3,7

Median 2,0 2,0 1,0 1,0 2,0 2,0

2,0 2,0 1,0 1,0 2,0 2,0

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'enf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

53

Pokud jde nejnizsi

0

pocet

rozdfly podle pravni formy podnikani vzdelavaci instituce, pak opakovani

uvadi

skolska

zarizeni.

To

odpovida

trendu

z predchozich let. 4) Oborov3 orientace rekvalifikacnich kurzu

Dotazani uvedli za rok 2008 celkem 525 rekvalifikacnich kurzu ruzneho zamereni, v roce 2007 slo

0

372 kurzu. Pro potreby setreni byly obory zak6dovany

podle klasifikace ISCED 97. Zamereni sveho kurzu si volily vzdelavaci instituce zamerne samy, nebof pokud je kurz v dotazniku pojmenovan napr. "Sance" a podobne, je tezke pro nezucastnene rozhodnout,

0

jakou oborovou orientaci

programu se jedna.

Siroce vymezene obory -ISCED 97, uroven 1

Uvodni diference na urovni prvniho mista v k6du ISCED 97 je v dalsich odstavcich rozebrana podrobneji, uplny vycet je pak k nalezeni v prilohach. Graf 12: Oborove zamereni rekvalifikacnich kurzu - ISCED 97, uroven 1 v letech 2007 a 2008

2008

2007

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

o Vzdelavani a vychova

CJ Humanitni vedy a umeni

• Spolecenske vedy , obchod a pravo

• Prirodni vedy , matematika a informatika

• Technika, vyroba a stavebnictvi

o Zemedelstv i a veterinarstv i

• Zdrav otnictv i a socialni pece

0 Sluzby

CJ Nezaclenitelne programy

Zdroj: Zaverecna zprava Setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavani

Z grafu je patrne, ze nejsilneji jsou zastoupeny programy orientovane na sluzby (31 %) a spolecenske vedy, obchod a pravo (27 %). Druhou nejpocetneji zastoupenou oborou orientaci (v cele ctvrtine uvedenych pripadu) byly rekvalifikacni kurzy zamerene na prirodni vedy, matematiku a informatiku 54

(21 %). Nasledujf technicke obory (10 %). Na zemedelske obory je zamereno necelych 5 % kurzu, zdravotnicke obory 2 %. Pres 1 % jsou obory, ktere maji nezaraditelne programy, a take humanitni kurzy. Mene nez 1 % pak cini kurzy zamerene na vychovu a vzdelavan i. Vzhledem k velkemu mnozstvi pripadu uvadime rozbor tech nejcetnejsich sku pin z vyse zmil10vanych.

Uzce vymezene obory - ISeED 97, uroven 2 Tabulka 7: Oborove zamereni rekvalifikacnich kurzu -

ISCED 97, uroven 2

v letech 2007 a 2008 ISCED 97, uroven 2 PffpravauCiteu apedagogika Umenf Humanitnf vedy Zurnaisfika a inform ace o bchod a sprava Informatka Technika a techn eka fe mesla V'fro ba a zpracovan i Arch itektu ra a stavebn etvi Zemedelstvi, esnidvi a rybarstvi V ete ril afstvi Zdravotnidvi S ociah i pece Osobni sluzby P repravni sluzby a spoje och rana zwotnih 0 prostred i Bezpeenostni sluzby NezaClenitelne programy ,felkem

K6d ISCED 97 14 21 22 32 34 48 52 54 58 62 64 72 76 81 84 85 86 99

Pocet programu 2007 2008 1 3 2 3 3 3 3 6 90 134 89 111 15 35 10 14 3 4 29 24 1 1 4 3 7 8 142 95 2 16 1 4 8 14 9 372 525

°

Struktura program u (v %) 2008 2007 0,57 0,27 0,57 0,54 0,57 0,81 0,81 1,14 25,52 24,19 21,14 23,92 6,67 4,03 2,69 2,67 0,81 0,76 4,57 7,80 0,19 0,27 0,76 0,81 2,15 1,33 25,54 27,05 3,05 0,54 0,19 0,00 1,52 1,08 1,71 3,76 100,00 100,00

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'enf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

z trideni

na druhou uroven klasifikace ISCED 97 (resp. na prvni dvojcisli

k6du oboru ISCED 97) vyplynulo, ze nejcasteji jsou organizovany kurzy zamerene na osobni sluzby (27 % v roce 2008, 26 % v roce 2007), dale na obchod, rizeni a spravu (25 %, resp. 24 %), z nichz vetsinu tvori kurzy orientovane na ucetnictvi, dane, marketing, management, ekonomii, sekretarske a kancelarske prace. Nasleduji kurzy zamerene na informatiku a uziti pocitacu (21 %, resp. 24 %), ktere jsou tvoreny nejcasteji kurzy zakladu PC a pokrocileho uzivani PC. U ostatnich oboru nedosahlo jejich zastoupeni desetiprocentni hranice. Technicke obory byly zastoupeny v 7 % (4 %), zemedelstvi, lesnictvi v 5 %, resp. 8 % (vetsinou

55

orientovane na ovladani zahradnicke techniky a lesnicke prace) a vYrobni obory ve 3 % (v obou letech). Zastoupeni ostatnich oboru bylo jiz velmi nizke.

Podrobne vymezene obory - ISeED 97, uroven 3 Nasledujici pl'ehled se zamel'uje na analyzu jednotlivYch hlavnich skupin oboru a v jejich ramci zastoupeni kurzu podle tl'imistnych skupin oboru ISCED 97.

1.

Spolecenske vedy, obchod a pravo

Tabulka 8: Oborova skladba rekvalifikacnich programu v kategorii spolecenske vedya obchod, pravo v letech 2007 a 2008 Podrobne vymezene obory

K6d ISCED·97

Knihovnctvi, informace a archivnctvi Velkoobchod amaoobchod Marketing a propagace Peneznictvi, bankovnictvi, pojSfovnictvi celnctv i a dane Management a sprava Sekretarske a kancelarske prace Pracovni proslredi Obchod, rizeni asprava -nezaradlelne programy

322 341 342 343 344 345 346 347 349

o

Pocet programu 2007 2008 3 6 2 3 2 5 1 1 31 46 8 8 8 9 2 2 36 60

Struktura programu 2007 2008 3,2% 4,3% 2,2% 2,1% 2,2% 3,6% 1,1% 0,7% 33,3% 32,9% 8,6% 5,7% 8,6% 6,4% 2,2% 1,4% 38,7% 42,9%

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'en[ akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavan[

Nejcetnejsi jsou programy zamel'ene na obchod, l'izeni a spravu (43 % v roce 2008, 39 % v roce 2007) a z jedne tl'etiny se jedna

0

programy zamel'ene

na znalosti ucetnictvi a dane (33 % v obou letech). Na management a spravu je zamel'eno jiz vYrazne mene programu. Ostatni obory jsou zastoupeny velmi malo.

2.

Prirodni vedy, matematika a informatika

Tabulka 9: Oborova skladba rekvalifikacnich programu v kategorii pl'irodni vedy, matematika, informatika v letech 2007 a 2008 Podrobne vymezene obory

K6d ISCED·97

Pocitacove vedy Uzli pocitacu

481 482

Pocet programu 2007 2008 9 7 80 104

Struktura programu 2007 2008 10,1% 6,3% 89,9% ._93,7%

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'en[ akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavan[

Do uvedene kategorie spada nejpocetneji zastoupena polozka uziti pocitacu (94 % v roce 2008, 90 % v roce 2007), z velke casti jsou to pl'evazne programy pro zakladni uzivani PC.

56

3.

Sluzby

Tabulka 10: Oborova skladba rekvalifikacnich programu v kategorii sluzby v letech 2007 a 2008 Podrobne vymezene obory

KOd ISCED·97

Hotelnictvi, restaurace, stravovani Cestovani, turismus a volny Cas Sporty Sluzby prodomacnost Kcderndea kosmetickesuwy Osobni sluzby - nezaraditelne programy Prepravni suzby a spoje Prirodni prosUedi a prirozen{lformy zivota Ochrana osob a majetku Bezpeenostni sluzby - nezaraditelne programy

811 812 813 814 815 819 840 852 861 869

Pocet programu 2007 2008 13 13 5 3 7 12 2 2 44 79 24 33 2 16 0 1 1 4 3 4

Struktura programu 2007 2008 12,9% 7,8% 5,0% 1,8% 6,9% 7,2% 2,0% 1,2% 43,6% 47,3% 23,8% 19,8% 2,0% 9,6% 0,0% 0,6% 1,0% 2,4% 3,0% 2,4%

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'enf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

Jak je patrne z uvedene tabulky, jsou sluzby zastoupeny nejcasteji rekvalifikacemi s orientaci na kadernicke a kosmeticke sluzby (47 % v roce 2008, 44 % v roce 2007), osobni sluzby nezaraditelne (20 %, resp. 24 % v roce 2007). Jiz vyrazne mene jsou zastoupeny obory z oblasti prepravy a spoju (10 %, v roce 2007 pouze 2 %), hotelnictvi, turismu a stravovani (8 %, v roce 2007 dokonce 13 %) a z oblasti sportu (7 % v obou sledovanych letech).

4.

Technika, vyroba a stavebnictvi

Do techniky, vyroby a stavebnictvi byly zarazeny nejruznejsi provozni kurzy orientovane na pomocne prace ve stavebnictvi, ci urcene k ovladani stroju a motorovych vozidel. Tabulka 11:

Oborova skladba rekvalifikacnich programu v kategorii technika, vyroba a stavebnictvi v letech 2007 a 2008

Podrobne vymezene obory

KOd ISCED·97 521 523 525 529 541 542 543 544 589

StroJrenstvi, kovovYr0ba a metalurgie Ek=lktron ka a autom atizace Motorova vozela, lode a letcd Ia Technikaa technckeobory- nezaraditelneprogramy Potravinarstvi VYr0ba texUu,odevU a obuvi a zpracovani kuze Materia~ (drevo, papir, plasty, sklo) Hornictvi a tMba Arch lektu ra a stavebn clvi - nezarad itelne programy

Pocet programu 2007 2008 2 7 1 2 0 1 12 25 1 1 4 3 4 8 1 2 3 4

Struktura programu 2007 2008 7,1% 13,2% 3,6% 3,8% 0,0% 1,9% 42,9% 47,2% 3,6% 1,9% 14,3% 5,7% 14,3% 15,1% 3,6% 3,8% 10,7% 7,5%

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'enf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

57

V uvedene tabu Ice je nejpocetneji zastoupena skupina bHzeji nezaraditelnych programu (47 % v roce 2008, 43 % v roce 2007). Dale jsou cetne zastoupeny i obory zamerene na praci s materialy (15 %, 14 % v roce 2007) a na strojirenstvi a kovovYrobu (13 %,7 % v roce 2007).

5.

Zdravotnictvi a socialni pece

Tabulka 12: Oborova skladba rekvalifikacnich programu v kategorii zdravotnictvi v letech 2007 a 2008 Rxfrdri vylTem cmy

Zd"adrieJe suZbj Pa"e 0 cEti arrim SOOa,i (ire- re2iia:i1eheprtganj

Sruktura prqpcmJ 2JJJ7 2JJJ8 l>,4% 'l1,'Y/o 18,2>10 'l1,'Y1o l>,4% 54,5%

A:i:et prqpcmJ

KOOISE).97

am

'MJl

7l2. 761 7fe -'---

3 2 6

4 3 4'----

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

Kategorie zahrnujici prevazne

ruzne

programy bHze nespecifikovane

programy socialnich sluzeb zabirala nejvetsi podil (36 % v roce 2008, 55 % v roce 2007). Spolu s ni dalsi tretinu tvorily zdravotnicke sluzby (36 %, 27 % v roce 2007). Pece 0 deti a mladez pak zabirala 27 % (v roce 2007 se jednalo 018 %).

6. Zemedelstvi a veterinarstvi Tabulka 13:

Oborova skladba rekvalifikacnich programu v kategorii zemedelstvi a veterinarstvi v letech 2007 a 2008

Podrobne vymezene obory

Ked ISCED·97

Rostinna a ZiYocisna vyroba Zahr cd nictyi Lesn btvi Vete rin arstyi

Pocet programu 2007 2008

621 622 623 640

°

5 24 1

1 2 21 1

Struktura programu 2007 2008 4,0% 0,0% 8,0% 16,7% 80,0% 84,0% 4,0% 3,3%

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

V ramci zemedelskych oboru pam nejvice prostoru oborum lesnickym (84 % v roce 2008, 80 % v roce 2007). S vyraznym odstupem nasleduji dalsi obory zahradnictvi, rostlinna a zivocisna vyroba a veterinarstvi.

58

5) Charakteristiky podle klicovych znaku Regiomilni hledisko

Jako vyznamny se v setreni projevil regionalni faktor. Region Prahy a Strednich tech poskytuje rekvalifikacni programy zamerene predevsim na oblast vypocetni techniky. Zakladum podnikani a ekonomie se venuji predevsim na Severozapade a Severovychode. Zemedelsky zamerene kurzy jsou typictejsi pro region Jihozapad. Umelecko remeslne kurzy jsou pro zmenu typictejsi pro region Severovychod. Uziti pocitacu je rovnez caste na Morave, nicmene i zde byl realizovan take vyssi pocet programu vyucujicich pokrocile uzivani PC. Jihozapad pak casteji zminuje kurzy zamerene na bezpecnost a ochranu zdravi. Velikost sidla

Instituce sidlfci ve vetsich sidelnich aglomeracich casteji zminuji kurzy orientovane na socialni peci a kadernicke a kosmeticke sluzby, kurzy ucetnictvi a dani, terapie a rehabilitace a uziti pocitacu. Subjekty sidlfci v mensich lokalitach casteji realizuji kurzy zamerene na stavebnictvi a zemedelstvi. Pravni forma podnikani

Subjekty se statutem fyzickych osob casteji uvadeji kurzy kadernictvi, terapie, rehabilitace, hotelnictvi, zaklady PC a ucetnictvi a dane. Obchodni spolecnosti pak hlasi nejvice realizovanych kurzu z oboru jak zakladu, tak i pokrocilejsiho uzivani PC, informatiky (polozky k6dovane jako pocitacove vedy), ekonomie, marketingu, bankovnictvi, problematiky dani a ucetnictvi. Organizacni slozky statu zminuji zejmena cizi jazyky ci jine programy, napr. z oboru strojirenstvi.

6) Absolventi rekvalifikacnich kurzu Ucast na rekvalifikacnich programech

V celkovem objemu uvedenych absolventu instituce, ktere se zucastnily setreni, uvadely celkovy pocet 15 387 rekvalifikovanych za rok 2008 (za kurzy v roce 2007 cini tento udaj 13728 absolventU). Udaj sam ma omezenou vypovidaci schopnost vzhledem k nizkemu zastoupeni ze vsech obeslanych respondentu. Ucastniku kurzu dotazane instituce za rok 2008 vykazaly 16678 a za rok 2007 pak 14603. V prumeru pripada na kazdy zmineny kurz zhruba ucast 32 ucastniku (za rok 2007 byl prumer 39 osob). Absolventu pak na 1 kurz pripada 59

29 v roce 2008, kdezto v roce 2007 byl jejich pocet vyssf - 39 absolventu na jeden kurz. Tabulka 14:

Prumerna naplnenost rekvalifikacnfch kurzu L1castnfky podle regionu v roce 2007 a 2008

Kraj Absolutni Hlavn i mesto Praha StI'edoceskY kraj Jihoces!
1920 1240 233 127 150 1261 215 805 591 526 1756 280 3022 2477 14603

2007 Poeet ucastniku Relativni Prumer Median (v%)

13,1 8,5 1,6 0,9 1,0 8,6 1,5 5,5 4,0 3,6 12,0 1,9 20} 17,0 100,0

46,8 26,4 25,9 15,9 25,0 28,7 17,9 89,4 65,7 47,8 37,4 14,0 83,9 33,9 39,3

Min

27,0 8,0 8,0 8,5 15,0 21,5 16,5 17,0 48,0 33,0 16,0 3,0 27,5 16,0 16,0

1 1 1 2 10 4 4 8 12 11 2 1 6 3 1

Max Absolutni

350 316 84 63 70 80 40 304 180 112 173 121 484 508 508

2008 Pocet ucastniku Relativni Prumer Median (v%)

2679 1733 298 137 135 1719 587 657 633 641 2184 502 2181 2592 16678

16,1 10,4 1,8 0,8 0,8 10,3 3,5 3,9 3,8 3,8 13,1 3,0 13,1 15,5 100,0

31,2 28,9 21,3 12,5 45,0 25,3 26,7 36,5 70,3 30,5 31,2 20,9 41,9 38.7 31,8

18,5 10,0 19,0 9,0 41,0 17,5 14,5 12,5 59,0 15,0 20,0 13,0 24,5 19,0 16,0

Min

Max

1 1 3 2 30 1 4 1 10 2 1 1 1 3 1

260 504 70 59 64 122 105 304 168 96 144 99 323 372 504

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

Prumerne hodnoty jsou pocftany z poctu uvedenych absolventU za kazdy uvedeny kurz, kteremu odpovfda kategoricka ti'fdfcf promEmna regionu, pravnf formy, velikosti sfdla, hodinove dotace. Z L1zemnfho hlediska je patrne, ze vyssf prumernou L1cast na jeden kurz deklarujf instituce sfdlfcf

V

kraji Pardubickem (70), Karlovarskem (45) a Zlfnskem

(42). Naopak pod prumernou hodnotou se ocitajf zejmena instituce z Plzenskeho (12), Olomouckeho (21) a Jihoceskeho kraje (21).

Tabulka 15:

Prumerna naplnenost kurzu pocty L1castnfku na kurz podle pravnf formy podnikanf (transformovane) v roce 2007 a 2008 2008

2007 Ekonomicka pravni forma organizace Absolutni Fyzicka osoba pod nikajici Sdruzeni, organizace Skolske zarizen i Statni organizaoa Spolecnost Celkem

3966 1052 240 615 7855 13728

Pocel absolventu Relativni Prumer Median Min (v%) 11,0 1 28,9 32,5 7,7 28,4 16,0 3 1,7 34,3 27,0 5 16,0 2 4,5 28,0 57,2 17,0 1 42,7 15,0 1 100,0 36,9

Max Absolutni 316 133 108 104 502 502

5031 1371 70 644 8271 15387

Pocel absolvenlu Relativni Prumer Median Min Max (v%) 12,0 26,5 1 504 32,7 28,0 15,0 8,9 3 191 10,0 8,0 0,5 5 20 22,2 18,0 4 63 4,2 33,1 16,5 53,8 0 354 29,3 15,0 100,0 0 504

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

60

Z uvedenych udaju je patrne, ze podle pravni formy podnikani subjektu zustava rozlozeni prumerneho poctu rekvalifikovanych vesmes stabilni az na subjekty, ktere se identifikuji jako ruzne spolecnosti a vykazuji vylozene extremni naplnenost, nadprumer deklaruji take subjekty se statutem fyzickych osob. Nizke prumery se naopak poji k ruznym organizacnim slozkam statnich instituci s rekvalifikacnim certifikatem a skolnim zarizenim. Absolventi rekvalifikacnich kurzu podle oboru vzdelavani a pripravy

Tabulka 16: Absolventi realizovanych akreditovanych programu podle oboru v roce 2007 a 2008 PoCty absolventu ISCED 97· uroven 1

K6d ISCED 97

2007 Absolutni

Vzdelavfni avYchova Humanilni vedy a umenf Spoleeenske vedy, obchod Prfrodnf vedy, matematka c Technika, vYroba a stavebni Zem edelstvf a veterinarstvi Zdravotnidvi a sodalnf peCE Suzby NezaCien ielne progran y Celkem

1 2 3 4 5 6 7 8 9

37 49 3240 5772 522 679 304 2582 543 13728

Prumer

Struktura absolventu podle oboru (v %)

2008 Median

37,0 9,8 34,8 64,9 18,6 22,6 27,6 25,6 38,8 36,9

37,0 9,0 18,0 29,0 8,5 11,0 14,0 11,0 12,0 15,0

Absolutni 78 77 4120 4691 1233 779 291 3867 251 15387

Prumer 26,0 12,8 29,4 42,3 23,3 31,2 26,5 23,2 27,9 29,3

Median 25,0 6,0 19,5 22,0 10,0 24,0 15,0 10,0 34,0 15,0

2007 0,3 0,4 23,6 42,0 3,8 4,9 2,2 18,8 4,0 100,0

2008 0,5 0,5 26,8 30,5 8,0 5,1 1,9 25,1 1,6 100,01

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'en[ akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavan[

Nejsilnejsi ucast je patrna v oborech spolecenskych ved a obchodu a prav, pocitacove gramotnosti a v technickych oborech (vYznamne ve stavebnictvi a v rizeni stroju) coz predstavuje vice nez 70 % z celkoveho poctu. V porovnani s rekvalifikacnimi kurzy v roce 2007 doslo k vetsi prumerne naplnenosti v kurzech spolecenskych ved, technickeho zamereni a take ve sluzbach. Prumerna ucast v ostatnich orientacich se vyrazne nezmenila.

3.4.3 Neakreditovane vzdelavaci programy 1) Popisne charakteristiky

Na dophlujici otazku zjisfujici pocty kurzu bez rekvalifikacniho certifikatu MSMT z celkoveho poctu 266 zucastnenych odpovedelo 126 vzdelavacich subjektU, coz cini 47 %. V souvislosti s temito cisly je nutne upozornit, ze

61

v celorepublikovem prumeru na jeden subjekt pripada zhruba 24 neakreditovanych kurzu, avsak casteji zminovane jsou 3 kurzy za vzdelavacf instituci. V trfdenf podle uzemf subjekty z Cech, a to ze zhruba dvou tretin (67 %), zminujf casteji vetsf pocet jinych kurzu. V Cechach pripada v prumeru na jeden subjekt 29 kurzu, na Morave 5 kurzu. Vetsf pocet neakreditovanych kurzu uvadely prevazne vzdelavacf instituce se statutem obchodnf spolecnosti a statnf organizace, mene jiz skolska zarfzenf a podnikajfcf jako fyzicke osoby.

2) Financovani neakreditovanych programu Graf 13: Financovanf ostatnfch kurzu v letech 2007 a 2008 (v %) 57,9- - - -_ _ _ __

60 50

40 30

20 10

o

2008 uradu prace

Uhrada ucastniku

podniku /

Strukturalni

instituci

fondy

Zdroj : Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

Z grafu je patrne, ze nejcasteji se na financnfm zajistenf neakreditovanych kurzu, die sdelenf oslovenych, podfli ruzne instituce a podniky (58 % v roce 2008, 52 % v roce 2007), pricemz dalsfmi 27 % (v roce 2007 se jednalo

0

21 %) se podfli

na financovanf sam frekventant kurzu. Strukturalnf fondy Evropske unie se podflejf na financovanf neakreditovanych kurzu 6 %, v roce 2007 se jednalo

0

15 %. Urady

prace byly zmfneny pouze v 6 % a jen 4 % poskytovatelu uvedlo, ze se na financovanf podfli jeste jine, blfze nespecifikovane formy financnf ucasti.

62

Ve srovnanf s rokem 2007 se podfl uradu prace a ucastnfku vesmes nemenf, ale posiluje se financovanf ze zdroju ruznych institucf. V porovnanf s akreditovanymi kurzy je zretelne, ze financnf zatez se presouva z uradu prace na samotneho ucastnfka, ale i na ruzne instituce.

Graf 14: Srovnanf financovanf akreditovanych a neakreditovanych kurzu v letech 2007 a 2008 (v %) 2008

NealfeditCMIne

podnikUl instiuci

podnku f

Jnezdro~

strukhrilni

nstituci

'oody

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

3) Hodinove dotace

Graf 15: Podflove rozlozenf kategorif trvanf neakreditovanych kurzu v letech 2007 a 2008

2008

2007

o

10

20

30

40

so

60

o do 30h

IJ 31-60h

. 61-120h

.121-160h

o 221-280h

. 281-3S0h

IJ 3S1-S00h

IJ nad SOOh

70

80

90

100

. 161-220h

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

63

Prumerny hodinovy objem kurzu bez akreditacniho osvedceni cini 77 hodin. Nicmeme casto opakujici se udaj 20 hodin na bezny kurz je vice realny. Kurzy bez akreditace, jak je patrne z tabulky, jsou predevsim ve vetsi mire oproti svym akreditovanym protejskum kratsi. Dominuje zde kategorie hodinoveho rozpeti do 30 h ve dvou tretinach pripadu. Delsi kurzy jsou spise ojedinele.

Tabulka 17:

Podilove srovnani kategorii doby trvani kurzu s akreditaci a bez akreditace (%) v letech 2007 a 2008 Rmll:xln

roll

'm NDvdoa-em

1,.:

81,

~

1

111 19,1

'2111

NDvdoa-em

3I-6l 121

~

61-t!l

121-1IJl

'0. 9,

1!¥l 2C

~

ll,(l

a

25

16'I-2:!l 10,< 2,( 9,1 2,(

~

~~ Q~

~£

Q(

a31-3!D s.axJ 1M 5D Il!Md 9, Q; SA Q£ QC 1,1 22 7,8 O,l 9 lE QC 1,1 1~ QL

QlIen

as

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'en[ akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavan[

Jak jsem se jiz zminila, ve srovnani s hodinovymi dotacemi akreditovanych kurzu je situace v pfipade neakreditovanych kurzu spise opacna. Jak je zretelne z uvedeneho prehledu, neakreditovane kurzy jsou casove meme dotovane nez rekvalifikacni. Delsi kurzy bez akreditace zminuji pouze subjekty s pravni formou spolecnosti a casteji

i statni

instituce,

dale instituce se sidlem v Praze

a v Moravskoslezskem regionu. Pod prumernou hodnotou se nachazeji skolske instituce

a fyzicke

osoby,

oblastne

pak

cetneji

subjekty

zastoupene

na Severovychode, Jihovychode a Jihozapade, a to v obou sledovanych letech.

4) Pocet opakovani u neakreditovanych kurzu Prumerna hodnota opakovani se u neakreditovanych kurzu pohybovala v roce 2008 okolo sedmi opakovani (oproti akreditovanym 4) na kazdy realizovany kurz, v roce 2007 slo 5 opakovani (u akreditovanych slo

0

4 opakovani).

Ve srovnani s akreditacnimi programy jsou neakreditovane kurzy co do opakovani cetnejsi, vzdelavaci subjekty samy uvadeji v prumeru

64

0

3 frekvence vice.

10: 10: 10: 10:

5) Oborova orientace neakreditovanych kurzu Siroce vymezene obory -lseED 97, uroven 1

Celkove oborove rozlozeni nabizenych kurzu je co do rozlozeni zamerene vyrazne na spolecenske vedy (marketing, obchod, pravo), rozdil v narustu takto profilovanych programu je vyznamny i oproti realizovanym kurzum v roce 2003. Vyrazne narostl i podil technicky orientovanych kurzu. Mirny pokles jsme zaznamenali v kategorii sluzeb. Graf 16: Oborova nabidka ostatnich kurzu - siroce vymezene obory v letech 2007 a 2008

2008

2007

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

o Obecne vzdelavimi

IJ Vzdelavani a vychova

• Humanitni vedy a umeni

• Spolecenske vedy . obchod a pravo

• Prirodni vedy. matematika a informatika

0 Technika. vyroba a stavebnictvi

• Zemedelstv i a v eterinarstv i

o Zdravotnictvi a socialni pece

0 Sluzby

• Nezaclenitelne programy

Zdroj: Zaverecna zprava Setrenf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

Z blizsiho

pohledu

je

struktura

velmi

obdobna,

jako

je

tomu

i u akreditovanych kurzu. Pri podrobnejsim trideni zustavaji dominantnimi podobne jako u akreditovanych atraktivneji zamerene programy informatiky ana obchod a rizeni, informatiku a uziti pocitacu a do popredi vystupuji taktez technicky orientovane programy.

65

Tabulka 18: Rozdil v nabfdce akreditovanych a neakreditovanych kurzu v letech

2007 a 2008 (v %)

K6d 1&:8)97, lrofoo2 1&:8).97 Os:bni cbta:iu;ti 9,0 14 Piip'a\a Li:itEl ua raE~ka l.JrrEni 21 22 Huraitni vfrl; SpJ~ allteJiaani i1Jf anaky 31 Zunaisikaa infClTl"Ere 32 Clxtlexlaspara 34 Pra.o :£,0 Miaraila asaigj~ 46,0 Infarraika 48 52 ifedlika atedlioo faTesla V}«:baa zpcoMmi 54 ffi fAroitoo.raast:MtricM Zaraflsru, Iffiriclvi arytEFavi 62 VwinEistvl 64 72 2cta\drictvi Saiani fl'i;e 76 81 Os:bnisu~ 84 Pfcpc:Mli sluZl:Jfa~e CtITana 2ivdnto pu;tfro 85 IE ~tnisilIDY ~aitere~

Akredit~ Akr~

am

m

m

0,0 0,3 0,5 0,8 0,0 0,8 24,2 0,0 0,0 23,9 4,0 2,7 0,8 7,8 0,3 0,8 2,2 25,5 0,5 0,0 1,1 3,8

0,0 0,6 0,6 0,6 0,0 1,1 25,5 0,0 0,0 21,1 6,7 2,7 0,8 4,6 0,2 0,8 1,3 27,0 3,0 0,2 1,5 1,7

NEB
Neck~

m

2)00 16,2 7,6 2,0 4,9 0,7 0,5 14,4 0,4 4,5 a),8 5,4 6,5 0,5 0,9 0,0 0,7 1,8 6,7 3,2 0,9 0,4 0,9

Radlv Ibzdilv p'oc:ertrich P'oanbich Ixx:IEdl Ixx:IEdl

am

m 21,1 2,1 1,e 3,S O,L 0,1 18,e o,e

3,1 15,S 4,e 5,e 0,4 1,1 o,e 0,1 2,1 12,.;

3,1 0,5 O,L 0,9

-1&2 -7,3 -1,4 -41 -0,7 43

-21,7'

-1,6' -1,0

-44 -0,21 441 7,5 40 -4 7

~8

-0,4 -45 42 -1,4 -48 43 &9 43 41 43 18,9 -4 7 -0,9 47 49

1

~3

40 I -4 9 44 45 42 40 -0,8 14,7 -0,7 -0,3 1,3 48

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'enf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavanf

Tabulka ukazuje rozdfl oproti rekvalifikacnfm programum, kterY je vyznamny v sirsf nabfdce kurzu technicky zamerenych, v sirsf nabfdce jazyku a naopak v nizsf nabfdce osobnfch sluzeb.

66

1

Podrobne vymezene obory - IseED 97, uroven 3 1.

Spolecenske vedy, obchod, pravo

Tabulka 19: Oborova skladba rekvalifikacnfch programu v kategorii spolecenske vedya obchod, pravo v letech 2007 a 2008 Podrobne vymezene obory Psychobgie Ekonom is Knihovndvi, informace aarchivndvi Marketing a propagace Ucetndvi a dane Management asprava Sekretafske a kancelafske prace Pracovni prosUed i Obchod, fizeni asprava -nezeiaditelne programy Pravo Celkem

K6d ISCED·97 311 314 322 342 344 345 346 347 349 380

_._----

Pocet programu 2007 2008 3 1 1 0 3 4 11 7 20 30 38 50 5 5 4 4 2 5 2 0 89 ____ JO~

Struktura programu (v %) 2007 2008 3,4% 0,9% 1,1% 0,0% 3,4% 3,8% 12,4% 6,6% 22,5% 28,3% 42,7% 47,2% 4,7% 5,6% 4,5% 3,8% 2,2% 4,7% 2,2% 0,0% 100,0% . 100,0%

Zdroj: Zaverecna zprava Setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro inform ace ve vzdelavani

Dominantnimi v teto skupine jsou kurzy zamerene na management a spravu, podvojneho ucetnictvi a dane a zastoupeny jsou i kurzy orientovane na marketing a propagaci. Jak vidime, jde vesmes 0 kurzy zamerene na uplatneni vekonomicky orientovanem prostredi.

2.

Tabulka 19:

Technicke obory

ObOroV8 skladba neakreditovanych programu v kategorii technicke obory v letech 2007 a 2008

Podrobne vymezene obory Strojirenstvi, kovovyroba a metalurgie Eektrotechnika a energetika Eektron ika a automatizace Motorova vozo e, lode a letad e Technika a techn i::ke obory - nezaraditehe programy Potravin arstvi VYr"oba textlu,odevti a obuvi a zpracovani kuze Materialy (drevo, papir, plasty, sklo) Hornictvi a tezba Stave bnictvi a inzenyrske stavitestvi Celkem

K6d ISCED·97 521 522 523 525 529 541 542 543 544 582

Pocet programil Struktura programil (v %) 2007 2008 2007 2008 19 17 27,5% 28,8% 1 2 1,4% 3,4% 1 1,4% 0,0% 0 1 1 1,4% 1,7% 11,6% 10,2% 8 6 1 4,3% 1,7% 3 4 8,7% 6,8% 6 1 3 4,3% 1,7% 24 25 34,8% 42,4% 3 2 4,3% 3,4% 69 59 100,0% 100,0%

Zdroj: Zaverecna zprava Setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavani

v teto skupine zaujimaji vetsi podil predevsim kurzy zamerene na manipulaci s technikou, ildicske kurzy a obsluha nejruznejsich stroju (39 %). Pomerne silneji jsou zde zastoupeny i kurzy tykajici se stavebnictvi, strojirenstvi a elekrotechniky, 67

stavebni dovednosti (zednicke ci jine remeslne prace spadajicf do stavebnictvi (20 %).

3.

Tabulka 20:

Oborova

Pfirodni vedy, matematika a informatika

skladba

neakreditovanych

programu

v kategorii

matematika a prirodni vedy v letech 2007 a 2008 Podrobne vymezene obory Statistika Matematika a statstika - nezafaditelne programy Pocitacove vedy Uz[i pocitacu Informatika, uz[i pocitaeu - nezafaditelne program y Celkem

KOd ISCED·97 462 469 481 482 489

Pocet programu Struktura programu (v %) 2007 2008 2007 2008 12,1% 13,6% 17 15 5,7% 5,5% 8 6 0,0% 1,8% 2 59,3% 64,5% 83 71 22,9% 14,5% 32 16 100,0% 140 110 100,0%

°

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'eni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro inform ace ve vzdelavanf

Stejne jako je tomu u akreditovanych pozorovani, i zde je tato skupina tvorena masivne nabidkou nejruznejsich kurzu s orientacf na uzivani PC ci odbomeji zamerene programy na ovladani specialnich softwaroyYch aplikacf.

4. Tabulka 21:

Sluzby

Oborova skladba neakreditovanych programu v kategorii sluzby v letech 2007 a 2008

Podrobne vymezene obory

KOd

ISCED·97 811 Hotelnictvi, restaurace, stravovani 812 Cestovani, tursmus a volny Cas 813 Sporty 815 Kadefntke a kosmeticke sliZby 819 Osobni sluzby - nezafaditelne programy 840 Pfepravni slizby aspoje 851 Techno bqe ochrany zivotn iho prost fed i 852 Pfirodni prostredi a pfirozenetormy zivota Ochranazivotnihoprosti'edi -nezafad[elne programy 859 Och rana osob a majetku 861 862 8ezpeenost a ochranazdravi pfi praa Celkem

Pocet prog ramu 2007 2008 9 2 10 7 9 18 3 1 1 1 1 62

10 2 28 8 21 21 3

°° ° 1

94

Struktura programu (v %) 2008 2007 14,5% 10,6% 2,1% 3,2% 29,8% 16,1% 11,3% 8,5% 14,5% 22,3% 22,3% 29,0% 4,8% 3,2% 1,6% 0,0% 1,6% 0,0% 1,1% 1,6% 1,6% 0,0% 100,0% 100,0%

Zdroj: Zaverecna zprava Seti'enf akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ustav pro informace ve vzdelavanf

Z tabulky je patrne, ze vyraznejsi podfl v teto kategorii zaujfmajf ruzne programy zamerene na prepravu a spoje, dale na osobni sluzby blfze nespecifikovane a take na oblast sportu. Vice nez desetinu kurzu predstavuji 68

i kurzy zamerene na hotelnictvi, restaurace a stravovani. Naopak takrka zadny zajem neni ooblast prirodniho prostredi a bezpecnost a ochrana pri praci.

5.

Tabulka 22:

Zdravotnictvi

Oborova skladba rekvalifikacnich programu v kategorii zdravotnictvi v letech 2007 a 2008 K6d ISCED-97 722 723 726 761 762 769

ISCED 97, uroveii 3 Zdravolnicke sluzby OSeifovaleistvi Terape a rehabilitace Peee 0 deli a mladez Soeialn i pete a porad enstvi Soeialni pece - nezaradilelne programy Celkem

Pocet programu Struktura programu (v %) 2007 2008 2007 2008 2 1 14,3% 6,3% 1 1 7,1% 6,3% 1 2 7,1% 12,5% 42,9% 6 6 37,5% 2 2 14,3% 12,5% 2 4 14,3% 25,0% 14 16 100,0% 100,0%

Zdroj: Zaverecna zprava Setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavani

Z udaju v tabulce vypl9va, ze tuto kategorii zastupuji z prevazne vetsiny kurzy orientovane na socialni peci a poradenstvi a peci

deti a mladez a taktez

0

na maserske ci rehabilitacni sluzby.

6) Pocty absolventu neakreditovanych kurzu

Tabulka 23:

Pocty absolventu neakreditovanych kurzu podle regionu v letech 2007 a 2008

Kraj Hlalfflimesto Praha SlfedoeeskY kr~ Jihoces!
2007 Poeetabsolventu Relativni Absolutni Prumer Median Min (v%) 6361 22,0 40,8 21,0 4 1530 5,3 46,4 14,0 1 33 0,1 11,0 10,0 8

x

x

x

x

83 1625 2362

0,3 5,6 8,2 3,3 1,9 4,2 30,2 1,5 9,3 8,1 100,0

41,5 36,1 124,3 41,0 31,0 19,6 185,8 29,2 46,4 31,9 52,2

41,5 21,0 100,0 15,0 22,5 14,5 31,0 23,0 14,5 18,0 20,01

944 558 1217 8732 438 2690 2329 28902

x

Max

Absolutni

642 300 15

7324 1407 61

2008 Pocet absotventu Relativni Prumer Median Min Max (v%) 21,1 37,9 23,0 2 680 4,1 37,0 19,0 1 250 0,2 20,3 12,0 6 43

x

x

x

x

x

5 78 3 174 5 500 1 420 3 80 4 80 3 2700 1 99 1 1000 1 243 1 2700

133 1248 4321 1272 514 1050 9902 230 1622 5650 34734

0,4 3,6 12,4 3,7 1,5 3,0 28,5 0,7 4,7 16,3 100,01

133,0 32,0 113,7 41,0 34,3 17,5 230,3 15,3 67,6 92,6 61,9

133,0 20,0 62,0 14,0 30,0 13,0 20,0 11,0 20,0 23,0 21,0

x

Zdroj: Zaverecna zprava Setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavani

69

x

133 133 3 108 4 600 2 598 1 68 2 60 3 3150 42 3 1 400 1 2551 1 3150

Uhrnem uvedly dotazane vzdelavacf instituce celkovY pocet 35 384 ucastnfku v roce 2008 (v roce 2007 510 0 29 784 ucastnfku). AbsolventU pak v roce 2008 bylo 34 734 a v roce 2007 510 0 28 902. Take zde plat[, ze uvedeny udaj zcela nevypovfda 0 skutecnem poctu vsech navstevnfku nabizenych kurzu, nebot' se jedna

0

vYberove setreni. Prumerny pocet frekventantU na jeden kurz cinf 63 osob

(u kurzu za rok 2007 510 0 54 ucastnfku), hodnota medianu cinila realistictejsfch 22 frekventantU na realizovany kurz (v roce 2007 se jednalo v prumeru

0

20

frekventantu). Pri podrobnejsim srovnanf s kurzy rekvalifikacnfmi je naplnenost neakreditovanych programu ponekud vyssf. Vyssf naplnenost kurzu zminujf predevsfm vzdelavacf subjekty z regionu Jihomoravskeho, ktere presahujf uvedeny prumer. Dale z celkoveho poctu nejvfce absolventU uvadf take region MoravskoslezskY.

Tabulka 24:

Pocty absolventU neakreditovanych kurzu podle pravnf formy podnikanf vzdelavacf instituce v letech 2007 a 2008 YJT

Ekcnooicka piM1i farm agcriza:.e

2m! FbCetaJ:sd\etU

RmamvalU R*tMi Ainir Mdan Al:sdltri

F]'2ioo cmtBp:xtik:fd &hlei ,ag::nz;rn .

Sld9q§ za128rd Slanf org:rizcre SpjEincst Celem

3$4 2ffi4 ~3

2382 19~

:SSOJ.

123 10,0 0,8 8,2 68,6 100,0

523 61,6 221 41,1 53,6 522

Mix: Al:sdltri

Mn

(\f~

16,5 :D,O 12,0 16,0 A),O A),O

1 4

E 1 2 1

8ffi 3A) 78 1(0) 27m 27m

4ffi6 2:D1 328 15)3 23016 3f734

~Mli

(VO~

13,L 6,E O,c 4,2 74,S 100-,c

Ainir Mrlan MnIMix:

I

54,6 01,5 29,8 25,5 70,9 61,91

10,0 31,0 15,0 14,0 2~0

21,01

1 16ED 3 28) 6 133 1 12) 1 315) 11315)

Zdroj: Zaverecna zprava Setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro informace ve vzdelavani

Ve trfdenf podle pravni formy podnikani deklarujf nejvetsf naplnenost jednoho kurzu casteji spolecnosti, kde se prumema naplnenost v roce 2008 pohybuje na urovni 62 absolventu, v roce 2007 to bylo 52 absolventu. Nejcasteji absolventi navstevovali kurzy poradane rozlicnymi spolecnostmi, s odstupem nasledujf organizace spravovane fyzickymi osobami.

70

Tabulka 25:

Pocty

absolventu

neakreditovanych

kurzu

podle

oboroveho

zamerenf - siroce vymezene obory v letech 2007 a 2008 PoCtyabsolventu ISCED 97, uroveii 3

Obecne vzdelaVcmi Vzdeiavan i a yYdlova Humanilni vedy a umeni Spolerenske vedy, obchod a pravo Prirodni vedy, matematl
K6d ISCED·97 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

2007

Struktura absolventu podle oboru (v%)

2008

Absolutnf Prumer Median Absolutnf Prumer 78,1 24,0 7280 59,7 7031 15,3 6,0 29,0 644 348 12,0 35,8 1416 37,3 1110 54,8 14,0 71,1 4880 7536 18,0 64,3 7032 50,2 7073 2275 33,0 22,0 5383 91,2 39,4 32,0 41,0 197 246 1606 114,7 80,0 1212 75,8 40,0 3667 59,1 4414 47,0 30,8 25,0 132 26,4 154 28902 52,2 20,0 34734 61,9

Median 24,0 19,5 9,0 18,0 15,5 25,0 21,0 51,0 19,5 32,0 21,0

2007 24,3 2,2 4,9 16,9 24,3 7,9 0,7 5,6 12,7 0,5 100,0

2008 21,0 1,0 3,2 21,7 20,4 15,5 0,7 3,5 12,7 0,4 100,0

Zdroj: Zaverecna zprava Setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008, Ostav pro inform ace ve vzdelavani

Pocty absolventu podle oboroveho trfdenf kurzu do jiste mfry kopfrujf samotne oborove trfdenf akreditovanych kurzu. Na celkovem objemu se podflejf v nejvetsf mfre absolventi spolecenskych ved, prfrodnfch ved a obecneho vzdelavanf. Cetneji jsou zastoupeni i absolventi technickych oboru a sluzeb.

3.5

Shrnuti

Sber byl uskutecnen elektronickou formou, ktera se i pres nektere technicke potfze jevf jako optimalnf, a to jak z duvodu ekonomickych, tak i po strance casove. Dalsf vYhoda elektronickeho sberu spocfva i ve vetsf presnosti zadavanf dat, at' je to system kontrolnfch vazeb, ci casove i lidsky narocny prepis z formularove formy do elektronicke podoby. Naopak urcitou nevYhodou je, ze ne vsichni respondenti jsou schopni takto zadany dotaznfk vyplnit a spravne odeslat. Taktez navratnost dotaznfku nenf pfflis vysoka, odpovedel cca kazdy ctvrty dotazany. Dfky dobudovanf aktualnf,

spolehlive a presne elektronicke databazi

subjektu, kterYm byla udelena akreditace, doslo k usnadnenf vyplnenf dotaznfku pro jednotlive instituce. Setrenf potvrdilo, ze vetsf podfl rekvalifikacnfch aktivit je typicky pro regiony se zvYsenou mfrou nezamestnanosti. Na trhu s rekvalifikacnfmi vzdelavacfmi programy posilujf svuj podfl subjekty se statutem spolecnosti a fyzickych osob. Znacna cast poskytovatelu pam k mensfm subjektum, ktere zamestnavajf do 10 71

osob. Prevazna vetsina subjektu zajist'uje sve vyucujlcf z externfch zdroju. Pravdepodobnost, ze subjekt zrealizuje rekvalifikacnf program z celkoveho poctu udelenych akreditacf se pohybuje na hladine oketo 46 %. Co do poctu udelenych akreditacf dominuje Morava, naopak subjekty v Cechach jsou pro zmenu uspesnejsf co do prumerneho poctu realizovanych rekvalifikacnfch kurzu. Dale byl zachycen trend postupne zkracovat hodinove dotace, tento trend je typictejsf pro ruzne obchodnf spolecnosti, a naopak statnf instituce a skolnf zarfzenf nabfzejf dele trvajfcf kurzy.

Doplilujici om.zky setreni

Oproti minulym setrenlm, bylo setrenl v roce 2009 jeste doplneno zjisfujlcf duvody, ktere vedly vzdelavacf organizace k zadosti

0

0

otazky

akreditace. Take se

zamerovaly zjistenf toho, jaky druh informacf ze strany MSMT by instituce uvltaly. Celkem na tyto otazky odpovedelo 255 organizacL Zcela dominantnlm duvodem zadosti

akreditaci vzdelavacfch programu

0

byla moznost zlskanf osvedcenl uznavane po cele CR, ktere absolventi kurzu s akreditacf MSMT obdrZL Tento duvod uvedlo 82 % dotazanych. K dais 1m hlavnfm duvodum zadosti

0

akreditaci, patrila nasledna moznost spoluprace

s urady prace (70 % dotazanych). Tretfm nejcetnejslm motivem byla moznost absolventU skol zlskat po absolvovanf kurzu naprlklad zivnostenske opravnenL Tuto variantu zvolilo 45 % dotazanych. Nasledovalo zduvodnenf moznostf reklamy (13 %) a nizsf ceny kurzu - osvobozen od DPH (11 %). Jine duvody, nez uvedene moznosti, uvedlo 22 % dotazanych. Tyto duvody jsou vypsany v pffloze. Po vyprsenl platnosti soucasne akreditace bude vetsina z dotazanych, a to 88 %. Duvody zadosti

0

0

novou akreditaci zadat

novou akreditaci jsou opet

uvedeny v pffloze, pricemz vzdelavacf organizace uvadely naprfklad moznost spoluprace s urady prace,

uspesnost absolventu na trhu prace, moznost

pokracovat apod. Zverejnovanl podkladu k akreditaci ze strany MSMT na internetovych strankach MSMT by uVltalo 39 % dotazanych. Seznam informacf, ktere by organizace

0

vzdelavacfch programech uvftaly,

jsou uvedeny v prfloze. Organizace naprfklad uvadely nove zakonne podklady

72

k akreditacim, informace

vzdelavacich programech vcetne obsahu, casove

0

dotace, ceny apod. Informacnf servis 0 chystanych novinkach a opatrenf ze strany MSMT by uvftalo 83 % vzdelavacich instituci, ktere se zucastnily setrenf. Typ pozadovanych informacf je opet uveden v prfloze, pricemz organizace uvadely naprfklad prostrednictvfm

e-mailu,

informacnf

e-bulletiny,

informace

0

projektech,

financovanf, legislative apod.

Srovnani

programove

nabidky

akreditovanych

a

neakreditovanych

vzdelavacich programu Z hlediska

struktury,

jak jiz

bylo

zmfneno

vYse,

kopfruje

nabfdka

akreditovanych vzdelavacich programu nabfdku neakreditovanych vzdelavacich programu, tedy ostatnfch nabfzenych kurzu (rozdfl je pouze v silnejsf nabfdce jazykovYch a technickych kurzu). Je take zrejme, ze struktura financovanf je ponekud jina, a dale, ze rekvalifikacnf vzdelavaci programy jsou co do poctu hodin casteji delsf. Z hlediska prumeme obsazenosti jsou ostatnf vzdelavaci programy ponekud plnejsf nez akreditovane, i kdyZ rozdfl nenf nijak zasadnf. Vetsf prumemou naplnenost neakreditovanych kurzu deklarujf instituce z kraju s mensfm procentem nezamestnanosti, silnejsf prumemou ucast rekvalifikacnfch kurzu udavajf subjekty sfdlfcf v regionech s vetsf nezamestnanostl (instituce z techto oblasti take nabfzejf zretelne i delsf hodinove dotace). Vetsf prumemou ucast akreditovanych programu take deklarujf ruzna skolska zarfzenf, naopak vetsf navstevnost neakreditovanych programu je typicka pro vsechny ostatnf subjekty se statutem fyzickych osob, spolecnosti, sdruzenf ale i jine statnf instituce. V celkove oborove strukture nebyly zaznamenany zadne vYrazne odlisnosti a do jiste mfry koresponduje se strukturou zachycenou v predchozfch letech. Pri podrobnejsfm rozboru je patme, ze i nadale posilujf obory orientovane na praci s pocftacem, na administrativu, ucetnictvf, ci marketing a take se rozvfjf oblast sluzeb. Ponekud optimisticky vyznfva i fakt spocfvajfci ve zvetsene nabfdce sofistikovanejsfch pocftacovYch kurzu neomezujfcich se pouze na nabfdku zakladnfho ovladanf. Oborova struktura nabfzenych programu do jiste mfry zrcadlf i jejich navstevnost. Nejsilnejsf ucast je patma v oborech spolecenskych ved a obchodu a prav, pocftacove gramotnosti a v technickych oborech (vYznamne ve stavebnictvf a v rfzenf stroju), coz predstavuje vfce nez 70 % z celkoveho poctu. 73

V porovnanf

s rekvalifikacnfmi

kurzy

v roce

2007

doslo

k vetsf

prumerne

naplnenosti v kurzech marketingu a obchodu a technickeho zamerenf. Prumerna ucast v ostatnfch orientacfch se vYznamne nezmenila. Ucast poklesla v oborech humanitnfch ved. U neakreditovanych programu se lisf ostatnf nabfzene kurzy v sirsf nabfdce programu zamerenych na technicke obory (reprezentovane prevazne obory vazfcfmi se ke stavebnictvf), jiz tradicne programy nabfzejfcfmi vYuku jazyku a v soucasnosti i ponekud sirsf nabfdkou sportovnfch programu. Pokud jde

0

financovanf kurzu, je zrejme, ze akreditovane vzdelavacf

programy nejcasteji hradi ufady prace, neakreditovane pak podniky a instituce.

Srovnani vysledku setreni z roku 2009 s setrenimi v letech 2003 a 2004 Pri realizovanem setreni v roce 2009 bylo celkem obeslano 1 097 subjektu, vlastnicfch akreditaci MSMT k provadenf rekvalifikacnich programu. Celkem 50 dopisu s zadosti

0

spolupraci bylo vraceno jako nedorucitelne. Realne tedy bylo

osloveno 1 027 subjektU, z nichz dotaznfk vyplnilo 266 z nich. Prumerna uspesnost sberu tak cinila cca 26 %. Na prvni pohled se tate hod nota muze jevit jako neprilis vysoka, avsak pn jejfm porovnanf s minulymi koly srovnatelneho setreni zjistime, ze v roce 2004 bylo realne osloveno celkem 932 subjektu a tate hodnota cinila cca 27%. V roce 2003 bylo realne osloveno celkem 960 subjektu a tate hodnota cinila cca 29%. Je vsak nutne podotknout, ze pri setrenfch v letech 2003 a 2004 doslo k dodatecnemu obeslani nedorucenych zasilek, coz v roce 2009 ucineno nebylo. Z setreni v roce 2009 vyplynulo, ze nejcasteji jsou organizovany kurzy zamerene na osobni sluzby (27 % v roce 2008, 26 % v roce 2007), dale na obchod, rizenf a spravu (25 %, resp. 24 %), z nichz vetsinu tvori kurzy orientovane na ucetnictvf, dane, marketing, management, ekonomii, sekretarske a kancelarske prace. Nasleduji kurzy zamerene na informatiku a uziti pocftacu (21 %, resp. 24 %), ktere jsou tvoreny nejcasteji kurzy zakladu vYpocetnf techniky a pokrocileho uzivani vYpocetnf techniky. U ostatnfch oborU nedosahlo jejich zastoupenf desetiprocentnf hranice. Technicke obory byly zastoupeny v 7 % (4 %), zemedelstvi, lesnictvf v 5 %, resp. 8 % (vetsinou orientovane na ovladani zahradnicke techniky a lesnicke prace) a vyrobnf obory ve 3 % (v obou letech). Zastoupenf ostatnfch oboru bylo jiz velmi nfzke. Oproti tomu z setrenf v roce 2004 vyplynulo, ze podflova struktura siroce vymezenych oboru je temer totozna jako u realizovanych rekvalifikacnfch kurzu

74

v roce 2003. Nejsilneji zustavajf zastoupeny programy orientovane na spolecenske vedy, obchod a pravo (27 %; v roce 2003 cinil podfl 25 %). Druhou nejpocetneji zastoupenou orientacf v cele ctvrtine uvedenych prfpadu rekvalifikacnf kurzy zamerene na prfrodnf vedy, matematiku a informatiku 23 % (v roce 2003 cinil podfl 20 %), v 17 % jsou zminovany programy sluzeb (v roce 2003 cinil podfl 18 %), temer kazdy desaty kurz je zameren na techniku, vYrobu a stavebnictvf - cca 12 % (v roce 2003 cinil podfl 12 %) ci na zdravotnictvf a socialnf peci (7 %; v roce 2003= 9 %) a zemedelstvf (7 %; v roce 2003 = 5 %) Mensinove jsou zastoupeny rekvalifikace na vzdelavanf a vYchovu a humanitnf vedy (okolo 2 %). Rozlozenf vzdelavacfch institucf podle poctu obyvate I obce je podobne u vsech uskutecnenych setrenfch.

Pfipravy na nove setfeni od 20. zarf do 8. rfjna 2010 bude probrhat obdobne setrenf, avsak zamerene na akreditovane ci neakreditovane vzdelavacf programy realizovane v roce 2009. V navaznosti na zjistena uskalf provadeneho setrenf v roce 2009, byla pro nove setrenf ucinena nasledujrcf opatrenf: 1)

U subjektu, kde se nepodarilo dorucit dotaznfk, byla proverena spravnost

uvedenych adres, aby byla zarucena co nejvyssf dorucitelnost vsech zasilek. 2)

Doslo k prodlouzenf termfnu sberu dat a ty spolecnosti, od kterYch nebude

dotaznfk behem I. vlny vyplnen, budou opetovne osloveni s zadostf

0

vyplnenf

dotaznfku v II. vine. 3)

Byl zjednodusen zasflany dotaznik tak, aby i spolecnosti, ktere poradajf

velke mnozstvi kurzu, byly schopny dotaznfk spravne vyplnit a zaslat v co nejkratSf dobe. Zmeny dotaznfku se mimo jine projevily i v kumulaci programu, ktere jsou v ramci jednoho oboru. V dotaznfku tedy napr. nebude nutne vyplnovat vsechny realizovane PC kurzy a jejich hodinove dotaci, ale vyplnf se pouze jeden program "PC kurzy" a celkove hodnoty vsech kurzu spadajfcfch do tohoto oboru. Nove vytvoreny dotaznfk tvorf pfilohu teto prace. Od vyse uvedenych opatrenf si MSMT slibuje vyssf navratnost vyplnenych dotaznfku, vetSf mfru uplnosti a reprezentativnosti zfskanych dat.

Jestli

uvedena opatrenf naplni ocekavanf MSMT, vsak ukazf az vysledky pf[stiho setrenf.

75

4. PROBLEMY SOUCASNEHO FUNGOVANi REKVALIFIKACNiHO VZDELAvANi A NAVRHY NA JEHO ZLEPSENi V soucasne dobe ma system rekvalifikacf v Ceske republice nektere nedokonalosti, na jejichz odstranenf intenzivne pracujf jak pracovnfci odboru dalsfho vzdelavanf MSMT, tak dalsf zainteresovane osoby.

Vzhledem

k tomu,

ze vzdelavanf je zivnost volna,

nenf k vydanf

zivnostenskeho listu potreba dolozenf zadne kvalifikace v oboru vzdelavanf. Autorka teto prace se domnfva, ze tfmto opatrenfm doslo k urcitemu souhlasu statu s tfm,

ze v kurzech

existujfcfch

na trhu

prace mohou vyucovat

nekvalifikovanf pracovnfci. To se zda absurdnf hlavne v dobe, kdy pedagogictf pracovnfci

jsou

neustale

nuceni

si

zvysovat

svoji

kvalifikaci.

Znacne

znepokojujfcf je i fakt, ze nekvalifikovanf pracovnfci mohou realizovat kurzy ve vsech oblastech, tedy napr. i v oblastech kde muze dojft k ohrozenf lidskeho zdravL Vzdelavacf zarfzenf je po uspesnem ukoncenf kurzu opravneno vydavat jakakoliv osvedcenf, vysvedcenf ci certifikaty kurzech vsak neexistuje zadny prehled

0

0

absolvovanf kurzu. 0 techto

jejich obsahu, rozsahu ani kvalite a

neexistuje ani moznost je kontrolovat. Autorka teto prace se domnfva, ze v oblasti vzdelavani dospelych by meli pusobit

lide

s minimalne

s uspesne

absolvovanou

strednf

skolou

v pedagogickem oboru ci alespon s absolvovanym kurzem pedagogickeho minima. Navfc by vsak tito lide meli mft i kvalifikaci v oboru, kterY vzdelavajf. Nedflnou soucastf takto nastaveneho systemu by mela by! kontrola ze strany statu. Napr. ze strany zivnostenskych uradu aby bylo overeno, zda vzdelavacf cinnost opravdu vykonavajf pouze pedagogicky vzdelanf obcane ci zda zivnostnfk nasledne zamestnava nekvalifikovane pracovnfky.

Z duvodu, ze se vsechny akreditace MSMT udelujf na dobu 3 let, nachazf se rekvalifikace nynf v obdobi, kdy jsou v platnosti jeste udelene akreditace na zaklade stare vyhlasky c. 524/2004 Sb., tak jsou v platnosti nove udelene akreditace na zaklade nove vyhlasky k rekvalifikacim.

76

Ze zkusenosti autorky teto prace vyplyva, ze tate skutecnost prinasi radu problemu jak v samotne realizaci rekvalifikacnich kurzu, tak pri vyhlasovani vyberovych rizeni urady prace. Autorka teto prace se domniva, ze v pripade, ze by pri poradani rekvalifikacnich kurzu vsechny zucastnene strany (MSMT, vzdelavaci zarizeni, skoly i urady prace) dodrZovaly nasledujic! pravidla, doslo by ke snizeni ci k uplne eliminaci rady problemu: 1) Pokud

vzdelavaci

zarizeni

ma

platnou

udelenou

akreditaci

MSMT

die vyhlasky c.524/2004 Sb., realizuje se vzdelavani v souladu s touto akreditaci a vzdelavaci program se neupravuje die nove vyhlasky. 2) Nova vyhlaska se vztahuje na vsechny nove podavane zadosti

0

akreditaci

a realizaci rekvalifikacnich kurzu skolami, ktere realizuji rekvalifikace na zaklade zmocneni v zakone

0

zamestnanosti.

3) Skoly, ktere uzavrely s urady prace tzv. ramcovou smlouvu v dobe platnosti vyhlasky c. 524/2004 Sb., ci rekvalifikace zahajily v dobe platnosti teto vyhlasky, se stale ridi vyhlaskou c. 524/2004 Sb. Rekvalifikace jsou tedy realizovany pro puvodni pracovni cinnosti a v puvodnim hodinovem rozsahu a obsahu (tzn., ze skoly v tomto pripade neupravuji sve vzdelavaci programy tak, aby vyhovely pozadavkum nove vyhlasky k rekvalifikacim a napr. provazaly rekvalifikace s dilcimi kvalifikacemi die Narodni soustavy kvalifikaci) . 4) Skoly, ktere neuzavrely s urady prace tzv. ramcove smlouvy ci dohody v dobe platnosti vyhlasky c. 524/2004 Sb., nebo rekvalifikace nezahajily v dobe platnosti teto vyhlasky, jsou povinny dodrzovat platne pravni predpisy v oblasti rekvalifikaci, a dodrzovat podminky stanovene vyhlaskou

c.

176/2009 Sb., tzn., ze rekvalifikace, kde pro prislusnou pracovni cinnost

existuje dilc! kvalifikace, musi smerovat k dane dilci kvalifikaci die zakona

c.

179/2006 Sb. V tomto pripade tedy dochazi k propojeni rekvalifikaci

s dilcimi kvalifikacemi die Narodni soustavy kvalifikacL

Po ukonceni

rekvalifikace skoly vydavaji osvedceni die vzoru uvedenych na webu. 5) Nove vyhlasovana vyberova rizeni musi by! v souladu s aktualnimi pravnimi predpisy, mely by by! tedy vyhlasovany i v souladu s novou vyhlaskou k rekvalifikacim.

77

Ze zkusenostf autorky teto prace vyplyva, ze nejvetSf problemy jsou s dodrZovanfm vyse uvedenych bodu 2) a 5).

Nejcastejsi problemy souvisejici s rekvalifikacnimi kurzy organizovanymi skolami Autorka teto prace se ve velke mfre setkava se skolami, ktere poskytujf rekvalifikace v rozporu s novou vyhlaskou k rekvalifikacfm, nedodrzujf nazvy pracovnfch cinnostf a minimalnf hodinove dotace stanovene MSMT. Ackoliv skoly zamestnavajf velke mnozstvf vysoce kvalifikovanych lektoru, vetSinou v lektorskem sboru chybf odbornfci na rekvalifikace, kterf by sledovali aktualnf pravnf predpisy v teto oblasti. Ze zkusenostf autorky teto prace vyplyva, ze velke mnozstvf skol nevf, ze v soucasnosti mohou realizovat rekvalifikace na zaklade zmocnenf zakone zadosti

0

0

zamestnanosti. Na MSMT tedy prichazejf

akreditaci od skol, ktere chtejf realizovat rekvalifikacnf kurzy v oboru,

kteri' ma skola zapsany ve skolskem rejstrfku. MSMT je nuceno tyto zadosti zamftat, nebot' nelze, aby skola mela dYe ruzne akreditace na stejny obor. To zpusobuje zbytecnou administrativnf zatez jak pro skoly, tak pro odbor dalsfho vzdelavanf MSMT, kterY zadosti 0 akreditaci rekvalifikacnfho programu zpracovava. Pri organizovanych seminarfch autorka teto prace zjistila, ze skoly, ktere realizujf rekvalifikacnf kurzy na zaklade zmocnenf v zakone casto domnfvajf, ze tim, ze nemusf zadat

0

0

zamestnanosti, se

akreditaci rekvalifikacnfho

programu, nevztahuje se na ne vyhlaska c. 179/2009 Sb. ani metodika MSMT. Skoly ve vetsine prfpadu nesledujf webove stranky MSMT tykajfcf se rekvalifikacf, casto nerespektujf minimalnf hodinove dotace rekvalifikacnfch kurzu,

nalezitosti

vydavanych

osvedcenf

ani

podmfnky

realizace

rekvalifikacnfch kurzu. Autorka teto prace se domnfva, ze nedflnou soucastf zmeny systemu rekvalifikacf je zahajenf kontrolnf cinnosti ve skolach, ktera realizujf rekvalifikace prfmo na zaklade zakona

0

zamestnanosti, tedy bez akreditace MSMT

k poradanf rekvalifikacnfch kurzu. Ole nazoru autorky teto prace by kontrolu mel organizovat odbor vysokeho skolstvf MSMT, za ucasti pracovnfku odboru dalsfho vzdelavanf MSMT, popr. dalsfch odbornfku v oblasti rekvalifikacf.

78

Nejcastejsi problemy souvisejici s rekvalifikacnimi kurzy organizovanymi ostatnimi vzdelavacimi zarizenimi

Pri sve kontrolnf cinnosti zjistila autorka teto prace, ze v prfpade realizovanf rekvalifikacf prostrednictvfm vzdelavacfch

zarfzenf vlastnfcfch

akreditaci MSMT, je nejvetSfm problemem nedodrzovanf nalezitostf zadosti o akreditaci rekvalifikacnfho programu, na jejfmz zaklade byla akreditace MSMT k poradanf

rekvalifikacnfch

kurzu

udelena.

Ackoliv

vzdelavacf

zaffzenf

pri realizaci rekvalifikacnfch kurzu ucinilo radu zmen oproti podane zadosti, tyto zmeny ve vetsine prfpadu nejsou oznamovany na MSMT, a tudfz nejsou schvaleny. Autorka teto prace dale zjistila, ze vzdelavacf zarfzenf po obdrZenf rozhodnutf

0

udelenf akreditacf nesledujf novinky zverejnovane na weboyYch

strankach

MSMT,

ve vetsine prfpadu nevedf

0

kontrolnf cinnosti ani

o nejcastejsfch chybach, kter)'ch se pri realizaci rekvalifikacf vzdelavacf zarfzenf dopoustr. Dalsfm problemem je prfpad, kdy vzdelavacf zaffzenf svoje kurzy oznacuje za rekvalifikacnf, aniz by vlastnilo akreditaci k poradanf rekvalifikacnfch kurzu. V techto prfpadech nenf MSMT opravneno realizovat ve vzdelavacfm zarfzenf kontrolu a muze pouze pozadovat urcitou napravu. V teto situaci sice dochazf ke klamanf verejnosti, ale neexistuje zadna opora v zakone, jak teto cinnosti zamezit. Velkym orfskem je i situace, kdy vzdelavacf zarfzenf vydava akreditovany rekvalifikacnf kurz za nulte studium

VS a ucastnfkum rekvalifikace slibuje, ze

okamzikem zahajenf kurzu se ucastnfk stava studentem vcetne vsech studentskych vyhod (napr. danove ulevy, studentsky prukaz, slevy na dopravu apod.). V tomto okamziku je MSMT sice opravneno jft do vzdelavacfho zarfzenf na kontrolu, ale je velmi tezke tyto cinnosti dokazat. V soucasne dobe je mozne odejmout akreditaci napf. v prfpade nedodrZovanf akreditovaneho vzdelavacfho programu, avsak soucasna pravnf uprava neumoznuje akreditaci odejmout v prfpade nastfneneho zneuzfvanf rekvalifikacnfch kurzu.

Problemy souvisejici s urady prace

Dalsf problemy spatruje autorka teto prace ve zpusobu vyhlasovanf vyberovych rfzenf urady prace, ktere casto vypisujf vyberova rfzenf v souladu 79

se starou vyhlaskou e. 524/2004 Sb., na pracovnf einnosti, ktere mohu by! realizovany uz jen na zaklade udelene akreditace MSMT. To einf hlavnf problem pri uplynutf platnosti udelene akreditace, nebof vzdelavacfmu zaffzenf v mnoha prfpadech nemuze by! MSMT udelena nova akreditace na "starou" pracovnf einnost (v mnoha prfpadech uz pro pracovnf einnost vznikla OK, a tudfz je akreditace udelena na jinou pracovnf einnost, v jinem hodinovem rozsahu a v jinem rezimu). To ma za nasledek nedodrzenf smlouvy ze strany vzdelavacfho zarfzenf a mozne udelenf sankcr. V tomto prfpade by urady prace mely zohlednovat aktualnf pravnf predpisy a sankce neudelovat, nebof k prvnfmu pochybenf doslo ze strany uradu prace, kterY vyhlasil vyberove rfzenf na zaklade jiz neplatneho pravnfho predpisu a mel by tedy za sve jednanf nest i zodpovednost.

Tfmto

zpusobem

vyhlasovanf

vyberoveho

ffzenf

jsou

znevyhodnovany ale i skoly, ktere se do yYberoveho rfzenf nemohou prihlasit, a ktere nasledne mohou podat stfznosti a napadnout vyhlasene vyberove rfzenf z duvodu nerovnych podmfnek. Vzhledem k tomu, ze urady prace jsou podrfzene Ministerstvu prace a socialnfch vecf, nemuze MSMT urady prace instruovat, jak majf svoji einnost vykovavat. Aekoliv v soueasne dobe jsou mezi MSMT a Ministerstvem prace a socialnfch vecf nadstandardnf vztahy a obe ministerstva na rade projektu spolupracujf, muze MSMT ueinit pouze doporueenf, jakym chybam by se urady prace mely vyvarovat. Aekoliv autorka teto prace pro urady prace vytvorila doporueujfcf pokyn pro realizaci rekvalifikaenfch kurzu a vyhlasovanf verejnych zakazek, kterY byl doplnen

0

mnoho dotazu ze strany uradu prace, Ministerstvo

prace a socialnfch vecf tento pokyn odmftlo s oduvodnenfm, ze urady prace majf vsechny potrebne informace. V lonskem roce se autorka teto prace zueastnila pracovne-studijnf navstevy v Irsku, ktera byla zamerena na rekvalifikace. Pri uskuteenenych exkurzich mela moznost se seznamit s praktickymi zkusenostmi Oublinu v teto oblasti. Pri exkurzi na mistnfm uradu prace byla velmi prekvapena, s jakou peef a ochotou

pracovnfci

uradu prace vykonavaji svoji

einnost.

Kazdemu

registrovanemu nezamestnanemu se pracovnfci peelive venujf cca 30 minut. Behem teto doby se pracovnfk uradu prace dukladne seznami s motivaci nezamestnaneho, jeho kvalifikacf a praxf. Nasledne je tedy snazsi mu najit praci "na miru". Ole dostupnych informacf autorce teto prace, to na nasich

80

uradech prace funguje naprosto odlisne, coz muze bYt jednlm z duvodu, proc nektere skupiny nezamestnanych je skoro nemozne na trh prace umlstit. Pohovory na uradech prace by die nazoru autorky teto prace mely bYt nastaveny tak,

aby

behem

pohovoru

doslo

k podrobnemu

zmapovanf

nezamestnaneho a odkalenl jeho kvalit.

Ole

nejnovejslch

zjistenl autorky teto

prace

problemy

nastavajl

i v prlpade, kdy vzdelavad zarfzenl ci skola chce realizovat rekvalifikacnf kurz v jinem nez ceskem jazyce. Ole vyjadrenl nekterYch uradu prace, po techto kurzech neexistuje poptavka ze strany zamestnavatelu. 0 tyto kurzy je vsak zajem ze strany vzdelavadch zarlzen f. Ze zkusenostf autorky teto prace vyplyva, ze tyto kurzy byvajl vyuzfvany predevsfm cizinci, kterf v Ceske republice chtejf zlskat zivnostenske opravnenl nebo potrebujl potvrzenf, ze se pripravujf na budoud povolanf (napr. pro vydanf ridicskeho opravnenl). Vyuzlvany jsou i pro zlskanl trvaleho pobytu pro cizince z tretrch zemL V soucastne dobe se mezi MSMT a Ministerstvem prace a socialnlch ved jedna

0

tom, zda tyto kurzy jsou skutecne potreba na trhu prace a zda je

zadoucf je akreditovat.

Z ruzne uskutecnenych jednanl mezi MSMT a ostatnlmi subjekty vyplyva, ze nemale problemy tvorf i vydavana osvedcenl

0

rekvalifikaci,

na jejichz zaklade mohou bYt nasledne vydavana zivnostenska opravnenL Zivnostenskym uradum jsou casto predkladana osvedcenf, ktera nemajf predepsane nalezitosti. V prfpade, ze osvedcenl

0

rekvalifikaci nesplnuje predepsane nalezitosti

a vzdelavad zarfzenl ci skola jiz v teto oblasti nepusobl, absolventovi rekvalifikacnfho kurzu nemuze bYt zivnostensky list vydan, ackoliv rekvalifikacnl kurz zrejme radne absolvoval a zaplatil. Vzhledem k tomu, ze vzor vydavaneho osvedcenl soucastr zadosti

0

0

rekvalifikaci je

akreditaci rekvalifikacnfho programu, je die zkusenostf

autarky teto prace procento spatne vydanych osvedcenf ze strany vzdelavadch zarfzenf podstatne nizsl nez ze strany skol.

81

Ole autorky teto praee jsou urcitym zauzlenim i rekvalifikacni kurzy, ktere majf navaznost na Narodni soustavu kvalifikaef. Ackoliv je tate soustava naphlovana uz od roku 2006, neexistuji jeste OK pro vseehny obory. Nyni je ehvaleno eea 232 OK a do roku 2015 se predpoklada naplnenost na eea 1500 OK. Pri naplnovani Narodni soustavy kvalifikacf nejprve vznikaly OK v oblasti remeslnyeh cinnosti a nyni se pokracuje do vyssieh urovnf. Ackoliv se manazeri Narodni soustavy kvalifikaei i sektorove rady snazi,

0

vytvoreni a nasledne

sehvaleni co nejvyssiho poctu OK, casto se potykaji s rozdilnymi nazory ze strany zastupeu

zamestnavatelu,

sdruzeni a

komor,

eoz v ojedinelyeh

pripadeeh vede k nemoznosti se na obsahu hodnotfcfho standardu OK dohodnout. Na zaklade komunikaee s urady praee a se vzdelavacfmi zarizenimi, zjistila autorka teto praee, ze situaci komplikuji i ruzne siroke OK. Napr. OK "Tezebni cinnost" je nekterYmi odborniky z rad vzdelavacfeh zarizeni a skol povazovana za neprimerene sirokou. Na trhu praee existuje rada firem, ktere zamestnavaji praeovniky, kteri vykonavaji cinnosti od pokaeeni stromu, jeho hrube ocisteni, privazani k traktoru, odvezeni do zpraeovatelskeho zavodu a jeho nasledne zpraeovanf. Otazkou tedy je, jestli nejsou na trhu i firmy, ktere zamestnavaji nekolik uzee speeializovanyeh lidi, kteri vykonavaji pouze nekterou vyse uvedenou dflci cast.

v soucasne dobe,

kdyz jsou v danem oboru

jiz sehvaleny nejake OK, musf k nim rekvalifikacnf kurz smerovat bez ohledu na to, zda jsou pine vyhovujfcf vsem zamestnavatelum. Autorka teto praee spatruje jako nejidealnejsf resenf ve vytvoreni zaroven uzkyeh i sirokyeh OK v jedne oblasti, pricemz vzdelavacf zarfzeni nebo urad praee by si mohl vybrat, jake kurzy ehee realizovat. V pripade Narodni soustavy kvalifikaei se jevi jako problem i nemoznost absolvovat zaverecnou zkousku OK pred dosazenim veku 18-ti let. System Narodni soustavy kvalifikacf byl siee vytvoren tak, aby nenahrazoval skolsky vzdelavacf system, avsak v pffpade rekvalifikacf pro osoby mladsf 18-ti let cinf toto problem. Tito mladistvi tedy siee mohou absolvovat vzdelavani, ale nemohou slozit zaverecnou zkousku. Proto jsou neustale registrovani na uradu prace, pobfrajf socialni prispevky a nedari se je umfstit na trh praee.

82

Ackoliv jsou pravnf predpisy upravujfcf rekvalifikace pomerne casto novelizovany, autorka teto prace se domnfva, ze by bylo vhodne vetSinu v sQucasne dobe platnych pravnfch predpisu v oblasti rekvalifikacf novelizovat tak, aby odpovfdaly soucasnym pozadavkum a narokum MSMT, uradu prace a dalsfch subjektu. Die nazoru autorky teto prace by nasledujfcf navrhy, pomohly ke zlepsenf systemu rekvalifikacf: 1) Novelizace § 108 zakona c. 435/2004 Sb.,

0

zamestnanosti, ve znenf

pozdejsfch predpisu a) Do odst. 4 doplnit dalsf situace, za kterYch je MSMT opravneno odejmout akreditaci (napr. uvedenf neuplnych ci nepravdivych udaju v zadosti

0

akreditaci;

vzdelavacfmu

zarfzenf jiz byla

dvakrat

odejmuta akreditace) b) upravit znenf odst. 5 na "Rekvalifikacnf zarfzenf uvedene v odstavci 2 pfsm. a) az d) je opravneno vydavat osvedcenf osvedcenf

0

ucasti

vakreditovanem

0

rekvalifikaci nebo

vzdelavacfm

programu

s celostatnf platnostf." c) doplnit odst., ve kterem by bylo zakotveno, ze v prfpade, ze vzdelavacfmu zarfzenf jiz byla dvakrat odejmuta akreditace, nesmf vzdelavacf zarfzenf podat dalsf zadost 0 akreditaci. 2) Novelizace zakona c. 179/2006 Sb., dalsfho vzdelavanf a

0

0

overovanf a uznavanf vysledku

zmene nekterYch zakonu (zakon

0

uznavanf

vysledku dalsfho vzdelavanf) a) Upravit, ze zaverecnou zkousku z DK smf v ojedinelych prfpadech skladat i osoby mladsf 18-ti let b) Doplnit, ze zaverecna zkouska z DK probfha v ceskem jazyce 3) Novelizace vyhlasky c. 176/2009 Sb., kterou se stanovf nalezitosti zadosti

0

akreditaci vzdelavacfho programu, organizace a zpusob

ukoncenf vzdelavanf v rekvalifikacnfm zarfzenf a) Doplnit, ze vzdelavanf musf probfhat v ceskem jazyce b) V § 3, upravit znenf odst. 2 na "V prfpade uspesneho ukoncenf vzdelavanf ma ucastnfk vzdelavanf pravo na vydanf osvedcenf o rekvalifikaci nebo osvedcenf programu."

83

0

ucasti v akreditovanem vzdelavacfm

c) doplnit odst., ve kterem by bylo zakotveno, ze vzdelavacf zarfzenf ma povinnost MSMT oznamit veskere zmeny souvisejfcf s udelenou akreditacf (napr. zmena nazvu a sfdla spolecnosti, zmena lektoru, zmena prostoru pro vyuku)

Ole nazoru autorky teto prace, mohou mft vsechny vyse uvedene problemy za nasledek napr. rekvalifikacnfch

kurzu,

spatnou

spatnou

porovnatelnost

porovnatelnost

kvality jednotlivYch

uplatnitelnosti

absolventu

rekvalifikacnfch kurzu na trhu prace a nerovne podmfnky vzdelavacfch zarfzenfch a skol pri vYberovYch rfzenf organizovanych urady prace. Tuto situaci stezuje i skutecnost, ze pri nekterYch realizovanych kontrolach odhalila autorka teto prace znacny nesoulad mezi podanou a schvalenou zadostf MSMT a skutecne realizovanym vzdelavanfm. Aby MSMT eliminovalo co nejvetSf mnozstvf problemu, podflela se autorka teto prace na prfprave projektu REKVAL, jehoz cflem je zkvalitnit a zpruhlednit system rekvalifikacf v CR, ale i predchazet nekterYm z vyse uvedenych problemu.

84

5 VARIANTY ROZVOJE REKVALIFIKACi V CR Zrychlujfd se vyvoj technologickych, technickych a informacnich procesu a struktur a s tfm souvisejid promenlivost trhu prace, klade vysoke pozadavky na kvalifikovanost pracovni sfly, a tudiz i na flexibilitu a kvalitu celozivotniho uceni, jehoz nedflnou soucastf jsou prave rekvalifikace. Na zaklade jednani se vzdelavadmi zarizenimi a urady prace bylo autorkou teto prace zjisteno, ze nabidka rekvalifikacnich kurzu v soucasne dobe zaostava za aktualnimi pozadavky trhu prace a neni schopna pruzne reagovat na zmeny vzdelavadch potreb zamestnavatelu a zamestnancu. V zajmu lepsiho fungovani trhu prace je nutne identifikovat a nasledne poskytovat takove rekvalifikacnf kurzy, ktere umozni zvysit uplatnitelnost obcanu na trhu prace a dfky tomu se vytvorf prostor pro snfzenf nezamestnanosti a zmirnenf dopadu ekonomicke a hospodarske krize na spolecnost. Tyto die by mel naplnovat napr. planovany projekt REKVAL, na jehoz pripade se autorka teto prace podilela. Projekt REKVAL je v soucasne dobe schvalen vedenfm MSMT s tfm, ze celkovY rozpocet na projekt bude v maximalnfm rozsahu 50 milionu Kc a mel by by! financovan z financnfch prostredku Evropskych strukturalnfch fondu. Vzhledem k soucasne financni a politicke situaci statu vsak zustava otazkou, jestli bude skutecne realizovan, ci zda bude pozastaven ci zrusen. Obsahem planovaneho projektu by melo by! stanoveni minimalnfch standardu obsahu jednotlivYch kurzu a vytvorenf takovych nastroju, ktere umozni lepe sledovat, porovnavat a kontrolovat uroven poskytovanych rekvalifikacnich kurzu a jejich kvalitu. Projekt by mel dale prinest zjednodusenf a

zrychlenf

celeho

administrativnfho

procesu

udelovani

akreditad

prostrednictvfm vyuziti dostupnych informacnich a komunikacnich technologif, nebot' dosavadni proces je spjat s velkou administrativni zatezi a to jak pro MSMT, tak pro zadatele

0

akreditaci.

85

5.1 ell projektu

Hlavnfm cHem projektu je zkvalitnenf systemu rekvalifikad, na jehoz zaklade budou rekvalifikacnf kurzy schopne pruzne reagovat na aktualnf potreby trhu prace v kontextu aktualnfch pozadavku zamestnavatelu. Mel by bYt vytvoren system, ktei)' bude zalozen na jednotnych standardech zarucujfcfch pozadovanou uroven rekvalifikacnfch kurzu. Dalsfm cflem projektu je odstranenf dosavadnf administrativnf zateze procesu udelovanf akreditacf jak pro MSMT, tak pro zadatele

akreditaci

0

za pomoci vyuzitf dostupnych informacnfch a komunikacnfch technologif. Nove navrzena metodika by mela zajistit pruzny a prehledny system umoznujfcf napr. elektronickou formu podavanf a zpracovavanf zadostf prfpravu rozhodnutf

0

0

akreditaci a

udelenf akreditace MSMT.

V neposlednf rade je diem projektu seznamit odbornou verejnost se systemov9mi zmenami v udelovanf akreditacf pro rekvalifikacnf programy i s moznostf kontroly stanovenych podmfnek s rizikem odejmutf prfslusne akreditace. Ucastnfci dalsfho vzdelavanf by meli bYt informovani i v oblasti

dalsfho

vzdelavanf,

0

jednotne

nastavenych

0

trendech

standardech

realizovanych rekvalifikad, a 0 systemu dflcfch kvalifikacf. efl tohoto projektu je taktez zvysit informovanost verejnosti

0

nutnosti a

smyslu rozvoje celozivotnfho ucenf, cfmz by melD dojft k podpore poptavky po rekvalifikacfch (dalsfm vzdelavanf). Informace budou bezne dostupne na webu MSMT. Vyhodou noveho systemu je predevsfm jeho flexibilita, ktera je zadoucf pro vsechny ucastnfky rekvalifikacf. Dojde tak k podpore celozivotnfho ucenf, jehoz system bude jasny a prehledny jak pro samotne ucastnfky vzdelavanf, tak pro zamestnavatele poptavajfcf kvalifikovanou pracovnf sflu. Zavedenf noveho systemu bude doprovazeno informacnf kampanf prostrednictvfm uradu prace a dalsfch organizacf typu hospodarskych komor, sdruzenf institucf zabyvajfdch vzdelavanfm a poradenstvfm apod. Ze zavedenf jednotne urovne standardu v oblasti rekvalifikacnfch kurzu, kterY bude snadno kontrolovatelny, a dfky nemuz budou kladeny na trh vzdelavanf vyssf naroky, budou mft uzitek predevsfm spotrebitele vzdelavadch sluzeb. Zejmena pro skoly a skolska zarfzenf dojde k v9znamne podpore jejich

86

ucasti na trhu dalsiho vzdelavani. Skolska zarizeni ziskaji jedinecny nastroj ke sledovani aktualni poptavky po typech rekvalifikacnich kurzu, coz bude mit i pozitivni vliv na utvareni koncepce pocatecniho formalniho vzdelavani reagujicfho na aktualni pozadavky trhu prace. Jednotne stanovene urovne budou jasne deklarovat pozadovanou kvalitu rekvalifikacnich kurzu s ohledem na individualni potreby ucastnfka vzdelavani. Vsechny vytvorene vzdelavacf programy a podpurne matrialy budou nasledne maxi maine vyuzivany vsemi cflovymi skupinami. UdrZitelnost vystupu projektu bude po ukoncenf financovani z Evropskych socialnich fondu zajistena zamestnanci MSMT a Akreditacni komisi. Smlouva s dodavatelem by mela bYt koncipovana tak, ze se dodavatel zavaze k zajistenf funkcnosti vytvoreneho elektronickeho systemu po celou dobu udrZitelnosti projektu. Prostredky vynalozene na projekt budou tedy vyuzity s vysokou mfrou efektivity. Po ukoncenf si projekt neklade zadne naroky na dalsf financnf prostredky.

5.2 Cilova skupina projektu Cflovou skupinou tohoto projektu jsou: 1) Ucastnici dalsfho vzdelavanf - konecnf odberatele dalsfho vzdelavani. Ole zkusenostf autorky teto prace pozaduje tato cflova skupina prehledny a dostupny system nabfdky vzdelavani, kterY je schopen pruzne reagovat na zmeny na trhu prace. Nejcasteji vyhledava vhodne kurzy prostrednictvfm uradu prace, na doporuceni zamestnavatele a pomocf internetu. Zakladni rozdelenf teto cflove skupiny: a) uchazeci

zamestnanf

0

motivem pro dalsf vzdelavani je zejmena

uplatnenf se na trhu prace b) zajemci

0

zamestnanf - motivem pro dalsf vzdelavanf je udrzeni si

soucasneho pracovnfho mista nebo napr. u zen na rodicovske dovolene je motivem aktualizace znalostf potrebnych pro opetovne nastoupenf na trh prace c) zamestnanci - motivem pro dalsf vzdelavanf je udrZenf si soucasne pracovni pozice nebo je iniciatorem zamestnavatel, kterY v ramci restrukturalizace firmy potrebuje rekvalifikovat cast syYch pracovnfku

87

2) Instituce poskytujicf dalsi vzdelavanr. Ole zkusenosti autorky teto prace tato cilova skupina nejvice nabizi sluzby prostrednictvim internetu. Cilene pak smeruje nabidku jednotlivYm uradum prace, verejnosti. PotYka se s neustale menicfmi se pozadavky trhu prace na nove akreditovane kurzy, snazi se na ne pruzne reagovat. Je schopna akreditovane kurzy rychle vytvorit i zrealizovat, potyka se ale s casovou prodlevou pri akreditovani kurzu a s vysokou administrativni narocnostr. Jejich nabidka se odviji z velke casti od poptavky jednotlivych uradu prace, ktere zadavaji verejne zakazky na vzdelavanr. Zakladnf rozdelenf teto cflove skupiny: a) skolya skolska zarizenf pusobicf v oblasti dalsiho vzdelavani b) komercni subjekty poskytujfcf sluzby dalsiho vzdelavani c) nevladni neziskove organizace d) fyzicke osoby poskytujicf sluzby v oblasti dalsiho vzdelavani

Ole uradu prace je hlavnf motivacf pro cflovou skupinu ucastnfci dalsfho vzdelavani udrzeni si kvalifikace a tim soucasneho pracovnfho mista nebo zvyseni kvalifikace s cflem ziskani noveho pracovniho mista. Tato cflova skupina poskytuje nejlepsi zpetnou vazbu pro utvarenf potreb trhu prace. V ramci projektu budou analyzovany potreby teto cilove skupiny, potazmo i zamestnavatelu, kterf ucastniky dalsiho vzdelavanf zamestnavajr. Dojde tak ke stanovenf jasnych priorit na poli rekvalifikacf.

Cilova skupina instituce poskytujicf dalsi vzdelavanf, bude do projektu zapojena jiz pri pilotnfm overovanf vysledku projektu. A to zejmena pri overeni navrzeneho systemu zadosti

0

akreditaci, propojeneho s jednotnou urovni

standardu s naslednou kontrolou shody udelene akreditace s jeji realizacf. Navrzeny system rekvalifikacf od formulovani obsahu rekvalifikacnfch kurzu pres elektronickou zadost

0

akreditaci, bude transparentni pro vsechna

vzdelavacf zarfzeni, vcetne skol a skolskych zarfzenf. Ole soucasnych zkusenosti autorky teto prace bude motivacf pro skolska zafizenf zejmena moznost komparace se soukromymi vzdelavacfmi institucemi a zjednoduseny pristup

k rozvoji

dalsfho

vzdelavani

na

pozadovane

urovni.

Motivaci

pro zapojeni ostatnich vzdelavacfch zarfzenf bude centralizovany a verejne

88

prfstupny system informujfci

0

nabfdce rekvalifikacnfch a dalsfch kurzu, kterY

budou moci vyuzfvat.

5.3 Klicove aktivity projektu Aktivita c. 1 - Prehled soucasneho stavu rekvalifikaci

Podrobny popis realizace klfcove aktivity: Pro rozvoj vlastnfho systemu rekvalifikacf je nutne znat potreby trhu prace, znat prostredf, ve kterem vzdelavaci instituce rekvalifikacnf kurzy poskytuji a moznosti maximalnfho vyuzitf dalsfho vzdelavanf jako prurezoveho nastroje provadenf Aktivnf politiky zamestnanosti. Obsahem teto aktivity je v ramci uskutecnovanych analyz zjistit radu fa ktoru, ktere ovlivnujf poskytovane rekvalifikacnf kurzy a to jak z pohledu zamestnavatelu, ucastnfku rekvalifikace, tak i uradu prace, ktere kurzy zprostredkovavajf pro zajemce

0

pro nezamestnane

evidovane

na

uradech

prace,

tak

zamestnani. Dfky planovanym analyzam by MSMT chtelo zjistit,

zda rekvalifikacnf kurzy jsou poskytovany v pozadovane kvalite, rozsahu a obsahu a zda jsou soucasne rekvalifikacnf kurzy vhodne i pro skupiny obyvatel, ktere jsou tezko uplatnitelnf na trhu prace (napr. mladistvf a nfzko kvalifikovanf). V navaznosti na zfskana data z teto aktivity, budou realizovany dalsf klfcove aktivity projektu (zejm. aktivita 3 - tvorba vzdelavacich modulu).

CUe aktivity: Analyza kvality poskytovanych rekvalifikacnfch programu -

analyza

zalozena na zfskavanf kvalitativnfch dat prostrednictvim rfzeneho rozhovoru nebo dotaznfku s ucastniky rekvalifikacnich kurzu. Predmetem setreni je zjistenf, zda je rekvalifikacni kurz poskytovan v akreditovane hodinove dotaci, zda byly dodrZeny ucebni osnovy a zda absolventi kurzu zfskali znalosti a dovednosti plynoucf z profilu absolventa. Predmetem setreni je i zjisteni, zda rekvalifikacnf kurz splnoval pozadavky ucastnika kurzu a zda kurz vedl k jeho uplatnenf na trhu prace. Analyza

predvfdani

poptavky

po

vzdelavani

-

analyza

zalozena

na ziskavani kvalitativnfch dat prostrednictvfm dotazniku adresovanych uradum prace, zamestnavatelum a poskytovatelum rekvalifikacnfch kurzu. Setrenf vede

89

ke zjistEmf, jak predvfdajl urady prace, zamestnavatele a poskytovatele rekvalifikacnfch kurzu poptavku po vzdelavacfch aktivitach, jak na nl reagujf, jaka je mfra spoluprace s prljemci techto sluzeb, jaka je poptavka po kurzech Uak ze strany zamestnancu, zamestnavatelu ci uradu prace) a jake kurzy by melD MSMT jeste akreditovat (s jakym obsahem a v jakem rozsahu). Dalsfm cflern setrenl je zjistit skladbu a podrobny popis vzdelavanych, motivaci poskytovatelu rekvalifikacf a motivaci ucastnlku rekvalifikacL V ramci teto analyzy by melD dojft i ke zjistenl informovanosti v oblasti rekvalifikacf smerujlcfm k zlskanl dflcfch kvalifikacf die zakona c. 179/2006 Sb. Analyza tezko uplatnitelnych skupin obyvatel na trhu prace - analyza zalozena na zfskavanf kvalitativnfch dat prostrednictvlm rlzeneho rozhovoru se skupinami obyvatel tezko uplatnitelnymi na trhu prace (mladistvf, nfzko kvalifikovanf, kvalifikovanf pracovnfci, jejichz kvalifikace nenf jiz uplatnitelna na trhu prace). Predmetem je zjistenl z jakeho duvodu jsou nezamestnanf (z rodinnych duvodu, nezajem

0

praci, nedostatek praxe, nemoznost nebo

nezajem studovat), jak dlouho jsou nezamestnanf, jaky obsah, rozsah a rozdelenl teoreticke a prakticke vYuky rekvalifikacnlho kurzu by je bavil a pomohl jim se dostat zpet do pracovnfho procesu.

Vystup kllcove aktivity: 1x Analyza kvality poskytovanych rekvalifikacnfch programu 1x Analyza predvfdanf poptavky po vzdelavanl 1x Analyza tezko uplatnitelnych skupin na trhu prace

Aktivita c. 2 - Tvorba a uprava metodik k akreditaci rekvalifikacnich kurzu

Pod robny popis realizace kllcove aktivity: Proces akreditace rekvalifikacnfch programu v soucasne do be prochazl zasadnlmi zmenami (zejm. navazanf na Narodnf soustavu kvalifikacf; nova uprava v zakone

0

zamestnanosti; nova vyhlaska k rekvalifikacfm), ktere je

nutno promftnout do cinnosti MSMT a to jak na procesnf urovni (optimalizace rlzenl

administrativnf

prace),

tak

na

kvalitativnl

urovni

(MSMT svYmi

rozhodnutfmi dava s realizacf vzdelavanf statnl souhlas). Vystupy teto aktivity majf prinest navrh zmen v systemu rekvalifikacf a jeho subsystemu tak, aby byl optimalizovan proces udelovanf akreditacL Ten by mel

90

na jedne strane akcentovat co nejnizsf administrativnf narocnost jak pro MSMT, tak pro zadatele

0

akreditaci, a na strane druhe vyvfjet maximalnf tlak na kvalitu

systemu zajisfujfcf kontrolu podavanych zadostf kontrole, ktera umoznf uspesnemu zadateli

0

0

akreditaci. Tedy pri formalnf

akreditaci poradat rekvalifikacnf

kurzy a prostrednictvfm uradu prace zadat 0 financnf prostredky ze statnfho rozpoctu. Nove bude vytvorena metodika akreditace klfcovych, prenositelnych, mekkych kompetencf a jazykoveho vzdelavanf (smerujfcf k vyssfmu uplatnenf na trhu prace) vc. provazanf techto rekvalifikacnfch kurzu se stavajfcfmi kurzy odbornych znalostf a dovednostf. Tyto kurzy dosud nebylo mozne akreditovat, nicmene trh prace neustale poptava rozvoj klfcovych kompetencf a jazykovou prfpravu, a to v rostoucf mfre. Cflem je toto vzdelavanf standardizovat a nastavit modulovy system.

Cfle aktivity: Urady prace smejf pri realizaci rekvalifikacf spolupracovat pouze se vzdelavacfmi zarfzenfmi, ktera jsou definovana v § 108 odst. 2 zakona o zamestnanosti. Prostrednictvfm uradu prace nenf v soucasne do be mozne realizovat a hradit pouze zaverecne zkousky die Narodnf soustavy kvalifikacf. Hlavnfm cflem teto aktivity je vytvorit metodiku, na zaklade ktere by bylo mozne prostrednictvfm uradu prace realizovat a financovat pouze zaverecne zkousky die hodnotfcfch standardu konkretnf OK. Tato moznost by existovala pouze pro ty osoby, ktere prokazaly kompletnf znalost dane pracovnf cinnosti (napr. na zaklade odborneho pohovoru nebo testu). V prfpade pouze castecne znalosti dane pracovnf cinnosti (prokazane napr. na zaklade odborneho pohovoru nebo testu), by bylo mozne realizovat a hradit pouze nekterou cast ci modul rekvalifikacnfho kurzu a naslednou zaverecnou zkousku. Vytvorena metodika by mela slouzit jak pro posuzovanf zadostf

0

akreditaci v Akreditacnf

komisi, tak pro samotnou realizaci rekvalifikacnfch kurzu. Aktualizace tabulky minimalnfch hodinovych dotacf, jejf odborne posouzenf vzhledem

k soucasnym

pozadavkum

trhu

prace a

u nove

vznikajfcfch

pracovnfch cinnostf stanovit minimalnf hodinovy rozsah vyuky tak, aby byl optimalnf a reflektoval pozadavky na trhu prace.

91

Vytvoreni metodiky pro praci s vytvorenym elektronickym systemem (v navaznosti na aktivitu c. 5) a to jak ze strany MSMT, tak ze strany zadatelu o akreditaci. V neposledni rade je cilem vytvorit navrhy na zlepseni soucasneho pravniho ramce rekvalifikaci (napr. zakon k rekvalifikacim),

existujicich

metodik

0

zamestnanosti, nova vyhlaska

(napr.

pro

podavani

zadosti

o akreditaci, organizovani a realizace rekvalifikacnich kurzu) a navrh dalsich metodik klicovych pro kompletni zajisteni procesu akreditace rekvalifikacnich programu (napr. pro meziresortni spolupraci, pro jednotne sdileni a prezentaci vystupu

akreditacniho

rfzenf,

metodika

tvorby

vzdelavaciho

programu

s ohledem na princip modulovych/personalizovanych vzdelavacich programu, aj.).

Vystup klicove aktivity: 1x navrh metodiky na realizaci zkousek die hodnoticich standardu DK die zakona c. 179/2006 Sb. 1x navrh metodiky na realizaci moduloveho vzdelavani (vc. provazovanf odbornych kurzu s kurzy prenositelnych/klicovych kompetenci a jazykovych kurzu) 1x odborne posouzeni soucasneho ramce minimalnich hodinovYch dotaci 1x tvorba noveho ramce minimalnich hodinovych dotaci pro nove DK a pracovni cinnosti 1x metodika prace s elektronickym systemem pro MSMT 1x metodika prace s elektronickym systemem pro zadatele

0

akreditaci

1x navrh novelizace ukotveni rekvalifikaci do pravniho ramce 1x navrh upravy soucasnych metodik 1x navrh dalsich metodik klicovych pro kompletni zajisteni procesu akreditaci rekvalifikacnich programu

Aktivita c. 3 - Pfiprava vzorovych modulovych vzdelavacich a poradenskych programu pro vybrane rekvalifikacni kurzy

Podrobny popis realizace klicove aktivity: Pro standardizaci a usnadneni orientace ucastniku rekvalifikacnich programu a zadatelu

0

akreditaci v systemu rekvalifikaci, je vhodne vytvorit 92

navrhy obsahu vzdelavacfch programu, ktere budou konsenzem vzdelavacfch zarfzenf ci jejich asociacf, zastupcu zamestnavatelu (vc. profesnfch sdruzenf) a uradu prace. Tyto vzdelavacf programy by ve svem dusledku mely pozitivne ovlivnit srovnatelnost nabfdky rekvalifikacnfch kurzu, poradenske sluzby a mely by zpruhlednit system informovanf

0

vzdelavacfch moznostech v oblasti

rekvalifikacf. Vytvorene vzdelavacf programy budou mft jasnou vazbu na trh prace, coz by melo ovlivnit pocet nezamestnanych v cele Ceske republice. Pri realizovanych cinnostech v teto aktivite by melo dojit k nastavenf transparentnfch podmfnek pro zabezpecenf rekvalifikacnfch kurzu, ke stanovenf podrobnostf k procesu akreditace rekvalifikacnfch programu i k realizovanf rekvalifikacf . V ramci teto aktivity budou vznikat napr. podpurne materialy pro jine formy vzdelavanf nez prezencnf (kombinovana, dalkova), studijnf opory ci ucebnice a e-Iearningova skripta, bude definovana kvalifikace garanta a odbornych lektoru, potrebne materialne technickeho zabezpecenf, bude stanoven pomer teoreticke a prakticke vyuky, obsah jednotlivych ucebnfch planu a osnov, pozadavky na vstupnf predpoklady ucastnfku rekvalifikace atd. Tyto navrhy budou nasledne overeny v pilotnfm provozu i v praxi. Klfcovy bude vyber kurzu, ktere budou tfmto zpusobem zpracovany a to tak, aby se jednalo

0

nejcastejsf

akreditovane kurzy MSMT, nejcasteji vyzadovane kurzy urady prace a kurzy potrebne na trhu prace (kurzy budou vybrany v navaznosti na uskutecnenou analyzu v ramci aktivity c. 1). Soucasne bude bran ohled na jiz vytvorene vzdelavacf programy v ramci Narodnf soustavy kvalifikacf.

erie aktivity: Hlavnfm akreditovanych

crlem

je

standardizace

rekvalifikacnfch

(vc.

pilotnfho

programu tak,

overenf)

nejcasteji

aby po odborne strance

dochazelo k naplnovanf pozadavku trhu prace, aby poskytovane rekvalifikacnf kurzy byly na trhu prace srovnatelne, aby byly srovnatelne i znalosti a dovednosti absolventU rekvalifikacnfch kurzu a aby na trhu prace byly vytvoreny srovnatelne moznosti jak pri hledanf vhodneho kurzu, tak pri hledanf noveho pracovnfho uplatnenf. Zpracovanf nove oblasti udelovanych akreditacf, kde dosud akreditace nebyla udelovana (v navaznosti na klfcovou aktivitu 2). Budou vytvoreny 93

modulove vzdelavacf programy zamerene na prenositelne kompetence a jazykovou prfpravu a jejich provazanf s rekvalifikacemi.

VystuR klfcove aktivity: 50 kompletne vytvorenych vzorovych modulovych rekvalifikacnfch programu (vcetne stanovenf pozadavku na jejich zabezpecenf) - z toho min. 15 v oblastech klfcovYch/prenositelnych kompetencfch a jazykovych kurzu 50 pilotazf novych rekvalifikacnfch modulu v praxi (vc. zpravy 0 prubehu pilotnfho overenf)

Aktivita C. 4 - Metodicka priprava a administrativni zazemi pro kontrolni cinnost

Podrobny RORis realizace klfcove aktivity: Na zaklade zakona

0

zamestnanosti je MSMT opravneno realizovat

kontroly zda jsou rekvalifikacnf programy realizovany v souladu s udelenou akreditacf MSMT. Na tuto cinnost vsak nenf na MSMT dostacujfcf personalnf kapacita. Po realizaci tohoto projektu chce MSMT mezi odbornou verejnost (zejmena vzdelavacf instituce) vyslat zpravu, ze velmi razantne postupuje pri kontrolach rekvalifikacnfch programu. V ramci cinnostf spojenych s touto aktivitou bude zpracovana metodika pro prfpravu kontrol a bude posfleno administrativni zazemi pro kontrolni cinnost.

Cile aktivity: Vytvorenf metodiky a dostatecneho administrativnfho zazemf pro pripravu kontrol (napr. komunikace s pffpadnym stezovatelem, prfprava dokumentu ke kontrole - poverenf ke kontrole, program kontroly, zahajenf kontroly ... ). Vytvorenf metodiky a dostatecneho administrativniho zazemf pro realizaci kontrol v prubehu rekvalifikacnfho programu - shoda zadosti

0

akreditaci

s vlastnf realizacf vzdelavanf (dolozenf originalu dokladu, jejichz kopie byly predlozeny spolu s zadostf 0 akreditaci, dolozenf vsech dokumentu, ktere je vzdelavacf zarfzenf povinno evidovat), prfprava protokolu, vYs1edku kontroly, komunikace s prfpadnym stezovatelem. 94

Vytvorenf metodiky a dostatecneho administracnfho zazemf pro kontroly vystupu vzdelavanf (zejmena u zaverecnych zkousek realizovanych vzdelavacf institucf). To vse by melo vest k intenzivnfmu navysovanf poctu realizovanych kontrol s ohledem na vyvazenost v ramci jednotlivych regionu cele CR.

Vystup klfcove aktivity: 1x metodika pro prfpravu kontroly akreditovanych rekvalifikacnfch programu 1x metodika pro realizaci kontroly akreditovanych rekvalifikacnfch programu 1x metodika kontroly vystupu z akreditovanych rekvalifikacnfch programu administrativnf

pomoc

pri

prfprave

a

realizaci

kontrol

minimalne100

realizovanych kontrol

Aktivita C. 5 - Elektronicky system podani, posuzovani a evidence zadosti o akreditaci

Podrobny popis realizace klfcove aktivity: Se zvysenym zajem procesu zpracovanf zadostf

0

dalsf vzdelavanf vyznamne roste i narocnost

0

akreditaci. Pocet ukonu je naprfklad ve srovnanf

roku 2006 s rokem 2009 vyssf pomocf bezne

0

cca 300 %. Veskera komunikace se odehrava

postovnf korespondence nebo prostrednictvfm

Datovych

schranek. Toto prinasf o btfze , zejmena pri jejich evidenci, posuzovanf, vyrizovanf,

skladovanf

atd.

Soucasny

rozvoj

modernfch

komunikacnfch

technologif i pravnf stay Ceske republiky umoznuje podanf zadostf ve spravnfm rizeni elektronickou ci kombinovanou formou (tj. elektronicky i pisemne, pricemz spravnf organ pisemnou verzi pouze archivuje, ale aktivne pracuje s verzf elektronickou). V teto aktivite by mel bYt vytvoren system elektronickeho podavani a posuzovanf zadostf

0

akreditaci a to tak, aby vyuzil vsech poznatku

ze soucasnych systemu akreditacf a aby mohl bYt prfpadne vyuzit i pro dalsi akreditacni

systemy

(po modifikacf

zejm.

obsahove

stranky

zadosti

a

evidencniho systemu) napr. dalsf vzdelavanf pedagogickych pracovnfku, akreditace v oblasti sportu, akreditace Ministerstva prace a socialnich vec!. V ramci cenove kalkulace na vytvorenf elektronickeho systemu, by mela bYt dohodnuta i jeho nasledna sprava. 95

efl aktivity: Hlavnfm diem je vytvorit elektronicky system, kter-y bude primarne slouzit k prijimani novych zadostf 0 akreditaci v rezimu spravniho rizeni a bude okamzite overovat vlozene udaje (napr. s aktualnfm obchodnfm rejstrikem nebo vypisem ze zivnostenskeho podnikani). V ramci prijfmani novych zadosti bude automaticky generovat tabulku, ktera bude obsahovat evidenci prijatych zadostf, zakladnf informace

zadatelfch, informace

0

0

vysi a forme zaplaceneho

spravniho poplatku atd. System bude slouzit i k automaticke priprave rozhodnuti 0 udeleni nebo zamitnuti akreditace ci k priprave usneseni

0

prerusenf nebo zastavenf

spravnfho rizeni. Vzhledem k tomu, ze system bude zadosti uchovavat velektronicke podobe, bude jednodussi jejich predani k posouzeni clenum Akreditacni komise. Po prihlaseni do systemu bude mozne zobrazit aktualni informace

0

kazde

podane zadosti (napr. prijata, vyrizuje se, akreditace udelena ... ) Vsechny vyse uvedene funkce systemu povedou k vyraznemu snfzenf administrativni

narocnosti

spojene

se zabezpecovanim

celeho

procesu

udelovani akreditaci rekvalifikacnich programu a k rychlejsfmu a bezchybnemu vyrizovani zadostf

0

akreditaci.

Vystup klfcove aktivity: 1x

Komplexnf

elektronicky

system

pro

proces

udelovani

akreditad

rekvalifikacnich programu 50x Pilotni overeni funkcnosti systemu pri podavani nove zadosti (celkem 50 zadosti)

96

0

akreditaci

6 POUZITE ZKRATKY Akreditaenf komise - Akreditaenf komise pro akreditaci vzdelavacfho programu k provadenf rekvalifikace OK - Ollef kvalifikace die Narodnf soustavy kvalifikacf MSMT - Ministerstvo skolstvf, mladeze a telovychovy Nova vyhlaska k rekvalifikacfm - vyhlaska e. 176/2009 Sb., kterou se kterou se stanovf nalezitosti zadosti 0 akreditaci vzdelavacfho programu, organizace a zpusob ukoneenf vzdelavanf v rekvalifikaenfm zarfzenf Zakon 0 zamestnanosti - zakon e. 435/2004 Sb., pozdejsfch predpisu

0

Zakon e. 179/2006 Sb. - Zakon e. 179/2006 Sb., vzdelavanf

uznavanf vysledku dalsfho

97

0

zamestnanosti, ve znenf

7 BIBLIOGRAFIE ALAN, J. Spolecnost, vzdelani, jedinec. Praha : Svoboda, 1974. ARMSTRONG, M. Personalnf management. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-614-5. ARMSTRONG, M. Rizenf lidskych zdroju. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1407-3. BELCOURT, M., WRIGHT, P. C. Vzdelavani pracovniku a rfzeni pracovniho vYkonu. Praha : Grada, 1998. ISBN 80-7169-459-2. BELZ, H. , SIEGRIST, M. Kllcove kompetence a jejich rozvijenL Praha : Portal, 2001. ISBN 80-7178-479-6 BENES, M. Uvod do andragogiky. Praha : Uneverzita Karlova - Karolinum, 1997. ISBN 80-7178-216-5. BENES, M. a kol. Marketing a prace s absolventy vysokych skol. Praha : EUROLEX BOHEMIA, 2001. ISBN 80-86432-06-8. BLOM, H., MEIER, H. Interkulturelles Management. Berlin : Neue Wirtschaftsbriefe, 2002. ISBN 3-482-53811-5. BOYATZIS, R. The Competent Manager: A Model for Effective Performance. Canada: John Wiley & Sons, 1982. ISBN 0-471-09031-x BURDOVA, P., HENDRICHOVA, J. Lidske zdroje v Ceske republice. Praha : Narodnf vzdelavacf fond, 1999. ISBN 80-211-0325-6. CEJTHAMR, V., Dl~DINA, J. Management a organizacnf chovanL Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3348-7 Casopis Andragogika. Praha : Daha, 1/2002. ISSN 1211-6378 DANNE, H., HEIDER-KNABE, E. Personalwirtschaft. - Handlungsfelder und Gestaltungselemente. Berlin: Cornelsen Verlag, 2003. ISBN 3-464-49532-9. DRABOVA, A. Jak se hledajf spickovi manazeri. Personal, 2002, roc. VIII, C. 10. DvoRAKOVA, Z. Personalni rizeni 1. Praha : VSE, 2001. ISBN 80-245-0248-8 GREENO, N. J. Corporate learning strategies. Alexandria: ASTD Press, 2006. ISBN 1-56286-412-2. HAVLIK, K. Jak vybirat spravne lidi na spravna mista. Personal, 2003, roc. IX, c.2. HRONIK, F. Jak se nespalit pri vYberu zamestnancu. Praha : Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-161-4. HRONIK, F. Rozvoj a vzdelavani pracovniku. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1457-8. JACKSON, S. E., SCHULER, R. F. Managing Human Resources. Partnership Perspective. Cincinnati: South-Western College Publishing, 2000, ISBN 0-32400415-X. KAHLE, B., ST'iBLO, J. Prakticka personalistika. Praha : Pragoeduca, 1994. ISBN 80-85856-06-9. KAMP, Di. Manager 21. stoletL Praha : Grada Publishing, 2000. ISBN 80-2470005-0 KOUBEK, J. ABC prakticke personalistiky. Praha : Linde, 2000. ISBN 8086131-25-4. KOUBEK, J. HOTTLOVA, E., HRABETOVA, E. Personalnf rfzenL Praha : VSE, 1996. ISBN 80-7079-629-4. KOUBEK, J. Rfzeni lidskych zdroju. Praha : Management Press, 1997. ISBN 80-85943-51-4.

98

KOUBEK, J. Rizeni lidskych zdroju. - Zaklady moderni personalistiky. 3. vyd. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-033-3. KUBES, M. a ko!. Manazerske kompetence. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0698-9 KUBR, M., PROKOPENKO, J. Vzdelavani a rozvoj manazeru. Praha : Grada, 1996, ISBN 80-7169-250-6. MADDUX, R. B. Profesionalni vyber uchazecu. Praha : Linde, 1994. ISBN 8085647 -39-7. MILKOVICH, G. T., BOUDREAU, J. W. Rizeni lidskych zdroju. Praha : Grada, 1993. ISBN 80-85623-29-3. MINISTERSTVO SKOLSTVI, MLADEZE A TELOvYCHOVY CR. Projekt REKVAL. Praha: MSMT, 2009 MINISTERSTVO SKOLSTVI, MLADEZE A TELOvYCHOVY CR. Prikaz ministra skolstvi mladeze a telovYchovy c. 40/2009, kterYm se ustavuje Akreditacni komise pro akreditaci vzdelavaciho programu k provadeni rekvalifikace. Praha : MSMT, 2009 MINISTERSTVO SKOLSTVI, MLADEZE A TELOvYCHOVY CR. Strategie celozivotniho uceni CR. Praha : MSMT, 2007. ISBN 978-80-254-2218-2 MUZIK, J. Andragogicka didaktika. Praha : Codex Bohemia, 1998. ISBN 8085963-52-3. MuziK, J. Androdidaktika. Praha : ASPI, 2004. ISBN 80-7357-045-9 MUZIK, J. Marketing ve vzdelavani dospelych. Praha : DAHA, 1998. ISBN 80902232-2-2. MuziK, J. Profesni vzdelavani dospelych. Praha : Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-93-0. NAKONECNY, M. Socialni psychologie organizace. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247 -0577 -X. PALAN, Z. Vykladovy slovnik vzdelavani dospelych. Praha : Daha, 1997. ISBN 80-902232-1-4. SCHONFELD, M., STOBE, S. Weiterbildung als dienstleistung. - Die Zusammenarbeit zwischen Weiterbildungstragern und Betrieben bei der Qualifizierung von Beschaftigten. Berlin : Hermann Luchterhand Verlag, 1995. ISBN 3-472-02207-8. ST'fBLO, J. Personalni management. Praha : Grada, 1993. ISBN 80-85424-924. SUCHY, J. NAHLOVSKY, P. Koucovani v manazerske praxi. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 978-80-247-1692-3. TURECKIOVA, M. Rizeni a rozvoj lidi ve firmach. Praha : Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0405-6. TURNER, D., CRAWFORD, M. The impact of corporate competencies on long term performance. Sydney : Australia Graduate School of Management, University of New South Wales, 1995. ISBN 0733411053 URAD VLADY CR. Strategie rozvoje lidskych zdroju pro Ceskou republiku. Praha : Urad vlady CR, 2003. ISBN 80-86734-02-1. USTAV PRO INFORMACE VE VZDELAvANI. Analyza vzdelavaci politiky. Praha: UIV, 1998. ISBN 80-211-0293-4. USTAV PRO INFORMACE VE VZDELAvANI. Zaverecna zprava setreni akreditovanych programu MSMT za roky 2007 a 2008. Praha : UIV, 2009 VETESKA, J., TURECKIOVA, M. Kompetence ve vzdelavanL Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1770-8

99

Vyhlaska c. 176/2009 Sb., kterou se kterou se stanovf nalezitosti zadosti 0 akreditaci vzdelavacfho programu, organizace a zpusob ukoncenf vzdelavanf v rekvalifikacnfm zarfzenf [online]. Aktualizace 30. zarf 2010. Dostupne z ASPI WALKER, A.J. a kol. Modernf personalnf management. - Nejnovejsf trendy a technologie. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0449-8. Wikipedie [online]. Aktualizace 20. zaff 2010 [cit. 2010-09-22]. Dostupne

zWWW: . Zakon c. 179/2006 Sb., 0 overovanf a uznavanf vysledku dalsfho vzdelavanf a o zmene nekterYch zakonu (zakon 0 uznavanf vysledku dalsfho vzdelavanf) [online]. Aktualizace 30. zarf 2010. Dostupne z ASPI Zakon c. 435/2004 Sb., 0 zamestnanosti, ve znenf pozdejsfch predpisu [online]. Aktualizace 30. zaff 2010. Dostupne z ASPI Zakon c. 500/2004 Sb., spravnf rad, ve znenf pozdejsfch predpisu. Ostrava : Sag it, a.s., 2009. ISBN 978-80-7208-741-9 Zakon c. 552/1991 Sb., 0 statnf kontrole, ve znenf pozdejsfch predpisu [online]. Aktualizace 30. zaff 2010. Dostupne z ASPI

100

8 PRiLOHY

A Dotaznik z uskutecnlmeho setreni v roce 2009

MINISTERSTVO SKOLSTVi, MLADEZE A TELOvYCHOVY Predkhidaci cesta je urtena metodickYm navodem, ktery vydal Ustav pro infonnace ve vzdehivani.

Setreni akreditovanych rekvalifikacnich vzdehivacich programu za rok 2007 a 2008

Nazev organizace Misto

pse

Ulice _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

I. Organizace Cislo radku b

a

Identifikacni ked spolecnosti

0101

Ie

0102

Telefon, fax

0103

E-mail

0104

WWWadresa

0105

Kraj

0106

Sidlo v miste 0 velikosti

0107

Ekonomicka pravnl forma

0108

1

R. 0106, 0107, 0108 se vyplni podle ciselniku v pofizovacim programu. Organizace vypliiuje pouze i'adky s bilym podkladem.

Cislo tadku b

a

Pocet platnych akreditovanych rekvalifikacnlch programu, ktere evidovalo MSMT z toho realizovanych akreditovanych rekvalifikaenich programu

0109 0110

Pocet pracovniku zajiSfujicich vzdel:iv:ini (kmenorych i extemich) celkem z toho pOCet extemich pracovnikU

01Il 0112

Pocet typu realizovanych neakreditovanych programu

OIB

R. 0113: Pokud se neakreditovauy program odlisuje obsabem nebo deJkou, povafuje se za samostatny typo Organizace vypliiuje pouze i'adky s bilym podkladem.

101

Rok2007

Rok2008

1

2

Rok 1007 II A. Akn,dilOYilUe rekvalifikncnl ndeliinl(:i prognmy Xazev akt'editovaneho :rekvalifikaci1iho pro:g;ranlu

Cislo jednaci

a

I

Fin-anccvani v:zdela'ntdeh programu "~7 pl:'ocentunllliID t"ozlczeni ~)

I

I

Datum Kod Ci,lo ay..reditace IseED ,'ridkn

b

d

Ce[ko,<";1 hedino',}' roz<;w

e

poc.er. ticastru1cU

Pocet opakcnraui

c~lkem

3

2

01

Pace' absolventu celkem

pH'pe;:ek llfadu prace

'>!u",t. uca~tnil...,j

uhradaod

podnii:::tV

jiue zdroje

lu~ti'tud


"

01

01 01 01

01 01 01 01

Celkem

20

O:"ganizace v'yphti uclr-ije v:faddch 0.1 1 ....:e s1.. 1 az 9, po.ku.d "'. ,' foce 2007 realizo"cal:J 1) Hodnoty;,oe sL 5 az 9 ~e udavaji y ~h. jejicb ~.K·>!,Jcet ·ctni 100 I?,b

III A .. :'i'eakl'editoYane

nd~lriyad

a1a:ed.ito"'<."a.t1::~

rek"-;:ahfikacn1 yz.aelavaci pl"Cfgtanl tlyeae.u:;' ye s1. a.

pl'ogl'nmy

I

Ob".. vzd'H.uu " pfil""n,), dIe klasifikace mCED Cislo

KOd

Noz",'

radkn

b

Celk",,-,'Y hodinovv r~z<;A.h·

Pocet opako"';ci 2

01 01 01 01 01 01

01 01

Celkem

30

O,rgatllz,flce l,.")'plni udaje Y:riidc"kh OL PQkud ",. rc'ce 2007 't"eatizD';tala neala:editoyan:( yzdehi.:aci pl'og:mnl. 1) Hodncty -r:.e sJ. 5 az 9 se udiivaji ~..:' ~·o_ Jejich ?:.o1tCet erni 100 Q.S

Financo"1.:ani vzdela"'~~aC'ich progn3:1u{l T procelltuaillun l-oz1ozeru l)

Poeet

Pece!

ocns 11likil

ab~ol:vent{t

ce!kem

celkem 4

piisp""ek lliadtt prace

6hrada itc3i)tuikll

5

Ii

'ih,."<1,,,,<1 podutkUJ

jine zd1'Oje

hi!;<;hh~ci

7

s

,trul...1,,,,';.!n; fomly

Rok 2008 II B. Akreditonni' I'e>kyalifikncui ndeiii\"aci prognlloy Naze-,' a1-..1'editcvaneho

rek\'aliflkacnilic pmgr"mu

Cislo jedllaci

Datum

I Ked IClsie

akl'editace ISCED i'iidhl

b

c

d

I

Celko,~;'

hodino'V;';· ,-oz,,,h"

I Pete! cpako'tMti

Poce! ucastnila'l celkelll

I

Fim'l11(!Q".t3Ui "\,'"Zdelii1,..ackhprogttttlul.....- proce-ntualniIn.rozloze111 1) Pocet

a.bsohenm celeklll

4

e 01

pfispe.;ek ,;r"du pdice

s'tnlkttu·rilni

5

9

fondy

01 01 01

01 01 01 01 01 Celkem

10

Org
llv,.n~d.itc'l/ml}· ~:o?k"<Ja1ifik1\Cn.i

\cztielin."!'Id progt·~.ul tn:eden)" ";:e '):1. a.

III B. Neaki'Nlitoyaue udi!liiyad program}" Fiuant:o\"nru . . ;zdellivadch progfa1b:i~ \'" pl'oeflltnilniln l'ozlozen1 l)

000,. t"delilni II pl'lpmvy dle klasiflkac.e ISCED Chlo K6d lSCED

Naze

l

hiilku "

...

b

Celko\"';' bDdin01-ir roz!..ah

Poee! opal::oYimi

2

01

-

01

01 01 01 01

01

-

01 30

Ce1kem Orgnnizace yypilli 1)

t"loj~

Ho(ttlcty t,:eo ~1. 5

,- iiidckh Ot. pokud Y roce lOOS lea!izo':ala neahedito-,'all:i vzdiihhaci progralll.

ax '9 ~.;e nd.:b:nji v ?"'~_jejli.:h ;;,.ou.CE't C1111

lOD

Q,t.

Pci'et

Potet

uc:,uHru1..-u

.b,,,lven.,)

ce1k.eut

telhtn

3

4

piisl'evek itfadu prace

limada

iiln·ada cd

ilcastnikit

I'odnikfii itlstittlC:i

Jiue zdteje

6

7

Ii

'Juukh,11'aJ.ni fomly

I\". Dopluuiiri otridq:

n Prot jste. 5i i.,"idtlU

1)

meditacl l"ekvalifikacniho pl"Ogramu?

"J 'P'liuprac~ :; iiady:pcic~

ana - ne

b) ;:: ~'Odu r~k!3my

ano-ne ano-ne arlO- ne ano-lie

':') lIby kmzy byl:: le"lejsl (z dftn.iu osvobozem od DPEf d) aily :absoli.':e:::ill krrrZ'.t ziskai:i UZlili'3ne o;vMcem ua c~w. Uzeui C'R Iii) lib:' absoh~ti k1l."ZI.l. mohli p-iJp. zisUt m"llo,r.ms1:;;'li>t f) jill;C dlKlld, jaky? {IriilX. ::!4D.mIDm't)

ano-ne

2) .Ai Vlim 'l'yprii piamon memtae£', budere .d. z:idat 0 noyou? Prct? (~l40~ii)

3) r"Irnlo by Va~ nael3nci ZameD!. abrlI£lIT !l.lI webu zvel'l!jiiovaJo Vlimi za:>:lllllDe podkI:uiy k akr'l!ditaci nUell>ln-eidl programu h-ztiia.vacl plany. ucebni O~DOY}', profih h'loh-enta•• ")~

ano - ne

4) Jahl iuformlilee i> ndtlli"'lleich program~h by;te u"ittlU? (l::lm;. 2""~ ~

I F) V-dtalo 1:1)' Vaile ndeIii"llel zamenl informllCnI servh 0 e.h;J"~taDyeh lICl'"iuluien a opatrenicM

Juabo !}'Pu? (!!l.ID:.24('mmil

I

ano-ne

B Dotaznik z uskutecneneho setreni v roce 2010

MINISTERSTVO SKOLSTVi, MLADEZE A TELOVYCHOVY Pfedkladaci cesta je urcena metodickYm m\vodem, kteJj vydal Ustav pro informace ve vzdeh\vani.

Setfeni akreditovanych a neakreditovanych vzdeliivacich programu za rok2009

Nizevorganizace Misto _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ PSC lflice _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

I. Organizace Cislo l'adku

Identifikacni k6d spoleenosti

b 0101

IC

0102

Telefon, fax

0103

E-mail

0104

WWWadresa

0105

Kraj

0106

Sidlo v miste 0 velikosti

0107

Ekonomicka pravni forma

0108

a

1

R. 0106, 0107, 0108 se vyplni podle ciselniku v pofizovacim programu. Organizace vyplnuje pouze flidky s bilym podldadem.

Cislo fadku

a Pocet platnych akreditovanych rekva1ifikacnich programu, ktere evidovalo MSMT z toho rea1izovanych akreditovanych rekvalifikacnich programu Pocet pracovnikU zajisfujicich vzdehivani (kmenorych i externich) celkem z toho pocet externich pracovnikU Pocet typu realizovanych neakreditovanych programu

b 0109 0110 0111 0112 0113

R. 0113: Pokud se neakreditovany program odlisuje obsahem nebo delkou, povaZuje se za samostatny typo Organizace vyplnuje pouze flidky s bilym podldadem.

Rok2009 1

1-

Ro.200.

II A. Akreditovane rekvalifikacnr vzdEHavad programy Financovanf vzdelavadch programu v procentualnfm rozlozenf ')

Nazev akreditovane pracovni cinnosti

Cislo jednad

Datum

K6d

Cislo

akreditace

ISCED

radku

Celkovy hodinovy rozsah

Pocet opakovani

Pocet

Pocet

ucastniku

absolventu

celkem

celkem

uhrada od prispevek

uhrada

Ufadu prace

ucastnfkil

podniku/

jine zdroje

strukturalni fondy

institucf

a

b

c

d

e

1

2

3

4

01 01 01 01 01 01 01 01 01

Celkem

20

Organizace vyplni udaje v radcfch 01, ve 51. 1 az 9, pokud v roce 2009 realizovala akreditovany rekvalifikacni vzdelavad program uvedeny ve 51. a.

1) Hodnoty ve 51. 5 az 9 se udavajf v %, jejich 50ucet cini 100 %

5

6

7

8

9

III A. Neakreditovane vzdelavad programy Financovani vzdelavadch programil v procentualnim rozlozenf 1)

Obor vzdelani a pi'fpravy die klasifikace ISCED Cislo K6d

Skupina oboril

i'adku

Celkovy pocet realizovanych

Pocet ucastnikil Pocet absolventil

kurzil 2)

celkem

celkem

uhrada od pi'fspevek

uhrada

uradu prace

ucastnfkil

podnikil/

jine zdroje

strukturalni fondy

institucf

a

b

e

2

01 01 01 01 01 01 01 30

Celkem ------

Organizace vyplni udaje v raddch 01, pokud v roce 2009 realizovala neakreditovanyvzdelavacf program.

1) Hodnoty ve sl. 5 az 9 se udavajf v %, jejich soucet cinf 100 %

2) Uvede se pocet jednotlivych kurzil nasobeny poctem jejich opakovani - viz pokyny k vyplnenf dotaznfku

3

4

5

6

7

8

9

IV. Dopliiujici otazky 1) Procjste si zadali 0 akreditaci rekvalifikacniho programu? a) spoluprace s Ufady pcice

ana - ne

b) z diivodu reklamy

ano- ne

c) aby kurzy byly levnejsi (z diivodu osvohozeni odDPH)

ano- ne

d) aby kmzy byly levnejsi (z diivodu dotace, grantu)

ano- ne

e) aby absolventi kurzuziskaJi uzruivane osvedceni na celem iizemi CR

ano- ne

f) aby absolventi kurzu mobli pfip. ziskat iivnostenskY list

ana - ne

g) jiny diivod,jaky? (max. 240 znakii)

Iano- ne I

2) Ai Vam vyprsi platnost akreditace, budete si zadat 0 novou? Pokud"ano", uved'te diivod: a) spoluprace s Ufady pcice

ano- ne

b) vysSi zajem 0 akreditovane kurzy (napf. z diivodu uZlUivaui osvooceni v praxi, pfedpoklad vySsi kvality apod.)

ano- ne

c) trval y zaj em ze strany k1ientii

ano- ne

d) moinost cerparu dotaci

ano- ne

e)jiny duvod,jakY? (max. 240 znakii)

3) Doslo u Vaseho vzdelavaciho zai'izeni k nejakym zmenam oproti podaue zadosti (napr. Dazev a sidle spoiecDosti, obsah vzdelavaciho programu, prostory pro ryukD, Iektorsky sbor)?

I ana -

ne

I

4) Nahlasili jste zmenu obratem na MSMT? (zaSkrtnete poZadovanou odpoved', pouze pokudjste na otazku 3) odpovedeli "ano") a)ano b) ne, nevim, ze se maji zmenynabJasovat c) ne, zapolIlllel/ajsem

§ §

5) Vede Vase vzdel:ivaci zanzeni dokumentaci, ktera eviduje zahajeni, prubeh a ukonceni kurzu (tzu. evidencivstupnich pfedpokladii, tfidni knihu ve. dochazky vSech frekventantii a kopie Deho evidenci vydanych osvooeeni 0 rekvalifikaci)? a) ano, vedeme vsechnu ryse uvedenou dokumentaci b)ne c) pouze casteenou (uved'te jakou)

6) Sledu.jete novinky tYkajici se realizace rekvalifikacnich kurzU na weborych straDkach www.msmt.cz-I ana - ne vzdel:ivani- rekvaliflimce.?

I

UvitaJ bych vice informaci. Jake? (max. 240 znakii)

7) Seznamili jste se s DOVOU vyhlaskou c. 176/2009 Sb., kterou se stanovi naiezitosti zadosti 0 akreditaci vzdel:ivaciho programu, organizace vzdelavani v rekvalifikacDim zai'izeni a zpuso b jeho ukonceni, ktera je platna od 5. 8. 2009? a)ano

b) ne c) nevim, ze je v platnosti tate vybl£ka

§

8) Znate Narodni soustavu kvalifikaci (NSK), jejimz obsahem jsou DilEi kvalifikace (DK), ktere upravuji obsahy zaverecoych zkousek a potazmo i rekvalifikacnich programu? (zaskrtnetepozadovanouodpoved') zruim NSK i DK

o

znam pouze NSK

D

zruimpouzeDK

0

nezruim ani jedno

0

C Uplny ciselnik oboru vzdelani a pripravy die klasifikace ISCED K6d

Obor vzdelanf a prfpravy die klasifikace ISCED 0 Vseobecne programy £19 OsobnJ rqZ\YQj 091 Zvladanf prace (time management, prace s informacemi, efektivnf ucenf aj.) Zvladanf interpersonalnfch situacf (asertivita, komunikace, tYmova prace 092 aj.) 099 Osobnf rozvoj - jine 1 Vzdelavanf ;1,.4 \{;zd~lav~nf ucite(~ a,j:lauka.o vzdelavanf 141 Ucitelstvf a vzdelavanf 142 Veda 0 vzdelavanf 149 Vzdelavanf uCitelll a nauka 0 vzdelavanf - jine 2 Humanitnf obory a umenf 21 \jmeni 211 VYtvarna umenf 212 Interpretacnf umenf (hudba, zpev, tanec, herectvf, modeling aj.) 213 Audio-vizualnf techniky a medialnf produkce 214 Design 215 Umelecka remesla 219 Umenf - jine

~~. ~.tlro~nitni vedy 221 Nabozenstvf a teologie 222 Cizf jazyky a kultury 223 Matersky jazyk 224 Historie, filozofie a souvisejfcf nauky 229 Humanitnf vedy - jine 3 Socialnf vedy, obchod a pravo ~l ptu~!llrn~RQlecnogLa, lidskeb.Q c~ovanf 311 Psychologie 312 Sociologie, antropologie 313 Spolecensky a kulturnf zemepis 314 Politologie, obcanska vYchova 315 Ekonomie, hospodarske vedy 316 Futurologie, prognostika 319 Studium spolecnosti a lidskeho chovanf - jine

a2.

Z.!!If!1aUstika a inT,qrmace 321 Zurnalistika a zpravodajstvf

•

----~

322 Knihovnictvl, informace, archivnictvl 329 Zurnalistika a informace - jim~ 34 OlJphocl, final)G~/.r(zell{,adminlstrati\la 341 Velkoobchod a maloobchod 342 Marketing a reklama 343 Finance, bankovniGtvI, pojist'ovnictvl 344 Ucetnictvf a dane 345 Management a sprava 346 Sekretarske a kancelarske prace 347 Persona Iisti ka 349 Obchod, finance, rizenf, administrativa - jine 3~ . erilvo 381 Soudnictvl 382 Advokacie 383 Notarstvf 384 Pravo obcanske, pracovnf a trestnf 385 Pravo obchodnl 386 Stavebnf predpisy 387 Evropske pravo 389 Pravo - jine 4 Matematicko-prirodovednl nauky N,9Pky 9zivot~ Biologie a prfbuzne nauky (napr. mikrobiologie, genetika, antropologie) Botanika Zoologie Nauky 0 zivote - jine F'k h ,v 'b ' ky .. a ,~~IUZnel:la[J ~ . . y*1 j~,,~.:emle 441 Fyzika a prfbuzne nauky (napr. statika, hydromechanika, optika aj.) 442 Chemie a prlbuzne nauky (napr. biochemie) 443 Nauky 0 Zemi (napr. geografie, geologie, seismologie, meteorologie aj.) 449 Fyzika, chemie a prfbuzne nauky - jine ~2

421 422 423 429

4:6

rY!atem9,~i~a a stg~i?tika

461 Matematika a aplikovana matematika 462 Statistika 469 Matematika a statistika - jine 48 Inf(i)rmatika,.~J;lravaf Oll!liiJ¥Y a V¥ljzitf pocitacl} 481 Projektovanf inf.systemtJ, programovanl, sprava sfte, opra¥y PC 482 Vyuzlvanl pocftace v praci 489 Informatika, sprava, opra¥y a ¥yuzitl pocltactJ - jine

.

I

I I

5 Technika, vYroba a stavebnictvf 52 Strojft:enstvl, elektrotechnika,energetika achemie 521 Strojfrenstvf a kovovYroba 522 Silnoprouda elektrotechnika a energetika 523 Elektronika a automatizace 524 Chemicky prllmysl 525 Vyroba a opravy dopravnfch prostredku 529 Strojfrenstvf, elektrotechnika, energetika a chemie - jine§ 54 Dalsr,prc~rnyslovao~\I~tvr a . t~~ba surovi.fl 541 Potravinarstvf 542 Textil, odevy, obuv, kuze 543 Zpracovanf dreva, papfru, skla, keramiky, plastll a dalsfch materialll 544 DlIlnf prllmysl a tezba 549 Dalsf prllmyslova odvetvf a tezba surovin - jine 58 A~cnitektllraj:i stayeplJictvl 581 Architektura a urbanistika 582 Stavebnictvf a technicka zarfzenf budov 583 Geodezie, kartografie, topografie 589 Architektura a stavebnictvf - jine 6 Zemedelstvf a veterinarstvf

6g Zem:§~~.I?tvr,.I~§@jctvi a t:Ypa;~stvf 621 Rostlinna a zivoCisna vYroba 622 Zahradnictvf 623 Lesnictvf 624 Rybarstvf 629 Zemedelstvf, lesnictvf a rybarstvf - jine ':J t . Tifstv' r e er:l~fl,lv'hl 641 Veterinarnf pece a doh led 642 Reprodukce zVlrat 649 Veterinarstvf - jine 7 Zdravotnictvf a socialnf pece 72 Zqravotnlctvi 721 Medidna 722 Zdravotnicke sluzby 723 OsetrovateI stvf 724 Stomatologie 725 Zdravotnicka technika 726 Terapie a rehabilitace 727 Farmacie

&4

- - -

729 76 761 762 769 8

Zdravotnictvf - jine $oGic5'lnf pece Pece 0 deti a mladez Socialnf prace a poradenstvf Socialnf pece - jine Sluzby

~:1

(2)~~bnCsluzb,¥

811 812 813 814 815 819

Hotelnictvf, restauraterstvf a stravovanf Cestovanf, turistika a volny cas Sporty Sluzby v domacnosti Pece 0 vlasy a vzhled Osobnf sluzby - jine ~4 [)e~ra¥l1f apg$tovnf s!l;j'zbY 841 Silnicnf doprava 842 Zeleznicnf doprava 843 Letecka doprava 844 Lodnf doprava 845 Doprava specialnfmi dopravnfmi prostredky 846 Zasilatelstvf 847 Komunikace v doprave 848 Postovnf sluzby 849 Dopravnf a postovnf sluzby - jine 85 Ochranq,~i",otnfh() ,prostred( 851 Ochrana zivotnfho prostredf 852 Nakladanf s odpadem, recyklace 853 Vodnf hospodarstvf 854 Enviromentalnf toxikologie 855 Environmentalnf kontrola 859 Ochrana zivotnfho prostredf - jine

a~ ~fP~cnostQLsluZby 861 Ochrana osob a majetku 862 Ochrana bezpecnosti a zdravf pri praci 863 Vojenstvf a obrana 869 Bezpecnostnf sluzby - jine 9 Ostatnf 99 PstatQI 991 Vazanf a zavesovanf bremen 999 Ostatnf

,

!

•

•

•